UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI - theses.cz · 8 1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE Kop ivnice se nachází v...

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

ÍRODOV DECKÁ FAKULTA

KATEDRA GEOGRAFIE

Martina ŠKÝVAROVÁ

Sociáln geografická studie m sta Kop ivnice

Bakalá ská práce

Vedoucí bakalá ské práce:

Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

Olomouc 2015

Bibliografický záznam

Autor (osobní íslo): Martina Škývarová (R12197)

Studijní obor: Regionální geografie

Název práce: Sociáln geografická studie m sta Kop ivnice

Title of thesis: Socio-geographical study of Kop ivnice

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc.

Rozsah práce: 55 stran, 10 vázaných p íloh

Abstrakt: edkládaná práce se v nuje sociáln geografické analýze

sta Kop ivnice. První díl í ástí je historie m sta úzce

související s jeho dalším rozvojem. Práce dále pojednává

o vývoji po tu obyvatel a jeho p inách vývoje

promítajících se na pohybu obyvatelstva. P edm tem byla

také analýza zm n na trhu práce a ekonomiky m sta po

roce 1989. Poslední díl í ást je v nována problém m, se

kterými se m sto potýká, dopln ná o dotazníkové šet ení.

Klí ová slova: sociáln geografická, studie, Kop ivnice, Tatra,

obyvatelstvo, trh práce, problémy m sta

Abstract: Presented thesis is focused on social-geographical analysis

of town Kop ivnice. History of the town is described in

first part, which reflects its further development and

related population movement. One of the goals was

analysis of labour market, economic and social situation

and changes after 1989. The last part is focused on certain

difficulties which affected the town. That part is

accompanied by questionnaire survey.

Keywords: socio-geographical, study, Kop ivnice, Tatra, population,

labour market, difficulties of the town

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem danou bakalá skou práci vypracovala samostatn pod

vedením doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a že veškerou literaturu a zdroje, použité ke

zpracování jsem ádn ocitovala a uvedla v seznamu použité literatury.

V Olomouci dne ……………………………

Martina Škývarová

Pod kování

Ráda bych pod kovala panu doc. RNDr. Václavu Touškovi CSc. za jeho ochotu,

vst ícnost, cenné rady, kritické poznámky a veškerý m v novaný as p i vypracovávání

edložené práce.

OBSAH

1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE .............................................................................................8

2 REŠERŠE LITERATURY A ZVOLENÁ METODIKA .............................................9

2.1 Literatura .............................................................................................................9

2.2 Použitá data a metodika........................................................................................9

3 HISTORIE M STA S D RAZEM NA VÝVOJ PODNIKU TATRA ...................... 13

3.1 Šostýn, Kop ivnické fojtství ............................................................................... 13

3.3 Továrna na hlin né zboží ................................................................................... 13

3.4 Vozovka Tatra ................................................................................................... 14

3.5 Povále ný vývoj s d razem na podnik Tatra ....................................................... 16

4 OBYVATELSTVO .................................................................................................. 18

4.1 Vývoj po tu obyvatel v letech 1869–2011 .......................................................... 18

4.2 P irozená m na obyvatelstva a migra ní saldo v letech 1991–2013 .................... 20

4.2.1 Prostorová analýza migrace ............................................................................. 24

4.3 Struktura obyvatelstva ........................................................................................ 31

4.3.1 Dle pohlaví a v ku ....................................................................................... 31

4.3.1.1 Pr rný v k obyvatel ............................................................................. 33

4.3.2 Dle nejvyššího dosaženého vzd lání ............................................................ 33

5 EKONOMIKA M STA A JEJÍ ZM NY PO ROCE 1989 ....................................... 35

5.1 Malé a st ední podniky ....................................................................................... 39

6 SITUACE NA TRHU PRÁCE ................................................................................. 40

6.1 Vývoj nezam stnanosti a tvorba volných pracovních míst .................................. 40

6.2 Dojíž ka za prací ............................................................................................... 42

6.3 Rizikové skupiny obyvatelstva z hlediska jejich uplatnitelnosti na trhu práce ..... 43

7 HLAVNÍ PROBLÉMY M STA SOUVISEJÍCÍ S JEHO DALŠÍM ROZVOJEM .... 45

7.1 Názor radnice ..................................................................................................... 45

7.2 Názory ob an ................................................................................................... 46

8 ZÁV R .................................................................................................................... 48

9 SUMMARY ............................................................................................................. 50

10 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA .................................................................. 51

ÍLOHY ................................................................................................................... 55

8

1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE

Kop ivnice se nachází v Beskydském p edh í a je obklopena na jihozápad

Bílou horou (557 m n. m.) a na jihovýchod erveným kamenem (690 m n. m.).

Z po átku výlu zem lská obec, se od poloviny 19. století m nila na obec

pr myslovou s mimo ádn rychlým r stem po tu obyvatel. Jak uvádí K. Ku a (1996),

„Kop ivnice se nevyvíjela jako m sto. Nám stí nebylo nikdy dotvo eno ve skute

reprezentativní centrum a ani nikde jinde nevznikala klasická bloková zástavba.“ Až ke

konci 19. století vstoupila do zástavby organizovanost. Na tomto kvapném r stu

vyrostla Kop ivnice do dnešní podoby.

Hlavním cílem práce bylo zpracovat sociáln geografickou studii m sta

Kop ivnice, která by mohla být sou ástí p ípadné hlubší analýzy obce a jejího zázemí.

Práce by rovn ž mohla posloužit k využití zastupitelstvem m sta pro nový strategický

plán. Motivací pro volbu tohoto tématu bylo místo bydlišt autorky, která z Kop ivnice

pochází.

Zpracování studie bylo podmín no spln ním díl ích cíl . Prvním díl ím krokem

bylo shrnutí historie m sta s d razem na vývoj podniku Tatra a uvedení do po átku

vývoje obce, siln ovlivn ným rozši ováním a úsp chy „Tatrovky“. Druhým cílem bylo

analyzovat vývoj po tu obyvatel ve m st od roku 1869, kdy se na našem území

uskute nilo první s ítání lidu. V období let 1991–2013 byl položen d raz nejen na

vývoj po tu obyvatel ale i na p iny jeho vývoje promítající se do pohybu obyvatelstva

(p irozená m na, migrace). V uvedeném období je v nována pozornost také zm ve

struktu e obyvatel. D raz m l být kladen zejména na strukturu dle pohlaví, v ku,

a nejvyššího dosaženého vzd lání. Protože m sto Kop ivnice v posledních letech ztrácí

obyvatelstvo prost ednictvím migrace, cílem bylo vyhodnotit také sm r st hování.

etím cílem bylo zhodnotit zm ny na trhu práce po roce 1989. Pozornost se m la

zam it na vývoj nezam stnanosti, dojíž ku do zam stnání, ekonomickou strukturu

obyvatel a odv tvovou strukturu nejv tších zam stnavatel . Posledním cílem práce bylo

zjistit aktuální problémy, se kterými se Kop ivnice potýká a které jsou v sou asné dob

hlavními tématy nejen obyvatel ale i vedení m sta. Jeho sou ástí bylo uskute ní

dotazníkového šet ení za ú elem analýzy problém m sta a vhled do situace umožnil

ízený rozhovor se sou asným starostou.

9

2 REŠERŠE LITERATURY A ZVOLENÁ METODIKA

2.1 Literatura

Literární prameny o m st Kop ivnice byly studovány v m stské knihovn

v Kop ivnici. Nejv tším p ínosem byly získané poznatky z regionáln -geografické

a vlastiv dné literatury. P edevším šlo o publikaci „Stará Kop ivnice v dokumentech

a fotografiích“ (1998) od J. Tichánka, dále „Kop ivnice a její život v minulosti“ (1998)

od E. Hanzelky. „K d jinám Tatry Kop ivnice III“ (1975) od M. Klose je publikace,

která posloužila k získání n kterých dat vypovídajících o velikosti výroby podniku.

Velmi cenným materiálem byla „3. Úplná aktualizace Územn analytických podklad

ORP Kop ivnice 2014“ z MÚ Kop ivnice, která obsahuje adu analýz, a volební

programy politických stran a hnutí kandidujících do zastupitelstva m sta v roce 2015.

Cenné informace o m st Kop ivnici poskytla monografie K. Ku i „M sta

a m ste ka v echách a na Morav “ (1996) a také studie „Historický místopis Moravy

a Slezska v letech 1848–1960, svazek 14.“ (1994) od kolektivu historik Univerzity

Palackého v Olomouci, Bartoše, Schulze a Trapla.

Pro zpracování bakalá ské práce vhodn posloužily vysokoškolské u ebnice.

Protože podstatná ást práce je v nována problematice obyvatel m sta, bylo nutné se

op ít o literaturu vztahující se k demografii, z nichž asi nejlépe je zpracována u ebnice

„Základy demografie“ (1986) od kolektivu autor Pavlíka, Rychta íkové a Šubrtové.

Krom této publikace byly využity i geografické u ebnice, zejména „Ekonomická

a sociální geografie“ (2008) od Touška, Kunce a Vystoupila.

Text ovlivnila také diplomová práce „Znevýhodn né skupiny obyvatelstva na

trhu práce v SR a R (s d razem na oblast Prešovského kraje)“ (2013) od

A. Bodnárové.

2.2 Použitá data a metodika

Údaje o vývoji po tu obyvatel byly p evzaty z „Historického lexikonu obcí

eské republiky 1869–2005“ (2006) od Škrabala, R žkové a kol., a z „Databáze

demografických údaj za obce R“ (2015) z SÚ. Jelikož byly v roce 1980 ke

Kop ivnici p ipojeny obce Mniší, Vl ovice a Lubina, vyskytují se v tabulce kategorie

po et obyvatel ke dni s ítání a po et obyvatel v sou asném administrativním vymezení,

10

zahrnující dnes místní ásti obce. Hodnocení vývoje po tu obyvatel se opírá o analýzu

bazických a et zových index po ítaných z po tu obyvatel v sou asném územním

vymezení. Bazické indexy vztahující se k jednotlivým s ítáním byly odvozeny od po tu

obyvatel v roce 1869 (= 100 %), et zové indexy porovnávají vývoj po tu obyvatel p i

ítání se s ítáním p edchozím (= 100 %).

Data o pohybu obyvatel v letech 1991–2013 byla p evzata z výše uvedené

Databáze SÚ. Analýza pohybu obyvatel byla realizována za 4 p tiletá období

(1991–1995, 1996–2000, 2001–2005, 2006–2010) a t íleté období 2011–2013. Pro

uvedené asové úseky byly vypo ítány absolutní hodnoty narozených, zem elých,

ist hovalých, vyst hovalých, migra ního salda, p irozeného a celkového p ír stku

a pr rné ro ní hrubé míry (na 1 000 obyvatel st edního stavu). Konkrétn šlo

o rubou míru porodnosti, úmrtnosti, p irozené m ny, migra ního salda a celkového

ír stku. Hrubá míra porodnosti a úmrtnosti byla porovnávána s celorepublikovým

pr rem a absolutní a relativní hodnoty migra ního salda srovnávány s okolními

sty Nový Ji ín a Frenštát pod Radhošt m. Výsledky analýz jsou vyjád eny tabulkov

a graficky. Pro v úvodu zmín nou migraci byla zajišt na anonymizovaná databáze SÚ

o vnit ní a zahrani ní migraci v letech 1991–2010, která obsahuje údaje o každém

migrantovi (osob , která se st hovala), v etn sm ru jeho st hování (odkud kam). Pro

toto období byla provedena analýza sm ru migrace (do a z obce), a byly vypo ítány

hodnoty migra ního salda a migra ního objemu, v etn jejich hrubých m r (na 1 000

obyvatel st edního stavu) využitých pro mapové zpracování.

Údaje o struktu e obyvatel z hlediska v ku a pohlaví byla p evzata z dokument

„S ítání lidu, dom a byt 2001, okres Nový Ji ín“ a tabulek definitivních výsledk

„S ítání lidu dom a byt 2011“ z SÚ. Pro roky 1991, 2001 a 2011 byly vypo ítány

absolutní hodnoty v kové struktury obyvatel. Pro sestrojení v kové pyramidy bylo

po ítáno s v kovým podílem muž a žen (na 1 000 obyvatel celkového po tu). Dalším

ukazatelem, který se vztahuje k v kové struktu e obyvatel je index stá í, po ítán jako

podíl obyvatel ve v ku 60 let a více k po tu obyvatel ve v ku 0–14 let. Hodnocení

struktury obyvatelstva dle pohlaví se opírá o index maskulinity, vztahující se k po tu

muž p ipadajících na 100 žen v dané v kové skupin . Absolutní hodnoty obyvatelstva

dle nejvyššího dosaženého vzd lání byly zpracovány pro roky 2001 a 2011 a vzájemn

porovnávány. V kategorii nejvyšší dosažené vzd lání bylo uvažováno i s nezjišt nými

hodnotami. Skupina základní a bez vzd lání zahrnuje po et obyvatel se základním

11

vzd láním v etn neukon eného a bez vzd lání, skupina st edoškolského vzd lání bez

maturity je sou tem vyu ených bez maturity a st ední odbornou školou bez maturity.

Skupina st edoškolsky vzd laných s maturitou zahrnuje všechny maturitní stupn

vzd lání v etn nástavbového a vyššího odborného. V kategorii vysokoškolsky

vzd laných byl zapo ítán i po et obyvatel v nující se v decké p íprav .

Data o ekonomické struktu e obyvatel m sta, získaná ze „S ítání lidu dom

a byt 2001“ (2003) SÚ, a „S ítání lidu, dom a byt 2011“ z SÚ nejsou jednotná.

Proto bylo pro roky 1991 a 2001 uvažováno s podílem ekonomicky aktivních

v jednotlivých sektorech národního hospodá ství, v roce 2011 s podílem ekonomicky

aktivních, zam stnaných v sektorech ekonomiky. Všechny skupiny uvažují hodnoty

nezjišt ných.

Údaje o charakteristikách nezam stnanosti byly p evzaty z „Portálu MPSV“

(2015). Konkrétn šlo o po et uchaze o zam stnání, volná pracovní místa, po et

uchaze p ipadajících na jedno pracovní místo, míra nezam stnanosti, resp. podíl

nezam stnaných osob v období 2001–2011. Zde je nutno poznamenat, že došlo v roce

2005 ke zm metodiky ukazatele registrované nezam stnanosti, a p echodu na nový

ukazatel podíl nezam stnaných osob. Ten je po ítán jako podíl dosažitelných uchaze

ve v ku 15–64 let ke všem obyvatel m v tomto v ku, zatímco míra registrované

nezam stnanosti byla po ítána jen k ekonomicky aktivním. Míra nezam stnanosti, resp.

podíl nezam stnaných osob byl srovnáván s m sty Frenštát pod Radhošt m a Nový

Ji ín, dále s údaji za okres Nový Ji ín a s pr rnými hodnotami za eskou republiku.

Analýza dojíž ky do zam stnání (z a do obce) byla zpracována na základ

publikace „Dojíž ka do zam stnání a škol“ k 1. 3. 2001 (2003) z SÚ.

Zhodnocení rizikových skupin obyvatelstva z hlediska uplatnitelnosti na trhu

práce se opírá o data „Gis prostorové analýzy“ k 3. 12. 2014 z Ú adu práce R a údaje

o struktu e uchaze „portálu MPSV“ k 31. 12. 2014 (2015). Vymezení jednotlivých

skupin bylo konfrontováno s metodikou výše uvedené diplomové práce, ve které

autorka klade d raz i na legislativu. Osoby se znevýhodn ným uplatn ním na trhu práce

byly srovnávány s pr rem eské republiky a zvláš bylo srovnáno zastoupení žen

v jednotlivých skupinách.

12

Sou ástí práce bylo i krátké dotazníkové šet ení, ve kterém se autorka tázala na

ležitost ešení problém m sta, z velké ásti uvedených ve volebních programech

stran a hnutí komunálních voleb 2015. Hodnocení bylo uvád no prost ednictvím

známek 1–5 dle d ležitosti a priority ešení daného problému. íslo 1 bylo

interpretováno jako nejv tší priorita, vysoká d ležitost, íslo 5 charakterizovalo

nejmenší prioritu, nejnižší d ležitost. Šet ení bylo uskute no na za átku dubna 2015,

a provedeno online formou Google formulá . Na dotazník odpov lo 58 respondent .

První ást dotazníku se skládá z identifika ních údaj jako je pohlaví, v k, stupe

dosaženého vzd lání a délka trvalého bydlišt v Kop ivnici. Na tyto údaje nebyl p i

hodnocení brán z etel. Hlavní ástí dotazníku je 15 tvrzení/problém , které m li

respondenti ohodnotit známkami dle d ležitosti ešení. U všech tvrzení byla

vyhodnocena výsledná známka priority s využitím aritmetického pr ru. Finální

hodnota je tedy výsledek podílu sou tu všech ohodnocení daného tvrzení k po tu

dotazovaných, resp. 58. ím je hodnota nižší, tím v tší váhu dávají respondenti danému

problému.

Tab. 1: Struktura respondent dle pohlaví a v ku v roce 2015

ÚdajPohlaví k

Žena Muž 15–29 30–44 45–59 60 a více

Abs. 39 19 32 9 9 8Podíl dotazovaných [%] 67,2 32,8 55,2 15,5 15,5 13,8

(Zdroj: Dotazníkové šet ení)

Tab. 2: Vzd lanostní struktura respondent a délka jejich trvalého bydlišt v Kop ivnici

v roce 2015

Vzd lání Délka trvalého bydlišt [rok]ZŠ SŠ VŠ 14 a mén 15–24 25–34 35–50 51 a více

Abs. 2 36 20 6 28 5 7 12Podíl [%] 3,4 62,1 34,5 10,3 48,3 8,6 12,1 20,7

Vysv tlivky: Abs. - absolutní po et

(Zdroj: Dotazníkové šet ení)

Vkládané mapy byly tvo eny z vrstev základních sídelních jednotek a obcí

databáze „Arc r 500“ spole nosti Arcdata Praha, dat S ítání lidu a webových

mapových služeb geoportálu ÚZK.

13

3 HISTORIE M STA S D RAZEM NA VÝVOJ PODNIKU TATRA

3.1 Šostýn, Kop ivnické fojtství

Podle pramen oblast, kde se Kop ivnice nachází, byla osídlena už v dob

bronzové, a to sídly lidu popelnicových polí u Šutyrovy studánky na svahu erveného

kamene. „Po átky d jin m sta Kop ivnice úzce souvisejí s osudy hradu Šostýna. Jeho

poz statky se nacházejí 1,5 km jihovýchodn od st edu m sta“ (Tichánek, 1989, s. 3)

a dá se íci, že Kop ivnice byla už mezi lety 1280–1290 jeho podhradím.

Z roku 1347 pochází první písemná zmínka o hradu Šostýn jež byl v držení

mnoha panovník . „Dvacátá léta 15. století jsou z ejm posledním obdobím trvání

hradu. V tšina badatel se shoduje v názoru, že Šostýn byl zni en za husitských

událostí na severní Morav a poté z stal opušt n“ (Tichánek, 1989, s. 7). V 19. století se

dostal Šostýn do vlastnictví kop ivnickému zemanovi Ignáci Raškovi, za první

republiky náležel obci a po r. 1945 jej dostal do správy stát.

V 17. století si Kop ivni ané vydobyli snížení robotních povinností a obdrželi

obecní pe s nápisem Obecz Koprziwnicze. V roce 1755 koupil kop ivnické fojtství

Tomáš Šustala (zámožný sedlák z Drnholce), jehož nabytý majetek pozd ji p evzal

pravnuk Ignác Šustala (nar. 1822), který se stal nejv tší osobností po etné rodiny,

a pozd ji zakladatelem pr myslu v Kop ivnici.

3.3 Továrna na hlin né zboží

Významnou osobností Kop ivnice byl vedle Ignáce Šustaly, Ignác Raška. Spolu

s odborníkem na keramiku Janem Bartlem za ali v roce 1813 sériov vyráb t talí e,

mísy, vázy, džbány a hrní ky (Tichánek, 1998, s. 26). Pozd ji byla výroba obohacena

o bílou kameninu – majoliku; fajáns. V roce 1829 ítá Kop ivnice 929 obyvatel. Ve

druhé polovin 19. století inila ro ní výroba 120 000 kus keramických výrobk .

Dopravní situace nejen pro výrobu kerami ky se „zlepšila po roce 1847 zprovozn ním

Severní Ferdinandovy dráhy z Vídn do Ostravy“ (Tichánek 1998, s. 26), odkud se pak

ze Studénky dovážela hlína povozy. V roce 1855 byla výroba rozší ena o kachle

a dlaždice. Adolf Raška nechal z ídit poštu, v roce 1868 založil samostatnou faru,

a o p t let pozd ji byl zvolen starostou. Po jeho smrti, poslední majitel kerami ky,

14

Adolf Raška mladší, pozvedl ješt v 90. letech výrobu o šamotové (žáruvzdorné) kachle

a kamna.

V pr hu obou válek byla omezena výroba i po et zam stnanc a produkce

byla soust ed na výhradn na výrobu kachlí. V 60. letech, jako u jiných malých továren,

navzdory kvalit výrobk se za alo uvažovat o jejím zrušení a tak byly po 149 letech,

roku 1962 „Moravské keramické závody - závod 05 Kop ivnice“ zlikvidovány.

3.4 Vozovka Tatra

Mezitím, vstupuje trnáctiletý Ignác Šustala v roce 1836 do u ení v Místku a na

Hukvaldy, odkud zamí il do Vídn ke ko árnickému emeslu a po nabytých

zkušenostech se vrátil v roce 1850 do Kop ivnice a zahájil spolu se dv ma pracovníky

výrobu bry ek a ko ár ve stodole fojtství. To je po átek výroby budoucího podniku

TATRA (Tichánek 1991, s. 7) a ukon ení ryze zem lského rázu vsi. V roce 1858 se

Ignác spojil se synem Jana Rašky, Adolfem a ú etním Karlem Moslerem za ú elem

získání finan ního kapitálu pro další výrobu a vznikla, už v továrních budovách,

spole nost Schustala & Company in Nesselsdorf. „V létech 1870–1880 již inila ro ní

produkce 1 200 povoz “ (Tichánek, 1998, s. 32). Vývoz byl orientován do Pruska, na

Balkán a do Ruska. Spole nost pot ebovala sklady a filiálky, první byla z ízena

v Polské Ratibo i, další ve Vídni a ve Wroclavi.

V roce 1881 byla z ízena železni ní tra ze Štramberka p es Kop ivnici do

Studénky, „sloužící pro dopravu cementu do ostravské pr myslové aglomerace“ (Ku a,

s. 68, 1998). Ignác Šustala musel na novou železnici reagovat, a p estože nem l

s vagóny žádné zkušenosti, zahájil v roce 1882 jejich výrobu (Hanzelka, 1998 s. 31)

a za al tak novou éru spole nosti. Na další rozší ení prostor nem l Šustala dostatek

kapitálu, a proto p ijal nabídku Davida Gutmanna, p evedení spole nosti na akciovou.

V roce 1905 zam stnávala továrna 2 500 pracovník a ro bylo vyrobeno

kolem 1 500 nákladních a 500 osobních vagón (Hanzelka, 1998 s. 32). Po koupi

patent a motor Karla Benze byl sestrojen první ko árový automobil Präsident

(Hanzelka, 1998 s. 32). V této dob kon í éra ko árovky. V roce 1896 byl postaven

tovární hotel. Na po átku roku 1900 byla postavena obecná škola a m anské školy,

pro d lníky roku 1906 d lnická kolonie a také kasárna, ímž Kop ivnice postupn

15

ztrácela vesnický ráz. To vedlo k povýšení Kop ivnice roku 1910 s 4 072 obyvateli na

stys.

Za první sv tové války byla v továrn zvýšena a produkce nákladních aut pro

vojenské ú ely. V Kop ivnici bylo také b hem války mnoho vojenských zajatc

(i Ital ), kte í v továrn pracovali. Co se tý e Kop ivni an samotných, byli proti

meckým oslavám a Blumentag m imunní a ignorovali je.

Vále ná orientace na nákladní vozidla vedla roku 1919 k jízdním zkouškám

nákladních vozidel na Slovensku ve Vysokých Tatrách, odkud také vznikl nový název

spole nosti „ZÁVODY Tatra a.s.“. V tomto roce Tatra zam stnávala kolem 3 300

pracovník . Pozd ji byla Tatra p ipojena k Ringhofferovu koncernu v Praze

a p ejmenována na „Tatra Ringhoffer a.s.“ (Tichánek (1998, s. 34). Rovn ž ve 30.

letech se za al vyráb t proslulý koncept osobního automobilu, zvaný Hadimrška, a byl

sestrojen osobní vagón Slovenská strela. Vlak dosahoval na trase z Prahy do Bratislavy

až 130 km/h.

10. 10. 1938 byla Kop ivnice obsazena n meckou armádou a nesla název

Nesselsdorf. N mecký zábor m l velmi negativní vliv na automobilku v podob

reorganizace výroby, zm ny ve vedení a p izp sobení výroby vále ným ú el m. To

zp sobilo markantní pokles produkce automobil na hodnotu 1 400 odpovídající roku

1925.

Obr. 1: Produkce kop ivnické automobilky v letech 1898–1943(Zdroj: NORSKÝ D. (1975): K d jinám Tatry Kop ivnice)

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

poet

auto

mob

il

rok Celkem Nákladní Osobní

16

6. 5. 1945 vstoupily do Kop ivnice oddíly Sov tské armády, v íjnu byl závod

Tatry znárodn n a produkce se soust edila výhradn na nákladní vozidla.

Rok 1948 je pro Kop ivnici zvlášt významný, protože obec s 5 369 obyvateli

byla povýšena na m sto. V této dob byla otev ena 1. strojnická škola, Mistrovská škola

strojnická, a pozd ji v roce 1953 St ední pr myslová škola strojnická, jejíž tradice

etrvává dodnes.

3.5 Povále ný vývoj s d razem na podnik Tatra

Po roce 1945 zm nila ráz m sta hromadná bytová výstavba sídlištního

charakteru. Po et obyvatel v roce 1961 se vyšplhal na 7 216 .

Výroba osobních automobil se p esunula do závodu v P íbo e, kde fungovala

do konce 20. století. Produkce vagónky se v Kop ivnici v roce 1950 zastavila

a fungovala už jen ve Studénce. Pro dopravu vyrobených nákladních automobil byl

roku 1958 založen dopravní závod. Následovala výstavba dodnes funk ního polygonu

v továrním areálu Tatry v roce 1968. Na to, roku 1971 rozhodlo RVHP o orientaci

výroby na t žká nákladní vozidla.

Velký odb r vozidel na východní trh se zastavil po roce 1989 a Tatra byla

zprivatizována. Obrovský šok a pokles r stu celé firmy odstartoval rok 1991 a zakázka

s 2 429 nákladními vozy pro Libyjskou spole nost Diamoil. „Na uvedený kontrakt byl

a. s. Tatra poskytnut Komer ní bankou a. s. úv r ve výši 2,7 mld. K . D vodem

odstoupení od tohoto rozsáhlého obchodního p ípadu ze strany a. s. Tatra byla

skute nost, že firma Diamoil nebyla schopna, jak se pozd ji ukázalo, dodržet své

platební závazky“ (Klaus, 1995). Malá ást automobil se rozprodala pod cenou a Tatra

nebyla schopna splácet úv ry bankám a subdodavatel m, a poradit si s tak obrovskými

zásobami nov vyrobených automobil . D sledkem tohoto neseriózního jednání

obchodního partnera byl samoz ejm pokles prodeje a snižování stav . V roce 1992

ztratila Tatra i svou ást výroby v Bánovcích nad Bebravou a adci. Po neúsp šném

kontraktu s Libyí, dostala Tatra zakázku pro Spojené Arabské Emiráty, která ale

nep inesla výrazné oživení. Spole nost byla do roku 1996 vedena americkými

pracovníky, které najal stát, aby ji znovu postavili na nohy. V roce 2002 byl prodán

41% podíl spole nosti Terex Corporation a nejvíce voz , 1 313 z 1 678, mí ilo na

východní trh do Indie (Výro ní zpráva Tatra a. s., 2002). Tento trend vydržel až do roku

17

2004, a koliv se odbyt do Indie snižoval. V roce 2005 vlastnila spole nost Terex

Corporation už 81 % celkového podílu a ze všech 1 309 voz bylo vedle indického

odb ratele vyvezeno 284 automobil i do Ruska (Výro ní zpráva Tatra a. s., 2005).

V roce 2009 kupují podíly Tatry spole nosti Black River (51 %), a Tatra Holdings

(40 %) (Výro ní zpráva tatra a. s., 2009). O rok pozd ji Tatra prodala celkem 1 300

kus nákladních voz a zam stnávala 1 104 zam stnanc . Tat e se neda ilo, a jak je

výše uvedeno v íslech, prodej neustále klesal, což vedlo k uvalení exekuce na Tatru

firmou Composite Com, jíž automobilka dlužila.

15. 3. 2013 vydražila Tatru za 176 milion korun spole nost Tatra Trucks, d íve

Truck Development (HN, 2013). V tomto vlastnictví eských akcioná , vyráb la

v ervenci roku 2013 4 automobily denn , pouze s jednosm nným provozem.

„Trp livou prací a seriózním jednáním se nám postupn da í získat d ru bank,

pojiš oven a subdodavatel , kte í velmi citliv reagují na každou zprávu z Tatry (..)“

(Strouhal, IDnes, 2013). V tomto roce Tatra prodala pouze 760 voz , armádního typu

a hasi ské vozy. V srpnu roku 2014, podepsala firma DAF Trucks s Tatra Trucks

smlouvu o dodávce motor normy EURO 6. (Kop ivnické noviny, 2014). V roce 2014

zam stnávala 845 pracovník .

Obr. 2: Po et zam stnanc Kop ivnického závodu Tatra v letech 1947–2014, k 31.12.(Zdroj: Statistická ro enka n. p. Tatra, Výro ní zpráva Tatra a.s., rozbory hospoda ení)

0150030004500600075009000

1050012000135001500016500

1947 1958 1969 1972 1977 1982 1987 1992 1993 1997 2002 2004 2005 2009 2010 2013 2014po et zam stnanc

18

4 OBYVATELSTVO

4.1 Vývoj po tu obyvatel v letech 1869–2011

Vývoj po tu obyvatel lze rozd lit do dvou etap. První etapa je asov zasazena

do období p ed první sv tovou válkou, mezi léta 1890–1921. Hodnoty et zového

indexu v roce 1900 dosáhly prvního maxima 138,5 %, a po et obyvatel mezi lety 1890

a 1900 vzrostl o necelých 1 500 obyvatel, rozdíl mezi lety 1900 a 1910 pak inil 1 087

obyvatel. D ležitým poznatkem je, že v období p ed a v pr hu druhé sv tové války

v letech 1930–1950 po et obyvatel v Kop ivnici neklesl, jak tomu bylo ve v tšin

ostatních m st eské republiky. Druhá etapa nár stu po tu obyvatel po druhé sv tové

válce je charakterizována obdobím 1951–1991. Hodnoty et zového indexu dosáhly

v roce 1980 absolutního maxima 147,4 %. V témže roce se oproti roku 1970 zvýšila

velikost populace m sta Kop ivnice o 6 127 obyvatel. Po et obyvatel se tak b hem 41

let od roku 1950 zvýšil 3 krát. Rostoucí trend ale zakon il rok 1991. B hem 10 let klesl

po et obyvatel pod hranici 24 000. V roce 2010 klesl po et obyvatel pod hranici 23 000

a z dat o s ítání lidu z roku 2011 m la Kop ivnice 22 174 obyvatel. Tato zm na nastala

v d sledku tržních nezdar automobilky a rostoucí suburbanizace.

Obr. 3: Vývoj po tu obyvatel v Kop ivnici v letech 1869–2011(Zdroj: Historický lexikon obcí eské republiky 1869–2005)

1000

4000

7000

10000

13000

16000

19000

22000

25000

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011rok

po et obyvatel k datu s ítání po et obyvatel v sou asném územním vymezení

19

Tab. 3: Vývoj po tu obyvatel v Kop ivnici v letech 1869–2011

Rok

Po et obyvatel Index [%]

ke dni s ítánív sou asném

územnímvymezení

bazický et zový

1869 1 324 3 090 100 1001880 1 508 3 193 103,3 103,31890 2 102 3 833 124,0 120,01900 3 319 5 309 171,8 138,51910 4 072 6 396 207,0 120,51921 4 730 7 071 228,8 110,61930 4 759 7 276 235,5 102,91950 5 542 7 829 253,4 107,61961 7 216 9 689 313,6 123,81970 10 538 12 917 418,0 133,31980 19 044 19 044 616,3 147,41991 24 102 24 102 780,0 126,62001 23 747 23 747 768,5 98,52011 22 899 22 899 741,1 96,4

(Zdroj: Historický lexikon obcí eské republiky 1869–2005)

Obr. 4: Po et obyvatel v Kop ivnici v letech 1989–2013, k 31. 12.(Zdroj: SÚ, Databáze demografických údaj za obce R)

21 000

21 500

22 000

22 500

23 000

23 500

24 000

24 500

25 000

25 500

20

Tab. 4: Struktura obyvatel dle národnosti v Kop ivnici v letech 1880–1930

RokNárodnost

eská mecká jiná celkem1880 1 445 60 3 1 5081900 2 843 385 91 3 3191910 2 984 969 119 4 0721921 3 706 697 327 4 7301930 3 968 622 169 4 759

(Zdroj: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960)

Kop ivnice je obec, která pat ila do pátého pásma Sudet, tedy oblasti

s n meckou v tšinou, a koliv n meckou v tšinu m ly pouze okresy Fulnek, Odry

a Vítkov. V roce 1900 se n mecká národnost v Kop ivnici vyšplhala na 11,6 %, o deset

let pozd ji na 23,8 % a v roce 1930 bylo evidováno 13,1 %.

4.2 P irozená m na obyvatelstva a migra ní saldo v letech 1991–2013

Z absolutních údaj tab. 5 vyplývá, že pouze na po átku 90. let m lo m sto

Kop ivnice kladný p ír stek obyvatelstva. Od období 1996–2000 m žeme hovo it

o celkovém úbytku obyvatelstva, na kterém má významný podíl zejména migrace.

Tab. 5: Pohyb obyvatelstva v Kop ivnici v letech 1991–2013, absolutní údaje

Obdobíirozený p ír stek Migra ní saldo Celkový

ír steknarození zem elí celkem p ist hovalí vyst hovalí celkem1991–1995 1 698 804 894 2 327 2 900 -573 3211996–2000 1 170 749 421 1 634 2 211 -577 -1562001–2005 1 199 856 343 1 728 2 506 -778 -4352006–2010 1 282 855 427 1 885 2 673 -788 -3612011–2013 656 523 133 1 095 1 515 -420 -287Celkem 6 005 3 787 2 218 8 669 11 805 -3 136 -918

(Zdroj: SÚ, Databáze demografických údaj za obce R)

21

Tab. 6: Pohyb obyvatelstva v Kop ivnici v letech 1991–2013, relativní údaje

ObdobíHrubé míry [‰]

porodnost úmrtnost irozenána

migra nísaldo

celkovýír stek

1991–1995 14,0 6,6 7,4 -4,7 2,61996–2000 9,6 6,2 3,5 -4,7 -1,32001–2005 10,2 7,3 2,9 -6,6 -3,72006–2010 11,1 7,4 3,7 -6,8 -3,12011–2013 9,6 7,7 1,9 -6,2 -4,2


Obr. 5: P irozený p ír stek obyvatelstva v Kop ivnici v období 1991–2013(Zdroj: SÚ, Databáze demografických údaj za obce R)

Obr. 6: Hrubá míra porodnosti v Kop ivnici a eské republice v období 1991–2013(Zdroj: SÚ, Databáze demografických údaj za obce R)

irozený p ír stek v Kop ivnici, jak vyplývá z obr. 5, oproti roku 1991 výrazn

poklesl, a v sou asnosti má klesající tendenci. Velké výkyvy má porodnost, která je

100

150

200

250

300

350

400

450

Narození Zem elí

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

‰

Kop ivnice eská republika

22

v porovnání s pr rem za celou eskou republiku vyšší až do roku 2005. Hrubá míra

porodnosti v první polovin 90. let iní v Kop ivnici 14 ‰, zatímco pr r za R iní

11,1 ‰, postupn se rozdíly stírají, až se role v letech 2011–2013 oto í a hrubá míra

porodnosti za Kop ivnici iní o necelý 1% bod mén než R.

Obr. 7: Hrubá míra úmrtnosti v Kop ivnici a eské republice v období 1991– 2013(Zdroj: SÚ, Databáze demografických údaj za obce R)

Stejná slova se ale nedají použít o úmrtnosti, kde je na tom Kop ivnice výrazn

lépe než celorepublikový pr r. Celková p irozená m na obyvatel má klesající

tendenci podobn jako v mnoha jiných obcích eské republiky.

Obr. 8: Migra ní saldo obyvatelstva v Kop ivnici v období 1991–2013(Zdroj: SÚ, Databáze demografických údaj za obce R)

5

6

7

8

9

10

11

12

13

‰

eská republika Kop ivnice

250

350

450

550

650

ist hovalí Vyst hovalí

23

Jak je výše uvedeno, a vyplývá z obr. 8, Kop ivnice ve sledovaném období

výrazn ztrácela na obyvatelstvu prost ednictvím migrace.

Tab. 7. Migra ní saldo a hrubá míra migra ního salda obyvatel Kop ivnice, Nového

Ji ína a Frenštátu pod Radhošt m v letech 1991–2013

ObdobíKop ivnice Nový Ji ín Frenštát pod

Radhošt mabsolutn [‰] absolutn [‰] absolutn [‰]

1991–1995 -573 -4,7 378 2,7 368 6,51996–2000 -577 -4,7 -171 -1,3 138 2,42001–2005 -778 -6,6 -608 -4,6 -53 -0,92006–2010 -788 -6,8 -734 -5,6 -97 -1,72011–2013 -420 -6,2 -219 -3,1 -40 -1,2Celkem -3 136 -29,1 -1 354 -11,9 316,0 5,0


Hrubá míra migra ního salda (HMMS) pro Kop ivnici je ve všech obdobích

záporná a v porovnání s obcemi Frenštát pod Radhošt m a Nový Ji ín velmi nízká.

V dob ekonomické krize, která je charakterizována obdobím 2006–2010, byla hodnota

migra ního salda ve Frenštát o 5,1‰ bod slabší než v Kop ivnici. Hodnoty

migra ního salda v Novém Ji ín se v posledních obdobích více p ibližují t m pro

Kop ivnici. V období 2011–2013 jsou všechny hodnoty záporné a ve srovnání s ob ma

sty je v Kop ivnici hodnota migra ního salda nejmenší. Ve velké mí e se zde

projevuje suburbanizace a mén také migrace absolvent kv li neadekvátnímu

platovému ohodnocení a pracovním p íležitostem.

24

4.2.1 Prostorová analýza migrace

Z prostorové analýzy migrace vyplynulo, že m sto Kop ivnice ztratilo b hem 20

let od roku 1991 tém 3 000 obyvatel. Ztráta byla vyhodnocena zejména ve prosp ch

obcí okresu Nový Ji ín (-1 904), ostatních kraj eské republiky (-1 018), a tém 200

obyvatel ku prosp chu ostatních okres Moravskoslezského kraje.

Tab. 8: Celková migrace obyvatel Kop ivnice v období 1991–2010

Území ist hovalí Vyst hovalí Migra ní saldoObce okresu nový Ji ín 3 814 5 718 -1 904Ostatní okresy Moravskoslezského kraje 1 475 1 651 -176Ostatní kraje R 1 468 2 486 -1 018Zahrani í 675 410 265Celkem 7 432 10 265 -2 833

(Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno)

Tab. 9: Vnit ní migrace obyvatelstva Kop ivnice v rámci okresu Nový Ji ín v p tiletých

obdobích 1991–2010

Období ist hovalí Vyst hovalí Migra ní saldo Migra ní objem 1991–1995 1 139 1 700 -561 2 839 1996–2000 774 1 232 -458 2 006 2001–2005 925 1 292 -367 2 217 2006–2010 976 1 494 -518 2 470Celkem 3 814 5 718 -1 904 9 532


Maximum migra ního objemu a nejmenší migra ní saldo na po átku 90. let

nebylo dál p ekro eno. Nejv tší hodnota migra ního salda v letech 2001–2005 byla

pravd podobn zp sobena po áte ním rozvojem pr myslového parku a vzhledem

k záporným hodnotám hovo íme o isté emigraci.

25

Tab. 10: Vnit ní migrace obyvatelstva Kop ivnice s obcemi okresu Nový Ji ín v období

let 1991–2010

Obec ist hovalí Vyst hovalí Migra ní saldoíbor 627 912 -285

Štramberk 566 837 -271Závišice 86 289 -203Ženklava 132 307 -175Lichnov 67 220 -153Nový Ji ín 667 813 -146Frenštát pod Radhošt m 250 395 -145Tichá 53 170 -117Ve ovice 104 208 -104Rybí 73 162 -89. . . .Bílovec 66 59 7Fulnek 65 58 7Suchdol nad Odrou 32 24 8Trnávka 16 6 10Studénka 198 162 36Celkem všechny obce okresu 3 814 5 718 -1 904


Z tab. 10 a obr. 9 lze pozorovat proces suburbanizace. Obce Závišice,

Štramberk, Ženklava, Lichnov a Tichá jsou práv t mi, kde je soust ed na nejv tší

HMMS. Co se týká absolutních hodnot migra ního salda nejvíce obyvatel (285) se

odst hovalo b hem posledních 20 let do obce P íbor. Naopak t mi, na kterých

Kop ivnice získala, jsou obce Trnávka, Mošnov, Studénka nebo Suchdol nad Odrou.

Jedná se o obce pon kud vzdálen jší Kop ivnici a hodnoty migra ního salda jsou velmi

malé. Vyskytly se také obce jako Bítov, Vrchy, He manice u Oder, Lubom a Vražné,

ve kterých byla zaznamenána nulová hodnota HMMS. Bu došlo k rovné vým

migrant a emigrant , nebo mezi t mito obcemi a m stem Kop ivnice nebyl

zaznamenán žádný migra ní pohyb jako u obcí He manice u Oder, Vražné a Lubom .

26

Obr. 9: Hrubá míra migra ního salda Kop ivnice v obcích okresu Nový Ji ín v obdobílet 1991–2010 [‰](Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno; SÚ, Databázedemografických údaj za obce R; Arc R 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

Nejv tší hrubá míra migra ního objemu (HMMO), p epo tená na 1 000 obyvatel

st edního stavu je zaznamenána u obcí Závišice, Štramberk a Ženklava. Projevuje se zde

geografická blízkost k obci Kop ivnice, která dokonale koresponduje s procesem

suburbanizace. Nejv tší absolutní hodnoty migra ního objemu z posledních 20 let

náleží obcím s v tším po tem obyvatel než výše uvedené, jako je P íbor (1 539) nebo

Nový Ji ín (1 480).

27

Obr. 10: Migra ní objem Kop ivnice v obcích okresu Nový Ji ín v období let1991–2010 [‰](Zdroj: Databáze „Migrace obyvatelstva 1991–2010“, Centrum regionálního rozvoje MU Brno, Arc R 500; vlastní

zpracování v programu ArcGis 10.2)

Tab. 11: Vnit ní migrace obyvatelstva Kop ivnice s okresy Moravskoslezského kraje

v p tiletých obdobích 1991–2010

Období ist hovalí Vyst hovalí Migra ní saldo Migra ní objem1991–1995 1 634 2 242 -608 3 8761995–2000 1 130 1 564 -434 2 6942001–2005 1 220 1 632 -412 2 8522006–2010 1 305 1 931 -626 3 236Celkem 5 289 7 369 -2 080 12 658


28

Tab. 12: Vnit ní migrace obyvatelstva Kop ivnice s okresy Moravskoslezského kraje

v období let 1991–2010

Okres ist hovalí Vyst hovalí Migra ní saldoBruntál 91 88 3Frýdek-Místek 547 683 -136Karviná 228 163 65Nový Ji ín 3 814 5 718 -1 904Opava 133 151 -18Ostrava-m sto 476 566 -90Celkem 5 289 7 369 -2 080


Migrace mezi okresy Moravskoslezského kraje za p tiletá období se podobá

trendu mezi obcemi. B hem dvaceti sledovaných let, se Kop ivni ané, mimo okres

Nový Ji ín, nejvíce st hovali do okres Frýdek-Místek a Ostrava-m sto. Naopak istou

imigraci má strukturáln postižený okres Karviná a hospodá sky slabý okres Bruntál.

Tab. 13: Vnit ní migrace obyvatelstva Kop ivnice s kraji R v p tiletých obdobích

1991–2010

Období ist hovalí Vyst hovalí Migra ní saldo Migra ní objem1991–1995 2 074 2 846 -772 4 9201996–2000 1 460 2 179 -719 3 6392001–2005 1 573 2 274 -701 3 8472006–2010 1 650 2 556 -906 4 206Celkem 6 757 9 855 -3 098 16 612


29

Tab. 14: Vnit ní migrace obyvatelstva Kop ivnice s kraji R v období let 1991–2010

Kraj ist hovalí Vyst hovalí Migra ní saldoMoravskoslezský 5 289 7 369 -2 080Hlavní m sto Praha 81 314 -233Jihomoravský 202 378 -176St edo eský 76 242 -166Zlínský 471 581 -110Olomoucký 304 390 -86Ústecký 66 125 -59Pardubický 57 103 -46Královéhradecký 36 73 -37Vyso ina 39 74 -35Plze ský 26 55 -29Jiho eský 44 68 -24Liberecký 39 53 -14Karlovarský 27 30 -3Celkem 6 757 9 855 -3 098


Hned po Moravskoslezském kraji má nejnižší migra ní saldo Hlavní m sto

Praha. Jihomoravský kraj je na t etím po adí, dále kraj Zlínský. Okres Brno-m sto má

migra ní saldo -88 obyvatel, což je pátá nejnižší hodnota u okres a Vsetín -82, tedy

šestá nejnižší hodnota.

Tab. 15: Zahrani ní migrace obyvatelstva Kop ivnice v p tiletých obdobích

1991–2010

Období ist hovalí Vyst hovalí Migra ní saldo Migra ní objem1991–1995 191 29 162 2201996–2000 166 32 134 1982001–2005 151 232 -81 3832006–2010 167 117 50 284Celkem 675 410 265 1 085


Odlišný trend vývoje je zaznamenán u zahrani ní migrace. M sto touto migrací

získávalo, a koliv je nutno poznamenat, že po et vyst hovalých m že být podhodnocen

z hlediska astého neuvedení zm ny pobytu ob anem.

30

Tab. 16: Po et p ist hovalých ze zem do Kop ivnice v období let 1991–2010

Zem 1991–2010 Zem 1991–2010Vietnam 276 mecko 9Slovensko 184 Rusko 9Ma arsko 46 Spojené státy Americké 7Neur eno 34 Kanada 5Ukrajina 18 Bulharsko 3Zem bývalé Jugoslávie 18 Kuba 3Polsko 11 Rakousko 2Celkem 675


Nejv tší po et p ist hovalých tvo í zejména obyvatelé z Vietnamu, Slovenska,

Ma arska a Ukrajiny. Z údaj o vyst hovalých, které mohou být stejn jako

o p ist hovalých áste zkreslené, se jedná mimo Slovensko o Spojené státy

Americké, Vietnam, Kanadu, Švýcarsko nebo N mecko.

Tab. 17: Po et vyst hovalých z Kop ivnice do zem v období let 1991–2010

Zem 1991–2010 Zem 1991–2010Slovensko 161 Spojené království 6Neur ené zem 99 Zem bývalé Jugoslávie 6Spojené státy 21 Ma arsko 4Vietnam 16 Rakousko 3Indie 15 Itálie 2Kanada 13 Alžírsko 1Ukrajina 12 Bulharsko 1Švýcarsko 10 Moldavsko 1

mecko 7 Polsko 1Súdán 7 Celkem 410


31

4.3 Struktura obyvatelstva

4.3.1 Dle pohlaví a v ku

Obr. 11: V ková pyramida obyvatelstva Kop ivnice v roce 1991(Zdroj: S ítání lidu, dom a byt 2001 okres Nový Ji ín, SÚ)

Obr. 12: V ková pyramida obyvatelstva Kop ivnice v roce 2001(Zdroj: S ítání lidu, dom a byt 2001 okres Nový Ji ín, SÚ)

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

0 - 45 - 9

10 -1415 - 1920 - 2425 - 2930 - 3435 - 3940 - 4445 - 4950 - 5455 - 5960 - 6465 - 6970 - 74

75 a více

podíl na obyvatelstvu (‰)

vk

muži ženy

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50

0 - 45 - 9

10 -1415 - 1920 - 2425 - 2930 - 3435 - 3940 - 4445 - 4950 - 5455 - 5960 - 6465 - 6970 - 74

75 a více


vk

muži ženy

32

Obr. 13: V ková pyramida obyvatelstva Kop ivnice v roce 2011(Zdroj: S ítání lidu, dom a byt 2011, SÚ)

Z p iložených graf sestrojených lze dle Sundbärgovy klasifikace

charakterizovat uplynulých 20 let jako p echod od stacionárního typu v kové struktury

k regresivní. V ková pyramida v roce 1991 má tvar spíše progresivního typu, „pro který

je charakteristický vysoký podíl d tí (…), malý podíl starých jedinc a relativn nízká

nad je na dožití“ (Pavlík 1986, s. 18). Zastoupení d tské a postreproduk ní složky je

v tomto roce v pom ru 26 % ku 18 %.

V roce 2001 má pyramida tvar regresivní. D tská v ková skupina se zmenšila

o více než 1 500 d tí, to d sledek snížení úhrnné plodnosti. Za íná se projevovat

období tzv. Husákových d tí. Kohorta 25–29 let je v grafu nejpo etn jší. To je ukázka

toho, že i v Kop ivnici systém výhodných novomanželských p ek, nového bydlení

v podob panelových dom a zvýšených p ídavk na d ti splnil na po átku 70. let

20. století sv j cíl. Postreproduk ní skupina nad 50 let byla navýšena o 7% bod .

Stejn jako v roce 2001 se snížil celkový po et obyvatel Kop ivnice, nesl se

i rok 2011 ve stejném duchu. Tato v ková pyramida je rovn ž regresivního charakteru

doložena zna transparentními ísly. 15% d tská složka nenahrazuje pln

obyvatelstvo v reproduk ním v ku (51 %), je nižší než 33% postreproduk ní složka

a celkový po et populace se dlouhodob snižuje.

-45 -40 -35 -30 -25 -20 -15 -10 -5 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

0 - 45 - 9

10 -1415 - 1920 - 2425 - 2930 - 3435 - 3940 - 4445 - 4950 - 5455 - 5960 - 6465 - 6970 - 74

75 a více


vk

muži ženy

33

Obecným trendem indexu maskulinity je v tší po et narozených chlapc , než

dívek. Ani Kop ivnice není výjimkou, v roce 2011 inil 109,8 % ve v ku 0–4 let.

Obecn se udává, že od 45tého roku života se index maskulinity snižuje kv li vyšší

úmrtnosti muž nebo vn jší migraci závisející na ekonomickém rozvoji. V posledních

20 letech se v Kop ivnici index láme kolem 55tého roku života a v pr ru iní 96,5 %.

Tento ukazatel ale mohl vypadat p ed rokem 1989 podstatn jinak vzhledem

k ekonomické situaci, kterou do té doby výrazn ovliv ovala Tatra a muži tak mohli

v d sledku této situace z m sta Kop ivnice emigrovat.

Tab. 18: Vývoj v kové struktury podle ekonomické aktivity a index stá í obyvatelstva

Kop ivnice v letech 1991–2011

Rok Po et obyvatel Podíl obyvatelstva Indexstá í0–14 15–64 65 + 0–14 15–64 65 +

1991 6 309 16 114 1 679 26,2 66,9 7,0 38,72001 4 742 16 964 2 041 20,0 71,4 8,6 62,42011 3 358 15 895 2 875 15,1 71,7 13,0 131,9

(Zdroj: S ítání lidu, dom a byt 2001 okres Nový Ji ín, SÚ; S ítání lidu, dmu a byt 2011)

Kop ivnice potvrzuje trend vysp lých zemí. Stárnutí obyvatelstva, pokles

edproduktivní složky a nejmenší rozdíl zaznamenala složka produktivních.

4.3.1.1 Pr rný v k obyvatel

Kop ivnice je velice mladé m sto. Pr rný v k za rok 2001 inil 35,0 let.

Jestliže vezmeme v úvahu m sta s p ibližn stejným po tem obyvatel, je hodnota

Kop ivnice výrazn nižší. Nap íklad Nový Ji ín m l hodnotu pr rného v ku 37,2 let,

ješt v tší hodnotu m lo m sto Krnov, 38,1 let. I v porovnání s m stem Bruntál m la

obec Kop ivnice nižší hodnotu pr rného v ku, i když jen o 0,2 let. Nic se na

postavení nezm nilo ani v roce 2011. Pr rný v k obyvatel m sta Kop ivnice se sice

výšil na 39,4 let, ale stále bylo m sto Kop ivnice v porovnání s výše uvedenými obcemi

Moravskoslezského kraje tím nejmladším.

4.3.2 Dle nejvyššího dosaženého vzd lání

Podobn jako Kop ivnice, má i celý Moravskoslezský kraj nejvíce osob se

st edoškolským vzd láním bez maturity, a koli je v obou sledovaných územních

jednotkách pozorovatelný klesající trend. Naopak v obou územních jednotkách p ibývá

vzd laných s maturitou a vysokoškolsky vzd laní. Toto bezesporu podpo ila výstavba

34

pr myslového parku, který s sebou p inesl mnoho pracovních míst i pro kvalifikovanou

pracovní sílu. Z hlediska Kop ivnice je nejv tší podíl obyvatel s vysokoškolským

vzd láním koncentrován do základních sídelních jednotek Vl ovice, Paseky,

kovice, Sýkorec, Kop ivnice jih II a Zahradní tvr , tedy mimo centrum a sídelní

jednotky p evážn zástavby rodinných dom .

Tab. 19: Nejvyšší dosažené vzd lání obyvatel Kop ivnice v roce 2001 a 2011

Nejvyšší dosažené vzd lání 2001 2011Základní a bez vzd lání 4 035 3 253St edoškolské bez maturity 7 724 6 947St edoškolské s maturitou 5 746 6 041Vysokoškolské 1 501 1 909

(Zdroj: S ítání lidu, dom a byt 2001 okres Nový Ji ín, S ítání lidu, dom a byt 2011, SÚ)

35

5 EKONOMIKA M STA A JEJÍ ZM NY PO ROCE 1989

Transformace ekonomiky Kop ivnice m la zvláštní pr h. Do roku 1989 byla

Tatra jediným velkým podnikem národního hospodá ství v Kop ivnici. Po privatizaci

podniku, jehož vývoj byl popsán v kapitole 3, došlo k úbytku po tu pracovník

v pr myslu a nár stu po tu pracujících ve službách. Ovšem op tovný nár st pracujících

v pr myslu podmínila výstavba pr myslového parku v roce 1999, p ijímající zahrani ní

investory. Ekonomická struktura m sta byla tedy pr myslová do roku 1989, v roce

1991, kdy v pr myslu ješt stále pracovaly ¾ obyvatelstva Kop ivnice, v roce 2001, kdy

se podíl snížil na 51 %, a i v roce 2011, kdy inil podíl ekonomicky aktivních,

zam stnaných v pr myslu 52,1 %. Lze pozorovat sice odliv pracujících v pr myslu po

roce 1989, ale ekonomická struktura obyvatelstva je výrazn pr myslov orientovaná

i v sou asnosti a stabilizovaná na podílu vyšším 50 %.

Obr. 14: Podíl ekonomicky aktivních Obr. 15: Podíl ekonomicky aktivníchobyvatel Kop ivnice v sektorech obyvatel Kop ivnice v sektorechekonomiky k 3. 3. 1991 [%] ekonomiky k 1. 3. 2001 [%](Zdroj: S ítání lidu, dom a byt 1991) (Zdroj: S ítání lidu, dom a byt 2001)

3,3

75,4

2,618,6

Primér

Sekundér(pr mysl)

Sekundér(stavebnictví)

Terciér

1,4

51,1

4,1

43,4

Primér

Sekundér(pr mysl)Sekundér(stavebnictví)Terciér

36

Obr. 16: Podíl ekonomicky aktivních zam stnaných obyvatel Kop ivnice v sektorechekonomiky k 26. 3. 2011 [%](Zdroj: S ítání lidu, dom a byt 2011)

Nejv tší podíl zam stnaných v pr myslu je koncentrován v sídelní jednotce

Hore ková (ubytovny), dále v jednotkách sídliš hromadného bydlení jako je

Kop ivnice-sever, dále Pod Bílou horou I a II na západ m sta a Mniší. Nejv tší podíl

zam stnaných ve službách, tedy v terciéru, bydlí na západ m sta v sídelní jednotce

Bílá hora a na Severo-západ obce v Pinkav .

Problémem pro udržení ekonomické stability území je tedy jednostranné

zam ení pr myslových podnik na automobilový pr mysl a strojírenství. „Zásah krize

již v minulých letech pocítil celý region a její dopady se m žou v budoucnu opakovat“

(3.ÚA ÚAP ORP Kop ivnice, 2014, s. 272). Ty nejv tší plochy vymezené pro výrobu

a podnikání v ORP Kop ivnice se nachází práv v Kop ivnici a Mošnov . Pro

zahrani ní investory se zde nachází relativn levná pracovní síla a tradice výroby. Také

geografická dostupnost je jedním z aspekt zejména pro automobilové výrobní

spole nosti v blízkosti Kop ivnice, nap . Hyundai Motor Europe v Nošovicích, Tatra

Trucks v Kop ivnici, nebo FIAT S.p.A. v Bialsko-Biale (ÚAP ORP Kop ivnice 2014).

Dnes stále ješt pozorujeme slabou diferenciaci ekonomiky. Podle ÚAP ORP

Kop ivnice 2014, je ale Kop ivnice místem s pr rnou podnikatelskou aktivitou, která

má mírn rostoucí tendenci.

0,8

52,1

3,6

43,6

Primér

Sekundér(pr mysl)

Sekundér(stavebnictví)

Terciér

37

Tab. 20: 10 nejv tších zam stnavatel v pr myslu v Kop ivnici ke konci roku 2013

Název podniku edm t podnikáníPo et

zam stnanc2013

Brose CZ spol. s r.o.výroba polohovadel sedadel a uzamykacíchsystém pro automobilový pr mysl 2 300

TATRA, a.s. výroba nákladních vozidel 1 071Dura AutomotiveSystems CZ, s.r.o. výroba a vývoj sou ástí pro automobilový pr mysl 755

Tawesco s.r.o.výroba ná adí, výlisk a sva enc proautomobilový pr mysl 720

Tafonco a.s. slévárenství 400Erich Jaeger, s.r.o. kabeláž pro automobilový pr mysl 278Bang&Olufsen s.r.o. výroba audiovizuální techniky 280BIKE FUN Internationals.r.o. vývoj, výroba a montáž jízdních kol 246Taforge a.s. kovárenství 215CIREX CZ s.r.o. slévárenství 143

1) Vysv tlivky: barevn ozna ené podniky se nacházejí v areálu Tatry

(Zdroj: webový portál podniku, HBI)

Nejv tším sou asným kop ivnickým zam stnavatelem nejsou firmy v areálu

Tatry, nýbrž zahrani ní spole nosti v pr myslovém parku, uvedené v tab. 20. N mecká

firma Brose vyrábí komponenty pro spole nosti GM, Daimler, Volvo nebo Audi.

Spole nost Dura má v etn Kop ivnice v R 3 lokace a mezi zákazníky pat í GM,

VW Group, Ford, Opel a další (Autanasbavi.cz, 2008). Erich Jaeger má stejn jako

Brose v Kop ivnici jedinou eskou alokaci. Dánská spole nost Bang&Olufsen, která

zatím nevyrábí nikde jinde než v Dánsku a v Kop ivnici, se zabývá výrobou luxusní

elektroniky (Kubátová, 2004). Nizozemská firma Cirex vyrábí odlitky do motor

vozidel, pro výrobu v potraviná ském i petrochemickém pr myslu, pro zem lské

stroje, nebo dopravní techniku (Cirex, 2014). D kaz, že je o pozemky v pr myslovém

parku stále zájem sv í i erstvá smlouva zástupc m sta s chemicko-farmaceutickou

spole ností HACVIA, která loni v íjnu v zón koupila p lhektarový pozemek, a postaví

tak první halu na výrobu a vývoj lé iv mezi automobilovými firmami (Pet ková,

2014). Aktuáln je v pr myslovém parku volných 6–7 ha. Firma Tawesco je bývalou

ná ovnou Tatry, dnes dce inou spole ností Promet Group. Tafonco a Taforge rovn ž

spadaly pod Tatru, dnes jsou jejími dce inými spole nostmi.

38

Obr. 17: Pr myslové areály v Kop ivnici k roku 2015(Zdroj: Moravskoslezský kraj; Katastrální mapy; UZK; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

Obr. 18: Firmy s nejv tším po tem zam stnanc v pr myslovém parku a areálu Tatry

k roku 2013(Zdroj: Moravskoslezský kraj; Katastrální mapy; UZK; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

39

Do podnik služeb je za azen M stský ú ad se 175 zam stnanci (k roku 2013),

Thérapon 98, což je podnik místní polikliniky se 132 zam stnanci a m stská firma

Slumeko, se 79 zam stnanci, která podniká v oblasti všech technických služeb,

zahrnující innosti v oblasti komunikací, ve ejné zelen , ve ejného osv tlení, odpad ,

bitovnictví, a odtahové služby. Výjimkou v podnikatelské aktivit , ale spadající do

odv tví vzd lávání je p ísp vková organizace Vyšší odborná škola, St ední odborná

škola a St ední odborné u ilišt , Kop ivnice, jejíž innost za ala v roce 1948 založením

Mistrovské školy strojnické v návaznosti na podnik Tatra. Na po átku 90. let byla

ipojena obchodní akademie, pozd ji vyšší odborná škola. Vzd lání je zam eno na

strojírenství, ekonomiku a management.

5.1 Malé a st ední podniky

První spole nost, která stojí za zmínku je rodinná firma Vágner - výroba

nábytku, jež vznikla v roce 1940 ve Vl ovicích a tam p sobí dodnes. Dalším podnikem

je farmaceutická spole nost Favea, která byla založena v roce 1994. Zabývá se

klinickými studiemi, výzkumem, vývojem a výrobou produkt napomáhajících ke

zlepšení pé e o zdraví. Na kont má jedno ocen ní ministerstva pr myslu Inovace roku

2001 za „zvýšení biologické dostupnosti polyfenol “ (Favea, 2015). Op t v jiném

odv tví podniká firma Hellstein s r.o., „spolupracující s n meckou spole ností Stähler

GmbH. Hellstein se zabývá vývojem systému biologického išt ní odpadních vod

ponornými aerotory“ (Chobot, s. 196, 2008). Podnik, který vznikl v roce 1958 p i Tat e

je Talosa s r.o. Tehdy pouze jako dce iná spole nost Tatry s funkcí dopravního závodu,

dnes samostatný podnik, zabývající se výrobou speciálních díl Tater pro Rallye Dakar,

prototypových díl , servisem a renovací vozidel Tatra (Talosa, 2015).

40

6 SITUACE NA TRHU PRÁCE

6.1 Vývoj nezam stnanosti a tvorba volných pracovních míst

Míra nezam stnanosti v okrese Nový Ji ín v 90. letech výrazn m nila své

postavení mezi ostatními okresy a nutno poznamenat, že se pohybovala v první tvrtin

nejvyšších hodnot všech okres eské republiky. V roce 1991 inila míra

nezam stnanosti za okres 6,9 % a byla na 12. míst . Vyšší hodnoty zastupovaly okresy

jako nap . Tachov nebo P íbram. V roce 1992 se vyhoupla na 8. nejvyšší hodnotu

s 4,9 %. V roce 1993 míra nezam stnanosti za Novoji ínský okres inila 7,8 %, a o rok

pod ji, m la nejvyšší míru nezam stnanosti ze všech okres eské republiky (7,5 %).

To se ale v roce 1995 a 1996 výrazn zm nilo na 6. a pozd ji na 13. nejvyšší hodnotu

nezam stnanosti 5,6 %. Do konce 90. let se míra nezam stnanosti nadále zvyšovala.

K roku 2011 inila míra nezam stnanosti v Kop ivnici 8,3 %, což je o 0,3% body mén

než celorepublikový pr r.

Tab. 21: Situace na trhu práce v Kop ivnici v letech 2001–2011, prosinec

Rok Uchaze icelkem

Volná pracovnímísta

Míranezam stnanosti

Po et uchaze na1 pracovní místo

2001 1 312 . 10,9 .2002 1 493 . 12,4 .2003 1 782 . 14,4 .2004 1 638 . 13,3 .2005 1 385 47 11,2 29,52006 1 052 421 8,5 2,52007 578 246 4,7 2,32008 715 63 5,8 11,32009 1 816 12 14,7 151,32010 1 348 43 10,9 31,32011 1 023 56 8,3 18,3

1) Vysv tlivky: Od roku 2005 se zm nila metodika výpo tu míry nezam stnanosti.

(Zdroj: Portál MPSV, statistiky nezam stnanosti)

Po et uchaze o zam stnání se od roku 2003 snižoval. D vodem m že být

tehdejší rozvoj pr myslové zóny v Kop ivnici, jejíž firmy do roku 2007 úsp šn

nabíraly zam stnance. V roce 2009 se výrazn projevila ekonomická krize. P edevším

je to znát na po tu uchaze o 1 pracovní míso, kterých v uvedeném roce bylo 151,3.

41

Obr 19: Vývoj po tu uchaze o zam stnání v Kop ivnici v letech 2001–2011(Zdroj: Portál MPSV, statistiky nezam stnanosti)

Tab. 22: Míra nezam stnanosti v Kop ivnici, Frenštát pod Radhošt m, Novém Ji ín ,

okrese Nový Ji ín a eské republice v letech 2001–2011, prosinec

RokMíra nezam stnanosti [%]

Kop ivnice Frenštát podRadhošt m Nový Ji ín okres Nový

Ji íneská

republika2001 10,9 10,4 12,7 12,8 8,92002 12,4 11,3 13,8 13,8 9,82003 14,4 11,2 14,0 14,7 10,32004 13,3 9,4 13,5 13,5 9,52005 1) 11,2 8,4 11,1 11,2 8,92006 8,5 7,1 9,3 9,1 7,72007 4,7 4,8 5,9 6,7 6,02008 5,8 5,3 6,8 7,0 6,02009 14,7 11,7 10,8 13,5 9,22010 10,9 9,5 9,6 12,8 9,62011 8,3 8,3 8,1 9,9 8,6

1) Vysv tlivky: Od roku 2005 se zm nila metodika výpo tu míry nezam stnanosti.

(Zdroj: Portál MPSV, statistiky nezam stnanosti)

Na ukazateli míry nezam stnanosti je znát jednostranné pr myslové zam ení

sta zejména v letech krize. Rozdíl mezi lety 2008 a 2009 iní pro Kop ivnici 8,9%

bod , zatímco pro okres Nový Ji ín 6,5% bod . Nár st v m st Nový Ji ín není tak

razantní, nebo jako okresní m sto má mnoho administrativních funkcí a proto,

navzdory pr myslovým podnik m zde umíst ných, iní rozdíl „jen“ 4% body. Nejv tší

podíl nezam stnaných je soust ed n do ZSJ Hore ková (40 %) a Tatra (33,3 %), které

mají také nejvyšší podíl ekonomicky aktivních, ale naopak nejmenší po et obyvatel

celkem, pouhých 167 každá.

0200400600800

100012001400160018002000

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Po et uchaze o zam stnání

42

Obr. 20: Podíl nezam stnaných osob ve v ku 15–64 let na obyvatelstvu v Kop ivnici,

Frenštát pod Radhošt m, Novém Ji ín , okrese Nový Ji ín a eské republice

v m sících roku 2014(Zdroj: Portál MPSV, statistiky nezam stnanosti)

Ve sledovaných m stech Kop ivnice, Frenštát pod Radhošt m, Nový Ji ín, okres

Nový Ji ín a v eské republice je patrný sezónní pokles podílu nezam stnaných osob.

Výjimkou je ervenec, kdy se podíl nezam stnaných ve m st a okrese Nový Ji ín

zvýšil, což m že být d sledek p ílivu absolvent škol. Tato hodnota v Kop ivnici a

pr rná hodnota za celou republiku v ervenci stagnuje, ve Frenštát pod Radhošt m

podíl nezam stnaných dokonce klesl. Na konci roku se podíl nezam stnaných osob

zvyšuje v návaznosti na sezónnost prací.

6.2 Dojíž ka za prací

Hlavním sm rem vyjíž ky pracujících z Kop ivnice je Nový Ji ín. Tam dojíždí

z Kop ivnice 28,2 % pracujících. V rámci okresu Nový Ji ín má Kop ivnice tvrtý

nejnižší podíl vyjížd jících za prací, 35,5 %. Nižší hodnotu má pouze Nový Ji ín,

Frenštát pod Radhošt m a m sto Odry, mající obdobn jako Kop ivnice na okraji obce

výrobní areál p ijímající nové investory. Pr rná hodnota vyjížd jících z obce bydlišt

za prací v Moravskoslezském kraji iní 37,8 %, a pr rná hodnota pro celou eskou

republiku je 36,5 %.

Jak je výše uvedeno, nejvíce obyvatel (1 072) Kop ivnice vyjíždí za prací do

Nového Ji ína. To iní 40 % vyjíž ky v rámci okresu a 28 % celkové vyjíž ky

6,06,26,46,66,87,07,27,47,67,88,08,28,4

ezen duben kv ten erven ervenec srpen zá í íjen listopad prosinec

[%]

Kop ivnice Frenštát pod Radhošt m Nový Ji ín okres Nový Ji ín eská republika

43

z Kop ivnice. Nový Ji ín plní funkci okresního m sta, administrativního centra a rovn ž

je zde koncentrován faktor výroby automobilového pr myslu a klobou nického odv tví

s dlouholetou tradicí. Frenštát pod Radhošt m je m stem, kam mí í za prací 14,8 %

Kop ivni an . I zde je patrný vliv pr myslu, v tomto p ípad výroba elektromotor

spole nosti Siemens. 10 % obyvatel dojížd lo za prací do P íbora a 3,8 % do

Štramberka. Do obcí celého okresu Nový Ji ín vyjíždí za prací p es 2 600

Kop ivni an , tedy 69 % všech vyjížd jících. Do Ostravy mí í za prací 8 % obyvatel

Kop ivnice, a do Prahy 5 % ze všech vyjížd jících. V roce 2001 vyjížd lo za prací do

zahrani í 49 obyvatel Kop ivnice.

Po et dojížd jících do Kop ivnice je o 292 obyvatel menší než po et

vyjížd jících. Podíl všech dojížd jících za prací z okresu Nový Ji ín iní 88 %.

A nejpo etn jšími obcemi vyjíž ky je P íbor s 647 obyvateli (18 %) a Štramberk,

odkud za prací dojíždí 500 obyvatel (14 %).

6.3 Rizikové skupiny obyvatelstva z hlediska jejich uplatnitelnosti na trhu

práce

Pro hodnocení uvedeného tématu bylo zvoleno 5 skupin uvedených v tab. 23,

které byly vymezeny na základ legislativy eské republiky, poté konfrontovány

s dostupnými daty. Je nutností zmínit skupinu osob starších padesáti let, která rovn ž

nabývá vlastností, z nichž vyplývá jejich rizikové postavení na trhu práce, bohužel, tato

data nebyla k dispozici.

Tab. 23: Po et a podíl zastoupení rizikových skupin obyvatelstva na po tu všech

uchaze pro Kop ivnici a eskou republiku k 31. 12. 2014

Území

Dlouhodobnezam stnaní

(12 m síca více)

Základní stupevzd lání

Osobyzdravotnpostižené

Pomocní anekvalifikovaní

pracovníci

Absolventi amladiství

Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Abs. %

Kop ivnice 511 44,13 305 26,34 146 12,61 139 12,00 54 4,66Kop ivnice(ženy) 256 46,46 131 23,77 78 14,16 89 16,15 30 5,44

eskárepublika 237 165 43,76 165 307 30,50 61 146 11,28 144 251 26,62 38 290 5,36

eskárepublika(ženy) 124 229 46,19 81 758 30,40 30 824 11,46 75 174 27,95 20 557 5,52

Vysv tlivky: Abs. - absolutní po et

(Zdroj: Gis prostorová analýza; MPSV R)

44

Mezi nejrizikov jší skupinu uchaze o zam stnání (po ženách) jsou dlouhodob

nezam stnaní. Podobný podíl má Kop ivnice s eskou republikou, ili to není jen

problém m sta jako takového, nýbrž trend. Druhou rizikovou skupinou jsou uchaze i se

základním stupn m vzd lání, zahrnující bez vzd lání a základní s praktickou školou.

Tento podíl je ve m st výrazn ji nižší než pr r republiky, a ješt nižší u žen

bydlících v Kop ivnici. D vodem m že být p sobnost místních st edních škol a u iliš .

etí nejrizikov jší skupinou jsou OZP, a koliv žen je v této skupin zastoupeno mén

než ve 4. kategorii. V hledání práce jsou OZP znevýhodn ni o další vlastnosti spojené

s jejich handicapem, jako jsou ast jší absence ze zdravotních d vod , nižší výkonnost,

pop . nutná úprava pracovišt atd. V tomto p ípad jsou schopny si lépe poradit s OZP

ostatní m sta republiky, nebo celorepublikový podíl iní 11,28 %. Naopak o 0,61%

bod je v Kop ivnici mén nekvalifikovaných uchaze , pomocných pracovník . V této

skupin je širší zastoupení žen než u OZP. Absolventi, resp. vysokoškolští absolventi

a mladiství, tedy osoby mladší 18 let, mají nejmenší zastoupení v po tu uchaze . Ob

skupiny mají podobné vlastnosti, jimi jsou nízký v k, nezako en né pracovní návyky,

nedostatek zkušeností i neochota u it se novým v cem i p evzetí zodpov dnosti za

výsledky. Podíly se pohybují okolo 5 %, a je zde snaha problém s touto skupinou

neustále snižovat.

45

7 HLAVNÍ PROBLÉMY M STA SOUVISEJÍCÍ S JEHO DALŠÍMROZVOJEM

7.1 Názor radnice

Kop ivnice byla k 31. 12. 2013 zadluženou obcí ve výši 3 735 000 K , to byl

nejmenší schodek mezi p íjmy a výdaji obce od roku 2010. Z ízeného rozhovoru se

starostou m sta Kop ivnice M. Kope ným vyplynuly tyto záv ry:

Vysoké množství majetku, cca 1 mld. korun je v držb m sta, a to nemá dostatek

finan ních prost edk na jejich údržbu. M sto tak z velké ásti spoléhá na dotace,

dle nichž se ídí. N které budovy, nap . Ringhofferova vila budou proto brzy

edm tem poptávkového ízení na majitele a privátního partnera m sta.

Brownfieldy v majetku Tatry jsou postupn m stu odprodávány a poté

modernizovány prost ednictvím dotací, „jde o b h na dlouhou tra “.

Primárním p edm tem ešení po úsp šné revitalizaci vzd lávacích za ízení je

v dohledné dob funk ní a estetická stránka m sta, rekonstrukce ve ejných budov

stského ú adu, prom na zázemí kulturního domu v nám stí, které nebylo nikdy

v Kop ivnici dotvo eno, vypracování studie pro nevyhnutelnou rekonstrukci areálu

stského koupališt , jež je hojn navšt vováno širokou ve ejností a nutná

rekonstrukce jedné z páte ních komunikací.

Mezi další d ležité faktory p sobící negativn na m sto je migrace absolvent

vysokých škol, kte í se po studiích velmi málo vracejí zp t do p vodního m sta

bydlišt . D vodem je zejména neodpovídající platové ohodnocení nejen

v Kop ivnici ale i v celém Moravskoslezském kraji.

sto dále elí tlaku požadavk obyvatel o zisk stavebních parcel pro individuální

výstavbu rodinných dom . Problém je bu v soukromém vlastnictví zastavovacích

ploch, které zvyšuje ceny pozemk do neúm rných hodnot, nebo v nedostate ném

množství finan ních prost edk na vybudování infrastruktury a zasí ování území

(pro plochu v Lubin by to vyžadovalo p ipojovací a odbo ovací pruh na silnici

1. t ídy R 48) a to bu m stem nebo p ípadným developerem.

46

7.2 Názory ob an

Jak bylo uvedeno v metodice, p edm tem dotazníkového šet ení bylo

vyhodnocení priorit ešení 15 problém m sta. Do výb ru otázek/problém , které

ob ané hodnotili, se promítly volební programy stran a hnutí komunálních voleb 2015,

rozhovor se starostou m sta a také vlastní názor autorky.

Tab. 24: Výsledné hodnoty priorit ešení jednotlivých problém Kop ivnice k roku 2015

Bod Tvrzení/daný problémPr rná

známkapriority

1 Nedostate ná kapacita parkovacích míst a údržba chodník 1,902 Podpora malých podnikatel jako protiklad k velkým et zc m 2,023 ešení starých ekologických zát ží 2,17

4ešení stavu architektonicky cenných staveb (bývalý Závodní klub (vila

v sadu E. Beneše), Loutkové divadlo, ZŠ Nám stí) 2,225 Podpora regionálních výrobc a po ádání farmá ských trh 2,366 Regulace loterijních videoterminál (automat ) 2,387 ešení co s brownfieldy (staré nevyužitelné prostory v areálu Tatry) 2,38

8ešení stavu m stských sportoviš (zimní stadion, letní koupališt ,

házenká ské h išt ) 2,489 Rozší ení kamerového systému v problémových oblastech 2,52

10Podpora zvýšení podílu vysokoškolsky vzd laných obyvatel/odborník stechnickou specializací za ú elem zvýšení atraktivity m sta pro investory 2,53

11ešení propojení cyklostezek sm rem na Frenštát pod Radhošt m a Nový

Ji ín 2,5912 Zvýšení nabídky volno asových aktivit pro mládež 2,60

13Zefektivn ní práce m stské policie prost ednictvím ast jších výjezd doterénu 2,71

14 Absence jeslí a nedostatek institucí p edškolního vzd lávání 2,72

15Nedostate ná kapacita ploch pro individuální výstavbu rodinných dom ,slabá podpora budování infrastruktury 3,07

(Zdroj: dotazníkové šet ení, vlastní zpracování)

Z vyhodnocení celého dotazníkového šet ení vyplynulo, že nejv tším

problémem je nedostate ná kapacita parkovacích míst a údržba chodník . Tento

problém uvedlo jako prioritu íslo 1 40 % dotazovaných. Parkování by se m lo ešit

záchytným parkovišt m za sídlišt m Sever, nebo mezi panelovými bloky už nejsou

prostory. Za v po adí druhý nejv tší problém respondenti považují vysoké množství

velkých et zc , které p edstavují pro malé podnikatele t žce zvladatelnou konkurenci.

Další prioritou jsou ekologické zát že. Obyvatelé Kop ivnice jsou si evidentn v domi

jejich existence a nutnosti dokon ení sana ních prací i u t ch mén vážných lokalit.

K bodu 4, ešení stavu esteticky a historicky cenných budov s prioritou 2,23 se váže

47

íklad Ringhofferovy vily, jenž potvrzuje shodu obyvatel s vedením m sta, které

o tomto problému ví, a vila se brzy do ká poptávkového ízení. Brownfieldy mají

hodnotu priority 2,37 a jsou postupn modernizovány ve spolupráci m sta s Tatrou.

V nejednom volebním programu byla uvedena regulace loterijních videoterminál ,

kterou uvedlo 33 % respondent jako prioritu 1. Zatímco v jiných obcích okresu Nový

Ji ín jsou herní automaty zakázány úpln , v Kop ivnici došlo pouze k územnímu

a asovému omezení jejich provozu. I m stská sportovišt jsou zejména pro

respondenty mladší 60 let prioritou a m sto už chystá studii rekonstrukce koupališt .

Relativn vyrovnaná hodnota priority 2,73 je u bodu 14. Podle vedení m sta je školek

akorát pro žadatele, kte í p ihlašovali d ti starší t í let. Zde m žeme íci, že došlo ke

shod , protože problém je tedy pouze v p ijetí d tí mladších 3 let, nap . ve v ku 2,5 let

apod. a o z ízení jeslí se neuvažuje.

48

8 ZÁV R

edm tem uvedené práce je sociáln geografická studie m sta Kop ivnice.

Rozvoj m sta Kop ivnice byl úzce spjat s pr myslovou výrobou, jejíž str jci byli Ignác

Raška a Ignác Šustala. P vodní ko árovka se rozr stala o výrobu vagón a na konci 19.

století automobil . Tím byl ovlivn n i urbanistický rozvoj obce.

S pr myslovým rozvojem obce souvisí i r st obyvatelstva, který neklesl ani

v období druhé sv tové války, jako tomu bylo u ostatních m st republiky. Dramatický

st po tu obyvatel se zastavil roku 1991. V témže roce se dostala do ekonomických

nezdar Tatra, která m la bezesporu na zastavení po tu obyvatel vliv. Od té doby

velikost obyvatelstva m sta Kop ivnice klesá. Jednou z p in poklesu po tu obyvatel je

irozený p ír stek, který se p i porovnání s eskou republikou snížil z nadpr rné

hodnoty pod celorepublikový pr r. Spolu s nar stajícím významem migrace, který je

v sou asnosti nejv tším problémem m sta Kop ivnice tak dochází k p irozenému

úbytku obyvatel. Z analýzy prostorové migrace vyplynulo, že m sto Kop ivnice ztrácí

obyvatelstvo zejména prost ednictvím suburbanizace, protože 67 % celkové migrace

z Kop ivnice bylo vyhodnoceno ve prosp ch obcí okresu Nový Ji ín a nejv tších hodnot

hrubé míry migra ního salda nabývaly obce geograficky blízko Kop ivnice. Z hlediska

pr rného v ku obyvatel se Kop ivnice adí mezi ta nejmladší m sta eské republiky.

Diverzifikace ekonomiky tvrd bojuje s pr myslovou tradicí. Pr myslová zóna

ijímající investory od roku 1999 se úsp šn plní výrobními halami firem vyráb jící

sou ásti do automobil nadnárodních spole ností, nebo luxusní audiovizuální

elektroniku. Pr myslový park tak po neš astné situaci, do které se Tatra dostala, zmírnil

ztrátu volných pracovních míst prost ednictvím zahrani ního kapitálu. Firmy v areálu

Tatry podnikají v automobilovém pr myslu, a také ve slévárenství. Spole se

spole nostmi v pr myslovém parku jsou nejv tšími zam stnavateli v Kop ivnici. To

sv í i o tom, že i v sou asnosti je nadpolovi ní v tšina obyvatel zam stnaná

v pr myslu což se m že p i krizi v tomto odv tví negativn projevit. Dnes má m sto

Kop ivnice relativn nízkou míru nezam stnanosti, protože s hodnotou 8,3 % k roku

2011 se pohybuje pod pr rem za okres Nový Ji ín i eskou republiku. K úplné

charakteristice ekonomické struktury obyvatelstva a trhu práce byla vyhodnocena

i dojíž ka obyvatel za prací. K roku 2001 z Kop ivnice vyjížd lo za prací p es 3 800

obyvatel. 35,5% podíl vyjížd jících z obce Kop ivnice je menší než pr r

49

vyjížd jících z obcí Moravskoslezského kraje i v celé eské republiky. Nej ast jším

sm rem dojíž ky z Kop ivnice je Nový Ji ín s 28 %, P íbor, Ostrava a Praha s 5 %

celkové dojíž ky.

Jako sou asné problémy, ve kterých obyvatelé obce a jeho vedení spat ují

priority ešení, byla funk ní a vzhledová stránka centra m sta, nedostatek finan ních

prost edk na rekonstrukci historicky cenných budov a sportoviš , která jsou

navšt vována širokou ve ejností, kapacita parkovacích míst nejen na sídlištích a slabá

podpora malých a st edních podnikatel kontra velké et zce. Vzhledem k novému

složení zastupitelstva, které nemá nouzi o velké množství názor je však otázkou, kdy

se pot ebných prom n obyvatelé Kop ivnice do kají. Tyto problémy, v sou asnosti

nevyužité, chátrající a esteticky nehodnotné prostory areálu Tatry a další jsou bezesporu

mi d vody, pro dochází k tak velké ztrát obyvatel migrací.

50

9 SUMMARY

The main subject of this thesis is social-geographical analysis of town

Kop ivnice. The history of Kop ivnice is the key point to understand its development.

With success and grow of Tatra truck company the number of population was increased,

but that trend was negatively affected by economic changes in 1991. Since that time the

number of population was decreased, it was particularly caused by sub-urbanization.

Kop ivnice is considered as a one of the youngest towns in Czech republic. Growth of

industry in Kop ivnice is now one major contributor of current situation and related

problems with diversification of economy today. More than half of inhabitants still

work in industry, which could have a negative impact when next crisis come. The actual

unemployment rate is relatively low due to new job opportunities created in industry

zone by foreign investments. But, there is a problem with people migration. Young

people leave looking for new opportunity, competitive salary and also due to mentioned

suburbanization. The one of major problems in Kop ivnice is a functional and visual

aspect of the centre, amount of municipal property, reflecting shortage of financial

resources for buildings reconstruction, missing parking places and support the small and

medium enterprises.

51

10 ZDROJE A POUŽITÁ LITERATURA

Tišt ná literatura a prameny

BARTOŠ, J., SCHULZ J., TRAPL M. (1994): Historický místopis Moravy a Slezska v letech1848–1960. Sv. 14. Okresy: Opava, Bílovec, Nový Ji ín. Olomouc: Univerzita Palackého.ISBN 80-7067-583-7

HANZELKA, E. (1998): Kop ivnice a její život v minulosti/ z poz stalosti vlastiv dnéhopracovníka Emila Hanzelky. Kop ivnice: M stský národní výbor. ISBN 80 90 0040-2-0. 100 s.

TICHÁNEK, J. (1990): Fojtství v Kop ivnici. Kop ivnice: Tatra Kop ivnice. 34 s.

TICHÁNEK, J. (1991): Historický kalendá m sta Kop ivnice. Kop ivnice: Muzeum Fojtství.24 s.

TICHÁNEK, J. (1989): Šostýn. Kop ivnice: M stský národní výbor. 36 s.

TICHÁNEK, J. (1998): Stará Kop ivnice v dokumentech a fotografiích. Kop ivnice: M stoKop ivnice. ISBN 80-238-3958-6. 253 s.

KU A, Karel (1996). M sta a m ste ka v echách, na Morav a ve Slezsku. Praha: Libri. ISBN80-85983-15-X

TOUŠEK V., KUNC J., VYSTOUPIL J. (2008): Ekonomická a sociální geografie. Plze .Nakladatelství a vydavatelství Aleš en k. ISBN 978-80-7380-114-4

PAVLÍK, Z. RYCHTA ÍKOVÁ, J. ŠUBRTOVÁ, A. (1986): Základy demografie. Praha.Academia.

CHOBOT, K. (2008): Historie a sou asnost podnikání na Novoji ínsku. Žehušice. M stskéknihy. ISBN 978-80-86699-51-6

KLOS, M. (1975): K d jinám Tatry Kop ivnice: Sborník p ísp vk 3. Kop ivnice. N.p. TatraKop ivnice.

sí ní výkazy správy a služeb zam stnanosti Ministerstva práce a sociálních v cí, Praha,1990-1996

Statistická ro enka národního podniku TATRA (1946, 1969, 1972, 1977, 1982, 1987)

Výro ní zpráva TATRA a.s. (1992, 1993, 1997, 2002, 2004, 2005, 209, 2010)

Rozbory hospoda ení 1958

AD PRÁCE R: Gis prostorová analýza, k 31. 12. 2014

CENTRUM REGIONÁLNÍHO ROZVOJE MASARYKOVY UNIVERZITY BRNO: Databáze„Migrace obyvatelstva 1991–2010“

BODNÁROVÁ, A. (2013): Znevýhodn né skupiny obyvatelstva na trhu práce v SR a R(s d razem na oblast Prešovského kraje) [Diplomová práce]. Brno. Masarykova univerzitav Brn .

Rozhovor s ing. Miroslavem KOPE NÝM, 16. 4. 2015

GEOPORTÁL ÚZK: Prohlížecí služba WMS – Ortofoto

ARCDATA PRAHA: Arc R 500

ESKÝ STATISTICKÝ Ú AD: S ítání lidu, dom a byt 2011

52

Internetové zdroje

ŽKOVÁ, J. ŠKRABAL, J. (2006): Historický lexikon obcí eské republiky 1869–2005:Po et obyvatel a dom podle obcí a ástí obcí v letech 1869-2001 podle správního len ní

eské republiky k 1. 1. 2005. Praha: eský statistický ú ad. ISBN 80-250-1310-3 [online] 2015[cit. 2015-04-14] Dostupné z:https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf/cf538eaa-7f70-49f6-8e76-dc88932650ef?version=1.0

ODBOR STAVEBNÍHO ÁDU, ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A PAMÁTKOVÉ PÉ ESTSKÉHO Ú ADU V KOP IVNICI (2014): 3. Úplná aktualizace Územn analytických

podklad ORP Kop ivnice 2014. [online] 2015 [cit. 2015-04-14]... Dostupné z:https://www.koprivnice.cz/urad/uzemni_plany/UAP/UAP_ORP_Koprivnice.pdf

KOP IVNICKÉ NOVINY (2014): DAF bude Tat e dodávat motory normy Euro 6 proevropský trh. ro . 23, . 29. [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-noviny-koprivnice&tema=daf-bude-tatre-dodavat-motory-normy-euro-6-pro-evropsky-trh&clanek=18016

KOP IVNICKÉ NOVINY (2014): Petr Rusek: Tatra se staví na vlastní nohy a plánuje dobroubudoucnost . ro . 23, . 18. [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=petr-rusek:-tatra-se-stavi-na-vlastni-nohy-a-planuje-dobrou-budoucnost&id=koprivnicke-noviny-koprivnice&clanek=17601

KOP IVNICKÉ NOVINY (2010): Tatra nemá práci pro své zam stnance, bude propoušt t. ro .19, . 32. [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=tatra-nema-praci-pro-sve-zamestnance-bude-propoustet&id=koprivnicke-noviny-koprivnice&clanek=11143

TATRA-CLUB.COM (2009): Nákladní a osobní vozy Tatra pro Libyi. [online] 2001-2015 [cit.2015-04-14] Dostupné z: http://www.tatra-club.com/clanek/nakladni-a-osobni-vozy-tatra-pro-libyi-7

TATRA-CLUB.COM (2009): Okupace Kop ivnice pohledem neprofesionálníhohistorika. [online] 2001-2015 [cit. 2015-04-14] Dostupné z: http://www.tatra-club.com/clanek/okupace-koprivnice-pohledem-neprofesionalniho-historika-22ŠMÍD, P. (2003): Tatru ovládl americký Terex. Hospodá ské noviny [online]. [cit. 2015-04-14].Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-13330250-tatru-ovladl-americky-terex

HORÁ EK, F. (2013): Tatra se pod novým majitelem vrátilak zisku. IDnes.cz/ekonomika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/tatra-pod-novym-majitelem-poprve-v-zisku-fpq-/eko-doprava.aspx?c=A130718_101625_eko-doprava_fih

VLK, TK (2013): Poslal Tatru do exekuce, nyní se chce zbroja Strnad stát jejímspolumajitelem. Hospodá ské noviny [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-59658380-tatra-strnad-chce-byt-spolumajitelem

KOP IVNICE. OFICIÁLNÍ WEB M STA (2014): Finance: Rozpo et [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z:http://www.koprivnice.cz/index.php?id=finance-koprivnice

SIEMENS: Odšt pný závod elektromotory Frenštát. [online]. 2014. vyd. [cit. 2015-04-14].Dostupné z: https://www.cee.siemens.com/web/cz/cz/corporate/portal/home/o_nas/Pages/profil_spolecnosti

KOP IVNICKÉ NOVINY (2014): Komunální volby 2014. ro . 23, . 34. [online] 2015 [cit.2015-04-14] Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/mesto/koprivnicke_noviny/kopnoviny/PDF/KN342014.pdf

53

ESKÝ STATSTICKÝ Ú AD (2003): S ítání lidu, dom a byt 2001 okres Nový Ji ín,Moravskoslezský kraj [online]. Ostrava [cit. 2015-04-14]. Dostupnéz: https://www.czso.cz/documents/11288/18008983/13-812203.pdf/b59ae9f6-f31c-403e-8b6d-058fc6f37630?version=1.0

ESKÝ STATISTICKÝ Ú AD (2003): S ítání lidu, dom a byt k 1.3.2001: Dojíž ka dozam stnání a škol, okres Nový Ji ín[online]. Praha [cit. 2015-04-14]. Dostupnéz: https://www.czso.cz/documents/11288/18008983/4130-03-8104.pdf/56874699-43c6-44ec-8e3a-92f82308e6a5

ESKÝ STATISTICKÝ Ú AD (2014): Databáze demografických údaj za obce R: Územnízm ny, po ty obyvatel, narození, zem elí, st hování (1971–2013) [online]. Praha, [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/11288/18008983/4130-03-8104.pdf/56874699-43c6-44ec-8e3a-92f82308e6a5

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: Statistiky nezam stnanosti z územního hlediska. [online].2015 [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: Struktura uchaze . [online]. 2015 [cit. 2015-04-14].Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt

INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV: M sí ní statistika nezam stnanosti. [online]. 2015 [cit.2015-04-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

FAVEA: Klí ové okamžiky v život firmy FAVEA. [online]. 2009–2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.favea.cz/stranky/historie-spolecnostiTALOSA S.R.O.: Vítejte v TALOSA s.r.o. [online]. 2011–2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupnéz: http://www.talosa.info/cz/

PET KOVÁ, L. (2014): M sto podepsalo smlouvu s novým investorem [online]. [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?tema=mesto-podepsalo-smlouvu-s-novym-investorem&id=tiskove-zpravy-koprivnice&tz=1240

CIREX: Slévárna CIREX CZ. [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupnéz: http://www.cirex.cz/page/213/sl-v-rna-cirex-cz-kop-ivnice-esk-republika.html

TATRA: Dce iné spole nosti TATRA TRUCKS a.s. [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupnéz: http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tatra-trucks-dnes/dcerine-spolecnosti/

BIKEFUN INTERNATIONAL: O BFI [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupnéz: http://www.bikefunint.com/cz/kdo-jsme

KUBÁTOVÁ, Z. (2004): Bang & Olufsen za ne vyráb t v Kop ivniciIDnes.cz/ekonomika [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/bang-olufsen-zacne-vyrabet-v-koprivnici-f0a-/ekoakcie.aspx?c=A040712_094327_ekoakcie_ven

KOP IVNICKÉ NOVINY (2005): Erich Jaeger v pr myslové zón už zhruba m síc naplnovyrábí. ro . 14, . 25. [online] 2015 [cit. 2015-04-14] Dostupnéz: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-noviny-koprivnice&tema=erich-jaeger-v-prumyslove-zone-uz-zhruba-mesic-naplno-vyrabi&clanek=710

TAWESCO PROMET GROUP: Profil spole nosti. [online]. 2014 [cit. 2015-04-14]. Dostupnéz: http://www.tawesco.cz/profil-spolecnosti/

KOP IVNICE. OFICIÁLNÍ WEB M STA (2014): Adresá firem v Kop ivnici [online]. [cit.2015-04-14]. Dostupné z: http://www.koprivnice.cz/index.php?id=adresar-firem-koprivnice&vyber=C

AUTANASBAVI.CZ: (2008): BROSE CZ spol.s.r.o. [online]. [cit. 2015-04-14]. Dostupnéz: http://www.autanasbavi.cz/zamestnavatel/22-brose-cz-spol-s-r-o/2Moravskoslezský kraj; Katastrální mapy; Mapy.cz

54

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ: Pr myslový park Kop ivnice [online]. [cit. 2015-05-04].Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/cz/podnikatel/prumyslovy-park-koprivnice-9864/

KATASTRÁLNÍ MAPY: Katastrální mapa obce Kop ivnice [online]. [cit. 2015-05-04].Dostupné z: http://www.katastralni-mapy.com/mapa-koprivnice-4565

55

ÍLOHY

íloha 1: Dotazník

íloha 2: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzd láním v ZSJ v obci Kop ivnice k roku

2011

íloha 3: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v ZSJ v obci Kop ivnice k roku 2011

íloha 4: Podíl zam stnaných obyvatel v odv tví pr myslu v ZSJ v obci Kop ivnice

k roku 2011

íloha 5: Podíl zam stnaných obyvatel ve službách v ZSJ v obci Kop ivnice k roku

2011

íloha 6: Struktura obyvatelstva Kop ivnice dle pohlaví k roku 2011

íloha 7: Struktura obyvatelstva Kop ivnice dle v ku k roku 2011

íloha 8: Struktura obyvatelstva Kop ivnice dle nejvyššího dosaženého vzd lání k roku

2011

íloha 9: Struktura obyvatelstva Kop ivnice dle ekonomické aktivity k roku 2011

íloha 10: Struktura zam stnaných Kop ivnice dle jednotlivých sektor k roku 2011

íloha 1: Dotazník

V em spat ujete hlavní problémy m sta Kop ivnice? Vypl te prosím následující údaje (danou odpov zakroužkujte/barevn zvýrazn te):Pohlaví: žena muž

k: 15-29 30-44 45-59 60 a víceVzd lání: základní st edoškolské vysokoškolskéDélka trvalého bydlišt v Kop ivnici: …

Zhodno te následující tvrzení dle d ležitosti z Vašeho pohledu; (1: Nejv tší priorita/Velmi d ležité – 5: Nejmenší priorita/Nejmén ležité; ozna teížkem)

Tvrzení 1 2 3 4 51 ešení stavu architektonicky cenných staveb (bývalý Závodní klub (vila v sadu E. Beneše), Loutkové divadlo, ZŠ Nám stí)2 ešení stavu m stských sportoviš (zimní stadion, letní koupališt , házenká ské h išt )3 Absence jeslí a nedostatek institucí p edškolního vzd lávání4 Podpora zvýšení podílu vysokoškolsky vzd laných/odborník s technickou specializací za ú elem zvýšení atraktivity m sta pro investory5 Nedostate ná kapacita ploch pro individuální výstavbu rodinných dom , slabá podpora budování infrastruktury6 Nedostate ná kapacita parkovacích míst a údržba chodník7 Rozší ení kamerového systému v problémových oblastech8 Zvýšení nabídky volno asových aktivit pro mládež9 Zefektivn ní práce m stské policie prost ednictvím ast jších výjezd do terénu10 Podpora regionálních výrobc a po ádání farmá ských trh11 Podpora malých podnikatel jako protiklad k velkým et zc m12 ešení starých ekologických zát ží13 Regulace loterijních video terminál (automat )14 ešení propojení cyklostezek sm rem na Frenštát pod Radhošt m a Nový Ji ín15 ešení brownfield (staré nevyužitelné prostory areálu Tatry)

íloha 2: Podíl obyvatel s vysokoškolským vzd láním v ZSJ v obci Kop ivnice k roku 2011(Zdroj: SLBD 2011, Arc R 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

íloha 3: Podíl ekonomicky aktivních obyvatel v ZSJ v obci Kop ivnice k roku 2011(Zdroj: SLBD 2011, Arc R 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

íloha 4: Podíl zam stnaných obyvatel v odv tví pr myslu v ZSJ v obci Kop ivnice k roku 2011(Zdroj: SLBD 2011, Arc R 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

íloha 5: Podíl zam stnaných obyvatel ve službách v ZSJ v obci Kop ivnice k roku 2011(Zdroj: SLBD 2011, Arc R 500; vlastní zpracování v programu ArcGis 10.2)

íloha 6: Struktura obyvatelstva Kop ivnice dle pohlaví k roku 2011

Základní sídelní jednotka Celkem Muži Ženy

Kop ivnice-sever 5 920 2 929 2 991Kop ivnice-st ed 3 209 1 538 1 671Kop ivnice-jih I 3 189 1 493 1 696Kop ivnice-jih II 651 313 338Pod Bílou horou I 2 164 1 019 1 145Pod Bílou horou II 2 002 975 1 027Bílá hora 322 167 155Kamenárka 388 197 191Hore ková 167 86 81Zahradní tvr 386 186 200Tatra 167 126 41Vl ovice 598 307 291Mniší 717 340 377

kovice 613 307 306Sýkorec 658 323 335Drnholec 374 201 173Luhy 236 112 124Pinkavka 189 84 105Paseky 224 108 116

(Zdroj: SLBD 2011, data za základní sídelní jednotky)

íloha 7: Struktura obyvatelstva Kop ivnice dle v ku k roku 2011

Základní sídelníjednotka Celkem

Ve v ku0–14 15–64 65 a více nezjišt no

Kop ivnice-sever 5 920 930 4 466 505 19Kop ivnice-st ed 3 209 477 2 292 435 5Kop ivnice-jih I 3 189 505 2 319 359 6Kop ivnice-jih II 651 78 447 124 2Pod Bílou horou I 2 164 316 1 400 446 2Pod Bílou horou II 2 002 301 1 444 254 3Bílá hora 322 43 257 22Kamenárka 388 44 295 48 1Hore ková 167 23 126 18Zahradní tvr 386 58 244 84Tatra 167 13 152 1 1Vl ovice 598 75 416 107Mniší 717 119 497 101

kovice 613 97 431 83 2Sýkorec 658 119 429 106 4Drnholec 374 67 254 53Luhy 236 21 163 52Pinkavka 189 33 122 33 1Paseky 224 39 141 44


íloha 8: Struktura obyvatelstva Kop ivnice dle nejvyššího dosaženého vzd lání k roku

2011

Základní sídelníjednotka Celkem

Vzd lánízákladní

a bezvzd lání

st edoškolskébez maturity

st edoškolskés maturitou vysokoškolské nezjišt no

Kop ivnice-sever 5 920 912 1 929 1 552 397 186Kop ivnice-st ed 3 209 439 977 942 295 77Kop ivnice-jih I 3 189 454 1 065 817 256 84Kop ivnice-jih II 651 83 183 196 89 19Pod Bílou horou I 2 164 365 653 560 165 103Pod Bílou horou II 2 002 283 667 507 179 58Bílá hora 322 32 46 122 72 7Kamenárka 388 75 103 104 43 15Hore ková 167 41 44 35 13 8Zahradní tvr 386 47 74 142 53 12Tatra 167 40 69 32 3 6Vl ovice 598 68 186 179 77 12Mniší 717 113 242 183 50 10

kovice 613 65 208 158 61 23Sýkorec 658 79 190 195 55 20Drnholec 374 38 121 111 30 6Luhy 236 27 78 82 20 8Pinkavka 189 18 58 62 12 6Paseky 224 23 54 62 39 6


íloha 9: Struktura obyvatelstva Kop ivnice dle ekonomické aktivity k roku 2011

Základní sídelníjednotka Celkem Ekonomicky

aktivní Zam stnaní Nezam stnaní Míranezam stnanosti

Ekonomickyneaktivní

Kop ivnice-sever 5 920 3 158 2 858 300 9,5 2 491Kop ivnice-st ed 3 209 1 581 1 447 134 8,5 1 526Kop ivnice-jih I 3 189 1 555 1 386 169 10,9 1 508Kop ivnice-jih II 651 300 249 51 17,0 335Pod Bílou horou I 2 164 953 868 85 8,9 1 077Pod Bílou horou II 2 002 1 060 959 101 9,5 861Bílá hora 322 175 164 11 6,3 137Kamenárka 388 210 166 44 21,0 155Hore ková 167 95 57 38 40,0 64Zahradní tvr 386 159 145 14 8,8 212Tatra 167 117 78 39 33,3 34Vl ovice 598 293 279 14 4,8 289Mniší 717 344 316 28 8,1 354

kovice 613 294 274 20 6,8 290Sýkorec 658 316 292 24 7,6 326Drnholec 374 181 168 13 7,2 189Luhy 236 110 101 9 8,2 116Pinkavka 189 85 80 5 5,9 99Paseky 224 100 86 14 14,0 116


íloha 10: Struktura zam stnaných Kop ivnice dle jednotlivých sektor k roku 2011

Základní sídelníjednotka

Celkemzam stnaní

Zam stnaní v sektorechI. II. III. nezjišt no

Kop ivnice-sever 2 858 7 1 493 1 008 350Kop ivnice-st ed 1 447 7 740 582 118Kop ivnice-jih I 1 386 5 692 540 149Kop ivnice-jih II 249 1 104 121 23Pod Bílou horou I 868 7 447 308 106Pod Bílou horou II 959 9 486 362 102Bílá hora 164 0 50 104 10Kamenárka 166 3 74 78 11Hore ková 57 0 29 23 5Zahradní tvr 145 2 64 66 13Tatra 78 1 29 20 28Vl ovice 279 5 136 113 25Mniší 316 9 157 106 44

kovice 274 10 121 103 40Sýkorec 292 2 129 136 25Drnholec 168 3 87 71 7Luhy 101 0 40 46 15Pinkavka 80 0 30 40 10Paseky 86 1 34 42 9


Date post:	02-Mar-2019
Category:	Documents
Upload:	hanhu
View:	216 times
Download:	0 times

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI - theses.cz · 8 1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE Kop ivnice se nachází v...

Documents