1
Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta tělesné kultury
VZTAH SPORTOVNÍ ČINNOSTI A SUBJEKTIVNÍHO VNÍMÁNÍ
KVALITY ŽIVOTA U OSOB SE ZÍSKANÝM TĚLĚSNÝM POSTIŽENÍM
Diplomová práce
(magisterská)
Autor: Bc. Tomáš Mlčák, Aplikovaná tělesná výchova
Vedoucí práce: prof. PhDr. Hana Válková, CSc
Olomouc 2014
2
Jméno a příjmení autora práce: Bc. Tomáš Mlčák
Název diplomové práce: Vztah sportovní činnosti a subjektivního vnímání kvality života u
osob se získaným tělesným postižením
Pracoviště: Katedra aplikovaných pohybových aktivit
Vedoucí magisterské práce: prof. PhDr. Hana Válková, CSc
Rok obhajoby: 2014
Abstrakt:
Východiska: na pozadí sportu a typů tělesného postižení se řeší subjektivní reflexe na vlastní
kvalitu života u osob s tělesným postižením po traumatu. Cíl: zjistit význam a přínos sportu
pro osoby se získaným zdravotním postižením na jeho začlenění do běžného života z psycho-
sociálního hlediska. Metodika: výzkumná studie zahrnuje 15 mužů s tělesným postižením ve
věku 29 – 50let, rozděluje je do tří skupin po 5 participantech dle individuální diagnózy a
stupně postižení. Ke zjištění vnímání kvality života byla užita vlastní anketa a
standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF. Vzhledem k počtu participantů byla pro
zpracování dat užita deskriptivní statistika a logická analýza. Výsledky: zpracováním a
vyhodnocením všech nasbíraných poznatků se zjistilo, že u všech dotazovaných má sport
pozitivní vliv na zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání nových sociálních kontaktů
a začlenění do intaktní společnosti a tím na subjektivní vnímání kvality života. Mimo to bylo
zjištěno, že stupeň postižení je hlavní determinantou na pozitivní post-traumatickou
akomodaci do intaktní společnosti.
Klíčová slova: stres (coping), frustrační tolerance, posttraumatická situace, kritické životní
situace, sport, tělesné postižení, kvalita života
Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovnických služeb.
3
Author’s first name and surname: Bc. Tomáš Mlčák
Title of the bachelor thesis: Relationship sports activities and subjective perception of
quality of life in persons with acquired disabilities
Place of work: The department of adapted physical activities
Supervisor: prof. PhDr. Hana Válková, CSc
Thesis defense in: 2014
Thesis abstract:
Background: background in sports and types of physical disability is dealt subjective
reflection on their own quality of life for persons with disabilities from trauma. Objective: To
assess the importance and benefits of sport for people with acquired disabilities in its
integration into the daily life of a psycho-social perspective. Methods: The research study
includes 15 men with disabilities aged 29 - 50 years, divided into three groups of five
participants according to individual diagnosis and degree of disability. To determine the
perceptions of quality of life was used in the inquiry and standardized questionnaire
WHOQOL-BREF. Given the number of participants has been used for processing data
descriptive statistics. Results: The processing and evaluation of all evidence collected, it was
found that all respondents sport has a positive effect on health, improve physical function,
obtaining new social contacts and integration into society intact and that the subjective
perception of quality of life. Moreover, it was found that the degree of disability is the main
determinant of quality of life and positive post - traumatic accommodation remains warranted
in intact society.
Key words: Stress (coping), frustration tolerance, post-traumatic situations, critical life
situations, sport, disability, quality of life
I agree to lend this Master thesis within the librarian services.
4
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením prof. PhDr.
Hany Válkové, CSc, uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady
vědecké etiky.
V Olomouci dne ……………………………………..
Podpis
5
Děkuji prof. PhDr. Haně Válkové, CSc za pomoc a cenné rady, které mi poskytla při
zpracování diplomové práce. Děkuji také všem participantům, kteří byli ochotni upřímně
vyplnit anketu a dotazník.
6
OBSAH
1. ÚVOD………………………………………………………………….……………. 8
2. PŘEHLED POZNATKŮ……………………………………………….…………. 10
2.1 Úraz – získané tělesné postižení…………………………………….……………. 10
2.1.1 Charakter a statistika úrazů…………………………………….…………….. 10
2.1.2 Důsledky úrazů……………………………………………………….……… 11
2.1.2.1 Psychologické důsledky – frustrace, stres, deprivace,
frustrační tolerance……………………………………………….……. 11
2.1.2.2 Sociální důsledky – rodinná, pracovní, volnočasová,
výchovně vzdělávací oblast………………………………….………… 12
2.1.2.3 Koncept těch druhých……………………………………………...….. 14
2.2 Poúrazová a následná celková rehabilitace……………………………………..… 14
2.2.1 Vybrané diagnózy pro výzkumnou část……………………………………... 16
2.2.1.1 Paraplegie……………………………………………………………… 16
2.2.1.2 Kvadruplegie………………………………………………………...… 16
2.2.1.3 Amputace……………………………………………………………… 17
2.3 Člověk a sport…………………………………………………………………….. 18
2.3.1 Sport a jeho úkoly……………………………………………………………. 19
2.3.2 Sport osob s tělesným postižením…………………………………………… 24
2.3.3 Podpora sportovců s tělesným postižením v ČR……………………………. 27
2.3.4 Letní sporty osob s tělesným postižením……………………………………. 28
2.3.5 Zimní sporty osob s tělesným postižením…………………………………… 29
2.3.6 Klasifikace…………………………………………………………………… 30
2.3.7 Sportovní organizace osob s tělesným postižením…………………………... 32
2.3.8 Mezinárodní a národní sportovní hry osob s tělesným postižením………….. 34
2.4 Kvalita života……………………………………………………………………... 35
2.4.1 Hodnocení kvality života……………………………………………………. 37
3. VÝZKUMNÁ ČÁST………………………………………………………………. 39
3.1 Cíl práce, výzkumné otázky a úkoly……………………………………………... 39
3.1.1 Cíl práce……………………………………………………………………... 39
3.1.2 Výzkumné otázky……………………………………………………………. 39
3.1.3 Úkoly a postup řešení práce…………………………………………………. 39
7
3.2 Metodika…………………………………………………………………………. 40
3.2.1 Vzorek participantů………………………………………………………….. 40
3.2.2 Strategie práce……………………………………………………………….. 41
3.2.3 Sběr dat……………………………………………………………………… 42
3.2.4 Zpracování dat………………………………………………………………. 44
3.2.5 Organizace výzkumu………………………………………………………… 46
4. VÝSLEDKY……………………………………………………………………… 48
4.1 Vyhodnocení ankety……………………………………………………………... 48
4.2 Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-BREF……………………………………… 49
5. DISKUZE…………………………………………………………………………. 57
6. ZÁVĚR ……………………………………………………………………………. 61
7. SOUHRN………………………………………………………………………….. 62
8. SUMMARY………………………………………………………………………. 63
REFERENČNÍ SEZNAM……………………………………………………….. 64
PŘÍLOHY…………………………………………………………………………. 66
8
1. ÚVOD
Pohyb patří k základním projevům života jedince. Jeho jakákoliv změna ve formě
omezení nebo dokonce úplného znemožnění má zásadní vliv na každého člověka, který byl
touto změnou postižen. Takové pohybové omezení a v krajním případě až úplná imobilita se
zásadně projevuje v jeho individuálním fyzickém a psychickém vývoji. Problematický a
velmi složitý je následný proces jeho opětovného návratu do plnohodnotného života.
Také v dnešní moderní době se denně stávají úrazy a vyskytují nemoci, které naruší
nebo zcela změní život a hodnotové priority člověka. Právě v těchto chvílích je velmi důležitá
péče odborných pracovníků, včasný a plně profesionální přístup lékařů a odborníků z oboru
medicíny a následná pomoc sociálních pracovníků a institucí. Nezanedbatelnou úlohu v této
situaci hraje podpora rodiny. Vzdělávací proces je nedílnou součástí vývoje a resocializace
člověka s hendikepem.
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolil téma, které je z mého úhlu pohledu velmi
důležité. V naší společnosti žije velké množství tělesně postižených osob. Tito lidé chtějí žít
stejně plnohodnotný život jako lidé bez postižení.
Práce je rozdělena na dvě základní části a to část teoretickou a empirickou.
Teoretická část popisuje historii a problematiku tělesně postižených osob z různých úhlů
pohledu danou historickým vývojem. Snaží se vymezit, co to je zdravotní postižení, jak se
postižení dělí, jaký má vliv na kvalitu života a psychosociální vývoj jedince. V této části je
také popsáno tělesné postižení, jeho etiologie, klasifikace a také specifika života lidí s
tělesným postižením. Dále se tato kapitola věnuje samotné problematice sportu zdravotně
postižených, významu tělesné výchovy, sportu zdravotně postižených na všech úrovních a
dále jsou popsány sporty a organizace handicapovaných sportovců.
Náplní empirické části je výzkum s cílem přinést malou sondu do života osob
s tělesným postižením. Nejdříve vymezuje cíle, charakteristiku zkoumaného vzorku a
metodiku výzkumu. Nejdůležitější metodou při sběru dat byla metoda dotazování. Médiem
pro kvantitativní výzkum byl použit plně standardizovaný dotazník tvořený uzavřenými
otázkami. Dalším prostředkem pro výzkum jsem zvolil anketu. V anketě, kterou jsem sestavil,
byly použity otázky všech tří typů – otevřené, polouzavřené i uzavřené. V závěru je celý
výzkum analyzován a uzavřen shrnutím.
Má diplomová práce a její zpracování, úzce souvisí jednak s mou osobní zkušeností
s posttraumatickou amputací, tak i s mnohaletým vztahem a prací s tělesně postiženými
9
sportovci. Měl jsem tedy možnost se hlouběji a detailněji seznámit s problematikou osob se
získaným tělesným postižením.
10
2. Přehled poznatků
2.1 Úraz – získané tělesné postižení
„Úraz je tělesné poškození, které vzniká nezávisle na vůli postiženého náhlým a
násilným působením zevních sil.“ (Pokorný, 2002, 7).
Úrazy nastávají nejčastěji při dopravních nehodách, při zasažení elektrickým proudem,
při živelních katastrofách atd. Trvalé následky mohou výrazně omezit mobilitu člověka,
ztěžovat nejen jeho výchovu a vzdělávání, ale i kvalitu celého jeho dalšího života.
Nejzávažnější bývají např. úrazová onemocnění mozku a míchy (otřes mozku, zhmoždění
mozku nebo jeho části), zlomeniny obratlů, úrazová poškození periferních nervů (neuropraxis,
axonotmesis).
2.1.1 Charakter a statistika úrazů
Tělesné postižení získané úrazem.
Do této kategorie se řadí obrny (traumatické, míchy), deformace a amputace.
Traumatické obrny vznikají v důsledku úrazu, při kterém dochází k otevřenému nebo
uzavřenému poranění hlavy a mozku. Rozlišujeme tyto typy traumatických obrn:
- Otřes mozku (komoce), který dále dělíme na lehký, střední, těžký
- Stlačení mozku (komprese)
- Zhmoždění mozku (kontuse)
Následky poranění hlavy a mozku jsou závislé na:
- Umístění
- Stupni a rozsahu poškození
- Věku a uběhlé doby od vzniku poranění
Obrny míchy jsou důsledkem poraněním míchy, které podle rozsahu může být úplné a
částečné, a také umístěním poranění. Tady obecně platí pravidlo, čím je poranění blíže ke
krční páteři, tím závažnější postižení vzniká. Rozdělujeme tyto stupně poranění míchy:
- Hemiparéza - ochrnutí končetin na jedné straně těla
- Paraparéza - ochrnutí obou končetin horních nebo dolních
- Kvadruparéza - ochrnutí všech čtyř končetin
11
Příčiny získání tělesného poškození:
- Jsou poranění zaviněna automobilovými nehodami
- Tzv. prázdninové úrazy kde typickým příkladem jsou skoky do vody
- Působení přímého násilí na tělo, které neodolá tlaku
- Sportovní aktivity
- Pády z výšky
- Prudký otřes, výbuch, postřelení
V roce 2012 bylo na silnicích v České republice způsobeno 81 404 nehod, kde došlo
k 681 úmrtím, zraněno bylo 25 576 osob z toho2 986 těžce (http://www.czso.cz/).
2.1.2 Důsledky úrazů
V důsledku vážných úrazů je velké riziko provedení amputace (Renotiérová, Ludíková,
a kol. 2006, 117). U takového typu postižení hraje větší roli psychika jedince. V tomto
okamžiku je pro něho důležitá rodina a nejbližší okolí, kteří jedinci pomáhají ses novými
skutečnostmi vyrovnat (Buřvalová & Reimayerová, 2007, 93). Získané tělesné postižení
představuje vyšší trauma pro osobnost jedince, protože jedinec ví, co ztratil a novou životní
situaci vidí jednoznačně hůře. Důležitým faktorem, který hraje roli při kvalitě života, je
rozsah a stupeň pohybového omezení, člověk tak zjistí úroveň své samostatnosti. Ta je dána
schopností sebeobsluhy a samostatné lokomoce (Opatřilová, 2005, 62).
2.1.2.1 Psychologické důsledky – frustrace, stres, deprivace, frustrační tolerance
Zdravý psychický vývoj je složitou soustavou vlivů a interakcí mezi jedincem a jeho
okolím. Podněty a stimulace přicházející člověku ze známého a bezpečného prostředí rodiny a
hrají velkou roli v utváření osobnosti, hodnot, charakteru, norem a postojů, ale také
z okolního, neznámého prostředí. To vše utváří osobnost jedince a je tedy velmi důležité
poskytnout potřebné stimuly a podmínky ke zdravému psychickému vývoji. Při nedostatečné
stimulaci může dojít k zastavení psychického vývoje nebo dokonce k regresi již naučeného. U
zdravého člověka je tento proces sám o sobě velmi komplikovaný a u člověka se získaným
tělesným postižením se ještě více komplikuje. Jedním z důležitých faktorů, který má velký
vliv na osobnost tělesně postiženého člověka, je rozlišení vrozeného a získaného poškození. U
vrozeného poškození se jedinec postupem času a vývoje aklimatizuje, v podstatě je pro něj
12
normou, že má nějaký handicap. Samozřejmě si všímá, že se odlišuje, ale je na to „zvyklý“
(Vágnerová, 2008, 128).
U získaného postižení je pro jedince velikost trauma závislé na věku. S vyšším věkem si
člověk uvědomuje svou „ztrátu“. Ztrátou rozumíme veškeré činnosti, schopnosti a pohybové
aktivity, které člověk v důsledku tělesného poškození už není schopen vůbec vykonávat nebo
pouze v omezeném rozsahu. Je logické, že bude svou situaci porovnávat s dosavadními
zkušenostmi a bude chápat jako změnu k horšímu. Bude-li se jednat o velmi nesoběstačného
člověka, snižuje se jeho míra tolerance vůči stresu. Při nedostatečném uspokojení základních
psychických potřeb může vznikat psychická deprivace. V této chvíli je velmi důležitá podpora
rodiny, pozitivní citové vazby a vztahy s okolím a zamezení separace. V případě nezdravého
zaměření se na handicap prohloubí se odlišnosti od „zdravých“, objevují se úzkost, strach a
pocit bezmoci, který může dospět až k smutku a depresi a různě zaměřené agresi.
2.1.2.2 Sociální důsledky – rodinná, pracovní, volnočasová, výchovně vzdělávací oblast
Jedinec žije v určitém prostředí, ať už je definováno jako makroprostředí (např. stát),
mezoprostředí (např. bydliště, pracoviště) či mikroprostředí (rodina) (Mareš, 2012, 78).
Přirozeným zdrojem sociální opory pro jedince v tísni bývají jeho nejbližší lidé,
zpravidla rodina. Je vhodné rozlišit fungování rodiny a podobu vzájemných vztahů v rodině
za dvou okolností: v období, kdy se nic zvláštního neděje, kdy život běží „normálně“, a pak
v období, kdy někdo v rodině zažívá trauma a snaží se s ním vyrovnat. V prvním případě
rodina funguje tak, jak je zvyklá. Každý ví, jak se asi zachová ten druhý, vztahy jsou ustálené,
sociální role rozdělené.
Ve druhém případě traumatická událost obvykle zasahuje celou rodinu, nikoli jen
jednoho člena. Vzrůstá napětí, objevují se náznaky konfliktů. Začíná se hledat „viník“
události. Trvá-li zátěžová situace dlouho, pak se vyčerpávají psychické rezervy a ti, kdo mají
být svému blízkému oporou, začnou sami potřebovat sociální oporu (Mareš, 2012, 36).
Handicapovaný člověk se do lidské společnosti potřebuje integrovat v řadě oblastí, které
odpovídají pestrosti života v naší populaci. Patří sem školská integrace (např. individuální
zařazování dětí s handicapem do běžných tříd nebo zřizování speciálních tříd v běžných
školách), pracovní integrace (zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností, projekty
podporovaného zaměstnávání znevýhodněných osob apod.), společenská (komunitní)
integrace (bezbariérové bydlení a společenské prostředí, sociální pomoc a podpora
samostatného a nezávislého způsobu života osob s handicapem (Slowík, 2007, 26).
13
Stejně jako u zdravého psychického vývoje jedince s tělesným poškozením, je i u
sociálního hlediska velmi důležité zamezit separaci takového člověka ze společnosti a
kolektivu, na který byl jedinec zvyklý. Dále je potřeba zachovat aktivity, které mají pro něho
hodnotu a poskytují mu uspokojení a seberealizaci. Tyto běžné denní aktivity a úkony jsou
pro „zdravého“ jedince samozřejmostí, avšak pro handicapovaného jedince se stávají
příležitostí zapomenout na svou nemoc, handicap, bolest a celkově starosti s tím spojené.
(Kocurová, 2002, 59).
Významnou roli hraje také setkávání lidí, kteří si mohou vyměňovat zkušenosti s péčí o
handicapovaného člověka, svěřit se se svými problémy a ulevit si tak od denních starostí. V
této chvíli hrají volnočasové aktivity velmi významnou roli. Poskytují prostor pro odpočinek,
uspokojení potřeb (v oblasti kreativity, sportu, přírody atp.), vydání přebytečné energie nebo
naopak načerpání nové pozitivní, vyjádření postojů a názorů a umožňují sdružování podobně
handicapovaných jedinců. Mohou také sloužit jako prostředek rehabilitace a léčby. Zvláště u
postiženého dítěte to má stejnou váhu a navíc je k tomu přidána důležitost zachování těchto
příležitostí. Handicapované dítě je zvyklé na ústupky ze strany rodiny (v důsledku někdy až
přehnané mateřské péče) a musí se učit přizpůsobování a schopnosti kompromisu.
Podle Vágnerové (2008,171) „vývoj dítěte s vrozeným postižením prochází stejnými
fázemi jako vývoj dítěte zdravého, ale v některých vývojových obdobích může smyslové či
pohybové postižení limitovat rozvoj určitých kompetencí, popř. jej zcela znemožňovat.“
Socializace je proces probíhající celý život, člověk si osvojuje specifické formy
lidského chování, jazyk, poznatky, hodnoty a kulturu a tím se začleňuje do společnosti.
Jedinec se učí od svých rodičů a lidí v úzkém okolí, učí se sociální komunikací a vzájemnou
interakcí. V jedné z etap socializace dítěte dochází k začlenění do širší sociální společnosti a
vztahů, systému a sociálních rolí, které jsou již utvářeny vstupem dítěte do dalších sociálních
skupin a ne jen rodinou a zájmy. Toto je období, kdy si handicapovaný jedinec opět začne
všímat odlišností od ostatních vrstevníků. Je to také období fyzických změn a utváření vztahů
a přátelství.
U separovaného jedince nelze tyto potřeby naplnit a nastupuje psychická deprivace,
stres a psychické poruchy. Zdravou inkluzí by se mělo těmto negativním vlivům zamezit, ale
musí k tomu být vhodné podmínky. Zde opět nastupuje na řadu otázka společenské tolerance,
přizpůsobivosti, ochoty a pravomoci úřadů. Mnohdy není možné zabezpečit všestranné
podmínky a je zde na místě zvážit možnost vhodného pobytového zařízení – což opět není
nejvhodnější řešení, kvůli odloučení od rodiny, ze kterého vyplývají další negativní prožitky.
Je jasné, že se jedná o komplexní a složitou problematiku, která nemá snadné řešení. Mnohdy
14
jsou rodiny vydány na nevoli orgánů a úřadů a naší legislativy a společenské zvyklosti
(Vágnerová, Mussová & Štech, 2004, 178).
2.1.2.3 Koncept těch druhých
Tejkalová (2012, 37) uvádí, že určité aspekty – například poúrazová ztráta hybnosti
části těla nebo vrozený syndrom způsobující mentální handicap – jsou však v naší kultuře
považovány za odchylku od „normálu“ převážně v negativním slova smyslu času navzdory
(jakkoliv se v průběhu historie měnil přístup společnosti k postiženým lidem) právě kvůli
omezením pro běžný život, které z nich vyplývají. Většinová společnost tedy považuje za
normální nehandicapované sportovce a jejich postižení kolegové jsou v rolích těch druhých.
Je také třeba se zamyslet nad tím, zda určitý vliv na jejich reprezentaci nemůže mít i to, že
téměř sto procent lidí ve sportovních redakcích českých tištěných médií je bez handicapu a
v rovině vytváření kategorií má blíž k nepostiženým sportovcům.
Jako ti druzí (v obou smyslech slova) se vnímají i sami handicapovaní sportovci. Často
mají tendenci nějakým způsobem sebe a své výkony obhajovat srovnáním se sportem
nepostižených. Deník Sport například cituje plavce Martina Kováře po příletu z Atén: “Není
to tak, jak si myslí většina lidí, že někam přijedeme a nějaký doktor nám dá za nic medaili.
Náš trénink je mnohdy náročnější a bolestivější než u zdravých sportovců.“
2.2 Poúrazová a následná celková rehabilitace
Traumatické události mívají různou podobu. Mohou se týkat zdravotních problémů
jedince (vážná nemoc, těžký úraz), rodinných problémů (konflikty v rodině, vážná nemoc
někoho z rodiny, rozvod, úmrtí v rodině), pracovních problémů (ztráta zaměstnání),
dopravních problémů (oběť dopravní nehody), přírodních (povodeň, požár, vichřice,
zemětřesení), násilných činů v míru (týrání či zneužívání, přepadení, znásilnění, únos),
násilných činů v době války (oběť teroristického útoku, nechtěný účastník bojů válčících
stran, oběť vězení, apod.) (Mareš 2012, 31).
Pojem rehabilitace se postupně rozšířil v půli 20. století a znamenal původně prostředky
pro dosažení návratu k plnému zdraví, tedy odstranění následků úrazu či nemoci. Byl také
používán ve smyslu „pracovní rehabilitace“, tedy návrat osoby se zdravotním postižením do
pracovního procesu (Votava, 2009, 9).
Mareš (2012, 31) také podotýká: „Záleží na jedinci a jeho specifických životních
podmínkách, jak závažnou událost subjektivně vnímá a hodnotí. Proto není vhodné spoléhat
15
se na to, jak hodnotí traumatickou událost profesionálové (lékaři, zdravotní sestry,
fyzioterapeuti, psychologové, sociální pracovníci), nýbrž je třeba zjišťovat, jak závažnost
prožitého traumatu hodnotí jedinec sám.
Léčebné metody jsou zaměřeny na kompenzaci tělesného handicapu, ale někdy i na
změnu postojů k vlastním problémům. Proto je nutný individuální přístup.
- Medicínská léčba – cílem je zlepšení či udržení přijatelného stavu v závislosti na
typu postižení, minimalizace bolesti, udržení samostatnosti a soběstačnosti,
prevence komplikací
- Léčba medikamentózní
- Operační léčba
- Rehabilitační péče – různé typy rehabilitace slouží k dosažení maximálně
možného stupně hybnosti nebo k uchování stávajícího stavu v případě, že hrozí
riziko jeho zhoršení
- Kompenzační pomůcky umožňující dosažení alespoň určitého stupně pohybové
samostatnosti
- Psychoterapeutická péče individuální – psychoterapeutické vedení se často
zaměřuje na změnu postojů k vlastním potížím. Jsou využívány behaviorální
metody, nedirektivní nácvik sociálních dovedností, skupinová terapie, apod.
- Terapeutická práce s rodinou – pomoc potřebují i ostatní rodinní příslušníci.
Pomoc mohou nabídnout pod odborným vedením skupiny rodičů nebo partnerů
tělesně postižených, které pomáhají sdílením obdobných problémů, mnohdy i v
získávání užitečných informací a zkušeností
Podle Kábeleho (1992, 11) „sledování sportovní zátěže vozíčkářů přineslo řadu
poznatků využitelných v rámci komplexní rehabilitace tělesně postižených“.
Mareš (2012, 37) uvádí, že rozvoj zahrnuje pozitivní změny, které se u jedince objevily
poté, co se s traumatickou událostí vyrovnal. Některé změny si uvědomuje hned, jiné až
s odstupem času. O některých ví spíše on sám a nejsou navenek příliš patrné, jiných změn si
nejprve všimne jeho okolí, neboť jedinec reaguje jinak než dříve, a teprve potom si je připustí
sám.
16
2.2.1 Vybrané diagnózy pro výzkumnou část
2.2.1.1 Paraplegie
Paraplegie je soubor symptomů, způsobených poškozením míchy. Patří mezi ně
především ochrnutí dolních končetin, poruchy vegetativní činnosti, poruchy svalového tonusu
a další. Nejčastější příčinou jsou úrazy, zejména autonehody. Pro ochrnutí všech končetin se
užívá název kvadruplegie.
Mezinárodní klasifikace ICD-10 je řadí do následujících skupin:
S14 – poškození nervů a míchy v krční oblasti
S24 – poškození nervů a míchy v hrudní oblasti
S34 – poškození míchy a nervů v břišní a pánevní oblasti
G82 – paraplegie a tetraplegie
V moderních společnostech s množstvím autonehod přibývají ročně stovky paraplegiků,
často mladých, energických a schopných lidí (převážně mužů), kteří jsou často upoutáni na
vozík nebo na lůžko. Po náročném léčení a ústavní rehabilitaci je čeká nesmírně obtížné
období aspoň částečného návratu do společnosti, kde potřebují nejen lékařskou a
zdravotnickou pomoc (Faltýnková, 2001, 106).
2.2.1.2 Kvadruplegie
Kvadruplegie je úplné nebo částečné ochrnutí všech čtyř končetin a trupu, způsobené
poškozením míchy v dolní krční oblasti. Termín kvadruplegie vychází ze spojení dvou
různých slov. Jedno pochází z latiny a druhé z řečtiny. Výraz „kvadru“ vznikl z latinského
quattuor, což znamená „čtyři“, čímž odkazuje na počet postižených končetin. Slovo „plegie“
je původem z řeckého plegia a znamená „ochrnutí“. Někdy se používá původem pouze řecký
termín tetraplegie. Častou příčinou takového vážného tělesného postižení většinou bohužel
doživotního, je poranění míchy při úrazu, například autonehodě, pádu z výšky nebo skokem
do mělké vody.
Podle výšky poškození míchy v krční oblasti dělíme ochrnutí do několika úrovní:
- Nejnižší úrovní míšního poškození je člověk samostatný ve většině aktivit, i když
bez základní asistence se také neobejdou
- Střední úroveň míšního poškození má člověk, který je schopen si částečně
sednout, zvládnout základní úchopy při hygieně a jídle, přesunout se na vozík,
nebo obléknout si horní polovinu těla. Takový člověk je sice závislý na asistenci
17
dalšího člověka a často potřebují elektrický vozík pro svobodnější pohyb. Na
vhodném povrchu však někdy dokážou ovládat i lehký mechanický vozík.
Potřebují různé kompenzační pomůcky, hlavně pro ruce a také častější komplexní
rehabilitaci, která je zde velmi důležitá. Někdy mohou zvládnout například i řízení
upraveného automobilu, což vede k další soběstačnosti
- U nejvyššího postižení je člověk zcela odkázáni na své okolí, protože má ochrnuté
celé tělo. Pro možný pohyb těchto osob je nutný elektrický vozík ovládaný
bradou, pro komunikaci mohou používat ústní tyčku, ovládat počítač jazykem,
případně očima
Přes veškerá omezení pohybového aparátu a další negativní zdravotní a sociální aspekty
je však často reálné, aby kvadruplegici mohli pracovat a realizovat se jako zdraví lidé.
2.2.1.3 Amputace
Amputací se rozumí umělé odnětí části nebo i celé končetiny od trupu. Příčinou je většinou
úraz, kdy k amputaci může dojít buď v důsledku samotného úrazu, nebo chirurgickou cestou
těsně po něm, kdy již není žádné jiné východisko. Velmi důležitá je spolupráce s protetickým
oddělením a také s plastickou chirurgií, pro nalezení co nejoptimálnějšího řešení vzniklé
situace (Jankovský, Pfeiffer & Švestková, 2005, 89).
Úraz však nemusí být jedinou příčinou amputace. Existuje celá řada situací, které vedou
k amputaci končetiny. Patří sem například cévní onemocnění, zhoubné nádory na končetinách
či sepse, která nelze již zvládnout jinými prostředky. Omezení hybnosti je dle odborné
literatury členěno na částečné nebo celkové, primární nebo sekundární. Při primárním
omezení se jedná o přímé postižení vlastního hybného ústrojí nebo postižení centrální či
periferní nervové soustavy, kdy v periferní části je postiženo vlastní hybné ústrojí, např.
amputací, deformací, vývojovými vadami apod. Ve druhém případě zůstává centrální i
periferní nervová soustava a vlastní pohybové ústrojí bez patologických změn, hybnost je
však omezena z jiných příčin. Projevují se tu důsledky chorob srdečních, revmatických,
kostních apod., které omezují pohyb nemocného. (Vítková, 2004, 9).
Příčiny traumatických amputací:
- dopravní nehoda
- pracovní úraz
- válečné poranění
18
Další příčinou amputace mohou být cévní onemocnění – choroba Bürger-
Winiwarterova. Při této nemoci vzniká akutní zánět žil a tepen, při kterém dochází
k postupující trombóze. Vyznačuje se bolestmi při pohybu, nakonec bývají bolesti i v klidu a
vedou až k amputaci končetiny (Pipeková, 2006, 19).
„Dalším důvodem amputace jsou zhoubné nádory na končetinách. Amputace může být i
infekčního původu se sepsí, kterou nelze zvládnout konzervativními prostředky (Chirurgická
propedeutika, 1993, 28)“.
2.3 Člověk a sport
„Sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i
neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice,
upevňování zdraví a dosahování výkonů v soutěžích všech úrovní“ (Zákon č. 115/2001 Sb.,
Evropská charta sportu 1992).
Z dnešního hlediska můžeme jednoznačně říci, že sport patří k nejvýznamnějším
fenoménům společnosti. Sport ovlivňuje lidstvo na všech kontinentech bez ohledu na barvu
pleti, národnost, jazyk ideologii, filozofii či náboženské vyznání. Takovou roli získal
historickým vývojem člověka a společnosti. Z dnešního hlediska je sport prakticky
neoddělitelnou součástí běžného života člověka a společnosti. Vydobyl si takové postavení, že
je podporován mezinárodními politickými organizacemi celosvětového významu a podporují
ho vlády většiny států. Historickým vývojem se zásadně změnilo chápání sportu od zábavy a
her, které sloužilo jako uvolnění a potěšení od práce a existenčních povinností člověka.
V dnešní době se sport chápe jako složitý společenský jev, který má svou vnitřní
strukturu ovlivňující cílevědomě kultivaci společnosti a zároveň člověka. Dochází přitom
k uspokojování lidské potřeby rozvíjet tělesné, morální, duchovní a sociální aspekty osobnost
člověka odpovídající jeho individuálním zájmům, ale také společenským. Dnešní proces
globalizace se negativně projevuje narušováním přirozené rovnovážné harmonie člověka
preferencí konzumního způsobu života a materiálních hodnot. Důsledkem tohoto procesu je
potlačování duchovní ale hlavně citové dimenze člověka. Protože obecně platí, že každá akce
vyvolává reakci, pak přirozenou reakcí člověka je hledání kompenzace, která by ztracenou
rovnováhu obnovila. Velmi důležitou a nezastupitelnou roli v tomto procesu hledání
kompenzace právě sehrává sport. Nejvýznamnějším a zároveň nejdůležitějším rysem sportu
jako hry je svoboda, svoboda dobrovolné účasti, svoboda při rozhodování. Sport poskytuje
19
hluboký prožitek a zároveň také dramatické napětí přinášející jeho řešení a tím současně i
uspokojení, zklidnění a vyrovnání. Při sportu každý, kdo se chce zúčastnit, musí také
dobrovolně dodržovat oficiálně přijatá pravidla, která stanoví způsoby jejich jednání při
soutěžích, ale také nepsaná pravidla sportovního chování mimo sportoviště.
Sportovní výkony jednotlivců ale i týmů vyjadřují četné hodnoty, které jsou významné
ve vztahu ke sportovcům, ale mají také zásadní vliv ke společnosti. Sportovní soutěže se
konají po celém světě a výkony sportovců se prezentují před širokou veřejností a to jak pro
přímé diváky, tak i pro diváky nepřímé prostřednictvím médií. Zvláště úspěšná reprezentace
sportovců bývá zdrojem růstu národního sebevědomí a vlasteneckého cítění. Sportovní hry
svými hodnotami přispívají k obohacení života a mají propagačně – výchovný význam
zejména pro děti a mládež.
2.3.1 Sport a jeho úkoly
Podle Hodaně (2000) stanovení cíle a formulované funkce sportu jsou podobně jako
v ostatních druzích tělocvičné aktivity uskutečňovány postupným plněním:
a) úkolu zdravotního
b) úkolu vzdělávacího
c) úkolu výchovného
Sportografie
Různá tradiční dělení tělocvičných činností a sportů (dále jen sportů) vymezují dle
sezóny (zimní – letní, což už v dnešních umělých podmínkách mnohdy neplatí), na
individuální a kolektivní (týmové), dle užití náčiní (míčové, pálkové, raketové), atd., atd.
ovšem nevystihují specifický vztah sportu mezi psychikou, specifickou regulací motoriky a
typem psychické odolnosti. Vztah mezi psychikou, motorikou a výkonem v určité činnosti
obsahuje některé komponenty společné, jakož i ostatní činnosti, prováděné na vrcholové
úrovni: tj. fyzickou způsobilost, kapacitu dovedností či znalostí, kvalitu analyzátorů a
schopnost percepce (nebo náhradních mechanismů percepce), volní úroveň (výkonovou
motivaci, vytrvalost apod.). I vrcholový houslista musí být vytrvalý, koncentrovaný, stejně
jako studující chce-li uspět ve studiu. Totéž platí i pro sportovce, chce-li uspět ve vrcholové
soutěži (Válková in Hoffmannová, Šebek, 2013, 57-58).
20
Základními kritérii pro pochopení nároků daného sportu na psychiku jedince
jsou:
1. Podmínky, v nichž se činnost odehrává, druh (typ) prostředí, pomůcek apod. Ty
mohou být:
a) Umělé, standardní nebo
b) Přirozené, přírodní, s převahou činností v terénu, nebo
c) Typicky sociální;
2. Nároky na somatickou kapacitu, na fyziologickou kapacitu (charakteristiky
rychlostní, vytrvalostní, silové, případně kontraindikace);
3. Nároky na psychiku: tlak prostředí (umělého, přírodního, sociálního), přičemž
hlavní princip spočívá ve třech dimenzích:
a) Typ koncentrace a volního úsilí:
Maximální, zaměřená na detail, na úzký objekt. Maximální koncentrace
veškeré kapacity psychické i fyzické do krátkého časového úseku, s různým
charakterem zátěže na cévní a dýchací aparát;
Sub-maximální, udržovaná po dlouhou dobu, s odvoláváním monotónní zátěží,
s vysokými nároky na cévní a dýchací aparát;
Střídavá, rychle se střídající úseky s maximální koncentrací na detail a
s rychlým přepojováním pozornosti na celek, na kontext probíhajícího
pohybového procesu, s vysokými nároky na cévní a dýchací aparát;
b) Rozhodovací procesy ve vztahu k vyhodnocení situace:
Ve vztahu k sobě samému,
Ve vztahu k soupeři či spoluhráčům, včetně výběru vhodné pohybové
dovednosti, rychlé realizace ve správném čase do správného prostoru, a to
v kooperaci či kompetici;
c) Poslední fáze motorického učení:
Je charakterizována proporcí automatizmu a plasticity, tudíž existují dvě krajní
varianty řešení:
Učení směrem do hloubky, precizní provedení dovednosti. Není-li dovednost
přesně podle pravidel, dochází v soutěži ke stržení bodů či diskvalifikaci;
Učení směrem k zafixování principu, algoritmu, které jsou využívány plasticky
a flexibilně v nových variabilních plastických situacích;
21
4. Specifika sociální, spočívají v tom, zda se jedná o sport v sociálním prostředí
(jednotlivci či týmy proti sobě) a sport divácky či mediálně atraktivní.
V kombinaci základních čtyř oblastí kritérií pak lze formulovat typické nároky na
psychiku jedince a dle těchto nároků rozdělit PAS do 5 základních kategorií:
1. Senzorické,
2. Esteticko-koordinační,
3. Funkčně-mobilizační, krátkodobé, dlouhodobé,
4. Rizikové,
5. Anticipační: individuální, týmové, s převahou mentální strategie.
Tabulka č. 1. Charakteristika 5 kategorií sportovních činností dle kritéria nároků na psychiku
jedince
kategorie – typ činnosti
(příklady)
prostředí hlavní princip typ koncentrace typ volního úsilí typ 3. fáze motorického
učení
SENZIRICKÉ
střelecké sporty
kulečník
bowling
curling
umělé, stálé precizace
dovednosti,
spojení
oko-ruka
soustředění na
detail
maximální do
krátkého
okamžiku, lokální
únava
automatizmus, preciznost
dovednosti
FUNKČNĚ MOBILIZAČNÍ
atletika
běžecké lyžování
cyklistika
veslování
kanoistika
a) krátkodobé
sprinty, hody, vrhy, skoky,
vzpírání
b) dlouhodobé
tratě nad 500 m
dua - triatlon
umělé, stálé precizace
dovednosti,
ustálený
pohybový vzorec
soustředění na
stabilní pohybový
vzorec
a) maximální, do
krátkého
okamžiku,
lokální únava
b) překonávání
zatížení
cévního
aparátu
automatizmus, preciznost
dovednosti
ESTETICKO-KOORDINAČNÍ
typy gymnastiky aerobic
krasobruslení
akrobatické lyžování
synchronní plavání
skoky do vody
umělé,
proměnlivé
precizace
dovednosti,
bezoporová fáze,
šoumenství
soustředění na
stabilní řetězec
pohybů
maximální, do
krátkého
okamžiku, lokální
únava
střídající se automatizmus
plasticita
22
ANTICIPAČNÍ
a) individuální a dyadické
tenis, stolní tenis, badminton,
úpolové sporty (šerm, box, zápas)
b) týmové
basketbal, fotbal, florbal, hokej,
volejbal…
c) mentální
šachy, karetní sporty, deskové hry
umělé
sociální –
proměnlivé
anticipace rozhodování,
rozdělování
pozornosti,
periferní vidění,
vyvážená
excitace
a inhibice
dlouhodobé,
překonávání
zatížení cévního a
dýchacího aparátu
c) udržení emocí
algoritmus, plasticita
RIZIKOVÉ
„benzínové“ sporty
letecké sporty
skoky na lyžích
sjezdové lyžování
potápění
proměnlivé,
spojení
s technikou
anticipace,
překonávání
nezvyklých
pocitů: rychlost,
hloubka, tlak,
bezoporové
postavení
rozhodování,
rozdělování
pozornosti,
periferní vidění,
vyvážená
excitace
a inhibice
dlouhodobé,
faktor přežití
algoritmus, plasticita
Žádná kategorizace není stoprocentně „čistá“, dochází k míšení faktorů z jednotlivých
skupin (biatlon, moderní pětiboj, orientační závody, cyklokross, skoky do vody, akrobatické
lyžování atd.). Ukazuje se, že tento trend začíná i ve vrcholovém sportu, kdy do olympijského
programu je v současné době zařazeno mnoho nových druhů sportů, tzv. „rizikových“ či
„výzvových“ v kombinaci s esteticko – koordinačními. Jsou mediálně i divácky atraktivní. U
mládeže (teenagerů) právě sporty, „směšující“ parametry jednotlivých skupin, které zajišťují
dostatek dobrodružství, emotivity, bez přílišné cirkulo-respirační námahy nebo bez drilu
monotónních dovedností, jsou u současné mládeže atraktivní (snowboarding vers. běžecké
lyžování, ringo vers. volejbal, in-line bruslení vers. běhání, cykloturistika vers. pěší turistika,
florbal vers. basketbal, atd.).
Psychická kapacita osobnosti vzhledem k danému sportu se podílí na dlouhodobém
mistrovství sportovce. Znalost sportografie může ovlivňovat volbu nadaných pro daný typ
sportu a kultivaci talentů, specializaci, dlouhodobý sportovní trénink, jehož součástí je
dlouhodobá psychická příprava. Výše zmíněné parametry se totiž musejí vychovávat od
dětství, v generačním či komunitním přenosu, od přípravek ve sportu až po vrcholovou
kariéru (Válková in Hoffmannová, Šebek, 2013, 62-66).
Sport je zajímavý a zároveň přitažlivý především pro tu část veřejnosti, která preferuje
aktivní způsob života a to sport pro svou šíři, mnohostrannost a přístupnost zcela splňuje.
Poskytuje příležitost k uspokojování osobních ambicí a umožňuje uplatnění řady motivů. Patří
sem sportovci všech věkových kategorií nejrůznější výkonnostní úrovně, kteří chtějí a hlavně
se snaží dosáhnout svých individuálních výkonů ve vybraných sportovních činnostech. Jejich
23
svobodná volba odpovídá jejich individuálním zájmům a předpokladům. To se zvláště
projevuje nejen ve výběru sportovního odvětví nebo disciplíny, ale hlavně také i v úrovni
jejich provozování. Na základě toho je patrné, že každý sportovec má možnost zapojit se do
takových sportovních aktivit, které nejlépe odpovídají jeho aktuálním potřebám a
schopnostem. Změna druhu, formy a úrovně sportování je možná prakticky kdykoliv a tak se
stává sport přitažlivým pro širokou veřejnost.
Rekreační sport je nejpřístupnější a nejrozšířenější sport, který zahrnuje řadu
nejrůznějších pohybových aktivit, přitom mnohé z nich ani nenaplňují kritéria sportovní
činnosti. U rekreačního sportu se jedná o spontánní, často systematickou, činnost ve volném
čase jednotlivce všech věkových kategorií. Mezi hlavní motivační faktory rekreačního sporu
je pohybová zábava, udržení či zlepšení zdravotního stavu ale také psychického stavu a
kondice ve vhodném sociálním prostředí. Tímto je rekreační sport velkým přínosem ke
zdravému způsobu života. Vzhledem ke společenskému významu rekreačního sportu se na
vytváření podmínek pro tento druh sportu zásadně podílí stát prostřednictvím orgánů
samosprávy.
Výkonnostní sport je prakticky zájmová činnost realizována ve sportovních klubech a je
přístupná všem ve svém volném čase. Tento druh sportu charakterizují organizace a hlavně
pravidelné soutěže řízené sportovními svazy. Aktivní sportovci si hodnoty jako např.
seberealizace, sociální kontakt, prožitek vytvářejí a spotřebovávají sami. Výkonnostní sport
svým obsahem a formou plně odpovídá kritériím definující sportovní činnost. Můžeme také
říci, že svou funkcí nejúčinněji ovlivňuje snahu člověka o uvědomělé vlastní zdokonalování,
zvyšování výkonnosti v konkrétním sportu, o rozvoj duševních i fyzických sil. Na rozdíl od
rekreačního sportu se výkonnostní sport realizuje výhradně diferencovaně ve věkových a
výkonnostních kategoriích.
Sport zdravotně postižených je velmi specifický a společensky velmi významný
z následujících dvou základních důvodů:
- Aktivní provozování kompenzuje sportovcům jejich zdravotní omezení a dodává
jejich životu nový prostor
- Trénink sportovců a jejich účast v soutěžích napomáhá integraci této skupiny do
společnosti
Podrobný rozbor významu sportu zdravotně postižených je popsán v dalších kapitolách
této práce.
24
Sport zdravotně postižených je organizován a realizován na všech úrovních, jak na
rekreační a výkonnostní, tak i na vrcholové.
Vrcholový sport je nejvyšší výkonnostní úroveň sportu. Provozování tohoto sportu
jednoznačně přesahuje volný čas, proto jsou pro něj vybíráni jedinci s příslušnými vrozenými
dispozicemi mající předpoklady pro daný sport. Jejich životní režim se přizpůsobuje
požadavkům tréninku a sportu. Jsou pro ně vytvářeny speciální podmínky a mají zvláštní
společenský statut. Z tohoto důvodu se jejich sportovní činnost stává určitým společenským
závazkem, posláním a uplatněním. Z tohoto hlediska vrcholoví sportovci vytvářejí hodnoty a
veřejnost je spotřebovává. Každý sport má v národním měřítku svou vrcholovou úroveň, ale
jeho konkurenceschopnost vůči zahraničí je rozdílná. Některé dosahované sportovní výsledky
snesou přísné mezinárodní měřítko, některé hrají podřadnou úlohu. Funkce vrcholového
sportu spočívá především v propagačním a agitačním působení na veřejnost, a to jak
z národního tak i mezinárodního hlediska.
Profesionální sport je zcela specifický, i když je těsně spojen se sportem vrcholovým.
Profesionální sport nabízí zábavu pro širokou veřejnost s využití médií. Technicky toto
odvětví sportu zajišťují organizace zabývající se podnikáním zvláště v oboru reklamy za
účelem zisku. Profesionální sport se proto především zajímá nejpopulárnějšími sporty nebo na
sporty se silným ekonomickým potenciálem. Divácký sport je výrazem zájmu veřejnosti o
sport, o sportovní výkony a hodnoty.
Sport je zároveň nutno brát jako součást kultury a jeho závislost na společnosti. Kultura
a sport obohacují člověka a napomáhají jeho rozvoji, ovlivňují kvalitu života a jeho
smysluplnost. Sport působení na člověka ve všech etapách jeho ontogeneze. Na rozvoji sportu
je podstatný podíl vědy a její vliv na sport neustále stoupá. Věda umožnila vytvořit teoretické
základy vrcholového sportu a hlavně nové přístupy ve sportovním tréninku (Dovalil, 2008,
72-76).
2.3.2 Sport osob s tělesným postižením
Po celou dobu vývoje lidské společnosti vždy existovali a budou existovat stále lidé,
kteří se odlišují vzhledem, tělesnou nebo smyslovou vadou nebo nemocí od naprosté většiny
lidské populace. Společnost na tuto skutečnost musela reagovat a s problematikou takových
odlišností se vyrovnat. Z historického pohledu se společnost tuto skutečnost snažila řešit
způsobem, který odpovídal vyspělosti té dané země, historií, kulturou, hodnotami, normami,
postoji a také konkrétními podmínkami odlišující se skupiny. Z dnešního úhlu pohledu pokud
25
se podíváme na historii řešení této problematiky, můžeme říci, že teprve v posledních
desítkách let se tato situace řeší tím způsobem, že společnost vytváří podmínky pro aktivní
zapojení těchto lidí do plnohodnotného života.
Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako nejen nepřítomnost nemoci, ale
také nalezení a hlavně udržení bio-psycho-socio-spirituální pohody. Na základě to je zcela
jasné, že i člověk s nějakým omezením se může subjektivně cítit zdráv, jestliže se s určitou
negativní situací vnitřně vyrovnal (Pacholík, 2010, 17-20). A právě pohyb, je jeden z prvků,
který může zásadně přispět k zachování a obnovení vnitřní pohody. Ale ne každý takový
člověk se může věnovat pohybovým aktivitám. Tato skutečnost vedla k vytvoření různých
modifikací a alternativ oblíbených sportů, které již můžou realizovat také osobami
s postižením. Vhodné kompenzační pomůcky a odpovídající podpora umožní osobám
s postižením věnovat se téměř všem sportům (Kudláček et al., 2007).
Vyplnění volného času provozováním sportovních aktivit je proces zlepšování tělesné
kondice, nácvik obratnosti a nových dovedností. Osoby se zdravotním postižením se tak
dostávají do společnosti osob se stejnými problémy, ale s podobnými zájmy a podobného
věku. Při provozování sportovních aktivit jsou dosahovány měřitelné výsledky umožňující
srovnávání s ostatními podobně postiženými lidmi, ale hlavně sledovat vlastní výkon a
výsledky v průběhu času.
Sport osob se zdravotním postižením se provozuje na různých úrovních a rozlišují se tři
oblasti sportovních aktivit (Dovadil, 2009, 125):
- Sport rekreační – u rekreačního sportu není rozhodující výkon nebo výsledek,
ale pozitivní osobní zkušenost, smysluplné vyplnění volného času, udržení
fyzické kondice. A nezanedbatelná také není možnosti dostat se do přírodního
prostředí. U této oblasti sportu je malá pravděpodobnost rizika přetížení sil
sportovce a tím i zhoršení zdravotního stavu
- Sport výkonnostní – sport výkonnostní představuje zájmovou soutěžní činnost ve
sportovních klubech, je organizovaný, má pravidelné soutěže různých věkových a
výkonnostních kategoriích řízeny jednotlivými sportovními svazy. Cílem
výkonnostního sportu je získání pozitivního prožitku, sociálního kontaktu,
zlepšování fyzické kondice a seberealizace
- Sport vrcholový – vrcholový sport je nejvyšší výkonnostní úroveň sportu.
Projevuje se vyšší náročností na psychickou, fyzickou a technickou připravenost,
26
změnou životního stylu, vyššími požadavky na odborné trenérské vedení, vyšší
náročností na organizaci i finance, potřebou asistentů a pomůcek. Sportovní
vrcholové soutěže jsou nejvíce spojovány s paralympijským hnutím
Obecným cílem sportovní aktivity je na rozvoj osobnosti a to především individuálních
schopností, získávání samostatnosti a soběstačnosti, odstraňování psychických stresů.
Po zdravotní stránce má sportovní aktivita smysl především terapeutický a rehabilitační
a to z těchto důvodů:
- obnovuje, zlepšuje a udržuje dřívější funkce nebo pomáhá maximalizovat funkce
zbývající,
- zlepšuje úroveň motoriky, držení těla, prostorovou orientaci a celkovou
koordinaci,
- je také účinným prostředkem proti svalové atrofii a udržuje a rozvíjí fyzickou
kondici postižených.
Psychologický význam sportovní aktivity spočívá v oblasti:
- na zvyšování sebedůvěry a samostatnosti,
- pocitu vlastní hodnoty,
- na zlepšení subjektivního pocitu zdraví, síly a energie.
Sociální význam sportovní aktivity má především v oblasti:
- umožnění společné participaci osob s postižením i bez postižení,
- zapojení do společenských aktivit,
- předcházení sociální izolaci,
- přijímání nové sociální role,
- navazování nových přátelství,
- výměně zkušeností a informací.
Ale bohužel také sport pro tělesně postižené má své negativa. V dnešní době se soutěže
tělesně postižených stávají vrcholovou záležitostí a tím se stávají zajímavé pro reklamní a
marketinkové společnosti. Tím jsou na jedné straně zajišťovány zdroje financování, ale na
straně druhé sport již neslouží jako prostředek k realizaci, ale stávají se jeho cílem a vše je mu
obětováno. Ve snaze podat maximální výkon na vrcholové úrovni může dojít při tréninku
z důvodu provozování převážně jednostranné fyzické zátěže k těžkému a nenávratnému
poškození.
27
2.3.3 Podpora sportovců s tělesným postižením v ČR
Tělesně postižení sportovci naší, v té době socialistické, republiky se zúčastnily v 70.
letech minulého století prvních oficiálních reprezentačních startů v zahraničí. Česká republika
neměla do roku 1992 vytvořený systém pravidelné přípravy handicapovaných sportovců,
jinými slovy řečeno, žádný nebyl. Vznikem mezinárodních závodů začali sportovci teprve s
pravidelným tréninkem. Pravidelné sportovní aktivity sloužily původně jen jako doplňující
prostředek rehabilitační péče a hlavním úkolem bylo zjistit, jakých dosažených schopností lze
získat tělesným cvičením. Tento trénink, jako takový, nebyl ale prováděn k tomu určených
zařízení, ale sportovci se připravovali doma za podpory přátel a rodiny prakticky bez
specializované trenérské pomoci. V posledních letech se zásadně změnil přístup k trénování a
vnímání sportu osob se zdravotním postižením a dnes již jsou sportovci plně pod vedením
profesionálních trenérů a jejich skladba tréninku a tréninkové období svou podobou má
strukturu jako u sportovců bez postižení. A to klade vysoké nároky na financování celého
systému sportu tělesně postižených a navíc v České republice existují dvě zastřešující
organizace pro jeden druh handicapu. Jeden druh handicapu zastupují v národním
paralympijském výboru dva sportovní svazy – Česká asociace tělesně handicapovaných
sportovců (ČATHS) a Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS). Ale pro to, aby
stát finančně podporoval sport tělesně postižených sportovců, musí nejpozději do konce roku
skončit tato nežádoucí tuzemská anomálie, jež vznikla jako důsledek sporu funkcionářů.
Takový požadavek již před rokem vyslovil také Mezinárodní paralympijský výbor.
„Český paralympijský výbor (ČPV), pod jehož křídla patří Český svaz tělesné
postižených sportovců (ČSTPS) i mladší Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců
(ČATHS), kvůli udržení státních dotací schválil vytvoření třetí podobné organizace - Českého
spolku pro sport tělesně postižených. Spolek by měl zastřešit sportovce obou mnoho let
znesvářených stran a zástupci ČPV tvrdí, že je to jediná možnost, jak obdržet dotaci na
činnost handicapovaného sportu i pro olympijský rok 2014. Vedení ČSTPS tento krok
považuje pouze za vytvoření účelové organizace, aby ČPV odklonil další peníze.“
(http://sport.lidovky.cz/spory-v-ceskem-paralympijskem-hnuti-nekonci-vznikla-dalsi-
organizace-1ee-/ostatni-sporty.aspx?c=A131221_131306_ln-sport-ostatni_mih).
28
2.3.4 Letní sporty osob s tělesným postižením
Z hlediska možnosti výběru sportu tělesně postižených, jsou podstatně větší možnosti
při výběru letních sportů. Příklady sportů provozovaných českými svazy pro sportovce s
tělesným postižením jsou následující:
• atletika • basketbal vozíčkářů • boccia • cyklistika, handcyklistika • florbal vozíčkářů• fotbal
spastiků • jachting • jízda na koni • kuželky • lukostřelba • lyžování • orientační běh • plavání
• rugby vozíčkářů • sledge hokej • stolní tenis • střelba • šachy • tenis • triatlon, duatlon •
turistika • vodní turistika • volejbal • vzpírání • závěsný kuželník
Přehled sportů, které v současnosti jsou na programu letních paralympijských her je
uveden v následující tabulce:
Tabulka č. 2. Přehled sportů letních paralympijských her
lukostřelba fotbal (5-a-side) goalball odbíjená
jachting triatlon tenis tanec
atletika fotbal (7-a-side) judo basketbal
boccia vzpírání střelba šerm
cyklistika veslování plavání ragby
jezdectví kanoistika stolní tenis
- Veslování je nejmladším paralympijským sportem. Mezi paralympijské sporty bylo
zařazeno v roce 2005 a první soutěže proběhly v rámci LPH v Pekingu v roce 2008.
Aplikované veslování je určeno sportovcům s tělesným postižením, kteří splňují
podmínku minimálního postižení. Veslování je specifické díky využití sportovních
kompenzačních pomůcek, které umožňují zapojení veslařů s různou mírou postižení.
- Plavání patří mezi nejdůležitější paralympijské sporty, které bylo zařazeno do
programu LPH od samého počátku konání her a to od Říma 1960. Obdobně jako při
Olympijských hrách plavci soutěží ve volném stylu, prsou, motýlku, znaku a
polohovém závodě. V roce 2006 bylo plavání zrakově a tělesně postižených sportovců
provozováno v 80 zemích světa. Plavci jsou do soutěží rozděleni na základě funkční
klasifikace.
- Sportovní střelba je na programu paralympijských her od Toronta 1976. V roce 2006
byla sportovní střelba provozována v 51 zemích. Sportovní střelba je testem přesnosti
a kontroly. Střílí se série ran na statické terče z pušek a pistolí. Soutěží se účastní
29
muži i ženy ve dvou kategoriích dle míry postižení. Střelba probíhá na vzdálenost 10,
25 a 50 metrů ze vzduchových a malorážkových zbraní, střílí se v rámci soutěží
jednotlivců i týmů.
- Tenis na vozíku vznikl v USA a v současnosti stále roste jeho obliba na celém světě a
již v roce 2006 byl provozován v 70 zemích. Tenis se na program paralympijských
her poprvé dostal v roce 1992 v Barceloně. Tenis na vozíku se hraje dle pravidel
tradičního tenisu a úroveň dovedností, zdatnosti i strategie v tenisu na vozíku je
srovnatelná s tenisem osob bez postižení. V tenise neexistuje klasifikační systém, ale
existuje samostatná skupina pro hráče s kvadruplegií.
- Jachting byl poprvé zařazen na program LPH jako ukázkový sport v roce 1996
v Atlantě, oficiální paralympijský sport byl jachting zařazen v Sydney 2000.
Klasifikační systém v jachtingu je založen na čtyřech klíčových schopnostech:
rovnováha, funkce ruky, mobilita a zraková kontrola. Soutěže probíhají ve třech
lodních třídách: jednomístné a trojmístné plachetnice jsou otevřeny téměř všem
skupinám postižení a dvojmístné plachetnice jsou určeny sportovcům se závažným
postižením.
Zdroj: (http://www.paralympic.org [online]).
2.3.5 Zimní sporty osob s tělesným postižením
Tabulka č. 3. Přehled sportů zimních paralympijských her
Alpské lyžování Běh na lyžích Sledge hokej Biatlon Curling
Alpské lyžování
V posledních letech si zimních sportů užívá stále více lidí s omezenými pohybovými
schopnostmi. V alpském lyžování se pořádají tři soutěže:
- sjezd
- super obří slalom
- obří slalom a slalom
Tento druh sportu je určen pro sportovce s tělesným postižením jako např. míšní léze,
centrální poruchy hybnosti, amputace, atd. ale také zrakovým postižením. Tělesně postižení
sportovci využívají modifikované pomůcky a závodí v kategoriích sedící a stojící, zrakově
postižení sjezdaři sjíždějí trasu s trasérem za použití zvukových signálů. (Daďová, 2008, 21).
30
Běh na lyžích
Běh na lyžích je přístupný sportovcům s tělesným postižením, kteří jsou rozděleni do
skupin sedících a stojících a s postižením zrakovým. Na paralympijských hrách se soutěží ve
dvou disciplínách: v běhu a biatlonu. Sportovci v běhu na lyžích využívají specializovaných
pomůcek. Zrakově postižení jedinci soutěží s trasérem.
Sledge hokej
Sledge hokej je v podstatě forma ledního hokeje pro tělesně postižené sportovce a patří
mezi nejatraktivnější, nejrychlejší a nejtvrdší sporty zdravotně postižených. Hráči bruslí na
speciálních saních nazvaných ice-sledge, které jsou vyrobeny z kovové konstrukce, která má
zespodu namontované speciální nože, podobné bruslím. Odrážejí se dvěma speciálně
upravenými hokejkami, které jsou z jedné strany zakončeny ocelovými bodci a z druhé strany
čepelí na hru. Pravidla jsou podobná klasickému lednímu hokeji a největší rozdíly spočívají v
průhlednosti mantinelů a to z toho důvodu, aby hokejisté na střídačce viděli na ledovou
plochu. Trojice rozhodčích při nástupu hráčů klečí na ledě, aby nad hokejisty nevyčnívali,
přičemž každá třetina se hraje 15 minut oproti 20 minutám u běžného ledního hokeje. Lední
hokej je tvrdá hra a stejně tak i sledge hokej. Všechny přestupky jsou také trestány. Největší
popularitu má tento sport ve Spojených státech a Kanadě, ale i u nás se tento sport rychle
rozšířil a i čeští sledge hokejisté slaví mezinárodní úspěchy. Od roku 1994, kdy byl sledge
hokej poprvé uveden do programu paralympijských her.
Zdroj: (http://www.paralympic.org [online]).
2.3.6 Klasifikace
Klasifikace sportu pro zdravotně postižené je definována jako: „Hodnotící systém, který
se používá k rozdělení sportovců do tříd při různých sportovních aktivitách tak, aby jim
poskytl srovnatelný výchozí bod pro trénink a soutěže, a tím zajistil fair play“ (Daďová et al.,
2008, 7).
Protože postižení sportovci nemohou sportovat za rovnocenných podmínek z důvodu
rozmanitého typu a stupně poškození jako klasičtí sportovci, byl vytvořen tzv. klasifikační
systém. Cílem tohoto systému bylo vytvoření skupin sportovců se stejným pohybovým
potenciálem a zajistit, ať je výkon závislý především na tréninku a úrovni sportovních
schopností a ne na typu či stupni poškození. Vedle této klasifikace, je ještě klasifikace
v paralympijských sportech, která stanovují pravidla, způsob hodnocení a klasifikační třídy.
31
Sportovec, který chce závodit na mezinárodních závodech pořádaných IPC, musí být
oklasifikován podle funkčního klasifikačního systému FCS, který rozděluje sportovce do tříd
dle postižení tak, aby měl každý optimální podmínky pro soutěžení v duchu fair play. Jinými
slovy výsledek nesmí být v žádném případě ovlivněn postižením, ale tím, jak sportovec
natrénoval či jak je talentovaný. Vstupním kritériem pro vstup do soutěží rozumíme tzv.
minimální handicap, což znamená, že musí mít diagnostikovanou zdravotní poruchu, která má
prokazatelný vliv na sportovní výkon a pro daného jedince znamená, že se nemůže účastnit
sportu nepostižených. V případě, že byl jedinec označen jako osoba s minimálním
handicapem, může být dále klasifikován. Součástí klasifikace je medicínský test (zaměřený
nejčastěji na svalovou zkoušku) a funkčně technický test, orientovaný na analýzu schopností
ve specifických sportovních dovednostech nebo hrách. Rozdělují sportovce do tříd, jež jsou
standardizovány určitým předem definovaným profilem závodníka (např. třídy pro sportovce
s amputací, plavecké třídy...). Klasifikační třídu označujeme u většiny sportů kombinací
písmen a čísel (např. F36, S3 atd.), popřípadě bodovou hodnotou (1.0 bod, 2.0 body atd.).
Kromě ní se však určuje statut závodníka (resp. jeho sportovní třídy), který vymezuje nutnost
opakovaného testování apod., k jeho označení se využívají písmena N, R a C.
N = new – sportovec dosud nebyl klasifikován mezinárodním týmem (pouze národním)
před závody musí být otestován běžnými klasifikačními postupy, je sledován v průběhu
soutěže jak klasifikátory, tak svými konkurenty. Jeho kategorie se může měnit.
R = under review – sportovec s proměnlivou klasifikací, tj. ten, jehož postižení
je progresivní (resp. zdravotní postižení není stabilizované) nebo existují pochybnosti
o jeho správném zařazení. Jeho kategorie podléhá revizi - tzn. musí před závody projít
klasifikační prohlídkou, jeho kategorie se může měnit.
C (P) = confirmed (permanent) – sportovec s potvrzenou (dříve uváděna jako
„permanentní“) klasifikací, který je oklasifikován a není pochyb o klasifikaci ani
se nepředpokládá změna funkčního stavu. Nemusí být před soutěží znovu testován,
jeho třída se nemění (Titl, 2010).
Klasifikace je hodně diskutovaným tématem. Ta nemůže být nikdy dokonalá, protože
žádní dva lidé nejsou stejní a proto není možné vytvořit identické podmínky každému
sportovci. Proto bude neustále probíhat vývoj a změny v klasifikaci.
32
2.3.7 Sportovní organizace osob s tělesným postižením
K mezinárodním sportovním organizacím, které se věnují a zastřešují jednotlivé národní
organizace sportovců s tělesným postižením, patří:
- Mezinárodní paralympijský výbor (IPC),
- Evropská organizace neslyšících sportovců (EDSO),
- Evropský paralympijský výbor (EPC),
- Mezinárodní federace nevidomých sportovců (IBSA),
- Mezinárodní cyklistická unie (UCI),
- Mezinárodní deaflympijský výbor (ICSD),
- Mezinárodní rekreační a sportovní asociace pro spasticky postižené (CP-ISRA),
- Mezinárodní sportovní federace pro osoby s postižením intelektu (INAS-FID),
- Mezinárodní sportovní federací vozíčkářů a amputářů (IWAS).
Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) je mezinárodní nezisková organizace a globální
řídící orgán pro paralympijské hnutí. IPC organizuje paralympijské hry a také plní funkci jako
mezinárodní federace pro devět sportů. Mezi nejvýznamnější patří:
- IPC Alpské lyžování (IPC AS) Dohlíží a koordinuje IPC Alpské lyžování mistrovství
světa a ostatní soutěže
- IPC Athletics (IPC AT) Dohlíží a koordinuje IPC Mistrovství světa v atletice a další
soutěže
- IPC Ice Sledge hokej (IPC ISH) Dohlíží a koordinuje IPC Ice Sledge hokej mistrovství
světa a ostatní soutěže
- IPC Běh na lyžích (IPC NS) Dohlíží a koordinuje IPC biatlonu a cross-country
lyžování mistrovství světa a ostatní soutěže
- IPC Powerlifting (IPC PO) Dohlíží a koordinuje IPC silovém trojboji mistrovství světa
a ostatní soutěže
- IPC Shooting (IPC SH) Dohlíží a koordinuje IPC Shooting mistrovství světa a dalších
soutěží
IPC podporuje hodnoty paralympijských myšlenek a vytváření sportovní příležitosti pro
všechny osoby se zdravotním postižením, a to jak od začátečníků tak až po vrcholovou
úroveň. IPC má demokratickou ústavu a strukturu, je složen ze zástupců 174 národních
paralympijských výborů (NPC), čtyř mezinárodních organizací sportu pro osoby se
33
zdravotním postižením (IOSD je) a pěti regionálních organizací. IPC funguje jako zastřešující
organizace zastupující různé sporty a postižení. To se liší od jiných mezinárodních
sportovních organizací pro postižené sportovce, protože ty zastupují převážně jediný sport
nebo zdravotního postižení.
České národní organizace sdružující sportovce s postižením jsou Český paralympijský
výbor (ČPV) a Unie zdravotně postižených sportovců České republiky (UZPS ČR) spadající
v dnešní době pod Český olympijský výbor (ČOV). Tato nejednotnost v uspořádání je ze
světového hlediska zcela něco výjimečného, ale ne pozitivního.
Unie zdravotně postižených sportovců České republiky je občanské sdružení, které
vzniklo v roce 1993. Její snahou je podpora a rozvoj sportu zdravotně postižených, ale také
podpora tělesné výchovy a turistiky zdravotně postižených. Oproti Českému paralympijskému
výboru se tedy nezabývá pouze přípravou sportovců na mezinárodní sportovní akce, jako
např. na hry paralympijské, ale má podstatně širší význam. Zaměřuje se celkově na podporu
všech sportovních a tělesných aktivit zdravotně postižených sportovců, tedy i na sporty, které
nejsou paralympijské.
Český paralympijský výbor (ČPV) byl založen v roce 1994 jako paralelní organizace
Českého olympijského výboru, a to z iniciativy Mezinárodního paralympijského výboru
(IPC), Mezinárodního výboru sportů neslyšících (ICSD) a po dohodě národních svazů
zdravotně postižených sportovců. Český paralympijský výbor navazuje na činnost Unie
zdravotně postižených sportovců České republiky a zastřešuje okolo 18 000 sportovců
organizovaných v šesti sportovních svazech, které jsou jejími členy. Jedná se o Českou
asociaci tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS), Českou federaci Spastic Handicap o.
s. (ČFSH), Český svaz mentálně postižených sportovců o. s. (ČSMPS), Český svaz
neslyšících sportovců (ČSNS), Český svaz zrakově postižených sportovců o. s. (ČSZPS) a
Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS) (Český paralympijský výbor [online]).
Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS).
- je dobrovolné občanské sdružení, jehož cílem je podpora tělesné výchovy a sportu
tělesně handicapovaných občanů. Zabezpečuje rozvoj sportovních aktivit pro
všechny věkové kategorie, různého stupně handicapu, a to od sportu rekreačního,
přes výkonnostní, až po vrcholovou úroveň na mezinárodní úrovni. Asociace
pořádá územní, celostátní a mezinárodní sportovní soutěže v České republice
(Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců [online]).
34
Česká federace Spastic Handicap (ČFSH)
- vznikla v roce 1992, je členem mezinárodní organizace CP-ISRA (Mezinárodní
asociace pro sport a rekreaci osob s dětskou mozkovou obrnou) a Českého
paralympijského výboru. Provozuje sportovní aktivity zaměřené převážně na
osoby s dětskou mozkovou obrnou zaměřenou převážně na mládež. Zaměřuje se
nejenom na rekreační sport, ale také na sport výkonnostní. Snaží se zajišťovat
vhodné podmínky pro trénink, materiální vybavení, odborné vedení a účast na
vrcholných domácích i zahraničních soutěžích. V každém roce pořádá Spastic
Handicap více než 25 domácích soutěží v různých druzích sportu některé také se
zahraniční účastí. Ze sportovních aktivit provozuje atletiku, bocciu, curling,
cyklistiku, lukostřelbu a závěsný kuželník (Česká federace Spastic Handicap
[online]).
Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS)
- poskytuje širokou nabídku pohybových aktivit a zajišťuje podmínky pro
vrcholový sport zdravotně postižených sportovců. Tato organizace byla založena
v roce 1960 a provozuje činnost skoro 2000 sportovců v 70 klubech, provozující
15 sportů, z toho 7 paralympijských (Český svaz tělesně postižených sportovců
[online]).
2.3.8 Mezinárodní a národní sportovní hry osob s tělesným postižením
Nepsaným, ale uznávaným, vrcholem každého sportovce nebo sportovního týmu jsou
olympijské hry. Tato skutečnost platí také pro sportovce tělesně postižené. Následný výčet
mezinárodních her podle jejich společenského a sportovního významu je následující.
Paralympijské hry
Její charakteristika se dá stručně popsat jako:
- Vrcholnou soutěž špičkových vrcholových sportovců s různým postižením.
- Schopnosti, zkušenosti a potřeby paralympioniků jsou zcela rovnocenné s klasickými
olympioniky.
- Před vlastní účastí je nutno projít přísnými kvalifikačními limity a výběrem do
národního týmu.
- Konají se ve 4-leté periodě, na stejném místě a v krátkém časovém odstupu po konání
Olympijských her.
35
- Od Olympijských her se liší zdravotní klasifikací, požadavky na časovou koordinaci
her a vlastní financování.
Vedle toho jsou pořádána Mistrovství světa a Evropy v jednotlivých druzích sportu,
který zastřešuje daná mezinárodní organizace a uspořádáním pověřuje zvolený členský stát
zastupovaný národní organizací.
Na národní úrovni jsou organizovány jednotlivé mistroství republiky jednotlivých
sportů, která jsou uzavřená nebo otevřená s mezinárodní účastí. Zároveň jsou také
organizovány turnaje, ale jejich počet je limitován finančním rozpočtem jednotlivých
organizací.
2.4 Kvalita života
V poslední době se vzrůstající intenzitou se objevuje termín kvalita. Vyskytuje se nejen
ve vědeckých studiích, ale i v obecných úvahách. Postupně se usadil do medicínské oblasti,
do jazyku politiků a členů státní správy. Užívá se i v sociálních službách. Přesnou a výstižnou
definici nelze jasně popsat. Kvalita života je velice široký, nejednoznačně definovaný termín.
V dnešní době existuje řada definic kvality života, ale žádnou z nich nelze všeobecně
akceptovat. Pokud hovoříme o kvalitě života, tak vlastně většinou sledujeme, jaký vliv má
onemocnění handicapovaného na jeho celkový stav, na jeho způsob života a pocit životní
spokojenosti.
U vrozených hendikepů, přes všechny problémy s tím spojené, dochází vlivem
vývojových a věkových zvláštností k určitému vyrovnávání se s důsledky postižení a
začleněním do kolektivu. Míra závisí ovšem jednak (a především) na atmosféře v rodině, ve
škole, v rehabilitačním ústavu a jednak v závažnosti hendikepu a zvláště pak v přístupu
konkrétního jedince (Hošek, Tilinger, 2010, 89-90).
Část fyzického prožívání bývá charakterizována hlavními ukazateli zdravotního stavu tj.
a) Přítomností či nepřítomností zdravotních potíží
b) Skutečností, jestli dané potíže vyžadují léčbu, a na kolik jsou pro člověka
omezující
c) Zda je přítomna bolest, další nepříjemné příznaky a skutečnosti
Psychické prožívání bývá nejčastěji určováno přítomností pozitivních a absencí
negativních emocí, dále pocitem vitality, síly.
36
V sociologii je termín kvalita života běžně používaný. Ze sociologického hlediska jsou
nejčastěji ve výzkumech sledovány oblasti:
a) Vzdělání
b) Ekonomická situace
c) Zaměstnání
d) Partnerství
e) Rodina
f) Etnická příslušnost
g) Úroveň sociálních služeb a sociální zabezpečení
h) Politické zřízení i celkové společenské klima. I když chybí jasná shoda o obsahu
kvality života, nabývá tento koncept stále více na významu a stává se klíčovým
při hodnocení lidského života jednotlivce i kolektivu (Křivohlavý, 2001, 40).
Kvalitou se tak rozumí „jakost, hodnota“, je to „charakteristický rys, jímž se daný jev
odlišuje jako celek od jiného celku. Hovoříme-li o kvalitě života a máme-li na mysli
jednotlivého člověka, vybíráme z celé problematiky kvality života její dílčí oblasti“.
(Křivohlavý, 2001, 162-163). Na kvalitu života ale také můžeme pohlížet ze dvou stran a to
objektivního nebo subjektivního hlediska. Objektivní kvalita života znamená:
- Splnění požadavků týkající se sociálních a materiálních podmínek života
- Sociálního statusu
- Fyzického zdraví
Subjektivní kvalita života se týká lidské emocionality a všeobecné spokojenosti se
životem tak, jak je jedinec hodnotí sám ze svého pohledu. V subjektivním přístupu je pak
kvalitou života míněno to, jak jedinec vnímá a hodnotí své postavení ve světě v kontextu
kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a to ve vztahu k osobním cílům, očekáváním,
zájmům a životnímu stylu (Vymětal, 2003, 26).
Všechny pohledy i definice mají jedno společné. Pojem kvalita života by měl obsahovat
údaje o fyzickém, psychickém a psychosociálním stavu jedince. Na kvalitu života je
pohlíženo jako na vícerozměrnou veličinu a obvykle je definována jako „subjektivní
posouzení vlastní životní situace“.
37
2.4.1 Hodnocení kvality života:
Ve výzkumné a klinické praxi se používá pět různých metodik sledování kvality života:
- Spontánní oznamování (výpověď člověka)
- Psychometrické testy (umožňují pozorovat i jemnější změny kvality života)
- Aktivní dotazování (rozhovor, dotazníky)
- Nepřímá měřítka (používají se u osob s omezenou schopností se vyjadřovat)
- Pozorování
Byly vymezeny oblasti, ve kterých se kvalita života hodnotí. Švédský rehabilitační lékař
prof. Fugl-Meyer navrhl, aby se kvalita života posuzovala ze čtyř hledisek:
1. Kvalita života vnímaná jako celek
2. Kvalita života vnímaná v základních šesti doménách
3. Množství pozitivních zážitků, které kvalitu života zlepšují
4. Množství negativních zážitků, které kvalitu života zhoršují
Další možností je francouzský dotazník SQUALA (Subjective Quality of Life
Analysis), který posuzuje 17 oblastí dvojím způsobem a to:
- Podle důležitosti každé oblasti pro dotazovaného
- Podle spokojenosti v té dané oblasti
Mareš (2012) uvádí čtyři nejčastěji používané kvantitativní nástroje, které zjišťují
posttraumatický rozvoj a vnímaný přínos. Jsou to:
PTGI – Posttraumatic Growth Inventory
SRGS – Stress-Related Growth Scale
BFS – Benefit Finding Scale
CiOQ – Change in Outlook Questionnaire
Tyto nástroje se vyznačují velmi dobrou vnitřní konzistencí. Výše jejich skóre obvykle
predikuje (i když ne úplně pokaždé), zda se dostaví u jedinců pohoda (well-being), nebo
nemoc, jak předpokládá teorie posttraumatického rozvoje. Naopak osobnostní charakteristiky,
o nichž se předpokládá, že by měly predikovat rozvoj jedince (např. optimismus), skutečně
predikují úroveň rozvoje.
38
Existuje řada dalších hodnotících dotazníků. Světová zdravotnická organizace například
doporučuje WHOQOL (WHO Quality of Life) (Dragomirecká, 2006). Tento typ dotazníku
jsem použil pro výzkum v této práci.
39
3. VÝZKUMNÁ ČÁST
3.1 Cíl práce, výzkumné otázky a úkoly
3.1.1 Cíl práce
Cílem předkládané práce je zjistit, zdali zapojení osob se získaným tělesným postižením
do sportovní činnosti je ve vztahu s jejich subjektivně vnímané kvalitě života.
Dílčím cílem je srovnat tyto ukazatele vzhledem k individuální diagnóze a stupni
postižení a zjistit, zdali mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou akomodaci
osob se získaným tělesným postižením zpět do intaktní společnosti.
3.1.2 Výzkumné otázky
- Jak dlouho trvala post-traumatická rekonvalescence do doby zapojení do sportu?
- Existuje vztah mezi zapojením do sportu a do dalších oblastí života (vzdělání, práce,
apod.)?
- Které faktory považují respondenti za podstatné pro zvládnutí post-traumatické
situace?
- Jakou úlohu pro vnímání subjektivní kvality života hrají domény:
a) Fyzické zdraví
b) Prožívání
c) Sociální vztahy
d) Prostředí
- Jsou rozdílně vnímané dle typu individuální diagnózy?
a) paraplegie
b) kvadruplegie
c) amputace
3.1.3 Úkoly a postup řešení práce
Studium literatury/zdrojů dle klíčových slov.
Zpracovat koncept výzkumného šetření.
Zpracovat koncept semi-strukturovaného rozhovoru a evidence dat.
Zajistit vzorek participantů včetně informovaného souhlasu.
40
Realizovat šetření v terénu – zajistit semi-strukturované rozhovory s participanty
za účelem získání potřebných dat a evidence.
Zajistit potřebná data využitím standardizovaného dotazníkového zkoumání.
Zajistit kompletní evidenci získaných dat a poznatků
Provést vyhodnocení, analýzu a zpracování takto získaných výsledků.
Interpretovat výsledky.
Zpracovat závěrečnou zprávu.
3.2 Metodika
3.2.1 Vzorek participantů
Výběr komparovaných participantů je intencionální.
Všichni participanti jsou v současné době aktivními sportovci.
Do tří skupin, které jsem zvolil, bylo vybráno 15 participantů se třemi různými
typy diagnóz – paraplegie, kvadruplegie a amputace.
Pro přehlednost jsem pojmenoval skupiny následovně:
- Skupina č. 1 = PARAPLEGICI
- Skupina č. 2 = KVADRUPLEGICI
- Skupina č. 3 = AMPUTÁŘI
V každé skupině bylo 5 respondentů s danou diagnózou.
Skupinu tvořily osoby mužského pohlaví ve věku od 29 do 50 let.
Mezi participanty zkoumaného celku byli dva s vysokoškolským vzděláním, čtyři
se středoškolským vzděláním a devět se středním odborným vzděláním.
Z uvedeného celku bylo pět osob s živností a zbytek, i.e. deset bylo řádně
zaměstnáno na plný či částečný pracovní úvazek.
Všichni participanti byli před úrazem aktivními sportovci.
Pro ilustraci jsem zpracoval přehlednou tabulku s dílčími daty jednotlivých participantů.
Jména byla záměrně s odkazem na etický kodex změněna.
41
Tabulka č. 4. Tabulkové znázornění charakteristiky jednotlivých participantů
Jméno Dg. věk 1* věk
2* vzdělání povolání sporty 1 ** sporty 2 **
Dan paraplegie 38 33 vyučen podnikatel fitnes, kolo sledge hokej
Dominik paraplegie 31 27 maturita zaměstnán fotbal florbal, monoski
Libor paraplegie 43 29 vyučen zaměstnán kolo sledge hokej
Radek paraplegie 42 24 vyučen podnikatel horolezectví basketbal
Jan paraplegie 48 20 maturita zaměstnán různé basketbal
David kvadruplegie 30 27 vyučen zaměstnán kolektivní
hry plavání
Josef kvadruplegie 50 18 vyučen zaměstnán plavání plavání, atletika
Pavel kvadruplegie 29 18 maturita podnikatel fotbal, hokej kvadrugby, boccia
Přemysl kvadruplegie 33 23 vyučen zaměstnán fotbal, kolo kvadrugby
Roman kvadruplegie 36 20 vysoké zaměstnán lyže, kolo,
raft
kvadrugby,
plavání
Erik amputace 39 19 vyučen zaměstnán kolo sledge hokej
Jiří amputace 37 20 maturita podnikatel gymnastika sledge hokej
Michal amputace 33 20 vyučen zaměstnán hokej sledge hokej
Petr amputace 33 24 vyučen podnikatel fotbal sledge hokej
Tomáš amputace 35 20 vysoké zaměstnán fotbal, hokej basketbal, sledge
aj.
* věk 1 - současný věk
* věk 2 - věk v době traumatu
** sporty 1 - sportovní aktivity před traumatem
** sporty 2 - sportovní aktivity po traumatu
3.2.2 Strategie práce
Heuristická – jedná se o hledání znaků, kdy prostřednictvím ankety a semi-
strukturovaných rozhovorů je snahou odhalit reálný vliv sportovních aktivit na
subjektivní vnímání kvality života osob se získaným tělesným postižením.
Komparativní – pomocí standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF zjistit a
porovnat rozdíly v kvalitě života těchto osob dle individuální diagnózy a stupně
tělesného postižení.
42
3.2.3 Sběr dat
Nejdůležitější metodou při sběru dat byla metoda dotazování. Médiem pro kvantitativní
výzkum byl použit plně standardizovaný dotazník tvořený uzavřenými otázkami. Dalším
prostředkem pro výzkum jsem zvolil anketu. V anketě, kterou jsem sestavil, byly použity
otázky všech tří typů – otevřené, polouzavřené i uzavřené.
a) Anketu jsem zvolil zejména pro získání informací následujících oblastí:
- demografické údaje,
- individuální sportovní historie,
- názory na kvalitu života.
b) Standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF jsem vybral pro sběr dat v oblast kvality
života.
Anketa:
Anketu jsem sestavoval a otázky volil na základě vlastní zkušenosti s osobami se
získaným tělesným postižením. Soustředil jsem se zejména na to, abych s jejich pomocí
zmapoval dobu mezi traumatem a dobou zapojení do sportovních aktivit a na základě toho,
mohl pojmenovat determinanty ovlivňující pozitivní post-traumatickou akomodaci osob se
získaným tělesným postižením do intaktní společnosti.
1. Jméno (bez příjmení)
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané?
3. Jaký je Váš současný věk?
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu?
5. Jak k traumatu došlo?
6. Jaká byla konečná diagnóza?
7. Jak dlouho trvala hospitalizace?
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?
12. Máte rodinu?
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit?
14. Máte přátele?
43
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?
16. Pracoval/a jste před úrazem?
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.
21. Kdo Ti řekl o sportu
22. Sportovní aktivity před úrazem
23. Sportovní aktivity po úraze
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného
života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (rozuměj doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
Dotazník WHOQOL-BREF:
Kvalita života se v současné době používá pro hodnocení zdravotních a sociálních
intervencí u širokého spektra onemocnění a nepříznivých životních okolností. Světová
zdravotnická organizace vyvinula dotazník zaměřený právě na měření kvality života
WHOQOL-100 (World Health Organization Quality of Life Assessment) a jeho zkrácenou
verzi WHOQOL-BREF. Dotazník WHOQOL-BREF sestává z 24 položek sdružených do 4
domén a dvou samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života a zdravotní stav
(celkem tedy 26 položek). Tato zkrácená forma dotazníku vychází z dotazníku WHOQOL-
100. Výběr položek byl proveden tak, aby dotazník pokrýval široké spektrum aspektů kvality
života. Znění položek bylo beze změn převzato z plné verze dotazníku WHOQOL – 100.
Kvalitu života autoři definují stejně jako Světová zdravotnická organizace (WHO), tedy že
kvalita života je to, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije,
a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům. Dotazníky slouží k
sebeposouzení kvality života jedince. Respondent je vyplňuje sám, pouze v případě potřeby se
předkládají formou standardizovaného rozhovoru. Oba dotazníky jsou určeny pro hodnocení
44
kvality života skupin nebo populací. Umožňují mezinárodní nebo regionální srovnání nebo
srovnání skupin s různými sociodemografickými charakteristikami. Výsledky dotazníku
WHOQOL-BREF jsou rozděleny do 4 domén (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy,
prostředí) a dvou samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života a spokojenost se
zdravím (Dragomirecká, Bartoňová, 2006).
3.2.4 Zpracování dat
V předkládané diplomové práci se setkáme s typem šetření, které se nazývá
kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum je metoda standardizovaného vědeckého
výzkumu, který popisuje jevy pomocí proměnných (znaků), které jsou sestrojeny tak, aby
měřily určité vlastnosti. Výsledky takových měření jsou pak zpracovány a interpretovány,
například s využitím statistiky (Jeřábek, 1992).
Pro tento typ výzkumu byla zvolena metoda dotazování, kdy dvěma médii pro sběr
potřebných dat byla zvolena anketa a standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF. Anketa
byla zčásti rozeslána e-mailem a zčásti probíhala formou semi-strukturovaného rozhovoru u
patnácti participantů (viz, kapitola 4.2.1 Vzorek participantů). Otázky však byly identické a
evidence a následná transkripce probíhala stejným způsobem. Samotné zpracování proběhlo
formou sčítání identických položek u jednotlivých odpovědí a následnou komparací výsledků.
Konečné výsledky jsou řádně uvedeny ve výsledkové části této práce. Nechybí rovněž jejich
grafické znázornění.
V předchozí kapitole byl jako jedna z forem sběru dat zmíněn plně standardizovaný
dotazník WHOQOL-BREF. Pro výzkum bylo vybráno patnáct participantů se získaným
tělesným postižením, přičemž záměrně byli rozděleni do třech skupin dle diagnózy a to proto,
aby výsledná data byla exaktní v co největší možné míře. První skupinu tvořili respondenti
s diagnózou paraplegie, druhou skupinou byli respondenti s diagnózou kvadruplegie a třetí
skupinu tvořili osoby s amputací jedné či dvou dolních končetin. Všem participantům, kteří
byli po předchozí domluvě seznámeni s typem a účelem výzkumu, byly e-mailem či osobně
předloženy v časovém horizontu dvou měsíců výše uvedené dotazníky, do kterých
zaznamenávali své odpovědi. Ty byly posléze zpracovány, vyhodnoceny a provedla se
komparace daných objektů. I zde, jsou veškeré výsledky interpretovány ve výsledkové části
práce, včetně grafického znázornění.
Dotazníky WHOQOL-BREF byly zpracovány na základě českého manuálu WHOQOL-
BREF.
45
Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-BREF
Výsledky WHOQOL-BREF se vyjadřují v podobě čtyř doménových skórů a
průměrných hrubých skórů dvou položek hodnotících celkovou kvalitu života (Q1) a
zdravotní stav (Q2). Q1 odpovídá otázce: Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života?
Q2 koresponduje s otázkou: Jak jste spokojen/a se svým zdravím? Průměrné hrubé
skóry domén jsou standardizované průměrné hodnoty položek příslušných ke každé doméně.
Doména 1 – Fyzické zdraví
Průměrný hrubý skór se počítá ze sedmi položek (q3, q4, q10, q15, q16, q17 a q18), kdy:
q3 je otázka: Do jaké míry máte pocit, že Vám fyzická bolest brání dělat to, co potřebujete?
q4 odpovídá otázce: Jak moc potřebujete nějakou léčbu, abyste fungoval/a v běžném životě?
q10 je otázka: Máte dost energie pro běžný život?
q15 je otázka: Jak velké potíže Vám dělá pohybovat se mimo domov?
q16 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste se svým spánkem?
q17 je otázka: Jak spokojený/á jste s tím, jak jste schopen/a vykonávat každodenní aktivity?
q18 je otázka: Jak spokojený/á jste se svou schopností pracovat?
Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR((6-C2);(6-D2);J2;O2;P2;Q2;R2)*4 (Dvojice PÍSMENO
ČÍSLO ve vzorci, např. C2, představuje adresu buňky v Excelu).
Doména 2 – Prožívání
Průměrný hrubý skór se počítá ze šesti položek (q5, q6, q7, q11, q19 a q26).
q5 se shoduje s otázkou: Jak moc Vás baví život?
q6 odpovídá otázce: Do jaké míry má Váš život podle Vás smysl?
q7 je otázka: Jak dobře jste schopen/a se soustředit?
q11 koresponduje s otázkou: Jste schopen/a přijmout svůj fyzický vzhled (to, jak vypadáte)?
q19 je otázka: Jak spokojený/á jste sám/a se sebou?
q26 odpovídá otázce: Jak často jste měl/a negativní pocity jako špatná nálada, zoufalství,
úzkost, deprese?
Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR(E2;F2;G2;K2;S2;(6-Z2))*4
Doména 3 – Sociální vztahy
Průměrný hrubý skór se počítá ze tří položek (q20, q21 a q22).
q20 je otázka: Jak spokojený/á jste se svými osobními vztahy?
q21 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste se svým sexuálním životem?
q22 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste s podporou, kterou Vám poskytují Vaši přátelé?
46
Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR(T2;U2;V2)*4
Doména 4 - Prostředí
Průměrný hrubý skór se počítá z osmi položek (q8, q9, q12, q13, q14, q23, q24 a q25).
q8 odpovídá otázce: Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě?
q9 je otázka: Jak zdravé je Vaše fyzické prostředí, ve kterém žijete?
q12 je otázka: Máte dost peněz na to, abyste uspokojil/a své potřeby?
q13 koresponduje s otázkou: Jak dostupné jsou pro Vás informace, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
q14 je otázka: Máte dostatek příležitostí pro rozvíjení svých zájmů?
q23 se shoduje s otázkou: Jak spokojený/á jste se svým bydlením?
q24 je otázka: Jak spokojený/á jste s dostupností Vaší zdravotní péče?
q25 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste s tím, jak se Vám daří dostat se tam, kam
potřebujete?
Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR(H2;I2;L2;M2;N2;W2;X2;Y2)*4
U položek q3, q4 a q26, bylo nutné ve výpočtu otočit škály, proto jsou ve vzorci
odečteny od čísla šest. Rozpětí hrubého skóru u domén se pohybuje od minima 4 do maxima
20, přičemž vyšší hodnota poukazuje na lepší kvalitu života (Dragomirecká, Bartoňová,
2006).
Skóry byly tvořeny za pomocí počítačové aplikace Microsoft Office Excel 2010.
3.2.5 Organizace výzkumu
Z počátku bylo nezbytně nutné shromáždění poznatků, na jejichž základě jsem vytvořil
strategii výzkumu. Prostudoval jsem potřebnou literaturu, zejména jiné diplomové práce
s obdobným tématem či zabývající se osobami s tělesným postižením. Do jisté míry mě
inspirovala diplomová práce Zdeňka Titla: „Vliv sportovních aktivit u osob s poúrazovou
amputací na kvalitu života v kontextu ucelené rehabilitace.“ Tam jsem se seznámil
s dotazníkem na kvalitu životu WHOQOL-BREF, který jsem použil ve výzkumné části.
Nejprve jsem se s ním potřeboval naučit pracovat, k čemuž jsem použil literaturu od
Dragomirecké a Bartoňové 2006: „Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života
Světové zdravotnické organizace.“
Jako druhé médium pro kvantitativní výzkum mi posloužila anketa, kterou jsem sestavil
na základě vlastní zkušenosti s osobami se získaným tělesným postižením. Vodítkem mi byl i
můj hendikep, díky kterému jsem měl možnost nahlédnout do života osob s tělesným
47
postižením, co se týče nejen zdravotního stavu jako takového, ale i ve směru integrace do
intaktní společnosti, sportovních aktivit i rodinného života.
Participanti odpovídali formou otevřených, polouzavřených a uzavřených otázek.
Otázky byly voleny tak, abychom mohli participanty identifikovat (jména byla záměrně
změněna z důvodu zachování etického kodexu o anonymitě), verifikovat diagnózu pro selekci
do skupin, dále etiologii traumatu pro zajištění vhodnosti daných vzorků a posléze otázky,
které nám po vyhodnocení měly nalézt odpověď na první cíl, kterým je zjistit, zdali mají
sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou integraci/inkluzi osob se získaným
tělesným postižením zpět do intaktní společnosti.
Výzkum jsem provedl u celkem patnácti participantů. Při výběru respondentů na
rozhovor jsem je osobně informoval o mém požadavku – rozhovoru či e-mailové
korespondenci, který je určen jen na potřeby mé diplomové práce. Tímto krátkým pohovorem
jsem měl možnost ověřit si komunikační schopnosti jednotlivých respondentů i jejich
náklonnost k mému požadavku. Snažil jsem se na ně zapůsobit klidně a otevřeně jsem
pohovořil i o mém studiu na Olomoucké univerzitě.
Ankety a dotazníky jsem zčásti rozeslal e-mailovou poštou z důvodu destinace
participantů a část jsem provedl osobně formou semi-strukturovaných rozhovorů. Znění
otázek bylo identické a rozhovory jsem rozvrhl do více dnů a na každý se pečlivě připravil
z důvodu zajištění kvality, zejména co se připravenosti týče. Setkání jsem plánoval vždy tak,
aby se nekonaly dva ve stejný den. Měl jsem tak možnost i sám zjistit na co vše bylo
dostatečně odpovězeno a podle toho se lépe připravil na následující rozhovor. Samozřejmě,
každý s respondentů mi byl jinak nakloněn a na kladené otázky reagovali různě. V průměru
trval, každý rozhovor dvě hodiny. V konečném hodnocení společných rozhovorů si myslím,
že vše proběhlo v poklidné přátelské atmosféře. Celková doba výzkumu trvala zhruba dva
měsíce a následné zpracování asi jeden měsíc.
Všem participantům jsem nabídl rozeslání konečných výsledků. Většina mou nabídku
přijala. Zpracované výsledky jim zašlu po obhajobě diplomové práce. Ta může sloužit do
budoucna jako informační materiál pro osoby s různými typy tělesného postižení se zájmem o
aplikované pohybové aktivity.
48
4. VÝSLEDKY
V této kapitole Vám budu interpretovat výsledky explorace mezi ad 1/ jednotlivými
participanty a ad 2/ mezi skupinami, které byly záměrně selektovány z patnácti participantů
dle diagnózy a stupně postižení, viz. bod č. 1.4 – vzorek participantů, abychom dosáhli
vytyčených cílů.
4.1 Vyhodnocení ankety
Výsledky anketního šetření jsem zpracoval do přehledné tabulky, kdy jsem se zaměřil
v dotazníku na otázku č. 25, která zní: „Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti
umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě
jiných, uveď.“
- Rehabilitace (rozuměj doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
Devět respondentů odpovědělo sport, tři odpověděli práce, dva se shodli na odpovědi
přátelé a u jednoho jsem zaznamenal odpověď, rodina. V tabulce č. 8 je grafické znázornění,
které zřetelně interpretuje odpovědi participantů formou percentilu.
Tabulka č. 5. Grafické znázornění s intepretací percentilu.
49
Pomineme-li fakt, že první kontakt mimo zdravotnického personálu a rodinných
příslušníku po operačních zákrocích byla následná rehabilitace, z výše uvedeného jasně
vyplývá, že prvním podnětem pro začlenění do intaktní společnosti byly na prvním místě
s počtem devíti skórů sportovní aktivity. Na druhém místě se třemi skóry je práce, na třetí
pozici se dvěma skóry se usadili přátelé a až na čtvrtém místě s jedním skórem byla rodina.
Rehabilitace nebyla uvedena ani jedním z participantů.
4.2 Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-BREF
V této sekci výzkumu jsem měl k dispozici tři skupiny sestávající se z patnácti
participantů. Při vyhledávání jednotlivých participantů a následnou selekcí do tří skupin jsem
se snažil, aby každá skupina měla v zastoupení pět vzorků se stejným stupněm tělesného
postižení, aby výsledky šetření byly exaktní v nejvyšší možné míře.
Skupina paraplegiků měla ve svém středu dva podnikatele a tři osoby v běžném
pracovním procesu. Věk v této skupině se pohyboval od 31 do 48 let, věkový aritmetický
průměr tedy byl 40,4 roků. Ve skupině kvadruplegiků byl pouze jeden z participantů
podnikatel a zbytek, tedy čtyři, byli zaměstnáni na pracovní poměr. Zde jsme měli věkový
rozsah 29 – 50 let. Aritmetický věkový průměr této skupiny byl 35,6 roků. V poslední skupině
amputářů, byli shodně s první skupinou dva podnikatelé a tři zaměstnanci na pracovní poměr
všichni ve věku od 33 do 39 let. Věkový průměr této skupiny byl 35,4 roků.
Výsledky dotazníků se vyjadřují v podobě čtyř doménových skórů měřených na číselné
stupnici 4–20, kdy 4 je nejnižší a 20 nejvyšší hodnota (vyšší hodnota demonstruje vyšší
kvalitu života v dané oblasti) a průměrných hrubých skórů dvou položek hodnotících
celkovou kvalitu života (Q1) a zdravotní stav (Q2).
U všech výsledků pro ilustraci uvádím tabulkové i grafické znázornění.
Tabulka č. 9. zobrazuje průměrné hodnoty všech naměřených skórů u jednotlivých skupin ve
všech čtyřech doménách. Tabulka č. 10. poté stejné výsledky demonstruje v grafu, kdy velice
srozumitelně demonstruje, zdali jejich pomyslná křivka kvalita života stoupá či naopak klesá.
50
Tabulka č. 6. Průměrný percentil u jednotlivých domén u vybraných skupin
Domény/Skupiny Paraplegici Kvadruplegici Amputáři
Fyzické zdraví 13,60 10,06 15,31
Prožívání 13,07 7,07 15,87
Sociální vztahy 13,87 10,67 16,53
Prostředí 12,80 12,20 13,20
Tabulka č. 7. Vizualizace křivky kvality života u vybraných skupin
Výsledky jednotlivých doménových skórů:
Doména 1 (Fyzické zdraví) – průměrná hodnota u paraplegiků je 13,60, u
kvadruplegiků 10,06 a u amputářů 15,31. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:
Skupina 1 vs. Skupina 2 = 3,54 ve prospěch paraplegiků
Skupina 2 vs. Skupina 3 = 5,25 ve prospěch amputářů
Skupina 1 vs. Skupina 3 = 1,71 ve prospěch amputářů
51
Tabulka č. 8. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „fyzické zdraví“
s rozdělením podle vybraných skupin
q3 q4 q10 q15 q16 q17 q18 Ʃ průměr
Para
ple
gie
kód 1 2 1 3 2 2 2 1 10,86
kód 2 3 3 1 3 4 3 3 11,43
kód 3 1 1 4 3 3 4 3 15,43
kód 4 1 1 3 2 4 3 4 14,86
kód 5 1 1 2 3 4 3 5 15,43
68,00 13,60
Kv
ad
rup
legie
kód 6 1 3 1 1 2 1 1 8,00
kód 7 2 4 2 1 3 2 2 9,14
kód 8 1 3 1 2 3 2 3 10,86
kód 9 1 1 2 1 2 2 2 10,86
kód 10 1 1 2 1 2 2 3 11,43
50,29 10,06
Am
pu
tace
kód 11 4 1 4 3 4 4 3 14,29
kód 12 2 2 4 4 2 4 4 14,86
kód 13 3 1 4 5 4 5 5 17,71
kód 14 4 2 5 5 4 5 4 16,57
kód 15 2 1 1 3 2 3 5 13,14
76,57 15,31
V komparaci jednotlivých skupin dle naměřených hodnot u domény 1 (Fyzické zdraví),
vychází lépe skupina amputářů před skupinou paraplegiků o 1,71 bodů a před skupinou
kvadruplegiků dokonce o 5,25 bodů. Skupina paraplegiků ve srovnání se skupinou
kvadruplegiků vyšla lépe o 3,54 bodů. Proč tomu tak je? Nabízí se explanace, že díky
podstatně větší mobilitě osob s amputacemi dolních končetin a tím pádem využívání
diametrálně odlišných kompenzačních pomůcek, zejména protéz, se cítí tito participanti
fyzicky daleko lépe než respondenti z obou dalších skupin. V druhém případě, tedy
komparace skupin č. 1 se skupinou č. 2, kde dominuje jasně skupina paraplegiků, spatřuji
hlavní podíl v typologii postižení, kdy paraplegici byť používají k pohybu rovněž invalidní
vozík, mají daleko větší možnosti při zvolené sportovní disciplíně a je patrné, že u těchto je
kladen hlavní požadavek na výkon horních končetin.
52
Doména 2 (Prožívání) – průměrná hodnota u paraplegiků je 13,07, u kvadruplegiků 7,07
a u amputářů 15,87. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:
Skupina 1 vs. Skupina 2 = 6,00 ve prospěch paraplegiků
Skupina 2 vs. Skupina 3 = 8,80 ve prospěch amputářů
Skupina 1 vs. Skupina 3 = 2,80 ve prospěch amputářů
Tabulka č. 9. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „prožívání“
s rozdělením podle vybraných skupin
q5 q6 q7 q11 q19 q26 Ʃ průměr
Para
ple
gie
kód 1 3 4 4 2 2 3 12,00
kód 2 2 3 4 3 3 4 11,33
kód 3 5 4 3 3 3 3 14,00
kód 4 5 5 3 3 2 3 14,00
kód 5 3 4 4 2 4 2 14,00
65,33 13,07
Kvad
rup
legie
kód 6 1 1 2 1 2 4 6,00
kód 7 2 1 3 1 2 5 6,67
kód 8 3 2 3 1 2 3 9,33
kód 9 1 1 4 1 1 4 6,67
kód 10 1 2 3 2 1 5 6,67
35,33 7,07
Am
pu
tace
kód 11 3 3 4 2 3 3 12,00
kód 12 4 4 4 3 4 2 15,33
kód 13 5 4 5 4 4 1 18,00
kód 14 4 3 2 5 5 1 16,00
kód 15 5 5 4 3 5 1 18,00
79,33 15,87
U druhé domény 2 (Prožívání), je tomu obdobně jako u první. Skupina amputářů
v komparaci s oběma dalšími skupinami vyšla s hrubým skórem vyšším o 2,80 bodů vůči
paraplegikům a dokonce o 8,80 bodů vůči skupině kvadruplegiků. V dalším hodnocení měli
paraplegici vyšší skór než kvadruplegici o rovných 6,00 bodů. Zde bych označil za hlavní
53
determinantu podílející se na pozitivních výsledcích v obou případech podíl psychiky jedinců
a míru frustrační tolerance.
Doména 3 (Sociální vztahy) – průměrná hodnota u paraplegiků je 13,87, u kvadruplegiků
10,67 a u amputářů 16,53. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:
Skupina 1 vs. Skupina 2 = 3,20 ve prospěch paraplegiků
Skupina 2 vs. Skupina 3 = 5,86 ve prospěch amputářů
Skupina 1 vs. Skupina 3 = 2,66 ve prospěch amputářů
Tabulka č. 10. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „sociální vztahy“
s rozdělením podle vybraných skupin
q20 q21 q22 Ʃ průměr
Para
ple
gie
kód 1 3 2 4 12,00
kód 2 4 2 5 14,67
kód 3 4 2 4 13,33
kód 4 4 3 5 16,00
kód 5 4 1 5 13,33
69,33 13,87
Kvad
rup
legie
kód 6 3 1 4 10,67
kód 7 1 1 5 9,33
kód 8 1 3 4 10,67
kód 9 2 1 5 10,67
kód 10 3 1 5 12,00
53,33 10,67
Am
pu
tace
kód 11 4 4 5 17,33
kód 12 3 4 5 16,00
kód 13 3 4 3 13,33
kód 14 4 5 5 18,67
kód 15 5 5 3 17,33
82,67 16,53
U domény 3 (Sociální vztahy), lze u všech tří skupin spatřit vzestupnou tendenci oproti
předchozím doménám viz. tabulka č. 4 Graf souhrn. Rozdíly skórů jsou ve stejném znamení
jako u předchozích. Amputáři v komparaci s paraplegiky mají vyšší hodnotu rozdílu o 2,66
54
bodů a s kvadruplegiky 5,86. Paraplegici jsou na tom lépe než kvadruplegici o 3,20 bodů. Zde
je evidentní, že stupně postižení mají rovnoměrný podíl na sociálních vztazích, kdy u řádného
používání kompenzačních pomůcek – protéz u amputářů je mnohdy hendikep viditelně
neidentifikovatelný. A u kvadruplegiků, je stigma omezené možnosti plnohodnotného
využívání horních končetin v komparaci s paraplegiky evidentní.
Doména 4 (Prostředí) – průměrná hodnota u paraplegiků je 12,80 u kvadruplegiků 12,20
a u amputářů 13,20. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:
Skupina 1 vs. Skupina 2 = 0,60 ve prospěch paraplegiků
Skupina 2 vs. Skupina 3 = 1,00 ve prospěch amputářů
Skupina 1 vs. Skupina 3 = 0,40 ve prospěch amputářů
Tabulka č. 11. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „prostředí“
s rozdělením podle vybraných skupin
q8 q9 q12 q13 q14 q23 q24 q25 Ʃ průměr
Para
ple
gie
kód 1 4 1 4 4 3 3 4 2 12,50
kód 2 4 2 4 5 2 3 3 3 13,00
kód 3 4 3 2 4 4 4 4 3 14,00
kód 4 5 4 1 4 2 1 2 1 10,00
kód 5 3 3 3 5 4 4 4 3 14,50
64,00 12,80
Kvad
rup
legie
kód 6 4 3 2 4 1 2 3 3 11,00
kód 7 3 4 4 4 2 4 2 2 12,50
kód 8 2 4 3 4 1 2 5 2 11,50
kód 9 4 3 1 4 2 3 4 2 11,50
kód 10 5 3 3 4 3 3 4 4 14,50
61,00 12,20
Am
pu
tace
kód 11 4 3 1 3 2 3 3 3 11,00
kód 12 3 4 2 4 4 3 1 5 13,00
kód 13 4 1 3 5 4 5 4 5 15,50
kód 14 2 3 1 3 5 4 4 5 13,50
kód 15 5 1 3 5 3 3 3 3 13,00
66,00 13,20
55
U poslední domény 4 (Prostředí), se vzácně shodli všichni participanti. Sešli se
víceméně pouze s minimálními rozdíly shodně, což odpovídá tomu, že lidé s hendikepem mají
jednotný názor na prostředí, ve kterém žijí. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou 0,40
bodů ve prospěch skupiny 3 vůči skupině 1, dále skupina 3 má vyšší skór než skupina 2 o 1
bod a konečně u skupiny 1 a skupiny 3 je rozdíl pouhých 0,60 bodů ve prospěch skupiny 1.
Výsledky celkové kvality života (Q1) a zdravotního stavu (Q2) (měřené na škále 1–5):
Q1: Jak byste hodnotil/a kvalitu svého života?
Průměrný hrubý skór u paraplegiků: 3,20
Průměrný hrubý skór u kvadruplegiků: 2,20
Průměrný hrubý skór u amputářů: 4,20
Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:
Skupina 1 vs. Skupina 2 = 1,00 ve prospěch paraplegiků
Skupina 2 vs. Skupina 3 = 2,00 ve prospěch amputářů
Skupina 1 vs. Skupina 3 = 1,00 ve prospěch amputářů
Tabulka č. 12. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u první samostatné oblasti
„kvalita života“ s rozdělením podle vybraných skupin
q1-Ʃ průměr
q1-Ʃ průměr
q1-Ʃ průměr
Para
ple
gie
kód 1 3
Kvad
rup
legie
kód 6 3
Am
pu
tace
kód 11 3
kód 2 2
kód 7 2
kód 12 5
kód 3 4
kód 8 3
kód 13 4
kód 4 5
kód 9 1
kód 14 4
kód 5 2
kód 10 2
kód 15 5
16 3,20
11 2,20
21 4,20
V první samostatné oblasti (Kvalita života), jak je patrné z dosažených výsledků, vyšla
nejlépe skupina amputářů o celý 1 bod před skupinou paraplegiků a o 2 celé body před
skupinou kvadruplegiků. Skupina paraplegiků tedy měla o jeden celý bod více než skupina
kvadruplegiků. Je tedy jasné, že i zde, mají „navrch“ amputáři. I zde je tedy zřejmé, že
koreluje stupeň postižení s psychikou jedince a odráží se to na kvalitě života jednotlivých
participantů.
56
Q2: Jak jste spokojen/a se svým zdravím?
Průměrný hrubý skór u paraplegiků: 2,60
Průměrný hrubý skór u kvadruplegiků: 1,40
Průměrný hrubý skór u amputářů: 4,00
Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:
Skupina 1 vs. Skupina 2 = 1,20 ve prospěch paraplegiků
Skupina 2 vs. Skupina 3 = 2,60 ve prospěch amputářů
Skupina 1 vs. Skupina 3 = 1,40 ve prospěch amputářů
Tabulka č. 13. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u první samostatné oblasti
„zdravotní stav“ s rozdělením podle vybraných skupin
q2-Ʃ průměr
q2-Ʃ průměr
q2-Ʃ průměr
Para
ple
gie
kód 1 2
Kvad
rup
legie
kód 6 1
Am
pu
tace
kód 11 4
kód 2 1
kód 7 1
kód 12 3
kód 3 4
kód 8 2
kód 13 4
kód 4 4
kód 9 2
kód 14 5
kód 5 2
kód 10 1
kód 15 4
13 2,60
7 1,40
20 4,00
Ve druhé ze samostatných oblastí (Zdravotní stav), je pomyslné pořadí skupin neměnné,
stejně jako tomu bylo v předchozí oblasti – kvalitě života. Zde se však nacházíme v oblasti,
která přímo koresponduje s individuální diagnózou, je tedy nasnadě, že výsledky vyšly
s nejvyšším dosaženým skórem pro skupinu amputářů.
57
5. DISKUZE
Na počátek diskuze pokládám za nezbytné zmínit determinanty, které mohly vytvořit
jisté hranice explorace. Jedná se zejména o nízký počet participantů jednotlivých skupin,
který není schopen zajistit nevyvratitelnost dosažených výsledků. Taktéž tři zkoumané
skupiny, které byly selektovány dle jednotlivých diagnóz, se mohou jevit jako příliš
homogenní, což může v oblasti kritiky vyvolat oponenturu, že nebyl zvolen větší počet
daných skupin s větším rozsahem typů tělesných postižení. Nelze rovněž zaručit pravdivost
odpovědí v dotaznících či anketách. Dosažené výsledky tedy mají orientační vypovídající
hodnotu, přičemž uvedené závěry nemusí odhalovat skutečnost jaká doopravdy je.
Navzdory tomu, nad dosaženými výsledky je potřeba se minimálně zamyslet, neboť
naměřené hodnoty a dosažené výsledky demonstrují jasné ukazatele. Jsem plně přesvědčen,
že předkládaná práce má svou vědeckou hodnotu a věřím, že s odstupem času se projeví
přínos mé práce v praxi.
Anketní průzkum ukázal, že sportovní aktivity mají dominující vztah k pozitivní post-
traumatické akomodaci u osob s tělesným postižením do intaktní společnosti. Z celkového
počtu patnácti participantů, se pro tuto možnost vyslovilo devět z nich. Hrouda (2002) uvádí,
že nemalou, ba dokonce rozhodující roli v resocializačním procesu sehrává pohybová aktivita
ve formě sportovních soutěží a her. Dosažené výsledky tuto tezi podtrhují.
V podobném duchu se vyjadřuje i Bartoňová (2004), která říká, že socializace je
celoživotní proces. Po úraze se dosavadní začlenění do společnosti náhle změní. Musí nastat
jakýsi návrat do života, který probíhá resocializací. Sport je pro člověka po úraze významný
resocializační prvek v jeho životě. Pomůže mu poznat nové přátele, kteří mají podobný osud.
Naskytnou se nové zážitky a rozvíjí se jeho společenský život. Jedinci pomáhá vědomí, že
patří do určité společnosti lidí.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tomu tak bylo i u mne, ačkoli jsem neměl sebemenší
psychický blok, co se zapojení do běžného života a setkávání s intaktními osobami týče.
Nicméně, s postupem času se u mne projevilo to, že jsem jako invalidní důchodce bez
pracovního poměru, měl najednou více času než mí přátelé a stávalo se, že máme přirozeně
odlišný životní styl. Tento jev, u mne vymizel právě s oním zapojením do sportovních aktivit,
kdy jsem začal hrát sledge hokej. Najednou jsem byl tak řečeno „mezi svýma“. Měli jsme
společná témata k diskuzi, stejný, či obdobný životní styl, který nám „zajistil“ hendikep a do
jisté míry i stejné cíle. Alespoň co se sportovních cílů a zapojení do běžného života týče.
58
V dotazníkovém šetření jsem zjišťoval, vnímání kvality života u osob se získaným
tělesným postižením dle individuální diagnózy. Vyhodnocení dotazníkového šetření spočívalo
ve vyjádření dosažených skórů u čtyř domén (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy a
prostředí) a dvou samostatných oblastí (kvalita života a zdravotní stav).
Je až s podivem, že u všech čtyř domén i obou samostatných oblastí, dosáhli nejvyšších
skórů (slouží jako ukazatele, čím vyšší, tím lepší např. kvalita života), vždy participanti
s amputací před respondenty s diagnózou paraplegie a kvadruplegie a poté paraplegici před
osobami s kvadruplegií. Pojďme ale od začátku.
Již ve výsledkové části jsem u domény fyzické zdraví uvedl domněnku, že by převaha
amputářů před dalšími skupinami, mohla být odůvodněna typem a používáním
kompenzačních pomůcek, v tomto případě, protéz. V současné době trh nabízí širokou škálu
velice kvalitních protéz, které nabízejí kupříkladu protézu s inteligentním kolenním kloubem,
který ovládá mikročip. Chůze s takovým typem protézy nabízí vysoký komfort, zejména co se
mobility týče. Z tohoto důvodu nabízím tuto tezi.
U domény prožívání byly dosažené hodnoty (viz. kapitola výsledky) a tím i rozdíly jiné
než v prvním případě, nicméně konečný efekt byl stejný. Nejvyšších průměrných skórů opět
dosáhli amputáři před první a druhou skupinou. U těchto výsledků jsem zmínil slova, jako
jsou psychika člověka a frustrační tolerance.
Obecná míra odolnosti k zátěžovým situacím se označuje jako frustrační tolerance. Je
to schopnost vypořádat se s náročnými životními situacemi bez nepřiměřených,
maladaptivních reakcí, schopnost vynakládat úsilí na překonávání potíží, ale zároveň i
dostatečná sebedůvěra v tyto schopnosti, v možnosti najít přijatelné řešení. Označuje míru
zátěže, s níž se člověk dovede bez větších problémů vyrovnat. Tato kompetence se nerozvíjí
u každého člověka stejným způsobem. Závisí na vrozených dispozicích, na vývojové úrovni,
individuálních zkušenostech i aktuálním stavu (Vágnerová, 2000, 31).
Byť je každý člověk individuum, bylo by bláhové pomíjet názor, že stupeň postižení
v tomto případě nemá na psychický stav dopad. Podíváme-li se na odpovědi u otázky č. 21,
která zní: „Jak jste spokojen se svým sexuálním životem?“ Zjistíme, že opět jsou nejvíce
spokojení amputáři, až po nich jsou paraplegici a nakonec kvadruplegici. Tuto otázku jsem
rovněž konfrontoval s výsledkovým grafem v diplomové práci Zdeňka Titla (2010). Ten u
této otázky dokonce naměřil u amputářů větší spokojenost se sexuálním životem než u
zdravých jedinců.
59
V tomto případě spojuji sexuální spokojenost s prožíváním hlavně v duchovním směru,
byť v dotazníku patří tato otázka do domény sociální vztahy. Samozřejmě důvody mohou a
jistě i jsou různé.
Ve třetí doméně, sociální vztahy, jsme se u výsledků setkali s vzestupnou tendencí u
všech tří skupin. Je to rovněž doména, u které se naměřily nejvyšší hodnoty dosažených
skórů. Nicméně, v komparaci jednotlivých skupin opět vyšli naprázdno participanti
s diagnózou kvadruplegie a nejvyšší naměřené hodnoty měli osoby s amputací. Stupeň
postižení zde evidentně hraje klíčovou roli. Opět bych zmínil kvalitu protéz v současné době.
S kvalitní kompenzační pomůckou a řádnou a včasnou rehabilitační péčí, se jedinec
s amputací dolní končetiny ať již nad kolenem či pod kolenem, je schopen naučit chůzi takové
kvality, že laik jen stěží může rozpoznat tak velký hendikep jakým amputace je. Nabízejí se i
jiný vysvětlení. Kupříkladu, u kvadruplegiků může a jistě i hraje roli schopnost postarat se o
sebe sama. Určitě, je spousta takových, co jsou velice samostatní, ale absence stoprocentního
využití horních končetin v komparaci s paraplegikama je rovněž markantní. Z vlastní
zkušenosti vím, jaký rozdíl to je třeba ve zvládnutí osobní hygieny. Tuto každodenní rutinu
zvládá jinak člověk s amputací dolní končetiny a jinak člověk, který se mimo to, že se
pohybuje pouze s pomocí invalidního vozíku, má navíc výrazné omezení horních končetin.
Z toho vyplývá, že jinak se navazuje kontakt člověku s protézou, kdy protistrana nemá o
jeho hendikepu ani ponětí a jinak osobě, u které je postižení na první pohled patrné. Člověk je
odmala vychováván k plné samostatnosti a nezávislosti na druhé osobě. Co ale potom, když
nastane chvíle, kdy daný jedinec potřebuje pomoc druhé osoby. Pochopitelně nechce být
nikomu na obtíž a často se stane, že se uzavře do sebe a stáhne do zákoutí domova. O to hůře
se potom navazují nové vztahy a to zejména s osobami opačného pohlaví. Jak vyplynulo
z anketního šetření, u osob s kvadruplegií byla zaznamenána nejdelší průměrná doba od
traumatu do zapojení do sportovních aktivit i do pracovního poměru. Je tedy evidentní co bylo
již zmíněno a to, že stupeň postižení v této doméně má klíčovou úlohu.
V poslední doméně prostředí, se všichni respondenti vzácně shodli a byli naměřené
pouze minimální rozdíly průměrných hodnot v konečném zpracování. Celkový aritmetický
průměr odpovědí u této domény je 3,18, tzn. téměř čistý střed. Odpovědi ohodnocené
známkou č. 3 na otázky u této domény byly: „středně“ a „ani spokojen ani nespokojen“.
Jinými slovy, participanti ačkoli jsou z různých částí republiky, shodně nejsou spokojeni ve
svém okolí, ať se jedná o životní prostředí, finanční stránku nebo služby ve zdravotnických
zařízeních. Důvody mohou být rozličné. Klasik by řekl, že peníze nejsou potřeba, hlavně ať je
jich dostatek. Z vlastní zkušenosti vím, jak složité je v dnešní době najít práci a u osob
60
s tělesným postižením to platí dvojnásob. A když už pracují, tak mnohdy za minimální mzdu.
Otázka životního prostředí je velice diskutovaným tématem, na všech frontách. Jsou regiony,
kde je to lepší, např. na jihu Moravy je nesrovnatelně lepší životní prostředí než v kraji
Moravskoslezském. Sám pocházím z tohoto kraje a neznám člověka, který by zde byl
s životním prostředím spokojený.
V první samostatné oblasti s příznačným názvem kvalita života, vyšli opět lépe amputáři
před participanty s paraplegií s průměrným skórem vyšším o 1 celý bod a o celé 2 body před
participanty s diagnózou kvadruplegie. Skupina paraplegiků měla průměrný skór vyšší o 1
celý bod než skupina kvadruplegiků. I zde je tedy nepřehlédnutelný vliv stupně postižení u
daných osob. Titl (2010), ve své diplomové práci naměřil ve stejné oblasti u osob s amputací
dokonce shodný výsledek se zdravými jedinci. Je patrné, že takto postižení lidé vnímají život
naprosto rozdílně než osoby s těžším stupněm postižení. Zrovna tak, se to dá chápat i u
respondentů z první skupiny. Ti rovněž cítí kvalitu života na vyšší úrovni než osoby s těžším
stupněm tělesného postižení.
Nejinak tomu je u druhé samostatné oblasti zdravotní stav. I zde amputáři na
pomyslném žebříčku vystoupali nejvýš. Na druhé příčce zakotvili paraplegici a
kvadruplegikům zůstala třetí pozice. Jak tomu sám název napovídá, jinak tomu nejspíš být ani
nemůže. Je nasnadě, že člověk, který k chůzi používá kvalitní protézu, se cítí po zdravotní
stránce daleko lépe než člověk používající ke svému dennímu životu invalidní vozík a
mnohdy je třeba i závislý na pomoci druhé osoby.
Po vyhodnocení a zpracování všech nasbíraných poznatků se ukázalo, že sportovní
aktivity mají nepřímo úměrný vztah ke kvalitě života osob s tělesným postižením. Je to
způsobeno tím, že samotná sportovní aktivita jako taková nezmění kvalitu života daného
jedince, ale má přímý pozitivní vliv na zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání
nových sociálních kontaktů a začlenění do intaktní společnosti a tím na subjektivní vnímání
kvality života.
61
6. ZÁVĚR
Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zdali zapojení osob se získaným tělesným
postižením do sportovní činnosti je ve vztahu s jejich subjektivně vnímanou kvalitou života.
Dílčím cílem potom bylo srovnat tyto ukazatele vzhledem k individuální diagnóze a stupni
postižení a zjistit, zdali mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou akomodaci
osob se získaným tělesným postižením zpět do intaktní společnosti.
Z anketního šetření vyplynulo, že průměrná post-traumatická rekonvalescence všech
participantů byla 3,15 roků. Pro exaktnost a možnou komparaci bylo však nezbytně nutné
uvést průměrné hodnoty dle vybraných skupin, které byly selektovány dle individuální
diagnózy daných participantů. U první skupiny s diagnózou paraplegie byla naměřena
průměrná hodnota 3,6 roků, u druhé skupiny, ve které byli participanti s diagnózou
kvadruplegie 4,4 roků a nakonec skupina amputářů měla průměrnou hodnotu 1,4 roků.
Z těchto ukazatelů plyne, že stupeň postižení má přímý vliv na post-traumatickou
rekonvalescenci.
Z šetření naopak není zřejmé, zdali existuje přímá spojitost mezi integrací do sportu a
zapojení do běžného života mysleme tím např. získání pracovního poměru či vize dalšího
sebevzdělávání apod.
Nicméně, výzkum jasně pojmenoval determinanty podstatné pro zvládnutí post-
traumatické situace, kdy 9 respondentů odpovědělo, že impulzem pro integraci do života,
rozumějme odstranění bariér v navozování sociálních kontaktů, pro ně byly sportovní aktivity.
3 participanti uvedli jako hlavní determinantu získání pracovního poměru, pro 2 byl
rozhodující faktor přátelé a pouze pro jednoho hrála klíčovou roli rodina.
V dotazníkovém šetření se zkoumalo, jakou úlohu hrají domény fyzické zdraví,
prožívání, sociální vztahy a prostředí na subjektivní vnímaní kvality života roli. Průměrné
naměřené skóry ukázaly, že v subjektivním vnímaní kvality života mají všechny čtyři domény
dominantní postavení. Totéž potvrdily další dvě měřené samostatné oblasti kvalita života a
zdravotní stav. Rovněž jasným ukazatelem jak jednotliví participanti vnímají dané domény
dle typu individuální diagnózy, kdy nejvyšších průměrných hodnot dosáhli participanti
s amputací, druhých nejvyšších průměrných hodnot dosáhli respondenti zařazeni do skupiny
s diagnózou paraplegie a nejnižší průměrné hodnoty byly naměřeny u osob s kvadruplegií.
Jako pozitiva práce vnímám, že se jedná o jednu z prvních studií daného typu a byť se
může zdát, že 15 participantů je pro výzkum daného typu málo řekl bych, že na prostředí
v České republice, je daný počet adekvátní.
62
7. SOUHRN
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zdali zapojení osob se získaným tělesným
postižením do sportovní činnosti je ve vztahu s jejich subjektivně vnímanou kvalitou života a
dále srovnat tyto ukazatele vzhledem k individuální diagnóze a stupni postižení a zjistit, zdali
mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou akomodaci osob se získaným
tělesným postižením zpět do intaktní společnosti.
Z důvodu velkého množství tělesných postižení, jsem se zaměřil pouze na sportovce se
získaným tělesným handicapem, kteří provozují sport na všech úrovních. Práce má teoreticko-
výzkumný charakter. Pokud se budu zabývat propojením obou částí, pak chci zdůraznit, že mi
teoretický výklad poskytl důležitý náhled do tématu, který jsem zužitkoval ve výzkumné
části.
Jednotlivé druhy postižení a pro ně vhodné sportovní aktivity byly popsány v teoretické
části. Zaměřil jsem se pouze na základy dané problematiky, při detailním popisu by teoretická
část byla neúměrně dlouhá.
V praktické části byl vymezen cíl výzkumu a v jeho rámci dílčí cíle. Dále byl popsán
metodický postup a byl charakterizován výzkumný vzorek. Pro kvantitativní výzkum jsem
zvolil anketu a dotazníkové šetření.
Z výzkumného šetření se zjistilo, že u všech dotazovaných má sport pozitivní vliv na
zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání nových sociálních kontaktů a začlenění do
intaktní společnosti a tím na subjektivní vnímání kvality života. Mimo to bylo zjištěno, že
stupeň postižení je hlavní determinantou na pozitivní post-traumatickou rekonvalescenci.
Představuje i určitou formu seberealizace, kdy mají tito jedinci možnost zažívat úspěch,
prožívat pozitivní pocity a v mnoha případech i najít nový smysl života. Lze tedy říci, že
význam sportovní aktivity u osob s tělesným postižením je nesporný. Sportovní aktivita osob
s tělesným postižením je důkazem jejich silné vůle a motivace.
63
8. SUMMARY
The aim of the thesis was to determine whether the integration of persons with acquired
disabilities in sports activities in relation to their subjective perception of quality of life and to
compare these characteristics with respect to individual diagnosis and degree of disability and
to determine whether a sports positive impact on positive post-traumatic accommodation
remains warranted in intact society.
Due to the large amount of disability, I focused only on athletes with acquired physical
disabilities who run sport at all levels. The work is theoretical and research purposes only. If I
consider the link between the two parts, then I want to emphasize that my theoretical
explanation provided important insights into the topic, which I utilized in the research part.
The various types of disabilities and suitable for them sports activities were described in
the theoretical part. I focused only on the basis of the issue in the detailed description of the
theoretical part was unreasonable.
In the practical part was defined research objective and in the context of sub-goals.
Furthermore, the described methodological procedure and was characterized by the research
sample. For quantitative research I chose a survey questionnaire.
From the survey it was found that all respondents sport has a positive effect on health,
improve physical function, obtaining new social contacts and integration into society intact
and that the subjective perception of quality of life. Moreover, it was found that the degree of
disability is the main determinant of the positive post- traumatic recovery. Also represents a
form of self-realization, when these individuals have the opportunity to experience success,
experience positive emotions, and in many cases, find new meaning in life. We can say that
the importance of sports for persons with disabilities is undeniable. Sports activity of people
with disabilities is a testament to their strong will and motivation.
64
REFERENČNÍ SEZNAM
Bartoňová, R. (2004) Sportovní socializace tenistů na vozíku. Postupová práce, Olomouc:
Univerzita Palackého.
Buřvaldová, D., & Reitmayerová, E. (2007) Tělesně postižený. Praha: Vzdělávací institut
ochrany dětí.
Daďová, K.et al. (2008) Klasifikace pro výkonnostní sport tělesně postižených. Praha:
Karolinum.
Dovalil, J. & kol. (2008) Lexikon sportovního tréninku. Praha: Karolinum.
Dovadil, J. (1986) Pohybové schopnosti a jejich rozvoj ve sportovním tréninku. Praha:
Olympia.
Dragomirecká, E. & Bartoňová, J. (2006) WHOQOL-BREF, WHOQOL-100 Příručka pro
uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. Praha:
Psychiatrické centrum Praha.
Faltýnková, Z. (2001). Paraplegie, tetraplegie, Praha: Svaz paraplegiků.
Hodaň, B. (2000). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého
Hoffmannová, J. & Šebek, L. (2010) Fenomén X-sportů a aktivit. Olomouc: Univerzita
Palackého.
Hošek, V., & Tilinger, P. (2010) Wellness jako odbornost. Praha: Palestra.
Hrouda, T. (2002). Význam sportu pro vysokoškolského studenta s tělesným postižením.
Jankovský, J., Pfeiffer, J., & Švestková, O. (2005) Vybrané kapitoly z uceleného systému
rehabilitace. České Budějovice: ZSF JU.
Jeřábek, H. (1992). Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum.
Kábele, F. (1992) Somatopedie. Praha: Karolinum.
Kocurová, M. a kol. (2002) Speciální pedagogika pro pomáhající profese. Plzeň:
Západočeská univerzita.
Křivohlavý, J. (2002) Psychologie nemoci. Praha: Grada.
Kudláček, M., Ješina, O., Machová, I. & Válek, J. (2007). Aplikované pohybové aktivity pro
osoby s tělesným postižením. Olomouc: Univerzita Palackého.
Mareš, J. (2012). Posttraumatický rozvoj člověka. Praha: Grada
Němcová -Tejkalová, A. (2012) Ti druzí sportovci. Mediální stereotypizace a rámcování
handicapovaných v tisku. Praha: Karolinum.
65
Opatřilová, D. (2005). Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno:
Masarykova univerzita.
Pacholík, V. (2010). Psychologie aktivního způsobu života: Motivace lidí k pohybovým
aktivitám – recenze knihy. Brno: Masarykova univerzita.
Pipeková, J. (2006). Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido,
Pokorný, V. (2002). Traumatologie. Praha: Triton.
Renotiérová, M., Ludíková, L. & kol. (2006). Speciální pedagogika. Olomouc: Univerzita
Palackého.
Slowík, J. (2007). Speciální pedagogika, Praha: Grada.
Titl, Z. (2010). Vliv sportovních aktivit u osob s poúrazovou amputací na kvalitu života
v kontextu ucelené rehabilitace. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého.
Vágnerová, M. (2004). Psychopatologie pro pomáhající profese (rozšířené a přepracované
vydání). Praha: Portál.
Vágnerová, M., Mussová, Z., & Štech, S. (2001). Psychologie handicapu. Praha: Karolinum
Vítková, M. (2004). Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido.
Vítková, M. (2006). Somatopedie. Klasifikace pohybových vad. Brno: Paido.
Votava, J. (2009). Ergoterapie a technické pomůcky v rehabilitaci. Liberec: Technická
univerzita.
Vymětal, J. (2003). Lékařská psychologie. Praha: Portál.
INTERNETOVÉ ZDROJE:
Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců [online].
Česká federace Spastic Handicap [online].
Český paralympijský výbor [online].
Český svaz tělesně postižených sportovců [online].
Český svaz zrakově postižených sportovců [online].
Pro plný život [online].
Unie zdravotně postižených sportovců [online].
http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1403.pdf. [online].
http://www.mvcr.cz/clanek/sport-a-evropska-unie.aspx [online].
http://www.paralympic.org [online].
http://www.sport.lidovky.cz/spory-v-ceskem-paralympijskem-hnuti-nekonci-vznikla-dalsi-
organizace-1ee-/ostatni-sporty.aspx?c=A131221_131306_ln-sport-ostatni_mih [online].
66
PŘÍLOHY
Příloha č. 1.
ANKETA
1. Jméno (bez příjmení) Daniel
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? získané
3. Jaký je Váš současný věk? 38
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 33
5. Jak k traumatu došlo? autonehoda
6. Jaká byla konečná diagnóza? paraplegik
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 6 měsíců
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? rehabilitace v RÚ Hrabyně
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? ženatý
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? nezměněn
12. Máte rodinu? ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? ne
14. Máte přátele? ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? ne
16. Pracoval/a jste před úrazem? ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, podnikám
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 4 roky
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? vyučen v oboru
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 3 roky
21. Kdo Ti řekl o sportu kamarádi
22. Sportovní aktivity před úrazem fitnes , kolo
23. Sportovní aktivity po úraze sledge hokej
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? sportovní vyžití – radost
s pohybu
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
67
Příloha č. 2.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Dominik
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 31
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 27
5. Jak k traumatu došlo? Skokem do vody
6. Jaká byla konečná diagnóza? Paraplegie
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 6 měsíců
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Vozík
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace v ústavu
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14. Máte přátele? Ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, plánovač
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? Asi 3 roky
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? SŠ Stavební
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 2 roky
21. Kdo Ti řekl o sportu Známí
22. Sportovní aktivity před úrazem Fotbal
23. Sportovní aktivity po úraze Florbal, monoski
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Fyzičku, kamarády, dobrý pocit
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
68
Příloha č. 3.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Libor
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 43
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 29
5. Jak k traumatu došlo? Havárie na kole
6. Jaká byla konečná diagnóza? Paraplegie – trauma Th 11-12
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? Půl roku
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Vozík
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Ženatý
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14. Máte přátele? Spoustu
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, v truhlářské dílně
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 2 roky
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? vyučen
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 5 let
21. Kdo Ti řekl o sportu Kamarádi
22. Sportovní aktivity před úrazem kolo
23. Sportovní aktivity po úraze sledge hokej
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Radost
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
69
Příloha č. 4.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Radek
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 42
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 24
5. Jak k traumatu došlo? Pád z výšky
6. Jaká byla konečná diagnóza? Paraparéza, zlomenina L1+L2
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 10 měsíců
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík, francouzské
berle
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?
- Rehabilitace Ano 4 měsíce, podepsání
Revers, a pak asi rok doma (v RÚ Hrabyně tehdy neuměli léčit dekubit)
- Psychologická poradna celý život
- Psychiatrická ambulance velmi pomohlo, když si se
mnou nějaká psycholožka zahrála v nemocnici „Člověče nezlob se“, pár dnů poté, co jsem
ochrnul při vědomí v nemocnici na JIP. Velmi na to vzpomínám s úsměvem a povděkem.
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Ženatý
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý
12. Máte rodinu? Ano, 2 děti
13. Ovlivnili členové rodiny délku Vašeho zapojení do sportovních aktivit? Délku Ne
- Rodiče Ne
- Sourozenci Ne
- Děti Ano
14. Máte přátele? Doufám
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Určitě
16. Pracoval/a jste před úrazem? Byl jsem na volné noze.
Výškové práce a řidič.
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Snažil jsem se. Od roku úrazu
1993 jsem vystřídal 3 zaměstnání. V současné době podnikám
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 1 rok
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Střední vyučen
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Bylo to okamžitě při pobytu
v RÚ Hrabyně, sportoval jsem i za zdrava, tak nebyl probém.
70
21. Kdo Ti řekl o sportu Jeden skvělý človíček –
vozíčkář, obyvatel v Hrabyni – Jiří Vellé – jezdil po pokojích a přemlouval nové mrzáčky ke
hře basketbal na vozíku
22. Sportovní aktivity před úrazem Horolezectví, a tehdy byl
horolezec všestranný sportovec (běžky, kolo, přespolní běh, vodní sporty, lyžování)
23. Sportovní aktivity po úraze Basketbal, vodní lyže,
tandemový skok z letadla a ze svahu, handbike, potápění, sjezdové lyžování.
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Kamarády, uvolnění od stresu
a pocit, že ještě nemusím klepat na dveře Domova důchodců, překonávání hranic….
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života?
Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
71
Příloha č. 5.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Jan
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 48
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20
5. Jak k traumatu došlo? Autonehoda
6. Jaká byla konečná diagnóza? Paraplegie
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 4 měsíce
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Vozík, francouzské hole
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný
12. Máte rodinu? Ne
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14. Máte přátele? ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? ano
16. Pracoval/a jste před úrazem? ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, ve fabrice
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 4 roky
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Maturita
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 8 let
21. Kdo Ti řekl o sportu Sám
22. Sportovní aktivity před úrazem různé
23. Sportovní aktivity po úraze basketbal na vozíku
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Pomáhá udržovat kondici
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
72
Příloha č. 6.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) David
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 30
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 27
5. Jak k traumatu došlo? Pád na kole
6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruplegie
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 4 měsíce
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Ano, invalidní vozík
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace a psychologická
poradna
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14. Máte přátele? Ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ne
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, v chráněné dílně
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 2 roky
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyučen
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 3 roky
21. Kdo Ti řekl o sportu Sportoval jsem již před
úrazem
22. Sportovní aktivity před úrazem kolektivní hry
23. Sportovní aktivity po úraze plavání
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Hodně, dává mi ze sebe dobrý
pocit
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
73
Příloha č. 7.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Josef
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 50
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 18
5. Jak k traumatu došlo? Pád z lešení
6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruplegie
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 3 měsíce
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14. Máte přátele? Ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ne
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, práce z domu
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 5 let
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyučen
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 11 roků
21. Kdo Ti řekl o sportu Kolegové vozmeni
22. Sportovní aktivity před úrazem Plaval jsem závodně
23. Sportovní aktivity po úraze Plavání, atletika
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Aktivitu a možnost setkávání
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
74
Příloha č. 8.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Pavel
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 29
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 18
5. Jak k traumatu došlo? Bouračka na motorce
6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruplegie
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 7 měsíců
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Vozík, ruční řízení, skútr
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Pak ženatý, pak rozvedený a
teď ženatý
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14. Máte přátele? Ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ne
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, na vlastní noze –
poradenství
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 4 roky
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Střední škola
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Rok
21. Kdo Ti řekl o sportu
22. Sportovní aktivity před úrazem Fotbal, hokej, lyžování
23. Sportovní aktivity po úraze Ragby, boccia
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Relax, zábava, setkávání
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
75
Příloha č. 9.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Přemysl
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 33
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 23
5. Jak k traumatu došlo? Pád do bazénu
6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruparéza
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 6 týdnů
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Ano – 6 měsíců
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14. Máte přátele? Ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, v dílně
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 8 roků
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyučen bez maturity
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 2 roky
21. Kdo Ti řekl o sportu Kamarád
22. Sportovní aktivity před úrazem Rekreačně fotbal a cyklistika
23. Sportovní aktivity po úraze Kvadrugby
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Výzva k dosažení úspěchu,
pohyb
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
76
Příloha č. 10.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Roman
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 36
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20
5. Jak k traumatu došlo? Skok do vody
6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruplegie
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 2 měsíce na spinální JIP
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Už ženatý, bohužel…
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny délku Vašeho zapojení do sportovních aktivit? Ne
14. Máte přátele? Ano, naštěstí…
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, skladník
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 3 roky
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vysoké
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 5 let
21. Kdo Ti řekl o sportu Nikdo
22. Sportovní aktivity před úrazem Lyžování-sjezd, cyklistika,
rafting
23. Sportovní aktivity po úraze Kvadrugby, plavání
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Vyplnění volného času
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
77
Příloha č. 11.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Erik
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 39
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 19
5. Jak k traumatu došlo? Pád pod vlak
6. Jaká byla konečná diagnóza? Amputace dolních končetin
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 2 měsíce
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Oženil jsem se po 10 letech
12. Máte rodinu? Ano 2 děti
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14. Máte přátele? ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? ne
16. Pracoval/a jste před úrazem? ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, přednášky pro nadace,
sdružení, školy etc.
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 7 roků
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? vyučen
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Dlouho, cca 4 roky
21. Kdo Ti řekl o sportu kamarád z občanského
sdružení
22. Sportovní aktivity před úrazem kolo
23. Sportovní aktivity po úraze sledge hokej
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Peníze, slávu, sebevědomí
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
78
Příloha č. 12.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Jiří
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 37
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20
5. Jak k traumatu došlo? Autonehoda
6. Jaká byla konečná diagnóza? Ztráta PDK ve stehně
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 50 dní
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Ano, protéza, berle
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano
14. Máte přátele? Ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Podpořili mě
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, na živnost
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 1 rok
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ÚSO
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 2 roky
21. Kdo Ti řekl o sportu Ve sdružení ve Zlíně
22. Sportovní aktivity před úrazem Gymnastika, motokros
23. Sportovní aktivity po úraze Žádné, až po těch letech
Sledge hokej
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Adrenalin, zábava, lepší fyz.
kondice
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
79
Příloha č. 13.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Michal
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 33
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20
5. Jak k traumatu došlo? Poranění o sklo, poté sepse
6. Jaká byla konečná diagnóza? Amputace LDK nad kolenem
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 1 měsíc + 1 měsíc rehabilitace
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Protéza, berle
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14. Máte přátele? Ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, administrativní
pracovník
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 6 roků
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? SOU
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Ihned
21. Kdo Ti řekl o sportu Na protetice
22. Sportovní aktivity před úrazem Ano, hokej
23. Sportovní aktivity po úraze Ano, sledge hokej
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Sebeuspokojení, skvělá parta
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
80
Příloha č. 14.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Petr
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 33
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 24
5. Jak k traumatu došlo? Autonehoda
6. Jaká byla konečná diagnóza? Amputace
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 1 rok
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Protéza dolní končetiny
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace v Chuchelné
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý
12. Máte rodinu? Ano
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14. Máte přátele? Ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, podnikám
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 2 roky
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyučen
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. ½ roku
21. Kdo Ti řekl o sportu Televize
22. Sportovní aktivity před úrazem Rekreačně fotbal
23. Sportovní aktivity po úraze Sledge hokej
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Dobrý pocit
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
81
Příloha č. 15.
ANKETA
1. Jméno (pouze křesní) Tomáš
2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané
3. Jaký je Váš současný věk? 35
4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20
5. Jak k traumatu došlo? Pád pod vlak
6. Jaká byla konečná diagnóza? Transfemorální amputace
LDK
7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 1 měsíc
8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Protéza, francouzské hole
9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace – 2 měsíce v
Chuchelné
10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný
11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný
12. Máte rodinu? Ano – 2 krásné děti
13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
14. Máte přátele? Ano
15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne
16. Pracoval/a jste před úrazem? Ne
17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, zásobovač
18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 4 roky
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? VŠ
20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Ihned
21. Kdo Ti řekl o sportu V Chuchelné
22. Sportovní aktivity před úrazem Fotbal, hokej závodně
23. Sportovní aktivity po úraze Plavání, atletika, sledge hokej
24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Radost z pohybu, přátelé
25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše
uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.
- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)
- Rodina
- Přátelé
- Práce
- Sport
- Jiné
82
Příloha č. 16.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: DAN
Datum: 7.6.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 1
83
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
84
Příloha č. 17.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: DOMINIK
Datum: 15.5.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 2
85
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
86
Příloha č. 18.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: LIBOR
Datum: 25.5.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 3
87
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
88
Příloha č. 19.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: RADEK
Datum: 2.6.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 4
89
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
90
Příloha č. 20.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: JAN
Datum: 11.6.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 5
91
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
92
Příloha č. 21.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: DAVID
Datum: 3.6.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 6
93
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
94
Příloha č. 22.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: JOSEF
Datum: 16.5.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 7
95
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
96
Příloha č. 23.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: PAVEL
Datum: 21.6.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 8
97
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
98
Příloha č. 24.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: PŘEMYSL
Datum: 1.5.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 9
99
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
100
Příloha č. 25.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: ROMAN
Datum: 27.6.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 1 0
101
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
102
Příloha č. 26.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Tazatel: ERIK
Datum: 13.6.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 1 1
103
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
104
Příloha č. 27.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: JIŘÍ
Datum: 19.5.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 1 2
105
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
106
Příloha č. 28.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Tazatel: MICHAL
Datum: 19.5.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 1 3
107
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
108
Příloha č. 29.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: PETR
Datum: 21.5.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 1 4
109
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!
110
Příloha č. 30.
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)
Kód:
Participant: TOMÁŠ
Datum: 13.5.2013
Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky
spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá
nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.
Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.
Velmi
špatná
Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi
dobrá
1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života
1
2
3
4
5
Velmi nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-kojen/a Velmi
spo-kojen/a
2. Jak jste spokojen/á se svým
zdravím?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete
dělat?
1
2
3
4
5
4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a
fungovat v každodenním životě?
1
2
3
4
5
5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5
6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?
1
2
3
4
5
7. Jak se dokážete soustředit?
1
2
3
4
5
Vůbec
ne
Trochu Středně Hodně Maximálně
8. Jak bezpečně se cítíte ve svém
každodenním životě?
1
2
3
4
5
9. Jak zdravé je prostředí,
ve kterém žijete?
1
2
3
4
5
Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.
Vůbec
ne
Spíše
ne
Středně Většinou
ano
Zcela
10. Máte dost energie pro každodenní život?
1
2
3
4
5
11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?
1
2
3
4
5
12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?
1
2
3
4
5
13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj
každodenní život?
1
2
3
4
5
14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?
1
2
3
4
5
0 0 0 0 0 0 0 0 1 5
111
Velmi špatně Špatně Ani špatně
ani dobře
Dobře Velmi dobře
15. Jak se dokážete pohybovat?
1
2
3
4
5
Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30
dnech.
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani
nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?
1
2
3
4
5
17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět
každodenní činnosti?
1
2
3
4
5
Velmi
nespo-
kojen/a
Nespo-
kojen/a
Ani spo-
kojen/a
ani nespo-
kojen/a
Spo-
kojen/a
Velmi
spo-
kojen/a
18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?
1
2
3
4
5
19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?
1
2
3
4
5
20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?
1
2
3
4
5
21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?
1
2
3
4
5
22. Jak jste spokojen/a s
podporou, kterou Vám
poskytují přátelé?
1
2
3
4
5
23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?
1
2
3
4
5
24. Jak jste spokojen/a
s dostupností zdravotní péče?
1
2
3
4
5
25. Jak jste spokojen/a s dopravou?
1
2
3
4
5
Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.
Nikdy Někdy Středně Cel-kem
často
Ne-
ustále
26. Jak často prožíváte negativní
pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,
úzkost, nebo deprese?
1
2
3
4
5
Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?
NE
Konec!