Uvoo Vdien6 kolegyn6, VdZen( kolegov6, Rdd bych Vds jm6nem Sekce piirodnich l6div op6t sezndmil s aktu6lnim d6nim v naif sekci formou Newsletteru, ktery po kriitk6 odmlce dostdvdte do vaiich emailovfch schrdnek. I kdyZ se v roce 2Ot8 naie newsletterovd komunikace piibrzdila, byl to rok s iadou zajimavfch uddlosti v d6ni naSi sekce. Piedn6 bych se zminkou je5t6 riid vrdtil ke konferenci Brn6nskyi den l6divrich rostlin, kterd se 2. 5, 2018 konala na Farmaceutick6 fakult6 v Brn6 a zp6tn6 bych rdd podEkoval skv6l6mu tfmu piednSSejfcich z Ustavu piirodnich l6div Farmaceutick6 fakulty v Brn6, a tak6 dalS[m piednSSejlcim. Pokud jste nem6li moinost se konference zridastnit, jsou prezentace jednotlivrich piedndiejlcich zpifstupn6ny dlenrlm eps na webovlich strdnkdch v ddsti Sekce piirodn(ch l6div - einnost sekce. Na konci roku 2018 rovn6Z probEhly volby do v,ibor0 eFS, proto mi prosim dovolte tlmto pod6kovat viem kolegim, kteii piijali nominaci do vriboru Sekce piirodnich l6iiv. Je potieba zminit, ie se jednd o dinnost dobrovolnou, bez ndroku na honordi a jist6 kaid'(1 vi, ie ne mnoho dasu lze v6novat takovfmto dobrovolnrim dinnostem na (kor rodinnlich a pracovnlch povinnost[. Vri bor Sekce piirodnfch l6div od letoiniho roku pracuje v sedmidlenn6m sloieni, proto mi prosim dovolte piivitat dva nov6 dleny, a to pana docenta Karla Smejkala, piednostu Ustavu piirodnich l6div Farmaceutick6 fakulty v BrnE a pana doktora Stanislava Havl[dka, l6kdrnika, redaktora x Casopisu deskrich l6kdrnik0, dlena piedstavenstva dtnt< a jist6 bych mohl pokradovat celou iadou aktivit. D6kuji Vdm i stdvaj[c[m dlen0m vriborul Aktudln( sloieni vliboru je uvedeno dSle v Newsletteru a na webovlich strd n kdch eFS. Jist6 jste zaregistrovali, ie v letoinlm roce v obvykl6m jarnim terminu na pielomu kv6tna a dervna neprob6hla konference Den l6div,ich rostlin, kterd byla pro tento rok napldnov6na v Praze. BohuZel z dasovfch d0vod0 vytiienI organizadniho vfboru nebylo moZn6 zajistit veikerou nutnou agendu konference, za coi se vlem zdjemc0m omlouvdm. Urditd viak s organizacf konference nekondfme a dalSi rodnik napldnujeme na nejbliZii moinf termln v L6kaisk6m dom6 v Praze. BliZSi informace budou postupn6 uveiejriov6ny na naiich webovfch strdnkdch. D6kuji vSem dlenrjm Sekce piirodnfch l6div za piizeril Pieji piljemn6 dteni zajfmavost( ze sv6ta piirodnich ldtek a viem kr;isn6 l6tol PharmDr. Joroslov Pei, Ph.D. pfedseda VYson SgKcg pninonNicH lpev (zor9 - zo22) Pfedseda PhatmDt. Jarosiav Ped, Ph.D. Mistopfedseda PharmDt. Jan Martin, Ph.D. Vfdeck1 sekretdi PhatmD t. J zna l{-arlttkov6, Ph. D. Clenoui ryyboru RNDI. YiclavBai.ata Doc. RNDI.Jiina Spilkov6, CSc. Doc . PhatmDr. I(arel Smejkal, Ph.D. PhatmDt. Stanislav Havlidek Vice na www.cfs-cis.cz Sekce piirodnich l66iv, eeskal farmaceutickd spolednost CLS.ltp, z. s., [email protected]
Transcript
Uvoo
Vdien6 kolegyn6, VdZen( kolegov6,
Rdd bych Vds jm6nem Sekce piirodnich l6divop6t sezndmil s aktu6lnim d6nim v naif sekciformou Newsletteru, ktery po kriitk6 odmlcedostdvdte do vaiich emailovfch schrdnek. I
kdyZ se v roce 2Ot8 naie newsletterovdkomunikace piibrzdila, byl to rok s iadouzajimavfch uddlosti v d6ni naSi sekce. Piedn6bych se zminkou je5t6 riid vrdtil ke konferenciBrn6nskyi den l6divrich rostlin, kterd se 2. 5,2018 konala na Farmaceutick6 fakult6 v Brn6a zp6tn6 bych rdd podEkoval skv6l6mu tfmupiednSSejfcich z Ustavu piirodnich l6divFarmaceutick6 fakulty v Brn6, a tak6 dalS[mpiednSSejlcim. Pokud jste nem6li moinost sekonference zridastnit, jsou prezentacejednotlivrich piedndiejlcich zpifstupn6nydlenrlm eps na webovlich strdnkdch v ddstiSekce piirodn(ch l6div - einnost sekce.
Na konci roku 2018 rovn6Z probEhly volby dov,ibor0 eFS, proto mi prosim dovolte tlmtopod6kovat viem kolegim, kteii piijalinominaci do vriboru Sekce piirodnich l6iiv. Jepotieba zminit, ie se jednd o dinnostdobrovolnou, bez ndroku na honordi a jist6kaid'(1 vi, ie ne mnoho dasu lze v6novattakovfmto dobrovolnrim dinnostem na (korrodinnlich a pracovnlch povinnost[. Vri borSekce piirodnfch l6div od letoiniho rokupracuje v sedmidlenn6m sloieni, proto miprosim dovolte piivitat dva nov6 dleny, a topana docenta Karla Smejkala,piednostu Ustavu piirodnich l6divFarmaceutick6 fakulty v BrnE a pana doktoraStanislava Havl[dka, l6kdrnika, redaktoraxCasopisu deskrich l6kdrnik0, dlenapiedstavenstva dtnt< a jist6 bych mohlpokradovat celou iadou aktivit. D6kuji Vdm i
stdvaj[c[m dlen0m vriborul Aktudln( sloienivliboru je uvedeno dSle v Newsletteru a nawebovlich strd n kdch eFS.
Jist6 jste zaregistrovali, ie v letoinlm rocev obvykl6m jarnim terminu na pielomukv6tna a dervna neprob6hla konference Den
l6div,ich rostlin, kterd byla pro tento roknapldnov6na v Praze. BohuZel z dasovfchd0vod0 vytiienI organizadniho vfboru nebylomoZn6 zajistit veikerou nutnou agendukonference, za coi se vlem zdjemc0momlouvdm. Urditd viak s organizacfkonference nekondfme a dalSi rodniknapldnujeme na nejbliZii moinf termlnv L6kaisk6m dom6 v Praze. BliZSi informacebudou postupn6 uveiejriov6ny na naiichwebovfch strdnkdch.
Vznusrnyici spor[.rsa n zAltw o pninonNi rnrAruiANTIOXIDANT:ASTAXANTH I N r z o LovAn'i z R.nsy Hantw,+To co ccu sPLTTWALIS
Historicky zaiala bit tato perspektivni piirodni lStka zavedena do pr0myslov6biotechnologick6 vriroby z mikroiasy Haematococcus pluviolis kolem r.1995 pod znatkouAstaREAL@ ve 5v6dsk6m Gustavsbergu a n6sledn6 se roziiiila produkce generickrich znadek doUSA, lzraele, einy a lslandu. V letech 2074-16 byla vybudov6na vfrobni kapacita i v dR, jakoprvni zemi stiedni Evropy a ndsledn6 byla poddna i Zddost o stonovisko k ldtkoverovnocennosti Algostin@ Notural Astaxanthin Oleoresin v r.2OL7 na MZe eR , kdy bylasouhlasem EK pln6 legalizovdna domdcf produkce podle platnrich naYizen( EU a oteviela se i
perspektiva vfznamn6ho exportu.Astaxanthin je prokazateln6 nejsiln6jSim antioxidantem ze skupiny dervenrich lipofilnichbarviv/ karotenoid0 (a- karoten, p- karoten, p- kryptoxanthin, lutein, zeaxanthin, astaxanthin a
lykopen) a je t6i iddov6 tidinn6jSim antioxidantem nei vitamin C i vitamin E. Je to ddnozejm6na t(m,iejako jedin'i antioxidant Ipln6 zh65i reaktivni radikdly, protoZe od nich piejatrireaktivni/volnri nepSrovf elektron nepienSSi na dalSi molekuly. M6 t6: unikdtnIschopnost blttakto ridinnf na obou strandch dvojit6 lipoproteinov6 membrdny iivoii5nfch bunEk, diky svlimsterickrim vlastnostem (rozm6r molekuly umoZriujfci aktivitu obou antioxidadnfch frunkdnfchskupin na vn6jii i vnitinf ploSe hydrofinf diisti membrdny). Tak6 na rozdil od jinrich karotenoid0m0Ze prochdzet hematoencefalickou bari6rou a tim pozitivn6 ovlivfrovat biomembrdnyv centrdlnfho nervov6ho syst6mu (CNS).
Nejzajimav6jii aplikaci je ochrana mitochondridlnich membrdn, coi d6v6 perspektivu vyuiitfve findlnich produktech pro stdrnouci globdlni populaci protoZe ,,mitochondri6lni teoriestdrnuti" se piijimd za prokizanou, vzhledem nezbytnosti sprdvn6ho fungovdnf mitochondrif a
jejich regenerace v kaZd6 bufrce organismu.Produkdni mikroiasa H.pluvialis obsahuje v detailnim sloZeni zejm6na astaxanthiny (9-cis-
astaxanthin, L3-cis-astaxanthin, monoestery astaxanthinu, diestery astaxanthinu), lutein a
kantaxanthin. Astaxanthin z ias H. pluvialisje keto-karotenoid, 3,3'-dihydroxy-p,p-karoten-A,4'-dion a obsahuje astaxanthin s opticky distou chiralitou 3S,3'S, tj. specifikou orientaci ldtkyv prostoru.
Fdze tvorbv 0dinn6 lStkv isou neil6pe zachvcenv na mikrofotoerafi[ch ilustruiich hlavnI stadia:A) zelend vegetativni pohyblivd bufrka; (B) zelen6 vegetativnI palmela; (C) palmela akumulujfciastaxanthin v piechodu na akinetu; (D) akineta s akumulovanlim astaxanthinem.
IPFevzoto 2e Shoh et ol. 2076, doi: 10;j389/t'p1s.2016.005j1. eCollection 2016. Review. PubMed PMID:27200009; PubMed Centrol PMCTD: PMC48485j5.]
NejdastEjii metodou kultivace mikroiasy je tzv. dvojf6zovd kultivace, kter6 spoiivd ve vytvoienir0znfch podminek pro zelenou f6zi, u n(Z je hlavn[m cilem produkce biomasy, a pro dervenoufdzi, ve kter6 dochdzi k akumulaci astaxanthinu. Bufiky H. pluvialis mohou v derven6 fdziakumulovat astaxanthin v mnoistviaZ do 4 % suiiny.Tuzemskd vrirobna desk6 firmy Algamo s.r.o. vyuZ[vajici sofistikovanou ndmeckou high-techkultivaci v uzavien6m syst6mu (Flat Panel Airlift /FPA reactor) je situovdna v obci Mosteknedaleko Trutnova ve dvoupodlaZn[m ekologicky vytdpEn6m objektu s celkovou vrim6roupiesahujicl 6400 m'. Algamo kontinuldn6 monitoruje vfrobnf cyklus a dbd na bezpednost a
dodriovdni hygienickrich poiadavkri, efektivitu vyuiivdnf zdroj0 a efektivnost vliroby. TimzajiSt'uje konzistentnost procesu ivrislednrich produkt0 a v soudasn6 dob6 md zavedenli syst6mHACCP a certifikdty lSO, USDA Organic, Vegan Society Certificate. Rovn6i oEekdvd v letoinimroce EU Organic certifikaci. Celosv6tovS spotieba astaxanthinu roste kontinuldnS v rosahu 13-15% roin6 a odhad prodej0 pro r.ZOZOje kolem 1 miliardy US dolar0.
RNDr. Vdclov Boiota
RscsNzE NovE r(NrHy Rosrur\ry zpusoBulici ornaw ooPROFESORA L. JAHODARE
Kniha Rostliny zpfrsobujici otravy od pana profesora Lud'ka Jahoddie z Katedry Farmaceutick6botaniky Farmaceutick6 fakulty Univerzity Karlovy vy(la v nakladatelstvl Karolinum na konciroku 2018, kdy pan profesor oslavil vriznamn6 Zivotni jubileum - 70 let.Autor p0sobi jii dlouhd l6ta jako odbornri konzultant u intoxikacf rostlinami v rdmci cel6 iR.Jeho pi6nfm je, aby kniha plnila sv0j ddel t[m, Ze bude ndpomocnd radou pfi teieniproblematickrich piipadri, kdy dojde k v6tiinou ndhodn6mu neitastn6mu kontaktu dlov6kas jedovatou rostlinou.Publikace je urdena iirok6 zdravotnick6 komunit6, piedev6(m prakticklim l6kai0m a
l6kiirn(k0m, popf. biolog0m a chemikrim, samoziejm6 i studentrlm t6chto obor0, ale tak6uditel0m di rodid0m. Poddvd ucelen6 informace o piibliin6 300 druzich jedovat,ich a
potenciSln6 jedovatrich rostlin stiedoevropsk6 fl6ry, popi. okrasnfch pokojovlich rostlin.Kniha je rozd6lena na dv6 d5sti, a to na ddst obecnou, kde se m0Zeme dozv6d6t, jakt md d0vodtvorba jedu pro rostliny, kdy se stdvd obsahovd ldtka jedovatou, jak sprdvn6 urdit (identifikovat)jedovatou rostlinu a samoziejm6 jak poskytnout prvnI pomoc postiZen6mu pii projevechotravy toxickou lStkou z rostlin. V druh6 - speciSlni diisti - nalezneme abecedn6 seiazen6rostliny (podle latinskrich jmen), je jich t20,kaidl rostlina je dopln6na fotografii, u vfznamnlichtoxin0 je uveden chemickri vzorec. Vlastnitext u kaid6 rostliny je rozdlen6n na iSsti: roziiieni,popis, v'fskyt, jedovatd idst, obsahov6 ldtky, klasifikace (tzn. druh jedu a stupefi toxicity),toxicita a jeji piiznaky, l6teni otravy a pozndmka (doplfruje dalSi druhy rostlin, kter6 majfobdobn6 toxick6 l6tky), Na konci knihy je umist6na piehlednd tabulka okrasnlich rostlin se
zdravotn[m rizikem a slovn[dek odbornrich termin0,
Sekce piirodnich l66iv, e eskii farmaceutickd spolednost e fS :f p, z. s., [email protected]
^,-
. . . Po krut'oudni qpfedchory stranl:
Otravy rostlinami tvoii nevelkli ale stabilnIpodil z celkov6ho poitu intoxikacivyiaduj[c[ch hospitalizaci. Kaidoroinivriskyt otrav r0znrimi druhy rostlin u d6t[,dosp6lrich ii zviiat m0Ze piedstavovatzdvainy medicinskyi probl6m. RychlS a
sprdvn6 identifikace rostliny je velmid0leiitd pro vhodn6 zvolenou terapiiotravy. Tato kniha se jevi jako vhodnlipomocn[k,
Pozornf dtendi zaregistrujechemotaxonomick6 souvislosti mezitoxicitou a obsahovtmi l6tkami rostlin,kte16 se vyskytuji v jednotlivyich deledfch.V knize jsou postupn6 popsdny vSechnyvriznamn6 sekunddrni metabolityz hlediska toxikologie s vysvEtlenim jejichmoZn6ho mechanizmu ridinku (napi.alkaloidy, kardioglykosidy, toxick6aminokyseliny a silice atd.).
Knihu je moin6 zakoupit v kamenn6prodejn6 knihkupectvi Karolinum vCeletn6 ulici v Praze nebo v jeho e-shopu,tak6 ve Stiedisku v6deckyich a
knihovnickrich informaci na Farmaceutick6Fakult6 UK v Hradci Kr6lov6.
PharmDr. Jono Karliikovd, Ph.D.
M ikro divkov6ni halucino gentr
Halucinogenni ldtky jsou lidstvemvyuZfvdny tisfce let, a to zejm6na kSamanskrimobiad0m,knavozeniv6Steck'ich halucinac[, popiipad6 k lidov6l66bE psychiatrickfch onemocnEni, Od
druh6 poloviny 20. stoleti se ridinek a
vyuiitf halucinogen0 zkoumal i v6decky,byt'velmi omezen6.Podle poslednich vrizkumO z roku 2077 a2018 se zd6, ie pod intenzivnimi proiitkypo poiitf ldtek jako LSD, meskalin a
psilocybin se skrrivajf i dalS[, m6n6 zjevn6ildinky. Jednim z nich je antidepresivnIridinek, kterli se navic projevuje ui vddvkdch i5dov6 niiSich neZ u t6chvyvolSvajicfch halucinace.Zhruba v letech 2013 ai 201-6 se v USA
zadala Sifit novd m6dnI vlna mezi tzv.
kreativci, ktef i pod vlivem stresu a
ndrodnosti povoldnI trp6li depresi a
syndromem vyhoieni. Pravidelnri muifvdn[m mallich d6vek halucinogen0 sejejich stav subjektivn6 zlep5il.Tento fenom6n se stal piedm6temvlizkumu a bylo publikovdno n6kolikmenS[ch studif na toto t6ma, napiikladtlimem Prof. Dr. Bernharda Hommela z
Leidensk6 univerzity v Nizozemf. Z
v,isledk0 vyplrivS, ie pravideln6 poddvdniLSD nebo jinrich psychedelik v ddvkdchdesetkrdt nebo dvacetkrdt menifch neZ
t6ch, kter6 zp0sobujf halucinace, potladujedepresi, sniiuje nechut' k prdci, zvyiujekreativitu a pracovni nasazen[, zvyiujesk6re pf i testech na vn[m6ni 5t6sti a
spokoj en osti.V soudasn6 dob6 se rozjftd( ofici6lni pilotniklinickii studie, kterd patrn6 definitivn6potvrdI nebo vyvrdti tldinek mikrod6vekLSD. Do studie je zapojena BeckleyFoundation a lmperial College London.
Sekce piirodnich l6div, deskil farmaceutickd spolednost e rS lrp, z. s., [email protected]
