24
časopis s Ostravaky o Ostravě letní rozšířené vydání V / 2010
časopis s Ostravaky o Ostravě
letní
rozšířené vydání
V / 2010
2
Milí čtenáři,
v době, kdy píšeme tyto řádky, je těsně po parlamentních volbách. Asi nikdo z nás neví, co přesně přinesou, máme však radost z to-ho, že voliči v České republice dali jasně najevo, že už nechtějí podpo-rovat zaběhlé stranické struktury v obou velkých dosud vládnoucích stranách. Věříme, že stejný vzkaz pošlete v podzimních komunál-ních volbách současným vedením většiny ostravských radnic, které společně ovládají tzv. velké koali-ce ODS a ČSSD. I v dnešním čísle najdete několik příkladů toho, jak politici obou navenek znesváře-
Vážená redakce sympatických čtyřicátníků,
nenarodila jsem se sice v Ostravě, ale žiji tady už 37 let. Také mi zá-leží na čistotě, průhlednosti finan-cování. Radnice jsou uzavřené bu-dovy, kde si předávají křesla mezi sebou. Jak v obcích, tak ve státě, to je jasná paralela. Nejhorší na tom je, že politické strany musí být neu-stále všudypřítomné na každé žid-li, která rozhoduje o celkovém dě-ní našeho města a nejenom našeho města - každého města celé naší re-publiky. Ptám se PROČ? Proč tam
ných a ideově protichůdných stran společně špatně hospodaří s majet-kem našeho města a jak jej za vel-mi podivných okolností převádějí do soukromých rukou.
Pan primátor Kajnar náš časo-pis opakovaně označuje za poli-tický motivovaný. Dlouho jsme se tomuto nařčení bránili, nic-méně dneska musíme přiznat,
nemůže sedět nezávislý člověk, ne-zkorumpovaný, který má tzv. sel-ský rozum? Jedno volební obdo-bí je tam rudý socan, další rok ho převálcuje odeesák, a tak tam stále bojují o teplá místečka za naše pe-níze lidi, kteří neumí hospodařit, neumí bojovat, neumí nic prosa-dit, a když, tak v neprospěch lidí, ale ve prospěch zase těch bohatých, vlivných.
Já, jakožto drobná OSVČ snaží-cí se udržet se na hladině a ob-starat si poctivou prací kus chle-ba pro sebe a své děti, chci žít taky
že je to právě on a vedení města, v jehož čele stojí, kteří nás svým chováním začínají motivovat vě-novat se komunální politice. Mo-tivovat k tomu vystoupit a nahlas
říct, že nezodpovědné hospoda-ření a neprůhledné praktiky při správě našeho města za politiku nepovažujeme. Motivovat k tomu spojit se a pokusit se starat o své
důstojně, spravedlivě a nenechat se okrádat, pacifikovat těmi, kte-ří si svá teplá místečka nezaslou-ží, kteří rozhodují za nás bez nás, bez referenda. Dnes by mělo být na jakékoliv rozhodnutí REFE-RENDUM.
Držím palce vašemu časopisu, va-ší práci, vašim vizím, tedy potaž-mo i našim vizím, aby už konečně nastal čas, kdy budou občané ta-ky moci mít právo hovořit do ur-čitých věcí.
Ariana Parýzková
město sami. Řešit problémy, které nás trápí při našem běžném životě a ne ty, které vznikají na stranic-kých sekretariátech. Rádi by-chom s Vaší pomocí vrátili na-še město jeho lidem, lidem, kteří v něm bydlí a kterým není lhos-tejné. V tomto čísle nenajdete žád-nou známou tvář, přinášíme však názory lidí, které naše myšlenky zaujaly. Lidí, kterých si nesmírně vážíme a kterým chceme podě-kovat za jejich podporu. Věříme, že takových bude přibývat a dou-fáme, že je nezklameme.
Příjemné prožití léta Vám přeje redakce.
Děkujeme čtenářce za vy-jádřenou podporu, a přes-tože je naše práce občas dosti těžká věříme, že spo-lečné vize uskutečníme a dohromady s vámi vše změníme k lepšímu.
Redakce Ostravaku
Listárna OstravakaDopis čtenáře
Ostravak číslo 5 / 2010 – časopis s Ostravaky o Ostravě ° Registrační číslo - MK ČR E 19291 ° Vydavatel - Vydavatelství X-PRESS s.r.o., Škroupova 1114/4, 702 00 Ostrava ° Tisk - PAMAT s.r.o., Praha ° Distribuce - Česká pošta s.p. ° Redakce - Bc. Alena Chytilová, Kamila Přibylová ° Autor textů: redakce ° Foto – Kamila Přibylová, Michal Janošec ° Titulka, kresba – Michal Riedl ° Křížovka – Luděk Haupt ° Adresa redakce – Musorgského 878/6, 702 00 Ostrava ° Náklad: 50 000 výtisků ° E-mail: [email protected], [email protected], [email protected] ° Tel.: +420 602 576 263, +420 725 589 053
Další číslo Ostravaka vyjde v září
Najdete nás taky na facebooku
e-mail: [email protected] • www.ostravak.info
3
Nedávno se náš pan primátor pochlubil tím, jak se městu podařilo prosadit rozvoj průmyslové zóny v Mošnově (okres Nový Jičín) a jak připravuje rozšíření skladového areálu v Porubě u Rudné ulice.
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát …
Na první pohled běžná zprá-va, která ve Vás vzbudí po-cit, že je dobře, že se něco
děje. Když se pak ale procházíte nebo projíždíte městem, začnete si uvědomovat, jak se Vaše okolí mění. Místa, kudy šla průmyslo-vá historie našeho města, jen ve-lice pomalu a těžce nacházejí no-vé uplatnění.
Na druhé straně postupně mizí sportoviště a zelené plochy a na-hrazují je nákupní centra s ob-rovskými parkovišti a nevzhled-né skladovací areály. Pomalu, ale nenávratně. Vzpomenete si ještě na stadion Odborářů? Jis-tě, na konci devadesátých let byl zchátralý a ohyzdný. Byl však vedle parku, sportovního areá-lu a hlavně v těsné blízkosti li-dí bydlících na Fifejdách. Jeho přestavba na funkční sportoviš-tě by byla nákladná, nepochybně však možná. Na jeho místě však vyrostlo nákupní středisko, kte-ré se po pár letech ještě rozšíři-lo. Z mapy města pak bez náhra-dy pro okolí zmizelo sportoviště. Troufáme si tvrdit, že většina ná-vštěvníků obchodního centra do něj přijíždí automobilem a ne-bylo by jim zatěžko ujet ještě pár set metrů, třeba někam k Mari-ánskohorské ulici.
Pravda, je to už dávno a možná jsme byli ještě nezkušení a neumě-li se dívat dostatečně daleko. Je to-mu však jen pár let, kdy začaly mi-zet lány polí za Porubou směrem na Klímkovice a na jejich místech
se objevily plechové krabice sklado-vacího areálu. Areálu, který hodlá vedení města dále rozšiřovat. Zmi-zela zelená plocha, příjemná třeba jen na pohled. Bez náhrady. Mož-ná město a region potřeboval a po-třebuje více skladovacích ploch, to nedokážeme posoudit, ale jsme přesvědčeni, že pro tyto bychom jistě našli vhodnější umístění tře-ba i blíže dálnici někde na místech, která jsme my lidé již jednou po-užili.
Jsme opravdu nepoučitelní? Na Rudné ulici právě probíhá vý-stavba nového „hobby marke-tu“ s obrovským parkovištěm. Na místech, kde stávalo cvičné hřiště fotbalistů Baníku Ostrava. Stejně jako před lety mizí z mapy další plocha ur-čená pro sport. Přitom právě u Rudné smě-rem na Haví-řov bychom ne-pochybně našli místa, pro kte-rá by takové ob-chodní zařízení bylo vysvobo-zením.
Nejsme na-ivní a víme, že v dnešní době ledacos ustupuje ob-chodním zá-jmům. Město má však územ-ní plán a mělo
by hlídat, aby rozvoj města byl vyvážený. Budeme-li neustá-le ustupovat právě a pro „rozvoj města“ nadále obětovávat spor-tovní a zelené plochy, zbude nám ještě prostor pro život ve volném čase?
Pan primátor do Ostravy jen dojíždí za prací, a tak na něj se v tomto případě zlobit nemů-žeme. Co ale ostatní naši zastu-pitelé, kteří zanedlouho budou jednat o novém územním plánu našeho města? Budou dost silní na to, aby odolali tlakům a po-kušením a namísto snadné změ-ny územního plánu se vydali těž-kou a dlouhou cestou revitalizace průmyslových území? Věřme, že ano, a držme jim palce.
Zamyšlení čtenářeJsem již starší důchodce a v současné době bydlím ve Vítkovicích. Ale vždy s nostalgií vzpomínám na svá mladá léta strávená v ulicích „staré Ostravy“. Můj tatínek pracoval ve čtvrtém patře módního domu Os-travice a já jako malý hoch jsem tam chodíval s neutu-chajícím vzrušením. Pozdě-ji jsem si zde našel i svou ženu. Na mladá léta člověk vzpomíná vždy rád, a pro-to mě zdejší stav tehdy tak noblesního obchodního do-mu vhání lítost a nerad si připouštím, že snad oba už patříme do starého železa. Historie Ostravy se někde ztrácí, a nikdo s tím nic ne-dělá. Copak nikomu nevadí, že hosté hotelu Imperial den co den ze svých oken koukají na chátrající budovu, která kdysi patřila ke skvos-tům? Nebo budova přímo naproti hotelu, ta také zeje prázdnotou. Je to ostuda radnice, že dovolí, aby hos-té mezinárodního hotelu v centru města měli takový-to výhled.
Přeji Ostravě a Ostravakum hodně sil.
P. Tobiasz
4
V roce 2008 vyhlásilo statutární město Ostrava veřejnou soutěž na prodej skeletu na ulici 28. října. Zájemců bylo hned několik. Soutěž tenkrát vyhrála společnost RED HOUSE Development, a.s. A to i přesto, že nabídla téměř o sedm milionů korun méně, než nabízel konkurent. Majetková komise rady města jednoznačně rozhodla na zá-kladě dodané vizualizace. Její dodání přitom nebylo uvedeno v podmínkách soutěže, ale paradoxně sehrálo roz-hodující úlohu.
Prodej skeletu na ulici 28. říjnaOpět stejný scénář, jak získat městský majetek do vlastnictví soukromé firmy za podpory pánů radních
Podle informací ČTK z po-loviny září 2009 má být skelet dokončen koncem
letošního roku. Budou zde kance-láře, obchody a restaurace. Před-sedkyně představenstva Sylvie Pyszková si s nájemci hlavu nedě-lala. „Je to natolik atraktivní loka-lita, že nájemce určitě najdeme,“ sdělila tenkrát ČTK.
Jsme v polovině roku 2010 a o ske-letu se opět vedou debaty. V době uzávěrky jsme získali informaci, že společnost vyjednává se zastu-piteli města o možném pronájmu za velmi zvláštních podmínek. Město nyní nabídne „finanční vý-pomoc“ na dostavbu a posléze bude po dobu deseti let obývat prostory zcela zdarma. Opravdu prazvláštní krok pánů radních. Jednak společ-nost vybrali na základě vizualizace i navzdory nižší nabídce, ale hlav-ně od prodeje uplynuly pouhé dva roky a společnost RED HOUSE již nyní licituje s městem a vyjednává zcela jiné podmínky.
S nadsázkou můžeme říct, že všechny kroky pánů radních související s touto společností, ve-dou přinejmenším k zamyšlení. Zastupitelstvo města na svém zase-dání v prosinci roku 2009 rozhod-lo o směně pozemků se společnos-tí RED HOUSE namísto toho, aby pozemky prodalo. Účelem smě-ny pro RED HOUSE je získání po-zemků ve vlastnictví města na do-stavbu skeletu a statutární město Ostrava získá pozemky ve Svi-nově, které vlastnil RED HOUSE a jež jsou zastavěny komunikacemi (silnicemi) patřícími městu. (Po-
známka redakce: město vlastní sil-nice a nyní směnou získá pozemky pod těmito silnicemi.)
Pozornost vzbuzuje nejen datum vzájemné směny. Záměr pozemky směnit byl vyvěšen na úřední des-ce magistrátu od 28. prosince 2009 do 13. ledna 2010, ale v tu dobu společnost pozemky ještě nevlast-nila. Ty koupila až v únoru 2010 od SVINOV CENTRUM, s. r. o.
A opět se vracíme na úvod naše-ho článku k předsedkyni předsta-venstva společnosti RED HOUSE a zároveň k jednatelce SVINOV CENTRUM v jedné osobě, která podepisuje prodej a zároveň koupi.
Což pochopitelně není v rozporu, ale nám neuniká fakt, že pozem-ky byly původně koupeny od Čes-kých drah, a to jen před dvěma ro-ky. Proč tedy město tyto pozemky nekoupilo již dříve a usiluje o ně až nyní směnou, která navíc ne-ní vůbec výhodná? Nebyla dřívěj-ší koupě skeletu a současná situace „vzájemné pomoci a spolupráce“ s městem již předem „dohodnu-tá akce“?
Z historie víme, že vedení města usilovalo o dostavbu skeletu. Ten-to záměr ale v roce 2006 ztros-kotal. A nyní je tady soukromý vlastník, který potřebuje investi-ce na dostavbu, a město podává
pomocnou ruku. Pokud půjdeme ještě dál, zjistíme velké množství nesrovnalostí. Útvar hlavního ar-chitekta Magistrátu města Ostravy zpracoval podmínky prodeje ske-letu v listopadu 2007 a nám se do-stává do rukou nabídka společnos-ti RED HOUSE Development, a.s., s datem z května 2007. A to pomí-jíme fakt, že společnost byla za-ložena až o rok později. Neradi bychom spekulovali, ale vše pou-kazuje na skutečnost, že jde opět o stejný scénář, jak získat městský majetek do vlastnictví soukromé firmy za podpory radnice.
Nadále budeme současný vývoj sledovat a informovat vás.
Skelet na ulici 28. října
5
Co si myslíte vy? Je pro naše město lepší jeden milion tři sta tisíc korun prodělat, nebo třináct milionů korun vydělat? Napište nám!
Jako za život v Kocourkově by se dalo občas označit dění na ostravském magistrátu. V jednu chvíli totiž město nabízí lukrativní pozemky v centru k prodeji a následnému zastavění, vzápětí si to ale rozmyslí a rozhodne se ty-též pozemky v centru „výhodně“ směnit za pozemky v jiném městském obvodu.
Vyměním centrum za Svinov. Zn. bez doplatku
BUDEME PRODÁVAT!
Na začátku roku 2008 rozhodlo za-stupitelstvo města o prodeji pozem-ků v lokalitě nároží ulic Nádražní a Českobratrské, tzv. bývalé Art-forum, za účelem zastavění pro-luky. Nabídku městu předložilo do 31. května 2008 šest zájemců. Na-bízené ceny pozemků se pohybova-ly od 5000 do 11 500 korun za jeden metr čtvereční. Žadatelé jako účel koupě uvedli polyfunkční zástavbu - tzn. funkce administrativní, služ-by, občanská vybavenost, obchody, popř. ubytování či bydlení.
NE! BUDEME SMĚŇOVAT
V březnu 2009 došlo ke zrušení záměru prodeje pozemků za úče-lem zastavění v centru a bylo roz-hodnuto o tom, že se dané po-zemky stanou předmětem směny. O záměru směny bylo rozhodnuto z důvodu potřeby získání částí po-zemků v k. ú. Svinov v rámci stav-by Revitalizace přednádražního prostoru Svinov, II. etapa.
Je velmi zvláštní, že si město najed-nou vzpomnělo, že má začít stavět ve Svinově na pozemcích, k nimž nemá žádná vlastnická práva a kte-ré zrovna zcela náhodou vlastní pan Marcel Hadamczik, jeden ze zájem-ců o koupi pozemků po bývalém Artforu. Vždyť stavba Svinova by-la již dlouho plánovanou investiční akcí, takže město logicky již mělo dávno pozemky ve Svinově mít.
Město ihned v červenci 2009 uza-vřelo směnnou smlouvu číslo 2145/2009/MJ mezi statutárním městem Ostrava a Marcelem Ha-
damczikem, a to bez smluvního ustanovení týkajícího se zástav-by proluky u ulic Českobratrské a Nádražní.
Pozemky patřící městu v k. ú. Mo-ravské Ostrava o výměru 1420 m2 a v ceně 5206 Kč/m2 byly směně-ny za pozemky patřící panu Marce-li Hadamczikovi v k. ú. Svinov o vý-měře 1449 m2 a v ceně 4200 Kč/m2.
Pozemek v centru v hodno-tě 7 393 000 korun byl směněn za pozemek ve Svinově v hodnotě 6 085 800 korun. Při směně nebyl vůbec městu doplacen rozdíl ce-ny, tj. 1 307 200 korun. Ve smlou-vě se naopak obě strany dohod-ly, že předměty směny mají stejnou cenu a směna proběhne bez nároku na doplatek ceny. Takže rozdíl ce-ny 1 307 200 korun v neprospěch města byl vlastně vynulován 29 m2, o které byl pozemek pana Ha-
damczika větší? Páni radní, není to trochu předražené – 45 075 korun za jeden metr čtvereční pozemku?
Je smutné vidět, jak město zachází s naším veřejným majetkem a smě-ňuje (nebo prodává) lukrativní po-zemky v centru a ještě při tom pro-dělává a ochuzuje naši městskou kasu o milionové položky. Přitom byla vyhlášena veřejná soutěž, při-hlásili se zájemci, kteří byli ochot-ni za pozemek jak zaplatit, tak ještě následně zastavět proluku. Takto nemáme ani peníze, ani pozemek a ani zastavěnou proluku...
Městský majetek je přece něco, o co by měli představitelé města pečo-vat a snažit se ho zhodnocovat pro další generace. Město přece nemělo žádný závažný důvod rušit nabíd-ku pozemků k prodeji a k zastavě-ní. Proč tedy páni radní nezůstali u původního záměru prodeje po-
zemku a nevyužili nejvyšší nabíze-né ceny za pozemek? Navíc moh-lo město vydělat a původně utržit až 16 milionů korun za prodej po-zemků v centru. I kdybychom vzali v potaz to, že bude muset následně nakupovat pozemky ve Svinově, tak jsme mohli mít vyděláno až 13 mi-lionů v městské pokladně. Nebo snad v Ostravě platí jiná matema-tika? Šestnáct milionů je méně než mínus jeden milion tři sta tisíc…
SOUDNÍ ZNALECPodle vyjádření nezávislé-ho soudního znalce se ceny pozemků v Moravské Ostra-vě pohybovaly v té době okolo 3 000 korun za m2 a u pozem-ků ve Svinově bylo v platné ce-nové mapě uvedeno 2190 korun za m2 a město za částku okolo 2 000 tisíc za m2 pozemky v mi-nulosti vykupovalo.
Té
ma
Proluka u křižovatky ulic Nádražní a Českobratrské
6
Od začátku roku 2003 do listopadu 2005 se ve městě Ostrava prováděla stavba Rozšíření kanalizačního systé-mu města Ostravy – Stavba II: Kolektor Centrum, tzv. kolektor. Pod městem tak mělo vést v kolektoru veškeré potrubí a kabely, a tím pádem mělo dojít k zamezení veškerým výkopům v centru z důvodu havárie potrubí. Ko-lektor začíná pod Prokešovým náměstím, pokračuje pod Sokolskou třídou, dále pod třídou 28. října, pod Masary-kovým náměstím, pod ulicí Zámeckou, okolo Elektry a končí napojením na kolektor pod ulicí Poděbradovou.
Nákladný a nevyužitý kolektor pod městem
Stavba se prováděla v histo-rickém centru města Os-travy. Kolektor zajišťuje
odvod splaškové i dešťové vody, zásobování energiemi a kabelo-vé rozvody. Průřez díla je tvořen obdélníkem, nad nímž je umís-těna klenba. Rozměry kolektoru jsou 2,5krát 2,9 až 4,4 metru v zá-vislosti na dimenzi kanalizačního potrubí umístěného v klenbě. Cel-ková délka kolektoru je 1 657,88
metru a je umístěn pod hladinou podzemní vody. Nové inženýrské sítě v kolektoru nahradily stávají-cí, které byly ve špatném technic-kém stavu.
V kolektoru jsou uložena potru-bí pitné vody, horkovodní po-trubí, silnoproudých kabelů VN (vysokého napětí), slaboprou-dých kabelů, dispečerských a da-tových kabelů a kabelů OVANET.
Lávky pro ka-bely uvnitř ko-lektoru jsou vy-užity přibližně pouze z 20 %.
Smluvní cena na stavbu byla 703 milionů ko-run bez DPH, technologická část byla vyčísle-na na 60 milionů korun bez DPH, z toho montáž na 41 milionů korun bez DPH. Podíl EU je vy-počten na ma-ximálně dvacet procent z ceny díla bez DPH.
Je zvláštní, že pět let po ukončení stavby není ka-pacita kolektoru pro kabeláž vyu-žita maximálně,
ale pouze z dvaceti procent, a ni-komu z magistrátu to pravděpo-dobně vůbec nevadí. Kolektor je navíc pod zemí a nikde se o něm již nepíše ani nemluví. A možná právě na to město spoléhá, že lidé časem zapomenou na to, že máme kolektor, jenž nestál malé peníze. Ale co dál?
Asi je to odvážná myšlenka, ale o co by bylo jednodušší a ekono-
mičtější začít dělat projekty po-řádně. I vy doma jistě před po-řízením nového nábytku nebo třeba počítače do svého domu či bytu jistě přemýšlíte o tom, jak utratit co nejméně peněz, a při-tom chcete věc využívat maxi-málně. Když žijete v Ostravě, tak vidíte kolem sebe, jak město in-vestuje do různých staveb, ale zpětně už páni radní nekontrolu-jí, jak kvalitně to bylo provedeno a zda se stavba vůbec maximálně využívá. Není to jenom samotný kolektor, ale například nepouží-vané výsuvné kůly na pěší zóně či nekvalitní dlažba na Masary-kově náměstí. A to, kdo za to ne-se odpovědnost, se na magistrátu už neřeší vůbec.
Ještě než se kolektor pod městem začal stavět, tak se přece dalo od-hadnout, kolik v kolektoru pove-de kabeláže, a podle toho kolektor navrhnout a postavit, a ne posta-vit gigantickou stavbu za 700 mi-lionů korun a až potom zjistit, že ve městě není asi ani tolik kabe-lů, a kolektor tak nelze maximál-ně využít… A kde jsou navíc ještě sliby pánů radních, že když se po-staví kolektor, tak už se nemusí ve městě při opravách kanaliza-ce provádět žádné výkopové prá-ce. Všechny havárie budou řešeny přímo v kolektoru. Dočkali jsme se bohužel pouze toho, že máme kolektor, nemáme peníze a výko-pové práce můžeme v centru sle-dovat neustále.
Té
ma
Napište nám i vy, co si myslíte o kvalitě staveb a následném využití investičních akcí města.
Pěší zóna na ulici 28. října
7
V minulém čísle Ostravaka jsme zveřejnili článek na téma 1st Inter-national School of Ostrava – zá-kladní škola a gymnázium, s. r. o., (ISO) aneb Pohádkový sen každé-ho podnikatele.
Podpora města jako součást podnikání
Chtěli jsme poukázat na soukromou spo-lečnost, která díky
provázanosti s představiteli Ma-gistrátu města hájí své vlastní zá-jmy podnikání. A nejen to. Tato soukromá společnost má právo veta nejen v oblasti finanční a me-diální podpory, ale získává vše, na co ukáže prstem.
Zmiňovali jsme, že ISO sídlí ve čtvrtém patře ZŠ Ostrčilova 1, a to na základě smlouvy o výpůjč-ce, což znamená zdarma, přičemž sama ředitelka školy bojuje s nedo-statkem tříd pro své žáky. Potýká se s problémem chybějícího pro-storu jak pro školní družinu, tak pro mateřskou školu, která spadá pod ZŠ Ostrčilova 1. Třídy se úče-lově půlí nejen na výuku, ale děti tráví odpolední čas opět v prosto-rách, kde se běžně učí.
Z tohoto důvodu městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz, zři-zovatel základní školy, požádal v roce 2008 Radu města o zváže-ní nevyhovující situace a o možné projednání pronájmu nebytových prostor ve Středisku volného ča-su pro ZŠ Ostrčilova 1. (Poznám-ka redakce: Vlastníkem Střediska volného času je právě statutární město Ostrava a budova se nachá-
zí v těsné blízkosti základní ško-ly.) Prostory by zcela vyhovovaly k umístění školní družiny, a děti by tak nebyly nuceny komplikova-ně se přemisťovat. Jaké bylo ovšem překvapení, když po opakovaném naléhání ředitelky školy na měst-ský obvod a posléze písemné žá-dosti náměstkovi primátora rov-něž samotnou ředitelkou školy informující o nevyhovujícím sta-vu byly prostory pronajaty za 250 korun za m2 soukromé společnos-ti se shodnou vlastnickou struk-turou, která již v té době obývala čtvrté patro ZŠ Ostrčilova 1. Ten-
tokrát jednatelé společnosti žáda-li o nebytové prostory za účelem zřízení soukromé zahraniční ško-ly 1st International School of Os-trava, s. r. o, s odůvodněním vy-sokých nároků na kvalitu výuky ze strany zahraničních investorů.
Pokračování tohoto „příběhu“ má pro nás běžné občany neuvěřitel-nou pointu. Pochopitelně problém s prostory trápí základní školu na-dále. A tak se radní města rozhod-li, téměř po dvou letech, tuto si-tuaci řešit. A to tak, že vyčlenili z městského rozpočtu okolo 27 mi-
s. r. o. – obchodní společnost, která vzniká zapsáním do obchodního rejstříku a je založenou za účelem podnikání. Podnikání zákon vymezuje jako soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Třída a zároveň družina na ZŠ Ostrčilova 1
lionů korun a Základní škole Ostr-čilova 1 dostaví a přestaví stávají-cí přístavek, a škola tím získá šest nových tříd.
Pokud všechna fakta shrneme, do-jdeme k závěru, že ve čtvrtém pat-ře Základní školy Ostrčilova 1 obý-vá na základě výpůjčky soukromá firma šest tříd. Oproti tomu je vy-členěna z městské pokladny část-ka okolo 27 milionů korun na do-stavbu a přestavbu přístavku školy na oněch chybějících šest tříd pro ZŠ Ostrčilova 1.
Základní škola bojuje s nedostat-kem místa pro školní družinu a žádá o volné prostory, které pat-ří městu a nacházejí se v těsné blíz-kosti školy. A najednou opět při-chází tatáž soukromá společnost a prostory získává pro účely svého dalšího rozvoje podnikání, právě z důvodu těsné blízkosti obou bu-dov.
Zdá se vám, že je to špatný vtip? Ne, to jsou jen holá fakta.
Budeme i nadále sledovat, kam až dosáhne ochranitelská ruka pánů radních a zastupitelů města a kam až povede otrlost soukromé společnosti, která záštitu města be-re jako součást svého působení.
Koncem listopadu 2011 končí smlouva o výpůjčce nebytových pro-stor ve čtvrtém patře ZŠ Ostrčilova 1 mezi 1st International Scho-ol of Ostrava – základní škola a gymnázium, s. r. o., (ISO) a Měst-ským obvodem Moravská Ostrava a Přívoz. Naše redakce zaslala písemný dotaz jednateli společnosti, kde děti nastoupí do nové ško-ly a zda již od září 2011 budou nuceny tuto situaci řešit v průběhu školní docházky.
Tuto otázku jsme si dovolili položit vzhledem ke skutečnos-ti, že k založení a rozjezdu ISO byly použity nemalé prostředky z městského rozpočtu, a proto se domníváme, že zodpovědnost, kterou soukromá společnost nese, se dotýká široké veřejnosti.
Konkrétní odpověď jsme neobdrželi, pouze odkaz na webové stránky města. Znamená to, že máme jít a zeptat se představitelů města a pana primátora: „Pane primátore a páni radní, kde bude-te v roce 2011 učit!!!“
8
Tomáš Málek pochází sice z Olomouce, kde vystudoval lékařskou fakultu, a možná šťastnou rukou si vybral pro svůj život právě Ostravu. Od studií pracuje jako lékař v Městské nemocnici Ostrava, a přestože původně neplánoval zůstat zde déle, Ostrava mu jaksi nekontrolovatelně přirostla k srdci a on zde žije se svou rodinou již přes dvacet let.
Co Vás vedlo k tomu, že jste si vy-bral právě povolání lékaře?Víte, to je těžké říci. Rozhodně jsem to neměl „nalinkované“ od-malička jako moji kolegové, jejichž rodiče byli lékaři. Každé své život-ní rozhodnutí jsem si musel pro-myslet a prosadit sám, ale k příro-dě a biologii jsem tíhl odjakživa, takže nakonec padla volba prá-vě na medicínu. Dnes jsem rád, že jsem si tak vybral, i když ten-krát jsem opravdu vůbec netušil, co mne čeká.
Povolání lékaře je určitě velmi náročné. Co to pro Vás jako pro člověka znamená?Obrovskou životní školu. Potkal jsem spoustu báječných kolegů, z nichž mnozí pro mě byli a jsou profesním a lidským vzorem, ale to by samo o sobě nestačilo. Mé povolání vyžaduje velkou míru sa-mostatnosti, prakticky denně ře-ším velmi vážné problémy svých pacientů. Abych toho byl schopen, musel jsem poznat lépe sám sebe a utřídit si životní priority. Bez to-ho bych nemohl být svým pacien-tům nápomocen.
Je to klišé, ale žádné peníze vám nezajistí zdraví, žádné peníze vám nezajistí spokojený život ani partnerský vztah, přátele ani klid na duši. Ale to je jen jedna stra-na problému. Může se prostě v ži-votě stát, že něco z toho nevyjde, a pak je důležité se nevzdávat a bo-jovat, dokud to jde, dokud to má smysl. A když už to nejde, když už to smysl nemá, pak je velmi dů-
ležité umět se s tím smířit a hrát dál s těmi kartami, které vám ži-vot nadělil. Ve své praxi jsem se se-tkal s mnoha smutnými osudy, je třeba se smířit, nadechnout se a jít dál. Vyžaduje to pokoru a velkou jistotu, že vaše rozhodnutí jsou správná. V tomto ohledu je povo-lání lékaře velmi stresové, nejisto-ta se netoleruje. Na druhé straně podat někomu pomocnou ruku je velmi krásné, skoro bych řekl ná-vykové.
Takže řešení problémů je Váš denní chlebíček…Denní i noční, v našem povolá-ní to nehraje roli. Externě pracuji i na záchranné službě a tam je to ještě vyhrocenější. Emoce sem ne-patří, jen racionální postupy a věc-né rozhodování a vše pod značným časovým tlakem. Na záchrance jsem v pravém slova smyslu poznal Ostravu. Pacienty od Radvanic až po Mariánské Hory, často slo-žité a těžké lidské osudy. Ostravu jsem díky záchranné službě pro-jezdil křížem krážem.
Díky své práci u záchranné služ-by jste měl možnost poznat Os-travu. Jaký na ni máte názor? Lí-bí se Vám?Moc. Často se o tom hovoří a já to mohu potvrdit. Ve srovnání s mým rodným městem je Ostrava jiná. Je zde obrovský lidský potenciál. Li-dé soběstační, nezávislí a zvyk-lí se postarat sami o sebe. Ostrava je skutečný svébytný fenomén. Má charakter a to se mi líbí. Mám rád zdejší zemitou přímočarost. S tou
ro
zh
ov
or
9
se ovšem nesetkáte na Stodolní uli-ci, to už je jen nafouknutá prázd-ná bublina, kterou se místní rad-nice poněkud neoprávněně chlubí v domnění, že jí to přinese politic-ké body. Přitom ovšem systémově přehlíží a neřeší obrovské problé-my, které do centra právě Stodol-ní přináší.
Co byste naopak Ostravě vytknul a co Vám na ní vadí?Často, když jdu z prá-ce a sleduji dění kolem sebe, nestačím se divit, kolik lajdáctví a ne-schopnosti kolem sebe vidím. A zdá se, že to často nikomu nevadí nebo, co hůře, stalo se to určitou normou...
Mohl byste být konkrétnější?Vždycky jsem se nerad smiřo-val s něčím, co podle mne nebylo správné. Každý člověk má právo vyjádřit svůj názor. Bydlím v cen-tru Ostravy a je zde opravdu mno-ho věcí, se kterými nesouhlasím. Spolu s přáteli jsme se pokusili na problémy poukazovat, ale na-razili jsme na zeď mlčení ze stra-ny zastupitelských orgánů i kom-petentních činitelů. Chtěli jsme
nad tím mávnout rukou, já osob-ně jsem velmi pracovně vytížen, mám rodinu a děti, ale místo toho jsme nakonec založili občanské sdružení. Trošku nám to pomoh-lo, dostali jsme se „za hradby“, někteří nás i zdvořile vyslech-li, jednání střídalo jednání. Poz-ději jsem pojal podezření, že jed-nání samo o sobě je cílem a nikoli cestou k řešení problémů. Přesto nám to ale umožnilo alespoň čás-
tečně nahlédnout do mechanis-mů fungování obecního úřadu a magistrátu a to, co jsme viděli, nás moc nenadchlo. Tohle že má být úřad hájící zájmy občanů? Po-pravdě řečeno, nikdy jsem v poli-tice nepracoval, jsem jen „obyčej-ný“ člověk, ale že by to nešlo dělat efektivněji? Ve spleti odborů a je-jich kompetenčních sporů létáme jako tenisový míč nad sítí, nikdo nenese za nic odpovědnost, chyb-né rozhodnutí zaplatíme nako-nec všichni, jen ne ten, který ho způsobil. Na to opravdu nejsem
ze svého povolání zvyklý. Dospě-li jsme k názoru, že takto opravdu nic zásadního změnit nemůžeme. Vezměte si kauzu Masarykova ná-městí, to jsou doložitelná fakta, a navíc ve světle reflektorů médií. Ale kolik takových dalších kauz leží v prachu pod stolem?
Myslím si, že jako občané bychom měli znát, jak efektivně se hospo-daří s městským majetkem. Není
přece nic špatného na tom, když se někdo o tyto věci více zajímá. Navíc jsme občané a z našich daní jsou úřady placeny, a proto máme právo na tyto informace. Často na-rážíme na zeď mlčení, ale proč?
Co se s tím dá podle Vás dělat?V prvé řadě se nevzdávat a bojovat. Jsou to naše peníze, ze kterých je placen městský aparát, který je po-vinen se o město starat v jeho pro-spěch. Jsou zde pochybnosti, kte-ré nám vrtají hlavou. Proč musíme dvacet let po revoluci dýchat nej-
špinavější vzduch ve střední Ev-ropě? Proč má Ostravan několi-kanásobně větší pravděpodobnost, že dostane rakovinu, astma, alergii atd.? Proč se město už dávno ne-ohradilo proti porušování záko-na v tomto ohledu, a naopak zce-la chaoticky a směšně napadá ty, kteří na to poukazují? Proč je kaž-dý den centrum zacpané kolonami aut, a přitom rozvoj cyklostezek zdaleka neodpovídá možnostem
Ostravy. Jak se hospo-daří s městským ma-jetkem, majetkem nás všech? Jak je postaráno o staré a nemohoucí li-di - je opravdu stadion za dvě miliardy to nej-
důležitější, co Ostrava potřebuje? A jaká je dlouhodobá zdravotnic-ká koncepce města?
Je smutné vidět, že radnice ani obec vlastně není, možná ani ne-chce být, dostatečně transparent-ní, a proto my pak máme pochyb-nosti. To by mělo být podle mě prvořadým cílem – transparent-ní správa a hospodaření, přidělo-vání zakázek, jasné stanovení cílů s přihlédnutím ke skutečným po-třebám občanů města a jejich ná-sledné splnění.
Bydlím v centru Ostravy a je zde opravdu mnoho věcí, se kterými nesouhlasím.
10
Stejně jako dostáváte do svých schránek časopis Ostravak, existují i další periodika takto distribuovaná zdarma občanům Ostravy. I samotné město Ostrava a jejich městské obvody vydávají noviny a časopisy, které by měly informovat Ostravaky o veškerém dění ve městě.
Časopisy hrazené z našich peněz
Redakce Ostravaka se za-jímala o tiskoviny vy-dávané Magistrátem
města Ostrava a městským ob-vodem Moravská Ostrava a Pří-voz (MOaP). Samotný magistrát vydává kromě novin i magazín. Noviny Ostravská radnice vy-cházejí jedenáctkrát ročně, a to v nákladu 140 tisíc výtisků. Ob-sah sestavují a zpracovávají tři redaktoři, kteří jsou součás-tí oddělení prezentace. Témata jsou zařazována podle požadav-ků jednotlivých útvarů, odborů a oddělení magistrátu. Náměty dodávají také organizace zřizo-vané městem.
Magazín Metropolitan Magazine pak vychází dvakrát ročně, a to v nákladu 24 tisíc výtisků.
Centrální městský obvod Mo-ravská Ostrava a Přívoz vydá-vá v centru každý měsíc Zpravo-daj Centrum s kulturní přílohou Kam v centru, a to v nákladu 21 tisíc výtisků. O obsahové nápl-ni jednotlivých čísel zpravodaje rozhoduje redakční rada, kterou tvoří starosta, místostarostové, tajemník, neuvolněný člen ra-dy městského obvodu a dva ne-uvolnění členové zastupitelstva MOaP.
Nepochybně je důležité infor-movat občany o dění v Ostravě, ale máme pocit, že za naše pení-ze se velká část těchto novin vě-nuje spíše prezentaci samotných politiků, přináší s nimi rozho-
vory a přímo pod-poruje politické stra-ny. Připadá nám, že ve veřejných no-vinách samotný ob-čan již nemá takový prostor. Naši zastu-pitelé města zde po-pisují, co a jak dobře ve městě udělali, ale o tom, zda jsou spo-kojení i Ostravané, se už nedočtete.
Když porovnáte ob-sah sdělovaných in-formací v městských novinách s celkový-mi finančními ná-klady, tak Ostrava-ka zajímá, zda jsou pro vás pro občany tyto noviny zajíma-vé? Dozvíte se i ně-jaké zajímavé a plno-hodnotné informace z těchto novin, ne-bo si myslíte, že do-chází opět k mrhání s veřejnými finance-mi tím, že se vydá-vají noviny, které čte pouze pár lidí?
Napište nám do redakce, co si o obsahu a kvalitě městských novin myslíte vy, občané.
Roční náklady na vydání městských periodik v letech 2006 až 2009 (včetně DPH) jsou:
2006 2007 2008 2009Ostravská radnice 2 097 000 Kč 2 097 000 Kč 1 877 000 Kč 1 475 000 KčMetropolitan Magazine 999 000 Kč 999 000 Kč 1 264 000 Kč 999 000 Kč Zpravodaj Centrum 733 000 Kč * 1 093 000 Kč 1 182 000 Kč 1 188 000 Kč
* zpravodaj nebyl plnobarevný a měl nižší počet stran
11
V současné době probíhají oslavy nedožitých devadesátin Vladimíra Brázdy, předního umělce v oblasti operetní-ho umění. Vladimír Brázda vtiskl ostravskému operetnímu souboru neopakovatelný rys tohoto žánru. Nebyl to ale jen on. Na tomto souboru se podepsali další umělci jako J. Pacl, Josef Kobr, Adolf Minský, Kosťa Holubař, Zde-na Poláčková, Liběna Astrová a mnozí jiní. Věhlas ostravského operetního souboru byl znám nejen ostravskému publiku, ale zásluhou V. Brázdy se dostal i do celostátního povědomí zejména díky televiznímu seriálu Melodie vzpomínek a jiných. Všechno to se odrazilo i v návštěvnosti Divadla Jiřího Myrona, kde operetní soubor dlouho-době sídlil.
Zánik ostravské operety?
V tomto roce však došlo k nepříjemné změně. No-vé vedení divadla prosazu-
je novou koncepci tohoto žánru: klasickou operetu nahrazuje no-vým typem divadla s názvem ope-reta/muzikál. Změnu zdůvodňuje úspornými opatřeními ze strany zřizovatele, což je statutárního město Ostrava. V rámci úspor-ných opatření došlo mimo jiné k propuštění umělců, které se do-tklo dvaceti členů operetního sou-boru. Byla propuštěna dlouholetá sólistka a renomovaná režisérka, kmenový dirigent a bývalý šéf, mladí nadějní umělci, dlouhole-tí hráči orchestru, nápověda pů-sobící zde více než třicet let a dal-ší členové před důchodem nebo samoživitelé. Devět sólistů ope-ry a šest členů baletního souboru. Tyto kroky mají kupříkladu při-vést do divadla „mladého diváka“ uváděním současných moderních muzikálů. A jaká hlediska hrála rozhodující roli při propouštění a kdo posuzoval uměleckou úro-veň při tvorbě nového souboru a na základě čeho?
Vzhledem k sociologickému slože-ní obyvatel ostravského regionu, a tudíž i publika, měla ostravská operetní scéna stálé návštěvní-ky, kteří večer co večer plnili hle-diště Divadla Jiřího Myrona, a to často do posledního místa. Nelze přehlédnout ani časté zájezdy z os-travského okolí, které přispívaly k návštěvnosti, kterou jim ostatní
soubory mohly jen závidět (85 pro-cent). Naskýtá se nyní otázka: do-cílí toho i nová orientace souboru převážně na muzikály? Jak efektiv-ní bude dosažení tolik žádoucích úspor při obsazování rolí mimoos-travskými umělci, dirigenty a vý-tvarníky? Uvědomil si někdo z od-povědných pracovníků, že dlouho
budovaný soubor se už nikdy ne-podaří dát dohromady? Co na to říká kulturní komise při magistrá-tu statutárního města Ostrava?
Lze jen s lítostí konstatovat, že to vše se děje při příležitosti nedo-žitých 90. narozenin Vladimíra Brázdy.
Současnou situaci nejlépe ilustru-je nové ztvárnění klasické operety F. Hervé Mamzelle Nitouche, je-jíž premiéra se konala 15. května 2010 a jež dosud nebyla recenzová-na v denním tisku…
členové souboru operety
12
Té
ma
V létě 2009 bylo zahájeno Magistrátem města Ostravy územní řízení na stavbu Nová Karolina – prodloužená Porážková. Jedná se o projekt, při němž má být vybu-dována další čtyřproudová a dále tříproudová komuni-kace na ulici Porážkové směrem od Karoliny k centru. Velmi absurdní je to, že zároveň s touto ulicí leží sou-běžně stávající čtyřproudová komunikace Místecká uli-ce, která se momentálně dostavuje směrem k centru tzv. prodloužené Místecké.
Ostrava má opět unikát!Dvě čtyřproudové silnice vedoucí souběžně vedle sebe
Město bohužel u stavby prodloužená Porážko-vá slepě upřednostňuje
hlavně dopravu a neřeší zde otáz-ku občanské vybavenosti a zeleně, zvýšení hlučnosti a prašnosti v da-né lokalitě. Hlavním argumentem města pro realizaci projektu je fakt, že návrh vychází z koncepce vývo-je města z roku 1980 a čtyřproudo-vá komunikace je zde nutností při vjezdu a výjezdu ve směru Karoli-na – centrum a opačně.
Proč město například nevyuži-je k propojení centra a Karoliny stávající křižovatku Poděbradovy ulice a ulice 28. října? Místo toho se budou na Porážkové ulici zby-tečně kácet stromy a o tom, kudy
v této centrální části města budou chodit lidé kolem „dálnice“, raději nepřemýšlet.
Městské centrum by se přece ne-mělo předělávat až devastovat pou-ze pro potřeby aut, ale žijeme zde i my - lidé. Kdy město začne dě-lat konečně projekty pro nás? Kdy se budou stavět nové zelené par-ky, odpočinkové plochy, chodníky a smysluplné cyklostezky?
Přestože někteří obyvatelé Ostravy žádali město o zachování zeleně, vybudování pouze dvouproudové komunikace a zároveň cyklostez-ky a širokých chodníků, tak město 1. dubna 2010 vydalo územní roz-hodnutí o zahájení stavby.
Ulice Porážková dnes
Návrh města
Návrh občanů
Dali byste osobně vy na Porážkové ulici přednost návrhu města, nebo návrhu občanů?
Víte i vy o nějakém podobném návrhu stavby v Ostravě?
Napište nám! E-mail: [email protected]
13
Předvolební nástěnka na Prokešově náměstí
V rámci předvolební kampaně do parlamentních voleb byla Ostrava zaplavována reklamními mobilními zařízení-mi politických stran. Tyto reklamy jsme mohli vidět přímo u České národní banky na náměstí Dr. E. Beneše nebo přímo na Prokešově náměstí před budovou magistrátu. Je zvláštní, že celý rok město žádné takové propagač-ní obludnosti nepovolí ani za peníze, ale v momentě, když přijdou volby, dá město svolení doslova k přeplácá-ní Ostravy předvolebními reklamními poutači – a navíc zcela zadarmo.
Městská vyhláška zvýhodňuje předvolební politické kampaně
Proč politické strany v rám-ci svých kampaní nemuse-jí v Ostravě platit poplatky
tak jako všichni ostatní, kteří vy-užívají veřejná prostranství?
Placení poplatků za užívání veřej-ného prostranství upravuje obecně závazná vyhláška číslo 2/2007, kte-rá stanovuje místní poplatek pro fyzické i právnické osoby za uží-vání veřejného prostranství a pů-vodně neudělovala žádné osvo-bození od poplatků politickým stranám před volbami.
Páni radní si ale přibližně před ro-kem odsouhlasili změnu vyhlášky, která spočívá v tom, že od červen-ce 2009 jsou osvobozeni od po-platků za umístěná reklamní zařízení související s výkonem volebního práva, a to v době od vyhlášení voleb až do uveřejně-ní jejich výsledků. Že by se již loni připravovaly politické strany sedí-cí na radnici na nadcházející volby v letošním roce?
Připadá nám to dosti diskriminač-ní vůči samotným podnikatelům a živnostníkům v Ostravě, kte-ří musejí za své reklamy celoroč-ně platit bez ohledu na to, zda jsou volby, či ne. A zároveň absurd-ní, že si politické strany svým po-litickým rozhodnutím samy roz-hodly, že budou mít výhodu oproti ostatním, a městská kasa tak při-jde zkrátka.
Redakce navíc zjistila, že orga-nizátor předvolebního mítinku
ČSSD, o kterém jsme psali minu-le, který se konal dne 22. dubna 2010, nemusel platit nic městu, přestože mítink zabral celé Pro-kešovo náměstí před radnicí, ko-labovala doprava v centru a poli-cie zde byla v plném nasazení.
Magistrát města Ostrava se nám k mítinku vyjádřil, že veškeré ná-klady uhradil organizátor, tj. Čes-ká strana sociálně demokratická (ČSSD), která zajišťovala veškeré úkony nutné k organizaci akce (bez-pečnostní služba, lékařská služba, požární ochrana, úklid atd.), ale náklady spojené s nasazením poli-cie a poplatky za veřejné prostran-ství už se nikomu neúčtovaly.
Podle vyjádření tiskové mluvčí An-drey Vojkovské se pronájem veřej-ných prostranství řídí obecně zá-
vaznou vyhláškou města a v období od vyhlášení voleb prezidentem re-publiky až po volby samotné, poli-tické strany a hnutí za využití ve-řejného prostranství neplatí.
To má město skoro pravdu, ale za-pomnělo na to, že v samotné vyhláš-ce se píše pouze o osvobození v době voleb u reklamních zařízení. Máte pocit, že by pojem reklamní zařízení znamenal předvolební koncert s pó-diem a prodejními stánky?
Navíc podle specifikace pojmu sa-motného právního odboru ma-gistrátu je reklamním zařízením myšlena veškerá reklama, a to bez ohledu na to, zda se jedná o stavbu nebo jiný druh veřejné-ho oznámení textem či obrazem. Může to být tedy reklamní stojan dočasně umístěný před prodejnou,
který obsahuje výčet prodávané-ho zboží.
Na co jsou nám vyhlášky, které tvo-ří sami představitelé města ve svůj prospěch a pak si je vykládají a upravují podle toho, jak se jim to zrovna hodí? Nemělo by jít samotné město vzorem nám všem?
Myslíme si, že správně mělo město zaúčtovat organizátorovi předvoleb-ní akce za zábor veřejného prostran-ství (při složení pódia na náměstí, za následnou stavbu pódia a prodej-ní stánky) jako každému jinému, ať je období voleb, či nikoli…
Je to přece naše město, tak proč nám politici zabírají zdarma na-še chodníky a náměstí. Páni po-litici dělejte si svoji politiku ně-kde jinde!
14
Oproti jiným médiím se nesnažíme pouze o to informovat o aktuální kauze – tím naše práce zdaleka nekončí. Všechna témata, o kterých jsme prozatím v Ostravakovi psali, stále bedlivě sledujeme, jak se nadále vyvíjejí.
Vydané územní rozhodnutí je v rozporu s kupní smlouvou.Omyl úředníků, nebo standardní postup magistrátu?
Již několikrát jsme vás infor-movali o stavbě tzv. Auparku (bývalé lauby, přímo v cent-
ru města - více v archivu na www.ostravak.info) a opět vám přiná-šíme novinky týkající se Auparku, nad nimiž člověku zůstává až ro-zum stát.
Dne 31. března 2010 bylo vydáno tak dlouho očekávané územní rozhod-nutí číslo 57/10 o umístění stavby Aupark Ostrava. Vše by bylo napro-sto v pořádku, kdyby však územní rozhodnutí nebylo v rozporu se sa-motnou kupní smlouvou.
Územní rozhodnutí popisuje stav-bu Auparku jako obchodně-admi-
nistrativní objekt s možností par-kování vozidel v suterénu. Budova by měla mít tři suterénní podlaží sloužící jako parkovací plochy s ka-pacitou 307 parkovacích stání, dvě nadzemní podlaží by měla být vy-užita pro obchod a služby. Horní tři podlaží jsou řešena jako univerzál-ní pronajímatelná plocha pro zříze-ní administrativních prostor.
Ale kde se nám ztratilo bydlení, které zde podle původní kupní smlouvy mezi statutárním měs-tem Ostrava a Henri Develop-ment, spol. s r. o., mělo být?
Redakce Ostravaka má k dispo-zici kopii kupní smlouvu, v níž
se kupující zavazuje, že se bu-dou stavět v polyfunkční budově mimo jiné i samotné byty. Sou-částí smlouvy je i dokumentace, z níž jasně vyplývá, že ve dru-hém a třetím patře mají byty být! Navíc v regulačních podmín-kách č. 930/19 ze dne 30. června 2004 pro zastavění proluky me-zi ulicemi Velkou a Pivovarskou v Moravské Ostravě schválených zastupitelstvem města je přímo uvedeno:
„Předpokládá se zastavění prolu-ky dvěma samostatnými domovní-mi bloky sestavenými z jednotlivých domů podobného typu, jakému se dříve říkalo „měšťanský dům“,
s obchody v přízemí a kancelářemi a bydlením v horních patrech, za-střešených šikmou střechou nebo ukončených odstupujícím patrem.“
Dále součástí územního roz-hodnutí je i vypořádání se s vý-hradami občanského sdružení Žijeme ve městě – Naše Ostra-va, které vzneslo námitky také ohledně bydlení. Stavební úřad magistrátu se však ke konkrét-ní námitce vyjádřil v rozhodnu-tí následovně: „V původním zá-měru byly také bytové jednotky, od kterých žadatel upustil bez změn velikosti stavby nebo pod-lahové plochy.“
Takže pokud stavební úřad vydal územní rozhodnutí, tak mu kupují-cí musel předložit projekt, který již s byty nepočítal, a de facto tím po-rušil kupní smlouvu, protože nespl-nil to, k čemu se ve smlouvě zavá-zal. Celé územní rozhodnutí je tedy v rozporu s kupní smlouvou.
Bude snad samotné město pou-ze přihlížet tomu, jak se zde ne-dodržují smlouvy, nebo začne konečně jednat a striktně trvat na podmínkách, za nichž poze-mek prodalo, a následně společ-nost Henri Development poku-tovat? Nebo to máme brát my občané jako fakt, že smlouvy ne-jsou v Ostravě závazné a předsta-vitelům města je to úplně jedno, hlavně že prodali pozemek a do-stali královsky zaplaceno. A co se bude dít dál? To už nikoho z magistrátu nezajímá…
Celou kauzu budeme neustále sle-dovat.
Ná
vr
aT
k T
ém
aT
u
Parkoviště mezi ulicemi Velkou a Pivovarskou
15
Vydané územní rozhodnutí je v rozporu s kupní smlouvou.Omyl úředníků, nebo standardní postup magistrátu?
Na Hradbách 6702 00 Ostrava
Hlavní třída 557702 00 Ostrava - Porubawww.hudy.cz
Jak a kde získat Ostravaka?Objednejte si časopis Ostravak každý měsíc zdarma do vaší schránky. Zašlete nám své jméno a adresu na e-mail: [email protected] nebo na telefon +420 602 576 263 (SMS).
Časopis Ostravak je vždy volně dostupný v Ostravě:• Dům knihy Librex, Smetanovo náměstí 222/8• Dům kultury města Ostravy (poradna Ostravak), 28. října 124/2556
16
Společnost PaS de Theatre založili na podzim roku 2007 dva herci, Vladimír Polák a Petr Sýkora, odtud velké P a S v názvu. Samotný název produkční firmy lze přeložit dvěma způsoby: buď krok v divadle, nebo také žádné divadlo. V roce 2008 vstoupili do společnosti bratři Harmečkové. Kreativní potenciál rozšířili o profesi projekto-vého manažera a profesi právnickou.
PaS de Theatre pořádá Shakespaerovské slavnosti v Ostravě již po třetí
Snahou společnosti bylo přivést do Ostravy letní festival Shakespearovské slavnosti. Přes řadu překážek a rizik spoje-ných se zaváděním značky nového kulturního počinu, navíc
novou produkční společností, se první ročník podařil natolik, že si svou návštěvností přes 95 % řekl o každoroční pokračování. Navíc se zavedený česko-slovenský projekt Shakespearovských slavností podařilo rozšířit na středoevropský rozměr pozváním krakovského divadla Teatra Ludowego se slavným Jerzym Sturhem. Společnost PaS de Theatre usilovala o zviditelnění a využití kulturního poten-ciálu moravskoslezského kraje, a proto navíc obohatilo Shakespea-rovský projekt o produkci představení s ostravskými herci, a vznik-lo představení Komedie Omylů obsazena herci napříč ostravskými divadly. Toto představení bylo velmi kladně hodnoceno nejen pub-likem v Praze, Brně a Bratislavě, ale také odbornou kritikou. Dů-kazem je realizace televizního záznamu České televize, plánovaná na počátek července.
Letošní festival proběhne již potřetí, a to od 21. července do 11. srpna na Slezskoostravském hradě, předprodej začínal od 29. dubna v síti Ti-cketportal.
Pro letošní ročník připravuje PaS de Theatre spoustu novinek. Může-te zhlédnout premiéru Romea a Juliie v režii Pavla Šimáka a opět v pro-dukci ostravských herců. V titulních rolích s Markem Holým a Terezou Dočkalovou. V inscenaci ROMEO A JULIE, v nejkrásnějším milost-ném příběhu všech dob, se máte možnost vypravit do horkokrevné Ve-rony a znovu uvěřit v očistnou sílu vášně a lásky. Budete svědky strhují-cích soubojů a nelítostné vendety dvou znepřátelených rodů, stejně jako humorného přátelství, prudkých mladistvých vzplanutí a boje o štěstí. Tragédie Romea a Julie nás unáší do vábivé říše snů královny Mab, kde ožívá příběh, který proslavila smrt. „V punkevních jeskyních pod Ma-cochou je jeden krápník jménem Romeo a Julie. Tomu krápníku chybí jediná kapka k tomu, aby srostl v jeden tvar, tzv. stalagnát. Krápník je vyschlý, už nikdy neporoste. Celá věčnost a jediná kapka! Tam jsem to všechno pochopila…“, prozradila v rozhovoru při zkoušení Tereza Do-čkalová (Julie) a její postřeh by se mohl stát mottem hry. Marek Holý (Romeo), bývalý ostravský herec, nyní mladá hvězda pražského Diva-
Autor fotografií: R. Šťastný
leTNí příloha
Romeo a Julie
17
dla Na Fidlovačce, podotýká: „Těším se na své kolegy z Ostravy… když jsem hrál Horacia a Honza Hájek Hamleta, byl zavražděn a zůstal jsem sám. Teď hraje Honza Mercucia a až ho Tybalt zabije, zůstane mi mi-lovaná Julie…“
Dále bude uvedena také premiéra pražských slavností – inscena-ce JINDŘICH IV., kde se v hlavních rolích představí Jan Dolanský, Ladislav Mrkvička, Norbert Lichý a Zdeňka Žádníková ad. v režii a úpravě Lucie Bělohradské. Jindřich IV. je strhující příběh přátel-ství a politiky, v němž se hraje o moc a její chuť, o ambice a jejich na-plnění i o kariéru a její cesty. „V Jindřichovi IV. se prolínají dva světy – jeden, v němž vztahy jsou kalkulem, a druhý, v němž vládne veselé a rozmarné podsvětí,“ říká režisérka Lucie Bělohradská.
Letos se nám představí i úspěšné představení v režii Jiřího Menzela VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ, v němž se jako Falstaff, bon-viván a tentokrát i legrační svůdce představí Boleslav Polívka. Hra se loni stala diváckým hitem. Ostravské publikum se může také těšit na velmi úspěšnou inscenaci ANTONIUS A KLEOPATRA s výteč-ným Lubošem Kostelným v úloze Caesara.). Režie kvalitní, recenzen-ty bez výjimky chválené instance se ujal Michal Vajdička. Na Shake-spearovských slavnostech letos ukončí své působení velice populární představení KOMEDIE OMYLŮ, označené jako nejlepší představení Slavností za několik posledních let. Festival bude opět s přívlastkem mezinárodní, vystoupí zde zahraniční soubor The Great Britain The-atre Company a v angličtině představí hru JAK SE VÁM LÍBÍ (AS YOU LIKE IT). Více informací o letošním programu, cenách vstu-penek a možných slevách najdete na www.shakespearova.cz nebo na www.ticketportal.cz
Kromě produkce Shakespearovského festivalu společnost PaS de The-atre realizovala akce jako velkolepé oslavy 90. let Národního divadla
moravskoslezského s historicky prvním uvedením opery pod širým ne-bem na Masarykově náměstí v centru Ostravy, na jaře Evangelium pod-le houslí v katedrále Božího spasitele či koncert jazzové skupiny TUTU s výstavou fotografií Radovana Šťastného v pařížském Českém centru kandidatury hlavního evropského města kultury 2015 a další akce.
Veselé paničky Windsorské
Program Letních shakespearovských slavností Ostrava 2010
21. červenceRomeo a Julie – PREMIÉRA22.–25. červenceRomeo a Julie27.–31. červenceJindřich IV. 2.–3. srpnaVeselé paničky windsorské 5.–7. SrpnaAntonius a Kleopatra 9. srpnaKomedie omylů (PaS de Theatre)10. srpnaKomedie omylů (PaS de Theatre) – DERNIÉRA11. srpnaAs You Like It (Jak se vám líbí) The GB Theatre Company
Představení začínají ve 20.30. Změna programu vyhrazena.
18
Přichází období letních prázdnin a naši redakce zajímal názor Ostravaků na život ve městě v létě a čím by se mohlo centrum ještě oživit v tomto období? Oslovili jsme pár příznivců našeho časopisu a přinášíme vám je-jich názory na Ostravu a letní život v ní:
Ostravaci v létě
„V létě se život v Ostravě zklidní a město se do značné míry vyprázdní. I já mám tendenci každou volnou chvilku trávit mimo město, rád jezdím do hor čím výše, tím lépe. Ovšem ne vždy to jde a ne každý má tolik času, aby z Os-travy utíkal - ani já ne. Ale i v Ostravě se dá prožít zajímavé léto, a tak si určitě letos nenechám ujít Colours of Ostrava, jak to bude možné, vydám se na kole i s dětmi nejraději na Landek do areálu hornického muzea. Určitě nevyne-chám in-line brusle, ale možností, kde bruslit na kvalitním povrchu, je v Os-travě bohužel málo. Celkově je možností, jak aktivně trávit volný čas, v Ostra-vě méně než by mohlo být. Je zde spoustu nevyužitých míst a prostoru, které přímo volají po vybudování hřišť, rekreačních areálů či oddychových ploch. Uvítal bych více cyklostezek, které odvedou obyvatele města rychle a bezpeč-ně z města ven do přírody po vlastní ose. Mám sen o cyklostezce vedoucí po-dél Ostravice z Ostravy až do Beskyd.“
Tomáš Málek, lékař
„Pokud trávím letní dny v Ostravě, tak proto, že je z podstatné části trávím v práci... a potěšením mi pak je, když se z práce vracím pěšky domů přes Masa-rykovo nebo Jiráskovo náměstí, potkávat se se známýma, posedět a sejít se s přá-teli v restauraci nebo kavárně, vyjít s dětmi do parku nebo do ZOO.
Centrum bude živé v letních měsících, pokud v něm budou žít a bydlet lidé ce-lý svůj život, ne jen v létě... Neoslovují mě příliš jednorázové zábavné akce stylu „Centrum žije!“, které jsou placeny z městské pokladny..., a přemýšlím, jaký efekt přinášejí takto vynaložené peníze... určitě by bylo zajímavé zamyslet se nad tím, jak by bylo možné podpořit majitele nemovitostí v centru tak, aby dali přednost výstavbě a rekonstrukci bytů před kancelářskými prostorami.
Pokud bude mít centrum dost stálých obyvatel, budou zde nakupovat i bavit se. Bohužel se často stává, že díky nízkým tržbám obchodníků nájemce střídá ná-jemce a na obchodě, který jsem navštívila před týdnem už dnes visí ve výloze ce-dule „k pronájmu“. Takové časté změny mě pak při další příležitosti odradí cen-trum města vůbec navštívit a řeším si své nákupy a zábavu jinde.
A v samotném centru Ostravy se pak rozmáhají herny a automaty, jejichž provozovatelé jsou schopni zaplatit nájem vyšší, než podnikatelé ve služ-bách a maloobchodě, a nikdo je nemá šanci přeplatit.“
Eva Schwarzová, zaměstnanec v bankovnictví
leTNí příloha
19
„Ostrava má své kouzlo v každém ročním období. Naprosto se zto-tožňuji s textem od Jarka Nohavici v písni Ostravo! „Ať mě moje nohy nesly, kam mě nesly, ptáci na obloze jenom jednu cestu kres-lí!“. Kamkoli jsem jela, nemohla jsem se dočkat návratu domů. Os-trava je kouzelná svou pozicí na mapě, můžete vyjet na den toulat se do hor a hned zase zpátky do útrob domova, je tady kolem mno-hé k vidění a vnímání. Letní ostravské noci jsou krásné, fascinující a inspirující. Příšerný je hic v centru města mezi domy, ale i to má své kouzlo! Líbí se mi rozmáhající se móda „zahrádek“, kam si mů-žete sednout a jen tak zevlovat, pozorovat okolí. Škoda je, že je měs-to často vylidněné… jednoznačně chybí pestrá nabídka akcí.“
…určitě by se dalo lépe využít okolí řeky Ostravice, Komenského sady i nábřeží skýtají tolik možností! Nemusí tam být zrovna pláž, ale posezení u řeky rozhodně ano! Dost si slibuji od plánů týmu ko-lem Ostravy 2015 toto místo „oživit“. Každoročně se těším na Letní Shakespearovské Slavnosti – takových a podobných počinů v centru města bych uvítala více. Určitě by se dalo lépe využít Masarykáče – taková plocha, a tak málo se tam v létě děje. V centru bych přidala, míst pro odpočinek a setkávání lidí, a to třeba u nějaké společné ak-ce, jarmarku, koncertu, apod. V zahraničí se mi ve větších městech líbí večerní a noční kostýmované, historické toulky po tajuplných místech s průvodcem, mnohdy až strašidelné – to by se tady mohlo zavést! Přesto všechno je ale vidět stoupající tendence města, je zde mnoho šikovných lidí! Dejme jim prostor a je to! Ostrava je výzva a proto ji miluji! Hořké moje štěstí, zpečetěný osude!
Hana Foltová, učitelka
„Léto v Ostravě mám spojeno mimo jiné s Colours of Ostrava. Je to festival, na kte-rý míří mnoho lidí z celé republiky i za-hraničí a myslím, že je to dnes už tradiční kvalitní akce, na kterou může být město hrdé.
V průběhu léta by centrum jistě oživily tradiční zelenino-ovocno-květinové trhy a také by se mohlo pořádat více kultur-ních akcí v Komenského sadech, protože v horkých dnech lidé ocení příjemné kli-ma v parku pod stromy. Nemám ale na-mysli žádné hlučné mega akce, spíše ně-co komornějšího rázu. Před několika dny se v Ostravě-Porubě uskutečnilo v rámci nějaké sportovní akce bruslení v ulicích pro veřejnost - bylo by skvělé, kdyby se ta-kovéto sportovní akce pořádaly i v dalších obvodech a ne pouze v souvislosti se závo-dy sportovních špiček.“
Vendula Krčmářová, vedoucí pobočky sdružení Arnika
A co vy a život ve městě v létě a čím by se podle vás mohlo ještě centum oživit? Pište na [email protected].
20
Rádi bychom pozvali všechny, kdo mají rádi výtvarné umění, do podkrovního ateliéru Viridian na Střelniční uli-ci č. 8 v centru Ostravy. Viridian působí v Ostravě již od roku 1997 a byl první svého druhu nejen v Ostravě, ale i v rámci celé České republiky, kdo nabídl výtvarné kurzy dospělým posluchačům, a to i těm, kteří se kres-lení a malování chtěli věnovat až v důchodovém věku. V rámci kurzů se posluchači naučí nejen základy kresby, ale mají také možnost osvojit si veškeré výtvarné tech-niky, aniž by si museli výtvarné potřeby kupovat nebo nosit.
Ateliér Viridian. Výtvarné kurzy pro dospělé.
V době prázdnin kurzisté společně vyjíždějí malovat do přírody - těchto „plenérů“ se účastní i zájemci ze vzdálených míst . Neza-pomenutelnou atmosféru těchto letních výtvarných výprav tvoří
večery u ohně, lampionové průvody a malování v terénu v noci. Poslu-chači kurzů jsou lidé různého věku a profesí – ve Viridianu se však roz-díly stírají díky společnému zájmu o výtvarné umění. Viridian pořádá spoustu zajímavých akcí, do kterých se rádi zapojují i obyvatelé Ostra-vy Například lampionové průvody v maskách nebo besedy se známými osobnostmi.
K velkým příznivcům Viridianu patří například i takové osobnosti, ja-ko je malíř a režisér Zdeněk Miler – autor Krtečka, malíř a operní zpě-vák Lubomír Procházka, který spolu již se zesnulým malířem Josefem Drhou pomáhali Viridian zakládat, nebo malíř, spisovatel a zoolog Lud-vík Kunc.
Na podzim roku 2005 otevřel Viridian svou vlastní Večerní galerii Vi-ridian, ve které vystavují jak posluchači kurzů, tak i známí umělci. V červnu roku 2006 se Viridian nesmazatelně zapsal do dějin umě-ní svou První mobilní výstavou na světě s názvem „Viridian jde me-zi vás“. Poprvé v dějinách malířství se malíři rozhodli vzít své obra-zy a nést je společně ulicemi města. Tato výstava je zaznamenáma i v České knize rekordů a má nárok na zápis do Guinessovy knihy rekordů.
Od roku 2008 je možné ve Viridianu navštěvovat i kurzy sochařských technik, štukatérských technik a modelování. Viridian se tak stal opět průkopníkem – nabídl jako první v republice kurzy sochařských technik pro nejširší okruh zájemců.
Momentálně je možné vidět díla posluchačů výtvarných kurzů Viridi-an nejen ve Večerní galerii Viridian na Střelniční ulici, ale také v Domě kultury města Ostravy, v knihovně města Ostravy – pobočka Petřvald a v knihovně města Ostravy – pobočka Výškovice. V ateliéru Viridian se zdarma malují obrazy pro nemocné děti v nemocnicích a ústavech.
leTNí příloha
21
Od 1. června do 31. července můžete v Minikino kavárně navštívit výstavu fotografií a pastelů Paula Rydera z let 2002-2009. Výstava tohoto fotografa a malíře není zdaleka první. Paul vystavuje již 12 let a má za sebou desít-ky autorských výstav u nás i v zahraničí.
Paul Ryder (1979) fotograf a malíř
Kresba a malba ho zajíma-ly již od školních let. Ole-jové barvy si pořídil, když
mu bylo asi tak dvanáct let a začal se svými „experimenty“ malovat. Později, kolem roku 1993, začal fotografovat. Podle jeho slov byl v temné komoře třeba i celý den. V současné době se jeho tvorba soustřeďuje především na pastel, malbu a portrétní fotografii.
Podle Paula vyjádření jsou je-ho obrazy odrazem jeho vnitřní-ho světa. Vznikají všude, u kávy v kavárně, u čaje v čajovně, v zad-ní části tramvaje, v parku, ale tře-ba i na pláži. Skicák má stále při-pravený ve své levé kapse, a tužku v té pravé.
Paul Ryder je rodilý Ostravák, po-chází z centra města, kde dodnes žije a tvoří. Několik let žil na jihu Španělska, které bylo pro něj vel-kou inspirací a kam se dosud pra-videlně vrací.
K Ostravě má kladný vztah. Jistě k tomu přispívá fakt, že se zde narodil, ale především zde našel několik vý-znamných přátel, se kterými pravidelně pořádá řadu kul-turních akcí. Jednou z nich je například literární revue „Poesia en Colores“, na které spolupracuje společně s Da-videm Pillow již několik let.
Libí se mu zdejší pestrý kulturní život, ale naopak v Os-travě nemá rád večerní a víkendové vylidnění ulic cent-ra města, které by mělo být tepajícím srdcem metropo-le. Paul sám k vylidněné Ostravě říká: „Snad se situace brzy změní. Jsem rád, že vzniká spousta nových kavá-ren, které však mohou být jen malou útěchou zániku velkých kavárenských domů a zaniklé zdejší kaváren-ské kultury. I přesto mám Ostravu rád, stejně jako Cór-dobu či Madrid …“
Výstava pastelů a fotografií – Paul Ryder
1. 6.–31. 7. 2010Minikino kavárnaKostelní 3, Moravská Ostrava
22
Ostravak na návštěvěPodnikám v centruNÁVšTĚVA DRUhÁ:
Touto návštěvou pravděpodobně potěšíme každé ženské srdce a pánům dáme dobrý tip na hezký dá-rek. Nacházíme se mezi nevšední italskou a špa-nělskou módou, ručně malovaným hedvábím a řa-dou módních doplňků v podobě klobouků, šátků a šperků.
Můj Krámek, Moniky Golasovské na Jiráskově náměstí láká všechny zvídavé oči a milovníky originálních vě-cí. „Jsme jediný Krámek, který nabízí ručně pletenou módu: šaty, šály, čepice. Mít svůj obchůdek právě ta-dy byl můj sen. Malé náměstíčko s řadou secesních do-mů, kde se v minulosti konaly tradiční trhy, má své je-dinečné kouzlo. Nejsem z Ostravy, a přesto si myslím, že by se centrum města mělo více prezentovat. Zvláště pak o víkendu, kdy je Ostrava vylidněná a já přemýšlím zda mít v sobotu otevřeno. Víkendové hudební produk-ce nebo například pouliční divadlo by určitě atraktivi-tu města pozvedlo.“
Pokud vám, ve vašem šatníku, schází nějaký ten ori-ginální módní kousek, neváhejte navštívit „kouzelné prostředí“ Krámku Moniky Golasovské, která vám ochotně a velmi ráda pomůže s výběrem.
leTNí příloha
NÁVšTĚVA PRVNÍ:
Představte si asi 35 000 knih, které kromě svých příběhů, mají navíc vlastní historii a ukrývají energii všech svých dosavadních čtenářů. A přesně tuhle mystickou atmosféru najdete v Antikvariátu u Rynku na ulici Poštovní.
Pro Josefa Moškoře je život v centru Ostravy srdeční záležitostí. Tráví zde spoustu času nejen pracovně, ale rovněž rád posedí s přáteli u pi-va. Při otázce proč si pro své podnikání vybral právě centrum, se pou-směje „Dovedete si představit antikvariát někde na periferii? Já teda ne, patří sem, i když je to tady velmi těžké. Oživení je velmi vázáno na kapacitu a cenu parkování. Velké firmy se přesunují do nákupních středisek a lidé pochopitelně za nimi. V sobotu a neděli se proto cent-rum stává mrtvou zónou. Návrat k přírodě, to tady chybí. Město bych oživil Farmářskými trhy, pro začátek by postačily dvě soboty v měsí-ci. Myslím, že by měly obrovský úspěch.“
V Antikvariátu u Rynku si všichni milovníci starých knih přijdou na své. Jan Moškoř sází na obrat, takže své knihy prodává velmi lev-ně. Tento útulný antikvariát má své věrné zákazníky, a pokud k nim ještě nepatříte, jste srdečně zváni.
23
Příjemných setkání není nikdy dost, a když k tomu přidáte osobitý přístup hostitele, tak krátké okamžiky se rá-zem mění v dlouho přetrvávající pocit příjemného naladění.Navštívili jsme čtyři podnikatele, kteří svými službami oživují život v centru Ostravy a navzdory vlivům velkých ob-chodních gigantů, stále odolávají a zůstávají. Obchůdek z ulice ve staré části města je pro ně jediné možné mís-to. Zeptali jsme se, proč podnikají právě v centru a čím by ještě město oživili.
NÁVšTĚVA TřETÍ:
Třetí návštěva je určena všem gurmánům a vyznavačům netušených chutí. Cheesy Shop na ulici Čs. legií nemůžete minout. Linoucí se sýro-vou vůni doslova ucítíte až na ulici. Už jste někdy vyzkoušeli krystalic-ky vyzrálou goudu nebo kozí sýr s kopřivou? Pokud ne, vstupte a nechte se rozmazlit. Lukáš Freisler vám nabídne malou ochutnávku a vaši ná-vštěvu tak promění v dobrodružné objevování.
„Samotné podnikání v centru města nebyl přímo náš nápad, nejdříve jsme byli s kolegyní zaměstnanci a teď už jsme rok a půl spolumajitelé. Po pozitivních zkušenostech bychom místo neměnili. Mám rád atmosfé-ru starých domů kolem náměstí, baví mě dívat se jak si to dřívější stavi-telé užívali. A co mi opravdu nejvíce chybí ? Klasický městský trh s čer-stvými surovinami jako například v Itálii, Francii nebo Maďarsku, kdy se stánky plní sezonními potravinami a ochutnávka kousku ovoce před nákupem je přirozená. Tady je to bohužel jen pár stánků s laciným zbo-žím, které bych nekoupil ani svému úhlavnímu nepříteli.“
Takže až se budete toulat centrem a kousek za Kuřím rynkem ucítíte vůni sýrů, nechte se zlákat například mozarellou z buvolího mléka nebo fran-couzským Roquefortem. Můžeme jen doporučit.
NÁVšTĚVA ČTVRTÁ:
Naše poslední návštěva patří opět vůním, tentokrát ovšem nebudeme ochutnávat. Prodejna kosmetiky MANUFAKTURA na Jiráskově náměs-tí nabízí kvalitní českou kosmetiku z přírodních surovin jako je pivo, ví-no, vřídelní soli a další.
Jana Dudková nám prozradila, proč si otevřela prodejnu kosmetiky prá-vě v centru města. „Podnikám již dlouhá léta a Ostravu mám ráda pro je-jí originální atmosféru, kterou známe jen my Ostraváci. Kosmetika MA-NUFAKTURA svým charakterem a designem přesně zapadá do staré části. Mám zde obchod i přesto, že centrum je méně živé ve srovnání s velkými nákupními giganty. Kuří rynek patří k nejkrásnějším náměs-tím v Ostravě a uvítala bych víc obchůdku s originálním zbožím, které ve velkých centrem nenajdete. Zákazníci se velmi rádi vracejí k výrob-kům, které mají svou originalitu.“
Kosmetika MANUFAKTURA má svou tradici již od roku 1991. Vyrábí se v Čechách s velkým podílem ruční práce. Uklidňujicí vůně příprav-ků vás zcela jistě příjemně naladí a originalita výrobků udělá opravdu radost.
Příště možná přijdeme i k vám. Napište nám [email protected]
výherNí křížovka
Tajenka obsahuje doplnění věty: V městských novinách placených z našich peněz se vždy dozvíte, co zastupitelé pro město za naše peníze udělali, ale už se nikdy nedočtete…(viz tajenka).
Vyluštěnou tajenku zasílejte na adresu: Vydavatelství X-PRESS, Musorgského 878/6, 702 00 Ostrava, nebo mailem na [email protected]. Uveďte prosím svoji zpáteční adresu.Pět vylosovaných výherců bude odměněno.
Tajenka z minulého čísla Ostravak IV / 2010: Podpořte i vy petici za lepší ovzduší.Výherci tajenky: O. Kozlová, S. Lukš, P. Štěpánková, A. Kašpárková, T. KučeraVýhercům gratulujeme a zasíláme slíbenou výhru.
Pozor změna adresy redakce časopisu Ostravak!Nová adresa Ostravaku: Musorgského 878/6, 702 00 Ostrava
Poradna otevřena pro veřejnost
800 30 31 32Volejtezdarma
úterý 10–14 hodin / čtvrtek 10–14 hodin
Své dotazy zasílejte: [email protected] volejte na zelenou linku 800 30 31 32 úterý, středa, čtvrtek od 10–14 hodin
Adresa poradny DK města Ostravy, ul. 28. října 124/2556, Ostrava 2 přízemí vlevo za pokladnou
POMŮCKA:AKS,
AMASA,DIRK, IO
OKRESNÍZDRAVOT.POJIŠŤOV-NA (ZKR.)
VYDÁVATIZVUKKDÁK
PLEMENOOPOTŘE-
BITIJEŽDĚNÍM
JEDNOTNÁSPORTOV-
NÍ KLA-SIFIKACE
JUPITE-RŮV
MĚSÍC
RUSKÝKONST-RUKTÉRLETADEL
POSTAVADIVADELNÍ
HRYOPTOVÁNÍ PŘITAKÁNÍ SPZ
PRAHYZÚŽOVAT
(ŠATY)24
HODINMOHAME-DŮV DRUHA RÁDCE
UKAZO-VACÍ
ZÁJMENO
KOLEMDOKOLASKROJIT
JMÉNOCHAPLI-NOVYŽENY
OZNÁMITÚŘADŮMHUDEBNÍ
DÍLO
1. DÍLTAJENKY
2. DÍLTAJENKYLUČINY
ŘEMÍNEK
NÁŠ BÝV.SKOKANSLOVEN.„KAREL”
SPOJOVATSLOVEN-
SKY„KLÍN”
POPRAVČÍOPAKČEHÝ
TRENÉRFOTBAL.
B. OSTRAVAVALČÍK
UMĚNÍPLYNNÝUHLO-VODÍK
SPZSOKOLOVATOPŮRKO
CITO-SLOVCESMÍCHU
EVRO-PANKAKLATBA(ZAST.)
LESNÍBROUKCITOSL.SKOKU
VLEKLÉSPORY
DOMÁCKYADOLF
JMÉNOSPISOVA-
TELEPAVLA
PLOCHAJMÉNOHERCE
SHARIFA
ŠLÁGRAUTORBÁSNĚ
HAVRAN
OTECDÁLKA(BÁS.)
RUSKÝHOKEJOVÝ
TRENÉR
PŘED-LOŽKA
PROSBA(EXPR.)
OVOCNÁZAHRADAPÍSMENOALFABETY
BOHO-SLUŽEBNÁNÁDOBA
KYTVOJEVŮD-CE KRÁLE
DAVIDA
PRAVOSL.KNĚZ
DRANCO-VÁNÍ
ZNAČNÉÚSILÍ
LAŤKA
MODELFORDU
ZNAČKAACTINIADOBYTČÍNÁPOJ
NÁŠ PŘÍRO-DOVĚDECŽENSKÉHLASY
DOMÁCKYLUDMILACIZÍ MUŽ.
JMÉNO
OPSANÝTEXT
BŮHLÁSKY
OXIDHLINATÝ
(VZOREC)ZNOJ
VERDIHOOPERA
MOUČKA ZKURKUMY
SOUHLASDRUHPEPŘE
LESKLÝNÁTĚR
CITOSL.PLESK-
NUTÍMOJE
HINDUIST.BOŽSTVOZNAČKA
CÍNU
INSPEKČNÍPROHLÍDKA
(ZKR.)100 m2
3. DÍLTAJENKY
ARABSKÉDLOUHÉPLÁŠTĚ
HAVAJECŘECKÝ
BŮHVÁLKY
