1
Včela medonosná
Ročníková práce
Školní rok 2015 / 2016
Motto: "Pokud by z planety Země zmizely včely, zbývaly by lidstvu už jen
pouhé čtyři roky života." Albert Einstein
Autor: Martin Králík, IX. třída
Konzultant: PhDr. Věra Střítecká
2
Obsah
1. Úvod 3
2. Vývojový cyklus včely 4
2.1 Vajíčka a larvičky 4
2.2 Zavíčkovaný plod 5
2.3 Uspořádání plodu 6
2.4 Včely mladušky 6
2.5 Trubci 7
2.6 Včelí matka 8
3. Včelí produkty 9
3.1 Pyl 9
3.2 Med 10
3.3 Propolis 10
3.4 Vosk 11
3.5 Včelí jed 11
4. Včelař 12
4.1 Včelařova práce - včelařský podzim 12
4.2 Včelařova práce – včelařská zima 12
4.3 Včelařova práce - včelařské předjaří a jaro 12
4.4 Včelařova práce – včelařské léto 12
4.5 Ochranné pomůcky 13
4.6 Pracovní pomůcky 13
5. Závěr 14
6. Souhrn (Resumé) 15
Použitá literatura a zdroje 16
3
1. Úvod
Ve své ročníkové práci se budu zabývat zajímavým koníčkem, a to je včelařství. Toto
téma je mi velmi blízké. O včely jsem se začal zajímat už jako malý kluk, asi tak ve
druhé třídě. Můj táta včelaří a já jsem chodil „do včel“ s ním. Ze začátku to bylo jen
takové okukování, ale později jsem svoje znalosti a zkušenosti uplatňoval i
samostatně. Samozřejmě se mi to zalíbilo a včelařím dodnes. Neustále se učím nové
věci, protože příroda je proměnlivá a včelstvo je živý organismus, a nikdy není stejný
rok. Snažím se zdokonalovat, ale jde to jen nabytými zkušenostmi, proto se včelařem
člověk stává až po několika letech.
V této práci vás krátce seznámím s vývojovým cyklem včely, se včelstvem a včelařem
během roku, s včelařským vybavením a včelími produkty.
4
2. Vývojová stádia včely
Včela medonosná (Apis mellifera) je hmyz s proměnou dokonalou. Vývojový cyklus
jedince je rozdělen do fází: vajíčka, larvy, kukly, dospělce.
2.1 Vajíčka a larvičky
Matka v sezóně klade až 3 tisíce oplozených vajíček denně.
5
Z vajíček se po třech dnech vylíhnou larvičky. Každá larvička je krmena včelami
kojičkami mateří kašičkou. Larvička pak doslova leží v potravě (v kapce mateří
kašičky). Neomezeně ji konzumuje a každých 15 hodin zdvojnásobí svoji hmotnost.
Celkem larvička vyroste za šest dní přibližně tisíckrát.
2.2 Zavíčkovaný plod
Po šesti dnech larva vyplňuje celou buňku. Přestává přijímat potravu a včelí dělnice
zavíčkují buňky voskovým víčkem. Aby larva mohla dýchat, je víčko porézní. Toho se
využívá při aplikaci některých léčiv.
V zavíčkované buňce dochází k přeměně larvy v předkuklu a v kuklu. Fáze
zavíčkovaného plodu trvá 12 dní, během kterých se postupně vytvářejí všechny
orgány dospělé včely.
Celkový vývoj včely od vajíčka po dospělce trvá 21 dní.
6
2.3 Uspořádání plodu
Plod je na plástu uspořádán velice pravidelně. Matka zakládá plást od středu
spirálovitě, to znamená, že uprostřed plástu je plod nejstarší a na obvodu je nejmladší.
Zavíčkovaná plodová plocha zdravého včelstva je souvislá s ojedinělými prázdnými
buňkami. Fyziologická mezerovitost plodu je 5%. Prázdné buňky včely využívají jako
topné kanálky.
2.4 Včely mladušky
Včely mladušky se na plástu začínají líhnout od středu. Blížící se vyběhnutí mladušky
signalizuje ztmavnutí víčka a jeho následné proděravění. Mladuška se pod víčkem
otáčí a kusadly si otevírá cestu na svět. Po několika minutách namáhavé práce
mladuška opouští rodnou buňku a vydává se za potravou. Nejprve hledá pylové
zásoby a pak ochutná zásoby medu.
7
Ve včelstvu je podle roční doby 20 – 60 tisíc včel. Dělnice během svého života
vystřídá několik činností. Mladuška může být postupně čističkou, kojičkou, stavitelkou,
skladnicí i konzervátorkou zásob. Kolem 20 dne života se stává létavkou, tou je až do
konce svého života. Některé starší včely vykonávají funkci strážkyň.
2.5 Trubci
Dalšími obyvateli úlu jsou trubci.
Včelí samečkové, kteří se vyvíjejí z neoplozených vajíček. Ve včelím společenství je
trubců několik stovek. Bývají tam od dubna do srpna. Trubčí larvy jsou větší než
dělničí. Pro trubce včely staví trubčinu, to jsou zvláštní části plástů s většími buňkami.
8
Vývojový cyklus trubců trvá 24 dní. Svou velikostí a vzhledem je trubec jasně
odlišitelný od dělnic. Jeho posláním je oplození včelí matky.
2.6 Včelí matka
Včelí matka je ve včelstvu jen jedna. Její vývoj začíná nakladením vajíčka do
matečníkové misky a trvá 16 dní. Larvička v matečníku má stále nadbytek potravy.
Kromě velkého množství mateří kašičky, musí mít budoucí matka jinou péči než
dělnice, aby se jí vytvořily pohlavní orgány. Podle umístění matečníků na plástu
poznáme, jaký měly včely důvod k založení nové matky. Rojové matečníky bývají na
okrajích plástů, nouzové matečníky bývají uprostřed plodu. V lepších včelstvech si
včelař může odchovat další kvalitní matky v tzv. matečníkových sériích. Vychované
matečníky využije včelař v oplodňáčcích nebo při zakládání oddělků.
9
Včelí matka se uvnitř úlu pohybuje se svitou mladých včel, které o ni pečují.
Kontaktem dochází k rozšiřování mateří látky – feromonu, který je sociálním poutem
včelstva.
3. Včelí produkty
Každé včelstvo musí mít stálé zásoby potravy. Z rostlin si včely nosí nektar, případně
medovici a pyl. Včelí produkty jsou užitečné nejen pro včely, ale i pro člověka.
3.1 Pyl
Pyl včely ukládají do blízkosti plodu, aby kojičky nemusely chodit daleko. Pyl je hlavní
složka potravy včel. Jeho nelimitovaný přísun je důležitou podmínkou pro odolnost
včelstva. Včely roznášejí pyl z květu na květ, čímž dochází k opylování rostlin. Při
sběru si včely složitým procesem vytvoří z pylu hrudku, kterou upevní na košíček
třetího páru nohou. Pyl včely donesou do úlu, kde je uložen do buněk (stejně jako
med). V buňkách je utlačen hlavami včel a až je buňka asi ze 2/3 zaplněna, tak pyl
zalijí kapičkou medu. Pyl je vhodný hlavně při nedostatku proteinů a při nutnosti rychlé
obnovy tkání: po těžkých nemocech a úrazech, při únavě, k celkovému posílení
imunity.
10
3.2 Med
Med vzniká odpařením přebytečné vody z nektaru.
Vznik medu je složitá záležitost. Létavka nasaje nektar (medovici) do tzv. medného
váčku, při návratu do úlu jeho obsah předá sosákem úlové včele. Ta donesenou kapku
předá dalším včelám v úle. Kapka sladiny je tak několikrát spolknuta, každá včela část
sladiny zahustí. Polykáním kapky včely přidávají k donesené sladině i enzymy ze
svého zažívacího traktu. Jakmile je med zahuštěn asi na 28 - 32 % vody včela jej jen
velmi těžko polyká a "vysušuje", proto hustou sladinu uloží do typické šestihranné
včelí buňky. V úle je teplota kolem 35°C, z medu se ještě odpaří část vody a když se
buňka naplní medem a ten má dostatečně snížený obsah vody, včely buňku zavřou
voskovým víčkem. Zralý med včely zavíčkují, aby nedošlo k jeho opětovnému
naředění vzdušnou vlhkostí.
3.3 Propolis
Propolis má původ v rostlinách, včely jej sbírají na pupenech listů a květů. Včely
okusují pryskyřici z pupenů a pomocí kusadel z ní vytvářejí hrudky, které si lepí na
košíčky na třetím páru nohou. Poté ji dopraví do úlu, kde za pomoci úlových včel
sundají hrudku propolisu z košíčků, úlové včely propolis dále zpracovávají. Včely
propolis využívají jako stavební a ochranný materiál. Propolisem vystýlají a vystužují
buňky plástů, zatmelují trhliny a otvory ve stěnách úlu.
Využití propolisu je velmi široké. Propolis má silné antibakteriální účinky. Tlumí záněty,
opary, infekce či chřipku. Propolisovou tinkturou či mastí potíráme postižené místo, při
užití vnitřně nakapeme několik kapek do vody a vypijeme, možno kapat na kartáček s
pastou při čištění zubů.
11
3.4 Vosk
Z vosku včely staví plásty, do kterých matka klade vajíčka. Do voskových buněk také
včely ukládají pyl a med. Vosk si včely produkují samy, dal by se téměř nazvat včelím
potem. Po jeho vytvoření na zrcadélku vznikne malá šupinka, tyto šupinky včely
zpracovávají kusadly a potom přilepí kevznikajícímu plástu.
Čerstvý panenský vosk má barvu bílou, s věkem včelí plást tmavne.
Vosk je pro člověka nestravitelný, používá se především jako přísada do mastí a
krémů, ochrana dřeva a kovů, štěpařský vosk, či na výrobu svíček.
3.5 Včelí jed
Jed slouží včelám hlavně jako obrana proti nepříteli. Žihadlo mají dělnice a matka,
trubci žihadla nemají. Jed se vytváří v jedovém váčku v zadečku. Jakmile včela
zabodne žihadlo do oběti, dojde k vyloučení jedu.
V apitherapii se včelí jed aplikuje žihadlem přímo na určené místo na kůži. Včelí jed se
používá pro léčbu zánětlivých onemocnění kloubů a svalů. Ve Střední Evropě není
léčení jedem rozšířené díky rozvinuté moderní medicíně a obecnému strachu ze
žihadel. Většinou pouze včelaři jsou vystaveni účinkům včelího jedu při běžných
pracích se včelami. Pro zdravého dospělého člověka vážícího 60 kg je smrtelná dávka
asi 560 žihadel. Z toho je vidět, že strach ze žihadel, potažmo cílené aplikace včelího
jedu, je naprosto zbytečný.
12
4. Včelař
Včelař má hodně povinností a starostí o včelstvo. Může ovlivnit jeho vývoj. Ošetřování
včelstva vyžaduje respektování jeho zákonitostí. Chovatel-včelař je v pozici toho, který
usměrňuje podmínky pro život včelstva, aby nic nebránilo jeho rozvoji. Povinnosti
včelaře – dodržovat veterinární nařízení (léčení) + nahlásit stanoviště na obecní úřad
(oznámení stanoviště včelstev).
4.1 Včelařova práce - včelařský podzim
Včelařův rok začíná na podzim měsícem září. Včelstvo opatřené zimními zásobami
tlumí svoji aktivitu. S nástupem chladného podzimního počasí včelstvo vytváří zimní
chumáč. V období, kdy denní teploty ještě vystoupí nad 10 °C (říjen- listopad), se
provádí povinné léčení včel fumigací proti parazitu Varroa destructor (kleštíku
včelímu). Léčení se opakuje 3x s několikadenním odstupem. Na podložce úlu se
pozoruje spad roztoče a lze tak hodnotit úroveň napadení. Léčivo lze aplikovat také při
nižších teplotách aerosolem na bázi acetonu pomocí aerosolového vyvíječe.
4.2 Včelařova práce – včelařská zima
V zimním období včelař zabezpečí, aby měl (mechanický odpad živého včelstva) byla
zachycována na podložce úlu po celý prosinec a leden. Takto shromážděnou měl
povinně odevzdává k laboratornímu vyšetření a hodnotí se úspěšnost podzimního
léčení proti varroáze pro další veterinární opatření.
4.3 Včelařova práce - včelařské předjaří a jaro
Období března se vyznačuje pročišťovacími prolety včel. Včely vyprazdňují výkalový
vak. Prolet je důležitým faktorem z hlediska hygieny a zdravotního stavu včelstva, lze
podle něj lze kontrolovat sílu včelstva po přezimování. Včelař musí vstoupit do včel,
zkontrolovat, zda včelstvo má matku (což pozná podle výskytu plodu v plástech). Také
zkontroluje stav zásob, které případně doplní rezervními zásobními plásty. První vstup
do včel se doporučuje, je-li splněna podmínka minimálně 16°C venkovní teploty. Měsíc
duben je ve znamení nárůstu plodování. Včelař rozšiřuje plodové hnízdo mezistěnami.
Období od května až do letního slunovratu je největší rozvoj včelstva. Po odkvětu
ovocných stromů ustává přechodně snůšková aktivita. Podle obsahu medníku lze
poprvé posoudit úspěšnost včelařského roku a provést první vytáčení květového
medu. V nepříznivém roce se první vytáčení nekoná.
4.4 Včelařova práce – včelařské léto
V období léta se včelaři snaží včelám dodávat neustále čistou vodu, kterou potřebují
jak při zpracovávání pylu a nektaru, tak i k vytváření optimálních klimatických
podmínek uvnitř úlu. Dále také musí zabezpečit včelám dostatek prostoru pro jejich
rozvoj, což činí zvětšováním úlu přidáváním tzv. nástavků (medníků), do kterých včely
ukládají medné zásoby, ale i těch, v kterých se včely líhnou (plodiští). V tomto období
13
u včel zaznamenáváme většinou snůšku medovicového medu. Ke konci července a
začátku srpna odebíráme včelám i tento poslední med. Včelstvo však nesmí být
ponecháno bez zásob, proto se neprodleně zahajuje tzv. krmení. Jde o doplnění zásob
na zimu. Včelař krmítkem různého typu dodává do úlu 60% roztok řepného cukru nebo
podobného krmiva. Včely roztok zpracovávají podobně jako nektar z květů a ukládají
do plástů jako zimní zásoby. Podle typu úlu a technologie včelaření se dodává 12-20
kg cukru na včelstvo.
4.5 Ochranné pomůcky
Včelařské rukavice Včelařská kombinéza
4.6 Pracovní pomůcky
Kuřák slouží k uklidnění včel Rozpěrák slouží k rozlepování a vytahování rámků
14
Medomet na ruční pohon Medomet zvratný automat
Husí brko k ometání včel Vidlička k odvíčkování
5. Závěr
Na závěr bych chtěl uvést pár zajímavostí, které jsem načerpal při studiu materiálů pro
zpracování této ročníkové práce a ze svých dosavadních včelařských znalostí:
Po opylení přestanou květy ronit nektar a ztrácejí vůni.
Na čajovou lžičku se vejde 30 g medu.
Pokud je vzdálenost rámku od stěny úlu menší než 7 mm včely tmelí, větší než 10 mm prostavují.
Vosk taje při teplotě 63 °C.
Jeden květ jabloně obsahuje okolo 100 000 pylových zrn, jedna jehněda lísky okolo 6 000 000 pylových zrn.
Ze 100 g pylu můžeme získat tolik základních aminokyselin, jako asi z 0,5 kg masa nebo 7 vajec.
Na čajovou lžičku se vejde 5 g suchého pylu.
Češi významným způsobem ovlivnili historii včelařství. Medomet, který se používá k vytáčení medu, je totiž vynálezem jistého majora Františka Hruschky. Ten v roce 1868 objevil, že je možno využít odstředivé síly k získání medu z plástů. Do té doby včelaři získávali med vykapáním, vylisováním nebo vyvařením voštin.
Při opylení včelami se zvýší výnos řepky olejné o 5 - 55%.
15
Výkonná včelí matka naklade ročně 200 000 vajíček. Ve vrcholném období vývoje včelstva denně naklade až dvojnásobek své vlastní váhy. Například slepice, kdyby se chtěla vyrovnat včelí matce, musela by denně snést asi 25 vajec.
K získání 1 kg medu musí včely navštívit alespoň 5 milionů květů.
J. A. Komenský se zmiňoval o včelách v knihách Orbis pictus (Svět v
obrazech), který je naší nejstarší tištěnou včelařskou památkou a Janua
linguarum reserata (Brána jazyků otevřená). Ve Fulneku za kostelem zavedl
chov včel a prosté lidi učil, jak je třeba včely opatrovat. Byl u nás prvním, kdo
psal o včele. Jeho citát: Z včelařství naučil jsem se přírodu více znáti a více
milovati, než z mnoha knih učených.
Na závěr bych chtěl uvést jedno včelařské moudro:
Úplná znalost včelaření je vyloučena, neboť čím více se člověk učí, tím více
dochází k poznání, že se musí učit ještě více.
6. Resumé
Pro svou ročníkovou práci jsem si vybral téma Včela medonosná. Vybral jsem si toto
téma, protože máme včely doma a trávím tam mnoho času. S včelařením jsem se
začal seznamovat už ve druhé třídě. Zaujalo mě, že – jak pravil A. Einstein - bez včel
lidstvo vyhyne. Svou ročníkovou prací jsem chtěl upozornit na to, jak jsou včely pro
lidstvo důležité a jak je to zajímavý a užitečný koníček.
I've chosen honey bee as the topic of this work. I have selected this topic because we
have got bees at our home and I spend a lot of time with them. I was introduced to
beekeeping when I was going to the second class. The thing that interested me the
most, is the fact that without bees, humanity would collapse. With this work I intended
to expand the knowledge of the general public about beekeeping and about that bees
are very important for us and that beekeeping is a very interesting hobby.
16
Použitá literatura:
Veselý Vladimír a kolektiv: Včelařství, Praha 2009
Veverka Oldřich, Pražák Jaroslav: Získávání včelích produktů, Praha 1991
CD Včely zdravé a nemocné - VÚVč Dol
Průvodce včelařským rokem - Včela pro Moravský Kras o.s.
časopis Včelařství
časopis Moderní včelař
http://www.citaty.emamut.eu/citat/einstein,-albert/3221
http://www.envic.cz/vceli-produkty-jako-prevence-i-lek-na-nemoci.htm
http://vcelamedonosnagc.blogspot.cz/
http://tisnovskenoviny.cz/2016/02/29/osobnost-a-vcelar/
zdroje obrázky:
http://www.envic.cz/upload/10759-101134_v.jpg
CD Včely zdravé a nemocné
http://www.vceliobchod.cz/components/com_virtuemart/shop_image/product/Rukavice
_v__ela__5540cb88ef37c.jpg
http://www.provcely.cz/admin/soubory/katalog/230_katalog.jpg
http://www.provcely.cz/admin/soubory/katalog/813_katalog_a.jpg
http://www.provcely.cz/admin/soubory/katalog/1307_katalog.jpg
http://www.provcely.cz/admin/soubory/katalog/275_katalog.jpg
http://www.provcely.cz/admin/soubory/katalog/2141_katalog.jpg
http://www.provcely.cz/admin/soubory/katalog/884_katalog.jpg
http://www.provcely.cz/admin/soubory/katalog/312_katalog.jpg
http://www.provcely.cz/admin/soubory/katalog/626_katalog.jpg
