VáÏení ãtenáfii, pfiedplatné na‰ich novin nemûníme

SLOVANSKÁ VZÁJEMNOSTMĚSÍČNÍK SLOVANSKÉHO VÝBORU ČR ROČNÍK XXIII ČÍSLO 238, LEDEN 2020 CENA 10 Kč

Zakladatel profesor Ing. Břetislav Chvála, doktor technických věd (DrSc.)

Německo se s výsledkem druhésvětové války nikdy vnitřně nesmí-řilo, i když prošlo jakýmsi proce-sem demilitarizace a denacifikace.A tuto skutečnost si také nikdyhlasitě nepřizná. A podle toho takécíleně jedná. Vezmeme-li to podlečasového sledu: Wenzel Jaksch byljako předseda německé sociálnídemokracie pracovitým poslan-cem našeho parlamentu a z počát-ku znával masarykovské principynaší demokracie. Ale: od nástupuHitlera k moci se zhlédl v myšlen-ce svého předchůdce Josefa Salin-gera (předchozího předsedy ně-mecké sociální demokracie v ČSR)a to byla idea vybudování VelkéhoNěmecka, které mělo zahrnoutúzemí Německa, Rakouska a po-hraničních oblastí ČSR.

My jsme byli již jednou bez čes-kého pohraničí a dobře pamatujeme,jak zbytek republiky byl nefunkč-ním státem, který byl nakonec stejnějako pohraničí, pohlcen naším sou-sedem – Německem. Z tohoto ne-funkčního stavu a následného záni-ku demokratického Československato byla otázka pouhého půlrokua následně byla na světě světováválka. W. Jaksch se zásadně rozešel

s Benešem (zvláště v exilu ve VelkéBritánii) a do naší obnovené repub-liky se již po skončení války nikdynevrátil. Přesto naší republice mělsnahu maximálně ublížit – napříkladtaké tím, že vytvořil lživou legenduo vysídlení brněnských Němců, kte-rou přirovnal naprosto neoprávněněk pochodu smrti. Tato idea VelkéhoNěmecka vytyčená Jakschem začát-kem padesátých let zůstala zakotve-na v myslích Němců pevně až dodnešní doby.

Německo nikdy o Mnichovskédohodě neprohlásilo, že je neplatnáod samého začátku. Tím se ale vý-razně významově liší od prohlášenívítězných mocností. Diplomatickájednání vedená cíleně Ed. Benešems Roosveltem v USA (srpen 1941 ažříjen 1942 = Jan Masaryk), následněsložité jednání Ed. Beneše s VelkouBritánií (květen 1942) o neplatnostiMnichova od samého začátku, ná-sledně se pak připojil Molotov (kvě-ten 1942 v Londýně) za Sovětskýsvaz a poslední to byla Francie (sr-pen 1942 Dejean) již se souhlasemde Gaulla. Ovšem až po válce –v 70. letech – se vyjádřilo Německose svým prohlášením – že Mnichov-ská dohoda je nulitní. Ale význam

tohoto vyjádření je tedy zcela odliš-ný od stanoviska vítězných mocnos-tí. A dá se říci, že to byl záměr – jinýpostoj a pootevřená vrátka k jiným

a budoucím cílům Němců. A do to-hoto scénáře přesně zapadá PlánTillmana Asmuse Fischera na de-montáž České republiky a zrušení

tzv. Benešových dekretů, zveřejně-ný loni. A jak se shoduje stanoviskoNěmecka k Mnichovské dohodě –dnes je nulitní a zítra… bude z po-hledu Německa Mnichovská dohodaplatit?

Vraťme se k současnosti a k PlánuFischera: Dle informací, které pro-sakují na internetu, jde o uklizeníBernda Posselta z pozice vůdce su-deťáků pro jeho váhavý postoja vstřícnost k ČR. Silná páka protinaší republice a prezidentským de-kretům z doby konce 2. světové vál-ky v tomto směru přichází z němec-kého hnutí AfD. A vypadá to, žehnutí se programově přebarvuje:dříve radikálně zaměřené převážněproti podpoře imigrace do SRN, kdenabíralo masově politické bodya v současnosti hnutí stojící proti su-verenitě ČR. A těch německýchpodporovatelů – kolaborantů mámev naší republice opět víc, než dost:a jejich názory – kdybychom neměliten nesmyslný odboj za 2. světovéválky, tak jsme to mohli mít dávnoza sebou (myšleno poněmčení a po-hlcení naší země Německem). Tentonázor jsem na vlastní uši slyšel jižod několika komunálních politiků.

(Pokračování na s. 7)

Tradiční důstojnou připomínkuobětí represí německých nacistůvůči českým vysokoškolákům při-pravila Nadace Nadání Josefa,Marie a Zdeňky Hlávkových vespolupráci s ČSBS, UniverzitouKarlovou a ČVUT před budovouHlávkovy koleje v Praze, Jen-štejnské ulici.

Mnozí řečníci připomínali letoszemřelého přímého účastníka udá-lostí 17. listopadu 1939 Vojmíra Sr-dečného, jenž svůj život zasvětiludržování památky na české studen-ty a varoval před fašismem.

Skutečnost, že se letos do českéhokalendáře navrátil k datu státníhosvátku 17. listopadu Mezinárodníden studentstva (MDS), zdůraznilpředseda správní rady Nadace Na-dání profesor Václav Pavlíček. Jehoprojev přečetl předseda dozorčí radynadace profesor Ivan Wilhelm, ne-boť Pavlíček se pro zdravotní indis-pozici z akce omluvil. V projevu při-pomněl dr. Srdečného, nestora ně-kdejších nacisty perzekvovanýchvysokoškoláků. Srdečného poselstvíznělo na tomto místě ještě vloni. Le-tos v nedožitých sto letech zemřel,ale dočkal se okamžiku, kdy MDSbyl navrácen do kalendáře, což sestalo díky spojenému úsilí levice,studentských spolků, ČSBS, Hláv-kovy nadace, vysokých škol, všechantifašistů a vlastenecky smýšlejí-cích politiků. V Pavlíčkově proslovu

zaznělo poděkování Českému svazubojovníků za svobodu, neboť „jehoaktivity a zásluhy jsou nenahraditel-né a zaslouží si podporu demokra-tického českého státu“. Hlávkovakolej byla v říjnu letošního roku vlá-dou prohlášena za národní kulturnípamátku. Mezi poslanci, kteří polo-žili jménem Sněmovny ke vchodudo koleje věnec, byl také Jiří Dolejš(KSČM).

Výzva k tolerantnostiOhlédnutí za událostmi před 80

lety provedl slovenský historik pro-fesor Jozef Leikert. Ze dveří Hláv-kovy koleje 28. října 1939 vyšel na-posledy zde ubytovaný medik JanOpletal, jehož kroky směřovaly naprotiněmeckou demonstraci do cent-ra města. Při ní byl zasažen zblízkaněkolika střelami a 11. listopaduzranění podlehl. Další běh událostíje znám: na příkaz Adolfa Hitleranásledoval masakr českých studentůna vysokoškolských kolejích v Pra-ze, Brně a Příbrami, jejich transportdo koncentračního tábora, zastřelenídevíti mladých mužů, uzavření čes-kých vysokých škol. Leikert vyzvalk tolerantnosti, protože studenti, in-ternovaní a mučení v KT Sachsen-hausen, také nemohli být k soběhašteřiví, jinak by většina z nich te-ror nepřežila. Pro dialog se vyslovili rektor ČVUT docent Vojtěch Petrá-ček. Rektor UK profesor Tomáš Zi-

ma přečetl jména devíti mladýchmužů zastřelených 17. listopadu1939 v kasárnách v Praze-Ruzyni.Mezi nimi byl i Slovák Marek Frau-wirth.

Místopředseda Senátu MilanŠtěch (ČSSD) označil nacistické re-prese na podzim 1939 za počátek

nejsmutnějšího období v naší histo-rii. Zdůraznil, že statečnost běhemněmecké okupace prokázali nejenstudenti, ale všichni odbojáři a čs.vojáci bojující na východní a západ-ní frontě. Překvapující byla část pro-jevu zástupce Studentské komoryRady vysokých škol Michala Zimy,který zalitoval, že komunistickástrana je 30 let od listopadu 1989„jazýčkem na vahách politiky“.

Za skutečnou svobodu, ne karikaturuPřed Hlávkovou kolejí se pokloni-

li všem českým vysokoškolskýmstudentům perzekvovaným v doběprotektorátu také komunisté, a téžtradičně. Pietní akci pořádal KVKSČM Praha, účastnil se mj. mí-stopředseda ÚV poslanec StanislavGrospič. Komunisté připojili k čet-ným květinovým darům, jež spoči-nuly před kolejí, svou kytici rudýchkvětů.

Onou svobodou, za kterou bojova-li a padli Jan Opletal či dělník Vác-lav Sedláček a další, není to, co seu nás vytvořilo po listopadu 1989,řekla v úvodu předsedkyně KV Mar-ta Semelová. Posledních 30 let jesvobodou pro ty, kteří rozkradli re-publiku, vyvádějí každoročně stov-ky miliard do zahraničí, rozbili Čes-koslovensko, zatáhli zemi do NA-TO… „To je karikatura svobody,“zdůraznila.

Na pokřivený pohled na čs. dějinypoukázala v projevu místopředsed-kyně pražské komise mládežeKSČM Petra Prokšanová. Zájmymladých lidí jsou odváděny ke kon-zumu. Nezřídka se dějiny osvoboze-ní Československa scvrkávají jen nagenerála Pattona, uvedla. Sedmnác-tý listopad měl být pravicovými vlá-dami vymazán z historie coby MDS– jediný mezinárodní svátek, jenžmá kořeny v naší historii. „Nesmímemlčet, když na soudobé Ukrajinějsou stavěny na piedestal zrůdy jakoBandera,“ rozšířila antifašistickýodkaz na současnou Evropu.

Symbolicky akci ukončil student,člen Komunistického svazu mládežeAdam Nainar. Protinacistickou de-monstraci 28. října 1939 vnímá jakopočátek antifašistického povstáníu nás. (mh)

Haló noviny 18. 11. 2019

Pieta v RuzyniPamátku devíti zastřelených stu-

dentů v ruzyňských kasárnách uctiliza SV ČR jeho předseda Jan Minářa tajemnice Alena Grospičová polo-žením kytice k jejich pomníku. Za-vražděni hitlerovskými zabijá-ky tady byli: Josef Adamec,Jan Černý, Marek Frauwirth,Jaroslav Klíma, Bedřich Kou-la, Josef Matoušek, FrantišekSkorkovský, Václav Šafráneka Jan Weinert. (jel)

Odkaz 17. listopadu 1939 zavazuje

Mnichovská zrada. âe‰i musí odejít z domovÛ v pohraniãí. Dûvãátko s panenkousmutní u nápisu na Ïelezniãním vagonu: “Díky vám spojenci stali se z nás vyhnanci“ FOTO – Wikipedie

DemontáÏ âeské republiky?

Jménem KSâM se pfied Hlávkovou kolejí v Praze poklonili (zleva) Marta Semelová, Petra Proke‰ová a Stanislav Grospiã FOTO – Roman Bla‰ko

2 SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST 238/2020

U NÁS DOMA � U NÁS DOMA � U NÁS DOMA � U NÁS DOMA

Památka armádního generálaLudvíka Svobody (1895 – 1979),prezidenta ČSSR a vojáka, jenžbojoval ve dvou světových vál-kách za svobodu a samostatnostsvého národa, nebledne. Lonijsme si 20. září připomněli 40 letod jeho úmrtí a 124. výročí naro-zení. Do rodné obce Hroznatín naVysočině (okres Třebíč) se sjeli lo-ni 23. listopadu 2019 lidé z blízké-ho i širokého okolí – členové vla-steneckých spolků, vojáci, repre-zentace slovenského města Svid-ník.

Tradiční každoroční setkáníu Svobodova pamětního kamene nahroznatínské návsi začalo slavnost-ním přeletem dvou vojenských vr-tulníků, které zakroužily nad obcí,aby tak vzdaly poctu svému někdej-šímu vrchnímu veliteli.

Major v. v. Stanislav Balík připo-mněl celoživotní pouť Ludvíka Svo-body. Loňské 100. výročí vznikuČeskoslovenské republiky bylospjato i se Svobodovou osobností.Dobrovolně se přihlásil do čs. legií.

Nikdy se nesmířil s kapitulací poMnichovu v roce 1938. Uprchl doPolska. „Od momentu, kdy Němec-ko napadlo Sovětský svaz, formovaltam naší jednotku… Naši vojáci podjeho velením prošli slavnou bojovoucestu z Buzuluku do Prahy,“ konsta-toval Balík. Přečetl legendární Svo-bodovo motto: „Nikdy nezapomeň-me, jak lehce jsme svobodu ztratilia jak těžce a za cenu velikých obětínašeho a zejména sovětského lidujsme ji dobývali zpět.“

Pozdrav od ministra obrany Lubo-míra Metnara předal všem zúčastně-ným ředitel Krajského vojenskéhovelitelství AČR Jihlava plk. gšt. La-dislav Sekan. Podle jeho slov „Lud-vík Svoboda byl poctivým vlasten-cem a jen díky takovým vlastencůmjako on mohla vzniknout samostatnáČSR.“

Člověk vysokých kvalitVzpomínku pronesl plk. Miroslav

Svoboda z 22. základny vrtulníkové-ho letectva v Náměšti nad Oslavou.Nejen pro něho byl L. Svoboda vzo-

rem. Jako mladík v roce 1985 předsvým nástupem na vojenské gymná-zium navštívil zdejší rodný dům hr-diny dvou světových válek (v té do-bě zde sídlilo muzeum, které bylov 90. letech zrušeno). „Inspiroval měnejen jako velitel, ale i jako člověk,“vyznal se. Fascinující jsou pro něhomnohé okamžiky statečného životaslavného jmenovce: první světováválka Ludvíka Svobodu postavila dorole vojáka, ačkoli toužil stát se ze-mědělcem. „Je úchvatné číst jehodopis zaslaný svému veliteli po bitvěu Zborova,“ řekl plk. Svoboda. Ak-tivní bylo jeho zapojení do budováníČs. armády v samostatné republice,nesmlouvavý postoj zaujal po zradězápadních spojenců. Statečnost pro-kázal v době největšího ohrožení stá-tu. „V roce 1968 mohl již být na od-počinku a místo toho vstoupil na po-litickou scénu. Byl to člověk vyso-kých kvalit,“ přednesl plk. Svoboda.

Dopis po bitvě u Zborova, které sejako 22letý čs. legionář, řadový vo-ják L. Svoboda zúčastnil (dopis da-tován 2. 7. 1917), citovala pedagož-ka uherskohradišťského gymnáziaMiroslava Poláková. Odmítla tvrze-ní některých současníků, že vlaste-nectví je přežitek. K vlastenectví sehlásí i ti, kteří ctí památku vlastenceLudvíka Svobody! Poláková připo-mněla osudy širší Svobodovy rodi-ny, které byly tragické. Za nacistic-ké okupace byla za pomoc odbojivyvražděna rodina Stratilova (z linieSvobodovy manželky Ireny), ve vě-

ku 17 let byl v Mauthausenu zahu-ben syn Miroslav. Jen díky pomocistatečných lidí přežili uprchnuvšímanželka a dcera Zoe. Právě profe-sorka Zoe Klusáková-Svobodová,která se akce jako vzácný host kaž-doročně účastní, a její vnuci Miro-slav a Václav Klusákovi, pokračujív předávání pokrokového odkazu L.Svobody.

Nejslavnější boj – boj za mírZ daleka přijela Marcela Ivančo-

vá, primátorka slovenského městaSvidníku, který Svoboda pomáhalosvobozovat od fašismu a věnovalmu mimořádnou pozornost i po vál-ce při mírové obnově. Svobodovasocha je neodmyslitelnou součástí

siluety města, uvedla. „Dnes, kdy sezlehčuje otázka války a míru a kdyjsou fašismus a extremismus v mno-hých podobách přítomny v naší kaž-dodenní realitě, nesmíme zakrývat,že se týkají i nás,“ varovala.

Ludvík Svoboda je dvojnásobnýmčestným občanem Svidníku. „Vyzý-vám politiky a vojáky, aby ten nej-slavnější boj, který by vyhráli, bylboj za mír,“ zakončila primátorkasvůj projev citací zřejmě nejvýznač-nějšího myšlenkového odkazu Lud-víka Svobody.

Profesorka Klusáková k vyzname-nání, jež získala ke Dni válečnýchveteránů – Kříži obrany státu, přida-la v sobotu medaili k 75. výročí Kar-patsko-dukelské operace.

Haló noviny 25. 11. 2019 (mh)

Na mnoha místech v Českérepublice si loni 28. října l i-dé připomínali 30 let od pře-vratu. Největší akce probě-hla na Národní tř ídě v Praze ,kde ale zazníval předevšímpískot.

Od brzkých ranních hodin se naNárodní třídě střídali zástupci par-lamentních stran, aby uctili památ-ku položením květin či zapálenímsvíce. Na představitele vlády počí-naje premiérem Andrejem Babi-šem (ANO) a vicepremiérem Ja-nem Hamáčkem (ČSSD) lidé pís-kali, nepříznivě reagovali také naVáclava Klause mladšího (Triko-lóra). Babiš pak v Národním mu-zeu přednesl k 30. výročí projevplný díků. Zmínil také, že nenípyšný, že sám byl členem komu-nistické strany. Na adresu protes-tujících pak Babiš novinářům sdě-lil, že v StB nebyl. Nepřízeň padlai na sociálnědemokratické členykabinetu, kteří přišli zhruba hodi-nu po premiérovi. Pískalo se takéna zástupce prezidentské kancelá-ře. Naopak čestný předseda TOP09 Karel Schwarzenberg se dočkalpotlesku, dobře byli přijati i zá-stupci Pirátů či americký velvysla-nec.

Na Národní třídu během dopo-ledne přišli také zástupci opozič-ních stran. Situace, kdy premiérnemůže položit bez kontroverzíkvětiny ve státní svátek na Národ-ní třídě, není normální, řekl před-seda ODS Petr Fiala. Premiér byměl podle něj přemýšlet, proč vy-volává u lidí odpor. Bývalý před-seda TOP 9 Miroslav Kalousekdodal, že demokracie je v poslednídobě v ČR v ohrožení.

Babiš se z Národní třídy odebralpěšky do Národního muzea za dal-šími předsedy vlád zemí visegrád-ské čtyřky, tedy Slovenska, Polskaa Maďarska, a předsedou němec-kého Spolkového sněmu Wolfgan-gem Schäublem. Na Národní tříděbylo kolem 11:00 tisíc lidí.

Haló noviny, 18. 10. 2019 (cik)

Poznámka: Svou řečí v roli ka-jícníka v Národním muzeu premi-ér Babiš ponížil sám sebe. Mýlíse, jestliže se domníval, že po jehosebekritickém gestu k němu budehavlovská pražská kavárna a celo-republiková protidemokratickázloba křiklounů z Milionů chvilekpro demokracii tolerantnější. Pro-tibabišovské kravály pokračují!

(jel)

Rusko formálně navrhlo Spoje-ným státům pětileté prodlouženísmlouvy o omezení strategickýchútočných zbraní (START), kterávyprší v roce 2021.

Agentuře RIA Novosti to řekl ná-městek ruského ministra zahranič-ních věcí Sergej Rjabkov. Uvedl, žepro Moskvu je přijatelné i prodlou-žení o kratší dobu. Smlouva START,jejíž obnovenou podobu podepsaliv roce 2010 v Praze prezidenti USAa Ruska Barack Obama a DmitrijMedveděv, je poslední platnou od-zbrojovací smlouvu mezi oběma ja-dernými velmocemi.

Rusko před nedávnem varovalo,že pro zevrubnou debatu o jejímdalším prodloužení už zbývá máločasu. Americký prezident Donald

Trump v roce 2017 ruskému partne-rovi Vladimiru Putinovi sdělil, žedohoda START je pro USA nevý-hodná. O jejím případném prodlou-žení americká strana rozhodne letos.

„Navrhli jsme Spojeným státůmprodloužení smlouvy o pět let… Po-kud to z nějakého důvodu pro USAnení přijatelné, tak třeba i na kratšídobu,“ řekl Rjabkov. Prodlouženío kratší dobu je méně vhodná vari-anta, ale „lepší něco, než nic,“ řekldiplomat.

Smlouva START omezila arzená-ly Spojených států a Ruska zhrubao třetinu na 1550 strategických ja-derných hlavic rozmístěných maxi-málně na 700 odpalovacích zaříze-ních.

(čtk)Stranu 1 a 2 připravil a redigoval Jan Jelínek

Ludvík Svoboda stále inspiruje

Na Národní se zase pískalo

âestná stráÏ a kvûtiny u pamûtního kamene pfied rodn˘m domem Ludvíka Svobody v Hroznatínû FOTO – HALÓ NOVINY/ MONIKA HO¤ENÍ

Armádní generál Ludvík Svoboda FOTO - ARCHIV

Návrh na prodlouÏeníSTART

Ani v roce 2020 jsme před-platné našich novin neměnili!Zůstává ve stejné výši, jakov loňském roce!!! Předplatné seskládá z úhrady 11 výtisků po10,- Kč, poštovného a ostatníchnákladů, které tvoří převážněbankovní poplatky. Při odběrujednoho výtisku poukažte 203,-Kč, při dvou výtiscích 322,- Kč,při třech 448,- Kč, při čtyřech546,- Kč, při pěti 652,- Kč, přišesti ks 748,- Kč, při sedmi842,- Kč, při osmi 934,- Kč, přidevíti 1022,- Kč, při deseti ks

1062,- Kč. Každý dobrovolnýpříspěvek je velmi vítán.

Důležité připomínky prospráv né vyplnění poštovní pou-kázky, případně příkazuk úhra dě: Každému bylo přidě-leno identifikační číslo, tzv. va-riabilní symbol. Naleznete jejna adresním štítku zásilky Slo-vanské vzájemnosti. Toto číslodoplňte na poštovní poukázcedo rubriky variabilní symbol.Do „zprávy pro příjemce“uveďte také toto číslo a za nějvelkými tiskacími písmeny své

příjmení a název obce. Protožeúdaje na poštovní poukázcejsou zpracovávány počítacímizařízeními pošty, je třeba je vy-plnit pečlivě, abychom správněidentifikovali Vaši platbu.

Pokud platíte bankovnímpřevodem, nezapomeňte na na-še č. účtu 75690309/0800 uvéstsvůj variabilní symbol!! – tj.vaše odběratelské číslo.

Případný dotaz: mobil 607 715 152

Alena Grospičová – tajemnice SV ČR z. s.

VáÏení odbûratelé Slovanské vzájemnosti!

Ze vzpomínkového shromáÏdûní pfiipfiíleÏitosti 324. v˘roãí muãednickésmrti Jana Sladkého Koziny u pamût-ní desky na nádvofií Prazdroje v Plzni23. listopadu 2019. Na akci byl pfiíto-men i pfiedseda Mûst. v˘boru KSâMPlzeÀ Karel Kvit, úvodní i závûreãnéslovo mûl Jan Bo‰tík. Mezi vlajkono‰istál Vladimír Mlejneck˘ (zcela vlevo). ANTONÍN VOKOUN

238/2020 SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST 3

SVùT KO LEM NÁS � SVùT KO LEM NÁS � SVùT KO LEM NÁS

Vladimír Mlejnecký z Mělníkapoukázal na lhostejnost mladýchlidí v naší zemi, kterým je jedno,jakou řečí se u nás mluví, oni ako-rát chtějí žít v blahobytu, ale ne-vědí, že jim nespadne sám z nebe,že pro to musí být podmínky, abyblahobyt mohl fungovat. To jeberlička propagandy, že blahobytbude trvat navěky v kapitalistic-kém režimu a v Evropské unii.Takže to je problém výchovy mlá-deže. Tady probíhá přeformátová-ní národního myšlení, což vidímev případě dehonestace maršálaKoněva.

V ČR vyrostla od převratu v listo-padu 1989 třicetiletá generace a tih-

le mladí nezažili socialismus. Jsouabsolutně indoktrinováni kapitalis-mem, jsou na vedoucích pozicích ja-ko například různí manažéři a cho-vají se v naší zemi ve zvráceném du-chu, poněvadž oni nic jiného nepo-znali! Takže vlastně to je autogeno-cida! Je jim vnucována k uvěření fa-leš, že naši osvoboditelé byli oku-panti. To je válka lží, akorát se ne-střílí ostrými náboji. Bohužel se po-rážíme sami. Když nás obsadiliNěmci, tak i největší hlupák věděl,že to jsou tady okupanti. A když jimsloužil, tak byl považován za zrádcenároda. Dnes je to jinak. Máme stát-ní aparát a ten, místo aby nás chrá-nil, tak je tu o toho, aby národ zničil.

Štváči proti slovanským národůmJiří Pokorný z Berouna připomněl

zrod Vlasteneckého fóra před 15 le-ty, v němž stěžejní roli vedle Klubučeského pohraničí (KČP), Levico-vých klubů žen a dalších organizacísehrává klíčovou roli i Slovanskývýbor ČR. Pouze v jednotě je síla.Připomněl útoky na Společnost Lud-víka Svobody nejen ze strany sdělo-vacích prostředků, na jejíž obranu serozhodně postavil KČP. Vzpomnělijsme 75. výročí zahájení karpatsko-dukelské operace. Tato významnáudálost je však opomíjena a ten, kdona ni zapomíná, by se měl stydět.V této operaci působil 1. čs. armádní

sbor pod velením Ludvíka Svobody,za naši svobodu se tu bili sovětští vo-jáci. I na tom je vidět obraz, jak ne-návidí některé špičky politického ži-vota v naší zemi otázku slovanskévzájemnosti. Nejsou to mladí lidé,kteří nechápou, co je to slovanskávzájemnost. Je to několik senátorůa senátorek, kteří štvou proti slovan-ským národům. Špinavě se vyjadřujítaké proti jednotlivým vlasteneckýmorganizacím, včetně Slovanskéhovýboru ČR.

Slované mají právo ctítsvůj jazyk a zvykyBývalý poslanec za KSČM Vác-

lav Exner z Prahy, který byl dvakrátmonitorovat volby do ukrajinskéhoparlamentu, řekl, že praktickyv každé západoukrajinské vesnici jemohyla s pravoslavným křížem napočest bojovníků za Ukrajinu z 2.světové války. Mohyla na oslavu ar-

mády UPO. Exner navštívil městeč-ko, kde je památník na Banderu.Zkoušeli jsme na Ukrajině udělatshromáždění zástupců parlamentůslovanských zemí. Napříkladz Chor vatska nám na náš telegramodpověděli anglicky. My nedokáza-li ani naši vládu přinutit, aby totohnutí poněkud víc podpořila. Para-doxem České republiky je, že v 90.letech se ČR přihlásila do frankofo-nií. Jako Slovani máme právo na to,abychom se vzájemně ctili a podpo-rovali své jazyky a zvyky, abychomse sešli všichni dohromady a cítilise jako v rodině. A tohle naplněníse, žel, v našich vládách zatím ne-projevuje. Dnes lze u nás stěžíshlédnout nějaký film ze slovanskézemě. Kdy jsme naposledy slyšeliv rozhlase nějakou slovanskou pís-ničku, kromě české nebo sloven-ské?!

JAN JELÍNEK

Maršál Koněv a jeho památ-ník se dostal do pořadu paní Jíl-kové a byla to velká podívaná.Zadání televize, jako dnes všechhlavních médií, bylo jasné – sna-ha o překreslení obrazu událostí2. světové války. Snaha o sníženízásluh SSSR na osvobození Pra-hy. V tomto duchu se odvíjel po-řad. Velice vypovídající bylascénka, kdy se paní Jílková na-bídla panu Gabalovi, jestli mujako ona nestačí, když se vyjád-řil, že v pořadu nemá žádnou že-nu. Podle mne se totiž měla po-stavit za stoleček na jeho stranumezi něj a starostu Koláře, pro-tože tam patří. Nebyla tím, kýmby v pořadu měla být. Nezávis-lým moderátorem, snažícím senajít historickou pravdu a véstdebatu mezi dvěma stranamis odlišnými názory.

Dnes je velice moderní říkat A,ale tak nějak už opomenout dopl-nit to hlavní a důležité B. Vytrh-nout nějaký fakt, událost či infor-maci z kontextu doby, ze souvis-lostí a pěkně si ji doplnit do svéhoschématu a udělat si pak závěr, ja-ký se hodí. Ten pořad je ukázkový,co se této technologie týče. Hlav-ním tématem bylo osvobozeníPrahy. Zazněl názor, že se Pražanéosvobodili sami, že ti vojáci Rudéarmády vlastně přišli zbytečně.A jako důkaz nám jakýsi odborníkz Akademie věd ČR sdělil, že jichpřece v Praze zahynulo jenom 30!Ano, pan odborník má pravdu. Aleje to přesně to A. Krásně vyjmulpražskou operaci Rudé armády zesouvislostí událostí 2. světové vál-ky. Velice umně poukázal na to,jak málo rudoarmějců v Prazeumřelo. Přitom jich při osvobozo-vání Československa zahynulo ví-ce jak 140 000. Což je v tomto pří-padě to B. A celkem jich za válkypadlo přes 8 milionů, což bychommohli nazvat B na druhou. A tentoodborník se nám snaží podsunout,že když jich padlo v Praze tak má-

lo, že tam ti vojáci šli zbytečněa Pražané by to zvládli sami.

Dám dva smutné příklady, kteréPražské povstání ukáží v zcela ji-ném světle. Povstání ve Varšavěnacisté utopili v krvi, protože Rudáarmáda nedokázala městu pomocia těch málo a špatně vyzbrojenýchpovstalců se fašisté nebáli a velicerychle je rozdrtili. Připomenu, žednešní politická reprezentace Pol-ska dokonce obviňuje Moskvu, ženese vinu za tyto oběti! Druhý pří-klad je Slovenské národní povstá-ní. Opět bylo potlačeno a bojovnícizahnáni do hor, protože Rudá ar-máda nepřišla včas na pomoc.

A tak se ptám, utekla většina na-cistických vojáků, bylo jich vícejak milion, z Československa doamerického zajetí, protože se bálapražských povstalců? Anebo tobyli vojáci maršála Koněva, kteříjim naháněli hrůzu? Souhlasím, žepovstalci byli odvážní a jejich ve-litel, generál Kutlvašr, by si za-sloužil v Praze památník, aby-chom měli další místo, kde si tytohrdiny připomínat. Ale úloha vojá-ků maršála Koněva při pomociPraze je neoddiskutovatelná a pa-mátník v podobě maršála Koněvajim byl postaven zcela oprávněně.

Není lehké se přímo postavit té-to technologii manipulace, proto-že manipulátor má výhodu přípra-vy a překvapení. Neštítí se lžia umí šikovně manipulovat s fakty.Snaží se v oponentovi vyvolat ne-gativní emoci a tím ovlivnit jehoreakci. Vřele doporučuji těm, kdoneviděli, tento pořad zhlédnout zezáznamu, je tam toto vše velice vi-dět. Je více než jasné, že tato kau-za bude pokračovat a je možné, žese dočkáme i dalších. Snaha o pře-psání už i nedávného běhu dějinjede v plném proudu. Ale my má-me jednu velkou výhodu. Pravdaje s námi!

MIROSLAV HAVLÍK

Česká biskupská konference(ČBK) podala trestní oznámenína jednání neznámých osob, kteréby se mohly dopouštět sexuálníhozneužívání v katolické církvi.Uvedl to právní zástupce ČBKRonald Němec. ČBK chce podleněj ochránit případně neprávemobviněné. Kardinál a arcibiskuppražský Dominik Duka v pořaduPartie v televizi Prima loni řekl,že pokud ti, kdo o údajném sexu-álním zneužívání v církvi mluví,neřeknou jména, nebude moci cír-kev nikdy zasáhnout. „Tito lidé

musí, pokud vědí, tak nám musídeklarovat, že znají oběti, aby-chom mohli těmto případům za-bránit,“ řekl Duka.

Katolická církev se snažila tytoosoby vypátrat, ale bezúspěšně.„Protože to tvrdí více zdrojů, tak sevšichni biskupové usnesli na tom, žepožádají orgány činné v trestním ří-zení, aby se pokusily tyto osoby vy-pátrat,“ sdělil advokát Ronald Ně-mec. Kdy odhalí tyto zvrhlíky?!

Za 30 let se uskutečnilo 11 soud-ních řízení, deset lidí bylo odsouze-no, mnozí už nežijí. V ČR téma se-

xuálního zneužívání v církvi vyvsta-lo na začátku dubna, kdy Česká do-minikánská provincie uvedla, že do-minikáni podezírají asi šest mužů zesvých řad, kteří se v 90. letecha v prvním desetiletí 21. stoletímohli tohoto činu dopustit. Činy seve většině případů týkaly osob star-ších 18 let, v jednom případě bylaoběť mladší 15 let. V případech, kdyse proti pachatelům sešlo dost svě-dectví, byl s nimi zahájen církevně-právní proces. Trestněprávní procesv žádném z těchto případů nezačal.

ČTK

Konûve, máte slovo.Pravda je s námi!

Stranu 3 připravil a redigoval Jan Jelínek

Diskuse na loÀském fiíjnovém Celostátním shromáÏdûní SV âR

Probíhá pfieformátování národního my‰lení

Hfií‰níci katolické církve

V českých dějinách je mnohovýznačných osobností, jež životzasvětily národu a vlasti, ale sou-časníkům jejich jména nic neříka-jí a snad už ani říkat nemají. Mezi„postižené“ patří též Josef Barák.Nikoli právem, protože – jako něm napsal spisovatel Antal Sta-šek: „Svými náhledy předbíhalsvou dobu, což bývá vždy znám-kou duchů nad obecnou úroveňvynikajících.“

Pocházel z Prahy (narodil se 26.1. 1833). Nuzné dětství mělo vliv naformování jeho sociálních názorů.Přes chudé poměry se Barákovi po-dařilo vystudovat novoměstskégymnázium. Přitahovala ho novina-řina a touha proniknout mezi českouvlastenecko-spisovatelskou elitu.Seznámil se s V. Hálkem, K. J. Erbe-nem a B. Němcovou. Životní přátel-ství jej pojilo s Janem Nerudou.S nimi roku 1858 vydal almanachMáj, kvůli němuž se zadlužil.

Nejenom plamennými slovy, alei činy bojoval za českou věc. Do hle-dáčku c. k. policie se dostal už jakostudent, veřejně položeným věncemna hrob J. Jungmanna. Když proběh-li nepokoje vyvolané provokačníoslavou narozenin básníka F. Schil-lera německými studenty, úřadyoznačily Baráka organizátorem de-monstrace. Zanedlouho, v květnu1860, došlo k dalšímu pouličnímuvystoupení, kdy čeští studenti spolus účastníky rolnické výstavy provo-lávali hesla požadující větší volnostčeského národa a slovanských náro-dů v rakouském císařství vůbec. Ny-ní zatčení neušel a následně byl vy-povězen na rok z Prahy.

S vypršením zákazu se vrací dohlavního města Českého království.

Působí v různých periodikách. Abymohl lépe obhajovat národní záleži-tosti, demokratizaci poměrů a vystu-povat vůči poněmčování, založil ro-ku 1867 vlastní čtrnáctideník Svo-boda. V neklidném období rakous-ko-uherského (německo-maďarské-ho) vyrovnání režim Svoboda oka-mžitě upoutala. Barák je za „zločinrušení veřejného klidu a pořádku“odsouzen ku patnácti měsícům vě-zení. Po propuštění ve vydáváníSvobody pokračoval až do roku1873, kdy ji postoupil jinému maji-teli.

Projevoval intenzivní zájem o děl-nictvo, v kterém viděl masovousložku společnosti. Chtěl, aby ná-rodní sebeuvědomění proniklo dovšech sociálních vrstev, což zname-nalo zlepšování trudného údělu děl-níka. Tehdejší dělnické hnutí byloroztříštěno v mnoho spolků a druž-stev. Také tiskovin vycházelo víc,ale jejich vliv nebyl velký. Proto sí-lily hlasy volající po orgánu, před-stavujícím ústřední tribunu českéhodělnictva. Stalo se tak 3. září 1871založením Dělnických listů (DL).

Řízením redakce byl pověřen Jo-sef Barák, který se s chutí pustil dodíla. 5. ledna 1872 vychází prvníčíslo DL. Záhy se dostavují sporys marxisty ve vydavatelském sboru,vedených J. B. Peckou a L. Zápo-tockým. Vytýkali mu netřídní a na-cionalistický přístup, on jim zasekosmopolitismus. Jelikož nechtělzasívat rozkol do dělnických řad,vedení DL se vzdal. Přijímá místoodpovědného redaktora Národníchlistů, tehdy největších a nejvlivněj-ších českých novin. Vydával jeJUDr. J. Grégr, s K. Sladkovským,jeden z předáků utvářející se Národ-

ní strany svobodomyslné (mladoče-ši). Bez Barákovy účasti se obešelmálokterý vlastenecký podnik. Ne-mohl tudíž chybět ani při založeníSokola. Náležel k horlivým propa-gátorům sokolské myšlenky v na-šem národě. Když se po Praze roz-neslo, že neznámým mecenášemBaráka je J. Fügner, udělali pražštíNěmci nad budoucím starostou So-kola, jehož příklon k češství považo-vali za jakousi krátkodobou výstřed-nost, definitivně kříž.

Početný zástup sokolů v čele s M.Tyršem ho doprovázel i při poslednícestě na Olšanské hřbitovy (zemřel15. 11. 1883). Pohřeb se konal v denslavnostního znovuotevření oprave-ného Národního divadla, také k jehozbudování svým celoživotním usilo-váním Josef Barák přispěl.

VLADIMÍR MLEJNECKÝ

Josef Barák FOTO - Wikipedia

Opomíjen˘ Josef Barák

Prezident i Ruska a ČínyVladimir Pu tin a Si Ťin-pching prostřednictvím tele-mostu zahájili loni v prosinciprovoz plynovodu Síla Sibi-ře, prvního mezi oběma stá-ty. Podle Putina se tím stra-tegická spolupráce obou ze-mí dostává na novou úroveňa zvýší do roku 2024 hodnotuvzájemného obchodu na 200miliard dolarů (4,6 bilionukorun) ročně. Plynovod na-pojuje Čínu na sibiřská nale-ziště zemního plynu.

Síla Sibiře je s náklady 55 mld.USD dosud nejdražším ruským ply-novodem. Provoz zahájila jeho část

dlouhá 2157 kilometrů. Ve finále byměl plynovod měřit ještě o téměř ti-síc kilometrů víc. Ruská plynáren-ská společnost Gazprom již v roce2014 podepsala obří dohodu o do-dávkách plynu do Číny plynovo-dem Síla Sibiře po dobu 30 letv hodnotě zhruba 400 mld. USD.

Plynovod je „rozsahem bezpre-cedentní a vysoce technologickýprojekt“, řekl Putin v telemostus čínským prezidentem. ProMoskvu je důležitý také tím, žeplyn bude zásobovat i zpracovatel-ské podniky na ruském Dálnémvýchodě. Otevřená větev plynovo-du byla vybudována s předstihem.Plynovod Síla Sibiře je strategic-

kým projektem, který snižuje zá-vislost Ruska na západních ener-getických trzích. Evropské partne-ry ale Moskva neopouští, zane-dlouho otevře plynovod NordStream 2 spojující Rusko s Ně-meckem, v lednu má být uvedendo provozu další plynovod záso-bující ruským plynem Turecko.Oba projekty míjejí tradiční tran-zitní stát Ukrajinu, s níž má Ruskonyní mrazivé styky.

Čína nové dodávky plynu z Rus-ka spojuje s pozvednutím ekono-mického potenciálu severový-chodní části země, která dosud svéenergetické potřeby pokrývala těž-bou uhlí. Rusko se v souboji

s Turkmenistánem a Austrálií stá-vá pro Peking klíčovým energetic-kým dodavatelem a posiluje jehopozice v obchodní válce se Spoje-nými státy americkými.

Do roku 2025 by se měly potře-by Číny zvýšit o polovinu a sibiř-ský plyn by měl pokrývat desetinucelkové čínské spotřeby.

„Rozvoj čínsko-ruských vztahůje a vždy bude prioritou zahraničnípolitiky obou našich zemí,“ řeklpři zahájení provozu Si Ťin-pching. „Jde o historický projekt,který je příkladem hluboké inte-grace a vzájemně výhodné spolu-práce,“ dodal. Haló noviny,

4. 12. 2019

4 SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST 238/2020

SVùT KOLEM NÁS � SVùT KOLEM NÁS � SVùT KOLEM NÁS

Pomník vlasovcům hodlápostavit ve své městské částistarosta pražských ŘeporyjíPavel Novotný. Rozhodnutío tom mu schválilo loni 16.prosince zdejší městské za-stupitelstvo. Tento hlupáckýzáměr, iniciovaný starostou,naprosto postrádá vědomostiz pravdy historie o zrádcíchSSSR z řad Ruské osvoboze-necké armády (ROA). To po-chopitelně nenechalo lhostej-ným Velvyslanectví Ruské fe-derace (RF) v ČR.

Je skutečností, že vlasovci, kteříkolaborovali s hitlerovskou armá-dou, vstoupili na pomoc Pražské-mu povstání proti vůli svého veli-tele Andreje Vlasova. Rozhodnutík tomu učinil jeho podřízený ge-nerál Sergej Buňačenko. Chtěli sisvou zradu a zločiny vykoupit naposlední chvíli rolí spasitelů a zís-kat alibi!

Z velvyslanectví se Novotnémuprávem dostalo naučné lekce, žepro nynější Rusko představují vla-sovci, jimž velel z německého za-jetí naverbovaný bývalý sovětskýgenerál Andrej Vlasov, kolaborant-skou ozbrojenou armádu, zformo-vanou hitlerovským Německem.Ta bojovala i proti Spojencům teh-dejšího SSSR. Ambasáda na svýchwebových stránkách napsala: „Vsouladu s Chartou Mezinárodníhovojenského tribunálu v Norimber-ku jsou zločiny Andreje Vlasovaa jeho kompliců kvalifikovány jakoúčast na nacisty spáchaných váleč-ných zločinech a zločinech protilidskosti a napomáhání jim.“ Je

strašné, že v metropoli na Vltavě seobjeví jak stín Čapkova hnědéhomloka komunální politik, adorujícízločincům z přeběhlíků do ROA,jejíž vojáci také vraždili Poláky, ci-vilisty ve Varšavě a občany dalšíchnárodností. Mají na svědomí i ho-lokaust: například pogrom v ghettuŠiauliai v roce 1943. ROA vhánělalitevské Židy do transportů odjíž-dějící na smrt do Osvětimi. Jestližeby byl pomník vlasovcům v Řepo-ryjích postaven, tak VelvyslanectvíRF zdůrazňuje, že by to bylo poru-šení závazků ČR, vyplývajícíchz Úmluvy o nepromlčitelnosti vá-lečných zločinů a zločinů proti lid-skosti. V této úmluvě se kromě ji-ného podle velvyslanectví dálepraví, že „na takové zločiny – ni-koli pouze na osoby, které je spá-chaly – se promlčení nebude vzta-hovat, bez ohledu na dobu jejichspáchání.“

Starostovi je vlastní nabubřeláarogance. Spíše by se měl nechatvyšetřit na psychiatrii. Jak uvedlaMF Dnes, Novotný totiž loni 27. li-stopadu doručil obecní multikárouna ruskou ambasádu v Praze dopis,který adresoval ruskému preziden-tu Vladimiru Putinovi. Ambasádase proti tomu ohradila. Novotnýv dopise Putinovi rovněž neomale-ně a chvastounsky sdělil, že prý„Řeporyje mají tisíckrát lepší his-torickou zkušenost s vlasovci nežs vámi, vy karikaturo sebe samas atomovým kufříkem za zadkema hlavou plnou vodky a černéhosvědomí.“ S drzou nehorázností setím Novotný dopustil urážky rus-kého státníka, jemuž nesahá ani po

kotníky. V hanebném dopise Puti-novi zvýraznil Novotný své buran-ství další nehorázností: jak infor-moval deník Právo loni 28. listopa-du, tak starosta mu též vzkázal, ževidí Koněvův a Vlasovův významv Pražském povstání odlišně, a Ko-něva v něm označil za svini nehod-nou adorování v učebnicích proděti, natož pomníků.

Je patrné, že jak v případě Ond-řeje Koláře (TOP 09), tak i PavlaNovotného (ODS) jde oběma sta-rostům o to, aby se křečovitěa uboze zviditelnili na politickéscéně především oni! S blížícím se75. výročím konce 2. světové vál-ky k tomu využívají svou mrzkoušanci. S Novotným také vedla roz-hovor ruská televize, v němž obha-joval pomník vlasovcům v Praze.

Vypadal, jako by zcela ztratil ro-zum! Není divu, že než s ním tele-vize přerušila rozhovor, označilaho za „hlupáka“ a „ničemu“. No-votného vystoupení na obrazovce,kde vrhal po moderátorových otáz-kách na diváky grimasy, se pocho-pitelně od moderátora dostaloi znepokojivého dotazu: „Proč sešklebíte? Jste klaun, nebo jste uteklz blázince? Nebo jste přece jen po-litik?... Chcete pomník vrahům.Víte, že páchali zločiny? Zaživaupalovali lidi, zabíjeli Židy, Rusy,Ukrajince, Poláky, Němce, koho-koli.“ Na svém Twitteru pak No-votný napsal: „Opravdu jsem pyš-ný na to, co jsem jim řekl, než měodpojili…“ Lidé v Rusku si teď asimyslí, že Novotný je nácek.

JAN JELÍNEK

Sílou Sibifie proudí do âíny rusk˘ plyn

Ruská armáda americkýmkontrolorům poprvé ukázalasvou novou strategickouzbraň, kterou prezident Vladi-mir Putin označuje za převrat-ný vynález srovnatelný s prv-ním sputnikem z roku 1957.

Raketu Avangard, jejíž okřídle-ná bojová část dosahuje hyperzvu-kové rychlosti, si Američané pro-hlíželi na nejmenované ruskéstřelnici. Umožňují jim to kontrol-ní mechanismy smlouvy o omeze-ní strategických útočných zbraní(START). Raketa Avangard mápodle ruských expertů mezikonti-nentální dosah a může letět v at-mosféře 27násobně rychleji nežzvuk. Přitom dokáže během letu

k cíli měnit směr i výšku, čímž je„naprosto nezranitelná“ prostřed-ky protivzdušné obrany. Navíc jeAvangard navržen s využitím no-vých kompozitních materiálů, tak-že vydrží teploty dosahující až2000 stupňů Celsia.

Prezident Putin loni v únoruoznámil zahájení sériové výrobytéto zbraně, která měla být do kon-ce roku 2019 poprvé zařazena dovýzbroje pluku protivzdušné obra-ny nedaleko ruského Orenburgu.Rusko-americká smlouva STARTmá vypršet v roce 2021 a může býtprodloužena o dalších pět let. Jed-nání ale váznou a obě strany se ob-viňují z nedostatečné vůle ustano-vení smlouvy plnit. (ČTK)

Stranu 4 připravili a redigovali Miroslav Havlík a Jan Jelínek

� Volby v BûloruskuBěloruský prezident Alexandr Lu-

kašenko sdělil, že hodlá kandidovatv prezidentských volbách 2020. Totoprohlásil novinářům po odhlasovánív předčasných parlamentních vol-bách, které se konaly 17. 11. 2019.Běloruští voliči v nich vybírali členyposlanecké sněmovny. Tentokrát sedo dolní komory Národního shro-máždění nedostal ani jeden zástupceopozice. Podle běloruských médií seke sledování voleb akreditovalo vícenež tisíc mezinárodních pozorovate-lů. rt.com

� GeleÏinis vilkas?V litevském Pabrade loni v listopa-

du proběhlo vojenské cvičení TheIron Wolf 2019 II. Kromě Litvy se hozúčastnili jednotky 10 jiných člen-ských zemí NATO, mj. Německa.Právě takto se jmenoval v 30. letechminulého století litevský fašistickýútvar. Můžeme to pokládat za náho-du? Železný vlk, litevsky Geležinisvilkas – takto se jmenoval fašistickývojenský útvar založený v roce 1927za autoritářské vlády litevského pre-zidenta Antanase Smetony a minis-terského předsedy Augustinase Vol-demarase. Do tohoto agresivního an-tisemitského a fašistického sdružení,které zařídil Voldemaras podle vzoruitalských Černých košil, se zapojovalipředevším důstojníci, studenti a ško-láci. Voldemaristé si vytkli za cíl zba-vit Litvu Poláků a Židů a vytvořitmohutný stát podle vzoru evropskýchfašistických hnutí. Mnozí jeho účast-níci se spojili ve zjevně národně soci-alistickém Svazu litevských aktivistů,Litevské aktivistické frontě a Stranělitevských nacionalistů. Právě oni sezúčastnili v červnu 1941 litevskéhonárodního povstání a pak spolupraco-vali s německými okupanty, kteří ob-sadili téhož roku území Litvy.

sputniknews.com

� Summit BRICS 2019Na plenárním zasedání summitu

prezident Ruské federace prohlásil,že je nutné posílit roli zemí BRICS namezinárodním poli. Ve svém vystou-pení vyzval členské země „více na se-be brát vedoucí roli v OSN“, vytvořitkolem sebe kruh podobně smýšlejí-cích zemí a společně řešit klíčovéglobální a regionální problémy světa.Spolupráce Brazílie, Ruska, Indie,Číny a Jižní Afriky vypadá jako vel-mi živá a aktivní, nehledě na veškerátvrzení západních médií o tom, žesbližování nejsilnějších rozvíjejícíchse ekonomik už není moderní ani ak-tuální. Summit BRICS celkově vypa-dá jako ideální platforma zaměřenána vzájemně výhodnou spoluprácinamísto zdůrazňování rozporů.

vestifinance.ru

� Platební systém MIRMIR společně s firmou PayXpert

představili pilotní projekt, kterýumožní platit kartou MIR ve VelkéBritánii. Očekává se, že transakcev systému MIR usnadní platební ope-race klientům firem, které obchodujís Ruskou federací. Loni na konci říj-na ruský a turecký prezident posoudi-li možnost používání karet MIR v Tu-recku. Předpokládalo se, že do konceroku 2019 má být systém MIR zave-den ve všech zemích Euroasijskéhoekonomického svazu. rt.com

Neu‰lo nám

Státy východní Evropy mohouza několik let uvažovat o odchoduz Evropské unie. V projevu na in-vestičním fóru v Moskvě to loniv listopadu řekl ruský prezidentVladimir Putin. Uvnitř EU kvůlizvláštnostem vznikly při rozdělo-vání funkcí protiklady, upozornilstátník. Někde na začátku roku2028 některé země východní Ev-

ropy dosáhnou takové úrovně eko-nomického rozvoje, že přestanoubýt příjemci grantů a nejrůzněj-ších podpor z evropského rozpo-čtu a budou muset platit tak jakoto dělá Velká Británie, pokračovalPutin. „A nejsem si jist, zda je ne-napadne totéž co dnes Británii,“prohlásil v narážce na brexit.

(ČTK)

âeká státy v˘chodní Evropy brexit z EU?

„Nezranitelná“ raketa Avangard

Hlupáctví fieporyjského exhibicionisty Novotného

Ruský prezident Vladimir Putinna sklonku loňského listopadu za-hájil provoz na nové dálnici meziMoskvou a Petrohradem. Čtyř-proudová autostráda je dlouhá 700kilometrů a její výstavba stála více

než půl miliardy rublů (přes 180milionů korun českých). Řidiči poní mohou jet povolenou rychlostí110 až 130 km/hod. Jízda mezioběma velkoměsty potrvá šest ho-din.

Nová dálnice Moskva – Petrohrad

Zleva generálové Vlasov a Îilenkov s Josephem Goebbelsem (zcela vpravo), únor 1945 FOTO – ARCHIV

238/2020 SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST 5

HISTORIE � HISTORIE � HISTORIE � HISTORIE � HISTORIE � HISTORIE

Srbské rozvědky odhalilyrozsáhlou operaci ruské tajnéslužby, která se v zemi po-koušela verbovat srbské zpra-vodajské agenty. Na tiskovékonferenci to řekl srbský pre-zident Aleksandar Vučič .Vztahy Bělehradu s Moskvouto podle něj ale vážněji nepo-škodí.

Aféru rozpoutalo tajně pořízenévideo, na němž ruský špion předá-vá peníze vysoce postavenému srb-skému činiteli. „Srbské bezpeč-nostní orgány při několika příleži-tostech získaly ve formě videozáz-namů a audiozáznamů důkazyo kontaktech mezi plukovníkemKlebanem a členy srbské armády,“řekl srbský prezident. Potvrdil takinformace médií, že ruským špio-nem je pracovník vojenské rozvěd-

ky GRU Georgij Kleban, který bylnejspíš spojkou pro kontakt Mosk-vou zverbovaného Srba.

Podle Vučiče ale srbské rozvěd-ky mají informace i o dalších rus-kých špionech, podle něj zdoku-mentovaly „deset kontaktů se třemizdroji“. Vučič zároveň vyjádřil pře-svědčení, že jeho ruský protějšekVladimir Putin o operaci ruskýchtajných služeb nevěděl a že afératradičně nadstandardní srbsko-rus-ké vztahy nepoškodí.

„Politiku vůči Rusku, které pova-žujeme za bratrskou a přátelskouzemi, měnit nebudeme… posílímevšak obranu našich rozvědek,“ řeklVučič. Případem se na jeho pokynzabývá vojenská zpravodajskáslužba VBA.

Kremelský mluvčí Dmitrij Pes-kov doufá v zachování přátelských

vztahů mezi Moskvou a Bělehra-dem. „Nevíme, co je to za inci-dent, je třeba se v tom zoriento-vat,“ konstatoval. „Jsme přesvěd-čeni, že vztahy mezi Ruskema Srbskem mají natolik speciálnípartnerský, bratrský a spojeneckýcharakter, že je nemůže nic ovliv-nit,“ prohlásil.

Mluvčí ruského ministerstva za-hraničí Marija Zacharovová sděli-la, že aféra může být provokací.

Prioritou zahraniční politikySrbska je směřování do Evropskéunie, avšak bez ohrožení tradičněpřátelských vztahů s Ruskem.Moskva také stojí za Bělehradempři odmítání uznat jednostranněvyhlášenou nezávislost Kosovaa dodává Srbsku zbraně.

(ava, čtk)

Jádrem sporu tak byla míraspolupráce s NATO. Šlo o při-jetí tzv. ročního národníhoprogramu (ANP) jako první-ho kroku k partnerství s alian-cí, přičemž schválený doku-ment měl být odeslán do Bru-selu. Srbský zástupce v ko-lektivní hlavě státu MiloradDodik se důrazně postavilproti, zatímco Chorvat ZeljkoKomšič a Bosňák Šefik Dža-ferovič byli pro přijetí doku-mentu, bez toho odmítli po-tvrdit Tegeltiju do funkce.

Východiskem ze slepé uličky sepodle listu Oslobodjenje stala do-hoda všech tří členů předsednictva,že do sídla NATO bude místo ANPodeslán plán reforem BaH. Jdeo balík zamýšlených změn, které

země hodlá učinit „na cestě do NA-TO v budoucnosti“…

Prezidentské a parlamentní volbyse v Bosně konaly 7. října loňskéhoroku. Rozhodovalo se předevšímo složení předsednictva, které tvořízástupci tří konstitutivních národů– Bosňáků, Chorvatů a Srbů. Volilise ale i poslanci celostátního parla-mentu a parlamentů bosňácko-chorvatské Federace Bosny a Her-cegoviny (FBaH) a Republiky srb-ské (RS), na něž je Bosna a Herce-govina rozdělená. Ve federaci sepodle ČTK konaly i volby do kan-tonálních parlamentů a v Republicesrbské, aby toho nebylo málo, voli-či také vybírali prezidenta (rj)

Nepro‰el národní program

Stranu 5 připravila a redigovalaNataša Weberová

Rusk˘ prezident pfied náv‰tûvou Maìarska pfiijal v  rezidenci Novo-Ogarjovou Moskvy kubánského prezidenta Miguela Diaze – Canela (vlevo). Vladimir Putinpfii diskuzi nad rÛstem spolupráce mezi star˘mi spojenci zvlá‰È ocenil odolnostostrova svobody tváfií v tváfi americkému útlaku.

Aleksandar Vuãiã: Aféra vztahy nepo‰kodí

Uznání Kosova už stáhlo 16zemí, a nezávislost této bývaléjihosrbské provincie tak nynípodporuje méně než 100 ze 193členských států OSN. Do Běle-hradu přišla přís lušná nótaz Ghany, informovala agenturaTanjug.

Srbsko tím zaznamenalo dalšíúspěch ve svém diplomatickémúsilí přesvědčovat země, které bezznalostí souvislostí či ve snazepodbízet se USA a spol. uznalynezávislost Kosova, aby od tohotosvého rozhodnutí ustoupily. Sa-mozvaná Priština to ostře kritizujea vloni kvůli snaze Srbska o jejídiplomatické blokování zavedlastoprocentní cla na dovoz srbské-ho zboží.

Srbský ministr zahraničí IvicaDačič v září podle srbské veřejno-právní televize RTS řekl, že početzemí, které stáhnou nebo zmrazí

uznání Kosova, se do konce rokuještě rozroste. Přitom předpově-děl, že počet států uznávajícíchjednostranné vyhlášení nezávis-losti Kosova klesne pod polovinučlenů OSN.

Africká Ghana je dosud největ-ším státem, který stáhl své uznáníKosova z roku 2012. Rozhovoryo tom podle Bělehradu trvaly půl-druhého roku.

Podle Tanjugu se v diplomatickénótě poslané z Accry uvádí, žeghanská vláda se od uznání Koso-va jako nezávislého státu rozhodlaustoupit, neboť porušuje Helsin-skou dohodu a rezoluci 1244 Radybezpečnosti OSN z roku 1999.

Západ na Bělehrad naléhá, abyod své diplomatické aktivity upus-til v zájmu obnovení dialogu s al-bánským vedením Kosova. Podlesrbského vedení je ale základnímpředpokladem pokračování dialo-

gu zrušení drastických cel. Teprvepak lze mluvit o zastavení aktivit,avšak recipročním – na jedné stra-ně proti uznání Kosova a na stranědruhé pro jeho uznání.

Bezprostředním podnětem Priš-tiny ke zvýšení cel na srbské zbožíbylo podle ČTK nepřijetí Kosovaza člena Interpolu vloni v listopa-du. Bělehrad se o to předtím za-sloužil intenzivní kampaní mezičleny této mezinárodní policejníorganizace.

Mezi státy, které nezávislost Ko-sova uznaly, je například vedleUSA i většina zemí Evropské unievčetně ČR (kde ovšem situace ne-ní jednotná). Na druhé straně od-mítavý postoj Srbska podpořilypředevším Rusko a Čína. Kosovoale neuznalo ani pět unijních zemí– Slovensko, Španělsko, Rumun-sko, Řecko a Kypr. (rom)

Haló noviny 13. 11. 2019

Kosovo pod stovkou

Za nejdÛleÏitûj‰í povaÏujíjejich humanitární práci

V pražské Opletalově ulicinedaleko Václavského náměs-tí sídlí sdružení občanů půvo-dem převážně ze zemí bývaléJugoslávie s názvem Lastavi-ca. Občanské sdružení se sna-ží udržovat tradice zemí bý-valé Jugoslávie v České re-publice, ochraňovat a šířit zdekulturu těchto krajin a taképodporovat a rozvíjet vzájem-nou kulturní spolupráci.

Sdružení pořádá různé společen-ské a kulturní akce jako výstavy,koncerty, prezentace knih, divadelnípředstavení a je také hlavním orga-nizátorem Gavranfestu. Vydává téžknihy autorů bývalé Jugosláviea provozuje ve svých prostoráchknihovnu pojmenovanou po Duša-nu Karpatském. Pravidelně zajišťu-je dětem z SOS dětských vesniček

v bývalé Jugoslávii letní pobytyv ČR a pomohlo také při povodníchna Balkáně v roce 2014.

V polovině dubna Lastavica osla-vila deset let od svého vzniku. Čest-ný předseda, jeden ze zakladatelůsdružení a také autor knihy Sarajev-ská princezna MUDr. Edib Jaganjaca předsedkyně sdružení Mgr. Dren-ka Jelčičová.

Chtěli zůstat v kontaktu s jejichkulturou a přiblížit se více jejich dě-tem a novým přátelům, Čechům.U zrodu stáli MUDr. Edo Jaganjac,Mgr. Veso Djorem a Ing. Mirko Jel-čič.

Proč Lastavica?Lastavica je vlaštovka. Je to malý

zpěvavý ptáček, který má dva do-movy, jeden na jihu a jeden na seve-ru, a vždycky se vrací do stejnéhohnízda. To je krásně řečeno. (nw)

Tř íč lenné předsednic tvoBosny a Hercegoviny (BaH),kolekt ivní hlava státu, v úte-rý konečně jmenovalo no-vým předsedou bosenskévlády Zorana Tegeltiju.

Stalo se tak dlouhých 13 měsícůpo volbách díky překonání neshodohledně podoby dalších reforem

a budoucího vztahu země k útoč-nému vojenskému paktu NATO,informovala bosenská média.S Tegeltijovou nominací ještě mu-sejí souhlasit poslanci celostátníhoparlamentu.

Potvrzení už dříve domluvenéhosrbského zástupce Tegeltiji jakopremiéra oddalovala v předsednic-

tvu neshoda ohledně dalšího po-stupu směrem k NATO. Bosňáci(dříve Muslimové) a Chorvati jsoupro vstup země do aliance, Srbůmse to ale z logických důvodů (ne-jen kvůli zločinnému bombardo-vání Srbska paktem před 20 lety)příčí.

(rj)

Bosna a Hercegovina má koneãnû nového premiéra

Republika Nauru se stala17. členským státem OSN,který stáhl své starší uznánínezávislosti Kosova. PodleTanjug to oznámil s rbskýministr zahraničí Ivica Da-čič. Jeden z nejmenších státůdal své rozhodnutí Bělehra-du na vědomí krá tce poafrické Ghaně.

Srbsko tak pokračuje v účinnémdiplomatické úsilí přesvědčovatzemě, které uznaly nezávislost

Kosova, aby své rozhodnutí změ-nily. Priština postup ostře kritizu-je a loni kvůli této snaze Srbskazavedla 100% cla na dovoz srb-ského zboží. Kolik ze 193 členůOSN nyní Kosovo uznává, se zce-la přesně neví. Podle Bělehradu sejejich počet pohybuje tak kolempoloviny. Dačič včera řekl, že hoRepublika Nauru o přerušení di-plomatických vztahů s Kosoveminformovala v nótě, kterou mu za-slal náměstek nauruského minist-

ra zahraničí. V dokumentu se vy-světluje, že rozhodnutí Nauruo uznání Kosova bylo předčasnéa je v rozporu s rezolucí RB OSN1244. Západ na Bělehrad naléhá,aby od své aktivity upustil v zá-jmu obnovení dialogu s albán-ským vedením Kosova. Podle Bě-lehradu je ale základním předpo-kladem pokračování dialogu na-opak zrušení drastických kosov-ských cel.

(čtk)

Nauru stáhla uznání Kosova

V Moskvě ve věku 94 let zemřelabývalá agentka sovětské rozvědkyGoar Vartanjanová, která se s man-želem Gevorkem v roce 1943 podí-lela na zmaření nacistického atentá-tu na účastníky konference v Tehe-ránu. Činnost manželů byla tak roz-sáhlá a významná, že informaceo ní zůstanou navěky tajemstvím.Oba přispěli ke zmaření operaceDlouhý skok, jejímž cílem byl aten-

tát na sovětského vůdce Josifa Sta-lina, prezidenta USA Franklina D.Roosevelta a britského premiéraWinstona Churchilla. Spojenci teh-dy v Teheránu projednávali dalšípostup proti nacistickému Němec-ku. Manželé patřili k nejúspěšněj-ším agentským párům v sovětskéhistorii. Gevork Vartanjan zemřelv roce 2012 ve věku 87 let.

(ČTK)

Nejúspû‰nûj‰í agenti sovûtské historie

Utekly již desítky let, já sivšak stále pamatuji laskavýobličej tohoto vzácného člo-věka. Je to divné, čas mu za-nechal na čele vrásky, aleúsměvy zůstaly mladé.

Moje vzpomínky jsou též stáleživé. Jedna taková se týká méhobratříčka Mirečka. Jednou stálpřed pplk. Ludvíkem Svobodouvzorně učesaný, pěkně oblečený,načež mu pplk. Svoboda řekl: „Coseš to za kluka, že nemáš rozcu-chané vlasy, špinavý obličej, roz-trhané kalhoty, nepereš se s kluka-ma a netaháš holky za copy?“ Mi-rek se s hrůzou podíval na mojedlouhé světlé copy, ani si nedoká-zal představit, jak by si to mohldovolit. Avšak dovolil si něco nemoc hezkého: Hrál si tak jednouna písku a pan pplk. si všiml, žemá odrostlé a špinavé nehty. Z le-grace řekl: „Počkej kluku, však játi je ostřihám“, a šel do domu pronůžky. Milý bratříček, zřejmě zestrachu, mezitím vylezl na vysokýstrom a odmítal slézt.

Všichni, i já, jsme často neušlipozornosti pplk. L. Svobody. Ob-čas se mě zeptal, co je nového veškole a chtěl vidět moji žákovskou

knížku. Jestli se mi tam náhodouobjevila trojka, moc jsem se bála,protože na trojku pplk.. Svobodahned zareagoval: „Chceš jít do ar-mády, bojovat proti Hitlerovia přitom dostáváš trojky! Přecebys měla vědět, že zvítězit mávždy větší šance ten chytřejší“. Tobyl ten nejsilnější důvod, který měna nějaký čas odradil otravovat pa-na pplk. prosbami vzít mě do ar-mády.

Nenechám ho hanět a urážetCelý život s vděčností vzpomí-

nám, jak mi pan pplk. zachránil ru-ce. Krom školy jsem měla ještě dal-ší povinnosti – hlídat bratra, choditdo kasáren pro potraviny a někdyjsem mamince pomáhala řezat dří-ví. Tam na Urale – v Buzuluku bý-valy velice kruté zimy. Mrazy ně-kdy přesahovaly -40 stupňů Celsia.Jednou za takového mrazu námprasklo potrubí a docházela námvoda. Čekali jsme vzácnou návště-vu a maminka nutně potřebovalavodu. Chápala jsem to tak, že po-moci mohu jenom já. Nic jsem ne-řekla (nechtěla jsem maminkurozčilovat), přivázala jsem kbelíkna sáňky a šla pro vodu k městské-

mu vodovodu. Cestou domů všakčást vody vyšplíchala a ze zbytkuzůstal led. Nejhorší bylo to, žemoje ruce přimrzly k rukavicím,které jsem nemohla sundat a bre-čela jsem bolestí. Maminka v tomzmatku vykřikla: „Vydrž, ohřejuvodu.“ Naštěstí byl doma pan

pplk. Svoboda, který v momentěpochopil o co jde a řekl mamince:„Paní Růženko, ne teplou, stude-nou vodu!“ Maminka nalila do la-voru vodu. Pan pplk. mne rychleuchopil za ruce a ponořil je do vo-dy. Pak mi velmi opatrně stahovalrukavice z rukou, částečně i s kůží.Brečela jsem, až mi byla hanba,ale bolest byla hrozná. Pan doktorB. Vrbenský měl co dělat, aby miruce vyléčil. Hrůza pomyslet, jakby to bývalo dopadlo, kdyby v tudobu nebyl pan pplk. Svobodazrovna doma.

A tak celý život vzpomínáms láskou a vděčností na tohotonádherného člověka a nenechámho hanit a urážet. Od nikoho!

Měla jsem velké štěstí, že jsemmohla denně v Buzuluku vidět takskvělého člověka, opravdovéhovlastence, hrdinu Ludvíka Svobo-du. Když jsem ho viděla poprvé,působil na mne, dvanáctiletou hol-ku, svou důstojností, statečností.V prvním momentu mi připadaljako dobrotivý kouzelník s opra-vdově stříbrnými vlasy, které mupřidávaly na kouzlu. Oči mu svíti-ly výjimečnou vlídností, což svěd-čilo o jeho mimořádné lidskosti.Vyznačoval se uměním zahřátkaždého člověka nejen slovem, alei otcovsky starostlivým činem. Aťměl na srdci cokoliv, nevidělajsem ho nikdy rozčileného, smut-ného, nebo nafoukaného.

Můj názor se ztotožňoval s ná-zorem mé sestry Vandy Biněvské(1925), snajperky v bojích o Soko-lovo, účastnici SNP, která jej znalajako velitele. Říkala, že při tomvšem uměl být přísným, nároč-ným, ale i pozorným ke každémuvojákovi. V soukromém rozhovo-ru je nazýval křestními jmény,znal jejich osudy a starosti. Zvláš-tě pozorný byl k ženám, byl velicegalantní, nezáleželo, jaké postave-ní žena měla.

Jeho velkou zásluhou byla orga-nizace pomoci přijíždějícím rodi-

nám. Pan pplk.. Svoboda se posta-ral o to, aby o československé ro-diny pečoval sociální referát podpatronací Červeného kříže při čes-koslovenské vojenské jednotce.Vzorně bylo postaráno o českoslo-venské děti, což nebylo v těžkýchválečných časech jednoduché.Z vojenského sukna byly ušity prokaždé dítě šaty na míru, přesně ja-ko vojenská uniforma bez výložeka děvčata obdržela pěkné tmavo-modré čepičky s třemi zlatýmihvězdičkami.

Kromě toho byl organizovándětský letní tábor. Byli jsmev něm i s bratříčkem Mirkem také.Měli jsme tam výbornou paní uči-telku Šutovou, která nás učilasprávně mluvit česky, české pís-ničky, hry, tance, básně. Připravo-vali jsme dětské besídky, zvali ro-diče, hosty.

Nejčastějším hostem byl plk.Ludvík Svoboda, i když byl velmizatížený, vždy si našel čas při-jmout naše pozvání.

S vážností poslouchal, chválil,dával nějaké rady, nebo si dělalpoznámky. Byli jsme pyšní na je-ho účast v našem životě. Tak si hopamatují děti z Buzuluku a všich-ni, kdo ho znali v těžké válečnédobě.

Proč chtěly dět i bojovatNež jsme přišli do Buzuluku,

bydleli jsme na nádraží staniceKoltuvanka. Tam stavěly sanitnívlaky, přepravující raněné vojákydo zázemí. My děti jsme jim nosi-ly horkou vodu na čaj a z lesa ost-ružiny.

Vojáci vyprávěli o zvěrstvech,která páchala vojska SS na civil-ních obyvatelích, o vypálenýchvesnicích a zabitých dětech. Protojsme my děti chtěly jít bojovat,chtěly jsme pomstít naše vrstevní-ky, naše kamarády. Nebyla jsemvýjimkou, proto jsem tak častoprosila Ludvíka Svobodu, aby měvzal do armády.

6 SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST 238/2020

KULTURA � KULTURA � KULTURA � KULTURA � KULTURA � KULTURA

Jiří Šlitr se narodil 15. února1924 v Zálesní Lhotě u Vrchlabív rodině učitele, odkud se rodinapozději přestěhovala do blízkéDolní Branné. Svého času jsem sepotkával s panem Václavem Mej-valdem, který si na spolužáka Jir-ku nostalgicky zavzpomínal, kdyžv dolnobranské obecné škole spo-lu seděli v jedné lavici a v předmě-tech získávali informace nejenomod učitele, ale Jiří Václavovi něconakreslil (už tehdy v této disciplí-ně vynikal) a obráceně zase Vác-lav ho v lecčems poučil v počtech.Jinak není divu, že Šlitr zdědil porodičích nadání jak k hudbě (odmaminky se naučil hrát na klavír),tak i od tatínka, jenž byl profeso-rem kreslení a naučil ho malovat.

Rodina se následně přestěhovalado Rychnova nad Kněžnou, kdeŠlitr v době války (v r. 1943) do-studoval gymnázium a určitou do-bu pracoval v továrně Porkert své-ho strýce ve Skuhrově n. B. (žele-zárna, vyrábějící masové strojky),aby unikl před totálním nasazenív říši. Když jsem v roce 2016 nav-štívil mého kolegu pana JaroslavaEhla, dlouholetého ředitele školya předsedy Smíšeného sboru čes-kého učitelstva v Hradci Králové(ve kterém jsem rovněž 12 let zpí-val) u příležitosti jeho 95. naroze-nin, tak opět vzpomínky na J. Šlit-ra nebraly konce. Nejenom veSkuhrově, ale hlavně v Rychnověse tehdy Šlitr projevoval jako vý-borný sportovec – lyžoval, plavala skákal z můstku na plovárně, byldobrým atletem atd., ale nezkaziltaké žádnou zábavu při harmoni-ce, kytaře a zpěvu ve společnostimladých lidí (uměl zahrát na kte-rýkoliv hudební nástroj) a komu-koliv dokázal vytvořit jeho portrét.

Byl takovou osvětovou dušía hlavně kamarádem, vysvětlujeJarka Ehl. J. Šlitr na přání otce vy-studoval právnickou fakultu UK,byť tedy tuto profesi vykonávalpouze v hereckých rolích.

Na začátku 50. let se seznámilv Pavlem Koptou, který jej dostalna Barrandov, kde Šlitr hrál na pi-ano, seznámil se zde s MiroslavemHorníčkem a začal dělat hudebnídoprovody k jeho pořadům Humornení pro legraci nebo Člověk mezilidmi. Šlitr také hudebně spolupra-coval se začínajícím režiséremV. Svitáčkem na jeho snímcích.Intenzivně se věnoval kresleníhlavně pražských motivů, prvnívýstavu měl již v roce 1957 (a pakještě pětkrát), poslední v roce1969. Byl členem Laterny Magi-ky, se kterou jezdil často do zahra-ničí. Konferenciérkou Laterny by-la i Sylva Daníčková, která se stalajeho dlouholetou přítelkyní. Alf-réd Radok jej pozval s Laternou naSvětovou výstavu EXPO 58 doBruselu, kde se u klavíru střídals R. Roklem. Zajímavou částí našíexpozice bylo Živé sklo a Finále,ke kterým se Šlitr hudebně vyjad-řoval a mimo to vystavoval na EX-Pu i své kresby.

Pavel Kopta seznámil Šlitrav Redutě též s Jiřím Suchým. Spo-lupráce se pozvolna rozvíjela a po-stupně nabírala obrátky. Nejprvese spolu objevili v televizním sil-vestrovském pořadu Takový je ži-vot a Vesnická romance, kde odz-pívali píseň Potkal potkan potka-na. Když v roce 1959 založil J. Su-chý s F. Havlíkem nové divadloSemafor (SEdm MAlých FO-Rem), tak bylo, dá se říci, zaháje-no období působení J. Šlitra v di-vadle, a sice hrou Člověk z půdy.Šlitr se začal věnovat pouze psanípísní, jako herec se objevil až v ro-ce 1962 v Jonášovi a tinglu tanglu,

takže ze skladatelského týmu S+Šse stala i dvojice herecká. Na des-kách v té době zazněly duety Chy-bí mi ta jistota a Tu krásu nelzepopsat slovy.

V roce 1963 se Šlitr spolu se Su-chým objevil i ve filmech Bylo násdeset a Kdyby tisíc klarinetů.V roce 1965 složil Jazzovou ope-retu Dobře placená procházka,která se po letech (až v roce 2007)dostala na prkna ND.

V roce 1966 hrál Šlitr v Ďábloviz Vinohrad, což byl vlastně jeho só-lový recitál po dočasném rozdělenítéto komické dvojice. Odtud po-chází známý hit Co jsem měl dnesk obědu. Hra se skládá převážněz písniček, ze začátku je několikŠlitrových monologů o různých ži-velních katastrofách, které mohoupřijít na divadlo. V druhé půlce hryk dalším hercům vstupuje na jeviš-tě několik dívek, mezi nimi v obno-vené premiéře (1968) Naďa Urbán-ková, Miluška Voborníková a Zu-zana Burianová - to už hrál Šlitrspolu se Suchým, vystupoval or-chestr Milana Dvořáka a autor sesám doprovázel na klavír.

Jiří Šlitr napsal stovky písniček,které patří do zlatého fondu pop-music (Tulipán, Krajina posedlátmou, Oči sněhem zaváté, Babetta,Včera neděle byla a další). Na-kreslil tisíce obrázků, zejménaportrétů a karikatur, motivůz městských ulic, jazzových hu-debníků a vystavoval na různýchsvětových výstavách.

Letošního 26. prosince uplynejiž dlouhých 50 let, kdy uměleczemřel nešťastnou náhodou unika-jícím svítiplynem v ateliéru naVáclavském náměstí v Praze. Bylato rána, která zasáhla nejen jehopřátele, ale celou republiku. Tehdyvlastně skončila první etapa slavnééry Semaforu.

MILOSLAV SAMEKStránku 6 připravila a redigovala Nataša Weberová

Vzpomínky Vûry Holubûvy-Binûvské na Ludvíka Svobodu

V době, kdy si připomínáme124. výročí narození armádníhogenerála a prezidenta Českoslo-venské socialistické republikyLudvíka Svobody (nar. 25. 11.1895), připojíme i blahopřáník 94. narozeninám jeho dcery,Ing. Zoe Svobodové CSc., profe-sorky ekonomie. Paní Zoe Klusá-ková – Svobodová, se narodila 4.12. 1925 v Užhorodě škpt. Ludví-ku Svobodovi a jeho manželce Ire-ně rozené Stratilové. Vyrůstalaspolu se starším bratrem Mirosla-vem, který se narodil 15. května1924.

Jako většina dětí důstojníků vy-střídala několik obecných škol –v Užhorodě, Uherském Brodě,v Hranicích a Kroměříži. Studiumna gymnáziu přerušila válka.

Rodinná pohoda byla pomalunarušována narůstajícím ohrože-ním republiky.

Válka v Habeši, obdiv dětí k ha-bešskému lidu, který téměř s holý-ma rukama šel proti po zubyozbrojeným Mussoliniho italskýmfašistickým vojákům, potom Špa-

nělsko, pak nové slovo – henlei-novci, to všechno formovalo vla-stenecké cítění sourozenců. Obabyli v Sokole a junáky. Oba chápa-li, že tatínek je profesionální vojákjehož úkolem je bránit vlast a budemuset jít do boje.

Neměl již tolik času se jim věno-vat, většinu dne pobýval v kasár-nách. Maminka chodila do kurzůpro zdravotní sestry.

VálkaPřišel rok 1938, mobilizace,

Mnichov. Následoval 15. březen1939 – okupace. Němečtí vojácivzbuzovali odpor, nenávist, nahá-něli strach. „Zrání naší generace,tehdy dětí a mládeže, se začalovšeobecně urychlovat. Začalo ob-dobí plné dramatických událostí.Skončilo naše dětství, sotva jsmeodrostli dětským střevíčkům a do-ba chtěla od nás, abychom byli do-spělí“, vzpomíná paní Zoe.

O dalších válečných osudech,o hrdinství, střádání, smrti jejíchnejdražších, přineseme v příštímčísle. NATAŠA WEBEROVÁ

Stateãná dcera otce

Jifií ·litr alias ëábel z Vinohrad

Vûra Holubûva - Binûvská ve 13 letechv Buzuluku

(Dokončení ze s. 1)

Řítíme se k zánikuKdyž k těmto postojům některých

Čechů připočteme naprostou nekon-cepčnost naší zahraniční politiky,pak nastává vážná obava, kam se tojako stát řítíme – do vlastního záni-ku? Určité indicie zde jsou – např.značně redukovaný národní zlatýpoklad: Když jsme se rozešli s naši-mi bratry Slováky, tak jsme měliokolo šedesáti tun zlata a Slovenskárepublika necelých čtyřicet tun zlata.Zatímco Slováci tento objem zlatýchzásob udrželi, my jsme s prodejemzlata vyrovnávali státní rozpočeta dnes snad máme pouhou ostudnoušestinu. Druhý důvod – vlastní inici-ativou jsme se silně zavázali do ně-meckého područí ekonomicky. Býtsoučástí Evropy, která bude vzájem-ně úzce obchodně provázána – to jev pořádku, ale naše ekonomická zá-vislost pouze na jedné zemi nenízrovna rozumná, když si uvědomu-jeme současný ekonomický poklesv Německu a trneme, zda se u nástento trend také neprojeví. Pochopi-telně, že se nás dotkne – je to jen zá-ležitost nedlouhého času.

Na internetu byla šířena zpráva, žeNěmecko schválilo „Nedotknutel-nost“ Benešových dekretů. Mediálníkachna? A není tomu náhodou právěnaopak? Beneše, Němci od doby 1.republiky nikdy neměli rádi a to pla-tí až do současnosti. Beneše námNěmecko mohlo jen závidět, protožeto byl vynikající diplomat meziná-rodně uznávaný s vysokou autoritouna úrovni bývalých spojených náro-dů. Byl to politik, který správněpředvídal cíle nacistického Němec-ka a dokonce před svou smrtí pro-hlášením k národu varoval předmožným poválečným vývojem počí-naje slovy …Němci nám nedají po-koj,… budou své revanšistické plányopět připravovat… a porovnáme-liněmecké již provedené kroky vůčinaší zemi, musíme Benešovi dátopět za pravdu.

Pro Německo jsme nejslabší článekNěmecko se vykrucovalo, jak to

šlo, a podepsalo mírovou smlouvuo ukončení války až v roce 1999.Tak dlouho! To mělo několik zásad-ních důvodů: Na Německo jako po-raženou zemi v rámci 2. světové vál-ky byly vznášeny územní nárokysousedních zemí a oprávněné repa-rační nároky za škody způsobenéválkou, kterou vyprovokovalo. O re-paracích bylo rozhodnuto na Paříž-ské konferenci v srpnu 1945, územnípožadavky byly odehrány Němcihodně časově dozadu tvrzením, žeNěmecko není jeden stát a že nikdoz dřívějších německých útvarů (bý-valých okupačních zón) není na ta-kové celoněmecké úrovni, aby mělprávo německý stát zastupovat.Územní požadavky dnes uplatňovatpo 54 letech – je víc než pozdě. Alereparační nároky (které také bylysoučástí trestu za to, že Německo sena válku připravovalo a nakonec jirozpoutalo) na základě této zmíněnéPařížské konference, platí stále.A má se Německo ke snaze tyto zá-vazky platit? – nemá. A dovolí sijednotlivé země válkou poškozené

tyto nároky uplatňovat – také ne.(Pouze se hlasitě ozývají jen Řeko-vé.) Takže Německu se podařiloúzemní nároky a reparace úspěšnězlikvidovat podpisem mírové smlou-vy po skončení války až po 50 le-tech. Německo nás ze svého okolípovažuje za nejslabší článek a pro-vádí cíleně v náš neprospěch postup-ně další kroky:

Diplomatické chyby1. Náš divoký odsun Němců na

konci války byl z jejich pohledu spo-jen s řádným odsunem řízeným vlá-dou ČSR a kontrolovaný mezinárod-ními komisemi. Odsunu – divokémua řízenému – byl na hlavu nasazenchomout toho divokého odsunua nakonec transfer byl z německéiniciativy přejmenován na „vyhná-ní“ a včleněn do Česko-německé de-klarace z roku 1997, kterou našipředstavitelé podepsali. To, že divo-ký odsun vznikl spontánně po skon-čení války a nebyl nikdy naší vládouřízen, byl důsledkem toho, že vláda,která vznikla před koncem válkyv Košicích a nemohla řádně fungo-vat před začátkem léta 1945, nemo-hla zasáhnout hned po skončení vál-ky, to je skutečnost. Pokud se divokýodsun srovnává s vyhnáním Čechůz českého pohraničí – pak je třeba siuvědomit, že vyhnání Čechů byloorganizováno z Berlína nacistickouvládou – a to je nesrovnatelný rozdíls osobními soukromými odplatamiza životy a válečná příkoří. Tím, žeoba rozdílné druhy odsunu byly ně-meckou stranou spojeny v jeden od-sun a přejmenován na vyhnání a myjsme to připustili a podepsali, bylanaše diplomatická chyba. A nebylavůči Německu jediná:

Rozhodnutí o transferupadlo ve Velké Británii2. Všichni odsunutí Němci z vý-

chodní Evropy představovali množ-ství 5 milionů z Polska, 3 milionyz ČSR a 1 milion z Maďarska. Těch-to devět milionů německých minoritbylo Němci záměrně hozeno do jed-noho pytle a nazváno vyhnanými su-detskými Němci a tato mezinárodnízáležitost byla německou stranoutakto zúžena na problém pouze meziČR a Německem. Mezinárodní cha-rakter se vytratil – záměrně (dalšíčeská diplomatická chyba). A dál –německá strana s pomocí součas-ných českých kolaborantů tlačí nanaši vládu, abychom se za tento pře-čin omluvili. To, že rozhodnutío transferu (česky přesídlení) padlov Británii v r. 1942 a bylo organizač-ně řešeno také na již zmíněné Paříž-ské konferenci v r. 1945 – je stálezdůrazňováno z německé strany jakonáš čin nelidského zacházení a hneduplatňují majetkové nároky za zane-chaný osobní i národní majetek.A naši představitelé na požadavkypomalu slyší a nevědí, že na konfe-renci bylo rozhodnuto, že zanechanémajetky na území států poškozenýchválkou jsou jen částečnou náhradouza poškození státu válkou jako sou-část trestu a to bez odečtu z reparač-ních povinností. Toto potvrdil kon-cem minulého století i prof. Dr. Ge-orgie E. Glos J.S.D. – expert na me-zinárodní právo USA s dovětkem,…že Češi si nechají cokoli od Němců

238/2020 SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST 7

HISTORIE � HISTORIE � HISTORIE � HISTORIE � HISTORIE � HISTORIE

DemontáÏ âeské republiky?

Stranu 7 připravil a redigoval Jan Jelínek

namluvit a budou nakonec jednatproti vlastním zájmům. Toto je dalšíčeská diplomatická chyba.

Dienstbierova chyba3. A největší diplomatická chyba

– a to od Jiřího Dienstbiera staršího– byla záležitost obhájení našichstátních hranic sousedících s Ně-

jeho představitelé se zúčastnili sude-toněmeckého školení v Marián-ských Lázních (duben 2017) s téma-tem „jak zlikvidovat nacionalismusv ČR“? V naší zemi je narušen pocitnárodní hrdosti, kterou dovedemeprojevit jen když vyhrajeme mist-rovství světa v hokeji, a to potrvá jenpár dní. Jakýpak český nacionalis-

majetky oprávněně odebrané po vál-ce na základě prezidentských dekre-tů…? Další příklad prolomení prezi-dentských dekretů.

Zmíněné školení v MariánskýchLázních mělo další důležité cíle:rozbít vlastenecké organizace (a ne-souvisí urážky a tlaky právě naČSBS s tímto programem?). Postup-ně upravovat dějiny a to i ve škol-ních učebnicích (např. potlačenímvýznamu východní fronty a zneuctě-ní Rudé armády, že se jednaloo okupační a nikoliv osvobozene-ckou armádu, opomíjení našich his-torických kořenů – českých národ-ních buditelů). A přijde snaha přimětčeskou vládu, aby „DOBROVOL-NĚ“ zrušila tzv. Benešovy dekrety.

Jsou známá konkrétní jména lidí,kteří se školení v Mariánských láz-ních zúčastnili – a kupodivu figurujíve vedoucích pozicích Milionuchvilek. Náhoda? (Ondřej Matějka,Praha, historik a terapeut; LiborRouček, Kladno, bývalý místopřed-seda Evropského parlamentu; Zde-něk Papoušek, Brno, učitel a t. č. se-nátor za KDU-ČSL; Kateřina Kabá-tová, Praha, ekonom.) Byli školenisudetoněmeckým ideologem Till-manem Asmusem Fischerem v Ma-riánských Lázních v dubnu 2017,dnes jsou to signatáři podporujícídemonstrace Milionu chvilek. Jednáse o téhož Fischera, který zpracovalPlán na demontáž ČR. Tak až z těch-to pramenů vychází vlna vzdmutí„českého lidu“ na pražských shro-maždištích…

Snaha o likvidaci A. Babiše, kteráse částečně povedla již v r. 2017, by-la řízena z Lidového domu a podpo-rována mediálním domem ZdeňkaBakaly. Podpora přicházela i z Ně-mecka. Proč? Babiš totiž představu-je se svým Agrofertem překážku pronavrácení německých pozemků.Proto tyto snahy o navracení půdy –jejich domoviny, požadují bývalítransferovaní Němci v rámci jejichbývalé české menšiny. Proto je Čapíhnízdo středem pozornosti po celoudobu, co je ve funkci předsedy vládyBabiš. Proto je snaha rozbít Agro-fert. Proto je zřejmá v ČR snaha pře-tínat kořeny našeho národa – po-změňováním jasných historickýchskutečností, jsou připravovány úpra-vy dějepisu na základních školách,které se budou více podobat učebni-cím dějepisu za protektorátu.

Drzost pohrobků nacistůA na to vše se budeme jen pasivně

dívat a kroutit hlavami? České vla-stenectví není přece neexistující čes-ký nacionalismus, který se na zápa-dě uměle vyrábí… Musíme těmtosnahám dát rozhodné NE! Drzé po-žadavky sudetoněmeckých pohrob-ků nacistů na revizi výsledků Ně-meckem vyvolané 2. světové válkyjsou podporovány vládou SRN.Kancléřka Merkelová prohlásila, že„Pro odsun německé menšinyz ČSR nejsou politické ani morálnídůvody.“ Rozvracení ČSR sudeťákya následná německá okupaces 360 000 zavražděnými Čechoslo-váky kancléřce nestačí?

JAROSLAV BUKOVSKÝ,ČSBS PLZEŇ

meckem. Když se konala Meziná-rodní konference v r. 1990 ve formá-tu 4 + 2 se stanovením podmínekpro sloučení dvou německých států,tak si prosadili Poláci současnouhranici mezi Polskem a Německemjako definitivní a Německo ji uzná-vá. Dienstbier se jednání nezúčastniljako ministr zahraničních věcí, aniza sebe nikoho z MZV nepověřil za-stupováním, a proto z německé stra-ny naše hranice je značena pouze ja-ko zemská a nikoliv státní. Mni-chovská dohoda je z německé stranyvnímána jako nulitní – jak dlouho?A kdo se naší suverenity zastane,v případě, že by toto území chtělipřipojit ke svému státu? Takto ty na-še diplomatické chyby a nekoncepč-nost v zahraniční politice zapadá dozáměrů Německa nebo je to úmysla nebo to je náhoda?

Propojení s landsmanšaftemPři nedávných shromážděních vy-

volaných několika studenty spolkuMilion chvilek pro demokracii - sesnahou nedemokraticky zasáhnoutdo výsledku demokratických voleb,aby „ulice“ měla právo svrhnoutsoučasnou vlád, nebo alespoň trojicinašich politiků – viz snaha odstranitza každou cenu Marii Benešovou,premiéra Andreje Babiše a preziden-ta Miloše Zemana – to v naší historiinemá obdobu. A pak se zjistí, že čes-ké bezpečnostní složky doložily dů-ležitou věc – propojení těchto něko-lika lidí – studentů vedených Miku-lášem Minářem – se Sudetoněmec-kým landsmanšaftem a jeho lobbyv naší republice. A tato neziskovka –toto propojení se samo přímo potvr-zuje. Není to zasahování přesahujícímíru únosnosti do záležitostí dnessnad ještě suverénního státu ČR?Spolek Milion chvilek byl vydatněze zahraničí sponzorován finančně,

mus, který by z národní hrdosti mělpramenit?

A další součást tohoto školení –aby naše vláda dobrovolně zrušilaBenešovy dekrety. (Jen si vzpomí-nám, jak v předchozí vládě Jiří Di-enstbier mladší, ministr bez portfo-lia, přišel na vládu po nástupu do té-to funkce s myšlenkou… jaké vý-jimky pro ČR ke vstupu do EU –a požadoval zrušit Benešovy dekre-ty. Inu, jablko nepadá daleko odstromu…) Opět to zapadá do pře-dem připraveného scénáře z němec-ké strany.

Požadavky v rozporus Pařížskou konferencíA hned přicházejí majetkové po-

žadavky sudetských Němců. Jsouv rozporu s Pařížskou konferencív r. 1945 a v rozporu s jednoznač-ným postojem od Georgi E. Glose.A přesto se předkládají – (vždyť B.Posselt tvrdí, že i kapka po kapce dokamene ďůlek vyhloubí). Vysídlencimají své sepsané požadavky na kilo-metry čtvereční české půdy, početprůmyslových podniků, přehrada elektráren, jejich jsou prý tři uni-verzity včetně Karlovy, další poža-davky na německé školy, kulturnípamátky, zámky, kláštery… zůstanenám vůbec něco v ČR tak české?(Byli to čeští Němci, kteří měli předvyhlášením protektorátu a před tím,před záborem našeho pohraničí,pečlivě zpracované seznamy levico-vých politiků, kteří po vzniku pro-tektorátu šli hned do koncentráků.)Takto svědomitě mají zpracovanéi požadavky na demontáž naší re-publiky.

A teď si představte případ Walde-rode – jednoznačně podporovateleněmeckého nacismu. A nedopatře-ním českých úřadů bylo vrácenočeské občanství jeho potomkovia následně soudy přidělily nárok na

Na‰inci, donucení prchat v roce 1938 z nacisty zabraného pohraniãí do nitra re-publiky. FOTO - Wikipedie

Koncem loňského listopadu sev Praze konalo třídenní zasedáníMédia fórum 2019, jehož mottembylo „Svoboda žurnalistiky v kon-textu lidských práv, nových tech-nologií a mezinárodní informačníbezpečnost“. Fóra se účastnili no-vináři, mediální odborníci, diplo-maté i právníci z více než 20 státůsvěta. Akci pořádal časopis „Me-zinárodní život“ (Rusko) ve spolu-práci s časopisem „Mezinárodnídiplomacie“ (Rakousko) a časopi-sem „Mezinárodní vztahy“ (Bul-harsko).

Pod záštitou velvyslance Ruské federace v ČR Alexandra Zmejevského Témata prvního dne - západní li-

beralismus, sociální hodnoty, mi-grace a hypertolerance. Bylozkonstatováno, že model západní-ho liberalismu se přežil a je nutnéformovat nové ideje a koncepty.Doslova bylo řečeno, že dnes jsmesvědky úpadku světového řádu za-měřeného na Západ. USA odcházíz Evropy a Evropa se proto musístát silným hráčem na mezinárod-ním poli. Byla vzpomenuta myš-lenka „velké Evropy“, která se na-chází mezi třemi oceány – Atlan-tickým, Severním ledovým a Ti-chým neboli od Lisabonu po Vla-divostok. Dnešní liberalismus jakonadnárodní lobby má zájem jenomo peníze, a jeho hlavním cílem jepotlačení obchodní konkurence.Naše společnost je udržována

v permanentním strachu a řízenémchaosu díky profesionálnímubrandingu a marketingovým fir-mám. Hypertolerance jako choro-ba šířící se skrze struktury státůa světových organizací. Postihlavětšinu politiků, novinářů, úřední-ků, ale i běžných občanů.

Den druhý – suverenita, rolekorporátních médií, nová a tradič-ní média, sociální sítě. Vyslechlijsme vystoupení o tom, jak se pře-krucovala fakta při zveřejňovánípočtu obětí válek na Balkáně.O tom, jak stále méně, ale o to vět-ších společností ovládá mediálnítrh. Že ve 21. století už není takdůležité ověřování zpráv z vícezdrojů a potom se velice jednodu-še sám zdroj může stát falešným.Tím pádem dochází k různým po-litickým informačním válkám, je-jichž hlavní obětí se stává pravda.Novináři jsou postupně vytlačová-ni blogery. Fenomén GAFA (go-ogle, apple, facebook, amazon),nadnárodní technologické společ-nosti začínají postupně ovládatmediální trh a zřejmě porušujísvobodu slova. Lépe řečeno nedá-vají prostor druhému názoru, jiné-mu pohledu na věc. Odpovědnéstáty tuto hrozbu pochopily a snažíse ji řešit.

Závěrečný den- umělá inteligen-ce a nové technologie, bezpečnostv kyberprostoru, internet a radika-lizace mládeže. Termín umělá in-teligence je v poslední době častozmiňován v souvislosti s armádou.Opravdu lidstvo předá otázku své

bezpečnosti do „rukou“ uměléhomozku? Je na to lidstvo připrave-no? A ten mozek? Zcela jasněotázky spojené s pokračovánímnebo, chcete-li, se zánikem sou-časné civilizace. Zazněl názor, ževálky se rodí v hlavách a v těch sa-mých hlavách by měly i končit.Náš svět byl původně o síle právaa bohužel se postupně zvrháváv právo síly. Na internetu je až 95% uživatelů vystaveno pokusůmo manipulaci. Radikalizace mláde-že dnes probíhá zcela opačně neždříve. Nejedná se o aktivní radika-lizaci, ale o pasivní. Kdy hlavnímúkolem není vyvolat v dotyčnémtouhu po uskutečnění teroristické-ho útoku, ale vyvolat v něm pocitsounáležitosti s danou myšlenkounebo skupinou, vyvolat v něm po-cit tolerování daného problémua pocit, že stát (svět) se v této věcichová nekompetentně. Což vedek tomu, že takto zmanipulovanýjedinec potom sám začne vyhledá-vat tyto radikální skupiny a sámaktivně jednat.

Je hezké a symbolické, že poprvním ročníku, který se minulýrok konal v Bratislavě, se tato akceudála v Praze, protože jde o vý-znamnou událost. Bohužel hlavnímédia a televizní kanály tuto akcizcela ignorovala.

Mediální fórumTohoto Mediafóra jsme se z naší

redakce Slovanské vzájemnostizúčastnili dva redaktoři – NatašaWeberová a Miroslav Havlík.

Můžeme s klidným svědomímprohlásit, že tato akce byla vedenas naprostou profesionalitou a bylapro nás velkým přínosem. V příš-tím čísle předložíme našim čtená-řům některé příspěvky diskuzní,které zazněly z úst zahraničníchúčastníků fóra. Je nad čím pře-mýšlet a ten boj tak honem ne-skončí. O tom nás na závěr Medi-afóra přesvědčila svým „diskuz-ním příspěvkem“ Petra Procház-

ková, který nakonec dosáhl tako-vých dimenzí, až skončil fackou.Facka dopadla na tvář VladimíruFrantovi, který ji při jejím výkonunatáčel (podrobnosti jsou na inter-netu).

I tohle bylo přínosem a pouče-ním. Té ženě novinářská etika nicneříká, a takový člověk nemá mezinovináři co pohledávat.

MIROSLAV HAVLÍK, NATAŠA WEBEROVÁ

8 SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST 238/2020

LISTÁRNA � LISTÁRNA � LISTÁRNA � LISTÁRNA � LISTÁRNA � LISTÁRNA

MEDIÁLNÍ FÓRUM – 2019: Svoboda Ïurnalistiky v kontextu právãlovûka, nov˘ch technologií a mezinárodní informaãní bezpeãnosti

SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST č. 238/2020, cena 10 Kč.Zakladatel: prof. Ing. Břetislav Chvála, DrSc.

Vydavatel: Slovanský výbor ČR. Redakční radu řídí: Jan Minář.

Členové rady: Eva Holečková, Zdeněk Hoření, Jan Jelínek, Čeněk Milan Kadlec, Julie Masopustová a Nataša Weberová.

Distribuci vede Alena Grospičová. Redakce a administrace: Slovanský výbor ČR, Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1,III. patro, kabinet č. 147, tel./fax: 222 897 261, 607 715 152, internetová adresa:

www.slovanskyvyborcr.cz (jejím redaktorem je Miroslav Havlík). Adresa e-mail: slovanvyborcr@volny.cz.

Příspěvky zaslané redakci nemusí vždy vyjadřovat její stanovisko. Redakce si vyhrazuje právo úpravy příspěvku.

Uzávěrka čísla dne 17. 12. 2019. Časopis registrován na MK ČR pod reg. č. 8038.ISSN-1212-3315.

Stranu 8 připravila a redigovala Nataša Weberová

Již tradičně jsme se setkalik uctění památky bývalého velitele1. československého armádníhosboru v SSSR a prezidenta Česko-slovenské republiky armádního ge-nerála Ludvíka Svobody u příleži-tosti 124 výročí jeho narození. Natoto setkání nás pozvala SpolečnostLudvíka Svobody, zapsaný spolek,spolu s krajem Vysočina, obcíHroznatín, obcí Rudíkov, 22. vrtul-níkovou základnou Sedlec, Česko-slovenskou obcí legionářskou, Čes-kým svazem bojovníků za svobo-du, Klubem českého pohraničí,Masarykovsko-Baťovskou akade-mií, Klubem přímých potomků za-hraničního odboje a Klubem čes-kých turistů Vysočina- Trnava. Tra-diční setkání se konalo u pamětní-ho kamene před rodným domem

generála Ludvíka Svobody v Hroz-natíně v sobotu 23. listopadu 2019od 11:30 hodin s programem – ná-stup vlajkonošů a čestné stráže;slovenská a česká hymna; zahájeníslavnostního aktu; položení květůk pamětnímu kameni; pozdravnéprojevy; uctění válečných obětí.Následně přátelské setkání ve vý-stavním prostoru rodného domu.Přítomna byla i dcera Ludvíka Svo-body Zoe Svobodová - Klusákovás rodinou. Nikdy nesmíme zapo-menout na utrpení a neštěstí, kterépřinesla 2. světová válka. Nesmímezapomínat na ty, kdo se proti tomu-to zlu postavili a dovedli svůj bojaž do vítězného konce. LudvíkSvoboda žije v našich srdcích stále.Čest jeho památce.

NATAŠA WEBEROVÁ

2. 8. 19412:00 – Odjezd kolony do Biala-

witze – pátrání po osobách, kteráza komunistické nepokoje byli od-povědni.

3:00 – Začátek bojového posta-vení.

3:45 – Úderné nasazení do akce.Útvar šel rozdělen po obou stra-nách silnice.

Popsané osoby měly být zajaty.Po zatčení následovalo převede-

ní do zajateckého sběrného táborav Bialovici.

Všechny zatčené osoby (25) by-ly vinny a byly s 22 dalšími obvi-něnými exekučně zvláštním 3. ko-mandem zastřeleny. Mezi zastřele-nými byly 4 ženy.

12:20 – Nástup komanda podvedením strážmistra Breye doubykací.

13:20 – Vrchní strážmistr Gaierobdržel od komandatury –mjr. Nagela – zvláštní rozkazk provedení zvláštní akce protiosobám, které jsou vinny na ko-munistických nepokojích.

Zvláštní oddíl v síle 1/9 si vedlúspěšně a zatkl 4 obžalované.

21:30 – Návrat zvláštního oddí-lu do ubykací Czerlonka.

3. 8. 1941Oddechový den. Seřízení jízd-

ních kol a úprava zbraní. Čištěnívšech částí oděvů.

15:00 – Obsazení všech obran-

ných bodů strážným komandem(vystřídání 1. oddílu).

Obsazení bylo následující:Obranný bod Czichowska

1/9Masiewo I ¼Skulowo 1/5Olšovka 1/516:00 – Vykládání zavazadel.21:00 – Příjemné společné pose-

zení při táborovém ohni.

4. 8. 19417:00 – Odjezd oddílu k nakládá-

ní do Bialovici.8:00 – Příchod na nové ubytov-

ny. Oddíl byl ubytován v dřívěj-ších ubytovnách 1. oddílu a do ba-ráků místní komandatury převe-len. Během dne jsme zařizovalinová obydlí.

8. 8. 19412:00 – Odjezd kolony do Czad-

zielu 14 km východně Bialovizyk zatčení 20tičlenné bandy. Zatče-ní probíhalo na základě udání jed-noho obyvatele vesnice. Osobybyly přetransportovány k likvidacido Bialovici. V průběhu exekucese pokusil jeden zatčený o útěk.Okamžitě sestavená jednotka pronoční průzkum zůstala bez úspě-chu.

13. 8. 1941Východně Bialovici v prostoru

Suchopol se na pokyn okresního

náčelníka Bušana uskutečnila ak-ce, která měla za úkol vyhledatčleny ozbrojené bandy. Oddíl byldán k podpoře armády. Prohledáníse uskutečnilo v místech Krasník,Halý, Heleny, Nepamucenovkaa Brzy-Kolowie. Akce byla bezús-pěšná, protože začala velmi opož-děně (v 11:30). Přes počátečníbezúspěšnost se pokračovalo. Po-vel k ukončení dal velitel plukuplukovník von Plewe.

14. 8. 1941Akce proti Židům v Marewka-

Mala. 259 žen a 162 dětí byly pře-sídleny do Kobrynu. 285 Židů by-lo zastřeleno.

Během akce byl 1 Polák, kterýplundroval, zastřelen.

18:00 – Kapitán Podleš přišel doBialovici a provedl některé změny,protože se blížilo vystřídání s od-dílem 323 v Kotnisu.

21:00 – Příjemné společné pose-zení při táborovém ohni. Čepovalose pivo.

16. 8. 1941Jízda lesní drahou k prohlídce

Bialovického pralesa. Tato jízdaza zářícího slunce dala mužstvupříležitost k zamyšlení a ukázalana odvážnost našich lidí při vyhle-dávacích akcích v podmínkách Bi-alovického pralesa.

Autor Josef Pašek, vybrala Nataša Weberová

Mordkomando v akciPokraãování z minulého ãísla. Dal‰í ukázka fa‰istické zrÛdnosti

Vzpomínka na armádního generálaa prezidenta Ludvíka Svobodu