Veřejné výdaje, projekty a programy

Veřejné výdaje – charakteristika, druhy a členění

Institucionální versus programové financování

Metody hodnocení veřejných výdajů

Veřejné zakázky

VEŘEJNÉ VÝDAJE – CHARAKTERISTIKA, DRUHY A ČLENĚNÍ

Hlavní otázky v souvislosti s vymezením podstaty veřejných

výdajů:1. Co zahrnují (podstata)?

2. Na co by měly být vynaloženy (účel)?

3. Jaký by měl být jejich objem (kolik)?

4. Z jakých zdrojů je krýt (z čeho)?

5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů (efekty)?

VEŘEJNÉ VÝDAJE

Veřejné výdaje (G) „ujídající“

Transfery (Tr) “neujídající“

C + I

Privátní sektor

Veřejný sektor

G

CG IG

T (daně) Tr (transfery)

T - Tr= čisté daně

Klasifikace výdajů:

a) běžné–za zboží a služby–úrokové platby–subvence–transfery

b) kapitálové

Klasifikace veřejných výdajů v různých institucích -

• ČR: Rozpočtová skladba - v obecné podobě zákon 218/2000 Sb. “Rozpočtová pravidla republiky”

+ Vyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě

• ČR: Národní účetnictví – podle ESA 95

Makroekonomické aspekty veřejných výdajů:• veřejné výdaje jsou nezbytnou součástí

koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice• veřejné výdaje na nákup zboží a služeb (G)

tvoří důležitou část agregátní poptávky• veřejné výdaje G mohou působit jako

multiplikační faktor ve fiskální politice státu

• růst těchto výdajů ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice

EMPIRICKÝ FAKT:

Veřejné výdaje rostou

Alfred Wagner – (1835 – 1917):

„S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

6 000 8 000 10 000 12 000 14 00030

50

70

%

ITAL. RAK.

U.K.

FR.

BELG.

CAN.

SRN

ŠVÉD.

USA

NOR.

JAP. AUST.

HDP/osobu USD

Velikost veř.

sektoru %HDP

Faktory růstu veřejných výdajů:

• sociální a demografické faktory• prahové efekty, válečné události• inflační tendence, vyšší nákladovost

služeb• technologické změny• měkké rozpočtování• politické zájmy a vlivy

Stát blahobytu (welfare state)• veřejné (státní) starobní důchody• úrazové a invalidní pojištění• pojištění v nezaměstnanosti• nemocenské pojištění• rodinné přídavky• sociální podpory určitým skupinám

obyvatelstva• veřejné zdravotnictví• podpora bydlení, potravinové programy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930

85+80-8475-7970-7465-69

55-5950-5445-4940-4435-3930-3425-2920-2415-1910-14

5-90-4

200 400 600200400600Populace (v tisících)

60-64

mužiženymužiženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990

85+80-8475-7970-7465-69

55-5950-5445-4940-4435-3930-3425-2920-2415-1910-14

5-90-4

200 400 600200400600Populace (v tisících)

60-64

mužiženymužiženy

Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030

85+80-8475-7970-7465-69

55-5950-5445-4940-4435-3930-3425-2920-2415-1910-14

5-90-4

200 400 600200400600Populace (v tisících)

60-64

mužiženymužiženy

Prahový efektStátní výdaje

Čas

vývoj státních výdajů

A. T. PeacockJ. Wiseman

Práh

začátek války, krize apod.

konec války, krize apod.

Příjmový (důchodový) efekt

statek X

statek Y

I2

I1

RO2

RO1

RO1 - rozpočtové omezení před V.V.RO2 - rozpočtové omezení po V.V.I1, I2 - indiferenční křivky

Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné dotace k příjmu

Y2

Y1

X2X1

Substituční a příjmový efektdohromady

I1

I2

statek X

statek Y

RO2RO1

RO1 - rozpočtové omezení před V.V.RO2 - rozpočtové omezení po V.V.I1, I2 - indiferenční křivky

X2X1

Y2

Y1

Dopad výdajového programu v krátkém období (I)

Dotace

D

D1

S

Q Q1 Q0

P

P

D....poptávka před dotací

D1..poptávka po dotaci

P1

Dopad výdajového programu v dlouhém období (II)

Dotace

DD1

S

Q Q1 Q0

P

P

D....poptávka před dotací

D1..poptávka po dotaci

P1

DYNAMIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Elasticita veřejných výdajů k HDP:

HDPHDPHDP

VVVVVV

E

t

tt

t

tt

HDPVV

1

1

/

Institucionální versus programové financování

Institucionální financování

• Rozpočet je přidělován jednotlivým institucím – nárokem ne výdaj je existence dané instituce, NIKOLIV skutečná potřeba tohoto výdaje.

• Důsledek – převažují běžné výdaje• Kapitálové výdaje (inovace,

modernizace) jsou omezeny

Programové financování

• Rozpočet je vytvářen podle skutečné potřeby daného výdaje.

• Důsledek – jsou stanoveny cíle (transformované potřeby) a jejich plnění je hodnoceno)

• Je možné měřit efektivnost výdajů

Metody hodnocení výdajových programů

METODY ANALÝZY

VEŘEJNÝCH PROGRAMŮMetoda Způsob měření

nákladůZpůsob měření

výnosůCBA hodnotový hodnotový

CEA hodnotový naturální

CUA hodnotový užitkový

CMA hodnotový žádný

C=COSTSM=MINIMALB=BENEFITS

E=EFFECTIVENESSU=UTILITY

A=ANALYSIS

METODA CBA – analýza nákladů a přínosů

Hodnotí pomocí zjištěných přínosů B a nákladů C:

1) Čistý přínos = B – C (výsledkem je částka v měnových jednotkách, třeba Kč)

2) Efektivnost (hospodárnost, rentabilita)

= B/C (výsledkem je bezrozměrné číslo udávající přínos na jednotku nákladů)

DISKONTOVÁNÍNáklady i výnosy v budoucnosti se převedou do současnosti

pomocí diskontního faktoru:

tt

c r

CPV

)1(

Kde:

PVc … současná hodnota nákladu Ct uskutečněného v roce t

r… diskontní míra (např. úroková míra)

….diskontní faktor

(Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

)1(1

rt

Pro řadu let od 1 do n potom platí:

n

jj

jc r

CCPV

10 )1(

kde:

PVc… současná hodnota všech nákladů Cj

uskutečněných postupně v letech j od 1 do n

C0… vstupní náklad na začátku programu

r… diskontní faktor (např. úroková míra)

(Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

Jsou-li ve všech letech j od 1 do n náklady Cj

konstantní Cj=C, potom platí:

(Pozn.: místo Cmůžeme psát Bpro výnosy)

n

n

c

rr

CC

r

rCCPV

)1(

11*

)1(1*

0

0

kde:

PVc… současná hodnota všech nákladů C

uskutečněných postupně v letech j od 1 do n

C0… vstupní náklad na začátku programu

r… diskontní míra ( např. úroková míra)

Efektivnost

• výkonnost, funkčnost– efficacy– effectiveness

• hospodárnost– efficiency

výkonnost x hospodárnost

pozor!………. „WHITE ELEPHANTS“

SUNK COSTS

Efektivnost veřejných výdajů• hospodárnost, efficiency• Pareto-efektivnost (řešeno v tématu 1 pro soukromé

statky a v tématu 2 pro veřejné statky) ... též “alokační efektivnost” - při chybném použití zdrojů “alokační neefektivnost”

• vedle toho mohou vzniknout ztráty třeba špatnou použitou technologií, managementem apod. … to je neefektivnost na straně nabídky, někdy označovaná jako “X - neefektivnost”

Alokační neefektivnost (nehospodárnost):

Je způsobena vnějšími zásahy do jinak efektivního (tržního) rozhodování jednotlivců.

Vnější zásahy – veřejný sektor – daně, dotace, podpory apod.

X- neefektivnost (nehospodárnost)

Je způsobena malou produktivitou práce v institucích veřejného sektoru.

BYROKRACIE – instituce veřejného sektoru, většinou úřady (ministerstva, obecní a městské úřady apod.)

Také – veřejné podniky přímo produkující služby – státní školy, státní výzkumné ústavy …

Veřejné zakázky

Poskytovatel(financiér)

Producent (výrobce)

Spotřebitel

DA

NĚ

veřejné výdaje

netržní statky

(Stát, obec, město a pod.)

Veřejná zakázka – stát (nebo jiný subjekt veřejného sektoru) zadává produkci statku soukromému subjektu

Předpoklad: cena této produkce bude nižší než přímá produkce organizací veřejného sektoru (většinou platí)

NÁKLADY veřejné zakázky:•produkční – vynaloženy soukromým producentem

• transakční – vynaloženy při uskutečnění veřejné zakázky veřejným subjektem

Veřejné příjmy – charakteristika, druhy a členění

- Daně - vymezení pojmu a třídění- Přímé daně v českém daňovém mixu- Nepřímé daně- Ostatní daňové příjmy- Poplatky- Úvěrové příjmy

Kritéria členění veřejných příjmůA. fiskální X parafiskální

B. státní X municipální

C. obligatorní X fakultativní

D. daňové X nedaňové

E. běžné X kapitálové

F návratné X nenávratné

Daně - vymezení pojmu a třídění

Veřejné příjmyDaňové Nedaňové:

- z podnikání- z veř. majetku- poplatky- dávky- apod.

Přímé daně

důchodovémajetkové

Nepřímé daněuniverzální

DPH (typ - daň ad valorem)

selektivní

akcízycladovozní daně

spotřební daně

Nedaňové, ale s charakterem daně: příspěvky na soc. zabezp.

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Dánsko Nizozemí Itálie Rakousko USA Japonsko

Daňová kvóta celková 1996

(Tax to GDP ratio)

Daňová kvóta celková 2004

(Tax to GDP ratio)

Celková daňová kvóta v roce 2004

50,442,6

38,4 38,134,7 36,0 34,4

26,4

38,3 39,7

0

10

20

30

40

50

60

Švéds

ko

Rakou

sko

Bulhar

sko

Velká

Britán

ie

Polsko

Japo

nsko

OECD Evr

opa

EU

DK

v %

Klasifikace daní

Podle předmětu:• důchodové• majetkové• ze spotřeby• paušální neboli z hlavy• a některé další

Klasifikace daní - pokračování

Podle předpokládaného přesunu:• přímé - poplatník je nemůže přesunout

ekonomicky (nikoliv právně! - to se nesmí) na jiný subjekt - daně důchodové a majetkové

• nepřímé - může dojít k přesunu např. zvýšením ceny výrobku nebo služby - daně ze spotřeby (třeba DPH)

Ve skutečnosti se dá přesunout každá daň, takže toto třídění není moc přesné

Klasifikace daní - pokračování

Podle typu základu:• valorické (ad valorem) - ze základu

vyjádřeného v peněžních jednotkách• specifické - základ je vyjádřen ve fyzických

jednotkách (např. kusy, kilogramy, litry)

• VALORICKÉ DANĚ reagují na inflaci - základ roste, s ním tedy i daň (neplatí to o progresivních daních důchodových)

Daňový systém ČR

z příjm ů m ajetkové

přím é

ze spotřeby

nepřím é

pojistné sociáln ího pojištěním ístn í poplatky(obecní daně)

ostatn í

daně

Přímé daně v českém daňovém mixu

d a ň z p říjm ůfy z ick ý ch o so b

d a ň z p ří jm ůp rávnic ký c h o so b

z p říjm ů

d a ň z p o ze m k ů d a ň ze sta ve b

d a ně z ne m o vito stí d a ň silnič ní

d a ň d ěd ic ká d a ň d a ro va c í d a ň z p řevo d une m o vito stí

d a ně p ře vo d o vé

m a je tko vé

p řím é d a n ě

MAJETKOVÉ DANĚ – pouze asi 1% celkového daňového příjmu

Všeobecné – nepoužívají se

Výběrové – všechny české majetkové daně

Nepřímé daně

da ň z přida né hodnoty

univerzální

da ň z uhlovodíkovýchpa liv a m a ziv

da ň z p iva da ň z vína da ň z lihua lihovin

da ně z a lkoholu da ň z ciga ret ata bákových výrobků

da ně spotřební cla

selektivní

da ně ze spotřeby

Nepřímé daně v ČR

daň z minerálních

olejů

Ostatní daňové příjmy

Pojistné sociálního pojištění - tvoří přibližně 40 % všech daňových příjmů

Nesplňuje přesně definici daně, nicméně jako daň je vnímáno

Poplatky

Veřejné poplatky

Poplatek má proti dani ekvivalenci - to znamená, že jej lze porovnávat s užitkem

• uživatelské poplatky - "cena" za veřejný statek vybíraná veřejnou organizací

• správní poplatky• “cena” za prodej veřejného majetku nebo

jeho pronájem

Veřejné podniky - vybírají uživatelské poplatky, t. j. “cenu” za produkci veřejného podniku

• utility (dodávka elektřiny, plynu, vody telekomunikace - přirozený monopol)

• produkce “základních statků” v nerozvinutých zemích (u nás třeba bydlení)

• finance• vzdělávání, zdravotnictví

Veřejné příjmy úvěrové

Veřejné příjmy úvěrové

Půjčky ve prospěch veřejných rozpočtů, od soukromých osob domácích i zahraničních, fyzických i právnických

----------------------------------------------------

DOTACE jednoho veřejného rozpočtu z jiného veřejného rozpočtu NENÍ příjmem veřejných rozpočtů, je pouze transferem

Úvod od daňové teorie

Daňové principy

Spravedlnost daní

Efektivnost daní

Daňový přesun a dopad

Měření daňové redistribuce

Daňové principy

Principy zdanění podle A. Smitha:–danit podle platební schopnosti, úměrně

důchodu (princip prospěchu)–danit s určitostí, podle jasných pravidel–danit s výhodností úhrady, tehdy, kdy se

to poplatníkovi nejlépe hodí–danit s minimem nákladů na správu

• Spravedlnost• Efektivnost:

– z hlediska nákladů na správu daní– z hlediska vlivu daní na chování

ekonomických subjektů

• Korektnost• Administrativní proveditelnost• Daňová jistota - stabilita

Principy zdanění :

Daňová spravedlnost:

DVA PRINCIPY SPRAVEDLIVÉHO ZDANĚNÍ

Princip prospěchu ze zaplacené daně (směnná teorie)

Princip platební schopnosti:•horizontální•Vertikální

MUSÍ PLATIT SOUČASNĚ

Daňová efektivnost:

DVĚ SKUPINY NÁKLADŮ DAŇOVÉHO SYSTÉMU–nadměrné daňové břemeno (také

břemeno mrtvé váhy, DWL = dead weight loss)

–náklady administrativní

Nadměrné daňové břemeno vzniká v důsledku distorze v cenách statků způsobené daní - nastává substituce snížením spotřebovaného množství zdaněného statku a přechodem k nezdaněnému statku - SUBSTITUČNÍ EFEKT

Substituční efekt u daně - společně s příjmovým

I1I2

statek X

statek Y

RO2 RO1

RO1 - rozpočtové omezení před zdaněním statku XRO2 - rozpočtové omezení po zdanění statku XI1, I2 - indiferenční křivky

X2 X1

Y2

Y1

Příjmový (důchodový) efekt u daní

statek X

statek Y

I1

I2

RO1

RO2

RO1 - rozpočtové omezení před zdaněnímRO2 - rozpočtové omezení po zdaněníI1, I2 - indiferenční křivky

Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné daně v ceně statku

Y1

Y2

X1X2

t

C1

E

D

CA

Q0 Q1 Q0

é

é

ç

P

S1

S0

B

F

AEF-užitek spotřebitele před zdaněním

FBC1-užitek spotřebitele po zdanění

ABC1C - výnos

státu = t*Q1

C1CE - mrtvá ztráta

P

S

D

E

Q0

PG

PN

P0TAX

QTQ0

ST

Uložení daně specifické, uložena výrobci

ET

Uložení daně ad valorem - uložena spotřebiteli

t

D

Dt

S

Q0

P

PN

PO

PG

QOQT

Daňový přesun a dopadRozdíl mezi uloženou daní (zákonem,

vyhláškou apod.) a jejím skutečným placením čili dopadem- to vyplývá z ekonomických poměrů na trhu, tedy poměrů elasticit obou účastníků

pn=p0

pGS0

ST

ET

E0

DP

TAX

0 Q0=QT Q

ED = 0

Uložení daně specifické, uložena výrobci

Měření daňové redistribuce

- daněmi lze změnit distribuci důchodů - Lorenzova křivka, Gini koeficient

Také - Robin Hood koeficient - kolik % příjmů je třeba přerozdělit k dosažení určitého stupně rovnosti

Lorenzova křivka a Gini koeficient

0

100%

8060

40

20 A

B

20 100%procenta obyvatelstva

pro

cen

ta

dů

chod

ůGINIHO K. è 0 - 1

G.K. = 0 (rovnostářské)G.K. = è 1 (nespravedlivé) G.K. bývá 0.3 - 0.6 G =

BA+B

40 60 80

0

Změna Lorenzovy křivky a GINI koeficientu progresivním zdaněním

Křivka 1 - před zdaněním; křivka 2 - po zdanění

100%

100%

Dů

chod

y k

um

ula

tivn

ě

Obyvatelstvo kumulativně

od nejchudších

1

2

GINI 1 > GINI 2

Rok Předzdaněním

Pozdanění

1949 41 36

1959 40 36

1969 37 33

1979 38 34

1986 41 36

Některé hodnoty GINI ve Velké Británii

Zdroj: Jackson, Brown, Public Sector Economics