Veřejný dluh a Barro-Ricardova hypotézaHabilitační přednáškaJan Čadil14.3.2012

OsnovaDefinice a pojetí veřejného dluhuNázory na řešení dluhuBarro-Ricardova hypotéza a

veřejný dluhImplikace a závěryDiskuze

Alternativní pojetí dluhu Čistý veřejný dluhDluh na obyvateleDluhová dynamika vs výše dluhuOptimální a udržitelné zadlužení

Nebezpečí vysokého zadlužení

Růst úrokové míry, nízká akumulace kapitálu

Podvázání ekonomického růstuDluhová past, default

Řešení dluhu (Evropská cesta)

Úsporná opatření (snižování výdajů. růst daní)

Kvantitativní uvolňování (ECB, repo operace)

„Obranný val“ (EFSF), Pakt rozpočtové kázně

Kritika řešení a rizikaPaul Krugman(Wall street Journal 22.7.2011)

Řecký záchranný plán, spočívající v restriktivních opatřeních ve všech státech EU, v důsledku sníží poptávku v Evropě a zabrání tak ekonomickému oživení.

Joseph Stiglitz(Social Europe Journal 14.09.2011)

Rozhodnutí evropských politiků k tvrdým úsporám nejsou správnou odpovědí. Evropa by se měla soustředit na růstovou strategii.

Olivier Blanchard(Guardian 21.12.2011)

Finanční trhy jsou pokrytecké. Volají po úsporách ale potom reagují negativně, když úspory vedou k nižšímu růstu – což se obvykle děje. Dluh je třeba snižovat pomalu a vytrvale.

Paul Christopher(The Economic Times, 22.2.2012)

Snižování dluhu není sprint ale maraton. Spojené státy volí přístup maratonu – odkládají výrazné rozpočtové škrty až do doby, kdy bude ekonomika silná. Co potřebuje Evropa nejsou škrty ale reformy.

Barro-Ricardova hypotézaDaně neovlivňují spotřebu – očekávání

zvýšení daňové zátěže v příštím období při snížení daní a vice versa.

tedy „s deficitem veřejných financí rostou úspory a to 1:1. Veřejné a soukromé úspory se vzájemně vyvažují, celkové úspory zůstávají neměnné. S dluhem nedochází k poklesu celkového objemu investic.“ (Blanchard 2006)

Zadlužené země mají vyšší míru soukromých úspor = dluh je možné zaplatit z úspor (vyšší daně, nižší výdaje bez vážného dopadu na spotřebu)

Empirická verifikace – data a model Panel 20 členských zemí EU, řada

2000-2009, EUROSTAT, mil.EUR

Integrace (1) – Levin&Li, ADFKointegrace – Fischer/JohansenEGLS (Zobecněná OLS, SUR v

reziduích – společné šoky)

)ln()ln( itit DaS

Empirická verifikace – výsledky a problémy

(9,42) (54,7)

R2=0,9; DW=2,0; F-stat. 3047Výsledek ukazuje pozitivní vztah

mezi úsporami a dluhemTento vztah ale není 1:1, je

slabší, úspory rostou pomaleji než dluh (tzv. slabá verze)

)ln(78,054,1)ln( itit DS

Poměr dluhu k soukromým úsporám (2010)

Greec

e

Portu

gal

Irela

ndIta

ly

Unite

d Kin

gdom

Cypru

s

Fran

ce

Hunga

ry

Belgi

um

Germ

any

Pola

nd

Spai

n

Austri

a

Nethe

rland

s

Finla

nd

Lithu

ania

Slov

akia

Denm

ark

Latv

ia

Czech

Rep

ublic

Slov

enia

Swed

en

Roman

ia

Bulga

ria

Esto

nia

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Dluh/úspory (% růst 1995-2010)

Greec

e

Czech

Rep

ublic

Portu

gal

Roman

ia

Lithu

ania

Slov

akia

Slov

enia

Cypru

s

Unite

d Kin

gdom

Irela

nd

Latv

ia

Fran

ce

Pola

nd

Germ

any

Italy

Spai

n

Hunga

ry

Austri

a

Nethe

rland

s

Esto

nia

Finla

nd

Belgi

um

Denm

ark

Swed

en

Bulga

ria

-150%

-100%

-50%

0%

50%

100%

150%

200%

250%

300%

350%

Závěry a implikacePlatí slabá verze Barro-Ricardovy

hypotézy – s výší dluhu rostou úspory ale ne 1:1

Existuje omezený prostor pro úsporná opatření (úspory nejsou dostatečné, hrozí pokles výdajů a zpomalení ekonomiky)

Dluh je třeba snižovat pomalu a vytrvale – strukturální změny, reformy (na obou stranách veřejných rozpočtů). Razantní opatření mohou být kontraproduktivní.

Diskuze

Děkuji za pozornost

I tálie musí zavést úsporná

opatření….. . . počínaj e

V ámi. . .