Islamofobie a Český Veřejný Prostor VSL Final

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

Filozofick fakulta stav politologie Bakalsk prce

Vojtch Slma Islamofobie a esk veejn prostor:

Recepce afry karikatur a vrady Theo van Gogha Islamophobia and the Czech public space:

Reception of the cartoons controversy and the murder of Theo van Gogh Praha 2015 Vedouc prce: PhDr. Ondej Slalek, Ph.D.

1

Prohlen Prohlauji, e jsem tuto diplomovou bakalskou prci vypracoval samostatn a vhradn s pouitm citovanch pramen, literatury a dalch odbornch zdroj. V Praze, dne 11. kvtna 2015

... Vojtch Slma

2

Podkovn Velmi dkuji PhDr. Ondeji Slalkovi, Ph.D. za cenn komente, rady a konzultace v prbhu psan tto prce, v neposledn ad tak pak za jeho nekonenou trplivost.

3

Abstrakt V teoretick sti student vymez pojem islamofobie na zklad zahranin i esk odborn literatury. Vchodiskem mu bude mimo jin koncept nov xenofobie Pavla Bari a tak komparace mezi historickm antisemitismem a souasnou islamofobi u Mattiho Bunzla, zrove bude reflektovat i argumentaci kritik konceptu, jak ji prezentoval Robin Richardson. Nsledovat bude diskurzivn analza dvou eskch zdroj: internetovho portlu Eurabia, kter je hlavnm eskm pedstavitelem islamofobn rtoriky, a pednho denku MF Dnes. Bude sledovat zpsoby, jakmi tmatizuj tzv. afru karikatur, pouit charakteristiky a vrazov prostedky. Zrove bude sv analzy konfrontovat s obecnjmi otzkami vychzejcmi z dialogu s teoretickou konceptualizac islamofobie: Meme v ppad analyzovanch zdroj mluvit o islamofobn rtorice? Spad skuten do vymezen nov xenofobie, nebo je pouze pokraovatelkou xenofobie star? Klov slova

islamofobie; nov xenofobie; Theo van Gogh; karikatury Mohammeda; diskursivn analza

4

Abstract In the theoretical part of the thesis student will define the concept of Islamophobia on the basis of foreign and Czech literature. His starting point will be, inter alia, Pavel Baras concept of the "new xenophobia" as well as a comparison between the historical anti-Semitism and contemporary Islamophobia by Matti Bunzl at the same time reflecting the arguments of critics of the concept, as they were presented by Robin Richardson. Following will be a discursive analysis of two Czech media resources: webportal Eurabia, which is the main representative of the Czech Islamophobic rhetoric and a leading newspaper Mlad Fronta Dnes. The analysis will monitor the ways in which the Mohamed cartoons controversy was thematized, applied characteristics and means of expression. At the same time the author will confront his analysis to more general issues stemming from the dialogue with theoretical conceptualizations of Islamophobia: Can we define the analyzed sources language as Islamophobic? Does Islamophobia actually falls into the definition of "new xenophobia", or is it only a successor of "old" xenophobia? Keywords islamophobia; new xenophobia; Theo van Gogh; Muhammad cartoon crisis; discourse analysis

5

Obsah

1. vod ..................................................................................................................................................................... 8 1.1. Cle prce ............................................................................................................................................... 10

2. Teoretick rmec a definice pojm ................................................................................................... 11 2.1. Islamofobie ........................................................................................................................................... 11

2.1.1. Kritika pojmu islamofobie ................................................................................................... 12 2.2. My versus Oni .............................................................................................................................. 13 2.3. Antisemitismus a islamobie ......................................................................................................... 15 2.4. Nov xenofobie................................................................................................................................... 17 2.1. Vrada Theo van Gogha konec multikulturalismu v Nizozem? ........................... 20

3. Nstroje a postup analzy ...................................................................................................................... 23 3.1. Co je CDA? ............................................................................................................................................. 23 3.2. Kritinost CDA .................................................................................................................................... 25 3.3. Vybran pstupy kritick diskursivn analzy .................................................................. 26

3.3.1. Norman Fairclough: Diskurs jako sociln praxe ..................................................... 26 3.3.2. Teun Van Dijk: Socio-kognitivn pstup CDA ........................................................... 27 3.3.1. Ruth Wodak: Historicko-diskursivn pstup ............................................................. 31

3.4. Postup analzy ................................................................................................................................... 33 4. Analza ............................................................................................................................................................ 35

4.1. Karikatury proroka Mohameda ................................................................................................. 35 4.2. Mlad fronta Dnes............................................................................................................................. 36

4.2.1. Reprezentace Druhch Mlad fronta Dnes ........................................................... 37 4.3. Eurabia.cz ............................................................................................................................................. 47

4.3.1. Reprezentace Druhch Eurabia.cz ........................................................................... 49 5. Zvr ................................................................................................................................................................. 54 6. Literatura ....................................................................................................................................................... 58

6

Seznam zkratek CDA Kritick diskurzivn analza R esk republika EU Evropsk unie EUMC - Evropsk monitorovac centrum pro rasismus a xenofobii MfD Mlad fronta Dnes

7

1. vod Islm je nboenstv s druhou nejpoetnj obc vcch po kesanstv, piblin 23% vech vcch na svt jsou muslimov.1 Naproti tomu v esk republice se k islmu (resp. tak k sted muslimskch obc), podle poslednho stn v roce 2011, hls 3358 osob, co je piblin tvrt procenta vech vcch, hlscch se k njak crkvi v R.2 Je tedy pravdpodobn, e esk veejnost m jen velmi omezen monosti bezprostednho kontaktu s muslimy a jejich vrou. echm jsou obrazy islmu, muslimskho svta, pisthovalectv atp. pedkldny hlavn prostednictvm masovch

mdi, kter v obecnm mtku maj, podle Van Dijka, moc zsadn ovlivnit vnmn tchto, jinak a priori neutrlnch tmat jako neho velmi negativnho.3 Jakm zpsobem mdia tyto negativn obrazy vytv, se pokusme, mimo jin, ukzat prv v tto prci. Podle vsledk przkumu volebn kalkulaky EUvox, zveejnnch Sociologickm stavem AV R v kvtnu 2014, kter sledoval klov politick tmata kampan ped volbami do Evropskho parlamentu, se esk republika umstila na prvn pce v EU v odpovdi respondent na otzku, zda souhlas s tvrzenm, e islm pedstavuje hrozbu hodnotm esk spolenosti.4 Tm ti tvrtiny (!) z piblin osmncti tisc respondent z ad oban esk republiky uvedlo, e souhlas, i spe souhlas s tmto tvrzenm, a v poad se tak nae zem dostala napklad ped Francii, i Nizozem, stty s nepomrn poetnjmi muslimskmi meninami. Internetov verze denku Prvo, novinky.cz, nsledn vydala lnek, z ve uveden analzy vychzejc, a v anket

1 The World Factbook. CIA [online]. [cit. 2014-07-03]. Dostupn z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html. 2 Stn lidu, dom a byt. S [online]. [cit. 2014-07-03]. Dostupn z: www.scitani.cz. 3 VAN DIJK, Teun: New(s) Racism: A Discourse Analytical Approach. 2000, s.38. 4 LINEK, Luk. Pro esk politick strany koketuj s rozdmchvnm strachu z islmu? Protoe na to esk spolenost sly . Dostupn z: http://www.soc.cas.cz/aktualita/proc-ceske-politicke-strany-koketuji-s-rozdmychavanim-strachu-z-islamu-protoze-na-ceska.

Okomentoval(a): [O. S.1]: ? pro m nezvykl formulace, ale asi to je mon Okomentoval(a): [VS2]: Upraveno. Okomentoval(a): [O. S.3]: Odkazy by mly bt spe na konci vt Okomentoval(a): [VS4]: Upraveno.

8

piloen k nmu sv obavy z islmu souhlasem vyjdilo dokonce pes 90% z asi jedencti tisc respondent. 5 Vystv tedy otzka, pro vtina ech chpe islm coby hrozbu? Islm, muslimov, pisthovalci, terorismus a nboensk radikalismus jsou havm tmatem v esk spolenosti minimln od tok na Svtov obchodn centrum z 11.z 2001 a boulivou diskusi pravideln rozdmch jakkoliv nov zprva zahrnujc ve uveden

tmata. Z nejnovjch udlost zmime napklad teroristick tok na paskou redakci francouzskho satirickho asopisu Charlie Hebdo 7. ledna 2015 i udlen azylu 15

patncti syrskm rodinm uprchlk eskou vldou tden po toku v Pai.6 V tto prci budeme analyzovat tma afry karikatur proroka Mohameda otitnch v dnskm denku Jyllands-Posten v z 2005, tak jak je prezentoval esk denk Mlad Fronta Dnes (dle jen MfD) a zpravodajsk portl Eurabia.cz. Vrad Theo van Gogha, holandskho dokumentaristy a hlasitho odprce islmu, kter byl zavradn o rok

dve v listopadu 2004 v Amsterdamu, se budeme krtce vnovat v souvislosti s tez konce multikulturalismu v Nizozem. V prvn kapitole pedstavme teoretick vchodiska na prce, pojmy nov a star rasismus k tomu nm poslou zejmna dva lnky, Nov xenofobie Pavla Bari a text Mattiho Bunzla, Between anti-Semitism and Islamophobia; tezi dichotomie My a Oni

pedstavme na kapitole knihy Petry Kotlov, Stereotypn obrazy a etnick mty a Myslet sociologicky Zygmunta Baumana a Tima Maye; a v neposledn ad zde budeme tak prezentovat tezi konce multikulturalismu v Nizozem, tak jak ji zkoum Marteen P. Vink v lnku Dutch 'Multiculturalism': Beyond the Pillarisation Myth. Z vyuitch pramen zdroj nesm zstat opomenuta disertan prce Ondeje Slalka Obrazy neptel: Pam, ekonomika a publikace Lucie Sedlkov - Islm v mdich: Mediln reprezentace sporu o karikatury islmskho proroka Mohameda v Mlad front DNES. 5 Dv tetiny ech maj strach z islmu, ukzala volebn kalkulaka. Novinky.cz. Dostupn z: http://www.novinky.cz/domaci/336469-dve-tretiny-cechu-maji-strach-z-islamu-ukazala-volebni-kalkulacka.html 6 Tdenk Charlie Hebdo je znm, mimo jin, kvli astmu karikovan Proroka a byl jednm z denk, kter dvanct karikatur, v tto prci zmiovanch, petiskl jako prvn. Vce k boulivm diskuzm pod lnky na idnes.cz, viz: teroristick tok na Charlie Hebdo - http://zpravy.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A150107_121609_zahranicni_bse&razeni=vlakno; udlen azylu syrskm uprchlkm vldou R - http://zpravy.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A141201_155515_domaci_kop.

Naformtovno: Psmo: Kurzva

9

V druh sti nsledn budeme prezentovat metodologii tto prce a nstroje analzy, konkrtn vybran pstupy kritick diskursivn analzy ji zmiovanho Teuna van

Dijka, Ruth Wodakov a Normana Fairclougha. V tto sti jsme erpali z nkolika publikac tchto autor, a pedevm pak ze sbornku Methods of Critical Discourse

Analysis, sestavenho Michaelem Meyerem a Ruth Wodakovou. A konen tet a stejn kapitolu vnujeme analze reprezentace afry karikatur proroka Mohameda v Mlad front Dnes a na portlu EuUrabia.cz. Pro analzu vybranho vzorku lnk publikovanch ve zmiovanch mdich vyuijeme nstroj pedstavench v pedel sti.

1.1. Cle prce Dichotomie My a Oni teni mezi dky naznauje cestu k jedinmu sprvnmuupednostovanmu pohledu, k preferovan definici toho, na vc, a toti kdo je ohroen, a kdo ohroujec - a u hodnoty, kulturu, rodinu, stt, nrod atd. Ji jen z letmho pohledu na titulky vybranch pspvk, a to jak v MfD; napklad Radiklov zatoili na ambasdy,7 Z odvety muslim maj strach i ei,8 Omlouvat se fanatikm by byla chyba,9 tak na Eurabii; zde napklad Arabov si zarabovali. U zase10, i Evropa u neme ped islmem ustupovat11, je na prvn pohled patrn, kdo,

nebo co je onm Druhm, kter Ns ohrouje. Tato elezn opona mezi Nmi a

Jimi se thne nap drtivou vtinou lnk a pspvk. Pi dekonstrukci tohoto polarizovanho vztahu mezi Nmi a Jimi vyvstaly nkter otzky, kter jsme v nvaznosti na debatu teoretick a metodologick literatury formulovali do cl tto prce nsledovn:

7 NOVOTN, Pavel: Radiklov zatoili na ambasdy. Mlad fronta Dnes, 6.2.2006, s.3. 8 MLKOV, Olga; SENKOV, Zita,: Z odvety muslim maj strach i ei. Mlad fronta Dnes, 8.2.2006, s.1. 9 MARJANOVI, Teodor: Omlouvat se fanatikm by byla chyba. Mlad fronta Dnes, 10.2.2006, s.1. 10 BARTO, Adam B.: Arabov si zarabovali. U zase. Eurabia.cz [online], 18.2.2006 [cit. 2015-05-11]. Dostupn z: http://eurabia.parlamentnilisty.cz/PrintArticle/192-arabove-si-zarabovali-uz-zase.aspx. 11 KOPECK, K.: Evropa u neme ped islmem ustupovat. Eurabia.cz, 4.10.2006.


10

1) Pokud v analyzovanch mdich a jejich pspvcch lze nalzt rozliovn mezi

Nmi a Jimi, jak atributy jsou pisuzovny Jim a jak obraz tm o Druhch

mdia vytv? 2) Jsou patrn rozdly ve vytvench obrazech: a) muslim, jako ble

nespecifikovanch aktr, b) muslim, kte v prbhu krize pchali nboensky motivovan nsil (nap. nsiln demonstranti) a c) terorist, kte, na rozdl od

dvou pedelch pklad, pchaj nsil na stlm zklad? 3) Do jak mry se v MfD a na Eurabii charakteristiky pisuzovan aktrm,

udlostem atp., celkov obraz vytven tmito dvma mdii a pouit jazyk li,

i shoduj? 2. Teoretick rmec a definice pojm

2.1. Islamofobie Ne pistoupme k analze islamofobie reprodukovan eskmi mdii, je na mst, abychom tento pojem vymezili. Za prvn definici islamofobie lze povaovat tu, ji

vytvoil Allan Quellien, funkcion francouzskho ministerstva koloni na potku

dvactho stolet. Ten ve sv doktorsk prci definuje islamofoby jako autory, kte

povauj islm za nesmiitelnho neptele Evropan12 a fenomn islamofobie shrnuje v nkolika vtch, kdy tvrd, e pedsudky vi islmu a muslimm byly a jsou velice rozeny v zpadn a kesansk kultue. Islamofobie je pak strachem z islmu, kter

povauje za negaci civilizace, barbarskou kulturu, patnou vru a krutost je jedin pstup,

kter meme od muslim oekvat.13 A je Quellinova definice z roku 1910 aplikovateln na dnen pojem islamofobie, nelze ji brt jako nosnou a dostaujc po

vvoji svtovch djin ve 20. stolet. Promnu zdroje nov xenofobie meme sledovat v komparaci islamofobie s antisemitismem dle v tto kapitole. 12 FERNANDO, Bravo L.: Towards a definition of Islamophobia. 2011, s.563. 13 Tamt, s.563-565

Okomentoval(a): [O. S.5]: Mon se kouknte na Baru, minimln v Orientlcov vzpoue by nco mlo bt


Okomentoval(a): [O. S.6]:

11

Jin pojet definuje islamofobii jako pojet islmu, skupin muslim a jednotlivch muslim a jejich zavrhovn coby hrozby pro hodnoty evropsk spolenosti a kultury na zklad pedsudk a stereotyp, piem toto zavrhovn nebo odmtn me bt

emon i hodnotov zabarveno.14 Jdrem islamofobnho diskursu je podle Bunzla rovina civilizanho stetu pedstava, e islm reprezentuje svtonzor, kter je fundamentln nekompatibiln a inferiorn k

zpadn kultue. Islamofobie je jinmi slovy spe ne poadavkem na rasovou istotu,

jako to plat o starm antisemitismu, opevovnm Evropy proti civilizan hrozb

islmu a pisthovalc.15 2.1.1. Kritika pojmu islamofobie

2.1.1. Nutno podotknout, e termn islamofobie m i sv nedostatky. Problematinost konceptu islamofobie spov jak v termnu fobie, tak islm. V nsledujc sti proto pedstavme klov momenty kritiky pojmu islamofobie, jak je chpe Robin Richardson: - Z lkaskho hlediska je fobie duevnm onemocnnm, kter postihuje pouze

velmi malou st populace. A je zkost z muslim mkoliv, rozhodn nen fobi v tomto pojet. - Osoit lovka z mentlnho postien, i iracionality je hanliv a takov lovk nepli pekvapiv okamit zaujme defenzivn pozici, s n se stv konstruktivn dialog nemonm. - Jako vhodnj ne termn fobie se nabz koncept strachu, i zkosti. Strach z neho se toti nemus nutn zakldat na objektivnch faktech a ani nebezpe, z kterho mme strach, nemus existovat, alespo ne v rozsahu, v jakm si jej pedstavujeme. Rovn urit a pesn pojmenovat pvod na zkosti, i strachu

me bt sloit. 14 HELBLING, M.: Islamophobia in Switzerland. 2008, s.4-5. 15 BUNZL, Matti: Between anti-Semitism and Islamophobia: Some thoughts on the new Europe. 2005, s.502.

Naformtovno: Normln, dkovn: 1,5 dku

Naformtovno: Odrky a slovn

12

- Uit pojmu islamofobie implikuje, e nenvist vi muslimm nikterak nesouvis s jinmi formami nenvisti, napklad rasismem, xenofobi, sektstvm, i nenvist k fundamentalismu. Ani s pojmy jako tda, moc, postaven a zem, i vojensk a ekonomick soupeen a konflikty uit termnu islamofobie souvislost neimplikuje. - Pojem islamofobie tak nerozliuje mezi pedsudky vi muslimskm komunitm v na zemi a vi jinm zemm a kulturm, v kterch jsou muslimov vtinou a s nimi vede zpad vojensk, i ekonomick souboj. - Fenomn, kter je teba dle sledovat, je spe proti-muslimsk nenvist, konkrtn nenvist vi etnicko-nboensky konstruovan identit v rmci zpadnch zem, ne nenvist k principm a praktikm celosvtovho nboenstv.16 I pes jist problematick momenty nelze pojem islamofobie jednodue vymazat ze

slovnk. Jednm z dvod je i fakt, e se pojem stal legitimnm mezi obmi proti-muslimsk nenvisti a pedsudk. Nlepka islamofobie tak trochu paradoxn pomh sjednotit a mobilizovat opozici a odpor proti tto nenvisti.17 Milo Mrzek v lnku Islamofobie ve vdeckm diskurzu k pouit tohoto pojmu dodv, e termn tak, jak se s nm zachz, umouje zahrnout rzn postoje (racionln

kritiku i iracionln pedsudky, akademick rozpravy i fanatismem a nenvist motivovan

nsiln iny). Vdec, kter bude zkoumat to, co se ve skutenosti nazv islamofobi (ani

by toto uvn obhajoval i zavrhoval), se problmu nevyhne tm, e toto slovo nahrad

njakm jinm, ale naopak na zklad analzy rozli rzn projevy nevstcnosti,

neptelstv i nsil vi muslimm.18 2.2. My versus Oni Zsadn pro pochopen reprodukce stereotyp a odhalen nov xenofobie v mdich

je polarita vztahu My a Oni. Tato dichotomie je zakoenn v kadm jedinci, kter se vyhrannm jeho vlastn skupiny A vi ciz skupin B identifikuje. Tato sebeidentifikace

16 RICHARDSON, R.: Islamophobia or Anti-Muslim racism or what? concepts and terms revisited. 2012, s.4-5. 17 Tamt, s.5. 18 MRZEK, Milo: Islamofobie ve vdeckm diskurzu. Dingir, 2010.

13

obn odmtn zjevn jinakosti skupiny B, vnman obvykle v negativnm smyslu, a

snaha o to, aby vlastn skupina nebyla kontaminovna jakmkoliv elementem ze skupiny

Jinch, respektive tch Druhch Vytvme tak dv odlin kategorie My a Oni, asto

v postaven My versus Oni, dva rozdln ply reality, tvrd Kotlov.19 Pokud nen Druhch, neme vak existovat dn My. Sebeidentifikace v rmci Na skupiny je zaloena na naem protikladu ke, skupin Druhch. Ciz skupina

(out-group) je onm protiplem, kter potebujeme My, nae vlastn skupina (in-

group), k sebeidentifikaci, sounleitosti v rmci in-group a jistot toho, e jsme mezi svmi.20 Podstatu toho, co jsme, mme jen dky vylouen negativ, v tomto ppad charakteristik, jimi se dajn vyznauj oni."21

Jak se pokusme prezentovat v analytick sti tto prce, tato dichotomie se projevuje mezi Nmi; v ppad nmi zkoumanho fenomnu islamofobie v eskch mdich, me My pedstavovat napklad echy, Dny, Zzpad, kesany, Evropany; a entitou

Druhch, piem do tto kategorie v kontextu na prce spadaj napklad muslimov, Arabov, fanatici, teroristi, ale obecnji i islm, dav atp. Budeme pozorovat tyto atributy ve vybranch lncch a pokusme se objasnit, jakm zpsobem se in-group vymezuje proti out-group. I pesto, e se me jevit elezn opona mezi My a Oni jako neprostupn, opak je pravdou. Ve skutenosti dochz k neustlmu prolnn a

vzjemn inspiraci, v nkterch momentech vak bv hranice hranice mezi My a Oni

interpretovna jako neprostupn,22 pkladem mohou bt okamiky krize. Na vyzdvihovn negativnch vlastnost Druhch a podtrhovn Naich dobrch vlastnost je zaloen koncept ideologickho tverce Teuna van Dijka, kter pedstavme v metodologick sti tto prce a nsledn jej budeme v analze aplikovat a vmat si tchto binrnch opozic v textech.

19 KOLOV, Petra: Stereotypn obrazy a etnick mty: kulturn identita Armnie. 2012,s.22. 20 BAUMAN, Zygmunt; MAY, Tim: Myslet sociologicky: netradin uveden do sociologie. 2004, s.43. 21 Tamt. 22 KOLOV, Petra: Stereotypn obrazy a etnick mty: kulturn identita Armnie. 2012,s. 24.

14

2.3. Antisemitismus a islamobie M idovt ptel jsou poboueni ze silnou ptomnosti islmu.23 Tento vrok je pipisovn jednomu z vrcholnch politik Svobodn strany Rakouska (FP), politick strany, kterou v letech 1986-2000 vedl Jrg Haider - kontroverzn pro jehosv vroky, , mimo jin oslavujc, nacistick Nmecko oslavujc vroky, strany, kter iniciovala protiimigrantskou petici sterreich zuerst Austria First! a kter byla v

povlen historii pokldna za toit pro bval rakousk nacisty. FP a jej petice je

pedmtem analzy Ruth Wodakov,24, kter na tomto pkladu prezentuje, mimo jin, i metodu dekonstrukce kolektivnch symbol - kulturnch stereotyp neboli topoi. Tato metoda bude vyuita a vymezenapedstavena v metodologick sti prce. Na pkladu politiky FP stav svj text rovn Matti Bunzl, kter komparuje antisemitismus a islamofobii, a to analzou zsadnho obratu v politice FP od prvn k druh jmenovan xenofobii v 90. letech 20. stolet. Rovn tak zkoum postoj Evropsk unie k nov vzv v podob islamofobie. My se v nsledujcch odstavcch zamme prv na analzu postoje Evropsk unie, kterou Bunzl prezentuje v prvn sti svho textu. 25 V roce 2004 vypracovalo Evropsk monitorovac centrum pro rasismus a xenofobii (EUMC) zprvu o tocch zamench na idovsk obyvatelstvo, kter se dly na

potku novho tiscilet ve Francii a Belgii. EUMC zpochybnilo oznaen nsilnch tok

za antisemitsk, paklie vak nebyly vedeny zmrn proti idm, v tom ppad to antisemitsk akty byly. Zrove zprva oznauje za pochybn ty vroky obt tchto

tok, kter oznauj za jejich pvodce mlad muslimy, lid severoafrickho pvodu,

i imigranty. Zdrazuje, e nejastjmi pachateli tchto tok, kter lze oznait za

projev tzv. novho antisemitismu, jsou bl Evropan ultrapravicov politick orientace

a a sekundrn mohou bt pvodci novho antisemitismu prv mlad muslimov,

severoafrickho, i asijskho pvodu.26 23 BUNZL, Matti: Between anti-Semitism and Islamophobia: Some thoughts on the new Europe. 2005, s.502. 24 WODAK, Ruth: The Discourse-historical approach. 2001. 25 BUNZL, Matti: Between anti-Semitism and Islamophobia: Some thoughts on the new Europe. 2005. 26 Tamt, s.500-501.

Okomentoval(a): [O. S.7]: Sp v metodologick Okomentoval(a): [VS8]: Upraveno.

Okomentoval(a): [O. S.9]: Asi by to chtlo ct, co v tom textu k, k jakm zvrm dochz sp ne jen o em pe

15

Tuto zprvu 2004 vzpt oste odsoudil Svtov idovsk kongres, kdy ji oznail za do o bijc snahu o co nejvt politickou korektnost. Podle Kongresu je Evropa ve vleku

sv bouc se muslimsk populace, jej radikalizace je ze strany Evropsk unie

tolerovna. EU by mla rovn piznat, e svmi politikami a prohlenmi iv

antisemitsk virus c se Evropou.27 Bunzl vak prohlen Kongresu vak odmt a nabz jin pohled na Evropsk monitorovac centrum pro rasismus a xenofobii. Snaha EUMC dt antisemitismus na

rove jinm formm rasismu, intolerance a tlaku nen vedena zmrem jej ignorovat.

Zaprv zkoum vechny projevy a zkuenosti mnoha skupin s jejich vylouenm ze spolenosti a zadruh se sna upozornit na ast zdroje xenofobie a rasismu. Jeho

zmrem je zastavit oddlovn vech diskriminovanch a vyluovanch komunit, a to

vetn, ba dokonce pedevm t idovsk.28 Bunzl poukzazuje na znanou podobnost mezi evropskm antisemitismem a islamofobi. Onou pbuznost je jejich spolen vztah k Evrop, v zpadn kultue vnman jako historicky vlun kesansk zem. id se stvali obmi

nejhrznjch zloin pchanch evropskmi kesany a ve dvactm stolet nacisty,

rovn ale vechna ostatn nboenstv, vetn judaismu a islmu, byla donucena

k pijet evropsk kesansk tradice a identity. A na muslimech nebyla v rmci Evropy pchna genocida, jejich pozice Druhch je ne nepodobn takovmu vymezovn proti

idm. Antisemitismus a islamofobie sdlej stejnou nenvist vi odlin kultue, etniku

a ve, to je vak podle Bunzla prvn a jedin podobnost tchto fobi.29 Pokud se star antisemitismus vymezoval nboensky, proti idovsk ve judaismu, a nsledn v devatenctm a dvactm stolet rasov, a odpral tak idm i jen monost integrovat se do kultury a spolenosti nrodnch sttu t doby, nov

antisemitismus pramen ze zcela jinho zdroje. Paklie na zatku milnia dochzelo v Belgii a Francii k tokm mladch muslim na evropsk idy, trpkou ironi je, e tito muslimov netoili s intenc vytvoit etnicky, nebo nboensky ist stt, ale prv z dvodu e jsou pro n obti jejich tok 27 Tamt, s.501. 28 Tamt. 29 Tamt.

Okomentoval(a): [O. S.10]: To jste vy, nebo Bunzl? Vce odkazovat Okomentoval(a): [VS11]: Doplnno.

16

ztlesnnm evropsk hegemonie, kter, v och tchto tonk, utlauje nejenom francouzsk muslimy, ale tak zsadn mrou pispv k utrpen Palestinc. Izrael je toti v arabskm svt chpn pedevm jako evropsk kolonie. Ospravedlovat tyto toky jakousi evropskou verz arabskho antikolonilnho boje proti zpadu rozhodn nen na mst. Odhaluje to vak zsadn rozdl mezi starm a novm antisemitismem, a toti, e pokud se star antisemitismus pokouel idy z evropskch nrodnch stt vylouit, nov antisemitismus na idy cl prv z ji zmnnho dvodu jejich evropanstvdvodu jejich spnho zalenn.30 Pkladem FP Bunzl upozoruje na zsadn obrat v jej politice v prbhu devadestch let, kdy se z tradin siln antisemitsk partaje strany stala strana idy do svch struktur bezostyn hrd integrujc, aby se tak, v duchu cittu v vodu tto kapitoly, mohla obrtit proti novm Druhm muslimskm a arabskm pisthovalcm. Vzhledem k tomu, e antisemitismus je, a ji ve star, i nov podob, jevem v souasnosti v Evrop spe marginlnm, zdrazuje Bunzl nutnost pehodnotit stvajc chpn xenofobie a zaclit politiku Evropsk unie prv na boj s islamofobi.31

2.4. Nov xenofobie Pro nov rasismus, i xenofobii v dominantnm diskurzu plat, e se proti Druhm nevymezuje biologicky i rasov, jako tomu je u starho rasismu extrmn pravice, ale

kulturn. Nov rasismus chce bt demokratick a respektovan. Pedpokladem

monosti jeho existence je tedy pedevm hlasit odmtnut faktu, e rasismem je.

[Druz] nejsou nikoliv biologicky mncenn, ale jin, maj jinou kulturu, tvrd van Dijk.32 Pavel Bara se s Bunzlem shoduje ve vymezen Izraele a evropskho idovstva na konci dvactho a potku jednadvactho stolet coby integrln sousti geopolitickho prostoru Zzpadu. Pro politick elity pevn napravo politickho

spektra a shodn s nimi, v duchu reprodukce diskursu elit, rovn pro pravicov orientovan mdia, MfD a Eurabii nevyjmaje, je stt Izrael a id v tomto pojet 30 Tamt, s.504. 31 Tamt. 32 VAN DIJK, Teun: New(s) Racism: A Discourse Analytical Approach. 2000, s. 34.

Okomentoval(a): [O. S.12]: Skuten evropsk? Nen tam jet podstatnj USA a nen to sp zpadn kolonie?

Okomentoval(a): [O. S.13]: Nkde byste ml mt charakteristiku MFD a Eurbie, kter podtrhne rozdly mezi ldrem trhu s dennm tiskem a vcelku okrajovm aktivistickm webem o to pekvapivj nebo zarejc pak budou ppadn zjitn podobnosti Okomentoval(a): [VS14R13]: Doplnno v vodu o eurbii v analze.

17

pedpokladem pro artikulaci islamofobie, protekcionistickch politik a vi islmu a muslimskm pisthovalcm pedpojatch medilnch obraz. Novou xenofobi me bt, podle Bari, prv islamofobie. Ta ji nepramen z rasov i etnick nevraivosti a pedsudk, nbr z kulturn a ideologick nesluitelnosti s evropskou civilizac. Bara ji vymezuje potkem vlky proti teroru po tocch z 11. z 2001, nslednmi teroristickmi toky v Madridu v roce 2004, i v Londn o rok pozdji, vradou Theo van Gogha, i afrou karikatur, momenty, kdy se novou

xenofobi stv islamofobie. Islm pro evropskou islamofobii pedstavuje, po jej

reminiscenci komunismu a nacismu, dal totalitn ideologii, toc na zpadn po stalet budovan liberln-demokratick, sekulrn a kulturn principy a hodnoty. Bara odliuje islamofobii od xenofobie hlsan tradin evropskou krajn pravic v nkolika rysech. Prvnm rysem je ji naznaen posun od vnmn muslimsk meniny jako etnicko-kulturn hrozby k jejmu pojet jako hrozby nboenskoy-ideologick. To je zpsobeno i reakc na vvoj sebeidentifikace muslimskch pisthovalc v Evrop stejnm smrem. Zatmco star xenofobie, jejm dobrm pkladem je star

antisemitismus, se brn jinmu, cizmu, jmnem etnika, rasy, i nroda, nov xenofobie se proti cizmu vymezuje odkazovnm na univerzln prva jednotlivce a vychz

z liberln pedstavy o individuln rovnosti. Liberalismus se ohrazuje proti omezovn svobody slova, i nerovnosti mu a en. Nen nhodou, e zavradn Theo Van Gogh, ktermu se ve sv prci budu vnovat, a scenristka Ayan Hirs Al jeho filmu Podmann (Submission) Ayan Hirs Al, kvli nmu byl v listopadu roku 2004 Van Gogh v Amsterdamu zavradn, sv postoje stavli prv na tchto liberlnch principech a tvrdili, e jsou islmem polapvny.33 Druhm znakem distingujc odliujcm starou xenofobii od nov xenofobie jsoue rys sociologick charakteristiky. Zatmco tradin evropsk krajn pravice sestvala ze zstupc nich td, hlasatelem nov vlny xenofobie se stvaj stedn a vy vrstvy, x. Xenofob nov generace chpe vymezovn muslim proti evropskm hodnotm jako

33 BARA, Pavel: Nov xenofobie. 2006, s. 2.

18

tok na samotnou podstatu liberlnho demokratickho smlen a identity zpadn civilizace.34 Ve tetm rysu se Bara shoduje s Bunzlem, kdy tvrd, e star xenofobie se nese ve znamen antisemitismu, piem v povlen Evrop, se vzpomnkou na holocaust a se vznikem Izraele, je ji antisemitismus zavrhovan a judaismus a id tak jsou, jak jsme

ji uvedli ve, integrln, ba i bezpodmnenou soust zpadn civilizace. id se vak nejprve museli vzdt sv vjimenosti a pijmout evropsk normy. Tato

normalizace mla za nsledek, e v projekci id coby evropskch Druhch mohlo dojt ke zmn a idy tak v tto roli vystdali muslimov, Arabov, i pisthovalci.35 tvrt rozdl mezi starou a novou xenofobi tkv v ji naznaenm postoji k Izraeli jako vsp zpadn civilizace na Stednm vchod. Tento kladn postoj jde ruku v ruce s podporou Spojench stt a jejich politikou v oblasti Stednho vchodu po 11. z 2001. Tento postoj je pak v protikladu k mnichovanstv star Evropy, kter el islmskmu nebezpe.36 Dleitm rozmrem evropskho My proti muslimskmu/arabskmu Oni je rovn sebeidentifikace mladch potomk prvn generace muslimskch pisthovalc, tedy

druh a tet generace. Ta se toti vrazn odliuje od identity jejich rodi. Ti ji chpou

jako etnickou a lokln, jejich potomci se vak vymezuj nejen vi takovmu chpn

jejich ivota v Evrop, ale rovn proti nrodn identit spolenost, kter muslimsk pisthovalce (ne)pijmaj.37 Generace potomk pisthovalc chpe sebe samu jako globln komunitu, a ji ije kdekoliv. V rmci tto nov komunity neprobh socializace v rodin, ale pedevm mezi vrstevnky prostednictvm socilnch medi a na kznch. Zatmco lenem

tradin etnicky a geograficky identifikovan komunity se lovk stane narozenm,

lenem nov globln komunity se stv vlastn volbou. Mezi tmito dvma komunitami

34 Tamt. 35 Tamt, s.2-3. 36 Tamt, s.3. 37 Tamt.

Okomentoval(a): [O. S.15]: XXXXX ?? nesrozumiteln vi jakmu chpn?

19

starch a mladch, i lpe, do Evropy piedch a v Evrop ji narozench, tak vznik mnohdy stejn napt jako mezi Nmi a Druhmi. 38

2.1. Vrada Theo van Gogha konec multikulturalismu v Nizozem?

Pvodnm zmrem na prce byla, mimo tmatu afry karikatur, i recepce vrady Theo van Gogha v eskm veejnm prostoru, jak ostatn nzev prce napovd. Pi shromaovn vzorku lnk k tomuto tmatu jsme vak narazili na zsadn problm s nepomrn menm, ba zcela marginlnm pokrytm udlosti vrady Theo van Gogha a jejch spoleenskch a politickch dsledk v nmi sledovanch mdich. To se projevilo konkrtn v pouze okrajovm odkazovn k tomuto tmatu, a to napklad pouze jednou vtou: Jeden z kresl pr napklad prohlsil, e nechce

dopadnout jako Theo Van Gogh, holandsk filma, kterho pedloni na ulici v Amsterdamu

zavradil muslimsk fanatik. 39, i jako soust strunho vtu udlost, nap. oban [jsou] po dvou nrodnch vradch protimuslimskch protagonist Pima Fortuyna a

Theo van Gogha a dalch pronsledovanch mj. Hirsi Ali a Geerta Wilderse hluboce

znejistni ba zastraeni, ale i vyhranni40 bez pm souvislosti s titulkem, i obsahem pspvk. Z ve uvedench dvod jsme se proto rozhodli podrobit hlub analze pouze afru karikatur proroka Mohameda a tmatu vrady Theo van Gogha se vnovat v tto podkapitole, a to v souvislosti s vnmnm udlosti coby jedn z pin konce multikulturalismu v Nizozem, tak aby tato st tmatu nezstala opomenuta. Byla to chladnokrevnost jeho chovn, vyrovnanost lovka, kter pesn v, co dl, co zashlo ty, kte vidli Mohameda Bouyeriho, estadvacetiletho Holanana pvodem z

Maroka v ed pltnce a modlitebn apce, sestelit filmae Theo van Gogha z jeho kola

onoho beztnho rna v Amsterdamu. Stelil ho klidn do aludku, a pot, co van Gogh

38 Tamt, s.5. 39 MARJANOVI, Teodor: Hledal se Mohamed pro dti. Mlad fronta Dnes, 3.2.2006, s.10. 40 -bj-: Holandsko je s multikulti v koncch, EUrabia.cz, 28.1.2010.

Okomentoval(a): [VS16]: Upraveno. Okomentoval(a): [O. S.17]: XXXXX Tyhle dv kapitoly bych sp vyhodil Okomentoval(a): [VS18R17]: Hodn jsem je zkrtil a upravil.

Okomentoval(a): [O. S.19]: Je otzka, jestli tohle pat do vodu, nebo sp nkam dl do metodologie Okomentoval(a): [VS20]: Pesunuto.

Okomentoval(a): [O. S.21]: XXXXX Celou tuto pas od zatku kapitoly a sem bych dal sp nkam na konec t metodologick kapitoly naped byste ml pedstavit ten pstup obecn a pak jej aplikovat ve sv vlastn vzkumn prci Okomentoval(a): [VS22R21]: Cel sem to pekopal..

20

dovrvoral na druhou stranu ulice, zashl jej jet nkolikrt, vythl zakivenou maetu a

prozl mu hrdlo, jako by prosekl pneumatiku, podle jednoho ze svdk udlosti. 41 Motivac Bouyeriho, vraha znmho nizozemskho dokumentaristy a aktivisty brojcho proti islmu, byl pedevm krtk snmekbr Submission42., kter velmi provokativn a ofenzivn tmatizuje zneuvn en v islmskm svt. Hereka zpovdajc se Allhovi a vyprvjc o znsilovn jejm strcem, nebo bit jejm chotm, je sice kompletn zahalena do burky, avak s prhlednou abajou, pod n jsou jasn viditeln vere z Kornu napsan na jejm nahm tle, pes nj kamera detailn venkuje kadch pr sekund celkem 11 jedenctiminutovho snmku. Na tvorb snmku se podlela i pvodem somlsk scnristka, toho asu rovn poslankyn holandskho parlamentu za Lidovou stranu Ayaan Hirsi Ali, kterou ml Bouyeri v plnu rovn potrestat za zneuctn Kornu.43 V roce 2006 Hirsi Ali emigrovala do USA po kontroverzi s falovnm osobnch daj pi jejv jej dosti o azyl v Nizozem. Vrada Theo van Gogha 2. listopadu 2004 vyvolala vlnu protimuslimskch protest a nlad nejen v Nizozem, kter jet v 80. a ranch 90. letech platilo za jednu z nemnohch evropskch zem, kter se nejvce blily modelu idelnhomu typu multikulturnch stt, jejich vldy se zatiuj principy kulturn plurality a aktivn

podporuj prvo odlinch kulturnch a etnickch skupin na zachovn jejich vlastn

kulturn identity.44 Osobnost, jejich osud i postoje jsou uvdny jako dvody zsadnho zpsnn imigran politiky a odklonu Nizozem od multikulturnho pstupu, je vak vce. Zmime

vradu populistickho politika Pima Fortuyna v roce 2002, kter zemel pesn 911 dn ped van Goghem (jeho vrahem ovem nebyl muslim), politiku ji zmiovan Ayaan Hirsi Ali, elezn ministryn pro pisthovalectv Rity Verdonk, i dalho

populistickho politika Geerta Wilderse.45 41 BURUMA, I.: Murder in Amsterdam: the death of Theo van Gogh and the limits of tolerance. 2006, s.2. 42 Snmek je dostupn na internetu: https://www.youtube.com/watch?v=OeztqlTyCsU. 43 HYLARIDES, P.: Multiculturalism in the Netherlands and the murder of Theo van Gogh. 2005, s. 73 44 VINK, Maarten P.: Dutch 'Multiculturalism' Beyond the Pillarisation Myth. 2007, s.337 45 Tamt, s.338.

Okomentoval(a): [O. S.23]: To je hodn zahrocen, a literrn popis, je otzka, zda jej pout, ale pro ne, ale mon by se to mlo v textu objevit Okomentoval(a): [O. S.24]: To je hodn zjednoduujc popis filmu, kter ml pokud se dobe pamatuju, tak trochu provokan aspekt Okomentoval(a): [VS25]: Upraveno.

Naformtovno: Mezera Za: 0 b.

21

Prvn dva jmenovan, spolu s Theo van Goghem, Bara oznauje za eln pedstavitele nov xenofobie.46, kdy tento pojem vymezuje tak, jak jsme pedstavili v druh kapitole tto prce. Morln panika, i kulturn trauma. Tak oznauje Francis Pakes udlosti vrady Pima Fortuyna a Theo van Gogha a pt se, zdali i tyto udlosti vedly k zsadn promn Nizozem z vspy multikulturalismu do vspy elit a spolenosti brojc proti pisthovalectv, muslimm a islmu.47 Pakes se shoduje s Vinkem v tom, e akoliv 11. z bylo jednoznan silnm momentem impulzem pro rozvoj protiislmskch nlad v nizozemsk spolenosti, tendence k tomuto vvoji pozorujeme dlouho ped toky na Svtov obchodn centrum.48 Maarten P. Vink sleduje vvoj nizozemsk pilarizace. Od konce druh svtov vlky proudily do Nizozem stovky tisc lid, jak z bvalch nizozemskch koloni, tak i gastarbeiter z Itlie, panlska, Turecka a Maroka. A rok 2004 znamenal peklopen z pozitivn migrace do negativn, tedy vce lid z Nizozem emigrovalo, ne do nj imigrovalo.49 Nizozemsk vlda na tuto masivn imigraci dnmi politikami, nepotaje ad- hoc een, pli nereagovala, a to a do roku 1979, kdy expertn komise vldu

informovalauvdomila o faktuskutenosti, e se Nizozem de facto stalo zem imigrace. V prbhu osmdestch let nsledn vlda formulovala pomrn obshlou integran politiku.50 Nov pstup zahrnoval adu ustanoven, souvisejcch konkrtn s prvnm postavenm pisthovalc, a to zejmna s ohledem na jejich politickou participaci a

statut obanstv. To v negativnm smyslu znamenalo, e v rmci irokch hranic

nizozemskho prvnho podku, nebude vlda zasahovat do projev identity tchto

skupin [imigrant]; a vce pozitivn, e vechny meniny maj stejn prva jako vechny

ostatn skupiny, co se te pstupu do mdi, vzdln a dalch socilnch aktivit.51

46 BARA, Pavel: Nov xenofobie. 2006, s.4. 47 PAKES, Francis: A Panicky Debate: The State of Moroccan Youth in the Netherlands. 2012, s.37. 48 VINK, Maarten P: Dutch 'Multiculturalism': Beyond the Pillarisation Myth. 2007, s.338. 49 Tamt, s.339. 50 Tamt. 51 Tamt, s.340-341.


Okomentoval(a): [O. S.26]: Chyb ZDROJ Okomentoval(a): [VS27R26]: Upraveno.

22

Vink vak oznauje nizozemsk multikulturalismus a pilarizaci za mtus. Pokud jsme v nizozemskm ranm diskursu integrace pozorovali uit termnu multikulturalismu, tento slouil pouze jako pojmenovn zvyujc se etnick diverzity v zemi. Kdy vlda v sedmdestch letech prohlsila, e by pracujc cizinci mli mt monost zachovat si svou vlastn identitu (), inila tak proto, e potala s jejich nvratem do zem pvodu a s

co mon nejmen integrac do nizozemsk spolenosti.52 Pedpoklad nvratu gastarbeiter do jejich domoviny se nenaplnil, vlan pstup vldy k naplovn politiky pilarizace vak, i spe prv proto, petrval. Proces zpsovn imigran a meninov politiky zapoal ji v devadestch letech a Pim Fortuyn nebyl ani tak pinou tto zmny diskursu, jako spe jejm nejhlasitjm pedstavitelem. Pedevm fenomenln spch jeho strany tden po jeho smrti v roce 200253, vak tento proces pravdpodobn znan katalyzoval.54 Vrady Pim Fortuyna a van Gogha tak mohou platit coby kulturn traumata, kter poslila a legitimizovala jak vzjemnou nevraivost mezi nizozemskou vtinou a

Druhmi, tak procesy vylouen. Tyto procesy vak zapoaly ji dlouho pedtm, ne se oba zmnn dostali na vslun coby hlsn trouby pedstavitel nov xenofobie, aby

z nj byli nsiln sesazeni.55 3. Nstroje a postup analzy

3.1. Co je CDA? Kritick diskursivn analza (dle jen CDA) je pstupem, z nho ve svch principech vychz rzn spoleensko-vdn analytick vzkumn metody, a kter se primrn zamuje na zpsoby, jakmi mocensk elity vyuvaj svho dominantnho postaven,

jak vznikaj nerovnosti ve spolenosti, jak se tyto projevy reprodukuj a jak jsou

pijmny, i odmtny v textu a ei v socilnm, politickm, a pro nai prci hlavn v medilnm kontextu. 56 52 Tamt, s.344-345. 53 Strana List Pim Fortuyn zskala dvacet est kesel ve sto padesti lenn Snmovn reprezentant. 54 VINK, Maarten P: Dutch 'Multiculturalism' Beyond the Pillarisation Myth. 2007, s.346. 55 PAKES, Francis: A Panicky Debate: The State of Moroccan Youth in the Netherlands. 2012, s.45. 56 VAN DIJK, T.: Critical Discourse Analysis. 2001, s.352.

Okomentoval(a): [O. S.28]: No, Wodak k, e to nen metoda, ale sp pstup, z nj vychzej rzn metody Okomentoval(a): [VS29]: Upraveno. Okomentoval(a): [O. S.30]: ?? trochu nesmysln formulace

23

Nosnm prvkem CDA je diskurs. J a je tedy na mst se pokusit tento pojem definovat a nastnit tak i rozlinost jeho pojet nktermi autory. Tyto rozdly meme pist

multidisciplinarit diskursivnch studi a rozshlmu zbru tmat a vdeckch

discipln, v nich CDA nachz uplatnn, a je to sociologie, lingvistika, mediln studia, i politologie. Encyklopedicky meme diskurs definovat jako sadu text (psanch, vyench) k uritmu tmatu kolujcch ve spolenosti, kter se vzjemn podlej na budovn

vznamu a kter njakm zpsobem reflektuj tak mocensk uspodn spolenosti.57. Ruth Wodakov, jej pstup pedstavme ne, chpe diskurz jako soubor jazykovch jednn, kter se projevuj nap socilnmi oblastmi jednn jako tematicky spojen.

Mmluven nebo psan projevy patc k uritmu nru.58 Pro van Dijka je diskurz specifickou komunikan udlost (psanou nebo mluvenou), nebo tak obecnji pojem diskurz odkazuje k souboru diskurzivnch nr (tj. nap.

lkask, politick nebo rasistick diskurz). Van Dijk do sv definice zahrnuje i

nonverbln vyjadovn, jako jsou gesta, obrazy atp.59 Fairclough definuje diskurs zaprv jako formu akce, inu a jako formu reprezentace, kad forma je chpana ze samostatnho hlediska a zadruh jako koncept, ve kterm je

diskurs vztaen k socilnm strukturm, a dle, kter je tvarovn sociln prax a zrove m schopnost utvet a formovat sociln realitu. 60 Pi zkoumn sady text pak nen do takov mry podstatn autor, jako samotn soubor vpovd a provzanost takovch vpovd mezi sebou. Co diskurs obsahuje, tedy to, co

se objevuje v lncch, reportch, ale i v mluvenm projevu atp., je sociln podmnno. Diskurs tedy dv jaksi nvod k tomu, co m spolenost vnmat jako normln a co naopak povaovat za vyboujc i irelevantn.61 Kritick analytik takovho diskursu 57 TRAMPOTA, T.; VOJTCHOVSK, M.: Metody vzkumu mdi. 2010, s.170. 58 WODAK, Ruth: The Discourse-historical approach. 2010, s.16. 59 VAN DIJK, Teun: Discourse and racism. 2002, s. 145-159. cit.dle SEDLKOV, Lucie: Islm v mdich. 2010, s.17. 60 FAIRCLOUGH, Norman: Discourse and Social Change. 1992, s.64. 61 TRAMPOTA, T.; VOJTCHOVSK, M.: Metody vzkumu mdi. 2010, s.170-171.

Naformtovno: Psmo: nen Kurzva

Okomentoval(a): [O. S.31]: Prezentoval bych vc definic a hlavn lepch Okomentoval(a): [VS32R31]: Doplnno.

24

zaujm jasn postaven ve vztahu k socilnm nerovnostem, kter se sna pochopit a poppad je boit.

3.2. Kritinost CDA Kritinost CDA se projevuje tak, e autoi takovch analz diskursu nelp na objektivnm a neutrlnm. Vzkum je oteven normativn a autoi se hls

k normativnm vchodiskm. Krom cl ist vdeckch a akademickch si CDA klade za cl zmnit politick a spoleensk uspodn a upozornn na mocensk struktury,

utlaovn menin a obecnou sociln nespravedlnost. Clem kritickch teori, konkrtn

CDA, je tak nap. odkrvn manipulativnch diskursivnch strategi politik a mdi,

piem druh jmenovan manipultor bude pedmtem naeho zjmu pedevm.62 Pesvden, e jazyk je realitu konstruujc sociln praxe63 a cokoliv, co je eeno i napsno, je artikulovno z urit ideologick pozice. CDA zdrazuje potebu kriticky nahlet roli jazyka mdi. Ideologick postoj redaktora, i novine toti nemus bt zjevn, namsto toho je skryt v jemnm vbru jazykovch forem a prostedk. Dky tomu, e tyto struktury jazyka CDA zkoum kriticky, me rozkrt ideologick opory

medilnho diskursu/obsahu. Z toho dvodu CDA rovn nabd k odmtnut lcov strany pedkldan reality a kritickmu pohledu na realitu spe naruby. CDA tak

nabz prostedky k prozkoumn zpsobu, jakm jazyk psob na sociln rozmr ivota, a jak jsou jednotliv texty provzny s ideologi.64 Rozmr kritinosti analzy diskursu bude pro nai prci dleit v percepci toho, zda lze ptomnost diskurzivn zmny, kter se s asem vytrc a bledne, jak se stv normou sama o sob, stle ve spolenosti pozorovat. Zejmna pi analze eskch mdi

a jejich sdlen lze pochybovat o jejich nezaujatosti, pokud u nich meme sledovat

rezignaci na hodnoty nepedpojatho, stereotypy a generalizovnm nezatenho

zpravodajstv, zpsobenou reprodukc xenofobie, i konkrtn islamofobie. Podstatnou

lohou, kterou je z pohledu kritick sociln vdy nutn neopomjet, je vnovat bedlivou pozornost tomuto vztahu mezi sociln prax a zmnami diskursivnch

62 BENE, V.: Diskursivn analza. In DRULK, P. a kol.: Jak zkoumat politiku. 2008, s.109-111. 63 Pro definici sociln praxe viz. kapitola: Norman Fairclough: Diskurs jako sociln praxe. 64 SHOJAEI, Amir; YOUSSEFI, Kazem; HOSSEINI, Hossein Shams: A CDA Approach to the Biased Interpretation and Representation of Ideologically Conflicting Ideas in Western Printed Media. 2013, s.859-860.

Okomentoval(a): [O. S.33]: Je otzka, jestli to muste zrovna vy zrovna v bakalsk prci eit, mon jen strun Okomentoval(a): [VS34R33]: Ok.

25

tendencdiskursem. Jen pokud je tento kritick, bedliv nhled zachovn, me bt prezentovna pesnj dekonstrukce diskursivnch praktik.

3.3. Vybran pstupy kritick diskursivn analzy

3.3.1. Norman Fairclough: Diskurs jako sociln praxe V pvodnm pojet se studium lingvistiky zabv vzkumem jazyka. Vzhledem k tomu, e lingvistika zkoum jazyk pouze v zkm slova smyslu, pro ely tto prce bude nutn vymezit zasteujc teorii, kter tmatizuje jazyk ze spoleenskho hlediska. Sociolingvistika takov hledisko nabz je teori ble socilnmu aspektu jazyka a jeho pouit. V tomto kontextu je vhodnj chpat jazyk spe jako diskurs. V tto sti proto vymezme pstup Normana Fairclougha, jeho pnos studia diskursu jako sociln

praxe je neoddiskutovateln. Fairclough nabz trojdimenzionln koncept diskursu a s tm souvisejc trojdimenzionln metodu kritick diskursivn analzy. Diskurs je v jeho pojet chpn soubn jako a) text psan, nebo mluven; b) diskursivn praxie zpsob, jakm je text produkovn a interpretovn a c) socio-kulturn praxie. Jeden a ten sam diskurs pak me bt figurovat v nkolika rovnch socio-kulturn praxe. Pkladem mohou bt manel, kde v prvn rovni budeme sledovat reakce partner, v rmci jejich konkrtnho

vztahu; druhou pak bude ir rove pozorovn jejich vztahu v rmci jejich rodin, coby

instituc a tet rovn pak vztah mezi maneli, coby genderovch vazeb v rmci

spolenosti.65

Trojdimenzionln metoda CDA pak spov v lingvistickm popisu textu, interpretace vazeb mezi diskursivnmi procesy (tvrmi a interpretanmi) a texty a

vysvtlen vztahu mezi diskursivnmi procesy a socilnmi procesy.66 Tento pstup spatuje pokld Fairclough za vhodn zejmna pro vzkum spoleenskch a kulturnch zmn a proces. Do poped toti vyn propojen mezi

povahou spoleenskch proces a vlastnostmi jazyka text (viz. bod (a) ve). Navc je 65 FAIRCLOUGH, Norman: Critical discourse analysis: the critical study of language. 1995,s.96-97. 66 Tamt. s.97.

Okomentoval(a): [O. S.35]: Tady dlte jaksi skok, ale nen mi pln jasn, v em spov Okomentoval(a): [VS36]: Pesunul jsem odstavec do sti kritinosti cda a a znan upravil a vm, e v tomto kontextu dv vt smysl. Okomentoval(a): [O. S.37]: Pat tohle do metod? Nen sp prv toto vklad CDA? Okomentoval(a): [VS38]: Upraveno. Okomentoval(a): [O. S.39]: Skuten uitm? Okomentoval(a): [VS40]: Upraveno.

Okomentoval(a): [O. S.41]: ??? nesrozumiteln Okomentoval(a): [VS42R41]: Upraveno.

26

tento pstup "kritickm" k analze diskurzu v tom smyslu, e si klade za cl zviditelnit prostednictvm analzy zviditelnit a kritizovat propojen mezi vlastnostmi jednotlivch

text na jedn stran a socilnch proces a vztah na stran druh (ve smyslu ideologie,

i mocenskch vztah). Tato propojen toti nejsou obvykle patrn tm, kte tyto texty

produkuj a interpretuj, a jejich innost zvis na neprhlednosti tchto vazeb.67 Vzhledem k tomu, e tato prce si klade za cl analzu medilnho diskursu, budeme sledovat toto trojdimenzionln pojet diskursu, avak ist jazykovou analzu

ponechme stranou (to i z dvodu, e tento obor nen specializac autora prce). 3.3.2. Teun Van Dijk: Socio-kognitivn pstup CDA Pstup Teuna van Dijka se mrn li od tch jeho koleg, Wodakov a Fairclougha.

Z oznaen pstupu je patrn, e poznn (cognition) bude jednm z podstatnch tmat, ktermu van Dijk vnuje pozornost. Nicmn i jeho pstup je veden analzou

komplexnho vztahu mezi dominanc a diskursem.68 Van Dijk uplatuje svj pstup pedevm na vzkum medilnho a politickho diskursu. V mnostv prac na toto tma publikovanch van Dijk rozkrv, jak spoleensk struktury ovlivuj ty diskursivn a jak pesn, na druh stran, jsou sociln

struktury legitimizovny, pijmny, zavdny, potvrzovny, i napadny textem a e. Prv poznn je spojovac linkou mezi tmito strukturami.69 Van Dijk roziuje psobnost CDA zahrnutm a zdrazovnm socio-psychologickch faktor a zamuje svou analzu na teoretick trojhelnk diskurs-poznn-spolenost (discourse-cognition-society) a dle tyto pojmy vysvtluje. Diskurs je v jeho pojet chpn v irm slova smyslu jako komunikan udlost zahrnujc interakci v konverzaci, psan text, rovn i gesta, mimiku, rozloen textu, obrzky a jin dal smiotick i

multimediln dimenze oznaovn. Poznn zahrnuje jak osobn, tak i spoleensk poznn, pesvden a cle, jako i hodnocen, emoce a dal mentln i pamov struktury. A konen spolenost se rozum jak lokln - mstn mikrostruktury interakc 67 Tamt, s.96. 68 VAN DIJK, Teun: Principles of Critical Discourse Analysis. 1993, s.252 69 VAN DIJK, Teun: Multidisciplinary CDA: a plea for diversity. 2001, s.97.

27

tv v tv, tak i globln spoleensk a politick struktury definovan ve smyslu skupin, skupinovch relac (jako nap. vztahy dominance a nerovnost), hnut, instituc,

organizac, socilnch proces, politickch systm a jinch abstraktnch prvk

spolenosti a kultury.70 Kognitivn a sociln rozmr tohoto trojhelnku spolen vymezuj kontext diskurzu. Podle van Dijka tato trida prvk vyaduje podrobnou analzu. Pouze pokud tyto prvky

analyzujeme pospolu a dkladn, meme doshnout dostaten pesn, vysvtlujc a

kritick pimenosti ve vzkumu socilnch jev a problm.71 Zsadnm pedpokladem pi analze socilnho rozmru je pochopen povahy spoleensk moci a dominance. Takov moc ovlivuje vlastnosti vztah mezi socilnmi

skupinami, jakm je napklad pednostn pstup k formm i kontextu diskursu a komunikace. Van Dijk tvrd, e mocensk skupiny (elity, mdia) maj vdy privilegovan

pstup k diskursu. Mru moci a dominance takovch skupin lze sledovat prv na jejich kontrole nad diskursem a pstupu k nmu. Moc zahrnuje kontrolu jedn skupiny nad skupinou jinch a projevuje se napklad v ovldnut strategickch postup toho, jak zmnit mylen ostatnch ve svj vlastn

prospch. Toto je moment, v nm klovou lohu sehrv diskurs a CDA kontrola nad mysl ostatnch je v podstat funkc textu a diskuse.72 Pro specifick typy politickch a spoleenskch udlost - van Dijk zmiuje zejmna etnick afryzleitosti souit rznch etnik - plat, e vliv mdi m ideologick i strukturln rozmr. To znamen, e jsou to prv mdia, kter jsou hlavnm zdrojem

informac a pesvden, je formuj interpretan rmec takovch udlost.73 Pro nai analzu bude klov strategie van Dijkova ideologickho tverce, kterou autor charakterizuje jako produkci proti meninm zaujatho zpravodajstv zaujatho proti meninm. Shrnout ji meme na stran jedn jako zdrazovn Naich dobrch

70 Tamt, s. 98. 71 Tamt. 72 VAN DIJK, Teun: Principles of Critical Discourse Analysis. 1993, s.254. 73 VAN DIJK, Teun: Elite discourse and racism. 1993, s. 242.

28

vlastnost, vc, hodnot a Jejich patnch a na stran druh marginalizaci Naich

patnch vlastnost, vc a hodnot a Jejich sprvnch, i dobrch.74 Tato strategie se uplatuje pi charakterizaci pedpojatho medilnho sdlen. Na zklad rozshlch studi evropskch mdi, pedkld van Dijk tyto atributy zaujatch mdi (biased media)75:

a) Negativn tmata na rozdl od zprv o pvodnch obyvatelch, je zpravodajstv o imigrantech, uprchlcch a minoritch soustedno do omezenho mnostv

negativnch tmat. Jako pklady uvd imigraci ne-Evropan jako fundamentln problm, meniny neschopn a neochotn se zalenit tedy tzv. viktimizace obti, i pisthovalci a minority spojovan s deviac, ilegalitou, kriminalitou, nsilm a terorismem. Negativn tmata nejsou efektem nutn vlun

spojovanm pouze se zaujatost mdi, ale rovn tak s tmi, kdo mdia pln takovmi pbhy, tedy pedevm vznamnmi politickmi stranami a jejich

elitami.

b) Negativn popisy v rmci prezentace selektivn clench negativnch tmat jsou zprvy o imigraci, minoritch i uprchlcch formulovny na zklad struktur

diskursu, kter zvrazuj negativn charakteristiky Druhch a minimalizuj ty,

kter jsou spojovny s Nmi. Toto se projevuje, pedevm v pravicov orientovanch mdich, v piazovn popisekoznaovn uprchlkm, i imigrantm jako paraziti a pouitvn metafor jako vlna, i invaze pro nov pied pisthovalce. Naopak aktivn participace bl vtiny na

negativn innosti je marginalizovna napklad nominalizac napklad uit obecnho pojmu diskriminace, z eho nen zejm, kdo je km diskriminovn. Jejich negativn innost je prezentovna prioritn, tj. na tituln stran, rozshlm

lnkem, velkm psmem, a to do detailu, zatmco Nae zpory a negativn akce jsou ignorovny, omlouvny, eufemizovny, i pisuzovny extremistickm

skupinm, nap. neonacistm tedy jinm Druhm. c) Selektivn citace etnick minority a jejich mluv jsou podstatn mn, nebo

vbec citovny, a to i v ppad, e jsou kvalifikovanjmi, k vyjden k 74 VAN DIJK, Teun: Racism and the European Press. 2006, s.3. 75 Tamt, s.3-4.

29

etnickmu, i kulturnmu sporu, ne jejich bl protjek. Pokud jsou mluv

menin citovni, jsou jen zdkakdy jedinmi, kdo je v lnku citovn, a tm je jasn deklarovno, e Oni nejsou ti jedin, kte etnick spor definuj. Ti z ad Jinch, kte neodpovdaj pevaujcmu stereotypizovanmu obrazu

modernch, tolerantnch, muslimskch politik a akademik jsou mdii pouze vjimen podni o vyjden. Podobn jsou opomjeny i napadny vroky

disident z Naich ad, kte kritizuj dominantn politiky (ve smyslu policies, polities i politics).76 Mediln diskurz m moc zsadn ovlivovat lidsk poznn, postoje a ideologie, co

plat jak o elitch, tak o bnch obanech. Tento diskurz je spoluvytven i jinmi

elitami, pedevm politiky, ale i odbornky a akademiky. Mdia tak maj

neoddiskutovateln podl na tvorb diskursu, co plat, v kontextu na prce, zejmna v ppad role evropskch mdi v zleitostech menin, i lpe Druhch. Van Dijk uvd tyto dvody ve uvedenho tvrzen:

1. Vtina blch ten m velmi vjimen kadodenn zkuenosti s meninami. 2. Vtina blch ten disponuje omezenm potem zdroj informac o

meninch. 3. Negativn postoje k meninm jsou shodn pro vtinu blch ten. 4. astji ne jakkoliv jin tmata jsou otzky menin a Druhch prezentovny

pozitivn ve vztahu k blm tenm, pokud se jedn o dichotomii My a Oni. 5. Mdia zdrazuj ve uveden polarizace zamenm na rzn problmy a

hrozby pro Ns, a tm aktivn zapojuj vtinu blch ten. 6. Druz nemaj dostatenou moc veejn oponovat zaujatmu medilnmu

obsahu.

76 Tamt.

30

7. Dominantn mediln diskurz zleitost menin a Druhch je prakticky

konsensuln. 8. Debata o novm rasismu je obzvlt marginln a slab. 9. Antirasistit disidenti maj omezen pstup do medi. 77

3.3.1. Ruth Wodak: Historicko-diskursivn pstup Pstup Ruth Wodakov navazuje na spoleensko-filozofickou orientaci kritick teorie, kter zahrnuje nejmn ti aspekty, z nich prvn dva ne uveden jsou spojen s rozmrem poznn a tet kritika s rozmrem akce: 78

1. Textu i diskursu vlastn kritika cl na odhalovn nesrovnalost, (samo) kontradikc, paradox a dilemat v textovch nebo diskursivnch strukturch. Tato forma kritiky hled skuten vznam toho kterho diskursu. Pt se: Co toto znamen? Jak to dv smysl? Jak jsou kontradikn, argumentan a jin

problmy, kter z diskursu vyvstvaj? 2. Socio-diagnostick kritika se zamuje na objasujc odhalen pravdpodobn

persvazivnho i manipulativnho charakteru diskursivn praxe. Vzkumnk proto

mus zskat odstup od ist textov a diskursu vnitn sfrusfry a vyut

vlastnho poznn vchodisek a kontextu zkoumanho diskursu.

3. Prognostick kritika pispv k transformaci a vylepen komunikace. Tet forma kritiky by se dala nazvat kritikou zdravho rozumu. Je ivena smyslem pro

spravedlnost na zklad universalistickho pesvden o neomezen platnosti

lidskch prv a povdom o utrpen. Ob tatotyato pesvden se stav do

77 VAN DIJK, Teun: New(s) Racism: A Discourse Analytical Approach. 2000, s. 37. 78 WODAK, Ruth. The Discourse-historical approach, in Meyer, Michael a Wodak, Ruth (eds.): Methods of Critical Discourse Analysis, 2001, s. 64-65, WRBOUSCHEK, Markus. Discourse Analysis and Social Critique. 2009, s. 39-41.

Naformtovno: etina

Okomentoval(a): [O. S.43]: Tahle poznmka pod arou za dvojtekou je patn, dejte ji sp za cel ten vet, plat i pro jin ppady

31

opozice proti sociln diskriminaci, represi, nadvld, vylouen a vykoisovn a

na druh stran stoj za emancipac, sebeurenm a spoleenskm uznnm.79 Wodak chpe analzu jako trojdimenzionln postup- prvnm krokem je stanoven konkrtnch obsah zkoumanho diskursu s rasistickmi, antisemitskmi, nacionalistickmi, i etnickmi slokami a, nsledn zkoumnzkoum diskursivn

strategie. Zvrenm krokem pak je przkum jazykovch prostedk, specifickch,

kontextulnch jazykovch realizac diskriminanch stereotyp v diskursu.80 I historicko-diskursivn, podobn jako van Dijkv pstup, vid diskursivn polarizaci My a Oni jako zkladn stavebn prvek diskriminanch diskurs. Takov formy

vylouen a polarizace mohou bt analyzovny prostednictvm argumentanch

strategi, neboli topoi stmi argumentace, kter propojuj argument(y) se zvrem, tedy tvrzenm, neboli pravidly zvru. 81 Wodakov ve sv analze rakouskho rasistickho diskursu vyuv patncti topoi, kter

Ondej Slaalek shrnuje nsledovn: 1. uitenost, vhodnost zde se pesvduje k njakmu jednn jeho vhodnost

pro celek i Ns, ppadn se poukazuje k jeho vhodnosti pro N 2. neuitenost, nevhodnost analogick argument, kter poukazuje k tomu, e

kdy dan jednn povede k nevhodnm vsledkm, mlo by se od nj upustit 3. definice a interpretace jmna toto topos zdrazuje implikace plynouc

z pojmenovn i definice skupiny; Wodak uvd jako pklad argument krajn pravice, e jsou-li migranti gastarbeitei, znamen to, e nejsou obyvateli, ale hosty a mli by zemi po njakm ase opustit

4. nebezpe, hrozba toto argumentan schma vn do hry ohroen, kter me z danho jednn plynout

5. humanitarismus argument nesluitelnost danho jednn s lidskmi prvy nebo jeho monmi humanitrnmi dsledky

6. spravedlnost toto argumentan schma je podle Wodakov obvykle zakotveno v njak pedstav o rovnosti 79 WODAK, Ruth: The Discourse-historical approach. 2009, s.64-65. 80 Tamt, s.72. 81 Tamt, s.74.

32

7. zodpovdnost poukazuje k tomu, e podl na zpsoben patn situace zavazuje k podlu na jejmjej odinn a nprav

8. bemeno, zt poukaz k omezen, kter znemouje njak jednn (Wodak uvd jako pklad souslov lo je pln v protimigrantsk rtorice)

9. penze upozornn na finann nklady i ztrty 10. realita toto argumentan schma je podle Wodakov tautologick

argumentuje se zde povahou reality, j se m jednn pizpsobit 11. sla zde se dokazuje potem, nap. vtinou stoupenc 12. zkon a prvo v tomto ppad se odkazuje na psan normy, kter in

rozhodovn jednoznanm 13. djiny zde se argumentuje jednoznanm pouenm z minulosti 14. kultura v tomto ppad se charakterizuje kultura specifick skupiny jako zdroj

problm 15. zneuvn zde se argumentuje, e pokud je njak prvo dlouhodob

zneuvno, je teba ho zmnit. 82 3.4. Postup analzy

S pomoc databze Anopress jsme vyhledvali pspvky obsahujc klov slovo karikatura v MfD v rozmez dat 30. 1. 2006 a 11. 2. 2006, kdy vyla speciln ploha Stet Civilizac. Heslo karikatura jsme pouili i ve vyhledvai portlu EUarabia, avak

vzhledem k podstatn men etnosti pspvk jsme v tomto ppad rozili asov rozsah vyhledvn do 30. 3. 2006. Tmto zpsobem jsme, po vyputn nesouvisejcch lnk, zskali 75 pspvk na tma karikatur proroka Mohameda v MfD a 26 pspvk na Eurabia.cz. Nsledn jsme v programu Atlas.ti pro kvalitativn analzu dat piadili k lnkm kdy podle nev duchu ve prezentovanho modelu pstupu Wodakov a jejch topoi, dle podle atribut zaujatch (biased) mdi van Dijka a sledovali jsme jet nkolik kd vlastnch. 82WODAK, Ruth: The Discourse-historical approach. 2009, s.75-80; cit.dle. SLALEK, Ondej: Obrazy neptel: Pam, ekonomika a zloin. 2013, s.43-44.

33

4. Analza 4.1. Karikatury proroka Mohameda Dnsk denk Jyllands-Posten na konci z 2005 otiskl dvanct karikatur s titulkem

Mohamedova tv, s clem potlait dobrovoln pijat limity vyjadovn.83 Jyllands-Posten uvd lnek polemikou, e nkte muslimov odmtaj modern sekulrn

spolenost. Vyaduj vjimen postaven, trvajce na zvltnm ohledu k jejich vlastnmu

nboenskmu ctn. To je pitom v pmm rozporu se svobodou projevu a sekulrn

demokraci, ve kter se kad mus vypodat s urkami, zesmovnm a vsmchu.

Rozhodn ne vdy je to hezk pohled, tak to v dnm ppad neznamen, e bychom si

z proitku vcch bychom si mli utahovat, ale to v souasnm kontextu nen

podstatn.84 Anja Kublitz rozdluje dvanct karikatur do t skupin.85 Do prvn kategorie ad 5 ilustrac, kter jsou komentem na zadan kol nakreslit Mohameda tak, jak ho karikaturisti vid. Jedna z karikatur napklad zobrazuje chlapce jmnem Mohamed, ukazujcho na koln tabuli, na n stoj RedakEditoi Jyllands-Posten jsou bandou

reaknch provokatr.. Druh kategorie pedstavuje Mohameda na dvou karikaturch, zobrazenho v naturalistick a symbolick podob. Posledn, tet skupina zahrnuje pt karikatur, znan explicitn komentujcch muslimy a islm obecn. Ti z tchto pti ilustrac jsou pravdpodobn ty nejvce provokativn, a zrove jsou to ty, kter vyvolaly

nejsilnj nevoli nejdve dnskch muslim v jnu 2005 (lnek s karikaturami v Jyllands-Posten vyel 30.z 2005), aby se nsledn afra rozila do dalch evropskch a muslimskch zem po petitn norskm Magazinetem v lednu 2006. Prvn karikatura, ji zmnn ve, zobrazuje Proroka s bombou v turbanu a islmskou modlitbou napsanou na n. Druh ukazuje Proroka drcho avli s dvma, v burkch zahalenmi enami v pozad, zatmco na tet karikatue je pt stylizovanch enskch postav s Davidovou hvzdou a Hilalem arabskm plmscem, doplnn krtkm 83 ROSTB, Christian: Autonomy, Respect, and Arrogance in the Danish Cartoon Controversy. 2009, s. 625 84 KUBLITZ, Anja: The Cartoon Controversy: Creating Muslims in a Danish Setting. Social Analysis. 2010, s.113-114. 85 Tamt, s. 114.



35

aforismem Proroku, ty blzniv chlape! Nechvat eny pod jhem!.86 Karikatury se od sebe navzjem pomrn znan li v tom, na co nar, i to. Na rozdl od dojmu, kter pspvky jak MfD tak Eurabie, svm znan povrchnm informovnm o samotnch karikaturch, vytv, tedy e vechny karikatury nevinn

paroduj Proroka, jsou nkter z nich namen na redakci denku Jyllands-Posten samotnou. tyi z nich vak znan explicitn asociuj Proroka s nsilm a/nebo utlaovnm en. Podle Kublitz je tn celho pspvku zejm, a toti, e se muslimov

mus nauit, e v sekulrn demokracii je vra podzena svobod slova.87 Karikatury zprvu vyvolaly spor o svobodu slova a integraci muslimskch pisthovalc pouze doma v Dnsku, aby v nsledujcch tdnech a mscch tento spor perostl do mezinrodn krize, jejm symbolem se, mimo jin, staly hoc ambasdy evropskch

stt a demonstrace v pevn v muslimskch zemch.88 Petitn karikatur v pednch evropskch dencch a hlasit podpora evropskch vld postoji redakce Jyllands-Posten ,

kter se odmtla omluvit, dle eskalovala ji tak siln proti-pisthovalecky a proti-islmsky zaujat postoje evropskch elit, mdi a spolenosti.89

4.2. Mlad fronta Dnes Denk Mlad Fronta Dnes je pednm eskm periodikem. Tak se i prezentuje na webovch strnkch matesk spolenosti Mafra, dle vlastnch slov, nejtenj serizn denk () m tm 700 tis. ten denn. Clem listu je podvat pravdiv a plnohodnotn

obraz o svt, ve kterm ij jeho teni. Soust tohoto obrazu mus bt aktuln a

kvalitn zpravodajstv, stejn jako uiten servisn informace i oddechov ten ve

specializovanch plohch.90 V roce 2006, tedy v nmi sledovanm obdob, vak tenost i nklad byly podstatn vyt, ne jak uvd Mafra o devt let pozdji. Prmrn prodan nklad MfD v noru 86 Tamt. 87 Tamt. 88 Tamt. 89 HENKEL, Heiko: Fundamentally Danish? The Muhammad Cartoon Crisis as Transitional Drama. 2010, s.68-70 90 Mafra [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupn z: http://www.mafra.cz/cs/?y=mafra_all\cs_o-spolecnosti_portret-spolecnosti.htm




36

2006 byl 297 042 vtisk91 a poet ten v druhm tvrtlet stejnho roku pesahoval jeden milin.92. I z tohoto dvodu prokazateln nejvtho potu ten (pokud ze seznamu vyloume bulvrn denk Blesk) jsme vybrali prv tento denk jako vhodnho

kandidta pro analzu tvorby medilnch obraz. Dalm dvodem naeho vbru tohoto periodika je st etickho kodexu, ke ktermu se zavazuje kad novin pracujc pro skupinu Mafra a v jeho bod .3 stoj: Mdia skupiny MAFRA se vyhbaj jakmkoliv pedsudkm a pejorativnm vrazm ve spojen s

rasou, nrodnost, pohlavm, nboenskm vyznnm, politickm pesvdenm, sexuln

orientac i profesnm a spoleenskm zaazenm.93 Pi rozboru lnk ns zajmalo, zda se autorm dailo ve zkoumanm obdob afry karikatur MfD plnit tyto zvazky.

4.2.1. Reprezentace Druhch Mlad fronta Dnes Karikatury byly v MfD pouze petitny z norskho listu Magazinet, kter je publikoval v lednu 2006. V MfD vylo vech dvanct karikatur na stran A10 3. nora 2006, avak ilustrace byly mal a neiteln a texty k nim nebyly peloeny do etiny.94 ten MfD tak nedostal prostor lpe pochopit pedmt afry a jeho pozornost byla nejastji poutna pouze nejznmj karikaturou Mohameda s bombou v turbanu, hoc rozntkou a islmskm vyznnm vry na turbanu. MfD rovn opomj nepedloilat cel kontext lnku s karikaturami.

Tak fakt, e otitn karikatur v Jyllands-Posten bezprostedn pedchzelo oznmen politiky dnskho ministra kultury, Briana Mikkelsena, s nzvem Knon kultury, kter si kladla za cl spustit debatu na tma co znamen bt Dnem v dob, kdy je nrodn stt

pod tlakem globalizace, a k n dotyn ministr pouze pt dn ped zveejnnm 91 ABC R: Kancel ovovn nkladu tisku [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupn z: http://www.abccr.cz/res/data/004/000534.xls 92 Unie vydavatel: Vzkum odhad tenosti [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupn z: http://www.unievydavatelu.cz/gallery/files/516.pdf 93 Mlad fronta Dnes: Etick kodex novin mediln skupiny MAFRA [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupn z: https://tistena.mfdnes.cz/sites/default/files/obrazky/u42/mf_dnes/eticky_kodex_mafra_2014.pdf 94 SEDLKOV, Lucie. Islm v mdich: mediln reprezentace sporu o karikatury islmskho proroka Mohameda v Mlad front DNES. 2010, s.57.




Okomentoval(a): [O. S.44]: Trochu do t analzy MFD skete po hlav, nedlte dn pemostn od popisu kontextu k va vlastn analze, co by mon bylo zhodno Okomentoval(a): [VS45R44]: Pesunuto n do analzy MfD Naformtovno: Psmo: Kurzva

37

karikatur prohlsil, e novou frontou v boji za kulturu jsou imigranti z muslimskch zem,

kte odmtaj uznat dnskou kulturu a evropsk normy,95, v MfD nikde nenalezneme. Tento sled udlost vak ml pitom podle Anji Kublitz zsadn vliv na percepci otitn

karikatur, coby pomysln posledn kapky pro dnskou muslimskou meninu a tedy i na nsledn vvoj afry v celosvtovou diplomatickou a hodnotovouu krizi.96 Sledovali jsme, jak asto se atribut njak entity, osoby i udlosti formulac argumentu autora textu roz na obecnj oznaen, m danou vpov autor

generalizuje a ten tak me nabt dojmu, e jsou vichni takov. V celkovm vyznn

textu pak me dojt k zmn atributu a z muslima se stv terorista, i radikl, a to prv pouitm rznch atribut na stejnho aktra napklad v rmci jedinho odstavce. Pklad tohoto jevu jsme nalezli nap vzorkem nkolik destek nco chyb!. Tato mezi dky skryt zmna je dobrou ukzkou toho, co jsme v teoretick sti definovali jako novou xenofobii. Titulek napklad sdluje, e radiklov zatoili na ambasdy, ale o radiklech je zmnka dle v lnku pouze jednou, msto nich na zastupitelsk ady, podle autora,

toili rozlcen protestujc, dav protestujcch, vtrnci, i pesto e policie pr byla

odhodlna dn radikl zabrnit.97 Jinde se v vodu lnku hovo o slc[ch] protest[ech] muslim, aby o ti vty dle 300 militantnch (pro zvraznno a jin ne?)

muslim [vzalo] tokem dnskou ambasdu a palestint ozbrojenci zase napadli

francouzsk kulturn stedisko v Gaze.98 V jedn vt pak jin autor nepochybuje o loajlnosti evropskch muslim, aby vak vzpt vyjdil obavy nad tm, e i nejvt

optimist piznvaj, e napt pibv a e skupiny radikl jsou stle viditelnj.99 A je to neosobn dav, muslimov, protestujc, i radiklov, prostor k vyjden dostv jen velmi omezen poet pedstavitel Druhch. Pokud ve zmnn akti

promlouvaj formou citace, tak je to mnohdy pouze vkik nepisouzen jednotlivci, ale

95 KUBLITZ, Anja: The Cartoon Controversy: Creating Muslims in a Danish Setting. 2010, s. 112. 96 Tamt. 97 NOVOTN, Pavel: Radiklov zatoili na ambasdy. Mlad fronta Dnes, 6.2.2006, s.3. 98 REUTERS, TK, AP: Protesty muslim nabvaj na sle. Mlad fronta Dnes, 4.2.2006, s.1. Zvraznil V.S. 99 RYB, Jan: Evropa: propast se roziuje. Mlad fronta Dnes, 2006, s.1.


Naformtovno: Psmo: nen Tun

38

cel skupin, kdy napklad davy vou Smrt Dnsku!100, nebo Znite nae neptele,

volaly davy v malajsijskm Kuala Lumpur () a Smrt Francii, skandovali radiklov

v Pkistnu. 101 Druz jsou pmo, nebo nepmo citovni, kdy jsou jejich iny, i vroky v souladu s tm, jak je dominantn diskurs a obraz Druhch novini utven. Prostor v MfD tak napklad dostanou dva arabsk denky, kter karikatury petiskly: Editor jordnskho

listu ihn, kter karikatury petiskl s otzkou, zda to kod islmu vce ne vradn

rukojmch ped kamerou, byl zadren o vkendu. Vyetovni jsou i redaktoi marockho

listu An-Nahr al-Maghribija: ten jednu z kreseb vytiskl s vysvtlujcm popiskem.102

Smlivj tn, jak napklad vera udal vznamn islmsk duchovn z Afghnistnu

Muhammad Usman, je spe vjimkou. Islm k, e demonstrace jsou v podku. Nikoli

vak nsilnosti. To mus skonit, ekl. Odsuzujeme karikatury, ale to neospravedluje

nsil. Ti, kdo vyvolvaj nepokoje, pokozuj jmno islmu.103 Drazem na vjimenost

autor sniuje vhu prohlen zstupce Druhch. Tyto pm citace Druhch jsou

vak v textech spe vjimkou: Polapali Prorokovu svtost, a spchali tak zloin, prohlsil Abdel Kads na konferenci organizovan fundamentalistickm Muslimskm

bratrstvem v Khie. Ale kdy budeme plit jejich ambasdy, jako v Srii a Libanonu,

budeme jen zloin oplcet jinm zloinem.104 V ppad, e se astji se objevuje hlas Druhch v MfD objevuje, je to z dvodu jeho ostr kontradikce s pokud se oste vymezuje proti dominujcm medilnm diskursemu. V takovch ppadech jsou akti nominovni jmnem a poppad i pozic, aby se, na rozdl od ve uvedench pklad, zdraznila zvanost jejich vroku: rnsk

prezident Mahmd Ahmadned si odskoil od obohacovn uranu a veejn oznmil

zruen obchodu s Dnskem.105 Z pokrytectv obvinil Zpad nejvy nboensk vdce

rnu a faktick hlava sttu ajatollh Al Chamenej. Zpad odsuzuje poprn holokaustu,

ale dovoluje urku islmskch svtost, ekl v projevu k jednotkm rnskch vzdunch

100 VODIKA, Milan: Vichni jsme trochu Dnov. Mlad fronta Dnes, 3.2.2006, s.6. 101 REUTERS, TK, AP: Protesty muslim nabvaj na sle. Mlad fronta Dnes, 4.2.2006, s.1. 102 NOVOTN, Pavel: Prvn obti muslimsk boue. Mlad fronta Dnes, 7.2.2006, s.8. 103 KRYZNEK, Ladislav: Stoj za protesty lid z Al-Kajdy? Mlad fronta Dnes, 9.2.2006, s.8. Zvraznil V.S. 104 MARJANOVI, Teodor: Ulicemi zn: Smrt Dnsku!. Mlad fronta Dnes, 11.2.2006, s.12. 105 MARE, tpn: Prorok, mdia a premir. Mlad fronta Dnes, 7.2.2006, s.7.


Okomentoval(a): [O. S.46]: Neobratn formulace, ti akti o MF Dnes ani netu, jak by se mohli vymezovat vi jejmu dominantnmu diskurzu? Okomentoval(a): [VS47R46]: Ok.

39

sil.106 Obhajovat karikatury svobodou slova a tisku je pokryteck. List se za to nesm

schovvat. Jeho kresby hluboce urazily nai vru. My se vaemu nboenstv nevysmvme,

ekl mi Taufik, kter se v Dnsku narodil marockm rodim.107

zce selektivn citace popisovan ve se projevuje i jinak, napklad kdy interaguj zstupci in-group a out-group a autor lnku vlunou nominac pedstavitel in-group opt teni napovd, na nzor, nebo akt m brt zetel: K ukonen nsil vera

vyzval americk prezident George Bush i nkte vrcholn politici islmskch zem.108

Zde jin pklad tho: Komisa pro obchod Peter Mandelson upozornil svho

sadskoarabskho kolegu...109 Pedstavitelm in-group je v diskursu pisouzen prostor nepomrn vt, ne Druhm. Napklad Cyril Svoboda, toho asu adujc ministr zahrani, nkolikrt ve

sledovanm obdob vyuil monosti vyjdit se i poskytnout rozhovor. Ani v jednom pspvku neopomene zdraznit, e mu karikatury pipadaj nevkusn, ale zrove

nevh v dal sti zeteln prezentovat, na stran stoj: Na druhou stranu ta reakce ze zem muslimskho svta je naprosto nepimen, plen vlajek stt je tak

polapvn symbol, k Svoboda. 110 V jeho komenti s nzvem Obrzky jsou zminkou dv do souvislosti boj za dajn ohroovanou svobodu slova, respektive tisku s vypalovnm evropskch ambasd v zahrani: Noviny [mus mt] prvo rozhodovat, zda je (karikatury) tisknout, a tm nst za jejich zveejnn odpovdnost. Evropa se mus

semknout a jasn vyjdit sv odhodln toto prvo uhjit za kadou cenu. Proto budu

nalhat, aby Evropsk unie vydala do zahrani zeteln signl, e nehodl neinn

pihlet vypalovn svch ambasd a vyhroovn svm nrodm.111 Dnsk premir Anders Fogh Rasmussen je rovn zmiovn, nebo citovn, a to hned nkolikrt Spor kolem karikatur proroka Mohameda v novinch se stal pouhou zminkou pro rozpoutn vlny nsil112; Povauji za velmi dleit vm ci, e lid v

106 KRYZNEK, Ladislav: rn testuje Zpad komiksem o holokaustu. Mlad fronta Dnes, 8.2.2006, s.3. 107 SENKOV, Zita: Dnov jsou zdeni: Udlaj z ns tvance? Mlad fronta Dnes, 6.2.2006, s.1. 108 KRYZNEK, Ladislav: Stoj za protesty lid z Al-Kajdy? Mlad fronta Dnes, 8.2.2006, s.8. Zvraznil V.S. 109 GROHOV, Johana: Muslimy popudily dnsk karikatury Mohameda. Mlad fronta Dnes, 2006, s.10. Zvraznil V.S. 110 KOPECK, Josef: esko poslilo ochranu na ambasdy. Mlad fronta Dnes, 7.2.2006, s.8. 111 SVOBODA, Cyril: Obrzky jsou zminkou. Mlad fronta Dnes, 9.2.2006, s.6. 112 SENKOV, Zita: Dnsk premir: Pouili proti nm fmy. Mlad fronta Dnes, 13.2.2006, s.13.

40

Dnsku nemaj v myslu muslimy uret113. Rasmussen, kter se bezprostedn po

zveejnn karikatur odmtl za n omluvit a v jnu 2005 jet sebevdom prohlaoval, e my Dnov pouvme humor. Celkov vzato mme uvolnn vztah k autoritm,114 je s vvojem afry v ase vykreslovn pevn jako ob: Premira Anderse Fogha Rasmussena jste bn potkali ve mst. Nyn by radji nevychzel vbec. Muslimov,

rozzuen karikaturami Mohameda v novinch, vyhlsili bojkot cel jeho zem.115 Premir tto sympatick seversk zem se omlouval a nespn uklidoval arabsk

diplomaty.116 Dnsko nen neptelem islmu, dodal premir, do jeho fotografie vera v

psmu Gazy stlel dav muslim.117 V souladu s van Dijkovm ideologickm tvercem, kter jsme definovali ve tet kapitole, se v lncch MfD asto objevuje zdrazovn Naich dobrch vlastnost, vc a hodnot a Jejich patnch.118 S Druhmi tak jsou ve vtin ppad spojovny siln negativn, emotivn zabarven obrazy. S muslimy, i obecn muslimskm svtem, jsou nejastji spojovny atributy jako urka, pobouen, i rozhoen muslimov takov akt [zobrazovn Proroka vnmaj] jako rouhn a urku islmu119; karikatury jsou urliv, kaj et muslimov120;

muslimov se z hlediska svch nboenskch koen opravdu mohou ctit uraeni121;

rozhoen vtiny muslim bylo autentick.122 Muslimov demonstrovali, hnvali se - Karikatury muslimy rozzlobily123, i protestovali Protesty muslim nabvaj na sle124; Muslimov sv protesty stle stupuj125. Obrazy nsil pak byly spojovny s davy, nebo radikly: dav protestujcch vera vyplil dnsk zastupitelsk ad v libanonskm Bejrtu126; rozvnn dav o den pozdji

113 Pojet svobody je rzn. Mlad fronta Dnes, 10.2.2006, s.4. 114 NOVOTN, Pavel: Karikatury, kter zahbaly svtem. Mlad fronta Dnes, 3.2.2006, s.10. 115 SENKOV, Zita: Dnov jsou zdeni: Udlaj z ns tvance? Mlad fronta Dnes, 6.2.2006, s.1. 116 MARE, tpn: Prorok, mdia a premir. Mlad fronta Dnes, 7.2.2006, s.7. 117 SENKOV, Zita: Dnt kresli se musej skrvat. Mlad fronta Dnes, 8.2.2006, s.3. 118 VAN DIJK, Teun: Racism and the European Press. 2006, s.3. 119 KRYZNEK, Ladislav: Islm: zobrazovn je dlem bla. Mlad fronta Dnes, 2006, s.11. 120 NOVOTN, Pavel: Karikatury jsou urliv, kaj et muslimov. Mlad fronta Dnes, 4.2.2006, s.11. 121 KRYZNEK, Ladislav: Bt spisovatelem v islmu, to je nkdy o ivot. Mlad fronta Dnes, 6.2.2006, s.11. 122 VODIKA, Milan: Islm zen na dlku. Mlad fronta Dnes, 10.2.2006, s.7. 123 Karikatury muslimy rozzlobily. Mlad fronta Dnes, 7.2.2006, s.9. 124 REUTERS, TK, AP: Protesty muslim nabvaj na sle. Mlad fronta Dnes, 4.2.2006, s.1. 125 KRO, AP: Bude z karikatur obchodn vlka? Mlad fronta Dnes, 1.2.2006, s.11. 126 NOVOTN, Pavel: Radiklov zatoili na ambasdy, Mlad fronta Dnes, 6.2.2006, s.3.


41

zpustoil dnskou ambasdu127; do fotografie [dnskho premira] vera v psmu Gazy

stlel dav muslim128. asto se rovn objevuje hrozba fyzick jmy, nebo i smrti, piem pina tto hrozby je zmrn bagatelizovna. Vytv se tak zdn, e protesty proti karikaturm mohou

mt bezprostedn vliv na Nae zdrav. Pirovnn demonstrac k prodnm jevm zase vyvolv dojem neodvratitelnosti a nemonosti zashnout. Wodakov toto topoi definuje jako argumentan schma, [kter] vn do hry ohroen, kter me z danho

jednn plynout.129 Ladislav Kryznek tene ukliduje, e Dny sice nikdo nevrad, tlak islmskch stt proti jejich zemi je vak v poslednch dnech vce ne masivn. Rushdie se mus dlouh

roky skrvat, i Dnov te mohutn troub k stupu.130 Pirovnv tak situaci Dn k fatv, kterou rnsk ajatollh Rhollh Chomejn vyhlsil na britskho spisovatele Salmana Rushdieho v roce 1989 pot, co vyel romna publikace Satansk vere tohoto autora. Kvli vhrukm smrt byl Rushdie pod policejn ochranou. Motiv nsilnho inu se objevuje jet nkolikrt N svt i esk politika stoj ped velkm pokuenm zjednoduit si situaci tm, e se bude postupn svoboda omezovat. To je

hor nebezpe ne kulturn stet s muslimy. Mohlo by se jednat o sebevradu na vlastn

civilizace.;131; esko kvli nsilnm protestm poslilo bezpenostn opaten sv ambasdy v Palestin.132.

Dal eskalace bezprostednho ohroen na ivotech a strachu z pomsty muslim MfD posiluje informac o anonymovi, kter vyhrooval zabitm britskho nebo americkho

studenta na jedn z praskch nebo brnnskch technickch univerzit, co uvd titulkem Z odvety muslim maj strach i ei.133 Stejn jako ei, i Dnov, pedevm vak novini listu Jyllands-Posten se obvaj nsil Se stupujc se agresivitou muslim proti Dnsku roste tak strach Dn, kte jsou nkolik dn terem nenvistnch protest v

127 NOVOTN, Pavel: Dnsk ambasdy ho. Mlad fronta Dnes, 6.2.2006, s.1. 128 SENKOV, Zita: Dnt kresli se musej skrvat. Mlad fronta Dnes, 8.2.2006, s.3. 129 WODAK, Ruth: The Discourse-historical approach. 2009, s.75-80; cit.dle. SLALEK, Ondej: Obrazy neptel: Pam, ekonomika a zloin. 2013, s.44. 130 KRYZNEK, Ladislav: Bt spisovatelem v islmu, to je nkdy o ivot. Mlad fronta Dnes, 6.2.2006, s.11. 131 AFR, Pavel: Tolerance ano, ale ke vem. Mlad fronta Dnes, 6.2.2006, s.8. 132 KOPECK, Josef: esko poslilo ochranu na ambasdy. Mlad fronta Dnes, 7.2.2006, s.8. 133 MLKOV, Olga; SENKOV, Zita: Z odvety muslim maj strach i ei, Mlad fronta Dnes, 8.2.2006, s.1.



42

ad islmskch zem. ... To plat zejmna o novinch listu Jyllands-Posten , kterm

anonymov hroz zabitm a pumovmi toky.134 Zmiovan pirovnn nepokoj k prodnm jevm se objevuje v textech hned nkolikrt: Boue kolem kontroverznch karikatur proroka Mohameda u v islmskm

svt nabrala rozmry huriknu.,135, i lavina, kter nezadriteln nabr dech s kadm

novm metrem. Stejn nezadriteln se svtem val pbh dvancti karikatur Mohameda,

proroka islmu.,136, nebo Stn strachu se vzn i nad zimnmi olympijskmi hrami, kter

zanaj u v ptek v Itlii. Organiztoi se boj o ivoty sportovc z Dnska a Norska.137. stednm tmatem cel afry karikatur byla, krom zprv o nepokojch, diskuse nad svobodou slova a projevu na stran jedn a nboenskou svobodou na stran druh.

Uvozovky zde uvme zmrn z dvodu, e MfD poskytla jen minimln prostor tm hlasm, kter do debaty pisplyi jinak, ne zdrazovnm nadazenosti svobody slova a tisku nad projevy nesouhlasu se zveejnnm karikatur. Z tohoto dvodu a rovn z dvodukvli velmi slabmuho pokryt irho rmce genealogie afry karikatur, ml ten MfD jen znan omezen monosti pochopit spor jinak, ne prv jako lt boj za svobodu slova, za kterou se nen teba omlouvat, ale naopak ji sveep brnit za

kadou cenu, protoe omlouvat se fanatikm by byla chyba.138 fredaktor Jyllands-Posten Carsten Junste je citovn, kdy k, e boj naeho listu za svobodu projevu je prohran, na co navazuje v dalm odstavci stejnho lnku Robert Mnard, editel organizace Reporti bez hranic, kdy prohlauje, e reakce arabskho

svta prozrazuje neznalost svobody tisku.139 Podobn formulovan postoj prostupuje mnoha dalmi lnky: V islmskch zemch se odehrvaj mohutn demonstrace. Mnoh evropsk denky na to zareagovaly a karikatury petiskly. Nechceme uret islm,

ale hjme svobodu slova, vysvtlovaly.140; Svoboda slova? Co to je? Uret bohy a

proroky se nem. I u ns to kdysi rozvovalo lidi. Jene to je minulost, posunuli jsme se

134 SENKOV, Zita: Dnt kresli se musej skrvat. Mlad fronta Dnes, 8.2.2006, s.3. 135 KRYZNEK, Ladislav: Islm: zobrazovn je dlem bla. Mlad fronta Dnes, 4.2.2006, s.11. 136 NOVOTN, Pavel: Karikatury, kter zahbaly svtem. Mlad fronta Dnes, 3.2.2006, s.10. 137 MLKOV, Olga; SENKOV, Zita: Z odvety muslim maj strach i ei, Mlad fronta Dnes, 8.2.2006, s.1. 138 MARJANOVI, Teodor: Omlouvat se fanatikm by byla chyba. Mlad fronta Dnes, 10.2.2006, s.1. 139 KRYZNEK, Ladislav: Spor o Mohameda: Dnov u vd, jak se ct Rushdie. Mlad fronta Dnes, 2.2.2006, s.10. 140 NOVOTN, Pavel: Palestint ozbrojenci obsadili kancel EU v Gaze. Mlad fronta Dnes, 3.2.2006, s.1.





43

dl. A v posunu je, obrazn eeno, rozdl mezi Zpadem a Vchodem.141 Zstupce

fredaktora francouzskho listu France Soir se po petitn karikatur tmto denkem potkem nora odmt omluvit a dodv, e jejich zmrem bylo informovat tene,

pomoci jim odpovdt na otzku, co je to za karikatury a pro vyvolvaj takov hnv

muslim. Chtli jsme ukzat, e hjme svobodu slova.142 Disidentnmi v rmci in-group jsou vyjden tehdejho premira Jiho Paroubka a kardinla Miloslava Vlka v lnku ze 7. nora 2006 a petitnch znovu o ti dny pozdji. esk elity o afru projevovaly jen velmi omezen zjem, nebo nedostaly v mdich prostor, jeliko prezentovaly prv disidentn postoj. Pkladem jsou vroky dvou ve zmnnch, kter nejsou poplatn dominantnmu diskursu. Svoboda lovka

nen neomezen. M svoje omezen, kdykoli se dotk svobody druhho lovka - a to si

mnohdy urnalist neuvdomuj,143 prohlauje Vlk a Jimu Paroubkovi by tak nebylo pjemn, kdyby nkdo zveejoval karikatury tkajc se [jeho] crkve () Mli bychom

(podle nj) respektovat odlinost jinch nboenstv.144 Vjimku potvrzujc pravidlo velmi omezenho prostoru v MfD pro zstupce Druhch potvrzuje i fakt, e ve vybranch lncch nalezneme reakci na afru karikatur pouze

nkolika mlo zstupc eskch muslim. Jejich vroky a reprezentace v lncch jsou navc pomrn defenzivn a loha eskch Druhch tak spov hlavn ve vyvracen negativnho postoje k tto out-group. Jana Al Oukla v jejm pspvku v rubrice Nzory napklad k: Nejsem omezen fanatik, ale pro m stejn jako pro dal muslimy je

urka Mohameda naprosto nepijateln.145 MfD otiskla i rozhovor s editelem Islmskho centra v Praze, Vladimrem Skou. Forma, kterou je rozhovor veden, vak napovd, e jeho autor, nkolikrt ve citovan

Milan Vodika, nejev ani tak zjem o postoj respondenta, jako spe o prezentaci svho vlastnho: Tak m napad: nekod nakonec islmu karikatury Mohameda mnohem mn ne

zakuklen radikln muslim, kter ped kamerou podezv hrdlo nevinnmu rukojmmu? 141 VODIKA, Milan: Vichni jsme trochu Dnov. Mlad fronta Dnes, 3.2.2006, s.6. 142 BUKOV, Michaela: Je nm lto, ale neomluvme se, k francouzsk novin. Mlad fronta Dnes, 4.2.2006, s.11. 143 KOPECK, Josef: esko poslilo ochranu na ambasdy. Mlad fronta Dnes, 7.2.2006, s.8. 144 Tamt. 145 AL OUKLA, Jana: Ano, pin vru. Mlad fronta Dnes, 4.2.2006, s.6.


Okomentoval(a): [O. S.48]: Chyb odkaz Okomentoval(a): [VS49R48]: Ok.

44

pt se Vodika a pivlastuje si tak identickou enickou otzku editora jordnskho

tdenku ihn. Ob vci kod samozejm islmu. Karikatury vyvolvaj nenvist mezi

muslimy a nemuslimy a ty nkter neadekvtn nsiln akce vrhaj patn svtlo na islm.

Jene my tady asto hovome o reakcch muslim, ale nepozastavujeme se nad pinou,

tedy nad tm, co je zpsobuje, odpovd Ska na otzku a upozoruje na nezjem MfD o pinu diskutovan reakce muslim, co vak Vodika v dal otzce zcela opomj a radji testuje postoj respondenta k nsilnm akcm: Pokejte jet - ty neadekvtn nsiln akce... Nen to prost terorismus? Skovi tak nezbv, ne se proti tomuto

pirovnn vymezit: Ti lid se chovaj jako extremist, zatiuj se islmem, ale pitom

sami dobe neznaj, jak by se mli podle islmu chovat. Od tch se distancujeme.146

Na pkladu tohoto rozhovoru optovn pozorujeme argumentan schma

ideologickho tverce. Odpovdi na autorovy otzky tak maj ukzat pedevm Jejich

patn vlastnosti spe ne cokoliv jinho. Definici ideologickho tverce, zpsobu, jakm mdia zvhoduj Ns a deklasuj Druh, rovn napluje v lncch vudyptomn bagatelizace problmu, i spe spoutcho mechanismu cel afry, jm bylo otitn (a nsledn petitn v lednu 2006) samotnch karikatur. Autor, v tomto ppad konkrtn Cyril Svoboda, v rubrice Nzory vyjaduje nepochopen nad tm, jak nkolik karikatur v novinch vyvolalo boui lidovch nepokoj.147 Slovo nkolik tak me implikovat dojem, e se toho zase tolik nestalo. asto se tak z nkolika karikatur stv pouh jedna, co m dle umocnit ve zmnn dojem. Muslimov jsou poboueni karikaturou v novinch cizho sttu natolik,

e vrad, ni a vypaluj.148 Martin C. Putna, profesor Fakulty humanitnch studi Univerzity Karlovy, nehled dlouho odpov na otzku, kterou si klade ve sv bajce o vlce s mloky, je vyla 10. nora ve speciln rubrice Stet civilizac, aby jet vce zdraznil nesmyslnost reakce na otitn jaksi karikatury.

Uinili jsme v minulosti leccos patn. Uinili jsme tak patn, e jsme otiskli

jakousi karikaturu? Nesprvn poloen otzka. Sama karikatura je zcela

bezvznamn. Je to jedna z mnoha zminek, kterou st islmsk elity a islmskch

146 VODIKA, Milan: Dnsk sr bych si koupil i te. Mlad fronta Dnes, 11.2.2006, s.7. 147 SVOBODA, Cyril: Obrzky jsou zminkou. Mlad fronta Dnes, 9.2.2006, s.6. Zvraznil V.S. 148 BUKOV, Martina: Rozpnavost islmskch fanatik. Mlad fronta Dnes, 9.2.2006, s.7. Zvraznil V.S.

45

mdi pouila k doplnn obrazu Zpadu jako satana. Kdyby to nebyla tato

karikatura, nalo by se nco jinho. Nemysleme si, e u ns v echch jsme za

vodou, e ns

Date post:	24-Sep-2015
Category:	Documents
Upload:	vojta-slama
View:	231 times
Download:	2 times

Islamofobie a Český Veřejný Prostor VSL Final

Documents