1 ROČNÍK XX DUBEN 2010 ČÁSTKA 4 OBSAH RESORTNÍ PŘEDPISY 4. Jednací řád Rady Státního fondu životního prostředí České republiky........................................1 METODICKÉ POKYNY A NÁVODY 5. Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových Rizik ..............................................4 SDĚLENÍ 5. Sdělení odboru ochrany vod o zrušení odvětvových technických norem vodního hospodářství ...........................................................71 6. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou 'kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2008........... 72 4. JEDNACÍ ŘÁD Rady Státního fondu životního prostředí České republiky Článek 1 Základní ustanovení Rada Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „Rada“) je poradním orgánem ministra životního prostře- dí. Státní fond životního prostředí České republiky byl zřízen zákonem ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního pro- středí České republiky. V souladu s § 1 odst. 6 zákona č. 388/1991 Sb., v platném znění a článkem 3 bodem 3 statutu Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“) se vydává tento jednací řád. Článek 2 Úkoly Rady Rada projednává na svých zasedáních otázky tvorby a užití finančních prostředků Fondu, zejména: 1. posuzuje 1.1 koncepci užití finančních prostředků Fondu, 1.2 roční rozpočet příjmů a výdajů Fondu, 1.3 systém navržených opatření a jejich zabezpečení Fondem, 1.4 návrhy na poskytnutí finanční podpory z Fondu; RESORTNÍ PŘEDPISY
Transcript
1
ROČNÍK XX DUBEN 2010 ČÁSTKA 4
OBSAH
RESORTNÍ PŘEDPISY
4. Jednací řád Rady Státního fondu životního prostředí České republiky ........................................1
METODICKÉ POKYNY A NÁVODY
5. Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových Rizik ..............................................4
SDĚLENÍ
5. Sdělení odboru ochrany vod o zrušení odvětvových technických norem vodního hospodářství ...........................................................71
6. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou'kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2008 ........... 72
4.
JEDNACÍ ŘÁD Rady Státního fondu životního prostředí České republiky
Článek 1Základní ustanovení
Rada Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „Rada“) je poradním orgánem ministra životního prostře-dí. Státní fond životního prostředí České republiky byl zřízen zákonem ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního pro-středí České republiky. V souladu s § 1 odst. 6 zákona č. 388/1991 Sb., v platném znění a článkem 3 bodem 3 statutu Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „Fond“) se vydává tento jednací řád.
Článek 2Úkoly Rady
Rada projednává na svých zasedáních otázky tvorby a užití fi nančních prostředků Fondu, zejména:
1. posuzuje
1.1 koncepci užití fi nančních prostředků Fondu,1.2 roční rozpočet příjmů a výdajů Fondu,1.3 systém navržených opatření a jejich zabezpečení Fondem,1.4 návrhy na poskytnutí fi nanční podpory z Fondu;
RESORTNÍ PŘEDPISY
2
2. projednané materiály opatřuje svým stanoviskem a doporučením pro ministra životního prostředí;
3. vyjadřuje se k návrhům (opatřením) na poskytnutí podpory, včetně jejich výše, a to i v případech, kdy výjimečně nebylo možno žádost projednat před vydáním rozhodnutí ministra o poskytnutí podpory;
4. při posuzování předložených materiálů vychází ze zásad ochrany a péče o životní prostředí.
Článek 3Členství v Radě
1. Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává ministr životního prostředí. Členové Rady jsou jmenováni na dobu vo-lebního období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
2. Členy Rady jsou:
2.1 sedm členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,2.2 dva členové Senátu Parlamentu České republiky,2.3 zástupce Ministerstva životního prostředí, 2.4 zástupce Ministerstva fi nancí,2.5 zástupce Ministerstva zemědělství,2.6 zástupce Ministerstva pro místní rozvoj,2.7 zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu,2.8 zástupce Ministerstva zdravotnictví,2.9 zástupce Ministerstva dopravy,2.10 zástupce Asociace krajů ČR,2.11 zástupce Svazu měst a obcí,2.12 zástupce nevládních neziskových organizací.
Článek 4Příprava zasedání Rady
1. Rada zasedá podle potřeby na základě rozhodnutí předsedy Rady.
2. Za přípravu zasedání odpovídá Fond, který také připravuje materiály pro jednání Rady.
3. Program zasedání Rady navrhuje předseda Rady. Členové Rady mohou předsedovi předložit svůj vlastní iniciativní návrh na projednání potřebných témat. K návrhu programu se vyjadřují a jeho rozšíření schvalují členové Rady.
4. Členové Rady jsou povinni se každého zasedání Rady zúčastnit, v případě neúčasti se omluvit před termínem zasedání.
5. Pozvánky na zasedání jsou zasílány tak, aby je členové Rady obdrželi nejméně 7 dní před stanoveným termínem zasedá-ní. Uvedená lhůta se nepoužije při přijetí usnesení mimo zasedání podle článku 5, odst. 5.
Článek 5Jednání Rady
1. Jednání Rady řídí její předseda nebo jím pověřený člen Rady.
2. Rada je způsobilá jednat a usnášet se hlasováním na doporučeních k projednávaným materiálům při účasti nadpoloviční většiny členů Rady.
3. Nemůže-li se člen Rady Fondu ze závažných důvodů zúčastnit jednání, může na zasedání za sebe vyslat svého zástupce s písemným plným zmocněním.
4. V případě potřeby je Rada oprávněna si vyžádat dílčí stanoviska odborných pracovníků nebo jejich účast při projednávání.
3
5. Doporučení, stanoviska a návrhy Rady předkládá Fond ministrovi životního prostředí. V případě rovnosti hlasů předloží obě stanoviska.
6. Rada může v rámci Programu Zelená úsporám přijímat usnesení i mimo zasedání. V takovém případě osoba, která je jinak oprávněna svolat zasedání Rady, předloží návrh usnesení Rady členům Rady k vyjádření s oznámením lhůty, ve které mají členové Rady učinit písemné vyjádření prostřednictvím e-mailu nebo faxem. Pokud se v této lhůtě k návrhu usnesení člen Rady Fondu nevyjádří, je to považováno, že se hlasování nezúčastnil. Hlasování je platné zúčastní-li se nadpoloviční po-čet členů Rady Fondu (je usnášeníschopná). K přijetí dokumentu je potřeba nadpoloviční počet souhlasných hlasů. Osoba, která předložila návrh usnesení, pak oznámí výsledky hlasování jednotlivým členům Rady. Zaslání návrhu usnesení Rady i vyjádření členů Rady k návrhu usnesení může být provedeno faxem a/nebo e-mailem.
7. Z každého jednání Rady se pořizuje zápis, který podepisuje předseda nebo jím pověřený člen Rady.
Článek 6Závěrečné ustanovení
Jednací řád nabývá účinnosti dnem 15. března 2010.
Pozn.: tímto se ruší jednací řád Rady Státního fondu životního prostředí ČR zveřejněný ve Věstníku MŽP částka 3/2010.
JUDr. Jan Dusík, M.Sc., v.r. ministr životního prostředí
4
5.
METODIKAtvorby map povodňového nebezpečí a povodňových Rizik
Zadavatel prací: Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 110 00 Praha 10
Autorský kolektiv:Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., PrahaIng. Karel Drbal, Ph.D.Ing. Viktor LevitusMgr. Pavla Štěpánková, Ph.D.
Ústav vodních staveb, FAST, Vysoké učení technické, Brno
Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc.Ing. Aleš Dráb, Ph.D.
Katedra hydrotechniky, FSt, České vysoké učení technické, Praha
Doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSc.Doc. Ing. Petr Valenta, CSc.Ing. Jana Valentová, CSc.Ing. Martin Horský, Ph.D.
2. SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY ....................................................................................................................8
3. SEZNAM ZKRATEK A VYMEZENÍ POJMŮ..........................................................................................9
3.1 SEZNAM ZKRATEK .....................................................................................................................................9
3.2 SEZNAM SYMBOLŮ ....................................................................................................................................9
5.2.2 Potřebné datové podklady a zdroje .................................................................................................35
5.2.3 Stanovení potenciálních škod podle kategorií majetku ...................................................................36
5.2.4 Odhad rizika na základě potenciálních povodňových škod ............................................................50
6. VÝSTUPNÍ DATA .......................................................................................................................................52
6.1 POŽADOVANÁ VÝSTUPNÍ DATA A JEJICH PARAMETRY ....................................................................................52
8.2.2 Webové mapové služby ....................................................................................................................58
9. VAZBY NA SOUVISEJÍCÍ OBLASTI ......................................................................................................58
LITERATURA ......................................................................................................................................................59
Posuzování míry povodňového nebezpečí, vyjádření povodňového rizika a výše možných škod patří k velmi aktuálním problémům nejen ve vodním hospodářství.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik – Directive of the European Parliament and of the Council on the assessment and management of fl ood risks – (dále Povodňová směrnice) ukládá členským státům pevnými časovými termíny povinnost postupně na jejich území vyhodnotit povodňové nebezpečí, riziko a tato vyhodnocení zpracovat do formy příslušného mapového vyjádření.
Termíny zpracování těchto dokumentů jsou v Povodňové směrnici stanoveny takto:
do 22.12. 2011 dokončit předběžné vyhodnocení povodňových rizik,
do 22.12. 2013 zajistit dokončení map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik,
do 22.12. 2015 zajistit dokončení a zveřejnění plánů pro zvládání povodňových rizik.
Plán hlavních povodí České republiky, schválený vládou v květnu roku 2007, ukládá řadu úkolů v přípravě a realizaci konkrétních protipovodňových opatření. Při rozhodování o těchto opatřeních bude třeba posoudit jejich efektivnost z hlediska snížení rizika vyplývajícího z povodní a tímto způsobem optimalizovat využívání veřejných prostředků na zajišťování celostátně nebo regionálně srovnatelné standardní úrovně povodňové ochrany.
Obsahem této Metodiky jsou zásady a postupy rizikové analýzy záplavových území doporučované k efektivnímu splnění úkolů předepisovaných Povodňovou směrnicí.
Obecně k cílům rizikové analýzy záplavových území patří poskytnutí kvalitních podkladů pro kvalifi kované rozhodování o využití území v rámci územního plánování i o potřebách a rozsahu opatření proti vzniku povodňových škod. Součástí analýzy by mělo být i členění inundačních území podle stupně povodňového rizika a stanovení priorit pro aplikaci protipovodňových opatření.
Metodika představuje určité schéma postupů zaměřených na ohrožená území. Mezi klíčové pojmy, které uvozují jednotlivé pracovní fáze dále popisovaných postupů, patří:
Povodňové nebezpečí, jehož důsledkem jsou povodňové rozlivy i další dynamické změny podmínek v inundačních územích a které jsou výrazem stochastického charakteru tohoto extrémního hydrologického jevu.
Zranitelnost území, která se projevuje náchylností objektů nebo zařízení ke škodám v důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodně a v důsledku tzv. expozice, kterou se rozumí doba, během níž jsou lidé i objekty vystaveni povodňovému nebezpečí.
Povodňové riziko, vyjádřené nejčastěji mírou pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu. Vzniká v důsledku spřažení povodňového nebezpečí, zranitelnosti a expozice.
Povodňové škody, vyhodnocované jako přímé a nepřímé účinky povodňové události, které nepříznivě postihnou určité území a projevují se především rozsahem poškození nebo zničení materiálních i nemateriálních hodnot, ztrátami na majetku, na životech a zdraví lidí i dalšími ztrátami nehmotnými a nepřímými.Předkládaná Metodika se tedy zaměřuje na stanovení míry povodňových rizik v záplavových územích a výše potenciálních povodňových škod, především na bytovém fondu, na stavebních objektech i jejich zařízeních, na občanské vybavenosti, na další infrastruktuře (komunikace, inženýrské sítě), v průmyslové výrobě a na zemědělské výrobě.
Metodika je určena všem odborníkům, pracovníkům státní správy a samosprávy, kteří budou zpracovateli nebo uživateli map povodňového nebezpečí a povodňových rizik a plánů jak zvládat efektivně rizika vyplývající z povodňového nebezpečí. Podmínkou nutnou především pak pro tým zpracovatele je jeho vysoká erudice zejména v hydrologii, hydraulice, hydrodynamice, postupech rizikové analýzy a dalších oborech.
8
2. Související dokumenty
Povodňová směrnice 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik zavádí rámec pro postupy a formy vyhodnocování významnosti povodňového nebezpečí a pro zvládání povodňových rizik, která toto nebezpečí vyvolává. Rámec je stanoven v zájmu přiměřeně jednotného a srovnatelného vyhodnocení povodňových nebezpečí při rozdílných přírodních podmínkách jednotlivých zemí ES. Povodňová směrnice ukládá členským státům zpracovat, v určených termínech s vazbou na Rámcovou směrnici pro vodní politiku Společenství, tzv. předběžné vyhodnocení povodňových rizik. Na jeho základě provést výběr oblastí s významnými riziky z povodní v rámci jednotlivých oblastí povodí a pro tyto vybrané oblasti zpracovat mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik se specifi kovaným obsahem. Tyto práce a vytvoření příslušných dokumentů ukládá směrnice provést do 22.12.2011 a 22.12.2013. Ve stejném termínu v jakém mají být ukončeny práce na aktualizaci plánů povodí podle Rámcové směrnice - 22.12.2015, ukládá Povodňová směrnice zpracovat také plány pro zvládání povodňových rizik. Zpracované dokumenty je uloženo periodicky v šestiletých cyklech přezkoumat a podle potřeby aktualizovat a to poprvé v termínech do 22.12.2018, 22.12.2019 a 22.12.2021 s tím, že při přezkumech a aktualizacích bude zohledněn i pravděpodobný účinek změn klimatu na výskyt povodní. Povodňová směrnice zavedením nových pojmů a požadavků na zpracování konkrétně specifi kovaných dokumentů vyvolala potřebu nejen přizpůsobit legislativu ČR, ale upravit také některé postupy, používané při zpracování koncepcí ochrany před povodněmi, které byly tradiční součástí procesu plánování v oblasti vod na území ČR.
Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (tzv. „vodní zákon“), ve znění aktuálně platném zatím řadu pojmů zavedených Povodňovou směrnicí nezohledňuje a to přesto, že problematiku ochrany před povodněmi již podrobně upravuje v hlavě IX a zpracované plány oblastí povodí v ČR obsahují určitou formu jak vyhodnocení ohrožení povodněmi, tak zpracování návrhů opatření na ochranu před povodněmi. Nezbytné úpravy zákona, vyplývající z povinnosti zavést ustanovení Povodňové směrnice do právního řádu ČR jsou součástí novely navržené v roce 2009 k projednávání v Poslanecké sněmovně. V souladu s duchem Povodňové směrnice se předpokládá co nejkomplexnější integrace zpracování všech dokumentů požadovaných touto směrnicí do prací na plánech povodí podle Rámcové směrnice (2000/60/ES) a podle hlavy IV zákona o vodách, jejíž doplnění je v tomto smyslu v novele navrženo. Pro zpracování předběžného vyhodnocení povodňových rizik se v maximální míře využije již dlouhodobě tradičně zpracovávaných záplavových území s tím, že postup jejich zpracování daný vyhláškou 236/2002 Sb. se dále upřesní, aby získávané výstupní informace byly plně využitelné pro potřeby předběžného vyhodnocení povodňových rizik a jejich dosavadní využití např. v územním plánování a při rozhodování stavebních úřadů bylo zachováno a dále zkvalitněno. Navržená novela vodního zákona předpokládá v hlavě IV, kromě zavedení požadavků vyplývajících z Povodňové směrnice, také úpravu struktury plánů povodí tak, aby více respektovala celky mezinárodních povodí evropských řek Labe, Dunaje a Odry a přitom vycházela z rozdělení správy povodí na území ČR.
Vyhláška 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území;
Usnesení vlády č. 382/2000 k Návrhu strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky uložilo kromě prosazování Stra-tegie ochrany před povodněmi v řídících metodických a organizačních pokynech ministerstev doplnit do vyhlášky o oceňování majet-ku zohlednění map záplavových území jako nedílnou součást cenových map obcí, do zákona o obnově území po povodních uložilo za-pracovat postup zajištění statistického šetření a sledování škod způsobených povodněmi, Českému statistickému úřadu uložilo zpraco-vat metodiku statistického zjišťování škod po povodních klasifi kovaných jako mimořádné události a do novely zákona o pojišťovnic-tví uložilo zapracovat povinnost pojišťoven předávat pro dlouhodobé statistické zjišťování povodňových škod informace o realizova-ném pojistném plnění z pojištění majetku na riziko povodní.
Směrnice evropského parlamentu a rady 2007/2/ES ze dne 14. Března 2007 o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v evrop-ském společenství (INSPIRE);
Zákon č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon);
Ve vyhlášce č. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod je stanoven obsah, způsob zpracování, postup projednávání a zveřejnění Plánu hlavních povodí České republiky, obsah, postup zadání, způsob zpracování, podrobnosti etap, postup projednávání a způsob zveřejnění plánů oblastí povodí a vymezení obsahu základních a doplňkových opatření programů opatření k dosažení cílů ochrany vod. V dosud platném znění vyhlášky, které zatím nezohledňuje požadavky Povodňové směrnice je sice zahrnuto i zpracování problematiky ochrany před povodněmi, jak v Plánu hlavních povodí, tak v plánech oblastí povodí, její struktura však neodpovídá požadavkům této směrnice. Vyhláška musí být novelizována v návaznosti na navrženou změnu úpravy hlavy IV zákona o vodách. Ta se dotýká jak změny struk-tury dokumentů, které mají být vytvářeny v rámci plánování v oblasti vod, tak důsledné implementace všech požadavků Povodňové směrnice, jimž současná struktura kapitoly D neodpovídá.
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě (230/2006 Sb. – změnový zákon)
9
3. Seznam zkratek a vymezení pojmů
3.1 Seznam zkratek
CDS – centrální datový skladČSÚ – Český statistický úřadČÚZK - Český úřad zeměměřický a katastrálníDHM – dlouhodobý hmotný majetekDMT – Digitální model terénuDMÚ 25 – Digitální model územíGIS – Geografi cké informační systémyIP – intenzita povodněIS – inženýrské sítěJKSO – Jednotná klasifi kace stavebních objektůPPO – povodňová ochranaRA – riziková analýzaRSO – Registr sčítacích obvodůRZM 10 – Rastrová základní mapa 1:10 000ÚPD – Územně plánovací dokumentace měst a obcíÚRS – Ústav racionalizace ve stavebnictvíÚÚR – Ústav územního rozvojeVTOPÚ – Vojenský topografi cký ústavVÚGTK – Výzkumný ústav geodetický, topografi cký a kartografi ckýVÚZE – Výzkumný ústav zemědělské ekonomikyZABAGED – Základní báze geografi ckých datZK – ztrátové křivkyZM10 – Základní mapy České republiky v měřítku 1:10 000ZÚ – záplavové území
3.2 Seznam symbolů
N ... N-letost povodně (doba opakování)
Stanovení povodňového nebezpečí a rizika
R ... rizikoH ... ohroženíSc ... scénář nebezpečíP ... pravděpodobnost výskytu scénáře nebezpečí ScD ... následky (poškození, škoda)D(u O) ... funkce následkůu ... kvantifi kátor události závislý na vektoru opatření a rozhodnutí OO ... vektor opatření a rozhodnutí (výška ochranné hráze podél toku, včasná evakuace, apod.)g(u) ... hustota pravděpodobnosti výskytu události (scénáře nebezpečí) s následky D(u½O)IP ... intenzita povodně
Metody stanovení potenciálních škod
i ... index objektu v dané kategorii objektůh… hloubka zaplavení [m]k ... index jednotlivých hodnocených kategorií objektůE ... množství či velikost zasaženého objektu dle kategorie [ks], [m], [m2] nebo [m3]
C ... jednotková cena měrné jednotky dle hodnocené kategorie [Kč/ks], [Kč/m], [Kč/m2] nebo [Kč/m3]
L ... ztráta [%] pro jednotlivé kategorie vyjádřená v závislosti na zaplavení či hloubce zaplavení
D ... škoda daného objektu a kategorie [Kč]
10
3.3 Vymezení pojmů
Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES) je informační systém provozovaný Ministerstvem fi nancí. Registr umožňuje vyhledávání ekonomických subjektů registrovaných v České republice. Více na http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.
Datový sklad je platforma pro ukládání, správu a následné využití uložených dat k analytickým, publikačním a jiným účelům.
DMÚ je digitální model území. Jedná se o vektorovou databázi topografi ckých informací o území, která svou přesností a obsahovou náplní koresponduje s vojenskými topografi ckými mapami měřítka 1:25 000 označovanými TM25. Databáze obsahuje topografi cké rozdělené do 7 tématických vrstev – vodstvo, sídla, komunikace, vedení sítí, hranice a ohrady, rostlinný a půdní kryt a terénní reliéf. Správcem je Vojenský topografi cký ústav (VTOPÚ) se sídlem v Dobrušce.
Digitální model terénu je digitální reprezentace reliéfu zemského povrchu, složená z dat a interpolačního algoritmu, který umožňuje mj. odvozovat výšky mezilehlých bodů.
Dlouhodobý hmotný majetek je majetek, který není určen pro jednorázovou spotřebu, ale jehož doba držení a užívání přesahuje alespoň 1 rok.
Doba opakování udává průměrný počet let, ve kterých je určitý jev dosažen nebo překročen.
Expozice je doba, po kterou jsou příroda a krajina (zejména lidé a jejich majetek) vystaveny nepříznivého jevu. Ztráty na lidských životech, škody na majetku, na přírodě a krajině jsou závislé na době expozice.
Funkční využití ploch vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Dále je vyjádřeno jako: bydlení, infrastruktura občanská, infrastruktura dopravní, infrastruktura technická, výroba průmyslová, výroba zemědělská, výroba skladová, rekreace krátkodobá, rekreace dlouhodobá, veřejná zeleň.
Georeferencování představuje umístění dat do geografi ckého prostoru. Původně počítačovému obrázku je dán charakter mapy, kde je možné v každém jejím bodě určit geografi cké souřadnice a měřit vzdálenosti.
Hodnocení rizika je souhrnný proces, v němž se na jedné straně provádí riziková analýza vedoucí k odhadu rizika, na druhé straně se provádí hodnocení dopadů rizika a rozhoduje se, zda je existující riziko přijatelné a zda jsou současná opatření snižující riziko adekvátní. Pokud opatření nejsou na požadované úrovni, hodnotí se, zda jsou nezbytná další opatření snižující riziko. Hodnocení rizika sestává z identifi kace nebezpečí, hodnocení expozice a následného odhadu rizika.
Charakteristiky průběhu povodně jsou veličiny sloužící k hodnocení potenciálního povodňového nebezpečí a zranitelnosti území. Jsou to:
parametry povodně (N-letost a hydrogram povodně); hloubka vody v záplavovém území;rychlosti proudění vody v záplavovém území;doba zaplavení;teplota vody; koncentrace nebezpečných látek obsažených ve vodě;územní rozsah povodně.
Intenzita povodně je veličina vyjadřující stupeň ničivosti povodně. Je funkcí charakteristik průběhu povodně. V praxi jde obvykle o těsný vztah k místním hloubkám a rychlosti vody.
Jednotková cena je ve vztahu k metodám hodnocení potenciálních povodňových škod a rizik vyjádření pořizovací reprodukční ceny majetku vztažené zpravidla na měrnou jednotku délky, plochy nebo objemu. Jednotlivé jednotkové ceny jsou přebírány ze standardních veřejně publikovaných ceníků a statistik ČSÚ a zejména z ceníků dle JKSO.
JKSO (Jednotná klasifi kace stavebních objektů) jedná se o klasifi kaci stavebních objektů podle účelu jejich využití a jejich konstrukčně-materiálové charakteristiky, pro které jsou pravidelně statisticky určovány pořizovací jednotkové ceny.
11
Mapový portál je webová aplikace primárně určená k dynamické publikaci geografi ckých dat v prostředí webového prohlížeče. Uživatel má k dispozici plnohodnotné ovládací prvky umožňující pohyb v mapovém výřezu (posun, přiblížení, oddálení), vypínání/zapínaní jednotlivých vrstev, atributové dotazy atd.
Metadata jsou data o datech. Jedná se o informace, které pomáhají pochopit a interpretovat význam popisovaných dat v konkrétním kontextu. Zahrnují nejen informace o datech samých, tedy o tom, co znamenají, v jakém jsou formátu, odkud pocházejí nebo jakých mohou nabývat hodnot, ale také informace o jejich vzájemných vztazích a o způsobu, jakým se mohou navzájem ovlivňovat.
Maximální přijatelné riziko je hodnota rizika stanovená pro jednotlivé kategorie funkčního využití ploch, která je pro tyto plochy akceptovatelná.
N-letost vyjadřuje průměrnou dobu opakování nějakého hydrologického jevu. V případě povodní jde o posouzení extrémnosti kulminačního průtoku. Hodnoty se zjišťují analýzou dlouhodobých časových řad pozorování. Např. 100-letá povodeň je taková povodeň, jejíž kulminační průtok je v dlouhodobém průměru dosažen nebo překročen jedenkrát za 100 let. Jde o statistickou charakteristiku, nikoli predikční.
Nebezpečí je stav s potenciálem způsobit nežádoucí následky. Týká se jak vnějších podmínek, jako jsou např. povodně, zemětřesení, sesuv svahu, tak i nežádoucích situací uvnitř systému, jako je nevhodná manipulace, návrh nebo zhotovení nového díla. Nebezpečí lze defi novat také jako „hrozbu“ události (jevu), která vyvolá ztráty na lidských životech, majetku nebo naruší, resp. zcela zničí infrastrukturu, energetické, dopravní, informační, výrobní systémy, apod.
Neškodný průtok je největší průtok, který ještě nezpůsobí nepřijatelné škody v daném úseku toku, tj. voda nevybřežuje z koryta, případně vybřežuje jen na místech, kde nepůsobí významné škody.
Nivní půdy jsou skupina půd vyvíjejících se na dočasně zaplavovaných stanovištích v blízkosti vodních toků. Podle chemismu se rozdělují na karbonátové a silikátové. Obsahují zpravidla větší množství kvalitního humusu.
Obestavěný prostor je prostorové vymezení stavebního objektu ohraničeného vnějšími vymezujícími plochami.
Odhad škody pro výpočet rizika je předpovědí dopadu, resp. účinku hypotetické pohromy. V závislosti na účelu, pro který se provádí, může odhad škody zahrnovat odhady počtu smrtelných úrazů, zranění, ztráty, resp. škody na majetku, přerušení výroby, obchodní činnosti a analýzu krátkodobých a dlouhodobých ekonomických a zdravotních dopadů. Odhad škody může být deterministický nebo statistický. Deterministický odhad se provádí pro jeden vybraný scénář nebezpečí (např. povodeň), bez ohledu na frekvenci jeho výskytu. V pravděpodobnostní analýze se počítá s náhodným charakterem daných dějů, tj. s pravděpodobností vzniku a průběhu dané události a následně i škody. Tento přístup vyžaduje při numerické realizaci simulaci a analýzu velkého počtu deterministicky modelovaných událostí s určenou pravděpodobností jejich výskytu (např. metodou Monte Carlo), vytvoření výběrového souboru požadovaných dat a jejich statistické zpracování.
Ohrožení je vyjádřeno jako funkce pravděpodobnosti výskytu daného povodňového scénáře a tzv. intenzity povodně.
Ochrana před negativními účinky povodní je soubor opatření, sloužících předcházení nebo snížení nežádoucích důsledků povodně. Ochrana před povodněmi podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. jsou opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech a majetku občanů, společnosti a na životním prostředí prováděná především systematickou prevencí, zvyšováním retenční schopnosti povodí a ovlivňováním průběhu povodní. Běžně se používá právě zkrácený termín ochrana před povodněmi.
Pořizovací cena je cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související (Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví).
Poškození se vztahuje ke stavu konstrukce, zařízení, jednotlivých objektů nebo soustavy objektů (systém), ve kterém se objekty (nebo lidé) nacházejí po negativním působení člověka nebo vnějšího prostředí. Škoda je důsledek vzniklého poškození a je zpravidla jeho ekonomickým vyjádřením. Řekneme-li, že budova byla vážné poškozena, pak při analýze škod v důsledku poškození zjišťujeme škody na majetku, škody vzniklé přerušením provozu, ztráty na lidských životech, apod.
Potenciální povodňové nebezpečí (potential fl ood hazard) je veličina vyjádřitelná hodnotami charakteristik průběhu povodně.
12
Potenciální povodňové škody jsou představovány škodami, které mohou být v blízké nebo vzdálenější budoucnosti způsobeny v inundačních územích. Tyto škody mohou být materiálního (hmotného) nebo nehmotného charakteru. V případě materiálních škod jde o přímé škody nebo nepřímé škody. Nehmotné škody bývají v praxi identifi kovány s tzv. ztrátami.
Povodeň je fází hydrologického režimu vodního toku, která se vyznačuje náhlým, obvykle krátkodobým zvýšením průtoků a vodních stavů. Povodněmi se v intencích vodního zákona č. 254/2001 Sb. rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Povodňové nebezpečí je stav, jehož důsledkem jsou povodňové rozlivy i další dynamické změny podmínek v inundačních územích.
Povodňové ohrožení je vyjádřeno jako kombinace pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu (povodně) a nebezpečí. Jedná se tedy o spřažení nebezpečí a expozice. Zásadní rozdíl mezi povodňovým ohrožením a povodňovým rizikem spočívá v tom, že ohrožení není vázáno na konkrétní objekty v záplavovém území (ZÚ) s defi novanou zranitelností. Ohrožení je možné vyjádřit plošně pro celé ZÚ bez ohledu na to, co se v něm nachází. V okamžiku, kdy ohrožení vztáhneme ke konkrétnímu objektu v ZÚ s defi novanou zranitelností, začíná představovat povodňové riziko.
Povodňové riziko je vyjádřeno nejčastěji mírou pravděpodobnosti výskytu nežádoucího hydrologického jevu, nežádoucí povodně. Vzniká v důsledku spřažení povodňového nebezpečí, zranitelnosti a expozice.
Povodňové škody představují přímé a nepřímé účinky povodňové události, které nepříznivě postihnou určité území a projevují se především rozsahem poškození nebo zničení materiálních i nemateriálních hodnot, ztrátami na majetku, na životech a zdraví lidí i dalšími ztrátami nehmotnými a nepřímými.
Přijatelné riziko je míra rizika, kterou je připraven přijmout každý (jednotlivec, společnost), kdo může být ohrožen, např. povodní.
Přímé materiální škody – viz potenciální povodňové škody.
Rastr je datová struktura založená na buňkách uspořádaných do řádek a sloupců, kde hodnota každé buňky reprezentuje hodnotu jevu.
Registr sčítacích obvodů (RSO) představuje jednotný databázový a geografi cký model administrativní, technické, sídelní a statistické struktury státu jako jsou kraje, okresy, obce, části obce, katastrální území, základní sídelní jednotky, sčítací obvody, budovy, ulice a ostatní veřejná prostranství, odvozené jednotky správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou pravomocí, aj. Jednotlivé geografi cké produkty (výstupy) jsou odvozeny od nejpodrobnější úrovně, tj. od sčítacích obvodů a budov.
Reprodukční cena je cena, za kterou by bylo možno stejnou nebo porovnatelnou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení.
Riziko je vyjádřeno mírou pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a nepříznivých dopadů na životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Obecně je riziko konvolucí (spřažením) nebezpečí, zranitelnosti a expozice, tj. doby, po kterou nebezpečí působilo. Riziko je tím větší, čím větší je nebezpečí, čím delší je doba expozice, tj. čím delší je doba po kterou je objekt vystaven nebezpečí a čím větší je jeho zranitelnost.
Rozliv reprezentuje jev, spočívající v zaplavení území, přilehlého k toku. K tomuto jevu většinou dochází za povodně, příčinou může být i havárie na vodním díle a následující průlomová vlna.
Scénář nebezpečí vystihuje skutečnosti, z nichž se vychází při hodnocení rizika (Tichý 1994). Shrnuje znalost o nebezpečí, jež hrozí, dále pak, jakým způsobem se může jeho realizace projevit. Scénáře nebezpečí schématicky nebo modelově ilustrují potenciální události mající za následek škody. Každý scénář je následně třeba samostatně posoudit a analyzovat. Důležité je si uvědomit, že se každý scénář nebezpečí nutně mění v čase: mění se průtok vody v toku, vodní díla a jejich vybavení stárnou, postupně jsou budována protipovodňová opatření, některá mohou dosloužit nebo být rekonstruována, apod.
13
Semikvantitativní analýza představuje mezistupeň mezi kvalitativní analýzou, jež neposkytuje představu o míře povodňového rizika, a kvantitativní analýzou, která pro kvantifi kaci rizika, obvykle numerickou, vyžaduje poměrně rozsáhlé a spolehlivé údaje, společně s použití speciálních technik, mezi něž patří například statistické modelování. Výsledkem semikvantitativního hodnocení (prováděného např. metodou FMEA, použitím matic a map rizika) je relativní výše rizika vyjádřená kupř. pomocí barevné škály nebo číselné stupnice. K nejdůležitějším metodám patří metoda maximálního přijatelného rizika nebo metoda druhů poruch, jejich následků a kritičnosti (FMECA).
Škoda je vyjádřením rozsahu poškození nebo zničení, smrtelného úrazu, zranění, ztráty majetku, obchodní ztráty, atd. Škody vznikají důsledkem živelní události nebo negativní lidské činnosti. Pojem škoda je často zaměňován za poškození, k němuž je v přímé relaci, i když ne ve všech případech a jednoznačně. Malý rozsah poškození může, např. u historických budov, vést k velké škodě. Škoda může být přímá, vedlejší (souběžná) a nepřímá. Nepřímé škody jsou dlouhodobějšího charakteru a regionálního významu a jsou důsledkem působení přímých a souběžných škod, např. oslabují ekonomiku a trh.
Škodní křivka je funkční závislost výše škody na charakteristikách průběhu povodně. Z každého bodu na křivce lze pro určitou hodnotu charakteristiky průběhu povodně odečíst výši škody.
Topologie v GIS je sada pravidel popisujících vzájemné prostorové vztahy bodových, liniových a polygonových prvků ve vrstvách geoprostorových dat. Použití vybraných topologických pravidel umožňuje zajištění konkrétních požadavků na topologickou čistotu geografi ckých dat.
Územně plánovací dokumentace (ÚPD) je tvořena třemi dokumenty: Zásady územního rozvoje, Územní plán, Regulační plán (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon).
Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory a stanoví podmínky pro jejich využití. Zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Pořizuje se a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Vydává se formou opatření obecní povahy podle správního řádu. Je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.
Vektor je základní stavební prvek vektorové grafi ky, tj. čára defi novaná v kartézském souřadnicovém systému svým počátečním a koncovým bodem. Odvozování vektorových dat z analogových nebo rastrových dat je proces vektorizace dat.
Web Feature Service (WFS) je standard vyvinutý a dále rozšiřovaný Open Geospatial Consortium (OGC). Služba pracující na principu klient-server umožňuje sdílení geografi cké informace ve formě vektorových dat v prostředí Internetu. Výsledkem požadavku např. GIS softwaru na WFS server jsou primárně geodata ve formátu GML.
Web Map Service (WMS) je standard vyvinutý a dále rozšiřovaný Open Geospatial Consortium (OGC). Služba pracující na principu klient-server umožňuje sdílení geografi cké informace ve formě rastrových map v prostředí Internetu. Výsledkem požadavku např. GIS softwaru na WMS server jsou primárně obrazová data v nejrůznějších formátech (JPEG, TIFF, PNG, apod.), která zobrazují tematické geografi cké informace.
Webové rozhraní je uživatelské prostředí vytvořené v rámci webové aplikace, jehož prostřednictvím může uživatel přímo nebo nepřímo ovlivňovat obsah webové stránky, provádět nastavení parametrů systému, ukládání dat na webový server atd.
Vybřežení nebo přelití břehů neboli vylití z břehů představuje jev, vyskytující se zejména během povodňové události, kdy začíná voda z toku vytékat přes břežní hranu do okolní údolní nivy.
14
Základní báze geografi ckých dat (ZABAGED®) je digitální geografi cký model území České republiky, který svou přesností a podrobností zobrazení geografi cké reality odpovídá přesnosti a podrobnosti Základní mapy České republiky v měřítku 1:10 000 (ZM 10). Obsah ZABAGED tvoří 106 typů geografi ckých objektů zobrazených v databázi vektorovým polohopisem a příslušnými popisnými a kvalitativními atributy. ZABAGED® obsahuje informace o sídlech, komunikacích, rozvodných sítích a produktovodech, vodstvu, územních jednotkách a chráněných územích, vegetaci a povrchu a prvcích terénního reliéfu. Součástí ZABAGED jsou i vybrané údaje o geodetických, výškových a tíhových bodech na území České republiky a výškopis reprezentovaný prostorovým 3D souborem vrstevnic. Periodická aktualizace a doplňování ZABAGED je realizována ve tříletých cyklech s využitím vždy nově zpracovaných leteckých měřických snímků a barevných ortofot, která jsou každoročně vytvářena pro jednu třetinu území České republiky.
Záplavová čára neboli čára rozlivu je průsečnicí hladiny vody s terénem při zaplavení území (obvykle za povodně).
Záplavové území je plochá část údolní nivy, obvykle přilehlá k vodnímu toku, která je zaplavována při průtocích přesahujících kapacitu koryta vodního toku. Pojem je zaveden především z hlediska orgánů státní správy jako jsou administrativně vymezená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Někdy se také používají věcně správné termíny inundační oblast, inundační pásmo, záplavová oblast, záplavové pásmo. Tato území bývají naopak nesprávně označována za „zátopová území“.
Zranitelnost území je vlastnost území, která se projevuje náchylností prostředí, objektů nebo zařízení ke škodám v důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodní a v důsledku tzv. expozice.
Ztráta – termín širšího významu, vztahující se k celé řadě okolností a případů, samozřejmě také k problémovému okruhu stanovování povodňových rizik i potenciálu povodňových škod. Ztráty se mohou týkat úmrtí následkem mimořádné události, (pak jde o ztráty na životech), značného nebo až úplného poškození či zničení majetku a jmění (jde o ztrátu majetku nebo o ztrátu cenných či nenahraditelných hodnot), značného poškození až úplného zničení domu, v němž dosud lidé bydleli, i jeho vnitřního vybavení (jedná se o ztrátu domova), újmy na zdraví i jejich důsledků (ztráty související se zdravotními následky či postiženími vyvolanými povodňovou událostí). Lidé mohou také přijít o práci (ztráta pracovní příležitosti), o část výdělku (ztráty v příjmech), podnikatelé často přijdou o zakázky nebo o zisky (ztráty v podnikání). Ztráty jsou často chápány jako nehmotné škody, či škody nehmotného, nemateriálního charakteru.
Ztrátová cena je fi nanční ztráta na měrné jednotce určitého druhu majetku zjištěná z pořizovací jednotkové ceny procentem poškození, takzvanou ztrátovou funkcí.
Ztrátové funkce též také ztrátové křivky reprezentují vyjádření závislosti míry poškození jednotlivých druhů majetku v procentech z jednotkových cen majetku na jednotlivých parametrech povodní jako je zejména hloubka záplavy, a dále např. rychlost proudění, doba trvání, roční období výskytu povodně atd.
Zvláštní povodeň je způsobená umělými vlivy. Jedním z důvodů může být i havárie vodního díla. Rozeznávají se tři základní typy zvláštní povodně podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla: narušení vzdouvacího tělesa (hráze) vodního díla; porucha hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (při neřízeném odtoku vody
z nádrže); nouzové řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (mimořádné vypouštění vody z nádrže).
Životnost je schopnost objektu plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanoveném systému předepsané údržby a oprav.
15
4. Vstupní data pro vyjádření povodňového nebezpečí a rizika
Povodňové nebezpečí je vyjádřeno tzv. charakteristikami průběhu povodně pro scénáře nebezpečí (kulminační průtoky Q5, Q20, Q100, Q500). Jedná se o rozsahy rozlivů, hloubky zaplavení a rychlosti proudění vody. Podstatou vyjádření povodňového nebezpečí je určení prostorového rozdělení zmíněných charakteristik a jejich zpracování do podoby tzv. map povodňového nebezpečí pro povodně s dobou opakování 20, 100 a 500 let.
V současné době je k dispozici více platforem programového vybavení, které umožňují hydraulické modelování či prostorové analýzy. Výsledné datové sady mají různý formát i přesnost a ne vždy je možné je dále použít pro postupy rizikové analýzy. Tato kapitola defi nuje potřebná základní vstupní data pro rizikovou analýzu a jejich formáty.
4.1 Formáty vstupních dat
Všechny geografi cké datové sady, které jsou v této metodice používány jako vstupní, nebo naopak jsou jejím výsledkem, mohou být pouze v následujících formátech:
Vektorová data
*.shp (shape fi le) – vektorový formát fi rmy ESRI*.mdb – personální geodatabáze fi rmy ESRI postavená na platformě Microsoft Access*.gdb – souborová geodatabáze fi rmy ESRI*.dwg, *.dgn – CAD formát fi rmy Autodesk *.dxf (Drawing Exchange Format) – výměnný CAD formát fi rmy Autodesk *.gml (Geography Markup Language) – formát XML pro přenos geografi ckých informací
Rastrová data
rastr ESRI GRID, georeferencovaný TIFF, popř. ASCII – buňky rastru obsahují informace např. o hloubce vody, rychlosti vody, nadmořské výšce apod.
4.2 Mapové podklady
V složité problematice stanovení povodňového nebezpečí a rizika slouží mapové podklady k základní orientaci v území, k za-dávání topologie numerických modelů (nejlépe v kombinaci s ortofotomapami) a dále k vykreslování výsledků v podobě dopl-něných mapových výstupů.
4.2.1 ZABAGED
ZABAGED je základním geografi ckým datovým podkladem pro účely řešení problematiky povodňového nebezpečí a rizika v České republice. Jedná se o trvale a průběžně udržovaný a aktualizovaný digitální topografi cký model území České republi-ky odvozený ze Základní mapy České republiky 1:10 000 v souřadnicovém systému S-JTSK a ve výškovém systému baltském po vyrovnání. ZABAGED® má charakter geodatabáze integrující prostorovou složku vektorové grafi ky s topografi ckými rela-cemi objektů a složku atributovou obsahující popisy a další informace o objektech. ZABAGED® patří k základním zdrojům di-gitálních polohopisných map odpovídajících obsahem a stupněm generalizace mapám středních měřítek. ZABAGED® je nej-podrobnější základní geografi ckou databází, která pokrývá celé území České republiky. Zpracovatelem a garantem obsahu ZA-BAGED® je Zeměměřický úřad.
Ve fázi tvorby numerických modelů slouží ZABAGED® spolu s leteckými snímky a geodetickými měřičskými daty jako vý-chozí podklad k zadávání polohopisných prvků modelu. V rámci rizikové analýzy je na podkladu ZABAGED prováděna kate-gorizace využití zaplaveného území. Uvedený digitální topografi cký model území je při odhadu potenciálních škod používán k identifi kaci jednotlivých objektů .
Rastrová základní mapa 1:10 000 (RZM 10, poskytovatel ČÚZK)
RZM 10 je kartografi cký výstup vytvořený ze ZABAGED®. V rámci Metodiky je používán pro účely prezentace a tisku výsled-ných mapových výstupů map povodňového nebezpečí a povodňového rizika.
16
4.2.2 Ortofotomapy
Aktuální ortofotomapy zájmové oblasti slouží jako informace o aktuálním stavu řešeného území, umožňují doplnění aktuálních prvků nepostižených v mapových podkladech a slouží k identifi kaci způsobu využití ploch v zájmovém území. Jsou základním podkladem pro tvorbu numerického modelu proudění vody při povodni, a to zejména pro rozlišení různých druhů povrchu a roz-ložení vegetace v zájmovém území při specifi kaci hydraulických drsností povrchu terénu.
4.3 Hodnocení území v terénu
Předběžná a podrobná rekognoskace zájmového území jsou nedílnou součástí tvorby numerického modelu a následné rizikové analýzy. Předběžné hodnocení území slouží k tvorbě konceptuálního modelu území (rozhodnutí o metodice a způsobu modelo-vání, volba hranic modelu ve vztahu k předpokládaným rozlivům a okrajovým podmínkám atd.) a je výchozím podkladem pro specifi kaci požadavků na pořízení geodetických podkladů. Podrobná rekognoskace v průběhu řešení je nezastupitelná při tvor-bě modelu zájmového území, zejména při modelování objektů, identifi kaci terénních překážek a stavebních objektů, specifi kaci charakteru povrchu a vegetace v záplavovém území a ověření aktuálního stavu zájmové oblasti. V rámci rekognoskace se poři-zuje příslušná foto- a videodokumentace.
4.4 Geodetické podklady
Geodetické podklady slouží jako základní geometrická data pro zpracování hydraulických výpočtů pomocí numerických mo-delů, pro vyhodnocení výsledků simulací i pro zpracování navazujících rizikových analýz. Musí tedy splňovat specifi cké poža-davky vyhovující jednotlivým účelům s tím, že největší nároky jsou obvykle kladeny především na reprezentativnost a výstiž-nost dat pro zpracování hydraulických výpočtů. Požadavky na pořízení geodetických podkladů musí být proto formulovány od-borníkem – vodohospodářem se znalostí numerického modelování, nejlépe přímo řešitelem na základě předběžné rekognoska-ce a formulovaného konceptuálního modelu zájmové oblasti.
Veškeré geodetické podklady se pořizují v polohopisném systému S-JTSK a výškopisném systému Balt po vyrovnání.
4.4.1 Geometrie vodního toku
Geometrie vodního toku je defi nována podrobným pozemním zaměřením, které zahrnuje polohopisné zaměření osy toku, polo-hopisné a výškopisné zaměření příčných profi lů, polohopisné a výškopisné zaměření objektů na vodním toku.
Maximální vzdálenost mezi jednotlivými příčnými profi ly závisí na proměnlivosti tvaru říčního koryta a může se obecně pohy-bovat v rozsahu od několika desítek metrů až po stovky metrů u pravidelných velkých koryt. Obvyklá vzdálenost příčných pro-fi lů v podmínkách našich toků činí 50 až 100 metrů v intravilánu a 200 až 400 m v extravilánu, doporučená vzdálenost však zá-visí na konkrétních místních poměrech. Podstatné je, aby zaměřením byla co nejvýstižněji zachycena prostorová variabilita vod-ního toku. Poloha příčných profi lů (vedených kolmo na osu toku) by proto měla být volena tak, aby byly zachyceny všechny významné změny v geometrii koryta (změny příčného průřezu koryta, změny podélného sklonu apod.). Správná a účelná volba umístění měřených prvků koryta je podmíněna odbornými znalostmi z oboru hydrauliky a je proto vhodné, aby požadavky na rozsah a podrobnost zaměření byly specifi kovány přímo zpracovatelem hydraulických výpočtů.
Podrobnost zaměření příčných profi lů pro hydraulické modelování obecně závisí mimo jiné i na typu použitého numerického modelu, dvourozměrné (2D modely) mají výrazně vyšší nároky na hustotu příčných profi lů. U významných vodních toků s vět-šími šířkami a hloubkami koryta je vhodnější využít souvislé zaměření batymetrie dna pomocí speciálních měřících zařízení. V případech, kdy zaměření tvaru koryta je kombinováno s leteckým zaměřením inundačního území (letecká fotogrammetrie, la-serové skenování), je vhodné geodeticky zaměřit i průběh břehů koryta (lomovou terénní linii mezi korytem a inundačním úze-mím), který obvykle v leteckém zaměření nebývá spolehlivě postižen kvůli omezené viditelnosti.
4.4.2 Geometrie objektů na vodním toku
Součástí geodetického zaměření vodního toku je podrobné zaměření všech objektů situovaných na vodním toku ovlivňujících průchod povodňových průtoků (mostní objekty, lávky, jezy, brody atd.). Zaměření objektů lze u jednoduchých objektů realizo-vat v podobě sady vhodně defi novaných příčných a podélných profi lů, u komplikovanějších objektů je vhodnější provedení po-drobného zaměření se zobrazením objektu ve stavebních výkresech. Zaměření musí umožňovat jednoznačné defi nování tva-ru vlastního objektu včetně navazujících terénních tvarů (násypů komunikací apod.), tvaru a sklonu koryta nad a pod objektem včetně případných souvisejících konstrukcí (vývar, břehová křídla).
17
Zaměřeny musí být veškeré hydraulicky významné úrovně a hrany konstrukcí, jakými jsou např. přelivná hrana pevných jezů, resp. spodní stavby pohyblivých jezových konstrukcí, základní tvary a výšky pohyblivých jezových uzávěrů, horní a dolní hra-ny mostních konstrukcí a lávek, umístění a šířky pilířů a břehových křídel atd. Zaměření objektů by mělo být vždy doplněno fo-tografi ckou dokumentací jednotlivých objektů a údaji o manipulaci.
4.4.3 Geometrie inundačního území
Tvorba jednorozměrných modelů proudění vody při povodních vyžaduje, aby geometrie inundačního území byla popsána ob-dobně jako tvar koryta v podobě geodetického zaměření vhodně zvolených údolních profi lů. Údolní profi ly mají být orientová-ny přibližně kolmo na hlavní proudnici a mohou být přímé, či v případě potřeby zalomené, s délkou odpovídající šířce předpo-kládaného rozsahu zaplavovaného území. Pro jejich umístění platí obdobné zásady jako v případě korytových řezů, profi ly svou polohou a tvarem musí vystihovat tvarové změny inundačního území včetně všech významných terénních tvarů (paralelní vo-doteče, násypy komunikací, ochranné hráze, hráze vodních nádrží atd.). V případě značně členitého inundačního území se proto může ukázat jako účelnější využití podrobného digitálního modelu terénu obdobně, jako u dvourozměrných modelů.
V případě aplikace dvourozměrných (2D) modelů je vstupem pro defi nování geometrie inundačního území podrobný digitál-ní model terénu (DMT) inundačního území. DMT je možno pořídit fotogrammetrickými a geodetickými metodami nebo me-todami založenými na využití laserové či radarové technologie. Detailní požadavky na provádění měřičských prací a tvorbu DMT uvádí Metodický pokyn k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území (MZe, č.j. 28181/2005 – 16000).
Obvyklá forma DMT v případě letecké fotogrammetrie je tvořena základním rastrem 3D bodů, který je doplněn vyhodnocením významných terénních hran v podobě 3D linií. Maximální krok rastru bodů by neměl překročit hodnotu 25 metrů (optimální hodnota činí 10 až 15 m), vyhodnoceny musí být veškeré terénní hrany a lomy, jejichž relativní výška je větší než 25 cm. Poža-dovaná přesnost je defi nována maximální polohovou odchylkou 0,5 m a střední výškovou chybou 0,11 m.
Pokud je základem DMT letecké laserové skenování, je obvyklým výstupem rastr 3D bodů o vysoké hustotě. Značná hustota rastru eliminuje nutnost samostatného vyhodnocení terénních lomů a hran, krok rastru však musí být dostatečně jemný. Z hle-diska vystižení významných terénních tvarů (koryta, násypy komunikací apod.) numerickým modelem musí být krok rastru ma-ximálně 2 až 3 metry.
4.5 Doplňkové výškopisné podklady
Vektorové vrstevnice geodatabáze ZABAGED mohou sloužit jako orientační či doplňkový výškopisný podklad. Garantovaná po-lohopisná přesnost tohoto podkladu je 5 m, přesnost výškopisu se liší podle sklonitosti a přehlednosti terénu a pohybuje se v roz-mezí mezních odchylek 1 až 7 m. Uvedený podklad lze s ohledem na malou přesnost využít pouze jako orientační vodítko při kon-strukci záplavových čar z výsledků 1D modelu, či k orientačnímu vyhodnocení hloubek. Pro zpracování hydraulických výpočtů a určování hloubek vody pro podrobnější rizikové analýzy je tento podklad v jeho současné podobě méně vhodný. (K roku 2013 je plánována aktualizace ZABAGED na základě laserového skenování s podstatným zlepšením přesnosti výškopisu.)
4.6 Hydrologická data
Základním hydrologickým podkladem pro účely vyjádření povodňového nebezpečí a rizika jsou standardní hydrologické úda-je o N-letých průtocích poskytnuté Českým hydrometeorologickým ústavem dle ČSN 75 14 00 „Hydrologické údaje povrcho-vých vod“. Potřebná hydrologická data představují charakteristiky pro povodňové scénáře s dobou opakování 5, 20, 100 a 500 let v horním a dolním profi lu zájmového úseku toku a dále v místě všech významných přítoků tak, aby byly vystiženy změny průtoku v řešeném úseku.
Pod soutokem dvou toků se uvažuje průtok příslušné doby opakování dle podkladů ČHMÚ, tj. neuvažuje se souběh povodní stejné doby opakování na obou tocích.
4.7 Hydrotechnické podklady
Ke zpracování hydraulických výpočtů je třeba využít příslušné manipulační řády hydrotechnických děl a objektů, které se na-cházejí na vodním toku (správce povodí, vodního toku, majitelé objektů).
18
4.8 Kalibrační podklady
Fáze hydraulických výpočtů také vyžaduje vždy vhodným způsobem zohlednit veškeré dostupné informace o výskytu a prů-běhu minulých povodní (poskytovatel správce toku, ČHMÚ, místní samospráva). Ke kalibrace navržených modelů jsou zapo-třebí především informace o velikosti kulminačního průtoku a zjištěných maximálních úrovních hladin v podobě tzv. povodňo-vých značek, popř. informace o rozsahu záplavy a tvaru záplavové čáry při maximálním rozlivu. Správná interpretace dat vy-žaduje pořízení co nejvíce dalších informací, jako jsou např. záznamy z limnigrafi ckých a vodočetných stanic, záznamy o pro-vedených manipulacích na vodních dílech, údaje o nastalých poruchách (protržení hrází, poškození mostních konstrukcí, ucpá-ní objektů apod.). Je vhodné, pokud kromě kalibračních podkladů pro maximální kulminační průtok jsou k dispozici další tzv. verifi kační údaje pro povodně s odlišnými kulminačními průtoky. Výsledky fáze kalibrace jsou součástí dokumentace hydrau-lických výpočtů.
Zobrazení záplavového území (záplavová čára) nejvyšší zaznamenané přirozené povodně je jednou ze základních příloh návr-hu záplavových území dle vyhlášky č. 236/2002 Sb.
4.9 Hydraulické výpočty pro účely vymezení záplavových území
Hydraulické výpočty pro účely vymezení záplavových území se provádějí pro povodňové scénáře defi nované jako ustálené sta-vy proudění s kulminačními průtoky s dobou opakování 5, 20 a 100 let. Výpočty probíhají v návaznosti na existující studie od-tokových poměrů (realizované návrhy záplavových území) toků vyššího řádu, tvořících recipienty řešených toků tak, aby byla zajištěna vzájemná návaznost výsledků.
Výsledky hydraulických výpočtů slouží jako výchozí podklad pro tvorbu map povodňového nebezpečí a následnou rizikovou analýzu. Primárně se vychází z výsledků studií odtokových poměrů zpracovaných v rámci návrhu záplavových území, které kromě dalších předepsaných příloh standardně zahrnují hranice rozlivů (záplavové čáry) pro průtoky Q5, Q20 a Q100 a maximál-ní pozorovanou povodeň (je-li k dispozici) a údaje o vypočtených kótách hladin (psaný, resp. kreslený podélný profi l) pro prů-toky Q5, Q20 a Q100.
S ohledem na požadavky Povodňové směrnice je tyto výstupy nutné rozšířit o další modelový výpočet extrémní povodně Q500 a vyhodnocení charakteristik proudění (hloubky vody, rychlosti proudění) pro průtoky Q5, Q20, Q100 a Q500.
4.9.1 Obecné zásady pro volbu numerického modelu
Hydraulické výpočty potřebné k vymezení záplavových území a následného vyhodnocení povodňového nebezpečí se provádě-jí převážně metodami numerického modelování proudění vody v otevřených korytech a inundačních územích. Zpracování hyd-raulických simulací a interpretace získaných výsledků představují vysoce odbornou specializovanou činnost, kterou musí vyko-návat zkušený odborník působící v oborech hydraulika, hydrotechnika či hydroinformatika.
Mezi faktory, které mají přímý vliv na vlastnosti modelu a vhodnost jeho aplikace, patří zejména použitý přístup k matematic-ké formulaci výchozí soustavy řídících rovnic, přístup k prostorové schematizaci a použitá numerická metoda k řešení řídících rovnic.
Z hlediska matematické formulace výchozí soustavy řídících rovnic je třeba aplikovat takové modely, které používají úplnou ne-zjednodušenou soustavu řídících rovnic pro řešení ustáleného nerovnoměrného, resp. neustáleného nerovnoměrného proudění. Úplnou výchozí matematickou formulaci pro dvourozměrné (2D) modely k řešení proudění vody v otevřených korytech před-stavuje obvykle soustava svisle integrovaných Reynoldsových rovnic. Rovnice Saint-Venant reprezentují základní řídící rovnice pro tvorbu jednorozměrných modelů proudění vody v otevřených korytech.. Modely, které ve svých výchozích předpokladech zavádějí zjednodušení řídících rovnic v podobě zanedbání některých členů (kinematické modely, difúzní modely apod.) jsou ur-čeny k řešení speciálních případů proudění a pro výstižné modelování povodňových situací nemusí být vždy dostatečně univer-zální a vhodné. Použitý model musí umožňovat zahrnutí vlivu hydrotechnických objektů do výpočtu.
Kromě matematické formulace teoretického základu modelu ovlivňuje volbu vhodného modelu a předpokládanou využitelnost výsledků použitá prostorová schematizace. Ke stanovování záplavových území a tvorbu map záplavových území se v součas-nosti používají modely jednorozměrné (1D), kvazi-dvourozměrné (1,5D) a dvourozměrné (2D).
19
4.9.2 Jednorozměrné modely
Výhoda jednorozměrných modelů spočívá v jejich jednoduchosti, dobré interpretovatelnosti, kontrole výstupů a v relativně ma-lých nárocích na vstupní data. Modelovaná oblast je schematizována soustavou příčných profi lů, přičemž se předpokládá, že proudění se děje ve směru spojnic mezi jednotlivými profi ly a lze ho zjednodušeně popsat v každém profi lu pomocí polohy hla-diny a střední průřezové rychlosti ve směru osy koryta. Oblast vhodnosti aplikace jednorozměrných modelů je v důsledku pou-žité schematizace přesto omezená. Modely lze bez problémů aplikovat v oblastech, kdy proudění má převážně jednorozměrný charakter (paralelní proudění v toku a inundačním území, konstantní úroveň hladiny v příčném směru), např. pokud je předmě-tem řešení proudění v korytě řeky s přilehlým inundačním územím menšího rozsahu a pravidelného tvaru.
4.9.3 Kvazi-dvourozměrné modely
Aplikace 1,5D modelů umožňuje použít principy jednorozměrného modelování i ve složitějších geometrických podmínkách. Při tvorbě modelu se území schematizuje větvenou či okruhovou sítí (např. koryto a inundace, uliční síť v intravilánu). Tento postup je vhodný pro řešení proudění vody v případě přehledných a geometricky predestinovaných podmínek proudění, kdy je možné předem jednoznačně určit hlavní směry proudění, známá místa nátoků, propojení (např. v urbanizovaném území s prouděním vázaným na uliční síť). Pokud není proudění v jednotlivých částech dostatečně předurčeno prostorovými podmínkami, aplikaci tohoto modelu nelze doporučit, neboť návrh modelu i získané výsledky nutně závisí na subjektivních přístupech zpracovatele.
4.9.4 Dvourozměrné modely
Omezující podmínky aplikace 1D a 1,5D modelů jsou eliminovány při použití dvourozměrných modelů, které namísto diskrét-ního popisu oblasti v podobě izolovaných příčných řezů pracují s prostorovou reprezentací koryta a záplavového území v podo-bě spojitého digitálního modelu terénu a umožňují detailně vystihnout variabilní charakter proudění za povodňových situacích ve složitých prostorových podmínkách. Jsou tedy vhodné pro modelování širokých inundačních území s nepravidelnými terén-ními prvky – koryta, náhony, hráze, násypy komunikací, pro modelování urbanizovaných území a ve všech ostatních případech, kdy nejsou jednoznačně splněny podmínky vhodnosti aplikace jednorozměrných či kvazidvourozměrných modelů. Modely 2D mají vyšší nároky na vstupní data a přípravu modelů i na zpracování vlastních simulací, poskytují však podrobnější výstupy in-terpretovatelné přímo ve formě map povodňového nebezpečí.
4.9.5 Výstupní data hydraulických výpočtů
Specifi kace topologických a metadatových profi lů a formátů geoprostorových dat je uvedena v přílohách P1 až P4.
4.10 Podklady pro vyjádření zranitelnosti území
Zranitelnost území je dána objekty a aktivitami, které se v něm nacházejí, tzn. jeho využíváním. Informace o využití území mo-hou poskytnout následující zdroje:
• Územně plánovací dokumentace obcí (ÚPD)• Ortofotomapy• Objekty geodatabáze ZABAGED• Registr sčítacích obvodů (RSO)• Internetové stránky jednotlivých měst a obcí• Terénní průzkum.
Územně plánovací dokumentace dotčených obcí (ÚPD)
Podklady ÚPD je třeba zajistit v digitální podobě v jednom z následujících formátů:
• Rastrové mapy• Vektorový formát typu *.dxf • Vektorový formát typu polygonového *.shp nebo geodatabáze.
20
Rastrové mapy vznikají obvykle skenováním původní tištěné dokumentace. U těchto podkladů je třeba zajistit georeferencování, následně provést vektorizaci funkčních ploch a doplnit atributové údaje pro funkční využití jednotlivých ploch. Stávající stav a využití území tak, jak jsou uvedeny v územních plánech, je vhodné verifi kovat v rámci místních šetření a doplnit fotodokumen-tací. Nevýhodou tohoto postupu je poměrně vysoká časová náročnost spojená s převedením rastrových podkladů do vektorové podoby. Lze očekávat vznik polohové nepřesnosti v identifi kaci funkčního využití ploch.
Vektorový formát typu *.dwg, *.dxf je ve spojení s textovými popisnými informacemi další variantou digitální podoby ÚPD. Zde je třeba rovněž s ohledem na provádění analýz v prostředí GIS tato data převést na formát *.shp a doplnit atributovými údaji roz-lišujícími funkční využití jednotlivých ploch.
Konverze formátů CAD do *.shp s sebou může přinášet četné problémy. Poskytovatel dat by měl proto před předáním dat pro účely rizikové analýzy zajistit opravu topologických chyb, jako je např. duplicita identických polygonů, překryv polygonů, vý-skyt polygonů s neobvyklými rozměry).
Vektorový formát typu polygonového *.shp nebo geodatabáze je z hlediska dalšího zpracování v GIS nejvýhodnější. Nevyžadu-je oproti předchozímu formátu CAD dodatečné připojování popisných informací k jednotlivým grafi ckým prvkům (polygonů), poměrně snadné je rovněž ověření defi novaných topologických pravidel.
V případě, že ÚPD není k dispozici, některé třídy způsobu využití území je možné odvodit z následujících objektů geodatabá-ze ZABAGED:
1 – sídla, hospodářské a kulturní objekty1.02 budova jednotlivá nebo blok budov1.07 usazovací nádrž, odkaliště1.09 kůlna, skleník, fóliovník1.13 válcová nádrž, zásobník1.14 silo1.15 vodojem věžový1.16 skládka1.24 hřbitov1.26 účelová zástavba
2 – komunikace2.01 silnice, dálnice2.02 ulice2.03 cesta2.15 parkoviště, odpočívka2.17 železniční trať (úsek)2.18 železniční vlečka2.19 kolejiště2.24 pouliční dráha2.25 letiště2.26 obvod letištních drah letiště2.28 metro3 – rozvodné sítě a produktovody
3.01 elektrárna3.02 rozvodna, transformovna3.05 dálkový produktovod, dálkové vedení3.06 přečerpávací stanice produktovodu4 – vodstvo
4.01 zdroje podzemních vod4.02 vodní tok (úsek)4.04 přístaviště4.08 plavební komora4.09 akvadukt, shybka
21
6 – vegetace a povrchy6.02 orná půda a ostatní dále nespecifi kované plochy6.03 chmelnice6.04 ovocný sad, zahrada6.05 vinice6.06 louka, pastvina6.10 okrasná zahrada, park
5. Postupy vyjádření povodňového rizika
Metody efektivního stanovování povodňových rizik jsou vyžadovány pro různou hierarchii územních celků i pro různé skupiny ohrožených subjektů, variantně pro úrovně nebezpečí Q5, Q20, Q100, Q500. Rozlišení metod je možné z více hledisek. V Metodice jsou dále uváděny postupy semikvantitativní a kvantitativní analýzy.
Semikvantitativní přístupy využívají pro hodnocení rizika, resp. ohrožení vhodně zvolené číselné, popř. barevné stupnice. Rizi-ko se nevyjadřuje v peněžních jednotkách nebo lidských životech jako u metod kvantitativních, ale buď jako bezrozměrná ve-ličina nebo v jednotkách příslušných veličin charakterizujících ohrožení, popř. dopady. Mezi používané metody patří: metody založené na vyjádření maximálního přijatelného rizika; metody založené na matici rizika; metoda následků, dopadů a jejich kri-tičnosti (Failure Modes and Effect and Criticality Analysis – FMECA).
V případě kvantitativního hodnocení je na základě pravděpodobnosti výskytu stavu jednotlivých prvků systému stanovena prav-děpodobnost fi nálního stavu celého systému a tím je také vyjádřena jeho spolehlivost. Současně jsou kvantitativně stanoveny dopady povodně (v peněžních jednotkách, počty úmrtí a zranění, apod.). Výsledné riziko se pak stanoví jako funkce odpovída-jících pravděpodobností a dopadů.
Nejpoužívanější kvantitativní metodou hodnocení povodňového rizika je postup vycházející ze stanovení potenciálních škod. Základem metody je kvalitativní analýza, která sestává z ohodnocení potenciálního povodňového nebezpečí, zranitelnosti úze-mí, dále z vyhodnocení přímých a vyvolaných ekonomických a mimoekonomických dopadů (škod). Pro každý scénář nebezpe-čí se provede odhad pravděpodobnosti jeho výskytu. Konečným krokem je kvantifi kace rizika.
5.1 Povodňové riziko – semikvantitativní přístup
Hodnocení ohrožení a povodňového rizika záplavových území je prováděno pomocí tzv. metody matice rizika (Říha a kol., 2005). Tato metoda je jedním z nejjednodušších postupů pro hodnocení potenciálního ohrožení a rizika v záplavových úze-mích. Metoda nevyžaduje kvantitativní odhad škody způsobené vybřežením vody z koryta, ale vyjadřuje povodňové riziko po-mocí škálování. Tato metoda umožní splnění požadavků Povodňová směrnice v kap. III, čl. 6, odst. 5 k termínu 22. 12. 2013.
• Stanovení povodňového ohrožení pomocí matice rizika (kap. 5.1.2)
• Stanovení zranitelnosti území na základě informací o využití území (kap. 5.1.3)
• Určení ploch s nepřijatelným rizikem (kap. 5.1.4)
5.1.1 Kvantifi kace povodňového nebezpečí – výpočet intenzity povodně
Intenzita povodně (IP) je chápána jako měřítko ničivosti povodně a je defi nována jako funkce hloubky vody h [m] a rychlos-ti vody v [m/s] (Beffa, 2000; Drbal a kol., 2005; Říha a kol., 2005). Pro stanovení intenzity povodně a ohrožení prostředky GIS jsou doporučeny následující vztahy:
(5.1)
m/s1v.v.h5 1,30,3m/s1vm,0hh5. 1,30,3
m0h0IP
22
Vstupními údaji pro výpočet intenzity povodně jsou hodnoty hloubek a rychlostí vody pro dané N-leté průtoky v záplavovém území (viz obr. 5.1).
Výpočet IP je třeba provést pro všechny sledované scénáře povodňového nebezpečí (podle N-letosti kulminačních průtoků
– standardně pro dobu opakování 5, 20, 100 a 500 let). Výsledkem výpočtů jsou rastrová data, ve kterých každá buňka rastru
obsahuje údaj o intenzitě povodně IP pro jednotlivé povodňové scénáře (obr. 5.1).
Pokud jsou k dispozici pouze výsledky 1D modelů, je pole rychlostí vody v záplavovém území představováno pouze hodnotami
průřezových rychlostí v jednotlivých příčných profi lech, resp. jejich dílčích částech. V takovémto případě je třeba provést
expertní odhad rozložení rychlostí větších než 1 m/s v záplavovém území. Pokud rychlost vody dosahuje nižších hodnot, není
ve výpočtu intenzity povodně uvažována (viz vztah 5.1).
5.1.2 Stanovení povodňového ohrožení
Ohrožení Hi(x,y) při i-tém povodňovém scénáři Qi(Pi) je v daném místě (se souřadnicemi x, y) záplavového území vyjádřeno
jako funkce pravděpodobnosti Pi výskytu daného i-tého scénáře (s danou N-letostí kulminačního průtoku) a intenzity povodně
IPi(x,y) (Beffa, 2000):
iii P)y,x(IP)y,x(H . (5.2)
kde:
N1
i e1P
, resp. N1Pi pro velká N (cca N > 10); (5.3)
N je doba opakování povodně v rocích.
Jedná se o zjednodušení – Qi(Pi) dle ČHMÚ, ostatní nejistoty jsou zanedbávány.
23
Ohrožení vyjádřené vztahem 5.2 pro i-tý povodňový scénář grafi cky znázorňuje matice rizika uvedená na obrázku 5.2.
Obr. 5.1 Schéma postupu metody matice rizika pro daný scénář nebezpečí (povodeň dané N-letosti)
24
Obr. 5.2 Matice rizika dle vztahu 5.2
Stanovení míry ohrožení vychází z hodnot intenzity povodně IP pro jednotlivé scénáře povodňového nebezpečí. Pro každou buňku rastru vyjadřujícího intenzitu povodně IP je třeba stanovit ohrožení vyjádřené hodnotou v rozmezí 4 (vysoké) až 1 (reziduální). Přesná specifi kace ohrožení pro jednotlivé ob lasti je uvedena v tabulce 5.1. Tento postup je třeba opakovat pro všechny posuzované scénáře (N-leté kulminační průtoky).
V dalším kroku se provádí vyhodnocení maximální hodnoty ohrožení H pro jednotlivé dílčí ohrožení Hi odpovídající i-tým scénářům nebezpečí (průchodu N-letého kulminačního průtoku) dle vztahu:
),(),( yxHyxH i
n
1imax
, (5.4)
kde n značí počet hodnocených (vstupujících) scénářů povodňového nebezpečí (Drbal a kol. 2005). Výsledkem je jedna rastrová vrstva obsahující maximální hodnoty ohrožení H ve studovaném území.
25
Tab. 5.1 Klasifi kace ohrožení v souladu s obrázkem 5.2 a vztahem 5.4
Oh rožení H Kategorie ohrožení Doporučení
H < 0,1 nebo IP > 3 (4) Vysoké(červená barva)
Doporučuje se nepovolovat novou ani nerozšiřovat stávající zástavbu, ve které se zdržují lidé nebo umísťují zvířata. Pro stávající zástavbu je třeba provést návrh povodňových opatření, která zajistí odpovídající snížení rizika, nebo zpracovat program vymístění této
zástavby.
0,01 < H < 0,1 (3) Střední(modrá barva)
Výstavba je možná s omezeními vycházejícími z podrobného posouzení nezbytnosti funkce objektů v ohroženém území a z potenciálního ohrožení objektů povodňovým nebezpečím. Nevhodná je výstavba citlivých objektů (např. zdravotnická
zařízení, hasiči apod.). Nedoporučuje se rozšiřovat stávající plochy určené pro výstavbu.
0 < H< 0,01 (2) Nízké(oranžová barva)
Výstavba je možná, přičemž vlastníci dotčených pozemků a objektů musí být upozorněni na potenciální ohrožení povodňovým
nebezpečím. Pro citlivé objekty je třeba přijmout speciální opatření, např. traumatologický plán ve smyslu krizového řízení.
P < 0,0033(tj. N-letost > 300)
(1) Reziduální(žlutá barva)
Otázky spojené s povodňovou ochranou se zpravidla doporučuje řešit prostřednictvím dlouhodobého územního plánování se zaměřením na zvláště citlivé objekty (zdravotnická zařízení, památkové objekty apod.). Snahou je vyhýbat se objektům a
zařízením se zvýšeným potenciálem škod.
Poznámka: Klasifi kace zájmového území podle míry povodňového ohrožení (viz předcházející tabulka 5.1) nenahrazuje funkci aktiv-ní zóny (vymezené dle vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb), jakožto platného legislativního nástroje pro regulaci funkčního využití záplavo-vého území dle zákona č. 254/2001 Sb. Vymezení aktivní zóny záplavového území je rozhodujícím a podmiňujícím faktorem pro roz-hodnutí o možném funkčním využití území z hlediska zabezpečení jeho dostatečné průtočnosti. Tabulka 5.1 má charakter doporučení možného způsobu využití území ve vztahu k povodňovým rizikům.
Mapy ohrožení
Výsledné maximální hodnoty ohrožení se zobrazují pomocí barevné škály (tab.5.1) do mapy ohrožení (obr. 5.3). Záplavové území je tak rozčleněno z hlediska povodňového ohrožení. Toto členění umožňuje posouzení vhodnosti stávajícího nebo budoucího funkčního využití ploch a doporučení na omezení případných aktivit na plochách v záplavovém území s vyšší mírou ohrožení (viz tab. 5.1).
Základním podkladem pro stanovení zranitelnosti jsou informace o způsobu využití území založené především na Územně plánovací dokumentaci (ÚPD), a to její grafi cké části – hlavním výkresu (viz příloha č. 2 vyhlášky 131/1998 Sb.). Hlavní výkres může být k dispozici ve třech formách:
• vektorová data – umožňují nejjednodušší zpracování využití území;
• rastrová data – naskenovaný hlavní výkres, u kterého je třeba zajistit georeferenování (pokud již není provedeno) a následně pak obsah hlavního výkresu digitalizací převést na vektorovou reprezentaci minimálně v rozsahu rozlivu Q500;
• papírová příloha ÚPD – tu je nutné naskenovat, georeferencovat a vektorizovat.
Může také nastat situace, že obec nemá zpracovaný územní plán, popř. je značně neaktuální. Zranitelnost území je pak třeba stanovit či dopřesnit na základě dalších zdrojů informací, jako je např. ZABAGED, katastrální mapa, webové stránky obcí, mapové portály na Internetu, terénní šetření apod. (viz kap. 4.10).
Tab. 5.2 Kategorizace využití území pro potřeby vyjádření jeho zranitelnosti na základě ÚPD
Kategorie podle ÚPD Kategorie zranitelnosti území Kód kategorie
Bydlení v bytových domech
Bydlení BYBydlení v rodinných domech
Venkovské bydlení
Plochy bydlení a služeb Smíšené plochy SM
Školství
Občanská vybavenost 1) OV
Zdravotnictví a sociální péče
Kulturní objekty – památkově chráněné
Veřejná správa
Obchod a služby
Ostatní občanská vybavenost
Technická vybavenost
Technická vybavenost 2) TVEnergetika
Vodní hospodářství
Garáže
Dopravní infrastruktura3) DOŽelezniční plochy
Parkovací domy
Významné komunikace
Průmyslová výroba
Výrobní plochy a sklady VYSmíšené plochy výroby a služeb
Zemědělská výroba
Rekreace a sport Sport a hromadná rekreace RS
Vodní plochy Vodní plochy VP
Veřejná zeleň, zahrádky, zahrádkářské kolonie Zeleň ZE
28
1) Občanské vybavení - stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;
2) Technická infrastruktura - vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody.
3) Dopravní infrastruktura - stavby pozemních komunikací, drah, letišť a s nimi souvisejících zařízení; (Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon)
Hlavní výkres ÚPD nemá v současnosti defi novanou jednotnou legendu a navíc jednotlivé kategorie v něm uváděné jsou příliš podrobné pro potřeby rizikové analýzy. Z těchto důvodů je zranitelnosti území vyjadřována na základě informací agregovaných do kategorií způsobu využití území tak, jak je uvedeno v tabulce 5.2. Výčet jednotlivých kategorií podle ÚPD ve zmíněné tabulce je vodítkem, jak provádět kategorizaci zranitelnosti území.
Podobně jako v územním plánu jsou plochy, které vyjadřují kategorie zranitelnosti území, řešeny ve 3 časových aspektech (ne nutně jsou u všech ploch využity všechny aspekty). Tyto odpovídají: současnému stavu; návrhovým plochám a plochám výhledovým (bližší defi nice viz zásady tvorby ÚPD). Při vlastním zobrazení jsou uvedené časové aspekty od sebe odlišeny typem výplně a obrysu plochy kategorie zranitelnosti (obr. 5.4).
Obr. 5.4 Barvy a výplně pro jednotlivé kategorie zranitelnosti území (přesná specifi kace viz kap. 7)
V rámci rizikové analýzy je třeba v některých kategoriích vyčlenit a znázornit tzv. citlivé objekty (tab. 5.3). Jedná se o objekty, ve který ch je zvýšená koncentrace ob yvatel se specifi ckými potřebami při evakuaci (např. školská zařízení, nemocnice, ústavy sociální péče). Dále to mohou být zařízení, jejichž vyřazení z provozu v případě zasažení povodní může výrazným způsobem omezit fungování celé obce (např. rozvodny elektrické energie, tlakové stanice plynu, zásobárny a úpravny pitné vody apod.).
Tab. 5.3 Defi nice kategorií pro citlivé objekty
Kategorie zranitelnosti území Kategorie citlivých objektů Označení
Občanská vybavenost Školství Sk
Zdravotnictví a sociální péče Zd
Hasičský záchranný sbor, Policie, Armáda ČR Zs
Kulturní objekty – památkově chráněné Ku
Technická vybavenost Energetika En
Vodohospodářská infrastruktura VH
29
Pokud to vyžaduje konkrétní situace ve analyzovaném území, je možné rozšířit kategorie pro citlivé objekty, je však třeba tuto skutečnost uvést v dokumentaci postupu provedené rizikové analýzy.
Citlivé objekty jsou znázorňovány pomocí bodových značek umístěných v ploše odpovídající kategorii zranitelnosti území (obr. 5.5, 5.6).
Obr. 5.5 Bodové značky pro vyjádření citlivých objektů a jejich grafi cké reprezentace pro barevnou (CO) a černobílou (BW) va-riantu (přesná specifi kace viz kap. 7)
Využití geodatabáze ZABAGED pro stano vení kategorií zranitelnosti území
Objekty geodatabáze ZABAGED mohou doplňovat informace z ÚPD, a mohou být často novějšího data. V případě, kdy obec územní plán zpracovaný nemá, jsou data ZABAGED hlavním zdrojem pro stanovení způsobu užívání území a tím i zranitelnos-ti území. Nejvíce informací o využití území obsahují vrstvy Budova jednotlivá nebo blok budov a Účelová zástavba. Typy ob-jektů v těchto vrstvách jsou defi novány v atributových tabulkách pomocí kódů (atributy KC_DRUHBUD a KC_TYPZAST). Jejich zařazení do jednotlivých kategorií zranitelnosti území je uvedeno v tab. 5.4 a 5.5.
Obr. 5.6 Příklad grafi ckého vyjádření zranitelnosti území
30
Tab. 5.4 Rozdělení jednotlivých typů budov do kategorií zranitelnosti území podle atributu KC_DRUHBUD vrstvy Budova jednotlivá nebo blok budo
Atribut KC_
DRUHBUDBudova
Kategorie zranitelnosti
územíKód kategorie
006 nemocnice
Občanská vybavenost OV
015 škola
035 poštovní úřad
039 kaple
042 klášter
050 kostel
061 správní a soudní budova
098 ubytovací a pohostinské zař.
009 kulturní objekt ostatní
200 vodojem zemní
Technická vybavenost TV054 čerpací stanice poh. hmot
096 přečerpávací stanice
097 rozvodna, transformovna
001 průmyslový podnikVýrobní plochy a
skladyVY030 hangár, sklad
019 zemědělský podnik
Tab. 5.5 Rozdělení ploch vrstvy Účelová zástavba do jednotlivých kategorií zranitelnosti území podle atributu KC_TYPZAST
Atribut KC_
TYPZASTÚčelová zástavba
Kategorie zranitelnosti
územíKód kategorie
SO škola
Občanská vybavenost OV
NE nemocnice
LZ ostatní léčebné zařízení
GA skupinové garáže
HZ areál zámku nebo hradu
KL klášter
KS kostel
KU ostatní kulturní objekt
LK letní kino nebo divadlo
SN skanzen
VS výstaviště
ZO zoo, safari
UP úpravna vody
Technická
vybavenostTV
VD vodojem zemní
CS čerpací stanice pohon. hmot
CV čistírna odpadních vod
31
AB autobusové nádraží Dopravní
infrastrukturaDO
ZS železniční stanice
PP průmyslový podnik
Výrobní plochy a sklady VYSL sklad, hangár
ZP zemědělský podnik
SK skupinové skleníky
CA camping
Sport a hromadná
rekreaceRS
DO dostihové závodiště
HR hřiště
CH chatová kolonie
KO koupaliště
RZ rekreační zástavba
SR střelnice
ST stadión
TA tábořiště
Některé další vrstvy geodatabáze ZABAGED mohou být určitou pomůckou pro odhad využití území a tím i jeho zranitelnosti (tab. 5.6), ale většina vrstev je vzhledem k odlišnému zaměření geodatabáze neupotřebitelná (např. kategorie vrstev: Terénní re-liéf, Geodetické body, Územní jednotky včetně chráněných území).
Tab. 5.6 Vrstvy geodatabáze ZABAGED, které mohou sloužit pro stanovení využití území – zranitelnosti
SÍDLA
Hřbitov (polygon)
Kůlna, skleník, fóliovník (polygon)
Usazovací nádrž, odkaliště (polygon)
Skládka (polygon)
KOMUNIKACE
Silnice, dálnice (linie)
Železniční trať (linie)
Železniční vlečka (linie)
Kolejiště (polygon)
Letiště (polygon)
ROZVODNÉ SÍTĚ A PRODUKTOVODY
Elektrárna (polygon)
Rozvodna, transformovna (polygon)
Přečerpávací stanice produktovodu (polygon)
Další zdroje informací
Velice užitečnými zdroji informací o využití území (zranitelnosti) jsou webové stránky jednotlivých měst a obcí, ortofotomapy (portál Cenia), veřejné webové mapové portály apod. Stanovení zranitelnosti území je vhodné doplnit terénním průzkumem ze-jména v nejasných nebo sporných případech.
32
5.1.4 Stanovení povodňového rizika
Povodňové riziko se stanovuje průnikem informací o povodňovém ohrožení a zranitelnosti území. Pro jednotlivé kategorie zra-nitelnosti území je stanovena míra přijatelného rizika (tab. 5.7). Mapy povodňového rizika pak zobrazují plochy jednotlivých kategorií využití území, u kterých je překročena míra přijatelného rizika (obr. 5.7). Uvnitř každé takové plochy jsou vyznačeny dosažené hodnoty ohrožení v barevné škále odpovídající tabulce 5.1. Takto identifi kovaná území představují exponované plo-chy při povodňovém nebezpečí odpovídající jejich vysoké zranitelnosti. U těchto ploch je nutné další podrobnější posouzení je-jich „rizikovosti“ z hlediska zvládání rizika (snížení rizika na přijatelnou míru).
Pokud je k dispozici digitální ÚPD v takové formě, aby bylo možné je zahrnout do zpracování mapy rizika, doporučuje se pro lepší orientaci v analyzovaném území zobrazovány i tzv. nerizikové plochy příslušného využití území v potlačené barevnos-ti. Výchozí barva i vzorek odpovídají kategorii zranitelnosti území a časovému aspektu (obr. 5.7). Superpozice ploch může být podstatným parametrem v rozhodování o typu protipovodňových opatření.
Tab. 5.7 Přijatelné riziko pro jednotlivé kategorie zranitelnosti území
Aplikace metod vyjádření rizik na podkladu potenciálních škod se předpokládá pro plnění úkolů Povodňové směrnice k 22.12.2015, tj. pro fázi zpracování plánů zvládání povodňových rizik. Zde budou získané údaje využity především jako část vstupních dat pro analýzu nákladů a užitků navrhovaných ochranných opatření.
Potenciální škody se stanovují pro majetek movitého i nemovitého charakteru, různě defi nované přírodní a krajinné hodnoty v inundačním území. V obecném pojetí jsou škody vyjádřením rozsahu poškození nebo zničení, smrtelného úrazu, zranění, ztráty majetku, obchodní ztráty, atd. Základním rozdělením škod je na materiální a nehmotné povodňové škody. Materiální povodňo-vé škody se pak dále člení na přímé a nepřímé. Nepřímé škody jsou dlouhodobějšího charakteru a regionálního významu a jsou důsledkem působení přímých škod, např. oslabují ekonomiku a trh.
Přímé potenciální škody se posuzují a hodnotí pro následující kategorie objektů, resp. aktivit:
• bytový fond a vybavenost bytů, rodinných domů i dalších obytných domů,• občanské vybavení (školy, zdravotnická zařízení, obchody, kulturní stánky, historické památky, sportoviště
aj.),• dopravní infrastruktura (silnice, železnice, nádraží, mosty, propustky, parkoviště, vodní cesty, dopravní pro-
středky),• systémy inženýrských sítí,• vodní hospodářství (vodní toky, vodní díla, vodárenské systémy, čistírny odpadních vod, kanalizace),• zemědělství (objekty, pěstování rostlin, chov hospodářských zvířat),• lesní hospodářství,• průmysl, energetika, služby a těžba surovin.
Následující škody, pokud budou stanovovány, je doporučeno, vzhledem k velké subjektivitě metod, posuzovat odděleně:
• škody postihující různé složky životního prostředí (vodu, půdu, vegetaci, živočišné druhy – v souvislosti se skládkami odpadu, únikem nebezpečných látek aj.),
• škody nepřímé, nehmotné, různé ztráty hospodářského rázu.
Přímé potenciální povodňové škody se stanovují postupem založeným na aplikaci ztrátových křivek (ZK). Konstrukce ztráto-vých křivek (Brůža, 2006; Horský, 2008; Satrapa, 1999) vycházejí z pořizovacích cen jednotlivých posuzovaných kategorií ob-jektů a dále z detailního rozboru působení záplavy na jednotlivé kategorie objektů a dílčí části jejich konstrukcí. Každá ztráto-vá křivka je vyjádřena v určitém intervalu hodnot potenciálního poškození. Horní a dolní mez škody je použita z důvodu růz-ných možností uplatnění poruch dílčích částí konstrukce na výsledné škodě. Skutečná škoda, vyjadřující náklady na uvedení stavby do původního provozuschopného stavu, se pohybuje uvnitř uvedeného intervalu. Pořizovací ceny jsou odvozeny z ceno-vých ukazatelů ve stavebnictví, které jsou zpracovávány fi rmou ÚRS pro jednotlivé kategorie podle Jednotné klasifi kace staveb-ních objektů (JKSO). Pro vyčíslení potenciálních povodňových škod metodou ztrátových křivek se využívá následující vztah:
kkikik LCED (5.5)
kde
i index objektu v dané kategorii objektů,
k index jednotlivých hodnocených kategorií (viz níže),
E množství či velikost zasaženého objektu dle kategorie [ks], [m], [m2], nebo [m3],
C jednotková cena měrné jednotky dle hodnocené kategorie [Kč/ks], [Kč/m], [Kč/m2], nebo [Kč/m3]
L ztráta pro jednotlivé kategorie vyjádřená v závislosti na zaplavení či hloubce zaplavení [%],
D škoda daného objektu a kategorie [Kč].
35
Základní princip výpočtu pro jednotlivé kategorie škod je stále stejný, liší se pouze v měrných jednotkách a cenách jednotlivých kategorii objektů. Jsou užívány délkové jednotky [m], jednotky obestavěného prostoru [m3] a plošné jednotky [m2]. U staveb-ních objektů závisí ztráta na hloubce zaplavení, u kategorií jako jsou inženýrské sítě, dopravní infrastruktura, zemědělství zá-vislost na hloubce zaplavení není.
Škody na objektech Dk se sčítají pro jednotlivé kategorie dle vztahu:
ikik DD (5.6)
Celková škoda D v hodnoceném území se sčítá přes jednotlivé kategorie škod (aktivit) pro dané QN, tedy scénář nebezpečí.
kkN DD (5.7)
Výběr objektů pro hodnocení ztrát se provádí pomocí průniku vybraných vrstev modelu ZABAGED a rozlivů pro jednotlivé doby opakování QN. Některé atributové tabulky vrstev ZABAGED je třeba pro potřeby dalších výpočtů doplnit pomocnými pa-rametry (atributy).
5.2.2 Potřebné datové podklady a zdroje
Hlavní zdroj dat pro stanovení potenciálních škod představuje geodatabáze ZABAGED. K vyhodnocení potenciálních škod jsou nezbytné následující objekty:
1 – Sídla, hospodářské a kulturní objekty
1.02 Budova jednotlivá nebo blok budov
1.26 Účelová zástavba
2 – Komunikace
2.01 Silnice, dálnice
2.02 Ulice
2.03 Cesta
2.08 Most (body i linie)
2.09 Lávka (body i linie)
2.15 Parkoviště, odpočívka
2.17 Železniční trať (úsek)
2.18 Železniční vlečka
2.24 Pouliční dráha
4 – Vodstvo
4.02 Vodní tok (úsek)
6 – Vegetace a povrchy
6.02 Orná půda a ostatní dále nespecifi kované plochy
6.03 Chmelnice
36
6.04 Ovocný sad, zahrada
6.05 Vinice
6.06 Louka, pastvina
6.10 Okrasná zahrada, park
Mimo základní hydraulická data (hloubky a rychlosti vody v záplavovém území) uvedená v kapitole 4.9, je pro vyjádření po-vodňového rizika na základě stanovení potenciálních třeba zajistit následující podklady:
Cenové ukazatele ve stavebnictví – aktuální cenové ukazatele ve stavebnictví zpracovávané ÚRS Praha podle kategorií JKSO (Jednotné klasifi kace stavebních objektů). Na základě dlouhodobých statistik cen staveb a stavebních objektů jsou na reprezen-tativních položkových rozpočtech sledovány náklady podle jednotlivých druhů staveb a z množiny cenových údajů jsou násled-ně stanoveny průměrné hodnoty na měrnou jednotku odpovídající danému druhu staveb pro kalendářní rok. Vychází se z nich při oceňování jednotlivých kategorií staveb (České stavební standardy, 2008).
Registr sčítacích obvodů (RSO, poskytovatel Český statistický úřad) – eviduje soustavu územních prvků a územně evidenč-ních jednotek, která podchycuje územní, správní, sídelní a statistické struktury. Dále eviduje budovy nebo jejich části (vchody) s přidělenými popisnými nebo evidenčními čísly. Obsahuje geografi cká i popisná data.
Administrativní registr ekonomických subjektů (ARES, poskytovatel Český statistický úřad) – eviduje ekonomické subjek-ty, kterými se rozumí právnické subjekty a fyzické osoby s postavením podnikatele, včetně adresy jejich sídla, oblasti podniká-ní, počtu zaměstnanců atd. (http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu).
ÚPD měst a obcí – Územně plánovací dokumentace měst a obcí (digitální nebo digitalizovaná verze). Evidence zpracovaných ÚPD je provozována na internetových stránkách Ústavu územního rozvoje (http://www.uur.cz/iLAS/iLAS.asp).
5.2.3 Stanovení potenciálních škod podle kategorií majetku
V této kapitole jsou podrobně rozepsány postupy pro stanovení potenciálních škod podle jednotlivých kategorií majetku a sou-časně i vytvoření a aktualizace jednotkových a ztrátových cen pro tyto kategorie.
5.2.3.1 Škody na stavebních objektech
Potřebná data
Mapa hloubek (výsledek hydraulického modelování)
Použité objekty ZABAGED:
• 1.02 – Budova jednotlivá nebo blok budov
Nové parametry pro objekty Budova jednotlivá nebo blok budov:
• hloubka zaplavení stavebního objektu (z mapy hloubek) [m]
• plocha polygonu budovy [m2]
Vztah pro výpočet ztrát:
DSO = A.L1(h).C1 (5.8)
kde:
DSO ztráta na stavebních objektech
A plocha polygonu budovy [m2]
37
L1(h) hodnota ztráty vyjádřená ze ztrátové funkce pro danou hloubku záplavy kolem objektu (tab. 5.8, obr. 5.8)
C1 jednotková cena jednoho podlaží budovy [Kč/m2]
Nenulová ztráta při nulové hloubce (tab. 5.8, obr. 5.8) vyjadřuje ztrátu na podsklepení budov.
Tab. 5.8 Procentuální vyjádření minimální a maximální ztráty (L) na stavebních objektech v závislosti na hloubce zaplavení (Horský, 2008)
Obr. 5.8 Ztrátová funkce vyjadřující minimální a maximální míru poškození (resp. ztrátu) stavebních objektů v závislosti na hloubce zaplavení (Horský, 2008)
Stanovení jednotkových cen a potenciálních škod na stavebních objektech
Jednotková cena pro stavební objekty je odvozena jako vážený průměr z cenových ukazatelů ve stavebnictví. Váhy pro jednotli-vé kategorie stavebních objektů (tab. 5.9) představují jejich zastoupení v celkové zastavěné ploše. Byly získány detailními roz-bory v pilotních oblastech na Labi (Děčín, Lovosicko, Litoměřicko, Nymburk) a dále v několika dalších lokalitách ČR (Krnov-sko, Železný Brod, povodí Lužnice).
Cenové ukazatele pro jednotlivé kategorie stavebních objektů jsou ceny za metr krychlový obestavěného prostoru (České sta-vební standardy, 2008), které poskytuje JKSO (Jednotná klasifi kace stavebních objektů) pro kategorie uvedené v tab. 5.9. Pro výpočet škod je uvažována univerzální výška jednoho podlaží 3 m, proto je možné převézt výslednou pořizovací cenu na jed-notku plochy.
38
Tab. 5.9 Cenové ukazatele pro stavební objekty pro rok 2007 a jejich odvození pomocí váženého průměru
Kategorie podle JSKOPořizovací cena
[Kč/m3]
Podíl na
celkové ploše
801 Budovy občanské výstavby, kromě halových objektů 6 395 0,0987
802 Budovy občanské výstavby halového typu 5 181 0,0195
803 Budovy pro bydlení 4 794 0,3856
811 Pozemní halové objekty pro výrobu a služby 4 359 0,2259
812 Budovy pro výrobu a služby, mimo halové objekty 5 796 0,2714
Vážený průměr pořizovací ceny na jednotku obestavěného prostoru [Kč/m3] 5 139
Pořizovací cena na jednotku plochy půdorysu při výšce podlaží 3 m [Kč/m2] 15 416
5.2.3.2 Škody na vybavenosti objektů (byty a občanská vybavenost)
Ke škodám na bytové vybavenosti a objektech občanské vybavenosti dochází až od určité úrovně zatopení užívaných podlaží, proto jsou do odhadu škod zahrnuty pouze objekty s minimální hloubkou zatopení (hmin) 0,5 m a vyšší (stanoveno detailním roz-borem v pilotních oblastech – (Horský, 2008; Drbal a kol., 2005).
Potřebná data
· pro výpočet jsou použita data popsaná v předchozí kapitole včetně doplněných atributů
Vztah pro výpočet ztrát:
DV = A . ZV, [Kč] (5.9)
kde,
A plocha zasažených bytových objektů a občanské vybavenosti s hloubkou zaplavení hmin = 0,5 m a více [m2]
ZV ztrátová cena [Kč/m2]
Do výpočtu se zahrnují všechny objekty vrstvy BudovaBlokBudov, které nejsou defi novány jako průmyslové podniky (atribut KC_DRUHBUD = 001).
Výpočet ztrátové ceny občanské vybavenosti na plochu objektu vychází se statistik ČSÚ, který zveřejňuje informace o bytech a jejich vybavení základními předměty dlouhodobého užívání za předchozí rok (publikace „Vydání a spotřeba domácností sta-tistiky rodinných účtů, I. díl – domácnosti podle postavení a věku osoby v čele, podle velikosti obce, příjmová pásma“, tabulka 5.e: „Vybrané údaje o bytě, vybavenost předměty dlouhodobého užívání“). Zde je uvedena vybavenost předměty dlouhodobého užívání v procentech (v kusech na 100 domácností). Ceny některých základních předmětů vybavení bytů lze také získat z tzv. „spotřebitelského koše“, který je zveřejňován ve Veřejné databázi ČSÚ (ČSÚ, 2008) jako ukazatel „Spotřebitelské ceny vybra-ných druhů zboží a služeb“ (kód 2954). V tabulce 5.10 se jedná o šedá pole.
Podle procenta zastoupení jednotlivých předmětů ve vybavení všech domácnosti je upravena jejich cena pro výsledný výpočet ztráty (tab. 5.10). Vybavení domácnosti uvedené ve „spotřebitelském koši“ představuje zhruba 15 % celkového vybavení bytu, proto je konečná suma přepočítána na 100%.
Odhad ztráty na vybavení bytových objektů podle ztrátové funkce se pohybuje v intervalu 25-50 % na průměrné celkové poři-zovací hodnotě a u objektů občanské vybavenosti 20-30 %. V tomto rozpětí jsou zahrnuty neurčitosti způsobené nepřesnostmi v odhadech postiženého majetku, v rozsahu sociálních skupin obyvatel a v hydraulických podkladech včetně doby trvání povod-ně. Výsledná ztráta pro obě sloučené kategorie objektů vychází 23,8 % až 45,3 % za předpokladu poměrného zastoupení ploch bytových objektů 76,5 % a objektů občanské vybavenosti 23,5 % v intravilánech obcí (viz tabulka 5.11).
39
Výpočet ztrátové ceny vybavenosti lze aktualizovat s roční periodou na základě uvedených odpovídajících ekonomických uka-zatelů, zveřejňovaných každoročně Českým statistickým úřadem.
Tab. 5.10 Stanovení ztrátové ceny pro vybavenost objektů (šedá pole jsou z ČSÚ)
Položka CenaZastoupení v
domácnosti
Redukce
ceny
[Kč] [%] [Kč]
Kuchyňská linka 14 396 100,0 14 396
Sporák kombinovaný 8 528 100,0 8 528
Vysavač 2 901 100,0 2 901
Sedací souprava 23 348 100,0 23 348
Automatická pračka 10 295 93,4 9 616
Chladnička 7 470 106,4 7 948
Televizní přijímač 9 560 129,5 12 380
Celkem sledované položky [Kč] (15% celku) 79 117
Koefi cient zastoupení na celkovém vybavení [%] 15%
Celková hodnota vybavení bytové jednotky [Kč] (100% celku)527
445
Hodnota vybavení na m2 jednotky [Kč/m-2] *)
(Velikost jednotky s příslušenstvím je cca 110m2)(Celkem / 110) 4795
Procento poškození [%]min 23,8
max 45,3
Ztrátová cena dle procenta poškození ZV [Kč.m-2]min 1 143
max 2 173
*) pozn.: Při přepočtu ceny na m2 se předpokládá průměrná celková plocha jednoho bytu 110 m2 (zahrnuje velikost bytů, spo-lečných prostor částí domů, stěn a rozdílu rozměrové nepřesnosti dat ZABAGED). Tento údaj zohledňuje plochy bytových i ro-dinných domů včetně příslušenství, tak jak jsou součástí ploch dat ZABAGED.Tab. 5.11 Poměr zastoupení objektů občanské vybavenosti a bytových objektů a jejich poškození (Horský, 2008)
Rozbor procenta poškození BytyObčanská
vybavenost
Poměrné zastoupení objektů v intravilánu 76,5% 23,5%
Škoda minimální 25,0% 20,0%
Škoda maximální 50,0% 30,0%
Celkový podíl na škodě min. 19,1% 4,7%
Celkový podíl na škodě max. 38,3% 7,0%
Součet procenta škody minimální 23,8%
Součet procenta škody maximální 45,3%
40
5.2.3.3 Škody na sportovních plochách
Potřebná data
Objekty ZABAGED:
• 1.27 – Účelová zástavba
Sportovní plochy (venkovní hřiště pro různé druhy sportu) lze vymezit následujícími hodnotami atributu KC_TYPZAST:
• HR – hřiště
• KO – koupaliště
• DO – dostihová závodiště
Stanovení jednotkových cen a potenciálních škod na sportovních plochách
Pro stanovení škody na sportovních plochách (venkovní hřiště pro různé druhy sportu) se vychází z průměrné pořizovací ceny jednotlivých typů povrchů členěných dle JKSO a z jejich možného poškození (tab. 5.12). Konkrétně jde o ceny dle tabulky 823.3.x - Plochy pro tělovýchovu nekryté. Tabulka uvádí ceny pro jednotlivé typy povrchů, pokud je možné je rozlišit podle do-stupných podkladů (ZABAGED, ortofoto, místní šetření, atd.). Ztrátové ceny ZHi jsou stanoveny procentem poškození z jed-notkových cen. Pokud není možné ceny rozlišit, použije se univerzální ztrátová cena ZH odvozená z dílčích cen váženým prů-měrem podle jejich procenta zastoupení (tab. 5.12).
Tab. 5.12 Ceny sportovních povrchů na 1 m2 pro rok 2007
OznačeníDruh
povrchu
Jednotková
cenaZdroj
PoškozeníZastoupení
ZHi
[%] [Kč/m2]
[Kč/m2] (JKSO) min max [%] min max
ZH1 tráva 453 823.3.1 20.0 30.0 50 91 136
ZH2 kamenivo 901 823.3.2 40.0 60.0 5 360 541
ZH3 beton 10 964 823.3.4 0.6 1.2 10 66 132
ZH4 živičný 1 004 823.3.7 6.0 12.0 10 60 120
ZH5 ostatní 993 823.3.9 40.0 60.0 25 397 596
ZH celkem 100 175 269
Výpočet ztrát podle vztahu:
DH = A . ZH (5.10)
A plocha sportovních ploch [m2]
ZH ztrátová cena [Kč/m2]
5.2.3.4 Škody na po zemních komunikacích
Pozemní komunikace jsou při stanovování potenciálních škod rozlišovány na komunikace a železnice.
Potřebná data
Silniční a dálniční síť
Použité objekty ZABAGED:
41
• 2.01 – Silnice, dálnice
• 2.02 – Ulice
• 2.03 – Cesta
• 2.15 – Parkoviště, odpočívka
Nové atributy pro jednotlivé objekty:
• šířka komunikace [m] – náhradní šířka komunikace:
Silnice, dálnice – 10 m
Ulice – 8 m
Cesta – 3 m
• délka komunikace [m]
• plocha komunikace, popř. parkoviště a odpočívky [m2]
Železnice
Použité objekty ZABAGED:
• 2.17 – Železniční trať
• 2.18 – Vlečka
• 2.24 – Pouliční dráha
Nové atributy pro jednotlivé objekty:
• délka linie [m]
• celková délka kolejí (jedno a vícekolejné tratě) [m]
Počet kolejí daného úseku tratě je uveden v atributu POCETKOLEJ u vrstev Železniční trať a Vlečka. U vrstvy Pouliční dráha se předpokládá vždy dvoukolejná trať.
Stanovení jednotkových cen a potenciálních škod na pozemních komunikacích
Ceny pro odvození ztrát na pozemních komunikacích vycházejí z ceníků JKSO (České stavební standardy, 2008), konkrétně z tabulek 822 – Komunikace pozemní a letiště a 824 – Dráhy kolejové.
Tab. 5.13 Cenové ukazatele pro pozemní komunikace pro rok 2007/I
Komunikace JednotkyZdroj
ceny
Cena dle
JKSO
Poškození
[%]Ztrátová cena
min max označení min max
Silnice [Kč/m2] 822.2.7 2 935 2,06 4,12 ZK1 60 121
Škody na silniční a dálniční síti v [Kč] jsou vyjadřovány pomocí ztrátové ceny ZK1 v [Kč/m2] vztažené k celkové zaplavené plo-še všech komunikací v [m2].
Vztah pro výpočet ztrát:
DSiDa = A . ZK1 (5.10)
A plocha objektu [m2] – u liniových objektů přepočtená přes náhradní šířky
ZK1 ztrátová cena [Kč/m2] – minimální a maximální (tab. 5.13)
Škody na železniční síti
Škody na železnicích jsou vyjadřovány pomocí ztrátové ceny ZK2 v [Kč/m] vztažené k celkové délce zaplavených kolejí želez-ničních tratí [m].
Vztah pro výpočet ztrát:
DŽel = dk . ZK2 (5.11)
dk délka kolejí [m]
ZK2 ztrátová cena [Kč/m] – minimální a maximální (tab. 5.13)
5.2.3.5 Škody na inženýrských sítích
Výpočet vychází z předpokladu, že inženýrské sítě jsou vedeny souběžně se všemi komunikacemi, a proto je délka inženýrských sítí (IS) odvozena od délky pozemních komunikací (kap. 5.3.3.4). Pokud existují informace o chybějících sítích v zaplaveném území (např. plynofi kace), zahrnuje výpočet pouze sítě vybudované.
Rozdělení inženýrských sítí a jejich ztrátové ceny:
• Elektřina – ZIS2
• Voda – ZIS3
• Kanalizace – ZIS4
• Plyn – ZIS5
• Telekomunikace – ZIS6
Ceníky pro odvození ztráty pro inženýrské sítě vycházejí z ceníků JKSO (tab. 5.14), konkrétně z tabulek 827 –Vedení trubní a 828 – Vedení elektrická (České stavební standardy, 2008).
Tab. 5.14 Cenové ukazatele pro inženýrské sítě pro rok 2005/II
Inženýrské sítěZdroj
ceny
Cena dle
JKSO
Poškození
[%]
Ztrátová cena
[Kč/m]
[Kč/m] min max min max
Elektřina ZIS2 828 3 685 0,33 0,98 12 36
Voda ZIS3 827 9 533 0,35 0,39 33 37
Kanalizace ZIS4 827 9 660 0,50 0,52 48 50
43
Plyn ZIS5 827 1 000 2,00 2,50 20 25
Telekomunikace ZIS6 828 1 559 0,77 2,31 12 36
Celkem ZIS1 125 184
Vztah pro výpočet ztrát:
DIS = dk . ZISn (5.12)
dk délka pozemních komunikací [m]
ZISn ztrátová cena [Kč/m] pro jednotlivé inženýrské sítě – minimální a maximální (tab. 5.14)
5.2.3.6 Škody na mostech
Škody na mostech jsou vztaženy na plochu mostovky.
Použité objekty ZABAGED:
• 2.08 – Mosty (body, linie)
• 2.09 – Lávky (body, linie)
Pomocné:
• 2.01 – Silnice, dálnice
• 2.02 – Ulice
• 2.17 – Železniční trať
• 2.18 – Vlečka
Nové atributy pro jednotlivé vrstvy:
· délka mostovky [m]
· šířka mostovky [m] – viz tab. 5.16
· plocha mostovky [m2]
Ceny pro odvození ztrát na mostech vycházejí z ceníků JKSO (České stavební standardy, 2008), konkrétně z tabulky 821 – Mos-ty (tab. 5.15).
Tab. 5.15 Cenové ukazatele pro mosty pro rok 2007/II
Mosty Zdroj ceny
Cena dle
JKSO
Poškození *)
[%]Ztrátová cena [Kč/m2]
[Kč/m2] min max min maxSilniční ZM1 821.1. průměr 54 631 1,0 1,4 546 765Železniční ZM2 821.2. průměr 68 113 1,0 1,4 681 954Lávky ZM3 821.3. průměr 40 576 1,0 1,4 406 568
*) Relativně nízký odhad poškození mostů je dán podílem hodnoty velkých mostů na jejich celkové hodnotě. Povodní jsou po-škozeny nebo zničeny většinou menší mosty, jejichž podíl na celkové hodnotě mostů v území je malý.
44
Jednotlivé objekty ve vrstvě Mosty (linie) se na silniční a železniční mosty rozlišují podle jejich polohy. V případě souběžnos-ti linie mostu s linií železniční tratě je most zařazen jako železniční, v ostatních případech jako most silniční. Objekty z bodové vrstvy Mosty jsou považovány za železniční, pokud leží na linii železniční trati.
Postup při stanovování škod na mostech a lávkách je uveden v tabulce 5.16.
Tab. 5.16 Stanovování škod na mostech a lávkách
Vrstva TypDélka
[m]
Šířka mostovky
[m]Ztráta Výpočet škody DMo
Most (linie) silniční délka linie 8 ZM1 délka x šířka x ZM1
železniční délka linie 4 x počet kolejí ZM2 délka x šířka x ZM2
Most (bod) silniční 4 8 ZM1 délka x šířka x ZM1
železniční 4 4 x počet kolejí ZM2 délka x šířka x ZM2
Lávka (linie) délka linie 2 ZM3 délka x šířka x ZM3
Lávka (bod) 2,5 2 ZM3 délka x šířka x ZM3
Vztah pro výpočet ztrát:
DMo = A . ZMi (5.13)
A plocha mostovky [m2] – viz tab. 5.16
ZMi ztrátové ceny [Kč/m2] – minimální a maximální – viz tab. 5.15
5.2.3.7 Škody na vodohospodářské infrastruktuře
Použitá objekty ZABAGED:
• 4.02 – Vodní tok (úsek)
Škody na majetku správců povodí se stanovují v souhrnu pro úseky toků, které jsou vymezeny na základě evidence dlouhodo-bého hmotného majetku (DHM), provozních nákladů (odpisů), hydrografi ckých souvislostí a hydrologických charakteristik. K úseku jsou vztaženy základní hydrologické charakteristiky profi lu relevantní vodoměrné stanice A [km2], Qa [m
3/s] a hodno-ty N-letých průtoků QN [m3/s].
Úsek je zařazen podle hodnoty Qa do kategorie úseků toků A, B nebo C (viz příloha P5).
Z pořizovacích hodnot majetku podle roku pořízení investice je vypočtena reprodukční cena podle vztahu
RC = PC . Ki, (5.14)
RC reprodukční cena DHM [Kč],
PC pořizovací cena DHM [Kč],
Ki koefi cient přepočtu hodnoty majetku (viz příloha P6), pro i-tý typ stavby – viz tab. 5.17
45
Tab. 5.17 Třídění vodohospodářských staveb podle typu
Typ Stavba
0 budovy, pozemní stavby a jejich příslušenství
1 vodní díla (jezy, přehrady, samostatné stupně + přístavy, plavební zařízení)
2 úpravy toků
Celková reprodukční cena majetku RCs vztažená k úseku toku je získána sumací hodnot RC jednotlivých DHM.
Vztah pro výpočet ztrát:
DVH = RCs . ZVHk,N (5.15)
RCs reprodukční cena majetku úseku toku [Kč],
ZVHk,N ztráta [%] pro kategorii toku (k = A, B nebo C) a požadovaný scénář povodňového nebezpečí vyjádřený dobou opakování kulminačního průtoku (N=10, 20, 50, 100, 200) – viz příloha P5.
5.2.3.8 Škody v zemědělství
Rostlinná výroba
Použité vrstvy:
• 6.02 – Orná půda
• 6.03 – Chmelnice
• 6.04 – Ovocný sad, zahrada
• 6.05 – Vinice
• 6.06 – Louka, pastvina
Nové parametry pro jednotlivé vrstvy:
• plocha pozemků [ha]
Ztrátová cena rostlinné produkce je založena na průměrných cenách nákladů na pěstování základních plodin publikovaných Vý-zkumným ústavem zemědělské ekonomiky (VÚZE, 2007) a na průměrné roční ztrátě odvozené z rozložení ztrát jednotlivých plodin v průběhu roku v závislosti na době příchodu povodně (tab. 5.18) (Satrapa, 1999).
Tab. 6.18 Procentuální odhad potenciálních povodňových škod na rostlinné produkci v jednotlivých měsících roku
[%] I II III IV V VI VII VIII IX X XI XIIobilniny 15 15 35 50 80 80 80 5 5 15 15 15kukuřice 15 15 15 40 50 70 80 80 80 80 15 15řepka 50 50 60 65 90 90 10 50 50 50 50 50slunečnice 20 20 20 40 55 70 80 80 80 80 10 10len 15 15 15 40 50 80 80 80 80 15 15 15brambory 20 20 20 40 60 60 80 80 80 20 20 20cukrovka 15 15 15 30 30 50 70 80 80 15 15 15
46
Vzhledem k častým změnám pěstovaných plodin na obdělávaných plochách a k relativně malému podílu potenciálních škod u rostlinné produkce celkovém objemu škod, je pro rostlinnou výrobu používána průměrná ztrátová cena vztažená na 1 ha obhos-podařované plochy (tab. 5.19).
Vztah pro výpočet ztrát:
DZ = A . ZZ (5.16)
A plocha zemědělské půdy [ha]
ZZ ztrátová ceny [Kč/ha] – minimální a maximální
Tab. 5.19 Rozbor ztrátové ceny v rostlinné výrobě vztažené na 1 ha plochy
Plodina
Náklady na
pěstováníZtráta [%]
Ztrátová cena ZZ
[tis. Kč/ha]
[tisíc Kč / ha] min max min max
Obilniny 17 15 80 2,6 13,6
Kukuřice 20 15 80 3,0 16,0
Řepka 20 10 90 2,0 18,0
Slunečnice 18 10 80 1,8 14,4
Přadný len 23 15 80 3,5 18,4
Brambory 73 20 80 14,6 58,4
Cukrovka 46 15 80 6,9 36,8
Průměr 20 20 80 4,0 16,0
Živočišná výroba
Škody na živočišné výrobě jsou stanovovány stejným postupem, jakým se provádí hodnocení škod v průmyslu.
5.2.3.9 Škody v průmyslu
Potřebná data
Použité vrstvy:
• 1.02 – Budova jednotlivá nebo blok budov
• 1.27 – Účelová zástavba
Potenciální škody v průmyslu jsou stanovovány pouze u objektů z vrstvy Budovy, které mají hodnoty atributu KC_DRUHBUD uvedené v tabulce 5.20.
47
Tab. 5.20 Typy atributu KC_DRUHBUD vrstvy Budova jednotlivá nebo blok budov vybraných pro stanovování škod v průmyslu
Atribut KC_
DRUHBUDBudova
001 průmyslový podnik
019 zemědělský podnik
030 hangár, sklad
095 elektrárna (malá vodní)
096 přečerpávací stanice
097 rozvodna, transformovna
200 vodojem zemní
Budovy, které leží v areálu s defi novaným účelem (vrstva Účelová zástavba) mají atribut KC_DRUHBUD prázdný a jejich způ-sob využití se řídí podle účelu dané plochy (např. průmyslový podnik, nemocnice, atd.). Využití budov ležících v ploše účelové zástavby je možné odvodit z atributu KC_TYPZAST z vrstvy Účelová zástavba (tab. 5.21). Pro větší přesnost je vhodné v zá-jmovém území provést místní šetření.
Tab. 5.21 Atributy účelových areálů vybraných pro stanovování škod v průmyslu
Atribut KC_TYPZAST Účelová zástavba
PP průmyslový podnik
ZP zemědělský podnik
GA skupinové garáže
CV čistírna odpadních vod
UP úpravna vody
VD vodojem zemní
SK skupinové skleníky
SL sklad, hangár
PR přístav
Do výsledného výpočtu jsou zahrnuty budovy s hodnotami atributu KC_DRUHBUD uvedených v tabulce 5.20 a budovy ležící ve vybraných polygonech účelové zástavby podle tabulky 5.21.
Stanovení jednotkových cen a potenciálních škod v průmyslu
Hlavním podkladem pro stanovení jednotkové ceny pro škody v průmyslu je celkový statistický přehled ČSÚ pro zpracovatel-ský a energetický průmysl (Ekonomické výsledky průmyslu ČR – kód 8006-07). Z nich se hodnota majetku stanovuje jako sou-čet dlouhodobého majetku, zásob a 1/3 pasiv vlastního kapitálu za poslední dostupný rok z publikovaného období. Tento součet je vztažen k celkové ploše průmyslových objektů v České republice a na základě těchto hodnot je odvozena jednotková cena na m2 průmyslových budov. Vlastní škoda je poté defi nována procentem škody z jednotkové ceny (tab. 5.22).
48
Tab. 5.22 Jednotková cena pro škody v průmyslu (D – Zpracovatelský průmysl, E – Energetický průmysl
Kategorie Jednotka D E Celkem
Dlouhodobý hmotný majetek a mil. Kč 837 144 489 174 1 326 318
Zásoby b mil. Kč 330 208 7 657 337 865
Pasiva – vlastní kapitál c mil. Kč 995 034 464 925 1 459 959
redukce na 1/3 vlastního kapitálu (c/3) d mil. Kč 331 678 154 975 486 653
Celkový ohrožený majetek (a+b+d) e mil. Kč 1 499 030 651 806 2 150 836
Plocha průmyslových budov f ha 9 658
Hodnota majetku na m2 (e/f) Kč/m2 22 270
Minimální škoda – 10 % Kč/m2 2 227
Maximální škoda – 15 % Kč/m2 3 341
Vztah pro výpočet ztrát:
DP = A . ZP (5.17)
A plocha budov [m2]
ZP ztrátová cena [Kč/m2] – viz tab. 5.22
5.2.3.10 Odhad povodňových škod velkých ekonomických subjektů
K problematice určování povodňových škod ve velkých průmyslových závodech je možno přistupovat z různých hledisek a po-užívat různé metody. Dvě hlavní metody vycházejí buď z historických záznamů povodňových škod, nebo jsou založeny na si-mulaci povodňové situace.
Analýza skutečných povodňových situací
První metoda vychází z historických záznamů povodňových škod a směřuje k vytváření závislosti mezi hloubkou zatopení a výší škody. Při použití této metody existuje nebezpečí, že hodnota škod může být podceněna nebo naopak přeceněna. Když se odhad povodňových škod provádí krátce po velké povodni, většinou se použijí náklady na obnovu závodu včetně nákupu nové-ho zařízení a nikoliv zůstatková hodnota opotřebeného zařízení fi rmy. Při tomto postupu tedy dochází k nadhodnocení povod-ňových škod. Naopak k podhodnocení povodňových škod může docházet neúplností záznamů.
Odhad rozborem
Při odhadu rozborem se nejedná o hodnocení skutečné povodně, ale odhaduje se, co by se stalo, kdyby povodeň zasáhla jed-notlivá zařízení, řídící prvky organizaci výroby atd. Nevýhodou této metody je, že je založena na odhadech, které nemusí nutně souviset se skutečně proběhlou povodní. Získané informace mají tedy za základ hodnocení jednotlivými pracovníky. Tato meto-da je velmi pracná, protože vyžaduje podrobný rozbor škod na zařízení za různých povodňových situací. Má však řadu přednos-tí. Hlavní z nich je, že ji lze provádět spolu s tvorbou povodňových plánů. Lze pak snadno vyhodnotit efekt protipovodňových opatření, která se provádějí před příchodem povodně, a to buď na základě dlouhodobého plánu, anebo v závislosti na vyhláše-ných povodňových stupních podle vodního zákona. Tato metoda je v podstatě metoda simulace. Provádí se na podkladě zkuše-ností a znalostí managerů, provozních operátorů, ale i techniků. Tato metoda umožňuje zahrnout do rozboru nejen hloubku za-topení, ale také čas, který má průmyslový závod k disposici, aby se na příchod povodně připravil. Je možno také zahrnout přes-nost předpovědi povodňového stavu a povodňového průtoku. Všechny tyto proměnné jsou zatíženy chybami, které by se měly do rozborů i povodňových plánů zahrnout.
V případě, že je třeba odhadovat závislost povodňových škod pro různé povodňové scénáře, je nutné metodu odhadů kombino-vat s historickými záznamy. Zjištěné škody z historických povodní se používají jako korekční činitele, ovšem při zvážení výše uvedených nevýhod hodnocení historických údajů.
49
Podklady pro odhad povodňových škod a jejich využití
Většina podkladů pro hodnocení povodňových škod velkých průmyslových závodů se v řadě parametrů shoduje s poklady pro obecné hodnocení povodňových škod (kap. 6.1). Protože se jedná o velké množství plošně umístěných údajů, je vhodnou for-mou předávání informací forma GIS. Vyžadují se tedy následující podklady:
· Mapa umístění průmyslového závodu včetně jeho nadmořských výšek
· Mapy rozlivů a hloubek pro jednotlivé povodňové scénáře
Další údaje jsou již specifi ckého charakteru pro velké průmyslové závody a závisejí na použité metodě. Na základě těchto me-tod je třeba odvodit:
• Odhad škod pro hlavní komponenty průmyslového závodu určující výši ztrát na podkladě hloubky zatopení (příp. rychlosti vody) při historických povodních.
• Odhad škod pro povodeň s dobou opakování 100 let pro hlavní komponenty průmyslového závodu po provedení adap-tačních opatření navržených povodňovým a havarijním plánem (jako je například školení a cvičení pracovníků pro pří-pad povodně, zněny technologie, zabraňující možný únik toxických látek, umístění nákladného zařízení do vyšších pa-ter v závislosti na době, která je pro toto opatření k disposici atp.)
Přímé a nepřímé škody
Základní rozdělení povodňových škod velkých průmyslových závodů:
Přímé průmyslové škody – škody vznikající na zařízení a materiálu závodu při povodni,
Nepřímé průmyslové škody – škody vyvolané následně přerušením produkce závodu a dalšími vlivy.
Přímé průmyslové škody
Přímé průmyslové škody jsou určovány ve vztahu k hloubce zatopení při jednotlivých scénářích nebezpečí a dělí se na:
• náklady na úklidové a sanační práce po povodni,
• náklady na demontáž poškozeného zařízení a montáž nového (nebo opraveného),
• náklady na výměnu zařízení,
• náklady na dočasnou výměnu zařízení po dobu opravy poškozeného zařízení,
• náklady na opravy,
• ostatní náklady.
Nepřímé a nevyčíslitelné průmyslové škody
Škody ve velkých průmyslových závodech nevznikají jen na zařízení, stavbách, materiálu surovinách a výrobcích. Je třeba k nim připočíst ještě tzv. nepřímé škody, které zahrnují důsledky přerušení výroby, ztráty pozice na trhu, zvýšení pojistného, ztráty vysoce specializovaných odborníků, ztráty v důsledku poškození infrastruktury a eventuelně další. Lze uvést například tyto příčiny nepřímých škod v důsledku poruch infrastruktury:
• zaměstnanci se nedostanou do práce,
• zákazníci nemohou kontaktovat závod,
• nemožnost expedovat výrobky,
• kritický nedostatek surovin.
50
Nepřímé škody se však odhadují velmi obtížně. Z hlediska ekonomie ČR se zdá jako nejobjektivnější metoda, která používá při-danou hodnotu a dobu, kdy jednotka nevyrábí (Kos, 2004). V přidané hodnotě nejsou totiž zahrnuty náklady na energii, suro-viny a služby, které průmyslová jednotka vlastně ušetří tím, že nevyrábí. Uvažovat celý provozní výsledek hospodaření za pří-slušné období není vhodné, protože v něm jsou zahrnuty také další položky, jako osobní náklady, daně a poplatky, odpisy ma-jetku, tržby z prodeje dlouhodobého majetku, rezervy, opravné položky, ostatní provozní výnosy, ostatní provozní náklady a je-jich převody. Tyto položky většinou nejsou povodní výrazně změněny.
Ke škodám vypočteným na podkladě přidané hodnoty je třeba připočítat další ztráty plynoucí ze ztráty trhu. To může mít vliv na produkci již obnoveného závodu. Do ztrát trhu je třeba také započítat prodej za snížené ceny, které mají za cíl uchytit se vůbec na trhu. Také produktivita při zabíhání závodu může být nižší. Protože jednotky v závodě se mohou obnovovat v různých časo-vých intervalech, bylo by pak ještě třeba připočítat náklady na přesuny mezi jednotkami.
Všechny tyto položky však není jednoduché získat. Proto lze pro praktickou aplikaci uvažovat vyčíslení nepřímých průmyslo-vých škod na základě těchto složek: ztráta za časovou jednotku aproximovaná přidanou hodnotou, počet časových jednotek, kdy je výroba zastavena, ztráta trhu (resp. redukce cen) a doba kdy tato situace nastane.
Výběr velkých průmyslových závodů pro analýzu
Výběr velkých průmyslových závodů pro analýzu povodňových škod se provádí v databázi ARES na základě následujících kri-terií:
1) Výběr fi rem s počtem zaměstnanců nad 250 osob a následné ověření, zda subjekt spadá do této velikostní kategorie.
2) Pro fi rmy bez uvedeného počtu zaměstnanců v ARES je třeba zjistit, zda splňují podmínku počtu zaměstnanců pro zahr-nutí do analýzy, z jiných zdrojů (např. Internet apod.).
3) Vyloučení zaniklých fi rem a fi rem v konkurzu z analýzy – informace je možné získat přímo v ARES popř. upřesnit z ji-ných zdrojů (webové stránky jednotlivých fi rem apod.)
4) Vyřazení fi rem, které nemají průmyslový charakter (např. zdravotnická a sociální zařízení, výzkumné ústavy, obce a měs-ta atp.).
5) Vyřazeny fi rem, které sice splňují počet zaměstnanců (tj. nad 250), ale jsou složeny z řady oddělených provozoven a ne-mají charakter velkého průmyslového celku.
Takto vybraný seznam subjektů je třeba považovat pouze za informativní a neúplný. Důvodem je struktura informací v ARES. U všech subjektů zapsaných v ARES je uvedena adresa sídla, ale lokalizace provozoven chybí. Takže např. fi rma ČEZ je v ARES vedena se sídlem v Praze a jednotlivé elektrárny, již lokalizovat nelze.
Terénní průzkum je tedy v případě odhadu škod velkých ekonomických subjektů nezbytný. Při něm mohou jím být také zjištěny podniky, které mají méně zaměstnanců, než bylo stanoveno limitní kritérium, ale svou rozlohou, majetkem i umístěním v zápla-vovém území mohou být potenciálními zdroji výrazných povodňových škod. Odhad potenciálních škod u velkých ekonomic-kých subjektů je vhodné provést formou samostatné studie.
5.2.4 Odhad rizika na základě potenciálních povodňových škod
Vyjádření povodňového rizika na základě potenciálních škod vychází z rozdělení pravděpodobnosti ročních kulminačních průtoků:
Qext
Qn
dQQfQDR )()( (5.18)
R průměrné roční ekonomické povodňové riziko v [Kč/rok]
D(Q) škoda [Kč] při průtoku Q [m3/s],
51
f(Q) hustota pravděpodobnosti ročních kulminačních průtoků,
Qn průtok, od kterého začíná docházet ke škodám (neškodný průtok)
Qext extrémní průtok, při kterém je pravděpodobnost škod již blízká nule (výše škod může být enormní).
Přitom škoda D(Q) představuje součet škod přes všechny kategorie objektů v daném území:
PK
jj QDQD
1)()( (5.19)
kde PK je počet kategorií objektů, resp. ploch na sledovaném území.
Škody D(Q) vázané na průběh průtoku je vhodné vztáhnout k době opakování – D(N). Výpočet je možné provést analyticky nebo numerickou integrací pomocí lichoběžníkového pravidla.
V případě analytického řešení lze pro další odvození přijmout předpoklad, že výše škod D(N) je lineárně závislá na logaritmu doby opakování v intervalu mezi hodnotami A a B, pro které jsou známé škody (MZe ČR, 2004) – viz obr. 5.9:
)AlnN(lnKD)N(D A (5.20)
D(N) škoda při průtoku s dobou opakování
N, A, B krajní hodnoty intervalu doby opakování.
K směrnice úsečky v intervalu mezi ln A a ln B na ose x (gradient škod)
Lze odvodit, že
)ln/(ln)( ABDDK AB . (5.21)
Obr. 5.9 Schéma k odvození rizika
Vztah (5.18) pak lze po úpravách přepsat do tvaru:
PI
1kk
B1
A1
A dp)AlnKP1lnKD(R , (5.22)
52
PI počet intervalů dob opakování (A, B) ve smyslu obrázku 5.9,
P = 1/N analogicky se vztahem (5.3).
Riziko pro interval (A, B) doby opakování přechází po integraci na tvar
)KD(A1)AlnBln1(KD
B1R AAk (5.23)
Výsledné riziko pro celou škálu nebezpečí může být vyjádřeno jako součet rizik v dílčích intervalech dle stanovených povod-ňových škod [Kč/rok] dle (5.22):
PI
1kAA
PI
1kk KD
A1AB1KD
B1RR )()lnln(
(5.24)
Jednotlivé intervaly jsou omezeny průtoky, resp. jejich dobami opakování, které byly vybrány za scénáře nebezpečí. Pro ně byly vyčísleny škody s tím, že nižší doba opakování prvního intervalu odpovídá průtoku Qn, při kterém začínají vznikat škody. Po-slední interval je omezen vysokou dobou opakování např. N = 1000 (případně až N = 10000), kdy je již přírůstek rizika velmi malý a na celkové hodnotě rizika se přestává projevovat. Hodnoty škod nebývají obvykle vyjádřeny pro průtoky větší než Q100, Q200, apod.
V případě výpočtu (5.18) numerickou integrací pomocí lichoběžníkového pravidla se riziko stanovuje podle vztahu
k1k
PI
1k
k1k PP2
)P(D)P(DR
, (5.25)
PI počet intervalů dob opakování (A, B) ve smyslu obrázku 5.9,
N1
i e1P
analogicky se vztahem (5.3).
Pro obě uvedené metody výpočtu (5.24) a (5.25) platí, že poskytují srovnatelné výsledky.
6. Výstupní data
6.1 Požadovaná výstupní data a jejich parametryVýstupní datové sady a jejich parametry jsou defi novány v přílohách P1 až P4.
6.2 Dokumentace rizikové analýzy
Dokumentace je řešena v samostatném materiálu „Vzorová projektová dokumentace“ pro podání žádosti o poskytnutí podpory z prostředků Operačního programu životního prostředí.
6.3 Postupy pro kontrolu výstupních dat6.3.1 Kontrola datových formátů
Výstupní data by měla být předána pouze v datových formátech specifi kovaných v přílohách P1 až P4. Kontrola datových for-mátů bude probíhat na několika úrovních:
53
• kontrola struktury předaných datových sad jako takových (například v případě vektorového formátu ESRI shapefi le, který se musí skládat alespoň ze 3 souborů: .shp, .shx, .dbf)
• kontrola existence a obsahu metadat (příloha P4)
• přímá kontrola čitelnosti dat
6.3.2 Kontrola geometrie a topologie
Ke kontrole geometrie a topologie prvků datových sad budou využity nástroje topologické kontroly v prostředí některého z GIS softwarových produktů. Topologická pravidla jsou defi nována v příloze P3.
7. Prezentace výstupů v mapových podkladech
Vizualizace jednotlivých prvků uvedených map je navržena primárně pro zobrazení prostřednictvím webových služeb – tedy v digitální formě, sekundárně pro tisk. Všechny barevné kódy jsou proto uváděny v barevném modelu RGB.
Podklad
Jako podklad pro mapy povodňového nebezpečí, mapy ohrožení a mapy povodňového rizika je použita Základní mapa 1:10 000 (případně ZABAGED) v odstínech šedé, krytí 40% z důvodu vysoké procenta zaplnění mapy (obr. 7.1).
Obr. 7.1 Základní mapa ZM 10 v odstínech šedi – a) plné krytí, b) krytí 40%
Osa toku
Osa toku je znázorněna jako je čerchovaná čára (čára 10b, mezera 2b, čára 1b, mezera 2b) o síle 1b modré barvy (RGB = 3/78/162) – obr. 7.2. Osu toku lze doplnit kilometráží podle zavedeného značkového klíče pro vodohospodářské mapy.
Obr. 7.2 Osa toku
Mapy povodňového nebezpečí
Hranice rozlivů – jsou zobrazovány jako uzavřené polygony, specifi kace viz obrázek 7.3.
54
Obr. 7.3 Defi nice obrysových linií pro jednotlivé rozlivy
Pokud programové vybavení umožňuje zobrazovat linie se stranovou indikací doporučuje se pro usnadnění rozlišení vně a uvnitř rozlivu zobrazovat rozliv Q100 tak jak je uvedeno na obrázku 7.4.
Obr. 7.4. Rozliv Q100 – defi nice linie se stranovou indikací
Mapy hloubek a rychlostí
Mapa hloubek a rychlostí (výstupy z 1D modelu) představuje jednoduchou izopletovou mapu doplněnou bodovou symbolikou rychlostí, kde barva kruhového symbolu reprezentuje interval rychlosti. Barva symbolů pro jednotlivé rychlostní intervaly od-povídá barvě adekvátních intervalů pro plochy v mapě rychlostí (výstupy z 2D modelu). Plochy mají 75% krytí pro zajištění či-telnosti podkladu, bodová reprezentace je plnobarevná, doplněná o 1b širokou bílou lemovku umístěnou vně kruhu o průmě-ru 3 mm.
Hloubky jsou vykreslovány v 5 intervalech, kdy hranice prvních dvou intervalů („0,0 m“; „0,5 m“ a „1,0 m“) jsou závazné (obr. 7.5). Další dvě hraniční hodnoty (přednastavené na „1,5 m“ a „2 m“) jsou volitelné (podle potřeby lze přednastavené hodno-ty změnit).
Rychlosti jsou vykreslovány ve 4 intervalech s hraničními hodnotami: „0,0“; „0,5“; „1,0“; „1,5“ m/s.
Obr. 7.5 Defi nice barev a intervalů pro mapy rychlostí a mapy hloubek a rychlostí
Mapy hloubek a rychlostí jsou doplněny příslušným standardně zobrazeným rozlivem, případně osou toku.
55
Mapy povodňového ohrožení
Míra povodňového ohrožení je zobrazována čtyřmi barvami, kdy pro vysoké, střední a nízké ohrožení je použito krytí 60 %, a pro reziduální ohrožení krytí 40 % (obr. 7.6). Pokud programové vybavení neumožňuje odstupňovaní krytí jednotlivých barev, používá se i pro reziduální ohrožení hodnota 60 %.
Obr. 7.6 Legenda pro mapu ohrožení
Zranitelnost území
Zranitelnost území zahrnuje základní plochy využití území, rozlišené ve 3 časových aspektech: stav, návrh, výhled (podle zadá-vací dokumentace ÚPD), z hlediska geometrie reprezentované buď vyplněnou plochou nebo obrysovou (hraniční) linií.
Časové aspekty jsou od sebe odlišeny typem výplně a obrysu plochy (obr. 7.7):
• Současný stav - křížená šrafura (orientace šraf 0° a 90°, rozteč šraf 2mm, síla šrafy 0,5b), síla obrysové linie 2b, preferenčně uvnitř (síla linie se vykresluje od hranice plochy směrem dovnitř)
• Návrhové plochy – svislá šrafura (orientace šraf 90°, rozteč šraf 2,5mm, síla šrafy 0,75b), síla obrysové linie 1,5b, preferenčně uvnitř (síla linie se vykresluje od hranice plochy směrem dovnitř),
• Výhledové plochy jsou indikovány pouze lemovkou (plocha je prázdná, obrysová linie o síle 4b je orientována dovnitř), podle defi nice ÚPD nejsou tyto plochy v rámci ÚPD závazné.
Obr. 7.7 Defi nice barev a výplní pro jednotlivé kategorie zranitelnosti území
56
Jednotlivé plochy je možné dále identifi kovat prostřednictvím popisu, respektive kódu kategorie podle zranitelnosti (VY = ob-čanská vybavenost, BY = bydlení atd.) Pro tento popis je vhodné použít groteskové písmo („bezpatkové“, stejně široké čáry bez stínování, např. Arial, Helvetika, Myriad Pro) ve velikosti 12b, v tučném řezu, v černé barvě s bílou lemovkou pro odstíně-ní od podkladu.
Mapy povodňového rizika
V mapě se zobrazují všechny základní plochy zranitelnosti území spadající do zón ohrožení ve stupních „vysoké“ a „střední“ v rámci zpracovávaného území (rizikové plochy), jejichž využití neodpovídá přípustnému riziku. Pokud je k dispozici digitální ÚPD v takové formě, aby bylo možné je zahrnout do zpracování mapy rizika, doporučuje se zahrnout nerizikové základní plo-chy využití území (zranitelnosti) v potlačené barevnosti v rámci zpracovávaného území (obr. 7.8), a to z důvodu možné ztráty orientace v prostoru. Pro odlišení ploch „rizikových“ od „nerizikových“ je využita změna intenzity barevného odstínu dosaže-ná v tomto případě nastavením vysokého procenta průhlednosti (krytí = 35%). Výchozí barva i vzorek odpovídají kategorii zra-nitelnosti území a časovému aspektu.
Z důvodu zachování ploch ohrožení v plošné barevnosti tvoří plochy zranitelnosti území svrchní plošnou tematickou vrstvu.
Obr. 7.8. Zobrazení rizikových a nerizikových ploch
Citlivé objekty
Pro znázornění citlivých objektů byly navrženy čistě geometrické znaky řešené v černobílé a barevné formě. Znaky jsou ve-psány do plochy 4x4 mm (obr. 7.9). Symbol charakterizující citlivý objekt je umístěn nad plochou nadřazené kategorie zrani-telnosti území.
Obr. 7.9 Bodové značky pro vyjádření citlivých objektů a jejich grafi cké reprezentace pro barevnou (CO) a černobílou (BW) varian-tu
57
Nepřijatelné riziko
Způsob vizualizace se přenáší z map povodňového ohrožení. Pro mapy rizik jsou relevantní stupně vysoké a střední riziko - bylo zachováno použití červené barvy pro vysoké stupeň rizika (RGB = 255/0/0) a modré barvy pro střední stupeň rizika (RGB = 0/92/230) v plné ploše s krytím 40% pro zachování rozpoznatelnosti a čitelnosti podkladu (obr. 7.10).
Obr. 7.10. Stupně ohrožení relevantní pro mapy rizika
8. Zveřejnění výstupů
Jednou z důležitých povinností, které ukládá Povodňová směrnice, je zpřístupnění map povodňového nebezpečí a map povod-ňových rizik široké veřejnosti. Zřízení centrálního datového skladu pro uložení výsledků rizikové analýzy a vytvoření jeho pre-zentačního rozhraní v podobě mapového portálu umožní splnění této povinnosti.
8.1 Platforma pro sběr a správu výstupních dat rizikové analýzy
Centrální datový sklad (CDS) umožní uložení, správu a rychlý přístup k výstupům rizikové analýzy provedené jednotlivými zpracovateli map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik. Součástí CDS budou nástroje pro kontrolu úplnosti a vnitř-ní integrity ukládaných dat, pravidla pro přístup k datům a také pravidla pro využívání dat z datového skladu.
Podporu zpracovatelů map povodňového nebezpečí a povodňových rizik a jejich komunikaci se správcem centrálního datové-ho skladu při procesu předávání výstupních dat bude vhodné řešit webovým rozhraním, které bude součástí celkové prezentač-ní vrstvy. Samotnou technickou část sběru poměrně objemných výstupních dat map povodňového nebezpečí a povodňových ri-zik lze realizovat prostřednictvím sítě Internet s využitím technologií umožňujících bezpečný přenos většího objemu dat (např. Secure FTP, WebDAV) - po dokončení výstupních dat rizikové analýzy provede zpracovatel jejich nahrání (upload) do centrál-ního uložiště, odkud budou data převzata správcem datového skladu ke kontrole a dalšímu zpracování
Návrh technologické koncepce CDS a souvisejících komponent není součástí této metodiky.
8.2 Platformy pro zveřejnění výstupních dat rizikové analýzy8.2.1 Webová prezentace
Prezentace aktuálních informací o problematice povodňových rizik v České republice v prostředí Internetu je pravděpodobně nejvhodnější formou zpřístupnění těchto informací veřejnosti. Webová prezentace seznámí srozumitelným způsobem uživatele s danou problematikou, a to s využitím veškerých dostupných moderních webových technologií, včetně publikace geoprostoro-vých dat v podobě dynamických map. Uživatel může pracovat s geoprostorovými daty v prostředí webového prohlížeče bez nut-nosti použití samostatného GIS software, přičemž má k dispozici plnohodnotné ovládací prvky umožňující práci s mapou (po-hyb v mapovém výřezu, vypínání/zapínaní jednotlivých vrstev, atributové dotazy atd.).
Kromě obecných informací o problematice povodňových rizik v ČR, aktualit ve vývoji legislativního rámce (Povodňová směr-nice a související legislativní dokumenty) a dynamické prezentace výstupních dat by v rámci webové prezentace měly být po-psány zdroje a formáty vstupních dat, proces jejich zpracování, požadované formáty výstupů.
V rámci řešení této metodiky byla na webových stránkách oddělení GIS a kartografi e VÚV T.G.M.,v.v.i. vytvořena prezentace důležitých informací souvisejících s tématikou tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik (www.dibavod.cz/ma-py-rizik). Jsou zde prezentovány informace, které by měly být součástí výsledné webové prezentace (mapového portálu), která bude v budoucnu vytvořena za účelem publikace výsledků povodňové rizikové analýzy v ČR v prostředí Internetu.
58
8.2.2 Webové mapové služby
Výsledná data rizikové analýzy bude vhodné publikovat v prostředí internetu také prostřednictvím tzv. webových mapových služeb (WMS - Web Map Service) případně WFS (Web Feature Service). Tyto služby jsou standardem vyvinutým a dále rozši-řovaným konsorciem OGC (Open Geospatial Consortium) a umožňují sdílení geografi ckých dat v prostředí internetu v podobě rastrových obrazových datových formátů (WMS) nebo vektorových dat (WFS). Většina současných klientských GIS softwaro-vých aplikací již podporuje alespoň první z těchto standardů (WMS). Geoprostorová data publikovaná uvedeným způsobem je možné v těchto aplikacích zobrazit jako jednu z vrstev a použít pro tvorbu mapových výstupů apod. Jednou z výhod takového řešení je okamžitý přístup ke zdroji aktuálních dat - v tomto případě by se jednalo o vybraná data z centrálního datového skladu.
9. Vazby na související oblasti
Využití výstupů, které je možné produkovat s použitím popsané metodiky, tj. map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik lze předpokládat nejen ve sférách plánování vodohospodářských služeb a operativního zvládání povodňových situací, ale zejména v oblasti prevence. Jejich nejúčinnějším využitím je pak dlouhodobé usměrňování využívání území způsobem co nej-méně konfl iktním s prostory, ve kterých dochází k odtoku povodňových průtoků. Znamená to nejen postupně budovat opatření na takové omezení nebo usměrnění povodňových průtoků, která budou schopna snížit riziko pro současné využívání území na přijatelnou úroveň, ale také a spíše především, do budoucna upravit využití území ohroženého povodňovým nebezpečím tak, aby tímto využitím vznikalo nejvýše jen přijatelné riziko při odtoku povodní, které územím musí projít.
Tuto úlohu má v současné struktuře veřejné správy plnit územní plánování. Proto se mapy povodňového nebezpečí a mapy po-vodňových rizik musí stát důležitou a neopominutelnou součástí územně plánovacích podkladů, z nichž územní plánování vy-chází a které musí při tvorbě územně plánovací dokumentace kteréhokoliv stupně podrobnosti důsledně respektovat jako pří-rodními podmínkami dané limity využívání území. Modifi kace těchto limitů je možná spíše výjimečně a lokálně, jen v případě ekonomicky zdůvodnitelných možností takových vodohospodářských opatření, která jsou schopna snížit povodňové riziko na přijatelnou úroveň. Pro interpretaci vyhodnoceného ohrožení území povodňovým nebezpečím pro další možné využívání území se doporučuje vycházet z tabulky 5.1, případně, v rámci dalších prací na upřesňování limitů využití území v územním plánová-ní, tuto navrženou interpretaci dále precizovat.
59
LiteraturaBEFFA, C. (2000): A Statistical Approach for Spatial Analysis of Flood Prone Areas. International Symposium on Flood De-
fence, D-Kassel, September 2000.BRŮŽA, M. (2006): Metodika výpočtu potenciálních povodňových škod, disertační práce, ČVUT v Praze, Praha.ČESKÉ STAVEBNÍ STANDARDY (2008): Cenové ukazatele ve stavebnictví (http://www.stavebnistandardy.cz/)ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2008): Veřejná databáze ČSÚ (http://vdb.czso.cz/vdb/index.jsp)ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ (2007): Popis dat Základní báze geografi ckých dat (ZABAGED®), Pra-
ha (http://www.cuzk.cz/), 17 s.DRBAL, K. a kol. (2005): Návrh metodiky stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území a jeho ověření v povodí
Labe. Zpráva řešení za rok 2005. Číslo projektu VaV/650/5/02, VÚV T.G.M., Brno, 144 s., 43 s. příl.DRBAL, K. a kol. (2008): Metodika stanovování povodňových rizik a potenciálních škod v záplavovém území. VÚV T.G.M.,
Brno, 60 s.HORSKÝ, M. (2008): Metody hodnocení potenciálních povodňových škod a jejich aplikace pomocí prostředků GIS. Disertač-
ní práce, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha (před obhajobou)HYVNAR, V. a kol. (2007): Limity využití území. ÚÚR, Brno, 3. vydání. 37. s. KOS, Z. (2004): Rozbor přístupů k určování potenciálních povodňových škod ve velkých průmyslových závodech, In: Návrh
metodiky stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území a její ověření v povodí Labe VaV/650/5/02, VÚV TGM, Brno
Metodický pokyn (28181/2005-16000) k zadávání fotogrammetrických činností pro potřeby vymezování záplavových území v souvislosti s aplikací ustanovení § 66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vod-ní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stano-vování záplavových území.
MZe ČR (2004): Posílení rizikové analýzy a stanovení aktivních zón v českém vodním hospodářství, Nizozemský program “PARTNERS FOR WATER” a Ministerstvo zemědělství ČR; (http://www.mze.cz/attachments/posileni_rizikove_ana-lyzy.pdf), ARCADIS, 108 s.
ŘÍHA, J. a kol. (2005): Riziková analýza záplavových území. Práce a studie Ústavu vodních staveb FAST VUT Brno, Sešit 7, CERM, 286 s., ISBN 80–7204-404–4.
SATRAPA, L. (1999): Povodňové škody – stanovení potenciálních škod způsobených povodněmi. ČVTVHS, Praha, ISBN 80-02-01274-7, 132 s.
TICHÝ, M. (1994): Rizikové inženýrství. 1–Riziko a jeho odhad. Stavební obzor 9/94, s. 261–262VÝZKUMNÝ ÚSTAV GEODETICKÝ, TOPOGRAFICKÝ A KARTOGRAFICKÝ (2008): Terminologický slovník zeměmě-
řictví a katastru nemovitostí.
60
Přílohy
Příloha P1 - Požadovaná výstupní data (xls – soubor)
Příloha P2 - Požadované atributy výstupních dat (xls – soubor)
Příloha P3 - Topologické profi ly (xls – soubor)
Příloha P4 - Požadovaný obsah metadat (xls – soubor)
Příloha P5 - Grafi cké a tabelární vyjádření ztrátových funkcí pro vyjádření škod na vodohospodářské infrastruktuře v závislos-ti na míře povodňového nebezpečí (QN)
Příloha P6 - Cenové indexy ČSÚ (I) a koefi cienty přepočtu hodnoty vodohospodářského majetku (K) pro typy staveb 0, 1, 2 (viz tab. 6.9) – k roku 2007
61
Pílo
ha P
1 - P
ožad
ovan
á vý
stup
ní d
ata
vešk
erá
pros
toro
vá d
ata
mus
í být
v t
chto
refe
ren
ních
sys
tém
ech:
plan
ární
refe
ren
ní s
ysté
m S
-JTS
Kvý
škov
ý re
fere
nní
sys
tém
Bal
t po
vyro
vnán
ípo
vinn
á da
tane
povi
nná
data
skup
ina
dat
data
náze
v so
ubor
u(d
atov
é vr
stvy
)at
ribut
ym
ožné
dat
ové
fom
áty
(az
eno
podl
e pr
iorit
y od
nej
vyšš
í k n
ejni
žší)
typ
dat
geom
etrie
topo
logi
cký
prof
ilpo
znám
ka
hlou
bky
pi p
rto
ku Q
5hl
oubk
y_1d
_q5
hlou
bky
pi p
rto
ku Q
20hl
oubk
y_1d
_q20
hlou
bky
pi p
rto
ku Q
100
hlou
bky_
1d_q
100
hlou
bky
pi p
rto
ku Q
500
hlou
bky_
1d_q
500
rych
lost
i pi p
rto
ku Q
5ry
chlo
sti_
1d_q
5ry
chlo
sti p
i pr
toku
Q20
rych
lost
i_1d
_q20
rych
lost
i pi p
rto
ku Q
100
rych
lost
i_1d
_q10
0ry
chlo
sti p
i pr
toku
Q50
0ry
chlo
sti_
1d_q
500
hlad
ina
pi p
rto
ku Q
5hl
adin
y_1d
_q5
hlad
ina
pi p
rto
ku Q
20hl
adin
y_1d
_q20
hlad
ina
pi p
rto
ku Q
100
hlad
iny_
1d_q
100
hlad
ina
pi p
rto
ku Q
500
hlad
iny_
1d_q
500
použ
itý D
MT
dmt_
1d- .
tif (g
eore
fere
ncov
aný)
- AS
CII
Grid
rast
r- m
ížka
rast
ru d
mt b
y m
la b
ýt s
hodn
á s
míž
kou
rast
ru
hlou
bek
hlou
bky
pi p
rto
ku Q
5hl
oubk
y_2d
_q5
hlou
bky
pi p
rto
ku Q
20hl
oubk
y_2d
_q20
hlou
bky
pi p
rto
ku Q
100
hlou
bky_
2d_q
100
hlou
bky
pi p
rto
ku Q
500
hlou
bky_
2d_q
500
rych
lost
i pi p
rto
ku Q
5ry
chlo
sti_
2d_q
5ry
chlo
sti p
i pr
toku
Q20
rych
lost
i_2d
_q20
rych
lost
i pi p
rto
ku Q
100
rych
lost
i_2d
_q10
0ry
chlo
sti p
i pr
toku
Q50
0ry
chlo
sti_
2d_q
500
hlad
ina
pi p
rto
ku Q
5hl
adin
y_2d
_q5
hlad
ina
pi p
rto
ku Q
20hl
adin
y_2d
_q20
hlad
ina
pi p
rto
ku Q
100
hlad
iny_
2d_q
100
hlad
ina
pi p
rto
ku Q
500
hlad
iny_
2d_q
500
použ
itý D
MT
dmt_
2d- .
tif (g
eore
fere
ncov
aný)
- AS
CII
Grid
rast
r- m
ížka
rast
ru d
mt b
y m
la b
ýt s
hodn
á s
míž
kou
rast
ru
hlou
bek
osa
toku
a v
ýpo
tové
pí
né p
rofil
yos
a_pr
ofily
- .sh
p ne
bo .g
ml (
linie
s a
tribu
ty p
odle
spe
cifik
ace
v p
íloze
P2)
ve
ktor
linie
2- v
ypo
tové
pí
né p
rofil
y po
uze
v ús
ecíc
h, k
de b
yl p
ouži
t 1D
hyd
rody
nam
ický
mod
el
zápl
avov
é úz
emí p
i pr
toku
Q5
zu_q
5zá
plav
ové
územ
í pi p
rto
ku Q
20zu
_q20
zápl
avov
é úz
emí p
i pr
toku
Q10
0zu
_q10
0zá
plav
ové
územ
í pi p
rto
ku Q
500
zu_q
500
- vel
ikos
t pix
elu
rast
ru b
y m
la b
ýt z
vole
na v
rozm
ezí (
2m x
2m) -
(5m
x 5
m) a
mla
by
odpo
vída
t roz
lišen
í výp
oet
ní
sít
pou
žité
ho h
ydro
dyna
mic
kého
mod
elu
- hod
noty
hlo
ubek
nes
mjí
být z
ápor
né
- hod
noty
rych
lost
í nes
mjí
být z
ápor
né
- vel
ikos
t pix
elu
rast
ru b
y m
la b
ýt z
vole
na v
rozm
ezí (
2m x
2m) -
(5m
x 5
m) a
mla
by
odpo
vída
t roz
lišen
í výp
oet
ní
sít
pou
žité
ho h
ydro
dyna
mic
kého
mod
elu
- hod
noty
hlo
ubek
nes
mjí
být z
ápor
né
- vel
ikos
t pix
elu
rast
ru b
y m
la b
ýt z
vole
na v
rozm
ezí (
2m x
2m) -
(5m
x 5
m) a
mla
by
odpo
vída
t roz
lišen
í výp
oet
ní
sít
pou
žité
ho h
ydro
dyna
mic
kého
mod
elu
- hod
noty
rych
lost
í nes
mjí
být z
ápor
né
- záp
lavo
vá ú
zem
í by
mla
být
rozd
lena
na
poly
gony
po
dle
data
vym
ezen
í a ty
pu p
ouži
tého
hyd
rody
nam
ické
ho
mod
elu
3
- vel
ikos
t pix
elu
rast
ru b
y m
la b
ýt z
vole
na v
rozm
ezí (
2m x
2m) -
(5m
x 5
m) a
mla
by
odpo
vída
t roz
lišen
í výp
oet
ní
sít
pou
žité
ho h
ydro
dyna
mic
kého
mod
elu
- hod
noty
hla
din
nesm
jí bý
t záp
orné
- pok
ud js
ou v
této
pod
ob k
dis
pozi
ci
- hod
noty
hla
din
nesm
jí bý
t záp
orné
- .tif
(geo
refe
renc
ovan
ý)- A
SC
II G
rid
- .sh
p ne
bo .g
ml (
poly
gony
s a
tribu
ty p
odle
sp
ecifi
kace
v p
íloze
P2)
výsl
edky
hyd
raul
ický
ch
výpo
t (1
D m
odel
)
- .tif
(geo
refe
renc
ovan
ý)- A
SC
II G
rid
ano
- .tif
(geo
refe
renc
ovan
ý)- A
SC
II G
rid
- .tif
(geo
refe
renc
ovan
ý)- A
SC
II G
rid
- .s
hp n
ebo
.gm
l (bo
dy s
atri
buty
pod
le s
peci
fikac
e v
pílo
ze P
2)
rast
r
rast
r
vekt
orpo
lygo
n
- .tif
(geo
refe
renc
ovan
ý)- A
SC
II G
rid
popi
s to
ku a
inun
dace
, zá
plav
ová
územ
í (h
rani
ce ro
zliv
)
výsl
edky
hyd
raul
ický
ch
výpo
t (2
D m
odel
)
ano
rast
r
1
bod
vekt
or
rast
r
rast
r
62
Pílo
ha P
1 - P
ožad
ovan
á vý
stup
ní d
ata
vešk
erá
pros
toro
vá d
ata
mus
í být
v t
chto
refe
ren
ních
sys
tém
ech:
plan
ární
refe
ren
ní s
ysté
m S
-JTS
Kvý
škov
ý re
fere
nní
sys
tém
Bal
t po
vyro
vnán
ípo
vinn
á da
tane
povi
nná
data
skup
ina
dat
data
náze
v so
ubor
u(d
atov
é vr
stvy
)at
ribut
ym
ožné
dat
ové
fom
áty
(az
eno
podl
e pr
iorit
y od
nej
vyšš
í k n
ejni
žší)
typ
dat
geom
etrie
topo
logi
cký
prof
ilpo
znám
ka
inte
nzita
pov
odn
pi p
rto
ku Q
5in
tenz
ita_q
5in
tenz
ita p
ovod
n p
i pr
toku
Q20
inte
nzita
_q20
inte
nzita
pov
odn
pi p
rto
ku Q
100
inte
nzita
_q10
0in
tenz
ita p
ovod
n p
i pr
toku
Q50
0in
tenz
ita_q
500
povo
dov
é oh
rože
níoh
roze
nian
o- .
shp
nebo
.gm
l (po
lygo
ny s
atri
buty
pod
le
spec
ifika
ce v
pílo
ze P
2)ve
ktor
poly
gon
4
zran
iteln
ost z
ájm
ovéh
o úz
emí
zran
iteln
ost
ano
- .sh
p ne
bo .g
ml (
poly
gony
s a
tribu
tem
ur
ujíc
ím
kate
gorii
vyu
žití
územ
í - v
iz s
peci
fikac
e at
ribut
)ve
ktor
poly
gon
5
nep
ijate
lné
rizik
one
pr_r
izik
oan
o- .
shp
nebo
.gm
l (po
lygo
ny s
atri
buty
pod
le
spec
ifika
ce v
pílo
ze P
2)ve
ktor
poly
gon
5- p
loch
y úz
emí,
nebo
jejic
h ás
ti, u
kte
rých
byl
o p
ekro
eno
nejv
yšší
pija
teln
é oh
rože
ní- m
ly b
y bý
t roz
dle
ny p
odle
stu
pn o
hrož
ení
citli
vé o
bjek
tyci
tl_ob
jekt
yan
o- .
shp
nebo
.gm
l (bo
dy s
atri
buty
pod
le s
peci
fikac
e v
pílo
ze P
2)ve
ktor
bod
6- b
odov
á vr
stva
zná
zor
ujíc
í citl
ivé
obje
kty
v úz
emí
loka
lizac
e fo
todo
kum
enta
cezá
jmov
eho
územ
ílo
kaliz
ace_
foto
ano
- .sh
p ne
bo .g
ml (
body
s a
tribu
ty p
odle
spe
cifik
ace
v p
íloze
P2)
vekt
orbo
d- b
odov
á vr
stva
zná
zor
ujíc
í lok
aliz
aci m
íst s
exi
stuj
ící
foto
doku
men
tací
met
adat
a (i
nfor
mac
e o
date
ch)
met
adat
a- .
xml
text
- ke
každ
ému
výst
upní
mu
dato
vém
u so
ubor
u (d
atov
é vr
stv
) mus
í být
vyp
lnna
met
adat
a po
dle
XM
L sc
hém
atu
v so
ubor
u "m
etad
ata.
xsd"
)
Uve
dená
výs
tupn
í dat
a bu
dou
ped
ána
v ad
resá
i ozn
aen
ém je
dnoz
naný
m id
entif
ikát
orem
úse
ku u
vede
ným
v s
ezna
mu
úsek
tok
- na
pík
lad:
V p
ípad
vtš
í roz
lohy
map
ovan
ého
územ
í bud
e ne
zbyt
né v
ýstu
pní d
ata
z d
vod
vel
ikos
ti je
dnot
livýc
h so
ubor
vho
dným
zp
sobe
m ro
zdlit
na
více
ás
tí -
tak,
ab y
kaž
dá
ást o
bsah
oval
a je
dnu
ucel
enou
díl
í obl
ast m
apov
anéh
o úz
emí.
Dat
a ka
ždé
díl
í obl
asti
budo
u p
edán
a v
sam
osta
tném
adr
esá
i po j
men
ovan
ém k
ombi
nací
jedn
ozna
ného
iden
tifik
átor
u ús
eku
toku
a ro
zsah
u í
ní k
ilom
etrá
že -
nap
íkla
d:
- hod
noty
inte
nzit
nesm
jí bý
t záp
orné
rast
r
výst
upy
rizik
ové
anal
ýzy
- .tif
(geo
refe
renc
ovan
ý)- A
SC
II G
rid
63
Pílo
ha P
2 - P
ožad
ovan
é at
ribut
y vý
stup
ních
dat
dato
vá v
rstv
a /
vrst
vyat
ribut
dato
vý ty
ppo
pis
atrib
utu
rozs
ah h
odno
tpo
znám
ka
rych
lost
i_1d
_q5
rych
lost
i_1d
_q20
rych
lost
i_1d
_q10
0ry
chlo
sti_
1d_q
500
rych
lost
nezá
porn
é de
setin
né
íslo
rych
lost
id_p
rof
nezá
porn
é ce
lé
íslo
jedn
ozna
ný id
entif
ikát
or p
íné
ho p
rofil
u
stan
nezá
porn
é de
setin
né
íslo
loká
lní s
tani
ení p
íné
ho p
rofil
u [k
m]
hl_q
5ne
zápo
rné
dese
tinné
ís
lohl
oubk
a p
i pr
toku
Q5
hl_q
20ne
zápo
rné
dese
tinné
ís
lohl
oubk
a p
i pr
toku
Q20
hl_q
100
nezá
porn
é de
setin
né
íslo
hlou
bka
pi p
rto
ku Q
100
hl_q
500
nezá
porn
é de
setin
né
íslo
hlou
bka
pi p
rto
ku Q
500
id_z
une
zápo
rné
celé
ís
loje
dnoz
naný
iden
tifik
átor
pol
ygon
u zá
plav
ovéh
o úz
emí
zuid
text
iden
tifik
átor
záp
lavo
vého
úze
mí v
eden
ý v
PO
VIS
a C
EZÚ
auto
rte
xtau
tor v
ymez
ení z
ápla
vové
ho ú
zem
ída
t_vy
mte
xtda
tum
vym
ezen
í záp
lavo
vého
úze
mí
mod
elte
xtin
form
ace
o po
užité
m h
ydro
dyna
mic
kém
mod
elu
dmt
text
info
rmac
e o
použ
itém
dig
itáln
ím m
odel
u te
rénu
(zdr
oj, p
esno
st)
zpra
vate
xtná
zev
soub
oru
s te
chni
ckou
zpr
ávou
osa_
prof
ilyU
lini
ovéh
o pr
vku
znáz
oruj
ícíh
o os
u to
ku n
ebud
ou p
opsa
né
atrib
uty
vypl
nny
.
zu_q
5zu
_q20
zu_q
100
zu_q
500
64
Pílo
ha P
2 - P
ožad
ovan
é at
ribut
y vý
stup
ních
dat
dato
vá v
rstv
a /
vrst
vyat
ribut
dato
vý ty
ppo
pis
atrib
utu
rozs
ah h
odno
tpo
znám
ka
kat_
kod
text
kód
kate
gorie
vyu
žití
územ
í
BY
- by
dlen
íS
M -
smíš
ené
ploc
hyO
V -
oban
ské
vyba
veno
stTV
- te
chni
cká
vyba
veno
stD
O -
dopr
avní
infra
stru
ktur
aV
Y -
výro
bní p
loch
y a
skla
dyR
S -
rekr
eace
a s
port
VP
- vo
dní p
loch
yZE
- ze
le
lege
nda
text
(max
. 25
znak
)po
pis
lege
ndy
z Ú
PD
pozn
ámka
text
(max
. 50
znak
)po
znám
ka k
dan
é pl
oše,
zdr
oj in
form
ací o
vy
užití
aj.
stav
text
stav
pod
le Ú
zem
n p
láno
vací
do
kum
enta
ce
S -
stav
N -
návr
hV
- vý
hled
rizik
one
zápo
rné
celé
ís
loho
dnot
a m
axim
ální
ho d
osaž
enéh
o riz
ika
v da
né p
loše
0 - m
axim
ální
pija
teln
é riz
iko
nep
ekro
eno
3 - s
tedn
í4
- vys
oké
Uvé
st n
ejvy
šší h
odno
tu h
odno
tu
rizik
a do
saže
nou
v da
né p
loše
.
ohro
zeni
kat_
ohr
klad
né c
elé
íslo
kate
gorie
ohr
ožen
í
1 - r
ezid
uáln
í2
- níz
ké3
- ste
dní
4 - v
ysok
é
nepr
_riz
iko
kat_
ohr
klad
né c
elé
íslo
kate
gorie
ohr
ožen
í3
- ste
dní
4 - v
ysok
é
zran
iteln
ost
65
Pílo
ha P
2 - P
ožad
ovan
é at
ribut
y vý
stup
ních
dat
dato
vá v
rstv
a /
vrst
vyat
ribut
dato
vý ty
ppo
pis
atrib
utu
rozs
ah h
odno
tpo
znám
ka
kat_
kod
text
kód
kate
gorie
vyu
žití
územ
íst
ejné
jako
u z
rani
teln
osti
Hod
nota
atri
butu
mus
í být
sho
dná
s ho
dnot
ou s
tejn
ého
atrib
utu
poly
gonu
zr
anite
lnos
ti úz
emí n
a kt
erém
leží
.
CO
_kod
text
kód
kate
gorie
citl
ivéh
o ob
jekt
u
Sk
- ško
lstv
íZd
- zd
ravo
tnic
tví a
soc
. pé
eZs
- H
asi
ský
zách
rann
ý sb
or, P
olic
ie, A
rmád
a R
Ku
- kul
turn
í obj
ekty
En
- ene
rget
ika
VH
- vo
doho
spod
ásk
á in
frast
rukt
ura
Pok
ud to
vyž
aduj
e ko
nkré
tní s
ituac
e ve
ana
lyzo
vané
m ú
zem
í, je
mož
né
ozší
it ka
tego
rie p
ro c
itliv
é ob
jekt
y, je
vš
ak t
eba
tuto
sku
teno
st u
vést
v
doku
men
taci
pos
tupu
pro
vede
né
rizik
ové
anal
ýzy
popi
ste
xt (m
ax. 2
5 zn
ak)
podr
obn
jší p
opis
citl
ivéh
o ob
jekt
u (n
ap.
hosp
ic)
loka
lizac
e_fo
tona
z_fo
tote
xtná
zev
soub
oru
s fo
togr
afií
dané
loka
lity
citl_
obje
kty
66
Pílo
ha P
3 - T
opol
ogic
ké p
rofil
y
topo
logi
cký
prof
ilge
omet
rieda
tové
vrs
tvy
topo
logi
cká
prav
idla
Pol
ygon
y no
v v
ymez
enýc
h zá
plav
ovýc
h úz
emí b
y m
ly p
lynu
le n
avaz
ovat
na
poly
gony
dív
e vy
mez
enýc
h zá
plav
ovýc
h úz
emí,
prvk
y by
se
nem
ly p
ekrý
vat,
mly
by
sdíle
t spo
leno
u hr
anu.
Obá
lka
poly
gon
záp
lavo
vých
úze
mí s
niž
ší n
-leto
stí m
usí l
ežet
uvn
it o
bálk
y po
lygo
n z
ápla
vový
ch ú
zem
í s v
yšší
N-
leto
stí.
Nes
mí d
ochá
zet k
víc
enás
obné
mu
výsk
ytu
pros
toro
v to
tožn
ých
prvk
.P
rb
h hr
anic
pol
ygon
záp
lavo
vých
úze
mí m
usí o
dpov
ídat
pr
bhu
hra
nic
rast
r h
loub
ek a
rych
lost
í odp
ovíd
ajíc
í N-
leto
sti.
Prv
ky s
e ne
smí p
ekrý
vat.
Piro
zen
sou
sedí
cí p
rvky
mus
í sdí
let s
pole
nou
hran
u.Je
dnot
livé
prvk
y se
spo
jitým
cha
rakt
erem
nes
mí b
ýt b
ezd
vodn
rozd
leny
na
více
ás
tí.N
esm
í doc
háze
t k v
ícen
ásob
ném
u vý
skyt
u pr
osto
rov
toto
žnýc
h pr
vk.
Prv
ky s
e ne
smí p
ekrý
vat,
moh
ou s
e po
uze
kíž
it.P
iroze
n n
avaz
ujíc
í prv
ky m
usí s
díle
t spo
lený
kon
cový
bod
.Je
dnot
livé
prvk
y se
spo
jitým
cha
rakt
erem
nes
mí b
ýt b
ezd
vodn
rozd
leny
na
více
ás
tí.N
esm
í doc
háze
t k v
ícen
ásob
ném
u vý
skyt
u pr
osto
rov
toto
žnýc
h pr
vk.
Vše
chny
prv
ky m
usí l
ežet
uvn
it o
bálk
y po
lygo
n z
ápla
vový
ch ú
zem
í.
Obá
lka
poly
gon
pov
odov
ého
ohro
žení
mus
í odp
ovíd
at h
rani
cím
záp
lavo
vého
úze
mí s
nej
vyšš
í pou
žito
u N
-leto
stí.
Nes
mí d
ochá
zet k
víc
enás
obné
mu
výsk
ytu
pros
toro
v to
tožn
ých
prvk
.Je
dnot
livé
prvk
y se
spo
jitým
cha
rakt
erem
nes
mí b
ýt b
ezd
vodn
rozd
leny
na
více
ás
tí.P
rvky
se
nesm
í pek
rýva
t.P
iroze
n s
ouse
dící
prv
ky m
usí s
díle
t spo
leno
u hr
anu.
Nes
mí d
ochá
zet k
víc
enás
obné
mu
výsk
ytu
pros
toro
v to
tožn
ých
prvk
.P
rvky
se
nesm
í pek
rýva
t.P
iroze
n s
ouse
dící
prv
ky m
usí s
díle
t spo
leno
u hr
anu.
Jedn
otliv
é pr
vky
se s
pojit
ým c
hara
kter
em n
esm
í být
bez
dvo
dn ro
zdle
ny n
a ví
ce
ástí.
Nes
mí d
ochá
zet k
víc
enás
obné
mu
výsk
ytu
pros
toro
v to
tožn
ých
prvk
.K
aždý
prv
ek m
usí l
ežet
uvn
it p
olyg
onov
ého
prvk
u z
vrst
vy "z
rani
teln
ost",
ke
kter
ému
nále
ží.
zu_q
5zu
_q20
zu_q
100
zu_q
500
osa_
prof
ily
4po
lygo
n
1 2 3
poly
gon
linie
rych
lost
i_1d
_q5
rych
lost
i_1d
_q20
rych
lost
i_1d
_q10
0ry
chlo
sti_
1d_q
500
ohro
zeni
poly
gon
bod
6bo
dci
tl_ob
jekt
y
zran
iteln
ost
nepr
_riz
iko
5
67
P íloha P4 - Požadovaný obsah metadat- uvedená tabulka má pouze ilustra ní charakter- metadata musí být p edána ve formátu XML s p esným dodržením struktury dané XML schématem
Popis metadat Metadata P íkladozna ení souboru název datového souboru (vrstvy) hloubky_1d_q5anotace stru ný popis obsahu hloubky 1D p i pr toku Q5
stru ná lokalizace ešeného území lokalizace Svitávka .km. 15 - 31
vektor, rastr, tabulka (v p ípad rastrových dat uvést velikost pixelu) typ dat rastr 2mx2m
bod, linie, polygon (vypl ovat pouze v p ípad prostorových dat ve vektorové form )
geometrie
datový formát s íslem jeho verze (pokud existuje)
datový formát .tif
datum poslední aktualizace dat posledníaktualizace 10.1.2011
dostupné informace o p esnosti dat p esnost výšková p esnost 0,4 m
popis zdroje dat nebo zp sobu jejich vytvo ení zdroj dat hydrodynamické modelování
podmínky užití dat, licen ní omezení podmínky užití pouze pro zpracování projektu
up es ující poznámka k dat m poznámka
kontaktní údaje na tv rce dat:
68
Příloha P5 – Grafi cké a tabelární vyjádření ztrátových funkcí pro vyjádření škod na vodohos-podářské infrastruktuře v závislosti na míře povodňového nebezpečí (QN)
Ztrátová funkce Ztráta [%] v závislosti na míře povodňového nebezpečí (QN)
Kategorie toků Q10 Q20 Q50 Q100 ≥Q200
A – úseky toků s Qa do 10,0 m3/s 11,35 14,04 17,63 20,62 23,10
B – úseky toků s Qa 10,1 – 25,0 m3/s 7,82 9,27 11,60 13,51 14,86
C – úseky toků s Qa nad 25,0 m3/s 2,41 2,86 3,47 3,78 4,07
69
Příloha P6 – Cenové indexy ČSÚ (I) a koefi cienty přepočtu hodnoty vodohospodářského majet-ku (K) pro typy staveb 0, 1, 2 (viz tab. 6.9) – k roku 2007
Evropská unieSpolufi nancováno z prostředků Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Technické pomoci Operačního programu Životní prostředí.
Ministerstvo životního prostředíStátní fond životního prostředí České republikywww.opzp.czZelená linka 800 260 [email protected]
V Praze duben 2010
Ing. Václav Dvořák, Ph.D., v.r.ředitel odboru ochrany vod
71
5.
SDĚLENÍ odboru ochrany vod o zrušení odvětvových technických norem vodního hospodářství
SDĚLENÍ
Ing. Václav Dvořák, Ph.D., v.r.ředitel odboru ochrany vod
TNV 75 7385 Jakost vod – Stanovení železa a manganu – Metoda plamenové atomové absorpční spektrometrie
Tato norma byla zrušena k 31.3.2010.
Pro stanovení železa a manganu metodou AAS platí ČSN 75 7385 Jakost vod - Stanovení železa a manganu – Metoda plame-nové atomové absorpční spektrometrie, vydaná v březnu 2010, která výše uvedenou TNV plně nahrazuje.
TNV 75 7415 Jakost vod – Stanovení celkových kyanidů Tato norma byla zrušena k 31.3.2010.
Pro stanovení celkových kyanidů platí ČSN 75 7415 Jakost vod – Stanovení celkových kyanidůpo destilaci – Metoda fotometrická, odměrná a potenciometrická, vydaná v březnu 2010, která výše uvedenou TNV plně na-hrazuje.
TNV 75 7477 Jakost vod – Stanovení síranů odměrnou metodou s dusičnanem olovnatým Tato norma byla zrušena k 31.3.2010.
Pro stanovení síranů odměrnou metodou s dusičnanem olovnatým platí ČSN 75 7447 Jakost vod – Stanovení rozpuštěných sí-ranů – Odměrná metoda s dusičnanem olovnatým, vydaná v březnu 2010, která výše uvedenou TNV plně nahrazuje.
TNV 75 7520 Jakost vod - Stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem CHSKCr Tato norma byla zrušena k 31.3.2010.
Pro stanovení chemické spotřeby kyslíku dichromanem platí normy ČSN ISO 15705 (75 7521) Jakost vod – Stanovení chemické spotřeby kyslíku (CHSKCr) – Metoda ve zkumavkách a ČSN ISO 6060 (75 7522) Jakost vod – Stanovení chemické spotřeby kyslíku, které výše uvedenou TNV nahrazují.
TNV 75 7625 Jakost vod – Stanovení radonu 222 kapalinovou scintilační měřicí metodou Tato norma byla zrušena k 31.3.2010.
Pro stanovení radonu 222 kapalinovou scintilační měřicí metodou platí ČSN 75 7625 Jakost vod – Stanovení radonu 222 ka-palinovou scintilační měřicí metodou, vydaná v březnu 2010, která výše uvedenou TNV plně nahrazuje.
TNV 75 7837 Jakost vod – Stanovení koliformních bakterií v nedesinfi kovaných vodách Tato norma byla zrušena k 31.3.2010.
Pro stanovení koliformních bakterií v nedesinfi kovaných vodách platí ČSN 75 7837 Jakost vod – Stanovení koliformních bak-terií v nedesinfi kovaných vodách, vydaná v březnu 2010, která výše uvedenou TNV plně nahrazuje.
72
6.
SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se
zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2008
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění vymezují jako území v rámci zóny nebo aglomerace, na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek.
Tab. A obsahuje, v členění na zóny a aglomerace, procenta území, kde došlo k překročení některého z imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a cílového imisního limitu pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy). Tabulka A neuvádí procento území, na kterém došlo k překročení cílového imisního limitu pro arsen resp. kadmium, neboť k tomuto překročení došlo pouze v Aglomeraci Praha (arsen - 4,16 %), Aglomeraci Moravskoslezský kraj (arsen - 0,75 %, kadmium - 0,07 %) a v Zóně Středočeský kraj (arsen - 0,62 %).
Tab. B obsahuje, v členění na zóny a aglomerace, procenta území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu pro troposférický ozón pro ochranu zdraví lidí.
Tab. C uvádí překročení hodnoty imisního limitu pro oxidy dusíku (NOx) a oxid siřičitý (SO2) a cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci chráněných krajinných oblastí (CHKO) a národních parků (NP).
Na obrázku č. 1 je zobrazeno území, kde došlo v roce 2008 k překročení imisních limitů (a imisních limitů zvýšených o mez tolerance) pro ochranu lidského zdraví v České republice.
Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je předmětem tabulek I, jednotlivě pro každou zónu či aglomeraci zvlášť. Členění České republiky na aglomerace a zóny je obsahem Věstníku Ministerstva životního prostředí č. 11/2005. Jako nejmenší územní jednotka, pro kterou byly oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezeny, byla zvolena území stavebních úřadů.
Samostatně je podávána informace o velikosti území, kde došlo k současnému překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance pro oxid dusičitý (Tab. II) a území, kde došlo k překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren, arsen a kadmium (Tab. III). Tato informace je prezentována jako procenta území stavebních úřadů.
Informace o překračování všech přípustných úrovní znečištění ovzduší pro ochranu zdraví lidí (vyjma cílového imisního limitu pro troposférický ozon) je znázorněna pro jednotlivé zóny a aglomerace i grafi cky.V tabulkách a v grafi ckém zobrazení jsou použity následující zkratky: IL (příp. LV) – imisní limit; CIL (příp. TV)– cílový imisní limit; d IL – 24hodinový imisní limit; r IL – roční imisní limit, IL + MT (příp. LV + MT) – roční imisní limit zvýšený o mez tolerance.
Ing. Jan Kužel, v. r.ředitel odboru ochrany ovzduší
73
Tab. A. Území, kde došlo k překročení hodnot imisních limitů pro PM10, NO2 a benzen a cílových imisních limitů pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací (v % plochy zóny/aglomerace)
Zóna/aglomerace PM10 (r IL)
PM10(d IL)
NO2(r IL)
Benzen(r IL)
Souhrn překročení
ILB(a)P
Souhrn překročení
CIL
Aglomerace Hl. m. Praha 0,45 1,80 8,70 - 9,85 77,37 78,54Zóna Středočeský kraj - 0,26 0,09 - 0,34 2,98 3,42Zóna Jihočeský kraj - - - - - 0,93 0,93Zóna Plzeňský kraj - - - - - 1,41 1,41Zóna Karlovarský kraj - - - - - - -Zóna Ústecký kraj - 1,03 0,04 - 1,07 1,89 1,89Zóna Liberecký kraj - - - - - 1,39 1,39Zóna Královéhradecký kraj - - 0,02 - 0,02 0,78 0,78Zóna Pardubický kraj - - - - - - -Zóna kraj Vysočina - - - - - 0,06 0,06Zóna Jihomoravský kraj - 0,15 - - 0,15 0,22 0,22Aglomerace Brno - 7,43 1,74 - 8,30 58,05 58,05Zóna Olomoucký kraj - 0,65 0,02 - 0,65 2,18 2,18Zóna Zlínský kraj - 1,00 - - 1,00 2,85 2,85Aglomerace Moravskoslezský kraj 6,54 36,13 0,09 0,31 36,13 25,04 25,04Česká republika 0,45 2,73 0,08 0,02 2,80 3,60 3,66
Poznámky: V tabulce i dále v textu: IL – imisní limit; CIL – cílový imisní limit; d IL – 24hodinový imisní limit; r IL – roční imisní limit, IL + MT – roční imisní limit zvýšený o mez tolerance
Tab. B. Území, kde došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon (v % plochy zóny/aglomerace)
Zóna/Aglomerace Troposférický ozon
Aglomerace Hlavní město Praha 32,90 Zóna Středočeský kraj 90,51 Zóna Jihočeský kraj 91,99 Zóna Plzeňský kraj 93,60 Zóna Karlovarský kraj 94,12 Zóna Ústecký kraj 95,62 Zóna Liberecký kraj 97,25 Zóna Královéhradecký kraj 97,06 Zóna Pardubický kraj 66,50 Zóna Vysočina 98,98 Zóna Jihomoravský kraj 100 Aglomerace Brno 100 Zóna Olomoucký kraj 99,72 Zóna Zlínský kraj 100 Aglomerace Moravskoslezský kraj 100
74
Tab. C. Překročení hodnoty imisního limitu pro oxidy dusíku (NOx) a oxid siřičitý (SO2) a cílového imisního limitu pro troposférický ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO (v % plochy NP a CHKO).
CHKO+NPSO2
(zimní průměr)
SO2(r IL)
NOx(r IL)
Troposférický ozon (AOT40)
Souhrn překročení IL
+ CIL
KRNAP - - 0,1 78,3 78,3
NP České Švýcarsko - - - 100 100
NP Podyjí - - - 100 100
NP Šumava - - 0,1 100 100
CHKO Beskydy - - - 92,4 92,4
CHKO Bílé Karpaty - - - 100 100
CHKO Blaník - - - 100 100
CHKO Blanský les - - - 100 100
CHKO Broumovsko - - - 100 100
CHKO České středohoří 0,04 0,04 4,1 98,4 99,2
CHKO Český kras - - 10,4 100 100
CHKO Český les - - 0,2 100 100
CHKO Český ráj - - 0,2 100 100
CHKO Jeseníky - - - 100 100
CHKO Jizerské hory - - - 99,7 99,7
CHKO Kokořínsko - - - 100 100
CHKO Křivoklátsko - - 0,4 100 100
CHKO Labské pískovce - - 1,1 99,3 99,3
CHKO Litovelské Pomoraví - - 5,5 94,1 94,2
CHKO Lužické hory - - - 99,8 99,8
CHKO Moravský kras - - - 100 100
CHKO Orlické hory - - - 100 100
CHKO Pálava - - - 100 100
CHKO Poodří - - 1,7 0,2 2,0
CHKO Slavkovský les - - 0,1 99,3 99,4
CHKO Šumava - - - 100 100
CHKO Třeboňsko - - - 100 100
CHKO Žďárské vrchy - - - 34,2 34,2
CHKO Železné hory - - 0,00010 61,0 61,0
75
Obr. č. 1 – Území, kde došlo k překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví, rok 2008
76
Aglomerace Hlavní město Praha
77
Tab. I. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
Stavební úřad PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL
Úřad městské části Praha 1 - 55,7 55,7 Úřad městské části Praha 2 - 72,0 72,0 Úřad městské části Praha 3 - 34,2 34,2 Úřad městské části Praha 4 10,9 20,4 30,2 Úřad městské části Praha 5 4,9 11,8 12,0 Úřad městské části Praha 16 0,1 - 0,1 Úřad městské části Praha 6 - 2,3 2,3 Úřad městské části Praha 7 - 21,1 21,1 Úřad městské části Praha 8 - 8,0 8,0 Úřad městské části Praha 9 - 21,1 21,1 Úřad městské části Praha 18 - - - Úřad městské části Praha 19 - - - Úřad městské části Praha 10 - 21,3 21,3 Úřad městské části Praha 11 11,1 - 11,1 Úřad městské části Praha 12 - - - Úřad městské části Praha 13 5,2 29,9 29,9 Úřad městské části Praha 17 - 20,8 20,8 Úřad městské části Praha 14 - - - Úřad městské části Praha 21 - - - Úřad městské části Praha 20 - - - Úřad městské části Praha 15 - 2,7 2,7 Úřad městské části Praha 22 - 3,0 3,0
Tab. II. Překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance (v % území)
Stavební úřad NO2 (r IL + MT) Úřad městské části Praha 1 55,7 Úřad městské části Praha 2 72,0 Úřad městské části Praha 3 26,7 Úřad městské části Praha 4 20,4 Úřad městské části Praha 5 11,8 Úřad městské části Praha 6 0,5 Úřad městské části Praha 7 8,3 Úřad městské části Praha 8 3,6 Úřad městské části Praha 9 7,7 Úřad městské části Praha 10 6,6 Úřad městské části Praha 13 16,4 Úřad městské části Praha 17 1,7 Úřad městské části Praha 15 2,7
78
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a arsen (v % území)
Stavební úřad B(a)P As Souhrn překročení CIL
Úřad městské části Praha 1 100 - 100
Úřad městské části Praha 2 100 - 100
Úřad městské části Praha 3 100 - 100
Úřad městské části Praha 4 93,0 - 93,0
Úřad městské části Praha 5 82,8 4,6 87,4
Úřad městské části Praha 16 68,0 0,1 68,0
Úřad městské části Praha 6 77,3 - 77,3
Úřad městské části Praha 7 100 - 100
Úřad městské části Praha 8 80,9 - 80,9
Úřad městské části Praha 9 100 - 100
Úřad městské části Praha 18 77,7 - 77,7
Úřad městské části Praha 19 88,0 - 88,0
Úřad městské části Praha 10 100 - 100
Úřad městské části Praha 11 74,4 - 74,4
Úřad městské části Praha 12 27,0 - 27,0
Úřad městské části Praha 13 76,9 72,3 94,8
Úřad městské části Praha 17 87,8 22,0 87,8
Úřad městské části Praha 14 100 - 100
Úřad městské části Praha 21 75,3 - 75,3
Úřad městské části Praha 20 78,0 - 78,0
Úřad městské části Praha 15 88,0 - 88,0
Úřad městské části Praha 22 39,8 - 39,8
79
Zóna Středočeský kraj
80
Tab. I. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
Stavební úřad PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL Městský úřad Beroun 2,3 0,3 2,6 Městský úřad Králův Dvůr 0,6 - 0,6 Magistrát města Kladna 3,3 - 3,3 Městský úřad Velvary 1,0 - 1,0 Městský úřad Kralupy nad Vltavou 8,9 - 8,9 Městský úřad Veltrusy 5,8 - 5,8 Městský úřad Odolena Voda 3,4 - 3,4 Městský úřad Černošice 2,0 4,8 4,8 Obecní úřad Průhonice 16,8 - 16,8 Městský úřad Rudná 1,5 11,6 11,6
Tab. II. Překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance (v % území)
Stavební úřad NO2 (r IL + MT) Městský úřad Černošice 4,8 Městský úřad Rudná 2,9
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren a arsen (v % území)
Stavební úřad B(a)P As Souhrn překročení CIL Městský úřad Benešov 1,3 - 1,3 Městský úřad Vlašim 1,0 - 1,0 Městský úřad Beroun 6,2 - 6,2 Městský úřad Hořovice 4,7 - 4,7 Městský úřad Zdice 2,2 - 2,2 Městský úřad Žebrák 1,9 - 1,9 Městský úřad Králův Dvůr 2,7 - 2,7 Magistrát města Kladna 26,6 22,5 41,2 Městský úřad Slaný 9,7 0,5 10,2 Městský úřad Stochov 28,0 - 20,8 Městský úřad Unhošť 3,1 - 3,1 Městský úřad Velvary 1,0 - 1,0 Úřad městyse Zlonice 1,1 - 1,1 Městský úřad Český Brod 2,5 - 2,5 Městský úřad Kolín 5,5 - 5,5 Městský úřad Pečky 5,9 - 5,9 Městský úřad Kutná Hora 3,1 - 3,1 Městský úřad Kostelec nad Labem 4,2 - 4,2 Městský úřad Kralupy nad Vltavou 12,4 - 12,4 Městský úřad Mělník 4,4 - 4,4 Městský úřad Neratovice 14,8 - 14,8 Městský úřad Veltrusy 5,5 - 5,5 Městský úřad Benátky nad Jizerou 2,4 - 2,4 Městský úřad Dobrovice 0,1 - 0,1 Magistrát města Mladá Boleslav 5,5 - 5,5 Městský úřad Kosmonosy 18,5 - 18,5
81
Stavební úřad B(a)P As Souhrn překročení CIL Městský úřad Lysá nad Labem 5,2 - 5,2 Městský úřad Nymburk 3,7 - 3,7 Městský úřad Poděbrady 2,9 - 2,9 Městský úřad Milovice 7,2 - 7,2 Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 10,3 - 10,3 Městský úřad Čelákovice 10,8 - 10,8 Městský úřad Říčany 7,0 - 7,0 Městský úřad Úvaly 10,3 - 10,3 Městský úřad Klecany 9,8 - 9,8 Městský úřad Odolená Voda 12,3 - 12,3 Městský úřad Černošice 8,5 12,8 18,9 Městský úřad Hostivice 12,8 - 12,8 Městský úřad Libčice nad Vltavou 11,8 - 11,8 Městský úřad Mníšek pod Brdy 0,5 - 0,5 Městský úřad Roztoky 55,7 - 55,7 Obecní úřad Průhonice 5,2 - 5,2 Městský úřad Rudná 8,5 12,5 20,9 Obecní úřad Dolní Břežany 0,1 - 0,1 Městský úřad Řevnice 14,8 - 14,8 Obecní úřad Velké Přílepy 0,9 - 0,9 Městský úřad Dobříš 2,0 - 2,0 Městský úřad Příbram 9,9 - 9,9 Městský úřad Sedlčany 1,9 - 1,9 Městský úřad Nové Strašecí 3,5 - 3,5 Městský úřad Rakovník 1,8 - 1,8
82
Zóna Jihočeský kraj
83
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Magistrát města České Budějovice 6,1 Městský úřad Rudolfov 2,3 Městský úřad Týn nad Vltavou 0,8 Městský úřad Český Krumlov 0,9 Městský úřad Jindřichův Hradec 1,1 Městský úřad Milevsko 1,2 Městský úřad Písek 3,0 Městský úřad Prachatice 1,0 Městský úřad Blatná 1,1 Městský úřad Strakonice 2,2 Městský úřad Sezimovo Ústí 5,3 Městský úřad Soběslav 0,5 Městský úřad Tábor 3,5
84
Zóna Plzeňský kraj
85
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Městský úřad Domažlice 2,4 Městský úřad Holýšov 2,8 Městský úřad Klatovy 1,2 Městský úřad Sušice 0,4 Úřad městského obvodu Plzeň 1 57,7 Úřad městského obvodu Plzeň 2 - Slovany 59,4 Úřad městského obvodu Plzeň 3 68,8 Úřad městského obvodu Plzeň 4 51,2 Úřad městského obvodu Plzeň 5 - Křimice 57,2 Úřad městského obvodu Plzeň 6 - Litice 36,8 Úřad městského obvodu Plzeň 8 - Černice 36,3 Úřad městského obvodu Plzeň 7 - Radčice 60,9 Úřad městského obvodu Plzeň 10 - Lhota 15,9 Městský úřad Starý Plzenec 0,1 Městský úřad Dobřany 1,2 Městský úřad Přeštice 1,6 Městský úřad Nýřany 3,2 Městský úřad Třemošná 1,7 Městský úřad Rokycany 2,6
86
Zóna Karlovarský kraj
87
Zóna Ústecký kraj
88
Tab. I. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
Stavební úřad PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL Městský úřad Děčín 7,5 0,4 8,0 Městský úřad Libochovice 0,9 - 0,9 Městský úřad Litoměřice 1,0 - 1,0 Městský úřad Lovosice 2,0 - 2,0 Městský úřad Roudnice nad Labem 3,0 - 3,0 Městský úřad Štětí 0,9 - 0,9 Městský úřad Litvínov 3,3 - 3,3 Magistrát města Mostu 0,4 - 0,4 Městský úřad Osek 2,5 - 2,5 Magistrát města Teplice 2,9 - 2,9 Magistrát města Ústí nad Labem 5,6 1,0 6,3 Městský úřad Trmice 0,1 - 0,1
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Magistrát města Děčín 4,2 Městský úřad Rumburk 3,2 Městský úřad Šluknov 0,7 Městský úřad Varnsdorf 5,5 Magistrát města Chomutova 2,9 Městský úřad Jirkov 0,9 Městský úřad Kadaň 3,7 Městský úřad Klášterec nad Ohří 1,0 Městský úřad Libochovice 0,9 Městský úřad Litoměřice 3,3 Městský úřad Lovosice 1,5 Městský úřad Roudnice nad Labem 3,0 Městský úřad Štětí 1,8 Městský úřad Louny 1,5 Městský úřad Žatec 3,3 Městský úřad Dubí 0,6 Magistrát města Teplice 11,5 Obecní úřad Proboštov 18,3 Magistrát města Ústí nad Labem 10,5 Městský úřad Trmice 0,1
89
Zóna Liberecký kraj
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Městský úřad Česká Lípa 5,0 Městský úřad Nový Bor 1,5 Městský úřad Jablonec nad Nisou 4,8 Magistrát města Liberec 16,6 Městský úřad Turnov 2,0
90
Zóna Královéhradecký kraj
91
Tab. I. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
Stavební úřad NO2 (r IL) Magistrát města Hradce Králové 0,3
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Magistrát města Hradec Králové 5,0 Městský úřad Jičín 2,8 Městský úřad Nová Paka 1,3 Městský úřad Jaroměř 2,4 Městský úřad Náchod 3,6 Městský úřad Nové Město nad Metují 2,1 Městský úřad Dvůr Králové nad Labem 0,9 Městský úřad Trutnov 0,7 Městský úřad Vrchlabí 1,6
92
Zóna Pardubický kraj
93
Zóna Vysočina
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Městský úřad Pelhřimov 0,5 Městský úřad Třebíč 0,6
94
Aglomerace Brno
Tab. I. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % plochy území)
Stavební úřad PM10(d IL)
NO2(r IL)
Souhrn překročení IL
Úřad městské části Brno-Bohunice 6,6 - 6,6 Úřad městské části Brno-Černovice 10,7 - 10,7 Úřad městské části Brno-jih 51,6 - 51,6 Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany 2,8 2,8 2,8 Úřad městské části Brno-sever 3,5 3,5 3,5 Úřad městské části Brno-Slatina 6,4 - 6,4 Úřad městské části Brno-střed 11,6 6,8 18,4 Úřad městské části Brno-Tuřany 20,0 - 20,0 Úřad městské části Brno-Vinohrady 0,0 21,3 21,3 Úřad městské části Brno - Źidenice 43,4 37,4 55,0 Úřad městské části Brno - Chrlice 11,5 - 11,5
95
Tab. II. Překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance (v % území)
Stavební úřad NO2 (r IL + MT) Úřad městské části Brno – Maloměřice a Obřany 2,8 Úřad městské části Brno - sever 3,5 Úřad městské části Brno - Židenice 6,1
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Úřad městské části Brno-Bohunice 92,1 Úřad městské části Brno -Bosonohy 49,0 Úřad městské části Brno-Bystrc 15,0 Úřad městské části Brno-Černovice 84,8 Úřad městské části Brno-Ivanovice 69,8 Úřad městské části Brno-jih 88,1 Úřad městské části Brno-Jundrov 100 Úřad městské části Brno-Kohoutovice 98,4 Úřad městské části Brno-Komín 55,3 Úřad městské části Brno-Královo Pole 71,2 Úřad městské části Brno-Líšeň 41,0 Úřad městské části Brno-Maloměřice a Obřany 76,4 Úřad městské části Brno-Medlánky 55,9 Úřad městské části Brno-Nový Lískovec 100 Úřad městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora 66,9 Úřad městské části Brno-sever 54,5 Úřad městské části Brno-Slatina 95,6 Úřad městské části Brno-Starý Lískovec 59,5 Úřad městské části Brno-střed 100 Úřad městské části Brno-Tuřany 56,0 Úřad městské části Brno-Vinohrady 93,5 Úřad městské části Brno-Žabovřesky 100 Úřad městské části Brno-Žebětín 36,9 Úřad městské části Brno-Židenice 100 Úřad městské části Brno-Chrlice 36,3
96
Zóna Jihomoravský kraj
97
Tab. I. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
Stavební úřad PM10 (d IL) Městský úřad Šlapanice 6,7 Městský úřad Židlochovice 1,2 Městský úřad Rajhrad 0,1 Městský úřad Břeclav 0,4 Městský úřad Hustopeče 0,5 Městský úřad Podivín 1,4 Městský úřad Velké Pavlovice 0,1 Městský úřad Hodonín 0,0 Městský úřad Veselí nad Moravou 0,4
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Městský úřad Kuřim 0,1 Městský úřad Šlapanice 4,1 Městský úřad Bílovice nad Svitavou 1,0 Obecní úřad Střelice 0,2 Městský úřad Břeclav 1,8 Městský úřad Hodonín 1,2 Městský úřad Veselí nad Moravou 2,4
98
Zóna Olomoucký kraj
99
Tab. I. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
Stavební úřad PM10 (d IL) NO2 (r IL) Souhrn překročení IL Magistrát města Olomouce 3,7 0,6 3,7 Obecní úřad Lutín 0,3 - 0,3 Městský úřad Prostějov 2,8 - 2,8 Městský úřad Hranice 0,5 - 0,5 Městský úřad Lipník nad Bečvou 0,8 - 0,8 Úřad městyse Hustopeče nad Bečvou 0,1 - 100 Obecní úřad Šumperk 3,2 - 3,2
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Městský úřad Jeseník 0,7 Magistrát města Olomouce 25,8 Městský úřad Šternberk 2,8 Městský úřad Uničov 0,5 Obecní úřad Lutín 0,1 Městský úřad Prostějov 4,3 Městský úřad Hranice 7,7 Městský úřad Lipník nad Bečvou 1,6 Magistrát města Přerova 7,3 Městský úřad Mohelnice 0,5 Městský úřad Šumperk 2,1 Městský úřad Zábřeh 1,1
100
Zóna Zlínský kraj
101
Tab. I. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
Stavební úřad PM10 (d IL) Městský úřad Hulín 2,0 Obecní úřad Hluk 6,1 Městský úřad Uherský Brod 5,8 Městský úřad Uherské Hradiště 2,6 Městský úřad Uherský Ostroh 13,0 Městský úřad Kunovice 2,7 Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm 1,7 Městský úřad Valašské Meziříčí 0,4 Magistrát města Zlína 1,6
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad B(a)P Městský úřad Bystřice pod Hostýnem 1,2 Městský úřad Holešov 2,3 Městský úřad Hulín 4,0 Městský úřad Kroměříž 6,0 Městský úřad Uherský Brod 2,1 Městský úřad Uherské Hradiště 10,5 Městský úřad Kunovice 5,0 Městský úřad Staré město 3,1 Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm 4,2 Městský úřad Valašské Meziříčí 7,0 Městský úřad Vsetín 2,5 Magistrát města Zlína 14,7 Městský úřad Napajedla 3,3 Městský úřad Otrokovice 17,0
102
Aglomerace Moravskoslezský kraj
103
Tab. I. Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území)
Stavební úřad PM10(d IL)
PM10(r IL)
NO2(r IL) Benzen Souhrn
překročení IL Městský úřad Brušperk 94,5 - - - 94,5 Magistrát města Frýdku-Místku 81,9 - - - 81,9 Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí 29,8 - - - 29,8 Městský úřad Jablunkov 10,6 - - - 10,6 Městský úřad Třinec 80,3 - - - 80,3 Obecní úřad Bystřice 46,2 - - - 46,2 Obecní úřad Dobrá 100 - - - 100 Obecní úřad Hnojník 69,3 - - - 69,3 Obecní úřad Lučina 100 - - - 100 Obecní úřad Raškovice 5,7 - - - 5,7 Obecní úřad Nýdek 48,3 - - - 48,3 Obecní úřad Návsí 66,0 - - - 66,0 Městský úřad Bohumín 100 100 - - 100 Městský úřad Český Těšín 100 15,4 - - 100 Magistrát města Havířova 100 60 - - 100 Magistrát města Karviná 100 96,1 - - 100 Městský úřad Orlová 100 100 - - 100 Městský úřad Petřvald 100 100 - - 100 Městský úřad Rychvald 100 100 - - 100 Obecní úřad Albrechtice 100 63,1 - - 100 Obecní úřad Dětmarovice 100 100 - - 100 Obecní úřad Dolní Lutyně 100 100 - - 100 Obecní úřad Doubrava 100 100 - - 100 Obecní úřad Horní Suchá 100 100 - - 100 Obecní úřad Petrovice u Karviné 100 100 - - 100 Obecní úřad Stonava 100 100 - - 100 Obecní úřad Těrlicko 100 0,1 - - 100 Městský úřad Bílovec 82,6 - - - 86,2 Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm 7,3 - - - 7,3 Městský úřad Fulnek 38,3 - - - 38,3 Městský úřad Kopřivnice 90,1 - - - 90,1 Městský úřad Nový Jičín 43,3 - - - 43,3 Městský úřad Odry 7,3 - - - 7,3 Městský úřad Příbor 100 - - - 100 Městský úřad Studénka 100 - - - 100 Městský úřad Štramberk 49,7 - - - 49,7 Obecní úřad Suchdol nad Odrou 84,2 - - - 84,2 Magistrát města Opavy 16,0 - - - 16,0 Městský úřad Hlučín 100 - - - 100 Městský úřad Hradec nad Moravicí 0,1 - - - 0,1 Městský úřad Kravaře 72,5 - - - 72,5 Obecní úřad Bolatice 93,2 - - - 93,2 Městský úřad Dolní Benešov 100 - - - 100
104
Stavební úřad PM10(d IL)
PM10(r IL)
NO2(r IL) Benzen Souhrn
překročení IL Obecní úřad Háj ve Slezsku 100 - - - 100 Obecní úřad Kobeřice 16,4 - - - 16,4 Obecní úřad Ludgeřovice 100 29,8 - 1,5 100 Obecní úřad Pustá Polom 39,6 - - - 39,6 Obecní úřad Velká Polom 94,1 - - - 94,1 Městský úřad Vratimov 100 6,7 - - 100 Městský úřad Šenov 100 32,1 - - 100 Úřad městského obvodu Hošťálkovice 100 - - - 100 Úřad městského obvodu Hrabová 100 1,9 - - 100 Úřad městského obvodu Lhotka 100 - - 4,6 100 Úřad městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky 100 0,6 - 2,3 100 Úřad městského obvodu Michálkovice 100 100 - - 100 Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz 100 56,9 7,3 48,2 100 Úřad městského obvodu Nová Bělá 100 - - - 100 Úřad městského obvodu Petřkovice 100 - - 96,9 100 Úřad městského obvodu Polanka nad Odrou 100 - - - 100 Úřad městského obvodu Radvanice a Bartovice 100 95,1 - - 100 Úřad městského obvodu Ostrava-Jih 100 3,9 - - 100 Úřad městského obvodu Martinov 100 - - - 100 Úřad městského obvodu Poruba 100 - - - 100 Úřad městského obvodu Pustkovec 100 - - - 100 Úřad městského obvodu Třebovice 100 - - - 100 Úřad městského obvodu Vítkovice 100 17,7 - - 100 Úřad městského obvodu Slezská Ostrava 100 96,4 0,1 14,2 100 Úřad městského obvodu Stará Bělá 100 - - - 100 Úřad městského obvodu Svinov 100 - - - 100 Úřad městského obvodu Krásné Pole 100 - - - 100
Tab. II. Překročení hodnoty imisního limitu a meze tolerance pro NO2 (v % území)
Stavební úřad NO2 (r IL) Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz 7,3 Úřad městského obvodu Slezská Ostrava 0,1
105
Tab. III. Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro arsen, kadmium a benzo(a)pyren (v % území)
Stavební úřad As Cd B(a)P Souhrn překročení CIL
Městský úřad Bruntál - - 1,5 1,5 Městský úřad Krnov - - 5,8 5,8Městský úřad Rýmařov - - 1,1 1,1Městský úřad Vrbno pod Pradědem - - 1,3 1,3Městský úřad Brušperk - - 83,2 83,2Magistrát města Frýdku-Místku - - 77,5 77,5Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí - - 12,1 12,1Městský úřad Jablunkov - - 4,7 4,7Městský úřad Třinec - - 78,4 78,4Obecní úřad Bystřice - - 16,3 16,3Obecní úřad Dobrá - - 36,8 36,8Obecní úřad Hnojník - - 29,0 29,0Obecní úřad Lučina - - 48,9 48,9Obecní úřad Nýdek - - 20,5 20,5Obecní úřad Návsí - - 14,5 14,5Městský úřad Bohumín - - 100 100Městský úřad Český Těšín - - 70,4 70,4Magistrát města Havířova - - 100 100Magistrát města Karviná - - 99,5 99,5Městský úřad Orlová - - 100 100Městský úřad Petřvald 0,2 - 100 100Městský úřad Rychvald - - 100 100Obecní úřad Albrechtice - - 84,3 84,3Obecní úřad Dětmarovice - - 100 100Obecní úřad Dolní Lutyně - - 100 100Obecní úřad Doubrava - - 100 100Obecní úřad Horní Suchá - - 100 100Obecní úřad Petrovice u Karviné - - 100 100Obecní úřad Stonava - - 100 100Obecní úřad Těrlicko - - 35,0 35,0Městský úřad Bílovec - - 37,9 37,9Městský úřad Frenštát pod Radhoštěm - - 7,1 7,1
Městský úřad Kopřivnice - - 56,6 56,6Městský úřad Nový Jičín - - 12,5 12,5Městský úřad Odry - - 0,7 0,7Městský úřad Příbor - - 88,1 88,1Městský úřad Studénka - - 51,8 51,8Městský úřad Štramberk - - 3,6 3,6Magistrát města Opavy - - 8,8 8,8Městský úřad Hlučín - - 83,2 83,2Městský úřad Kravaře - - 19,6 19,6Městský úřad Vítkov - - 1,2 1,2Obecní úřad Bolatice - - 12,7 12,7
106
Stavební úřad As Cd B(a)P Souhrn překročení CIL
Městský úřad Dolní Benešov - - 21,3 21,3Obecní úřad Háj ve Slezsku - - 10,2 10,2Obecní úřad Kobeřice - - 2,0 2,0Obecní úřad Ludgeřovice - - 100 100Obecní úřad Velká Polom - - 12,4 12,4Městský úřad Vratimov - - 100 100Městský úřad Šenov 1,6 - 100 100Úřad městského obvodu Hošťálkovice - - 100 100
Úřad městského obvodu Hrabová - - 100 100Úřad městského obvodu Lhotka - - 100 100Úřad městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky 31,2 10,7 100 100
Úřad městského obvodu Michálkovice - - 100 100
Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz 21,2 9,2 100 100
Úřad městského obvodu Nová Bělá - - 100 100Úřad městského obvodu Petřkovice - - 100 100Úřad městského obvodu Polanka nad Odrou - - 100 100
Úřad městského obvodu Radvanice a Bartovice 83,1 - 100 100
Úřad městského obvodu Ostrava-Jih 18,7 - 100 100Úřad městského obvodu Martinov - - 100 100Úřad městského obvodu Poruba - - 100 100Úřad městského obvodu Pustkovec - - 100 100Úřad městského obvodu Třebovice - - 100 100Úřad městského obvodu Vítkovice 99,0 25,7 100 100Úřad městského obvodu Slezská Ostrava 25,3 - 100 100
Úřad městského obvodu Stará Bělá - - 100 100Úřad městského obvodu Svinov - - 100 100Úřad městského obvodu Krásné Pole - - 96,2 96,2
107
108
Věstník Ministerstva životního prostředí � Ročník XX, částka 4/2010 � Vychází 12x ročně � Vydává Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, telefon 267 121 111, www.mzp.cz � Vedoucí redaktor JUDr. Jan Přibyl � Lektoruje PhDr. Petr Galuška � Sazba Michal Vacátko, tisk PBtisk, s. r. o. � Měsíčníky Věstník a Zpravodaj MŽP s čtvrtletníkem EIA � IPPC � SEA vycházejí kolem 10. každého měsíce � MK ČR E 6190 � ISSN – tištěná verze 0862-9013
OBJEDNÁVKY
Prosíme zájemce o odběr Věstníku MŽP, Zpravodaje MŽP a Zpravodaje EIA-IPPC-SEA, aby svou žádost a adresu k zasílání oznámili na e-mail [email protected]
