+ All Categories
Home > Documents > Vestnik OSPO cervenec 2015

Vestnik OSPO cervenec 2015

Date post: 07-Sep-2015
Category:
Upload: odboryospo
View: 101 times
Download: 2 times
Share this document with a friend
Description:
Vestnik Odboroveho svazu pracovniku obchodu
7
K 2015| červenec | č. 32, roč. III | str.01| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | červenec 2015| Jak správně zaujmout kolegy a dostat do odborů více zaměst- nanců – taková byla ústřední témata vzdělávacího semináře, který se na centrále Odborové- ho svazu pracovníků obchodu konal od 16. do 18. června. Jeho školiteli byli instruktoři z britského odborového svazu USDAW, se kterým OSPO už roky spolupracuje. Britský svaz USDAW eviduje neustálý nárůst členů. Napří- klad organizovanost v Tescu je u nich aktuálně více než 64procentní. O své úspěšné postupy se podělili se členy OSPO. Vzdělávací seminář byl třídenní, každý den obsahoval několik témat a k nim připoje- né procvičovací aktivity. Semi- nář byl tak velice interaktivní a čeští kolegové dostávali oka- mžitou zpětnou vazbu. První den otevřelo vzájemné představování účastníků semi- náře. Britští školitelé poté po- psali situaci a postupy, které používá USDAW. Na pracoviš- tích mají své úsekové důvěrní- ky, kteří spolupracují s regionálními zaměstnanci svazu. Instruktoři také předsta- vili používaný model na hodno- cení organizovanosti pracoviš- tě, který využívají ke zjištění situace a k hledání případných problémů a rizik. V tomto audi- tu jsou například otázky na míru organizovanosti, zda čle- nové dostávají pravidelně letá- ky, jestli je nástěnka aktuální, nebo zda zaměstnanci znají svého úsekového důvěrníka. Seminář pokračoval druhý den určováním, jaký je rozdíl mezi funkcionáři svazu a úsekovými důvěrníky (u nás předsedy zá- kladních organizací). Účastníci měli načrtnout rozdělení kom- petencí tak, jak je a také, jak by se podle nich mělo změnit. Další aktivitou pak byla přípa- dová studie – přítomní se stali potenciálním úsekovým důvěr- níkem v pařížském obchodě a podle získaných podkladů měli sestavit a navrhnout nábor nových členů. Rozebíraly se také důvody, proč lidé nechtějí vstupovat do odborů a možnosti, jak na jejich námit- ky reagovat. Poslední den semináře se vě- noval způsobům, jak více zvidi- telnit OSPO na pracovištích. Na závěr účastníci také navrhovali, jak by se mohli důvěrníci (před- sedové) více rozvíjet, jaká ško- lení by mohli absolvovat a kte- ré dovednosti by měli získávat. Své dojmy z několikadenního workshopu popsal v následujícím rozhovoru přímý účastník, předseda základní organizace Billa Zlín Jan Mihók. Členové svazu získávali zkušenosti od britských profesionálů Účastníci vzdělávacího semináře
Transcript
  • K

    2015| ervenec | . 32, ro. III

    | str.01| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | ervenec 2015|

    | |

    Jak sprvn zaujmout kolegy a

    dostat do odbor vce zamst-

    nanc takov byla stedn

    tmata vzdlvacho semine,

    kter se na centrle Odborov-

    ho svazu pracovnk obchodu

    konal od 16. do 18. ervna.

    Jeho koliteli byli instruktoi

    z britskho odborovho svazu

    USDAW, se kterm OSPO u

    roky spolupracuje.

    Britsk svaz USDAW eviduje

    neustl nrst len. Nap-

    klad organizovanost v Tescu je

    u nich aktuln vce ne

    64procentn. O sv spn

    postupy se podlili se leny

    OSPO. Vzdlvac semin byl

    tdenn, kad den obsahoval

    nkolik tmat a k nim pipoje-

    n procviovac aktivity. Semi-

    n byl tak velice interaktivn a

    et kolegov dostvali oka-

    mitou zptnou vazbu.

    Prvn den otevelo vzjemn

    pedstavovn astnk semi-

    ne. Britt kolitel pot po-

    psali situaci a postupy, kter

    pouv USDAW. Na pracovi-

    tch maj sv sekov dvrn-

    ky, kte spolupracuj

    s regionlnmi zamstnanci

    svazu. Instruktoi tak pedsta-

    vili pouvan model na hodno-

    cen organizovanosti pracovi-

    t, kter vyuvaj ke zjitn

    situace a k hledn ppadnch

    problm a rizik. V tomto audi-

    tu jsou napklad otzky na

    mru organizovanosti, zda le-

    nov dostvaj pravideln let-

    ky, jestli je nstnka aktuln,

    nebo zda zamstnanci znaj

    svho sekovho dvrnka.

    Semin pokraoval druh den

    urovnm, jak je rozdl mezi

    funkcioni svazu a sekovmi

    dvrnky (u ns pedsedy z-

    kladnch organizac). astnci

    mli nartnout rozdlen kom-

    petenc tak, jak je a tak, jak by

    se podle nich mlo zmnit.

    Dal aktivitou pak byla ppa-

    dov studie ptomn se stali

    potencilnm sekovm dvr-

    nkem v paskm obchod a

    podle zskanch podklad mli

    sestavit a navrhnout nbor

    novch len. Rozebraly se

    tak dvody, pro lid nechtj

    vstupovat do odbor

    a monosti, jak na jejich nmit-

    ky reagovat.

    Posledn den semine se v-

    noval zpsobm, jak vce zvidi-

    telnit OSPO na pracovitch. Na

    zvr astnci tak navrhovali,

    jak by se mohli dvrnci (ped-

    sedov) vce rozvjet, jak ko-

    len by mohli absolvovat a kte-

    r dovednosti by mli zskvat.

    Sv dojmy z nkolikadennho

    workshopu popsal

    v nsledujcm rozhovoru pm

    astnk, pedseda zkladn

    organizace Billa Zln Jan Mihk.

    lenov svazu zskvali zkuenosti od britskch profesionl

    astnci vzdlvacho semine

  • K

    2015| ervenec | . 32, ro. III

    | str.02| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | ervenec 2015|

    | |

    Jak byste zhodnotil workshop

    nkolika slovy?

    Clem workshopu bylo popsat

    model nboru zamstnanc do

    odborov organizace. Tento cl

    se kolitelm podailo dle m-

    ho nzoru zbavnou formou

    zcela naplnit.

    Co se Vm lbilo nejvce?

    Nejvce mne zaujalo organiza-

    n zvldnut, pestrost tmat,

    inspirace mylenkami a osob-

    nosti kolitel.

    Jakou nejuitenj informaci

    jste se dozvdl?

    Nejvtm pnosem pro mne

    bylo zjitn, e spnost zle-

    na schopnostech a osobnm

    nasazen pracovnk. Dal d-

    leitou informac, kterou jsem

    se na workshopu dozvdl, je

    jak jsou zkladn pile pro

    nbor a jeho vlastn motivace

    psobit na zamstnance tak,

    aby sv schopnosti promnili v

    spn a naden jednn.

    Myslte, e podobn akce jsou

    pro pedsedy ZO uiten?

    Zcela urit jsou podobn akce

    uiten, nebo pedsedov ZO

    jsou nejble een vech pro-

    blm a tak jsou mnohdy

    prvn, na kter se obrt poten-

    ciln zjemce o lenstv v od-

    borov organizaci. Z toho d-

    vodu jsou jakkoliv informace

    zvyujc vdn a pehled velmi

    dleit.

    Zastnil byste se rd podobn

    akce i pt?

    Ano, rd zskvm zkuenosti a

    informace zkuenjch koleg,

    se ktermi se setkvm na

    tchto akcch.

    Dkuji Vm za rozhovor.

    Rd zskvm informace od zkuenjch koleg, tvrd Mihk

    Vpravo Jan Mihk na vzdlvacm semini

  • K

    2015| ervenec | . 32, ro. III

    | str.03| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | ervenec 2015|

    | |

    Nevyhovujc kolektivn smlou-

    va a problmy s pestvkami

    to jsou hlavn problmy, kter

    trp zamstnance Amazonu

    v Nmecku. Vzhledem

    k vstavb skladu v Dobrovzi u

    Prahy to jsou tak mon bu-

    douc problmy zamstnanc

    v esk republice.

    Zatkem ervna se uskutenila

    mezinrodn schzka, na kter

    se setkali zstupci eskch a

    nmeckch odbor, aby si vy-

    mnili sv dosavadn zkuenos-

    ti se zsilkovm etzcem Ama-

    zon. Podobn setkn se neu-

    skutenilo poprv. Spoluprce

    funguje u tetm rokem, akoli

    Amazon v esk republice dis-

    tribun centrum jet neote-

    vel. Setkn vak napomhaj

    k tomu, aby se odborov svaz

    mohl pipravit na situace, kter

    ho zejm pi jednn

    s Amazonem ekaj. Ten toti

    jako mezinrodn firma pouv

    ve vech zemch stejn postupy

    a je tedy pravdpodobn, e

    situace v Nmecku a esk

    republice se z hlediska pracov-

    nch podmnek nebude pli

    liit.

    Nmeck kolegy z odborovho

    svazu Ver.di nejvce asi trp

    kolektivn smlouva. Sna se

    tlait na Amazon, aby pijal

    podmnky oborov kolektivn

    smlouvy pro obchod. I nadle

    pak pokrauje problm

    s pestvkami odpoinkov

    mstnosti se toti napklad

    nachz pli daleko od praco-

    vit a ne k nim zamstnanec

    dojde, velk st doby vyme-

    n k oddychu stihne vypret.

    Zamstnancm tak nevyhovu-

    je mal poet toalet a chybjc

    sprchy. Zvlt v letnch ms-

    cch, kdy v halch bv neuvi-

    teln horko kvli chybjc kli-

    matizaci. Haly jsou toti vyba-

    veny co nejlevnji a pouze pod-

    le zkonnho minima. Hlavn

    nmeck poadavek tedy ped-

    stavuje postoupen Amazonu

    pod oborovou kolektivn

    smlouvu pro obchod.

    Velice pjemnm pekvapenm

    je solidarita nmeckch zkaz-

    nk se zamstnanci Amazonu.

    Odbory Ver.di nechtj, aby lid

    bojkotovali Amazon, je jim

    jasn, e firma mus prospero-

    vat, aby nepili o prci.

    Nicmn daj zkaznky, aby

    Amazonu zaslali poadavky na

    pistoupen ke kolektivn

    smlouv. Zamstnanci tak

    uskutenili ji nkolik stvek. Ty

    maj tak podporu veejnosti,

    jak lze napklad vyst z profil

    na socilnch stch. Zde zkaz-

    nci vytaj Amazonu, e kvli

    stvce nedostali zbo vas a

    daj tedy okamit splnn

    podmnek odbor, kter by

    zabrnilo opakovn stvek.

    Nmeck Amazon stle trp patn pracovn podmnky

    astnci jednn. Zprava Aneta Bednov a Ingrid Coufalov za OSPO

  • K

    2015| ervenec | . 32, ro. III

    | str.04| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | ervenec 2015|

    | |

    Amazon, nejvt online pro-

    dejce na svt, oslavil 15. er-

    vence 20. narozeniny tm, e

    stav na odiv svj komern

    spch. Pro mnoho zamst-

    nanc firmy je ovem realita

    pln jin. Skuten pbh

    velkch zisk tto spolenosti

    je toti pln neustlho poru-

    ovn zkladnch prv

    zamstnanc. Mnoho z tchto

    zamstnanc spolen s n-

    meckm odborovm svazem

    Ver.di a UNI Global Union na-

    lhav dalo zkaznky a ob-

    any, aby Amazonu poslali p-

    n k narozeninm, ve kterm

    budou protestovat proti pat-

    nm pracovnm podmnkm.

    Amazon nazv tento den

    Prime Day, tedy Vrcholn

    den, ale ml by to sp bt

    Shame Day, tj. Den hanby.

    Zkaznci a oban po celm

    svt mohou dt najevo solida-

    ritu tm, e se pidaj k poa-

    davku kolektivn smlouvy v

    Nmecku. Vce informac na-

    leznete na www.amazon-

    verdi.de.

    Amazon zamstnv v Nmecku 15 tisc kmenovch zamstnanc. Centrla spolenosti se nach-

    z v Mnichov, dle je zde osm dalch zsilkovch center. Prmrn plat nmeckho zamstnan-

    ce Amazonu je pi vstupu do zamstnn 9,55 euro na hodinu, po dvou letech prce se zvyuje na

    11,32 euro. Zamstnanci eskho skladu v Dobrovzi u Prahy by podle informac serveru idnes.cz

    mli dostvat 110 korun za hodinu, co je stka lehce pes 4 eura.

    Amazon slavil narozeniny. Bez zamstnanc

  • K

    2015| ervenec | . 32, ro. III

    | str.05| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | ervenec 2015|

    | |

    Neuviteln nzk mzdy es-

    kch zamstnanc donutily

    eskomoravskou konfederaci

    odborovch svaz ke svoln

    vjimenho manifestanho

    mtinku. Konfederace chce tak

    nejen zamstnavatele, ale tak

    irokou veejnost upozornit na

    problm nedostatenho od-

    movn.

    Manifestace se uskuten 16.

    z 2015 v Praze pod nzvem

    Konec levn prce v R. Eko-

    nomov MKOS upozoruj, e

    politika nzkch mezd zan

    bt vnm problmem. Clem

    manifestace bude tak podpo-

    it leny odbor, kte se aktiv-

    n astn vyjednvn o rstu

    mezd a plat.

    V ptek 10. ervence jednalo Grmium SSD s pedsedy odborovch svaz sdruench pod MKOS.

    Grmia se astnila tak pedsedkyn OSPO Renta Burianov, kter apelovala na poslance kvli

    zkonu o svten otevrac dob obchod. Poslanci SSD slbili pelivou spoluprci a zaazen z-

    kona ihned na zijovou schzi (pes lto snmovna nezased).

    Odborov konfederace plnuje na z manifestaci

    Grmium socilnch demokrat se selo s pedsedy odborovch svaz

    Zdroj: cmkos.cz

    Zd

    roj:

    cm

    ko

    s.cz

  • K

    2015| ervenec | . 32, ro. III

    | str.06| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory | ervenec 2015|

    | |

    Pracovn lkask sluby upra-

    vuje zkon . 373/2011 Sb., o

    specifickch zdravotnch slu-

    bch a souvisejc provdc

    vyhlka . 79/2013 Sb.

    Povinnost kadho zamstna-vatele je zajiovat pro sv zamstnance pracovn lka-sk sluby (viz ustanoven 224 odst. 1 ZP). V t souvislosti je zamstnavatel povinen sdlit svm zamstnancm, u kter-ho poskytovatele jim budou poskytnuty pracovn lkask sluby a jakm druhm oko-vn a jakm preventivnm pro-hldkm a vyetenm souvisej-cm s vkonem prce jsou po-vinni se podrobit. Je pitom logick, e m povinnost za-mstnancm umonit ast na tchto okovnch, prohldkch a vyetench v rozsahu stano-venm zvltnmi prvnmi pedpisy nebo rozhodnutm pslunho orgnu ochrany veejnho zdrav ( 103 odst. 1 psm. d) ZP). Pracovn lkask sluby jsou zdravotn sluby preventivn, jejich soust jsou nsledujc innosti (viz ustanoven 53 odst. 1, zkona 373/2011 Sb.): - hodnocen vlivu pracovn

    innosti, pracovnho prosted a pracovnch podmnek na zdrav, vetn provdn pre-ventivnch prohldek a hod-nocen zdravotnho stavu za elem posuzovn zdravotn zpsobilosti k prci (pracovn lkask prohldky)

    - poradenstv zamen na ochranu zdrav pi prci a ochranu ped pracovnmi ra-zy, nemocemi z povoln a nemocemi souvisejcmi s prac, kolen v poskytovn prvn pomoci

    - pravideln dohled na praco-

    vitch a nad vkonem prce nebo sluby.

    Z ve uvedenho je zejm, e obsahem pracovn lkaskch slueb nen jen posuzovn zdravotn zpsobilosti fyzick osoby k prci, ale mnohem ir kla innost, kter souvisej s ochranou zdrav pi prci.

    hrada pracovn lkaskch

    slueb

    Pracovn lkask sluby poskytovan podle zkona hrad zamstnavatel, s vjimkou posuzovn nemoc z povoln, a sledovn vvoje zdravotnho stavu pi

    lkaskch preventivnch prohldkch u nemoc z povoln a vvoje zdravotnho stavu pi lkaskch preventivnch prohldkch po skonen rizikov prce, upravench v zkon o ochran veejnho zdrav (zkon . 258/2000 Sb.). Pi posuzovn zdravotnho stavu zamstnance se me stt, e zvltn prvn pedpis vyaduje nebo poskytovatel pracovn lkaskch slueb bude pro tento el indikovat nutn odborn vyeten (dal zdravotn slubu), nap. vyeten o, u, apod. Toho, kdo takov vyeten provede, uruje pitom prv poskytovatel pracovn lkaskch slueb.

    Protoe toto vyeten je soust pracovn lkaskch slueb (viz ustanoven 56 psm. a) a zamstnanec je povinen se mu podrobit, nklady na n budou logicky ve stejnm reimu jako nklady na

    Poradna: hrada preventivnch zdravotnch prohldek

    Po

    ui

    to s

    e sv

    ole

    nm

    jesa

    da

    ph

    orn

    (fr

    eed

    igit

    alp

    ho

    tos.

    net

    )

  • K

    2015| ervenec | . 32, ro. III

    |Vstnk Odborovho svazu pracovnk obchodu. fredaktorka: Aneta Bednov, tel: 721 782 171, email: [email protected]. OSPO Vstnk, ronk III., slo 32, vylo 21. ervence 2015. Msnk.|

    |str.07| www.ospo.cz | www.facebook.com/odbory |ervenec 2015|

    zkladn vyeten v rmci pracovn lkask prohldky. Samozejm jin zvr nelze vylouit u vstupn lkask prohldky, pokud dojde k dohod mezi zamstnavatelem a uchazeem o zamstnn (viz dle), nebo v ppadech stanovench zvltnm prvnm pedpisem. Znamen to, e nap. u periodickch lkaskch prohldek je hrada tchto odbornch vyeten soust nklad, kter ponese zamstnavatel.

    Jednm z podklad pro vydn lkaskho posudku je vpis ze zdravotnick dokumentace. Chce-li poskytovatel pracovn lkaskch slueb dostaten posoudit zdravotn zpsobilost zamstnance k prci, ml by si vpis ze zdravotnick dokumentace od registrujcho poskytovatele zamstnance a na vjimky vydat vdycky. Je pitom pochopiteln, e pokud si ho vyd prostednictvm zamstnance jako posuzovan osoby a tento svmu registrujcmu lkai za vpis

    bude muset zaplatit, jde o nklad, kter pat mezi nklady pracovn lkask prohldky. Jestlie nklady takov pracovn lkask prohldky nese zamstnavatel, mus uhradit zamstnanci t stku vynaloenou jm za pozen vpisu ze zdravotnick dokumentace. Autorem lnku je Mgr. Miro-

    slav Kosina, specialista BOZP,

    mstopedseda OSPO.

    Zamstnavatel posl zamstnance na periodickou prohldku. Zdravotnick zazen, kter bude

    tuto prohldku provdt, chce po zamstnanci zdravotn historii od oetujcho lkae, kter za

    tento vpis ze zdravotn dokumentace chce zaplatit. M zamstnavatel povinnost poplatek

    uhradit?

    Pokud m zamstnanec povinnost pedloit poskytovateli pracovn lkaskch slueb vpis ze

    sv zdravotn dokumentace jakoto soust prohldky, spad do povinnosti zamstnavatele

    hradit rovn nklad na jej vydn. Kad zdravotnick zazen m monost vydat si zdra-

    votnickou dokumentaci elektronickou cestou a nemus tedy poadovat jej doruen zamst-

    nancem. Tot se tk i nklad s hradou mzdy ve vi prmrnho vdlku a ppadn dal-

    ch nklad spojench s preventivn prohldkou.

    Dle zkonku prce je zamstnavatel povinen umonit zamstnancm astnit se lkaskch

    preventivnch prohldek a nklady spojen se zajiovnm BOZP hrad zamstnavatel. Z uve-

    denho vyplv, e zamstnavatel zamstnance vysl k vykonn lkask preventivn pro-

    hldky pedevm v rmci pracovn doby zamstnance, a to i s ohledem na skutenost, e se

    jedn o pracovn cestu konanou v zjmu zamstnavatele a na nklady zamstnavatele, a to

    vetn povinnosti uhradit zamstnanci nklady cesty.

    Novelou zkona . 48/1997 Sb., o veejnm zdravotnm pojitn a o zmn a doplnn

    nkterch souvisejcch zkon, ve znn pozdjch pedpis, bylo vyputno ustanoven

    35 tohoto zkona o tom, kter kony v rmci zvodn preventivn pe jsou hrazeny ze

    zdravotnho pojitn. To znamen, e dn z nklad spojench s poskytovnm pracov-

    n lkaskch slueb (vetn nap. periodickch a mimodnch prohldek u rizikovch

    prac) nejsou ji hrazeny ze zdravotnho pojitn, ale hrad je zamstnavatel.


Recommended