1

VÝUKA A TESTOVÁNÍ PRODUKTIVNÍCH

DOVEDNOSTÍ V CIZÍCH

JAZYCÍCH

včetně češtiny pro cizince

20. – 21. 6. 2017

Univerzita Karlova, Ústav jazykové a odborné přípravy

Výzkumné a testovací centrum

Jiřího nám. 1/I, 290 01 Poděbrady

ANOTACE PŘÍSPĚVKŮ

Za obsahovou správnost anotací i příspěvků odpovídají jejich autoři.

PaeDr. Darina Bačová – Mgr. Zlata Ilievová

Metodicko-pedagogické centrum, RP Bratislava / Jazyková a odborná prípava cudzincov a krajanov, CĎV, Univerzita

Komenského v Bratislave

Možnosť využitia stratégie myslenia a učenia EUR pri výučbe slovenčiny ako cudzieho jazyka /

Ako motivovať k písaniu a hovoreniu

Pri výučbe slovenčiny ako cudzieho jazyka tak ako pri výučbe cudzích jazykov všeobecne sa kladie

dôraz na rozvoj komunikatívnych zručností – od počúvania a čítania s porozumením (receptívne

zručnosti) po hovorenie a písanie ako produktívne zručnosti. V príspevku sa zameriame práve na rozvoj

produktívnych zručností. Cieľom príspevku bude predstaviť stratégiu myslenia a učenia E-U-R

(evokácia, uvedomenie, reflexia) pri výučbe slovenčiny ako cudzieho jazyka. Budeme sa zaoberať

rozdelením aktivizujúcich metód a ich začlenením do jednotlivých fáz vyučovania podľa stratégie E-U-

R s cieľom motivovať k písaniu a hovoreniu. Klasifikujeme učebné štýly podľa zmyslových preferencií

a zhrnieme možnosť využitia aktivizujúcich metód pre jednotlivé učebné štýly. Príspevok bude

rozdelený na tri časti. V prvej časti príspevku predstavíme stratégiu EUR vo vyučovaní slovenčiny ako

cudzieho jazyka a možnosť začlenenia vybraných aktivizujúcich metód v rámci uvedenej stratégie

a učebných štýlov. V druhej časti príspevku ukážeme praktické využitie didaktických hier pri výučbe

slovenčiny ako cudzieho jazyka, ktoré motivujú k hovoreniu. V tretej časti sa budeme zaoberať

motiváciou k písaniu a názornými ukážkami tvorby študentov na vyučovaní slovenčiny ako cudzieho

jazyka. V závere príspevku poukážeme na výkon v závislosti od motivácie aj pre jazykové úrovne podľa

SERR.

2

doc. Valentina Belousova, CSc.

Moskevská státní univerzita (MGU)

Odborná diskuze jako forma testování produktivních dovedností a oborových znalostí

Zapojení do společenství odborného diskursu vyžaduje od postgraduálních studentů dovednost

prezentovat výsledky provedeného výzkumu v ústní a písemné podobě. Příspěvek shrnuje zkušenosti

s využitím skupinové diskuze ve výuce magistrů, aspirantů a doktorandů Historické fakulty Moskevské

státní univerzity a zaměřuje se na účinnost této metody pro rozvoj řečových dovedností. Odborná

skupinová diskuze ověřuje nejen znalost předmětu, ale schopnost interagovat s kolegy a aktivně

reagovat na diskutovanou problematiku. Cílem tohoto příspěvku je zmapovat přípravu, průběh

a hodnocení skupinové diskuze jako formu testování produktivních dovedností v rámci jazykové

zkoušky.

PhDr. Jitka Cvejnová

Národní ústav pro vzdělávání

Testování dovednosti „psaní“ u zkoušky z češtiny na úrovni A1 pro trvalý pobyt

Příspěvek se zaměří na klíčové body testování dovednosti „psaní“ v letech 2009 až 2017. Poukáže na

výsledky testování této dovednosti ve světle statistických dat, které má NÚV k dispozici, a načrtne nové

možnosti testování dovednosti „psaní“ v příštích letech.

Mgr. Jana Černá – Mgr. Bc. Jitka Hessová – Mgr. Lucie Rollová

ÚJOP UK, středisko Mariánské Lázně

Mezipředmětové vztahy jako základ při nácviku produktivních dovedností – téma KREV

Jedná se o ukázku metod výuky na konkrétním tématu (KREV), které je rozdílně prezentováno ze

dvou hledisek. 1) složení tříd: slovanské x neslovanské třídy, 2) specializace tříd:

medické x přírodovědecké. V příspěvku ukážeme metody, kdy využíváme mezipředmětové vztahy

(odborné předměty a český jazyk) jako prostředek ke konečnému výsledku. Tím je schopnost studenta

souvisle prezentovat dané téma.

Mgr. Dana Havlíková

Výzkumné a testovací centrum, ÚJOP UK

Produktivní řečové dovednosti ve výuce začátečníků – AUČCJ a DVPP

Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka usiluje o rozvoj různých forem dalšího vzdělávání učitelů

nejen organizací pravidelných setkání svých členů, ale také realizací Cyklu školení pro začínající učitele

češtiny jako cizího jazyka a spoluprací s Magistrátem hl. města Prahy v projektu Systémové podpory

výuky ČJ jako cizího jazyka. Náš příspěvek si klade za cíl sdílet se zájemci z řad odborné veřejnosti

zkušenosti s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků ve výše zmíněných projektech.

Zaměřujeme se konkrétně na metodiku výuky produktivních řečových dovedností ve skupinách

začátečníků.

3

Mgr. Darina Hradilová, Ph.D.

Katedra bohemistiky, FF UP Olomouc

Chyby v psané produkci cizince v kontrastu k chybám rodilého mluvčího

V příspěvku se zaměříme na několik témat souvisejících s možností porovnat chyby v produkci cizince

a rodilého mluvčího. Východiskem příspěvku bude úvaha nad tím, zda je možno jazykovou produkci

rodilého mluvčího chápat jako etalon komunikačních kompetencí a dovedností. Dále se zaměříme na

„normu“, resp. normy psaného projevu, od nichž je možno odvodit, co je „chyba“. Pokusíme se vytvořit

typologii chyb a následně ukázat, jakých chyb a v jaké míře se dopouštějí cizinci ve srovnání s rodilými

mluvčími. Srovnání bude založeno na komparaci autentických textů vyprodukovaných za stejných

podmínek cizinci a rodilými mluvčími.

Mgr. Martina Hulešová, MA

Výzkumné a testovací centrum, ÚJOP UK

Nová podoba Certifikované zkoušky z češtiny pro cizince

Certifikovaná zkouška z češtiny pro cizince (CCE) existuje od roku 2008, je vyvíjena ve Výzkumném

a testovacím centru (VTC) Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy a nabízena pro

úrovně A1 – C1. Má statut mezinárodně uznávané zkoušky a již poněkolikáté prošla úspěšně auditem

ALTE. I přesto, nebo právě proto, se tým VTC rozhodl pro provedení změn, a to v rámci revalidace

a zavedení monitoringu kvality celého systému zkoušek CCE. Rádi bychom představili výstupy tohoto

procesu. Zmíníme úskalí a omezení, s nimiž bylo třeba se při revizi zkoušek vyrovnat, a ukážeme

metody a postupy, které jsme použili. Představíme novou podobu zkoušek CCE, prozatím pro úrovně

A2 – C1 v receptivních dovednostech, a návrhy podoby subtestů produktivních dovedností a kritérií

hodnocení. V diskusi odpovíme na otázky publika související s celým projektem revalidace

a monitoringu kvality zkoušek CCE.

PhDr. Romana Kratochvílová

Vysoká škola hotelová v Praze

Rozvoj dovednosti akademického psaní v češtině pro cizince

Příspěvek se zaměřuje na rozvoj dovednosti psaní v češtině jako cizím jazyku na úrovni B1 – B2,

zejména v akademickém prostředí. Vychází z analýzy písemných prací vysokoškolských studentů a ze

zkušeností při výuce češtiny pro cizince. Budou představeny některé didaktické postupy, jejichž cílem je

zdokonalení vyjadřovacích schopností studentů (nejen) se zaměřením na psané akademické žánry.

Důraz je přitom kladen nejen na text jako produkt psaní, ale především na proces psaní, na přípravnou

fázi stejně jako kontrolní.

4

Mgr. Ivana Mičínová

Filozofická fakulta, UK

Motivační strategie v akademickém psaní z pohledu sociálního konstruktivismu

Tématem příspěvku je motivace studentů pregraduálního studia k akademickému psaní

prostřednictvím aplikace různých modelů motivace v pojetí sociálního konstruktivismu, především

rozpracováním vybraných vnitřních a vnějších faktorů, které mají těsnou souvislost s postoji

k akademické komunitě, které jsou založeny na očekávání úspěchu a které zdůrazňují nutnost

relevantního obsahu učení. Tyto modely jsou doplněny o aktuální teorii motivace podle principu „flow“,

podle níž mezi klíčové faktory patří, aby učení mělo jasně stanovené cíle, aby docházelo k vyvážení

vhodného poměru mezi obtížností úkolu a aktuálním výkonem studenta a aby studenti vnímali, že

dosahují pokroku prostřednictvím bezprostřední zpětné vazby. Tyto teoretické principy jsou aplikovány

na oblast akademického psaní, především na výuku argumentačního eseje, lingvisticky vycházejí

z poznatků žánrové analýzy. Cílem příspěvku je prezentovat zkušenosti s tímto pojetím výuky

akademického eseje na FF UK Praha, poukázat na možné přesahy do oblasti akademického psaní

v mateřském jazyce a na možnost didaktického využití kreativního a kritického myšlení.

Mgr. Michaela Mošaťová, PhD.

Studia Academica Slovaca – centrum pre slovenčinu ako cudzí jazyk

Rozvíjanie komunikačnej kompetencie pri osvojovaní si slovenčiny v e-learningovom kurze

Príspevok sa zameriava na analýzu možností a limitov rozvíjania komunikačnej kompetencie v rámci e-

learningového kurzu slovenčiny ako cudzieho jazyka e-slovak pre úroveň A1. Jazykový kurz e-slovak

vychádza z komunikatívnej metódy výučby, v ktorej je cieľom čo najrýchlejšie osvojenie si

komunikatívnych zručností v najbežnejších komunikačných situáciách a v ktorej je osvojovanie si

gramatiky podriadené komunikačným témam a má druhoradé miesto. V príspevku autorka reflektuje

najčastejšie problémy pri osvojovaní si slovenčiny ako LCTL v prípade študentov e-learningového kurzu

a porovnáva ich s problémami, ktoré sa vyskytujú u študentov študujúcich slovenčinu kontaktnou

formou. Príspevok sumarizuje dvojročné skúsenosti s tým, aké možnosti rozvíjania rečovej aj písomnej

produkcie kurz ponúka a aké sú ich limity, a ponúka možnosti ďalšieho vývoja kurzu smerom

k podpore aktivít zameraných na väčšiu kooperáciu študentov v rámci kurzu či k posilneniu jazykovej

komunikácie v rámci existujúcich sociálnych sietí.

Kurz e-slovak je výstupom projektu Ministerstva školstva, vedy, výskumu a športu SR Vzdelávací

program slovenčina ako cudzí jazyk a riešiteľsky sa na ňom podieľal kolektív pracovníkov Studia

Academica Slovaca – centra pre slovenčinu ako cudzí jazyk pri Filozofickej fakulte UK v Bratislave.

Ing. Stanislava Pavlíková, Ph.D.

Technická univerzita v Liberci

Jak motivovat vysokoškoláky k mluvení v kurzech odborné obchodní angličtiny

Příspěvek je zaměřen na analýzu možností, jak posilovat motivaci studentů k aktivnímu ústnímu

projevu zejména v kurzech odborné obchodní angličtiny na vysoké škole. Text vychází z teoretických

poznatků týkajících se motivace ve výuce a učení. Dále je prezentován rozbor názorů učitelů angličtiny,

které jsou založeny na praktických zkušenostech získaných v jazykových kurzech realizovaných

v různých zemích po celém světě. Zdrojem těchto informací jsou hromadné otevřené online kurzy

(MOOC, Massive Open Online Course) určené pro profesní rozvoj učitelů angličtiny uskutečněné

5

v letech 2015, 2016 a 2017. Praktická část příspěvku uvádí jako příklad dobré praxe komplexní aktivitu

podporující motivaci studentů k ústnímu projevu v kurzech odborné obchodní angličtiny.

PhDr. Pavel Pečený

Výzkumné a testovací centrum, ÚJOP UK

Jak nerodilí mluvčí češtiny spojují věty v psané produkci?

Příspěvek se bude zabývat užíváním spojovacích prostředků v textech nerodilých mluvčích češtiny.

Analýza provedená na základě dat z korpusu MERLIN (merlin-platform.eu) nejprve ukáže, jak se mění

repertoár a správnost užití spojovacích prostředků v závislosti na úrovni podle SERRJ. Následně se

bude zabývat možnostmi využití získaných poznatků ve výuce produktivních dovedností.

Mgr. Teresa Piotrowska Malek

Varšavská univerzita (Uniwersytet Warszawski)

Hodnocení písemného projevu u zkoušky na úrovni B1 a B2 na Varšavské univerzitě

Tématem příspěvku je hodnocení zkoušek na Varšavské univerzitě v rámci certifikace jazykových

dovedností. Principy hodnocení jsou zpracovány tak, aby bylo možné hodnotit podle nich různé jazyky,

avšak výchozím modelem bylo testování angličtiny. V příspěvku chci ukázat, jaké to může způsobovat

problémy při testování češtiny, a zároveň se zamyslet nad pozitivy univerzálního testování.

Ing. Mgr. Blanka Pojslová

Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita

Hodnocení a výuka produktivních dovedností – spojené nádoby

Rostoucí důraz na rozvoj produktivních řečových dovedností ve výuce s sebou přináší i potřebu tyto

řečové dovednosti testovat a hodnotit. Pokud se pak jedná o test vysoké důležitosti, vzrůstá i význam

standardizace procesu testování a hodnocení těchto dovedností. Příspěvek se zaměří na standardizaci

procesu testování a hodnocení produktivních dovedností v kontextu terciárního vzdělávání. Pokusí se

přitom ukázat propojenost tohoto procesu s výukou a s rolí vyučujících, kteří v něm zaujímají duální

roli – roli učitele a roli tvůrce testových úloh, hodnotících škál a v neposlední řádě i hodnotitelů

produktivních dovedností. Tento proces bude nahlížen v kontextu výuky a hodnocení odborného

a akademického jazyka na Centru jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity v Brně, konkrétně jeho

Oddělení na Ekonomicko-správní fakultě.

PhDr. Jitka Prachařová

Katedra jazyků, PEF ČZU

Specifičnost nácviku produktivních dovedností při přípravě na zkoušky k získání certifikátu

UNIcert III – Němčina pro ekonomy

Katedra jazyků na ČZU získala ve šk. roce 2007/2008 licenci na udělování certifikátu UNIcert III pro

studenty Provozně ekonomické fakulty ČZU. Příprava ke zkouškám je koncipována na dva roky

6

a zahrnuje především práci s odborným textem. Těžištěm je nácvik psaní odborného textu a jeho

prezentace. Významnou roli přitom hraje výběr adekvátních druhů textů a osvojování odpovídajících

lexikálních prostředků a gramatických struktur. U ekonomických textů hrají důležitou roli kvantitativní

slovesa a práce s nejrůznějšími druhy grafických prostředků (tzv. spracharme Textsorten) včetně

nácviku jejich verbalizace při ústní prezentaci.

PhDr. Ivana Rešková, Ph.D.

Centrum jazykového vzděláváni, LF, Masarykova univerzita

Získávání produktivních dovedností v odborném jazyce

Výuka a testování produktivních dovedností v jazyce pro specifické účely v akademickém prostředí,

konkrétně v češtině pro budoucí lékaře, má dva hlavní úkoly: připravit zahraničního medika na

komunikaci v klinických oborech a současně jej naučit předat/prezentovat potřebné informace a

výsledky výzkumu. Příspěvek se zabývá aktivitami a výstupy výuky odborného jazyka.

PhDr. Kateřina Rysová, Ph.D.

Univerzita Karlova

Hodnocení písemných prací z hlediska koherence textu

Příspěvek představuje možnosti měření a hodnocení koherence v písemných pracích psaných

nerodilými mluvčími češtiny. Využívá přitom jazyková data z korpusů MERLIN (http://merlin-

platform.eu/) a CzeSL-SGT (https://lindat.mff.cuni.cz/repository/xmlui/handle/11234/1-162). Na

základě srovnávací analýzy příspěvek popisuje jazykové rysy spojené s koherencí textu, jimiž se liší

písemné práce jednotlivých kategorií podle SERR. Na závěr jsou představeny možnosti, jak tyto rysy

v textech psaných nerodilými mluvčími češtiny sledovat a hodnotit automaticky.

Mgr. Petra Sojková

Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita

Dovednost mluvení v kurzech hospodářské němčiny na CJV MU

Příspěvek ilustrovaný videoukázkami pojednává o tom, jakými metodami je u studentů ekonomie na

MU rozvíjena, popř. budována dovednost mluvení v kontextu nedávno zavedené standardizované

závěrečné zkoušky. Porovnává se styl práce v kurzech, kde studenti považují němčinu za svůj první cizí

jazyk, s kurzy němčiny jako druhého cizího jazyka po angličtině, jednotlivé výukové metody jsou

nahlíženy z hlediska percepčních preferencí studentů. Dále jsou na základě dat získaných

dotazníkovým šetřením a empirickým pozorováním tematizována hlavní úskalí i nejvýraznější pozitivní

momenty, se kterými se učitel a studující při budování kompetence mluvení setkávají, a pozornost je

věnována i účinkům zavedení standardizované zkoušky na proces výuky i na závěrečné testování.

7

Mgr. Hana Svobodová – doc. PhDr. Jana Marie Tušková, Ph.D.

Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita

Postupy a metody kritického myšlení ve výuce češtiny pro cizince

Příspěvek se zaměřuje na možnosti využití vybraných metod a postupů kritického myšlení ve výuce

češtiny pro cizince. Uvedené metody, které nabízí program RWCT (Čtením a psaním ke kritickému

myšlení), se dle našeho názoru dají využívat jak ve výuce rodilých mluvčích, tak cizinců. Většina z nich

rozvíjí čtenářskou gramotnost chápanou jako schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm

a používat jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k aktivnímu

začlenění do života společnosti. Podstatu příspěvku tvoří příklady praktického využití vybraných metod

kritického myšlení ve výuce češtiny pro cizince, které slouží k motivaci a rozvoji psaní a mluvení,

nezbytných nejen k běžnému dennímu kontaktu, ale i k úspěšnému testování znalostí a složení

zkoušek (např. na trvalý pobyt, české státní občanství).

Mgr. Monika Ševečková, Ph.D.

Centrum jazykového vzdělávání, Masarykova univerzita

Výuka ruského jazyka jako cizího (Centrum jazykového vzdělávání na Masarykově univerzitě)

Příspěvek pojednává o výukových metodách využívaných na seminářích cizího jazyka

ve vysokoškolském prostředí (na příkladu ruského jazyka). V první části se autorka věnuje celkové

charakteristice výuky na Ekonomicko-správní (ESF) a Filozofické fakultě, významu zpětné vazby

a zvyšování kompetencí v rámci interkulturní komunikace. Ve druhé části autorka komentuje

videozáznam ze semináře (na ESF) s důrazem na oblast produktivních dovedností. Autorka taktéž

vysvětluje rozdílné přístupy při práci s videi a akcentuje význam fonetiky. Cílem je poukázat na nutnost

různorodých přístupů ve výuce cizího jazyka za účelem budování jazykových kompetencí studentů

a zvyšování jejich motivace k učení.

Mgr. Svatava Škodová, Ph.D.

Ústav bohemistických studií, FF UK

Analýza písemné produkce respondentů zkoušky z českého jazyka pro trvalý pobyt

Cílem příspěvku je představit analýzu písemné části zkoušky z češtiny na úrovni A1 za účelem získání

trvalého pobytu na území ČR. Tato analýza zahrnuje jak vybrané jevy, které jsou v rámci zkoušky

hodnoceny a explicitně požadovány, tak jevy, které s ohledem na svůj obtížně standardizovatelný

charakter testovány být nemohou.

Mgr. Dana Špatenková

Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Role produktivních dovedností ve výuce cizích jazyků a objektivita hodnocení těchto dovedností

v systému výuky Katedry jazyků EF JU v Českých Budějovicích

Znalost cizích jazyků je na Ekonomické fakultě JU v Českých Budějovicích chápána jako nutná výbava

absolventa této fakulty pro uplatnění na pracovním trhu. Z hlediska výuky cizích jazyků bylo nutné

zaměřit programy hodin na praktické využití jazyka v reálných podmínkách, tedy schopnost

8

komunikace a schopnost vyjádřit se v písemném projevu. Příspěvek se zabývá systémem výuky

především anglického a německého jazyka se zaměřením na tyto dovednosti a se způsobem testování

a stanovení kritérií pro hodnocení těchto dovedností při maximálním zajištěním objektivity.

Klíčová slova: SERR, vstupní test, placement test, program Moodle, prezentace, esej, hodnocení

analytické, hodnocení holistické

Mgr. Barbora Štindlová, Ph.D.

Metodické a odborné centrum, ÚJOP UK

Lexikální analýza projevů nerodilých mluvčích češtiny

Příspěvek se zaměří na analýzu lexikální hustoty a bohatosti v psaných projevech nerodilých mluvčích

češtiny v souvislosti s úrovní jejich jazykové znalosti. Pro analýzu využijeme dostupné žákovské korpusy

nerodilých mluvčích češtiny – Merlin a CzeSL.

Mgr. Markéta Tůmová

ÚJOPK UK, středisko Liberec

Problémy s výslovností u vietnamských studentů

Příspěvek bude věnován problémům s výslovností u vietnamských studentů. Zaměříme se na

problematické hlásky, představíme výukové CD a rozebereme nahrávky s výslovností nových studentů

a studentů, kteří u nás studují již delší dobu.

Mgr. Jarmila Valková, Ph.D.

Ústav českého jazyka a teorie komunikace, FF UK

Maximalisace mluvních příležitostí studentů

Příspěvek se zaměřuje na vyhledávání a maximální využívání příležitostí ke smysluplnému mluvení

studujících v rámci výukové jednotky. Zabývá se vybranými faktory působícími během vyučování, které

mají vliv na míru využívání mluvních příležitostí studujícími. Navrhuje některá praktická řešení

k přizpůsobení existujících aktivit v učebních materiálech, která se osvědčila při podpoře a rozvíjení

dovednosti mluvení ve vyučování mladších a dospělých studujících.

PhDr. Jitka Veroňková, Ph.D.

Fonetický ústav, FF UK

Produkce a percepce kvantity vokálů u jinojazyčných mluvčích češtiny

Adekvátní osvojení si zvukové stránky řeči patří k základům úspěšné komunikace v cizím jazyce. Jedním

ze zvukových jevů, který působí jinojazyčným studentům češtiny potíže, je kvantita samohlásek.

V češtině je kvantita samohlásek fonologická, tj. rozlišuje význam slov nebo gramatické tvary téhož

lexému a je nezávislá na slovním přízvuku. Dlouhý vokál se může vyskytovat v jakékoli slabice slova

a jedno slovo může obsahovat více dlouhých vokálů. Jinojazyční studenti často přenášejí návyky ze

9

svého mateřského jazyka, v němž může být využití kvantity odlišné od češtiny – kvantitu spojují se

slovním přízvukem, místo plné délky realizují polodélku. Příspěvek přinese výsledky výzkumů týkajících

se kvantity vokálů v češtině u jinojazyčných mluvčích včetně zvukových ukázek a dále příklady

výslovnostních cvičení z nově připravované učebnice češtiny pro cizince pro úrovně A1/A2.

Mgr. Kateřina Vodičková, Ph.D., MA

Výzkumné a testovací centrum, ÚJOP UK

Zpracování dovednosti mluvení v učebnici Čeština pro cizince – úroveň A1 a A2

V příspěvku se zabýváme rolí mluvení v učebnici Čeština pro cizince – úroveň A1, A2 autorského

kolektivu M. Boccou Kestřánková, D. Štěpánková a K. Vodičková. Prezentujeme, jak je tato produktivní

řečová dovednost včleněna do jednotlivých sekcí každé lekce, např. jak prostřednictvím mluvení

zprostředkováváme slovní zásobu, jak fixujeme gramatické jevy, jakou pozici zaujímají aktivity na

mluvení ve čtení nebo poslechu apod. Speciální pozornost věnujeme typům cvičení a možnostem

práce s nimi.

WORKSHOPY

Mgr. Miroslava Aurová, Ph.D.

Ústav romanistiky, Filozofická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Workshop: Dílčí aspekty ústní interakce: od teorie k praxi

Východiskem tohoto tématu je skutečnost, že ve školské praxi ústní interakce (dále jen ÚI) zůstává stále

jakousi popelkou, což může být zapříčiněno různými faktory. Tyto se pokusíme rozklíčovat a nabídnout

konkrétní postupy, jak ÚI rozvíjet. Nejprve poukážeme na dílčí aspekty ÚI, jak jsou definované v SERR

a následně se ve workshopu ve vztahu k jednotlivým úrovním a znalostem žáka budeme zabývat

vytvářením aktivit a hodnotících nástrojů pro rozvoj ÚI. Workshop je veden v češtině, závěry z mých

předchozích analýz a zkušeností se opírají o výuku španělštiny.

Mgr. Radka Dohnalová

ÚJOP UK, středisko Poděbrady

Workshop: Kreativní psaní

Nejprve krátce představím různé postupy a druhy zadání pro studenty k vytvoření samotného textu,

které používám v praxi, a to jak v českém, tak v anglickém jazyce. Poté prezentuji několik ukázek

studentských prací. Každý účastník si může zkusit samotné psaní i zadávání úkolů ostatním, během

workshopu a zejména v jeho závěru předpokládám diskuzi.

10

PhDr. Lída Holá

Czech Step by Step

Workshop: Test nemusí být trest. Nácvik dovednosti mluvení

Příspěvek se zabývá přípravou studentů na ústní část závěrečného testu studia češtiny jako cizího

jazyka na úrovni A1.1. Tuto zkoušku skládají studenti výukového programu SIT Study Abroad Prague.

Příprava na zkoušku se věnuje nejen opakování gramatiky, ale především nácviku aktivního užití jazyka

v základních komunikačních situacích podle deskriptorů SERR. Vzhledem k praktickému zaměření

zkoušky se domníváme, že metody přípravy mohou mít i obecnější použití.

Mgr. Tomáš Klinka, Ph.D.

Katedra francouzského jazyka a literatury, Pedf UK

Workshop: Webové nástroje pro rozvoj (nejen) produktivních řečových kompetencí

Praktická ukázka volně dostupných webových nástrojů, které mohou pomoci k rozvoji kreativity učitele

i žáků, dodat hodinám (nejen) jazyka novou dynamiku a zároveň posloužit k evaluaci řečových

dovedností i jazykových prostředků. Během workshopu budete seznámeni s nástroji dostupnými na

stránkách LearningApps.org a NearPod.com. Workshop je vhodný jak pro začátečníky, tak pro

pokročilé uživatele internetu 2.0.

Účastníci workshopu budou potřebovat notebook či tablet, popřípadě chytrý telefon.

Mgr. Dita Macháčková

Lékařská fakulta, UK v Plzni

Workshop: Hra jako motivace k mluvení v cizím jazyce

Workshop účastníky seznámí s hrami, které lze využít ve výuce cizího jazyka jako motivačního prvku

k tréninku produktivních řečových dovedností, zejména mluvení. Důraz bude kladen na rozdíl mezi

aktivitami určenými k procvičování lexika a těmi, které jsou zaměřeny na posilování dovednosti

formulovat výpovědi, souvislejší větné celky a postoje a také užívat stylově příznakových prvků v textu.

Mgr. Jaroslav Mašín, Ph.D.

ÚJOP UK, středisko Albertov

Workshop: Práce s textem a rozvoj dovednosti mluvení

V našem příspěvku ukážeme, že vhodně vybraný text je dobrým základem k rozvoji produktivních

dovedností. Netradičně pomocí úkolů, které byly vytvořeny pro studenty, představíme Krátké pohádky

pro unavené rodiče od Michala Viewegha. Účastníkům ukážeme, že Vieweghovy pohádky nabízejí řadu

možností k využití během výuky a rozvoji produktivních dovedností. Nabídneme různé typy úkolů, při

kterých studenti mluví a zároveň si například opakují novou slovní zásobu.

11

Mgr. Jana Nováková

ÚJOP UK, středisko Albertov

Workshop: Trénink mluvení na úrovni A2

Jak připravovat na ústní semestrální zkoušku A2

- dlouhodobá příprava (v průběhu celého kurzu)

- závěrečná intenzivní příprava (po 3. měsíčním testu do konce kurzu)

Používané materiály: ranní jazykové rozcvičky, scany slovních bank z učebnice ČKZK1, prezentace

studentů, chodičky, hry, interní tréninkové materiály k ústní semestrální zkoušce A2).

Mgr. Michaela Paldusová

ÚJOP UK, středisko Krystal

Workshop: Výslovnost v lekcích češtiny

Jednou ze čtyř jazykových dovedností je mluvení. Základním kamenem této dovednosti je správná

výslovnost. Té je však ve výuce češtiny jako cizího jazyka většinou věnován menší prostor než ostatním

jazykovým dovednostem. Srozumitelná realizace foneticko-fonologického systému jazyka je přitom

k efektivnímu splnění komunikačního záměru nutnou podmínkou. Workshop se bude věnovat právě

této složce jazykové výuky. V první části vás seznámím s možnými metodickými principy

a postupy výuky výslovnosti i častými chybami ze strany nejen studentů, ale i lektorů. Následně pak

představím i praktické tipy k nácviku a fixaci adekvátní realizace segmentální i suprasegmentální roviny

češtiny.

Mgr. Petra Pavluchová – Mgr. Jana Wojtucka, Ph.D.

ÚJOP UK, středisko Hostivař

Workshop: Kdo si hraje, ten mluví

Plánovaný workshop poskytne účastníkům nápady, jak rozvíjet a upevňovat řečové dovednosti

studentů češtiny jako cizího jazyka, zejména na úrovni B1. Účastníci se seznámí nejen se strategiemi,

které je možné uplatnit, jsou-li ve skupině „nemluvky“, ale budou mít i možnost sami si vyzkoušet

některé z aktivizačních technik a her. Mluvení zkusíme založit na zvědavosti a hře, které jsou

přirozenou motivací a pomáhají překonat ostych z mluvení.

Mgr. Kateřina Pokorná

ÚJOP UK, středisko Poděbrady

Workshop: Hry motivující studenty k mluvení

Na workshopu uvidíte, jak je možné adaptovat některé známé stolní a společenské hry pro motivaci

a rozvoj produktivní dovednosti mluvení v hodině českého jazyka pro cizince.

12

Mgr. Alena Prošková, Ph.D.

Filozofická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Workshop: Plánování komplexních jazykových úloh zaměřených na rozvoj produktivních

řečových dovedností

Cílem prakticky zaměřeného workshopu je představit metodický postup při plánování a přípravě

jazykových úloh zaměřených na rozvíjení produktivních dovedností, které vycházejí z koncepce akčně

orientovaného přístupu a úlohově orientovaného vyučování cizích jazyků dle Společného evropského

referenčního rámce. Účastníci workshopu se seznámí se základní typologií jazykových úloh a na

konkrétních příkladech si vyzkoušejí jednotlivé fáze jejich plánování a přípravy z pozice učitele.

Prostřednictvím konkrétních úloh navázaných tematicky na průřezová témata dle RVP-G ověříme,

jakým způsobem lze komplexní jazykové úlohy využít nejen k rozvíjení produktivních řečových

dovedností, ale i k budování klíčových kompetencí dle RVP.

Mgr. et Mgr. Silvie Převrátilová

Filozofická fakulta UK

Workshop: Motivační strategie ve výuce (mluvení a psaní)

Vytvářet motivační prostředí, probouzet ve studentech motivaci a posilovat ji patří k významným rolím

učitele ve vzdělávacím procesu. Jakým způsobem vytvořit základní podmínky pro motivační prostředí,

jak motivaci udržovat a posilovat, jak studentům pomoci vytvořit si k učení cizího jazyka pozitivní

postoj? Jak studenty motivovat konkrétně k mluvení či psaní? Cílem workshopu je hledání odpovědi na

tyto otázky pro využití v praxi a ukázky aktivit a strategií, které lze využít ke zvýšení motivace ve výuce

cizího jazyka (nejen) pro procvičení produktivních dovedností.