MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
Ústav managementu a marketingu
Habigerová Monika
Výhody a nevýhody internetové komunikace v manažerském
pojetí
Advantages and Disadvantages of Internet Communication in
Managerial Conception
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce: RNDr. Ing. Miroslav Rössler, CSc., MBA
Olomouc 2011
Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila
jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.
Olomouc 21.3.2011 Habigerová Monika
Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. Ing.
Miroslavu Rösslerovi, CSc., MBA za odborné vedení a cenné rady a připomínky, které
mi v průběhu práce poskytoval.
OBSAH ÚVOD ...........................................................................................................................1
1 KOMUNIKACE ....................................................................................................2
1.1 Definice komunikace ..........................................................................................2
1.2 Význam komunikace .......................................................................................3
1.3 Funkce komunikace.........................................................................................3
1.4 Komunikační prvky .........................................................................................4
1.5 Formy komunikace ..........................................................................................5
1.5.1 Verbální komunikace ...............................................................................6
1.5.2 Neverbální komunikace ............................................................................6
1.6 Manaţerská komunikace .................................................................................7
1.6.1 Styly manaţerské komunikace..................................................................7
1.7 Telefonování ...................................................................................................8
1.8 Informační systémy a technologie v komunikaci .............................................9
2 INTERNETOVÁ KOMUNIKACE ...................................................................... 11
2.1 Komunikační nástroje.................................................................................... 11
2.1.1 Sociální sítě ............................................................................................ 11
2.1.2 Elektronická pošta .................................................................................. 12
2.1.3 Instant Messaging .................................................................................. 14
2.1.4 ICQ ........................................................................................................ 15
2.1.5 Skype ..................................................................................................... 15
3 INTERNET .......................................................................................................... 16
3.1 Vznik Internetu (historie) .............................................................................. 16
3.2 Aplikace Internetu ......................................................................................... 17
3.2.1 Zkratka www neboli web ....................................................................... 17
3.2.2 FTP (File transfer protokol) .................................................................... 17
3.2.3 Telnet ..................................................................................................... 18
3.2.4 Neadresné a adresné diskusní skupiny .................................................... 18
3.2.5 Sluţba IRC (Internet Realy Chat) ........................................................... 18
3.2.6 Internet a SMS Operátor ......................................................................... 18
3.2.7 Telefonování přes internet ...................................................................... 19
3.2.8 Faxování přes Internet ............................................................................ 19
3.2.9 Aplikace virtuální reality ........................................................................ 19
3.2.10 WAP – Wireless Application Protocol .................................................... 20
3.3 Vyuţití internetu ........................................................................................... 20
3.4 Nebezpečí počítače při komunikaci na Internetu ............................................ 20
3.4.1 Viry ....................................................................................................... 20
3.4.2 Trojské koně .......................................................................................... 21
3.4.3 Hoaxy .................................................................................................... 21
3.5 Zabezpečení počítače .................................................................................... 21
3.5.1 Antivirové programy .............................................................................. 22
4 NETIKETA INTERNETU ................................................................................... 23
4.1 Zásady netikety .................................................................................................. 23
4.2 Desatero přikázání počítačové etiky .............................................................. 26
5 PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 27
5.1 Grapo s. r. o................................................................................................... 27
5.2 Modrá pyramida stavební spořitelna a. s. ....................................................... 28
5.3 Metodika výzkumného šetření ....................................................................... 29
5.3.1 Výsledky výzkumu................................................................................. 30
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 38
ANOTACE ................................................................................................................. 40
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .......................................................................... 41
SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 43
SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 44
Příloha - Dotazník ....................................................................................................... 45
1
ÚVOD
,,Jednou ze základních lidských potřeb je bezesporu potřeba komunikace
s příslušníky stejného druhu. Vývoj lidské civilizace je spojen s objevováním stále
nových a nových způsobů komunikace, od mimoslovního dorozumívání pomocí gest
a různých zvukových projevů přes verbální komunikaci jazykovou, vyjádření obrazové
a písemný projev, se dostáváme aţ k masovým médiím – tisku, rozhlasu, televizi
a datovým médiím, jejichţ nejsilnějším masovým představitelem je právě Internet.“1
Komunikace je beze sporu jeden z hlavních nástrojů manaţerů, který pouţívají ke
své práci a fungování celé společnosti. Schopnost manaţera dobře komunikovat je
nepochybně ţádoucím faktorem. Manaţer by měl bez problému otevřeně komunikovat
se svými zaměstnanci firmy, neboť pro dosahování ţádoucích výsledků je potřeba
efektivní komunikace mezi všemi zaměstnanci podniku. Je nutné znát informace o dění
ve firmě a jejím běhu. Komunikace je tedy zdroj informací, které nám poskytují
vědomí, co máme dělat, co se po nás chce a co očekává. Je zřejmé, ţe obě tyto skupiny
lidí potřebují informace k tomu, aby mohli účinně a efektivně pracovat, tudíţ aby
dosahovaly vytyčených cílů.
Práce obsahuje jak část teoretickou, tak i praktickou. Teoretická část obsahuje
čtyři kapitoly. V první kapitole se snaţím vymezit pojem komunikace, její funkce a jaký
má pro nás vlastně význam. Dále pak obsahuje její formy a také pojem manaţerská
komunikace. Následující kapitola pojednává o komunikaci internetové. Zde se snaţím
hlavně objasnit moţnosti a nástroje komunikace po Internetu. Třetí kapitola je zaměřena
na Internet obecně, jeho počátky, sluţby, a také nebezpečí, která hrozí. Poslední
kapitola pak definuje netiketu a její zásady. V části praktické jsem se rozhodla vyuţít
dotazníkové šetření, které mi pomůţe zjistit, který komunikační nástroj je nejvíce
oblíbený u obou pohlaví a různých věkových kategorií a proč. Dotazník bude rozdán ve
vybraných firmách v Olomouci. Cílem mé bakalářské práce je zjistit výhody
a nevýhody třech forem komunikace mezi manaţery a jejich podřízenými a také tyto
způsoby komunikace navzájem porovnat.
1 Zamysleni: Internetova komunikace I. – uvod [on-line]
<http://www.xmaestro.com/view.php?cisloclanku=2006070009 >.
2
1 KOMUNIKACE
1.1 Definice komunikace
Pojem komunikace lze obecně a zkráceně definovat jako proces výměny
informací mezi dvěma nebo více lidmi za účelem předání informací a vzájemného
porozumění. Avšak existuje mnoho publikací týkajících se komunikace a kaţdá z nich
tento pojem vymezuje jinak. Proto je spousta teorií, co se komunikace týče. Důleţité
však je, ţe podstata zůstává stále stejná.
Například Vlasta Stříţová ve své knize Manaţerská komunikace část I a II uvádí
tuhle teorii: ,,Komunikace je kontinuální dvousměrný proces výměny informací mezi
lidmi za účelem dorozumění. Jde o nekonečný model, neboť lidé se obvykle potřebují
několikrát vzájemně ovlivňovat a upravovat zprávu neţ dosáhnou shody. Proces můţe
být přerušen, kdyţ jeden z účastníků se nesnaţí o pochopení nebo naopak předpokládá
předem, ţe druhý účastník mu automaticky rozumí.“2
Jiná literatura uvádí, ţe lze komunikaci chápat v uţším a širším slova smyslu.
Podle Moslerové je komunikace velice široký pojem a stěţí se bude dát shrnout její
definice do jedné věty, s čímţ mohu souhlasit. Komunikace v uţším slova smyslu je
tedy sám proces výměny informací mezi lidmi, výměny myšlenek, názorů, postojů,
pocitů, nálad, emocí apod. Kdeţto komunikace v širším slova smyslu neznamená jen
sdělení informací, ale je to určitý vztah, sdílení bytí, existence.
Uvádí se, ţe slovo komunikace pochází z latiny od slova communicare, coţ
znamená něco spojovat nebo společně sdílet.3
Kaţdý člověk má jinou úroveň komunikace, někdo se s umem dobře sdělovat
informace a příjemně působit svým vystupováním uţ narodil, jiní jsou v tomto směru ne
tak dokonalí a musí se komunikaci přiučit. Komunikačním dovednostem se dá jistě
naučit, můţeme je procvičovat a tím rozvíjet a zlepšovat.
2 STŘÍŢOVÁ V., Manažerská komunikace: Část I a II. s. 7.
3 Srov. MOSLEROVÁ. N., Interpersonální komunikace. s. 6.
3
1.2 Význam komunikace
Komunikace má pro nás obrovský význam. Slouţí a vţdy bude slouţit k výměně
a sdělování informací, vyjadřování našich pocitů a emocí, názorů, myšlenek mezi lidmi.
Komunikací dáváme vlastně najevo, jak se chováme a jaký je náš vztah k okolním
věcem a prostředí, vztah k sobě samému a k jiným lidem a také k hodnotám a vůbec
k celému ţivotu.4
Komunikace je nezbytnou součástí našeho ţivota, bez které se neobejdeme. Bude
nás provázet celým ţivotem. Komunikovat s ostatními lidmi je zkrátka základ všeho.
1.3 Funkce komunikace
,,Účel komunikace je dán základními funkcemi, které nemůţeme přesně ohraničit,
jelikoţ se často významově překrývají.
Funkce informativní – předávání, oznámení, prohlášení určitých informací,
faktů, zpráv mezi lidmi.
Funkce instruktivní – vysvětlování významů, popisování postupů, poskytování
návodů, jak něčeho dosáhnout. Ve své podstatě se také ale můţe jednat o funkci
informativní.
Funkce přesvědčovací – ovlivňování, působení na druhého člověka s cílem
změnit jeho názor, přesvědčit ho o správnosti svých názorů. Jedná se uţ
o manipulativní jednání.
Funkce osobnostně identická – posilování pocitů sebevědomí, vlastní
důleţitosti a potřebnosti, uspořádání si svých postojů, hodnot, názorů, aspirací.
Jde o vytváření, upevňování sebepojetí.
Funkce socializační – vytváření mezilidských vztahů, navazování kontaktů,
umoţnění proţít pocit sounáleţitosti, respektování názorů druhých.
Funkce vzdělávací a výchovná – především uplatňována v institucích, jejichţ
hlavním cílem se stává edukace. Zastoupení zde mají funkce informativní,
instruktivní, ale i další.
4 Srov. MOSLEROVÁ. N., Interpersonální komunikace. s. 6.
4
Funkce zábavná – vyplnění času nezávazným komunikováním o neutrálních
věcech, pobavení se, odreagování
Funkce sdělovací – zbavování se vnitřního napětí, překonávání těţkostí
prostřednictvím sdělování důvěrných informací druhé osobě, doprovázeno
očekáváním empatického naslouchání, porozumění, podpory a pomoci.“5
1.4 Komunikační prvky
Proces komunikace probíhá vţdy mezi dvěma (dialog) a více lidmi. Můţeme zde
zařadit i monolog, který můţe být povaţován za formu přípravy ke komunikaci
s druhou osobou nebo jako projev vyrovnání se s vnitřními problémy.6
Myšlenka
Komunikátor Komunikant
Komunikační kanál
Obr. 1 - Schéma komunikačního procesu mezi dvěma lidmi7
Popis jednotlivých komunikačních prvků:
Komunikátor – osoba, která sděluje informace druhé osobě.
Komunikant – osoba, která přijímá informace (příjemce, adresát), které mu
sdělí druhá osoba.
Myšlenka – neboli také komuniké, je to obsah sdělené informace, kterou
předává komunikátor komunikantovi.
Komunikační kanál – způsob, kterým je informace předávána, např.
elektronicky, slovně apod.
Dekódování - pochopení informace nebo myšlenky, kterou komunikátor sdělil.
5 MOSLEROVÁ. N., Interpersonální komunikace. s. 6-7.
6 Srov. tamtéţ. s. 7.
7 Srov. tamtéţ.
5
Zakódování – přeměna myšlenky na věcnou podobu.
Komunikační jazyk – ne vţdy si rozumíme, i kdyţ mluvíme stejným jazykem.
Kaţdý pouţívá jiná slova a proto je moţné, ţe to kaţdý z nás můţe chápat jiným
způsobem, obzvláště u abstraktních a cizích slov, kterým kaţdý z nás rozumí
jinak.
Komunikační prostředí – prostor, kde právě lidé mezi sebou komunikují.
Prostředí můţe ovlivnit komunikaci, proto záleţí na tom, na jakém místě se
nacházíme. Například v hlučném prostředí hrozí, ţe si budeme méně rozumět.
Kontext – situace, ve které komunikace probíhá. Skládá se ještě z vnitřní
a vnější sloţky. Vnitřní sloţka jsou naše pocity, to, co se v nás odehrává a vnější
sloţka je to, co na nás působí zvnějšku.
Zpětná vazba - reakce osoby na sdělenou informaci druhou osobou.
Při sdělování informací můţe dojít k tzv. komunikačnímu šumu, coţ je
komunikační bariéra.
Komunikační šum brání efektivní komunikaci, narušuje informační sdělení.
Můţe nastat, jak na straně komunikátora (velmi tichý nebo hlasitý projev, vady řeči,
velmi rychlý nebo velmi pomalý projev), tak na straně komunikanta (nepozornost,
skákání do řeči, jazykové nedostatky, neschopnost vţít se do situace sdělující osoby),
ale i třeba komunikačního kanálu (hluk, nevhodné prostředí).
1.5 Formy komunikace
Komunikaci lze rozčlenit do mnoha skupin podle různých hledisek. Například dle
formálnosti, způsobu předání atd. Uvádím zde tabulku moţného členění komunikace, ze
které jsem vybrala členění podle způsobu předání informací (verbální a neverbální)
a něco málo o těchto formách napsala.
Rozdělení na verbální a neverbální komunikaci je podle mého názoru všem
nejvíce známo a je ostatními povaţováno za základní rozdělení komunikace, přičemţ
kaţdý nemusí vědět, která forma komunikace je pomocí slov a které naopak
mimoslovní.
6
1.5.1 Verbální komunikace
Mluvená forma, vyjadřujeme se pomocí slov. Její podoba můţe být také zvuková, psaná
nebo vizuální, přímá nebo zprostředkovaná, ţivá nebo reprodukovaná. Je to vlastně
nejčastější a nejuniverzálnější způsob dorozumívání mezi lidmi. Pouţívá se více jako
komunikace neverbální.
1.5.2 Neverbální komunikace
Komunikace mimoslovní. Řadíme sem drţení těla, pohyby těla, výraz obličeje,
společenskou zónu, dotyky atd. Pouţívá se méně, neţ komunikace verbální, avšak aţ
dvě třetiny z procesu komunikace člověk z neverbálních prostředků klade důraz na
význam slov. V tomto směru lze neverbální komunikaci připsat větší důleţitost.
Nemůţeme však říci, jaká forma komunikace je důleţitější, protoţe se obě formy
navzájem doplňují. ,,Je třeba si uvědomit, ţe při jakékoli komunikaci je význam slov
vţdy dotvářen neverbálními prostředky vyjadřování. Slova nemůţeme oddělit od
neverbálních sloţek komunikace, je třeba člověka vnímat jako celek, se všemi
komunikačními projevy.“8
8 MOSLEROVÁ. N., Interpersonální komunikace. s. 20.
7
Tab. 1 - Členění forem komunikace9
formálnosti prostředí směru
způsobu
předání
informací
uspořádání účastníků
formální uvnitř
systému vertikální verbální
prostorově
neuspořádaná osobní
neformální v okolí
systému horizontální neverbální stolová
osobní
s vyuţitím
techniky
diagonální písemná sálová masová
stadiónová
davová
masové
komunikační
prostředky
1.6 Manažerská komunikace
Nemůţeme říci manaţer jako manaţer. Kaţdý manaţer jedná podle své osobnosti
a svého charakteru. Kaţdý manaţer je svá osobnost a jeho chování se projevuje právě
v komunikaci a jednání s lidmi. Manaţer by měl mít jednoznačně dobrou komunikační
schopnost. Pokud ji má a umí ji správně pouţít, pak dobře vychází se svými
zaměstnanci, coţ je nutné a závisle na tom se mu daří i ve výdělku.
1.6.1 Styly manažerské komunikace
Kaţdý manaţer má svůj styl komunikace, jednání, kaţdý řeší problémy jinak,
kaţdý z nich je individuální a originální. Kaţdý je zvyklý na něco jiného, kaţdý z nich
reaguje na různé situace různým způsobem.
9 STŘÍŢOVÁ V., Manažerská komunikace: Část I a II. s. 26.
8
Základní styly komunikace:
Agresivní styl – takový styl má manaţer, kterého nezajímají jeho podřízení,
nebere ohled na jejich pocity a na jejich práva. Nemá rád lidi, kteří s ním
nesouhlasí, myslí si, ţe je lepší a silnější, neţ jeho podřízení. Nemá moc dobrý
vztah se svými pracovníky, kteří jsou motivování jen kvůli strachu z manaţera.
Manipulativní styl – Ovlivňuje nebo manipuluje s ostatními lidmi proto, aby
docílil toho, aby lidé dělali to, co on sám chce. Ovlivňuje pocity druhých lidí.
Vyhýbá se nebezpečným situacím.
Neprosazující se styl – manaţer se moc neprosazuje, nevnímá svá vlastní práva,
potřeby, pocity, postoje. Ostatní na něj neberou moc ohled. Podřízení z něj
nemají takový respekt, neváţí si jej. Vyhýbá se konfliktu, bojí se stát si za svým
názorem nebo říct negativní odpověď.
Intelektuální styl – manaţer působí chladně, nedává najevo své pocity.
Sebeprosazující styl – manaţer si rád prosazuje svou, nebojí se vyjádřit své
pocity, potřeby, myšlenky. Respektuje sám sebe a to i své podřízené. Dokáţe
přijmout i jiný názor, neţ je ten jeho. Pokud nastane problém, snaţí se jej řešit
a to společně s ostatními. 10
1.7 Telefonování
Komunikace přes telefon je jedna moţná podoba verbální komunikace.
Telefonování je dnes běţnou součástí našeho ţivota zejména v pracovním prostředí. Je
dobré se zamyslet nad tím, zda tuto formu komunikace umíme správně pouţívat.
Obzvláště v pracovním procesu by se neměli objevovat návyky, které jsme zvyklí
pouţívat při telefonování ve svém soukromém ţivotě. ,,Telefon je dobrou pomůckou,
ale neumíme se do něj často vyjadřovat konkrétně, věcně, příjemně a úsporně.
Komunikace po telefonu přitom můţe být účinnější neţ dopis. (Osobní rozhovor je
účinnější neţ telefon). Uvádí nás do kontaktu se zaměstnanci, nadřízenými, současnými
nebo potencionálními zákazníky, dalšími institucemi. A jiţ v prvních sekundách
10 Srov. STŘÍŢOVÁ V., Manažerská komunikace: Část I a II. s. 24-25.
9
rozhovoru se vytváří u partnera na druhé straně telefonu představa o firmě, o osobě,
případně o náladě osoby, se kterou hovoří.“11
Při telefonování bychom měli dodrţovat i pár cenných rad. Telefon bychom
neměli nechat dlouho zvonit a po zvednutí telefonu je slušnost se nejprve představit.
Do telefonu bychom měli mluvit stručně, příjemně, aby bylo vidět, ţe jsme dobře
naladěni a zdvořile. Po ruce by neměl chybět papír a tuţka na případné poznámky.
Pokud čekáme důleţitý hovor, je dobré se na něj předem připravit. Často po ukončení
hovoru nás napadá spousta věcí, na které jsme se chtěli zeptat a které je potřeba vědět.
Proto je vhodné si před telefonátem bokem připravit poznámky, které chceme
prokonzultovat. Telefonní sluchátko drţet přiměřeně od úst, aby bylo rozumět, co
říkáme. Zejména, pokud je na druhém konci telefonu cizinec. I po telefonu by mělo jít
poznat, ţe umíme jednat profesionálně, protoţe i tímto způsobem můţeme uzavřít
důleţitý obchod, získat partnery, klienty.12
1.8 Informační systémy a technologie v komunikaci
,,Informace jsou výchozím zdrojem komunikace. Interní uţivatel v organizaci je
potřebuje ke stanovení a plnění cílů, úkolů, rozhodování, motivaci, kontrole. Organizace
ale také komunikuje (a tím poskytuje i přijímá informace) s vnějším okolím (zákazníci,
dodavatelé, distributoři, konkurence, akcionáři, státní úřady, širší společnosti). V obou
případech mohou být informace tvořeny, předávány a přijímány buď tradičními
formami nebo s vyuţitím moderní techniky a technologie.“13
,,Informační systém je funkční organizační součástí, která se skládá
z hardwarových, softwarových a lidských zdrojů. Jeho účelem z hlediska organizace
jako celku je monitorovat a kontrolovat její fungování. Pro komunikaci a následná
11 STŘÍŢOVÁ V., Manažerská komunikace: Část I a II. s. 63.
12 Srov. tamtéţ.
13 Tamtéţ. s. 146.
10
rozhodnutí má mimořádný význam aktuálnost informací v informačním systému
a rychlost a snadnost jejich získání.“14
,,Samostatným problémem se v organizacích stává postup při zavádění nového IS
nebo změn. V těchto případech se často komunikuje/řeší spíše technické problémy
a bývá často podceňována nebo omezována na minimum komunikace se zaměstnanci
(uţivateli). Obvykle k tomu dochází kvůli snahám provést změny co nejdříve.
Nedostatek komunikace ale přináší nedostatek porozumění (a ochoty porozumět)
a v konečném důsledku přináší ztrátu (času, peněz i energie), protoţe se prodluţuje
doba, po kterou je výkon jedinců a potaţmo organizace jako celku niţší neţ dříve.“15
Informační technologie však s sebou nenesou jen tuto potíţ při zavedení nové
technologie nebo systému, ale jsou obrovskou výhodou, bez které se uţ dnes ţádná
firma neobejde. Pouţívání těchto systému a technologií je na denním pořádku
a prostřednictvím kterých firma komunikuje jak uvnitř organizace (mezi zaměstnanci,
motivování, kontrolování, plánování, organizování), tak i s vnějším okolím (uzavírání
obchodů, platby, komunikace s dodavateli, zákazníky, partnery apod.). Očekávané
přínosy těchto technologií jsou:
,,Vznik nových cest a příleţitostí pro podnikání, marketing, elektronický
obchod, bezskladové hospodářství, elektronické publikování,
Práci na dálku (teleworking, práce ve virtuálních týmech, řízení dopravy
– logistika, přístup ke vzdělání a informacím),
Přesun podnikání do regionů s levnější produkcí, moţnosti podnikání na
globalizovaném trhu.“16
14 STŘÍŢOVÁ V., Manažerská komunikace: Část I a II. s. 146.
15 STŘÍŢOVÁ V., Manažerská komunikace: Část I a II. s. 147
16HÖLZL, O., ŠVADLENKA L., SALAVA D. Základní principy ekonomiky a managementu
elektronických komunikací. s. 28
11
2 INTERNETOVÁ KOMUNIKACE
Internetová komunikace je fenoménem dnešní doby. Obrovský rozmach Internetu
a informačních technologií ohromil mnoho lidí po celém světě a jejich popularita stále
stoupá. Vznik těchto masivních médií přinesl i nové trendy v komunikaci. Zejména
komunikaci virtuální. Ve firmách je tento způsob komunikace takřka nepostradatelný.
2.1 Komunikační nástroje
Komunikovat přes Internet můţeme v on-line nebo off-line reţimu. On-line reţim
znamená, ţe jsou přítomni dva nebo více účastníků komunikace v jednu chvíli. Víme
tedy jistě, ţe účastník, kterému v jeden moment pošleme sdělení, je právě připojený
k Internetu a dočkáme se okamţité odpovědi. Sem můţeme zařadit například ICQ,
Skype nebo taky chat. Naproti tomu v off-line reţimu není zřejmé, zda je účastník právě
přítomen a tím komunikace není v reálném čase. Zde můţeme zařadit především e-mail.
Komunikační nástroje mohou být:
Sociální sítě
Elektronická pošta
Internetovými komunikačními programy – Instant Messaging
.
2.1.1 Sociální sítě
Sociální síť je komunita, která má spíše zábavní charakter. Registrovaní uţivatelé
tu zde mohou sdílet se svými přáteli videa, fotografie, hudbu a jiné odkazy. Slouţí také
pro seznámení s novými lidmi, ale především prostřednictvím těchto sítí můţeme najít
staré přátele a udrţet si současné kontakty. Najdeme tu i chat, přes který komunikujeme
právě v reálném čase. Mezi nejznámější sociální sítě patří Facebook, My Space, existují
však i další.
12
2.1.2 Elektronická pošta
Do elektronické pošty můţeme zařadit dosti vyuţívaný e-mail nebo Outlook.
,,Elektronická pošta umoţňuje vznik nového typu organizace – virtuální organizace,
jejíţ pracovníci mohou být připojeni na Internet prakticky na jakémkoliv místě na světě,
a přesto plnit své pracovní úkoly, jako by seděli ve vedlejší kanceláři.“17
,,Elektronická pošta umoţňuje příjem a odesílání elektronických zpráv
(dopisů).“18
,,E-mail je u většiny internetových uţivatelů prvním nástrojem komunikace, se
kterým přijdou do styku. Je to tzv. off-line messaging sluţba, tedy sluţba, kdy se
neočekává okamţitá odpověď a uţivatel zprávu dostane, i kdyţ právě není
u počítače.“19
Vliv e-mailu na firmy
Změny ve firmách díky elektronické komunikaci jsou jak kladné, tak i záporné. Nejvíce
e-mail asi ovlivňuje styl práce, jak pracovníci svou práci vykonávají. Tady je pár bodů,
jak e-mail ovlivnil pracovní záleţitosti:
1. Manaţeři byli zvyklí, ţe měli zaměstnané pracovní asistentky neboli sekretářky,
aby jim pomáhali s prací, zejména s korespondencí. Tudíţ měli přehled o všem,
co se ve firmě děje, protoţe jejich součástí práce bylo otevírání dopisů. Dnes uţ
je ale tomu jinak. A to díky e-mailu. Kaţdý manaţer má svůj e-mail přes který
komunikuje a sám si ho tedy i otvírá a má tak více soukromí. Proto dnes
sekretářky nejsou tak uţitečné, nebo spíše uţ nemají tolik práce.
2. Jak uţ jsem uvedla výše, kaţdý manaţer má svůj e-mail, tudíţ si otevírá svou
elektronickou poštu sám. Tento způsob komunikace můţeme nazvat jako
přímou komunikaci. Není ale dobré řešit všechno touto cestou, bez jakýchkoliv
zprostředkovatelů. Ne všichni nejvyšší nadřízení tohle ocení. I kdyţ máme
17 NONDEK, L., ŘENČOVÁ, L. Internet a jeho komerční využití. s. 58
18 Tamtéţ.
19 STŘÍŢOVÁ V., Manažerská komunikace: Část I a II. s. 150
13
v adresáři e-mail na svého šéfa, není třeba s ním udrţovat pouze přímý kontakt.
Nemusí být totiţ v jeho zájmu být takto kontaktován všemi svými zaměstnanci.
A navíc náš přímý nadřízený by nám také nebyl vděčný za tento způsob
komunikace, kdy ho z toho v podstatě vynecháte.
3. E-mail je sice perfektní věc, ale bohuţel se díky němu zapomíná na komunikaci
psanou, na dopisy a korespondenci. Neberou ji nejspíš váţně a není pro ně tak
moc důleţitá, jelikoţ je jejich zvykem komunikovat přes e-mail. Není na škodu
se tohoto chování vyvarovat, protoţe hrozí, ţe zapomeneme zkontrolovat
papírovou poštu.
4. Pokud máme pouze jeden e-mail, bohuţel trávíme mnoho času jen tím, ţe
třídíme doručenou poštu. A to proto, ţe dostávají, jak zprávy důleţité, kterými
by se měli zabývat, tak i e-maily nedůleţité, které jim byly poslány jen tak pro
zábavu. Proto bychom měli dbát na to, jaké zprávy komu posíláme a ne zbytečně
vyrušovat nepotřebnými zbytečnostmi.
5. S e-mailem mnoho lidí zachází zbrkle, protoţe psaní a odeslání e-mailu je velice
jednoduché a svádí to k rychlému odeslání a vyřízení zprávy. To je chyba. Ještě
neţ chtěnou zprávu adresátovi odešleme, měli bychom si ji několikrát přečíst
a zkontrolovat, zda v ní je vše, co chceme a potřebujeme a hlavně, zda v ní
nejsou chyby. Není milé posílat někomu zprávu natřikrát, kdyţ aţ po odeslání
zjistíme, ţe obsahovala mnoho chyb.
6. Jestliţe nám chodí denně mnoho e-mailů a za týden uţ je jich celkem dost, je
velmi pravděpodobné, ţe si je všechny pamatovat nebudeme. Proto bychom si
měli dát pozor na zprávy, které jsou pro nás obzvláště důleţité a pokud víme, ţe
je ještě budeme potřebovat. Kdyţ si vytvoříme například jejich kopie, nebudeme
litovat. Někdy je totiţ e-mail nastavený tak, ţe kdyţ není delší dobu otevřen
(můţe to být nastaveno na určitý počet dní), tak je automaticky smazán.
7. Elektronická komunikace pomocí e-mailu také mnohokrát nahrazuje telefonní
komunikaci. E-mail také není v kaţdém případě správná volba. A to proto, ţe
někdy je komunikace přes e-mail zbytečně moc zdlouhavá. Neţ se v e-mailu
vyjádří vše, aby byly obě strany spokojené, můţe to být otázka výměny více
e-mailů, coţ někdy můţe vyřešit pouze jeden telefonát. Přímá komunikace
v některých případech není vůbec na škodu.
8. Obrovské plus, které e-mail přináší je to, ţe můţeme rychle pracovat z pohodlí
domova a komunikovat tak s firmou. Zejména pokud nutně potřebujeme vyřešit
14
pracovní situaci. Tohle ocení hlavně zaměstnanci, kteří mají rodinu s malými
dětmi.
9. Mnoho lidí si dnes zakládá domácí kancelář. A to z důvodu, ţe dnes je
komunikace tak jednoduchá. Pomocí telefonu a e-mailu mohou být neustále
v kontaktu se svou společností. Mají takhle přehled o všem, co se právě děje.
Tento způsob jim více vyhovuje, je pro ně pohodlný a proto práci z domova
upřednostňují. Bohuţel těmto lidem chybí motivace a sebekázeň.
10. E-mail má své klady a i své zápory. Pokud umíme pracovat s e-mailem dobře
a efektivně, můţe nám e-mail v mnoha věcech pomoci a usnadnit práci. Pokud
však jsme ještě nepřišli na správné pouţití tohoto novějšího způsobu
komunikace, tak se můţe stát, ţe se nám tato cesta komunikace zprotiví a ještě
můţe vést ke zničení společnosti.20
,,Microsoft Outlook Express umoţňuje přehledně ukládat jak poštu připravenou
k odeslání, tak i poštu přijatou a odeslanou. Můţeme zde třídit poštu do jednotlivých
sloţek, hledat osoby a text (klíčová slova), řadit odeslanou a přijatou poštu podle data,
adresáta, důleţitosti, v omezené míře měnit typy a velikosti písma, pouţívat šablony,
vkládat do pošty elektronické přílohy (soubory).“21
2.1.3 Instant Messaging
Instant Messaging jsou programy pro zasílání zpráv. Patří mezi ně ICQ, Skype
a desítky dalších. Výhodou těchto programů je okamţité odeslání zprávy příjemci, kteří
očekávají zpětnou vazbu. Pracují tedy v on-line reţimu.
,,Instant messaging je oproti e-mailu asi tak rychlý systém, jako e-mail proti
klasickému papírovému dopisu.“22
V IM aplikacích si uţivatelé vytváří a udrţují svůj kontakt list a vidí tak, zda jsou
ostatní uţivatele on-line nebo off-line, přičemţ si kaţdý z nich můţe nastavit svůj status
20
Srov. TAYLOROVÁ, S. E-mailová etiketa: Podrobný rádce, jak efektivně využívat elektronickou
poštu v profesním i v soukromém životě a psát zdvořilé, jasné a srozumitelné zprávy. s. 2-3
21 NONDEK, L., ŘENČOVÁ, L. Internet a jeho komerční využití. s. 58
22 RYBKA, M.; MALÝ, O. Jak komunikovat elektronicky. s. 27.
15
jako např. ,,nepřítomný“, ,,přijdu hned“ nebo ,,zaneprázdněný“. Máme tedy moţnost
zjistit, jestli se nám protějšek můţe právě v daný moment věnovat.23
2.1.4 ICQ
ICQ je jedním z mnoha protokolů, který Instatn Messaging má. Je to
nejrozšířenější forma online komunikace. Přes ICQ se dají posílat nejen textové zprávy,
ale také odkazy, obrázky, fotky, videa, hudbu a třeba i SMS. Nabízí také sluţby
hlasového chatu, moţnost telefonování, hraní her nebo posílání e-mailů.
2.1.5 Skype
Je dalším protokolem Instatn Messagingu v reţimu on-line. Funguje zde chat, přes
který se dají posílat textové zprávy, lze posílat soubory nebo SMS, ale hlavním
důvodem vyuţívání tohoto programu je telefonování. Skype slouţí převáţně
k telefonním hovorům.
23 Srov. STŘÍŢOVÁ V., Manažerská komunikace: Část I a II. s. 154
16
3 INTERNET
Internet je mezinárodní počítačová síť, která v roce 2010 dosáhla dvou miliard
uţivatelů.
,,Pojmem počítačová síť se rozumí zejména spojení dvou a více počítačů tak aby mohli
navzájem sdílet své prostředky.“24
Na Internetu je nespočet dostupných informací z oblastí, které nás jen napadnou.
Internet je zdrojem veškerých informací, které chceme nebo potřebujeme vědět. ,,Je
největším zdrojem informací, který kdy lidstvo mělo k dispozici.“25
Dnes si to bez Internetu dokáţeme jen těţce představit. Zkrátka Internet je
fenomén nynější doby. Určitě nám usnadňuje ţivot v několika směrech. Nejvíce nám
slouţí jako zdroj informací. V tomto směru je mocný. Ohromuje nás. Hlavně
v pracovním komunikačním procesu je dnes ve společnostech téměř nepostradatelný.
3.1 Vznik Internetu (historie)
,,Internet se zrodil jako nepředvídaný výsledek projektu ARPANET. Cílem tohoto
projektu, který byl vyprovokován sovětskými úspěchy v kosmu a při vývoji nukleárních
zbraní, bylo vytvořit elektronickou komunikační síť, jeţ by neměla ţádný centrální
řídící člen a byla by zcela decentralizována, takţe v případě nukleárního útoku by
nemohla být zcela vyřazena z provozu.“26
ARPANET (ARPA - Advanced Research Project Agency) – americká agentura
podléhající ministerstvu obrany, financující velké mnoţství výzkumných projektů, coţ
byla zkušební síť, který byla zprvu zkoušena na univerzitách. Projekt byl zahájen v roce
24 Počítačové sítě – Co je to počítačová síť? [on-line] <http://site.the.cz/index.php?id=1>.
25 PHILLIPS, D. Online public relations. str. 26.
26 NONDEK, L., ŘENČOVÁ, L. Internet a jeho komerční využití. s. 10
17
1969. Aţ teprve v roce 1981 se dá hovořit o úplném vzniku Internetu, celosvětovém
systému propojení počítačů, kdy bylo moţno posílat data mezi počítači.27
3.2 Aplikace Internetu
Na Internetu se dají přenášet data různými způsoby. Základními sluţbami, které
Internet nabízí, jsou:
3.2.1 Zkratka www neboli web
Na Internetu se můţeme dočíst, ţe World Wide Web je označován hlavně jako
celosvětová pavučina nebo pavučina informací. WWW je jednou ze základních sluţeb,
které Internet nabízí a je nejmladší sluţbou, avšak stejně jako e-mail je tato sluţba
nejvíce rozšířená. ,,WWW jsou HTML stránky nebo-li textové soubory obsahují kromě
textu ještě tzv. hypertextové odkazy na další dokumenty. Textové soubory jsou často
doplněny obrázky, animacemi, hudbou, videosekvencemi.,“28
3.2.2 FTP (File transfer protokol)
FTP je sluţba, která slouţí pro přenos souborů. Lepší je však tuto sluţbu pouţít,
pokud posíláme větší mnoţství souborů.29
27 Zamysleni: Internetova komunikace II. - Internet – vyvoj [on-line]
<http://www.xmaestro.com/view.php?nazevclanku=zamysleni-internetova-komunikace-ii-internet-
vyvoj&cisloclanku=2006070010>.
28GRUBLOVÁ, E. a kol. Internetová ekonomika: Základy elektronického podnikání. s. 21.
29 Srov. tamtéţ.
18
3.2.3 Telnet
Telnet je přístup ke vzdálenému počítači, coţ znamená, ţe se ze svého vlastního
počítače můţeme připojit k jinému počítači a ovládat jej.30
3.2.4 Neadresné a adresné diskusní skupiny
Neadresné skupiny (Network News)
Jak uţ z názvu plyne, jedná se o diskusní skupiny, do kterých se zapojují běţní
uţivatelé Internetu. Avšak u nás v České republice není tato sluţba aţ tak vyuţívána.
Důvodem je zejména skutečnost, ţe diskuze jsou v anglickém jazyce.31
Adresné skupiny (elektronické konference)
Tyto adresné diskusní skupiny jsou podobné jako neadresné. Vše však probíhá na
základě elektronického doručení prostřednictvím elektronické pošty.32
3.2.5 Služba IRC (Internet Realy Chat)
V této sluţbě hraje roli reálný čas. Komunikace mezi uţivateli tedy probíhá
v reálném čase a můţe spolu komunikovat více uţivatelů.33
3.2.6 Internet a SMS Operátor
Výraz SMS uţ všichni dobře známe a víme, ţe je to textová zpráva o určitém
počtu znaků, kterou si posíláme přes naše mobilní telefony mezi sebou. Naši operátoři
nabízejí tuto sluţbu přes Internet, kdy můţeme zasílat textové zprávy z Internetu na
30 GRUBLOVÁ, E. a kol. Internetová ekonomika: Základy elektronického podnikání. s. 21.
31 Srov. tamtéţ.
32 Srov. tamtéţ.
33 GRUBLOVÁ, E. a kol. Internetová ekonomika: Základy elektronického podnikání. str. 22.
19
mobilní telefon, ne však všichni ji nabízejí zdarma. Tato sluţba se dá pouţít i z
e-mailové schránky.34
3.2.7 Telefonování přes internet
I takto se dá Internet vyuţít. K tomuto procesu je potřeba mikrofon a sluchátka,
abychom mohli komunikovat z počítače. Náklady hradíme jen za připojení na internet.
Také je moţnost volání i z počítače na telefon nebo na mobilní telefon.35
3.2.8 Faxování přes Internet
,,Soubor je po zadání faxového čísla příjemce zašifrován metodou RSA, údaje
jsou ověřeny centrálním serverem v USA a text je zaslán na fax příjemce.“36
3.2.9 Aplikace virtuální reality
,,Jde o vytváření prostorových efektů, které umoţňují uţivatelům procházet
simulovaným prostředím.“37
Příkladem jejího vyuţití jsou často počítačové hry.
Aplikace je také výhodná a nejvíce vyuţívaná při tvorbě nových objektů, výrobků
apod., kdy uţivatel můţe lépe vidět a představit si, jak vše vlastně bude vypadat.38
34 GRUBLOVÁ, E. a kol. Internetová ekonomika: Základy elektronického podnikání. s. 22.
35 Srov. tamtéţ.
36 Tamtéţ.
37 Tamtéţ.
38 Srov. tamtéţ.
20
3.2.10 WAP – Wireless Application Protocol
WAP je sluţbou novější. Tato sluţba je spojena s mobilním telefonem. To
znamená, ţe se můţeme ze svého mobilního telefonu pomocí WAPU připojit
k Internetu. Stránky nejsou v jazyce HTML, jak to bývá u klasických Internetových
stránek, ale v jazyce WML.39
3.3 Využití internetu
Internet jako zdroj informací
Internet jako komunikační kanál
Nákup na Internetu
Elektronické bankovnictví
3.4 Nebezpečí počítače při komunikaci na Internetu
Internetový svět je pro nás v této době důleţitý, nezbytný a v podstatě dokonalý.
Potřebujeme ho k mnoha věcem, ať uţ pracovním, studijním, tak i běţným
uţivatelským. Neměli bychom však zapomínat, ţe nám na Internetu, zejména
v komunikaci, hrozí jistá nebezpečí. Pozor bychom si měli hlavně dát při odesílání
osobních či důvěryhodných údajů nebo dokumentů.
3.4.1 Viry
,,Počítačový virus kopíruje sám sebe do dalších programů, a tak je ,,nakazí“
– jedná se o malý kousek kódu, který se nahraje do paměti po spuštění počítače a připojí
svůj kód ke všem programům, které poté spustíte.“ 40
39 Srov. GRUBLOVÁ, E. a kol. Internetová ekonomika: Základy elektronického podnikání. str. 22.
4040 RYBKA, M.; MALÝ, O. Jak komunikovat elektronicky. s. 50.
21
Vir v počítači se dá lehce rozpoznat, ale můţe samozřejmě trvat nějakou dobu, neţ se
příznaky začnou objevovat. O data můţeme dokonce přijít, začínají se ztrácet.
Nejčastější příznaky se projevují jako zpomalení počítače, změna dat souborů, změna
velikostí souborů, chyby v paměti počítače.
3.4.2 Trojské koně
Trojský kůň je vir, který patří k nejnebezpečnějším virům. Trojský kůň se vydává
za různé programy, které si třeba my sami ve svém počítači spustíme, aniţ bychom
tušili, ţe právě onen program, není ten program, ale trojský kůň. Takto přijdeme o svá
soukromá nebo osobní data a hesla.
3.4.3 Hoaxy
Hoaxy se vyskytují nejčastěji v e-mailovách schránkách. Hoax je vir, který je
naštěstí snadno rozpoznatelný. Jejich typickým znakem je věta: Rozešlete tuto zprávu
všem přátelům. Nejbezpečnější je zprávu tohoto typu okamţitě odstranit, a pokud jste
tak učinili, udělali jste jedině dobře. Jestliţe ale zprávu odešlete, šíříte hoax dál. Hoax
totiţ není nic jiného, neţli citové ovlivňování nebo poplašná zpráva, která má zaručit, ţe
e-mil určitě pošlete dál svým přátelům a budete obtěţovat příjemce tímto nesmyslem.
Základním znakem hoaxu je ohroţení a jeho katastrofický dopad. Dalším často se
vyskytujícím znakem je výzva k dalšímu přeposlání e-mailu.
3.5 Zabezpečení počítače
V dnešní době je mít počítač na denním pořádku. Vlastní ho domácnosti a hlavně
i firmy. Bez počítačového stroje se firmy jen těţko obejdou. Je potřebný a uţitečný, ale
je také důleţité se o něj starat, pokud nechceme ztratit osobní, důvěryhodná a velice
důleţitá firemní data. Hackerů přibývá a není moţné se jim nebránit. Téměř kaţdý
počítač můţe být napadený virem, dnes je to běţné a je nemoţné se jim vyhnout, pokud
22
se jim nijak nebráníme. Přitom obrana proti těmto škůdcům uţ jednodušší nemůţe být.
Stačí mít základní zabezpečení počítače.
3.5.1 Antivirové programy
Antivirové programy, jak uţ plyne z názvu, chrání náš počítač a naše soukromá
data před různými viry, kterých není málo. Viry rádi útočí na náš počítač, proto bychom
měli mít ve svém počítači nainstalovaný antivirový program dle našeho výběru, který
nám bude vyhovovat. Výběr z těchto programů je poměrně veliký. Antivirový program
nejprve nainstalujeme a po té po kaţdém spuštění počítače chrání náš počítač. Ať máme
spuštěné jakékoliv programy a aplikace, antivirový program sleduje, jestli právě
v nějakém ze spuštěných programů není vir. Pokud se programu podaří najít v nějaké
sloţce či souboru vir, nabídne nám to dvě moţnosti a to buď celý soubor smazat, nebo
zkusit sloţku vyléčit.
3.5.2 Brána Firewall
Brána firewall je určitá kontrola. Jestliţe máme moţnost přístupu na Internet, tak
právě tento systém nám můţe pomoci, jelikoţ kontroluje proces, který se děje mezi
počítačem a Internetem. Brána firewall nám umoţňuje, abychom se mohli dostat
z počítače na Internet, a také brání, aby naopak z Internetu se nikdo nemohl dostat do
našeho počítače (například hackeři). Existují různé druhy firewallů. Firewally můţeme
rozdělit na dva druhy a to blokovací a povolovací. Můţeme si sami zvolit, který nám
bude vyhovovat.
23
4 NETIKETA INTERNETU
Slovo netiketa (angl. netiquette) vzniklo spojením dvou slov a to net a etiketa. Net
je odvozeno od slova Internet z anglického jazyka a znamená to česky síť a slovo
etiketa by se mohlo říct, ţe znamená slušné chování člověka.
Logicky se dá tedy říct, ţe netiketa je nějaké pravidlo či zásada, jak bychom se
měli chovat při pouţívání Internetu. To znamená dodrţovat určitá pravidla a řídit se
podle nich. Ať uţ komunikujeme s kýmkoliv a jakkoliv. Člověk by se měl chovat
civilizovaně vţdy a to i bez ohledu na jeho náladu nebo problémy.
Netiketa se týká nepochybně všech, kteří vlastní počítač a připojení k Internetu.
Pokud komunikujeme přes Internet, kontakt je bohuţel neosobní. Pravdou je, ţe kaţdý
preferuje jiný způsob komunikace. Osobně si myslím, ţe tzv. komunikace ,,face to face“
je účelnější. Vidíme dotyčného, jaký výraz má ve tváři a z toho lze mnoho vyčíst.
Neosobního kontaktu vyuţívá spousta lidí. Lidé mají pocit, ţe pokud komunikují
přes Internet, mají profil anonyma a dokáţou být více otevření a je pro ně jednodušší
sdělit jiné osobě něco, co by do očí nikdy neřekli. Co je také důleţité, je určitě pravopis.
Měli bychom se snaţit psát bez chyb, dbát na gramatiku a formální úpravu. I na základě
tohoto, nebo moţná většinou to tak i je, si lidé o vás vytvoří svůj názor a své představy
o vás.
4.1 Zásady netikety
1. Dbejte na to, že by se mohla Vaše slova dostat na veřejnost.
Člověk by měl dbát na to, co píše a komu to píše. Měli bychom si na to dávat
velký pozor, protoţe nikdy nemůţeme vědět, kam se námi psaný text dostane. Je
jednoduché ho po Internetu šířit dále. I kdyţ e-mail adresujeme jen zvoleným osobám
a myslíme si, ţe není moţné, aby se zveřejnil, tak se můţeme zcela mýlit. Proto bychom
měli psát jen věci, které opravdu chceme sdělit, které jsou jasné a pochopitelné tak, jak
my chceme, aby byly pochopené, ale neměli by se týkat něčeho, co by nás mohlo
poškodit. Pokud však dané osobě věříme, tak je to věc jiná, ale i tak bychom měli pro
lepší pocit a větší bezpečnost pouţívat kryptografické programy.
24
2. Pozor na emoce, nemusíte chápat správně jejich význam.
Pokud se jedná pouze o textové zprávy, kde nevidíme výraz dotyčného, který
sděluje nějaké informace, tak se můţe stát, ţe tomuto sdělení špatně porozumíme.
Odesílatel zprávy mohl brát sdělení s legrací nebo nadsázkou a tímto uţ můţe začít
konflikt. Tímto začnou zbytečné hádky a uráţky, které vzniknou na základě tohoto
pouhého nedorozumění.
3. Pozor na anonymitu, nezneužívejte ji.
I přesto, ţe na Internetu je komunikace neosobní a ţe se při ní nevidíme,
neznamená to zcela, ţe jsme anonymní. Internet je sice anonymní médium, kde ostatní
uţivatelé internetu znají naší e-mailovou adresu nebo přezdívku (nickname), kterou
máme vytvořenou za nějakým účelem, nicméně na základě elektronického sledování
můţou hackeři, bezpečnostní experti nebo správci serverů zjistit o nás bliţší informace.
Na tomto problému se dá však zapracovat. Jestliţe jednáme na základě smluvních
závazků (např. zasílání listin úřadům, elektronické bankovnictví, aukční systémy apod.),
je naše identita zcela na místě a je po nás vyţadována co nejpřesněji. Jsou určité stupně
identifikace. Uţ při zakládání samotného e-mailu jsou vyţadovány určité informace
o naší osobě. Zkrátka kaţdá sluţba má své poţadavky a kaţdá vyţaduje jiný stupeň
identifikace, někdy vyšší a někdy zase niţší. Stejně tak to je u technických aspektů,
které se taktéţ mohou lišit. Existují i aspekty společenské. Kaţdý systém má svoje
pravidla chování. Ty vymezují, jak by se měl uţivatel při pouţívání sluţby chovat.
4. Internet neslouží k využívání nelegálních akcí
Dopustit se nelegálního činu můţe jak velmi zkušený hacker, tak i úplný
začátečník v oblasti Internetu. Největším lákadlem ke spáchání tohoto činu je
anonymita a pohodlí domova. Hackeři jsou tak zkušení, ţe se dokáţou dostat do cizího
počítače beze stopy. Pouhý začátečník si mylně myslí, ţe ho nemůţe nikdo odhalit.
I kdyţ se toho na Internetu děje spousta a stále není v moci, aby správci serverů nebo
bezpečnostní sluţby zaznamenaly všechny moţné pohyby dat, tak i přesto všechno je
dost moţné, ţe jsou Vaše stopy nelegální činnosti někde zaznamenány.
Nelegální činnost můţe být například napadání internetových serverů, shánění a prodej
nelegálního zboţí, porušování pravidel pouţíváním internetových sluţeb a další.
25
5. Dávejte pozor na formu zpráv
Je třeba si uvědomit, s kým komunikujeme. Kaţdý je zvyklý komunikovat jinak
a většina lidí také rozlišuje podle toho, s jakou skupinou lidí právě komunikuje. Jinak
člověk komunikuje se svými známými, přáteli, rodinou, příbuznými, jinak komunikuje
s lidmi naopak neznámými a ještě jinak komunikujeme třeba s institucemi. Komunikace
mezi přáteli a známými se většinou podceňuje. Lidé vynechávají interpunkci, pouţívají
cizí slova, zkratky, nerozlišují velká a malá písmena, mnohdy se ani nezaobírají
gramatikou apod. Jednání s lidmi neznámými nebo firmami by mělo vypadat jinak.
Zpráva by měla mít nějakou formu. Nemělo by chybět určitě oslovení, podpis a měli
bychom se snaţit psát samozřejmě bez chyb. Jelikoţ chybí osobní kontakt, první dojem
se vytváří právě na základě tohoto dopisu. Podle toho si adresát vytvoří představu
o tom, jestli jsme kultivovaní a vzdělaní lidé. Adresátovi bychom měli vykat, měli
bychom jednat přátelsky, ale s mírou, nikdo nemá rád vlezlé chování, vstřícně. Naopak
tomu bychom neměli jednat arogantně, protoţe tímto přístupem odradíme adresáta,
který pak nevěnuje zprávě tolik pozornosti. Text dopisu by měl být smyslný,
srozumitelný, pochopitelný. Lepší je poloţit jednu otázku, na kterou se často lépe
odpovídá, neţ kdyţ je v textu otázek více. Měly bychom tvořit krátké srozumitelné
věty, neţ sloţitá souvětí, ve kterém je větší pravděpodobnost, ţe uděláme chybu
a nebude aţ tak jasně říkat, co máme za problém.
6. Chápejte ostatní
Protoţe komunikace přes Internet je neosobní, musíme nebo spíše si děláme
obrázek o ostatních uţivatelích Internetu podle jejich vyjadřování a psané formy. Ale
i tady můţe dojít k nedorozumění a to jednoznačně více neţ v komunikaci osobní.
Proto, kdyţ si přečteme jakýkoliv za námi povaţovaný nebo chápaný negativní či
útočný příspěvek nebo zprávu od jiného uţivatele, neměli bychom si dělat o druhé
osobě okamţité nedobré představy. I jim se totiţ můţe stát, ţe se překlepnou nebo
ţe přidaný příspěvek mohou myslet úplně jinak. Pokud se nám stane, ţe se dostaneme
s někým do konfliktu, je lepší buď vůbec na záporné zprávy nereagovat, nebo konflikt
ukončit a povznést se nad tím, coţ je pro nás pozitivní a vede to spíše k budoucí
spolupráci neţ k dlouhé hádce.
26
7. Jak elektronicky komunikovat s možným budoucím zaměstnavatelem.
Pokud budeme psát e-mail zaměstnavateli, který můţe být náš budoucí
zaměstnavatel, měli bychom být v tomto směru zvláště opatrní a pečliví, obzvláště
pokud se jedná o zaměstnavatele, který působí v oblasti public relations, kteří si na
elektronické komunikaci zakládají. Takţe jestliţe je elektronická komunikace mezi
námi a firmou špatná, můţe se zdát, ţe se prostě pro danou společnost nehodíme.
Měli bychom rozlišovat dvě věci a to obsah komunikace a formu komunikace.
Efektivnější je však osobní komunikace se zaměstnavatelem, kdy můţeme lépe ukázat
naše schopnosti.41
4.2 Desatero přikázání počítačové etiky
,,1. Nepouţiješ počítač ke škodě jiného.
2. Nebudeš ničivě zasahovat do práce druhých lidí.
3. Nebudeš slídit v souborech jiných lidí.
4. Nepouţiješ počítač ke krádeţi.
5. Nepouţiješ počítač pro křivé svědectví.
6. Nepouţiješ nebo nepořídíš kopii softwaru, který jsi nezaplatil(a).
7. Nepouţiješ neoprávněně počítačového zdroje jiných lidí.
8. Nepřivlastníš si intelektuální dílo jiného.
9. Budeš přemýšlet o společenských následcích programu, který jsi stvořil(a)
10. Budeš pouţívat počítače ohleduplně a s úctou.“42
41 Srov. RYBKA, M.; MALÝ, O. Jak komunikovat elektronicky. s. 27-36
42 Netiketa – pravidla chování na Internetu [on-line] < http://www.ipodnikatel.cz/netiketa-pravidla-
chovani-na-internetu.html >.
27
5 PRAKTICKÁ ČÁST
V analytické části jsem se rozhodla, ţe bude pouţito dotazníkového šetření. Na
základě dotazníku budu zjišťovat výhody, nevýhody a oblíbenost třech forem
komunikace mezi podřízenými a manaţery. Výzkum budu provádět ve vybraných
firmách v Olomouci.
5.1 Grapo s. r. o.
Grapo je produkční reklamní společnost, která funguje jiţ od roku 1992. Sídlí
v Olomouci, avšak obchodní zastoupení se nachází v Praze. Její výrobní prostory činí
12 000 m2. Aktuální počet zaměstnanců této společnosti se nyní pohybuje kolem
šedesáti pěti.43
Společnost je zaměřena hlavně na velkoplošný UV digitální tisk, dále pak na
reklamní produkci POP a POS materiálů a také na světelnou reklamu. Firma
spolupracovala se známými jmény jako je například Benetton, Coca-Cola, Olma,
Rudolf Jelínek, Hamé, Ikea a mnoho dalších.44
V Grapu jsou pracovní pozice rozděleny na 4 oddělní a to:
obchodní,
výrobní,
ekonomické,
finanční a vedení společnosti + recepce. 45
43 Srov. O společnosti [on-line] < http://www.grapo.cz/>.
44 Srov. tamtéţ.
45 Srov. tamtéţ.
28
5.2 Modrá pyramida stavební spořitelna a. s.
,,Modrá pyramida je moderní dynamická společnost zaměřující se na budování
vztahu mezi klientem a finančním poradcem, která vedle tradičního stavebního spoření
a úvěrů na bydlení nabízí řadu dalších bankovních a pojišťovacích produktů.“ 46
Klientský servis na profesionální úrovni zajišťují finanční poradci Modré
pyramidy ve 255 poradenských centrech po celé České republice. Modrá pyramida je
také jedním z předních inovátorů finančních produktů a v době vládních úsporných
opatření přináší výhodné řešení pro klienty v podobě nových konceptů – Moudrého
spoření a Prodlouţení PLUS.47
Organizační struktura stavební spořitelny v Olomouci vypadá následovně:
Regionální ředitel
Oblastní ředitel
Manaţer
Pracovník na
podporu prodeje
Rodinní finanční
poradci
46 O nás [on-line] < http://www.modrapyramida.cz/o-nas/>.
47 Tamtéţ
29
5.3 Metodika výzkumného šetření
Dotazník se skládá ze 17 jednoduchých otázek. Otázky jsou jak uzavřené, tak
otevřené. V otevřených otázkách měli dotazovaní moţnost vyjádřit se dle svého názoru
a cítění. Nemuseli brát v potaz nucený výčet odpovědí.
Dotazník byl rozdán do firem v tištěné podobě pomocí prostředníka. Rozdáno
bylo 50 výtisků dotazníků, návratnost činila 41 dotazníků. Vzhledem k tomu, ţe
návratnost dotazníků bývá nízká, tak v mém případě byl počet navrácených dotazníků
velmi vysoký. Respondentům byl poskytnut časový interval v rozmezí 4 dnů. Dotazník
byl anonymní a výzkum probíhal dobrovolně.
Cílem výzkumu je identifikovat preferovaný způsob komunikace muţů a ţen
v různých věkových kategoriích a podmínkách pro zastávané pracovní pozice.
Při dotazníkovém šetření jsem zvolila následující časové fáze:
přípravná fáze
realizační fáze
fáze vyhodnocení
Hypotézy jsem si stanovila takto:
H1) E-mail je nejlépe hodnoceným nástrojem internetové komunikace ve vybraných
firmách v Olomouci.
H2) V běţném pracovním procesu převaţuje komunikace tváří v tvář.
H3) Počet důvodů, proč uţivatel pouţívá daný nástroj, bude větší neţ 2.
H41) Elektronická komunikace je preferována u věkové kategorie méně neţ 30 let.
H42) Telefonická komunikace je preferována u věkové kategorie 31-50 let
H43) Osobní komunikace je preferována u věkové kategorie 51 a více let.
H51) Ţeny raději komunikují tváří v tvář.
H52) Muţi raději komunikují prostřednictvím telefonu či Internetu.
H61) Nevýhody budou převaţovat nad výhodami internetové komunikace.
H62) Výhody budou převaţovat nad nevýhodami telefonické komunikace.
H63: Výhody budou převaţovat nad nevýhodami osobní komunikace.
H7) Komunikace přes ICT systémy (Internet, telefon) je neosobní.
30
H8) Počet uvítaných změn v elektronické komunikaci bude menší, neţ počet uvítaných
změn v Instant Messagingu nebo sociálních sítích.
H9) Telefon je častěji vyuţívaným komunikačním prostředkem neţ Internet.
5.3.1 Výsledky výzkumu
0 5 10 15 20 25 30 35
Který způsob komunikace upřednostňujete v běžném
pracovním procesu?
Osobně
Telefon
Internet
0 5 10 15 20 25 30
Souhlasíte s tvrzením, že převažují nevýhody
internetové komunikace nad jejími výhodami?
Zcela ne
Spíše ne
Spíše ano
Zcela ano
31
0 5 10 15 20 25 30
Souhlasíte s tvrzením, že převažují výhody
telefonické komunikace nad jejími nevýhodami?
Zcela ne
Spíše ne
Spíše ano
Zcela ano
0 5 10 15 20 25
Souhlasíte s tvrzením, že převažují výhody komunikace
tváří v tvář nad jejími nevýhodami?
Zcela ne
Spíše ne
Spíše ano
Zcela ano
0 5 10 15 20 25 30 35
Je podle Vás komunikace pčes ICT systémy
(telefon, Internet) neosobní? Tedy chybí Vám oční
kontakt, výraz v obličeji dotyčné osoby, se kterou
jednáte apod.?
Ne
Ano
32
0 5 10 15 20 25 30 35 40
Uvítal/a byste v elektronické poště (e-mail) nějakou
změnu?
Ne
Ano
0 10 20 30 40
Uvítal/a byste v Instant Messagingu nebo sociálních
sítích nějakou změnu?
Ne
Ano
0 5 10 15
Jak často používáte ke komunikaci se svým
nadřízeným telefon?Méně než 1x týdně
1x týdně
Obden
Denně
33
0 5 10 15 20
Jak často používáte ke komunikaci se svým
nadřízeným Internet?Méně než 1x týdně
1x týdně
Obden
Denně
19,5 20 20,5 21 21,5
Jakého jste pohlaví?
Žena
Muž
0 5 10 15 20
Kolik Vám je let?51 a více let
31 - 50 let
Méně než 30 let
34
Tab. 2 – Hodnocení komunikačních prostředí
Známka 1 Známka 2 Známka 3 Známka 4 Známka5
E-mail 32 5 2 2 0
Outlook 12 11 5 4 9
ICQ 6 15 13 4 3
Skype 13 11 8 5 4
Facebook 3 2 6 10 20
Tab. 3 - Důvody, proč lidé komunikují podle vybraného nástroje
Elektronická
komunikace
Telefonická
komunikace
Komunikace tváří v
tvář
Nízká cena Okamţité spojení Přímý kontakt
Pohodlí Zvyk Okamţitá odpověď
Přehlednost Srozumitelnost Jednodušší porozumění
Spojení více lidí Pohodlnost Zvyk
Nutnost při práci Efektivnost
Časová nenáročnost
Upřímnost
Přirozený způsob
Nedochází ke zkreslení
informací
Nezbytnost
Není jiná moţnost
Obohacuje člověka
Je tu od naší existence
a bude bez ohledu na
moderní technologie
Tab. 4 – Výhody internetové komunikace
- Rychlé spojení - Archivace dat
- Komunikace na dálku - Komunikace více lidí najednou
- Pohodlnost - Snadnost, přehlednost
- Nízká cena - Dostupnost kdykoliv
- Přenos objemu dat - Komunikace s úřady
- Úspora času - Anonymita
35
Tab. 5 – Nevýhody internetové komunikace
- Neosobnost - Nedostatečná zpětná vazba
- Nízké zabezpečení dat - Opoţděná nebo ţádná reakce
- Výpadky Internetu - Pomalé připojení k Internetu
- Nedostupnost vţdy - Neznalost programu
- Anonymita - Zkreslení informací
- Zdlouhavost - Díky pohodlí mizí os.
komunikace
Tab. 6 – Výhody a nevýhody telefonické komunikace
Výhody Nevýhody
- Okamţité spojení a odpověď - Špatný signál, šum
- Úspora času - Ţádné nevýhody
- Komunikace na dálku - Obsazenost telefonu
- Mohu kdykoliv pouţít - Chybí osobní kontakt
- Komunikace mimo pracovní dobu - Vysoké náklady
- Nedochází ke zkreslení informací - Závislost na baterii
- Ne vše lze řešit telefonicky
- Ztráta soukromí
- Zneuţitelnost anonymity
36
Tab. 7 – Výhody a nevýhody Komunikace tváří v tvář
Výhody Nevýhody
- Osobní kontakt (vidím dotyčného) - Ţádné nevýhody
- Lepší domluva, srozumitelnost - Časově náročná
- Bohatší vyjádření - Ne vše je lehké říct osobně
- Okamţitá reakce - Není vţdy moţná
- Vţdy tu bude, byla a je - Vzájemné nesympatie
- Nedochází ke zkreslení - Hůř se skrývá leţ
- Vzdálenost mezi lidmi
- Nemoţnost odejít
Po rozboru dat se objevily výsledky, ţe e-mail jako komunikační prostředí je
jednoznačně nejlépe hodnocen z celé škály všech nabízených komunikačních nástrojů.
Ve velké většině případů je hodnocen na výbornou. Jediné poţadované změny jsou
zrušení reklam a nevyţádané pošty. Naopak na posledním místě se umístil Facebook,
sociální síť mladé generace. I přesto, ţe v dnešní moderní době má na nás stále větší
vliv elektronická a telefonická komunikace, tak největší příděl hlasů získala
komunikace ,,face to face“, avšak ani tato forma komunikace se neobejde bez výhod
a nevýhod. Drtivá většina dotazovaných volila jako výhodu přímý kontakt s druhou
osobou. Překvapivě mnoho lidí v této komunikací nevidí ţádné nevýhody. Internetová
komunikace je mezi lidmi viděna spíše jako výhodná, respondenti po zváţení pozitiv
a negativ přiřadili Internetu celou řadu kladů. Nejčastěji zmiňovanou výhodou Internetu
bylo rychlé spojení s uţivatelem a moţná komunikace na dálku, ale i přes všechny tyto
výhody se elektronická komunikace v pracovním prostředí vyuţívá spíše jen zřídka a to
1x týdně nebo dokonce méně neţ 1x týdně. Oproti tomu jako nejvíce vyskytovaná
nevýhoda byla fyzická nepřítomnost osoby, přičemţ lidé postrádají oční kontakt, výraz
obličeje, pohyb a řeč těla, gestikulace a emoce. Z výzkumu bylo zjištěno, ţe
komunikace prostřednictvím telefonu je povaţována spíše za výhodnou neţ
nevýhodnou. V pracovním procesu se tento typ komunikace pouţívá převáţně denně.
Výhodou telefonické komunikace je okamţité navázání kontaktu s příslušnou osobou.
37
Na druhou stranu častými nevýhodami dotazovaných jsou poruchy sítě s následnými
výpadky signálu a šum, který je komunikační bariérou, dále pak vysoké náklady na
volání a obsazenost tohoto komunikačního prostředku. Obecně lze podle výsledků říci,
ţe se většina dotazovaných shodla na tom, ţe komunikace přes ICT systémy je
neosobní. Navrhované změny u sociálních sítí byly tyto – úplné zrušení těchto
programů, méně reklamy a více zabezpečit soukromí. Výzkumné šetření z pohledu
pohlaví bylo vyrovnané, neboť muţů bylo pouze o jednoho více neţ ţen. V dotazování
převaţovala nejvíce kategorie středního věku a to 31 – 50 let.
38
ZÁVĚR
Cílem mé bakalářské práce bylo porovnat tři typy komunikace - internetovou,
telefonickou a komunikaci tváří v tvář a také zjistit jejich výhody a nevýhody. V závěru
práce bych ráda přednesla, jaký má tato práce přínos a v čem obohatila mnou vybrané
téma týkající se komunikace.
V teoretické části jsem s pomocí nastudování odborné literatury definovala
základní pojem komunikace a další pojmy, které spadají do této široké problematiky.
V další kapitole jsem se pak zabývala samotnou internetovou komunikací, kde jsem
specifikovala jednotlivá komunikační prostředí. V následujících kapitolách jsem se
zabývala zvlášť Internetem a nakonec netiketou.
V praktické části jsem se snaţila nalézt odpovědi na otázky poloţené ve
výzkumném šetření, zejména co se týče třech forem komunikace – osobní, telefonické
a internetové. Lze říci, ţe jsem na tyto otázky dostala jasné odpovědi. Získala jsem
odpověď na to, které komunikační prostředí respondenti upřednostňují a proč, jak často
daným způsobem komunikují. Dále pak jsem odpověděla na otázky, které se týkaly
výhod a nevýhod jednotlivých forem komunikace a jaké případné změny by uvítali
v komunikaci internetové.
Dnešní svět, jak je známo, je plný moderních technologií a nových systémů, které
jsou stále více vyuţívané, a jejich popularita výrazně stoupá. Patří sem zejména
Internet, fenomén nynější doby a komunikace pomocí něj je neustále častěji
vyuţívaným prostředkem pro dorozumívání lidstva. I přes všechna tato fakta, ţe se nám
dostala moţnost lepšího, modernějšího a zejména rychlejšího způsobu komunikace, tak
v prováděném výzkumu vyšla najevo data, která nám přinesla pozitivní výsledky a to ty,
ţe komunikace face to face je stále s obrovským náskokem na prvním místě jako
preferovaný způsob komunikace mezi lidmi. Za ní potom telefonická a nakonec
internetová. Komunikace tváří v tvář je přirozená a lidé se takto mezi sebou
dorozumívají od pradávna. Lidská komunikace tu byla, je a vţdy bude. Bez ohledu na
všechny technologie.
39
Komunikace prostřednictvím telefonu nebo Internetu má určitě své výhody,
usnadní nám někdy práci a čas. V pracovním procesu uţ si těţce dokáţeme představit,
ţe bychom se obešli bez vyspělé techniky. Avšak neměli bychom být na těchto
technologiích aţ tak moc závislí, jelikoţ i ty mohou selhat. Myslím si, ţe i při
vzrůstajícím trendu komunikování přes informační kanály bude lidská civilizace ke
svému plnohodnotnému ţivotu potřebovat komunikovat de facto tváří v tvář.
40
ANOTACE
Příjmení a jméno autora: Monika Habigerová
Instituce: Moravská vysoká škola Olomouc
Název práce v českém jazyce: Výhody a úskalí internetové komunikace
v manaţerském pojetí
Název práce v anglickém jazyce: Advantages and disadvantages of internet
communication in managerial conception
Vedoucí práce: RNDr. Ing. Miroslav Rössler, CSc., MBA
Počet stran: 47
Počet příloh: 1
Rok obhajoby: 2011
Klíčová slova v českém jazyce: Internet, komunikace, netiketa,
Klíčová slova v anglickém jazyce: Internet, communication, netiquette,
Moje bakalářská práce se zabývá komunikací, internetovou komunikací
a Internetem. V teoretické části se zabývám těmito základními pojmy, manaţerskou
a internetovou komunikací, historií Internetu, komunikačními kanály, netiketou
Internetu a také nebezpečími, která na Internetu hrozí. V části praktické bude pouţitého
dotazníkového šetření, které mi přinese moţnost porovnat způsoby komunikace a jejich
výhody a nevýhody, a na základě dotazníku zjistím, který komunikační způsob je
preferován a proč.
My thesis deals with communications, internet communication and the Internet.
Theoretical part deals with these basic concepts, management and internet
communication, history of Internet, communications chanels, netiquette and Internet
dangerous that threaten the Internet. The practical part will be used for surfy, which will
give met he oportunity to Compare methods of communication and thein advantages
and disadvantages, and find out a questionnaire which communication method is
prefered and why.
41
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
GRUBLOVÁ, E. a kol. Internetová ekonomika: Základy elektronického podnikání.
Ostrava: Repronis, 2002. 94 s. ISBN 80-7329-000-6.
HÖLZL, O., ŠVADLENKA L., SALAVA D. Základní principy ekonomiky
a managementu elektronických komunikací. 1. vydání. Pardubice: Univerzita Pardubice,
2008. 152 s. ISBN 978-80-7395-143-6
MOSLEROVÁ, N. Interpersonální komunikace. 1. vydání. Ostrava: Ostravská
univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2004. 40 s. ISBN 80-7042-692-6
NONDEK, L., ŘENČOVÁ, L. Internet a jeho komerční využití. 1. vydání. Praha: Grada
Publishing, 2000. 120 s. ISBN 80-7169-933-0.
PHILLIPS, D. Online public relations. Praha: Grada Publishing, 2003. 216 s. ISBN 80-
247-0368-8.
RYBKA, M.; MALÝ, O. Jak komunikovat elektronicky. 1. vydání. Praha: Grada
Publishing, 2002. 192 s. ISBN 80-247-0208-8.
STŘÍŢOVÁ V., Manaţerská komunikace: Část I a II. 1. vydání. Praha:
Oeconomica, 2006. 16 s. ISBN 80-245-1134-7.
TAYLOROVÁ, S. E-mailová etiketa: Podrobný rádce, jak efektivně využívat
elektronickou poštu v profesním i v soukromém životě a psát zdvořilé, jasné
a srozumitelné zprávy. 1. vydání. Praha, Kniţní klub, 2009. 173 s. ISBN 978-80-242-
2679-8
Netiketa – pravidla chování na internetu [on-line]. [cit. 9. listopadu 2010]. Dostupný na:
<http://www.ipodnikatel.cz/netiketa-pravidla-chovani-na-internetu.html>.
Počítačové sítě – Co je to počítačová síť? [on-line] [cit. 16. února 2011]. Dostupný na:
<http://site.the.cz/index.php?id=1>.
O nás [on-line] [cit. 4. března 2011]. Dostupný na: < http://www.modrapyramida.cz/o-
nas/>.
O společnosti [on-line] [cit. 4. března 2011] Dostupný na: < http://www.grapo.cz/>
Zamysleni: Internetova komunikace I. – uvod [on-line] [cit. 24. února 2011]. Dostupný
na: <http://www.xmaestro.com/view.php?cisloclanku=2006070009>.
42
Zamysleni: Internetova komunikace II. - Internet – vyvoj [on-line] [cit. 16. listopadu
2010]. Dostupný na: <http://www.xmaestro.com/view.php?nazevclanku=zamysleni-
internetova-komunikace-ii-internet-vyvoj&cisloclanku=2006070010>.
43
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr. 1 – Schéma komunikačního procesu mezi dvěma lidmi 4
44
SEZNAM TABULEK
Tab. 1 - Členění forem komunikace 7
Tab. 2 – Hodnocení komunikačních prostředí 34
Tab. 3 - Důvody, proč lidé komunikují podle vybraného nástroje 34
Tab. 4 – Výhody internetové komunikace 34
Tab. 5 – Nevýhody internetové komunikace 35
Tab. 6 – Výhody a nevýhody telefonické komunikace 35
Tab. 7 – Výhody a nevýhody Komunikace tváří v tvář 36
45
Příloha - Dotazník
Dobrý den,
jsem studentkou Moravské vysoké školy Olomouc a nyní končím 3. ročník. Píši
bakalářskou práci na téma Výhody a úskalí internetové komunikace a chtěla bych Vás
poprosit o vyplnění tohoto dotazníku.
Průzkum je zcela anonymní, takže není potřeba nikde uvádět svá jména. Výsledky
dotazníku nebudou nikde zveřejněny, slouží jen pro mou bakalářskou práci. Dotazník
obsahuje 17 jednoduchých otázek. Byla bych velice ráda za Vaše odpovědi. Vaše názory
jsou pro mě velmi důležité a byla bych velice ráda za Vaši spolupráci.
Předem Vám děkuji za ochotu
spolupracovat.
Habigerová Monika
Internetovou komunikací rozumím přijímání a odesílání textových a multimediálních
zpráv přes počítač mezi dvěma a více lidmi za pomocí těchto nástrojů: Elektronická
pošta (E-mail, Outlook) Instatn Messaging (ICQ, Skype,…) a sociální síť (Facebook,…)
1. Ohodnoťte následující komunikační prostředí známkami od 1 do 5.
(1 – přijatelný, 5 – méně akceptovatelný)
Outlook
ICQ
Skype
2. Který způsob komunikace upřednostňujete v běžném pracovním
procesu?
a) Elektronická komunikace
b) Komunikace prostřednictvím telefonu
c) Komunikace tváří v tvář
3. Uveďte důvod, proč rádi komunikujete podle Vámi zvoleného nástroje?
4. Souhlasíte s tvrzením, že převažují nevýhody internetové komunikace
nad jejími výhodami?
a) Zcela ano
b) Spíše ano
c) Spíše ne
d) Zcela ne
46
Příloha - pokračování
5. Uvědomujete si výhody internetové komunikace? Pokud ano, uveďte.
6. Uvědomujete si nevýhody internetové komunikace? Pokud ano,
specifikujte.
7. Souhlasíte s tvrzením, že převažují výhody telefonické komunikace nad
jejími nevýhodami?
a) Zcela ano
b) Spíše ano
c) Spíše ne
d) Zcela ne
8. Uvědomujete si výhody a nevýhody telefonické komunikace? Pokud
ano, uveďte.
9. Souhlasíte s tvrzením, že převažují výhody komunikace tváří v tvář nad
jejími nevýhodami?
a) Zcela ano
b) Spíše ano
c) Spíše ne
d) Zcela ne
10. Uvědomujete si výhody a nevýhody komunikace face to face (tváří
v tvář), pokud ano, specifikujte.
11. Je podle Vás komunikace přes ICT systémy (telefon, Internet)
neosobní? Tedy chybí Vám oční kontakt, výraz v obličeji dotyčné osoby,
se kterou jednáte apod.?
a) Ano
b) Ne
47
Příloha - pokračování
12. Uvítal/a byste v elektronické poště, Instant Messagingu nebo sociálních
sítích nějakou změnu? Pokud ano, tak v kterém z nich a jakou?
a) Ano
……………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………
…………
……………………………………………………………………………………
……
b) Ne
13. Jak často používáte ke komunikaci se svým nadřízeným Internet? a) Denně
b) Obden
c) 1x týdně
d) Méně neţ 1x za týden
14. Jak často používáte ke komunikaci se svým nadřízeným telefon?
a) Denně
b) Obden
c) 1x týdně
d) Méně neţ 1x za týden
15. Jakého jste pohlaví?
a) Muţ
b) Ţena
16. Kolik Vám je let?
a) Méně neţ 30 let
b) 31 – 50 let
c) 51 a více let
Mnohokrát Vám děkuji za trpělivost při vyplnění dotazníku a za Váš čas.
48
