G – BYTOVÉ STAVBY

BYTOVÁ STAVBA- obecně stavba pro bydlení RODINNÝ DŮM- samostatná budova z min 2/3 určená pro bydlení o max 3 bytových jednotkách, jedním podzemním a dvěma nadzemními podlažími + podkroví BYTOVÝ DŮM - „stavbou pro bydlení, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá

požadavkům na trvalé bydlení a obsahuje 4 a více byt. jednotekBYT- bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního

úřadu určeny k bydlení

G1/ VÝVOJ

PravěkPRVOTNÍ ÚKRYT ČLOVĚKA - jeskyně, kryté zemní jámy, závětří, chýše, pravěké domy Materiál - Vetve a kmeny, Hlina, Kameny

Catal HUYUK

Středověk

Vesnická stavení vykazovaly podobný systém jako stavení městská, ale byl jednodušší a srozumitelnější. Lidé bydleli v Komorovém typu domu. Tento komorový typ půdorysu sestával z řadové sestavy tří zhruba čtvercových místností. Vstupovalo se do střední síně a odtud vlevo nebo vpravo do obytné místnosti - jizby. Levá nebo pravá dispozice domu se řídila orientací ke světovým stranám, konfigurací terénu a nejvhodnějším umístěním místností ve vztahu k veřejným prostorům (ulici či návsi). Zbývající třetí, zadní díl domového půdorysu, tvořila komora - víceúčelový, zejména úložný, nevytápěný prostor. V místnosti s kamnami se vařilo, byl zde stůl a podél zdí lavice na kterých se především v zimě spalo.

Renesance

Počínaje renesancí či spíše až barokem se situace vztahu slohové a vesnické stavební tvorby mění: lidová architektura se stává "odrazem" inovací přicházejících z jiného prostředí. Tyto inovace však měly vlastně až do 20. století jen velmi malý a postupný vliv na základní půdorysné uspořádání tradičního vesnického domu, což dokládá sílu především typologických principů středověkého původu.

Baroko

Zvlášť výrazně inspirovala vnější podobu vesnických staveb barokní architektura, zejména její tvarosloví a obrysy reprezentativních štítů, ale také snaha o symetrická řešení dílčích úseků nebo celých průčelí. Mezičlánek pro přenášení zvyklostí ze slohové architektury vždy tvořily panské budovy - kromě zámků zejména hospodářské dvory a rovněž i fary, které svou přítomností na venkově a účastí školených stavitelů na jejich projektech a realizaci plnily funkci výzvy a inspiračního zdroje k inovacím.

Zásah, který z přímo vytápěné a zakouřené dymné jizby učinil čistou obytnou místnost, byl při své jednoduchosti geniální. Spočíval v tom, že pec zůstala na svém tradičním místě v koutě vpravo nebo vlevo za vstupem v obytné místnosti, ale otočila se o 90 (případně o 180) stupňů, pokud byla svým ústím otočená k podélné nebo k čelní stěně. Její ústí se tak ocitlo v dělící stěně mezi obytnou místností a zadní částí síně. Odtud, tzn. ze zadní části síně, se pec nadále obsluhovala, sem také kouřila a do obytné místnosti pouze hřála.

Toto řešení znamenalo kvalitativní proměnu obytného prostoru a vzápětí také změnu velikosti obytné místnosti. V čisté, nezakouřené místnosti byla především nadále zbytečná horní zóna, vyhrazená dýmu

- obytný prostor se mohl snížit, zbavit se horních větracích otvorů a polenic, a také se mohl začít měnit typ stropní konstrukce. Změna charakteru se projevila i ve změně názvu místnosti - protože oproti tmavým jizbám byla místnost především světlá, říkalo se ji světlice a brzy převládl dodnes živý název světnice.

Starověk: Mezopotámie: příbytky z nepálených cihelŘecko : Zato bydlení a domácnosti byly většinou prosté a skromné, postavené z lepenic a brázděného zdiva. Domy byly umístěné těsně vedle sebe v úzkých uličkách. V roce 476 před n.l. architekt Hippodamus z Mileta vypracoval velkorysý koncept na výstavbu města Pirea. Hippodamus navrhl první typizované domy pro rodiny. Domy byly stejně velké a postavené na stejně velkých pozemcích. Vzniklo tak sídliště pro dva tisíce občanů.

Řím: Na jedné straně byly budovány rozlehlé paláce s obytnou plochou až 800 metrech čtverečných. Na straně druhé straně v ostrém protikladu k palácům se  na drahých a nevelkých městských parcelách římského impéria tísnily několikapodlažní činžovní domy (jen pro přespání) vily suburbany

Středověk: městské domy (kamenné, nebo dřevěné záleží kde jaká tradice) u toho hospodářské budovy- lidé se věnovali zemědělství. Obytné místnosti orientovány směrem do ulice.

16. století Fugggerovo městečko, Augsburg, Německo, Jakub Fugger byl nejbohatší podnikatel v Evropě své doby. Pracoval jako obchodník, bankéř a důlní podnikatel. Podporoval finančne různé politiky. Aby si udržel přízeň lidu, zřídil nadaci, která založila první sociální bydlení Fuggerei, chudí tam bydleli jen za symbolický nájem a toto sídliště existuje dodnes.

18. stol. klasicismus – nové vynálezy, stěhování do měst,nový stavební druh – činžovní dům v uliční zástavbě, s pavlačí, pro celé rodiny, dostatečně prosvětleny

19. stol. Velký počet obyvatelstva ve městech, horší podmínky pro bydlení – nízká kvalita, těsné, malo prosvětlené, většinou pavlačové domy , vlastní rodinný dům, vznik

bytových domů jak je známe dnes s pavlačí, např. Palác Platýz, Žižkov, 2,pol, 19.stol nový typ bytového domu na Vinohradech

Až do začátku 20. stol. dominovala tradiční hmotná materiálová základna (stavby zděné z kamene a cihel aj.) a výstavba ze dřeva. Realizace lehčích ocelových staveb v 19. století byly ojedinělé. Rozhodujícím mezníkem vývoje byl vynález železobetonu a jeho používání od konce 19. stol. Železobeton se postupně stal nejrozšířenějším stavebním materiálem. Již v počátcích používání železobetonu se objevují pokusy s výrobou prefabrikovaných domů. V roce 1901 byl ve Velké Británii patentován betonový panelový systém a v roce 1904 byl z tohoto systému realizován obytný dům v Liverpoolu.

19-20.stol. teorie zahradních měst, bydlet v zeleni, Letchworth, dělnické bydlení – Ostrava, Liberec, Louny, Zlín

20.stol. důraz na zlepšení hygienických podmínek, příchod funkcionalismu, který rozdělil bytové prostory na monofunkční plochy a kulturně významnými se staly solitérní domy. Nastala zásadní proměna ve formování domů v uzavřených blocích do polo uzavřených, pootevřených, otevřených, dvouřadových a řádkových zastavěníKongresy CIAM – řešení otázky bydlení oddělené zóny pro bydlení, dopravu, výrobu a rekreaciBohuslav Fuchs- nájemní byty Brno

Koldomy – Havlíček, Honzík ( Kolektivní dům v Litvínově: Hilský, Linhart) Typologická explozeMinimální byt – Praha Holešovice – dům s malými byty, Karel Teige – min 34m2František Libra – nižší standard, dům s malými byty v Praze

Konec 40. let 20.století Po vítězství KSČ – SORELA, po vzoru sovětského svazu, výstavba sídlišt - první sídliště, socrealismus – Ostrava Poruba 50.léta

Finské domky – dřevěné domkyDvouletkové domky – sídliště Solidarita

60léta 20 stol. Rozvoj panelové výstavby-rychlost výstavby, nová sídliště 4, 8 nebo 12 podlaží, sídliště Prosek, Jižní město

Metabolisté, archigram, brutalismusMoshe Safdie – Habitat 67

70. léta hledání alternativ, společenský a sociální aspekt bydlení, hippies, společnost konzumu, Jihozápadní město, Barrandov

Milton Kienes – plánované nové město, řešení dopravy, pěší chůze, bloky, lokální centra, MHD80.léta rekonstrukce restituovaných domů, privatizace bytového fondu90. léta nástup developerské výstavby u násDnes důraz na tepelné ztráty – kombinované systémy a materiály

Suburbanizace, dezurbanizace, rezignace společenské odpovědnosti, izolace,

G2/ TEORIE

Zahradní města – reakce na průmyslovou revoluci a migraci obyvatelstva z venkova do měst.Ebenezer Howard Původním záměrem bylo zajistit i nižším vrstvám přijatelné a zdravé bydlení

a prostředí, později byly podle podobného vzoru budovány i luxusní zahradní čtvrti pro vyšší střední třídu.1903 Letchworth, Hampstead Garden

Kongresy CIAM- 1929: Frankfurt nad Mohanem – Bydlení pro sociálně slabé obyvatele1930: Brusel – Racionální rozdělení městské půdy1933: Marseille-Athény – Přijetí tzv. Athénské charty

zabýval se funkčním městem - forma města je určována jeho základními funkcemi: bydlením, prací, rekreací a je svazující dopravou - Tyto prvky určují formu města

1947: Bridgwater – Syntéza umění, regionální plánování

Kolektivní domy Litvínov (Hilský a Linhart), Zlín, Unité d’habitation MarseilleKolektivní dům (Koldům) jako svébytný stavební druh je výsledkem práce levicově zaměřených architektů a společenské poptávky v první polovině 20. století. Je to utopická vize, postavená na myšlence sociálního inženýrství, které usilovalo o přeměnu společnosti ke kolektivismu. V koldomech měly být soustředěny veškeré funkce, které člověk potřebuje k životu, v jednom objektu. Součástí koldomů tak mělo být nejen bydlení, ale i veškeré občanské vybavení, včetně školek, jídelen a volnočasových zařízení. Prvním koldomem postaveným v Československu, byl Kolektivní dům ve Zlíně architekta J. Voženílka. Největší realizací pak byl Kolektivní dům v Litvínově. Prakticky ještě před úplným dokončením domu se ukázala myšlenka Koldomu jako

neuskutečnitelná. Koldům tak později fungoval a dodnes funguje vlastně jako běžný bytový dům s malometrážními byty. Problémem ale zůstává určitá nepřizpůsobitelnost domu pozdějším požadavkům na bydlení, což se projevuje např. ve velikosti kuchyní, protože se předpokládalo hromadné stravování v jídelně. Střední část dnes funguje jako restaurace, hotel byl uzavřen. I některé další prostory neslouží původnímu záměru a čekají na využití. Koupaliště za Koldomem slouží svému účelu dodnes.

Sídliště Solidarita bylo vybudováno v letech 1947-1951 a je považováno za první pražské sídliště. Postavilo jej stavební družstvo Solidarita. Oproti principu výstavby blokové s vnitroblokem vznikají rovné linie domů v zeleni. Řadové domky měly v přízemí po jedné straně vstupní chodby kuchyni a koupelnu, po druhé straně schodiště do patra, přízemní obývací pokoj má dveře na malou zahrádku za domem, v patře jsou dvě ložnice, z nichž menší má malou terasu nad zahrádkou.

Gehl – Život mezi budovamiLidi spíše koncentrovat než rozptylovat, spousta malých uliček, vchody z různých stran nečiní prostor kompaktní, vytvořit kompaktní uliční systémV moderních městech je mnoho míst předimenzováno, máme ubírat prostoru, nepřipustit díry a prázdná místa v podobě parkovišť, čerpacích stanic, kanceláří a bank – u těchto nudných prostor používat jen úzké průčelí a dát to do hloubkyIntegrovat různé funkce spíše než je segregovat, spojit různé skupiny lidí dohromady, odmítnou monofunkční areály. Ani oddělování jednotlivých způsobů dopravy nedělá dobrotu, cesta se stává jednotvárnou.Dát lidem důvod proč to místo navštívit, přivést je semTo, zda veřejné prostranství láká nebo odpuzuje velmi záleží na jeho rozhraní se soukromými pozemky. Ostré hranice většinou nefungují dobře – ve smyslu, že je člověk bud uvnitř nebo venku. Doporučuje přechodové zony. Většina důvodů proč člověk vychází ven vychází z toho, že prostě chce být v kontaktu s lidmi, nechce být sám. Když se auta nechají parkovat 100-200 metrů od obydlí, je to místo živější, lidé musí k domu dojít pěšky, ulice jsou plnější, snižuje to kriminalitu i vandalismus. Neformální setkávání sousedůPředzahrádky jsou skvělá věc. Velmi malé plochy před domy mají daleko větší a všestranější použití než velké zelené rekreační plochy

Viz D2, A1

G3/ TENDENCE

Stýblo, přednáška NS2:-razantní snížení počtu nájemného bydlení-mladí lidé vnímají nájemné bydlení jako přechodné → následek posilování sociálních nerovností-systém sociálního bydlení- nedefinován centrálně, jen částečně na úrovni obcí

Tendence 2010, Kohout-developerská výstavba, suburbanizace, růst individualismu a sociální dezintegrace, rezignace společenské odpovědnosti

-od roku 2008 postupný zájem o veřejný prostor

současný stav-obytné komplexy (soubory staveb)- uzavřené, správa o veřejný prostor-zvýšení standardu bydlení- prostorový, lokalita- její vybavenost, návaznost (např. na centrum) -po kolektivním životě minulého režimu- touha po soukromém vlastnictví, vlastní RD se zahradou

Hnilička, Sídelní kaše-růst monofunkčních satelitů, typologicky podobných, bez kvalitních veřejných prostranství a občanské vybavenosti, RD odříznuté od společného vysokou zdí-trend (sen) rodiny žít ve vlastním domě se zahradou, dojíždka za prací-nový termín- zelená vdova (žena, která je s dětma sama doma, bez sociální interakce a bez manžela, který pracuje od nevidim do nevidim, aby splatil hypotéku na RD)

Tendence stavět nízko energetické a pasivní objekty – novela 2020

-brownfieldy, developerská katalogová výstavba, stavby bez dopravní návaznosti, vzdálené od centra Prahy, nemožnost stavět v centru vůli přísným regulacím, zateplování paneláků, úprava paneláku dle Vávry na „kolektivní dům“, V Praze je nedostatek bytů, obrovský rozdíl ceny bytů v Praze oproti okolí, byty v soukromém vlastnictví, málokdo chce bydlet v nájmu

Faktory ovlivňující poptávku po rezidenčních nemovitostech: • Příjmy domácností • Nezaměstnanost • Možnosti financování bydlení, úrokové míry jednotlivých finančních produktů • Demografické faktory • Životní styl • Státní intervence (legislativa, daně, příspěvky na bydlení, na stavební spoření)Faktory ovlivňující nabídku rezidenčních nemovitostí: • Možnosti financování bydlení • Cena práce, stavebních materiálů a komodit • Státní intervence (legislativa, daně, bytová politika – sociální bydlení, deregulace) • Ceny pozemků • Fáze hospodářského cyklu

Ze sociologických výzkumů provedených ve vyspělých zemích zpravidla vyplývá, že lidé chtějí být spíše vlastníky než nájemníky svého bydlení i v případě, kdy množství spotřebovávaných bytových služeb je v obou sektorech bydlení stejné; tj. mají jakousi skrytou preferenci pro vlastnické bydlení.

Mezi další důležité faktory patří věk poptávajícího, resp. jeho pozice v životním cyklu, výše transakčních nákladů spojených s koupí či prodejem vlastnického bydlení, zaměstnání či ekonomická aktivita poptávajícího (lidé častěji se stěhující za prací budou volit nájemní bydlení) apod. Mladí lidé chtějí zpravidla bydlet blízko kulturních a společenských center (např. střed města), daleko pravděpodobněji volí pro své startovní bydlení flexibilnější nájemní bydlení. Současné demografické trendy tak mohou mít přímý dopad na strukturu trhu s bydlením: trend odkládání data sňatku a data založení rodiny (popř. narození prvního dítěte) zvyšuje poptávku po nájemním bydlení (stejně jako rozšíření nesezdaného soužití jako alternativní liberálnější formy partnerského života); uvolnění sociálních jistot na trhu práce související s krizí konceptu státu blahobytu a příklonu k liberálnější makroekonomické politice poptávku po nájemním bydlení ještě více posiluje, jelikož transakční náklady při stěhování z vlastnického bydlení jsou několikrát vyšší (nepočítaje navíc riziko z kapitálové ztráty spojené s bydlením jako investicí).

-Ceny rezidenčních nemovitostí klesají v obdobích ekonomických krizí, kdy lidé zároveň přicházejí o práci nebo se minimálně snižují jejich příjmy;

-Vychýlení optimálního investičního portfolia ve prospěch jedné formě investice, podstatné zvýšení rizik – riziko výpadku příjmu, úrokové (nákladové) riziko, cenové riziko;-Vysoké transakční náklady při pořízení a prodeji nemovitosti - problém při potřebě stěhování z důvodu práce. -Politika „začleňování“ příjmově slabších domácností do vlastnického bydlení může vést k většímu úvěrovému riziku výrazně ohrožujícím stabilitu finančního sektoru, trhů;-Vysoký podíl neplatičství a nedobrovolných dražeb může podstatně podlomit důvěru v celý trh a způsobit spirálu ekonomické recese (USA);-Roste podíl „spekulativních“ (investičních) nákupů, což prokazatelně zvyšuje volatilitu cen a nebezpečí hlubokých a dlouhodobých propadů v budoucnu;Poslední krize ukázala, že země s vyrovnanějším bytovým systémem jsou schopny lépe čelit negativním externím ekonomickým šokům než země zaměřené výhradně na vlastnické bydlení.-Nájemní a vlastnické bydlení sice nabízí spotřebu velmi podobných bytových služeb, nicméně rozdíl v právním důvodu užívání z nich dělá odlišné světy – dva jinak stejné byty mají radikálně odlišné dopady na chování lidí i trhu bydlení, potažmo tedy i na vývoj společnosti a vývoj hospodářství jako celek.-Bytová politika vychýlena ve prospěch vlastnického bydlení, a to včetně tzv. podpory výstavby nájemních bytů v podobě platné do konce roku 2002.-V mezinárodním srovnání patří ČR k zemím s nejvyšší (maximální) podporou vlastnického bydlení.-Systém sociálního nájemního bydlení není definován na centrální úrovni a je pouze v některých případech definován na úrovni obcí.-Obce i dnes (!) privatizují svůj bytový fond „pod cenou“ stávajícím nájemníkům, mnohé obce již nedisponují vlastním bytovým fondem nebo je tento fond velmi malý.-Razantní snížení podílu nájemního bydlení.-Z důvodu pomalé práce soudů v případě oprávněné výpovědi jsou v tržním nájemním bydlení uzavírány extrémně krátké nájemní smlouvy, které posilují nejistoty a stigmatizují nájemní formu bydlení. -lidé - vnímání tržního nájemního bydlení jako pouzepřechodné (na chvíli) a reziduální (pro chudé) formy bydlení, není substitutem bydlení vlastnického.-Pokračující výrazný růst podílu vlastnického bydlení na bytovém fondu země – podmínka pro založení rodiny, jediné „vyřešené“ bydlení, nájem je „vyhazování peněz z okna“.Z extrému založeném na státem přidělované nájemní bydlení (centralistický byrokratický systém) k druhému extrému založeném na dlouhodobém zadlužení domácností hypotečními úvěry a vlastnictví bytů, společenství vlastníků – jakkolivsrozumitelné na začátku transformace, dnes již na hraně ohrožující stabilitu.-Rizika prozatím malá, a to díky rozsáhlým veřejným výdajům – privatizace bytů (díky ní se vlastníky stali lidé, kteří by se za standardních okolností vlastníky nikdy nestali).-Prudké oslabování významu nájemního bydlení má za následek posílení budoucích systémových rizik a posilování sociálních nerovností.-U lidí, kteří nemají přístup k „privilegiím“, dochází k sociálnímu štěpení; vlastnictví bydlení je hlavní metou a čím nejistější příjmy, tím menší pravděpodobnost vlastnictví a tím kratší a nejistější nájemní bydlení.-Začíná být problém najít solidního nájemníka na delší období – větší rizika, větší obrat, větší poškození a ztráty pro pronajímatele.-Při stávajících preferencích by se měl význam nájemního bydlení posunout ještě více směrem k reziduálnímu a přechodnému bydlení, tedy k posílení sociálních nerovností ve společnosti a tržních systémových rizik.

-Pokud nedojde ke změně bytové politiky, bude bydlení stále více sociálně diferencováno, bude růst počet vyloučených lokalit, stane se předmětem ostrého politického boje; zároveň trh bude „volatilnější“, tedy náhlé vzestupy budou střídat náhlé a hluboké poklesy (vextrému opakování situace ze Španělska, Irska,Maďarska)

Viz A3

G4/ TYPOLOGIE

Bytový dům/ rodiný dům

Typologicky Archetyp – střecha, dispoziceTyp Atyp

? Bod LiniePlocha

Nosný systém PříčnýPodélný KombinovanýSkelet

Typy staveb RD – individuálníRD řadovýVilaBodový dům je součástí skupinyDeskový dům schodišťovýDeskový dům pavlačovýDeskový dům chodbovýPalácDomovní blok – stejně jako schodišťový deskový složen z jednotlivých domůAreál –

Rukovet 123-129

Skladba bytového domuByty, komunikace vertikální, komunikace horizontální a společné prostory

Vnitřní skladba Prostorové typy

Typy vstupních prostorJednoduchý vstup, jednoduchý průchozí, se zádveřím, vstupní haly, s recepcí

Obytné souboryMikrosoubory (25-50 jednotek), malé soubory (MVDRV Ypenburg, 200-300 jednotek), střední soubory (500-1500 jednotek), velké soubory (2500-3500 jednotek), velké domy (MVDRV Silodam v Nizozemsku

G5/ MORFOLOGIE

Podstatu tvaru můžeme vymezit pomocí Vymezení Urbánní tvar vymezen – řadou nárožím a vnitřní strukturouVelikosti je dána významem a polohou v rámci celkuOrientace vnitřní

VnějšíŘada uzavřená, otevřená, volnáPozice podélná, šikmá a kolmá

Morfologický – týkající se tvaru, resp. morfologie. Někdy jako opak termínu „funkční“.nauka o tvarechnauka o struktuře a uspořádáníforma a struktura staveb

Obytná budova - obytnou budovou se míní takový objekt, kde min. 2/3 celkové plochy musí sloužit k bydlení.Bytový dům - obytná budova o čtyřech a více bytech přístupných ze společného komunikačního prostoru se společným uličním vstupem z veřejné komunikace.Rodinný dům - stavba pro bydlení, v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.Byt - soubor místností pod společným uzavřením, funkčně a stavebně splňující normy a předpisy. Určený k trvalému bydlení, obsahuje nejméně jednu obytnou místnost a příslušenství.Sociální bydlení - bydlení specifických skupin obyvatelstva (staří a nemocní, mladé rodiny s dětmi, nezaměstnaní), které využívají různé formy zvýhodnění při získání bytu

Typy obytných budov:-Samostatné, řadové, chodbové, pavlačové, schodišťové, smíšené, sendvičové, deskové, mezonetové

KRITÉRIA, KTERÁ OVLIVŇUJÍ MORFOLOGII BUDOVAntropometrie – prostor pro člověka

• Základní provozní rozměry• Modulor• Rozměry lidského těla a prostor pro člověka

Fyzikální předpoklady budov:- oslunění, osvětlení, hluk, teplo, ochranná pásma

Typologie struktury vnitřních prostor budovy• Centrální x podélná dispozice• základní znaky dispozice:

- trakt a travé sekce, modulace- vstup- hlavní prostor- umístění schodiště vzhledem ke vstupu- struktura a řazení jednotlivých prostor- vztah parteru

Viz A5, D5, G4

G6/ TOPOGRAFIE (119)Místo úzce souvisí a je vlastně závislé na TvaruUmístění je dáno významem a polohou v rámci centra

Podmínky umisteni – přírodní podmínky (flora, fauna, apod,), Orientace ke světovým

stranám Společenské kultura, náboženství

Parametry pro umístění- lidské měřítko- bydlení u země / hustota- mikroklima- omezení dopravy- meze individuality

G7/MATERIALITA

Formy bytových staveb

Obytná budova Budova, ve které alespoň dvě třetiny z plochy všech místností připadá na byty

Neumožňuje příčné větrání žádného bytu

Neumožňuje příčné větrání jednoho bytu

Umožňuje příčné větrání obou bytů

Bytový dům Obytná budova o 4 a více bytech, které jsou přístupné ze společných komunikačních

prostor

Byt Základní stavební jednotka domu Soubor místností nebo jedna obytná místnost Stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky pro trvalé bydlení a je

k tomu účelu využíván Musí obsahovat hygienické příslušenství

Kategorizace bytů Podle členů v domácnosti se v ČSN 73 4301 obytné budovy člení byty do tzv. kategorií

Byty I. a II. kategorie – nerodinné byty určené pro 1 – 2 osoby Byty III. a vyšších kategorií – rodinné byty

Rozdělení podle uspořádání domovních komunikacíSchodišťové

Hlavní přístupovou komunikací je schodiště, vstup do bytů je z mezipodesty nebo podesty Vhodné pro byty střední a velké byty, 3 – 4 byty na patře Počet bytů přístupný z mezipodesty (podesty) je základním činitelem ovlivňujícím orientaci

bytu, velikost, možnost provětrávání Konstrukční systém je vhodný stěnový příčný Domy mohou stát samostatně jako bodové nebo věžové, nebo

se mohou řadit do sekcí

Chodbové Přístup ze společné chody uvnitř domu Byty mají okna jen jednu světovou stranu - nelze je příčně provětrat Omezená orientace ke světovým stranám – vhodná orientace je osa chodby S-J (u

mezonetových bytů lze i orientace osy V-Z) Většinou malometrážní byty (byty nižší

kategorie nebo mezonety) Schodiště může být i vně budovy Společný balkon na konci chodby Konstrukční systém vhodný podélný

stěnový

Pavlačové

Byty přístupné z chodby umístěné na dvorním průčelí domu Pavlač – stavebně neuzavřená horizontální komunikace, může být otevřená nebo uzavřená Obytné místnosti jsou orientovány k průčelí domu, sociální zařízení směrem k pavlači Byty lze příčně provětrat, orientace na

jednu světovou stranu Vhodné pro malé byty U starších domů společné WC na

pavlači Konstrukční systém vhodný podélný

Smíšené (sendvičové) Kombinace chodbového a schodišťového domu Schodišťové sekce vedle sebe jsou v každém 3. podlaží propojeny chodbou Výtahy v jedné sekci (ekonomické)

Mezonetové Vnitř bytu schodiště - byt je rozdělen do dvou nebo tří výškových úrovní Lze výrazně oddělit provozní část bytu od soukromé Velké, mnohopokojové byty Mezonetové byty lze umisťovat do chodbových a pavlačových domů, v bodových domech

je to neekonomické

Rozdělení podle výšky a tvaruViladomy

Využití výhod RD a BD Pozemek 1500 – 2000 m2

Vhodné mimo centrum v klidnější části

Malá komunita lidí, vlastní zahrada, parkování na parcele

Bodové Krychlové, nízké hranoly Různý tvar půdorysu Schodiště obvykle uvnitř dispozice, zpravidla v jejím středu Obvykle schodišťové do 4 podlaží Volně stojící, izolovaný BD na veřejném pozemku

Věžové Izolované většinou schodišťové BD Větší počet podlaží než bodový Tvoří dominantu prostoru Nevýhodou je vliv povětrnostních vlivů a náročnost na mechanizaci stavby Důraz na požární bezpečnost Výhodou je malý pozemek pro velký počet bytů

Deskové (označovány jako řadové) Vysoké domy s mnoha sekcemi – schodišťové, chodbové, pavlačové nebo sendvičové Délka až 200 m Vyžaduje odstup budovy od okolní zástavby (min. 2x výška budovy, optimálně 3x)

Terasové Tvořeny ustupováním konstrukce od přízemí směrem k vyšším podlažím Umístěny na rovině nebo ve svahu Ve spodním podlaží většinou garáže Omezená orientace ke světovým stranám Každý byt má soukromý venkovní prostor ve formě terasy

Strukturální (avantgardní) moderní architektonické tvary Netradiční materiály

Rozdělení podle účelu

Domy určené pouze pro bydlení Domy sloužící pouze pro bydlení bez přidaných funkcí

Polyfunkční domy V 1., 2. NP a 1. PP jsou umístěny obchody, administrativa, ordinace, advokátní kanceláře,

restaurace Ve vyšších podlažích jsou pak byty

Vhodné v historických částech měst, kvůli nedostatečnému oslunění spodních podlaží Vytváří pracovní příležitost, rozbíjí monotónnost ve funkčnosti budovy – využití budovy po

celý den

Materiály/technologie- technická dokonalost, úspornost a úc ̌elnost- nové stavební materiály, nové technologie, zvýšení atraktivity bytových domu ̊ - ale i rekonstrukce starých panelových bloků – neutuchající diskuze na téma „který přístup

je nejlepší“ – zbourat X opravit, bydlet X nebydlet – viz článek v příloze – jedno ze zajímavých témat pro komisi? – udělat si názor a předložit ho?

o i někteří obyvatelé paneláků zarytě tvrdí, že bydlení v panelovém domě je nejlepší způsob

o- vývoj telekomunikac ̌ních technologií, možnost práce doma- vliv elektroniky na vybavení domácnosti, vliv na velikost a charakter dispozice - Nové ve ̌decké objevy a jejich vliv na inženýrské disciplíny vc ̌. architektury - Ekologické bydlení

o ekologické čtvrti Wilhelmburg v Hamburgu

o Zemělodě - Michael Reynolds zcela soběstačné domy, které fungují bez jakéhokoli napojení na sítě, sbírají

si dešťovou vodu, kterou čistí v čističkách a následně využívají na 4x, nepotřebují žádné vytápění ani klimatizaci a díky slunci jsou i energeticky nezávislé. Na stavbu zemělodí se využívá mimo jiného i odpad jako například pneumatiky, plechovky nebo PET lahve.

První zeměloď ve střední Evropě je postavena nedaleko Sázavy (hrubá stavba trvala 21 dní)

- http://www.archindex.cz/index.php? stat=SK&id_firmy=&Neobsah=1&NeRegiomenu=1&&NeMapu=1&ZobrazRegion=1&id_stavby=653&zobrdet=1

-- http://www.archdaily.com/774875/big-designs-new-apartment-building-in-stockholm -- http://www.archdaily.com/162945/block-of-flats-znameni-ctyr-architekti -- Článek o panelových domech a o minulém i současném přístupu k nim- http://www.architekturazlin.cz/panelak-je-panelak-je-panelak

http://www.zanderroth.de/de/projekte/ze05/256 (baugruppe/ mezonetové byty přese celou výšku domu- velmi úzké)

G8/ HODNOTY

Hodnoty :

Firmitas pevnost, statikaUtilitas účelnostVenustas krása

Z památkového hlediska:významné zachovalé (tedy hodnotné) obytné stavby:

první paneláky nejstarší vesnický dům v Čechách – Mirkovice, č.p.1, cca 600 let, přenesen do muzea

v Klatovech (asi) kvůli zájmu vlastníka ho zbourat staré městské domy, vesnické roubenky

obecně:co je hodnotné bydlení, hodnoty?

1. kvalita domu, bytu2. kvalita veřejného prostoru okolo domu

◦ sociální prostředí, sousedské vztahy◦ bydlení v kontextu města, v kombinaci s jinými funkcemi, dostupnost parků, občanská

vybavenost◦ hygienické parametry – hluk, ovzduší,...◦ klid, návaznost na

10 věcí, které ovlivňují hodnotu bytu1. lokalita2. zrekonstruované jádro3. zateplení objektu4. plastová okna5. příznivý územní plán v řádu dlouhých let6. rekonstruovaná a moderní elektroinstalace7. dobrá dopravní dostupnost8. přítomnost bezpečnostních prvků9. správná orientace a dispozice bytu10. poloha bytu v domě

ČR – 28,7 m2/osoba (jen trvalé bydlení)Dánsko - 51 m2/osoba

Městská památková zóna Zlín (MPZ) mapa byla vyhlášena v roce 1990. Zahrnuje téměř celé území Velkého Zlína, tj. historické jádro a převážnou část průmyslového zahradního města, vybudovaného z velké části firmou Baťa. Zástavba z tohoto období tvoří asi 70 % území MPZ. Jde o jeden z nejrozsáhlejších realizovaných a dochovaných souborů s typovou architekturou industriálního zahradního města v evropském kontextu. Jeho kulturně – historická, dokumentační a užitná hodnota je naprosto výjimečná. Je tedy na místě, že se veškeré stavební aktivity musí odvíjet podle určitých pravidel, platných jak pro pracovníky dotčených orgánů, tak pro ostatní účastníky správních řízení, tedy i pro jednotlivé stavebníky.Předmětem památkové péče v MPZ je zejména:- zachování principu zahradního města - urbanistické struktury s pravidelným rastrem zastavění, jeho prostorová a hmotová skladba, městské interiéry, respektování přirozené konfigurace terénu- solitéry nemovitých kulturních památek- objekty dotvářející charakter MPZ, jejich architektonický výraz - fasáda z režného cihelného zdiva s bílými okny typizovaného rozměru a členění, charakteristické detaily, velikost baťovských domků a jejich pozemků, modulová unifikace- veřejná a vyhrazená zeleň, kterou je nutné zachovat v co největším rozsahuNedílnou součástí výkonu památkové péče je spolupráce s vlastníky nemovitostí v MPZ, poradenství při obnově objektů, které utvářejí atmosféru městské památkové zóny Zlín.

Kulturní památky, organizace v ČRNárodní kulturní památka:

- Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany- Zodpovědnost – KU2013 - ČR – 272, z toho 47 v Praze2016 - ČR – 408

Kulturní památka- za kulturní památku je prohlášeno MK nemovitá a movitá věc nebo soubor, která je 1. významným dokladem historického vývoje a životního způsobu, 2. má přímý vztah k osobnostem a historickým událostem- movité, nemovité, movitých cca 100 000- Zodpovědnost - obec

Památková rezervace- území, kde je soubor nemovitých kulturních památek, archeologických nálezů vláda ČR ho může prohlásit za památkovou rezervaci a stanovit podmínky ochrany- Zodpovědnost –KU- městská, vesnická (Holašovice), archeologická, ostatní

Památková zóna- území, které vykazuje významné kulturní hodnoty- MK ho po projednání s KÚ může prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky ochrany- Zodpovědnost - Obec- městská, vesnická, krajinnáOchranné pásmo- pokud to ochrana nemovité kulturní památky vyžaduje, vydá ORP územní rozhodnutí o ochranném pásmu- podrobnosti o vymezení stanoví obecně závazný právní předpis

G9/POŽADAVKY

Viz G5 a viz přednášky Stýblo

Základní dispoziční části budov- vstupní prostory, hlavní prostory =byty, komunikace (chodby, schodiště, výtahy),

vedlejší prostory (domovní vybavení, úklid, údržba), schránky a zvonky, garáže a parkování, technické zázemí budovy, zařizovací předměty, zabezpečení budovy, provozní zázemí, balkony, galerie, lodžie, arkýře, zimní zahrady

- 1+kk, 1+1, 2+kk, 2+1, 3+kk, 3+1, 4+kk...- atypické uspořádání - dispozice, která předešlým způsobem nejde popsat

Závažnými předpisy konkrétně ovlivňujícími formování staveb jsou vyhlášky vydávané ministerstvy. Obecně jsou tyto předpisy ve stavebním zákonu uvedeny jako „ obecné požadavky na výstavbu“ (OTP). Pro bytové stavby jsou to zejména vyhláška:

501/2006Sb. O obecných požadavcích na využití území

268/2009 Sb. O technických požadavcích na stavby

398/2009 O technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

78/2013 O energetické náročnosti budov

23/2008 O technických podmínkách požární ochrany staveb.

Daná problematika je zmiňována i v dalších vyhláškách, ty však nejsou pro formování bytové stavby natolik zásadní.

Pro vnímání bytu jsou zásadní charakteristiky prostoru pro bydlení jako tvar prostoru, výška stropu, velikost oken a množství denního světla jas umělého osvětlení, barva interiéru, oddělení od ostatních prostorů příčkami či lehkými závěsy apod. a nábytek v místnosti. Mnoho z těchto faktorů je podmíněno základní vlastností prostoru, jeho plošnou výměrou. Ta podmiňuje možnost tvarování, možnost rozmístění nábytku tím pocit ale i objektivní charakteristiky osvětlení. Z plochy obytného prostoru je význačnější plocha obytná tj. plocha obytných místností a případné prostory pro rodinné stolování v kuchyni či hale.

DENNÍ OSVĚTLENÍ - denního osvětlení a proslunění obytných (a pobytových) místností.

POŽÁRNÍ BEZPEČNOST -výška stavby, délka únikových cest,…AKUSTICKÁ OCHRANAPARKOVÁNÍ a GARÁŽE + stěhování, odvoz odpadků, převoz nemocných, parkoviště pro návštěvníky.

Při dimenzovaní prostor komunikací, ale zejména chodeb, je důležitá povinnost stanovená ČSN pronést do každé obytné místnosti předmět o rozměrech: d/š/v 1 800/600/1800 mm.Další průchody, které jsou dány Vyhláškou o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Průchod je minimálně 900 mm, odstup stolu a překážky je pro průchod 1 000 mm. Rozměr invalidního vozíku jsou 750 x 1 300 mm, prostor pro otáčení tvoří kruh o průměru 1 500 mm.

G10/PROCESY

Navrhování staveb a jejich realizace se veřejné právo týká tradiční nutností institucionálně, úřadem, stavbu schválit, v současnosti u nás v územním řízení povolit umístění stavby, ve stavebním řízení vydat stavební povolení a po ukončení stavby povolit následné užívání stavby. K ověření toho, zda je možno stavbu povolit, je vypracován poměrně rozsáhlý soubor předpisů, týkajících se i bytových staveb. Jejich splnění je nutnou podmínkou pro povolení stavby a tím ovlivňují vytváření stavby.

Předpisy vydávané v rámci veřejného práva vydávají:Stát parlament: ústavu a zákonyvláda: nařízení vlády,ministerstva vyhlášky,- vše uveřejňované vesbírce zákonů.

Kraje a obce: opatření obecné povahy.územní plány- vše uveřejňované vesbírce předpisů obcenebo kraje.

Správy CHKO a PP: vnitřní řádyÚzemí

Zákony a nařízení vlády jsou předpisy, které zpravidla neposkytují možnost výjimky, a je třeba dodržovat bezpodmínečně. Vyhlášky a opatření obecné povahy mívají možnost výjimky, ale pouze u ustanovení, u kterého to vyhláška nebo opatření obecné povahy výslovně uvádějí, případně i uvedenýmzpůsobem. Ústava, respektive listina práv a svobod ústavu doplňující, jako nejvyšší zákon uvádí k naší tématice jediné ustanovení o nedotknutelnosti obydlí:

„Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí.“Z ústavy se odvozují další práva související s projednáváním povolení stavby, jako je právo ochrany vlastnictví, které často uplatňují vlastníci nemovitostí sousedících se stavbou nebo právo na spravedlivý proces a soudní přezkum rozhodnutí. Poslední ustanovení má důsledky v rámci správních řízení povolujících stavbu. Je nutno říci, že zde již tématika plně opouští pole návrhu architektury, která je zde pouze hmotným nosičem vztahů, které jsou v konfliktu. Více se problematikou bytových staveb mohou zabývat zákony.Občanský zákoník a zákon O vlastnictví k bytům dávají sice rámec pojmu bydlení a byt i vztahů kolem nich, formování bytných staveb ovlivňují pouze tím, že podmiňují formulaci zadání.Více se tématiky týká stavební zákon, i ten však spíše dává oprávnění k vydání vyhlášek a opatření obecné povahy tak, aby jejich uplatňování mělo oporu v zákoně.Předpisem vydávaným vládou ovlivňujícím nejvíce bytové stavby je nařízení vlády 148/2006 o ochraně před hlukem. Ten stanoví zejména závazná minima hluku pro bytové novostavby.

Atd. viz přednášky Stýblo