+ All Categories
Home > Documents > Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Date post: 16-Jan-2016
Category:
Upload: bardia
View: 38 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
Description:
Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví. Socioekonomické faktory působící na zdraví. Socioekonomický status (SES) Sociální opora (SO) Životní události (ŽU) Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví. Socioekonomický status. - PowerPoint PPT Presentation
31
Vliv socioekonomickýc h faktorů na veřejné zdraví
Transcript
Page 1: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Vliv socioekonomických faktorů na veřejné

zdraví

Page 2: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Socioekonomické faktory působící na zdraví

• Socioekonomický status (SES)

• Sociální opora (SO)

• Životní události (ŽU)

• Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví

Page 3: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Socioekonomický status

• Pozice jedince (domácnosti) v sociálním zařazení (stratifikace, rozvrstvení).

• Komponenty stratifikace: třída/status • Třída (úroveň materiálních prostředků, je

charakterizována úrovní příjmů )

1. otrokářství,feudalismus2. kasty – náboženství,neprostupnost3. stavy - privilegia ze zákona,4. třídy – postavení na trhu práce

Page 4: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Sociální status

• Status vymezuje postavení jedince ve vztahu k ostatním jedincům – prestiž

• Člověk má určité postoje,práva, povinnosti, určité chování, které se od něho očekává

• Je spojen s charakteristickým životním stylem

• Vrozený status - člověk získá bez vlastního přičinění narozením (věk, pohlaví,rasa) ale také příslušností k rodině a další skupině příbuzných,dáno minulým vývojem

• Dosažený či získaný status, jehož úroveň je dána dispozicemi, schopnostmi a vlastním úsilím jedince. Je charakterizován úrovní vzdělání, profesí

• Připsaný status – získaný bez vlastního přičinění, dědictví, šlechtický titul

Page 5: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

SES jako osobní zdroj

• SES, který umožňuje přístup k finančním prostředkům a ke vzdělání, je potřeba počítat mezi osobní zdroje zvládání stresu.

• Příklady:• peníze jsou předpokladem k získání nejlepší

medicínské péče a právní pomoci • vzdělání rozšiřuje možnosti využití řešících

přístupů ve zvládání života či stresu P. Thoitsová (1995)

Page 6: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

SES a osobní rozvoj

Osoby s nízkým SES (nižší třídy) vykazují:

• nižší pocit kontroly nad událostmi („perceived control“),

• nižší pocit zvládání situací („mastery“),

• nižší sebevědomí a úroveň aspirace

• více tíhnou k vnější lokalizaci kontroly – malé vedení sebe

Page 7: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Chudoba a vyloučení - definice

• Chudoba – absolutní, extrémní ( EU, definice 1995) : závažné strádání v zajišťování základních lidských potřeb ((jídlo, voda, bydlení, vzdělání, informace)

• Chudoba relativní ( 1975, Rada Evropy): „ Lidé jsou chudí, když jim jejich příjmy a zdroje nedovolují mít stejný životní standard typický pro společnost, ve které žijí.“

• Sociální vyloučení: proces, kterým jsou jednotlivci tlačeni na okraj společnosti a jej jim bráněno se do ní začlenit, chybí jim prostředky ( finanční, znalostní, rozhodovací). Lidé nemohou dělat věci, které ostatní berou jako samozřejmost. Cítí se bezmocní a neschopní řídit svůj každodenní život .

Page 8: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Chudoba - příčiny

Lidé v EU si myslí, že chudoba je způsobena:

• Nespravedlivou společností (37%)• Vlastní leností a nedostatkem vůle ( 20%)• Nešťastnou náhodou nebo shodou okolností ( 19%)• Je to nevyhnutelná součást vývoje ( 13%)

Studie Eurobarometru č. 237, 2007

Page 9: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Nerovnosti

• Ekonomické: příjem, disponibilní příjem • Sociální: různé skupiny nemají stejný sociální status• Zdravotní: rozdíly ve zdraví v různých skupinách

populace způsobené různými soc.ek. faktory - podmínkami, ve kterých lidé žijí a pracují

1. Nerovnosti v příjmu2. Nerovnosti ve spotřebě3. Nerovnosti na trhu práce4. Nerovnosti pohlaví5. Nerovnosti menšin

Page 10: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Jak je na tom ČR?• Jedna z nejvyrovnanějších zemí v EU v oblasti chudoby • Pozitiva: - malý rozdíl mezi příjmy „nejchudších a nejbohatších“ - nejméně osob v riziku chudoby - nejvíce osob se středním vzděláním

- nejméně dětí předčasně ukončujících vzdělání - vysoká zaměstnanost migrantů

- nejmenší riziko chudoby pro 65+ ( zejména muže) - nejmenší riziko chudoby pro zaměstnané

• Negativa: - rozdíl v platech mezi muži a ženami

- rozdíl v ekonomické zátěži rodin s jedním rodičem a dětmi oproti ostatním typům domácností - vysoká materiální deprivace a ekonomický stres

Page 11: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Sociální gradient• Vliv úrovně soc.ek.faktorů (vzdělání,zaměstnání,

výše příjmu, kvality bydlení, rodiny) na zdraví• Nejedná se o jednoduchý rozdíl mezi zdravými

bohatými a nemocnými chudými• Jde spíše o gradient (stupeň), v jehož rámci je

zdravotní stav každé sociální třídy lepší než zdravotní stav nižší třídy a horší než zdravotní stav vyšší třídy

Page 12: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Socioekonomický gradient - rozdíly

• Promítá se do:• odlišností v úmrtnosti kojenců i dospělých,• výskytu akutních i chronických infekčních a

neinfekčních onemocnění,• psychiatrické nemocnosti. • Sociální nerovnosti ve zdraví se nejčastěji

vyjadřují prostřednictvím nemocnosti, úmrtnosti a očekávané délky života (life expectancy).

Page 13: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Morbidita, mortalita• Nemocnost je základním ukazatelem zdravotního stavu.

Statistika nemocnosti - Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS ČR), Nejčastěji se jedná o údaje epidemiologické, vztahující se k rozšíření onemocnění v populaci.

• Úmrtnost je demografický ukazatel, udávající podíl zemřelých z určité skupiny za určité časové období

• Očekávaná délka života (life expectancy) Češky- ženy - narozené v roce 2009 by se měli dožít v průměru 80,5

roku (průměr v EU -82,4 roku) Češi - muži 74,3 roku (průměr v EU – 76,4 roku)

Eurostat

Page 14: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Sociální opora- social support

• Sociální začlenění ovlivňuje významně psychickou pohodu a zdraví

• Sociální vazby – k  druhým osobám, skupinám,společnosti = sociální opora, zdroj síly a pomoci v případě potřeby – buffer, tlumič stresu

• Jde o vztah přátelský (důvěra,důvěryhodnost, přilnutí, vzájemnost,sociální blízkost, solidarita, sdílení)

Page 15: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

SO - definice

• Definice: Sociální opora je činnost poskytovaná ochotně a s dobrými úmysly osobou, s níž je příjemce v osobních vztazích. Tato činnost vyústí v pozitivní odezvu a příjemci sociální opory přináší zlepšení, ať již bezprostředně nebo s delším časovým odstupem.

• Zdroje sociální opory (support resources)

• Sociální síť (social network)

Page 16: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Sociální opora/sociální podpora

• Ve starší české literatuře je možno se setkat ještě s ekvivalentním pojmem "sociální podpora".

• Po vzniku nového systému sociálních dávek v ČR – dávky sociální podpory

• Nahrazeno v psychologii termínem "sociální opora".

Page 17: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Vliv SO na zdraví

• Lidé s rozvinutými sociálními vazbami žijí déle a mají lepší zdraví

• Opora pozitivních mezilidských vztahů pomáhá lidem zvládat nemoci, zatímco absence takové opory vytváří primární předpoklad horšího zdraví

Page 18: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Obsah SO

Čtyři složky obsahu sociální opory: 1) Hodnotící (zpětná vazba) 2) Informační (zprostředkování informací nebo

rad) 3) Emocionální (láska, víra, empatie), 4) Instrumentální (služby,praktické druhy

pomoci, nebo hmotná materiální pomoc) J . House (1981) - KOGN,EM,INF,HELP

Page 19: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

SO

1. Směr sociální opory -poskytována (provided) nebo přijímána (received)

2. Síť (network) - zdroje sociální opory

kategorie: rodina, blízcí přátelé, sousedé, spolupracovníci, komunita, profesionálové

3. Uspořádání sociální opory - dosažitelná (available), a právně, ze zákona stanovená (enacted) Ch. Tardy (1985)

Page 20: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

SO – poskytovatel/příjemce

Dyáda: provider – receiver (person in need, social support seeker)

1. Přátelský vztah

2. Mentorování – rádce (učitel) a žák

3. Sociální asistence (psycholog, sestra, sociální pracovnice, linka důvěry) charakter profesionální pomoci, jde o vztah dočasný

Page 21: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Charakteristiky úspěšné SO1. Nenutit – přitahovat příjemce opory 2. Ne charakter povinnosti od poskytovatele

opory3. Ne pocit přítěže či zátěže u příjemce opory4. Charakter vzájemnosti vztahu, nikoliv

charakteru vztahu poskytovatel – příjemceVýsledky:- zvyšování sebeocenění přijímajícího- pocit příjemce, že je schopen lépe zvládat těžké

situace

Page 22: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Problémy v poskytování SO• Existují lidí, kteří v situaci stresu chtějí být sami a svou

situaci řešit vlastními silami. Přítomnost druhých lidí je pak zdrojem dalšího distresu.

• Lidé mají své představy o tom, jak by měla vypadat sociální opora a pomoc jim poskytovaná. Liší-li se skutečně poskytovaná opora od jejich představy, je možno se setkat s „rozčarováním“ a frustrací.

• Existují lidí, kteří očekávají sociální oporu a pomoc od druhých lidí, ale čekají marně. Tento zážitek se projeví na jejich celkovém stavu.

• Sociální opora může být poskytována nežádoucím způsobem (skupiny toxikomanů, gangů apod.)

Page 23: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Skupinová SO• Skupiny vzájemné pomoci (peer-support

groups) – skupiny lidí, kteří jsou postiženi stejným problémem (rakovina, diabetes atd.)

• Skupiny svépomocné (self-help groups) – skupiny lidí, kteří řeší stejný problém (péče o nemocné příbuzné, úmrtí dítěte atd.)

• Skupiny podpůrné (support groups) - systematická pomoc skupiny odborníků lidem s určitým zdravotním problémem (možnost i po telefonu, internetu)

Page 24: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Stanovení úrovně SO1 - zcela souhlasí 4 - spíše nesouhlasí

2 - souhlasí 5 - nesouhlasí3 - spíše souhlasí 6 - zcela nesouhlasí

1. Když jsem v nouzi, existuje člověk, který je mi nablízku, jemuž se mohu se vším svěřit.

2. Hlavním zázemím je pro mne rodina: poskytuje mi zázemí, je pro mne oporou a mohu se na ni spolehnout.

3. Moji přátelé jsou spolehliví, snaží se mi pomáhat, je-li to třeba a mohu se s nimi podělit o své starosti i radosti.

4. V nesnázích se mohu obrátit na své spolupracovníky: vím, že by mi v případě potřeby poskytli pomoc, radu a podporu.

5. Zdrojem pomoci a podpory jsou pro mne v obtížných situacích i moji nadřízení v zaměstnání.

Page 25: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Životní události• Katastrofy - traumatické události, které se

obvykle vymykají běžné lidské zkušenosti • Life events: Distres - zátěžové životní události -

přinášejí velký žal, je však pravděpodobnost, že nás postihnou vyjímečně nebo několikrát za život

Eustres – radostné životní události)• Drobné denní příhody: Denní obtíže (daily

hassless) /denní radosti (daily uplifts)

Page 26: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

ZŽU – Holmes Rahe - test

• Začátek 70. let minulého století • Stres vyvolaný důležitými změnami v životě je

indikátorem budoucího onemocnění• Přiděleny body od 1 do 100 podle síly stresu• Seznam 43 pravděpodobných událostí • Sečíst počet bodů těch událostí, které se vás v průběhu

minulého roku týkaly • Součet vyšší než  150, je 50% pravděpodobnost, že

v blízké budoucnosti dojde ke změně vašeho zdravotního stavu. Při součtu vyšším než 300 je tato pravděpodobnost 80 %.

• Thomas Holme a Richard Rahe

Page 27: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Událost Počet bodůSmrt partnera 100Rozvod 73Rozchod s partnerem 65Pobyt ve vězení 63Smrt příslušníka rodiny 63Osobní úraz nebo nemoc 53Svatba 50Propuštění z práce 47Manželské usmiřování 45Odchod do důchodu 45Zdravotní změny příslušníka rodiny 44Těhotenství 40Sexuální problémy 39Příchod nového člena rodiny 39Změny ve finančním postavení 38Smrt blízkého přítele 37Přechod na nový způsob práce 36Přibývání manželských hádek 35Větší zadlužení 31Ztráta velkého obnosu peněz 30Změny odpovědnosti v práci 29Syn nebo dcera opouštějí domov 29Potíže s příbuzenstvem s partnerovy strany 29Mimořádný osobní úspěch 28

Partner/ka začíná nebo končí s prací 26Začátek nebo konec školy 26Změny životních podmínek 25Změny v osobních návycích 24Potíže se šéfem 23Změny v pracovních hodinách nebo podmínkách 20Změna bydliště 20Změna školy 20Změna v rekreování 19Změny v náboženských aktivitách 19Změny ve společenských aktivitách 18Zadlužení 17Změny ve spánkových návycích 16Velké změny v počtu rodinných příslušníků15Změny v návycích v jídle 15Prázdniny, dovolená 13Vánoce 12Drobná porušení zákona 11

Page 28: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

Odlišnosti a nerovnosti ve zdraví

• Každý člen lidské společnosti má stejné právo žít zdravý a dlouhý život.

(WHO 1999, 2001,, zakotveno i v ústavách EU)

• Všichni lidé nemají stejné předpoklady,mezi lidmi existují rozdíly a odlišnosti.

• Mnohé jsou jen málo (vůbec) ovlivnitelné (věk, pohlaví, etnická příslušnost).

Page 29: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

"Zdraví 21"

• Zdravotní politika WHO a EU vytváří strategie snižování rozdílů v životních podmínkách = sociální spravedlnost

• První dva cíle Zdraví 21:

• "Solidarita pro zdraví v evropském regionu„ a "Spravedlnost ve zdraví“ zaměřeny na nerovnosti ve zdraví v EU

Page 30: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

"Zdraví 21"

• Stav extrémně nízkého SES (chudoba) je nejvýznamnějším zdravotním rizikovým faktorem

• Rozdělení společnosti podle příjmů je závažnou nespravedlností a jedním z nejdůležitějších momentů, ohrožujících zdraví.

• Finanční deprivace má podstatný vliv na stoupající kriminalitu a násilí.

Page 31: Vliv socioekonomických faktorů na veřejné zdraví

„Překonání rozdílů“• Closing the Gap: Strategies for Action to tackle Health

Inequalities“.Na realizaci se podílí 22 evropských zemí (zde SZÚ). Cílem je oslovit a získat pro řešení tohoto problému co nejširší oblast odborného, společenského a politického života.

• (www.health-inequalities.eu)• DETERMINE: Evropské konsorcium pro sociálně - ekonomické

determinanty zdraví – (Janatová)• GRADIENT ve zdraví: Využití nástrojů veřejné zdravotní politiky k

efektivnímu snížení nerovností ve zdraví u rodin a dětí (Kebza)• ENGENDER. Podpora rovnosti mužů a žen (Janatová)

• Shrnuto: nelze předpokládat úplné odstranění nerovností mezi lidmi;přijetí proklamativní zásady rovnosti všech lidí je do značné míry fiktivní.


Recommended