18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
1
Úvod (1)
Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam
biologie. (1/1)
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
2
Biologie
= přírodní věda
řec. Bios = život
Řec. logos = nauka
studuje vlastnosti a funkce organismů
vztahy mezi organismy navzájem
vztahy mezi organismy a neživou
přírodou.
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
3
Historický vývoj - první poznatky
v běžném životě od počátků vývoje lidstva - lov a chov zvířat, sběr a pěstování rostlin, léčitelství…
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
4
Historický vývoj - starověk
Egypt, Indie a Čína – především rozvoj léčitelství (i pitvy)
Řecko - biologie je součástí filosofie a medicíny
významné jsou názory materialistů – milétská škola
Hippokrates (460 – 377 př.n.l.) – lékař
Aristoteles (384 – 322 př.n.l.) – popsal mnoho organismů, pokusil se o systém živočichů (podle krve), studuje rozmnožování organismů. Teorie samoplození – živé organismy vznikají z neživé hmoty (žáby z bláta …)
Theofrastos (371 – 287 př.n.l.) – zakladatel systematické botaniky
Řím Plinius starší (23-79 n.l.) – spis Historia naturalia = ucelený
souhrn tehdejších znalostí o přírodě
Galenos z Pergamu (129 – 205 n.l.) – lékař, knihy o lékařství, pitvy, pokusy
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
5
Historický vývoj - středověk
5. – 15. století Evropa – u moci církev => zákaz
zkoumání přírody = > stagnace vědy
Írán – Ibn-Sína Avicenna (980 – 1037) – lékař, přírodovědec, filosof
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
6
Historický vývoj - novověk
14. – 17. století nástup buržoazie – rozvoj výroby, obchodu,
mořeplavby, techniky, oslabení moci církve, období humanismu a renesance
nové myšlení – vznik univerzit, akademií, knihoven
Leonardo da Vinci (1452 – 1519) – umělec, vynálezce, anatom (pitvy)
Ján Jesenský Jessenius (1566 – 1621) – první veřejná pitva v Praze r. 1600
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
7
Historický vývoj - novověk
18. století vitalismus – existence životní síly odlišuje živé
organismy od neživé přírody
Carl von Linné (1707 – 1778) – přírodovědec, lékař, botanik, systematik
díla „Systema naturae“ a „Species plantarum“
teorie binomické nomenklatury dodnes používané – druh má dvouslovný název (rod, druh)
vzniká tzv. vývojová biologie – Jean Baptiste Lamarck
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
8
Historický vývoj - novověk
19. století Charles Robert Darwin (1809 – 1892) – podnikl
cestu kolem světa – na základě pozorování a porovnávání formuloval hypotézu o příčinách vývoje organismů – práce „O vzniku druhů přirozeným výběrem“ a „Původ člověka“. Jsou konstruovány a zdokonalovány nové přístroje a vznikají nové biologické obory a teorie
J. E. Purkyně - buněčná teorie
Louis Pasteur - mikrobiologie a imunologie
Ivan Petrovič Pavlov - fyziologie
Johan Gregor Mendel – genetika
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
9
Historický vývoj - novověk
20. století rozvoj genetiky a molekulární biologie
Nirenberg – vyřešil genetický kód
A. Fleming - rozvoj biochemie
K. Lorenz - vznik etologie
A. I. Oparin - evoluční biologie – teorie vzniku života
prudký rozvoj ekologie, bioniky a biokybernetiky
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
10
Rozdělení biologie podle různých hledisek
podle druhu zkoumaného organismu
mikrobiologie
mykologie
botanika
zoologie
antropologie
hydrobiologie
pedologie
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
11
Rozdělení biologie podle různých hledisek
podle hlediska studia morfologie – vnější znaky
anatomie – vnitřní stavba
fyziologie – funkce živých soustav
genetika
taxonomie = systematika
etologie
ekologie – vztahy mezi organismy navzájem a mezi organismy a prostředím
OTŽP
Chronobiologie – studuje biorytmy
Vývojová biologie – ontogenetický vývoj organismů
Evoluční biologie – fylogenetický (historický) vývoj organismů
Paleontologie – vymřelé organismy
Obecná biologie – studuje vlastnosti společné všem organismům
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
12
Rozdělení biologie podle různých hledisek
hraniční obory biochemie – chemické složení organismů
molekulární biologie – organismy na molekulární
úrovni
biofyzika – fyzikální děje v organismech
biogeografie – rozšíření organismů
biomatematika – aplikace matematických metod
biokybernetika – řízení, uložení a zpracování
informací v živých soustavách
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
13
Rozdělení biologie podle různých hledisek
aplikované vědy
genové inženýrství – manipulace s geny
biotechnologie – využití organismů ve výrobách
bionika – uplatnění biologických poznatků v technice
agrobiologie – biologie v zemědělství
medicína
veterinární lékařství
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
14
Metody biologického studia
a výzkumu
POZOROVÁNÍ, POKUS, MODELOVÁNÍ
Pozorování sledování organismů v přirozených
situacích bez zásahů
probíhá přímo nebo s použitím pomůcek (dalekohled, lupa, mikroskop, kamera, různé měřící přístroje …)
nevýhodou je většinou složitost a zdlouhavost
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
15
Metody biologického studia
a výzkumu
Pokus = experiment
sledování organismů v navozených potřebných podmínkách
výhodou je možnost opakování
nevýhodou většinou stres organismu v umělých podmínkách a změny ve způsobu jeho chování.
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
16
Metody biologického studia
a výzkumu
Modelování původní sledovaný objekt je nahrazen
jiným objektem – pokusným zvířetem nebo tkáňovou kulturou
modelové organismy mají podobné vlastnosti jako objekt zájmu, ale jsou jednodušší a snadno se množí (bakterie, octomilky, hlodavci, králíci…)
lze je většinou kultivovat.
18.9.2010 Pojem a rozdělení biologie,
biologické vědy, význam biologie.
17
Poznatky z pozorování
pokusů a modelování
je nutno několikrát ověřit a statisticky vyhodnotit
pak lze stanovit závěry
na jejich základě vznikají pracovní domněnky = hypotézy
hypotézy se ověřují v praxi
nakonec lze vytvořit obecně platné teorie