VOJENSKÁ POLITIKARUSKA A ČÍNY

Lukáš VisingrBSS 157 Vojenská politika

Obsah1. Dvě základní teze2. Ruská federace3. Čínská lidová republika

Pro každou z obou zemí:- Historický kontext- Změněná situace- Současné reformy- Vojenské nasazení- Mezinárodní rozměr - Politické angažmá

4. Zhodnocení tezí

1. Dvě základní teze

I. Ruská a čínská armáda se chystají na válku proti Západu, resp. USA.Pravda, nebo mýtus?

II. Ruská a čínská armáda byly a jsou poslušné nástroje Strany, resp. státu.Pravda, nebo mýtus?

2. Rusko: Historický kontext• SSSR vybudoval masivní útočnou armádu, která stála na

zdokonalení konceptu „hloubkové operace“• Důraz: tanky, dělostřelectvo, frontové letectvo, pozemní

strategické rakety, PVO, naopak poměrně slabé loďstvo (vyhraněně kontinentální doktrína)

• Struktura: tři složky „velké“ (pozemní, vzdušné, námořní) a tři „malé“ (VDV, PVOS, RVSN)

• Předpokládané nasazení: rozsáhlá válka (i jaderná) proti NATO ve střední a západní Evropě

• Nasazení mimo tento region jen velmi omezené, slabiny ukázal Afghánistán v 80. letech

• VPK: velký politický vliv, ale závislost na zakázkách• „Pretoriánská“ role NKVD, resp. KGB: sluha, nebo pán?

2. Rusko: Změněná situace• Rozpad SSSR postavil ozbrojené síly Ruska před otázky

opravdu existenčního charakteru• Je post-sovětská armáda ještě vůbec k něčemu?• Co s jadernými zbraněmi a námořnictvem?• Vysoce kontroverzní nasazení ve válkách v Čečensku• Personální krize: struktura, platy, odvody• Krize VPK: kolaps infrastruktury, nedostatek peněz, konec

mnoha projektů, orientace na export• Politický význam armády: „pojistka“ před extrémisty, nebo

„hráč“ s vlastními ambicemi?• Proč armáda v roce 1993 rozhodně podpořila Jelcina?

2. Rusko: Současné reformy• Putinova snaha vybudovat „levnou supervelmoc“• Reorganizace složek, zjednodušení struktury• Personální reforma: profesionalizace poddůstojníků, opět

slušné platy a výhody pro vojáky• Technika: zejména snaha modernizovat kvalitní zbraně z

éry SSSR, až ve druhé řadě nové typy, výrazné rozšíření spolupráce se zahraničními zbrojovkami

• Klíčové oblasti: RVSN, VKO, námořnictvo, C4I• Jižní Osetie 2008: pokrok, ale stále je co zlepšovat• Trvající problémy: zpoždění, korupce, šikana, někdy příliš

velké ambice a nereálná očekávání

2. Rusko: Současné reformy

2. Rusko: Vojenské nasazení• Hlavní úkol ruské armády je obrana celistvosti vlastního

území, což ovšem v ruském kontextu znamená i aktivní bojové nasazení v oblastech typu Čečenska

• Stále velký důraz na jaderné odstrašování, Rusko vnímá své JZ jako „velmocenskou pojistku“

• Agrese jiné země: stále méně se akcentuje obrana proti NATO a stále více se hovoří o Číně

• Nasazení za hranicemi: počítá se hlavně se Střední Asií, na rozsáhlejší expedice jinam nejsou kapacity

• Pokud by se Rusko mělo angažovat dál od svého území, patrně by nasadilo výsadkáře nebo síly zvláštního určení, popř. lodě či dálkové bombardéry

2. Rusko: Mezinárodní rozměr• Projekt SCO prakticky selhal kvůli rozdílným, resp. spíše

protichůdným zájmům Ruska a Číny• Obnovení zájmu o CSTO (obsahuje i kolektivní obranu)• Nejbližším spojencem je Indie, dále existuje pragmatická

spolupráce s řadou zemí

• Otázka vybudování a udržování základen v zahraničí

• Stále častěji a vážněji se debatuje o členství v NATO

2. Rusko: Politické angažmá• Dřívější funkcionáři armády a KGB („siloviki“) mají hlavní

roli v současné ruské politice• VPK obnovil značnou část politického významu• Armáda je k Putinovu režimu loajální• Specifický ruský prvek: posilování centrální moci je často

provázeno budováním či podporou „druhé armády“• Ivan Hrozný (opričnina), Petr Veliký (střelci), Josif Stalin

(NKVD), Vladimir Putin (VV)• Návrh Národní gardy: spojení VV a elitních vojsk od MO,

má „chránit ústavní systém Ruska“• Může opět vzniknout „pretoriánské dilema“?

3. Čína: Historický kontext• Lidová osvobozenecká armáda (PLA) se vytvořila během

občanské války proti nacionalistům• Čína převzala sovětskou doktrínu, ale na bázi zkušeností

ji propojila s doktrínou „lidové války“, tato kombinace pak přetrvala víceméně až do 90. let

• Důraz na lidskou přesilu a kvazi-partyzánský způsob boje doma nebo v jihovýchodní Asii

• Posléze doplněno raketovými a jadernými zbraněmi• Struktura: PLAGF, PLAAF, PLAN, 2nd AC, PAP• Jak dopadly války s Indií, SSSR a Vietnamem?• Generalita PLA se zapojila do mocenských bojů po smrti

Mao Ce-tunga a získala politickou moc

3. Čína: Změněná situace• V kontrastu s Ruskem zahájila Čína mocenský vzestup• Velice důrazné vojenské „probuzení“: Perský záliv 1991,

Tchaj-wan 1996, Kosovo 1999• PLA si uvědomila své katastrofální vojenské zaostávání• Naprosto nepoužitelná doktrína, zcela zastaralá technika,

velmi nízká kvalita personálu• Čínské námořnictvo bylo spíše jen „pobřežnictvo“• Zpráva GŠ: „Američané by nás porazili za 14 dnů.“• Vzrůstající ekonomická moc ČLR umožnila a současně

vyžadovala vojenské posílení, protože Čína potřebovala začít hájit a prosazovat své zájmy v zahraničí

3. Čína: Současné reformy• Potřeba změnit v podstatě všechno• První etapa transformace: „armáda v armádě“ (15 %)• Zkvalitnění vzdělání a výcviku důstojníků• Technika: stále závislost na zahraničních technologiích

(získaných legálně i ilegálně), ale již je zřejmá snaha o osamostatnění a vlastní R&D

• Nová letadla (stealth), lodě (Liaoning), balistické střely…• Velmi důležitý prvek: A2/AD (anti-access, area-denial)• Co znamená koncept „Unrestricted Warfare“?• Problémy: korupce a nepotismus, reformy zcela zákonitě

zkomplikuje ekonomická krize ČLR

3. Čína: Současné reformy

3. Čína: Vojenské nasazení• „Lokální válka v podmínkách informatizace“• Primární zadání PLA: podpora KS Číny, udržení růstu a

rozvoje, obrana území a integrity a „dosažení národního sjednocení“ (Tchaj-wan)

• Nasazení doma: zejména provincie Tibet a Sin-ťiang, ale i zvládání protestů a nepokojů jinde

• Regionální spory: Spratlyovy o., Paracelské o., Senkaku• Sekundární úkol: „nové historické mise“ (expediční)• PLA je orientovaná jednoznačně regionálně, ale buduje i

kapacity pro „projekci síly“ do zahraničí• Čína se snaží vystupovat racionálně a zodpovědně

3. Čína: Mezinárodní rozměr• Projekt SCO prakticky selhal kvůli rozdílným, resp. spíše

protichůdným zájmům Číny a Ruska• Čína v podstatě nemá spojence hodného toho slova, jen

problémové satelity (KLDR) a cosi-jako-kolonie v Africe, plánuje zahraniční vojenské základny

• Čínská politika v oblasti východní Asie a Pacifiku vedla k tomu, že většina zemí v okolí (s jinak konfliktními vztahy) navázala spolupráci a spojila se s USA

• Čína se strategicky dostává do „obklíčené“ pozice, což je pro ni ale de facto standardní stav

• Kontinentální uvažování, neexistence tradice expanze• „Velká čínská zeď se nachází v hlavách Číňanů.“

3. Čína: Politické angažmá• Proces devoluce pravomocí v ČLR dosáhl úrovně, kterou

Západ ignoruje nebo podceňuje• Skutečná moc politbyra KS Číny je omezená• Kromě některých provincií a měst si velkou míru faktické

samostatnosti vydobyla především PLA, která má reálný vliv na politiku a ekonomiku

• Prioritní úkol každého vedení KS Číny je udržet si na své straně generalitu PLA

• Současný frakční boj v KS Číny je bezprecedentní a lze předpokládat, že armáda toho využívá

• Co se stalo v Pekingu v noci z 19. na 20. března 2012?• Analogie s SS? Je Čína „oligarchická polykracie“?

4. Zhodnocení základních tezí

I. Ruská a čínská armáda se chystají na válku proti Západu, resp. USA.Ruská rozhodně ne, čínská částečně ano, ale hlavní priority jsou jiné.

II. Ruská a čínská armáda byly a jsou poslušné nástroje Strany, resp. státu.Za Stalina a Maa ano, ruská dnes ano, ale čínská dnes rozhodně ne.

DĚKUJI ZA POZORNOST