Volební právo a volební systémy v ČR

Ústava – č.1/1993 Sb. Listina základních práv a svobod – č. 2/1993 Sb. Zákon o volbách do Parlamentu ČR – č. 247/1995 Sb.

◦ Volby do PČR◦ Volby do PS ČR◦ Volby do Senátu

Zákon o volbách do zastupitelstev obcí – č. 491/2001 Sb. Zákon o volbách do zastupitelstev krajů – č. 130/2000 Sb. Zákon o volbách do Evropského parlamentu - č. 62/2003

Sb. Zákon o volbě prezidenta republiky - č. 275/2012 Sb. Soudní řád správní – č. 150/2002 Sb. Ústavní zákon o bezpečnosti ČR - č.110/1998 Sb. Ústavní zákon  č. 71/2012 Sb., jímž se zavádí přímá volba

prezidenta + Zákon č. 275/2012 Sb. (prováděcí zákon)

Právní úprava

Volební právo v objektivním smyslu → soubor právních norem, které upravují přípravu, organizaci a provádění voleb

Volební právo v subjektivním smyslu → právo občanů účastnit se formování orgánů veřejné moci, a to jak pasivně (být volen), tak aktivně (volit)

Volební právo a jeho principy

Principy volebního práva (VP) představují ◦souhrn závazných požadavků a podmínek,

◦jejichž dodržení je předpokladem zákonnosti prováděných voleb

Všeobecné VP - podstatou je určení oprávněných osob a podmínek, za jakých mají právo volit (aktivní VP)

a za jakých mají právo ucházet se o zvolení (pasivní VP),

všeobecné VP neznamená, že právo volit má každý!!

Rovné VP - všichni oprávnění voliči, u nichž neexistují žádné překážky výkonu VP, se voleb účastní za stejných podmínek

ve vztahu k aktivnímu i pasivnímu VP mají mít voliči rovné podmínky ve všech stádiích volebního procesu

Tajné hlasování -

hlasování musí probíhat za takových podmínek, které znemožňují zjistit, jak konkrétní volič hlasoval

Svobodné volby - takový akt hlasování, který dává skutečnou možnost výběru◦ Subjektivní stránka - volič musí mít možnost

projevit svoji skutečnou vůli bez donucení či jiného nátlaku na něj

◦ Objektivní stránka - požadavek zajištění svobodných podmínek při přípravě a provádění voleb, přístup k získávání informací, nezávislost volebních orgánů

Další principy

◦ Ustavování do funkce na předem daný čas

◦ Činnost volebních orgánů je výkonem státní správy

celý proces přípravy a provádění voleb od jejich vyhlášení až po vyhlášení výsledků

  Základní systémy

◦ Poměrný - mandáty se rozdělují v určitém poměru k počtu získaných hlasů, vícemandátové volební obvody U nás PS, zastupitelstva krajů, obcí a volby do EP

◦ Většinový - všechna křesla, která jsou v sázce, získá vítěz (popř. vítězové), jednomandátové volební obvody (ale existují i většinové volební systémy s vícemandátovými obvody) U nás Senát Z povahy věci i Prezident republiky (je pouze jeden,

poměrný systém by neměl smysl)

Volební systém

Listina základních práv a svobod čl.21 Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo

nebo svobodnou volbou svých zástupců. Volby se musí konat ve lhůtách nepřesahujících pravidelná

volební období stanovená zákonem.◦ ! Dle ústavního zákona o bezpečnosti ČR č. 110/1998 Sb., čl. 10 uvádí,

že v době vyhlášení některého z mimořádných stavů, pokud podmínky na území ČR neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců

Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon.

Občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím.

Ústavní východiska voleb

Ústavačl.17 Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem

před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí. Byla-li PS rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím

rozpuštění.čl.18 Volby do PS se konají tajným hlasováním na základě

všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.

Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému.

Právo volit má každý občan ČR, který dosáhl věku 18 let.čl.19 Do PS může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit a

dosáhl věku 21 let. Do Senátu může být zvolen každý občan ČR, který má právo volit

a dosáhl věku 40 let. Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.

čl.21 Všeobecné deklarace lidských práv (1948) čl.25 Mezinárodního paktu o občanských a politických

právech (1966)◦ Každý občan má právo se bez jakýchkoliv rozdílů a neodůvodněných

omezení podílet na vedení veřejných záležitostí přímo nebo prostřednictvím svobodně zvolených zástupců, stejně jako právo volit a být volen v pravidelných volbách, jež se budou konat na základě všeobecného a rovného hlasovacího práva, tajným hlasováním zabezpečujícím svobodu hlasování

čl.3 Dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (1952)◦ Smluvní strany se zavázaly v rozumných intervalech konat svobodné

volby s tajným hlasováním a za podmínek, které zajistí svobodné vyjádření názorů lidu při volbě do zákonodárného sboru

Úmluva o politických právech žen a Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen

Mezinárodněprávní východiska voleb

Podle zásad poměrného zastoupení 200 poslanců, na 4 roky

Pasivní VP - 21 let, aktivní VP - 18 let (tohoto věku stačí dosáhnout druhý den voleb)

Volební území - celé území ČR, rozděleno na 14 volebních krajů (vyšší územní samosprávné celky)

Volby do Poslanecké sněmovny

Podle zásad většinového systému◦ Volební systém absolutní většiny (50% + 1 hlas, jinak

druhé kolo voleb)

81 senátorů, voleni na 6 let, každé 2 roky se volí třetina senátorů (Senát je nerozpustitelný)

Pasivní VP - 40 let, aktivní VP - 18 let (tohoto věku stačí dosáhnout druhý den voleb)

81 přibližně stejně velkých volebních obvodů

Volby do Senátu

Funkční období zastupitelstva je čtyřleté Volí se podle zásad poměrného zastoupení Počet členů dle počtu obyvatel a velikosti územního obvodu (5-55

členů) Vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dnů přede dnem

voleb (Sb.z.), tak aby se konaly ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím funkčního období a končící dnem jeho uplynutí

Aktivní VP - 18 let, státní občan ČR, který je v den voleb v dané obci přihlášen k trvalému pobytu a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní smlouva, jíž je ČR vázána (a která je vyhlášena ve Sb.z.)

Pasivní VP - členem zastupitelstva obce může být zvolen každý volič, u kterého není překážka ve výkonu VP trvalejšího charakteru (tj. omezení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody, nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům soudem)

Volby do zastupitelstev obcí

Funkční období zastupitelstev je čtyřleté Podle zásad poměrného zastoupení Vyhlašuje prezident nejpozději 90 dnů před jejich konáním

(Sb.z.), konají se ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období zastupitelstva a končící dnem jeho uplynutí

Počet členů zastupitelstva - odvozeno dle počtu obyvatel ke dni 1.ledna toho roku, kdy se konají volby◦ Kraj do 600 000 - 45 členů◦ Kraj nad 600 000 - 55 členů◦ Kraj nad 900 000 - 65 členů

Aktivní VP - občan ČR, 18 let, trvalý pobyt v obci, která náleží do územního obvodu kraje

Pasivní VP - každý volič, u kterého není překážka ve výkonu VP, funkce člena zastupitelstva je neslučitelná s některými funkcemi (např. fce na ministerstvu/jiném správním orgánu)

Volby do zastupitelstev krajů

Smlouva o EU◦ čl.14◦ EP vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou

funkce. Vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Volí předsedu Komise.

◦ EP se skládá ze zástupců občanů Unie. Jejich počet nesmí překročit sedm set padesát, nepočítaje předsedu. Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než devadesátšest míst. (…)

◦ Členové EP jsou voleni na dobu pěti let ve všeobecných a přímých volbách svobodným a tajným hlasováním

Volby do Evropského parlamentu

EP - v současnosti 736 poslanců ČR - 22 poslanců (2009 - 2014), 2004 - 2009

měla ČR 24 europoslanců Podle zásad poměrného zastoupení,

vyhlašuje prezident republiky nejpozději 90 dní před jejich konáním (vázán časovým obdobím stanoveným jednotně pro všechny členské státy Radou EU), uveřejněno ve Sb.z.

Poslanci na 5 let 1 volební obvod - celá ČR, každý volič

rozhoduje o všech mandátech

Aktivní VP - 18 let (alespoň druhý den voleb), občané ČR a občané jiných členských států, kteří jsou po dobu nejméně 45 dnů vedeni v evidenci obyvatel (census pobytu)◦ Volič, který požádá o zápis do volební evidence ve více členských státech se

dopouští přestupku (pokuta až 5 tisíc Kč)◦ Každý volič může v týchž volbách do EP hlasovat pouze jednou

Překážky ve výkonu VP◦ Zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu◦ Zbavení způsobilosti k právním úkonům

Pasivní VP - občan ČR, občan jiného členského státu, který je na území ČR nejméně po dobu 45 dní veden v evidenci obyvatel, 21 let, není zbaven způsobilosti k právním úkonům, a jde-li o občana jiného členského státu, není v členském státě, jehož je státním občanem zbaven práva být volen do EP, jde-li o občana jiného členského státu, který je zároveň občanem více členských států, nesmí být zbaven práva být volen do EP ani v jednom z nich◦ Každý může v týchž volbách do EP kandidovat pouze jednou

Prezidenta České republiky volí občané přímou volbou. Až do 1. října 2012 byl však volen nepřímo parlamentem na společné schůzi obou jeho komor.

Volba prezidenta České republiky

Prezidentem republiky může být zvolen občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let. V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou, zvolen také nemůže být občan, který byl potrestán za velezradu nebo za hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. Podmínkou k podání kandidatury je získání podpory nejméně dvaceti poslanců nebo deseti senátorů, případně alespoň 50 000 občanů, kteří podepíší příslušnou petici. Historicky prvním, kdo byl zvolen přímou volbou, byl v roce 2013 Miloš Zeman.

Ke konci roku 2010 začala být už na vládní úrovni připravována změna Ústavy, která by zavedla volbu přímo občany.[1] Vzhledem k tomu, že tento návrh prošel, Česká republika se přidala ke 12 zemím Evropské unie, které přímou volbu hlavy státu mají (Bulharsko, Finsko, Francie, Irsko, Kypr, Litva, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko). Zajímavostí je, že u těchto států má silné pravomoci pouze francouzský prezident, postavení ostatních hlav států je podobné českému prezidentovi. Ostatní země EU pak mají volbu nepřímou (Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Německo a Řecko) nebo jsou konstitučními monarchiemi (Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko). Ovšem v Německu a Itálii nevolí prezidenta jen parlament, ale též zástupci německých zemí či italských oblastí. V Estonsku přechází právo volit prezidenta z parlamentu na Volební shromáždění, kde jsou i zástupci obcí, pokud parlament nezvolí prezidenta ani ve třetí volbě.

Zavedení přímé volby

V polovině roku 2011 se ukázalo, že u relevantních politických sil existují rozdílné názory na to, zda se způsobem volby prezidenta republiky také nezměnit jeho pravomoci. ODS chtěla změnit jen způsob volby, ČSSD ale trvala i na změnách pravomocí.[2][3] Podle bývalých ministerských předsedů Miloše Zemana a Jana Fischera byly tyto rozpory pouze záminkou k tomu, aby přímá volba prezidenta republiky schválena nebyla.[4]

Dne 14. prosince 2011 však Poslanecká sněmovna schválila hlasy 159 poslanců ústavní zákon č. 71/2012 Sb., jímž se přímá volba zavádí.[5] Proti byli jen tři poslanci.[6] Také Senát návrh dne 8. února 2012 přijal,[7] pro bylo 49 přítomných senátorů, proti 22.[8] 17. února 2012 jej pak podepsal prezident Václav Klaus.[9] Nový způsob volby hlavy českého státu vstoupil v účinnost 1. října2012.

Kromě toho byl dodatečně přijat i prováděcí zákon č. 275/2012 Sb., který stanoví podrobnosti navrhování kandidátů, vyhlašování a provádění volby, vyhlašování jejího výsledku a možnost soudního přezkumu.[10] Návrh takového prováděcího zákona podala vláda dne 27. února 2012,[11] bez větších potíží byl schválen Poslaneckou sněmovnou dne 13. června,[12] Senátem dne 18. července[13] a prezident republiky jej podepsal 1. srpna 2012.[14] Kdyby přijat nebyl, nebylo by možné volbu prezidenta provést a po 7. březnu 2013 by tudíž český stát byl bez své hlavy. Její pravomoci by dle čl. 66 Ústavy přešly na předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny (případně předsedu Senátu).[15]

Oba nabyly účinnosti dne 1. října 2012. Téhož dne pak předseda Senátu Milan Štěch vyhlásil termín prvního kola volby

Ministerstvo spravedlnosti připravilo tři varianty přímé volby hlavy státu všemi občany, jedna spočívala v jednokolové volbě, dvě ve volbě dvoukolové. Legislativní rada vlády pak doporučila z těchto navrhovaných možností tu, která je využívaná i při volbách do Senátu.[17] Při prvním politickém jednání zástupců vládní koalice a ČSSD pak do hry vstoupila i varianta australského modelu volby poslanců, kdy by volič jednotlivé kandidáty seřadil podle své preference a prezidentem by pak byl zvolen ten kandidát, který by byl první v celkovém pořadí.[18] Nakonec ale zůstalo u varianty využívané při volbách do českého Senátu.

Proces volby

Volba prezidenta republiky se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva všech českých občanů nad 18 let. Kandidáti musejí splňovat podmínky pro výkon funkce, které jsou obdobné jako do senátu PČR, tedy občanství ČR a věk nejméně 40 let, musí mít plnou způsobilost k právním úkonům a nesmí jít o stávajícího (posledního) prezidenta, pokud je ve funkci již druhé volební období po sobě. Volba se musí konat v posledních šedesáti dnech funkčního období úřadujícího prezidenta, nejpozději však třicet dnů před jeho koncem. Volbu vyhlašuje předseda Senátu

Navrhnout kandidáta může každý občan České republiky starší 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 tisíci takovými občany. Navrhovat kandidáta je také oprávněno nejméně 20 poslanců nebo nejméně 10 senátorů.[5]

 Kandidátní listinu je nutné podat ministerstvu vnitra nejpozději 66 dnů přede dnem volby. Navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu a kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině. Navrhující poslanci nebo senátoři musí určit svého zmocněnce, navrhující občan ho může určit. Kandidát na prezidenta nesmí být zmocněncem svých navrhovatelů/-e ani navrhovatelů/-e jiného kandidáta, kandidát však může jako občan sám navrhovat kandidaturu svoji nebo jiného kandidáta. Občan však může peticí podpořit i více kandidátů. Ke kandidátní listině musí být přiloženo prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou a že mu není známa překážka volitelnosti nebo že tato překážka pomine ke dni volby prezidenta, že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině, a že údaje o jeho osobě, volebním výboru a členech volebního výboru jsou pravdivé. Ministerstvo kandidátní listinu přezkoumá a zaregistruje ji, splňuje-li všechny zákonné náležitosti. Kandidát se může vzdát své kandidatury do 24 hodin před zahájením volby, a to osobně nebo prohlášením s vlastním podpisem. Pokud kandidát pozbude volitelnosti, tuto informaci ministerstvu doručuje zmocněnec navrhovatelů či navrhovatele nebo navrhující občan.

Povinností registrovaného kandidáta je ke dni podání kandidátní listiny sestavit 3–5 členný volební výbor. Ten odpovídá za financování volební kampaně, rozhoduje jednomyslně a zastupuje jej písemně pověřený člen. Členem volebního výboru nesmí být kandidát na prezidenta republiky. Nejpozději v den podání kandidátní listiny také musí zřídit účet u banky v České republice. Přes tento účet musí být prováděno veškeré financovaní kampaně; pokud je účet zřízen již za probíhající kampaně, musí být všechny transakce zpětně doplněny.[10] Všechny údaje o původu prostředků musí kandidát zveřejňovat (§ 24 zákona); většinou se to řeší tzv. transparentním účtem,[20] ale zákon připouští i jiné a méně operativní metody zveřejňování, například měsíčním výpisem. Limit vynaložených prostředků je 40 milionů Kč a dalších 10 milionů pro účastníky druhého kola (§ 37 zákona).

Voliči jsou vedeni ve stálém seznamu voličů vedeném podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí a ve zvláštních seznamech voličů vedených podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky nebo podle zákona o volbě prezidenta republiky. Volič, který pobývá nebo chce volit mimo místo, kde je veden ve stálém seznamu nebo ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem, je z tohoto seznamu dočasně vyšrktnut a zapsán do zvláštního seznamu, a to buď předem (v případě voličů v nemocnicích, sociálních a výchovných zařízeních či detenčních zařízeních a věznicích) na základě spolupráce s vedoucím daného zařízení, nebo až ve volební místnosti na základě předložení voličského průkazu, který dokládá dočasné vyškrnutí ze stálého seznamu. Seznamy se uzavírají dva dny před volbou. Voliče o konání voleb informuje zveřejněním starosta nebo zastupitelský úřad, zároveň zveřejní adresy volebních místností a příslušnost k volebním okrskům.

Volí se stejně jako v ostatních volbách vždy v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.[10]

 Prezidentem je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu všech platných odevzdaných hlasů. Když k tomu nedojde, koná se za čtrnáct dní druhé volební kolo, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního (při teoretické rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti, kteří získali nejvyšší počet hlasů, a nejsou-li takoví kandidáti alespoň dva, postupují i kandidáti, kteří obdrželi druhý nejvyšší počet hlasů). Ve druhém kole je pak zvolen kandidát, který získá větší počet hlasů. Při opět hypotetické rovnosti hlasů je celá volba zrušena a do deseti dnů je vyhlášena nová volba

institut přezkumu voleb a soudní ochrana volebního procesu je zárukou dodržování volebního práva

čl. 20 Ústavy: „Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.“ 

tento článek v současné době naplňuje soudní řád správní (č.150/2002 Sb.), volebnímu soudnictví se ve správním řádu věnuje díl 4., konkrétně § 88-93 SŘS

Soudní přezkum v otázkách voleb v ČR

rozsah přezkumu a typy řízení upravují jednotlivé volební zákony◦ Zákon č. 247/1995 Sb. o volbách do

Parlamentu ČR a to v oddíle pátém (§ 86-89)◦ zákon o volbách do zastupitelstev obcí - Hlava VII,

§ 59 - 61◦ zákon o volbách do zastupitelstev krajů - Hlava

VII, § 52-54◦ zákon o volbách do EP - Hlava VIII, § 55-58

soudní ochrana je správními soudy zaručena ve věcech:◦ seznamu voličů - § 88 SŘS◦ registrace kandidátních listin a přihlášek k

registraci - § 89 SŘS◦ neplatnosti voleb a neplatnosti hlasování,

neplatnost volby kandidáta - § 90 SŘS◦ zániku mandátu člena zastupitelstva na základě

usnesení zastupitelstva nebo rozhodnutím ředitele krajského úřadu či ministra vnitra - § 91 SŘS

zápis do seznamu voličů je formální podmínkou výkonu volebního práva

seznamy voličů vedou obecní úřady a to pro voliče, kteří jsou v dané obci přihlášeni k trvalému pobytu - jedná se o specifický volební dokument, ve kterém jsou zapsáni nebo mohou být zapsáni všichni obyvatelé ČR, kteří ke dni voleb splňují podmínky aktivního volebního práva, každý volič může být zapsán pouze v jediném seznamu voličů, seznamy voličů jsou sestavovány z úřední povinnosti

pokud volič zjistí před volbami nahlédnutím do stálého seznamu voličů, že do něj zapsán nebyl, ačkoli splňuje všechny zákonné podmínky, případně že údaje v něm uvedené (jméno a příjmení, datum narození, část obce, ulice a č.p.) jsou chybné, má právo žádat o doplnění nebo provedení oprav - námitkové řízení

pokud obecní úřad této žádosti do 48 hodin nevyhoví, může se volič obrátit na krajský soud s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu, účastníky řízení jsou navrhovatel a správní úřad, který nevyhověl žádosti o doplnění či provedení oprav

Soudní ochrana ve věcech seznamu voličů

subjekty kandidující ve volbách se mohou dožadovat soudní ochrany, pokud správní orgán pověřený registrací kandidátních listin a přihlášek k registraci tento dokument odmítl zaregistrovat nebovyškrtl kandidáta uvedeného na kandidátní listině

také se lze domáhat vydání rozhodnutí o zrušení již provedené registrace kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci

věcně příslušné k rozhodnutí ve věci registrace ve volbách do zastupitelstev obcí, krajů, PS a Senátu jsou soudy krajské, v případě voleb do Evropského Parlamentu a volby Prezidenta republiky je to Nejvyšší správní soud

Soudní ochrana ve věcech registrace kandidátních listin

po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí se může oprávněný občan (občan zapsaný v daném okrsku do stálého seznamu voličů), politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí, domáhat u soudu v závislosti na druhu voleného orgánu a způsobu porušení zákona neplatnosti voleb, neplatnosti hlasování nebo neplatnosti volby určitého kandidáta

v případě voleb do zastupitelstev krajů a obcí je věcně příslušný krajský soud, u voleb do Parlamentu pak Nejvyšší správní soud

Neplatnost voleb, neplatnost hlasování, neplatnost volby některého z kandidátů

účastníky řízení jsou navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena

rozhodnutí o neplatnosti voleb – zákon musí být v tomto případě porušen takovým způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb, v důsledku rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb se musí konat volby opakované = opakuje se celý volební proces včetně nového podávání a registrace kandidátních listin

rozhodnutí o neplatnosti hlasování – k porušení zákona došlo v průběhu hlasování (např. došlo k porušení procesních pravidel a způsobu hlasování, masovému hlasování neoprávněných voličů apod.), je-li takové rozhodnutí vydáno, pak proběhne opakované hlasování – není třeba měnit seznamy kandidujících stran a osob

rozhodnutí o neplatnosti volby kandidáta – porušení ustanovení zákona v tomto případě deformovalo vůli voliče ve vztahu ke konkrétnímu kandidátovi (např. nebyly splněny podmínky volitelnosti, kandidát v příliš vysoké míře porušil pravidla vedení volební kampaně apod.)

za podmínek stanovených zvláštními zákony (Zákon č.130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a Zákon č.491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí) může člen zastupitelstva, jehož mandát zanikl, nebo politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl člen zastupitelstva zařazen, domáhatzrušení usnesení zastupitelstva nebo zrušení rozhodnutí správního orgánu, který o zániku mandátu člena zastupitelstva rozhodl

věcně a místně příslušným je krajský soud v sídle příslušného územně samosprávného celku

Ochrana ve věcech zániku mandátu

vyznačuje se řadou specifických znaků hlavní důraz je kladen na rychlost rozhodnutí – o podaných návrzích se

rozhoduje v zákonem přesně stanovených lhůtách, které jsou relativně krátké

soud musí rozhodnout◦ do 3 dnů ve věcech seznamu voličů◦ do 15 dnů ve věci registrace◦ do 20 dnů v případě podání ve věci neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování a

zániku mandátu relativně krátké jsou také lhůty pro podání a zmeškání této lhůty nelze

prominout◦ 2 dny od doručení rozhodnutí ve věci registrace a doručení rozhodnutí o zánku

mandátu◦ 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb v případě návrhu na neplatnost voleb či neplatnost

hlasování typicky bez ústního jednání jednoinstančnost (buď krajský soud nebo NSS) usnesení soudu nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Soudní řízení ve věcech volebních

vztahy související s volbami mohou být též předmětem rozhodování Ústavního soudu

abstraktní kontrola volebních zákonů ústavní stížnost subjektů volebního práva proti

pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod

řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora◦ zabývá se jím oddíl třetí (§85-91) zákona č. 182/1993

Sb. o Ústavním soudu

ÚS rozhoduje v opravném prostředku proti ověření volby poslance nebo senátora příslušným orgánem komory či Nejvyšším správním soudem, v nálezu rozhodne, zda byl poslanec či senátor platně zvolen

opravný prostředek je oprávněn podat◦ poslanec, senátor, případně volební strana, za níž poslanec nebo senátor

kandidoval, proti rozhodnutí, že nebyl platně zvolen◦ ten, jehož volební stížnosti podle volebního zákona bylo vyhověno, proti

rozhodnutí příslušné komory Parlamentu nebo jejího orgánu o ověření platnosti volby poslance nebo senátora

opravný prostředek lze podat do 10 dnů od doručení rozhodnutí účastníkem řízení o opravném prostředku je také orgán, který přijal

rozhodnutí, že poslanec nebo senátor byl nebo nebyl platně zvolen ÚS rozhodne nálezem, kterým opravnému prostředku vyhoví anebo

jej zamítne, tj. rozhodne, zda byl poslanec či senátor platně zvolen nebo nikoli

do volebního soudnictví určitým způsobem též zasahuje právo trestní – trestní zákon stanoví jako jednu ze skutkových podstat trestného činu Maření přípravy a průběhu voleb a referenda § 351 TZ

KONEC