f i l m o v á m u z e a

!19Synchron 4/2015

Studenti Katedry filmových studií z filozofické fakulty Univer-zity Karlovy Terezie Křížkovská, Adéla Mrázová a Jakub Jiřištěse nadchli pro myšlenku Národního filmového muzea. Tak velko-rysý projekt samozřejmě nejde uskutečnit lusknutím prstů či máv-nutím kouzelného proutku, ale má-li člověk nadšení a energii,může se podařit alespoň pár stupínků k uskutečnění takového cíle.A tou základnou pro budoucnost se stala výstava NaFilM, usku-tečněná v pražském muzeu Montanelli v době 4. června–25. října2015.

Projekt nás zaujal, a tak přinášíme nejen rozhovor s organizátorkamia článek Jakuba Jiřiště o zkušenostech s výstavou, ale také krátkouodezvu od Jany Tomsové, která výstavu navštívila, a vyjádření me-cenášky Dr. Dadji Altenburg-Kohl, která studentům vyšla vstříc a po-skytla pro výstavu prostor v Muzeu Montanelli.

Výstava NaFilM – půlroční studentský projekt

SY 4-2015 zlom-OK.qxd:Sestava 1 10.12.2015 20:22 Stránka 19

Synchron 4/2015

f i l m o v á m u z e a

!20

Prostory, které studenti získali pro svůj pro-jekt zdarma od paní Dr. Kohl, mecenáškyumění a majitelky muzea Montanelli v Ne-rudově ulici, jsou úžasné svým členěníminteriérů, solidními zdmi a klenutými stropy.Ihned po otevření dveří vstoupíte do imagi-nace, kterou přináší film! Máme na mysliimaginaci vytvářenou reálně, nikoliv virtu-álně na počítači.Potemnělý prostor nijak zvlášť velké míst-nosti vás okamžitě pohltí, a to černobílýmněmým pohyblivým obrazem ze začátku 20. století na plátně. Proti vám jede parní lo-komotiva, jezdec poklusává na krásnémkoni úžasným parkem…V místnosti jsou tři objekty. Zavěšená vyleš-těná plechová plocha, na které si vlastno-ručně můžete dřevěnou paličkou vyrobitzvukový pocit hromu. Zakroutíte klikoua válec vám vytvoří déšť, slabý, silný, jakchcete…, na cihlové ploše na zemi si zaselze vytvořit zvuky kroků, je to kouzlo ozvu-čování filmu, tak jako kdysi na BarrandověU Brunclíků. Na vysvětlenou – v 70. letech naBarrandově ve zvukovém studiu U Brunc liků”taková kouzla vyráběli zcela profesionálně,a i tehdy mělo toto prostředí neobyčejnéa magické kouzlo!V rozhovoru se studentkou dramaturgie naFAMU, která kustoduje úvodní místnost, sedozvídáme, že výstavu NaFilM navštívilouž 124 škol. A studenti i žáci si prožili ima-ginaci vytváření zvukového filmu podlevlastních představ.Jdeme dál – najednou se ocitnete v malémkině, zvukovém, kde jsou lavice z kina ze70. let minulého století, asi pro 6 divákůa promítají se dokumenty z poloviny 20. sto- letí, např. od Jiřího Weisse nebo ElmaraKlose.Další prostor skýtá několik starých, děle-ných dveří. Každé otevření malých dví-řek odhalí poklad s filmem a z telefonu mů-žete poslouchat autentické úvahy různýchrežisérů (my jsme slyšeli úvahy režiséra Voj-těcha Jasného).

V dalším průchodu vidíme na obrazovkáchúžasné dokumentární filmy v barvě. Na -příklad snímek o Československu z 60. let,vytvořený Vojtěchem Jasným pro EXPOv Ósace. Kustody výstavy jsou vesměs studenti, ze kte-rých vyzařuje láska k filmu jako magickémuprostředku pro sdělení myšlenek i skutečnostia s obdivem k tomu, co vytvořili filmaři, když

oni ještě nebyli na světě. Expozice se vracízpět v čase, ukazuje dobu předkomputero-vou, která s užíváním nové techniky a tech-nologií zanikla. Jsou si vědomi toho, že aby-chom porozuměli současnosti, potřebujemepochopit minulost. Ato se zcela jisté dotýká i filmu a filmovnictví!Projekt NaFilM je „náznakem” filmovéhomuzea, což je studenty deklarováno. Muzeave své formě moderního, interaktivního, sli-bující zárodek něčeho, co by si film v Českuzasloužil!Je obdivuhodné, že studenti filmové vědyz filozofické fakulty spolu se studenty FAMUdokázali po tři roky usilovat a dovést k vy-tvoření předobrazu (věřme!) profesionálněvytvořeného filmového muzea. Z tohoto hlediska je projekt a počin studentů

ocenění hodný. Dokázali shromáždit částhotových peněz a přesvědčit lidi (prostřed-nictvím internetu), aby jejich projekt pod-pořili. Půl roku se pak sami starali o fungo-vání výstavy. A navíc dokázali přenést svénadšeni pro věc na ostatní, přesvědčit je,získat vhodné prostory i exponáty. Co je dů-ležité, nevzdávali se ani ve chvílích, kdyvěci nešly hladce. Vydrželi a výsledek stál

za to, o čemž svědčí množství návštěvníků,mezi kterými jsme byli i my z FITES. Strávilijsme v muzeu dvě hodiny a úžasný imagi-nární svět filmu jsme si opravdu užili.Věřme, že zástupci z institucí, jako je Ná-rodní filmový archiv nebo Technické mu-zeum, ale i Magistrát hl. m. Prahy, výstavunavštívili a nenechají myšlenku Filmovéhomuzea zarůst mechem, že se této výzvychopí a že společně s nadšenými mladýmifilmovými vědci a tvůrci umožní pod svýmiprofesionálními křídly vzniknout trvalé fil-mové instituci tohoto typu! Takové muzeumjistě bude zajímat mladé lidi nejen z Česka,ale i okolních zemí. Bude tak potěšením provšechny milovníky filmu i techniky vytváře-jící imaginaci filmu…

Jana Tomsová, Ivan Biel

Dvě hodiny v království imaginace aneb Dojmy z výstavy NaFilM

SY 4-2015 zlom-OK.qxd:Sestava 1 10.12.2015 20:22 Stránka 20

f i l m o v á m u z e a

!21Synchron 4/2015

Vy jste tedy z vlastní iniciativy připraviliprojekt interaktivního filmového muzeu.Zajímalo by mě, jak nápad vznikl, jak jstena projektu pracovali a jaká byla základníkoncepce. Terezie Křížkovská (dále TK): Celý ten pro-jekt vznikl na katedře filmových studiív době našeho bakalářského studia. Prvnímtakových pošťouchnutím pro nás bylo ote-vření Muzea Karla Zemana. Řekli jsme si,když jde otevřít muzeum věnované jed-nomu tvůrci, proč by tady nemohlo být mu-zeum věnované filmu a jeho historii, s dů-razem na českou kinematografii. Začalo tovlastně u kafe, kdy jsme si po návštěvěMuzea Karla Zemana o tom nápadu začalipovídat. S Adélou a Jakubem jsme už dřívespolupracovali na jiných projektech a tenhlenápad přišel ve chvíli, kdy jsme dávali do-hromady žádost o grant, abychom na jed-nom z těch projektů mohli pokračovat –i když jsme si nebyli jisti, jestli to má úplněsmysl. A najednou se objevilo téma, že unásnení filmové muzeum a že je to něco, co bynás hodně bavilo. I proto, že hodně jezdímepo světě a navštívili jsme spoustu filmovýchmuzeí. Přišlo nám jako dobrý nápad poku-sit se o něco podobného u nás.Adéla Mrázová (dále AM): Od toho památ-ného kafe už uplynuly tři roky. Nápad dostane leckdo, ale k realizaci užčasto nedojde. Vám se ale podařilo se-trvat. Jak to od toho prvotního nápadupokračovalo?TK: Postupně jsme zjišťovali, jaké kroky jetřeba podniknout, jak pokračovat. Na ka-tedře nám umožnili otevřít seminář, kamjsme pozvali různé kurátory a bavili se s ni -mi i o základních otázkách – jestli filmvůbec patří do muzea, a pokud ano, jak byse měl vystavovat. Pak jsme ten seminář pře-místili ještě na UMPRUM, a tím se stal mezi-univerzitním projektem. Šlo nám o to, abytam byli i studenti, kteří se zabývají praxí.Postupně se ukázalo, že už to máme ob-

stojně zpracované, že to dává dohromadysmysl a že je potřeba to představit veřejně.Původně jsme počítali s tím, že představímejen koncept a srovnání, jak se podobné věcidělají v zahraničí. Ale pak se nám to roz-rostlo natolik, že jsme se rozhodli pro vý-stavu.Inspirovalo vás konkrétně nějaké z těchmuzeí? AM: My jsme navštívili těch muzeí spoustu.Ale nakonec jsme si z jejich prohlídky vzalispíše zkušenost, jak by se to dělat nemuselo.V podstatě nás nikdy úplně nenadchlo před-stavit film jen skrze rekvizity, kostýmy a ně-jakým způsobem ho kanonizovat. Což je

vlastně nejčastější způsob prezentace. Zjis-tili jsme, že s principem filmové a mediálnívýchovy se vlastně vůbec nepracuje. Ale nászajímá jít právě cestou filmové výchovy,ukázat filmovou řeč přes to, co je specifickév českém filmu, nakolik film korespondujes dobou, buď jde na ruku režimu, nebos ním naopak bojuje, resp. se musí na něja-kou dobu uchýlit do ilegality. Tohle nás bavilo zkoumat. Zaujalo nás muzeu v ital-ském Turíně, o kterém se mluví jako o jed-nom z nejmladších muzeí tohoto typu, cožje docela výhra. Většina muzeí jsou totiž re-

lativně staré instituce, takže jejich způsobvystavování je tradiční. Filmové muzeumv Turíně má skvělou první interaktivní část,která se věnuje prehistorii filmu, všemu, copřecházelo vzniku kinematografie, od op-tických vynálezů, přes nejrůznější ještě staršíprincipy, u nichž inspirace vlastně začíná –jako například stínohra. Tahle část expozicenám byla velkou inspirací, právě v možnostipracovat s filmem interaktivně. Řekli jsme si,že to nemusí být jen tak, že se pustí film,nebo že tam budou tabule, kde se návštěv-níci proklikají k dalším informacím. Že byto měla být vizuálně lákavá podívaná a ná-vštěvník by se mohl vyloženě do té instalacezapojit.Jak jste pracovali se základní koncepcí?TK: Tohle byl vlastně hodně specifický pří-pad. Když se nám naskytla možnost vysta-vovat v muzeu Montanelli, tak jsme vlastněvýstavu šili speciálně pro tyto prostory. Kdyžjsme měli muzeum o 200 m , rozhodli jsmese vzít část našeho konceptu a zrealizovatjej tak, aby to mělo nějakou logiku. Mu-zeum má tři patra, tak jsme se rozhodli vy-brat tři témata napříč dějinami kinemato-grafie. A v této ochutnávce ukázat, jak by sefilmové umění v prostoru muzea mohlo vy-

Rozhovor s Terezií Křížkovskou a Adélou Mrázovou Se studentkami magisterského studia na katedře filmových studií FF UK Terezií Křížkovskou a Adélou Mrázovou jsem se setkalakrátce před jejich odjezdem do Himalájí. To jen pro dokreslení faktu, že jsou to dívky odvážné a cílevědomé nejen na poli filmovéhistorie… Zajímaly mě okolnosti vzniku projektu, jeho realizace a také jeho budoucnost.

SY 4-2015 zlom-OK.qxd:Sestava 1 10.12.2015 20:22 Stránka 21

Synchron 4/2015

f i l m o v á m u z e a

!22

stavovat. Jako první jsme vybrali téma „pře-chod filmu na zvuk“, kde jsme představili to,jakým způsobem se dá pracovat s filmovouřečí, a vysvětlili, jak se navzájem ovlivňujízvuk a obraz. Druhé téma jsme chtěli věno-vat něčemu, co by bylo specifické pro nás,něco, co jinde nebylo a není. Tím tématemse stala „meziválečná avantgarda“. A do tře-tice téma, kterým jsme se dostali blíže k sou-časnosti a které propojovalo českou kine-matografii se zahraniční. Tím tématem pronás byl „exil“. Zde jsme se nejprve snažiliudělat úvod k exilu, ale pak jsme se zamě-řili na období roku 1968–1969 a poté na 70. léta. Šli jsme na to přes konkrétní filmy.Ukazovali jsme atmosféru doby prostřed-nictvím čtyř vybraných filmů, a následněpřes osudy vybraných režisérů. Ti pro násspíše zastupovali možnosti, co všechno semohlo s lidmi stát, když se nepodřídili re-žimu a rozhodli se odejít do zahraničí.AM: Ta výstava pro nás zároveň byla ukázkoutoho, jak bychom si představovali fungovánímuzea. Podle nás by muzeum nemělo být jeno výstavní části, ale mělo by zároveň fungovatjako živé centrum filmu, které bude vzdělá-vací institucí. Měly by tam být workshopy,dílny, promítání. To jsme realizovali v muzeuMontanelli v malém. Výstavu navštívilo na120 školních výprav, pro které jsme připravilidoprovodný program, který se vztahovalk tomu, co mohli v expozici vidět. Vždyckyjsme společně prošli expozici, kde proběhlainteraktivní prohlídka, a pak následovala dílnapodle preference té dané školy. A tam si ti žácimohli sami leccos vyzkoušet.Pro jak staré děti to bylo?AM: Nejmladší děti byly v první třídě, ale tobylo výjimečné, zůstali jsme s nimi jenv první části muzea. Obecně přišlo mnohožáků ze základních a středních škol, ale i vy-sokoškolští studenti a dokonce i studentiuniverzity třetího věku. Takže se dá říci, žejsme zasáhli všechny generace.Jaké byly reakce návštěvníků výstavy? TK: Setkali jsme se s velmi pozitivními reak-cemi, jak od žáků, tak i pedagogů. Komen-tované prohlídky se žákům velmi líbily. Myjsme se toho zpočátku hodně báli, protožejsme neměli zkušenosti s prováděním dětía prací s nimi. Zjistili jsme, že je potřebanajít způsob, jak jim konkrétní věci přiblí-žit, podle stáří, podle míry jejich znalostí.A pře svědčili jsme se, že se dají nadchnoutlidi napříč všemi generacemi. AM: Byla pro nás hrozně důležitá zpětnávazba od pedagogů, protože to jsou lidi,kteří sice nestudovali film, ale velice dobřeumí pracovat s dětmi. My jsme vyloženěchtěli, aby nám dali zpětnou vazbu, že tenfilm může sloužit nejen jako zábava, na kte-rou se chodí do kina, ale jako něco, co

může sloužit k nenásilnému vzdělávání. Alemusí se s tím umět hodně dobře pracovat apečlivě to stavět. Zpětná vazba od pedagogůbyla skvělá a důkazem, že se jim to líbilo,bylo i to, že se vraceli s dalšími třídami. Mělijsme jednu školu, která na výstavu vzalasnad všechny třídy od šesté do deváté třidy,protože je to nadchlo a děti na to reagovalypozitivně. To bylo pro nás důležité, protožesi myslíme, že nejdůležitější cílovou skupi-nou by měli být právě žáci a studenti. A žeby to mělo fungovat jako taková nenásilnávzdělávací instituce.TK: Vzhledem k tomu, že u nás neexistuježádná filmová výchova, myslíme si, že tahlevýstava ukázala, jak doplnit to, co v osnováchchybí a patrně se do nich hned tak nedostane. AM: Když jsme představovali téma pře-chodu filmu na zvuk, bylo strašně zajímavévidět, že dnešní generace dětí prakticky ne-tuší, co to byl němý film. Bylo to pro ně ta-kové tajemství, které se jim postupně odkrý-valo, takže to pro ně bylo zábavné a zároveňse dozvěděly něco, co do té doby nevěděly.Takže takové nenásilné vzdělávání, jak o násnapsali v jedné recenzi „Jak se vzdělávat,aniž by si toho člověk všimnul.“ Tohle náspotěšilo, protože jsme od počátku chtěli vy-tvořit něco, co bude sloužit vzdělávání, alezároveň si to užije kdokoli, kdo touží po vi-zuálním zážitku a chce se interaktivně za-pojit do nějaké akce.Pomáhaly vám při realizaci výstavy ně-jaké instituce nebo jednotlivci?TK: My jsme měli záštitu naší katedry filmo-vých studií, už jenom tím, že nám tady umož nili vypsat semináře a procházeli tíms ná mi s různými hosty, a zároveň jsmes nimi konzultovali náš koncept. Obdrželijsme i záštitu děkanky filozofické fakulty, zá-štitu rektora. Institucí, která s námi spolu-pracovala nejvíc, bylo Národní technickémuzeum, které nám zapůjčilo exponáty doprvní části věnované zvuku. Trochu jsme setomu zpočátku bránili, protože jsme nevě-děli, jak pracovat s exponáty, které už ne-fungují, které si nelze vyzkoušet. Ale byla topro nás výzva, protože oni v muzeu nemajíčást, která by se věnovala filmu. Mají ovšemohromné sbírky a depozitáře, takže spolu-práce byla perfektní. Velký dík patří muzeuMontanelli, konkrétně paní Altenburg-Kohl,která nám jako studentům, kteří neměli zasebou žádné zkušenosti, poskytla na půlroku veškeré prostory muzea, zázemí,know-how. Byla to první instituce, která donašeho projektu vložila energii, čas i dů-věru. Tím, že jsme nemuseli platit žádnýnájem, byl jejich partnerský vklad ohromný, AM: Pak bylo snazší oslovovat další instituces tím, že máme k dispozici výstavní prostory,které jsou navíc na lukrativním místě v Ne-

rudově ulici, kudy projde hodně lidí. Ažpozději jsme zjistili, že lukrativní místo nenívšechno – lidí tu sice projde dost, ale nevšichni zajdou na výstavu. TK: Na základě toho, že jsme věděli, že tobudeme realizovat v prestižním muzeuMontanelli, oslovovali jsme další partnery.Obešli jsme toho opravdu hodně a ne všudejsme uspěli. První finanční podporu jsmedostali z programu Evropské unie Mládežv akci, což byl grant pro neformální skupinystudentů, kteří se chtějí aktivně podílet nasvém okolí. A bylo štěstí, že zrovna v tédobě byl zaměřen na oblast filmu. AM: Finanční podporu jsme dostali také odnadace Vodafone, která podporuje projektymladých lidí. A na to se vázal crowdfundingna webu Hit hit. Šli jsme do toho s tím, že vy-bereme asi 120 tisíc korun. A už to se námzdálo hodně. Nakonec se ale podařilo vybrat200 tisíc! To vědomí, že se za nás postaviloasi 270 lidí, které jsme vůbec neznali, bylhodně povzbuzující moment. Zjistili jsme, ženáš projekt lidi zajímá a že nám dávají dů-věru. Takže jsme věděli, že můžeme jít dál.TK: Dostali jsme nějaké peníze z Minister-stva kultury ČR a podpořil nás také zlínskýfilmový festival. Takže jsme potom skládalivýstavu z různých finančních zdrojů. Dveřese nám ale zavřely na pražském magistrátě,na Praze 1 a v Národním filmovém archivu,se kterým jsme jednali jen na obchodníbázi, protože jsme na výstavu potřebovalifilmové ukázky zapůjčené z archivu. Výstava skončila. Co bude dál?TK: Pro nás je důležité, že máme za sebouprvní krok, že v dalších jednáních už mů-žeme ukázat nějaké výsledky. Proto jsou pronás hodně důležité ohlasy od návštěvníků,škol, reference od muzea Montanelli i fil-mových tvůrců, kteří se za ten projekt po-stavili, protože vnímají, že český film něcotakového potřebuje. Dnes, kdy nové filmyuž ani nejsou uchovávány na filmovémpásu, ale jsou uskladněny někde ve virtuál-ním prostoru, a staré filmy jsou k vidění jensem tam v televizi, by mělo existovat místo,kde budou tyto věci k dispozici. Takže natom rozhodně budeme dál pracovat. Mo-mentálně jsme v situaci, kdy každý z nás mánějaké exponáty uskladněné doma, a ku-mulujeme síly na další práci. Nějaké pro-story se rýsují, ale je třeba být opatrní v roz-hodování, jak přistoupit na různé nabídkya podmínky. Byli bychom samozřejmě rádi,kdyby se naskytly nějaké dlouhodobějipoužitelné prostory v centru Prahy. Ideálníby byla možnost získat celou budovu. Aledo té doby, než se to podaří, bychom rádirealizovali další výstavy, které představí buďjiná témata z našeho konceptu, nebo ta stá-vající rozšíří.

SY 4-2015 zlom-OK.qxd:Sestava 1 10.12.2015 20:22 Stránka 22

f i l m o v á m u z e a

!23Synchron 4/2015

Výstavní projekt NaFilM! opustil na sklonkuříjna prostory Muzea Montanelli a ocitá senyní na křižovatce, která rozhodne o tom,zda se v následujících měsících přiblížíodalší krok blíže ideji Národního filmovéhomuzea. Naději, že vyzývavá studentská in-iciativa bude pokračovat dále, upevňují jaknadšené ohlasy na výstavní „trailer“ ze stra -ny veřejnosti i odborné obce, tak povzbu-zující odezva filmových institucí.Zájem o výstavu uspokojivě naplnil její vý-chozí záměr. Studenti z katedry filmovýchstudií FF UK nebyli spokojeni se současnýmstavem prezentace kinematografického dě-dictví široké veřejnosti a rozhodli se vyvolatdiskuzi s vlastním návrhem. Zároveň si uvě-domili, že pokud chtějí vytvořit funkční kon-cept filmového muzea jako živého prostoru,nestačí pouze vést debaty na akademicképůdě. Pak by totiž hrozilo, že by mohlov praxi ztroskotat jejich rozhodnutí propojitodpovědný a objevný přístup k dějinámfilmu s nezvyklými nároky na návštěvníka.Proto studentský tým začal přivádět k životuvýstavní projekt, v němž by jeho vize prošlaprověrkou v přímé konfrontaci s rozličnýmicílovými skupinamiCílem zrealizované výstavy bylo po spíšenegativní zkušenosti se světovými muzei do-kázat, že není třeba jít jen cestou okouzlenífilmem jako bezproblémovým, únikovýmmédiem. Skutečné poznání by mělo jít i pro -ti srsti obecných představ, aniž by ztratilo na

poutavosti. Expozice tak byla rozdělená dotřech tematických výřezů, z nichž každý za-stával odlišný způsob komunikace s ná-vštěvníkem. Zatímco část věnovaná zvuko-vému filmu měla podobu živé interaktivnídílny a zároveň prostoru otevřeného pro ak-tivní hledání souvislostí, základem tématučeské filmové avantgardy bylo podnítitvnitřní potenciál návštěvníka jako diváka,který nemusí být jen pasivním příjemcem,ale může zapojit i vlastní obrazotvornost.Poslední část věnovaná filmovému exiluměla nejblíže tradičnímu historickému vý-kladu, k němu se však přistupovalo skrzekoláž médií zvolených s důrazem vést ná-vštěvníka ke kritickému zhodnocení etic-kého rozměru tématu. Problém s nutnýmpochopením širšího společenského kontextubyl řešen emotivní kulisou filmových básní,které se odlišnými pocitovými reakcemi vy-rovnávaly s následky srpnové okupace.Logickou návaznost na expozici měl prostormuzejní kavárny – místa bezprostředního se-tkávání. Zde měl návštěvník po netradičnízkušenosti příležitost poskytnout zpětnouvazbu, a přispět tak svým dílem k vývoji kon-ceptu budoucího muzea – ať už vzkazem prozeď podnětů, tak při osobních setkáních s ne-ustále přítomnými realizátorkami projektu.Z více stran kritizovaný název Národní fil-mové muzeum právě zde dostál svého sym-bolického rozměru, neboť právě možnost rozvíjet koncepci v terénu aověřovat si její

účinnost na základě obohacujících setkáníotevírá projekt všem, kterým není kinemato-grafické dědictví lhostejné a mají k němu coříci. Potěšitelný výsledek výstavy dostatečněsvědčí o tom, že zájem o poznávání kinema-tografie v širších souvislostech je v české veřejnosti přítomný, a stejně tak naplnil před-poklad, že muzeum nemusí být jen jedno-stranným zdrojem poznatků, protože ná-vštěvník se nebrání přijmout roli jejichspolutvůrce. Nečekané odezvy se realizátořivýstavy dočkali od základních a středníchškol, jejichž živý zájem vyústil v příslib dlou-hodobější spolupráce. Projekt NaFilM se protorozhodl přesáhnout své působení i na výukouopomíjené pole filmové výchovy, jejíž mož-nosti nyní rozvíjí formou mezinárodní stu-dentské spolupráce.Když půjde v následujících měsících všedobře, příznivci iniciativy se mohou těšit naobnovu a rozšíření výstavy v dlouhodobějigarantovaném prostoru a následně i na vý-stavní výstup mezinárodního projektu. Tenby se vzhledem k univerzálnějšímu tématufilmové řeči více přesunul na hranici mezimuzejní výstavou a otevřenou dílnou pro fil-mové vzdělávání. Studenti nicméně ne-vzdávají ani hledání prostoru trvalého, kdeby mohli naplnit svůj dlouhodobý cíl: Ná-rodní filmové muzeum jako živé místo zá-žitkového poznání. To už je ale pohyb vevětším rybníku, kde se bez institucionálnízáštity neobejdou. Jakub Jiřiště

Výstava NaFilM! splnila očekávání Otevře i cestu k Národnímu filmovému muzeu?

Základní informace a aktuality o projektu: www.nafilm.org / https://www.facebook.com/Nafilm.org/?fref=ts

Více o ideovém poslání Národního filmového muzea: http://blog.h-aluze.cz/narodni-filmove-muzeum/

Z návštěvní knihy výstavy NaFilM, konané v pražském MuzeuMontanelli:Děkuji vám za vytvoření působivé výstavy,která doopravdy vystihla, o čem všem filmje. Tori, Finsko

Díky za příjemně a užitečně strávený den.Workshop animace mi napověděl, co tvořitnového.Výstava Na film! má smysl a je přímo žá-doucí, aby v Praze filmové muzeum bylo! Jeskvělé, že jste se do tohoto nelehkého pro-jektu pustili. Velmi oceňuji, že je výstava in-teraktivní!!! To je pro diváky velké lákadloa zároveň si z výstavy zaručeně více odne-sou. Moc vám držím palce! Určitě přijdu

znovu, za jedinou návštěvu se nedá vševstřebat. Díky!

Mikuláš Pohribný – SVOŠ Filmová v Písku

Děkuji za skvělý zážitek, muzeum, které ne-stihneš do zavíračky, i když si na něj vyme-zíš půl dne, je skvělá práce. K některýmvěcem jsem se musela vracet (básně), na ně-které mi nezbyl čas, takže se určitě vrátím.Nadchla mě poslední místnost s dveřmi. Ob-vyklé čtení popisků a cedulí v muzeích vy-nechávám, nebo se textům nevěnuji s do-statečnou pozorností. V této místnosti se alepři množství klik a sluchátek dobře tráví čas.

Člověk má klid pro čtení a může se s tím po-sadit. Bavila jsem se (film z PodkarpatskéRusi), měla jsem umělecký zážitek z básní abyla jsem nadšená ze strojů. Pěkné to bylo.

M

Úžasný skrytý klenot Prahy! I vzhledemk tomu, že se věnuji lomografii, jsem si to tuzamiloval – jednotlivé expozice a celkovouatmosféru. Velmi rád bych viděl konečnémuzeum a už se těším na návrat do vašehonádherného města.

TJ Cosgrove, Explosivo.co.uk

SY 4-2015 zlom-OK.qxd:Sestava 1 10.12.2015 20:22 Stránka 23

Synchron 4/2015

f i l m o v á m u z e a

!24

Svět konečně začíná být NORMÁLNÍ. Lidési užívají výdobytky moderní techniky, alezároveň zde ctí své KOŘENY. Jsem z tohotomísta NADŠENÝ!

Návštěvník ze Slovenska

Vážení přátelé,děkuji Vám jménem naši studentů za vyni-kající výstavu NaFilM ve Vašem muzeu.Studenty nejen poučila o historii kinemato-grafie, ale zejména v osobnostech mladýchprůvodkyň a animátorek jim ukázala, že vý-stava může být zajímavá, zábavná, poučná

a nemusí být nudná a protivná. Máme his-torii kinematografie zařazenou do školního

vzdělávacího programu, a tak i učitelům ná-vštěva Vaší expozice zjednodušila práci.Snad jen na okraj – návštěva byla pro moji”oktávu stanovena od 10 do 13 hodin. Po14. hodině jsem je jen obtížně přemlouvala,že vyučování” skončilo... Ještě jednou Vámděkuji za perfektní zážitek a přeji Vám vícepodobných výstav a mnoho tak nadšenýchprůvodců a pracovníků, jako byly ty na vý-stavě NaFilM.

PhDr. Marie Poledníková, GymnáziumJoachima Barranda Beroun

Mecenáška projektu NaFilMDr. Dadja Altenburg-Kohl k rozhodnutí pod-pořit výstavu a poskytnout na půl roku zdarmastudentům prostory muzea Montanelli:Rozhodnutí, připravit studentskému projektumožnost se realizovat, byla zcela jistě kom-binace několika faktorů:1. Jejich houževnatost při snaze nám tento

projekt představit. Dodržení plánovanýchtermínů ke schůzkám.

2. Zcela profesionální zpracování a plánpřipraveného projektu.

3. Vášeň, která z mladých lidi z Nafilmusálala, a jejich láska k filmu.

4. V neposlední řadě jsem si povšimla, ženěkterá témata, týkající se filmu, měla býtprezentována návštěvníkům zcela výt-varným, nám blízkým způsobem.

5. Schopnost a vynalézavost v generování fi-nančních prostředků a aktivita organizá-torů v tomto směru.

Protože si myslíme, že film a současné výt-varné umění se často prolínají, a protože nászajímají nadšení mladí lidé, rozhodli jsmese tento experiment zrealizovat. Pro stu-denty to byl první výstavní projekt, a mydoufáme, že společná výstava byla pro

obě strany dobrou a poučnou zkušeností.Zdravím srdečně, Dadja Altenburg-Kohl

Dr. Dadja Altenburg-Kohlje významnou filantropkou, sběratelkoua mecenáškou umění. Krátce po návratu doČeské republiky z emigrace založila v PrazeNadaci DrAk a Muzeum Montanelli, jehožpatronem se stal Václav Havel, který mu-zeum v roce 2009 otevřel. D. Dadja Alten-burg-Kohl podporuje i další kulturní aktivity,mj. je mecenáškou Národního divadlav Praze.

MUZEA VĚNOVANÁ FILMU U NÁS A VE SVĚTĚMuzeum Karla Zemana, Praha 1

Muzeum jednoho z našich nejzajímavějšíchtvůrců 20. století, Karla Zemana, který do-kázal zkombinovat hereckou akci s animací,je unikátní hravým pojetím expozice. Umo-žňuje návštěvníkům se přímo zapojit a vy-zkoušet si na vlastních fotoaparátech a vi-deokamerách vybrané trikové postupy, kteréautor ve svých filmech používal. Nabízí takzároveň možnost poznat, jak vznikaly fil-mové efekty v době před nástupem digitál-ních technologií. Jednotlivé prostory jsoukoncipovány jako filmové scény a malé ate-liéry s kulisami, do kterých mohou zájemcivstupovat a natáčet se v akci. Mohou sevznést na létajícím stroji, projít se po měsíciBarona Prášila či ovládat ponorku z Vyná-

lezu zkázy. Speciálně pro účely expozicepak vzniklo více jak 75 minut původníchdokumentárních filmových materiálů. Mu-zeum mapuje život a dílo Karla Zemana odjeho počátků – prvních animací a loutko-vých filmů ve čtyřicátých letech minuléhostoletí až po tvorbu z jeho posledního tvůr-čího období. Podstatná část expozice je pakvěnována jeho nejzásadnějším filmům –Cestě do pravěku, Vynálezu zkázy a BaronuPrášilovi. Projekt Muzea Karla Zemana byloceněn Cenou ARAS 2013 – Cena Asociacerežisérů a scénáristů České republiky.

Film Legends Muzeum, Praha 9

Výstava figurek nejrůznějších typů a veli-kostí (soch, figurek, bust a replik) z holly-

woodských filmů především sci-fi, fantasy čihorory jako Avatar, Iron Man, Vetřelec, Pre-dátor, Avengers, Batman, E.T. mimozemšťan,Underworld, Star Wars, Real Steel, IndianaJones apod. Vedle názorných ukázek postavz filmů jsou jednotlivé části věnované vý-znamným režisérům a dalším tvůrcům(amerických) sci-fi filmů a na panelech jsoupodrobně popisovány postupy výroby rů-zných typů figurek. Výstava je cílena také nasběratele modelů kultovních figurek, takžesi (za dosti vysokou cenu) můžete některékousky koupit.

London Film Museum

The London Film Museum, založené Jona-thanem Sandsem v únoru 2008, je věno-

SY 4-2015 zlom-OK.qxd:Sestava 1 10.12.2015 20:22 Stránka 24

f i l m o v á m u z e a

!25Synchron 3/2015

váno britskému filmovému průmyslu. Pů-vodně bylo známo jako The Movieum ofLondon a bylo umístěno v londýnské rad-nici, do Covent Garden se přestěhovalov roce 2012. Vystavuje původní rekvizity,kostýmy a kulisy (výpravu) z různých filmů.

Je tu také sekce informující o tom, jak vzni-kají filmy a informace o největších filmo-vých studiích v Británii. V průběhu roku sestřídají expozice věnované konkrétnímu fenoménu nebo osobnosti. Dlouho tu bylavýstava věnovaná londýnskému rodákoviCharlie Chaplinovi. Od března 2014 je tuk vidění úspěšná výstava pod názvem Bondin Motion – The Largest Official Collectionof James Bond Vehicles (Bond v pohybu –největší oficiální sbírka dopravních pro-středků Jamese Bonda). Jsou tu vystavenaauta a ostatní dopravní prostředky, resp.různé rekvizity využité ve filmech o Bon-dovi.Pozn. Jedná se o komerční muzeum, pů-vodní Muzeum (BFI – British Film Institute)spojené s Filmovým archivem bylo na již-ním břehu Temže (South Bank) v komplexukulturních instituci různého typu, ale vzhle-dem k nedostatku financí a také přestavbámprostoru zaniklo.

Cinémath que fran aise, Paris

Budova pařížské Cinémath que byla vytvo-řena podle architektonického návrhu FrankaGehryho, který má odrážet sběratelské vize těch, kteří „byli blázni do filmu“ a po-díleli se na zachování vzpomínek spojenýchs jeho historií. Připomeňme, že právě Fran-cie zrodila první nadšené průkopníky světo-vého filmu. Expozice je pojata velkoryse:vede návštěvníky od nejstarších pokusů, tj.

od optických krabic ze 17. století, přes příst-roje typu laterna magica a camera obscura,k modelům prvních kamer bratří Lumiérůa dále do současnosti. V muzeu lze naléztněkteré z legendárních kostýmů, které no-sily hollywoodské filmové hvězdy (VivienLeigh, Greta Garbo, Elisabeth Taylor, LouiseBrooks atd.), originální plakáty, studiové ku-lisy a kultovní předměty jako žena-robotz filmu Metropolis od Fritze Langa nebohlava paní Batesové z hororu Psycho AlfrédaHitchcocka. V muzeu a v jeho depozitáříchje k dispozici závratné množství artefaktů:18 000 plakátů, 10 500 kostýmů a kresle-ných návrhů kostýmů, 17 500 recenzí nafilmy, 450 000 fotografií z natáčení více než20 000 filmů od 6000 režisérů. Je tu takérozsáhlá knihovna o 18 700 odbornýcha popularizačních knihách, sbírka 467 od-borných periodik, 2600 videí a 1350 DVD.Cinémath que Fran aise leží v oblasti Bercy.Bercy v komplexu architektonicky zajíma-vých budov, kde je mj. palác sportu a mu-zeum kuriozit. Muzeum nabízí množství vý-ukových edukačních programů s důrazemna různá témata filmu či zaměřená na kon-krétní období, herce či režiséry.

Muzeo Nacionale del Cinema,Torino

Národní filmové muzeum v italském Turíněnení jen muzeem v tradičním slova smyslu.Patří k nejzajímavějším na světě nejen díkyrozsáhlým sbírkám a mnoha různým vědec-kým i edukativním aktivitám, ale předevšímdíky zcela netradičnímu pojetí výstavníchinteraktivních prostorů. Muzeum je umís-těno uvnitř Mole Antonelliana, bizarníhoa fascinujícího památníku, který je symbo-lem města Turína. Interiéry muzea projekto-val švýcarský architekt Fran ois Confino,kterému se podařilo vytvořit spektakulárníprezentaci, nabízející návštěvníkům ne-ustále neočekávané vizuální a akustické sti-muly, takže můžeme mít pocit, jako bychomse ocitli ve filmu samotném a stali se jehosoučástí. Idea vytvoření Národního filmo-vého muzeu vznikla už v roce 1941, kdyMaria Adriana Prolo naplánoval vytvořeníprostoru věnovaného dokumentování turín-ského filmového průmyslu. Během let bylo

shromážděno bohaté a organizované dědic-tví, které dokáže beze slov vyprávět celý pří-běh vývoje filmového fenoménu. Sbírky sesoustředí v první části na dobu předcházejícívzniku filmu spojenou s prvními fotopřístrojia přístroji z 19. století. Druhá část doku-mentuje vývoj kinematografie v encyklope-dické úplnosti. Najdete tu knihy, časopisy,archivní dokumenty, fotografie, plakáty, re-klamní slogany a upoutávky, filmové příst-roje a příslušenství, náčrtky scénografiea kostýmů, originály a repliky kostýmy a re-kvizity, audio i video nahrávky ad.

Filmmuseum Berlin Filmové muzeum v Berlíně je jedním ze šes -

ti muzeí v Německu věnovaných filmu a televizi. Bylo otevřeno v roce 2000 jakosoučást Deutsche Kinemathek, německéhofilmového archivu a muzea pro film a tele-vizi. Součástí jsou stálé expozice, v úplnostizahrnující historii německé filmové a tele-vizní tvorby, včetně děl exilových umělců,především v Hollywoodu, kteří utekli přednacisty. Sbírky zahrnují plakáty, fotografie,filmové kostýmy, náčrtky architektury a vý-pravy a rekvizity. Výrazný důraz je tu kladenna osobnost herečky Marlene Dietrich. Je jívěnována celá jedna expozice, do níž při-spěli soukromí sběratelé z celého Německa.Kromě stálých sbírek jsou tu pořádány pří-ležitostné tematické výstavy, spojené napří-klad s festivalem Berlinale. Součástí muzeaje také velká knihovna s obrovskou sbírkouodborných publikací a filmových časopisů,která byla původně majetkem Německé fil-mové a televizní akademie.

Museum of the Moving Image,New York City

SY 4-2015 zlom-OK.qxd:Sestava 1 10.12.2015 20:22 Stránka 25