Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu ... · Lasicovití - Lasice...

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu

Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084

Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 2 C

Číslo: VY_32_INOVACE_MYS_4ROC_01

Lasicovití

Předmět: MYSLIVOST

Ročník: 4 Anotace: Seznámení žáků s čeledí lasicovití a jejími zástupci

Klíčová slova: Lasice hranostaj, lasice kolčava, tchoř tmavý, tchoř světlý, kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, vydra říční

Výukový zdroj: Prezentace Microsoft PowerPoint 2010

Typ interakce: Výkladová prezentace

Jazyk: Čeština

Datum: 31. 10. 2012

Autor: Ing. Petr Ťulpík

Adresa školy: Střední škola zemědělská Přerov, Osmek 47

Lasicovití

1. Vědecká klasifikace

Říše: Živočichové (Animalia)

Kmen: Strunatci (Chordata)

Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)

Třída: Savci (Mammalia)

Podtřída: Živorodí (Theria)

Řád: Šelmy - Carnivora

Podřád:

Čeleď: Lasicovití - Mustelidae

Lasicovití

2. Biologie zvěře

rozšíření a biotop

popis zvěře

životní projevy zvěře

potravní nároky

Lasicovití - Lasice hranostaj (Mustela erminea L.)


Pojmenování

samec - lasičák, samice - lasice, mládě - lasíče

Popis

protáhlé válcovité tělo dlouhé 21 - 29 cm a ocas (proutek) 8 - 12 cm, krátké nohy zvané běháčky

hmotnost 0,10 - 0,30 kg, samec je větší, ale jiné rozdílné znaky nejsou patrny

srst v létě na vrchu těla skořicově hnědá, hrdlo, břicho a vnitřní strana běháčků jsou bělavé až čistě bílé, konec proutku je černý

začátkem zimy přebarvuje a je celý bílý, až na černý konec proutku

velmi rychle běhá (skoky), mění rychle směr běhu, často šplhá i po keřích a stromech

při lovu často panáčkuje

hlasový projev - pištění, v obraně přiškrcený pištivý až vřeštivý

velmi dobrý čich, zrak i sluch

velmi bystrá a pohotová šelma


Biologie

žije v různé hustotě téměř všude, na jaře a v létě v otevřené krajině, na podzim a v zimě více na okrajích menších lesíků a remízků, kde je více chráněn před nepřízní počasí a více drobných savců

živí se převážně drobnými hlodavci, za kterými leze i do nor, zaútočí i na větší kořist např. na králíka, zajíce a ptáky do velikosti bažanta, kořist usmrcuje prokousnutím krčních tepen

často uloví větší kořist, kterou nespotřebuje, a potom se k ní několikrát vrací

v době pečování o lasíčata a tam, kde má dostatek klidu, loví po celý den, jinak má převážně večerní a noční aktivitu

páření (kaňkování) je v únoru a březnu a druhé od června do konce srpna až začátku září

příčina, proč je dvojí kaňkování, není dosud objasněna

březost je po jarním kaňkování 8 týdnů, po letním 8 - 9 měsíců, při ní nastává (do konce zimy) utajená březost a po jejím skončení se zárodek vyvíjí pouze 8 týdnů

kladení probíhá v doupěti (hromady kamení, stohy slámy, opuštěné nory) v dubnu až červnu

počet mláďat se pohybuje od 3 do 7, k přebarvování dochází v březnu a v listopadu.

v létech, kdy je populační dynamika myšovitých na vrcholu, má hranostaj až 12 lasíčat

mláďata jsou 40 - 45 dnů slepá, jsou velmi dlouho závislá na matce a teprve ve čtyřech měsících se osamostatňují, pohlavní dospělosti dosahuje po přezimování


Chrup

3.1.3.1/3.1.3.2

Rozšíření v ČR a ve světě

široce rozšířený druh po celém našem území

populace hranostaje pokrývá asi 97 % plochy naší republiky

v posledních 15 letech stavy hranostajů znatelně poklesly

Myslivecký význam

myslivosti neškodí


Lasicovití - Lasice kolčava (Mustela nivalis L.)


Pojmenování

samec - lasičák, samice - lasice, mládě - lasíče

Popis

tělo kolčavy je protáhlé, válcovité dlouhé 15 - 25 cm, ocas (proutek) 3 - 8 cm, nohy krátké - běháčky

hmotnost od 0,06 do 0,15 kg

srst červenohnědá, spodina těla v létě žlutavá, v zimě bílá, proutek celý červenohnědý

hlasový projev - pištění až skřípavé pištění

velmi dobrý čich, zrak i sluch

velmi bystrá a pohotová šelma

samec je větší, ale jiné rozdílné znaky nejsou patrny


Biologie

obývá polní oblasti, v lese je jen na podzim a v zimě, avšak neproniká nikdy daleko od okraje lesa

potrava drobní hlodavci

převážně noční aktivita, tam, kde nachází klid, loví i ve dne

převážně loví jednotlivě, ale někdy je vidět lovit celou rodinu

páření (kaňkování) - po celý rok, hlavní období v jarních měsících

o délce březosti nejsou jednoznačné údaje, udává se 35 - 312 dní, v nichž je pak započtena i značně dlouhá utajená březost

kladení jednou až dvakrát ročně v doupěti, od jara do podzimu

počet mláďat 5 - 7, ale i 10 - 12, počty lasíčat jsou vázány na výskyt drobných hlodavců

lasíčata 25 dní nevidomá a do čtyř měsíců závislá na matce

pohlavní dospělost po 9 - 12 měsících

k přebarvování dochází v dubnu a říjnu


Chrup

3.1.3.1/3.1.3.2

Rozšíření v ČR

hojnější než hranostaj a vyskytuje se od nížin do pahorkatin i horských pásem

v posledních deseti létech jsou stavy kolčav výrazně nižší

Myslivecký význam

je to drobná, velmi užitečná šelma, která loví především hospodářsky škodlivé drobné hlodavce

Lasicovití - Tchoř (Mustela)

Lasicovití – Tchoř tmavý (Mustela putorius Linn.)


Pojmenování

samec - tchoř, samice - tchořice, mládě - tchoříče

Popis

tělo válcovité, zavalité s kratšími silnějšími běhy, kratší nepříliš velkou oháňkou a plochou hlavou

délka těla 31 - 48 cm, ocas (oháňka) 11 - 21 cm

hmotnost od 0, 5 do 1,6 kg

zbarvení srsti světle hnědé až tmavohnědé, hruď, boky, břicho, běhy a oháňka jsou vždy tmavší, až do černa, řídkými pesíky proniká žlutavá až bělavá podsada, bělavě zbarvená je i mordička, proužek nad každým světlem a okraje slechů jsou také bíle zakončeny, oháňka je černá i u kořene

hlasový projev - pištění a kňourání u mláďat

velmi dobrý čich a sluch, zrak není tak dokonalý

velmi bystrý

samec je větší, ale barevné rozdíly nejsou patrné


Biologie

žije podél zarostlých břehů vod, v hromadách dřeva i v lidských venkovských staveních

téměř výlučný masožravec, i když na podzim rád sbírá zralé sladké plody švestek apod.

loví všechny živočichy od větších druhů hmyzu až po mláďata užitkové zvěře

skladba potravy je závislá na místních a časových podmínkách, např. při přemnožení drobných hlodavců převládají v potravě hlodavci

v bažantnicích škodí sbíráním bažantích vajec

v místech, kde je větší výskyt divokých králíků, loví jejich mláďata, v lidských sídlištích hubí drůbež, sbírá vejce, u vody se živí žábami, drobnými rybkami apod., loví za soumraku a v noci

páření (kaňkování) je v březnu až dubnu

tchořice je plná 40 - 43 dnů a vrhá 3 - 8 tchoříčat v úkrytu pravidelně v květnu

mláďata jsou slepá 4 - 5 týdnů a po třech měsících se osamostatní

pohlavně dospívají v 9 - 10 měsících

k přebarvování dochází v dubnu a v říjnu


Chrup

3.1.3.1/3.1.3.2

Rozšíření v ČR a v Evropě

vyskytuje se téměř na celém území s výjimkou některých souvisleji zalesněných částí hor

v posledních deseti létech stavy tchořů značně klesly

Myslivecký význam

v době přemnožení polních hlodavců jsou pro zemědělství užiteční

zimní kožka je velmi hodnotná

v myslivosti, zejména na drobné zvěři, mohou způsobit škody

Lasicovití – Tchoř světlý (Mustela eversmannii Less.)


Pojmenování

samec - tchoř, samice - tchořice, mládě - tchoříče

Popis

válcovité, zavalité tělo s kratšími silnějšími běhy, kratší nepříliš velkou oháňkou a plochou hlavou

tělo 31 - 48 cm, ocas (oháňka) 11 - 21 centimetrů

hmotnost od 0,5 do 1,6 kg

je podobný tchoři tmavému, je však světlejší

zbarvení srsti je světle hnědé až žlutavé, běhy a konec oháňky jsou tmavé

hlasovým projev - pištění a kňourání u mláďat

velmi dobrý čich a sluch, zrak není tak dokonalý, je velmi bystrý

samec je větší, ale barevné rozdíly nejsou patrné


Biologie

obývá suché bezlesé oblasti v nížinách až pahorkatinách

téměř výlučný masožravec, i když na podzim rád sbírá zralé sladké plody

loví všechny živočichy, které zdolá, od větších druhů hmyzu až po mláďata užitkové zvěře, skladba potravy je závislá na místních a časových podmínkách, např. při přemnožení drobných hlodavců převládají v potravě hlodavci

v bažantnicích škodí sbíráním bažantích vajec

v místech, kde je větší výskyt divokých králíků, loví jejich mláďata

v lidských sídlištích hubí drůbež, sbírá vejce, u vody se živí žábami, drobnými rybkami apod.

loví za soumraku a v noci

páření (kaňkování) je v březnu až dubnu

tchořice je plná 40 - 43 dnů

vrhá v úkrytu pravidelně v květnu 3 - 8 tchoříčat

tchoříčata jsou slepá 4 - 5 týdnů a po třech měsících se osamostaní

pohlavní dospělost nastává v 9 - 10 měsících

k přebarvování dochází v dubnu a v říjnu


Chrup

3.1.3.1/3.1.3.2

Rozšíření v ČR

skutečný současný výskyt nebyl dosud zmapován

je zřejmé, že stavy tchořů světlých jsou velmi nízké

Myslivecký význam

v době přemnožení polních hlodavců jsou pro zemědělství užiteční

zimní kožka je velmi hodnotná

Lasicovití – Kuna (Martes)

Lasicovití – Kuna (Martes)

a) Kuna lesní b) Kuna skalní

1 - slechy, 2 - světla, 3 - čenich, 4 - ucelená náprsenka, 5 - přední běh, 6 - zadní běh, 7 - oháňka,

8 - vidličnatě rozdvojená náprsenka

Lasicovití – Kuna lesní (Martes martes L.)


Pojmenování

samec - kuňák, samice - kunice, mládě - kuně

Popis

tělo válcovité, protáhlé, často v nahrbené pozici, dlouhé 40 - 55 cm, ocas (oháňka) 23 - 28 cm

plochá hlava, větší kulaté slechy, hustou srst na oháňce, silné krátké běhy a ostré drápky

váha 0,8 - 1,6 kg

srst hnědě zbarvená s tmavším lesklým nádechem na hřbetě, podsadu má šedou a na hrdle žlutou až smetanově zbarvenou skvrnu (náprsenku), která se nevětví na běhy

tlapky má hustě osrstěné, hlavně mezi bříšky prstů

pohybuje se rychlými poskoky, velmi dobře šplhá po stromech, při hledání kořisti často panáčkuje

hlasový projev - vřeštění, při kaňkování se kuňáci ozývají pištěním a funěním

má dobrý čich, sluch a dobře vidí

kuňáci jsou větší, ale zbarvení není rozdílné

přebarvují v dubnu a v říjnu až listopadu


Biologie

obývá rozsáhlejších lesů (i větších parků) od nížin až po horní hranici lesa, je aktivní v noci

žije v korunách stromů, ve stromových dutinách, v lidským sídlištím, jehličnaté lesy (52 %), smíšené (43 %) a listnaté (5 %), na našem území v rozmezí 4 - 9 kusů/1 000 ha-1

potrava je smíšená s převahou složky živočišné, a to od hmyzu až zcela výjimečně po malé srnče

loví různé drobné hlodavce, veverky, ale i zajíce a králíky, holuby, sojky a v době snůšky vybírá vajíčka zvěře pernaté i ostatních ptáků, citelné škody může působit v bažantnicích

rostlinnou potravou živí se i různými bobulemi, borůvkami, malinami a jiným ovocem

kaňkuje v červenci a srpnu, kuňáci mezi sebou bojují

oba druhy kun se mezi sebou mohou křížit

kunice je plná 9 měsíců, ale 6 měsíců připadá na utajenou březost

klade (metá) v dubnu až květnu v dobře vystlaném doupěti (v dutině stromu) nebo v pelíšku

počet mláďat 1 - 6, po dobu asi 5 týdnů jsou slepá

kunice je kojí dva měsíce, v případě nebezpečí je přenáší v mordičce do bezpečí

po třech měsících se kuňata osamostatní

pohlavní dospělost v 15 měsících


Chrup

3.1.4.1/3.1.4.2


široce rozšířený druh se stálým výskytem na celém sledovaném území

v posledních létech je zaznamenán populační nárůst tohoto druhu

Myslivecký význam

v myslivosti hodnocena jako činitel biologické rovnováhy v přírodě a jako zdravotní policie

v honitbách s intenzívním chovem drobné zvěře (v bažantnicích) - druh velmi škodlivý

škody na zvěři a užitečném ptactvu, vyvažuje hubením hlodavců a škodlivého hmyzu

pro kvalitní kožku je kuna lesní velmi ceněna

Lasicovití – Kuna skalní (Martes foina Erx.)


Pojmenování

samec - kuňák, samice - kunice, mládě - kuně

Popis

válcovitý, protáhlý tvar těla, často v nahrbené pozici, plochou hlavu, větší kulaté slechy, velmi hustou srst na oháňce, silné krátké běhy a ostré drápky

tělo 40 - 50 cm, ocas (oháňka) 23 - 27 cm

hmotnost 0,8 - 1,5 kg

srst hnědá s nádechem do šeda, na hrdle bílá náprsenka, vidlicovitě se rozvětvuje na přední stranu běhů

tlapky nejsou tak hustě osrstěné, takže ve stopě vynikají lysá bříška prstů

charakteristický pohyb - jsou rychlé poskoky, velmi dobře šplhá po stromech i zdech

hlasový projev - vřeštění, při kaňkování kuňáci piští a funí

dobrý čich, sluch, dobře vidí

kuňáci jsou větší, ale zbarvení není rozdílné

přebarvují v dubnu a v říjnu až listopadu


Biologie

obývá půdy, skladiště, stodoly, hromady dřeva, kamení, v blízkosti lidských sídlišť od nížin do hor

potrava je smíšená - převaha složky živočišné - hmyz, vyjímečně zajíc, ovoce, bažanti

aktivní je především večer a v noci, ale často i ve dne

kaňkuje v červenci a srpnu, kuňáci mezi sebou bojují

kunice je plná 9 měsíců, 6 měsíců připadá na utajenou březost

metá v dubnu až květnu v dobře vystlaném doupěti, na půdách, v podkroví, 2 - 6 kuňat

kuňata jsou po dobu asi 5 týdnů slepá, kunice je kojí dva měsíce, v případě nebezpečí je přenáší v mordičce do bezpečí

po opuštění hnízda je kunice ještě po celé léto vodí a po třech měsících se kuňata osamostatní

pohlavní dospělost v 15 měsících


Chrup

3.1.4.1/3.1.4.2

Rozšíření v ČR

široce rozšířený druh se stálým výskytem na celém sledovaném území, možná s výjimkou rozsáhlých, souvisle zalesněných území

v posledních létech se rozšiřuje i do velkých měst a celková populační hustota se ročně zvyšuje

Myslivecký význam

v myslivosti hodnotíme jako činitele biologické rovnováhy v přírodě a jako zdravotní policii

v honitbách s intenzívním chovem drobné zvěře (bažantnice) - druh velmi škodlivý

škody na zvěři a užitečném ptactvu vyvažuje hubením hlodavců a škodlivého hmyzu

v městských aglomeracích je vítaným predátorem městských populací holubů

pro kvalitní kožku je kuna skalní ceněna

Lasicovití – Jezevec lesní (Meles meles Linn.)



Pojmenování

samec - jezevec, samice - jezevčice, mládě - jezevče

Popis

výška v kohoutku je 28 - 32 cm

tělo zavalité, hlava zašpičatělá, na podzim, kdy je tzv. zasádlený, je robustní

běhy jsou krátké s dlouhými silnými drápy (pazoury)

tělo jezevce 65 - 75 cm, jezevčice 62 - 70 cm, ocas (štětec) 11 - 19 cm

pod štětcem pachová žláza - sádelník, v které má sekret pro značení svého území

hmotnost - 11 - 20 kg, jezevčice 6 - 15 kg, před zimou výrazně vyšší než na jaře

srst šedožlutá s černými a bílými konci, hrubá a štětinatá

hlava bělošedá se dvěma černými pruhy přes světla

břicho a běhy jsou černé a štětec je šedobílý

charakteristický pohyb - chůze, drobný klus a skoky

mručí, při sbírání žíru funí a mlaská

velmi dobrý sluch, nepříliš dobrý čich a špatný zrak


Biologie

lesní oblasti, které se střídají s polními kulturami a sady, kam koncem léta velmi rád chodí na ovoce

vyhledává členitý terén, nejraději s jižní expozicí, kde si vyhrabává nory rozsáhlé a hluboké - hrad

v brlohu si vyhrabou kotel pro odpočinek přes den a přes zimu

potrava smíšená, na jaře a v létě převládá složka živočišná (hmyz, zvláště jeho larvy, měkkýši, drobní savci, vejce ptáků hnízdících na zemi, čerstvě kladená mláďata), plody a semena (spadané ovoce, bukvice, žaludy, klasy obilí a palice kukuřice), kořínky a hlízy, hnízda čmeláků a vos

žijí společným rodinným životem, páry vydrží až do příštího chrutí a často se v norách navštěvují

na zimu se ukládají na 3 - 4 měsíce k zimnímu spánku, který však častěji přerušují

páření (chrutí) nepravidelné, květen - srpen - říjen, u mladých jedinců leden - červen

jezevčice je plná 7 - 8 měsíců, z toho asi 5 měsíců je utajená březost

pravidelně v únoru až březnu vrhá v brlohu 3 - 5 jezevčat

jezevčata jsou lysá a 4 - 5 týdnů slepá

jezevčice je kojí 8 týdnů, a pak je bere na první lovy

po šesti měsících se mláďata osamostatňují

pohlavní dospělosti dosahují ve 12 - 15 měsících

přebarvují v dubnu až květnu a v září až říjnu


Chrup

3.1.4.(3).1/3.1.4.(3).2


rozšířen po celém území

Myslivecký význam

v intenzivním mysliveckém hospodářství (bažantnice) může být škodlivý

požíráním drobných hlodavců, vývojových stadií škodlivého je prospěšný a zasluhuje si ochranu

Lasicovití – Vydra říční (Lutra lutra L.)


Vydra říční

1 - světla, 2 - čenich, 3 - vous, 4 - přední běh, 5 - zadní běh, 6 - prut




Pojmenování

samec - vydrák, samice - vydřice, mládě - vydře

Popis

výška v kohoutku 25 - 29 cm, vydrák je větší než vydřice

stavbou těla je přizpůsobena životu ve vodě

trup je válcovitý, hlava zploštělá, tupě zakončená, nozdry jsou uzavíratelné kožními záhyby

malé slechy, které může ve vodě rovněž uzavřít

mezi prsty má plovací blány

tělo 57 - 80 cm, ocas (prut) 30 - 55 cm

váží 5 - 12 kg

srst hnědá, matně lesklá, s hrubými přiléhavými pesíky a hustou podsadou

charakteristický pohyb - plazivý rychlý klus, velmi dobře plave a potápí se

mručí, ve zlosti vřeští, v nebezpečí brečí, při kaňkování piští, často vydává daleko slyšitelný hvizd

dobře vidí, ve vodě se orientuje i hmatovými vousy, které má nad světly a po stranách čenichu

je velmi ostražitá


Biologie

je vázána na vodní toky s čistou, bohatě zarybněnou vodou

v březích řek a potoků si vyhrabává doupata, kterých má ve svém lovišti několik

z doupat vede nora, které se říká výjezd, přímo do vody

větrací nora, která není nikdy zaplavena, se nazývá průduch

území, které vydra obývá, je značně velké a podél toku bývá více než 10 - 15 km dlouhé

potrava - pouze živočišná složka - loví hlavně ve vodě (ryby, raci, žáby, drobní savci)

žije samotářsky, skrytým životem, s aktivitou převážně noční

kaňkování probíhá v únoru a březnu, i v jiném ročním období (je ovlivňováno dobou tření ryb)

vydřice je březí 59 - 63 dnů, avšak v případě utajené březosti 8 - 10 měsíců

v dubnu až květnu vrhá v doupěti 2 - 3 vydřata

vydřata jsou po dobu 4 - 5 týdnů nevidomá, vydřice je kojí čtyři měsíce

po šesti měsících se mladé vydry osamostatní

pohlavní dospělost ve 12 měsících

přebarvují v dubnu až květnu a říjnu až listopadu


Chrup

3.1.4.1/3.1.3.2


od západního podhůří Šumavy přes Novohradsko, Třeboňskou pánev na Českomoravskou vysočinu, podél hlavních toků na jižní Moravu a do západních i středních Čech

na Českolipsku a na severovýchodní Moravě v oblasti Beskyd, Javorníků a Hostýnsko-vsetínské hornatiny

Myslivecký význam

pro myslivost je celkem indiferentní

na celém území je přísně chráněna


A - schéma vydřího doupěte

B - přední běh

C - zadní běh

Zdroje

HROMAS, Josef a kolektiv. Myslivost. Písek: Matice lesnická, 2008, ISBN 978-80-86271-00-2.

Liebl, František. Myslivost v obrazech I. díl – Zoologie. Praha: Tomos, reklamní agentura Černá růže

Forst, Pavel a kolektiv. Myslivost. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1983

Forst, Pavel a kolektiv. Myslivost. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1975

Bergl, Jaroslav a kolektiv. Myslivost. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984

Mottl, Stanislav a kolektiv. Myslivecká příručka. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1970

Vach, Miloslav a kolektiv. Myslivost. Neuvedeno. 1996.

Str. 8 KJETIL. wikipedia.cz [online]. 25. 10. 2006 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fd/Leefgebied_hermelijn.jpg>.

Str. 9 HILLEBRAND, Steve. wikipedia.cz [online]. 29. srpna 2006 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/98/Mustela_erminea_upright.jpg>.

Str. 9 SPALDING, Amy. wikipedia.cz [online]. March 20, 2012 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://theamyspalding.com/2012/03/21/dream-pets/stoats/>.

Str. 10 LAW, Keven. wikipedia.cz [online]. 17. srpna 2008 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e3/Mustela_nivalis_-British_Wildlife_Centre-4.jpg>.

Str. 15 THYSSEN, Malene. wikipedia.cz [online]. 31. července 2005 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/60/Ilder.jpg>.

Zdroje

Str. 18 MYSID & IUCN. wikipedia.cz [online]. 7. listopadu 2010 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ea/Mustela_putorius_distribution.svg>.

Str. 25 KROPIVNIK, Dani. wikipedia.cz [online]. říjen 2006 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/ff/Martes_martes_crop.jpg>.

Str. 28 ORIGINAL UPLOADER WAS JÜRGEN AT NL.WIKIPEDIA. wikipedia.cz [online]. 2005-02-08 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b7/Leefgebied_boommarter.JPG>.

Str. 29 NEUVEDEN. images.google.com [online]. [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://images.google.com/imgres?q=Kuna+skaln%C3%AD&hl=cs&biw=1600&bih=775&tbs=sur:fmc&tbm=isch&tbnid=Ma1mvwOuk6_GEM:&imgrefurl=http://www.jestemnaptak.pl/artykul/zwierze-tygodnia/kuna-domowa&docid=td0nS5qNOUkwUM&imgurl=http://www.jestemnaptak.pl/public/article/org/kuna-domowa_1603453284.jpg&w=750&h=500&ei=RGWCUMz4OobOswa41oAo&zoom=1&iact=hc&vpx=389&vpy=378&dur=4555&hovh=183&hovw=275&tx=104&ty=72&sig=114297665553917414027&page=1&tbnh=147&tbnw=215&start=0&ndsp=29&ved=1t:429,r:8,s:0,i:130>.

Str.34 HERO, Badger. wikipedia.cz [online]. 15. září 2003 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/10/Badger-badger.jpg>.

Str.37 PEMBERTON, Craig. wikipedia.cz [online]. 3. 7. 2011 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/48/Meles_meles_range_map.JPG>.

Str. 40 DBHACK88. wikipedia.cz [online]. 7. července 2007 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/89/Loutre2.jpg>.

Zdroje

Str. 41 FACTUMQUINTUS. wikipedia.cz [online]. 30. April 2005 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/Fischotter_Lutra_lutra1.jpg>.

Str. 44 ME. wikipedia.cz [online]. 14 December 2009 [cit. 20.10.2012]. Dostupný na WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/14/European_Otter_distribution.png>.

Zdroje

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Petr Ťulpík.

Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

Date post:	16-Oct-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu ... · Lasicovití - Lasice...

Documents