Vůle

Vůle

• Schopnost chtění a z něho vyplývajícího jednání

- Proces velmi blízký motivačním tendencím- Má kromě jiného i citový a energizující náboj

(cíl je hodnocen jako něco žádoucího a jeho představa vyvolá citovou odezvu)

- Velmi složitá osobnostní vlastnost získaná tlakem sociálního prostředí (rozvoj od dětství)

- Vznik z důvodu nutnosti protiváhy pudových sil

Vůle II.

• Kromě citově podmíněného chtění zahrnuje také motivy vyššího řádu

• Umožňuje volbu obecně hodnotnější varianty chování i její realizaci

• Regulace lidského chování jinak než aktuálním uspokojením

Volní autoregulace

• Není založena na motivujícím a aktivizačním účinku příjemných pocitů

• Vztah motivů vyššího řádu k uspokojení je komplikovaný – eventuální uspokojení nemusí být jednoznačné (nebo je odloženo do vzdálené budoucnosti)

• Někdy dokonce to vypadá, že není žádné – subjektivně dokonce mohu tratit (př. učím se a nejdu na fotbal)

Volní autoregulace II.

• Z důvodu nedostatečné regulační kompetence citového prožívání

• Všechny důležité životní aktivity ale nejsou regulovány vůlí – např. zautomatizované činnosti (méně náročné na energii =) výhodné)

Hlavní aspekty a významy vůle

1) - představuje komplexní vlastnost zajišťující vývojově nejvyšší úroveň sebekontroly a seberegulace – projev především:

a) Vědomým sebeovládáním (nevhodných impulzů)

b) Vědomým prosazováním (žádoucích impulzů)

c) Zahrnuje uvědomění vlastní aktivity, relativní svobody při její volbě a zároveň vědomí odpovědnosti

Hlavní aspekty a významy vůle

2) - vůle je významná integrující složka osobnosti

• Vázána na relativně stabilní hodnotový systém osobnosti (vyplývá z toho i postoj ke světu) a na sebehodnocení

• Základní kritérium pro rozhodování a další volní aktivity (stabilita a kontinuita v čase)

• Přispívá k souladu a kontinuitě v sebepojetí

Volní aktivita

• 3 základní složky

1) Vědomé rozhodování a vědomí vlastního rozhodnutí (tj. volba určité cíle)

2) Vědomá volba prostředků

3) Vědomí průběhu jednání

Volní aktivita II.

Probíhá na dvou úrovních:

a)V oblasti psychické činnosti

b)V oblasti reálné, fyzické činnosti

Subjektivně se projevuje pocitem chtění a později konkrétním úmyslem dosáhnout cíle

V aktuálním procesu lze rozlišovat 2 fáze (rozhodování a realizace)

Fáze rozhodování

• Je iniciována pocitem chtění nebo nutnosti zvolit si cíl

• Lze rozlišit 2 krajní varianty:

a)Volba jednoho ze dvou či několika často protikladných motivů různého významu (př. jak utratím své peníze – libost nebo povinnost?)

b)Aktivní hledání motivu, který by mohl fungovat jako cíl a vyjadřoval by (na sebe subjektivně kladené) požadavky – př. rekvalifikace, ale nevím, jak to udělat

Fáze rozhodování II.

• V procesu volby cíle se uplatňují:

- různé osobnostní vlastnosti (př. temperament)

- zkušenost

Fáze rozhodování III.

• Aktuální rozhodování závisí na:

a) Intelektových funkcích (rozumovém zhodnocení různých cílů)

b) Emocionální složce (osobní citový význam cíle – př. blokující prožitky – překonávám je, nebo stimulující)

c) Hodnotové hierarchii (uspokojení subjektivně významnějších cílů)

Fáze rozhodování IV.

• Volba motivů:Mezi aktuálními potřebami (a tím i motivy) může

docházet k různým variantám vztahů (např. protichůdné vyvolají konflikt)

- 2 základní modelové situacea) Konflikt motivů, kdy vítězí aktuálně silnější

motiv (kvantitativní převaha)b) Volba mezi 2 motivy z nichž jeden je pro

člověka osobně významnější (je výše v hierarchii hodnot – kvalitativní převaha)

Fáze rozhodování V.

• Vliv zátěže volby:

- Nerozhodnot

- Nejistota

- Napětí

- Úzkost

- Tendence vytvářet si vnitřní konflikty ve větším měřítku než je obvyklé

Fáze rozhodování VI.

• Konflikty motivů:

a)Konflikt cílů

b)Konflikt prostředků (prostředek k dosažení žádoucího cíle by měl splňovat následující 2 parametry:

1) měl by být realizovatelný

2) měl by být přijatelný z hlediska norem společnosti

Co je to konflikt?

• Konflikt – latinsky conflictus = srážka)

• Rozklad – con + fligo (udeřit, narazit) =) confligere = někoho udeřit, zasáhnout (v boji)

• Konflikt = střetnutí dvou nebo více zcela nebo do určité míry navzájem se vylučujících či protichůdných snah nebo tendencí

Základní druhy konfliktu

• Intrapersonální

• Interpersonální

• Skupinové

• Interskupinové

Zvláštní případ – konflikt jedince se skupinou

Dělení konfliktů podle jejich psychologické charakteristiky

• Dělí se podle základní převládající psychologické charakteristiky

• V praxi vždy konflikty smíšené – ale jeden motiv převládá

- Konflikty představ

- Konflikty názorů

- Konflikty postojů

- Konflikty zájmů

Konflikty představ

• Představa vzniká na základě vnímání a poznávání (zpracování počitků a vjemů)

• Rozdíly v představách vznikají díky mnoha faktorům, např.:

- Zájem- Očekávání- Předsudky- Fantazie- atp.Konflikty představ lze řešit ujasněním pojmů a jejich

významů, zřetelnou a jasnou komunikací, vhodnými otázkami

Důležitost tolerance

Konflikty názorů

• Názor – spojení představy s hodnotícím soudem (Praha je velká, krásná a rušná)

• Názor – logicky subjektivně zdůvodněný soud• Názory významně ovlivňuje hodnotová orientace

(žebříček)• Konflikt názorů je složitější a obtížněji řešitelný než

konflikt představ• Řešení konfliktů názorů: testování názorů (experiment

atp.), dotazem na odborníka či autoritu, nahlédnutím do normy, hlasováním atp.

• Předpoklad je dobrá vůle řešit konflikt objektivně

Konflikty postojů• Postoj = názor zabarvený osobním citovým vztahem (př.

líbí X nelíbí, přitahuje X nepřitahuje atp.)• Vstup emoční stránky – výrazné ztížení řešení a eskalace

rozporu• Vznik postoje: vyvození závěru ze dvou premis ( př. 1)

Lidé s kulatým obličejem jsou upovídaní; 2) upovídané lidi nemám rád)

• Odlišnost postojů je umocněna odlišnostmi představ a názorů a jejich kombinacemi!

• Řešení ovlivňuje i mnoho dalších faktorů, např.:- Vliv různých charakteristik partnera v konfliktu na změnu

mého vlastního postoje- Vliv druhu, charakteru a povahy sdělované zprávy (jak se

to podá)- Vliv sociálního prostředí (mezi čtyřma očima, před lidmi atp.)

Řešení konfliktů postojů

• Citlivě vnímat neverbální projevy partnera a dát si pozor na svoje

• Neútočit na sebevědomí a zásadní zájmy partnera (mohu vyhrát logický boj, ale utrpím ohromnou emocionální újmu)

Konflikty zájmů

• Nejvyšší stupeň konfliktu (já nebo ty, nelze řešit k naprosté spokojenosti obou stran)

• Klasický příklad konfliktu zájmů – souboj

• Řešení - velice složité

Smíšené konflikty

• Konflikt zájmů v pozadí konfliktu názorů (př. pozdní příchod dítěte domů – ono si nemyslí, že by to bylo pozdě zájem se dobře bavit a zájem o bezpečí)

• Konflikt zájmů v pozadí konfliktu představ (př. čichám ke květině a majitel si myslí, že ji chci utrhnout)

• Konflikt postojů v pozadí konfliktu názorů (př. lékař doporučuje otužování – já jsem radikálně proti – je mi to krajně nepříjemné)

• Konflikt představ a zájmů v pozadí konfliktu názorů (př. nesprávně se domnívám, že nový mzdový systém ve firmě – moc toho o něm nevím – sníží můj výdělek = hádám se o to, že je nespravedlivý)

Realizační fáze- je období, ve kterém se jedinec pokouší

dosáhnout žádoucího cíle- Uplatňují se tu různé prostředky- Základní charakteristické znaky:

a)Realizační fáze nemusí po rozhodnutí nutně nastat – relativně samostatná složka jednání

b)Uplatňují se jiné volní vlastnosti než u rozhodování

c)Realizační fáze může mít velmi variabilní časové rozpětí

Realizační fáze II.

• Realizační fáze vyžaduje určitou dávku energie (psychické i fyzické) – psychicky je její náboj vyjádřen v prožitku napětí, které provází chtění a úsilí

• Síla vůle se může projevovat:

a)Tlumivě (potlačení impulzu směřujícího k negativní aktivitě)

b)Aktivizujícím způsobem

Realizační fáze III.

• Další aspekty realizační fáze:1)Realizace určitého rozhodnutí může být

dlouhodobá a nesnadná; člověk musí překonávat překážky

2)Původní rozhodnutí není realizovatelné a je třeba je změnit nebo přizpůsobit vnějším podmínkám

3)Význam má i zvyková složka (v případě převážení to již není volní aktivita)

Volní vlastnosti

• Vůle byla mnoha výzkumy potvrzena jako samostatná vlastnost (již od roku 1915) – faktor vůle X faktor emocionality

• Vůle není jednoduchou, ale složenou vlastností s mnoha dílčími faktory velké rozmanitosti

Volní vlastnosti II.

1) Vlastnosti aktivní vůlea) Rozhodnost a ráznostb) Iniciativnost a činorodostc) Pružnost vůle2) Vlastnosti pasivní vůlea) Stálost, odolnost, neovlivnitelnostb) Vytrvalostc) Sebevláda a sebekázeň

Volní vlastnosti III.

• Mezi lidmi existují velké individuální rozdíly (kvalitativní i kvantitativní) – vliv temperamentu atp.

• Vůli jako osobnostní dispozici nelze jednoznačně vymezit (patří stejně tak mezi schopnosti jako mezi tendence)

• Vůle pro svoji aktivizaci potřebuje podnět, který souvisí s:

a)Aktualizací nějaké potřeby

b)Racionální i emoční podporou volního úsilí

Volní kompetence

• Rozvíjejí se postupně:

a)V závislosti na rozvoji rozumových schopností

b)V závislosti na úrovni socializačního vývoje

Schopnosti

Schopnosti

- Jsou předpoklady k určité aktivitě (k výkonu, který zpravidla má určitý adaptační význam)

- Lze je interpretovat jako naučené dispozice, které vznikají na základě vrozených, geneticky podmíněných dispozic

- Mohou, ale nemusí být dále využívány

Schopnosti II.

• Lze je definovat prostřednictvím úrovně osobního výkonu jedince v určitém druhu činnosti. Může jít o:

a)Schopnost reprezentovanou aktuálně dosaženou úrovní výkonu

b)Maximální možnou úroveň výkonu

Schopnosti III.

- Lze je pojímat jako obecné předpoklady

- 3 základní skupiny

1)Komplex schopnosti vnímání

2)Komplex psychomotorických schopností

3)Inteligence

Děkuji za pozornost