Vypravování

Nebezpečí se vynořilo z mořeJste u moře a milujete dlouhé plavání do šíra. Plavete a plavete a pořád je to krásné. Protože jste díky své povaze poněkud ne­opatrná, vydáte se do toho šíra sama (hle, vidíte, jde o ženu).

Obzor před vámi šeptá plav dál, plav dál - a když se otočíte, ejhle, břeh za vámi už se zmenšil a přikrčil, a teď si nahodil dokonce i lehký opar dálky, teď je pro vás bez lidí a tichý. Okamžik blahého osvobození od všech obvyklých pout. Okamžik jednoduché živočišné radosti z vody, modra oblohy, samoty.

Ale tu to najednou přijde. Náhle vás zevnitř sevře podivný pocit, který rychle prorůstá celým tělem, až vás drapne za srdce a stane se rázem zmíta­nou úzkostí. Kolem dokola, kam oko dohlédne, děsivé, hrůzné tuny vod, ne­lidské ticho a nikde ani človíčka. Úzkost letí к hrdlu a už už se po něm sápe jako neviditelná příšera s beztvarými mokrými tlapami. Naštěstí je tu s vámii kamarád rozum, který se vzápětí zapne na plné obrátky a velí klid, jen žád­nou paniku, takhle by nás ještě klepla pepka.

Otočíte se zpátky ke spásnému záchrannému břehu - a hezky pomalu raz, dva, jen žádné kvaltování, myslet si, že plavu v bazénu, pěkně dýchat do vo­dy, a jen uvidím nějakého plaváčka, šup к němu, hned se budu míň bát! A opravdu to jde lip. Svaly se trochu uvolnily, dráp strachu trochu povolil. Moc nekoukám ke břehu, neměřím si dálku ke břehu a v duchu si chci zpí­vat, třeba hej, hore háj, dolů háj. To rozum velí - odlehčit situaci. A hele, ko­nečně se objevil i plaváček! Zaplatpánbůh, zamířím к tomu frajerovi, který asi taky zapomněl, kolik má kolem sebe vody, vida, on už mě taky uviděl, plave ke mně, zazubím se na něj. Je to opálený statný mužský a asi nějaký šprýmař, jako žertem na mě šplouchl vodu, směju se, žádnou sprchu nepo­třebuji, tady je vody dost. Mluvím na něj, ale ten člověk na slova nereaguje, nejspíš nerozumí česky. Připlave ještě blíž s podivně neúčastným úsměvem a dloubne do mého ramene. Podpluje a zase se zasměje. Teď mě najednou polil pot. Oči toho člověka nevěstí nic dobrého. Snažím se nasadit tempo a dále od něho a ke břehu. Aleje to zdatný plavec. Několika tempy je u mne, položí jemně svou tlapu na mou hlavu a zprudka ji na vteřinu strčí pod vo­du. Vynořím hlavu, zeširoka dýchnu a s hrůzou vykřiknu: „Nechte mě být!“ Podplul, teď plave těsně vedle mě, kope mě lehce nohou do boku. A znovu a ještě. Vytrvale, zálibně se šklebí a zase po mé hlavě, sotva stačím uhnout. Ten člověk je nejspíš nějaký úchylný blázen! Znovu mi potopil hlavu, teďo trochu hloub a na dýl, a když pak zoufale lapám po dechu, tiše a zlověst­ně se pochechtává.

50

V tu chvíli zahlédnu motorovou lod. Žene se pěkný kus od nás vesele po hladině a já jí začnu mávat a volat, haló, haló, sem! Letí mi hlavou. Pocho­pí to? Co když si myslí, že tu ve vodě dovádějí dva zamilovaní? Na loďce si to nejspíš opravdu myslí, taky mi mávají, ale přece jen - ano, přece jen se člun trochu stočil směrem к nám. To stačilo, aby se ten neznámý rozmyslel. Otočil se a rychlými tempy se ode mne vzdaluje.

A já přidávám a přidávám, plavu tak jako nikdy. Jak stroj. Jako vymrště­ný disk. Motorová loďka se vrátila do původního směru, teď už to ale neva­dí, už jsem dost daleko od hrůzného topiče, teď už se dokonce blízko mne prošmiklo šlapací kolo a tamhle už se pohupuje pestrá matračka s opalující se dámou a já už klidně plavu do mělčiny. Dno pod nohama. Vřískot dětí. Polooblečená opálená i sýrová těla. Když vyjdu poloomámená z vody a do­jdu к našemu stanovišti, hrají se tam zrovna karty. „Sis prima zaplavala, že jo,“ řekne muž, který ke mně patří, „bylas tam nějak dlouho.“ „Prima,“ ří­kám stručně. A vnímám měkké písečné bezpečí pod nohama a nádheru lid­ského houfu kolem. (Podle K. Koževnikové z knihy Aby řeč nestála)

1. To bylo trochu nepříjemné dobrodružství. Řekněte, zažili jste už něco takového, že se vám strachem zastavilo srdce? Nemáme ovšem na mysli vrtání či trhání zubu! Spíš skutečné dobrodruž­ství. Vyprávějte. A třeba nejen své zážitky, ale i takové, které zná­

te zprostředkovaně.1.1 Setkali jste se někdy se situací, že někdo nevhodně žertoval a zapříčinil

svým chováním nehodu, újmu na zdraví? Vyprávějte. Jaký máte na takovou „legraci“ názor?2. Zpracujte osnovu vypravování K. Koževnikové, vymezte dějové složky,

úvod a závěr.2.1 Přečtěte výrazně partii, kterou považujete za vyvrcholení děje, a označ­

te část, ve které dochází ke zlomu (situace se obrací к lepšímu).3. Všimněte si jazykových prostředků typických pro vypravování, volených

autorkou tak, aby bylo vypravování pestré, zajímavé, napínavé. V těchto ja ­zykových prostředcích spočívá styl autora.

3.1 Vypravování je děj. Hledejte v textu přiléhavá dějová slovesa a zkuste vysvětlit, proč hledáme nejdřív právě slovesa, a ne třeba pěkná a výstižná podstatná nebo přídavná jména.

3.2 Pátrejte po citově zabarvených slovech, po citoslovcích, lidových rče­ních, hovorových výrazech.

3.3 Hledejte v textu výstižná přirovnání. Charakterizujte je.3.4 Přečtěte ty partie, ve kterých autorka volí и sloves tvary přítomného ča-

51

su místo minulého. Zkuste několik takových vět převést do minulého času. Jak se text změní?

3.5 Zkuste najít slova užitá v přeneseném významu a synonymní výrazy. Vy­pište je.

3.6 Vyhledejte věty neúplné a větné ekvivalenty. Utvořte z nich věty úplné a dvojčlenné. Jak se text změní?

3.7 Najděte ve vypravování přímou řeč a změňte ji v nepřímou. Co je vý­raznější — řeč přímá, nebo nepřímá?

Máme Oscar a!Máme Oscara a máme radost! Toho posledního nám obstaral Ji­ří Menzel před 29 lety za Ostře sledované vlaky a toho součas­ného v roce 1997 Jan a Zdeněk Svěrákoví za Kolju. A ruský

chlapec Kolja, vlastně Andrej Chalimon, nás bude chvíli zajímat. V době na­táčení mu bylo pět let.

Nemyslete si, že to má takový malý herec jednoduché! Vypráví Jelena Chalimonová, Andrejova maminka:

„Teď už vím, že to byl záměr, ale ze začátku, v době, kdy jsem ani neznala scénář Kolji, to bylo strašně bolestné. Všichni okolo nás začali udržovat schválně odstup, aby nemohla vzniknout přátelská atmosféra, protože scénář vyžadoval smutné, rozbolestněné dítě. Když měl Andrej plakat ve scéně v kině, rozdupal před ním asistent autíčko, které mu předtím ukazovali, a Andrej doopravdy položil čelo na zábradlí, a to nebyl herecký výkon, on doopravdy plakal a já měla v tu chvíli chuť je za ten trik zabít.

Ještě horší to bylo, když se připravoval výstup ve vaně, kde Kolja telefo­nuje babičce (místo telefonu používá sprchu), a já, aby byl smutný, jsem mu lhala. Řekla jsem mu, že hraje mizerně a že nás kvůli tomu pošlou domů, že už nám zabalili kufry. Bylo mi strašně, když jsem mu říkala tu lež, protože Andrej doopravdy trpěl. A jeden z asistentů režie ještě zahrál, že mi hrozí, a bylo vidět, jak se Andrej cítí bezmocný, že nemůže mamince pomoci. Dí­vala jsem se na něho, jak tam chudák sedí nahý ve vaně, a plakala jsem s ním. A tehdy jsem se do syna podruhé zamilovala, už ne jako do svého dí­těte, ale jako do vzácného človíčka, a když jsem se mu pak omlouvala a vy­světlovala, že je to prostě práce, bylo mi nesmírně hořko.

Zajímavá byla také scéna z výslechu na StB. Bylo zapotřebí, aby Andrej zahrál hlubokou nenávist к vyšetřovateli. Z toho důvodu mu objasnili, že ten člověk chce Zdeňka (Svěráka - filmového nevlastního tatínka Kolji) zavřít do vězení. Andrej požádal, aby mu ukázali celu. V ní zůstal dvacet minut a po návratu pojal к herci, který hrál příslušníka StB, tak hlubokou nenávist, že si s ním odmítl sednout do autobusu cestou na promítání do České Lípy.

52

Dalo to hodně přemlouvání, než byl nešťastník vzat na milost a navázal s An­drejem přátelství.

Myslím, že po těchto zkušenostech se stal z Andreje herec. Pochopil, co se od něj žádá, a začal hrát.

Jsem ale přesvědčena, že to, co si chlapec při natáčení vytrpěl, mu po­zdější vztah se Zdeňkem Svěrákem bohatě vynahradil. Málokterý chlapec má takové štěstí, aby mohl dlouhé hodiny trávit s tak laskavým a moudrým člověkem. To, co mu dal Zdeněk do života, jak si s ním hodiny vyprávěl, je nesmírně cenné. Andrej v něm našel druhého tátu, kterého mu může každý závidět. U něho nakonec získal pocit bezpečí a přesvědčení, že všechno smutné nakonec stejně skončí dobře. (Podle P. Čírtka z Magazínu Práva)

4. Srovnejte obě ukázky vypravování (Nebezpečí se vynořilo z moře a Máme Oscara!). Která z ukázek víc odpovídá tomu, jak si my běžně mezi sebou vypravujeme a sdělujeme své zážitky? Která má spíše umělecký charakter?

4.1 Zkuste připsat závěr vypravování o Koljovi či, chcete-li, o Andreji Cha- limonovi. Možné náměty:

Význam udělení Oscara českému filmuPráce Zdeňka a Jana SvěrákovýchOdezva udělení Oscara v médiích (novinách, časopisech, televizi, rozhlase)

4.2 Viděli jste Kolju? Čím právě vás tento film zaujal? Nebo máte rádi j i ­ná zaměření filmu - snad scifi, milostné filmy, nebo bláznivé (crazy) kome­die? Zpracujte osnovu filmu, který vás zaujal, a podle ní vypravujte.

4.3 Vyberte a přečtěte věty, ve kterých Jelena Chalimonová někoho hodno­tí — charakterizuje. Do kterého slohového útvaru byste tyto věty zařadili (do popisu, výkladu, líčení...)?

4.4 Najděte v obou ukázkách prvky jiných slohových postupů.5. Podívejte se doma do své knihovny a vyhledejte si v některé dobrodruž­

né knize vypravování. Hledejte v něm prvky popisné a úvahové. Dívky budou hledat třeba raději v milostných románech nebo v časopisech, kde bývají rovněž zajímavá vypravování.

6. Můj strýček kovboj je název hry Miroslava Horníčka. O ní M. Horníček vyprávěl v časopisu Víkend. Ale vlastně ne o hře, nýbrž přímo o svém strý­ci Františkovi.Nám se věty ve vypravování poněkud pomíchaly. Sestavte znovu vypravová­ní tak, jak ho pro časopis připravil M. Horníček, a pak ho přečtěte. (Věty si můžete tužkou očíslovat.)

Chytili ho až někde u hranic s Polskem a nasadili mu takové úzké okovy na ruce, říkalo se jim špangle.

53

Když dozrával, tak se rozhodl, že pojede do Ameriky.Vrátil se, byl tedy odveden na vojnu.Už ve svých pubertálních letech utíkal vpodvečer z domova a spal někde

pod širákem.Po čtyřech letech se vrátil, tatínek vzpomínal, že když vešel, tak ho ne­

mohli poznat, protože měl široká ramena a ještě širší klobouk.To ještě bylo Rakousko-Uhersko.U dragounů ovšem strašně zlobil, ukradl koně, vyházel hlídku okny z hos­

pody a s tím koněm ujel.Tatínek měl tři bratry.On se z těch okovů dostal, protože prý měl velice úzká zápěstí.V Americe se usadil v Texasu.František tady strávil po vojně ještě tři roky, a protože vycítil, že se blíží

první světová válka, vrátil se do Texasu, kde v šedesátých letech zemřel. Jeden z tatínkových bratrů, František, byl kluk značně divoký.Protože se vyznal v koních - byl to kovboj - , dostal se na vojně к dra­

gounům.7. Jednočlenné věty navozují ve vypravování napětí. Změňte věty dvojčlen­

né v jednočlenné nebo ve větné ekvivalenty.Jsi tu, Richarde? Kluci, slezte z toho stromu. Jděte rychle domů. To je zname­nité! Rád bych platil. Toto je náměstí Jana Palacha. Babička mívá bolesti v zá­dech. Jeďte opatrně. V učebně se rozhostilo ticho. Sníh padal velice hustě. Vzor: Jsi tu, Richarde? - Richarde?8. A teď opačně. Z vět jednočlenných a větných ekvivalentů tvořte věty

dvojčlenné.V létě od hor příjemně chladilo. V listopadu poprvé sněžilo. Škoda! Loni v březnu bylo chladno. Popleto! Nerušit. V nových tretrách se dobře běhái skáče.Vzor: V létě přicházel od hor příjemný chladivý vítr.9. Změňte řeč nepřímou v přímou. Dejte pozor na to, jak přímou řeč zapi­

sujeme.Matka domlouvala Janě, aby byla opatrnější. Jana slibovala, že si příště dá pozor. Na nádraží hlásili, že rychlík z Bratislavy přijede na třetí nástupiště. Ptal jsem se informátora, kde na výstavě najdu Saudkovy fotografie. Petr se obořil na Honzu, aby těch vtipů nechal. Školník upozorňuje, že je poškozen odpad. Pak volá instalatéry, aby přišli závadu odstranit. Jana volá na Evu, aby pozdravovala sestru.Vzor: Matka domlouvá Janě: „Buď opatrnější.“10. Anekdotu převeďte do řeči nepřímé (je-li třeba, text upravte) a posuďte, která verze se vám líbí lépe.„Tak, děti, teď jsem vám vysvětlil protiklady,“ pravil pan učitel ve škole.

54

„Může mi někdo říci nějaký příklad?“„Ano,“ hlásí se čilý Jindra, „když si například hrobař vezme porodní asi­stentku.“IL. Použijte následující slovesa к vytvoření souvislého celku - vypravování: odjet, ubytovat se, prohlédnout, vrhnout se, zaplavat si, zavadit, vyděsit se, odstranit, vzít s sebou, vylézt, najít, vypravovat, odvézt si.12. Následující řadu synonymních sloves vhodně použijte v různých větách (slovesa můžete použít i v přeneseném významu):bouchnout, udeřit, prásknout, uhodit, třísknout, bacit, praštit, zabušit, mlátit, tlouct, zastřelit, bouřit (např. zabušením na dveře).13. Totéž, udělejte s přídavnými jmény:bláznivý, pošetilý, nerozumný, potrhlý, ztřeštěný, posedlý, zbrklý, výstřed­ní, pomatený, nepříčetný, nesmyslný.14. Pozorně si přečtěte následující text a hledejte v něm faktické, významo­vé chyby.Popletený příběhByl jsem sám doma. Je mi už 12 let, takže mě nikdo nemusí hlídat. Ale dve­ře si raději vždycky zamknu a v oknech jsou dokonce mříže, protože bydlí­me v přízemní vilce. Četl jsem chvíli, pak jsem se trochu učil, protože ted v deváté třídě jsou na nás dost velké nároky. Z učení mě vyrušilo klepání na dveře. Protože už nebylo ani na krok vidět, maminka rozsvítila a šla otevřít. Byla to paní Morávková z druhého poschodí. „Držíte černou hodinku, viď­te,“ smála se. Pak začaly s maminkou řešit nějaké problémy, ale mě to nudi­lo, nemohl jsem se doučit na zítřek a to jejich povídání mě ani trochu neza­jímalo. Paní Morávková je totiž taková zasmušilá, je pořád zamračená, ni­kdy se nesměje a s každým mluví jen o svých starostech. Maminka nám udě­lala svačinu a pohostila i paní Morávkovou. Byl jsem opravdu rád, když za chvíli přišel můj kámoš Marek. Už jsem byl naučen, tak jsem shodil dohro­mady své školní krámy a vypadl ven. Seběhli jsme za schodů a ejhle! Před domkem čekali další kamarádi. Padali jsme na hřiště, bude právě začínat zá­pas fotbalového dorostu. (Podle S. Pišlové z publikace Jazykové hry)

14.1 Najděte hovorové výrazy. Posuďte vhodnost užití všech jazykových pro­středků.14.2 Najděte slova v přeneseném významu ve větě: Shodil jsem dohromady školní krámy a vypadl ven.15. Kluci, dostali jste za úkol ohlídat malého chlapečka. Má zánět spojivek, nemůže se dívat na televizi ani hrát počítačové hry. To obojí mu škodí- i bez zánětu spojivek. Máte to dítě zabavit. Vymyslete si fantastický příběh a vv- právějte mu ho.

55

16. Děvčata, hlídáte malou holčičku. Vymyslete si pro ni půvabnou pohádku. Vypravování a pohádku pak zpracujte písemně a uspořádejte si ve třídě sou­těž začínajících autorů. Nemyslete si, že to není pro vás! Kolik spisovatelů, než se začali dále vzdělávat a psát knihy, se vyučilo nějakému řemeslu!17. Zpracujte vypravování jako mluvní cvičení nebo jako písemnou práci. Možná témata:

Příhoda z dovolené Můj šťastný denDen, na který nerad vzpomínám Jak mi na diskotéce šlapali na nohy Tenkrát jsem se nejvíc bál(a)Pozor, nabourali jsme se!Jak jsme zabloudili na houbách Hrozně mě tlačily boty !Hledám našeho psa

Vypravování je útvar slohového postupu vyprávěcího a jeho podstatou je děj.V úvodu vypravování obvykle naznačíme výchozí situaci, pak přejdeme к vlastnímu ději, logicky a časově navazujícímu. Vy­

pravování je dále uspořádáno takto:- zápletka a její stupňování,- určitý konflikt,- vyvrcholení děje a- jeho rozuzlení.

Má-li vypravování zaujmout, musí být zajímavé, názorné, poutavé a živé. Proto je důležitá volba jazykových prostředků. Typické znaky vypravová­ní jsou:- výstižná, nevšední slovesa (Zabublal omluvu hlubokým hlasem. Ručička hodinek rejdí po ciferníku),- přímá řeč („Tak cos chytil, “ ptá se žena rybáře. ,Jile chytil jsem rybu, kte­rá byla princ. Tak jsem ji pustil. “ - Jan Werich),- přenesené významy a synonymní vyjádření (Ocitli jsme se v království květin a vůní = v zahradě. Naříkal, fňukal, bědoval, hořekoval),- větné ekvivalenty (V zimě klid, sníh, běžky. V létě slunce, zeleň, voda),- sled krátkých souřadně spojených vět (Žena spěchá, udýchaně klopýtá, za­chytává podpatkem o drn, chvěje se, pláče...),- přirovnání (Má hlavu jako škopek. Ploužil se jako dým).

Slohový postup vyprávěcí se vyskytuje:a) v běžném hovoru,

56

b) v umělecké literatuře (pověsti, pohádky, povídky, romány...),c) v publicistice (reportáž, fejeton...),d) řidčeji v odborných pracích spojených s historií a v životopisech. Vypravování bývá někdy prostoupeno prvky popisnými (včetně charakte­

ristiky) a výkladovými.

Slovo a jeho význam

Malý školák nám v úpravě P. Kuchařského ve své básničce uka­zuje, jak důležitý je pro každého člověka (nejen básníka) výběr vhodných, výstižných slov.

Jsou slova šišatá, pichlavá, štíhlá, veselá, košatá, pyšná a zplihlá.

Chvějivá, třaskavá, tajemná, hrůzná, hřejivá, laskavá, stejná i různá.

Básník jde к studnici, v pramenu loví, vytáhne udici rybnatou slovy.

Dorozumíváme se, informujeme se, informujeme druhé. Volba slov se správným významem je v komunikaci s partnery podstatná. A proto nás teď budou zajímat významy slov.

1. Živočišné kmeny Živočišná říše je podle některých biologů rozdělena až na jedenatřicet růz­ných kmenů. Většina z nich se týká nižších forem života, jako červů a para­zitů. Jakýsi mlhavý pojem o tom, jak takovéto klasifikace vypadají, si mů­žete udělat z následujícího, byť ne zcela vyčerpávajícího seznamu: živočišné houbyžahavci - medúzy, koráli, mořské sasankyploštěnci včetně tasemnickroužkovávířníci - mikroskopické organismyměkkýši - mušlečlenovci - pavouci, hmyz, korýšistrunatci - všechno, co má míchu, včetně člověka

(Podle J. Trefila z publikace 1000 a jedna věc, kterou byste měli vědět o vědě)

J D

57

1.1 Dobře si prohlédněte podtržená slova a rozdělte je do dvou skupin podle toho, nesou-li jeden význam (slova jednoznačná), nebo mají více významů (slova mnohoznačná).

1.2 Zkuste jmenovat další slovaa) s jedním významem,b) s více významy.Volte slova ze svého oboru.2. Zjistěte, do kterých vědních nebo praktických oborů patří následující slo­

va, a rozřaďte je (jde o slova jednoznačná, nebo mnohoznačná?): podmět, mnohoúhelník, Pluto, moréna, molekula, laser, optika, středověk, bazalka, klášter, sousloví, úsečka, poledník, zpovědnice, spřežka, silice, kře­mík, pružnost, převodovka, kmín, tunika, Země, haše.3. Následující slova jednoznačná rozdělte do čtyř skupin:

— vlastní jména,— odborné názvy,— citoslovce,—jiná slova.Adéla, trojúhelník, kabelka, příslovce, obálka, Vídeň, buňka, bílkovina, rohovka, rohož, kalamář, Jeruzalém, frnk, šafrán, vesmír, nářečí, válcov­na, rovník, jeptiška, cink, jinovatka, Alfréd, tečka, škrob, Newton, lečo, kapela.

Také se vám tohle stává?4. Na prahu záhad

Jsou lidé, kteří nevěří v nic, dokonce ani v to, že blecha na ruce znamená dopis. Ale i tito nej zatvrzelejší nevěrci věří v osud.

Newton sice objevil, že každá věc padá kolmo к zemi, ale není to prav­da. Například je každému známo, že knoflíček od límce nikdy nepadá kol­mo к zemi, nýbrž tak jaksi šejdrem, že se vždycky octne pod postelí nebo pod prádelníkem. Žádná fyzika ani gravitační teorie dosud nevysvětlila tento fatální úkaz. Je to nesporně zjev metafyzický, prostý a tajemný zá­kon osudu.

Takových zákonů je spousta. Uvádím například tisícerým pozorováním potvrzený zákon schválnosti. To, co nepotřebujete, se vám pořád válí na očích. Jakmile to potřebujete, je to pryč. Hledáte to metodicky po všech skří­ních a zásuvkách - není to nikde. Konečně se dožerete a nějak se obejdete bez toho. V té chvíli se hledaná věc objeví, buď na místě, kde leží odjakži­va, nebo na místě, kam vůbec nepatří, a bude vás dráždit tak dlouho, až ji za­se budete potřebovat. Pak s úžasnou dochvilností zmizí.

(Podle K. Čapka z knihy Věštkyně a jasnovidec aneb Na prahu záhad)

58

Л představte si, že zhruba za padesát let od doby, kdy vznikl text Karla Čapka, napsal Miroslav Horníček tento písňový text (později ho zhudebnil Jiří Slitr):

Zapomnětlivá(úryvek)

Já nikdy nevím kde co mám Co kde vlastně měl bych míti Nikdy v tom se nevyznám Co bych kam měl položití Nikdy nikde nemám nic Z toho co by tam být mělo

Ztratím asi vše co mám Ztrácel jsem a ztrácet budu Už se ani nehlídám Už víc nechci od osudu Ztrácím vlasy ztrácím čas Rozvahu i příležitost I co najdu ztratím zas

Pak už nic mi nezbude než abych se ztratil taky jedno dej mi osude Ztratit se chci nad oblaky Zpívat si tam budu s ptákyo tom, že už víc tu není Co bych ztratil v zapomnění Že i to mé pomatení v okamžení se tu měníV samé zázraky

Také pořád něco ztrácíte, nebo zachováváte železný pořádek? Poraďte svým kamarádkám nebo kamarádům, jak na to!

4.1 Ivám dneska blecha na ruce připomíná, že dostanete dopis? Asi těžko. Ale na osud možná někteří z vás věříte. Můžete se s osudem poprat? Třeba znáte příklady vzepření se osudu. Vyprávějte.

4.2 Co je oběma textům společné? Ta blecha to asi nebude, spíše zjištění, Že některé lidské vlastnosti desítky let přežívají. Určete, které to jsou.

4.3 Můžeme utéct z reality? Jak by se o to chtěl pokusit M. Horníček?

ZÁKLADNÍ A DRUHOTNÉ VÝZNAMY SLOV

5. Vraťte se je š tě к textům z první části kapitoly.5.1 Uvědomte si původní význam následujících slov a pak uvá­

dějte ve smysluplných větách jejich další významy: knoflík, země, ruka, zákon, oči (oko), oblak, zázrak.

59

Vzor: Rádio se vypne otočením druhého knoflíku doleva.U kterého slova jste našli nejvíce významů, a utvořili nejvíc vet? Proč asi?5.2 Slova a jejich významy si můžete ověřit ve Slovníku spisovného jazyka

českého. Hledejte ve slovníku další mnohoznačná slova a jejich významy. (Významy jsou uvedeny pod jedním heslem a označeny arabskými číslicemi.)

6. Podívejte se na následující věty. Najděte v nich stejné slovo a určete, ve které větě je užito v základním významu a které významy jsou přenesené.Ta smutná černá tajemství špatných lidských skutků se nepodařila vždy od­halit. Blondýnkám sluší černá barva. Odsouzeníhodnému činu předcházela černá myšlenka.

Jazyk se chová ekonomicky (někdy také marnotratně). Každou skutečnost, jev, věc nepojmenovává zvláštním výrazem. Pouze menšina slovní zásoby jsou slova s jedním významem - jedno­značná (sirník, Přerov). Většina slov v jazyce má vedle svého

základního významu ještě významy další - druhotné, které zjistíme z běž­ného kontextu. (Ten kostým má velice pěkný střih. Tento snímek byl odměněn Českým lvem za filmový střih. Přenesl se ostrým střihem o deset let zpět.) Jsou to slova mnohoznačná.

Mezi základními a druhotnými významy je vždy nějaká souvislost. Jdeo přenesení významu:

a) metaforou - na základě podobnosti (jazyk v ústech, jazyk и boty, po­jmenování rostliny tchynin jazyk - pojítkem je tvar jazyka),

b) metonymií - podle věcné či vnitřní souvislosti (jazyk slouží jako ná­stroj dorozumění, snědl plný talíř, puknout и zkoušky - slangově).

7. Rozlište, zda v následujících případech jde o přenesení vý­znamu metaforou, nebo metonymií:Hřeben střechy se propadl. Paní doktorka mi vytrhla stoličku. Brno vítá na výstavě své hosty. Smetanovo kvarteto hrálo nejen

Smetanu a Fibicha, ale i Janáčka. Naše Janinka hraje vždycky první housle. Je jaro, už rozkvetly první kočičky.

FRAZEOLOGIE

8. Čtěte:Hodil flintu do žita. Má máslo na hlavě. Počasí je pod psa.Uvažujte. Můžete říci třeba Hodil pušku do žita. Má ramu na hlavě. Počasí je pod kočku?

60

A můžete v těchto rčeních měnit pořádek slov? Lze místo Vzali nohy na ra­mena říci Vzali na ramena nohy?Vyvoďte závěr.

Souborem všech ustálených spojení se zabývá frazeologie. Obrovské množství ustálených spojení obsahuje lidová fraze­ologie. Ve většině z nich jde o různá přenesení slovních vý­znamů.

Jsou to:- přirovnání ( Je neposedný jako sídlo);- pranostiky (Skřivánek musí na Hromnice 12. února/ vrznout, i kdyby měl zmrznout);- přísloví (Kdo dřív přijde, ten dřív mele);- rčení (Zakopne i na mlátě).

Ustálená spojení obsahuje i spisovný jazyk. Jsou to:- běžné výrazy, které potřebujeme při společenském styku (dobrý den, veli­ce mě těší, přeji všechno nejlepší);- rčení (Vyvedl jsem ho z rovnováhy. Snad tomu přijdeme na kloub).

9. Objasněte význam rčení:Tys tomu dal. Nemaluj straky na vrbě. Hází hrách na zeď. Celý případ uložili к ledu. Už ho máme z krku. Jde mu to jako psovi pastva. Koupil zajíce v pytli. Táhli zajeden provaz.

10. Rozlište lidová rčení, přísloví, přirovnání a pranostiky. Vysvětlete je.Je studený jak psí čumák. Dobrá hospodyňka má pro pírko i přes plot sko­čit. Medardova kápě čtyřicet dní kape. Má srdce na dlani. Je tu jak v ratejně. Na chytrého mrkni, hloupého trkni. Po teplém září zle se říjen tváří. Nemoc na koni přijíždí a pěšky odchází. Skáče jako koza na ledě. Mlátí prázdnou slámu. Je to všechno na jedno brdo.11. Najděte ve Slovníku spisovné češtiny slova: šídlo, Hromnice, mlat, ratejna, brdo.

HOMONYMA

12. Pozorně si přečtěte následující věty:Lenoch mnoho práce nenadělá. Opřela se unaveně o lenoch (opěradlo) židle. Do nelinkovaného sešitu si připrav lenoch (lin­kovanou podložku). Kočkovitá šelma rys obecný se opět obje­

vuje v našich lesích. Rys mi pomohl vypracovat bratr. Na staveništi zůstaly zbytky rumu. První láhve rumu se к nám dostaly z Anglie. Pozor, stopka, ne-

61

sněz ji. Chlapec na kole způsobil nehodu, nesvítila mu stopka. Stopka be­cherovky spravila babičce žaludek.Usuďte: Jde zde o přenesený (druhotný) význam, nebo o slova stejně znějící, ale s naprosto odlišným významem?13. Hledejte různě významy následujících slov a tvořte věty: kolej, obloha, klika, travička, topit.Vzor: Koleje od vozu naplnila po bouři špinavě kalná voda. Vysokoškolské koleje jsou plně obsazeny.

Homonyma, slova souzvučná, jsou slova, která stejně znějí, ale mají různý význam a původ. (Nejde u nich o přenesení význa­mu.)

ANTONYMA

14. Jaké může být ovoce?Asi máte rádi ovoce. Někdo pomeranče či mandarinky, někdo ja­blka a hrušky, jiný zase švestky nebo třešně. Někdo rád tužší ovoce a jiný zase měkčí. A jsme u toho. Třeba jablka mohou být

tvrdá nebo měkká. Ale také tuhá - nebo snad křehká? Jiný druh je šťavnatý, ale onen zase moučnatý. Jedno jablíčko je navinulé a tamto zase nasládlé. Do štrúdlu dám jablka kyselá (bude pikantnější), ale na jídlo připravím sladká.A teď si ty protikladné vlastnosti a chutě pěkně seřaďte.Vzor: tvrdý - měkký.15. Vymyslete další antonyma - a nejen přídavná jména, ale i jin é slovní druhy:válka - ............. , dopředu - ............. , silně - ............. , ano - ............. ,stoupat - ............. , všechno - ............. , zahálet - ............. , černý - ...............

Při upřesňování významu slov nám pomáhají slova protikladná- antonyma neboli opozita (zblízka - zdaleka, příď - záď).

U mnohých slov je možné pouze antonymum s ne- (šlechtěný- nešlechtěný, smysl - nesmysl). Některá slova se záporem však

nemají svůj kladný protějšek (nešika, neurvalec).Slova se záporovou předponou ne- také pomáhají zmírnit, zeslabit vý­

znam slova (nemladý, nevelký).Slovo s opačným významem můžeme použít při ironickém vyjádření (Ty

js i ale génius!).

62

SYNONYMA

16. К povětříŘíká se, že příroda к nám mluví tisícerým hlasem. Pokud jde v této orchestrální instrumentaci přírody o nástroje dechové, ří­káme, že vítr (počínaje vánkem a konče vichřicí desátého stup­

ně) ševelí, šepotá, šustí, šumí, hučí, duje, hvízdá, kvílí, fičí nebo burácí.Každý řádný vítr zní jinak. Vítr severních směrů fičí ostře, huláká a vy­

křikuje pronikavě a drobet rošťácky, je čilý, svižný a podněcující. Jižní vítr je vzácný, teple, horce, hřejivě dýchá, je vlídný, laskavý, přívětivý. Východ­ní vítr monotónně zpívá, táhle skučí a západní vítr široce, vlhce hučí a duje, je plný mořské vláhy a je nejpožehnanější.

(Podle K. Čapka z článku К fonetice povětří, uveřejněného v Lidových novinách)

16.1 Mistr slova a bohatého vyjadřování K. Čapek užil v textu mnoha slov se stejným nebo podobným významem. Najděte je.16.2 Jsou vyhledaná slova naprosto stejná svým významem, nebo se p o ­někud liší? Zkuste sami přidat je š tě da lší slova, která vyjadřují mluvu vět­ru.17. Pozorujte následující slova:

slova slohově nezabarvená slova slohově zabarvená slohová charakteristikaprovaz špagát hovorovéměsíc luna básnicképětka kule slangovélouže lokáč nářečníuhodit maj žnout zhrubělékrádež chmátka argotickéfyzika silozpyt zastaralé

Slova významem stejná vybíráme a užíváme podle situace, tj. podle toho, kde a za jakých okolností se vyjadřujeme, zda ústně, či písemně. Některým výra­zům se vyhýbáme vůbec. Najděte takové výrazy v uvedeném přehledu.18. Vyberte vhodné slovo z řady synonym a uplatněte je v daném kontextu. Staří lidé si rádi po dobrém obědě (oddechnout si, odpočinout si, pohovět si). Členové poroty (ocenit, ohodnotit, odhadnout, uznat, posoudit) snaživé výkony soutěžících. Nad mokřinou bylo plno komárů; děti (zahnat, zapu­dit, odehnat, zaplašit) hmyz prudkými pohyby. Zápas v házené (odehrát se, udát se, stát se, přihodit se) v neděli odpoledne. Mnozí lidé se s hlubokým zájmem (oddávat se, zabývat se, věnovat se) svým koníčkům. Z místního muzea kdosi (odcizit, přivlastnit si, vzít, ukrást) (starobylý, starosvětský, pradávný, starodávný) čínský porcelán. V řešení nominace na finálové

63

utkání nastal (překvapivý, nahodilý, náhodný, neočekávaný, nepředvídaný) zvrat.19. Užijte následující synonyma v rozvitých větách:říci, prohodit, pravit, vyjádřit se, ozvat se, naznačit, prohlásit.20. Nahraďte podtržená slova vhodným synonymním výrazem.Úmyslem létat se lidé zabývali od pradávna. Let ptáka, jeho dokonalost, ladnost, schopnost stoupat do závratných výšin člověka fascinovaly a vzbuzovaly touhu dosáhnout stejné volnosti pohybu. Ve starvch legen­dách a bájích nacházíme mnohá vyprávění o hrdinech, jimž se podařilo přemoci přitažlivost zemské hroudy a vystoupit vzhůru, ať již na slunečním voze nebo na umně zhotovených křídlech. Jejich konec však býval zpravi­dla tragický.

Synonyma, slova souznačná, mají stejný nebo podobný vý­znam. Stejný význam mají méně často (zde - tady, přítelkyně - kamarádka).

Podobný význam je častější a výrazy se liší např.:- z hlediska síly, intenzity významu (hezký - nádherný, volat - řvát, určitě- nezvratně),- z hlediska zařazení do jazykové vrstvy (nehoda - malér, dívat se - čumět, loktuše - šátek),- citovým zabarvením lichotivým nebo hanlivým (chaloupka - barabizna, dětátko - dítě, dědoušek - dědek),- původem (počítač - computer, soupeř - rival, písmeno - litera).

Naučíte-li se dobře vybírat synonymní výrazy, obohatíte svůj jazykovýprojev, dosáhnete v něm slohové pestrosti a bohatosti vyjádření.

21. Všimněte si následujících synonymních výrazů, a toho, jak si lidé vhodným pojmenováním některé smutné či nepěkné skuteč­nosti zmírňují. Výrazy pak užijte ve větách.

zemřel - skonal, odešel, dodýchal, zhasl tlustý - obézní, korpulentní opilý - má v hlavě, je pod parou, je v náladě obelhává - mystifikuje, mýlí se zlý - nedobrý

22. To, co člověku působilo největší bolest, dokázal velice bohatě a jemně vyjádřit.Pozorujte následující frazeologické obraty:Vydechl naposledy. Spí věčný spánek. Odešel na věčnost. Už na něm roste trávníček. Už ho hlava nebolí. Opustil nás navždy.

64

Zmírňující, zjemňující pojmenování, ale také zeslabené vyjá­dření nepříjemné skutečnosti se nazývá eufemismus. Užíváme ho např. v kondolencích. (Dovolte, abychom Vám vyjádřili svou upřímnou účast ve chvíli, kdy se vyrovnáváte s odchodem Vaše­

ho drahého tatínka...)

Opakování - skladba

К čemu je větný rozbor?Josef Skupa, vynikající český loutkoherec, vymyslel dvojici lou­tek - dnes světoznámou - Spejbla a Hurvínka. Na jedné z gra­mofonových desek, zachycujících vtipné dialogy těchto postavi­

ček, čteme titulek: Hurvínek za chvíli pouhou rozebere větu dlouhou.

Spejbl: Rozebereš mi třeba tuto větu: Vojta ze mlýna -Hurvínek: - Vojta ze mlýna -Spejbl: - vedl krávu na trh -Hurvínek: - vedl krávu na trh -Spejbl: - a chytil u splavu chrousta -Hurvínek: - a chytil u splavu chrousta -Spejbl: Budeš si to pamatovat?Hurvínek: Ano. Vojta ze mlýna vedl krávu na trh a chroustal - Spejbl: - ale nic nechroustal! Vojta ze mlýna vedl krávu na trh a chytil

u splavu chrousta.Hurvínek: Ano.Spejbl: No tak. Jaká je to věta?Hurvínek: Prima, tati, ta se ti povedla!Spejbl: Počkej, jaká je to věta? - Je to věta dlouhá.Hurvínek: Věta dlouhá.Spejbl: No, a teď se ptej na podmět.Hurvínek: Kdo co vedl krávu na trh? Krávu vedl na trh podmět.Spejbl: No, počkej, hele -Hurvínek: Já už vím! Co dělala kráva u splavu?Spejbl: No?Hurvínek: Kráva u splavu chroustala.Spejbl: Ale nechroustala!Hurvínek: Spolkla chrousta.Spejbl: Ale nic nespolkla, tak to není!

65

Hurvínek: Kráva u mlýna spolkla Vojtu se svou -Spejbl: Ale kdepak, pořád to pleteš ! Musíš se zeptat, kam? a tak podob­

ně.Hurvínek: Kam vedla kráva Vojtu ze mlýna?Spejbl: Hele, napřed si musíš najít přísudek. Kde je přísudek?Hurvínek: Ve mlýně.Spejbl: Ale ne!Hurvínek: Je ve splavu.Spejbl: Ale dávej pozor! Podívej se: Vojta je podmět.Hurvínek: Já myslel, že Vojta je čeledín.Spejbl: Ale no dobře, Vojta je čeledín, ale podmět taky a přísudek je ve­

dl - kam, no, zdalipak mi dáš tu otázku dohromady?Hurvínek: Sím, ano. Koho vedl podmět na trh? Podmět vedl chrousta na trh. Spejbl: Ale kdepak!Hurvínek: Voj- Vojta chroustal podmět u splavu a přísudek tam chroustal

krávu -Spejbl: A Hurvínek to opíše a dá mně to stokrát podepsat, tak, abys vě­

děl, darebo jeden!

Posuďte, jakou chybu udělal Spejbl při zadání úkolu pro Hurvínka. V čem spočívá komičnost dialogu? Jaké jevy se směšují (zaměňují)?

Rozhovor Spejbla s Hurvínkem nám ukazuje, jak důležitá je struktura vě­ty, jak znalost této větné struktury a její pochopení je podstatné pro to, aby­chom porozuměli mnohdy i mnohem složitějším projevům druhých lidí, ale hlavně abychom sami dovedli věty správně a vhodně tvořit.

Důležitost větného rozboru je právě v tom, že člověk jeho ovládnutím zís­kává vyjadřovací schopnosti a neztrácí je ani tehdy, když už rozebírat, hle­dat větné členy atd. zapomene. Proto s chutí do rozboru!

VĚTA JEDNODUCHÁ

Nauka o mluvnické a významové stavbě věty a o stavbě souvětí se jmenuje skladba. Základním pojmem je věta, tj. uspořádaný celek složený ze slov, slovní vyjádření myšlenky. Slova, která к sobě ve větě významem patří, vytvářejí skladební dvojice.

Rozlišujeme:- věty jednoduché - jednočlenné nebo dvojčlenné,- souvětí, které se skládá ze dvou a více vět. Souvětí vyjadřuje složitější vý­pověď, více myšlenek.

Veta jednoduchá obsahuje většinou základní skladební dvojici, kterou

66

tvoří dva základní větné členy: podmět a přísudek. Věty se dvěma základní­mi větnými členy se nazývají věty dvojčlenné; např. Naši hráči vítězí. Věty, které mají jen jeden základní větný člen - přísudek - , se nazývají věty jed­nočlenné, např. V dálce hřmělo.

Někdy se užívají i větné ekvivalenty, např. Přechod pro chodce. Dobře. Ty však neřadíme к jednoduchým větám.

V ostatních skladebních dvojicích, které nazýváme určovací skladební dvojice, hledáme člen řídící, který je nadřazen členu závislému.Příklad: Pravěký lovec ulovil v rokli do pasti zraněného mamuta.

Člen řídící: Lovec ulovil ulovil ulovil mamutaČlen závislý: pravěký v rokli do pasti mamuta zraněného

Významový vztah členů ve skladební dvojici je vyjádřen:a) shodou {pravěký lovec, zraněného mamuta),b) řízeností (ulovil mamuta),c) přimykáním (ulovil v rokli, ulovil do pasti).Každý větný člen může být holý (uklízím), rozvitý (uklízím celý byt) ne­

bo několikanásobný. Není-li vztah mezi přiřazenými výrazy v několikaná­sobném větném členu vyjádřen spojkou, oddělujeme je čárkou (uklízím, my­j i a leštím).

Základní větné členy jsou podmět a přísudek.Rozvíjející větné členy jsou přívlastek, předmět, příslovečné určení (mís­

ta, času, způsobu, míry, příčiny) a doplněk.

1. Mezi Něnci1Probouzím se do chladného rána. Tady za polárním kruhem je i léto mdlé. Vedle mne spí ve spacáku kamarád. Plachta vstupní­ho otvoru do čumu2 je odkrytá. V něm stojí nevysoká postava.

Napůl se sune dovnitř a v nepřirozené poloze setrvává dlouhé minuty. Pak se objevuje další člověk, po něm třetí a čtvrtý a nakonec je v čumu nabito. Všichni jen koukají. Jak je jich víc, přestávám se bát...

Nespi! Máme návštěvu. Pozorně sledováni nic neříkajícími zraky vstává­me. Co to okukování znamená? Zvědavost? Ostražitost? Nejspíš pohostinnost. Zvou nás totiž do vedlejšího čumu na čaj. A tak sedíme na čaji u Něnců.

(Podle P. Brzákové z Magazínu MF Dnes)

1 Něnci jsou kočovníci, kteří chovají soby. Kůže prodávají, maso jedí. Obývali a obý­vají rozsáhlá území severního Ruska mezi poloostrovem Kola a Jenisejem. Podle stati­stik jich bylo koncem 19. století asi devět a půl tisíce. Ve třicátých letech 20. století se jejich počet zvýšil asi na šestnáct tisíc. Dnes je jich podstatně méně, splývají zejména s Rusy.2 Čum je stan s kruhovým půdorysem, podobný indiánskému tepee [týpí].

67

1.1 Z prvního odstavce textu o Něncích vypište skladební dvojice. Rozlište členy řídící a závislé, řídící členy podtrhněte.

1.2 Rozlište, ve kterých případech jsou vztahy vyjádřeny shodou, kdy jde0 řízenost a kdy o přimykání.

1.3 Vyhledejte skladební dvojice, ve kterých je jmenný přísudek. Pokuste se vytvořit další podobné dvojice.

1.4 V druhém odstavci textu o Něncích určete věty podle dorozumívací funkce (obsahu).

2. U následujících vět graficky znázorněte jejich stavbu a vztahy mezi vět­nými členy. Všechny větné členy určete.Petr uvolněně položil unavenou hlavu na hebký rostlinný polštář.Na výročním koncertě vyvrcholil najednou potlesk všech přítomných v bouřlivé ovace.Sólista na saxofon se sebevědomě uklání na všechny strany.Podpatky tančících párů vytloukají do parketu zmatené rytmy.

3. Užijte následující slovesa (v libovolném tvaru) ve větách. Věty vymýšlej­te tak, aby vytvářely krátké vypravování.zabloudit, hledat, vést, vyřítit se, štěkat, bát se, mluvit, nadávat, smát se, ustoupit, odkráčet.

3.1 Příběh, který jste si vymysleli, rozvíjejte dalšími větnými členy, např. příslovečnými určeními, předměty, přívlastky. Snažte se, aby vypravování by­lo poutavé a dějově přitažlivé.

4. Která slova v následujícím textu nejsou větnými členy a která tvoří pou­ze součást některého větného členu? Vypište je. Které slovní druhy nejsou větnými členy?MravenecKoleje se lesknou na slunci. Ejhle, po jedné z nich se řítí mravenec. Řítí se po koleji, i když je u tratě zřetelný nápis CHODITI PO KOLEJÍCH IJŘED- NĚ ZAKÁZÁNO. Ale mravenec je prosťáček. Má jiné starosti než sledovat, co si lidé na sebe vymysleli. Bodejť, on má svůj cíl. Věří, že se po kolejích dostane do Prahy, hopsá, hej sa, do Prahy!

Představuje si Prahu jako obrovské mraveniště a nad ním se pnou Hrad­čany ze suchého jehličí. Panečku, a v nekonečných chodbách tohoto mrave­niště žije téměř milion černých mravenců a Ondřej Sekora. Prý tam jsou1 gastronomy plné mšic a sladké šťávy!

A mravenec jde a jde za svou vidinou ... Náčelník stanice je zlomysl­ný mužík. Ouvej - nechá mravenci přehodit výhybku a mravenec - nic netuše - se tím pádem metr po metru blíží к Chebu.

(Podle J. Suchého z knihy Sto povídek)

68

4.1 Samozřejmě že si situaci mravence i jeho snění můžeme přenést do na­šeho lidského života. Nestalo se vám, že jste směřovali к nějakému cíli, a na­jednou jste byli úplně někde vedle? Vymkla se vám situace z rukou a dělo se něco jiného, než jste předpokládali? Sdělte si své zkušenosti a hlavně si vzá­jem ně poraďte, co dělat a jak jednat, jak odstraňovat překážky, abychom to­ho, co nás vábí, co si přejeme, dosáhli.4.2 Proč říká J. Suchý, že ...v mraveništi žije téměř milion mravenců

a Ondřej Sekora?4.3 V prvním odstavci textu vyhledejte věty jednoduché. Vysvětlete, pročjde

0 věty jednoduché, ne o souvětí.5. Nahraďte vyznačený větný člen vedlejší větou.

Paprsek bleskem prošlehl tmou.Pozorovali jsme řeku zaplavující rozsáhlé pozemky.Řidiči motorových vozidel musí jet v tomto úseku zvlášť opatrně.Popsané sešity schováváme, protože poznámky z nich můžeme někdy po­zději potřebovat.Těšíme se na brzké shledání.

6. Doplňte správně čárky.Z knihy Výlet do Španěl1 viděl jsem žluté růžové červenavé skály bílé narůžovělé útesy vápence da­leko pak vzadu zamlžené modravé hory. Na každé skále útesu a hoře je zří­cenina staré maurské pevnosti nebo rozpadlého křesťanského hradu nebo alespoň nějaká kaplička. Viděl jsem ohromné ponuré hnědé rozvaliny Mon- tesy hnědé červenavé pustiny skalnatých strání olivové sady a mezi nimi vy­prahlé španělské vesnice. (Podle K Capka)

SOUVĚTÍ

Souvětí je spojení dvou nebo více vět ve významový a mluvnic­ký celek, vyjadřující složitější myšlenku.

Mezi větami v souvětí může být (obdobně jako mezi členy vě­ty jednoduché):

a) vztah souřadnosti (Vítr proběhl místností, dveře se otevřely a zase hlučně zavřely),

b) vztah závislosti (Mám fantastické zážitky, na které bude dlouho vzpo­mínat).Druhy vět v souvětí:

Věta hlavní nezávisí mluvnicky na jiné větě a nemůžeme se na ni jinou

69

větou zeptat (Nastalo aprílové počasí, chvilku svítilo sluníčko, chvilku padal sníh).

Veta vedlejší závisí mluvnicky na jiné větě v souvětí a vyjadřuje její vět­ný člen (Vzpomněl si /na koho, co/, že asi nezavřel okno).

Vedlejší věty spojkové se připojují spojkou podřadicí (Řekl jsem mu, aby okamžitě zmlkl).

Vedlejší věty vztažné se připojují vztažnými zájmeny a vztažnými pří­slovci (Nevěděl jsem, jaké tam bude počasí. Kam nechodí slunce, tam chodí lékař).

Veta řídící řídí některou ze závislých vět v daném souvětí; větou řídící může být věta hlavní i věta vedlejší (Podívám se, kde stávaly pražské mlýny, jejichž architektura je zajímavá).

Věta závislá závisí na větě řídící (Slíbil js i mi, že půjdeme na diskotéku).Druhy souvětí:Souvětí souřadné obsahuje nejméně dvě věty hlavní a libovolný počet

vět vedlejších (Olga se ohlédla a přeměřila Davida překvapeným pohledem, protože ho nečekala).

Souvětí podřadné obsahuje jednu větu hlavní a jednu nebo více vět ved­lejších (Zbyněk usnul, jako by ho do vody hodil, protože byl velmi unaven).

1. Ilja Hurník1 o mladých a hudběLeckdo láme hůl nad mladými, co donekonečna trsají na kytary. Umějí dva tři akordy, a už se hrnou na veřejné pódium. Ale mně se zdá, že na tom nejsou špatně. Už mají nástroj v ruce, musí na­

vodit alespoň souhru, a v tom už je přece kousek umění. Už se dotkli hudby, a dotkli se jí vlastníma rukama. Myslím si, že jim jednou ty meze připadnou příliš úzké a povytáhnou se dál a výš. Na konzervatoř se nám hlásila řada mládenců vyšlých z popu a vyrostli v dobré skladatele. Dovedli z popu pře­vzít do vážné hudby zdravé rytmické gusto, nástrojovou obratnost, „drajv“. S hudební výchovou to není valné, ale talentovaní lidé i jejich počet zůstá­vají. A zrají o mnoho rychleji než kdysi my. Dnes hrají žáci v prvních roč­nících konzervatoře skladby, na něž jsme si my troufli, až když jsme byli do­spělí.

1.1 Zkuste sami odhalit další informační zdroj nebo zdroje, ve kterých na­jdete osobnost, která je autorem textu o mladých lidech a hudbě.

1 Ilja Hurník je český skladatel, hudební pedagog, spisovatel. Víc se o něm můžete dozvě­dět v publikacích: Malá encyklopedie hudby. Praha, Supraphon 1983, Encyklopedie osob­ností Evropy. Praha, Nakladatelský dům OP 1993.

70

1.2 Jaký má Ilja Hurník názor na současnou mládež a je jí dispozice к hudbě?1.3 Vysvětlete výrazy:

láme hůl - trsají (v jakém je š tě významu toto slovo znáte?) — zdravé rytmic­ké gusto - drajv.

1.4 Zjistěte, zda je v textu I. Hurníka více vět jednoduchých, nebo souvětí.1.5 Vyhledejte v textu všechna souřadná souvětí a určete významové pomě­

ry mezi souřadně spojenými větami.1.6 Najděte i podřadná souvětí a určete v nich druh vět vedlejších. Posled­

ní větu znázorněte graficky.2 Nahraďte vedlejší větu větným členem:

Nikam nepůjdu, protože nemám čas. Otec, když byl na dovolené, si skuteč­ně odpočinul. Ačkoli nemáme mnoho času, rádi vás půjdeme vyprovodit. I když jsme se všichni snažili, kvalifikační utkání jsme prohráli. Přestože ho rodiče varují, Petr se stále chce stát kaskadérem.

3. Doplňte správně čárky.Zač je toho loketMalé věci řešte ruky mávnutím radí píseň. Ale co vyřeším když se mi klube na svetru loket a já mávnu rukou? Tím pohybem malou díru jen zvětším. Žádný div že se svetr prodře a lokty ční.

Na upozornění že mi kouká košile reaguji věcně. Nesahám к pasu nýbrž к lokti. Tam soukám košili zpátky šup do prodřené díry. Uklidňuje mě vě­domí že nejsem zdaleka jediný kdo má na loktech rozhlednu. Poměrně znač­né množství svetrů které na ulici potkávám jeví stejnou anomálii. Někteří je­dinci maskují tyto rozhledny umnými záplatami ve tvaru srdce. Snad chtějí naznačit že si svetr prodřeli častým objímáním.

S velkou chutí bych si koupil nějaký svetr se zesílenou oblastí loketní. Jen jednou jsem se svěřil prodavačce se svými potížemi. Uculovala se a poradi­la mi opravdu věcně: „Nechcete aby vám lezly lokty? Tak si kupte svetr bez rukávů ! (Podle R. Křesťana)

3.1 Publicista Rudolf Křesťan je známý svými humornými fejetony. Často v nich řeší obyčejná překvapení a problémy všedního dne. Jaké vy máte všed­ní problémy a starosti? Nechce se vám ráno vstávat? Chodíte všude pozdě? M račí se na vás dívka (chlapec), která(ý) se vám líbí? Dostali jste pětku Z matematické prověrky? Prohrálo vaše oblíbené mužstvo utkání? Chtějí na vás rodiče, abyste si nechali ostříhat své dlouhé vlasy, nebo naopak nene­chali vyholit partie kolem uší (možná vám drobet odstávají) ? Nebo snad ne­chtějí, abyste nosili kroužky - třeba v nose či v obočí? To všechno mohou být problémy všedního dne. Diskutujte, povídejte si, raďte si, jak takové problé­my řešíte. Dobrá rada nad zlato!

71

3.2 Najděte v Křesťanově textu ty výrazy, které povídání odlehčují a napo­vídají, že nás má text potěšit a zahnat z čela chmury.Chmury může zahnat i anekdota.Ve školeProbrali jsme teď všechna domácí zvířata. Které z nich je nejužitečnější? Hovězí dobytek, pane učiteli.A proč?Protože se z něho dá všechno zužitkovat: mléko, maso, kosti, kůže, a do­konce i jméno!

Jak mluvíme?

ZVUKOVÁ STRÁNKA SLOVA

Pan Kaplan zápasí s háčkovaným rProfesora Parkhilla [perkila] trápilo ř. Už celé týdny mu bylo jas­né, že s výslovností této hlásky bude muset něco udělat - něco radikálního. Neboť ze všech hříchů, kterých se jeho začátečníci

na zvukové stránce jazyka dopouštěli, mu nejvíc drásalo nervy lehkomyslné vytlačování ryzího ř nekalými náhražkami; nemohl přenést přes srdce, že se řeky mění v „šeky“ a dřepy v „čepy“, že koření je uloženo v „koženkách“ a panovníci panují v jakýchsi „šíších“.

Uvědomoval si, že u některých žáků jsou celoživotní výslovnostní návy­ky téměř nezměnitelné. Pan Kaplan například říkal flek, když myslel vlek, a fenku, když chtěl říci venku. Říkal tuší místo tuží a tuší místo duší. Vyslo­voval víly místo vily a čily místo čilý. Profesoru Parkhillovi bylo obzvlášť nepochopitelné, proč tento žák vytrvale zaměňuje hlásky, z nichž každou do­vede bez potíží vyslovit (jenže obvykle na nesprávném místě). Zůstával mu nad tím rozum stát.

Profesor choval opravdu hluboké sympatie к novousedlíkům, kteří si mu­seli zvykat nejen na novou řeč, ale snad ještě převratněji na nový život v ze­mi, kde se - jak slyšeli předpojatýma ušima - maže na chleba „máslo z du- ráků“, chroupají bramborové „šupinky“, dělají vdolky z „tukužice“ a mlsá „lavorový sirup“.(Podle L. Rostena z knihy Pan Kaplan má stále třídu rád, kterou do češtiny převedl A. Přidal)

72

1. V čem chyboval žák večerní školy, snaživý pan Kaplan? Čím vysvětlíte jeho jazykové prohřešky?

2. Jistě není snadné naučit se cizímu jazyku. Co vše si musíme osvojit, abychom se mohli dobře domluvit cizím jazykem?

3. Která souhláska je velmi charakteristická pro češtinu, a proto činí cizin­cům, kteří se češtině učí, zvlášť velké potíže?

4. Které souhlásky chybně vyslovují i mnozí Češi, zvláště malé děti?5. Přečtěte správně nahlas:

Včera jsme dostali nové zboží. Všichni zůstali vzadu. Půjdeš do divadla? Před jízdou nemůžeš pít pivo. Seběhl rychle dolů. Byla to výjimečná příle­žitost. Byl to velmi zvláštní člověk. Dítě jedlo malou lžičkou. Přijdu určitě ve čtvrtek.

6. Přečtěte správně nahlas a objasněte případy, v nichž je rozdíl mezi psa­nou a vyslovenou podobou slova:leccos se mu zdálo, účinná pomoc, ranní červánky, nejužší mezera, rozzáře­né oči, jeho dcera, zasloužené vítězství, matčin plášť.

7. Přečtěte správně nahlas, nezapomeňte dodržovat spisovnou výslovnost souhlásek v mezislovním předělu:Vrať se к nám! Budeš hrát sportku? Svět se nezboří. Já bych rád setrval. Hned se vrátím. Musím odejít co nejdříve. Vždy rád cestoval.

8. Rozhodněte, kdy je vhodné vyslovit souhlásku j- ve tvarech slovesa být: Pětkrát jsem zvonil. Brzy jsem vše pochopila. Jeho pohled jsem nesnesl. La­tinské Cogito, ergo sum zní v překladu Myslím, tedy jsem.

Ty, lásko, pozdravena buď, buď věčná, skutečností jsi-li.A jsi-li snem, jen neprobuď mé oči, i když je den bílý.

(Jaroslav Seifert, Píseň o Viktorce)

9. Přečtěte správně nahlas:v obchodě je inventura, přečti si brožuru, demise vlády, kritické hlasy, de­krety prezidenta Beneše, nový motocykl, díval se z balkonu, nikotin škodí zdraví, máme nové pneumatiky, uplatnili novou taktiku, Komenského peda­gogické názory, bohatá diskuse.10. Vyslovte zřetelně:Tři sta třiatřicet stříbrných křepeliček přeletělo přes tři sta třiatřicet stříbr­ných střech. Řezník řeže žebř.Znáte je š tě jiná výslovnostní cvičení (jazykolamy)? Řekněte je.11. Zorganizujte si ve třídě soutěž o pěkný přednes nějaké zajímavé ukázky. Soutěž může mít dvě kategorie: přednes prozaického textu a přednes poezie.

73