VÝSLEDKY VÝZKUMU PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI VE … · „Přijdou k okýnku, vezmou si tác,...

VÝSLEDKY VÝZKUMU PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI VE ŠKOLNÍCH

JÍDELNÁCH

V RÁMCI PROJEKTU: NEPLÝTVÁME TÍM, CO JÍME –STREFOWA

ZŠ Jílové u Prahy

1

V RÁMCI PROJEKTU NEPLÝTVÁME TÍM, CO JÍME – STREFOWA JSME REALIZOVALI KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ ŠETŘENÍ,

KTERÉ SE ZAMĚŘILO NA PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI VE ŠKOLNÍCH JÍDELNÁCH

NA TŘECH ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH.

NÁSLEDUJÍCÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA SHRNUJE VÝSLEDKY ZA ZÁKLADNÍ ŠKOLU V JÍLOVÉM

U PRAHY A PŘINÁŠÍ KROMĚ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU TAKÉ TIPY KE ZVÁŽENÍ, KTERÉ

MOHOU NAPOMOCI PLÝTVÁNÍ ELIMINOVAT JEŠTĚ VÍCE, NEŽ SE DOSUD ŠKOLE DAŘÍ.

POZADÍ A METODA VÝZKUMU

JAK JSME PŘI VÝZKUMU POSTUPOVALI?

1. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ – Na škole jsme rozdali dotazník,který obsahoval 15 otázek. Tento dotazník byl vyplněncelkem 159 respondenty z řad žáků, učitelů, kuchařeka dalších zaměstnanců školy.

2. SKUPINOVÁ DISKUZE – Diskuze se žáky, učiteli, kuchařkamia dalšími zaměstnanci školy (celkem 9 osob) vedenánestrannou moderátorkou. Diskuze trvala cca 2 hodinya zaměřila se na celý chod školní jídelny.

3. VÁŽENÍ A ANALÝZA VYHAZOVANÝCH POTRAVIN – Po dobučtyř týdnů v jídelně vážili množství vyhazovaného jídla.Na základě jídelníčků z tohoto období jsme následněanalyzovali přebytky jídelny.

2

NEJDŘÍVE ALE ZAČNĚME U TOHO, JAK DĚTI SVAČÍ…

3

SVAČINU SI DĚTI I DOSPĚLÍ NOSÍ NEJČASTĚJI PŘIPRAVENOU Z DOMOVA. 24 % DOSPĚLÝCH ALE VĚTŠINOU NESVAČÍ.

ODKUD MAJÍ DĚTI VĚTŠINOU SVAČINU?

H) Odkud máte většinou svačinu? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Připravenou z domova2) Koupím si něco cestou do školy3) Koupím si něco ve škole4) Nesvačím

4

98%

0%

2%

0%

87%

7%

4%

1%

61%

6%

8%

24%

Připravenou z domova

Koupím si něco cestou doškoly

Koupím si něco ve škole

Nesvačím

1.stupeň (n=42)

2.stupeň (n=67)

Dospělí (n=49)

A CO VYPLYNULO Z DISKUZE?

Mladší žáci si nosí do školy svačiny, které jim připraví rodiče doma – často se jednáo pečivo s nějakou náplní, ovoce, tyčinky a pití. V případě starších žáků jsou svačiny řešenydvěma způsoby – buď si je nosí z domova, anebo si je kupují ve školním bufetu – plněnéhousky, sladké plněné pečivo, tyčinky, pochutiny apod. Ostatní personál školy svačí, pokudna to má ovšem čas, převážně přinesené svačiny – koupené po cestě do práce, z domova.

„Já určitě svačinu sním, když ji nesním, donesu ji domů a dá si ji máma nebo ji dojím. To si nosím z domova. Většinou mi ji dělá máma. A o velký přestávce ji jím.“ Žák 6. třída

„Mně dělá svačinu taky máma. A jsem strašně vybíravá, svačinu nesním celou. Jím ji o hlavní. A jím ovoce, to mám ráda, to nenechám. A doma ji dám psovi nebo králíkovi, když ji

nedojím.“ Žákyně 6. třída

„Já nesvačím, jeden čas jsem si ji dělal, ale nosil jsem si ji domů nesnědenou. Já doma snídám, pak vydržím až do oběda.“ Učitel

Svačina z domova jasně vítězí nad všemi ostatními možnostmi, zejména u žáků 1. stupně. Žáci 2. stupně si svačinu občas kupují, ať už přímo

ve škole nebo cestou do ní. Čtvrtina dospělých většinou vůbec nesvačí.

KDY JÍ DĚTI SVAČINU? A MAJÍ PŘED OBĚDĚM UŽ HLAD?

I) Sníte většinou celou svačinu během dopoledne (před obědem)? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Ano, vždy ji sním před obědem2) Někdy si část svačiny schovám na odpoledne (například do družiny)3) Někdy se o svačinu s někým rozdělím4) Svačinu celou nesním (pak ji například vyhodím)5) Nesvačím

5

31%

64%

5%

0%

0%

36%

30%

21%

12%

1%

41%

31%

4%

0%

24%

Ano, vždy ji sním před obědem

Někdy si část svačiny schovám naodpoledne

Někdy se o svačinu s někýmrozdělím

Svačinu celou nesním (pak jinapříklad vyhodím)

Nesvačím1.stupeň (n=42)2.stupeň (n=67)Dospělí (n=49)

Jak je vidět, svačení se napříč skupinami značně liší. Pokud se podíváme na nejmladšížáky, je vidět, že 1/3 z nich sní celou svačinu během dopoledne, ale skoro 2/3 z nichsi někdy nechávají část svačiny na odpoledne. V 5 % případů se o svačinu s někým rozdělí.Naopak žáci z 2. stupně se o svou svačinu dělí s někým dalším mnohem častěji (21 %)a jako jediní také uvádějí možnost, že svačinu celou nesní (12 %). Co se týče dospělých,potvrzuje se, že skoro ¼ z nich vůbec nesvačí, což může být důvodem toho, že nejčastějiuvádějí, že vždy sní celý oběd.

J) A když jdete na oběd, máte už většinou hlad? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Vždy mám hlad2) Většinou mám hlad3) Někdy mám hlad, někdy nemám4) Většinou hlad nemám

20%

47%

28%

3%

2%

Vždy mám hladVětšinou mám hladNěkdy mám hlad, někdy nemámVětšinou hlad nemámBez odpovědi

Co se týče „hladovosti“ před obědem, nehraje věk strávníků roli. Jen 3 %

většinou hlad, když jdou na oběd, nemají.

n=159

SVAČINA SE JÍ DOPOLEDNE I ODPOLEDNE. PŘED OBĚDĚM VĚTŠINOU HLAD NEMAJÍ JEN 3 % DOTÁZANÝCH.

A CO JSME SE KE SVAČINÁM DOZVĚDĚLI Z DISKUZE?

6

Svačiny jsou primárně jedeny dopoledne – nejčastěji během první a druhé přestávky– mladší žáci si někdy část svačiny ponechávají na odpoledne na dobu kroužků.Pokud mají starší žáci dlouhé odpolední vyučování, přinesou si někdy svačinu takéi na odpoledne – mnohdy v podobě ovoce, tyčinky, sušenky.

Pokud není svačina snědena ve škole, pak žáci deklarují, že ji dojedí po cestě ze školynebo po příchodu domů nebo ji doma dají např. psovi, jiným zvířatům.

„Někdy. Když mi zbyde ovoce, tak to dám doma hlodavcům, když je to něco jinýho, tak to dám do lednice a nechám si to na večer nebo druhý den.“ Žákyně 9. třída

„My máme ledničku, můžeme si to tu nechat.“ Pracovnice školy

Oběd zasytí většinu strávníků tak, že nepotřebují předem plánovat odpolednísvačinu ve škole a další jídlo řeší až doma – výjimkou mohou být již zmínění mladšížáci, kteří si část svačiny někdy nechají na odpolední kroužky, či starší žáci s dlouhýmodpoledním vyučováním. Ostatní personál školy odpoledne moc nesvačí. Školníbufet zavírá v 10 hod., a proto jsou zde svačiny nakupovány pouze do této doby.

„Já mám po obědě vystaráno, to si dávám jen něco, když máme odpoledku a mám hlad. Jinak si to nechám na doma.“ Žákyně 9. třída

Rychle, než nám ten bufet zavřou!

SVAČINY NA ODPOLEDNE SI NECHÁVAJÍ ŽÁCI V ZÁVISLOSTI NA TOM, ZDA MAJÍ KROUŽKY ČI ODPOLEDNÍ VYUČOVÁNÍ.

JAK JE TO S VYHOZENÝMI SVAČINAMI?

7

Svačiny vyskytující se v odpadkových koších popř. ponechány v lavicích jsou spíševýjimkou – podle personálu zodpovědného za vynášení košů se nejspíše jedná o stálestejné žáky, kteří svačinu (pečivo) vyhodí, někdy i celou. Dále se v odpadkových košíchněkdy vyskytuje i nakousané ovoce a sušenky. Větší množství vyhozeného jídla senachází v koších druhého stupně (cca 10 svačin od 300 dětí) než u prvního.

„Na 1. stupni minimálně, v kancelářích je toho víc. Občas jak je ovoce do škol.“ Pracovnice školy

„Ty papriky ohlodali a daly do pisoáru.“ Pracovnice školy

„Dneska bylo kaki, to si vzali všichni, to nikdo nevyhazoval.“ Učitelka

Předpokládané důvody vyhození svačiny:

• žákovi nechutná náplň pečiva – rodiče připraví (mnohdy v dobré víře, že připravujízdravou variantu) nevhodnou svačinu, kterou žák nemá rád

• záměrné provádění hloupostí s jídlem – pohazování svačin, přineseného ovoce

„Možná maminka chce, aby jedli zdravě a on chce sušenky.“ Učitel

„Někdy to jsou blbci, že se tomu nedivím.“ Žákyně 9. třída

V rámci akce “Mléko do škol“jsou rozdávány 250 ml krabičkymléka, které jsou pro některé žákypříliš velké a nejsou tedy vždydopity. Žáci si mléko nemusejí vzít,pokud ho nechtějí – ostatní pakmléko vypijí za ně.

Akce „Ovoce do škol“ je takévcelku populární a žáci ovocev podstatě jedí – někdy se vyskytnousituace, kdy se méně populární ovocea zelenina najdou pohozeny, protožežáci s nimi záměrně provádí hlouposti.

„A oni si to i vymění mezi sebou.“ Učitel

VYHAZOVÁNÍ CELÝCH SVAČIN JE SPÍŠE VÝJIMEČNÉ, VĚTŠINOU SE JEDNÁ O STÁLE STEJNÉ ŽÁKY.

A JAK PROBÍHÁ OBĚD V JÍDELNĚ?

8

JAK DĚTEM CHUTNÁ JÍDLO V JÍDELNĚ?

F) Jak Vám v jídelně chutná? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Jídlo mi vždy chutná2) Jídlo mi většinou chutná3) Jídlo mi občas nechutná4) Jídlo mi většinou nechutná

2 46 10

9

28 26

39

16

5562

39

69

92

9 14

64 64 48 84

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Total(n=159)

1. stupeň(n=42)

2. stupeň(n=67)

Dospělí(n=49)

Top Boxes

Jídlo mi vždy chutná

Jídlo mi většinou chutná

Jídlo mi občas nechutná

Jídlo mi většinou nechutná

Bez odpovědi

64 % strávníků většinou v jídelně chutná. Nejvíce

spokojeni jsou dospělía nejvíce nespokojeni

jsou žáci 2. stupně.


Jídlo je hodnoceno jako vcelku chutné. Různorodost jídel je také oceňována.

„Je to výborný. Snaží se kombinovat zajímavý věci, hezky to chutná i vypadá.“ Učitel

Někdy je kritizováno menší množství soli. Možnost dosolit jídlo mají učitelé a ostatnípracovníci školy, solničky nejsou přítomny na stolech žáků, kteří si však o ně mohou říct.Množství soli v jídlech se postupně snižuje a pracovnice kuchyně předpokládají, že strávnicisi postupně na menší množství zvykají.

„Ale nabízet sůl jim nemůžeme. Málokdo ale přijde a chce dosolit,

možná to nevědí.“ Pracovnice školy SP

9

V JÍDELNĚ VĚTŠINOU CHUTNÁ 64 % ŽÁKŮ A UČITELŮ. NEJVÍCE NESPOKOJENÍ JSOU ŽÁCI 2. STUPNĚ.

38%

26% 36%

Většinou ano Většinou ne

Ne, nikdy Bez odpovědi

15%

42%

42%

1%

DÁVAJÍ SI DĚTI V JÍDELNĚ POLÉVKU?

C) Jíte v jídelně polévku? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Většinou ano2) Většinou ne3) Ne, nikdy

Polévky si dávají nejvíce dospělí (76 %) a děti na 1. stupni (38 %). Naopak nejmenší zájem o polévky je mezi žáky z 2. stupně.

1. STUPEŇ DOSPĚLÍ2. STUPEŇ n=49n=67n=42

Celkem 28 % dotázaných nikdy nejí polévku. Pokud se ale podíváme pouze na žáky, jsou to 2/5.

76%22%

2%


Polévku si strávníci nalévají sami a mohou si tedy vybrat, zda si ji dají či nikoli. Pedagogickýpersonál se domnívá, že jedním z důvodů, proč si žáci polévku nedávají, je lenostpři nalévání. Někteří ostatní zaměstnanci školy polévku z časových důvodů nejedí.

„Přijdou k okýnku, vezmou si tác, příbor, pípnou si. A za rohem si můžou nandat polévku, salát.“ Pracovnice školy

„To je podle polévky. Někdy si dají, někdy ne.“ Pracovnice školy

„Děti si neberou polévku, že jsou líné si ji nandat. A když tam stojím s naběračkou, tak si nechají nandat.“ Učitel

10

2/5 DĚTÍ UVÁDÍ, ŽE NIKDY NEJÍ POLÉVKU, U DOSPĚLÝCH JSOU TO POUZE 2 %.

33%

41%26%

Ano, vždy když chci Někdy ano, ale občas to nejde Ne, nikdy Bez odpovědi

65%

31%

2%2%

MOHOU SI DĚTI V JÍDELNĚ NECHAT NANDAT, KOLIK CHTĚJÍ?

G) Můžete si v jídelně nechat nandat tolik jídla, kolik chcete? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Ano, vždy když chci2) Někdy ano, ale občas to nejde3) Ne, nikdy



Množství jídla si mohou strávníci určit sami – nedělájim to žádný problém a nestydí se si říct. Personálkuchyně také strávníky již zná a ví tedy, co který žák jía nejí a může tedy výdej přizpůsobit.

„Vyhovíme, ale přemlouváme je, aby maso jedly.“ Pracovnice školy

„A kdo nejí svíčkovou, tak si dá suchý knedlíky a maso.“ Pracovnice školy

Přidání jídla je možné – personál kuchyně musíoperativně odhadnout, kolik může přidávat, aby jídlozbylo na všechny, kteří ještě přijdou. Maso, které jevařeno přesně na váhu, se většinou nepřidává –pouze pokud si někteří strávníci maso nedají, pak jemožné tyto kusy dát jiným strávníkům (starší chlapcijedí maso za mladší žáky).

„To se dává na konci, ty poslední se mají nejlíp.“ Pracovnice školy

Dle grafů výše je patrné, že nejmenší strávníci mají často pocit, že si nemohou nechat

nandat, kolik by chtěli. Postupně s věkem se ale situace lepší, dospělí pak

nemají s porcemi problém vůbec.

Možnost si přidat je vítaná hlavně

u oblíbených jídel.

Chtěl bych přidat, prosím!

11

31%

61%

6%1%

PODLE DISKUZE SI VŠICHNI MOHOU NECHAT NANDAT, KOLIK CHTĚJÍ. ŽÁCÍ 1. STUPNĚ ALE TENTO POCIT VŽDY NEMAJÍ.

43%

53%

4%81% 19%

Ano, vždyVětšinou ano, ale někdy mi na talíři něco zbydeSkoro vždy mi na talíři něco zbydeBez odpovědi


Vzhledem k tomu, že si strávníci mohou určit množství jídla, které jim je na talířnandáno, zbytků nebývá vráceno mnoho. Strávníci nechávají na talířích nejčastěji masoči zeleninu (pokud je součástí jídla), avšak ani přílohy nejsou výjimkou. Mnozí žáci neumíobírat kosti (např. u pečeného kuřete).

„Brambory nebo když mi něco nechutná. Zelenina mi taky moc nejede.“ Žák 6. třída

Stane se, i že žák své síly přecení a nechá si nadat větší množství, než je schopen sníst.

„Já nechám jídlo tak 3x za týden. Mám tam něco na talíři. Buď si naberu hodně. Je to i tím, že máme výměnný obchod, že se ke mně dostane něco od jiných. Je to po kamarádovi. A

jiný kamarád dojídá po nás.“ Žák 6. třída

„A kdo jde na oběd, tak by neměl jíst 2hod před obědem, to pak nedojí. A někdo si i dá jídlo před obědem a pak si přidá. A u nás ve třídě se přejídají anorektičky.“ Žákyně 9. třída

12%

55%

31%

2%

KOLIK JÍDLA ZŮSTÁVÁ V JÍDELNĚ DĚTEM NA TALÍŘI?

B) Sníte v jídelně všechno, co dostanete na talíři? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Ano, vždy2) Většinou ano, ale někdy mi na talíři něco zbyde3) Skoro vždy mi na talíři něco zbyde

Jídlo vždy dojídají hlavně dospělí, a to 43 % z nich. Důležitou roli hraje fakt, že často vůbec nesvačí. Naopak žáci sní vše jen výjimečně, děti z 1. stupně dokonce tuto možnost vůbec

neuvedly. Jídlo sní vždy také častěji ti, kteří uvádějí, že jim v jídelně chutná, a obecně ti, kteří nesvačí a jdou na oběd hladoví. Naopak na talíři nechávají skoro vždy zbytky také často

vybíraví strávníci a také ti, kdo vůbec nejedí polévky.


12

NEJVÍCE DOJÍDAJÍ DOSPĚLÍ, DĚTEM NA TALÍŘI POMĚRNĚ ČASTO NĚCO ZBYDE.

PROČ DĚTI NESNÍ CELÝ OBĚD?

D) Když celý oběd nesníte, tak proč? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Nechutná mi celé jídlo2) Nechutná mi nějaká část jídla (například maso, příloha, špenát…) 3) Protože jsem dostal/a velkou porci4) Nemám hlad, protože jsem měl/a velkou svačinu5) Všechno jídlo sním vždy6) Etické nebo zdravotní důvody

64%

17%

5%

7%

0%

2%

64%

21%

6%

1%

0%

6%

27%

6%

18%

2%

4%

39%

Nechutná mi nějaká část jídla(například maso, příloha,...)

Nechutná mi celé jídlo

Protože jsem dostal/a velkou porci

Nemám hlad, protože jsem měl/avelkou svačinu

Etické nebo zdravotní důvody

Všechno jídlo sním vždy

1.stupeň (n=42)

2.stupeň (n=67)

Dospělí (n=49)

Pokud žáci nesní celý oběd, je to nejčastěji z toho důvodu, že jimnechutná nějaká část jídla (64% u prvního i druhého stupně).

I přesto, že je v jídelně možnost vybrat si ze dvou jídel, celkem velká část(17 % u prvního stupně a 21 % u druhého stupně) žáků uvádí, že jimnechutná celé jídlo. Naopak 39 % dospělých uvádí, že všechno jídlo snívždy.

Pouze dospělí uvádějí, že některá jídla nesní z etických nebo zdravotníchdůvodů. Děti tuto možnost neuvádějí, protože pokud mají nějakénapříklad zdravotní omezení (bezlepková dieta apod.), v jídelně senestravují, mají často jídlo připravené z domova.

13

JÍDLO NEBÝVÁ DOJEZENO HLAVNĚ PROTO, ŽE STRÁVNÍKŮM NECHUTNÁ NĚJAKÁ JEHO ČÁST.

CHUTNÁ DĚTEM JÍDLO VÍCE DOMA NEBO V JÍDELNĚ?

71% 29%

Doma

Obojí stejně

Všichni se shodují na tom, že jim chutná více doma, případně stejně doma jako v jídelně. Žáci 2. stupně pak o

něco častěji uvádějí, že jim chutná více doma(81 %), naopak dospělí častěji uvádějí, že jim chutná

doma stejně jako v jídelně (39 %).

n=159

E) Chutná Vám jídlo více doma nebo v jídelně? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Doma2) V jídelně3) Obojí stejně


Mezi některými žákyprobíhá vzájemná výměnajídla. Také se stává, že žáksní jídlo č. 1 a půjčí si talířod spolužáka, který měljídlo č. 2 a jde si přidattoto druhé jídlo.

„A jsou dva, každý má 1 a 2, pak si jdou přidat a

vymění si to. Nepřidává se maso, ale jinak cokoliv.“

Pracovnice školy

Kompoty, saláty, ovoce,jogurty, buchty a tyčinkysi strávníci berou sami jenv případě, že o ně majízájem.

Dojídání jídla bylovyžadováno spíšev minulosti a výjimečně apouze mírně jen některýmipedagogickými pracovníky.Rodiče žáků si přístup, kdyje žák nucen do jídla,nepřáli.

„Stalo se, že jsme měli učitelku, ta nutila děti do

jídla. Ona to myslela dobře. Ale ty rodiče o to nestojí.“ Pracovnice školy

IDEÁLNÍ ŠKOLNÍ JÍDELNA

K tomu, aby dětem v jídelně více chutnalo, by mohlo také napomoci několik bodů níže. Otázkou ale zůstává, nakolik jsou některé z nich realizovatelné.

• Výběr jídel přímo na místě – „očima“. • Švédské stoly s možností většího výběru. • Množství odpovídající tomu, co kdo sní – nenechat si

nandat to, co nechci/ nedojím. • Tematické dny/ týdny – např. italská, slovenská

kuchyně,...

„Nemuselo by se týden dopředu objednávat, pak bych si vybral, co chci na místě.“ Žák 6. třída

„Ty 2 jídla stačí, ale když někomu chutnají obě, tak je problém se rozhodnout.“ Žákyně 9. třída

14

VŠICHNI SE SHODUJÍ, ŽE JIM CHUTNÁ VÍCE DOMA NEŽ V JÍDELNĚ, PŘÍPADNĚ STEJNĚ DOMA JAKO V JÍDELNĚ.

70%

3%

25%

2%

Ano

Ne

Nevím

Bez odpovědi

12%

52%

31%

5%

Jídla vyhazuji více doma Jídla vyhazuji více v jídelně

Doma i v jídelně vyhazuji zhruba stejně Bez odpovědi

23%

20%

45%

12%6%

70%16%

7%

NECHÁVAJÍ OSTATNÍ NA TALÍŘÍCH ZBYTKY? A VYHAZUJE SE VÍCE JÍDLA DOMA NEBO V JÍDELNĚ?

K) Myslíte si, že většina lidí v jídelně nechává na talíři zbytky? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Ano2) Ne3) Nevím

15

70 % strávníků je přesvědčeno, že většina

nechává na talířích zbytky. Shodují se na tom bez rozdílu všichni a jen 3

% si myslí, že tomu tak není, tuto možnost navíc

volili pouze dospělí.

n=159


Množství vyhozeného jídla se liší v závislosti na věku a souvisí také samozřejmě s tím, že lidem obecně chutná více doma než ve školní jídelně. Dalším faktorem, který je potřeba zohlednit, je, jak moc děti vnímají vyhazovaní potravin doma (například to dělají rodiče,

takže dítě samo reálně žádné zbytky nevyhazuje, kdežto ve škole vidí, kolik každý den vrátí) a také to, že doma se vaří např. na 2 dny, což v jídelně nejde.

L) Vyhazujete doma více nebo méně jídla než ve školní jídelně? (Vyberte jen jednu odpověď.)1) Jídla vyhazuji více doma2) Jídla vyhazuji více v jídelně3) Doma i v jídelně vyhazuji zhruba stejně

70 % UVÁDÍ, ŽE VĚTŠINA NECHÁVÁ NA TALÍŘÍCH ZBYTKY. DĚTI SI MYSLÍ, ŽE V JÍDELNĚ VYHAZUJÍ JÍDLA VÍCE.

• Pokud strávník zapomene jídlo vybrat, pak dostane automaticky jídlo č. 1. Strávníci deklarují, že si objednat nezapomínají.

• Žáci (cca od třetí třídy) již mají přehled o tom, jak které jídlo vypadá a chutná, a mohou se tedy vhodně při výběru rozhodnout. Ovšem může nastat i situace, kdy žák zamění jídlo za jiné a neobjedná si ho v domnění, že mu chutnat nebude (např. květákový mozeček za zvířecí mozeček).

• Systém výběru jídel je pro strávníky vyhovující. • Návrh, kdy by si strávník musel povinně alespoň jedno jídlo vybrat,

jinak by na žádné neměl nárok, je hodnocen jako neakceptovatelný –v případě zapomenutí by byl o hladu.

„To by bylo lidí, co by na to zapomněli.“ Pracovnice školy

• Pokud vybírají žákovi jídlo rodiče (spíše u mladších žáků) bez jeho spolupráce, může se stát, že žák jídlo nechá, protože mu rodiče vybrali jídlo nevhodné (nechutná mu).

„A někdo vyhazuje to jídlo, že jim to zvolí maminka, to byla tak 5. třída.“ Učitel

A JAK SI OBJEDNÁVAJÍ JÍDLO?

CO VYPLYNULO Z DISKUZE?

I přesto, že si strávníci v jídelně mohou vybrat ze 2 jídel, skoro 1/5 dětí uvedla, že jim nechutná celé jídlo. To může být dáno nejen vybíravostí dětí, ale také způsobem, jak si v jídelně mohou jídla volit, a jak tento výběr funguje v praxi. V diskuzi jsme se tedy podrobněji zaměřili na to, jak to s výběrem jídla v Jílovém je.

Obecně lze říci, že výběr ze dvou jídel je pro strávníky vyhovující.

Výběr jídla je možný několika způsoby: • přes čip přímo v jídelně na automatu – pouze 14 dní dopředu (mladším žákům

pomáhají družinářky) • přes internet – možno až na měsíc dopředu; ne všichni strávníci si chtějí objednávat tak

moc dopředu, chtějí mít větší přehled, a proto využívají automat

„Tam je přístroj na zdi, tam se přihlásím čipem na svůj účet a navolím si, jaký chci oběd, 1, 2 nebo nechci.“ Žák 6. třída

„Dole na přístroji je jen 14 dní dopředu.“ Pracovnice školy

„Tam je nástěnka, to si přečtu, co je kdy a podle toho si to přeřídím. A navolím si to, na jak dlouho dopředu můžu.“ Žákyně 9. třída

Nesmím si zapomenout vybrat jídlo!

16

VÝBĚR ZE 2 JÍDEL I ZPŮSOB JEHO OBJEDNÁVÁNÍ JE HODNOCEN VESMĚS KLADNĚ.

CO DALŠÍHO OVLIVŇUJE STRAVOVÁNÍ V JÍDELNĚ?

17

CO JEŠTĚ OVLIVŇUJE STRAVOVÁNÍ V JÍDELNĚ?

Školní jídelna nabízí strávníkům někdy i jediné teplé jídlo denně, za kterýmnemusí nikam docházet.

„Aspoň nemusíme docházet do Jílovský a.s.“ Žák 6. třída

„Chodí hodně dětí, hlavně ty malý.“ Učitel

Několika méně finančně zaopatřeným žákům dotuje obědy škola ze speciálníhoprogramu – ovšem stane se, že o tuto možnost nejeví rodiče těchto žáků zájem.

18

Servírování

Dlouhá fronta předjídelnou může některénetrpělivé strávníkyodradit.

Způsob servírování jehodnocen jako zcelastandardní. Vizuálnějídlo působí normálně.

Množství jídla

To, zda jde strávník na oběd hladový či nikoli,závisí na velikosti svačiny, kdy svačinu snědl,kdy na oběd jde a předmětech před obědem(např. tělesná výchova).

„Já podle velikosti svačiny.“ Žák 6. třída

„Já jak kdy. Když jdu v 11:30, je to jiné, než když jdu ve 13:30.“ Učitelka

Hluk v jídelně

Velký hluk v jídelně kazí chuť k jídlu předevšímdospělým strávníkům. Žáci se při jídle hlasitěbaví a při velkém množství strávníků v jednémístnosti je hluk až nepříjemný. Prosklené stěnyčásti jídelny přispívají k velkému teplu v letníchměsících, což může také mírně tlumit chuť k jídlu– sezení venku v teplém počasí je navrhovánoučiteli jako možné řešení teplotního problémujídelny.

„My jako děti šli do jídelny, kantoři nás ztišovali, dneska je neokřiknou. Z družiny jim nikdo nic

neřekne.“ Učitelka

STRAVOVÁNÍ V JÍDELNĚ OVLIVŇUJE TAKÉ NAPŘÍKLAD DLOUHÁ FRONTA ČI HLUK I ZPŮSOB SERVÍROVÁNÍ JÍDLA.


Časový aspekt

Většina strávníků nepociťuje tlak na to, aby své jídlo snědli ve spěchu. Žáci se v jídelněprostřídají vcelku pohodlně. Pouze výjimečně se objevují případy, že pedagogna žáky (především mladší) pospíchá.

„Oni mají času dost. Jsou tam i ti, co si přidávají, to pak nechají to dítě, aby za nimapřišlo.“ Učitelka

Efekt, kdy se jeden žák zvedne od stolu a ostatní ho následují, i když nemají jídlodojedené, může také znamenat, že žák jídlo nedojí celé.

„A jedno dítě se zvedne a jde a ostatní s ním.“ Učitelka

Pouze v případě, že žák pospíchá na školní kroužek či na autobus, se může stát,že musí svůj oběd uspíšit a sníst rychle (např. nevezme si polévku).

„Kdo jezdí pryč, tak to nestíhá, to jede bus za hodinu 2x.“ Žákyně 9. třída

„Občas mají kroužky, ale to není klíčový.“ Učitel

Žáci po sobě někdy jídla i dojídají. Hrátky s jídlem (např. jídlo v květináči) mohou taképřispívat k většímu množství zbytků v jídelně.

„Anebo když děti dělají prasárny, to mi něco znechutí.“ Učitel

19

Kuchařka v prostoru pro vracení táců se zbytky

Mezi personálem kuchyně převládá názor, že v době, kdy v prostoru, kde se tácys jídlem vrací, stávala kuchařka, žáci dojídali jídla více. Nyní pokládají tácy do danéhoprostoru bez dohledu.

„A to vracení jídla ovlivňuje, když tam jsou u toho okýnka kuchařky.“ Pracovnice školy

POKUD V MÍSTĚ, KDE SE VRACEJÍ TÁCY, STOJÍ KUCHAŘKA, DĚTI VÍCE DOJÍDAJÍ. NEGATIVNÍ VLIV MÁ NAOPAK SPĚCH.


SYSTÉMOVÁ ŘEŠENÍ

Jídelníček

Jídelníček sestavuje vedoucí jídelny společně s kuchařkami na měsíc dopředu.

„My dvě. Musíme najít chvilku, kdy se sejdeme. Děláme to o svačině.“ Pracovnice školy

Faktory ovlivňující skladbu jídelníčku:

• naplnění Spotřebního koše (nutnost zařazovat luštěniny považována za nejvíce zbytečnou) a dodržení nutričních doporučení

• potřeba zasytit žáky • nemožnost vařit dvě náročná jídla najednou – technické a časové možnosti

kuchyně

„Mají se dávat luštěniny bez masa. A ty luštěniny nikdo nechce, i když se k nim upeče moučník nebo se dá něco sladkého, co mají rádi. To jde tak 1x za měsíc.“ Pracovnice

školy

„Oni si vezmou pečivo a polívku, luštěniny nechají.“ Pracovnice školy

„Ale i když máme rybu na 1, tak si děti radši dají 2.“ Pracovnice školy

Jídlo na č. 1 si dává větší počet strávníků než č. 2, ovšem konkrétní počet závisína daných jídlech. Na č. 2 bývají zařazena jídla, která jsou náročná na přípravua nelze je v dané jídelně uvařit ve velkém počtu.

Nová jídla jsou zařazována cca jednou za měsíc a jsou servírována jako jídlo č. 2.V jídelníčku je pak detailnější popis jídla a ingrediencí pro představu strávníků.

Stravovací komise (v které jsou žáci, učitelé, pracovníci kuchyně) má šanci se jednouza měsíc vyjádřit k jídelníčku a vznést připomínky. V minulosti existovala knihas fotografiemi jídel, do které se mohli strávníci podívat, aby měli představu, jak jídlovypadá. Ovšem ta byla nejspíše odcizena.

„Měli jsme fotoknihu, to je tak 2-3 roky zpátky. Bylo to v šanonu položený na okně, pak to někdo odnesl.“ Pracovnice školy

20

JÍDELNÍČEK JE SESTAVOVÁN NA MĚSÍC DOPŘEDU,OVLIVŇUJÍ HO MIMO JINÉ I ČASOVÉ A TECHNICKÉ MOŽNOSTI KUCHYNĚ.



Objednávání potravin

Potraviny objednává vedoucí kuchyně. Trvanlivé potraviny jsou někdy skladoványdelší dobu. Čerstvé potraviny jsou objednávány na základě objednaných jídelstrávníky, kteří se musí rozhodnout 2 dny dopředu. Ve většině případů taknedochází k plýtvání potravinami v této fázi.

„Spočítám si to. Základní suroviny máme ve skladu. A podívám se, kolik se přihlásilo lidí, podle toho objednám.“ Pracovnice školy

Množství uvařeného jídla se přizpůsobuje oblíbenosti jídla – např. špagety na různézpůsoby jsou velmi populární a mnoho žáků si jde přidat, na druhé straně množstvíluštěnin se navyšovat oproti normám na porci nemusí.

„Špaget se musí udělat víc, děti si přidávají.“ Pracovnice školy

Může se stát, že celá třída jede např. na výlet a třídní učitel tuto skutečnost zapomenev kuchyni včas nahlásit (mnohé děti si oběd zapomenou sami odhlásit). Počet jídel sepak musí operativně snížit a maso je uloženo do mrazáku a použito jindy.

„To je tak na 2 dny dopředu. A když někdo někam jede, tak se dá maso do mrazáku, když to víme.“ Pracovnice školy

21

MOUKA

VEJCE

CUKR

MASO

PŘI NAKUPOVÁNÍ POTRAVIN NEDOCHÁZÍ K PLÝTVÁNÍ, PROTOŽE VYCHÁZÍ Z TOHO, KTERÁ JÍDLA JSOU OBJEDNÁNA.

CO STRÁVNÍKŮM NEJVÍCE CHUTNÁ A CO NAOPAK NEMUSÍ?

22

CO STRÁVNÍKŮM V JÍDELNĚ NECHUTNÁ?

23

48%

38%

38%

35%

30%

30%

27%

25%

25%

21%

18%

16%

16%

16%

14%

14%

11%

10%

8%

8%

7%

6%

5%

6%

Ryby

Zelenina vařená

Luštěniny (např. čočka, hrách)

Kuskus

Brambory

Bulgur

Špenát, zelí

Polévky

Ostatní maso

Zelenina syrová

Sladká jídla (např. dukátové buchtičky)

Omáčky

Bramborová kaše

Lasagne

Saláty

Rýže

Ovoce, kompoty

Knedlíky

Pití

Zákusky/dezerty

Pizza

Kuřecí maso

Těstoviny

Bez odpovědi

n=159

M) Co Vám v jídelně nechutná? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.)Odpovědi: výpis 23 položek

NEJMÉNĚ OBLÍBENÉ JSOU RYBY, LUŠTĚNINY A VAŘENÁ ZELENINA. PŘEKVAPIVĚ JSOU HODNOCENY I BRAMBORY.

CO STRÁVNÍKŮM V JÍDELNĚ NAOPAK CHUTNÁ?

24

70%

70%

69%

69%

66%

64%

60%

59%

57%

57%

57%

55%

53%

50%

47%

42%

40%

39%

36%

34%

32%

31%

28%

3%

Kuřecí maso

Zákusky/dezerty

Těstoviny

Pizza

Knedlíky

Ovoce, kompoty

Pití

Saláty

Lasagne

Rýže

Sladká jídla (např. dukátové buchtičky)

Omáčky

Bramborová kaše

Špenát, zelí

Zelenina syrová

Polévky

Brambory

Ostatní maso

Kuskus

Bulgur

Zelenina vařená

Ryby

Luštěniny (např. čočka, hrách)

Bez odpovědi

n=159

N) A co Vám v jídelně chutná? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.)Odpovědi: výpis 23 položek

NAOPAK NEJOBLÍBENĚJŠÍ JE KUŘECÍ MASO, ZÁKUSKY A TĚSTOVINY. PIZZA JE OBLÍBENÁ HLAVNĚ U DĚTÍ.

CO STRÁVNÍKŮM V JÍDELNĚ CHUTNÁ A NECHUTNÁ?

25


Neoblíbená jídla: ryby, luštěniny.

Oblíbená jídla: krupicová kaše, špagety, žemlovka, řízek, kuře po kanadsku, plněnébramborové knedlíky se zelím.

„U špaget je dozor v jídelně 2x tak dlouhý.“ Učitelka

„Ty těstoviny se sýrovou omáčkou, to je moje nejoblíbenější jídlo.“ Žák 6. třída

Na druhou stranu si strávníci mohou v jídelně dopřát jídla, která se doma nevaří.

n=159

M) Co Vám v jídelně nechutná? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.)Odpovědi: výpis 23 položek

• Nejméně vybíraví jsou dospělí. Jediná položka, kterou volili více než děti, byla pizza. Tu označilo 16 % dospělých jako jídlo, které jim nechutná.

• Naopak nejvíce zaškrtnutých možností mají děti z 1. stupně. Ze všech skupin označovaly nejvíce, že jim nechutná zelenina, a to jak vařená, tak i syrová.

• Jako nejméně oblíbené položky byly vybrány ryby, luštěniny a vařená zelenina. Tento výsledek se potvrdil i v diskuzi (viz níže).

• Na 4. až 6. místě v neoblíbenosti se umístily potraviny: kuskus, brambory a bulgur. Tyto položky častěji volili žáci 2. stupně.

• Více vybíraví jsou ti, kdo v jídelně nejedí polévku.

N) A co Vám v jídelně chutná? (Můžete zakroužkovat více odpovědí.)Odpovědi: výpis 23 položek

• Kuřecí maso je oblíbené u všech, nejvíce ho mají rádi ti nejmladší. Stejně tak žáci 1. stupně mají raději než ostatní pizzu, knedlíky a pití.

• Dospělí oproti žákům mají častěji rádi saláty, polévky a vařenou i syrovou zeleninu.• Strávníci, kteří uvádějí, že v jídelně dojídají, mají častěji rádi kromě polévek a zeleniny

také špenát, zelí a ostatní maso (jiné než kuřecí).• Ti, kterým chutná stejně doma jako v jídelně, si častěji než ostatní pochvalují zákusky,

omáčky, bramborovou kaši, knedlíky, polévky a brambory.

OPĚT SE POTVRZUJE, ŽE NEJMÉNĚ VYBÍRAVÍ JSOU DOSPĚLÍ STRÁVNÍCI, KTEŘÍ MAJÍ RÁDI I SALÁTY, POLÉVKY A ZELENINU.

ANALÝZA ZBYTKŮ Z JÍDELNY

26

ANALÝZA ZBYTKŮ

27

0

10

20

30

40

50

60

8.1

1.

9.1

1.

10

.11

.

13

.11

.

14

.11

.

15

.11

.

16

.11

.

20

.11

.

21

.11

.

22

.11

.

23

.11

.

24

.11

.

27

.11

.

28

.11

.

29

.11

.

30

.11

.

1.1

2.

4.1

2.

5.1

2.

6.1

2.

7.1

2.

8.1

2.

Po dobu 4 týdnů vážili v jídelně množství zbytků, které za daný den zůstaly. Je potřebasi uvědomit, že v Jílovém se v jídelně stravuje cca 600 dětí a dospělých, není tedymožné očekávat, že i při nejlepší vůli by zbytky mohly být nulové. V kombinaci jídelníčku,množství zbytků (v kg) a dalších výsledků výzkumu jsme udělali analýzu, která můžepomoci k redukci zbytků v jídelně.

Níže uvedený graf znázorňuje množství vyhozených zbytků v kilogramech za jednotlivédny po dobu celého vážení.

Největší množství vyhozeného jídla:

15.11. – cizrna s kuřecím masem azapečené brambory – oboje patří mezi5 nejméně oblíbených jídel22.11. – luštěninová polévka, vepřovémaso v mrkvi s bramborem a králičímaso na hořčici s bramborovými noky30.11. – polévka z růžičkové kapusty,kuře na divoko s br. kaší, drůbeží játrana cibulce s rýží

Naopak nejméně to bylo:

24.11. – ovarová polévka, vepřoknedlo zelo, telecí na másles bramborem27.11. – krupková polévka, maďarskýguláš s těstovinami, šoulet s cibulkoua kysané zelí8.12. – polévka z červené čočky,plněné bramborové knedlíky, nudle smákem

Hodnoty vyhozených potravin se pohybovaly

mezi 20 – 59 kg.

CELKEM se za dobu vážení vyhodilo 831,3 kg potravin.

V průměru na den je to 37,8 kg.

PRŮMĚRNÉ MNOŽSTVÍ ZBYTKŮ V JÍDELNĚ PRO CCA 600 STRÁVNÍKŮ BYLO PO DOBU VÁŽENÍ 37,8 KG ZA DEN.

St 8.11.

PolévkaOběd 1Oběd 2

Doplněk

květáková (A: 01, 07, 09)sekaná pečeně, brambory, čaj, ovocný nápoj (A: 01, 03, 07)pizza se šunkou a sýrem, čaj, ovocný nápoj (A: 01, 07, 12)zeleninová obloha

28 kg

Čt 9.11.


Doplněk

zelná (A: 01)zapečené těstoviny s uzeným masem, sterilovaná okurka, čaj (A: 01, 03,07)obalovaný květák, brambory, čaj (A: 01, 03, 07)kompot

29,5 kg

Pá 10.11.


Doplněk

hovězí rychlá s vejci (A: 03, 07, 09)treska v kukuřičných lupíncích, bramborová kaše, mléko, čaj (A: 01, 03, 04, 07)tagliatelle s tuňákem a rajčaty, mléko, čaj (A: 01, 03, 04)zeleninový salát

25,8 kg

Po 13.11.


Doplněk

čočková (A: 01)rizoto s vepřovým masem, sypané sýrem, čaj (A: 07, 09)smažený sýr, brambory, čaj (A: 01, 03, 07)zeleninový salát (A: 07)

29 kg

Út 14.11.


Doplněk

jáhlová se zeleninou (A: 07, 09)hovězí maso vařené, rajská omáčka, těstoviny, čaj, ovocný nápoj (A: 01)bulgur se zeleninou, strouhaný sýr, čaj, ovocný nápoj (A: 01, 07, 09)ovoce

34 kg

St 15.11.


Doplněk

pórková, krutóny z pečiva (A: 01, 07)pečené kuřecí maso, cizrna po valašsku, čaj, mléko (A: 07, 10)zapečené brambory se zeleninou a smetanou, čaj, mléko (A: 07, 09)šopský salát (A: 07)

59 kg

Čt 16.11.


Doplněk

zeleninová s písmenky (A: 01, 03, 07, 09)segedínský guláš, houskové knedlíky, čaj, mléko (A: 01, 03, 07)rýžový nákyp, čaj, mléko (A: 03, 07)ovoce

39 kg

Po 20.11.


Doplněk

hrášková (A: 07)rybí filé na bylinkách, dušená zelenina, brambory, mléko, čaj (A: 04, 07)zapečené těstoviny s kuřecím masem, žampiony se smetanou, mléko, čaj (A: 01, 03, 07)rajče

50 kg

Út 21.11.


Doplněk

zeleninová s kuskusem (A: 01, 07, 09)svíčková na smetaně, houskové knedlíky, mléko, čaj (A: 01, 03, 07, 09)jáhlová kaše s ovocným přelivem, mléko, čajovoce

26 kg

St 22.11.


Doplněk

z míchaných luštěninvepřové maso v mrkvi, brambory, čaj (A: 01)králičí maso na hořčici, bramborové noky, čaj (A: 01, 03, 07, 10)mléčný dezert (A: 07)

57 kg

Čt 23.11.


Doplněk

špenátová (A: 01, 03, 07)drůbeží maso po čínsku, dušená rýže, čaj (A: 09)čočkový salát se zeleninou, cereální pečivo, čaj (A: 01,06, 07, 09, 11)ovocná přesnídávka

27 kg

JÍDELNÍČEK 1/2

28Podprůměrné množství zbytků Nadprůměrné množství zbytkůLegenda:

ZELENĚ OZNAČENÉ DNY V JÍDELNÍČKU MĚLY MENŠÍ MNOŽSTVÍ VYHOZENÝCH POTRAVIN, NEŽ BYL PRŮMĚR.

Pá 24.11.


Doplněk

ovarová (A: 01, 09)vepřová pečeně, bramborové knedlíky, zelí, čaj, ovocný nápoj (A: 01, 03, 07)telecí na másle, brambory, čaj (A: 07)ovoce

20 kg

Po 27.11.


Doplněk

krupková s bramborem (A: 01, 09)maďarský guláš, těstoviny, čaj (A: 01)šoulet s cibulkou, kysané zelí, čaj (A: 01)ovoce

23,5 kg

Út 28.11.


Doplněk

cizrnová (A: 07)krůtí maso pečené, dušená míchaná zelenina, brambory, čaj (A: 07)zapečené špagety s vepřovým masem, houbami a sýrem, čaj (A: 01, 07)krájená zelenina

41 kg

St 29.11.


Doplněk

kuřecí čínská (A: 01, 07, 09)vepřové maso na kmíně, rýže, čaj, mléko (A: 01, 07, 09)zeleninové lečo, brambory (A: 03, 07)ovoce

31 kg

Čt 30.11.


Doplněk

z růžičkové kapusty (A: 01, 07)kuře na divoko, bramborová kaše, čaj (A: 07)drůbeží játra na cibulce, rýže, čaj (A: 01)zeleninový salát

54 kg

Pá 1.12.


Doplněk

boršč, chléb (A: 01, 06, 07, 09)srbské rizoto s vepřovým masem, sypané sýrem, čaj, mléko (A: 07)vepřové maso v mrkvi, brambory, mléko, čaj (A: 07)mléčný dezert (A: 07)

53 kg

Po 4.12.


Doplněk

mrkvová (A: 01, 07)treska cordon bleu, brambory, čaj (A: 01, 03, 04, 07)jelení kýta na smetaně, vícezrnný knedlík, čaj (A: 01, 03, 06, 07, 09, 11)zeleninový salát

49 kg

Út 5.12.


Doplněk

písmenková se zeleninou (A: 01, 03, 07, 09)hovězí maso se šípkovou omáčkou, houskové knedlíky, mléko, čaj (A: 01, 03, 07, 09)čínské nudle s tofu a zeleninou, mléko, čaj (A: 01, 03, 06, 07)balíček - Mikuláš

45 kg

St 6.12.


Doplněk

bramborová (A: 01,07, 09)vepřová pečeně, boloňské fazole, čaj, ovocný nápojkvětákový mozeček, brambory, čaj, ovocný nápoj (A: 03, 07)zeleninový salát (A: 07)

51 kg

Čt 7.12.


Doplněk

hovězí s hráškem a rýží (A: 09)krůtí maso po toskánsku, těstoviny, čaj (A: 01)smažené rybí prsty, bramborová kaše, čaj (A: 01, 03, 04, 07)pudink (A: 07)

39 kg

Pá 8.12.


Doplněk

Z červené čočkyplněné bramborové knedlíky uzeným masem, zelí, čaj (A: 01, 03, 07)nudle s mákem, mléko, čaj (A: 01, 03, 07)ovoce

20,5 kg

JÍDELNÍČEK 2/2

29Podprůměrné množství zbytků Nadprůměrné množství zbytkůLegenda:

PŘESNĚ ½ DNŮ MĚLA PODRŮMĚRNÉ ZBYTKY A DRUHÁ ½ NADPRŮMĚRNÉ. NEDOCHÁZÍ TEDY K ZÁSADNÍM VÝKYVŮM.

CO JEŠTĚ OVLIVŇUJE MNOŽSTVÍ ZBYTKŮ?

30


Zbytky jídla

Množství zbytků závisí na popularitě samotných jídel ten daný den.

„Když se upečou buchty, tak nejsou zbytky žádný.“ Pracovnice školy

„Omáček se dělá víc, že se přidává.“ Pracovnice školy

Maso je většinou vydáno všechno. Může zbýt trochu nevydané polévky, omáčkya přílohy. Personál kuchyně si občas část nevydaného jídla odnáší domů. Vodaz polévek je vylévána do kanalizace, aby nenavyšovala objem odpadu.

„A když je vývar, tak to tam nechtějí. Pán měl minule politý auto. To je mastný.“ pracovnice školy

Mezi zbytky, které strávníci vrátí, se nejčastěji vyskytují maso, luštěniny, dušenázelenina, ryby, špenát.

„Dušenou zeleninu by nemuseli mít vůbec. Nebo špenát.“ Pracovnice školy

Průměrný objem zbytků z obědů (vydaná i nevydaná jídla) pro 570 žáků je cca jedenkontejner na bio odpad za týden (přesný objem není znám, odhadován na 120 l).Kontejner je odvážen právě jednou týdně specializovanou firmou, avšak danémnožství není zváženo.

„1x týdně, máme na to nádobu.“ Pracovnice školy

Systém odvozu je hodnocen jako vyhovující.

Je tedy zřejmé, že množství zbytků souvisí s oblíbeností či neoblíbeností daných jídel.

Větší zbytky je možné pozorovat v momentech, kdy jsou luštěniny, ryby či jiná masa nežkuřecí (zejména méně obvyklá masa jako například zvěřina).

Podstatnou roli ale hraje to, jaká 2 jídla jsou v daný den na výběr. I ve dnech, kdy jejedno z jídel méně oblíbené a druhé naopak většině strávníků chutná (např. těstoviny),mohou být zbytky výrazně nižší.

MNOŽSTVÍ ZBYTKŮ ZÁVISÍ NA OBLÍBENOSTI JÍDEL A KOMBINACI JÍDEL, KTERÁ JSOU V DANÝ DEN NA VÝBĚR.

JAK PLÝTVÁNÍ JEŠTĚ VÍCE OMEZIT?

31

CO BY MOHLO POMOCI MÉNĚ PLÝTVAT?

O) Máte nějaký nápad, jak by se dalo vyhazovat méně jídla ve školních jídelnách? (Napište, prosím, vše, co Vás napadne.)

32

10%

8%

8%

8%

7%

7%

6%

4%

4%

4%

3%

3%

3%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

2%

38%

5%

Menší porce, možnost si pak přidat

Nemuset si vzít to, co mi nechutná

Lepší/chutnější jídla

Smažená jídla (řízky, smažený sýr, hranolky)

Pizza

Mc Donald, KFC a podobné

Ptát se, kolik toho děti chtějí nandat na talíř

Zjistit a vařit oblíbená jídla

Sladká jídla

Chov prasat, dát jídlo zvířatům (zeleninu apod.)

Lepší komunikace s rodiči při výběru jídla, možnostvybrat si jídlo až na místě

Více jídel na výběr

Nevařit neoblíbená jídla

Více času na oběd

Možnost odhlásit jídlo, které nejím

Jíst vše / naučit děti jíst všechno

Vařit méně polévky, nevařit polévku

Možnost brát si jídlo domů

Zmrzlina

Čínská jídla (nudle apod.)

Těstoviny

Nevím

Jiné

STRÁVNÍCI BY NEJVÍCE OCENILI MENŠÍ PORCE S MOŽNOSTÍ SI PAK PŘIDAT.

KONKRÉTNÍ NÁVRHY – 1. STUPEŇ

33

ŽÁCI 1. STUPNĚ NAVRHOVALI HLAVNĚ KONKRÉTNÍ JÍDLA.

KONKRÉTNÍ NÁVRHY – 2. STUPEŇ

34

ŽÁCI 2. STUPNĚ UŽ SE KROMĚ KONKRÉTNÍCH JÍDEL SOUSTŘEDILI VÍCE I NA JINÁ ŘEŠENÍ.

KONKRÉTNÍ NÁVRHY - DOSPĚLÍ

35

DOSPĚLÍ NAVRHUJÍ HLAVNĚ LEPŠÍ KOMUNIKACI S DĚTMI A RODIČI, MAJÍ ALE I DALŠÍ NÁPADY.

SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ 1/2

ZŠ v Jílovém u Prahy je školou, která se aktivně zabývá ekologií a snaží se v rámci svýchmožností hledat cesty, jak co nejméně plýtvat, a to nejen potravinami. Celkově tedy můžemeříct, že škola je na nejlepší cestě zcela minimalizovat kilogramy již tak poměrně nízkéhomnožství vyhazovaného jídla. Nelze očekávat, že toto množství při počtu cca 600 strávníkůbude nulové, přesto by se některé zbytky mohly zredukovat. Je také zřejmé, že skladbajídelníčku nemůže záviset pouze na oblíbenosti jídel, ale na dalších faktorech, jako jenaplnění Spotřebního koše či technických možnostech kuchyně, času a náročnosti přípravyjednotlivých jídel.

Co tedy navrhujeme?

KOMUNIKUJTE! Přesně tak, jak velmi často navrhovali učitelé a další zaměstnanci školy, je potřeba vícekomunikovat nejen s dětmi, ale hlavně s rodiči. V dnešní době jsou žáci zvyklí stravovat sečasto ve fast foodech, nedojídat a hodně si jídla vybírat. Jak se ukázalo v diskuzi, rodiče sipříliš nepřejí nutit děti k dojídání, ani pro učitele a ostatní personál by to jistě nebylopříjemné, ale určitě by bylo vhodné najít přiměřený kompromis, který by vyhovoval jakdětem, rodičům, tak i učitelům. Celkovou snahou by mělo být to, aby děti obědy jedly,zbytečně si nevybíraly a nevyhazovaly i to, co třeba ani neochutnaly.

S obědem úzce souvisí i svačina a pocit hladu před obědem. Pokud má dítě příliš velkousvačinu, kterou sní třeba v 10 hodin, není možné očekávat, že bude mít za 2 hodiny hlad naoběd. Stejně tak také záleží na tom, co děti svačí. Pokud se „natláskají“ tyčinkami,brambůrkami a čokoládou, není divu, že se jim do oběda příliš nechce. I v tomto směru bybylo vhodné apelovat na rodiče, aby dětem připravovali vyvážené svačiny. Je jasné, že uvětších žáků už rodič svačinu nemusí příliš ovlivnit, zejména pokud si ji žák kupuje cestou doškoly nebo přímo ve škole.

HLÍDEJTE ŠKOLNÍ BUFET!V návaznosti na předchozí bod je dobré si uvědomit, že část děti i dospělých si někdyv bufetu kupuje svačinu. Bylo by dobré zaměřit se na nabízený sortiment. Nabízejte v bufetu,co dětem chutná a zároveň je zdravé a přiměřeně je zasytí.

UKAŽTE, CO UMÍTE!Váš nápad s fotoknihou byl skvělý! Zejména menší děti často neví, jak jídlo vypadá. I kdyžfotoknihu někdo odcizil, nabízí se podobné řešení – udělejte novou fotoknihu, ale nainternetu. Vyfoťte postupně všechna jídla a přidávejte je rovnou na internet tak, aby se žácia také rodiče při výběru jídel na další dny a týdny mohli podívat, co vybírají. Například senám stalo, že žák 3. třídy neuměl přečíst „lasagne“. Když jsme mu to přečetli a připomněli, coto je, hned věděl, že to má rád.

36

ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ Z VÝZKUMU

SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ 2/2

VYCHYTEJTE PORCE!V nápadech, jak snížit množství vyhazovaného jídla se nejčastěji objevovalo, že by bylo dobrézmenšit porce. To samozřejmě nejde udělat plošně, ale ani není možné se při tak velkémpočtu strávníků každého žáka ptát, kolik přesně chce nandat – a kolikrát to hlavně tinejmenší neumí ani odhadnout. I když kuchařky mají jistě nejlepší přehled, kolik dětemdávat na talíř přiměřeně věku, stálo by za to zkusit dětem nandávat méně s možností si pakpřidat.

POLÉVKA DOBROVOLNĚ!V jídelně je možné si vybrat ze dvou jídel, což je skvělé a přispívá to ke spokojenostistrávníků. Polévka je ale vždy jen jedna, takže se často stává, že si ji děti nedávají. Spíše nežvařit 2 polévky by bylo vhodnější umožnit strávníkům si vybrat, zda si polévku vůbec dajínebo ne. Každé dítě a v případě dětí, kterým objednávají rodiče také každý rodič, ví, jestli jínebo nejí například rajskou polévku. Možnost odhlášení polévky by mohla kromě sníženímnožství zbytků ušetřit také náklady na nákup surovin.

V případě, že možnost odhlásit si polévku nebude, určitě se vyplatí, když polévku žákůmbude někdo nalévat. Žákům se bude polévka hůře odmítat a alespoň ji ochutnají.

TAKÉ ALE HLÍDEJTE!Jak vyplynulo z diskuze, děti více dojídaly, když v prostoru, kam se vracejí tácy, stálakuchařka. Pokud je to možné, ať tam opět někdo dospělý je. Kolikrát stačí, že žáci ví, že tamněkdo stojí a uvidí je, kolik toho vracejí.

ANALYZUJTE A LÉPE KOMBINUJTE!Vzhledem k analýze jídelníčku a množství vyhozených zbytků je zřejmé, že jídla na daný denjsou kombinována dobře. Zkuste si ale množství zbytků za dané dny v kombinacis jídelníčkem více hlídat, třeba i vážit a někam zapisovat. Vždy jednou za měsíc se zpětnězkuste podívat, kdy byly zbytky největší a zkuste se podrobně zamyslet nad tím proč (ne jenproto, že koprovka prostě není oblíbená).

DEJTE JÍDLU PŘÍBĚH!V návrhu na ideální školní jídelnu se objevila témata jako: výběr jídla přímo na místě nebošvédské stoly. To ovšem rozhodně nejsou řešení, jak snížit množství vyhozených potravin,možná ba naopak. To, co by ale opravdu mohlo pomoci, jsou tematické dny/týdny. Udělejtesi jednou za měsíc týden italské/mexické či jiné kuchyně. Jídla ve skutečnosti nemusí být ažtak odlišná od těch, která se vaří nyní, ale pokud k tomu žákům dáte nějaký příběh, určitě sena jídlo budou více těšit. Může stačit vymyslet nějakou postavičku, která bude danou zemireprezentovat, objeví se na nástěnce u jídelníčku, bude něco „říkat“. Téma se také dá velmidobře spojit s výukou zeměpisu atd. V rámci toho můžete představovat kulturu dané země.

37

ZÁVĚREČNÁ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ Z VÝZKUMU

KONTAKTY

KONTAKTY

38

Lenka SazmováAccount Director Ipsos Public [email protected]: +420 724 185 825

Barbora OndřejkováResearch Executive Ipsos Public [email protected]: +420 601 293 816

V případě dotazůnás kontaktujte!

Date post:	02-Nov-2018
Category:	Documents
Upload:	vodieu
View:	216 times
Download:	0 times

VÝSLEDKY VÝZKUMU PLÝTVÁNÍ POTRAVINAMI VE … · „Přijdou k okýnku, vezmou si tác,...

Documents