VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY...

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

FAKULTA INFORMATIKY A STATISTIKY

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA INFORMAČNÍCH SLUŽEB V PRAZE

Obor: PODNIKOVÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI ABRA SOFTWARE, A.S. (BAKALÁŘSKÁ PRÁCE)

Autor: MICHAL MÁZÁR

Vedoucí práce: ING. ZDEŇKA ŠUŠÁKOVÁ

2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil

všechny citace z pramenů.

V Praze dne 13.5.2009

…………………………….

podpis studenta

OBSAH

Anotace …………………………………………………………………….....................1

1 Úvod …………………………………………………………………………….2

2 Teoretická část ..…………………………………………………………………3

2.1 Předmět a cíle finanční analýzy ..…………………………………………...3

2.1.1 Požadavky na finanční analýzu ..…………………………………….3

2.2 Uživatelé finanční analýzy ..………………………………………………...4

2.2.1 Externí finanční analýzy ..…………………………………………...4

2.2.2 Interní finanční analýza ..…………………………………………….4

2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu ..……………………………………5

2.3.1 Rozvaha ..…………………………………………………………….5

2.3.2 Výkaz zisku a ztráty ..………………………………………………..6

2.3.3 Přehled o peněžních tocích ..………………………………………...6

2.3.4 Příloha k účetní závěrce ..……………………………………………6

2.3.5 Výroční zpráva ..……………………………………………………..7

2.4 Bilanční pravidla ..…………………………………………………………..7

2.4.1 Zlaté bilanční pravidlo financování ..………………………………..7

2.4.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ..…………………………………….7

2.4.3 Zlaté pari pravidlo ..………………………………………………….7

2.5 Analýza poměrových ukazatelů ..…………………………………………...7

2.5.1 Ukazatele likvidity ..…………………………………………………8

2.5.2 Ukazatele rentability ..……………………………………………….9

2.5.3 Ukazatele aktivity ..………………………………………………...11

2.5.4 Ukazatele zadluženosti ..……………………………………………12

2.6 Horizontální a vertikální analýza ..………………………………………...14

2.6.1 Horizontální analýza ..……………………………………………...14

2.6.2 Vertikální analýza ..………………………………………………...14

2.7 Analýza čistého pracovního kapitálu ..…………………………………….14

2.8 Bonitní modely ..…………………………………………………………..16

2.8.1 Kralicekův Quicktest ..……………………………………………...16

2.9 Bankrotní modely ..………………………………………………………..17

2.9.1 Altmanovo Z-skóre ..……………………………………………….17

2.9.2 Index IN01 ..………………………………………………………..18

2.9.3 Tafflerův model ..…………………………………………………...19

3 Praktická část ..…………………………………………………………………20

3.1 Představení společnosti ..…………………………………………………..20

3.2 Bilanční pravidla ..…………………………………………………………23

3.2.1 Zlaté bilanční pravidlo financování ..………………………………23

3.2.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ..…………………………………...24

3.2.3 Zlaté pari pravidlo ..………………………………………………...24

3.3 Analýza poměrových ukazatelů ..………………………………………….25

3.3.1 Ukazatele likvidity ..………………………………………………..25

3.3.2 Ukazatele rentability ..……………………………………………...26

3.3.3 Ukazatele aktivity ..………………………………………………...28

3.3.4 Ukazatele zadluženosti ..……………………………………………28

3.4 Horizontální a vertikální analýza ..………………………………………...29

3.4.1 Horizontální analýza rozvahy ..…………………………………….29

3.4.2 Vertikální analýza rozvahy ..……………………………………….32

3.4.3 Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty……………33

3.4.4 Analýza Cash Flow ..……………………………………………….35

3.5 Analýza čistého pracovního kapitálu ..…………………………………….36

3.6 Bonitní modely ..…………………………………………………………..36

3.6.1 Kralicekův Quicktest ..……………………………………………...36

3.7 Bankrotní modely ..………………………………………………………..37

3.7.1 Altmanovo Z-skóre ..……………………………………………….37

3.7.2 Index IN01 ..………………………………………………………..38

3.7.3 Tafflerův model ..…………………………………………………...38

4 Závěr ..………………………………………………………………………….40

5 Seznam zdrojů ..………………………………………………………………..42

6 Seznam tabulek a grafů ..……………………………………………………….43

7 Seznam příloh ..………………………………………………………………...45

1

Anotace

Finanční analýza spole čnosti ABRA Software, a.s.

Cílem této práce je zhodnotit finanční situaci společnosti ABRA Software, a.s. v

letech 2004 - 2008. ABRA Software, a.s. je v současné době dvojkou na

českém trhu s ERP systémy pro menší podniky. V první části jsou popsána

teoretická východiska finanční analýzy, včetně nejpoužívanějších metod. Ve

druhé části je představena společnost ABRA Software, a.s. Hlavní část se

zabývá samotnou finanční analýzou, kde jsou použity všechny metody zmíněné

v teoretické části pro zhodnocení finanční situace zkoumané společnosti. V

poslední kapitole je provedeno závěrečné hodnocení, formulovány silné a slabé

stránky a některá doporučení.

Financial analysis of the company ABRA Software, a. s.

The aim of this thesis is to evaluate the financial situation of ABRA Software,

a.s. in 2004 - 2008. ABRA Software, a.s. is currently the second company in

sales of ERP systems for smaller companies on the Czech market. The first

part describes a theoretical approach to financial analysis, including the most

used methods. The second part presents ABRA Software, a.s. as a company.

The main part deals with financial analysis where all the methods mentioned in

the theoretical part are used to evaluate the financial situation of the company.

The last chapter includes final evaluation, formulation of the strengths and

weaknesses and some recommendations.

1 ÚVOD

Nalezení odpovědí na otázky, v čem by se podnik mohl zlepšit, z čeho by mohl získat

větší přínos, jak posílit jeho pozici na trhu, najít silné a slabé stránky, posílit je nebo

změnit, předejít riziku atd. Odpovědi, kterým finanční analýza napomáhá. Pro

společnost, která se chce rozvíjet a být úspěšná je důležité finanční zdraví, je důležité

být o krok napřed než konkurence. V dnešní době nazývané finanční krizí je nezbytné

předcházet potížím a posilovat svoji pozici. K tomu všemu má pomoci právě finanční

analýza.

Cílem práce je zhodnotit finanční situaci společnosti ABRA Software, a.s. v letech 2004

– 2008. ABRA Software si ve svém odvětví a se svým zaměřením vynucuje silnou

pozici na trhu v České republice. Společnost patří do stále progresivního segmentu trhu

informačních systémů, který si žádá uspokojení právě pomocí produktů a služeb, jež

ABRA Software nabízí.

Při finanční analýze společnosti jsem vycházel z obvyklých metod a ze současných

trendů pro finanční analýzu podniku. Informace pro mojí bakalářskou práci jsem získal

z veřejně dostupných zdrojů. V práci jsou použity informace z výročních zpráv ABRA

Software získané z webových stránek justice.cz, z odborné literatury zaměřené na

finanční analýzu, z internetových zdrojů v oboru finančnictví, z internetových stránek

Ministerstva průmyslu a obchodu a informace z Českého statistického úřadu ad.

V první části bakalářská práce popisuji východiska, požadavky, uživatele a zdroje

finanční analýzy. Dále vysvětluji principy, podle kterých se finanční analýza může řídit

a metody jakými se dá analýza vysvětlit. Tuto část jsem nazval teoretickou. V praktické

části představím společnost a použiji údaje uvedené v teoretické části práce k vytvoření

samotné finanční analýzy.

Na závěr analyzuji získané výsledky a poskytuji řešení a doporučení zjištěné situace

společnosti.

3

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Předmět a cíle finan ční analýzy

Finanční analýza se zabývá finanční stránkou podniku. Je jeho nedílnou součástí. Má za

úkol hodnotit stav podniku. Hledá nerovnováhy v hospodaření, zkoumá výkonnost,

určuje zdraví podniku a pomáhá předcházet situacím, které by mohly podniku způsobit

problémy.

Finanční analýza zkoumá minulý pohyb peněžních prostředků podniku s cílem popsat

vývoj finanční situace.1 Zajímá se o změny v provozních, finančních a investičních

činnostech. Posuzuje součinnost finančního řízení s finanční situací, pomáhá rozpoznat

schopnosti vedení podniku tak, aby finanční situace podniku zůstala pod kontrolou.

Finanční analýza je vhodným nástrojem, který dokáže stanovit diagnózu podniku,

popsat stav podniku, zda se jedná o progresivní podnik nebo podnik, kterému se nedaří.

Potom může zjištěný stav pomoci zlepšit nebo udržet.

Účelem finanční analýzy je vyjádřit komplexně finanční situaci podniku. Finanční

analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti

finančního hospodaření podniku.2

2.1.1 Požadavky na finan ční analýzu

Důležité pro každou finanční analýzu je komplexní posouzení současné finanční a

ekonomické situace společnosti za pomoci specifických postupů a metod. Pro

komplexní hodnocení podniku by finanční analytik měl brát v potaz tedy nejen finanční

stránku podniku, ale i majetkovou a hospodářskou.3

Zdrojem informací pro sestavení finanční analýzy jsou účetní výkazy, které umožňují

nastínit budoucí vývojové trendy. Abychom mohli počítat jednotlivé finanční ukazatele

a tak analyzovat schopnosti podniku, je nutné, aby výkazy měly soustavnost a

jednotlivé položky byly porovnatelné.

1 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 19 2 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 1999, str. 8 3 On-line finanční analýza: Co je finanční analýza. www.finance-podniku.cz

4

2.2 Uživatelé finan ční analýzy

Mezi uživatele finanční analýzy patří především manažeři, investoři, banky, odběratelé

a dodavatelé, zaměstnanci, stát, konkurenční podniky. Obecně je ale rozdělíme do dvou

skupin, na uživatele externí a interní, pro než je analýza i stejně nazvaná.

2.2.1 Externí finan ční analýza

Externí finanční analýza vychází ze získání informací z veřejně dostupných finančních

zdrojů a účetních informací.

Externí uživatelé jsou potencionální investoři, věřitelé, odběratelé, dodavatelé,

zaměstnanci, stát a konkurence. Tyto subjekty mají určitý zájem těžit ze

získaných informací.

Investoři, kteří investovali do podniku, mají zájem využít a zhodnotit své investiční

záměry.

Akcionáři se soustředí na míru výnosnosti a míru rizika vloženého kapitálu.

Banky a jiní věřitelé vyžadují maximální informace o finančním stavu potenciálního

dlužníka, aby se mohly rozhodnout, zda poskytnout podniku úvěr a za jakých

podmínek.

Odběratelé chtějí mít jistotu, že podnik dostojí všem svým závazkům a v případě

finančních potíží nezpůsobí problém s jejich zajištěním výroby.

Dodavatelé se zaměřují na solventnost podniku, chtějí, aby jim podnik včas hradil své

závazky.

Zaměstnancům jde především o zachování vlastní pozice. Proto sledují hospodaření

podniku. Snaží se ovlivnit chod podniku pomocí odborů.

Stát získává účetní a finanční data pro statistiku, pro kontrolu daňových povinností, pro

získání přehledu o využití státních zakázek, pro rozhodnutí poskytnutí finanční

výpomoci.

Konkurenční podniky se zaměřují na podniky ve stejném nebo podobném segmentu,

za účelem srovnání finančních výsledků.

2.2.2 Interní finan ční analýza

Při interní analýze jsou analytikovi k dispozici veškeré informace z hospodaření

podniku.

Mezi uživatele patří manažeři, vedoucí pracovníci a vlastníci podniku.

5

Manažeři využívají informace pro vytvoření finanční analýzy, která se pak stává

zpětnou vazbou pro vlastníky. Mají možnost na základě finanční analýzy odhalit slabé a

silné stránky podniku a pracovat s nimi.

Na rozdíl od externích uživatelů mají interní uživatelé přístup k finančním informacím

průběžně a mohou tedy zasahovat do jeho vývoje. Externí uživatelé jsou většinou

závislí na informacích z účetní závěrky jednou za rok.

2.3 Zdroje informací pro finan ční analýzu

Data, která představují klíčovou roli pro finanční analýzu, nalezneme primárně

v účetních výkazech. Ty pracují s údaji týkající se minulosti.

Účetní výkazy jsou součástí účetní závěrky a dle zákona o účetnictví1 se skládají

z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy k účetní závěrce. Nepovinnou součástí je

výkaz o přehledu peněžník toků (Cash Flow).

2.3.1 Rozvaha

Rozvaha zachycuje stav majetku v podniku a zdroje jeho krytí sestavený k určitému

datu, vyjádřený v penězích. Stav majetku znázorňují aktiva, zdroje krytí majetku pasiva.

Aktiva jsou uspořádána v rozvaze dle likvidity (rozvaha na straně aktiv začíná nejméně

likvidní položkou) a člení se na dlouhodobý majetek (stálá nebo také fixní aktiva) a

oběžný majetek (oběžná aktiva). Stálá aktiva (očekává se využitelnost delší než jeden

rok) se dělí na dlouhodobý nehmotný majetek, na dlouhodobý hmotný majetek a

dlouhodobý finanční majetek.

Oběžná aktiva zahrnují zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, krátkodobý

finanční majetek.

Aktiva se vyjadřují v hodnotě brutto a po odečtení oprávek (korekce) v hodnotě netto.

Pasiva se rozdělují na vlastní a cizí zdroje (kapitál). Mezi vlastní zdroje patří základní

kapitál, kapitálové fondy, rezervní fond, nedělitelný fond a fondy ze zisku, výsledek

hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného období.

Položkami cizích zdrojů jsou rezervy, krátkodobé a dlouhodobé závazky.

Zvláštní položku na straně aktiv a pasiv tvoří časové rozlišení.

V rozvaze musí platit bilanční rovnice:

suma AKTIV (netto) = suma PASIV

1 business.center.cz: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. http://business.center.cz/

6

2.3.2 Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztrát (nebo také výsledovka) se zabývá výkonnostními položkami

podniku a podává nám obraz o nákladech a výnosech podniku. Slouží k posouzení

schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál.1 Jeho výsledkem je hospodářský

výsledek.

Platí:

HOSPODÁŘKÝ VÝSLEDEK = suma VÝNOSY – suma NÁKLADY

Výkaz zisku a ztrát se rozděluje na provozní a finanční část, daně, mimořádný výsledek

hospodaření.

Z ekonomických ukazatelů má hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) jednoznačnou

prioritu .

2.3.3 Přehled o pen ěžních tocích

Přehled o peněžních tocích představuje pohyb peněžních příjmů a výdajů. Jedná se o

výkaz v tokových veličinách. Výkaz je velmi užitečný pro posouzení likvidity, platební

schopnosti podniku, neboť na rozdíl od výkazu zisku a ztráty není založený na

akruálním účetnictví*, a tak můžeme vidět, jak vznikají peněžní příjmy a výdaje.2

Peněžní toky se člení na:

� Provozní činnost

� Investiční činnost

� Finanční činnost

*Poznámka: akruální princip - účetní princip, podle nějž jsou důsledky transakcí, či jiných událostí uznány v době, kdy nastaly (a nikoli v okamžiku, kdy jsou za ně přijaty či vydány peníze nebo jejich ekvivalenty) a jsou zaúčtovány do období, k němuž se vztahují. Akruální princip je jednou z podstatných odlišností jednoduchého a podvojného účetnictví.3

2.3.4 Příloha k ú četní závěrce

V příloze k účetní závěrce nalezneme takové informace, které v rozvaze, výkazu zisku a

ztráty, výkazu o přehledu peněžních tocích, nejsou uvedeny, nebo informace, které

jednotlivé výkazy doplňují. Příloha přispívá k objasnění skutečností, které výkazy

nezahrnují.

1 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 41 2 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 46 3 Slovník cizích slov. www.slovnik-cizich-slov.abz.cz

7

2.3.5 Výro ční zpráva

Výroční zpráva by měla být komplexem veškerých výše uvedených výkazů a přílohy.

Výčet povinného obsahu výroční zprávy vysvětluje § 21 zákona o účetnictví č.

563/1991 Sb.

2.4 Bilan ční pravidla

Bilanční pravidla jsou doporučení, kterými by se měl management řídit ve financování

podniku, s cílem dosažení dlouhodobé finanční rovnováhy a stability.

2.4.1 Zlaté bilan ční pravidlo financování

U zlatého bilančního pravidla financování je důležité, aby časový horizont využití

majetkových částí asocioval s časovým horizontem zdrojů financování, tj. dlouhodobý

majetek by měl být financován z dlouhodobých cizích zdrojů a z vlastního kapitálu,

oběžná aktiva z krátkodobých cizích zdrojů.

2.4.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

Pravidlo říká, že vlastní zdroje by měly převyšovat cizí zdroje, nebo se rovnat. Při tomto

použití kapitálu je riziko věřitele tím menší, čím menší je podíl cizího kapitálu na

celkovém kapitálu. Pro získání a udržení cizích zdrojů financování je proto užitečný, co

možná největší vlastní kapitál.

2.4.3 Zlaté pari pravidlo

Jde o vztah mezi vlastním kapitálem a stálými aktivy. Doporučuje se stálá aktiva krýt

vlastním kapitálem. Stálá aktiva jsou financována i z cizích zdrojů, proto se stálá aktiva

a vlastní zdroje rovnají jen ojediněle.1

2.5 Analýza pom ěrových ukazatel ů

Poměrové ukazatele patří k základním nástrojům finanční analýzy. Vyjadřují vztahy

mezi jednotlivými položkami ve finančních výkazech.

1 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem, Praha, C. H. Beck 2005, str. 14 cd

8

2.5.1 Ukazatele likvidity

Likvidita představuje prostředky, použitelné k úhradě krátkodobých závazků, kdyby

nastal problém s platební schopností podniku.

Běžná likvidita (angl. Current Ratio)

Tzv. likvidita 3. stupně ukazuje schopnost podniku uhradit zpeněžením likvidního

majetku krátkodobé dluhy (v tomto případě krátkodobé závazky) včas, až nastane jejich

splatnost. Posuzuje se podle poměru oběžných aktiv ke krátkodobým dluhům.

Doporučovaná hodnota kolem 1,5 podniku zajišťuje, že bude schopen své krátkodobé

dluhy hradit oběžnými aktivy, a tím se snižuje platební neschopnost v případě proměny

nepeněžního oběžného majetku v peněžní.

Běžná likvidita = oběžná aktiva – dlouhodobé pohledávky/ krátkodobá pasiva

Pohotová likvidita (angl. Quick Ratio)

Tzv. likvidita 2. stupně je dána poměrem oběžných aktiv bez zásob a krátkodobých

dluhů.

Pro zachování likvidity firmy by neměla hodnota ukazatele klesnout pod 1.

Pohotová likvidita = oběžná aktiva – zásoby – dlouhodobé pohledávky/ krátk. pasiva

Okamžitá likvidita (angl. Cash Ratio)

Nebo-li peněžní likvidita tzv. 1. stupně je dána poměrem krátkodobého finančního

majetku a krátkodobých dluhů.

Vymezuje schopnost firmy hradit krátkodobé dluhy. Likvidita je zaručena při hodnotě

ukazatele 0,2.

Okamžitá likvidita = krátkodobý finanční majetek/ krátkodobé závazky

Likvidita z Cash Flow

Tento ukazatel, nazývaný také Cash Flow solventnost, vyjadřuje schopnost společnosti

produkovat peněžní prostředky k úhradě krátkodobých závazků. Na rozdíl od

předešlých ukazatelů nehodnotí likviditu společnosti staticky, protože Cash Flow je

tokovou veličinou.

9

Likvidita z Cash Flow = CF z provozní činnosti/ krátkodobé závazky

2.5.2 Ukazatele rentability

Rentabilita vyjadřuje výnosnost vloženého kapitálu. Je schopností společnosti vytvářet

nové zdroje a dosahovat zisku pomocí investovaného kapitálu. V tržní ekonomice tvoří

rentabilita hlavní kritérium pro alokaci kapitálu.1

Rentabilita celkového kapitálu (ROA z angl. Return On Assets)

ROA vyjadřuje produkční sílu (earning power) majetku společnosti a závislost alokace

kapitálu do výnosného majetku.2

ROA = (EBIT – daň) * 100/ aktiva3

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE z angl. Return On Equity)

ROE představuje výnos pro vlastníky společnosti. Řeší, jestli se vyplatí do společnosti

investovat.

ROE = zisk po zdanění * 100/ VK

Rentabilita tržeb (ROS z angl. Return On Sales)

ROS někdy nazývána také čisté ziskové rozpětí,4 vyjadřuje výkonnost společnosti. Jeho

pokles může poukazovat na snižování výnosů společnosti.

ROS = čistý zisk * 100/ tržby

Rentabilita tržeb z EBIT

Rentabilita tržeb vyjadřuje jakou míru zisku dokáže podnik generovat na korunu zisku.

rentabilita tržeb = EBIT *100/ tržby

1 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 78 2 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 82 3 BREALEY, MAYERS. Teorie a praxe firemních financí, Praha, Computer Press 2000, str. 756 4 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 88

10

Rentabilita náklad ů (ROC z angl. Return On Costs)

ROC udává, jaká část zisku připadá na jednotku nákladů.

ROC = čistý zisk/ celkové náklady

Rentabilita investic (ROI z angl. Return On Investm ent)

Ukazatel vyjadřuje návratnost investice.

ROI = čistý zisk/ celkový kapitál

Rozklad rentability vlastního kapitálu ROE (analýza Du Pont)

Rozklad Du Pont pracuje se ziskovým rozpětím, obratem aktiv a finanční pákou a jeho

cílem je zjistit, jakou mírou přispívají jednotlivé ukazatele rentability k vývoji

rentability vlastního kapitálu.

Finanční politiku představuje ukazatel finanční páky. Důležité je upozornit, že

rentabilita celkových aktiv ROA se v tomto případě nepočítá z EBIT, ale z čistého

zisku.

Základem rozkladu jsou Du Pontovy rovnice.

ROA = čistý zisk/ tržby * tržby/ aktiva = čistý zisk/ celková aktiva1

kde

čistý zisk/ tržby = ziskové rozpětí (zisková marže, rentabilita tržeb)

tržby/ celková aktiva = obrat aktiv

Vliv ukazatele obratu aktiv je ve zvyšování tržeb připadajících na každou korunu aktiv.

ROA = čistý zisk/ celková aktiva

a potom platí

1 NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy, Praha, Grada 2002, str. 100

11

ROE = ROA * vlastní kapitál/ celková aktiva = čistý zisk/ celková aktiva * celková aktiva/ vlastní kapitál = čistý zisk/ tržby * vlastní kapitál/ celková aktiva * celková

aktiva/ vlastní kapitál1

kde

čistý zisk/ vlastní kapitál = rentabilita vlastního kapitálu (ROE)

celková aktiva/ vlastní kapitál = finanční páka

Finanční páka zvyšuje výnosnost ROE v případě použití levnějších cizích zdrojů

k financování aktiv.

Z rozkladu vyplývá, zda rentabilita vlastního kapitálu vychází z rentability tržeb

(vysokých marží) a pomalejšího obratu aktiv, nebo jestli má podnik nižší marže a

rychlejší obrat aktiv.

2.5.3 Ukazatele aktivity

Zkoumáním následujících ukazatelů poznáme hospodaření společnosti s aktivy,

jednotlivými jejich složkami a také jaký vliv má toto hospodaření na výnosnost a

likviditu. Vyskytuje se ve dvou podobách jako obrat (vyjadřuje počet obrátek za

období) a doba obratu (vyjadřuje počet dní, po které trvá jedna obrátka).

Obrat aktiv

Obrat aktiv udává, jak efektivně společnost využívá svá aktiva. Výsledek by měl být

vyšší než 1.

Obrat aktiv = tržby/ aktiva2

Obrat zásob

Představuje efektivnost výrobní činnosti podniku.

Obrat zásob = tržby/ zásoby

1 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem, Praha, Beck 2005, str. 32 2 MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku. Praha, Ekopress 2007, str. 106, 107

12

Doba obratu zásob

Ukazatel udává za kolik dní se zásoby obrátí. Obecně platí, že čím nižší výsledek, tím

lepší společnost.

Doba obratu zásob = zásoby * 365/ tržby

Doba splatnosti pohledávek

Ukazatel udává dobu splatnosti pohledávek. Pokud je doba splatnosti pohledávek delší

než platební podmínky, znamená to, že odběratelé neplatí včas.

Doba splatnosti pohledávek = pohledávky * 365/ tržby

Doba splatnosti závazk ů

Ukazatel udává dobu plnění závazků vůči dodavatelům.

Doba splatnosti závazků = závazky *365/ tržby

2.5.4 Ukazatele zadluženosti

Celková zadluženost (angl. Debt Ratio)

Poměrový ukazatel celková zadluženost udává poměr mezi cizím kapitálem a

celkovými aktivy. Čím vyšší hodnota je, tím lépe se společnost vypořádá v případě

krize s finančními problémy.

Celková zadluženost = cizí kapitál * 100/ aktiva

Úrokové krytí (angl. Interest Coverage)

Ukazatel představuje schopnost společnosti splácet své úrokové závazky. Hodnota by

neměla klesnout pod 3. Hodnota 4 až 6 je považována za dobrou. Pokud se hodnota

pohybuje kolem 8, považuje se společnost za bezproblémovou.1

Úrokové krytí = EBIT/ nákladové úroky

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu, www.mpo.cz

13

Míra zadluženosti vlastního kapitálu (angl. Debt-Eq uity Ratio)

Ukazatel je důležitý především pro věřitele. Čím vyšší hodnota je, tím méně společnost

bude pro věřitele zajímavá.

Míra zadluženosti vlastního kapitálu = cizí kapitál/ vlastní kapitál

Koeficient samofinancování

Vyjadřuje proporci v níž jsou aktiva podniku financována penězi akcionářů. Je

považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro hodnocení celkové finanční

situace podniku.

koeficient samofinancování = vlastní kapitál/ celková aktiva

Míra finan ční samostatnosti

Míra finanční samostatnosti vyjadřuje proporci v níž jsou celkové závazky podniku

financovány penězi akcionářů (vlastníků).

míra finanční samostatnosti = vlastní kapitál/ cizí zdroje

Finanční páka

Ukazatel finanční páky je převrácenou hodnotou koeficientu samofinancování a

vyjadřuje podíl cizích zdrojů na celkových zdrojích podniku. Čím je podíl cizích zdrojů

větší, tím je vyšší i ukazatel finanční páka.

finanční páka = celková aktiva/ vlastní kapitál

Ziskový ú činek finan ční páky

Tento ukazatel nám udává, zda při dané zadluženosti je pozitivně ovlivňována

rentabilita vlastního kapitálu(ROE). Hodnota vyšší než 1 znamená, že užití cizích zdrojů

zvyšuje ROE a hodnota nižší než 1 ji snižuje.

ziskový účinek finanční páky = ROE/ ROI

kde

14

ROE = čistý zisk/ vlastní kapitál

ROI = (zisk před zdaněním + nákladové úroky)/ celkový kapitál

2.6 Horizontální a vertikální analýza

Jedná se o základní techniky finanční analýzy. Vertikální a horizontální analýza zkoumá

účetní výkazy v určité souvislosti a relacích. Vyjadřuje se procentním rozborem

absolutních položek z účetních výkazů.

2.6.1 Horizontální analýza

Analýza horizontální srovnává meziroční výsledky z účetních výkazů. Nazývá se také

analýzou po řádcích a pomocí jí může finanční analytik vyvodit pravděpodobný vývoj

příslušných ukazatelů v budoucnosti.

K tomu, aby metoda byla dostatečně vypovídající je třeba mít dostatečně dlouhou

časovou řadu (více jak dvě účetní období). Je zapotřebí, aby se položky daly porovnat,

srovnávat čísla, která byla účtována stejným způsobem, podle stejného účetního

principu.

Pro výpočet relativní změny pro dvě určité období t a (t-1) použijeme:

Procentní změna = (ukazatelt – ukazatel(t-1)) * 100 / ukazatel(t-1)1

2.6.2 Vertikální analýza

Tato analýza sleduje strukturu účetního výkazu v relaci k nějaké veličině v jednotlivých

rocích. Jedná se o tzv. procentní analýzu.

U účetního výkazu rozvahy nás bude zajímat na jedné straně relace mezi celkovými

aktivy a ostatních položek z aktiv a na druhé straně relace mezi celkovými pasivy a

ostatními položkami pasiv.

2.7 Analýza čistého pracovního kapitálu

Čistý pracovní kapitál (angl. Net Working Capital) je část dlouhodobých zdrojů

majetku, která kryje oběžná aktiva.

1 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 55

15

Jedná se o důležitý dlouhodobý zdroj pro financování běžného chodu podniku a zdroj

pro případné finanční výkyvy.

Čistý pracovní kapitál můžeme vypočítat následujícími dvěma způsoby :

čistý pracovní kapitál = oběžná aktiva – krátkodobá pasiva

nebo

čistý pracovní kapitál = (dlouhodobé závazky + VK) – stálá aktiva

Do oběžných aktiv započítáváme zásoby, krátkodobé pohledávky a krátkodobé

bankovní úvěry. U druhé možnosti výpočtu řadíme do dlouhodobých závazků také

dlouhodobé bankovní úvěry.

Potom čistý pracovní kapitál charakterizujeme jako:

1. Oběžná aktiva očištěna o ty závazky podniku, které bude nutné do jednoho roku

uhradit. Oběžná aktiva se tak sníží o část, která bude určena na úhradu

krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů.

2. Oběžná aktiva, která jsou financována dlouhodobými zdroji krytí –

dlouhodobým kapitálem (dlouhodobé závazky, bankovní úvěry a vlastní kapitál

podniku).1

Čistý pracovní kapitál je především významným ukazatelem platební schopnosti

podniku. Čím vyšší hodnoty nabývá, tím větší by měla být schopnost podniku hradit své

finanční závazky a to při dostatečné likvidnosti počítaných částí. Pokud je ukazatel

záporný, pak se jedná o tzv. nekrytý dluh.2

Při finanční analýze se analytik zaměřuje na čistý pracovní kapitál, aby mohl zhodnotit

schopnost majetku podniku hradit své závazky z vlastních zdrojů. Dlouhodobý kapitál

je obecně dražší než krátkodobý. Je potom na vedení společnosti a její strategii, jaké

výše by měl čistý pracovní kapitál nabývat.

1 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 60 2 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 60

16

2.8 Bonitní modely

2.8.1 Kralicek ův Quick Test

Kralicekův Quicktest patří k nejznámějším scóringovým bonitní modelům hodnotící

nefinanční společnosti. Pochází z roku 19901 a rozlišuje čtyři výpočty (R1, R2, R3, R4),

jejichž výsledek je ohodnocen body (0 až 4). Hodnocení 4 body je nejlepší, a hodnocení

0 bodů je nejhorší výsledek. Aritmetickým průměrem jednotlivých výpočtů dostaneme

výsledek. Pro hodnocení 3 body a více bodů platí, že podnik je velmi dobrý. Pro

hodnocení 1 bod platí, že podnik je velmi špatný.

Ukazatele zahrnují veškeré stránky finanční situace společnosti. Jedná se především o

ukazatele, které mohou konfrontovat podniky z různých ekonomických oblastí.

R1 je ukazatelem zadluženosti a vyjadřuje finanční stabilitu společnosti. Ukazatel R2

vyjadřuje solventnost. R3 je významný především pro věřitele a vyjadřuje rentabilitu.

R4 je ukazatelem provozní výkonnosti společnosti a vyjadřuje její krátkodobou platební

schopnost.

Tabulka 1 – Kralicekuv Quicktest

Kralicekův Quicktest Bodové hodnocení

Ukazatel 4 3 2 1 0

R1 Vlastní kapitál/ Aktiva 0,3 a více 0,2 - 0,3 0,1 - 0,2 0,0 - 0,1 0 a méně

R2 (Dluhy - Krátkodobý finanční majetek)/ provozní Cash Flow 3 a méně 3 - 5 5 - 12 12 - 30 30 a více

R3 EBIT/ Aktiva 0,15 a více 0,12 - 0,15 0,08 - 0,12 0,00 - 0,08 0 a méně

R4 provozní Cash Flow/ Provozní výnosy 0,1 a více 0,08 - 0,1 0,05 - 0,08 0 - 0,05 0 a méně

Mrkvička a Kislingerová2 ještě uvádějí další možná zjištění bonity podniku

pomocí Kralicekova Quicktestu:

hodnocení finanční stability = (R1 + R2)/ 2

hodnocení výnosové situace = (R3 + R4)/ 2

obecně:

hodnocení celkové situace = (R1 + R2 + R3 +R4)/ 4

1 GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Ekopress 2007, str. 192 2 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 153

17

2.9 Bankrotní modely

Bankrotní modely se snaží vyřešit , zda podnik do nějaké doby zbankrotuje. Slouží

k rychlé orientaci investorů nebo věřitelů a pro rozlišení podniku dle jeho výkonnosti a

důvěryhodnosti.

2.9.1 Altmanovo Z-skóre

Profesor E. I. Altman vytvořil v r. 1968 model, v němž vycházel ze vzorku údajů

podniků, které ve sledovaném období prosperovaly nebo později zbankrotovaly. Na této

bázi poté vyvinul model, který má za cíl diferencovat podniky s velkou

pravděpodobností bankrotu od podniků, kterým toto nebezpečí nehrozí. Výsledkem

modelu je tzv. rovnice důvěryhodnosti, nazývaná také Z-skóre:

Z = 1,2*x1 + 1,4*x2 + 3,3*x3 + 0,6*x4 + 1,0*x51

kde platí:

x1 = čistý pracovní kapitál/ celková aktiva

x2 = zadržené výdělky/ celková aktiva

x3 = EBIT/ celková aktiva

x4 = tržní hodnota vlastního kapitálu/ účetní hodnota dluhu

x5 = tržby/ celková aktiva

Pro výsledné Z poté platí, že čím vyšší je, tím je podnik finančně zdravější.

Podle Altmana jsou podniky s Z větším než 2,99 finančně stabilní a podniky s Z nižším

než 1,81 mají předpoklad, že zbankrotují.

Výše uvedený model je využitelný pro podniky kótované na kapitálovém trhu. Pro

podniky neobchodovatelné na burze se použije následující variantu Altmanova modelu:

Z0 = 0,717*x1 + 0,847*x2 + 3,107*x3 + 0,420*x4 + 0,998*x52

kde od předchozí varianty změníme proměnnou x4:

1 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 146 2 Mrkvička, J., Kolář, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 146

18

x4 = základní kapitál/ celkové dluhy

Pro výsledné Z0 poté platí, že pokud je větší než 2,70 je podnik finančně stabilní, je-li

Z0 menší než 1,2, hrozí podniku bankrot.

Pro výpočty jednotlivých proměnných je nutné doplnění:

Zadržené výdělky = fondy ze zisku + výsledek hospodaření minulých let + výsledek

hospodaření běžného účetního období.1

2.9.2 Index IN01

IN indexy patří mezi tzv. indexy důvěryhodnosti. Jeho autoři I. Neumaier a I.

Neumaierová použili Altmanův model. Avšak na rozdíl od Altmana, který vycházel

z údajů rozvinuté tržní ekonomiky, se Neumaierovi zaměřili na specifické prostředí

českých podniků. Vytvořili index IN01, který posuzuje finanční riziko podniku

následovně:

IN01 = 0,13*x1 + 0,04*x2 + 3,92*x3 + 0,21*x4 + 0,09*x52

kde platí:

x1 = celková aktiva/ cizí zdroje

x2 = EBIT/ nákladové úroky

x3 = EBIT/ celková aktiva

x4 = celkové výnosy/ celková aktiva

x5 = oběžná aktiva/ krátkodobé cizí zdroje

Proměnná x5 = krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry.

Tabulka 2 – IN01

Hodnocení IN01 zóna prosperity IN01 > 1,77 šedá zóna 0,75 < IN01 < 1,77 zóna bankrotu IN01 < 0,75

1 Mrkvička, J., Kolář, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 147 2 Informační pracovní server pro malé a střední podnik, www.podnikinfo.eu

19

2.9.3 Taffler ův model

Profesor Taffler v r. 1977 představil svou reakci na Altmanův model a zpracoval

původně model pro Velkou Británii. Svůj model založil na ukazatelích, jež odrážejí

platební schopnosti podniku.

Taffler vychází z následující rovnice:

ZT = 0,53*x1 + 0,13*x2 + 0,18*x3 + 0,16*x41

kde platí:

x1 = zisk před zdaněním/ krátkodobé závazky

x2 = oběžná aktiva/ celkové závazky

x3 = krátkodobé závazky/ celková aktiva

x4 = (finanční majetek – krátkodobé závazky)/ (provozní náklady – odpisy)

kde ukazatel x1 měří ziskovost, x2 pozici pracovního kapitálu, x3 finanční riziko a x4

měří likviditu.

Pokud je výsledek Tafflerova modelu ZT větší než 0, potom se nepředpokládá jeho

bankrot. Index ZT menší než predikuje finanční potíže.

1 MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi 2006, str. 150

20

3 PRAKTICKÁ ČÁST

3.1 Představení spole čnosti

Obchodní název společnosti: ABRA Software, a.s.

Sídlo: Jeremiášova 1422/7b, 155 00 Praha 13

Identifika ční údaje:

IČO: 25097563

DIČ: CZ25097563

Datum vzniku společnosti: 31.12.1996

Právní forma: akciová společnost

Předmět podnikání (podle Obchodního rejstříku):

� Poskytování software

� Koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodeje v rozsahu životnosti volné

� Reklamní činnost

� Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence

� Činnost organizačních a ekonomických poradců

Vlastník společnosti:

Jediným akcionářem společnosti a tedy vlastníkem 100% základního kapitálu

společnosti ABRA Software a.s. je UNITED Software, a.s. se sídlem Jeremiášova

1422/7b, 155 00 Praha 13. Společnost byla do Obchodního rejstříku zapsána dne

21.12.2007.

Společnost má provozovny v Praze a Brně a ke své činnosti dále využívá smluvní

partnerskou síť v České republice a na Slovensku.

ABRA Software, a.s. vlastní dvě dceřiné společnosti:

� A Plus Media, s.r.o. se sídlem Jeremiášova 1422/7b, 155 00 Praha 13

Den zápisu 21.7.2003

100% podíl na základním kapitálu

� ABRA Software s.r.o. se sídlem Hraničná 18, 821 05 Bratislava, SR

Den zápisu 18.7.1994

100% podíl na základním kapitálu

Meritum podnikání všech zmíněných společností je stejné.

21

Orgány společnosti a její společnosti:

� Představenstvo

Předseda představenstva: Ing. Jaroslav Řasa

Členové: Ing. Petr Nejedlík

Ing. Petr Kuchař

Ing. Petr Vacek

Ing. Martin Jirmann

� Dozorčí rada

Předseda dozorčí rady: Ing. Martin Bok

Členové: Ing. Lenka Kaňková

Ing. Radek Šoupal

Společnost ABRA Software, a.s. podniká na trhu jako právnická osoba od r. 1996.

Zaměřuje se na vývoj, výrobu a distribuci českých ERP informačních systémů a

poradenství v oblasti účetnictví. Dodává konzultantské služby v síti vlastních i

partnerských poboček na území České a Slovenské republiky.

Systémy ABRA zahrnují oblasti finančního účetnictví, skladové evidence, prodeje a

odbytu, personalistiky a mezd, evidence majetku, dopravy, plánování a řízení výroby,

řízení vztahů se zákazníky ad.

ABRA Software, a.s. působí na trhu v České republice a na Slovensku, kde má více jak

10 tisíc zákazníků.

Společnost jako první v r. 1996 ve své oblasti produkce zavedla a získala certifikát

systému a řízení jakosti dle ISO 9001 na celý proces vývoje, výroby distribuce vlastních

informačních systémů a návazných služeb.

Na výkonu společnosti se přibližně stejnou měrou jako výnosy z prodeje licencí podílí i

výnosy z doprovodných služeb, které zahrnují kompletní podporu zákazníka ve fázi

výběru, instalace, implementace a používání informačního systému.

Organizační struktura byla v r. 2008 tvořena 10 divizemi – řízení, organizace, prodej,

finance, vývoj, služby, Software Quality Assurance, personalistika a kontrola kvality,

reklama, Software Design.

22

Konkuren ční výhody a p řednosti spole čnosti

� Výraznou konkurenční výhodou, kterou se společnost představuje, je schopnost

pružně reagovat změnou zdrojového kódu software na změny legislativy,

podnikových procesů či na přání zákazníka.

� Software ABRA Gx je v tuto chvíli nejrozšířenější ERP software s využitím

technologie Client/Server v České republice, používá jej přes 12.000 organizací.

� Cílem společnosti je pomocí ABRA systému zajistit ochranu investic a zvýšení

konkurenceschopnosti klienta..

� ABRA Gx přináší menším podnikům možnosti velkého informačního systému,

větším podnikům pak robustní technologie a příjemné uživatelské prostředí se

snadným ovládáním.

Tržby meziročně rostou zhruba o 10%, což potvrzuje obraz společnosti.

Graf 1 – Vývoj tržeb

VÝVOJ TRŽEB 2004 - 2008

85 609 96 492 104 041 117 866137 471

0

50 000

100 000

150 000

2004 2005 2006 2007 2008

Účetní období

Trž

by v

tis.

Kč

Průměrný počet zaměstnanců byl 87 v r. 2008. Každým rokem se počet nepatrně

zvyšuje.

Tabulka 3 – Počet zaměstnanců

2004 2005 2006 2007 2008 Počet zaměstnanců

68 74 76 77 87

Konkurence

V tržní ekonomice funguje velká konkurence a dvojnásobně to platí v oblasti

informačních systémů. ABRA Software si díky své tradici a stálému zlepšování se

23

vytvořila silné místo na trhu. Se svým zaměřením především na malé a střední podniky

patří na trhu k nejúspěšnějším.

Tabulka 4 – Konkurence 1

ERP systémy v malých společnostech na trhu v ČR 2007 Společnost ERP systém podíl na trhu % pořadí

LCS International, a.s. Helios 33 1. ABRA Software, a.s. Abra G2-G4 27 2.


ERP systémy ve středně velkých společnostech na trhu v ČR 2007 Společnost ERP systém podíl na trhu % pořadí

LCS International, a.s. Helios 20 1. ABRA Software, a.s. Abra G2-G4 4 8.

Pramen: www.cvis.cz

Pro srovnání uvádím velikost majetku a úspěšnost hospodaření obou společností.

Společnost ABRA Software v posledním sledovaném roce vykazovala podobné tržby

jako společnost LCS International rok předtím (tržby v r. 2007 dosáhly hodnoty 145

mil. Kč).


Porovnání společností v mil. Kč

Společnost zaměstnanci Aktiva Vlastní kapitál Tržby Zisk LCS International, a.s. 263 115 64 302 30 ABRA software, a.s. 87 60 22 137 11

Pramen: justice.cz

3.2 Bilan ční pravidla

3.2.1 Zlaté bilan ční pravidlo financování

Zlaté bilanční pravidlo je splněno ve všech letech. Poměr dlouhodobého majetku a

dlouhodobých zdrojů je kolísavý. V r. 2006 převyšují dlouhodobé zdroje dlouhodobý

majetek jen o 14%, další rok je to již o 119%.

Přebytek dlouhodobých zdrojů může být využit na nákup krátkodobých aktiv v případě

potíží.

24

Tabulka 7 – Zlaté bilanční pravidlo

Zlaté bilanční pravidlo 2004 2005 2006 2007 2008

Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) 13 396 13 008 13 670 13 577 14 296 Dlouhodobé zdroje (v tis. Kč) 20 449 16 683 15 583 29 735 25 427

Převaha zdrojů (v tis. Kč) 7 053 3 675 1 913 16 158 11 131 Převaha zdrojů 53% 28% 14% 119% 78%

3.2.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika je splněno v r. 2004, 2007 a 2008. V letech 2005 a 2006

je vlastní kapitál nižší hodnoty, než cizí zdroje. Vysvětlit si to můžeme nižším

výsledkem hospodaření za běžné období.

Poměr hodnot je opět kolísavý. Převahy cizích zdrojů nad vlastním kapitálem v r. 2005

a 2006 jsou ovlivněny událostmi r. 2004 (změna účetního období).

Tabulka 8 – Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

Pravidlo vyrovnání rizika 2004 2005 2006 2007 2008

Vlastní zdroje (v tis. Kč) 18 420 15 263 14 803 25 223 22 267 Cizí zdroje (v tis. Kč) 17 539 18 086 15 437 19 250 22 029

Převaha vlastních zdrojů (v tis. Kč) 881 -2 823 -634 5 973 238 Převaha vlastních zdrojů 5% -16% -4% 31% 1%

3.2.3 Zlaté pari pravidlo

Zlaté pari pravidlo je naplněno ve všech letech. Stálá aktiva jsou kryta vlastním

kapitálem.

Větší změny v poměru mezi dlouhodobým majetkem a vlastním kapitálem vidíme v r.

2007 a 2008. Výše vlastního kapitálu v těchto letech je způsobena výší výsledku

hospodaření.

Tabulka 9 – Zlaté pari pravidlo

Zlaté pari pravidlo 2004 2005 2006 2007 2008

Dlouhodobý majetek (v tis. Kč) 13 396 13 008 13 670 13 577 14 296 Vlastní kapitál (v tis. Kč) 18 420 15 263 14 803 25 223 22 267

Převaha vlastního kapitálu v tis. Kč 5 024 2 255 1 133 11 646 7 971 Převaha vlastního kapitálu 38% 17% 8% 86% 56%

25

3.3 Analýza pom ěrových ukazatel ů

3.3.1 Ukazatele likvidity

Ukazatel běžné likvidity vykazuje kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobá pasiva.

Jak vidíme, ve všech letech je na vysoké hodnotě. V r. 2007 a 2008 je to z důvodu

navýšení krátkodobého finančního majetku. Vzhledem k tomu, že společnost nemá

dlouhodobé závazky a zásoby, nebo je má v minimální hodnotě, je běžná likvidita na

velmi podobné úrovni jako pohotová.

Pohotová likvidita, která by neměla klesnout pod 1 a měla by se udržovat kolem 1,5, se

stejně jako běžná likvidita strmě zvýšila v posledních dvou letech, což je situace, která

zajišťuje klidnou situaci v podniku, jelikož ví, že má prostředky na pokrytí

krátkodobých závazků.

Vzhledem k tomu, že společnost nemá žádný bankovní úvěr, směřuje její krátkodobý

finanční majetek na pokrytí krátkodobých závazků. Hodnoty jsou na velmi dobré

úrovni.

Schopnost podniku hradit krátkodobé závazky z Cash Flow má od r. 2006 vzestupnou

tendenci a je na velmi dobré úrovni.

Tabulka 10 – Ukazatele likvidity

LIKVIDITA 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Běžná likvidita 1,89 1,68 1,86 2,90 2,38

Běžná likvidita = OA/ (KZ + KBÚ)

Pohotová likvidita 1,82 1,68 1,85 2,90 2,33

Pohotová likvidita = (KP + KFM) / (KZ. + KBÚ)

Okamžitá likvidita 1,27 1,16 1,22 2,14 1,65

Okamžitá (peněžní) likvidita = KFM / (KZ + KBÚ)

Likvidita z Cash Flow 0,40 1,19 1,05 1,42 1,77

Likvidita z CF = CF z provozní činnosti/ KZ

26

Graf 2 - Vývoj likvidity v období 2004 - 2008

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

2004 2005 2006 2007 2008

likvidita I. stupně -okamžitá

likvidita II. stupně -pohotová

likvidita III. stupně -běžná

3.3.2 Ukazatele rentability

Rentabilita aktiv ROA se vyvíjí velmi pozitivně a dokazuje výnosnost aktiv podniku

především v posledních dvou obdobích.

Rentabilita tržeb počítaná z EBIT se zlepšila především v r. 2007. Tento rok byl EBIT

totiž dvojnásobný oproti r. 2006. Vzhledem k tomu, že společnost nemá žádné bankovní

úvěry, neliší se příliš rentabilita tržeb z EBIT od rentability tržeb ROS.

Rentabilita vlastního kapitálu ROE je na velmi dobré úrovni. Obecně by měla být vyšší

než výnosnost státních cenných papíru. Tuto hodnotu několikanásobně převyšuje (viz.

Tabulka 11).

Tabulka 11 – Cenné papíry

2004 2005 200 2007 2008 roční úroková míra státních cenných papírů

3,95 2,55 3,25 4,85 4,1 Pramen: www.mfcr.cz

27

Tabulka 12 – Ukazatele rentability

RENTABILITA 2004 2005 2006 2007 2008

Rentabilita aktiv ROA 12,97% 11,88% 9,03% 29,37% 19,66%

ROA = EBIT/ celková aktiva

Rentabilita tržeb 6,56% 5,20% 3,64% 14,28% 8,53%

rentabilita tržeb = EBIT/ tržby

Rentabilita vlastního kapitálu ROE 33,53% 20,08% 20,25% 49,68% 47,98%

ROE = čistý zisk / vlastní kapitál

Rentabilita tržeb ROS 7,22% 3,18% 2,88% 10,63% 7,77%

ROS = čistý zisk/ tržby

Rentabilita investice ROI 14,26% 7,25% 7,15% 21,87% 17,90%

ROI =čistý zisk/ celkový kapitál

Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE 30,51% 32,90% 25,39% 66,05% 51,80%

ROCE = EBIT/ (vlastní kapitál + dlouhodobé závazky)

Rentabilita nákladů 7,38% 3,27% 2,95% 11,78% 8,24%

ROC = čistý zisk/ celkové náklady

Čisté ziskové rozpětí 6,88% 3,16% 2,87% 10,54% 7,61%

čisté ziskové rozpětí = čistý zisk/ celkové výnosy

Rozklad ukazatele ROE (analýza Du Pont)

Vypočítané ukazatele rentability vykazují velmi dobré výsledky především poslední dvě

sledovaná období. Rentabilita aktiv ROA a rentabilita vlastního kapitálu ROE se drží

vysoce nad průměrem svého odvětví (v odvětví 1,82% resp. 25,35%).1

Tabulka 13 – Rozklad ukazatele ROE

Rozklad ROE 2004 2005 2006 2007 2008

Rentabilita aktiv ROA 12,97% 11,88% 9,03% 29,37% 19,66%

ROA = EBIT/ celková aktiva

Rentabilita tržeb 6,56% 5,20% 3,64% 14,28% 8,53%

rentabilita tržeb = EBIT/ tržby

Obrat aktiv 1,98 2,28 2,48 2,06 2,30

tržby/ celková aktiva

Rentabilita vlastního kapitálu ROE 33,53% 20,08% 20,25% 49,68% 47,98%

ROE = čistý zisk / vlastní kapitál

Rentabilita tržeb ROS 7,22% 3,18% 2,88% 10,63% 7,77%

ROS = čistý zisk/ tržby

Obrat celkových aktiv 1,98 2,28 2,48 2,06 2,30


Finanční páka 2,35 2,77 2,83 2,27 2,68

celková aktiva/ vlastní kapitál

1 Český statistický úřad. www.csu.cz

28

3.3.3 Ukazatele aktivity

Ukazatele obratu aktiv v jednotlivých obdobích jsou na velmi podobné úrovni. Ukazatel

obrat zásob u zkoumané společnosti není vypovídající a uvádím ho spíše pro

zajímavost. Zdůvodnění - společnost se zaměřuje především na služby a vývoj.

Pro porovnání jsem uvedl ukazatele doba obratu krátkodobých pohledávek a závazků,

které ukazují, že společnost si nejdříve nechá zaplatit od klienta a potom splní své

závazky vůči dodavateli. U pohledávek ve všech pěti zkoumaných letech se jedná o

dobu lehce nad 30 dní. Pozitivní je zlepšení hrazení závazků v posledních třech letech.

Tabulka 14 – Ukazatele aktivity

UKAZATELE AKTIVITY 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008

Obrat aktiv 1,98 2,28 2,48 2,06 2,30


Obrat zásob 334 704 1 334 1 403 8 592

tržby/ zásoby

Obrat pohledávek 9,24 11,31 11,27 10,63 10,03

tržby/ pohledávky

Doba obratu zásob 1,09 0,52 0,27 0,26 0,04

zásoby *365/ tržby

Doba obratu pohledávek 39 32 32 34 36

pohledávky * 365/ tržby

Doba obratu krátkodobých pohledávek 36 32 32 34 34

krátkodobé pohledávky * 365/ tržby

Doba obratu krátkodobých závazků 66 63 51 46 50

krátkodobé závazky * 365/ tržby

3.3.4 Ukazatele zadluženosti

Celková zadluženost společnosti je na velmi dobré úrovni a to v celém sledovaném

období. Vůbec nenaznačuje, že by měla směřovat ke kritické hodnotě 70%.

Krytí dlouhodobého majetku se pohybuje nad požadovanou mírou 1.

Poslední dvě období vlastnící financovali cizí zdroje z vlastního kapitálu, což můžeme

vidět na ukazateli míry finanční samostatnosti.

Ziskový účinek finanční páky je pozitivní, protože se drží nad 100% . Důvodem je

nevyužívání cizích zdrojů ve větší míře než vlastních.

29

Tabulka 15 – Ukazatele zadluženosti

UKAZATELE ZADLUŽENOSTI 2004 2005 2006 2007 2008

Celková zadluženost 40% 43% 37% 34% 37%

celková zadluženost = cizí kapitál / celková aktiva

Míra zadluženosti vlastního kapitálu 95% 118% 104% 76% 99%

míra zadluženosti = cizí kapitál / vlastní kapitál

Úrokové krytí 8,02 11,54 11,87 65,75 25,18

úrokové krytí = EBIT / nákladové úroky; Koeficient samofinancování 43% 36% 35% 44% 37%

koeficient samofinancování = vlastní kapitál/ celková aktiva Finanční páka 235% 277% 283% 227% 268%

finanční páka = aktiva/ vlastní kapitál

Míra finanční samostatnosti 105% 84% 96% 131% 101%

MFS = vlastní kapitál/ cizí zdroje

Ziskový účinek finanční páky 157,39% 167,88% 209,08% 164,21% 203,76%

ZÚFP = ROE/ ROI

3.4 Horizontální a vertikální analýza

Do následující části finanční analýzy byly vybrány nejvýznamnější položky z účetních

výkazů. Kompletní účetní výkazy jsou uvedeny v příloze. Společnost má běžné účetní

období od 1. července do 30. června.

3.4.1 Horizontální analýza rozvahy

Aktiva

V tabulce 16 jsou vidět hlavní položky levé části rozvahy – aktiv. V r. 2007 je vidět na

první pohled nárůst celkové sumy aktiv, což zapříčinilo zvýšení oběžných aktiv.

Největší položkou z oběžných aktiv v r. 2007 je krátkodobý finanční majetek.

Zkoumány nebudou zásoby a dlouhodobé pohledávky, protože jejich hodnoty nejsou

významné. Počítat se nebude ani s časovým rozlišením.

30

Tabulka 16 – Zkrácená rozvaha - Aktiva

AKTIVA v tis. Kč 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 Celková aktiva 43 330 42 276 41 917 57 310 59 691

Stálá aktiva 13 396 13 008 13 670 13 577 14 296 Dlouhodobý nehmotný majetek 9 327 7 076 7 062 8 154 9 351

Dlouhodobý hmotný majetek 2 391 4 244 5 014 3 118 3 695 Dlouhodobý finanční majetek 1 678 1 688 1 594 2 305 1 250

Oběžná aktiva 29 249 28 082 27 197 42 761 44 921 Zásoby 256 137 78 84 16

Celkové pohledávky 9 262 8 530 9 234 11 089 13 711 Dlouhodobé pohledávky 764 14 0 0 969 Krátkodobé pohledávky 8 498 8 516 9 234 11 089 12 742

Krátkodobý finanční majetek 19 731 19 415 17 885 31 588 31 194 Časové rozlišení 685 1 186 1 050 972 474

Změny, které nastaly v prvním zkoumaném období, a které nelze vyčíst ze zkrácené

rozvahy aktiv, byly počítány ve srovnáním s polovičním běžným účetním obdobím

(1.1.2003 – 30.6.2003). Účetní období pro rok 2004 bylo již roční (1.7.2003 –

30.6.2004).

Zvýšení dlouhodobého majetku v r. 2005 (77%) lze přičíst k rozšiřování služeb

společnosti pro zákazníky (zavedení call centra).

Největší změna u sumy aktiv, jak již bylo zmíněno výše, nastala v r. 2007. Nastal 37%

nárůst celkových aktiv, na nichž se největší měrou podílelo zvýšení krátkodobého

finančního majetku (77%). Důvod nárůstu se z dostupných informací dá vysvětlit

prodejem polské dceřiné společnosti Aktis PL v září 2006.

V r. 2007 se dále dá sledovat pokles dlouhodobého hmotného majetku (-38%) a nárůst

dlouhodobého finančního majetku (45%), jež zastupuje rozvahová položka podíly

v ovládaných a řízených osobách.

V r. 2008 narostl dlouhodobý hmotný majetek (19%) i nehmotný (15%).

Navyšování krátkodobých pohledávek (20%) se dá vysvětlit především zvýšením

poskytnutých záloh a pohledávek z obchodních vztahů v r. 2007, navýšení v r. 2008 u

stejné položky se dá připsat evidentně zvýšení krátkodobých pohledávek z obchodních

vztahů (celkem 15%).

31

Tabulka 17 – Aktiva – Horizontální analýza

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 CELKOVÁ AKTIVA 31 -2 -1 37 4

Stálá aktiva 4 -3 5 -1 5 Dlouhodobý nehmotný majetek -5 -24 0 15 15

Dlouhodobý hmotný majetek 36 77 18 -38 19 Dlouhodobý finanční majetek 34 1 -6 45 -46

Oběžná aktiva 48 -4 -3 57 5 Zásoby -4 -46 -43 8 -81

Celkové pohledávky 67 -8 8 20 24 Dlouhodobé pohledávky 0 -98 -100 0 0 Krátkodobé pohledávky 53 0 8 20 15

Krátkodobý finanční majetek 41 -2 -8 77 -1

Pasiva

Jak bylo zmíněno u rozboru aktiv mezi absolutními čísly ve zkrácené rozvaze, je

nejviditelnější změna mezi roky 2006 a 2007. U pasiv v r. 2007 zaznamenal změnu

vlastní kapitál, což je způsobeno nejvyšším hospodářským výsledkem za běžné období.

Zkoumán nebude základní kapitál, výsledek hospodaření minulých let a dlouhodobé

závazky, protože jejich hodnoty nejsou významné. Společnost neeviduje žádné

bankovní úvěry po celé sledované období.

Tabulka 18 – Zkrácená rozvaha - Pasiva

PASIVA v tis. Kč 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 Celková pasiva 43 330 42 276 41 917 57 310 59 691 Vlastní kapitál 18 420 15 263 14 803 25 223 22 267

Základní kapitál 9 200 9 200 9 200 9 200 9 200 Výsledek hospodaření minulých let 57 1 3 55 2

Výsledek hospodaření běžného období 6 177 3 065 2 997 12 532 10 684 Cizí zdroje 17 539 18 086 15 437 19 250 22 029

Rezervy 2 029 1 420 671 4 252 2 777 Celkové závazky 15 510 16 666 14 766 14 998 19 252

Dlouhodobé závazky 0 0 109 260 383 Krátkodobé závazky 15 510 16 666 14 657 14 738 18 869

Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 0 0 0 Časové rozlišení 7 371 8 927 11 677 12 837 15 395

Celková pasiva se mění stejně jako aktiva. Nejvýraznější změny jsou zaznamenány v r.

2004 a 2007.

Meziroční změny vlastního kapitálu jsou ovlivněny majoritně výsledkem hospodaření

v jednotlivých letech. V r. 2004 nastalo zvýšení vlastního kapitálu (53%) kvůli

zmiňované změně účetního období. To může být důvod tak markantního zvýšení

výsledku hospodaření běžného účetního období (11 779%) a výsledku hospodaření

minulých let (1 040%), kdy nebyl ještě vyplacen podíl na zisku vlastníkům.

32

Změny, které nastaly u cizích zdrojů, nebyly tak výrazné. Pokles cizích zdrojů (-15%)

v r. 2006 je způsoben snížením rezervy na daň z příjmu (viz. rezervy -53%) a mírným

nárůstem krátkodobých závazků z obchodních vztahů. Nárůst cizích zdrojů v r. 2007

zapříčinil nárůst rezerv (534%).

V r. 2008 významně stouply krátkodobé závazky o 28% (především závazky

z obchodních vztahů a závazky k zaměstnancům).

Tabulka 19 – Pasiva – Horizontální analýza

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 CELKOVÁ PASIVA 31 -2 -1 37 4

Vlastní kapitál 53 -17 -3 70 -12 Základní kapitál 0 0 0 0 0

Výsledek hospodaření minulých let 1 040 -98 200 1 733 -96 Výsledek hospodaření běžného období 11 779 -50 -2 318 -15

Cizí zdroje 10 3 -15 25 14 Rezervy 0 -30 -53 534 -35

Celkové závazky -3 7 -11 2 28 Dlouhodobé závazky -100 0 0 139 47 Krátkodobé závazky -3 7 -12 1 28

Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 0 0 0

3.4.2 Vertikální analýza rozvahy

Aktiva

Struktura stálých aktiv během sledovaného období se drží kolem 30% z celkových

aktiv. Vyjímku tvoří r. 2007 a 2008, kdy se podíl stálých aktiv na celkových snížil na

24%, což je způsobeno nárůstem oběžných aktiv.

Společnost se evidentně snaží svůj majetek držet na stejných nebo podobných úrovních.

Za zmínku proto stojí navýšení marže krátkodobého finančního majetku v letech 2007 a

2008 nad 50%, což si právě můžeme vysvětlit snížením marže stálých aktiv.

Tabulka 20 – Aktiva – Vertikální analýza

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 CELKOVÁ AKTIVA 100 100 100 100 100

Stálá aktiva 31 31 33 24 24 Dlouhodobý nehmotný majetek 22 17 17 14 16

Dlouhodobý hmotný majetek 6 10 12 5 6 Dlouhodobý finanční majetek 4 4 4 4 2

Oběžná aktiva 68 66 65 75 75 Zásoby 1 0 0 0 0

Celkové pohledávky 21 20 22 19 23 Dlouhodobé pohledávky 2 0 0 0 2 Krátkodobé pohledávky 20 20 22 19 21

Krátkodobý finanční majetek 46 46 43 55 52 Časové rozlišení 2 3 3 2 1

33

Pasiva

Změny podílu jednotlivých položek pasiv na celkových pasivech nebyly ve sledovaném

období výrazné, stejně jako u aktiv. Podíl vlastního kapitálu osciluje od 36% (r. 2005)

do 44% (r. 2007). Podobně je to i u cizích zdrojů, jejichž struktura se pohybuje kolem

40%.

Struktura pasiv v jednotlivých letech zůstává tedy přibližně na stejné úrovni.

Tabulka 21 – Pasiva – Vertikální analýza

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY (%) 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 CELKOVÁ PASIVA 100 100 100 100 100

Vlastní kapitál 43 36 35 44 37 Základní kapitál 21 22 22 16 15

Výsledek hospodaření minulých let 0 0 0 0 0 Výsledek hospodaření běžného období 14 7 7 22 18

Cizí zdroje 40 43 37 34 37 Rezervy 5 3 2 7 5

Celkové závazky 36 39 35 26 32 Dlouhodobé závazky 0 0 0 0 1 Krátkodobé závazky 36 39 35 26 32

Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 0 0 0 Časové rozlišení 6 5 4 4 4

3.4.3 Horizontální a vertikální analýza výkazu zis ku a ztráty

Společnost vykázala každý rok zisk. Ze zkráceného výkazu zisku a ztráty jsou vidět

každoročně narůstající tržby.

Tabulka 22 – Zkrácený výkaz zisku a ztráty

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT v tis. Kč 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 Tržby 85 609 96 492 104 041 117 866 137 471

Výkonová spotřeba 37 661 37 171 40 666 35 914 43 842 Přidaná hodnota 46 691 57 750 62 490 79 823 91 245 Osobní náklady 36 219 41 869 48 978 53 743 67 897

EBITDA 10 770 14 202 12 900 25 692 21 678 Odpisy 5 150 9 180 9 114 8 861 9 945

EBIT 5 620 5 022 3 786 16 831 11 733 Finanční výsledek 2 685 -493 -392 -162 1 284

Zisk před zdaněním 8 305 4 529 3 394 16 669 13 017 Čistý zisk/ ztráta 6 177 3 065 2 997 12 532 10 684

Tržby v r. 2004 měly meziroční nárůst vzhledem ke srovnání s kratším účetním

obdobím (viz. horizontální analýza rozvahy). Protože byl r. 2004 tímto specifický,

budeme se věnovat účetním obdobím následujícím.

Tržby každoročně rostly s meziroční změnou kolem 10%. Nejvyšší nárůst nastal

v posledním sledovaném období v r. 2008 (17%).

34

Náklady v podobě výkonové spotřeby ovlivňovaly především provozní hospodářský

výsledek před odečtením úroků, daně a odpisů (EBITDA). V r. 2005 se snížily o 1% a

EBITDA vzrostl o 32%, v r. 2006 se zvýšily o 9% a EBITDA klesl o 9%. V r. 2007

výkonová spotřeba klesla o 12% a EBITDA se zvýšil téměř dvojnásobně (99%).

Největší pokles EBITDA nastal v r. 2008 (-16%) a byl ovlivněn zvýšením výkonové

spotřeby (22%), a to především v podobě nárůstu nákladů za služby.

Provozní hospodářský výsledek měl kolísavé hodnoty. Největší meziroční změna

nastala v r. 2007 (+345%), naopak největší pokles EBIT byl zaznamenán v posledním r.

2008 (-30%), ovlivněný zvýšením odpisů (12%) a především osobních nákladů (+26%).

V osobních nákladech největší nárůst zaznamenaly mzdové náklady (28%), které mají

každoročně vzestupnou tendenci.

Finanční výsledek nedosahuje významných hodnot. Je to dáno tím, že společnost nemá

bankovní úvěr.

Nejvyšší meziroční nárůst zisku po zdanění v r. 2007 souvisí s největším ziskem

společnosti vůbec v daném roce.

Tabulka 23 – Výkaz zisku a ztráty – Horizontální analýza

HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY (%) 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 Tržby 138 13 8 13 17

Výkonová spotřeba 145 -1 9 -12 22 Přidaná hodnota 131 24 8 28 14 Osobní náklady 131 16 17 10 26

EBITDA 133 32 -9 99 -16 Odpisy 36 78 -1 -3 12

EBIT 564 -11 -25 345 -30 Finanční výsledek -425 -118 -20 -59 -893

Zisk před zdaněním 39 448 -45 -25 391 -22 Čistý zisk/ ztráta 11 779 -50 -2 318 -15

Struktura výkazu zisku a ztrát se mírně mění ve výkonové spotřebě, která klesá od r.

2004 (44%) do r. 2007 (30%), 2008 (32%).

Vzestupnou tendenci představuje přidaná hodnota, v nejúspěšnějších letech 2007, 2008

má podíl na tržbách 68% resp. 66%.

Mírný nárůst zaznamenáváme u osobních nákladů, které v r. 2008 tvoří téměř polovinu

tržeb (49%).

Proměnlivý podíl na tržbách má provozní výsledek hospodaření i výsledek hospodaření

po zdanění.

35

Tabulka 24 – Výkaz zisku a ztráty – Vertikální analýza

VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY (%) 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 Tržby 100 100 100 100 100

Výkonová spotřeba 44 39 39 30 32 Přidaná hodnota 55 60 60 68 66 Osobní náklady 42 43 47 46 49

EBITDA 13 15 12 22 16 Odpisy 6 10 9 8 7

EBIT 7 5 4 14 9 Finanční výsledek 3 -1 0 0 1

Zisk před zdaněním 10 5 3 14 9 Čistý zisk/ ztráta 7 3 3 11 8

3.4.4 Analýza Cash Flow

Společnost generuje každoročně na konci účetního období vysoké hodnoty peněžních

prostředků. Kromě roku 2007 se vždy jedná o navýšení Cash Flow.

Tabulka 25 – Zkrácený výkaz Cash Flow

Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) 2004 2005 2006 2007 2008

Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním 6 177 3 065 2 997 12 532 10 684

A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti 6 183 19 837 15 427 20 976 33 364

Peněžní toky z investiční činnosti

B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti -11 619 -23 336 -19 399 -19 824 -21 114

Peněžní toky z finančních činností

C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti 0 6 233 3 064 2 987 13 055

F. Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků -5 436 2 733 -908 4 139 24 305

R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období

8 563 22 465 18 506 22 024 55 894

Stav peněžních prostředků na počátku období 13 990 19 731 19 414 17 885 31 589

Generovaný celkový Cash Flow zaznamenal meziroční zvýšení v r. 2008 o 487%, na

čemž mají podíl především peněžní toky z provozní činnosti (+59%).

Tabulka 26 – Cash Flow – Horizontální analýza

Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) 2005 2006 2007 2008

Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním -50 -2 318 -15

A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti 221 -22 36 59


B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti 101 -17 2 7


C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti 0 -51 -3 337

F. Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků -150 -133 -556 487

R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období

162 -18 19 154

Stav peněžních prostředků na počátku období 41 -2 -8 77

36

3.5 Analýza čistého pracovního kapitálu

Meziroční změny čistého pracovního kapitálu jsou kolísavé. Největší nárůst se objevuje

v r. 2007 (+123%). Vzhledem k tomu, že vykazuje společnost kladný čistý pracovní

kapitál, měla by mít schopnost splácet své závazky.

Tabulka 27 – Čistý pracovní kapitál

Čistý pracovní kapitál v tis. Kč 2004 2005 2006 2007 2008

Oběžná aktiva 29 249 28 082 27 197 42 761 44 921 Zásoby 256 137 78 84 16

Krátkodobé pohledávky 8 498 8 516 9 234 11 089 12 742 Krátkodobý finanční majetek 19 731 19 415 17 885 31 588 31 194

Krátkodobá pasiva 15 510 16 666 14 657 14 738 18 869 Krátkodobé závazky 15 510 16 666 14 657 14 738 18 869

Bankovní úvěry a výpomoci 0 0 0 0 0

Čistý pracovní kapitál 13 739 11 416 12 540 28 023 26 052 % změna -17 10 123 -7

3.6 Bonitní modely

3.6.1 Kralicek ův Quicktest

Tabulka 28 – Kralicekův Quicktest 1

Ukazatel 2004 2005 2006 2007 2008

R1 Vlastní kapitál/ Aktiva 0,43 0,36 0,35 0,44 0,37

R2 (Dluhy - Krátkodobý finanční majetek)/ provozní Cash Flow -0,68 -0,14 -0,21 -0,80 -0,37

R3 EBIT/ Aktiva 0,13 0,12 0,09 0,29 0,20

R4 provozní Cash Flow/ Provozní výnosy 0,07 0,21 0,15 0,18 0,24

Tabulka 29 – Kralicekův Quicktest 2

Kralicekův Quicktest Bodové hodnocení

Ukazatel 2004 2005 2006 2007 2008

R1 Vlastní kapitál/ Aktiva 4 4 4 4 4

R2 (Dluhy - Krátkodobý finanční majetek)/ provozní Cash Flow 4 4 4 4 4

R3 EBIT/ Aktiva 3 3 2 4 4

R4 provozní Cash Flow/ Provozní výnosy 2 4 4 4 4

Celkové hodnocení 3,25 3,75 3,5 4 4

37

Podle Kralicekova Quicktestu dopadla bonita společnosti velmi dobře. Ve všech

sledovaných obdobích je celkové hodnocení společnosti velmi dobré, tzn. s výsledkem

nad 3 body. Poslední dva roky dosáhly maximálního hodnocení u všech ukazatelů.

Největší výkyvy nastaly v r. 2004 u ukazatele R4 provozní Cash Flow/ provozní

výnosy, kde společnost měla mnohem nižší provozní Cash Flow než v letech

následujících. Druhý pokles nastal v r. 2006 u ukazatele R3 EBIT/ aktiva, neboli u

rentability aktiv ROA, kdy společnost zaznamenala nejnižší provozní výsledek

hospodaření za sledované období.

3.7 Bankrotní modely

3.7.1 Altmanovo Z-skóre

Tabulka 30 - Altmanovo Z-skóre 1

Proměnná 2004 2005 2006 2007 2008 x1 čistý pracovní kapitál/ celková aktiva 0,32 0,27 0,30 0,49 0,44

x2 zadržené výdělky/ celková aktiva 0,19 0,12 0,12 0,25 0,21

x3 EBIT/ celková aktiva 0,13 0,12 0,09 0,29 0,20

x4 základní kapitál/ celkové dluhy 0,59 0,55 0,62 0,61 0,48

x5 tržby/ celková aktiva 1,98 2,28 2,48 2,06 2,30

Tabulka 31 - Altmanovo Z-skóre 2

Koeficient 2004 2005 2006 2007 2008 x1 0,717 0,23 0,19 0,21 0,35 0,31

x2 0,847 0,16 0,10 0,10 0,21 0,18

x3 3,107 0,40 0,37 0,28 0,91 0,61

x4 0,42 0,25 0,23 0,26 0,26 0,20

x5 0,998 1,97 2,28 2,48 2,05 2,30

Celkové hodnocení 3,01 3,17 3,33 3,79 3,60

V Altmanově Z-skóre celkové hodnocení převýšilo požadovaných 2,70. Společnosti

nehrozí bankrot.

38

3.7.2 Index IN01

Tabulka 32 – Index IN01 – 1

Proměnná 2004 2005 2006 2007 2008 x1 celková aktiva/ cizí zdroje 2,47 2,34 2,72 2,98 2,71

x2 EBIT/ nákladové úroky 8,02 11,54 11,87 65,75 25,18

x3 EBIT/ celková aktiva 0,13 0,12 0,09 0,29 0,20

x4 celkové výnosy/ celková aktiva 2,07 2,29 2,49 2,07 2,35

x5 oběžná aktiva/ krátkodobé cizí zdroje 1,89 1,68 1,86 2,90 2,38

Tabulka 33 – Index IN01 – 2

Koeficient 2004 2005 2006 2007 2008 x1 0,13 0,32 0,30 0,35 0,39 0,35

x2 0,04 0,32 0,46 0,47 2,63 1,01

x3 3,92 0,51 0,47 0,35 1,15 0,77

x4 0,21 0,44 0,48 0,52 0,44 0,49

x5 0,09 0,17 0,15 0,17 0,26 0,21


U indexu IN01 spadají výsledné hodnoty r. 2005 – 2008 do zóny prosperity. Jediný rok

2004 je těsně pod mezní hranicí 1,77. Může za to ukazatel x2 EBIT/ nákladové úroky,

který na rozdíl od ostatních roků, byl nejnižší. Tento ukazatel vyjadřuje úrokové krytí

podniku.

3.7.3 Taffler ův model

Analýzu Tafflerova modelu uvádím jako další důkaz finančního zdraví podniku. Jak

bylo zmíněno v teoretické části této práce, Tafflerův model se aplikuje primárně na

podniky z Velké Británie.

Tabulka 34 - Tafflerův model 1

Proměnná 2004 2005 2006 2007 2008 x1 zisk před zdaněním/ krátkodobé závazky 0,55 0,28 0,26 1,16 0,72

x2 oběžná aktiva/ celkové závazky 1,89 1,68 1,84 2,85 2,33

x3 krátkodobé závazky/ celková aktiva 0,36 0,39 0,35 0,26 0,32

x4 (finanční majetek – krátkodobé závazky)/ (provozní náklady – odpisy) 0,06 0,03 0,04 0,18 0,11

39

Tabulka 35 - Tafflerův model 2

Koeficient 2004 2005 2006 2007 2008 x1 0,53 0,29 0,15 0,14 0,61 0,38

x2 0,13 0,25 0,22 0,24 0,37 0,30

x3 0,18 0,06 0,07 0,06 0,05 0,06

x4 0,16 0,01 0,01 0,01 0,03 0,02


Podle Tafflerova modelu se u společnosti nepředpokládá bankrot. Celkové hodnocení

v jednotlivých letech je totiž větší než 0.

40

4 ZÁVĚR

Cílem bakalářské práce bylo analyzovat finanční situaci a výkonnost společnosti ABRA

Software, a.s.

ABRA Software, a.s. patří mezi významné hráče na českém trhu s informačními

systémy. Je předním českým výrobcem komplexních ERP software pro řízení

podnikových procesů. Bez informačního systému se dnes neobejde téměř žádná firma,

která chce uspět proti konkurenci. Společnost ABRA Software má silné základy proto,

aby nebyla na špičce trhu jen pro malé podniky, ale její výsledky ukazují, že se může

prosadit mnohem více i v podílu prodeje ve větších podnicích. Situace, která ve světě

projevuje jako finanční krize, by společnost neměla nějak významně poznamenat. Díky

silnému zázemí, v podstatě nulovému zadlužení a především díky stabilní základně

zákazníků, nemusí být vlastníci i zaměstnanci skeptičtí.

Pomocí jednotlivých metod finanční analýzy jsem se snažil analyzovat společnost

z hlediska vývoje majetku a zdrojů v čase a z hlediska jejich výkonnosti. Pomocí

porovnání jednotlivých položek z účetních výkazů jsem poukázal na vývoj v posledních

pěti účetních obdobích.

Společnosti se v sledovaném období dařilo zvyšovat tržby i přidanou hodnotu. Rostoucí

přidaná hodnota přitom nebyla způsobena snižováním nákladů. To může ukazovat na

dobrou strategii managementu firmy. Z nákladů rostly v podstatě jen náklady osobní,

tedy včetně mzdových, což působí motivačně na zaměstnance. Každý rok meziročně

totiž rostly mzdové náklady rychleji, než počet zaměstnanců. V posledním roce nárůst

mzdových nákladů byl 28%, kdežto růst počtu zaměstnanců jen 13% (v r. 2007 to bylo

9% resp. 1%).

ABRA Software, a.s. využívá k zhodnocení své výkonnosti především svůj kapitál, což

dokazuje podíl cizího kapitálu na celkovém, kdy jsou hodnoty kolem 40%. Pokud

porovnáme rentabilitu aktiv ROA a rentabilitu tržeb ROS s největším konkurentem a

prvním hráčem na trhu s ERP informačními systémy LCS International, zjistíme, že se

ukazatele příliš neliší. ROA má ABRA Software o necelá 2% vyšší (LCS International

dosáhl 17,79%) a ROS necelé 1% (LCS International 6,95%). Společnost nemá žádné

problémy s placením svých závazků a neměla by je mít ani v případě neočekávaných

potíží. Navíc generuje dostatečně vysoké Cash Flow. V rozložení závazků se soustředí

především na krátkodobé závazky, což snižuje riziko nesolventnosti. Pracovní kapitál

drží společnost ve vysokých hodnotách.

41

Bonita společnosti byla dokázána Kralicekovým Quicktestem. ABRA Software, a.s.

patří mezi společnosti, které by se v případě narušení své rovnováhy, měla bez větších

problémů vzpamatovat. Je to pravděpodobně ideální společnost, bez viditelného rizika,

pro získání bankovního úvěru.

ABRA Software, a.s. se projevuje jako konzervativní společnost. Udržuje si stabilní

majetkovou a finanční strukturu. Nemá žádné bankovní úvěry, přesto její výkonnost je

stále progresivní.

42

5 SEZNAM ZDROJŮ

Literatura 1. BREALEY, R., MAYERS, S. Teorie a praxe firemních financí, Praha, Computer

Press, 2000. ISBN 80-7226-189-4 2. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha,

Ekopress. 2007. ISBN 978-80-86929-26-2 3. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku, Praha,

Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. ISBN 80-7079-587-5 4. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza krok za krokem, Praha, C. H.

Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 5. MAŘÍKOVÁ, P., MAŘÍK, M. Diskontní míra v oceňování, Praha, Vysoká škola

ekonomická v Praze, 2001. ISBN 80-245-0228-3 6. MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku. Praha, Ekopress, 2007. ISBN 978-80-

86929-32-3 7. MAŘÍK, M., a kol. Finanční analýza a plánování v obchodních podnicích, Praha,

Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-487-9 8. MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem, Břeclav, Ekopress, 1998.

ISBN 80-86119-09-2 9. MAŘÍK, M., MAŘÍKOVÁ, P. Moderní metody hodnocení výkonnosti a oceňování

podniku, Praha, Ekopress, 2005. ISBN 80-86119-61-0 10. MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P. Finanční analýza, Praha, Aspi, 2006. ISBN 80-7357-

219-2 11. NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Výkonnost a tržní hodnota firmy, Praha,

Grada, 2002. ISBN 80-247-0125-1

Webové stránky 12. Ministerstvo průmyslu a obchodu. www.mpo.cz 13. Český statistický úřad. www.czs.cz 14. Ministerstvo financí. www.mf.cz 15. Abra Software, a.s. www.abra.cz 16. Oficiální server českého soudnictví. www.justice.cz 17. Finance.cz. www.finance.cz 18. Česká národní banka. www.cnb.cz 19. Centrum pro výzkum informačních systémů. www.cvis.cz 20. On-line finanční analýza. www.finance-podniku.cz 21. business.center.cz: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. www.business.center.cz 22. Slovník cizích slov. www.slovnik-cizich-slov.abz.cz 23. Ministerstvo průmyslu a obchodu. www.mpo.cz 24. Informační server pro malé a střední podniky. www.podnikinfo.eu

43

6 SEZNAM TABULEK A GRAF Ů

Seznam tabulek Tabulka 1 – Kralicekuv Quicktest …………………………………………………......16

Tabulka 2 – IN01 ………………………………………………………………………18

Tabulka 3 – Počet zaměstnanců ………………………………………………………..22

Tabulka 4 – Konkurence 1 ……………………………………………………………..23



Tabulka 7 – Zlaté bilanční pravidlo ……………………………………………………24

Tabulka 8 – Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ……………………………………….….24

Tabulka 9 – Zlaté pari pravidlo ………………………………………………………..24

Tabulka 10 – Ukazatele likvidity ………………………………………………………25

Tabulka 11 – Cenné papíry …………………………………………………………….26

Tabulka 12 – Ukazatele rentability …………………………………………………….27

Tabulka 13 – Rozklad ukazatele ROE …………………………………………………27

Tabulka 14 – Ukazatele aktivity ……………………………………………………….28

Tabulka 15 – Ukazatele zadluženosti ………………………………………………….29

Tabulka 16 – Zkrácená rozvaha – Aktiva ……………………………………………...30

Tabulka 17 – Aktiva – Horizontální analýza …………………………………………..31

Tabulka 18 – Zkrácená rozvaha – Pasiva ……………………………………………...31

Tabulka 19 – Pasiva – Horizontální analýza …………………………………………..32

Tabulka 20 – Aktiva – Vertikální analýza ……………………………………………..32

Tabulka 21 – Pasiva – Vertikální analýza ……………………………………………..33

Tabulka 22 – Zkrácený výkaz zisku a ztráty …………………………………………..33

Tabulka 23 – Výkaz zisku a ztráty – Horizontální analýza ……………………………34

Tabulka 24 – Výkaz zisku a ztráty – Vertikální analýza ………………………………35

Tabulka 25 – Zkrácený výkaz Cash Flow ……………………………………………..35

Tabulka 26 – Cash Flow – Horizontální analýza ……………………………………...35

Tabulka 27 – Čistý pracovní kapitál …………………………………………………...36

Tabulka 28 – Kralicekův Quicktest 1 ………………………………………………….36

Tabulka 29 – Kralicekův Quicktest 2 ………………………………………………….36

Tabulka 30 - Altmanovo Z-skóre 1 …………………………………………………....37

Tabulka 31 - Altmanovo Z-skóre 2 ……………………………………………………37

Tabulka 32 – Index IN01 – 1 …………………………………………………………..38

Tabulka 33 – Index IN01 – 2 …………………………………………………………..38

44

Tabulka 34 - Tafflerův model 1 ………………………………………………………..38

Tabulka 35 - Tafflerův model 2 ………………………………………………………..39

Seznam graf ů Graf 1 – Vývoj tržeb …………………………………………………………………...22

Graf 2 - Vývoj likvidity v období 2004 – 2008 ………………………………………..26

45

7 SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – Aktiva……………………………………………………………………....46

Příloha 2 – Pasiva………………………………………………………………………47

Příloha 3 – Výkaz zisku a ztráty………………………………………………………..48

Příloha 4 – Cash Flow………………………………………………………………….49

46

Příloha 1 - Aktiva

ROZVAHA v tis. Kč 2004 2005 2006 2007 2008

A K T I V A C E L K E M 43 330 42 276 41 917 57 310 59 691 A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ ZÁKLADNÍ KAPITÁL B. D L O U H O D O B Ý M A J E T E K 13 396 13 008 13 670 13 577 14 296 B.I. DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK 9 327 7 076 7 062 8 154 9 351 1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 6 203 7 076 6 194 6 852 7 818 4. Ocenitelná práva 5. Goodwill 6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 3 124 868 1 302 1 533 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek B.II. DLOUHODOBÝ HMOTNÝ MAJETEK 2 391 4 244 5 014 3 118 3 695 1. Pozemky 2. Stavby 993 953 914 3. Samostatné movité věci a soubory mov.věcí 1 976 4 209 3 319 2 165 2 435 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 5. Základní stádo a tažná zvířata 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dl. hmot. maj 415 35 702 346 9. Oceňovací rozdíly k nabytému majetku B.III. DLOUHODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK 1 678 1 688 1 594 2 305 1 250 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 1 678 1 688 1 594 2 305 1 250 2. Podíly v účetních jednotkách pod podst. vlivem 3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly 4. Půjčky a úvěry-ovládajícím a řídící osoba, podst.vliv 5. Jiný dlouhodobý finanční majetek 6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek C. O B Ě Ž N Á A K T I V A 29 249 28 082 27 197 42 761 44 921 C.I. ZÁSOBY 256 137 78 84 16 1. Materiál 215 92 49 50 13 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 4. Zvířata 5. Zboží 41 45 29 34 3 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C.II. DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY 764 14 0 0 969 1. Pohledávky z obchodních vztahů 16 2. Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami 3. Pohledávky-ovládající a řídící osoba pod podst. vliv. 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy 953 6. Dohadné účty aktivní 7. Jiné pohledávky 750 8. Odložená daňová pohledávka 14 14 C.III. KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY 8 498 8 516 9 234 11 089 12 742 1. Pohledávky z obchodních vztahů 7 188 5 921 5 598 6 923 9 195 2. Pohledávky-ovládající a řídící osoba 263 376 401 531 800 3. Pohledávky-podstatný vliv 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát - daňové pohledávky 513 1 842 1 683 2 413 7.Krátkodobé poskytnuté zálohy 1 211 1 941 196 8. Dohadné účty aktivní 14 456 136 9. Jiné pohledávky 1 033 1 250 182 11 2 C.IV. KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK 19 731 19 415 17 885 31 588 31 194 1. Peníze 1 002 475 427 290 526 2. Účty v bankách 18 729 18 940 17 458 31 298 30 668

47

3. Krátkodobé cenné papíry a podíly 4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek D. O S T A T N Í A K T I V A - PŘECHODNÉ ÚČTY AKTIV 685 1 186 1 050 972 474 D.I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ 685 1 186 1 050 972 474 1. Náklady příštích období 586 1 172 1 049 923 429 2. Komplexní náklady příštích období 3. Příjmy příštích období 99 14 1 49 45

Příloha 2 - Pasiva

ROZVAHA v tis. Kč 2004 2005 2006 2007 2008

P A S I V A C E L K E M 43 330 42 276 41 917 57 310 59 691 A. V L A S T N Í K A P I T Á L 18 420 15 263 14 803 25 223 22 267 A.I. ZÁKLADNÍ KAPITÁL 9 200 9 200 9 200 9 200 9 200 1. Základní kapitál 9 200 9 200 9 200 9 200 9 200 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 3. Změny základního kapitálu A.II. KAPITÁLOVÉ FONDY 1 146 1 157 763 1 596 541 1. Emisní ážio 332 332 332 332 332 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecen. majetku a závazků 814 825 431 1264 209 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách A.III. REZERVNÍ FONDY, NEDĚLIT. A OSTAT.FONDY ZE ZISKU 1 840 1 840 1 840 1 840 1 840 1. Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond 1 840 1 840 1 840 1 840 1 840 2. Nedělitelný fond 2. Statutární a ostatní fondy A.IV. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ MINULÝCH LET 57 1 3 55 2 1. Nerozdělený zisk minulých let 57 1 3 55 2 2. Neuhrazená ztráta minulých let (-) A.V. VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ BĚŽNÉHO ÚČET.OBD. 6 177 3 065 2 997 12 532 10 684 B. C I Z Í Z D R O J E 17 539 18 086 15 437 19 250 22 029 B.I. REZERVY 2 029 1 420 671 4 252 2 777 1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů 2. Rezerva na důchody a podobné závazky 3. Rezerva na daň z příjmů 2 029 1 420 671 4 252 2 775 4. Ostatní rezervy 2 B.II. DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY 0 0 109 260 383 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a účastníkům sdružení 5. Dlouhodobé přijaté zálohy 6. Vydané dluhopisy 7. Dlouhodobé směnky k úhradě 8. Dohadné účty pasivní 9. Jiné závazky 10. Odložený daňový závazek 109 260 383 B.III. KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY 15 510 16 666 14 657 14 738 18 869 1. Závazky z obchodních vztahů 1 605 1 694 1 923 1 715 2 969 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 43 512 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 5. Závazky k zaměstnancům 1 951 1 882 2 001 2 412 3 056 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 1 297 1 302 1 331 1 610 1 942 7. Stát - daňové závazky a dotace 594 998 631 1 240 6. Odložený daňový závazek 8. Krátkodobé přijaté zálohy 131 32 28 9. Vydané dluhopisy 10 . Dlouhodobé směnky k úhradě 11. Dohadné účty pasivní 234 608 41 22 136 12. Jiné závazky 9 829 11 180 8 232 8 273 8 986 B.IV. BANKOVNÍ ÚVĚRY A VÝPOMOCI 0 0 0 0 0 1. Bankovní úvěry dlouhodobé

48

2. Krátkodobé bankovní úvěry 3. Krátkodobé finanční výpomoci C.I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ 7 371 8 927 11 677 12 837 15 395 1. Výdaje příštích období 65 425 1 266 312 297 2. Výnosy příštích období 7 306 8 502 10 411 12 525 15 098

Příloha 3 – Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty v tis. Kč 2004 2005 2006 2007 2008

I. Tržby za prodej zboží 1 072 870 421 502 1 421 A. Náklady vynaložené na prodej zboží 726 880 320 482 1 250 + O B C H O D N Í M A R Ž E 346 -10 101 20 171 II. V Ý K O N Y 84 006 94 931 103 055 115 717 134 916 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 80 333 90 199 97 053 108 398 126 721 2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 3. Aktivace 3 673 4 732 6 002 7 319 8 195 B. V Ý K O N O V Á S P O T Ř E B A 37 661 37 171 40 666 35 914 43 842 1. Spotřeba materiálu a energie 7 922 6 160 8 864 3 009 5 144 2. Služby 29 739 31 011 31 802 32 905 38 698 + P Ř I D A N Á H O D N O T A 46 691 57 750 62 490 79 823 91 245 C. O S O B N Í N Á K L A D Y 36 219 41 869 48 978 53 743 67 897 1. Mzdové náklady 26 329 30 488 35 722 39 078 49 965 2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva 0 39 3. Náklady na soc.zabezpečení a zdrav.pojištění 9 160 10 614 12 384 13 645 16 658 4. Sociální náklady 730 767 872 1 020 1 235 D. Daně a poplatky 172 1 322 152 235 194 E. Odpisy dlouhodobého nehm. a hmot.maj. 5 150 9 180 9 114 8 861 9 945 III. Tržby z prodeje dlouhodob.maj. a mat. 305 171 246 622 578 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 270 168 203 429 528 2. Tržby z prodeje materiálu 35 3 43 193 50 F. Zůst.cena prodaného dl.maj.a mater. 79 78 0 207 5 1. Zůst.cena prodaného dlouhodobého majetku 79 78 0 207 5 2. Prodaný materiál 0 0 0 0 0 G. Změna stavu rezerv a opr.pol. v prov.obl. a komplex.nákladů příš 44 51 -100 77 16 IV. Ostatní provozní výnosy 531 691 565 1 647 1 134 H. Ostatní provozní náklady 17 997 1 025 1 723 2 594 V. Převod provozních výnosů 0 0 0 0 0 I. Převod provozních nákladů 0 0 0 0 0

* PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 5 846 5 115 4 132 17 246 12 306

VI. Tržby z prodeje cen.papírů a podílů 3 750 J. Prodané cenné papíry a podíly 44 VII. VÝNOSY Z DLOUHODOBÉHO FINANČNÍHO MAJETKU 1. Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v úč.jednotká 2. Výnosy z ost.dlouhodobých cen.papírů a podílů 3. Výnosy z ostat. dl. fin. majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního maj 0 0 0 0 0 K. Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění cen.papírů a derivátů L. Náklady z přecenění cen.papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opr.pol. ve fin.oblasti (+/-) X. Výnosové úroky 156 239 175 365 921 N. Nákladové úroky 701 435 319 256 466 XI. Ostatní finanční výnosy 6 29 44 41 1 419 O. Ostatní finanční náklady 482 326 292 312 590 XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 2 685 -493 -392 -162 1 284 Q. DAŇ Z PŘÍJMŮ ZA BĚŽNOU ČINNOST 2 354 1 557 743 4 552 2 906 1. - splatná 2 356 1 557 620 4 400 2 784 2. - odložená -2 123 152 122 ** VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽ.ČINNOST 6 177 3 065 2 997 12 532 10 684 XIII. Mimořádné výnosy 0 0 0 0 0

49

R. Mimořádné náklady 0 0 0 0 0 S. DAŇ Z PŘÍJMŮ Z MIMOŘÁDNÉ ČINNOSTI 0 0 0 0 0 1. - splatná 2. - odložená * MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 0 0 0 0 0 T. Převod podílu na výsl.hos.společníkům (+/-) *** VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBD. (+/-) 6 177 3 065 2 997 12 532 10 684 VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM 8 531 4 622 3 740 17 084 13 590

Příloha 4 – Cash Flow

Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) 2004 2005 2006 2007 2008

Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním 6 177 3 065 2 997 12 532 10 684

A.1. Úpravy o nepeněžní operace 3 944 10 358 12 025 9 977 12 371

A.1.1. Odpisy stálých aktiv 5 151 9 214 9 408 9 012 10 301

A.1.2. Změna stavu opravných položek 2 145 1 038 2 676 1 296 3 048

A.1.3. Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv -3 897 -90 -203 -222 -523

A.1.4. Výnosy z dividend a podílů na zisku 0 0 0 0 0

A.1.5. Vyúčtované nákladové úroky 545 196 144 -110 -455

A.1.6. Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace 0 0 0 0 0

A.* Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním, změnami pracovního kapitálu a mimořádnými položkami

10 120 13 423 15 022 22 510 23 056

A.2. Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu -4 010 3 043 -2 154 -2 746 3 028

A.2.1. Změna stavu pohledávek z provozní činnosti -4 582 1 505 268 -3 307 -1 427

A.2.2. Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti 561 1 419 -2 483 566 4 388

A.2.3. Změna stavu zásob 11 118 60 -6 67

A.** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami 6 110 16 465 12 867 19 763 26 083

A.3. Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků -701 -435 -319 -256 -466

A.4. Přijaté úroky 156 239 175 365 921

A.5. Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období 618 3 567 2 704 1 103 5 825

A.6. Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy 0 0 0 0 0

A.7. Přijaté dividendy a podíly na zisku 0 0 0 0 0

A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti 6 183 19 837 15 427 20 976 33 364


B.1. Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv -14 953 -23 117 -19 295 -19 010 -21 895

B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv 4 021 168 203 429 528

B.3. Půjčky a úvěry spřízněným osobám -687 -387 -307 -1 242 254

B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti -11 619 -23 336 -19 399 -19 824 -21 114


C.1. Dopady změn dlouhodobých závazků 0 0 0 43 469

C.2. Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty 0 6 233 3 064 2 944 12 586

C.2.1. Zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů 0 0 0 0 0

C.2.2. Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům 0 0 0 0 0

C.2.3. Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů 0 0 0 0 0

C.2.4. Úhrada ztráty společníky 0 0 0 0 0

C.2.5. Přímé platby na vrub fondů 0 0 0 0 0

C.2.6. Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku 0 6 233 3 064 2 944 12 586

C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti 0 6 233 3 064 2 987 13 055

F. Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků -5 436 2 733 -908 4 139 24 305

R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období 8 563 22 465 18 506 22 024 55 894

Stav peněžních prostředků na počátku období 13 990 19 731 19 414 17 885 31 589

Date post:	28-Dec-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	3 times
Download:	0 times

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA INFORMATIKY...

Documents