Výzkum v sociologiiMgr. Ivana Olecká

Problémy výzkumu v sociálních vědách

Multiparadigmatičnost → závěry mají vždy stochastický, pravděpodobnostní charakter

Nálezy bývají platné jen pro prostředí, ze kterého jsme sebrali data

Ustavit důkaz o kauzalitě je obtížné, ne-li nemožné

Přirozený systém

Soubor proměnných, které jsou navzájem spojeny mnoha vztahy

Není možné vysvětlit chování systému, který není informačně uzavřený

Interpretace neúplně popsaného systému může vést k velice vážnému zkreslení

Máme toho moc

V sociálních vědách prakticky nikdy nebudeme pracovat s úplně popsaným přirozeným systémem → budeme vždy vystaveni zkreslení

Je nutné pracovat s redukovaným popisem reality

Redukce

Počtu pozorovaných proměnnýchPočtu analyzovaných vztahů mezi

nimiPopulace na vzorekČasového kontinua na popis jednoho,

nebo několika málo časových bodů

Typy sociologického výzkumu

kritérium fce: teoretický - zpřesňuje, doplňuje, získává

nové poznatky Základní - bílá místa, Verifikační - ver.hypotéz, Metodologický

aplikovaný – silněji spojen se spol. praxí - návrhy na řešení společenských problémů, podklad pro rozhodování

Typy sociologického výzkumu

kritérium cíle výzkumu: diagnostický – získání a doplnění informací

o stavu výchozí situace operativní (akční) – rychlé nalezení řešení explikativní – kombinace obou, popsat a

vysvětlit + dojít k řešení

Typy sociologického výzkumu

stupeň komplexnosti komplexní – vertikální i horizontální rovina parciální – zaměřuje se jen na určitou str.kritérium zkoumaných jednotek extenzivní – co největší počet jednotek

určitého druhu, většinou na úkor kvalitativní úrovně

intenzivní – malý počet jednotek, větší hloubka

Typy sociologického výzkumučasová organizace

jednorázové případová studie – intenzivní zkoumání 1

parciálního sociálního jevu na 1 objektu srovnávací výzkum – více jednotek

experimentální – kontrolní sk. srovnáváme s experimentální

validizační – validita techniky komparativní – srovnávání

Typy sociologického výzkumučasová organizace

replikační prostý – výzkumná akce se zopakuje v určitém časovém

odstupu od výzkumné akce, další výzkumy nejsou s předcházejícím spojeny, cílem je srovnání

longitudinální – jeden jediný projekt, počítá s opakováním akce na stejném souboru, postihnutí vývoje, charakteristická je kombinace metod a technik, finanční náročnost

panelový – reprezentativní soubor, který je průběžně sledován, je za to placen, nejčastější technika – dotazník – odpadá nutnost navazovat s lidmi kontakt, nevýhody – omezenost souboru výzkumných nástrojů, únava členů panelu – jejich profesionalizace – více sledují to, na co budou dotazováni – nutnost obměny

Typy sociologického výzkumu

personální hledisko individuální – jeden výzkumník týmový

Výzkum x průzkum

Výzkum – obecnější způsob zkoumání s vyšším stupněm abstrakce a s vědeckými cíli – širší souvislosti

Průzkum – vyřešení aktuálního úkolu a bezprostřední aplikace získaných poznatků

Základ každého výzkumu

CO? – cíle, hlavní úkoly vedoucí k dosažení cíle, formulace hypotéz

KDE? – prostorové vymezení řešení daného tématu, vztah výsledků práce k danému území

KDY? – časový interval vypracování JAK? – stručná osnova KDO? – počet řešitelů PROČ? – upřesnění účelu práce ZA KOLIK? – finanční rozpočet

Fáze sociologického výzkumu přípravná – časově nejnáročnější – 3/5 času

obecně orientační – studium literatury konkretizační – hypotézy, dílčí cíle, operacionalizace ověřovací – předvýzkum projektová – definitivní podoba projektu

realizační sběr dat – terénní fáze výpočetní fáze

závěrečná kvalitativní deskripce – popis zjištěného empirická generalizace – zobecnění

formulace doporučení

Cíl výzkumudoporučení pro zadavatele

čeho chci dosáhnout, co přesně chci zjistit čím obecnější cíl stanovíme, tím jsou větší

nároky na přípravu a organizaci výzkumu a menší naděje na úspěch

musíme si uvědomit s jakou finanční částkou disponujeme, kolik máme k dispozici pracovních sil, kolik máme času

měli bychom vždy požádat o odbornou konzultaci

Cíl výzkumu

orientační – doplnění poznatkůdeskriptivní – popsání stavuexplorační – vysvětlení souvislostísociotechnický – návrhy,

optimalizace

Populace a vzorek

Populace (základní soubor) je dána přesným stanovením jejích prvků

Vzorek je reprezentativní část populace Struktura vzorku musí imitovat složení

populace tak přesně, jak je to jen možné, s rostoucí velikostí vzorku se rozdíl mezi strukturou populace a vzorku zmenšuje

Vzorek

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

České republiky.

Výběr= část (podmnožina) populace

Reprezentativní výběr= náhodný výběr, který dobře odráží strukturu populace (základního souboru)

pacienti s FS,

pacienti s revizí TEP kyčle, ...

výběr

zobecnění výsledků

PacientiPacienti Pacienti s TEP kyčlePacienti s TEP kyčle

Vzorek

kvótní – imituje ve struktuře vzorku známé vlastnosti populace, může být použit jen na populaci, o které jsme dobře informováni

náhodný – každý element má stejnou šanci, že bude vybrán, reprezentuje všechny známé i neznámé vlastnosti populace, jsme schopni odhadnout, jak se vzorek liší od populace

systematický – zahrnuta každá n-tá jednotka ze seznamu, který nesmí být řazený systematicky, ! první jedinec musí být vybrán náhodně

Vzorek

stratifikovaný – populace je rozdělena do skupin homogenních vzhledem k nějakému kritériu, ve stratách probíhá náhodný výběr

vícestupňový náhodný – 2 a více kroků – stát – tam okres – tam město…

účelový – vybírá výzkumník › téměř nikdy neumožní nějakou opravdu širokou generalizaci závěrů

snowball – nabalování pomocí informátorů redukce negativním samovýběrem – část jedinců,

vybraných do vzorku, odmítá na výzkumu participovat › může vážně ohrozit reprezentativnost

Hypotéza vědecky zdůvodněný předpoklad o dosud neznámé

skutečnosti, musí být formulován tak, aby byl empiricky ověřitelná v kvantitativním výzkumu můžeme zkoumat jen

takové problémy, které je možné přeložit do jazyka pracovních hypotéz =) jsou testem, zda je výzkum vůbec možný

jsou důležitým nástrojem pro optimalizaci redukce informací

obsahují základní informace pro optimální rozhodnutí o technikách výzkumu

jsou základem pro odhad rozsahu výzkumu

Operacionalizace

desagregace – rozklad pojmů na nižší a nižší – komponenty – indikátory (charakteristiky) – znaky (stavy, které indikátor nabíjí)

- převedení jazyka hypotézy do jazyka observačního, východiskem pracovní hypotéza

Zkreslení Jak se nám to jeví: X → Y

nepravá korelace: X ← Z → Y

vývojová sekvence: Z → X → Y

chybějící střední člen: X → Z → Y

dvojí příčina: X → Y ← Z

Nepravá korelaceX ← Z → Y

Třetí, nepozorovaná proměnná Z ovlivňuje nějak obě proměnné X a Y

V řadě evropských regionů bylo potvrzeno, že čím více mají čápů, tím vyšší mají porodnost

Hypotéza: Čápy nosí děti X a Y spolu nesouvisí Pravý důvod: zvýšený životní standart

Vývojová sekvenceZ → X → Y

Proměnná X, která ovlivňuje Y, je určována předcházející, ale nepozorovanou proměnnou Z

Četba pornografické literatury vyvolává násilné chování mužů k ženám

Autoritativní metoda výchovy v dětství vyvolala silný zájem jedince o pornografii

Chybějící střední členX → Z → Y

Mezi X a Y je ještě proměnná Z X – pohlaví respondentů, Y – skóre v testu

inteligence Ženy mají nižší skóre Testy byly vyvinuty muži

Dvojí příčinaX → Y ← Z

Y má dvě příčiny, ale jen jedna byla zahrnuta X je vzdělání, Y je příjem Výsledek: nulová souvislost mezi vzdělám a

příjmem Důvod: starší generace mají nižší vzdělání,

ale delší praxi

Validita

měří to, co měřit má validita prokázaná v určitém kontextu

a pro určitý účel je automaticky platná jen pro tento kontext a shodný účel

Ověření validity validita založená na členství ve známé skupině – zkoušíme

nástroj na skupině, o níž víme, že má vlastnost, kterou má nástroj měřit

prediktivní validita – pro replikační výzkum – porovnává předpověď založenou na testovaném měření se skutečnými výsledky

souběžná validita – použití dvou a více postupů pro měření téže vlastnosti

validita založená na mínění skupiny soudců – shoda výroků mezi soudci

zjevná validita – intuitivně spoléháme na to, že existuje dostatečná spojitost mezi zkoumaným jevem a naším měřením

Validita prokázaná v určitém kontextu a pro určitý účel je automaticky platná jen pro tento kontext a shodný účel

Reliabilita

opakovatelnost se stejnými výsledky

Co je to kvantitativní výzkum

Kvantitativný výzkum přináší numerická data pomocí měření proměnných

Cílem je testování hypotéz. K tomu využívá pracovní hypotézy, operační definice, indikátory

Co je to kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum je analýza textů Disman: Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření

a interpretace sociální reality. Cílem je tu odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím.

Posláním kvalitativního výzkumu je porozumění lidem v sociálních situacích

Cílem kvalitativního výzkumu je vytváření nových hypotéz, nového porozumění, vytváření teorie

Kvantitativní a kvalitativní výzkum

srovnání

Charakteristiky kvantitativních a kvalitativních metod

KVANTITATIVNÍ KVALITATIVNÍ

Tvrdé Měkké

Fixní Flexibilní

Objektivní Subjektivní

Nezávislé od hodnot Politické

Průzkum Případová studie

Abstraktní Zakotvené

Testování hypotéz Spekulativní

Rozdíly z hlediska redukce informací

Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum

Omezený rozsah informace o velice mnoha jedincích.

Mnoho informace o velmi malém počtu jedinců.

Silná redukce počtu pozorovaných proměnných a silná redukce počtu sledovaných vztahů mezi těmito proměnnými.

Silná redukce počtu sledovaných jedinců.

Generalizace na populaci je většinou snadná a validita této generalizace je měřitelná.

Generalizace na populaci je problematická a někdy i nemožná.

Rozdíly z hlediska transformace informace

Kvantitativní výzkum

silná standardizace →

Vysoká reliabilita

silná redukce →

Nízká validita

Kvalitativní výzkum

slabá standardizace →

Nízká reliabilita

volná forma otázek a odpovědí →

Vysoká validita

Rozdíly z hlediska logiky

Logika kvantitativního výzkumu je deduktivní: problém → hypotézy → výběr proměnných → sebraná data → testování hypotéz → soubor přijatých nebo zamítnutých hypotéz

Kvalitativní výzkum používá induktivní přístup: pozorování → sběr dat → pravidelnosti → předběžné závěry → nově formulované hypotézy nebo nová teorie

Komplementarita

Kvantitativní i kvalitativní výzkum jsou vzájemně komplementární.

Výstup z jednoho typu výzkumu může být převzat druhou metodou a znalost se tak může kumulovat a prohlubovat v nekonečném kruhu.

Ale i každá z těchto metodologií může být sama o sobě soběstačným poznávacím systémem.

Kvalitativně se často postupuje například v předvýzkumu kvantitativně zaměřených studií.

Volba metodiky by měla být závislá zejména na předmětu výzkumu.

Pozorování

Jak pozorovat

reliabilní je taková metoda pozorování, při jejíž aplikaci skupina pozorovatelů, pozorujících nezávisle stejný jev, dospěje ke shodným závěrům

nezbytný záznam, kategorizace pozorování (co konkrétně)

Riziko zkreslení

zkoumané osoby jsou si vědomy toho, že jsou pozorovány → nebudou reagovat přirozeně, ale tak, aby se jevily v co nejlepším světle, popř. výzkumný proces vyvolá ve zkoumaných osobách postoje, které předtím neexistovaly

Způsoby pozorování

nepřímé: jev → výpověď o jevu → pozorovatel → záznam

přímé: jev → pozorovatel → záznam Nekontrolované: nelze vyjádřit čísly –

kvalitativní, nepoužívá nástrojů (formuláře, dotazníky)

Kontrolované: systematické, plánované, vědecké – výsledky lze kvantifikovat

Typy pozorování

• nezúčastněné – méně do hloubky, ale méně obtíží se záznamem, skupina nesmí pociťovat přítomnost výzkumníka

• zjevné• skryté

• zúčastněné – velké poznávací možnosti, , malý rozsah zorného pole, těžkosti se záznamem, ! na přílišné vžití do skupiny, reakce citem, ztráta objektivity › možnost ovlivňování

• utajené – tam, kde je obzvláště důležité pozorovat přirozený průběh chování, nenarušený zásahem pozorovatele

• neutajené

Rozhovor

Co je to rozhovor

jednostranný kontakt, z vůle jedné strany – druhá s ním souhlasí

navázání kontaktu → oslabení respondentova ostychu, možnost podání vysvětlení, kontrolovatelnost situace

pracná a nákladná technika sběru informací, časově náročný, velký počet tazatelů, málo přesvědčivá anonymita

minimalizuje se možnost vynechání odpovědi, jistota, že odpovídá správná osoba

Zkreslení

osobou tazatele, efekt záhlaví (zkreslující efekt představy zkoumaných osob o instituci, která výzkum pořádá)

jsou-li výzkumy zaměřeny na problémy, o kterých respondenti nikdy nepřemýšleli, tak teprve naše otázka utvoří postoj › nestabilní - pomůže předvýzkum ← ověříme, zda inf. existují, pomohou i filtrační otázky

Záznam

papír a tužka narušení spontánnosti, paměť - nespolehlivá, magnetofon, diktafon, skrytá kamera – vyvolávají psychologické obtíže u respondenta, náročnost přepracování (přepsání)

pro respondenta může být nepřijatelné vyslovit nepříjemnou alternativu → využití projektivních technik

záznam odpovědi také může vyvolat zkreslení – může narušit přirozený charakter interakce

Typy

nestandardizovaný – kvalitativní – na menším vzorku, ověření výsledků, první fáze výzkumu

standardizovaný – kvantitativní

Typy

skrytý – utajený

zjevný zjevný neformální – nepoužívají se formuláře

Typy

skupinový individuální

měkký – navozena atmosféra důvěrnosti neutrální – tazatel je mechanickým

zprostředkovatelem tvrdý – tazatel se chová autoritativně

Studium dokumentů

Druhy dokumentů

sekundární – přepracované primární primární – informace v surovém stavu veřejné – noviny, statistiky osobní – deníky, autobiografie, foto

Obsahová analýza

často doplňující technika, informační zdroj nepatří mezi techniky terénního sběru

informací slouží objektivnímu systematickému a

kvantitativnímu popisu zjevného obsahu jakéhokoli sdělení – poznání kvality obsahových prvků, poznání myšlenek, názorů, motivací

Konstrukce dotazníku

Výhody dotazníku málo nákladný rychlá příprava i zpracování menší požadavky na počet výzkumníků možnost získání informací od vzdálených

osob malé požadavky na zaškolení

spolupracovníků větší čas na rozmyšlení pro respondenta poměrně přesvědčivá anonymita

Nevýhody dotazníku

možnost přeskočení otázky možnost zodpovězení jiným člověkem nebo

rodinným týmem nízká návratnost

Zvýšení návratnosti

rozdat dotazníky v prostorově koncentrované společnosti (bezbranné skupiny – studenti, vojáci, zaměstnanci)

poštou – ofrankovaná obálka, slušná kvalita papíru, dostatek místa na odpovědi

po určitém čase (14 dnů) poslat respondentům upomínku

odměna za vyplnění dotazníku

Vzhled dotazníku

dotazník nemá být obsažný a dlouhý (maximálně 40-50 otázek, délka vyplnění 20 min)

má mít dobrou grafickou úpravu odpudivě působí příliš velký formát – obtížně se

s ním zachází, vzbuzuje představu velkého počtu informací

podobně malý formát nutí k velkému soustředění nejvýhodnější je A4

Jak klást otázky otázky mají být:

vyčerpávající

srozumitelné, ne příliš dlouhé a složité formulace

jednoznačné, konkrétní (nevhodná je formulace „v poslední době, často“)

nesmí znechutit - způsob vyplnění musí být srozumitelný i člověku s nižším vzděláním

vyhnout se otázkám sugestivním

každá otázka musí mít vztah k hlavnímu tématu a dohromady musí tvořit uzavřený celek

je vhodné šetřit ješitnost dotazovaného (ptát se: „Nevíte náhodou…“)

ptáme-li se na nepříjemné věci, je vhodné tvářit se, jako by to byla samozřejmost (raději: „Kdy jste byl naposledy opilý?“ než: „Byl jste někdy opilý?“ popř.: Někteří lidé se domnívají… Jak se na to díváte vy?“)

Řazení otázek

• na začátek – musí vzbudit zájem, jednoduché otázky• moment únavy – 15. – 20. min – opět jednodušší otázky• nejdůležitější otázky doprostřed• choulostivé – připravit neutrálními – na konec dotazníku• dát příležitost vysvětlit odpovědi• pozor na „proč“ - pouze jako vysvětlující pro klid

respondenta• dáváme přednost psychologickému pořadí otázek před

logickým, obecné před zvláštními

Typy otázek otevřené uzavřené dichtomické polytomické,

výběrové (výběr jedné alternativy) vícealternativní vylučovací stupnicové – pořadí variant

komparativní – kombinace výčtové a stupnicové polouzavřené filtrační nepřímé kontrolní baterie otázek projekční

test nedokončených vět bublinové testy anekdotické otázky

Rady na konec

úvodní oslovení má vzbudit zájem dotazovaného, má zdůraznit význam odpovědí, má apelovat na spolupráci dotazovaného, zdůraznit význam jím poskytnutých informací

dobrým dojmem působí členěný text pokud možno doplněný kresbami

mnoho respondentů má tendenci s předloženým tvrzením spíše souhlasit než nesouhlasit – toto zkreslení můžeme minimalizovat tím, že na různých místech předložíme obsahově shodná tvrzení, jednou v pozitivní, jednou v negativní formě

Děkuji za pozornost

NYNÍ JE ŘADA NA VÁS

Opravte otázku

Máte rádi jogurty a mléko?

a) ano

b) ne

Opravte otázku

Řekl byste, že máte rád sýr?

a) ano

b) ne

Opravte otázku

Bijete někdy své děti?

a) ano

b) ne

Opravte otázku

Jak často bijete své děti?

a) nikdy

b) zřídka

c) často

Opravte otázku

Falšuje někdo z Vašich spolupracovníků

úkolové listy?

a) ano

b) ne

Opravte otázku

Kouříte marihuanu?

a) ano

b) ne

Opravte otázku

Jaké televizní programy nejčastěji sledujete?

a) zpravodajské

b) telenovely

c) dokumentární

d) talk-show