mate_odvozeno_1#------------------------------------------------------------## Korpus : syn2000# Popis : # Dotaz : ([lemma="mít"] [] {0,4} [tag="Vs.*"]) within s # CQP : ([lemma="mít"] [] {0,4} [tag="Vs.*"]) within s ## Velikost: 24001# Kontext : vlevo 2 , vpravo 2 ## Uľivatel: cermak# Datum : 1d.1m.2004 1H:42##------------------------------------------------------------

<doc S|NOV|1994|borivoj>Hajný Vítězslav ulovil svého prvního jelena většího než špičák . Jelenů špičáků <měl v té době uloveno> již několik . Tentokrát ale měl povolenku na jelena sice jen první věkové třídy , ale ten může být i čtyřletý .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Teprve nyní si uvědomil , že tomu zatracenému hajnému nedal ani dýchnout do balonku . Že <měl vypito> , bylo přece nad světlo jasné . " Jak jste pane svědku zjistil , že obžalovaný přijel opilý na motocyklu , jak ve svědecké výpovědi uvádíte ? " zeptal se jej znovu soudce , z jehož chování začínalo být znát , že váhy ramene spravedlnosti se přiklánějí na stranu hajného Vítězslava .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Četník Dusbaba na tyto motorizované výlety Vítězslavovi přišel a sám sobě si dal za úkol , že teď ho musí stůj co stůj při činu chytit . V brašně <měl stále připraveny> detekční trubičky a již se těšil na chvíli , kdy bude hajný Vítězslav dýchat a trubička se bude zelenat . Šmejdil za ním jako barvář po pobarvené stopě .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Štamrpli nalil i sobě . První odlivku sice vypil , ale pro další rundy <měl již připravenu> vázu . Čistě vymytou , aby se v ní alkohol neznehodnotil .

<doc S|NOV|1994|borivoj>" Ježišmárja , už zase ? " špitl " úspěšný " lovec téměř neslyšitelně , ale učinil , co radil Vítězslav . Když vypil pohár šampaňského , které <měl pro tento případ nachystáno> , nálada se mu sice zlepšila , ale v alkoholickém opojení už lítal znovu jak provaz ve studni . Láhev šampusu vypili celou a lovecký host zase usnul , tentokrát s rukou svírající pravou lodyhu jeho jelena .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Kam by také jinam šli . Hostinský je již očekával , piva <měl roztočena> a jeho manželka podávala domácí klobásy s hořčicí a křenem . " Tak kamarádi , dáme hubě co jí patří ! " zvolal Vítězslav a zakousl se do klobásy .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Od motocyklu se prášilo , od kol létaly kameny a z cesty uskakovalo vše živé , včetně četníka Dusbaby , kterého hajný spatřil na poslední chvíli . Když dorazil na hájenku , první jeho kroky vedly do seníku , kde <měl pro všechny případy uskladněno> nějaké řezivo . Vybral jednu desku , přiřízl ji na délku dvou metrů a ohobloval .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Usedli každý na jeden z pařezů a profesor těžce oddychoval . Uši <měli našpicovány> jak netopýři a naslouchali , zda se ještě profesorův jelen neozve . Začínalo se šeřit a jelen zatroubil znovu .

<doc S|NOV|1994|borivoj>" Máš si to oplotit . Kolikrát jsem ti říkal , že zahrada <má být oplocena> . Stěžuj si kde chceš , dej to třeba soudu .

16.5.2023 -HHar

<doc S|NOV|1994|borivoj>Kolem toho se prý točí peníze , o kterých se nikomu ani nesní . A zítra to <má být v novinách zveřejněno> . Tuto kamufláž volili proto , aby si noviny přečetlo co nejvíce lidí .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Hajný Vítězslav měl v té nóbl restauraci smůlu . Fořt již měl dvě vepřové s dvanácti knedlíky v sobě , první pivo <měl dopito> a Vítězslav na formanské medailonky stále čekal . Prý je to jídlo na objednávku a to není hned .

<doc S|NOV|1994|borivoj>" Tojsem si mohla myslet . Vlezl jsi do hospody a tam trčel tak dlouho , až <měli v obchodě zavřeno> . Mně je to jedno , já vydržím , ale tobě bude kručet v žaludku .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Vtom něco v blízké mlazině kviklo , pak bylo slyšet několikeré zafunění a už bylo jasné , že divočáci jsou nedaleko . Že je újediště navštěvované , <měl hajný Vítězslav obeznáno> . Jinak by tam přece kamaráda Pepislava nevedl .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Byl čtvrtek , pozdní odpoledne a hajný Vítězslav kráčel z lesa ke svojí hájovně . Ráno přijímal dřevo lesním dělníkům a odpoledne <měl přistaven> dvě nákladní auta a musel být u expedice . Byl sice trochu utahaný , ale náladu měl dobrou .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Přijde domů , něco pojí a navečer vezme psa a půjde si sednout na posed do Osmičky . Chodí tam starý srnec , špičák a škůdník , který by <měl být ještě před říjí sloven> . Škůdníci jsou pro ostatní srnce v říji nebezpeční , a proto ho musí dostat .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Vítězslav , když se v odpoledních hodinách vrátil domů , našel ji ve výborné náladě . Od rána usrkávala víno z Jižní Moravy , které <měl hajný schováno> ve sklepě . " Před tou babou se neutají nic , " pomyslel si Vítězslav a nalil si pohárek také , dokud ještě nějaké víno je .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Nakonec se dohodli , že se budou společně po pachateli pídit . Uši budou <mít našpicovány> , zdali se lidé o té události někde nebudou bavit . Tím zachytí první nitku a pak rozvinou celé klubko .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Kdyby byl Drndálek kuřák , tak by měl zápalky nebo zapalovač a mohli by si alespoň škrtnout při hledání svíček . Jelikož ale bývalý a někdy tajný kuřák <měl tento zlozvyk ženou kategoricky zakázán> , tápala Drndálková po domě ve tmě . Po hmatu našla postupně všechny vypínače , ozvalo se vždy cvaknutí a tma zůstala tmou .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Konečně se i to povedlo a Drndálková se při svitu svíček dala hned do uklízení rozbité vázy . Její ustrašená polovička opačného pohlaví stále bez hnutí , tak jak <měla přikázáno> , stále na stejném místě , obložena kufry . " Stojíš tu jak kaplanovi , běž alespoň zatopit nebo tady zmrzeneme ! " přikázala Drndálkovi , který poslušně jako ratlík se sklopenýma ušima odcupital se svíčkou v ruce do sklepa ke kotli ústředního topení .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Ani ony neměly Drndálkovou pro její lakotu a povýšené chování rády . " Když vás třikrát obejde , " pokračoval Vítězslav , tak <má splněny> podmínky pro odznak Sto jarních kilometrů a prošoupané střevíce . " Smích v obchodě nabíral gradaci .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Na ranní čekané úspěšní nebyli , a tak zašli na loveckou chatu . Tam něco málo pojedli ze zásob loveckého hosta a zapili to vychlazeným Hanušovickým ležákem , jehož bednu <měl Vítězslav schovánu> v potoce pod převislou větví staré olše . Nakonec si dali loka na " sichršus " z pleskačky a kolem poledne šli srnce napískat .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Dobírka měla hodnotu sto korun . Hajný <měl vše vymyšleno> už před sobotní lečí . Do balíku dal zmrzlého zajíce , do kterého Tyčinka na honu tuploval jen to praštělo .

2

<doc S|NOV|1994|borivoj>Následující dny ale byly krušné . Vítězslavovi byly odebrány zbraně , protože střílel na cíl , který <neměl řádně obeznán> , a zranil člověka . Mohlo to dopadnout i hůře .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Ne , extraliga - na průsery . " Když ho v dlouhém přízemním baráčku zaregistrovali a dali mu vojenský stejnokroj a ostatní nepotřebné harampádí včetně zlatých knoflíků , hvězdiček a odznaků , přišoural se s tím nákladem do místnosti , kde <měl být ubytován> . Tam již bylo plno záložáků s podobným osudem .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Posunul si brejličky na nose , zabafal cigaretou ve višňovce a dělal se blbým . Začal si upravovat opasek , kalhoty zasunovat do kanad a dokonce si zkontroloval čepici , <nemá - li ji náhodou nasazenu> odznakem dozadu . " Co ty vousy ! " řval podplukovník .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Vítězslava ale z míry nevyvedl . Ten již <měl v hlavě dávno zesumírováno> , co podplukovníkovi odpoví . Osvěžen pivem , neměl k odpovědi daleko .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Termín dokončení geodetických prací na Rochusu se neúprosně blížil . Příslušníci pivní poločety <neměli změřeno> samozřejmě nic a v mapě ani čárku . " Poslyš , Vítězslave , " prohodil jednou Mirek , když začínali odpolední zaměstnání v kapličce U Pučalíka , " co řekneš majorovi , až zjistí , že to není hotovo ? "

<doc S|NOV|1994|borivoj>" Fořte , všechno je zařízeno ! " vychrlil ze sebe konečně hajný Vítězslav , když jeho šéf polkl poslední sousto a utíral si hřbetem ruky mastnou bradu . " Co <máš zařízeno> ? " pozapomněl trochu na jejich ranní rozhovor fořt . " Co mám zařízeno , no přece Andulu pro Laďu !

<doc S|NOV|1994|borivoj>" Co máš zařízeno ? " pozapomněl trochu na jejich ranní rozhovor fořt . " Co <mám zařízeno> , no přece Andulu pro Laďu ! Máte nějak sklerózu na pochodu , " osvěžil Vítězslav svému šéfovi paměť .

<doc S|NOV|1994|borivoj>A tak uklízel a uklízel , až jsem usnula . Když jsem se ráno probudila , tak už <měl uklizeno> , ale zase vařil kafe . " Na Andule bylo znát , že jí Laďa není lhostejný .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Musím se na tu diskusi s četníkem trochu připravit , " a odskočil do parčíku . Tento postup <měl již v hlavě připraven> , když uzavíral sázku . Fořt s Milošem se na sebe podívali v očekávání věcí příštích .

<doc S|NOV|1994|borivoj>" Mám v tom mraze prsty zkřehlé , že mi všechno padá z ruky , " řekl Vítězslav na oko dopáleně směrem k Dusbabovi , dřepl si a začal sbírat rozsypané zápalky . Nadměrný hubertus <měl kolem sebe rozložen> jako stan , ze kterého koukala hlava a ruce . Sbíral zápalky a prováděl úkon vedoucí k výhře sázky .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Byli přímými účastníky a stálo to za to . Vítězslav běžel fofrem do křoví , kde <měl ukryto> oblečení . Když jej na sebe navlékal , studilo jako kus ledu .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Jednou , v dopoledních hodinách , se otevřely v kanceláři pavlovické fořtovny dveře a v nich stanuli dva muži , věkem ještě junáci . Dlouhé vlasy <měli vzadu svázány> v copánky a v uších náušnice . Fořt Bořivoj seděl za psacím stolem a zrovna zpracovával pěstební projekty na příští rok .

<doc S|NOV|1994|borivoj>Tentokrát se ženské domluvily , že si nalíčí rty levnými rtěnkami , takže než fořt skončil s přijímáním gratulací , vypadal jak Apač , který vykopal válečnou sekeru . Pěkně svátečně vyholená baculatá líčka <měl z obou stran pokryta> šmouhami všech odstínů červené . A protože mu to z přítomných nikdo neřekl a jeho vlastní žena držela basu se svými kolegyněmi , chodil fořt Bořivoj takto vymalován po celou dobu oslavy .

3

<doc S|NOV|1994|borivoj>Takový ostružiník , když se použije místo toaletního papíru . . . " Vítězslav větu nedokončil , jen výmluvně zvýšil hlas . Zábava se vrátila do původních kolejí , jenže tentokrát na účet Fořta Bořivoje , " V první chvíli , když jsem zaslechl ten rachot , tak jsem si myslel , že se vám zlomila játra , ale nakonec jste mě plně přesvědčil , že to jméno <máte opravdu odvozeno> od slova bořiti , " filozoval Vítězslav . " A také jste nám fořte potvrdil v praxi , jak moudrá jsou česká přísloví . "

<doc S|NOV|1997|vlaksf>" Hihihi , " probral se z překvapení malý Henry , " tak myslím , že tahle cesta bude ještě pořádně horká , jestli se nepletu , hihihi , jak by řekl starý dobrý Sam Hawkins . " " Správně , Henry , " chválil ho s úsměvem Old Shatterhand , " vidím , že jsi nejenom chytrý , ale i statečný chlapec , který <má pro strach uděláno> . " " Děkuju , pane Shatterhande , " mrkl spiklenecky Henry na starého barda .

<doc S|NOV|1993|des>rozhlížel se po pokoji , po prosklených skříních a policích s porcelánovými figurkami v rohu . Když byl malý , on a Tommy do tohohle pokoje nikdy nesměli , kromě případů , kdy se tu sešla společnost a oni <měli být představeni> ; to se pak s kyselými obličeji a s pocitem provinění za jakýsi neznámý zločin směli strnule usadit na ještě strnulejších židlích a postupně upadat do bolestné otupělosti .

<doc S|NOV|1993|des>" V tom svém článku v Newspaper Weekly tvrdíš , že neexistují . A ten článek vzbudí zuřivost mstivého blázna a zaviní , že <máš být propuštěn> z Atworthy . " " Nesmysl , " odsekl Lowry , ale méně jistě .

<doc S|NOV|1993|des>" Nedělejte to . <Měl byste být přesvědčen> hned tady , že nemá cenu hledat ten klobouk . A zapomeňte na čtyři hodiny .

<doc S|NOV|1993|des>Místnost byla plná lidí , zpoloviny mužů , zpoloviny žen , a Sebastian stál u malého oltáře o něco výš než oni . Jeho jemné ruce vykonávaly pomalé , složité pohyby nad jejich hlavami a oči <měl zdviženy> k paprskům světla , které přicházely oknem . Před ním ležela otevřená obrovská kniha a na ní kříž a prsten , které ji přidržovaly rozevřenou .

<doc S|NOV|1993|des>Podíval se jinam . Mary <měla ústa znetvořena> žlutými tesáky ! Kdyby jim tak viděl na ústa , když se na ně podívá přímo !

<doc S|NOV|1993|sol1>Byli jako zparchantělé sladké brambory , hořké nebo příliš velké , protože byly zasázeny za úplňku . Děti moje , šeptala Sidoniska , zatímco my jsme tam stáli se sklopenýma očima , řeknu vám svůj smutek : jeho tělo už dávno <mělo být vykoupáno> v meduňkové vodě , uloženo v chládku na bílém prostěradle , ozdobeno křížem a obklopeno světlem svíček a ženskými modlitbami ; a voda z koupele by byla pod postelí až do okamžiku , kdy by posloužila k polití kol pohřebního vozu . . .

<doc S|NOV|1993|sol1>Karel Veliký ? Karlík Chaplin , co hrá v groteskách a za celý film neotevře hubu , i když <má člověk zaplaceno> ? . . . Karlík prohlásil , už vhodnějším tónem , že se jmenuje Charles Gros - Liberté , že ho jeho maminka přivedla na svět před čtyřiačtyřiceti lety , což je jeho věk , a že bydlí v ulici 8 . května v městě Dillon .

<doc S|NOV|1993|sol1>Ve skutečnosti se vrchní strážmistr snažil vzchopit . Ta záležitost totiž už <měla být předána> důstojníkovi stálé služby postupem , který se Bouaffessovi moc nezamlouval : připravoval totiž uniformované strážníky o případnou slávu v podobě fotografie v novinách . Brali jim maso a nechávali jim jen chleba a to bez omáčky , jak zdůrazňoval na odborářských schůzích .

<doc S|NOV|1993|sol1>Conchita si klekla , protože jinak jí hrozilo zlomení krku . No tak , kampak <máte namířeno> , co ? . . . Bouafesse byl jako meč , oči mu žhnuly jako nejkvalitnější uhlíky a úpění těch dvou žen bylo rosou na jeho hlubokou vyprahlost .

<doc S|NOV|1993|sol1>To dále opravňuje předpokládat , že všichni měli v různém stupni dobré důvody na toho člověka nevražit . A právě tyto důvody by <měly být zjištěny> během plného zadržení svědků . A dodal : Budeme si muset podat toho bubeníka řečeného Násoska ,

4

protože on jediný byl u oběti tak blízko , aby si mohl všimnout ( kdyby měl čisté svědomí ) , že umírá , a těžko bude moci trvat na své výpovědi . . .

<doc S|NOV|1993|sol2>Žraví černoši , kteří byli hosty Sidonisky a Soliba na dušeného žraloka , přísahali , že sledovali všechny etapy vaření : Papá ( jak mu říkali ) neměl žádnou zvláštní porci a na jeho talíři nebylo nic navíc , ale proč se ptáš , ispektore ? . . . U Dudu - Ménar oznámili Gustavovi ( ten budižkničemu , co se považuje za Latinoamerikánce , protože španělsky zpívá v dechovém orchestru ) , že jeho matka ( Jménem zákona račte přijmout mou obzvláštní soustrast , pravil Bouaffesse . ) čeká na identifikaci v jedné z přihrádek márnice , ale nic nového se od něj nedověděli : Ne , <má matka nebyla s nikým znepřátelena> , ano , pana Soliba znala , ale nikdy se spolu nepohádali , mně se zdá , že ona ho spíš obdivovala , ne , žádný Kongo tu nikdy nebyl ani včera , ani předevčírem , ani žádný Násoska , Sidoniska ? jaká Sidoniska ? . . .

<doc S|NOV|1993|sol2>Čaroděj je přijal ve své starodávné slaměné chýši , v níž staré časy ustrnuly v nevídaných nádobách , v dýních , ve zčernalé slámě , ve vzduchu nasyceném nesčetnými pachy z kostry chýše : z mízy akátového dřeva , ze žluklého šelaku a z akomových květů věčnosti . Stařec byl bezzubý a přes oči , které pro něj byly zcela určitě zbytečné , <měl spuštěna> tlustá víčka . . . Pilonovi ta návštěva připadala jaksi směšná , a to tím spíš , že se ten čaroděj podobal Kongovi .

<doc S|NOV|1994|smilide>Dělala sliby Všemohoucímu , děkovala mu , prosila ho o radu , co by dělal , kdyby za ním za podobných okolností přišel cizinec , připomínala mu , že všechno dělala stejně pod nátlakem a že by ji zničili , kdyby neposlechla . Vedena svým nezdolným zdravým rozumem , ptala se zároveň znovu a znovu sebe sama , proč právě ona ze všech lidí , manželka zrádce Ostrakova , milenka disidenta Glikmana , matka - jak jí to prezentovali - vzpurné a protispolečensky zaměřené dcery , <měla být vyvolena> a poctěna tak výjimečnou shovívavostí . Když podávala na Sovětském velvyslanectví první formální žádost , zacházeli s ní s uctivostí , jíž by se ani ve snu nenadála a která nepříslušela ani odpadlici a renegátské špiónce , ani matce nezkrotné pekelnice .

<doc S|NOV|1994|smilide>Ale Generále , pokračovala , kdybych se dnes v noci měla setkat se samotným Stvořitelem a odhalit mu hlubiny svého srdce , řekla bych mu přesně to , co teď píšu Vám . <Má dcera Alexandra byla zrozena> v bolesti . Dny a noci se probojovávala na svět a já ji tlačila zpátky .

<doc S|NOV|1994|smilide>Ruce měl stále od oleje a mrzelo ho , že si je neumyl . Třeba to <mám vepsáno> v obličeji . Tvař se neutrálně , říkal Generál .

<doc S|NOV|1994|smilide>Měl ženu v Tallinu . Přemýšlel jsem , jestli by o jeho smrti <neměla být informována> . Jen jsem si myslel , že bych se o tom měl zmínit . "

<doc S|NOV|1994|smilide>" Proč to neposlali prostě poštou , ať už to bylo , co bylo ? <Měli by vystaráno> , ne ? " Protože to byl negativ a moskevská pravidla připouštějí pouze negativy .

<doc S|NOV|1994|smilide>Našel v té bolestné změti velkou viktoriánskou lupu s perleťovým držátkem , kterou používala pro čtení nápovědí k nikdy nedokončeným křížovkám . Takto vyzbrojen - jeho poslední kroky už díky únavě postrádaly logické ostří - dal na gramofon Mahlerovu desku , kterou dostal od Ann , a posadil se do kožené čtenářské klubovky , která <měla do opěradla zakomponován> mahagonový otočný stolek . K smrti unavený Smiley naslouchal hudbě , odkapávání vlhké fotografie a praskání ohně v krbu a při tom nemoudře dovolil svým víčkům poklesnout .

<doc S|NOV|1994|smilide>" Dejte se k nám . Nemáte co ztratit . Ti v Rusku , kteří vás <mají rádi , jsou už ztraceni> . Váš návrat jim situaci jen ztíží , ne ulehčí .

5

<doc S|NOV|1994|smilide>Jenom za účast ve hře ! A pak , Georgi - to si musíš poslechnout - pak <měl být Otto Leipzig převezen> letadlem k výslechu do tajného domu v Anglii , Georgi ! V životě jsem neslyšel takovou pitomost .

<doc S|NOV|1994|smilide>Jen se o tom zmiňuju . " " <Měli jsme nakázáno> brát je s rezervou , " řekla Connie . " Protože jsme byli zaměřený na Kirova , ne na Karlu .

<doc S|NOV|1994|smilide>Ben , pokud někdy nějaký existoval , se ztratil v nepsaných archívech špiónské mytologie . Zůstalo po něm tohle místo jako naturální požitek pro Enderbyho dohodnuté schůzky , které <měly být později zapomenuty> . " Přečtu si to ještě jednou , jestli ti to nevadí , " řekl Enderby .

<doc S|NOV|1994|smilide>Kometa poodléhala také v rámci Třináctého oddělení nejvyššímu stupni utajení , komunikovala přímo s ředitelem , užívala osobní šifry a jednala bez prostředníků . Její zprávy však <měly být doručovány> přednostně kurýrem , neboť Karla je odpůrcem přílišného využívání spojů . ' Je na tom něco pravdy , Georgi ? " zeptal se Enderby nenuceně .

<doc S|NOV|1994|smilide>Odměna a hrozba , opakoval . Hrozilo mu , že se jeho ministr dozví , jak je nespolehlivý díky těm věčným záletům , takže by <měl být zproštěn> místa v zahraničních službách . To naprosto zničí jeho kariéru a také jeho manželství .

<doc S|NOV|1994|smilide>Vaší ženě řeknete , že právě tohle bylo účelem vaší dnešní schůzky s Krasským . Když vám ve čtvrtek Krasskij přiveze dopis , normálně jej přijmete , ale před ženou budete trvat na tom , že Alexandra už <nemá být navštívena> . Buďte tajemný .

<doc S|NOV|1994|smilide>Zvedla hlavu a zářivě se usmála na ikony na zdi . " <Mám zakázáno> o tom mluvit . Když o tom mluvíte , nikdo vám nevěří a šoupnou vás na kliniku . "

<doc S|NOV|1995|vrazlek>Považovala jsem vždycky za nesprávné , aby si pacienti stavěli doktory na piedestaly , aby si z nich dělali bohy , kteří mají patent na moudrost a nikdy nesmějí přiznat chybu . Myslela jsem , že pacienti by <měli být víc zapojeni> do své léčby , ptát se na informace , prostě aby to byl obousměrný proces ; nesnášela jsem , že div neklečí před konzultanty , kteří už stejně pukají pýchou nad svou genialitou .

<doc S|NOV|1996|host>" Tak to zkuste . Pokud není doma , <měli bychom být připraveni> neztrácet čas . Okamžitě se spojte se Saulem , Fredem a Orriem a řekněte jim , ať jsou pokud možno do jedenácti tady . "

<doc S|NOV|1996|host>Když jsem v hale míjel věšák , strhl jsem z něj svůj slaměný klobouk - ne že by mi nelezli krkem frajeři , kteří nosí v létě klobouk , ale napadlo mě , že se mi třeba šikne ten barevný tón . Sešel jsem sedm schodů na chodník , otočil jsem se na východ , jako bych přesně věděl , kam <mám namířeno> , došel jsem k Desáté avenui a zamířil do centra . Na rohu Třicáté čtvrté ulice jsem vešel do bistra , sedl jsem si na barovou stoličku u výčepu a poručil jsem si čokoládovou ovomaltinu se třemi vajíčky .

<doc S|NOV|1996|host>Za prvé - byla závislá na nahodilosti , což sice nebylo nutně zavrženíhodné , nicméně to odporovalo Wolfovým zásadám . Za druhé - <měli jsme dostat zaplaceno> za to , že řekneme pravdu , což bylo poněkud neomalené , anebo za to , že budeme lhát , což bylo odporně sprosté . " Přirozeně , " řekl krůpějkovitý Irby a z jeho hlasu odkapával přeslazený sirup , " nejlepší by bylo čestné prohlášení , od každého z vás .

<doc S|NOV|1996|host>Chce ho učinit okamžitě . <Má být namířen> proti Jay L . Bruckerovi , Bernardu Questovi , Oliveru Pitkinovi , Viole Dudayové a Perrymu Helmarovi . Na přání paní Jaffeeové mám požádat soud , aby zakázal jmenovaným osobám převzít jakékoli množství akcií firmy Softdown , specifikované v závěti zesnulého Nathana Eadse , a uplatňovat jakékoli pravomoce , vyplývající z vlastnictví těchto akcií . "

6

<doc S|NOV|1996|host>" Okamžik . " Seděl jsem na kraji postele a <měl jsem rozsvíceno> . Hodiny ukazovaly za deset dvě .

<doc S|NOV|1996|host>Purley Stebbins byl v pohybu . Prošel před Helmarem , mezi Bruckerem a Questem a kolem mě a postavil se přímo za Siegfrieda Mueckeho , který <měl teď o péči slušně postaráno> se Saulem po levici , Purleym za zády a mnou po pravici . Wolfe pokračoval .

<doc S|NOV|1996|host>Druhou možnost považuji za pravděpodobnější , jelikož mu bylo prostřednictvím pana Irbyho nabídnuto odstupné ve výši jednoho sta tisíc dolarů v hotovosti a on se o něm ani nechtěl bavit . Brzy by <měl být objasněn> i další moment , bez ohledu na to , zda bude pan Muecke spolupracovat nebo ne . Najal si vraha slečny Eadsové a paní Fomosové , anebo je zabil sám ?

<doc S|NOV|1996|pece1>Sáhl po telefonu a vytočil Joannino losangeleské číslo . <Měla obsazeno> . Sakra !

<doc S|NOV|1996|pece2>Rozběhl se ke skladu , tiše za sebou zavřel dveře a pak zhasnul baterku . Přesvědčil se , jestli <má odjištěnou zbraň , a obklopen> neproniknutelnou tmou , soustředěně naslouchal . Cítil , jak mu buší srdce .

<doc S|NOV|1996|pece3>Joanna rychle odemkla : " Stačilo zavolat , ne ? " " Vždyť jsem volal , ale <měla jsi pořád obsazeno> . " Joanna přikývla : " Mluvila jsem s nemocnicí . "

<doc S|NOV|1996|pece4>Po městě běhá spoustu cvoků , kteří s oblibou vyhledávají opuštěná místa a bezbranné ženy , napadlo ji . Chvatně se přesvědčila , že <má všechny dveře zajištěny> a všechna okénka vytažená . Na semaforu naskočila žlutá .

<doc S|NOV|1996|pece4>" Pak seženeš co nejvíc chlapů a pročešete celé okolí . Zaměřte se na restaurace , stánky s občerstvením a obchůdky , které <měly otevřeno> mezi desátou a jedenáctou . Ukažte personálu fotografie Pattersona a Joanny .

<doc S|NOV|1996|pece5>Emma popadla Joannu za ruku a táhla ji pryč . <Měla namířeno> do Wilshire . Blížila se desátá hodina večerní a Lincolnova ulice byla téměř prázdná .

<doc S|NOV|1996|smrt>Narazili jsme na hodné lidi , kteří nám poskytli skvělý pokoj s koupelnou , abysme se mohli umýt , vám nabídli studené pivo a mně jódovou tinkturu . A opakuju , jestli si pořád ještě myslíte , že jsem <měl umluvit některou z crowfieldských opraven> , aby pro nás a pro náš vůz někdo přijel , tak jděte dolů a zkuste to sám . Mysleli si , že jsem blázen , když po nich chci něco takového zrovna v době , kdy je tam výstava .

<doc S|NOV|1996|smrt>Byl asi tak v mém věku , možná i mladší , a na tváři měl úsměv , který bych poznal i v hlubinách asijské džungle - úsměv úspěšného politika , který počítá s tím , že bude znovu kandidovat , anebo novice , který se připravuje , aby se při nejbližší příležitosti k družině kandidátů přidal . Rozhlédl se kolem , aby se přesvědčil , že na nás v tom okamžiku <nemají políčeno> žádní špiclové , a představil se jako pan Ypsilon , náměstek státního návladního Crowfieldského okresu , a řekl mi hlubokým hlasem , vytaženým až z paty , přičemž vystřídal úsměv výrazem devět bé , který se používá při ohlašování smrti voliče , že by si rád poslechl , co si o té včerejší nešťastné události na farmě pana Pratta myslím já . S pocitem , že už mě zase někdo otravuje , jsem schválně hlas neztišil , nýbrž zvýšil .

<doc S|NOV|1996|smrt>Nedomnívám se , že by to mohl dokázat někdo jiný než Monte McMillan . . . byl to Monteův býk , anebo býval . Třeba <máte připraveno> vysvětlení , proč by Monte McMillan chtěl zabít Clyda Osgooda ? " " Proboha , ne !

<doc S|NOV|1996|smrt>Klusal jsem k místu , kde dosud stál Osgoodův sedan , sedl jsem si za volant , vyrazil a v duchu jsem si neustále pohrával s teoriemi , které by mohly objasnit Wolfovo náhlé náruživé zaujetí pro to fotografování , ale každá z těch , které mě napadly , byla děravá jak řešeto . Kupříkladu pokud chce <mít jenom zdokumentováno> , že býkova

7

hlava je jen zanedbatelně potřísněna krví , proč ho brát ze všech možných úhlů ? Napadly mě ještě další , divočejší a rafinovanější teorie během těch čtyř minut , než jsem se dostal na silnici a po ní na nedaleký Prattův ranč , ale žádná nebyla k ničemu .

<doc S|NOV|1993|eastwick>Nebyla to velikost , ale barva Janiny vášně , o které noty často vypovídaly , pozornost však vždy otravně přitáhla stále stejně smutná a nepominutelná tvrdost . Alexandra spojovala tyto temné tóny s Janiným temným obočím a s palčivou naléhavostí v jejím hlase naléhavě připomínajícími , že řešení <má být nalezeno> ihned , že má být poskytnut návod , s kterým se život podaří zaklínovat na místě , přibít hřebíky jeho tajemství , ne ho nechat uplouvat , jako to dělala Alexandra ve víře , že tajemství je všudypřítomné , že je prvkem bez chuti a zápachu v povětří , na kterém se přiživují ptáci a poletující semena . Sukie neměla nic , co by mohla nazvat uměleckým sklonem , ale milovala společenský život a zhoršení jejích životních podmínek , ke kterému došlo po rozvodu , ji vedlo k tomu , že začala psát pro Slovo , místní týdeník v Eastwicku .

<doc S|NOV|1993|eastwick>Nebyla to velikost , ale barva Janiny vášně , o které noty často vypovídaly , pozornost však vždy otravně přitáhla stále stejně smutná a nepominutelná tvrdost . Alexandra spojovala tyto temné tóny s Janiným temným obočím a s palčivou naléhavostí v jejím hlase naléhavě připomínajícími , že řešení má být nalezeno ihned , že <má být poskytnut> návod , s kterým se život podaří zaklínovat na místě , přibít hřebíky jeho tajemství , ne ho nechat uplouvat , jako to dělala Alexandra ve víře , že tajemství je všudypřítomné , že je prvkem bez chuti a zápachu v povětří , na kterém se přiživují ptáci a poletující semena . Sukie neměla nic , co by mohla nazvat uměleckým sklonem , ale milovala společenský život a zhoršení jejích životních podmínek , ke kterému došlo po rozvodu , ji vedlo k tomu , že začala psát pro Slovo , místní týdeník v Eastwicku .

<doc S|NOV|1993|eastwick>Clydeovi bylo něco málo přes padesát . Na stěně s deskou na vzkazy za zády měl vedle ukázek různých velikostí titulků a několika zarámovaných ocenění Slova z doby , kdy ještě <mělo dřívější vedení , pověšeny> i fotografie dcery a syna , zatímco obrázek manželky tam chyběl , přestože nebyli rozvedeni . Dcera , pohledná v nevinném , jako měsíc kulatém obličeji , byla svobodná a v nemocnici Michaela Reese v Chicagu dělala technika u rentgenu , aby se jednoho dne možná stala tím , čemu Monty se smíchem říkal " paní doktor " .

<doc S|NOV|1993|eastwick>" Myslím , " prohlásila Sukie , pořád ještě koketně , " že bych měla být malý přídavek pro radost , a ne v tobě probouzet zlost . " Čímž <mělo být taky řečeno> , že se od ní nedalo čekat , že se ho ujme a vytáhne ho z toho - na to byl příliš zasmušilý a otrávený ; přesto měla pořád ještě pohled manželek pozorujících muže při jejich každodenních návycích - jak mají ohnutá záda , když vstávají z křesla , jak si děsně stydlivě oblékají a svlékají kalhoty , jak si poslušně každý den sdírají z obličeje strniště , než vyrazí do světa postarat se o peníze .

<doc S|NOV|1993|eastwick>Hromadilo se to všechno v něm . Když se vrhnul na Felicii , <měl v sobě nastřádáno> třicet let vzteku . Není divu , že jí urazil hlavu . "

<doc S|NOV|1993|eastwick>Kolik tequily jsi měla v čaji ? " " Jak dlouho <má otevřeno> ten obchod směrem na Old Wick ? " " Nemám tušení , už jsem tam úplně přestala chodit .

<doc S|NOV|1993|eastwick>" Nejlepší jídla , a docela dostupný , mají v tom neuvěřitelně omšelým stánku s pizzou na Východní pláži . Ale od října do srpna <mají zavřeno> . Slyšela , že ten chlap jezdí s manželkou na Floridu a tam žijou mezi milionáři ve Fort Lauderdale , tolik jim to prý nese . "

<doc S|NOV|1993|eastwick>Kov už to má za sebou , stejně jako pazourek , když začala doba bronzová . " Další umělecké dílo , kterého si Alexandra předtím nevšimla , byla lesklá nahá žena , manekýna bez obvyklé matné pleti a pohyblivých údů , Kienholtz ve své provokativnosti , ale hladká a maximálně neurčitá jako u Toma Wesselmanna , nakrucující se , jako by <měla být obskočena> zezadu , obličej prázdý a nevýrazný , záda plochá skoro jak deska stolu . Zadnice připomínala dvě motocyklistické přilby sražené k sobě .

8

<doc S|NOV|1993|eastwick>Jane skutečně žije , říkala si Alexandra omluvně , v jakémsi nejistém světě , napůl hudebním , napůl nenávistném . " Tak co s tím budeme dělat ? " zeptala se Jane , když <měly všechny nalito> a první vlna drbů byla spláchnuta - stejně nemohlo mít dnešní setkání jiné téma než šokující , urážlivou ženitbu Darryla Van Horna . " Že ale vypadala v tom velikým koupacím plášti šarmantně a domácky , " ozvala se Sukie .

<doc S|NOV|1992|terezka1>Oči jí vyjely nahoru , objevila se bělma , rty se jí nedobrovolně rozevřely a na jazyku se objevilo nemožně modré pírko .</doc><doc>EDA KRISEOVÁ Terezce a Majdě Terezka <měla sbaleno> už od včerejška , ráno jenom všechno znovu vyndala z batůžku , který jí máma na tuhle cestu koupila , a zkontrolovala zvířátka a panny . Všichni kašlali , měli zánět ucha a potřebovali horský vzduch .

<doc S|NOV|1992|terezka1>Všichni kašlali , měli zánět ucha a potřebovali horský vzduch . Máma jí koupila i malé lyže s medvídky na špičkách , jenže už bylo odpoledne a strejda Pavel nejel , ani teta Ludmila ani Kačka , to už i máma s tátou <měli sbaleno> a jejich ruksaky byly tak těžké , že je skoro nemohli zvednout na záda . Jeden druhému museli pomáhat .

<doc S|NOV|1992|terezka1>Ale nejvíc se Terezce líbí obrázky nad schody na půdu . Na jednom obrázku sedí ženich a nevěsta na pramičce , ženich má špičatý knír , v lesklých kučeravých vlasech učesanou pěšinku , a nevěsta je načechraná a baculatá jako slepička a za jejich zády stojí Kristus Pán , má mírný laskavý úsměv a svatozář a ruce <má vztaženy> nad hlavy ženicha a nevěsty , asi je hlídá , aby se neutopili . Na druhém obrázku Kristus přichází do chudé rodiny , jde z něho záře a čaruje jídlo nad stolem , aby se chudá rodina najedla .

<doc S|NOV|1991|havel>Ve své nevinnosti tíhli přesně k tomu , co bylo před mladou generací skrýváno , protože <měla být vychovávána> přísně ideologicky .

<doc S|NOV|1991|havel>díle samém ani slova . V díle <má být skryto> tolik tendencí , kolik je jich skryto v přírodě , tj . tolik , kolik je čtenářů .

<doc S|NOV|1991|havel>Hned u prvních čísel Tváře <měli pocit , že jsou likvidováni> a že si ještě své likvidátory platí . Literatura byla institucí , do níž jsou autoři vpouštěni a zase

<doc S|NOV|1991|havel>Všechno , co nějakým způsobem vybočovalo , <mělo být likvidováno> . Nová doba nastávala také samospádem .

<doc S|NOV|1991|havel>lístků bylo celkem 242 . Signatářům <mělo být poštou zasláno> přesné znění dokumentu , aby ho měli při ruce .

<doc S|NOV|1991|havel>sebou podpisový lístky . Já <měl nařízeno> vyzvednout je předtím na Hradčanech u Kohouta , který je měl schovaný v díře .

<doc S|NOV|1991|havel>socialismus , a cokoli měl kdo proti nim , měl proti socialismu a za to <měl být souzen> . Démonizovali spiknutí a pokoušeli se vystrašit jeho

<doc S|NOV|1991|havel>papíru . Jinak <měl přísně zakázáno> mít papír a zápisník nebo si dělat poznámky .

<doc S|NOV|1991|havel>neobyčejně věřím . . . Až to bude <mít Ivan všechno zkompletováno> a bezpečně uloženo , nechť mi dá laskavě ihned vědět - teprve pak budu mít

<doc S|NOV|1991|havel>Hlava produkuje myšlení , chce <mít všechno pojmenováno> , zhodnoceno , vysvětleno . A duše ,

<doc S|NOV|1991|havel>procházku a zamíchali se do manifestace . Správcové domů <měli nařízeno> zamknout domy kolem Staroměstského náměstí , aby lidé neměli kam utéct .

9

<doc S|NOV|1991|havel>Vymyslel Několik vět . Jakmile <měli text , bylo rozhodnuto> , že Saša s ním půjde mezi disidenty a Jirka mezi strukturáky .

<doc S|NOV|1992|ing>Stalíne velký , Stalíne vítězný , Stalíne , který plníš všechny naše sny , Stalíne hvězdo , Stalíne naděje , Stalíne , jenž jsi všechno , co v světě krásné je , Ňák tak , zase spíš podle Nezvala i když vozvěna těch heroickejch kupletů v tom pořád byla . A mě se , krajánku , zmocnil tak nějak přímo posvátnej pocit , vono mi to připomnělo jeden italskej film za války , v kterym Isa Miranda hrála bílou bohyni ňákýho černošskýho kmene v hlubokym pralese , ta taky vedla podobný rituály za úplňku , paže bílé jako Vrchcolábovy kalhoty <majíc vztaženy> k měsíci . Tamten rituál se ovšem konal za účelem lidský voběti , to tady ne , tady to bylo spíš jako Árie z Rusálky .

<doc S|NOV|1992|ing>Brit sedí , nepohnut . Tradiční práva národa Dene tedy <mají být uznána> . Souhlasím , těžce co namítat , říkám .

<doc S|NOV|1992|lit>Dědu Filipovi patřilo malé políčko nahoře ještě za vinohrady . Nikdy je sám neobdělával a za pár korun ročně a nějaké kilo krumplí je <měl už po léta propachtováno> soused Gabaňa , ale po kraji pole rostlo několik stromů , a ovoce , jež nesly , nepatřilo k pachtu . Na jabloních se toho léta neurodilo skoro nic a hrušky byly prolezlé červy , že nestálo ani za to je vykrajovat , ale byly tu i tři moruše , na jejichž sladce mdlé plody teď chlapci dostali chuť .

<doc S|NOV|1992|lit>15 Jakub se vracel od oběda k práci . Byl zamyšlen a oči <měl upřeny> na udusanou půdu dvorka , kterou měřil dlouhými kroky , jež jako by nutil do pevnosti . Tu se rozlehlo dvorem suché zapraskání rozbitého skla a z okna , pod nímž právě šel , se sypaly střepy .

<doc S|NOV|1992|lit>Neseš mi práci ? vítal ho Filip s úsměvem . Stál u velikého stolu , který vyplňoval celou polovinu dílny a na němž <měl rozloženo> sklenářské náčiní . Hřebíčky , štiftle , diamant na řezání , staré čepelky , dřevěná i železná pravítka , kladívka , kleště a láhve s fermeží tu ležely vedle malých odřezků skla a zrcadel a kousků rámových lišt .

<doc S|NOV|1992|lit>Hřebíčky , štiftle , diamant na řezání , staré čepelky , dřevěná i železná pravítka , kladívka , kleště a láhve s fermeží tu ležely vedle malých odřezků skla a zrcadel a kousků rámových lišt . Na uvolněném středu stolu <měl rozložen> kus hnědého balicího papíru a na něm hroudu tmelu , kterou hnětl oběma rukama . V druhé půlce tmavé dílny , do níž pronikalo světlo jen skleněnými dveřmi z krámku a v níž musela věčně svítit petrolejová lampa , zavěšená u zčernalého stropu , stála stará , odřená police přeplněná knihami , nad níž visel obrázek Filipovy nebožky ženy .

<doc S|NOV|1992|lit>Filip se odmlčel . Šel mlčky vedle Jakuba , jen chvílemi na něho stranou pohlédl , viděl , že <má oči upřeny> před sebe do země . Když došli na náměstí , zastavili se .

<doc S|NOV|1992|noc>zavrtěl jsem prudce hlavou Seš sám proti sobě , nikdo v tvým věku to ještě neviděl a není na světě moc věcí , který by takhle stály za vidění nespouštěje ho z očí , pomalu jsem couval směrem k záchodu , vpadl jsem tam a zamkl se a pak už k nám nikdy nepřišli zaráz čtyři policajti a začali chodit jen dva a pak už maminka musela chodit za nimi a chodívala k výslechům do velké šilcárny na Lenince a všichni policajti se k ní tam - jak po letech vzpomínala - chovali velice slušně a možno říci i zdvořile , a zvláště ti její dva : ohleduplný a velice ohleduplný a ten velice ohleduplný nastavoval vždycky na začátku výslechu ( přes protesty ohleduplného ) budíka , aby zavčas skončili a maminka se zavčas dostala domů , kde už čekal na kojení maličký Martínek , a rytmus výslechů byl tedy určován rytmem kojení , což poskytovalo celé věci nadmíru přirozený rámec , a ten ohleduplný se pravda vždycky rozčiloval , když se měl výslech kvůli - jak pravil - nějaký ceckárně přerušit zrovna v okamžiku , kdy začal konečně k něčemu směřovat , ale ten velice ohleduplný ho vždycky napomenul a v jednom případě dokonce přísně okřikl , a ten velice ohleduplný taky zcela vážně přemýšlel o tom , že by se maminčiny výslechy mohly přeložit ze šilcárny na Lenince do šilcárny na Běhounské , takže maminka by to pak z výslechů domů měla - jak podotkl - co by doplivla , ale přestože velice ohleduplný napsal prý v tom smyslu několik řádně

10

doložených žádostí , nepodařilo se - jak mamince s politováním sdělil - trhnout se od toho pitomého byrokratického ustanovení , jímž se přidělovaly místnosti k výslechům nikoli podle místa bydliště , ale dle věcné příslušnosti deliktu , a tak jí aspoň jako projev dobré vůle ( a na usmířenou s nezměnitelným stavem věcí ) nabídl cigaretu ( tvrdě nacpanou globusku ) , a když maminka cigaretu s mnoha omluvami odmítla ( nemohla si ji dopřát právě kvůli kojení ) , kývl hlavou , zamyslel se a pak se šťastně usmál a najisto otevřel jednu ze zásuvek vyšetřovacího stolu nepřítomného kolegy ohleduplného a vylovil odtud sáček s karamelami a jednu nabídl mamince A víte co , řekl najednou , když už sáček bezmála vrátil do zásuvky , vemte si to všechno , správně , vemte si to pro děti , a položil karamely před maminku , která se však silně ostýchala , takže musel sáček sunout až na okraj stolu , kde jí už samospádem přepadl do klína pak mamince skončila mateřská dovolená a ihned po návratu do úřadu , kde pracovala jako stenotypistka a cizojazyčná korespondentka , s ní zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr a nastoupila jako skladová dělnice do sběrny Prádelen a čistíren Bude z tebe dobrá píšťalka , když tě život takhle otlouká , sliboval dědeček a taky ono šlehnutí přes tvář ( jizva , s kterou se probudila po otcově útěku přes hranice ) jí už provždy zůstalo , přestože se ho pokoušela všelijak vyradýrovat , a jedno nedělní ráno se kvůli tomu rozjela až kamsi na východní Slovensko , kde žila Muradura - Macura , v těch letech slavná cikánská kořenářka , a představuju si , že ohleduplný s velice ohleduplným maminku tu neděli tajně sledovali , protože si byli jisti , že jede na nějaké smluvené místo , kde se má setkat se zahraničním agentem pendlujícím mezi ní a tatínkem , a zatímco maminka seděla v hlučném a našvihaném kupé mezi Maďary a Východňáry , ohleduplný s velice ohleduplným <měli rezervováno> celé oddělení jídelního vozu , otvírali budvary a uzavírali čím dál vyšší sázky na to , jestli bude mít anebo nebude mít knír ten agent ( nebude mít , řekl ohleduplný , protože kníry se už dneska nenosí , a tak by byl s knírem nápadný bude mít , řekl velice ohleduplný , protože kdyby neměl knír , byl by nápadný právě tím , že by se snažil být nenápadný nebude mít , řekl ohleduplný , protože kdyby knír měl , byl by nápadný právě tím , že by se snažil být nápadný , aby nebyl nápadný tím , že by byl nenápadný ) po návratu ze Slovenska výslechy prořídly , protože ohleduplný s velice ohleduplným si už našli zajímavější případ a starý oheň udržovali , jen aby zcela nevyhasl maminka užívala fialovou mast , kterou jí prodala cikánská kořenářka , ale mast hanebně selhala , a pak se maminka nečekaně ( teď když už byla z nejhoršího ) nervově zhroutila a pobyla šest týdnů v černovickém blázinci ( což jsem se dozvěděl až po letech , tenkrát mně cosi nabulíkovali a já se jen děsil toho , že se zas narodí další bratříček ) , když nebyla maminka doma , rozdělili jsme si s dědečkem starosti i zodpovědnost za Martínka a za celý chod domácnosti a měli jsme s tím práce nad hlavu a já navíc ještě podivné sny například jednou v noci se mi zdálo , že někdo chodí po bytě , od předsíně až po otcovu pracovnu , vylezl jsem potichu z postele a bosky přeběhl ke dveřím a opatrně stiskl kliku : byl tam zas s tím přístrojem , bloudil po místnostech s dudami , mačkal měch a byl tak zaujat svou činností , že by mě neviděl , ani kdybych se mu postavil přímo do cesty , chvíli jsem ho pozoroval a pak jsem se vrátil do postele , otřel si rukou chodidla a zalehl , dál jsem slyšel kroky i šalebné klouzání pístů přístroje , ale snažil jsem se na policajta nemyslet , věděl jsem , že je to jen sen a že když se budu opravdu snažit , podaří se mi ten odstup udržet do školy jsem chodil na Jakubské náměstí , což bylo z Běhounské skutečně jen kousíček , a nosil jsem aktovku na zádech v době , kdy většina mých spolužáků si už dávno prosadila důstojnější nošení , pod paží anebo jen tak v ruce , a tak se stalo , že když jsem jednou odpoledne spěchal ze školy , uslyšel jsem , jak mě někdo mílovými kroky dohání , až mě rafl za ucho aktovky a podržel ve vzduchu tímhle nešťastným způsobemAhoj , stará páro ! pozdravil a spustil mě zas na zem a čekal , až se vzpamatuju , ale když mě někdo takhle oblaží , nemůže počítat s tím , že zahořím pro něj zádumčivou láskou , nemluvě už o tom , že chvíli trvalo , než jsem ho vůbec poznal , a tak jo , byl to jeden z těch čtyř a pak už jen dvou policajtů , byl to ten poslední , co nám zůstal , a když o tom teď ( z té velké a bezpečné dálky ) přemítám , napadá mě , že to třeba vůbec ani nebyl ohleduplný anebo velice ohleduplný , a už vůbec ne ten , co stál vysoko pod stropem a řídil inventarizaci tatínkovy knihovny , vůbec ne ten z nebeské hierarchie , z policejních cherubínů , a co já vím , možná to byl jen obyčejnský helfr , ten nejubožejší policajtrlík , co jen celé hodiny šlape chodníky , a samozřejmě , co čekáš ?

<doc S|NOV|1992|noc>na třídě kapitána Jaroše byl tenkrát nějaký prkny zatlučený drogistický krámek , drogistu zavřeli v období tzv . křečkiád , ale se zbožím v jeho krámku si nevěděli rady , povídalo se , že drogista byl spíš alchymista a že zkoušel prastaré Paracelsovy

11

recepty , Bulis s tlustoprdy vyvalili prkna , tenkoprdi proklouzli dovnitř a všichni si natahali domů plné kapsy všelijakých lahviček , kelímků , barevných dóz a vražedně páchnoucích kapslí , ale vzhledem k tomu , že zabavený drogistický krámek byl v té době už národním majetkem , nepomohlo Bulisovi ani to , že se za něho přimlouvali kamarádi jeho otce , zasloužilí řečtí partyzáni , šoupli ho z páté třídy do jednoho z proslulých převýchovných domovů a odtud se po dlouhé době vrátil už jako nekorunovaný král , vždy v bělostné košili s vázankou anebo v létě v rozhalence s pravoslavným křížkem na krku sotva jsem za řevu tlustoprdů nasedl do přepychového fára , policajt poskládal noviny rozložený na volantě a odlepili jsme se od chodníku Tak kam to bude ? zeptal se , jako kdyby byl telefonicky objednanej taxikář v tom čase nebylo ještě v Brně tolik jednosměrek , ani taková omezení pohybu po vnitřním okruhu , jezdili jsme křížem krážem po městě a pak jsme se rozšoupli a rozjeli se až daleko na periférii , kde se ještě lidé živili králíkama z vlastního chovu a kde stály procovské vilky známých brněnských pasoňů , kteří teď ale místo holek pásli štěnice a vši v bohunickém kriminále , policajt komentoval , co jsme viděli , a někdy zvedl ruku a ukazoval něco na střeše domu anebo mezi stromy pustnoucí zahrady a z toho zas mlčel , jen obratně otáčel volantem , uviděl jsem Brno z tolika neslýchaných pohledů a tak zvlčilými průzory , až se mi zatajil dech přesně o půl šesté jsme zastavili na Běhounské a policajt vyskočil , oběhl vůz a srandovně přidržel dvířka , maminka už čekala s večeří a dědeček seděl v houpacím křesle a dlouhou troubelí fajfky se při houpání odpichoval od protější stěny o sedm let později začaly u mě těžké depresívní stavy , bylo to zrovna před maturitou , neměl jsem na ně čas , a tak jsem se pokusil nevěnovat jim pozornost , a až jsem odmaturoval , dopřál jsem jim znova prostoru a jedno červnové nedělní ráno jsem se vyhrabal z postele a převrtal všechny skříně , až jsem našel starý otcův spacák , a než se maminka objevila v kuchyni , vypadl jsem z domu tak , jak jsem byl , v pyžamu a se spacákem pod paží , šel jsem rovnou k nejbližší zastávce šaliny , byl horký letní den a většina Brňáků spěchala tímtéž směrem jako já - do Bystrce a na přehradu , nikdo si mě po celou cestu nevšiml a až teď mě napadá , že jsem možná nechtě byl na počátku té módní vlny nošení pyžama v dopravních prostředcích , rozšířené pak v Brně koncem padesátých let dlouho a už dost zoufale jsem hledal v lesích kolem přehrady nějaké příhodné místo , kam bych zalehl , v kapse pyžama jsem měl tubu uspávacích prášků a balíček kvalitních žiletek z toho ranečku relikvií po tatínkovi , několikrát jsem už byl ve spacáku a natáhl se co nejpohodlněji , ale musel jsem zas vyletět , protože odněkud se přihrnuli vřískaví rekreanti , a tak jsem bloudil celý den a až teprve k večeru se mi podařilo najít slušné místo , v lese a zároveň ve vysoké trávě , nasoukal jsem se do spacáku a s jistými potížemi spolykal prášky , prořízl si žiletkou zápěstí a uložil se ke spánku , nakonec jsem měl dobrý pocit , že to celodenní chození v tom pařáku bylo přece jenom k něčemu , protože teď jsem byl alespoň - a mnohem dřív než zabraly prášky - příjemně ucasnovaný , otupělý a malátný a ještě jsem získal jistotu , že v tuhle hodinu mě už tady nikdo nenajde , ležel jsem tak , že jsem mezi stromy viděl hladinu přehrady a na ni se jak velký hydroplán snesl večer probudil jsem se až v nemocnici , deset minut po návštěvní době přišel policajt , respektovali zřejmě jeho policajtská privilegia , protože nikdo mu nic neřekl , vylovil sklenici meruňkové zavařeniny , postavil mi ji na stolek ( a to nebylo jen tak , tenhle policajt mně viděl až do žaludku a do záhybů duše , kočírované odedávna meruňkovými zavařeninami ) , přitáhl si židli , posadil se a začal : Petře , když mně bylo sedmnáct roků jako dneska tobě , byl jsem už v uniformě a zúčastnil se poválečných očisťovacích akcí ve slovenských horách , denně jsme ušli 50 až 60 km v tak divokém terénu , že i ti nejzdatnější padali na hubu a zůstávali dlouho nehybně ležet , jak vidíš , žádná procházka kvetoucí zahradou , a už vůbec ne cesta k pohodlné služební kariéře , a stávalo se zhusta , že jsem s tím chtěl praštit , protože jsem pořád nenacházel dostatečně silný důvod , proč bych se měl nechat buzerovat od nadřízených a přehlížet od svých vrstevníků a můj návštěvník mluvil ( dlouho a slavnostně ) a bylo znát , že <má řeč předem připravenu> a slovo od slova promyšlen její účinek byl to školený policajt a patřil k těm , co si na začátku druhé poloviny padesátých let absolvovali kurs pavlovovské psychologie , rozšířený o seznámení s vybranými ukázkami ze současné západní psychologie , a tak konfrontací mého nejapného dospívání se svou cílevědomou adolescencí chtěl ve mně probudit pocit studu , který by uvolnil zážitek očistné katarze , aktivizující zdravé vnitřní síly v následujících dnech mě začali navštěvovat lidé , které jsem nikdy předtím neviděl , a pro rychlejší orientaci jsem si je trochu pojmenoval , například jednomu jsem říkal tygr šavlozubý , protože si nechal růst dlouhý nehet na palci , a druhý byl zas divoký kanec , protože nepřetržitě hlasitě pomlaskával , byl mezi nimi i volejník ( už nevím , proč jsem mu takhle říkal ) , ale taky následník trůnu , a stávalo se , že mně během své návštěvy vůbec

12

nevěnovali pozornost a vlastně to moc nevypadalo , že přišli za mnou šmejdili po místnosti , dělali si poznámky do čtverečkovaných bloků a jednou mi volejník zůstal nehybně stát v rohu nemocničního pokoje , a když tak trčel dlouhých několik hodin , museli ho nakonec zřízenci někam odnést , a až mnohem později jsem se dozvěděl , že jsem byl v těch týdnech těžce nemocen a absolvoval jsem si jakousi schizofrenní ataku , kterou pak ovšem lékaři rozptýlili jako kouř nad rodnou Ithakou Papánek - Hapánek mi po Kamilce - Popelce poslal pozvání , na které jsem tak dlouho čekal . Bylo to na nedělní oběd , jak se patří a sluší , a koupil jsem pugét , jak náleží , a doma jsem se rozloučil slovy Odcházím pěšky , však přijedu ve zlatém kočáře .

<doc S|NOV|1992|noc>vyfasoval jsem sbíječku a speciální ochrannou obuv , impregnované dřeváky , struska na stěnách pece byla šedá až modrá a stěny jí obloženy tak vydatně , že taková pec se pak podobala vajíčku , z kterého někdo vydloubl žloutek a nechal tam šedý až promodralý bílek , neuměl jsem se sbíječkou zacházet , a tak tančil jsem ve vajíčku moc divný tanec a počítal přitom vždycky do šedesáti a pak vylítl z pece tak nepředstavitelně zpocený , před pecí stál drátěný vozík plný lahví minerálky , otvíral jsem a pil jednu za druhou , a tak jsem se potil ještě víc a můj tanec byl čím dál komičtější , a když jsem sbíječkou nadloubl stěnu , objevila se pod šedým povrchem ještě růžovoučká až červená struska , která pak rychle šedla , a jak jsem ji vytloukal , sypaly se přede mě a kolem mě růžové střepiny , a pak se mi stala ta nepříjemnost , v zápalu boje jsem si nevšiml , že kousek vyrýpnuté žhavé strusky mi vklouzl do dřeváku , a zjistil jsem to , až když jsem se napájel minerálkou ještě stále to skorem nebolelo , ale když jsem shodil dřevák , vypadalo to děsivě , spálenina na nártu , po níž mám dodnes čitelnou jizvu , někdo šel kolem a uviděl to a poslal mě okamžitě na závodní středisko , přezul jsem se do polobotek a z levé vytáhl tkaničku , aby se bota nedotýkala rány , dobelhal jsem do čekárny a s čerstvým úrazem jsem přišel okamžitě na řadu , doktor mi to vyčistil a obvázal a vystrčil mě do vedlejší místnůstky , aby mi tam sestřička píchla protitetanku seděla tam na vyvýšeném nemocničním lehátku moc krásná zrzka a seděl tam chlapík rozkročmo na židli a povídali si v nějaký chacharštině , takže jsem moc nerozuměl , chviličku jsem tam rozpačitě stál a nevěnovali mně pozornost a pak se zrzka zeptala Tetanku ? a já kývl , seskočila z lehátka , a když se pak otočila s připravenou jehlou a uviděla mě tam pořád rozpačitě stát , rozesmála se , rychle jsem se svlékl , rozpálený studem , a oba se bavili mou stydlivostí spěchal jsem , abych vypadl Počkej , študáku , řekl ten chachar a zeptal se , kam <mám namířeno> , vysvětlil jsem mu , že musím za mistrem s neschopenkou a on kývl , že bude čekat na hlavní bráně , a čekal tam , přestože jsem se záměrně zdržel co nejvíc , a když jsem se belhal s ofáčovanou nohou a se sportovním vakem přes rameno a viděl jsem ho tam , měl jsem ti pocit takové bezmocnosti , nemohl jsem samozřejmě vědět , co mě čeká , byl to úplně neznámý člověk a nebylo tady nic , co by mě nějakým způsobem varovalo , pokud nepočítám právě ten pocit bezmocnosti , ale ten jsem přisuzoval té pitomé ofáčované noze , čekali jsme spolu na zastávce ( v ruce jsem držel polobotku , kterou jsem už nedokázal na nohu nazout , protože jsem na ní měl takovou fáčovou bačkorku ) a teprve když jsme seděli v tramvajce , začal vysvětlil mi , že už dlouho hledá člověka jako jsem já , a když jsem ho upozornil , že vůbec nejsem študák a že tady jsem právě proto , že mě zatím na žádnou školu nevzali , mávl rukou , tohle ho nezajímalo , udělal si o mně obrázek z toho , jak jsem se červenal před tou zrzkou , vytypoval si mě a padla klec Vstávej , vystupujem , řekl Já nevystupuju , protestoval jsem , bydlím až na Přívoze , ale na nic se mě neptal , postrkoval mě ke dveřím , ale když tramvajka zastavila , vytrh jsem se mu Kaj utěkáš , co se ti porobilo ? ! křičel , až se všichni ohlíželi na příští zastávce jsme vystoupili a počkali si na tramvaj v protisměru a vrátili se tu jednu stanici zpátky , kamsi jsme šli , přizpůsobil se mé chůzi a belhal se se mnou , a to už jsem věděl , že jsem do něčeho vlítl a už nevím , jak z toho ven a napřed to vypadalo jako jedna z těch podivných historek , kterými je Ostrava podhrabaná a podkopaná , legendy , báchorky a pověsti toho divokého národa , který se sem stáhl ze všech končin , pohádka z ostravského folklóru a hospodská povídačka , která se v každé paluši předkládá trochu jinak , belhali jsme se ulicí postavenou někdy na počátku tohoto století , uzounký kostelík vmáčknutý mezi široké fasády a za tím se tyčila nějaká těžní věž a chachar na ni ukázal a vysvětlil mi , že pracoval ještě před rokem v podobném malém dole uprostřed města , jmenovalo se to tam Jáma W . Piecka a říkali jsme tomu jáma Piča , před časem se tam sesula štola a část Piče byla nepřístupná , ale přesto se tam dál pracovalo , prý nějaká plně automatizovaná mechanizace , ministerstvo báňského průmyslu prý odkoupilo od ministerstva vnitra nějaké jejich vyřazené automaty a pokusně jich použilo na práci v

13

extrémních podmínkách , napřed tomu samozřejmě nevěřil , dělal na Piči skladníka a nelákalo ho to nikdy dovnitř , ale nakonec přece jen převážila zvědavost a vylezl ze své skladnické nory a spustil se do jámy a vnikl do zakázaného prostoru , který ho mohl každou chvíli pohřbít , a tam uviděl věci , co mu vzaly dech , a bylo to tak neuvěřitelné , že měl pocit , že mu snad haraší v salaši několik nocí nespal , bál se o tom s kýmkoli promluvit a nakonec se rozhodl a od kamaráda , který vedl závodní fotokroužek , si půjčil dobrý fotoaparát s bleskem a pronikl tam znova a nasekal tam spoustu obrázků a chce mi je teď ukázat , zajímalo mě , proč je mám vidět zrovna já , znova opakoval , že už moc dlouho hledá někoho , komu by to ukázal a s kým by o tom promluvil , a když mě uviděl v ordinaci , měl pocit , že se konečně natrefil , a těžko mi dokáže vysvětlit proč , ale prostě to ví vylezli jsme do poschodí domu , který vypadal zvenčí jako novorenesanční palác , ale uvnitř to byla barabizna před odstřelem , v bytě měl zatažené rolety , povytahoval je a ukázal na křeslo , pak otevřel láhev a vylovil zpod postele kufr , vysypal všechno na zem a až úplně na dně měl ty obrázky byla to spousta fotek , nasekanej celej film , ale možná dva tři filmy , stál jsem tam nad tím stolem , po němž můj dobrodinec rozkládal obrázky , a sotva jsem se očima zahákl do jednoho , do dvou , tří , obešly mě mrákoty , tak především , vůbec to nevypadalo na amatérské fotografie , ale to bylo nejspíš zásluhou toho kvalitního foťáku ze závodního klubu okamžitě jsem poznal inženýra Hambu i inženýra Presse řečeného Chroust , a myslím , že jsem poznal dokonce i manželku Hamby a pak i ten starší manželskej pár , co tam tenkrát seděl mezi paní inženýrovou Hambovou a Chroustem , ale tím si přece jenom nejsem jist , vždyť už je to pár let , co jsme se s maminkou vypravili koupit lustr , ale zato jsem bezpečně poznal Chroustovy a Hambovy děti , Miloška a Růženku , Vojtíška a Alenku , své nejdražší kamarády , které jsem viděl jen těch několik hodin v rozsvícené vile inženýra Hamby , ale utkvěli mi ti smrádci milí na celej život , a teď znova na těch fotečkách ( byly to pracovní záběry ) , všichni tam dřeli a makali a fachčili jak pominutí , a nazval bych to Chroustova divoká úderka a Hambova brigáda zuřivé práce :

<doc S|NOV|1992|noc>Neodpověděl a šli jsme . A nevím , kam <měl původně namířeno> , ale když jsme vyšli před školu a Bulis přešlápl a zůstal stát , pravil jsem jasně a rozhodně : Na Špilák ! Škubl sebou , ale pak dal pokyn svému doprovodu .

<doc S|NOV|1992|noc>Ale pak jsem se rozhlédl , u kterých dveří zazvoním . A ihned jsem zjistil , že budu <mít výběr usnadněn> , protože jen u jedněch byl zvonek . A místnost za těmito dveřmi by měla být , pokud si situaci správně vybavuju , Ifigenina koupelna .

<doc S|NOV|1992|noc>Myslím , že jsem v té chvíli byl docela šťastné . můj dědeček z otcovy strany ( ten starý pán , s kterým jsem se , jak si možná vzpomeneš , setkal hned po válce ve Veverské Bitýšce , v jídelně s táflovanými stěnami ) byl odborník specializovaný na vrcholné období cisterciácké rané gotiky na našem území v polovině třicátých let 13 . století , ale jeho zájem se neomezoval jen na ranou gotiku , nýbrž dotýkal se všeho lidského vědění , pokud to jen trošku bylo možné , sám o tom říkal Chceš - li hodně vědět o rané gotice , musíš trošku vědět i o mayské astronomii nebo regionální etnografii nebo novokantovské filozofii nebo moderní fyzice , dědeček pocházel ze staré kovářské dynastie , Simonidesové už kolikátou generaci v Ivančicích kovářili a podkovářili , dobrý rod a poctivé řemeslo , i když popravdě řečeno , vyloupl se z toho už dědečkův otec , tedy pradědeček Václav , o kovárnu se totiž starala jeho žena , kovářka Aloisie , o které se prý ale nikdo neodvážil mluvit jako o Lojzce ( byla to velká kovárna na kraji Ivančic , u silnice na Moravský Krumlov , ale nepodařilo se mi zjistit , kolik zaměstnávala kovářských a podkovářských dělníků a učedníků ) , a zatímco Aloisie pevnou rukou vedla kovárnu a starala se o celé hospodářství a o děti , Václav ve čtyřiadvaceti začal studovat v Praze na staroslavné Karlově univerzitě , vystudoval filozofii , ale pak si ho ještě Stověžatá Matička drápkem přidržela , takže pobyl v Praze další dva roky , a to už byl konec osmdesátých let , v pražských uměleckých kavárnách požíval jako vzdělaný a vlastenecký kovář z Moravy nezřízené úcty a vážnosti a jistý čas šla jeho popularita tak daleko , že všichni prahli po tom ukázat se v jeho blízkosti , a stal se šťastným kominíčkem , na nějž si všichni pro štěstí sahali a málem ho nakazili tehdy už bujícím nihilismem a módní syfilidou , ale pak se najednou něco stalo a nepodařilo se mi zjistit , proč se Václav nečekaně vrátil do Ivančic a zpřetrhal všechny společenské kontakty ( jen krátký čas za ním z Prahy ještě jezdili , pak i to přestalo , jako když vyhasne spojení ) , ale možná , že tím jediným důvodem bylo opravdu to , že se rozhodl naplnit svým životem legendu a stát se konečně

14

velkým vlasteneckým kovářem , a tak se vrátil domů a našel si komůrku v tom rozlehlém kovářském stavení , komůrku co nejvíc vzdálenou kovářské výhni , ale i hluku hospodářství a domácnosti ( měl už v té době tři děti , z nichž můj dědeček Jan byl nejstarší , už čtyři roky chodil do školy ) , uzavřel se před světem , v němž sedm roků žil hlučně , společenský a všem na očích , ale i před světem , do něhož se právě vrátil , izoloval se s úmyslem přijmout svůj výjimečný úděl , a v komůrce začal psát , a už do deseti měsíců vydala ta výstřední izolace svůj první plod , svazeček přírodní , reflexívní , vlastenecké , milostné a příležitostné lyriky Jdu mlžinami , snem , a do příštího léta další plod , svazeček Uprostřed nocí zpěv , a po dalších dvou letech vydala výstřední samota svůj třetí plod : Václav onemocněl tuberkulózou a zemřel tak rychle , že to jeho přátelé v Praze ani nestačili vzít na vědomí , ale zase ne tak rychle , aby si ho vůbec ještě stačili zapamatovat ( když Václav umíral v brněnské nemocnici , neštěkl už po něm pes , začínala devadesátá léta a pražské kavárny měly už dávno docela jiné šťastné kominíčky ) svazeček Jdu mlžinami , snem <má na titulním listě uvedeno> , že vyšel vlastním nákladem z tiskárny Ferd . Navrátila v Ivančicích , ale ten druhý ( Uprostřed nocí zpěv ) jsem v životě neviděl a vím o jeho existenci jen z recenze vystřižené a vlepené do památníku vedle Václavovy poslední fotografie , recenzent si nejvíce cení rmutného proudu , jenž jako by vzcházel z hloubek tak bolestných , žeť neví ničeho o nich velryba ani mořský had , a je velryba s mořským hadem snad narážkou na něco v textu knížky ?

<doc S|NOV|1992|noc>A tak jsme se dostali až na volnější prostranství , kde stály maringotky . Šel najisto k jedné z nich , a k té zastrčené až vzadu , ale <neměl namířeno> dovnitř , nýbrž za maringotku . A chvilku jsem čekal , až se zas objeví , a už jsem se chtěl otočit , když přece jen vylezl .

<doc S|NOV|1994|pi200>Já jsem se naučil že nebesa nejsou ale vůbec humánní a praví filozofové tuplem ne , a tak i já , abych se podobal nebesům a filozofům , i já mám zálibu na devastaci , na tom , jak pod mýma rukama hynou knihy , takže já nejsem víc , než to co je popravčí mistr a kat , kdo to je řezník . Já dokonce mám zálibu v jakýkoliv devastaci , já vždycky jsem miloval a <mám rád povodně a průtrže mračen> , já miluju demoliční čety který likvidujou sudeťácký vesnice a města , já postávám a čekám celý hodiny když pyrotechnici vyhazujou celý ulice , aby udělali místo pro podzemní dráhu , dokonce já se rád dívám jak na družstevních polích náložemi rozstřelují do všech stran hnůj , protože já vidím , jak je taková devastace nejen účelná ale i krásná , tak jako jsou přírodní katastrofy nezbytný pro lidský myšlení , protože sdostatek dávají podobenství pro člověka , aby taky tak postupoval proti starým a odumírajícím formám myšlení i skutečnosti . Tak třicet let lisuju starej papír , pracuju ve sklepě jen pod žárovkama , na krytým dvoře je otvor kterým klienti sypou dolů k mým nohám obsahy košů a beden a pytlů , a já stojím a dívám se vzhůru , a tam otvorem ve stropě sklepa , jako z nebes se na mne sypou ty rohy hojnosti , k mým nohám padají starý noviny a obsahy košů z kanceláří , obsahy košů z řeznickejch krámů plný krve , papíry z květinářství se zbytky stonků a květin , obsahy z plechových košů na odpadky visící na kandelábrech na ulicích a veřejných parcích , hrozný škatule z obchodních domů a krámů , někdy i celý nákladní autíčka na mne vysypou a zacpou mi strop a vrší papírem celej dvůr až zase ke stropu dvora , potopa starýho papíru , hrnečku vař , jako ta hrozivá nikdy nekončící kaše zaplaví celej sklep a dvůr , tím starým papírem do kterýho někdy sběrači zabalí i dlažební kostku , aby to vážilo víc , zapomenutý kartonážní nože a nůžky , kladívka , řeznický nože , a hlavně tlející odpadky vymáčených kytic a květin na narozeniny a svátky , jeden sběrač sem vozí pohřební věnce který sbírá za hřbitovy na periferiích . . .

<doc S|NOV|1994|pi200>A tak jsem stál před halou s tím novým gigantickým lisem , a když jsem našel odvahu , tak jsem vešel na dvůr , a tak jsem stál a s ohromným zájmem si prohlížel váhu na který se vážily nákladní auta s balíkama knih , viděl jsem že to jsou nějaký konfiskovaný knihy , celý náklady knih , který jdou rovnou do toho gigantickýho lisu , protože co jsem tam postával abych se uklidnil tak přijely ty auta tři , a všechny byly stejně naložený těma samejma balíkama , jako by celej náklad koupila Kniha , ta která potom rozděluje knihy podle objednávek do knihkupectví , ale tady žádný knihkupectví ani sklad Knihy není , tak jsem věděl , že celý ty náklady jdou do hydraulickýho lisu , a tak když jsem se zklidnil , tak jsem vešel po rampě do tý haly , vopravdu byla to hala o trošku menší než to zasklený Hlavní nádraží , viděl jsem zděšenej , že u toho stroje je hodně lidí , takový skupiny lidí který mají roztříděný úkoly , na tu mašinu kterou jsem zahlídl jen setinou vteřinky jsem se už nepodíval ,

15

díval jsem se jak skupina ženskejch s utaženejma vlasama a v montérkách , jak trhají ty balíky knih , a vopravdu byla tam tak veliká hromada čerstvejch knih , jako hromady uhlí v hlavních skladech , a ty ženský braly čerstvý knihy a vždycky takovým rycnutím , mocným pohybem vytrhly stránky z desek a házely ty nahý knihy na pomalu běžící pás , u kterýho stály další ženský a ty vidlema přihazovaly odpadovej papír z pražskejch tiskáren a ten běžící pás stoupal mírně vzhůru , taková pěkná sáňkařská dráha by z toho pásu byla , mírná skluzavka do vody , ale ten pás postupoval vzhůru až nad ten gigantickej hydraulickej lis a tam na tom lisu byly tři mladíci , vypadali docela jináč než já , měli všecko na sobě čistý , takový montérky po prsa , pak barevnej svetřík a přes něj kšandičky , na hlavě měli ty mladíci kloboučky , a jejich úkol byl , že v poslední fázi upravovali ty postupující a padající pak střemhlav do stojatýho koryta knihy a čistý odpadový papír , aby tak jeden z nich stiskl knoflík a vysokej píst kterej trčel nad vysokým korytem pomalu se začal zasouvat a pohybem shora stiskl plný to koryto knih a slisoval je hravě tak jako když v prstech mačkáte jízdenku na tramvaj . . . a zase zmáčkli knoflík , a zase z ohromnýho krytu , vypadal ten gigantickej lis spíš jako nějaká varna ve smíchovským pivovaře než lis , zase se objevila mastná hřídel , která vystoupila až do vrchní úvratě . . . a zatím zase běžící pás se pohyboval , neúprosně pravidelným pohybem odsypával papír a knihy zbavený desek , kam jsem se podíval tak jsem zděšenej viděl , že tohle jsou jinačí lidé než jsem ve starým papíru viděl já za těch třicet let , nikdo nepocítil tady touhu se podívat do knihy , taky se nemohl , neměl čas do ní podívat , možná , že když přišly ty balíky novejch knih , tak každej zaměstnanec si jednu vzal , nebo dvě do tašky , aby se doma na ni podíval , až doma , ale tady a teď nikdo neměl čas se podívat , rozevřít a přivonět k tiskařský černi , protože nový knihy tak krásně vonějí , a já jsem se neubránil a rozevřel jsem jednu vyrvanou novou knížku kterou nikdo ještě neměl v rukách , a kterou nikdo ještě neotevřel , a ano , voněla ta knížka , ale ta vůně potřebovala takovej rituál , pomalý prostředí , klidný a nepospíchající , oni tady ty dělníci to ne , nepospíchali , ale pracovali tak pomalu , ale pořád , tak jako ten běžící pás , tak jako ten píst který pomalu shora se zasouval , aby vylisoval stovky knih a koše proužků čistýho papíru z odpadovýho papíru novin a tiskovin i knih . A viděl jsem jak jeden z mladíků se podržel v pase , zvedl hlavu a měl zelený svetřík a pil hltavě z litrový lahve mlíko , a toho jsem se zděsil ještě víc , protože prvně jsem viděl baliče starýho papíru pít mlíko , a tak ta lahev bílého mlíka ta se zatřpytila halou a já jsem najednou věděl , že všechny ty starý sběrny starýho papíru , tak jak jsou rozsetý po Praze , jak jednou budou zkasírovaný , možný to je docela že zkasírujou i tu moji a Hadrbolce a na Rybníčku a místo těch tří postaví nějaká německá firma takovýhle lis , jenomže menší , kterej to všechno hravě slisuje , aniž by se tak nadřel tak jako jsem se nadřel já a starej i mladej Hadrbolec a vůbec všichni ti dělníci a baliči starýho papíru , který se musejí rukama dotýkat materiálu , vlastníma rukama a utahovákem utáhnout dráty , a vlastníma rukama odvízt na rudlíku balík do řady k výtahu anebo připravit balíky tak , aby až přijede auto , aby naposledy , ale vlastníma rukama balíky naložil , nebo vynesl , vyzdvihl na sajtny náklaďáku , který odvezl náklad na nádraží , aby zase svejma rukama závozníci a šoféři vyložili balíkama kastlovej vagon až po střechu , ale tady , ta gigantická mašina si sama vytlačila ohromnej balík rovnou na desku zdvihacího autíčka , který trhavejma pohybama se otočilo a vyjelo rovnou na rampu a rovnou do vagonu , tohle když jsem viděl tak jsem zalomil mejma rukama , prsty jsem <měl vždycky tak jako kořeny> révy vinný , prsty rozpražený od práce , a podíval jsem se na ty svoje zbědovaný ruce a pak jsem se rozhlídnul a viděl že ty mladý ženský i ti mladíci pracujou v koženejch rukavicích , usoudil jsem najednou že tady už je něco docela novýho , že ten novej způsob práce má i docela jinačí lidi , každej starej balič papíru i když byl mladej tak měl vždycky takový divný oči , i když se vykoupal , tak ty nalezený ve starým papíru knihy , který si nesl v aktovce , aby si je doma přečetl , skoro každej balič rád četl , někteří jen proto , já jsem taky tak začal , že byl zvědavej co zadarmo našel , co měl povolíno jako deputát si vzít , aby zkraje ze zvědavosti ale potom už z potřeby četl a vzdělával se proti svý vůli a tak začal dostávat takovej skoro mučednickej výraz do tváře , tak tihle mladí lidé vypadali jako že po šichtě se půjdou někam koupat , nebo hrát volejbal , nebo do čistý hospůdky , aby se pobavili , šli do biografu nebo do divadla , kdežto starej balič ten bejval a je udřenej z práce a z toho hnusnýho odpadu papíru plnýho odpadků jídel a květin a kanceláří a ulice a magacínů se vším všudy , že pije aby zapomněl na tu hrůzu , a aby se dorazil tím , že si večer čte v nalezenejch knihách , protože každej balič , starej balič starýho papíru trpí utkvělou představou že by měl velikej hřích kdyby si nepřečetl to , co našel . A teprve teď jsem si všimnul že ty ženský , že to jsou vlastně mladý děvčata , většina těch dělnic že jsou dívky , a taky tak oblečený jako ti mladíci , taky pořád v čistým , a ohromně v

16

barevných svetříčkách , jako by byly na rekreaci na chatě a jen tak srpem vyžínaly trávu , jako by se bavily květinkama , práce jim šla od ruky , protože neměly čas a ani touhu se podívat do knížek , umazat se textem .

<doc S|NOV|1995|brizy>Zabouchaly jsme na dveře ; <měli zevnitř zavřeno> . Bylo tam narváno .

<doc S|NOV|1995|brizy>Nemůže to nikomu ujít . <Mám pro strach uděláno> , řekla . Stáhla si spodní okraj bundy tepláků až přes kolena .

<doc S|NOV|1995|brizy>Není lepší , že v loterii nikdo nic neví předem ? Nikdo <nemá zaručen> výsledek . Když se oblékala na cestu , párkrát přestala : je to třeba hloupost chodit k vojákům .

<doc S|NOV|1995|fucik>A že se v Petschkově paláci rozhodli zatknout Jelínkovy právě té noci , kdy jsem měl u nich schůzku , a že pro ně přijeli v takové síle , - to už byla docela náhoda . Nebylo to v plánu , Jelínkovi <měli být zatčeni> až druhého dne , jelo se vlastně skoro z rozvernosti , trochu " na vzduch " po úspěšném vybrání buňky u Junkersů . Naše překvapení z příchodu policie nebylo o nic větší než jejich nad tím , že mě tam našli .

<doc S|NOV|1995|fucik>Každý , kdo věrně žil budoucnosti a pro její krásu padl , je postavou z kamene tesanou . A každý , kdo z prachu minulosti chtěl stavět &verbar; hráz povodni revoluce , je jenom figurkou z trouchnícího dřeva , ať <měl dnes třeba ramena pozlacena> hodností . I ty figurky je však třeba vidět živé , v jejich ničemnosti i v jejich ubohosti , v jejich krutosti i směšnosti , neboť to je materiál pro budoucí představy .

<doc S|NOV|1995|fucik>Když tě zatknou , utlučou tě třeba k smrti , ale dříve ti seberou kravatu , pásek nebo šle , aby ses nemohl oběsit ( ačkoli na prostěradle se to tak krásně visí ) . Tyto nebezpečné nástroje smrti leží pak v kanceláři věznice , až jakási neznámá sudička na Gestapu rozhodne , že <máš být poslán> někam jinam : na práci , do koncentračního tábora nebo na popravu . Potom tě zavolají , vydají ti je s úřední důstojností , ale do cely si je vzít nesmíš .

<doc S|NOV|1995|fucik>Slyší své jméno a hlásí se . Zařadí ho do kolony k smrti odsouzených , odvezou , zastřelí a teprve druhého dne se zjistí , že to byla jen shoda jmen , že <měl být po &verbar; praven> jiný téhož jména . Zastřelí tedy ještě toho a všecko je v pořádku .

<doc S|NOV|1995|fucik>Dělej si , co chceš . Huláká - li , přimhouří oko , abys věděl , že to neplatí tobě , že to jen dole představený <má být přesvědčen> o řízném výkonu . Je to ostatně marná námaha ;

<doc S|NOV|1995|fucik>Nalezá ji bystře a rychle . <Má k dispozici zlomky minut> . Zaťuká na dveře cely , vyslechne připravený vzkaz a vyřídí jej stručně a jasně na druhém konci chodby dříve , než nová služba vyjde po schodech do prvního patra .

<doc S|NOV|1995|fucik>Dva roky úspěšné práce v ilegalitě &verbar; uspaly poněkud bdělost soudruhů . Ilegální organizace rostla do šířky , byli přitahováni stále noví soudruzi , i ti , kteří <měli býti ponecháni> stranou pro jinou příležitost , aparát se rozšiřoval a stával složitým až k nekontrolovatelnosti . Úder na ústředí strany byl připravován zřejmě delší dobu a dopadl ve chvíli , kdy už byl připraven útok na Sovětský svaz .

<doc S|NOV|1995|fucik>První , s nímž jsem se našel , byl Honza Vyskočil , vedoucí kraj Střední Čechy . Byl iniciativní a <měl připraven> nějaký materiál pro vydání Rudého práva , aby strana nezůstala bez ústředního listu . Napsal jsem úvodník , ale dohodli jsme se , že materiál ( který jsem neznal ) vydáme jako Májový list , nikoli jako Rudé právo , protože už se z jiné strany objevilo v jakési nouzové podobě . &verbar;

17

<doc S|NOV|1995|svedeny>Tady se potom faux pas - systém osvědčuje jako přesvědčivý prostředek kladné charakteristiky . Mnohokrát uvažoval o tom , které jeho příchody byly vhodné a které nevhodné a co <měl asi v režijní knize předepsáno> . Možná , že tu a tam měl přijít někam s prosíkem a písemným prohlášením , že je vlastně jinou dramatickou osobou a že čím byl , tím byl vlastně omylem .

<doc S|NOV|1995|svedeny>Úplně klidní však nebyli nikdy . Aniž si to uvědomovali , dům na nich a v nich nenápadně pracoval , ovlivňoval jejich zvyky , vnucoval jim hudbu a slova , která nechtěli slyšet , bránil jim ve slovech , která naopak <měla být vyřčena> nahlas . Naučil je řeči hluchoněmých a tichému , šepotavému rozhovoru , který nedovoloval projevovat velké city a rozvíjet složitější myšlenky .

<doc S|NOV|1995|kantilen>Že se tím neúměrně zvyšuje entropie , tedy chaos , není snad třeba zdůrazňovat . Domnívám se , že čtvrtá novela by <měla být zakázána> ( třikrát a dost ! ) a měla by platit povinnost nově zpracovat opříštipkovaný předpis , bez ohledu na jeho právní sílu . Pokud existuje ve státě dvoukomorový parlament , skoro si myslím , že jedna komora ( u nás Senát ) by měla být obsazena ženami .

<doc S|NOV|1995|kantilen>Domnívám se , že čtvrtá novela by měla být zakázána ( třikrát a dost ! ) a měla by platit povinnost nově zpracovat opříštipkovaný předpis , bez ohledu na jeho právní sílu . Pokud existuje ve státě dvoukomorový parlament , skoro si myslím , že jedna komora ( u nás Senát ) by <měla být obsazena> ženami . Ale ne jakýmikoliv ženami !

<doc S|NOV|1995|kantilen>Jinak by totiž nemohl být hegemonem či nemohli by být hegemony . Proti takovému uplatňování hegemonie <má podceňovaný , přesněji řečeno> nehegemon , nutně dříve nebo později námitky , nehledě k tomu , že takový hegemon bývá přesvědčen o své neomylnosti , dokonalosti a bezchybnosti , a k chybám se tudíž nepřiznává , natož aby je napravoval nebo jim předcházel . Muži pochopitelně nejsou žádná výjimka .

<doc S|NOV|1995|kantilen>A že k sexu opačné pohlaví není bezpodmínečně nutné , je snad každému myslícímu člověku jasné . Mořské vydry to <mají zařízeno> podobně a někteří spisovatelé literární fantastiky je pokládají za možné nástupce lidstva . Mnohé ženě nejdříve vytane na mysli poněkud nevábná představa špíny , nepořádku a zápachu v mužském sídlišti .

<doc S|NOV|1995|kantilen>Protože ale umění má mít podle těchto pivních teoretiků koule , nemohou ho provozovat ženy , neboť tuto část těla postrádají . O to častěji by podle těchto pivních teorií <měly být z příčiny koulí zobrazovány> . Že by ?

<doc S|NOV|1995|kantilen>Taková mužská role je složitá věc . Ženě v podstatě stačí zachovat se podle hesla Co žena , to matka , a po prvním porodu <má odehráno> . Opona padá , ze ženy se mávnutím kouzelného proutku stává funkcionářka .

<doc S|NOV|1995|kantilen>Nemají ovšem rády , když se ženám předepisuje nebo nařizuje , že děti mít musí . Tvrdí , že pro mateřství se má žena rozhodnout svobodně , a pokud se rozhodne nemít děti ( ani manžela ) , <nemá být proto žádným způsobem diskriminována> , peskována či dokonce posmívána . Je snad tohle nesprávné a nerozumné ?

<doc S|NOV|1995|kantilen>Pokud se přesto dopustí trestného činu , jde o individuální patologii ; <má být tedy léčena> a ne trestána . Polak tvrdí , že nízká kriminalita žen je dána jejich slabší tělesnou konstrukcí - což může být pravda v případech činů , vyžadujících skutečně sílu - ale těch zase není tolik !

<doc S|NOV|1995|kantilen>Pachatelé byli známí . Myslím , že <měli být bez prodlení zatčeni> a vzati do vazby . V jiných případech jde sice o vymáhání oprávněných dluhů , ale přesto se nejčastěji zbaběle vyhrožuje slabším , ženám a dětem .

<doc S|NOV|1995|kantilen>Podle knihy N . Wolfové je ale diktát ženské krásy politická zbraň k nivelizaci vymožeností ženského hnutí . Ženy , které se stále více prosazují na trhu práce i

18

v mocenských pozicích , <mají být tímto diktátem omezovány> . Přitom autorka označuje mýtus krásy za hospodářskopolitickou masovou vizi , za níž stojí zřejmé zájmy například dietního průmyslu , kosmetického průmyslu a jiných zkrašlovacích výrob včetně plastické chirurgie .

<doc S|NOV|1981|s_mloky>" A víc jsi toho nenašel ? " Sinhálec vyňal ještě tři škeble z pytlíku , který <měl pověšen> na krku . " Jsou tam škeble , pane , ale ti čerti je hlídají . . .

<doc S|NOV|1981|s_mloky>Hrůzu peněz , pane Vantochu . Ten bude <mít svých pár set> miliónů . Nejbohatší člověk u nás . "

<doc S|NOV|1981|s_mloky>Captain J . van Toch si utírá modrým kapesníkem čelo a dívá se po předsíni . Sakra , <má to ten Gustl zařízeno> ; vždyť je to jako saloon na těch shipech , co plujou z Rotterdam do Batavia .

<doc S|NOV|1981|s_mloky>Třináctyho července . Já to tu <mám podtrženo> . Sergeant zabil tym nožem malyho žraloka .

<doc S|NOV|1981|s_mloky>Li se opřela o loket . " To už <mám vymyšleno> . Koupala bych se a zpívala bych na skále . "

<doc S|NOV|1981|s_mloky>( Nepokoj . ) Ve většině případů <nemáme zaručeno> ani právo rybolovu ; zakládali jsme své mločí farmy , pánové , na tichomořských ostrovech vlastně načerno .

<doc S|NOV|1981|s_mloky>Tento běh věcí se za rok měnívá jenom dvakrát . Jednou v době páření , kdy jsou Mloci po čtrnáct dní ponecháni sami sobě , a podruhé , když k farmě připluje tanková loď Mločího syndikátu a přiveze řediteli farmy příkazy , kolik té které třídy Mloků <má být odvedeno> . Odvody se konají v noci ;

<doc S|NOV|1981|s_mloky>Při konci školního roku byla pořádána veřejná akademie , na kterou býval zván pan prefekt z Nice a jiné úřední a vynikající osobnosti . Nadaní a pokročilejší žáci , kteří už <měli plíce , byli osušeni> od školníka a oděni do jakýchsi bílých říz ; potom přednášeli za tenkou oponou ( aby se jich dámy nepolekaly ) Lafontainovy bajky , matematické vzorce a posloupnost Kapetovců s příslušnými letopočty .

<doc S|NOV|1981|s_mloky>Jejich počet je už odhadován na sedm miliard , ačkoliv s rostoucí civilizací jejich porodnost srázně klesá ( na dvacet až třicet pulců z každé samice ročně ) . <Mají už osazeno> přes šedesát procent veškerých světových břehů ; ještě polární břehy jsou neobydleny , ale kanadští Mloci počínají kolonizovat pobřeží Grónska , kde dokonce zatlačují Eskymáky do vnitrozemí a přejímají rybolov a obchod s rybím tukem do svých rukou .

<doc S|NOV|1981|s_mloky>V potomním vyšetřování zjistil námořní úřad , že " poručík McCarth je sice odpověden za neblahou příhodu " , ale že " za daných okolností by patrně nikdo nejednal jinak " . Naopak nešťastný mladý důstojník projevil značnou rozvahu tím , že místo pomalého obkličování Mloků , jež by za daného číselného nepoměru stejně nemohlo být úplné , nařídil náhlý útok , kterým <měli být Mloci odříznuti> od moře , tlačeni do vnitra ostrova a po jednom omračováni ranami obušků a vesel . Naneštěstí se při rozvinutém útoku rojnice námořníků protrhla a skoro dvě stě Salamandrů uniklo k vodě .

<doc S|NOV|1981|s_mloky>krom tří mužů zabitých při samotném výbuchu se celá posádka zachránila , a Jules Flambeau se potopil pět minut poté , co jeho velitel jako poslední opustil palubu s památnými slovy : " Nedá se nic dělat . " Úřední zpráva , vydaná ještě té noci , hlásila , že " starý křižník Jules Flambeau , který ostatně <měl být v nejbližších týdnech vyřazen> , najel při noční plavbě na úskalí a výbuchem kotlů se potopil " , ale noviny se tím nedaly uchlácholit ; zatímco polovládní tisk tvrdil , že loď narazila na německou minu čerstvého původu , přinášel opoziční a zahraniční tisk palcové tituly :

19

<doc S|NOV|1981|s_mloky>Z Port Eads došla zpráva nejstručnější : <máme mrtvé burywood je celý smeten> do moře Zatím - to bylo kolem osmé hodiny ráno - se vracela první letadla vyslaná nad postižené území .

<doc S|NOV|1982|krakatit>Anči , panenka bílá , stojí se skloněnou hlavou a splétá si vlasy ve dva copy ; <má víčka sklopena> a něco si šeptá , zasměje se , zastydí se , až jí to ramena zvedá ; pásek košile , pozor , sklouzne .

<doc S|NOV|1982|krakatit>a už zas se zavrtala tváří do jeho kabátu a je cítit , jak v ní buchá poplašené srdce . A Prokop náhle pochopí , že <měla být políbena> poprvé . Tu se zastyděl za sebe , zněžněl nesmírně a neodvážil se již ničeho více než ji hladit po vlasech : to se smí , to se smí ;

<doc S|NOV|1982|krakatit>Lidi , je to krása ; každý květ jiskří jako oči ( ona má mírné , veliké oči kravičky ) ( ona má tak dlouhé řasy ) ( teď spí , má víčka oblá a něžná jako vajíčka holubí ) ( bože , znát její sny ) ( <má - li ruce složeny> na prsou , zvedají se dechem ; ale má - li je pod hlavou , tu jistě se jí shrnul rukáv a je vidět loket , kolečko drsné a růžové ) ( onehdy říkala , že spí dosud v železné dětské postýlce ) ( říkala , že v říjnu jí bude už devatenáct ) ( má na krku mateřské znamínko ) ( jak jen je možno , že mne má ráda , to je tak divné ) , vskutku , nic se nevyrovná kráse letního jitra , ale Prokop se dívá do země , usmívá se , pokud to vůbec dovede , a putuje samými závorkami až k řece .

<doc S|NOV|1982|krakatit>Za cenu nadlidské trpělivosti zvěděl konečně jen to , že řečené peníze neposlal pan Tomeš , nýbrž jakýsi směnárník na konto Drážďanské banky " auf Befehl des Herrn Tomes " . Rozběhl se k advokátovi , který <měl , jak výše sděleno> , jistou rozpracovanou záležitost s pohřešovaným . Advokát se zbytečně halil v profesionální tajemství ;

<doc S|NOV|1982|krakatit>U všech rohatých , řekl si , to jsou divné okolky ; skoro to vypadá , jako by tu někdo <měl být zavřen> . Dobrá , promluvím si o tom s Carsonem .

<doc S|NOV|1982|krakatit>vysvětloval , že Premier je ohnivý a málo oježděný rap hrozně nesnášenlivý , avšak Prokop krátce opakoval rozkaz . Jízdecké šaty <měl připraveny> ve skříni ; oblékl je se slabým pocitem ješitnosti a hnal se na dvůr .

<doc S|NOV|1982|krakatit>Vyváděla jsem - z romantiky nebo proč - tak , že mne pak už nikdy nenutili vdát se . Myslela jsem , že tím <mám všecko odbyto> . A vidíš , tehdy jsem se do toho vlastně jen nutila , nutila jsem se věřit , že jsem mu zůstala něco dlužna a že mu i po smrti musím stát v slově ;

<doc S|NOV|1982|krakatit>" Poslyšte , " ozval se oncle Rohn po chvíli , " nechtěl jsem vám to říci . Jde o to , že za den , za dva dny <máte být převezen> jinam , do pevnosti . Stále pod obviněním ze špionáže .

<doc S|NOV|1982|krakatit>Vy i s vaším manželstvím , vy špiónko ! A já , já <měl být chycen> na lep , abyste zabíjeli , abyste se mstili - " Svezla se na kraj židle s očima úděsně vytřeštěnýma ;

<doc S|NOV|1982|krakatit>Byla to vojenská hlídka . " Proč <nemáte rozsvíceno> ? " huboval jeden voják . " Kdo je ? "

<doc S|NOV|1982|krakatit>Byla to fotografie děvčete . . . toho s rozpoutanými vlasy ; <má obnažen> překrásný prs , a tady ty náruživé , bezedné oči - Prokop ji poznal . " Dědečku , " zasténal , " to není ona ! "

<doc S|NOV|1982|krakatit>Stařík hlasitě srkal ze svého hrnéčku . " Tak se podívej , " řekl , aby něco zamluvil , " co já tu <mám namalováno> . " Podal mu svůj hrnéček ;

20

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>naposledy to bylo , když jsem odcházel do penze ; desetkrát jsem všechno list po listu prohlédl a přerovnal , a ještě jsem otálel a znovu chtěl všechno probrat , nezapadl - li tam nějaký papírek , který tam nenáleží nebo <měl být vyřízen> . Odcházel jsem , abych si odpočinul po tolika letech služby ;

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>Styděl jsem se do krve za své rozpaky a umiňoval jsem si : zítra jí něco řeknu , něco , aby se se mnou dala do řeči . <Měl jsem vymyšleno> na sta hovorů , i to , co by mohla říci ona ; třeba : ukažte mi tu výšivku , a nač to bude , nebo tak .

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>myslel jsem , že se rozletím , jak to ve mně lomozilo , a zatím jsem už vjížděl na tu pravou a dlouhou kolej života . V člověku se něco brání , když se jeho život dostává do své definitivní dráhy : předtím měl ještě neurčitou možnost být tím nebo oním , jít tam nebo onam , ale nyní <má být rozhodnuto> s platností vyšší , než je jeho vůle . Proto se vnitřně vzpouzí a lomcuje sebou , nevěda , že ty jeho otřesy jsou právě údery kol osudu vjíždějících na svou správnou kolej .

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>Třeba to , když jsem se pod syčící lampou hrbil nad avízy : bože , vždyť to je totéž , jako když jsem se lopotil se školními úkoly , hryzaje násadku a poháněn hrůzou , že to musí být hotovo . Nebo pocit svědomitého žáka , kterého jsem se nezbavil po celý život : že <mám udělány> všechny úlohy . Je zvláštní , že chvíle , kdy jsem si uvědomoval tento daleký a podivně jasný vztah k něčemu dávno minulému , mě rozechvívaly jako zjevení čehosi tajemného a velikého ;

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>toto jí můj rád a toto mu nedělá dobře ; chce mít takto , a ne jinak prostřeno , tady <mít připravenu> vodu a ručník , zde mají stát jeho střevíce ; polštář pro něho musí být položen takto a noční košile uchystána takhle a nijak jinak .

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>Mohl bych skoro říci , já nic , to ono . <Měl jsem to zakrátko scuknuto> jedna radost ; všichni jako by jenom čekali , že to někdo vezme do rukou ;

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>tomu jsem vždycky pověděl , co má říci dál , ten to vyřídil v Praze svému bratrovi , který byl knihařským dělníkem , a jak to šlo dál , to nevím . Bylo to napínavé , tohleto dělat před očima všech a přitom to <mít tak dobře zorganizováno> ; každou chvíli to může prasknout , a my všichni , my vousáči a tátové , desítky nás jsou v tom po krk ;

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>Starému pánovi se na jeho nádraží stalo neštěstí ; <měl to zablokováno> a najel mu do toho vlak s dobytkem na frontu ; nic velkého , bylo několik raněných a krávy se musily porazit na místě , ale starý pán , takový pravý železničář , se z toho pomátl a zakrátko umřel .

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>Aby bylo řečeno , že jsem byl bez viny . <Mělo to být dokázáno> podrobně , a ne pořád : obyčejný život , idyla a takové hlouposti . Tohle je to jediné , oč šlo : ta hrozná a nespravedlivá porážka .

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>U mne to býval ten obyčejný člověk , ten s lokty a hypochondr , kteří se spolčili v jakousi partu a podávali si mé Já z ruky do ruky ; <měli to dobře scuknuto> a podrželi vrch po většinu mých dnů . Někdy byl ten s lokty zklamán , někdy ten obyčejný člověk povolil z dobroty nebo rozpaků , někdy selhal hypochondr z chabosti vůle ;

<doc S|NOV|1985|ob_zivot>Třikrát jsou tu vypravovány tytéž události : jednou , jak je prožíval Hordubal , potom , jak je zjišťují četníci , a konečně , jak je hodnotí soud ; skřípe to čím dál tím hůř samými rozpory a nesrovnalostmi - přesto nebo právě proto , že tu <má být zjištěna> pravda . Tím není řečeno , že není pravdy ;

<doc S|NOV|1988|eco>Jeho tvář byla přísná a netečná , dokořán rozevřené oči se upíraly na veškeré pozemské lidstvo , které dorazilo na sám konec svých dnů pozemských , velebný vlas mu padal na tvář a plnovous na hruď jako vody říční , vedví do stejných praménků rozdělené . Koruna , již nesl na hlavě , byla bohatá emaily a drahokamy , císařský purpurový

21

plášť s výšivkami a krajkami ze zlatých a stříbrných nití <měl v širokých záhybech rozložen> na kolenou . V levé ruce , opřené o koleno , držel zapečetěnou knihu , pravice byla zvednuta a těžko říci , zda proto , aby žehnala či hrozila .

<doc S|NOV|1988|eco>A zpod nohou starců a nad ně a nad trůn a nad Sedícího a nad čtveřici zvířat , uspořádány do symetrických pruhů , jen stěží od sebe rozlišitelných , jak je moudrost umění učinila navzájem úměrnými , stejnorodými v různosti a různými v stejnorodosti , jedinečnými v odlišnosti a odlišnými ve svém nakupení , v podivuhodném souladu všech svých lahodných barev , zázrak souznění a souladu hlasů navzájem různých , kompaktnost rozložená na způsob strun harfy , dobrovolné a přitom spiklenecké , trvalé spříznění z hluboké vnitřní síly , jež uskutečňuje jednoznačnost střídavou hrou mnohoznačnosti , ozdoba a seskupení tvarů tu navzájem neredukovatelných , tu navzájem zredukovaných , dílo milostného spojem založené na reguli nebeské a zároveň světské ( pouto a pevný svazek mim , lásky , ctnosti , panství , moci , řádu , původu , života , světla , lesku , rodu a podoby ) , rozčleněná jednostejnost zářící ve světle tvaru nad souměrnými částmi hmoty - tak jsem viděl splétat se navzájem květy a listoví a úponky a keře a okvětí všech rostlin , jimiž se odívají zahrady pozemské i nebeské , fialku , čilimník , mateřídoušku , lilii , ptačí zob , narcis , tymián , paznehtník , myrhu a balšám . Avšak zatímco <má duše , uchvácena> tímto souladem krás pozemských a velebných znaků nadpřirozena už málem chtěla propuknout ve zpěv radosti , můj zrak sledující pravidelný rytmus růžic u nohou starců padl na do sebe vpletené postavy na prostředním pilíři podpírajícím tympanon . Co jsem to viděl , jaké symbolické poselství mi přinášely tři dvojice do sebe vpletených lvů ve tvaru příčně položeného kříže ?

<doc S|NOV|1988|eco>Aristoteles v Knize tajemství říká , že ten . kdo prozradí příliš mnoho tajemství přírody a umění , rozlomí nebeskou pečeť a z toho že může vzejít mnoho zlého . Což neznamená , že by tajemství <neměla být nikdy vyjevena> , ale že o tom , kdy a jak se to stane , musí rozhodnout véda sama . " " Je tedy v pořádku , když v místech jako třeba zde , " řekl Mikuláš .

<doc S|NOV|1988|eco>Všechny byly psány latinsky , z čehož jsem vyvodil , že to jsou Venantiovy poslední překlady . Byly psány nahonem , <neměla z nich být svázána> kniha , ale předány opisovači a pak iluminátorovi . Proto také byly špatné čitelné .

<doc S|NOV|1988|eco>Jindy jsem ho zaslechl udílet rady , jak při komentování rozlišit kacíře od schismatiků . Jednomu mnichovi , který se ocitl v nesnázích , poradil , kterou knihu by měl v katalogu knihovny vyhledat , upřesnil mu , na kterém listě by <měla být uvedena> , a ujistil ho , že knihovník mu ji určitě půjčí , protože je to dílo Bohem inspirované . A taky jsem ho slyšel tvrdit , že nějakou knihu není třeba hledat , v katalogu je prý sice uvedena , ale před padesáti lety ji napadly myši a rozpadla by se v prach , sotva by se jí někdo dotkl .

<doc S|NOV|1988|eco>" Mnozí namítají , že zdravý duch , čisté srdce a vírou prodchnutý úmysl by měly pro tuto svatou službu stačit . My jako první výslovně a rozhodně tvrdíme , že to je věc podstatná : jsme ale rovněž přesvědčeni , že Bohu <má být vzdána> pocta i vnější krásou svatého náčiní , neboť je nanejvýš správné a vhodné sloužit Spasiteli všemožně a beze zbytku , jako se On všemožně , beze zbytku a bez výjimek postaral o nás . " " Takový byl vždy názor velikánů vašeho řádu , " souhlasil s nim Vilém , " vzpomínám si , jak nádherně psal o chrámovém zařízení převeliký a ctihodný opat Suger . "

<doc S|NOV|1988|eco>Když tedy v těchto drahokamech takto postihuji věci vyšší , nepláče má duše radostným dojetím z pozemské marnivosti nebo z lásky k bohatství , ale z přečisté lásky ke causa prima non causata , k nezapříčiněné příčině první . " " Vskutku nejsladší ze všech teologií , " řekl Vilém s dokonalou pokorou , a napadlo mě , že právě použil té úskočné myšlenkové figury , již rétoři nazývají ironii a které <má být používáno> tak , že jí předešleme pronunciatio , které zakládá její signál i oprávnění . To právě ale Vilém nikdy nedělal , a proto opat , který používal spíše figury diskursivní , vzal jako výrok doslova a stále ještě ovládán svým mystickým vytržením , dodal : " To je nejkratší ze všech cest , jež nás uvádějí ve styk s Nejvyšším , materiální teofanie . "

22

<doc S|NOV|1988|eco>Vzpomněl jsem si , co nám o labyrintu řekl Alinardus . a očekával jsem něco strašného . Byl jsem proto , jakmile jsme se ocitli tam , kam jsme nikdy <neměli vejít , velice překvapen> , že se nacházíme v nevelké sedmistěnné místnosti bez oken , páchnoucí , jako ostatně celé horní patro , zatuchlinou a plísní . Vůbec nic děsivého tu nebylo .

<doc S|NOV|1988|eco>A ozvalo se zasténání , jaké nevydává člověk , ale zvíře , a znělo hned tu , hned jinde , jako by nějaké strašidlo bloudilo z jedné místnosti do druhé . <Měl jsem už být připraven> na překvapení , jaká umí knihovna uchystat , znovu jsem se však vyděsil a o krok couvl . Vilém musil zakusit něco podobného , protože si sáhl na tvář , zvedl lampu nad hlavu a rozhlížel se kolem sebe .

<doc S|NOV|1988|eco>Asi se obával toho , čeho by se tlupy pasáčků , jejichž počet valem narůstal , mohly dopouštět v celém království . A začal být milý i vůči Židům , ať už protože byli užiteční pro obchod v zemi , nebo protože bylo třeba vyhladit pasáčky , a všichni dobři křesťané musili <mít nějak zdůvodněno> , proč mají oplakávat jejich zločiny . Hodně křesťanů však krále neuposlechlo , neboť se domnívali , že není správné bránit Židy , kteří jsou dávnými nepřáteli křesťanské viry .

<doc S|NOV|1988|eco>Nenašel jsem ho a hledal jsem ho mamě až do večera . Tak zůstala <má zvědavost neukojena> a zatím došlo k jiným událostem , o nichž musím vyprávět . ( TŘETÍ DEN )

<doc S|NOV|1988|eco>" Ach , to je pravda , jenže Dolcino z toho vytěžil věrolomný závěr ! Tvrdil , že <má - li být ukončen> třetí věk zhouby , pak je třeba , aby všichni klerikové , mniši a řeholníci zemřeli tou nejkrutější smrtí , všichni církevní preláti , klerikové , jeptišky , bratři i sestry řádu kazatelů , minorité , poustevníci , ba i sám papež Bonifác že musí být vyhubeni , a to císařem , kterého on sám vybere , a měl to být Fridrich Sicilský . " " Nebyl to však právě Fridrich , kdo na Sicílii laskavě přijal spirituální bratry vyhnané z Umbrie , a nežádají právě minorité , aby císař , i když je to nyní Ludvík Bavor , odstranil světskou moc papeže a kardinálů ? "

<doc S|NOV|1988|eco>Čtvrtého papeže Dolcino zatím neznal a měl to být papež svatý , papa angelicus , o němž mluvil i opat Jáchym . <Měl být povýšen> na Boha a Dolcinovi a všem jeho stoupencům ( byly jich už čtyři tisíce ) se mělo dostat rázem milosti Ducha svatého a církev měla být obrozena až do skonání světa . Během tří let . před příchodem čtvrtého papeže , mělo však být dokonáno veškeré zlo .

<doc S|NOV|1988|eco>Čtvrtého papeže Dolcino zatím neznal a měl to být papež svatý , papa angelicus , o němž mluvil i opat Jáchym . Měl být povýšen na Boha a Dolcinovi a všem jeho stoupencům ( byly jich už čtyři tisíce ) se mělo dostat rázem milosti Ducha svatého a církev <měla být obrozena> až do skonání světa . Během tří let . před příchodem čtvrtého papeže , mělo však být dokonáno veškeré zlo .

<doc S|NOV|1988|eco>Měl být povýšen na Boha a Dolcinovi a všem jeho stoupencům ( byly jich už čtyři tisíce ) se mělo dostat rázem milosti Ducha svatého a církev měla být obrozena až do skonání světa . Během tří let . před příchodem čtvrtého papeže , <mělo však být dokonáno> veškeré zlo . O to se právě Dolcino snažil a zanášel válku , kam se dalo .

<doc S|NOV|1988|eco>Pak byl předán kapitánovi a jeho mužům , kteří mu bezohledně nasadili okovy a odvedli zpátky do vězení , zatímco říkal shromážděným lidem : " Per Dominem moriemur " . <Měl být upálen> , jak jsem se dozvěděl , jenže až na druhý den . A ještě týž den šli za ním a ptali se ho , chce - li se vyzpovídat a jít k svatému přijímání .

<doc S|NOV|1988|eco>Vraťme se však k Michalovi . Všichni se už ubírali k místu , kde <měl být usmrcen> . Kapitán a jeho lidé ho vlekli ulicemi až za městskou bránu , měl na sobě jen tu svou košili a některé knoflíky byly rozepjaté , kráčel zeširoka a se sklopenou hlavou a odříkával modlitby , vypadal jako mučedník .

23

<doc S|NOV|1988|eco>Přikryli jsme Berengarovo tělo . <Mělo být připraveno> pro pohřební obřady . ( ČTVRTÝ DEN )

<doc S|NOV|1988|eco>Řekl jsem už , že náš průzkum byl zaměřen jednak k tomu , abychom nalezli klič k tajemství tohoto místa , a jednak k uspokojení naší zvědavosti , když jsme určili polohu místnosti a tematiku knih , pozdrželi jsme se a listovali si v nich , jako bychom chtěli probádat tajemný kontinent či terra incognita , Obvykle jsme se oba zabývali jednou a touž knihou , já jsem Vilémovi ukazoval ty nejzajímavější a on mi zas objasňoval , čemu jsem nerozuměl . Jenže jak jsme procházeli místnostmi v jižní věži , v oblasti zvané LEONES , pozdržel se můj mistr u arabských knih o optice s podivnými ilustracemi , a jelikož jsme s sebou <měli dvě lampy , puzen> zvědavostí jsem odešel do vedlejší místnosti . Brzy jsem zjistil , že moudrost a obezřetnost zakladatelů knihovny u jedné stěny shromáždila knihy , které určitě nemohl číst každý , byly to totiž různé traktáty o nemocech těla i ducha a skoro všechny od nevěřících vědců .

<doc S|NOV|1988|eco>Tu znova zasáhl do diskuse Abbo . Řekl , že je sice rovněž muž církve a opat řádu , jemuž církev za tolik vděčí ( v obou kruzích se ozvalo souhlasné a uctivé mručení ) , přesto se však domnívá , že by císař z mnoha důvodů , které pak sdělí bratr Vilém z Baskerwillu , <neměl být v těchto záležitostech držen> stranou . Je však správné , mluvil dále Abbo , aby první části debaty se zúčastnili jen papežští poslové a zástupci dětí svatého Františka , kteří už jen tím , že se na tuto schůzku dostavili , dokazují , že jsou děti Svatému otci oddané .

<doc S|NOV|1988|eco>Pochopitelně je třeba brát v úvahu případy choulostivé , pokračoval Vilém , jako jsou třeba kacíři , o jejichž kacířství se jakožto strážkyně pravdy může vyslovit jedině církev , avšak potrestat je může pouze rámě světské spravedlnosti . Objeví - li církev kacíře , musí to nepochybně oznámit knížeti , který <má být zpraven> o smýšlení svých poddaných . Jenže co si má kníže s kacířem počít ?

<doc S|NOV|1988|eco>Pramen kacířských nečistot se řine z mnoha kázání , třeba i poctami obdařených , dosud nepotrestaných . Tvrdou vášní žije a pokornou kalvárii si prožívá ten , kdo jako <má hříšná osoba byl Bohem povolán> , aby zjišťoval hada kacířství všude , kde se uhnízdí . Při vykonávání tohoto svatého díla se však člověk naučí , že kacíř není jenom ten , kdo nepokrytě kacířství praktikuje .

<doc S|NOV|1988|eco>Kdo zabil , přinese břemeno své viny před Boha , ale jenom protože se sám chtěl stát vykonavatelem úradku božího ! Stejně tak bylo třeba , aby někdo Ježíše zradil , <mělo - li být dokonáno> mystérium vykoupení a přesto Pán prokletím a potupou zrádce ztrestal . Právě tak někdo v těchto dnech zhřešil a přinesl smrt a zhoubu , říkám vám však , že pokud je Bůh přímo nechtěl , určitě je aspoň povolil , aby nás ztrestal za naši pýchu ! "

<doc S|NOV|1988|eco>Tak tady těla pohřebených světců čekají na vzkříšení těl ? Z těchto úlomků by <měly být znovu složeny> organismy , které v záři božího zjevení , jakmile bude obnovena jejich přirozená smyslovost , jak píše Pipernus , by měly znovu vnímat i minimas differentias odorum ? Z mých meditací mě vyrušil Vilém .

<doc S|NOV|1988|eco>" Hlupák ! " procedil Vilém mezi zuby , když jsme vycházeli . " Mohli jsme už <mít všechno vyřešeno> , kdyby se do toho nepřipletl . . . " Opata jsme našli v refektáři .

<doc S|NOV|1988|eco>Nenahání nám strach přísnost donatisty , sebevražedné šílenství circumcelliona , chlípnost bogomila , pyšná čistota albigenského , flagelantova touha po krvi , opojení zlem u bratra volného ducha : známe je všechny a známe kořen jejich hříchů , který je i kořenem naši svatosti . Nenahánějí nám strach a hlavně víme , jak je <máme zničit , lépe řečeno> jak je máme přivést k tomu , aby se zničili sami tím , že zpupně vznesou k zenitu svých nebes vůli k smrti , která se rodí v propastech jejich nadiru . Ano , mohl bych říci , že jejich přítomnost je nám milá , že je zahrnuta v úradku božím , protože jejich hřích podněcuje naši ctnost , jejich rouhání povzbuzuje náš zpěv chvály , jejich zmatená kajícnost reguluje

24

naši chuť k obětování , jejich bezbožnost dodává lesk našemu soucitu , stejně jako kníže temnot byl nezbytný , aby svou vzpourou a svým zoufalstvím nechal plně zazářit slávu boží , počátek a konec veškeré naděje .

<doc S|NOV|1988|eco>Vidíš ? Navždy uchovám , co <nemělo být řečeno> , v hrobě , jímž se právě stávám . " Zasmál se .

<doc S|NOV|1988|eco>Opatství už bylo odsouzeno k zániku . Skoro všechny jeho budovy byly v plamenech , některá víc , jiná míň a zbytek <neměl zůstat dlouho nedotčen> , protože nyní už všechno , od přírodních živlů až po zmatené počínání zachránců , přispívalo k tomu . aby se požár šířil . Uchráněny byly jen části nezastavěné . . .

<doc S|NOV|1990|honzlova>Z čehož si lze domyslet , jak příjemně mě to lechtá na bránici , když o mně nějaký Míru zdar prohlašuje , že jsem buržoazní spratek . Nejvíc mě ta bránice lechtá , když si mě pozve na kobereček někdo nadřízený , o kom <mám bezpečně zjištěno> , že v životě nejedl k večeři chleba ukradený králíkům , pokapaný Maggiho kořením . Ani za války , to bych se vsadila .

<doc S|NOV|1990|honzlova>Pozorují ho ovšem dál , i když se mu podařilo zplodit potomka . Nebo Kája Rybníčků , ale toho už vyhodili , jelikož šel v Paříži sám do baru , ačkoliv <měli přísně doporučeno> chodit ve skupinách po deseti . To byl taky nápad , courat se sám v noci po Pigalle , když se tam zrovna šel projít soudruh Jezevec z ministerstva vnitra , co tam byl s nima za ministerstvo kultury .

<doc S|NOV|1990|honzlova>Když se u nás objeví , je po náladě . Všecko zkritizuje , nikdy <nemáme dost uklizeno> , mámin hubertus , já , Hugo , Andula , všecko se jí zdá nedostatečné . " Nemáš rozum , mami , to ti řeknu otevřeně , " slyšela jsem ji .

<doc S|NOV|1993|pi225>a ona řekla šampaňské , a já jsem přikývnul a ona zatleskala a přišel číšník a přinesl láhev a otvíral ji a pak ji odnesl do přístěnku a přinesl sklenky a naléval , a já jsem pil šampaňské a bublinky mi stoupaly do nosu a kýchal jsem a slečna pila sklínku za sklínkou , když se mi představila , pak dostala hlad a já jsem řekl , ano , noste to nejlepší , a ona řekla , že ráda ústřice , že jsou tady čerstvé , a tak jsme jedli ústřice a nové šampaňské , a pak ještě , a ona mne začala hladit po vlasech a ptala se mne , odkud pocházím , a já jsem řekl , že z tak maličké vesničky , že uhlí jsem poprvé viděl až loni , a ona se tomu smála a řekla , abych se udělal komód , a mně bylo horko , ale sundal jsem si kabát a ona řekla , že je jí horko , tak zda by si mohla taky sundat šaty , a já jsem jí pomáhal , a rovnal jsem jí šaty na židli a ona mi potom rozepnula poklopec a teď jsem věděl , že to U Rajských musí být ne pěkné , ne krásné a rozkošné , ale rajské , vzala mne za hlavu a přitiskla si ji mezi prsy a ta prsa voněla , zavřel jsem oči a jako by se mi chtělo spát , tak krásná byla ta vůně a ty tvary a jemnost kůže , a ona mně dávala hlavu níž a níž , a voněl jsem jí k břichu a ona oddychovala a bylo to tak zakázaně krásné , že jsem si nepřál už nic víc než tohle , na tohle že každý týden si našetřím na horkých párcích osm set a víc , že mám krásný a vznešený cíl , jak říkával mi tatínek , abych vždycky <měl cíl a že budu zachráněn> , protože budu mít pro co žít . Ale ono to bylo ještě tak na půl cesty , Jaruška mi pak tiše vysvlékala kalhoty , stáhla trenýrky a líbala mne do slabin a já jsem najednou byl tak roztřepaný a tak tou představou , co se to všecko děje U Rajských , rozklepaný , že jsem se stočil do klubíčka a řekl jsem , co to , Jaruško , děláte ?

<doc S|NOV|1993|pi225>Tak jsem jednou k půlnoci nesl minerálky tomu zástupci firmy Berkel , ten , kterej nám dodal váhy skoro lékárnický a ten tenounce řezající strojek na uherský salám , a ani jsem nezaťukal a vešel jsem a tam jsem viděl toho zástupce , jak seděl na koberci , zase tak jako vždycky , on jak se najedl , tak šel rovnou na pokoj a tam se vysvlékl do pyžama , a tak seděl na bobku a já jsem nejdřív myslel , že si vykládá pasiáns , nebo sám sobě karty , ale on se blaženě usmíval , celej zalitej štěstím jako malý dítě , a po celým koberci pomalu kladl jednu stokorunu vedle druhý , už jich měl půl koberce a pořád toho bylo málo , protože z aktovky vytáhl další balík bankovek a kladl je pěkně do řady , tak přesně , jako by měl namalovaný na koberci čáry , rastry , vždycky každou stokorunu do jakoby předem namalovanýho obdélníčku , a když dokončil řadu a ty řady byly tak přesně

25

zaříznutý jako včelí plástve medu , zadíval se blaženě na ty stovky , dokonce spráskl tlusté ruce a pak si oběma pohladil tváře plný dětskýho nadšení , a tak si držel tváře v dlaních a kochal se těma bankovkama , a pak zase pokračoval a dál lípal ty stovky na podlahu , a když některá stovka byla obrácená rubem na líc nebo vzhůru nohama , obrátil ji tak , aby všechny byly stejný , a já jsem stál a bál se zakašlat a odejít , ty peníze bylo celý jmění , kachlíčky jedna jako druhá , a hlavně to obrovský nadšení a ta tichá radost mně otevíraly i moje perspektivy , protože já jsem měl ty peníze zrovna tak rád , ale na tohle jsem nepřišel , to se mi objevil i můj obraz , jak všechny peníze , co vydělám , jak ne zatím do stovek , ale do dvacetikorun , a ty dvacetikoruny si budu taky takhle rovnat , pocítil jsem obrovskou rozkoš , když jsem se díval na toho tlustého dětinského muže v pruhovaném pyžamu , a už jsem věděl a viděl , že to bude i můj úkol do budoucnosti , taky jednou se takhle zavřít nebo zapomenout zamknout , a přesto vykládat si na podlaze obraz své moci , své schopnosti , obrazce , ze kterých je skutečná radost . . . A to jsem jednou takhle taky překvapil básníka Tondu pana Jódla , ten u nás bydlel a ještě že uměl malovat , tak místo účtu mu vždycky šéf zabavil nějaký obraz , a ten vydal v našem městečku knížku básní , Život Ježíše Krista se to jmenovalo , nákladem sice vlastním , ale ten taky celý ten náklad si odnesl na pokoj , a tam po podlaze kladl jeden výtisk vedle druhého , neustále si vysvlíkal kabát a zase oblíkal , tak byl nervózní z toho Ježíše Krista , a celý pokoj tak obložil těmi bílými knížkami , a nevyšlo mu to , tak pokračoval na chodbě , až skoro ke schodišti položil ty sešity , a zase si vysvlíkal kabát a za chvilku si jej oblékal , podle toho , jak se potil , tak si jej přehodil jen přes ramena , ale když se do něj dala zima , tak zase si natáhl i rukávy , aby mu za chvíli bylo tak horko , že rychle se z toho kabátu vysvlíkl , a padala mu pořád z uší vata , tu taky si pořád vyndával nebo zastrkával podle toho , jak chtěl slyšet svět kolem sebe nebo neslyšet , jak mohli tak tomu básníkovi , který pořád hlásal návrat k chaloupkám a taky nic jiného nemaloval než chaloupky odněkud z Podkrkonoší , a o ničem jiným nemluvil než o tom , že úkol básníka jako umělce je hledat nového člověka , ale naši hosté jej neměli rádi , nebo vlastně jej rádi měli , ale pořád mu něco vyváděli , on totiž ten básník taky nejen že se vysvlíkal v restauraci a zase oblíkal , ale taky se vyzouval a obouval , podle toho , jak měl každých pět minut se měnící náladu z toho hledání novýho člověka , tak taky si vyzouval a obouval galoše , a tak hosté , když si vyzul ty galoše , tak mu do nich nalili pivo nebo kávu , všichni se dívali , vidličkama se míjeli od úst , jak šilhali při jídle , když básník si oblíkal ty galoše a káva mu tekla z bot nebo pivo , a on se rozhřímal a volal na celou restauraci : " Potomstvo zlé , blbé a zločinné . . . chaloupky na vás . . . " a pak slzel , ale ne zlobou , ale štěstím , protože považoval to nalité pivo v galoších za pozornost , že město s ním počítá , že mu sice neprokazuje úctu , ale má ho za sobě rovného mladíka . . . nejhorší ale to bylo , když mu přibili galoše hřebíkem , a básník do nich vklouznul , a když se chtěl vrátit ke stolu , tak to nešlo , tak se div nepřevrátil , kolikrát padl na ruce , tak pevně ty galoše byly přibity , a zase vynadal hostům , potomstvo zlé , blbé a zločinné , ale hned jim to odpustil , a nabídl jim kresbičku nebo knihu básní , kterou hned zkasíroval , aby měl na živobytí . . . on v podstatě nebyl zlý , naopak , visel nad celým městem , a mně se to často zdávalo , jako anděl nad drogérií U bílého anděla , tak básník visíval nad městečkem a mával křídly , a on ta křídla měl , já jsem dokonce viděl a bál jsem se na to zeptat pana děkana , já jsem viděl , když se tak vysvlíkal a oblíkal a jeho krásný obličej se nakláněl nad čtvrtkou papíru , on rád psal básně na našich stolech , já jen viděl , že jeho serafínský profil , když se tak otočil , jak se nad jeho hlavou vznáší svatozář , docela obyčejný kruh , takový fialový plamének kolem dokola jeho hlavy , jako je plamen svítícího vařiče značky Primus , jako by v jeho hlavě byl petrolej , a nad ní zářil ten syčící kruh , kterým se svítí v kramářských lampách . . . taky když kráčel po náměstí , to nikdo tak neuměl nosit deštník jako tenhle náš host , nikdo neuměl přes rameno nosit nedbale přehozený převlečník tak jako tenhle básník , a nikdo taky tak neuměl nosit měkký klobouk tak jako tenhle umělec , i když mu z uší vyrůstal bílý chuchvalec vaty , a i když ¸ než přešel náměstí ¸ tak si ten převlečník pětkrát stáhl a zase oblékl , a desetkrát sundal ten klobouk a zase si jej nasadil , jako by někoho zdravil . . . a on nikdy nikoho nezdravil , jen hluboce se klaněl babám na trhu , kramářkám , to bývalo jeho , jak hledal toho nového člověka , že když bylo sychravo nebo pršelo , tak vždycky poručil do hrnku dršťkovou polévku a housku a sám to odnesl těm prokřehlým babám , a když to nesl přes náměstí , tak to nebylo jen tak , jako by nesl polívku , on v tom hrnci , já jsem to tak viděl , on těm babám každé extra nesl svoje srdce , lidské srdce v dršťkové polévce , nebo svoje srdce rozkrájené a udělané na cibulce s paprikou , které nesl , jako kněz nese monstranci nebo svátost oltářní k poslednímu pomazání , tak ten básník nesl střídavě ty hrnce a slzel sám nad sebou , jak je hodný a jak sice u nás na dluh ,

26

ale přece koupil těm stařenám polívku , aby se ne zahřály , ale aby věděly , že on , Tonda Jódl , na ně myslí , že jimi žije , že je považuje za sebe sama , za součást svýho názoru na svět , a to svoje jednání , jak účinnou lásku k bližnímu , hned teď , ne po smrti . . . a tenkrát , jak taky rozložil po podlaze tu svoji novou knížku , až na chodbu , tak uklizečka , jak nesla kbelík ze záchodu , tak mu pošlapala ty bílý desky Ježíše Krista a Tonda ale na ni nekřičel , potomstvo zlé , blbé a zločinné , ale každou tu šlápotu tam nechal a podepsal tu skoro chlapskou podrážku , a prodával Ježíše s cápotou místo za deset korun , tak za korun dvanáct . . . ale že ta knížka byla nákladem vlastním , tak jich bylo pouze dvě stě , a Jódl <měl zadáno> , že v Praze mu katolické nakladatelství vydá těch knížek deset tisíc , tak celé dny počítal , vysvlíkal si kabát a zase oblíkal a třikrát upadl , jak mu přibili vyzuté galoše , a na to jsem zapomněl ! On taky každých pět minut do sebe sypal nějaké léky , tak byl pořád zasypaný od těch prášků jako nějaký mlynář , jako by se přetrhl pytlík s moukou , tak měl prsa a kolena celá bílá na černých šatech a nějaké léky , Neurasténin se to jmenovalo , to pil rovnou z láhve , a tak měl kolem úst takovou žlutavou obroučku , jako by žvýkal tabák . . . a tak pil a sypal do sebe to léčivo , který mu dělalo právě to , že každých pět minut mu bylo horko , až se zpotil , a pak mu zase bylo zima , že se třásl tak , až celý stůl zajektal , a tak mistr truhlářský změřil , kolik metrů pokryl ten Život Ježíše Krista , pokoj a chodbu , a Tonda pak vypočítal , že těch deset tisíc výtisků až vyjde , že to bude tolik knížek , že kdyby se položily na zem , že by to bylo dláždění na silnici z Čáslavi do Heřmanova Městce , že by to byla plocha , která by pokryla celý náměstí a všechny přilehlý ulice historický části našeho městečka , že kdyby byly jedna kniha básní za druhou , že by utvořily pruh , přerušovanou čáru prostředkem silnice z Čáslavi až do Jihlavy , tak i mne zblbnul z těch knih , že jsem pořád chodil dlážděním našeho městečka jen po těch položených knihách , a já jsem věděl , že to musí být krásný pocit vidět na každé té dlaždičce vytištěno svoje jméno a desetitisíckrát Život Ježíše Krista , za který ale Tonda zůstal dlužen , a tak přišla paní Kadavá , majitelka tiskárny , a zabavila Tondovi Život Ježíše Krista a dva podomci to odnášeli v koši na prádlo , a paní Kadavá řekla , vlastně křičela , Ježíš Kristus je u mne v tiskárně a za osum korun vám vždycky vydám jednoho Ježíše Krista . . . a Tonda si vysvlékl kabát a napil se z láhve Neurasténinu a volal a hřímal , potomstvo zlé , blbé a zločinné . . .

<doc S|NOV|1993|pi225>Pan Walden se díval přes to pole , ležel natažený , s tlustou rukou pod hlavou jako poduškou . . . vyšel jsem a zavřel , pak zaklepal , a pan Walden se optal : Kdo tam ? , povídám : já , pikolík , nesu minerálku . . . Dále , řekl a já jsem vešel a pan Walden dále ležel na boku , v dlani <měl položenu> svoji hlavu , vlasy měl kučeravé a plné brilantiny , tak se mu třpytily ty vlasy , skoro jak brilianty na druhé ruce , a byl zase tak usměvavý a řekl , podej mi jednu a počapni si ! A já jsem vytáhl z kapsy otvírač vína a korunek a minerálka tiše šuměla .

<doc S|NOV|1993|pi225>A tak , když jsme se vrátili ze svatební cesty do toho městečka nad Děčínem , tam , kde jsem byl číšníkem , Líza si přála , abychom měli dítě . Ale to všechno nebylo pro mne , já jsem podléhal jako pravý Slovan náladám , já jsem dovedl všechno dělat pod dojmem chvíle , ale když mi řekla , abych se připravil , tak mi bylo zrovna tak , jako když mne ten říšský doktor podle norimberských zákonů prosil , abych mu přinesl na bílém papíru trošku semene , tak to bylo zrovna tak , když mi Líza řekla , abych se připravil , že tenhle večer je v situaci , kdy by mohla počít toho nového člověka , toho budoucího zakladatele Nové Evropy , protože už týden si hrála na gramofonové desky Wagnera , Lohengrina a Siegfrieda , to už <měla vybráno> , že kdyby to byl chlapec , tak by se jmenoval Siegfried Ditie , celý ten týden se chodila dívat na všechny ty výjevy na reliéfech v loubích a sloupořadích , postávala za podvečera , kdy proti modrému nebi se tyčili němečtí králové a císaři , germánští hrdinové a polobozi , zatímco já jsem myslel na to , že jí zase obložím celé břicho květinami , že napřed si budeme hrát jako děti , obzvláště když jsme Ditiové , Líza ten večer přišla v dlouhé říze , s očima bez lásky , ale plnýma povinnosti a té jejich krve a cti , podala mi ruku a něco blábolila v němčině a dívala se k nebi , jako by z toho stropu a skrz ten strop se na nás dívali všichni ti z germánského nebe , všichni Nibelungové a dokonce i sám Wagner , kterého Líza vzývala , aby jí dopomohl , aby otěhotněla tak , jak si přeje , podle germánské nové cti , aby milostí v jejím břiše začal nový život nového člověka , který založí a bude žít nový řád nové krve , nového smýšlení a nové cti , a když jsem slyšel to všechno , tak jsem cítil , jak ode mne odchází všechno to , co dělá mužského mužským , a tak jsem jen ležel a díval jsem se do stropu a snil jsem o ztraceném ráji , o tom , jak to všechno bylo krásné před manželstvím , o

27

tom , jak jsem se všemi ženami žil jako nějaký psí bastard , zatímco teď jsem postaven před úkol jako nějaký ušlechtilý pes s ušlechtilou fenou , a to jsem věděl a viděl , jaké s tím bývá trápení , jak pěstitelé celé dny musejí čekat na pravou chvíli , jak u nás přijel jeden pěstitel až z druhého konce republiky s čubou a zase musel odjet , protože cenou poctěný foxteriér ji nechtěl , nakonec když přijeli podruhé , tak museli dát čubu přes putýnku v maštali , a rukavičkou musela dáma zavíst psí přirození a s bičíkem nad hlavou musel obtěžkat tu fenu , ač s takovou chutí zrovna jako ta ušlechtilá fena se oddávala kdejakému voříškovi , nebo pan štábní měl bernardýna a jak celé odpoledne s čubou až ze Šumavy je nemohli seznámit , protože ta čuba byla větší než ten pes . . . nakonec inženýr Marzin je odvedl na zahradní svah , vykopal tam takový zoul , hodinu upravovali terén pro tu bernardýnskou svatbu , až navečer , celí uřícení , když poslední lopatou upravili svah , tak k tomu došlo , toho psa dali pod ten schod , a ten o schod jsa menší , vyrovnal se výškou a tak došlo ke spojení , ale z musu , vynucené , zatímco podle přírody , s ohromnou chutí se sváže vlčák s čubou daklem , nebo čuba irského setra se stájovým pinčem . . . a já jsem byl na tom zrovna tak . . . A tak neuvěřitelné se stalo skutkem , že jsem za měsíc musel chodit nechat si píchat injekce , posilující injekce , vždycky celou sadu jehel , tupých jak hřebíky , do zadku , abych si posílil psychiku , a když jsem absolvoval takovou sadu desetkrát , podařilo se nám , že jedné noci jsem obtěžkal Lízu podle předpisů . . . a tak ona počala , avšak teď zase ona musela chodit na posilující injekce , protože měli doktoři obavu , že toho nového člověka nedonosí nebo potratí , tak z celé naší lásky nezbylo nic , a z toho nacionálně socialistického souložení zbyl jen jakýsi akt v říze , dokonce Líza se mi nedotkla ani přirození , a já jsem byl jen připouštěn podle předpisu a řádu nového Evropana , což mně nedělalo dobře , ale stejně to všecko s tím dítětem byla jen věda a chemie a hlavně injekce , Líza mívala od injekcí jako hřebíky tak rozpíchaný zadek , že jsme se raději věnovali ošetřování jizev a hlavně u mne pořád mokvající rány po injekcích , abych mohl zplodit krásné nové dítě .

<doc S|NOV|1993|pi225>A tak najednou se na mne přišel podívat Zdeněk , který byl velikým pánem na okrese a možná na kraji , docela se změnil , už nebyl tak , jak býval , houpal se na koni a díval se kolem sebe , a když jsem si přisedl na vedlejšího koně , tak mi tiše hovořil a potom vzal na důkaz složenou listinu , a než jsem mohl zabránit , tak zvolna roztrhal tu listinu , ve které jsem byl jmenován milionářem , a že zaplatím milionářskou dávku , a Zdeněk seskočil a hodil do ohně tu listinu , pro mne ten krásný , skoro jmenovací dekret , zasmál se na mne tak smutně a dopil minerálku , on , který pil jen tvrdý destilát a se smutným úsměvem ode mne odcházel , čekal na něj bourák , černé auto , aby ho odvezlo zase tam , odkud přijel , někam do politiky , kterou dělal , ve kterou asi věřil , která jej držela a která asi musela být krásná , když byla schopna nahradit mu všechny jeho bravurní kousky , ve kterých utratil vždycky všechny prachy , které měl u sebe , vždycky nějaký lidumilný kousek , jako by ty prachy jej pálily , a tak je vracel lidem , kterým myslel , že ty prachy patří . . . a události se pak řítily , tak jak jsem snil , tak jsem si udělal senzační večery a odpoledne v Lomu , gramofony a bruslení a ohně , jak v kovárně , tak kolem zamrzlého jezera , ale hosté , kteří přijížděli , byli smutní nebo zase tak veselí , ale to nebyla veselost , jak jsem ji znal , to byla taková chtěná veselost , jako měli Němci , když se radovali , ale věděli , že v Košíčku jsou se svými milenkami a manželkami naposledy , a pak z Košíčku rovnou na frontu . . . Taky tak se se mnou mí hosté loučili , podávali mi ruce a mávali z aut , jako by odjížděli naposledy , a už nikdy že sem nepřijedou , a když přišli , tak zase to bylo to samé , byli melancholičtí , zasmušilí , protože sem to ani tak nedolehlo , ale všechno se v politice zvrátilo , byl tady Únor , a všichni mí hosté věděli , že to je jejich konec , utráceli , co mohli , ale radost a bezprostřední veselí se vytrácelo a já jsem ten jejich smutek přijal taky , už jsem přestal , abych se každé noci zamknul , stáhl záclony a po zemi abych rozkládal ¸ jako bych hrál pasiáns , sám se sebou vykládal jako karty stokoruny denní tržby , kterou jsem každý den ráno odnášel do banky , a kde jsem měl uložený milion korun , právě tyhle dny . . . a tak přišlo jaro a mí hosté , tak jako němečtí důstojníci , vraceli se do Košíčku , ale jen někteří , zrovna tak mí hosté , mí štamgasti přestali chodit , a já jsem se dověděl , že padli , že byli zavřeni , zatčeni , že někteří utekli přes hranice . . . a tak přicházeli hosté jiní a tržby byly ještě větší , ale já jsem myslil , copak se stalo s těmi , kteří byli u mne každý týden , a z nich přišli dneska jen dva a ti mi řekli , že jsou milionáři , a že zítra <mají být připraveni> , a že mají mít pevné boty a deku a rezervní ponožky a jídlo s sebou , že budou odvezeni někam do sběrného tábora , protože jsou milionáři . . . a já jsem se zaradoval , že jsem milionář taky , přinesl jsem spořitelní knížku a ukázal ji těm dvěma mým hostům , jeden byl továrník na tělocvičné nářadí a

28

druhý měl fabriku na umělé zuby , teď mi to řekli , a já jsem jim ukázal tu spořitelní knížku , a hned jsem šel a taky jsem si vzal tlumok a pevné šněrovací boty a rezervní ponožky a jídlo v konzervách , taky jsem se připravoval , že pro mne přijdou , protože ten továrník na umělé zuby mi pravil , že všichni pražští hoteliéři dostali takovou obsílku taky . . . A k ránu odjížděli a plakali , protože odvahu , aby utekli přes hranice , neměli , už nechtěli nic riskovat , akorát mi říkali , že to Amerika a Společnost národů tak nenechá , že všechno dostanou zase nazpátek a že se vrátí do svých vil a k rodinám . . .

<doc S|NOV|1993|pi225>A já jsem před sebou viděl , co mne tady čeká , že já tady budu sám , nikdo mi nebude vařit , ani hrát na housle , jen tady budu s koníkem a kozou a psem a kočkou , která pořád šla v uctivé vzdálenosti za námi . . . A pak jsem zakašlal , stařenka se obrátila a dívala se do mne jako do slunce . . . a stařec přestal pracovat a mladý muž odložil housle a uklonil se mi . . . a já jsem řekl , že já tady začínám brigádu . . . ale stařec a stařena vstali a klaněli se mi , podávali mi ruce a řekli , že už <mají všechno připraveno> , a já jsem teprve teď uviděl , že mají v houští rakošánek , ten lehký cikánský vozík s vysokými koly vzadu , a řekli mi , že jsem první člověk v tomhle měsíci , kterého viděli . . . a optal jsem se , vážně ? , ale nevěřil jsem tomu . . . a mladý muž vzal z rakošánku futrál , otevřel jej , a jako dítě do kolébky , tak pečlivě uložil housle a ještě pečlivěji na ně položil sametovou dečku s vyšitými iniciálkami zdobenými notami a vyšitými písmeny s nějakou písní . . . podíval se na ty housle , pohladil dečku a zavřel futrál , a pak vyskočil na ten rakošánek , vzal opratě a starý cestář se posadil taky a vedle sebe vzali stařenu a vyjeli z rozbité a spravované cesty , a zastavili před stavením , odkud vynášeli ještě deky a peřinu , několik hrnců a kotlík , a já jsem je lákal , aby zůstali ještě přes noc , ale oni pospíchali , už se nemohli dočkat , jak říkali , aby zase uviděli aspoň člověka , aby viděli lidi . . . povídám , a jak to tady bylo v zimě ? Ajajajaj , zajajkal starý cikán , zle , snědli jsme kozu , pak psa a kočku , a zvedl ruku a dal tři prsty k přísaze a řekl , tři měsíce tady nebyl člověk . . . a zasypal nás , panje , sníh . . . stařenka plakala a opakovala . . . a zasypal nás sníh . . . a dali se do pláče a mladík vytáhl housle a hrál tesklivou píseň a starý cikán trhl opratěmi , a i ten koník se opřel do popruhu a mladý cikán hrál ve stoje a rozkročen mocnými pohyby a s unylou tváří cikánskou romanci , a babička cikánská a cikánský stařec tichounce plakali , jajkali , kývali na mne obličeji plnými utrpení a vrásek , kývali na mne , a pohybem ruky mi dávali najevo , že mne litují , dokonce že mne zatracují , oběma rukama mne odhazovali ne od sebe , ale od života , jako by těma rukama mne zahrabávali , pochovávali . . .

<doc S|NOV|1993|pi225>Napila se a dívala otevřenými dveřmi do lokálu . Viděla hned naproti stůl , obsazený staršími chlapíky , kteří <měli hlavy k sobě skloněny> , jako by se radili a zpívali , tiše , jako by jen pro svůj stůl . Kateřina otevřela tašku a přendala americké cigarety do obalu globusek . . . a globusky dala do krabičky chesterfieldek .

<doc S|NOV|1995|bondy>Technických problémů se mi zdálo být velmi málo . Vše jsem <měl stejně připraveno> pro strýčka příhodu . Jednou pozdě večer , když jsem jako obvykle seděl v přítmí u stolu , díval se , jak Julie čte pod noční lampičkou na břiše v posteli , právě se připravoval vzít si poslední prášky na spaní a nemyslel vůbec na nic , objevilo se mi náhle a víceméně hned jasně v hlavě to , že jsem si nedal pozor a dal se převést .

<doc S|NOV|1995|bondy>To už není básníkem a my soudíme jen pána z Nemanic , který pak má všech těch tisíc polehčujících okolností jako všichni ostatní lidé , u nichž se za nepravdivost věru nijak netrestá - vždyť tohle víte sami . Kdyby normální lidi <měli být souzeni> za nepravdivost , věru by zůstalo sotva těch sedm či kolik spravedlivých . Básník a nepravdivost , to se vylučuje .

<doc S|NOV|1995|bondy>Život ve fašistickém koncentračním táboře mohu teď vidět i z jiného hlediska než dosud , kdy jsem uvažoval jen o ekonomii , politologii , sociologii , teorii revoluce atd . atd . Všechen zápas opřený o prostředky vší vědy a techniky , potažmo psychologie a estetiky , náboženství , filosofie a etiky , jevil se mi a jeví se mi - a jeví se jiným a bude se jevit stále většímu počtu - jako předem ztracený , mj . pro obavami nás naplňující krátkost historické lhůty , v níž by <měl být vítězně doveden> ke konci , neboť podle dosti hodnověrných statistik všechny v úvahu padající parametry od přemnožení až po zásoby rtuti a vyhynutí slanečků se protínají v dohledu jedné - dvou generací . Neporazíme - li fašismus do

29

té doby - je racionální řešení po určitém datu prakticky nemožné a katastrofa bude probíhat s živelností , před níž není obrany a jež může zničit ne - li celé lidstvo , tedy aspoň celou naši dosavadní civilizaci .

<doc S|NOV|1995|bondy>A zapomněl jsem však , že porota vyvěšuje před svými stolečky bodové ohodnocení od jedničky do pětky . Tedy tento pořad vysílaný pro dědky bez zvuku , byl pro mne velkým zážitkem i v těchto dnech , kdy <mám o různé zážitky dost postaráno> . Dědci hleděli a tipovali předem , kolik bodů kdo dostane pouze podle toho , jak se kdo kroutil a otvíral hubu - a vždycky to uhádnou !

<doc S|NOV|1995|bondy>Ze specifického postavení dělníků ve společenské dělbě práce vyplýval a vyplývá v prvé řadě konkrétní požadavek společenské " spravedlnosti " , to je požadavek po " spravedlivém " odměňování a konec konců posléze po " spravedlivém " rozdělení všeho společenského bohatství . Víme , že historicky s tímto požadavkem vystupovalo dělnické hnutí nejprve , a odvolávalo se přitom dokonce na principy buržoazní ideologie , které chtělo <mít dovedeny> do důsledků . Tento požadavek , když naráží na represivní opatření vládnoucí třídy , logicky orientuje dělnictvo k úsilí o uskutečnění aktivní přeměny ve společnosti , tedy ke společenské revoluci , v níž dosavadní " nespravedlivý " pořádek má být odstraněn .

<doc S|NOV|1995|bondy>Víme , že historicky s tímto požadavkem vystupovalo dělnické hnutí nejprve , a odvolávalo se přitom dokonce na principy buržoazní ideologie , které chtělo mít dovedeny do důsledků . Tento požadavek , když naráží na represivní opatření vládnoucí třídy , logicky orientuje dělnictvo k úsilí o uskutečnění aktivní přeměny ve společnosti , tedy ke společenské revoluci , v níž dosavadní " nespravedlivý " pořádek <má být odstraněn> . Jelikož " spravedlivé " odměňování a " spravedlivé " rozdělení společenských statků je za kapitalismu apriori vyloučeno , je tento požadavek neustále hnací silou dělnické společenské aktivity až do zániku kapitalismu .

<doc S|NOV|1995|bondy>V západních zemích si mnoho příslušníků středních vrstev opravdu myslí , že mezi vykořisťované nepatří . Této jejich naivitě nebude pochopitelně konec , pokud se budou <mít dobře a nebudou terorizováni> systémem GULAGu . A jak vtipně vedená rasistická propaganda dnes ve všech zemích světa odvádí agresivitu vykořisťovaných na jinou kolej , není třeba vůbec nijak zdůrazňovat .

<doc S|NOV|1995|bondy>Ano , činím to . <Mám ještě být vyvlečen> na pranýř ? Nevím .

<doc S|NOV|1995|bondy>Světla chalup naproti za řekou zhasla . Svíčka sotva ozařovala svůj vlastní knot a na ruce , jež jsem <měl položeny> na stole , sedla čerň . Připadalo mi to divné .

<doc S|NOV|1995|bondy>Nemýlím - li se , teprve ve XX . stol . , a zvláště teprve po první světové válce a pak stále běžněji , se Marx interpretoval jako postava z rodu profetické židovské tradice , s mesiášskými a chiliastickými vizemi , - jimiž posléze vstupoval mnoha nejmodernějším autorům do vztahů a do styků s křesťanstvím , s křesťanskou tradicí a vírou . Ale to , oč Marxovi pořád šlo nejpředněji , byla svoboda člověka , i když v pozdějším věku , pod vlivem studia ekonomie , při němž na jedné straně zjišťoval úplnou bezbrannost jednotlivce , na druhé primárnost zájmů ekonomického rozvoje před zájmy individua , a posléze i obludnost tzv . svobody jednotlivce v systému konkurenčního liberalistického kapitalismu - jednak pod vlivem styků s Engelsem , jež neustále srážely Marxe sice k realitě , ale taky často k přízemnosti ( viz vulgarismy v korespondenci přátel , v nichž evidentně si Marx vědomě zasiláčtil v přítomnosti bodře hrubého německého povozníka ) - nezřídka ze svých původních postojů slevoval a v Kritice Goth . programu přiložil ruku až i k osudným koncepcím socialistického kolektivismu , pseudorovnosti co do pracovní povinnosti a k nepropracované , ve vágnosti ponechané tézi o diktatuře proletariátu , a demokratickém centralismu , která po Pařížské komuně <měla už být vypracována> hlouběji a perspektivněji . Svoboda člověka byla Marxovi nejdůležitějším , resp . samým vlastním cílem socialismu .

<doc S|NOV|1995|durych>Melancholie , ale úměrná ženskému půvabu zámku , vystaveného z hořického pískovce . Park <má ohradu zděnou a je obklopen> dosti velikými zahradami

30

užitkovými , které jsou ohrazeny jen plotem . Mezi parkem a zahradami jsou jednotlivé přístavky a domky .

<doc S|NOV|1995|durych>Aby pak sousedé mocí k povolnosti přivedeni byli , dožádal se přítomnosti hejtmana skalského Jiřího Hollana a za jeho přítomnosti sousedům na radnici nový list výsadní předčítal . Pak dodal , aby to bez odporu přijali , poněvadž dřívější privilegia Šlikova už platnosti <nemají , byvše jim dána> osvědčeným a na hrdle trestaným odbůjcem . Nato nastala rozprava dosti dlouhá , za které se zkoušely různé způsoby a prostředky umění řečnického a přesvědčovacího .

<doc S|NOV|1995|durych>Dle dohadů byli mezi nimi i Svoboda a Tázler . Jejich vězení trvalo prý několik neděl a zatím se na jedné straně odhodlala obec k dalšímu předkládání různých žalob a spisů , na druhé se pánům místodržícím v Praze rozleželo v hlavě , že by původci turnovského odporu proti hraběti a komisaři , zvláště pak Václav Svoboda , který prohlásil , že by Turnovští všichni za jednoho a jeden za všechny státi hotovi byli , <měli býti odměněni> arestem a pouty . A tak dne 17 . října přijela komise ještě vznešenější , povolala si obec na pivovar a nejzajímavější výjev z jejího dosti rušného úřadování toho dne líčí Jiří Kristián Josef Vejrych ve své Kronice turnovské těmito střízlivými a věcnými slovy :

<doc S|NOV|1995|durych>Sedmnáctý den byli puštěni v pět hodin v noci a měli hned v noci jíti k p . krajskému . Když tam přišli , <měli sobě poručeno> jíti k panu hraběti poděkovati z arestu . A když tam přišli k panu hraběti , byli předvoláni a byli všichni zejména zapsáni , aby šli s Pánem Bohem domů ;

<doc S|NOV|1995|durych>" Dne 7 . februaris dostali jsme odpověď od krajských , tj . skrze jejich ruce od císaře pána desizí takovou , že jsme ode všeho odmrštěni a že se nám nezabraňuje k milostivé vrchnosti nebo k Jich Milostem nebo kam jinam ucházeti a žádat o milost . A ti naši sousedi že se nemají déle než tři dny ve Vídni zdržovati a že <mají do želez býti vzati> a do jistého města dodáni býti . A my jsme odpovídali , že ve všem rešpektu Jeho Milosti císařské poručení přijímáme a že žádáme míti lhůtu , až naši sousedi budou z Vídně doma . "

<doc S|NOV|1995|durych>Pulmistr , že o nich neví ; druzí páni taky , že o nich nevědí , že to <má primas a písař sobě svěřeno> . Písař na dvě neděle předtím odešel pryč , nechal klíče ode dveří u Jana Subitana .

<doc S|NOV|1995|durych>Když sousedův nemohli na rathouz dostati , poroučeli ženám všem , i těm , které měly své muže v arestu , a malým dětem , aby se na místa svých otcův podepsaly . A <měli na ně uchystány> špic , pruty ; chtěli je mrskati , i manželky jejich . "

<doc S|NOV|1995|durych>Oni pak měli hosti sezvané ; teprva jim děkan skázal , že je nesmí oddati , že <má od pulmistra zapověděno> . Oni pak svatbu drželi , jako by byli oddáni . "

<doc S|NOV|1995|durych>Samohel Klofec , Jiřík Kratochvíle , Jan Vitacius čtvrt léta arestem stíženi býti mají ; Václav Hrachovec dvě neděle arestem , Václav Vejrych čtyry neděle stíženi býti <mají a jiní všichni člověčenstvím poddáni> že jsme ; a to pro tu příčinu , že jsme do takové poddanosti přišli , že jsme měli císaři pánu naše privileje složiti , a že jsme je nesložili , jak obec krajským připověděla , dříve než na nás s vojáky přišli , a že nakonec abychom naše privilegia hleděli složiti p . krajskému nebo p . hraběti , že je sám pan hrabě císaři pánu odveze .

<doc S|NOV|1995|durych>Potom na ty ubohé vězně přišlo . Jan Vitacius pravil , že to nebylo poručeno od císaře pána , aby <měli v řetězích a poutech sevřeni> býti . Na to slovo hejtman vyletěl a pravil mu , že zasloužil pro to slovo , že bude viset , že nebude pokoj , až je pověšejí jako ty kluky rebelantské , jim pravil .

<doc S|NOV|1995|durych>" 19 . března ve Vídni dvě ženy , které byly vyslány na místě těch sedmi mužů svých , zase o milost znovu se ucházely . A když císař pán dal výpověď Turnovu , ony <měly na českou kancelář odkázáno> , že dostanou resoluci . Oni jim ji nechtěli vydat .

31

<doc S|NOV|1995|durych>Jeho nařízením rychtářové přinuceni , aby s pouty po kontribuci chodili a podle zprávy Vejrychovy : " kdož byl jakoukoliv maličkost dlužen , 1 zl . , dva nebo tři , hned spoután a do šatlavy vržen býti <měl , jeho pak nábytek prodán> byl " . O nedbalosti dřívější městské správy svědčí to , že nejen sousedé neplatili kontribuci , nýbrž i město zadržovalo platy .

<doc S|NOV|1995|durych>Tím se tedy za rok , týden a den po smrti primátorově dostal dům do rukou cizích . Není známo , proč se nedbalo poslední vůle , podle které <měl být cizímu prodán> za 1400 zl . Tato smlouva však neobsahuje zmínky o rolích , přikupovaných k domu .

<doc S|NOV|1995|durych>O této pohromě se v Práškově knize čte toto : " Posledního roku války sedmileté jakýsi Žid Dismas postižen byl , že ukradl 13 zl . , i byl za to odsouzen k smrti provazem , mrtvola jeho pak <měla ještě býti kolem probodena> . Dříve ještě než ubohý Žid zadost učinil přísnému nálezu soudnímu , byl pokřtěn a hned nato popraven .

<doc S|NOV|1995|durych>Jistě se nelze domnívat , že sousedé nevěděli , co dělají . Ten Žid se dal pokřtít i <měl mu být darován> život už jen proto , aby se v očích Židů svátost křtu nezlehčovala . Ale byly tu dvě věci , které zatemňovaly mysli sousedů .

<doc S|NOV|1995|durych>Ferdinandu Richterovi , c . k . setníku m . s . , majiteli velkostatku Humburk , atd . Mimo krátký úvod , prozrazující na začátku trochu zanícení a obrazotvornosti , ale zakončený závěrem nezbytně vlasteneckým , jehož působivost <má být zvýšena> odlišným písmem , obsahuje kniha čtyři obšírné kapitoly , které těžko lze nazývat cestopisnými kresbami . První z nich obsahuje celých šestnáct dosti velkých stran úplně obchodnického doporučení sedmihorských lázní .

<doc S|NOV|1995|durych>Roku 1894 se teta Zdeňka Žabková provdala za hradeckého šikovatele hudby Václava Wanda . Už tehdy strýc Krušina věděl , že <má být povýšen> na pokladníka a v této hodnosti přeložen na harrachovské panství žinkovské u Nepomuku . Také snad už předvídal , že se sám po pětiletém manželství dočká svého vlastního dítěte , i tázal se otce , co s hochem .

<doc S|NOV|1995|durych>Vejměnku udělal si otec kromě bytu , aby mu osíval syn 2 věrtele žita do úhoru , 2 záhony přediva , a konečně si vymínil krávu . R . 1729 <měl již Jiří Žabka grunt vyplacen> . Po něm seděl na gruntě jeho syn Karel , který zemřel roku 1787 , a po něm ujal grunt syn jeho Václav za 600 zl .

<doc S|NOV|1995|durych>Protože už nebožtík Raab složiti musil 7 kop , " z ohledu těžkejch let se tento k tomu nenutil " . Suma 98 kop míš . <měla být rozdělena> mimo jiné sirotkům po nebožtíku Raabovi : Janovi , Josefovi , Juditě , Václavovi a Gottfriedovi . Dále vzal Vaňhal z Raabových dětí sobě za vlastní Mařenu a Antonína .

<doc S|NOV|1995|durych>Nový hospodář měl bratra Antonína a sestry Ludmilu a Mařenu . Každý z nich <měl uděláno> 7 kop . Poněvadž matka odstupujíc nenechala při živnosti dvě krávy , byl povinen nový hospodář každé sestře odstavit jalovici , a dokud by to nemohli dáti mezi lidi , též vyhlídati .

<doc S|NOV|1995|durych>" . . . vyhledalo se z předešlých kněh purkrechtních , kterák léta 1706 , dne 2 Januarii , s ' jistou vůlej a viedomím ' milostivé vrchnosti ujal ten grunt Jan Wanhal od tchyně své Kateřiny , vdovy po nebožtíku Janu Davidovi Raabovi i se zlepšením za 98 kop míš . " Tato suma <měla být rozdělena> mimo jiné sirotkům po nebožtíku Raabovi : Janovi , Josefovi , Juditě , Václavovi , Gottfriedovi . Dále vzal Vaňhal sobě za vlastní z Raabových dětí Mařenu a Antonína .

<doc S|NOV|1995|durych>Tehdy začala chřadnout , uklidila se do výminku s oknem do dvora a posledních pět let svého života už většinou proležela , nemohouc se postavit na nohy . Pak byl lubenský statek prodán pro dluhy lidem cizím , ona pak na něm zůstala jako

32

úvazek až do pozdního podzimku roku 1898 , kdy už cítila smrt a dcera si ji musila volky nevolky převézt do svého nového bytu v Hradci Králové , kde <neměla ani jedna ani druhá ustláno> na růžích . Dali jí tam postel do kuchyňky , ze které vedlo jediné okno na schodiště , takže tam bylo stále šero , a tam ležela , někdy něco potichu vyprávěla , ale na nic si nenaříkala .

<doc S|NOV|1995|durych>Roku 1885 byl přičiněním dr . Štolby založen Okrašlovací spolek . Kolem kostela <měl být vštípen> malý ozdobný park , ve městě se měla vysázet stromořadí a podél všech domů se měly zřídit dlážděné chodníky . Třebas to bylo pěkné a jistě i moudré , narazilo to právě tak jako stavba dráhy na odpor staromilců , kteří Okrašlovacímu spolku vytýkali , že " chce z Nechanic udělat Paris , aby se těch cizích sem ještě více nahrnulo " .

<doc S|NOV|1995|durych>Asi to už znala . A tak její Jakoubek , třebas <neměl ustláno> na růžích , neměl ustláno ani na trní . Ve škole se naučil číst a psát , pak se dostal na hory , vyučil se důlním tesařem a mohl nosit hornickou čapku a perkytli .

<doc S|NOV|1995|durych>Asi to už znala . A tak její Jakoubek , třebas neměl ustláno na růžích , <neměl ustláno> ani na trní . Ve škole se naučil číst a psát , pak se dostal na hory , vyučil se důlním tesařem a mohl nosit hornickou čapku a perkytli .

<doc S|NOV|1995|durych>Pocházel z bohaté litoměřické německé rodiny , donedávna byl aktivním důstojníkem , a když se jeho rodičům zdálo , že ten stav neprospívá rodinnému majetku , opustil službu vojenskou , a poněvadž se k ničemu zvláště nehodil , nastoupil službu u dráhy , kde se vyznamenal tím , že zavinil srážku nákladních vlaků . <Měl být propuštěn> , jeho otec však raději za něho zaplatil celou dosti vysokou škodu , i dali ho pak do pokladny , kde prodával lístky . Jeho otec ho potrestal tím , že ho navždy vyloučil z dědictví ve prospěch jeho potomstva , ale byl to trest snesitelný , neboť podílu z nájemného a úroků se to netýkalo .

<doc S|NOV|1995|durych>Babička Pilousová pobývala u dcery Pepy nejprve v Karlových Varech , pak v Kadani . Tam bylo o ni postaráno nejlépe , třebas spíše než na růžích <měla tam ustláno> na kopřivách . Franc jistě byl dobrák .

<doc S|NOV|1995|filkozpe>" Slyšte , slyšte ! " " Chtěl bych proto navrhnout , ehm , tedy navrhnout , nikoli nařídit , rozumějte mi dobře . . . nikdo <nemá být nucen> . . . konečně jsme všichni dospělí . Muži světa a tak dále . . .

<doc S|NOV|1995|filkozpe>Před jeho královskou výsostí kancléřem kráčeli pedelové , kteří nesli stříbrem vykládaná žezla . Princ <měl nádherný baret a byl oblečen> do černozlatého taláru , za ním šlo páže , nesoucí vlečku jeho oděvu . Pak následoval proktorův pomocník v modrémh stejnokroji , ozdobeném řády a čestnými odznaky .

<doc S|NOV|1995|filkozpe>Tímto způsobem byli představeni a na čestné doktory promováni sir John Arthur Makefield - Prentice , lord George Frederick William Campbell Stuart , paní Felicie Angelsea Cornwallová a reverend Stanley Otis Stanley . Ještě <měli být představeni> tři další kandidáti . Vicekancléř si všiml , že kancléř lehce poťukává nohou o zem , neboť chvalozpěvy , které řečník zpíval , abychom to popsali delikátně , byly velmi , velmi únavné .

<doc S|NOV|1995|filkozpe>musel se připsat fungování obrovského neosobního soukolí světa , v němž mi stejně klidně mohla být přidělena role pouhé lovkyně myší v zapadlé vesnici nebo ve vysušeném podkroví Pembroke . A zde byla <má pýcha zraněna> podruhé : vzdor veškerému ostrovtipu jsem neměla žádné záruky , že dosáhnu toho , čeho jsem dosáhnout chtěla ; tak málo jako by mohl můj ostrovtip dopomoci k takové proměně světa , jaká by podle mne byla žádoucí .

<doc S|NOV|1995|filkozpe>Této druhé teorii dávám přednost , neboť první teorie připouští některé nepříjemné odvozeniny . Bylo by mi líto , jestliže jsem Vás nudil , neboť <mám sklon - řečeno> s Disraelim - sledovat zpětně parostroj až ke konvici na čaj . Váš oddaný

33

<doc S|NOV|1996|saroyan>Každý člověk se právem ptá Boha , proč si se sebou neví rady , proč má takovou zapeklitou smůlu . Když už nebylo dovoleno vybrat si rodiče , <mělo by mu být aspoň dopřáno> vybrat si lidi , s kterými musí během svého života jednat , ale i to mu bylo odepřeno . Nemůže si vybrat ani rodiče , ba dokonce ani to , aby ho například nepovolali na vojnu .

<doc S|NOV|1996|saroyan>Co spolu sdílíte , je určitá noblesnost , účast a shovívavost , ani ne tak k sobě navzájem , ne tolik každý z vás k tomu druhému , jako spíš k nepojmenovaným lidem ve vašem životě , kteří jsou hloupí , špatní , nepoctiví , krutí a celkem vzato lidští . A tak zatímco vás nějaký vehikl unáší spolehlivě tam , kam <máte namířeno> , mluvíte spolu , říkáte věci , s kterými byste se nesvěřovali nikomu jinému , a víte , že všechno , co říkáte , ten druhý chápe a nezneužije to proti vám , a pak , když vehikl dorazí na místo , podíváte se na sebe , usmějete se a řeknete si sbohem , mějte se dobře , a jdete dál , a to je ono , a vy nelitujete , že je po všem , máte radost , že to tak dopadlo . Zažil jsem hodně takovýchhle seznámení - doslova stovky , ale nejradši si vzpomínám , jak jsem se v lednu roku 1929 vracel z New Yorku do San Franciska , poté , co se mi nepodařilo dobýt to veleměsto ztečí , poté , co jsem ve svých přesně dvaceti letech nezahájil svou dráhu spisovatele .

<doc S|NOV|1997|kraldama>Měl by sis pospíšit , jinak žádné pokoje nezbudou . " <Měl trochu vypito> a přisál se na její teplou šíji . Docela laskavě ho odstrčila a řekla :

<doc S|NOV|1997|kraldama>" Nebo třicet čtyři . Každopádně by <měla být okamžitě převezena> na swistockou kliniku , kde jí mohu zajistit přiměřenou léčbu . " " Ano , hned to zařídím , " řekl Dreyer .

<doc S|NOV|1997|kraldama>Nedělej ze sebe pitomce . Dneska <mám pro nemoc zavřeno> " ( další rozkošný eufemismus ) . Přitáhla si ho k sobě za krk ;

<doc S|NOV|1997|kraldama>Třeba celý její půvab tkví právě v tom , že je tak chladná . Ostatně pocit skutečného štěstí by <měl být provázen> mrazivým chvěním . A ona je právě tím mrazením .

<doc S|NOV|1997|kraldama>Na několik dní jako by se uchýlila do nejodlehlejších pustin své duše probrat své chyby a načerpat síly , aby se mohla vrátit ke svému úkolu očištěná a nedopustila se už dřívějších omylů . Promyšlené kombinace , složité detaily , falešné zbraně - - to všechno <mělo být opuštěno> . Od této chvíle bude jejím mottem : jednoduchost a obyčejnost .

<doc S|NOV|199f|taussig1>Jestliže tak rychle neučinil , pomohly mu k tomu rány holemi : " Přiznávám se , že jsem vinen ! " Nakonec vyzval soudruh komisař přítomné , aby zvednutím ruky vyslovili souhlas s tím , zda bývalý starosta , vykořisťovatel Děkova , <má být pověšen> . Hřmotné " ano " bylo jednohlasné .

<doc S|NOV|199f|taussig1>" Jaks na to přišel ? " " Protože strýček <má být pochován> v takové ubohé rakvi ! " Teta Anna vysvětlila Bennovi podle obyčeje Izraelitů má být takováhle a že plní jenom poslední přání zemřelého strýčka .

<doc S|NOV|199f|taussig1>Další vzpomínka se týká Lysé nad Labem a je zcela jiného druhu , i když také zde základním motivem byl jeho citový vztah k mladé dámě , již zmíněné atraktivní Nataši , vychovatelce malé Elišky Rubešové . Nataši bylo tenkrát asi 18 let , měla bezvadnou postavu , lýtka jako baletka a mandlové černé oči , stejně tak jako vlasy , které <měla rozčesány> na pěšinku a hladce dozadu stažené do culíku . Benno se do Nataši zamiloval až po uši , psal zamilované básně plné mladistvého vytržení , které strkal pod polštář , kde je objevila služka a samozřejmě je ihned doručila Nataši .

<doc S|NOV|199f|taussig1>Není za ně žádná protihodnota . Továryš Kraus nahradil slovo peníze nadějí na návrat do Čech , nepoddal se osudu , podle nějž by <měl být odsouzen> stejně jako ti druzí na Volze - nedopřál si ani jedné volné hodiny ! Plánoval a konstruoval ,

34

kombinoval žací stroj s mlátičkou , aby nebylo nutné posekané obilí skladovat , aby se snížily nároky na práci a ztráty způsobené počasím .

<doc S|NOV|199f|taussig1>Po krátkém výslechu na policejní stanici jim vystavili prozatímní doklady k návratu do Čech . Že by v české vlasti <měli na růžích ustláno> , to ne . Jedna hospodářská krize stíhala druhou .

<doc S|NOV|199d|obraz>Vlastně věřím . . . " poopravil jsem se , " vím to . <Mám to potvrzeno> . Z předminulého týdne . . .

<doc S|NOV|199d|obraz>Oni měli být pány , my měli být otroci . Oni měli vládnout nám a Evropě a my <měli být zničeni> . Oni byli . . . " a z opatrnosti jsem řekl dost nejasně , ba spíš než řekl , si to myslil : " . . . byli nadřazenou rasou , nadlidmi , my méněcennými podlidmi .

<doc S|NOV|199d|obraz>Hitlerovi na protektorátních Němcích velmi záleželo . Tito Nměci totiž znali české lidi , české poměry , českou řeč , byli německým živlem v národě , který <měl být zničen> . Všude měli přednost , dostávali výhodná místa , vysoké úřady , vedoucí postavení .

<doc S|NOV|199d|obraz>A pak mi řekl ještě něco : " Prosím tě , nemluv . Kdyby <měl být zatčen> tvůj otec anebo dokonce ho už gestapo zavřelo , bys snad , doufám , takhle nemluvil . Nestačí ti , že ti vyhodili ze školy tři tvý židovský spolužáky ? " . . . což ovšem byla pravda . "

<doc S|NOV|199d|obraz>Takovou smrt mají třeba oběti , které jsou náhle zastřeleny . Mohou být mezi nimi i lidé , kteří si tak lehkou smrt ani nezaslouží a ti by pak <měli být předtím trochu trápeni> . " Chtěl mě zas přerušit , hleděl jsem na něho pozorně . . . chtěl snad namítnout něco o sadismu , ale nedopřál jsem mu času .

<doc S|NOV|199d|obraz>" Všechno , " opakoval zamyšleně a jako by nevěřil , " a co ta vaše přísaha z Ondřejova ? Ta , která <měla být překryta> přísahou při vstupu Martina do hájot ? Ta připomenuta nebyla , když tohle byla vaše poslední schůzka . . . " řekl a já mu opět musil dát v duchu za pravdu .

<doc S|NOV|199d|obraz>Zde v Drážďanech , když toho 14 . února strašný nálet nepřestával , " řekl Romuald , " začali mnozí lidé ve chvilkách přestávek opouštět sklepy a prchat ven . Martin byl ovšem jeden z prvních , protože představa , že by <měl být někde zaživa zazděn> a zasypán , byla pro něho šílená . Toho se opravdu nesmírně bál .

<doc S|NOV|199d|obraz>Vím , proč jste to dělal , pane Potocký , pro jejich krásné oči ne . <Měl - li být nasazen> na práci do říše čtyřicetiletý redaktor nakladatelství , protože vám nechtěl tisknout povídku , to vzbudit lítost ve vás nemusilo . Ale že jste chtěl vědět , kolik bude v čase co možná krátkém k dispozici pro bombardované Německo šestnáctiletých a sedmnáctiletých českých hochů , kteří vám nikdy neublížili a kterými se napojí pracovní síly nacistické bestie , to volalo do nebe a vaším svědomím pohnulo tak málo , jako byste počítal v drůbežárně , kolik už dorostlo kuřat , která mohou jít pod nůž .

<doc S|NOV|1993|koule>" Ano . " " Kosmická loď <nemá posádku , ale je vybavena> mechanickýma rukama , které jasně slouží k zachytávání předmětů , které potká . Takže si tuhle loď můžeme představit jako obrovskou verzi automatické sondy Mariner , kterou jsme poslali v sedmdesátých letech na Mars , aby tam hledala život .

<doc S|NOV|1993|koule>To přesně tvrdím já . " " V každém případě naše kosmická loď - robot se podle nějakých kritérií , které <má vložena> někde v programu , rozhodne , že ta koule je zajímavá . Automaticky ji chytí tady do téhle veliké mechanické ruky , vtáhne ji do lodi a přiveze ji domů . "

<doc S|NOV|1993|koule>Usmála se . " O tom <nemám povoleno> hovořit . " " Zase ten neproniknutelný úsměv ? "

35

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Siona věděla , kam půjdou . D - vlci <měli dovoleno> sežrat cokoli , co v Zapovězeném lese uloví . Všichni to věděli .

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Idaho se dozvěděl , že Tleilaxané připravují nového Duncana , dalšího gholu vytvořeného podle zadání Božského imperátora . Tento Duncan se obával , že po skoro šedesáti letech služby <má být nahrazen> . Zkázu Duncanů vždycky rozpoutalo něco takového .

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Pokud jde o toho člověka z Gildy , který nás varoval , pošli mu osobně deset gramů koření . A naše kněžky na Giedi Primě by <měly být upozorněny> , že je tam někde skrytá zásoba melanže , patrně starý harkonnenský kontraband . " " Co s ním mají udělat , až ho najdou , Pane ? "

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Změna pořadí audiencí nebylo nic lehkého , ale Moneo si už zvykl na nepředvídatelné změny v průběhu Slavnosti . <Měl připraveny> plány pro každou představitelnou eventualitu . " Pořád ještě žádají o stálé vyslanectví na Arrakis ? " pokračoval Leto .

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Když teď Moneo pochodoval vedle Božského imperátora cestou do Onnu , musel připustit , že o těch jiných zlech se skutečně naučil dost . Věděl , že pro většinu poslušných obyvatel Impéria leží takové znalosti , které <má on , ukryty> hluboko v Ústní historii , v mýtech a podivných historkách vyprávěných občas šílenými proroky , kteří se tu a tam vynořili na některé planetě a strhli za sebou pár krátkodechých následovníků . Ale já vím , co dělají Rybí mluvčí .

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Nevyhnutelně musí existovat víc než dost slov . Ve své úžasné paměti je <máš zaznamenána> dokonce už teď . A jednoho dne budou objeveny moje deníky - další slova .

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Idaho se podíval Letovi přímo do očí . " <Má to povoleno> . " " Vy Atreidové jste se vždycky považovali za součást historie . "

<doc S|NOV|1996|bozimedu>" V běžné galaštině existuje dvacet osm různých slov pro melanž . Popisují ji podle toho , k čemu <má být použita> , podle ředění , podle stáří , podle toho , jestli byla získána poctivou koupí , loupeží nebo dobýváním , jestli je to věnný dar pro ženu nebo pro muže , a ještě mnoha jinými způsoby ji jmenují . Co z toho vyvodíš , Moneo ? "

<doc S|NOV|1996|bozimedu>" Iksané uvažovali o výrobě zbraně - toho typu , jako byli lovci pátrači , samočinná smrt s myslí stroje . <Měla být navržena> jako samozdokonalující se přístroj , který bude vyhledávat život a tento život rozkládat na neorganické látky . " " O tom jsem neslyšela , Pane . "

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Proto podávám poučení o tyranii tím nejlepším možným způsobem - příkladem . I když tato slova čtete po dlouhém čase , <má tyranie nebude zapomenuta> . Má Zlatá stezka se o to postará .

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Leto vycítil vyčkávavou vnímavost . <Mělo tu být řečeno> něco , co bylo určeno jen jejím uším . Ať to je cokoli , bude naslouchat a její odpověď vzejde ze studnice jejích vlastních pohnutek .

<doc S|NOV|1996|bozimedu>Byla to myšlenka , která si říkala buď o smrt , nebo o hédonismus . <Měl pocit , že je naboden> na kůl náhody a že ho ze všech stran popichují a dráždí nepřátelské síly . Mladá poselkyně v úhledné modré uniformě znamenala jen další podráždění .

<doc S|NOV|1996|bozimedu>" Zaznamenává je iksanský přístroj . <Mají být nalezeny> ve vzdálené budoucnosti . Přimějí lidi k zamyšlení . "

36

<doc S|NOV|1996|bozimedu>" Ty a . . . Duncan Idaho <máte být ubytováni> společně . " " Rozkaz mého otce ? "

<doc S|NOV|1996|ledsyn>Prezident se zamyslel . , , Jestli mě paměť neklame , <měl být počat> během cesty tvého otce Liena Raga a otce Petra před třinácti lety . Vypravili se tě hledat , tebe a Yeuze .

<doc S|NOV|1996|ledsyn>Přitom myšlenky těch tří mužů byly zmatené . Jen si ho prohlíželi a v duchu porovnávali jeho podobu se stovkami podezřelých , které <měli zaznamenány> v paměti . , , Hledal jsem vás , chci zkontrolovat váš pas .

<doc S|NOV|1996|ledsyn>Napsal o tom sérii článků , ale většinu z nich tehdy neotiskli . . . Příliš se v nich věnoval jakémusi Eriksonovi , byl to fyzik a údajně <měl být Metaři popraven> . Našli ho však živého kdesi v Afrikánii , kde taky zemřel přirozenou smrtí někdy kolem roku 2330 .

<doc S|NOV|199f|kalib>Tudíž nedělat nic znamenalo pomáhat jí . Jenže on <měl zapovězeno> nedělat nic , ale pomáhat by znamenalo plést se - Donald bojoval s chvěním ve svém pozitronickém mozku , který se snažil vyrovnat se stejným rozporem , jaký zahubil Daabora 5132 . Donald věděl , že úpravy , které má jako policejní robot , zaručují , že tu epizodu přežije , ale přesto nebyla o nic příjemnější .

<doc S|NOV|199f|kalib>Ohromilo ho , když si uvědomil , že má zaťaté pěsti . Rozevřel je a pokusil se kráčet tak , jako by věděl , kam <má namířeno> . Předchozího večera si Alvar Kresh dal jehličkovou sprchu , aby ho uspala .

<doc S|NOV|199f|kalib>S malou nadějí na rychlé rozuzlení a se vším taktem , který měl k dispozici , došel Horatio k opačnému konci haly a vmísil se do debaty . O patnáct minut později se hádka o to , který náklad <má být naložen> dřív , konečně vyřešila . Přitom se celá záležitost dala ukončit v patnácti nanosekundách .

<doc S|NOV|199f|kalib>Takové databanky rozhodně nemají sloužit jako slovníky běžných termínů . Byla by to zbytečná práce , když takové věci mohou a <mají být vloženy> do robotího mozku během výroby . Co je to za zvláštního robota ?

<doc S|NOV|199f|kalib>Nejen o její první přednášce , ale také o tom záhadném vzpurném robotovi Kalibánovi , a také se prudce šířily fámy o usedlickém spiknutí , které má poškodit roboty . Nekonečné byly i spekulace o tom důležitém oznámení , které <má být dnes učiněno> . Celé město si šeptalo , celé město bylo plné neuvěřitelných historek - většinou zcela nesprávných .

<doc S|NOV|199f|kalib>Bylo úplně jedno o co . Detaily přepravy robotů do Limbu , čas , kdy <má být celý projekt oznámen> veřejně , způsoby najímání Usedlíků a Vysídlenců pro projekt . Jak mohly , tak se poštěkaly .

<doc S|NOV|199f|kalib>Ale v tom baráku je všechno slyšet . Myslím , že se pohádaly kvůli tomu , kdy <má být veřejně oznámen> projekt nových zákonů a jestli se má hned spojit s projektem Limbus . To už jsem mockrát slyšel z obou stran , takže jsem tomu moc pozornosti nevěnoval .

<doc S|NOV|199f|kalib>Ani jsem nevěděla , jestli ho chci zničit nebo zachránit . Ale čím víc jsem o tom přemýšlela , tím mi bylo jasnější , že se mi nelíbí představa , že by <měl být chycen> a popraven jenom proto , že je takový , jakého jsem ho udělala . Jestli zemře , bude to proto , že já jsem spáchala zločin a vytvořila jsem ho .

<doc S|NOV|199f|kalib>Jestli zemře , bude to proto , že já jsem spáchala zločin a vytvořila jsem ho . <Neměl by být trestán> za moje zločiny , a přitom přesně tohle se stane , když nedostanu to povolení . " " Z toho , co vím já , všechno pořád ještě ukazuje na to , že na vás zaútočil on .

37

<doc S|NOV|199f|kalib>On je první robot stvořený ke svobodě . A za ten zločin <má být pronásledován> a zničen . Tvrdím , že jestli nás svoboda jiných děsí natolik , že je musíme zabíjet , tak si nezasloužíme svobodu ani my sami - a dlouho si ji také nezachováme . "

<doc S|NOV|199f|kalib>Odesílám vaše příkazy . Ovšem moje dosavadní příkazy mě nutí připomenout vám , že s každým zásadním pokrokem ve vyšetřování <má být seznámena> Tonya Weltonová . " " Pošleme jí ráno zprávu .

<doc S|NOV|1962|ditasax>Chtěla teď jít prodat fólie a pořídit si něco na sebe a doplnit spíž , vyrobenou z bedny továrny Phillips pro potřeby celého pokoje , zbavit se zlata a být na tom zase i v duchu stejně jako všichni ostatní . Nezeptala se ani , kdo to organizuje , a upnula se v duchu na Herberta Láguse , který jí už dva pátky za sebou , kdy sem přišel , předčítal dopisy strýce Sallyho , jako kdyby do toho všeho emigrantského podnikání <měla být zasvěcena> víc než od začátku do konce , a na D . E . Hupperta , který byl stejně tak jako pan Gottlob , nápadník Lízy Vágnerové , funkcionářem Mezinárodních modrobílých při zmíněném Světovém kongresu židovské mládeže . Tváří v tvář jim všem znamenala pro ni tato možnost nové sebevědomí .

<doc S|NOV|1962|ditasax>" Thank you , " řekla anglicky . Usmívala se zvednutými koutky a plavá kadeř , spadající do čela bez vrásek , nad modrýma jasnýma očima , ponechávala v D . E . otázku , jak uspořádat ještě před jeho a před jejím odjezdem ( neboť <měl namířeno> s Mezinárodním modrobílým na studentský sjezd do Paříže ) automobilový výlet , opakující , co už se jednou stalo . " It is possible to invite you . . . " - " Today . "

<doc S|NOV|1964|zbabelci>" U Mesršmitů bylo vzbouření . Dělníci zastavili práci a chtěli <mít přidáno> . " " Páni ! " řekl znovu Harýk .

<doc S|NOV|1964|zbabelci>" Páni ! " řekl znovu Harýk . " Hitler je po smrti , rajch hoří a mesršmitský dělníci <nemaj jiný zájmy než dostat přidáno> . " " To voni z recese .

<doc S|NOV|1964|zbabelci>Proč to nespustěj ? Kdyby dali rozkaz a ozbrojili těma zbraněma , co jich <maj v magacínu nasráno> , všechny chlapy v pivováře , mohlo být nádraží jejich . Nojo .

<doc S|NOV|1964|zbabelci>Brčáloví mužíci měli mongolské tváře a splývavé mroží vousy a táhli jen tak , většinou bez ranců , a byly jich spousty . Každý <měl na zádech bílým vápnem namalováno> S . U . , , Sowjetunion ' uvědomil jsem si . Byli to zajatci z východní fronty .

<doc S|NOV|1964|zbabelci>Šel jsem rychle podél stěny . Zběsilá střelba z města se blížila a pod nohama jsem <měl naseto> odhozených zbraní . Podivil jsem se , co jich už Němcům sebrali .

<doc S|NOV|1964|zbabelci>Praporů visela všude záplava . Obchody <měly zavřeno> jako v neděli a ve výkladech všelijaké skupinky z Masaryků a Benešů a vlaječek a barevných hadrů a kytek . Teď už skončila revoluce definitivně a já se loudal pomalu k náměstí .

<doc S|NOV|1968|durrell>Kopání rybníčků v pokročilém létě byla ovšem těžší práce , než jsem předpokládal . Ale konečně jsem <měl vykopáno> několik čtyřhranných jam s celkem slušnými okraji , a pár dní špláchání v lepkavé kaši překrásně korálově růžového cementu mě brzy osvěžilo . Do Leslieho steziček z pilin a hoblin se teď v celém domě protkával pozoruhodný vzorec růžových šlápot .

<doc S|NOV|1968|durrell>právě to bych rád věděl , " řekl Larry celý zoufalý . " Jaké z toho <máš potěšeni> ? Všichni jsou buď předpotopně zkostnatělí , nebo slabomyslní . "

<doc S|NOV|1969|milavra>JEDNA POTRAVINÁŘSKÁ FIRMA v Londýně provedla zkoušku s dětmi mladšími pět i let . <Mělo být zjištěno> , kterým lahůdkám dávají děti přednost . Na

38

velkém stole byly krémové polévky , drůbeží paštiky , bifteky , čokoládová zmrzlina a poháry s jahodami .

<doc S|NOV|1969|milavra>Lidi to ostře odsuzují . Bohužel , <mám to ověřeno> . " 5.54 . . .

<doc S|NOV|1969|milavra>Rostou křivě a narušují pevnost protézy . GIGANTICKÝ PROJEKT obrovského kanálu , jímž <má být vyrovnána> neustále klesající hladina Aralského jezera v sovětském Kazachstanu , připravuje početná skupina sovětských odborníků . Úbytku vody v jezeře má být zabráněno přílivem ze sibiřské řeky Ob .

<doc S|NOV|1969|milavra>GIGANTICKÝ PROJEKT obrovského kanálu , jímž má být vyrovnána neustále klesající hladina Aralského jezera v sovětském Kazachstanu , připravuje početná skupina sovětských odborníků . Úbytku vody v jezeře <má být zabráněno> přílivem ze sibiřské řeky Ob . DOBYVATELÉ

<doc S|NOV|1969|milavra>Takže laboratoř rozvoje to bude vyplňovat samozřejmě kolektivně veřejně . " 1 ) Ve společnosti vedete nebo posloucháte řeči o sexu : a ) bez zábrany b ) s mírným vzrušením c ) s rozpaky d ) s odporem " " Tak jedem ! " velí Kamilka a ťuká zlatým krejónem na piják , kde <má už rozpitým písmem předepsány> kolonky H ( Helena Secká ) , O ( paní Olga ) , E ( Evka ) a J ( já ) . Kamilka svou kolonku nemá - prý to už zná a kazila by hru .

<doc S|NOV|1969|milavra>A Madda mi pak povídala o své jediné skutečné lásce , o mladém Romanu Gráfovi , říkala mu " mý modrý blues " ona toho chlapce opravdu milovala a byl asi krásný , když měl jemné bílé ruce jako kněz a když zavezl Maddu do Karlových Varů , kde ve dne v noci v pavilónech ze skla a modrého kovu a pod ornamenty jak ze smetany tryská vzhůru teplá voda , která uzdravuje , a když oni pak usínali jak bratr se sestrou s rukama spojenýma - ale pak ho Madda začala mučit a možná je to takový zvláštní zákon skutečné silné lásky , že ti dva chtějí spolu prožít všecko , dobré i zlé , takový zvláštní zákon , který ty dva ukáže jednoho druhému v nejprudším světle , protože milovat se je poznat se a být spolu absolutně ve všem Madda se opila , smála se a plakala a vykládala mi o svém jediném muži nejstrašnější věci , jaké nebyly ani v té anketě Playboye , a já to všecko poslouchala a vrývala si do paměti , abych jednou uměla mému jedinému muži poskytnout všecko , co je láska mezi ženou a mužem , a je toho tolik , že je to příšerné a nádherné Tu noc jsem poprvé v životě šla spát nemytá , přirazily jsme si s Maddou kavalce k sobě a usínaly se spojenýma rukama jak dvě sestry , toho rozdílného mezi námi nebude asi tolik , že Madda nemá dobré vychovám a návyky , to není podstatné . ona za to ostatně sama ani nemůže , ale to hlavní máme asi společné . . . Madda usnula jak dítě a musela jsem ji pohladit po tváři , mně se ještě spát nechtělo , chtělo se mi myslet na mé dosavadní chlapce , na lounského Sebastiena Wintera , kterého jsem milovala , ale on se to nikdy nedozvěděl a zemřel hroznou smrtí , na pražského medika Edu , který jediný mě směl líbat na ústa , ale víc jsem mu nikdy nedovolila a tu noc , když jsme měli být poprvé spolu , jsem zůstala sama , stejně jako při maturitním večírku , kdy jsem <měla dovoleno> vrátit se až ráno , a to ráno jsem byla pokaždé tak šťastná , ta oběť , kterou stále přináším , jednou zazáří , můj muž mě bude mít čistou . . . a celou . Jaký asi bude ?

<doc S|NOV|1969|milavra>Sebastien byl krásný jako jeho patron v kostele , mluvil tichým hlasem a smutný úsměv nikdy neopouštěl jeho ztrápenou tvář . Janino dětinské blouznění . ostatně nikdy nevyznané , <nemělo dlouhého trván> í ( Wintrovi byli odhaleni jako křečci a nepřátelé lidu , ve výkladu na náměstí veřejně vyloženy stůčky látek . peníze a zavařeniny , které ukradli z vlastního obchodu a domu , všichni Wintrovi zatčeni a Sebastien po několikaměsíční převýchově pro špatnou pracovní morálku přeložen do cely kriminálních homosexuálů - ve věznici dobrovolně zahynul ) , ale předznamenala dívčinu představu o lásce . Jana věřila v čistotu a ve svou odměnu za ni .

<doc S|NOV|1969|milavra>" Ty ses zbláznil nebo co ? ! - " " Od prvního jsem <měl dostat přidáno> . Kde je to lejstro ? "

39

<doc S|NOV|1969|milavra>Nikdy není pozdě začít znovu Žijeme vedle sebe opatrně a úzkostlivě , jako bychom byli z teninkého a lehce tříštivého skla . začínáme spolu mluvit v co nejkratších větách , jen při nevyhnutelných příležitostech a jen o nejběžnějších věcech , každé sebeslabší potenciální možnosti případné neshody se vyhýbáme mořskou míli dříve , než by k ní mohlo dojít , a často je až komické , jak samou ohleduplností se zavíjíme každý do sebe jak šnek , který trne hrůzou , že by druhého šneka mohl něčím obtěžovat . Naštěstí je tu dítě , Yvetka je rozkošná a babička o ni svědomitě pečuje a je zde pak řada praktických věcí , o nichž je nutno se dohodnout , definitivně jsme se dohodli , že peněžní obálku " Švédsko " převedeme do obálky " A " , na naše auto <máme teď už uspořeno> přes dvanáct tisíc . Díky starostlivé babičce trávíme večery klidně a každý ve svém pokoji , Borek již zvládl perfektně angličtinu a pustil se do francouzštiny , já se naučila anglicky za necelý rok ( 7 .

<doc S|NOV|1969|milavra>Jde skutečně o zoologickou senzaci . Přitom kráva " <neměla mateřství vůbec plánováno> " , leč veterinář se při umělém oplodňování spletl . NEJVÍCE DĚTÍ přivedla na svět Němka Bernarda Scheinbergerová , která zemřela v roce 1907 ve věku 56 let .

<doc S|NOV|1969|milavra>Je mi totiž báječně . <Mám totiž vystaráno> . Zajel jsem s vozem napřed na Letnou do kavárny Bellevue ( třený rokfór , loupáček s máslem a dvě deci bílého burgundského ) a pak vesele stovkou až stopadesátkou podél řeky po proudu domů .

<doc S|NOV|1969|mundsto>Vždyť co ho k nim vlastně láká ? Představa teplého místečka , dveří , které <má otevřeny> . Představa , že se má o koho starat , nad kým bdít .

<doc S|NOV|1969|mundsto>Co vyplavila na hladinu , byly zbytky , proměněné v nejpodivuhodnější bytosti , a on poznal , oč jde . Jeho prostřednictvím <měli být zachráněni> ostatní . V hodině , která nadcházela , se stal - spasitelem .

<doc S|NOV|1969|mundsto>Je to smutné a těžké . Ale myslím , že bys <měl být trochu informován> a nedomnívat se , že v nevědění je naše síla . Proslýchá se , že nás všechny přestěhují na východ , kde si postavíme vesnice a tam budeme žít odloučeni od světa .

<doc S|NOV|1969|mundsto>Tak ta dnešní poslední věc bude hrozná , poběží mráz po zádech , uvažoval , nic si nezastíral , nenalhával , hleděl na to očima věcného člověka , ale věděl , že se v ní skrývá jistý spor . Jestliže se totiž jeho praktická metoda osvědčí , jak <má prokázáno> svými cviky , nikdy nemůže k poslední věci dojít , z čehož pak vyplývá , že se na ni připravuje zhola zbytečně . Bude - li však na ni přesto připraven , neobjeví se v něm ani stínek pochybnosti , i kdyby hrozila zdánlivě .

<doc S|NOV|1969|mundsto>Mohli by do takové kobky pouštět plyn , jsou to bestie , které přijdou i na věci , které by nikdy žádný normální člověk neudělal . Zkusí , jak drží gumový nástavec na plynovém kohoutku , a sáhne pod vařič , kde <má připraveny> sirky . . . Vybavil se mu pan Vorjahren , Bäckrovi , Radnitzerovi , Grünwaldovi , Hekšová , Kolb .

<doc S|NOV|1969|mundsto>Pan Theodor Mundstock dokončuje generální úklid svého bytu . Nemá nic , co by <měl vypůjčeno> a nevrátil . Všechno , co zde má , je jeho , všechno je - až na chanukový svícen a několik drobností po babičce - koupeno za poctivé peníze , které si vydělal za třicet let u firmy Löwy a Rezmovič , Konopí , provazy a nitě .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Opilý člověk šel podél náhonu a spadl do něho tak , že nohy mu zůstaly na jednom břehu , kdežto hlava se ocitla na druhém . A to znamenalo , že řit <měl hluboce pohrouženu> v ledové vodě . I poznal svou bezmoc a padla naň hrůza .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Dále tu má tatínek levné vydání Meyrinka a jiné věci neuvěřitelné tak , že se podivuju duši , která mohla stejně snídat filosofující literaturu jako ten nejplanější škvár . Duše syrová novostavba , která <měla být pevným obydlením teprve zpracována> , a nikdy nebyla , takže neuzavřenými okny i dveřmi protáhlo vše , co táhlo prériemi písemnictví . Tak se čte pouze v první generaci , tak očarovaně , jak četl on .

40

<doc S|NOV|1969|sekyra>To jsem však přijal lehce , protože jsem myslel hlavně na něj . Zdálo se mi , že by k jeho životu <mělo být vyřčeno> nějaké shrnutí , klíč , jímž by se všechno uzavřelo . Byl bych v té nouzi přijal číkoliv báseň , ale musela by v ní být věta : Můj otec postavil dům a umřel .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Vždy jsou to titíž : mají vůz a koně . Naprostá většina z vás nejsou tesaři , ale ti , kteří jsou , vědí , že tesařina je práce , při níž centimetrovou rychlostí postupujete s tesačkou po nezřetelné lince vedené po kmeni , modré oči <máte spuštěny> jako olovnici , aby svislá plocha byla opravdu svislá , a za tolik hodin tesání máte dům promyšlen do všech čepů . Před vaším duševním zrakem dokonce už visí na hambálku slanina , před vaším duševním zrakem může ten dům dokonce už předem vyhořet , stávají se případy ty i ony .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Vždy jsou to titíž : mají vůz a koně . Naprostá většina z vás nejsou tesaři , ale ti , kteří jsou , vědí , že tesařina je práce , při níž centimetrovou rychlostí postupujete s tesačkou po nezřetelné lince vedené po kmeni , modré oči máte spuštěny jako olovnici , aby svislá plocha byla opravdu svislá , a za tolik hodin tesání <máte dům promyšlen> do všech čepů . Před vaším duševním zrakem dokonce už visí na hambálku slanina , před vaším duševním zrakem může ten dům dokonce už předem vyhořet , stávají se případy ty i ony .

<doc S|NOV|1969|sekyra>STÁLE MÉNĚ UTRPENÍ U NÁS , mohly napsat noviny . Druhého dne bylo sedm lidí , kteří <měli nějaký hektar , propuštěno> ze závodu , aby si uvědomili , že naší matkou živitelkou je půda , a žádný průmysl . Pět tlampačů z umělé hmoty rachotilo nad střechami Tarandové .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Vzrušila mě tato tvrdost i věrnost a uvažoval jsem , má - li smysl . <Nemá jej , byl jí vzat> . Má však hodnotu .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Vešel do kanceláře , kde bylo asi deset lidí : tři za národní výbor , jeden za železničáře ze vzdálené železnice , dvě za Červený kříž , někdo za stranu a prokurátor ( za odborovou organizaci v budově okresního soudu ) . Poněkud v koutě u secesní šporkasy stál můj přítel z dětství Tonda , půlený zadek <měl pečlivě přikryt> uniformou . Hořák řekl :

<doc S|NOV|1969|sekyra>Šéf položil na pult papíry a řekl , že se teď nebude vyjadřovat k mému vystoupení , jelikož nechce na vážná slova , která byla zřejmě dlouho promýšlena , reagovat improvizací . Jeho prohlášení a hlavně formulaci , že <má slova byla zřejmě dlouho promýšlena> , nedovedl jsem si hned ohodnotit . Jenom na mě sáhl chlad .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Uklidnil se teprve po této mé větě : " Přicházím k vám jako člověk , jemuž služebně do celé věci vůbec nic není , ba <mám přímo zakázáno> ptát se na ni . " " Posaďte se , " řekla .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Po konferenci odebral jsem se na záchod . Nechtěl jsem se s nikým setkat , <neměl jsem připraven> způsob styku s kolegy po této události . Také jsem si trochu myslil , že první náznak tohoto způsobu má přijít z jejich strany a najevo by mně ho měli dát nějakým záměrným aktem , nikoli náhodnou improvizací , která vyplyne například jen z technické nutnosti vylézt z této budovy stejnou dírou .

<doc S|NOV|1969|sekyra>" Byl bych tě stejně volal , " řekl . " Slyšel jsem , že otázka , jestli ta dívka <měla pravdu , nebude zkoumána> nikdy , " začal jsem . " To přece není podstatné , " odpověděl .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Při čaji s chlebem a rybízovou marmeládou jsme se shodli , že není , a to nikde na světě , společenských mechanismů , jež by člověka oddělovaly od jeho možného neštěstí . Ba naopak , všecko jako by jenom čekalo vyjít občanu vstříc , kdyby mrknutím naznačil , že se chce dát zničit . - Pane premiére , jste lotr . - Pane , odpoví premiér , k výrokům , jimiž si můžete uškodit , <mám zakázáno> přihlížet . - Omlouvám se , pane premiére ! Vždyť se mi už samému zdá , že nemám pravdu .

41

<doc S|NOV|1969|sekyra>Jaký mi bude ? Pak odjedu a měl bych <mít podle svého propočtu znemožněno> vklouznutí do starých kolejí . Cestu do proklatých duševních močálů , kde lidi jen přemýšlejí , kdo jsou , zda smějí co chtějí , co ztratí když , co jim udělají když , tu cestu do třasovisek , kde se pochybuje o právu pochybovat , tu cestu měl bych najít zarubanou .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Nejmladší syn je domácí tvor , bojím se , že nezvedne zadek z domu , leda na vojnu , ale musí se mít kam vrátit . A nemohu špatně rozhodovat za syna prostředního , který studuje , nemá ponětí o věcech , a v době , kdy je začne <mít , nesmí najít branky zavřeny> . On měl mě také rád .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Na výmlatu pracovaly tu 4 kombajny , ale bořily se a bylo třeba táhnout je pásovým traktorem . Brigádníci odmítali pracovat , jakmile <měli něco vyděláno> , jelikož jejich závod jim mzdu doplácel . Každý jejich krok musil jsem hlídat , hlavně aby pytle s řepkou nezůstaly v noci na poli .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Šel jsem dlouhou chodbou a prohlížel čísla dveří , a tu jsem jej uviděl na konci , stál u okna a kouřil . Hlavu <měl ovinutu> jak moslim , vteřinu se mi zdálo , že jsou tu předpoklady k primitivní legraci . " Tys přišel , " řekl vážně , " tak tys přišel . "

<doc S|NOV|1969|sekyra>Dojel jsem do města , vystoupil z vlaku a šel na náměstí , kde stála u tabulek sada autobusů . Kráčel jsem podél jejich předků a díval se po bratrovi , který tam někde <měl být zasklen> . Byly tu vozy dvojího typu , starší a novější , starší jsem prohlížel jen ledabyle , a když jsem bratra spatřil právě v takovém , byl jsem dotčen .

<doc S|NOV|1969|sekyra>Psáno je dvanáct minut , ale trvá určitě dvacet . A krom toho <mám ji placenu> jednou denně , ale musím ji udělat třeba třikrát . Když nechceš , aby cestující žrali prach , musíš to udělat třikrát , a placeno máš jedenkrát , no ale to je princip . "

<doc S|NOV|1969|sekyra>Jak ani jinak nebylo lze , ihned se pustil za námi . " Chlapci , ide po nás , " řekla švagrová a <měla po celou dobu hlavu vyvrácenu> k zadnímu okénku . Naše strojovna duněla .

<doc S|NOV|1981|groteska>A myslím , že je teď stejně vhodný čas jako kdykoli jindy , abych řekl , že když jsme po Elizině smrti v marťanské lavině četli její poslední vůli , dověděli jsme se , že si přála být pochována na místě své smrti , ať už by k ní došlo kdekoli . Její hrob <měl být označen> prostým kamenem a do něho vyryta pouze tato informace : ZDE ODPOČÍVÁ BETTY BROWNOVÁ Ano , a byl to ten poslední specialista , který nás přijel vyšetřit , doktorka psychologie Cordelie Swain Cordinerová , kdo nařídil , abychom byli s Elizou natrvalo rozloučeni , abychom se , tak říkajíc , navěky stali Betty a Bobbym Brownovými .

<doc S|NOV|1981|groteska>Co stálo v těch spisech ? Vzpomínám si na postup kvadratury kruhu - a utopický plán , podle něhož <měla být v Americe vytvořena> síť uměle rozšířených rodin , a to tak , že by bylo každému úředně přiděleno nové prostřední jméno . Všichni lidé se shodným prostředním jménem by byli příbuzní .

<doc S|NOV|1981|groteska>Zaznamenejte to prosím . " Ukázalo se , že mladý král <má připraven> historický dokument , který si ode mne přeje podepsat . Byl stručný .

<doc S|NOV|1988|poprav>Odpověď zněla : " Plán určitě splníme v příští dekádě . <Máme připraveny> dodatečné rezervy , využijeme jich , zajistíme . . . " A v té chvíli se nic netušící stepní vlci obezřetně přikrádali okružními cestami k vytouženému cíli , vedeni vlčicí Akbarou neslyšně našlapovali po měkkém sněhu , až dospěli k poslední hranici před útokem , k vysokým hrbolům osinatce , a rozplynuli se mezi nimi , připomínajíce stejné nahnědlé hromádky .

<doc S|NOV|1988|poprav>Štěrbinou v plachtě nakukoval do auta měsíc . Člověk bezmyšlenkovitě zíral do velkého zářivého terče a v bledém obličeji <měl vepsáno> utrpení .

42

Osud tohoto muže závisel na lidech , s nimiž sem přišel a kteří předpokládali , že chce stejně jako oni na mojunkumském honu zbohatnout .

<doc S|NOV|1988|poprav>" Hele , vole , nechceš lupen ? " nabídl mi chuligánek v zelené kravatě a v nových zrzavých botách , které ho zřejmě tlačily . V obličeji <měli on i ona vepsánu> netrpělivost a nudu . " Proč , copak vstupenky nejsou ? " zajímal jsem se .

<doc S|NOV|1988|poprav>Věděl přesně , proč to dělá - od lesa viděl jako na dlani každého ze šesti chlapců v kruhu , oni však , protože hleděli do oslnivých plamenů , jeho skoro neviděli . . . Těžký mauzer už <měl pohotově - byl připraven> . Nastala neodvratná hodina odplaty , hodina trestu .

<doc S|NOV|1988|poprav>Takový už je zřejmě jeho úděl . . . Po celou cestu se připravoval na setkání se Šéfem - <měl by tedy být připraven> k boji . . . Dostali se na třistatřicátý kilometr asi o dvě hodiny dřív ke třetí hodině už byli na místě .

<doc S|NOV|1988|poprav>Ježíš si těžce povzdechl a zbledl při pouhém pomyšlení na to , čemu se má podrobit . " Ano , vládce , vím , <mám být dnes popraven> . " " On prý to ví , " opakoval Pilát posměšně a ušklíbl se , naplněn pohrdáním i lítostí , prohlížel si nepovedeného proroka od hlavy k patě .

<doc S|NOV|1988|poprav>" Ó bohové , bohové . Čím jsem si vás rozhněval , zasténal Pilát Pontský a pokolikáté už zalitoval , že nevydal ihned , bez zbytečných řečí a průtahů , toho nepříčetného , posedlého lžiproroka katovi a neposlal ho pod stráží tam , za městské zahrady , kde <má být na návrší vykonána> poprava , kterou žádala jeruzalémská rada . A teď se dokonce i žena vměšuje do jeho prokurátorské pravomoci .

<doc S|NOV|1988|poprav>K čemu jsme však dospěli , co jsme dostali jako náhradu za tuto milosrdnou , obětavou ideu , dávno vyhozenou na smetiště , škodolibě zesměšněnou realistickým světovým názorem ? Co podobného <máme , přesněji řečeno> co vznešenějšího máme ? Vždyť nové musí být vždycky lepší než staré .

<doc S|NOV|1988|poprav>Byl však dost chytrý , aby věděl , že všechno mohlo skončit daleko hůř , už to , že zůstal naživu , je samo o sobě veliké štěstí . Když se pod viaduktem svlékal , vyšla najevo ještě jedna nepříjemnost - občanský průkaz a ta trocha peněz , co <měl v kapsách , byly znehodnoceny> . Potrhaný a rozmáčený průkaz se změnil v beztvarý chomáč .

<doc S|NOV|1988|poprav>Stranou u ohníčku , ještě vonícího přismahlým šašlykem z čerstvého antilopího masa , stáli a chouliIi se Hamlet Galkin a Uzjukbaj . Všichni už <měli jaksepatří vypito> , a proto se v očekávání Óberova soudu nad Avdijem idiotsky usmívali , šuškali si , pošťuchovali se a mrkali po sobě . " Tak co ? " začal konečně Óber a štítivě shlížel na klečícího Avdije .

<doc S|NOV|1988|poprav>Jedni mají štěstí a druzí smůlu . Například na Bostonově základně funguje domácí elektrárna celou noc <mají světlo , elektřina je zavedena> v domech , ve stodolách i venku kolem dvora . Jak to ?

<doc S|NOV|1988|poprav>Pracovitost patřila k jeho povahovým rysům . Dostal toto nadání do vínku a v průběhu života je v sobě vypěstoval , byla to vlastnost ohromná , jakou by <měli být obdařeni> všichni lidé , jenže někteří ji v sobě rozvíjejí , kdežto jiní ne . Vždyť když si člověk představí , kolik je všude všelijakých povalečů - starých i mladých , mužů i žen !

<doc S|NOV|1988|poprav>Průsmyk nám strach nenažene , pomyslel si Boston , jde nám přece o lepší život . Když jde o život , nesmí se člověk ničeho zaleknout , všude <má cestu otevřenu> . . . " Nejdříve vyhledali starou stezku , z níž byly odstraněny kameny , a v duchu si představovali , jak budou překračovat průsmyk .

43

<doc S|NOV|1988|poprav>" Taky že budeme agitovat , jen se nebojte , vyzývavě prohlásil Kočkorbajev . " <Máme naplánován> celý soubor opatření . Je však velmi důležité včas učinit přítrž soukromovlastnických snahám , ať jsou sebelépe maskovány .

<doc S|NOV|1988|poprav>Seděli a těšili se z klidu , než se pustí do příprav na cestu - odjížděli přece na celé léto . Auto čekali k polednímu a do té doby <měli mít všechno připraveno> , veškeré domácí zařízení . " Och , ani tomu nemůžu uvěřit , " pochvalovala si bezpřestání Guljumkan , " to je krása , taková pohoda , takový klid !

<doc S|NOV|1988|poprav>Seděli a těšili se z klidu , než se pustí do příprav na cestu - odjížděli přece na celé léto . Auto čekali k polednímu a do té doby měli <mít všechno připraveno> , veškeré domácí zařízení . " Och , ani tomu nemůžu uvěřit , " pochvalovala si bezpřestání Guljumkan , " to je krása , taková pohoda , takový klid !

<doc S|NOV|1988|poprav>On sám byl na letní pastvině a jeho žena Asylgul se chystala na cestu autem společně s Urkunčijevovými . Nakoukla k nim a oznamovala , že <má věci připraveny> , zbývá jenom usadit kvočnu s kuřaty do koše , ale to stačí udělat , až přijede auto . A zatím si chce přemáchnout a usušit prádlo .

<doc S|NOV|1990|grusa>Moje další osudy , přesněji moje účast v domácím odboji ( zahraničního jsem se bezprostředně nezúčastnil ) sestává z těchto skutků : Vzepřel jsem se , jak již uvedeno , Ludmile Vlačihové , když dala mamince facku a se mnou se všecko zakymácelo , a dále jsem nad tetou zvítězil ve sporu , zda <mám být utracen> . Ona se bála chlumecké ostudy víc než moje matka .

<doc S|NOV|1990|grusa>Bonek však naprosto přesně věděl , že na této straně kuchyně jsou ti , za které bude napříště mluvit , a čekal tam v jejich čele , dokud se naproti . . . daleko , až v kuchyňských dveřích ( Bonkův pohled už prodlužoval vzdálenosti a měnil všecko v terén , na němž se musí odehrát něco významného ) . . . dokud se tam v těch dveřích nevynořila utrmácená postava nejstaršího Edvína . Dědeček za sebou tichounce zavřel , byl velmi opatrný , teprve potom upadl a uvědomil si , že vlastně vůbec nikoho neoklamal , neboť všichni , kdo <měli být ušetřeni> podívané na tento návrat , ti všichni se pozorně dívají . . . a stojí tu pes , a syn a ještě jeden syn a dokonce i ta Anděla , která se chystá říci : - Edvínku , ty jsi pil ! A to ho natolik zmátlo , že se pokusil o úsměv .

<doc S|NOV|1990|grusa>Nr . 184 / L Über die Abstammung , ukázal ho Olinovi , že <máme černý na bílým potvrzeno> , jak je to s naší maminkou , avšak Olina tím nezviklal , protože oči jsou oči a papír je papír . Z toho jsem , s .

<doc S|NOV|1990|grusa>- Možná i stříbrnejch , sama to nevím . Ale kdyby byl šel dovnitř , nadosmrti bysme <měli vystaráno> . - Škoda , řekl jsem .

<doc S|NOV|1990|grusa>Vzal jsem si ji , držel jsem ji v dlani , že s ní půjdu spát . Teta mi to dovolila , pohladila mě , já jsem řekl , že takhle <měl toho hada pohladit pan Klán> . - Určitě , řekla .

<doc S|NOV|1990|grusa>Ono je skutečné . V kapse <mám nastříháno> srdíček z kladívkové čtvrtky , Alice mi je prošila červenou sámkou , stoupnu si před zrcadlo , s těma srdíčkama přišpendlenýma pod svoje srdce vypadám jako generalissimus u Rusáků , Alice tam vejde , přistihne mě a řehtá se , odšpendluje mi ty metály ze srdcí , až na to moje , co se odšpendlit nedá ; item s ním tancuje .

<doc S|NOV|1990|grusa>To bude tím , povídá Alice , - jak pořád u Hatušů žral ty sladkosti , vypadaly mu zuby . - To bude tím , povídá Olin , - že už <má dost nakousáno> a teď to spíš potřebuje žvejkat . Ale pravda je , s .

<doc S|NOV|1990|pi120>Něco barvy masa právě lžící porcoval . Uběhla hodina , Morous s Josefem <měli už nemálo vypito> a Kalousek , jak se zdálo , dojedl . " Teď už na vše zapomněl a vypadne , " prorokoval Morous .

44

<doc S|NOV|1990|pi120>" Tak já jit spat . " " . . . ale <máme tady hlášeno> , že se k vám někdo vloupal . " " . . . vloupal ?

<doc S|NOV|1990|prapor>Seděla tam služba , ponořená do četby unikátního prvotisku románu Krwavý boj s pašeráky w černé rokli , jenž se tu uchovával ještě z dob starého Rakouska . Vojín byl dílem tak zaujat , že si rotného vůbec nevšiml , a stejně se zachoval i pomocník , který stál sice v osvětlené předsíňce , opřen o služební přihrádku , ale v otevřených Řádech strážní a dozorčí služby <měl vloženy> jakési potištěné saláty , jež pro svou opotřebovanost rovněž nevypadaly na vojenský tisk . Rotný vešel do kanceláře technického náčelníka , kde vojín Kožíšek , podporučík MUDr . Sadař a sprostý nadporučík Kámen rozprávěli o mimoslužebních záležitostech , a zapadl do pisárny .

<doc S|NOV|1990|prapor>Kancelář byla v zasklené přístavbě za bývalým varieté a Ludmila tam seděla za velikým psacím stolem , na němž kromě diáře s nepatrnými poznámkami a čistého bloku stál už jenom telefon . V kanceláři působila ještě asi třicetiletá peroxidová blondýna , která se jmenovala Králová a jejíž manžel <měl být právě jmenován> jakýmsi československým zástupcem ve stálé misi OSN v New Yorku . Úředně byla Ludmilinou představenou , ale za svých poměrně častých návštěv ve skleněném domku ji rotný skoro nikdy nezastihl .

<doc S|NOV|1990|prapor>Největší dávku vzteku si jako obvykle odnesl nepořádný poručík Melichar , náčelník intendančního skladu . Maje za to , že prověrka je dosud v bezpečné vzdálenosti , dopustil se toho zločinu , že opomenul obstarat nové žluté opasky , které <měly být mužstvu přiděleny> v den zkoušky ( a večer po jejím skončení opět odebrány ) . Stál proto , krok před řadou ostatních , v pozoru před běsnícím kapitánem a čekal nejhorší .

<doc S|NOV|1990|prapor>" Tak tady čtem , vole , žes šoustal s téčkem ! " Přes všechny takové a podobné nehody dočkal se však Sedmý tankový prapor i jeho velitelé nakonec přece jen dne slavné přehlídky před samým velitelem tankových a mechanizovaných vojsk , při níž <měly být uděleny> odznaky vzorných tankistů a na závěr , jako zlatý hřeb , i titul mistra v řízení tanku četaři Očkovi od tohoto pověstného praporu . A to byla náplast , která měla léčivě spočinout na zjizvené duši kapitána Matky , která měla vyhojit to , že zabloudil s celou rotou v nepřátelském území , že na památné hoře Říp nedokázal určit směr Praha , že jeho prapor dokonale propadl z chemické , taktické a pořadové přípravy , že jeho příslušník desátník Střevlíček při prověrce z politické přípravy prohlásil , že presidentem naší lidově demokratické republiky je doktor Alfons Čepička , a četař Vomakal , vyzván , aby zazpíval Internacionálu , spustil po krátké úvaze hlasem neurčité výšky " Avanti pikolo , al aprikóza , panděra róza , panděra róza " , za kteroužto blasfémii byl potrestán třemi dny po službě .

<doc S|NOV|1990|prapor>Ty hvězdy hleděly dolů , na vojenský tábor Kobylec , na koruny kaštanů , které ( definitivně ) posledními listy tiše šustily v nočním větříku , na síť asfaltových cest , rozbíhajících se z tábora všemi směry . U každé z nich , někde na konci , stála stráž a nepustila nikoho dál , ačkoliv jí bylo jedno , kam a proč jde , ačkoliv pro ni mohl donekonečna pokračovat v cestě , ale <měla rozkaz , rozkazem byla změněna> v androida . Hvězdy hleděly také na mlčící tělocvičný gorodek , na doskočiště z bílého písku a na vysokou dřevěnou konstrukci pro parašutistické skoky do hloubky .

<doc S|NOV|1990|tref>Cyrila Dušu nesmírně dráždila vytrvalá cizota , jež z ní čišela . Odpoledne obvykle sejmul v předsíni se skoby obrovský , ručně pracovaný klíč a sešel do sklepa pod domem , kde <měl uloženy> své bečky vína , od nejmenší do největší , do leskla ohlazené doteky jeho dlaní . Byl to jeden z největších soukromých sklepů ve městě , v první části stál lis a stůl s lavicemi , druhá část , oddělená dvojími vraty a předsíní , končila ve vápencové skále .

<doc S|NOV|1990|tref>Tak jako dřív tyto chvíle beze spánku nenáviděl , tak je teď miloval , opakoval si v nich pohledy a doteky , neomrzelo ho opakovat si , že ještě žije a žije tak , jak o tom snil , se ženou , do které se zamiloval a která se , bůhví proč , zamilovala do něho a bezohledně si brala z jeho síly , co potřebovala . I tu její bezohlednost <měl rád , nechtěl být

45

obskakován> a litován , zdálo se mu , že náruživostí mu Eva jenom potvrzuje , že ho nepokládá za starce ani nemocného muže . Smrt , která se mu v nemocnici zdála tak blízká a strašná , neboť měla ukončit život , v němž nebylo valných radostí , jako by teď vstoupila do něho , ale beze vší hrůzy , s úsměvem a veselím .

<doc S|NOV|1990|tref>Pomalu se šoural k městu mlaďounkým javorovým stromořadím , teď už nebylo kam spěchat , leda by se vrátila , ale Duša cítil , že se Eva nevrátí , není schopna začínat znovu , co se jí jednou znelíbilo . Stopla si snad auto , protože se strašně ráda vozila , a odjela kamkoli , kam <měl šofér namířeno> . A jestli to bude hezký a svobodný chlap - a snad ani nemusí být svobodný - jenom aby mu neřekla , že má peníze , to by také mohla dopadnout velice špatně , ženská jedna neopatrná .

<doc S|NOV|1990|zivago>Příštího dne měli se strýcem odjet daleko na jih , do jednoho z gubernských měst v Povolží , kde byl otec Nikolaj zaměstnán v nakladatelství , vydávajícím pokrokové krajské noviny . Jízdenky už <měli koupené , zavazadla byla sbalena> a stála v klášterní cele . Od blízkého nádraží přinášel vítr plačtivé pohvizdování lokomotiv , posunovaných kdesi v dálce .

<doc S|NOV|1990|zivago>" Pojďte na stráň za řekou , posedíme na lavičce , než prostřou k čaji , " navrhl Ivan Ivanovič . Jakožto přítel boháče Kologrivova <měl Ivan Ivanovič vyhrazeny> dvě místnosti ve stavení pro hospodářského správce . Tento domek , obklopený zahrádkou , stál v zanedbané zadní části parku se starou , půlkruhovou vjezdovou alejí .

<doc S|NOV|1990|zivago>K ní se měla připojit Moskevsko - brestská . Rozhodnutí o stávce bylo přijato , ale ve výboru dráhy se nemohli shodnout na dni , kdy <má být vyhlášena> . Všichni na dráze o stávce věděli a čekali pouze na vnější záminku , aby vypukla sama od sebe .

<doc S|NOV|1990|zivago>Ach ty , Paraskjevno , ty to motáš , a ty , Žorži , cos to zase udělal s těmi čísly ! <Měli jsme domluveno> , že bonboniérky s dragées se budou dávat na stůl , a prázdné na pohovku , ale vy to zas pletete a děláte v tom úplný zmatek . " " To jsem moc ráda , že je Anetě líp .

<doc S|NOV|1990|zivago>Část jich chtěli odeslat druhý den nákladním vlakem . <Měli už skoro spakováno> , ale přece jen ještě ne všechno . Bednu a koše nechali otevřené , nebyly ještě plné , Lara si co chvíli na něco vzpomněla , přinášela zapomenutou věc za přepážku , ukládala ji do koše a všechno přerovnávala .

<doc S|NOV|1990|zivago>Asi po deseti minutách ho následoval i Jurij Andrejevič . Zapomněl na chlapce i na kolegu , ke kterému <měl namířeno> . Byl plný toho , co si přečetl , a vydal se domů .

<doc S|NOV|1990|zivago>V Petrohradu žil Prituljev se svou družkou Pelagejou Nilovnou Ťagunovovou . Na křižovatce Něvské třídy ho zastavili právě v okamžiku , kdy se s ní na rohu ulice rozloučil , šel si cosi zařizovat a <měl namířeno> opačným směrem . Mezi chodci , míhajícími se po Litějné třídě , viděl ještě v dálce její záda , která brzo zmizela .

<doc S|NOV|1990|zivago>Takže koníka , jestli bude třeba , nebo něco jiného vám seženu . Kam račte <mít namířeno> ? " " Jedeme do Varykina .

<doc S|NOV|1990|zivago>Statky podél silnic jsou nové , člověk se nemůže vynadívat . Každý <má oseto> aspoň patnáct děsjatin , koně , ovce , krávy , prasata . Obilí mají do zásoby nejmíň na tři roky .

<doc S|NOV|1990|zivago>Tam se zpravidla svolávaly vojenské schůze . Na dnešek bylo svoláno všeobecné shromáždění , na němž <mělo být partyzánům sděleno> cosi důležitého . V lese byla ještě spousta nezežloutlé zeleně .

46

<doc S|NOV|1990|zivago>Krátce před soumrakem přešel Jurij Andrejevič hlavní silnici na místě , kde se před několika dny dohadoval Liverij se Sviridem . Doktor <měl namířeno> do tábora . Poblíž mýtiny a kopečka , na kterém rostla jeřabina , pokládaná za hraniční sloup tábora , uslyšel sprostý , vyzývavý hlas Kubarichy , své konkurentky , jak zaříkávačce žertem říkával .

<doc S|NOV|1990|zivago>Dneska se nepočítá na týdny , ale na dekády . Dneska máme sedmnáctého a ve dnech se sedmičkou <mají holičství zavřeno> . Jako byste to nevěděl . "

<doc S|NOV|1990|zivago>Počítá se s přechodem na demokratičtější koleje , s ústupkem obecné zákonnosti , a je to věc velice blízké budoucnosti . Právě proto však budou kárné instituce , které <mají být zrušeny> , před svým zánikem tím víc běsnit a tím horlivěji si budou vyřizovat své místní účty . Jste na řadě , Juriji Andrejeviči , hodlají vás zlikvidovat .

<doc S|NOV|1991|echoes>Seděla rozhořčeně , ale odhodlaně s rukama složenýma v klíně . Když už <má být pokořena> a vyhozena , musí zůstat s hlavou vztyčenou . Nepohlížela na svoji zprávu ustrašeně , chtěla ji předvést nejlépe , jak byla schopna .

<doc S|NOV|1991|echoes>Jared jí dal půl hodiny na ubytování a pak se vydali na detailní prohlídku hotelu a okolí . Na první schůzku s odborníky <měli tak připraveny> všechny nezbytné podrobnosti . " Tak co jste měla na srdci ? " zeptal se jí .

<doc S|NOV|1991|echoes>Jedině u Simona to nevýhoda nebyla . A pak nastal víkend , kdy <mají všechny úřady zavřeno> . Purdey si v hotelu půjčila auto a odvezla dva odborníky , kteří už svoji předběžnou práci odvedli , na letiště .

<doc S|NOV|1991|kap>Já chci jet . Musím být přece u toho , hlesla maminka a pracně držela na tváři svůj známý povzbudivý úsměv , který <měla vyhrazen> pro okamžiky rodinných i národních tragédií a který Pavlu poplašil víc , než kdyby matka vzlykala a lomila rukama . Nakonec u toho stejně zbydu sama , pomyslela si a přitiskla se k Jakubovi .

<doc S|NOV|1991|kap>A uvnitř ? Do rána napadl jiskřivý prašan , po snídani v mléčném baru vyjeli dál do hor , chvílemi zastavovali , Jakub fotografoval krajinu pro časopis , Špindlerův Mlýn je zklamal , koncem listopadu tam ještě byla mezisezóna , všechny hotely <měly zavřeno> . Tak , babo , raď .

<doc S|NOV|1991|lolita>Postarší Američanky , opřené o vycházkové hole , se nade mnou skláněly jak šikmé věže v Pise . Ruské kněžny , které byly na mizině a <neměly na zaplaceni> mému otci , mi kupovaly drahé bonbóny . A on , moři cher petit papa , mě brával s sebou na projížďky loďkou a na kole , učil mě plavat , potápět se a jezdit na vodních lyžích , četl mi Dona Quijota a Les Misérables , a já ho zbožňoval a poslouchal na slovo a dmula se ve mně pýcha , kdykoli jsem zaslechl , jak sluhové probírají jeho chvilkové známosti , půvabné a laskavé bytosti , které mě zahrnovaly péči , cukrovaly a prolévaly drahocenné slzy nad mou veselou osiřelostí .

<doc S|NOV|1991|lolita>Matka řekla : " Výborně ! " a odešla . Vyšel jsem na galerii , jen co jsem se oholil , kolem uší jsem <měl ještě pěnu> a na sobě bílé pyžamo s modrým chrpovým ( nikoli liliovým ) vzorem na zádech ; utřel jsem si zbytky pěny , navoněl vlasy a podpaží , vklouzl jsem do purpurového hedvábného županu a s nervózním pobrukováním jsem se vypravil dolů hledat Lo .

<doc S|NOV|1991|lolita>Byli jsme fantasticky a božsky sami ; hleděl jsem na ni oparem růžového zlata , za závojem své usměrňované rozkoše , o níž <neměla tušeni> , byla jí vzdálená , a na rtech jí hrálo slunce , a její rty viditelně nepřestávaly vykrajovat slova toho popěvku o karmínové Carmen , která však do mého vědomí už nepronikla . Všechno bylo teď přichystané .

<doc S|NOV|1991|lolita>Té Lolity , v jejíž pánvi ještě nezahořel oheň , té Lolity , jíž se dnes mohu dotknout , kterou cítím a slyším a vidím , té Lolity s pronikavým hlasem a hustými

47

plavými vlasy - vpředu do ofiny , po stranách vlny a vzadu lokýnky - , lepkavou horkou šíjí a vulgárním slovníkem : " otřesný " , " parádní " , " tutový " , " šupák " , " pablb " , té Lolity , mé Lolity , kterou nebohý Catullus ztratí navěky . Jak <mám tedy bez ní prožit> celé dva měsíce letni nespavosti ? Šedesát dní ze dvou let , které zbývají její nymfičnosti .

<doc S|NOV|1991|lolita>Minulou neděli v kostele - Vy zlý , který jste odmítl přijít se podívat na naše nádherná nová okna ! - teprve minulou neděli , můj drahý , když jsem se ptala Pána , co si <mám počít , mi bylo řečeno> , abych jednala , jak jednám nyní . Pochopte , že jinou možnost nemám .

<doc S|NOV|1991|lolita>Lísával jsem se k ní , když byla děsivou dueňou mého miláčka , a cosi patolízalského v mém vztahu k ní přetrvávalo . Jediným mým trumfem bylo , že <neměla tušeni> o mé ohavné lásce k její Lo . Nebylo jí po chuti , že mě Lo má ráda , jenomže mé city uhodnout nemohla .

<doc S|NOV|1991|lolita>Toho dne byl John nucen navštívit zákazníka a Jean musela nakrmit své psy , takže jsem o společnost svých přátel dočasně přišel . Ti drahoušci <měli strach , že ponechán> o samotě bych si mohl sáhnout na život , a jelikož žádni jiní přátelé nebyli k mání ( se slečnou Odnaproti se mluvit nedalo , McCoovi byli bůhvíkde , zaneprázdněni stavbou nového domu , a Chatfieldovy odvolaly nějaké rodinné trampoty do Maine ) , byli Louisa s Lesliem pod záminkou , že mi pomohou přebrat a pobalit hromadu osiřelých věcí , pověřeni úkolem dělat mi společnost . V okamžiku vrcholné inspirace jsem ukázal laskavým a důvěřivým Farlowovým ( čekali jsme , až přijde Leslie na svou placenou schůzku s Louisou ) malou fotografii Charlotty , kterou jsem našel mezi jejími věcmi .

<doc S|NOV|1991|lolita>" Omlouvám se . <Mám vypito> . Dobrou noc .

<doc S|NOV|1991|lolita>Stačí , když řeknu , že jsem nepostřehl jedinou stopu po cudnosti u té půvabné , sotva vyspělé dívenky , kterou moderní vzdělávací systém , mravy dnešní mládeže , pakáž u táboráku a tak dál dočista a beznadějně zkazily . V samotném aktu viděla pouze kousek tajného světa kluků a holek , o němž dospělí <nemají ani tušeni> . Co dělají dospělí za účelem plození , to se ji netýkalo .

<doc S|NOV|1991|lolita>Minnesota , před níž smekám , umožňuje , zaváže - li se příbuzný k stálé péči a ochraně dítěte do čtrnácti let jeho věku , že soud do ničeho nezasahuje . Otázka zní : má být nevlastní otec neskonale půvabné dospívající dušinky , nevlastní otec zastávající své postavení teprve měsíc , neurotický vdovec v letech s malým , leč nezávislým příjmem , s hradbami Evropy , jedním rozvodem a několika blbinci za sebou , <má tedy být považován> za jejího příbuzného , a tudíž za přirozeného poručníka ? A pokud ne , byl jsem povinen či mohl jsem si vůbec troufnout , poslouchaje hlas rozumu , uvědomit nějaký odbor sociální péče a vyplnit žádost ( jak se vlastně vyplňuje žádost ? ) a připustit , aby zástupce soudu vyšetřoval pokorného a podezřelého Humberta a nebezpečnou Dolores Hazeovou ?

<doc S|NOV|1991|lolita>V sobotu ráno , nikým neviděn , obřadně váží v koupelně zimou pobledlé děvčátko . V neděli ráno ho viděli a slyšeli ( a my si mysleli , že chodí do kostela ! ) , jak říká Dolly , která <má namířeno> na tenis , aby se vrátila včas , a otevírá její podezřele všímavé spolužačce : " To je prvně , co vidím , že někdo chodí doma v hedvábným saku , pochopitelně kromě ve filmu . " Její kamarádky , které jsem tolik toužil poznat , mě zklamaly na celé čáře .

<doc S|NOV|1991|lolita>tady to máme . Slečna Goldová hodnotí Dollyin tenisový styl jako výborný až vynikající , dokonce lepší , než <má Linda Hallová , jenomže soustředěni> a hra na skóre jsou pouze dobré až dostatečné . Slečna Cormorantová je na pochybách , zda Dolly umí výjimečně ovládat své emoce nebo vůbec ne .

<doc S|NOV|1991|lolita>Posudek slečny Cormorantové má v tomto směru velký význam . Dolly <má sklony , mírně řečeno> , k drzosti . Ale všichni máme pocit , že , přímo , by jí váš lékař měl říct něco o pohlavním životě , a secundo , že byste jí měl dovolit , aby se příjemně

48

bavila ve společnosti bratrů svých spolužaček v Klubu mládeže nebo v organizaci doktora Riggera , anebo v útulných domovech našich rodičů . "

<doc S|NOV|1991|lolita>Brzdy byly seřízené , chladič vyčištěný , ventily zabroušené - za to a za celou řadu dalších oprav a vylepšení zaplatil ne zrovna technicky založený , ale zato prozíravý papá Humbert , takže vůz nebožky paní Humbertové byl uveden do pojízdného stavu a připraven vyrazit na novou cestu . Slíbili jsme Beardsleyskému gymnáziu , starému dobrému Beardsleyskému gymnáziu , že se vrátíme , jakmile skonči mé hollywoodské závazky ( nadhodil jsem , že tvořivý Humbert se <má stát hlavním poradcem při natáčeni> filmu o " existencialismu " , který byl tehdy stále ještě v módě ) . Abych řekl pravdu , pohrával jsem si s myšlenkou přesunout se ve vší tichosti přes hranice do Mexika - byl jsem teď kurážnější než minulého roku - , a tam se rozhodnout , co dál se svou malou konkubínou , která už měřila sto čtyřiapadesát centimetrů a vážila jednačtyřicet kilo .

<doc S|NOV|1991|lolita>Zasmála se . " Jestli je to fakticky fízl , " vyjela , ale nikoli nelogicky , " tak nejhorší ze všeho by teď bylo dát mu najevo , že <máme nahnáno> . Nevšímej si ho , tati . "

<doc S|NOV|1991|lolita>Kolibříci jsou nejrychlejší rakety . Had na vandru <má ruce v kapsách zaklety> . Jiných jejich věcí jsem se zbavoval jenom nerad .

<doc S|NOV|1991|mirak>Napadlo mi , že asi předtím měly tělocvik ; teprve mnohem později mi Liška prozradila , že trička byl záměr a panenskými kozičkami jsem <měl být uveden> do rozpaků , rozohněn či jinak vyzkoušen ve svém kanectví . Jenže já na to neměl myšlenky .

<doc S|NOV|1991|mirak>Vedle mě se zastavil Pinkava . Vracel se právě odtamtud , kam jsem <měl namířeno> já , a dopínal si poklopec . Pokorná hleděla na hezkého , trochu obtloustlého mladého dramatika s životem poučenou nedůvěrou .

<doc S|NOV|1991|mirak>17 ) Ještě jednou jsem se ohlédl po bílé dívce na černé soše - a došlo mi , kde jsem poprvé uviděl redaktorku . Z letadla se tenkrát vyvalil stodesetikilový generál s lampasy , řády a nerudnou tváří , všechno jak <má být , a chycen> ruční kamerou , pochodoval řízně po betonu . Najednou k němu z levého okraje obrazovky přihopkala drobná holka v minisukni , přes rameno magnetofon , mikrofon v ruce .

<doc S|NOV|1991|mirak>Šli jsme právě kolem internátu sociální školy . <Měli tam podle předpisu zhasnuto> , což znamenalo , že sedí na postelích a drží černou sexuální hodinku , to jest porovnávají své tři rozměry , jak se o tom nedávno doslechly z amerického magazínu , propašovaného bratrancem Kamily Dorůžkové , jenž byl číšníkem v hotelu Ambassador v Praze a patrně taky agent . Mimochodem , řekl jsem .

<doc S|NOV|1991|mirak>17 ) Ivaně Hrozné dělalo už delší dobu starosti , jak to zařídit , aby seznam dívek připuštěných k maturitě odpovídal předpisům ministerstva školství , vypracovaným v duchu bdělosti a ostražitosti , i diktátům jejího srdce , tlukoucího v hrudi ženy , která se v osmnácti musela podrobit ničivé operaci vaječníků . Podle instrukcí z Prahy <měly být pečlivě zváženy> všechny případy žáků , jejichž prospěch sice slibuje úspěšné složení zkoušky dospělosti , ale jejichž třídní původ a domácí prostředí plně nezaručují , že by nabytých vědomostí použili k budovatelské práci . Pouze v těch případech , kdy je bezpečně zjištěno , že jednak žák sám upřímně projevuje kladný poměr k lidově demokratickému zřízení ( např . členstvím v ČSM , zapojením na dobrovolných brigádách , sběrem starého papíru apod . ) , jednak že jeho rodiče , přes svůj původ , pochopili historickou úlohu KSČ a zapojují se do budovatelského úsilí , je možno učinit výjimku a takového žáka připustit k závěrečné zkoušce .

<doc S|NOV|1991|mirak>Tak proč zdrh ? <Měl nahnáno> . Za Dubčeka si pustil moc hubu na špacír .

<doc S|NOV|1991|pi170>Aby měla pokoj od ostatních banditů , naklonila si náčelníka tím , že mu dala své tělo . . . <Neměla , jak řečeno> , pitomých předsudků a ani ji nenapadlo , že

49

stává se miláčkovi svému , na nějž teď jedině myslila , nevěrnou . . . Asi měsíc byla banditkou a vyznamenala se .

<doc S|NOV|1991|ryb>Chroupala jsem toasty , máslo mi teklo mezi prsty a dívala jsem se přitom , jak se po korintské římse procházejí ebenově černé kočky . Být kočkou v tomhle domě , <měla bych nadosmrti vystaráno> . Jak je pěkné nebýt v kibbucu , nevidět programově spokojené lidi , kteří o ničem nepochybují a nekladou si žádné otázky .

<doc S|NOV|1991|ryb>Nahradit nectnosti ctnostmi , přestavba osobnosti . Všechno si uvědomuji , <mám to vysvětleno> , vím o chybách , které jsem udělala . Rozumím tomu , ale není mi to nic platné .

<doc S|NOV|1991|ryb>Počůrával se . <Měl podestláno> jako králík a červené oči . - Pantáto , říkal mu můj tehdy mladý otec , v Německu je hlad .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Osud byl v tomto případě zastoupen tetou Kateřinou , která se spolu s Miloušem do mé kabiny , s dovolením , nastěhovala . Jakmile byla ukončena rozprava mezi tetou a Saturninem o tom , zda <má či nemá být zakoupena> stěžňová plachta , aby teta měla co spravovat , byl jsem zanechán svým trudným myšlenkám . Teta řekla , že je k smrti unavena , a půvabně při tom poklesla v kolenou , čímž měla být ta smrtelná únava znázorněna .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Osud byl v tomto případě zastoupen tetou Kateřinou , která se spolu s Miloušem do mé kabiny , s dovolením , nastěhovala . Jakmile byla ukončena rozprava mezi tetou a Saturninem o tom , zda má či <nemá být zakoupena> stěžňová plachta , aby teta měla co spravovat , byl jsem zanechán svým trudným myšlenkám . Teta řekla , že je k smrti unavena , a půvabně při tom poklesla v kolenou , čímž měla být ta smrtelná únava znázorněna .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Jakmile byla ukončena rozprava mezi tetou a Saturninem o tom , zda má či nemá být zakoupena stěžňová plachta , aby teta měla co spravovat , byl jsem zanechán svým trudným myšlenkám . Teta řekla , že je k smrti unavena , a půvabně při tom poklesla v kolenou , čímž <měla být ta smrtelná únava znázorněna> . Potom odešla svým poskakovacím způsobem do mé kabiny .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Aby tento handicap vyrovnal , sází dvě ku jedné , své dva tisíce proti mému tisíci . Přitom označil cíl , kterého <má být dosaženo> , a já jsem mu nedopřál času , aby mohl větu dokončit . Neměl jsem Milouše nikdy rád , ale v tu chvíli jsem cítil , že jediným mým přáním je , abych toho domýšlivého slimáka zabil , zničil , roztrhal , rozbil na kusy a rozšlapal .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Měla trochu rozcuchané vlasy , rozzářené oči a voněla kouřem . Vesele žvatlala s dědečkem a potom se obrátila ke mně a ptala se , co dělá můj kotník a jestli už <mám připraveno> vyprávění na večer . Minulého večera totiž doktor Vlach navrhl , abychom se střídali ve vyprávění zajímavých příběhů , když musíme trávit večery potmě .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Rozsvítil jsem , navlékl jsem si přes pyžama kabát a šel jsem se podívat na rušitele nočního klidu . U dveří stál muž a <měl zasněžený klobouk posazen> na hlavě odvážným způsobem , který ve vás vyvolává představu spousty čárek na pivním tácku . Malou buclatou rukou si mával do taktu a bručel stížnosti na hluchou šenkýřku a suchou skleničku .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Nakonec rozhodl , že budeme losovat . Chvíli jsme přemýšleli , jak by <mělo být losování provedeno> , a slečna Barbora řekla , že má sirky . Obrátila se k nám zády a bylo slyšet lámání dřívek .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Shodli jsme se v tom , že nás všechny překvapila upřímná Miloušova lítost nad sobectvím tety Kateřiny a že bychom to od něho nebyli čekali . Doktor Vlach pravil , že naše úsudky o bližních by nikdy <neměly býti prohlašovány> s konečnou

50

platností a že člověk je příliš složitý , než aby mohl býti tříděn a vtěsnán do nějaké formule . Pravil , že není vyloučeno , že za nějakých jiných okolností by třeba paní Kateřina byla ochotna obětovat pro někoho život , a naopak , kdokoliv z nás by se mohl dopustit skutku , který by nás všechny překvapil .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Celé tělo mne bolelo a měl jsem dojem , že už se nikdy nenarovnám . Za hodinu jsme <měli připravenu> hromadu klestí a v upraveném ohništi byla narovnána úhledná hranička , tiše čekající na obřad zažehnutí táborového ohně . Byly rozdány potraviny a Saturnin nás podělil přikrývkami .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Starý pán se zřejmě domníval , že jede vlakem . Myslel jsem si , že by <mělo být neprodleně přikročeno> k léčení , a zlobilo mne , že doktor Vlach nepodnikl potřebné kroky . Řekl jsem mu své mínění a on pravil , že nejlepším léčením je klid .

<doc S|NOV|1991|saturnin>Takové scény mohou otřást zdravým člověkem , natož nemocným starcem . Protože nyní <má pacient klid a je ošetřován> panem Saturninem , doufám , že se brzo projeví podstatné zlepšení jeho stavu . Nakonec řekl doktor Vlach , že tuší , proč teta Kateřina tvrdí , že dědeček je zcela pánem svých smyslů .

<doc S|NOV|1992|ekl>V tomto smyslu byl pan Alt pesimista , kdežto optimista pan Fest nepochyboval , že silou svého příkladu své druhy umravní a povznese . A za třetí , i kdyby rozhodnutí pana Festa nebylo předčasné a i kdyby členové jeho skupiny byli bezúhonní , pan Alt se domníval , že pan Fest tříští hnutí odporu , které mělo v Břevnově čekat na smluvený signál , a že bojem na vlastní pěst rozptyluje síly , které <měly být sjednoceny> . Kdyby to bylo šlo , byl by pan Alt přesvědčil pana Festa po dobrém o pošetilosti jeho počínání ;

<doc S|NOV|1992|ekl>Podle instrukce , kterou jsem dostal , nemám ani nic potvrzovat , ani nic vyvracet , řekl diplomaticky muž s bílými rukavicemi . Můžete mi aspoň říci , komu patří dům , ve kterém <mám být uvězněn> ? Uvězněn není správné slovo , odporoval Jan Koštělán , a komu tento dům patří , vám nesmím říci .

<doc S|NOV|1992|ekl>Čtu dál . Pokud jde o způsob , jakým <má být trest vykonán> , tribulán , jak jsem to řek ? - no ne , tribunál vlastenců - mctitelů , já se zblázním , mstitelů , rozhodl , že Richard Pivoňka bude v sobotu 5 . května - a zase to nemůžu přečíst , musím s tím k světlu .

<doc S|NOV|1992|ekl>Každá smrt je vražda . Kamil nesouhlasil s tím , co paní Neumannová říká o vraždě , nechtěl to slyšet a <měl přesně vzato> mnohem blíže k události , z níž nový život může vzniknout , než k události , která daný život ničí . Chtěl se s paní Neumannovou milovat .

<doc S|NOV|1992|ekl>Tuřík , který si tolikrát v životě ověřil účinky svého hlasu , si však představoval , že se pod údery jeho vlastenecké lekce němečtí vojáci hroutí , drolí , mizí . <Mělo by mu být odpuštěno> , že přišla chvíle , kdy své rozdrcené , rozdrolené a mizící protivníky přestal vůbec vidět . To byl okamžik , kdy zapomněl na své původní poslání ;

<doc S|NOV|1992|ekl>A bylo to pod Hladovou zdí , která se táhne od hřebene petřínského vrchu dolů , a Nahýbalovi vojáci měli hlad . Uvědomili si , že už je pozdní odpoledne , že s sebou <nemají žádné zásoby a jsou vysíleni> . Žádali Nahýbala , aby jim dopřál odpočinek a aby se směli poohlédnout , kde by mohli co sehnat k jídlu .

<doc S|NOV|1992|ekl>A to mluvím jen o své cestě z Břevnova na Václavské náměstí . Na Dlabačově jsem viděl na trávě u stanice tramvaje německého vojáka , který <neměl hlavu , ačkoli nebyl sťat> , dostal patrně plnou salvu ze samopalu do obličeje a divil jsem se , kam jeho hlava zmizela , měl nad krkem jen rudou hustou skvrnu , nic víc . V podloubí na Pohořelci přede mnou jeden německý voják , který ujížděl kolem na motocyklu , zastřelil čtyřletého chlapečka .

51

<doc S|NOV|1992|ekl>A já jsem také říkal : Nelituj , co jsi prožila . Ale ještě než jsme se rozloučili s minulostí , řekl jsem jí : A přece to bylo zlé , zvláště poslední dny , <měli jsme toho být ušetřeni> . Ona , moudřejší v té chvíli než já , řekla : Nesmíme myslet jen na sebe , nejde tu jen o poslední dny a o roky této války , jiní viděli horší věci , jiným se vedlo mnohem hůř .

<doc S|NOV|1992|ekl>Když byl v nejlepším vyprávění , dostavil se pan Rajch . Kamil si myslel , že mu přichází vyčíst jeho nekázeň , ale pan Rajch <měl povznesenou náladu , byl potěšen> , že u Kamilových rodičů vidí ruské vojáky a řekl Kamilovi velice přívětivě : Tak vy jste doma , to jsem rád .

<doc S|NOV|1992|jep>Všichni v domě o dresu věděli od samého začátku , ale nikdo nic neříkal . <Měl zakázáno> hrát fotbal , dokud si nezlepší školní prospěch , ale přesto hrál na místě středního útočníka za dorostenecké mužstvo nádražního městečka . Věděl , že to jeho táta ví , věděl , že se dokonce chodí dívat na jejich zápasy přes plot stadiónu , stoje přitom na sedle svého bicykluneboť dovnitř nemohl , zdání muselo být učiněno zadost .

<doc S|NOV|1992|jep>Každého návštěvníka bytovek podrobila výslechu třetího stupně . Zajímala se , kam <mají nájemníci namířeno> , že se tak vyfikli do svátečního . Že by do kavárny , nebo na večírek ?

<doc S|NOV|1992|jep>Podle jeho statistik to nevypadalo na nějaký přechodný zádrhel , tenhle trend se projevoval dobrých deset let . Bankéř si otřel z čela studený pot a přirozeně nabídl několik vysvětlení , jež by tuto záhadu pomohla vyřešitjedno pitomější než druhé a všechna se točící kolem roztodivných lidí , které práce v rafinérii bůhvíproč přitahuje , často si povšiml , že pracuje mezi chátrou , která <má vepsáno> do vínku carpe diem - ale samosebou že milerád souhlasí se zvláštní revizí , kterou ředitel navrhuje . Na celém tom telefonickém rozhovoru byly pouze dvě dobré věci .

<doc S|NOV|1992|jep>Začal házet do kufrů věci , halabala kupit nezbytné minimum oblečení na zcela zbytečné maximum osobních suvenýrů , plácat dohromady chaotické základní vybavení pro nový život v osobní nezávislosti : fotoalba a spodní prádlo , krabici s milostnými dopisy z doby , kdy byl na vojně , slovníky , teplé ponožky , křestní listy a kartáčky na zuby . <Měl namířeno> do země svobody , neónů , whisky , hojnosti a nezávislosti , prosté starostí s mládenečky v maskáčích a se samopaly . Aby přesvědčil svou ženu , že jejich život tady skončil , padl před ní na kolena a úpěnlivě ji prosil , aby s ním odjela do Ameriky , sliboval jí nový život , čistý štít , přísahal , že zanechá pití , třeba i kouření , a přemlouval ji tak zoufale a naléhavě , až nakonec povolila .

<doc S|NOV|1992|jep>Nestarej se dědku . Já <mám namířeno> do Jižní Afriky . Mám chuť ulovit si pár negrů , uchechtl se znovu král a pokračoval ve své tvrdé makačce .

<doc S|NOV|1992|jep>Rodiče mezi sebou také vyvlekli po rozkolísaných schůdcích na palubu DC - 1011 obrovský ledovec mlčení . Manželka zkrachovalého bankéře <měla v plastikové kabelce ulito> šedesát amerických dolarů . Našetřila je z maličkého kapesného , které jim jednou týdně vypláceli v lágru .

<doc S|NOV|1992|jep>Mystik přišel pozdě a shledal , že křeslo , kde obyčejně sedával , okupuje hubený , nevrlý muž s krátkými plavými vlasy a pečlivě přistřiženým knírkem . Muž byl oblečen do okrového safari , ale všude <měl vyšito> fízl . Zabodl do mystika pátravý pohled a mystik před ním neuhnul .

<doc S|NOV|1992|jep>Jak se tak s novým vědomím materiálního světa rozhlížel po bytě , uvědomil si , že vlastně ani jediný kus ze svého nábytku nekoupili . Všechno , co <měli , bylo buď odloženo> a darováno , nebo odloženo a vyvlastněno v La Belle Epoque . Tohle ve filantropovi vzbudilo dobrý pocit .

<doc S|NOV|1992|jep>Psal , že je jeho vůlí , aby všechny použitelné orgány byly z jeho těla odňaty a prodány , pokud možno , ve prospěch jeho věřitelů , a kdyby to možné nebylo , pak že všechny tyto orgány věnuje darem k transplantacím . Dále si přál , aby všechny neužitečné

52

pozůstatky jeho tělesné schránky byly uloženy do přepravní bedny od pletacího stroje , která přesně odpovídá rozměrům těla , z něhož bylo vyřezáno srdce a játra , vydloubnuty oči a vypumpována všechna krev skupiny A . Bedna <měla být pohřbena> nastojato , aby na hřbitově nezabrala moc místa , a hrob měl být označen pomníčkem z polystyrénu , do něhož by se dal epitaf snadno vypálit kulmou na vlasy . Jakýkoli ohleduplnější způsob naložení s jeho ostatky by považoval za zločinné mrhání penězi .

<doc S|NOV|1992|jep>Psal , že je jeho vůlí , aby všechny použitelné orgány byly z jeho těla odňaty a prodány , pokud možno , ve prospěch jeho věřitelů , a kdyby to možné nebylo , pak že všechny tyto orgány věnuje darem k transplantacím . Dále si přál , aby všechny neužitečné pozůstatky jeho tělesné schránky byly uloženy do přepravní bedny od pletacího stroje , která přesně odpovídá rozměrům těla , z něhož bylo vyřezáno srdce a játra , vydloubnuty oči a vypumpována všechna krev skupiny A . Bedna měla být pohřbena nastojato , aby na hřbitově nezabrala moc místa , a hrob <měl být označen> pomníčkem z polystyrénu , do něhož by se dal epitaf snadno vypálit kulmou na vlasy . Jakýkoli ohleduplnější způsob naložení s jeho ostatky by považoval za zločinné mrhání penězi .

<doc S|NOV|1992|jep>Pyromanova manželka se po požáru vrátila k prohánění pudlů vysavačem , líté válce s pavouky , leštění teakových stolků a blýskání křišťálů . Než jednoho březnového dne jako čepele vyskakovacích nožů vyrazily z rozmrzající půdy krokusy , <měla našetřeno> dost peněz , aby se mohla z dceřina bytu odstěhovat . Migrovala zpátky na předměstí Artura Uie , kde si pronajala podkrovní byt s ateliérovým oknem a proměnila jej ve skleník plný bujarých pokojových kytek .

<doc S|NOV|1992|jep>Ale neudělala to a teď už na něco takového bylo pozdě . A přesto měla pocit , že by tento okamžik <měl být nějak ozvláštněn> . Možná by stačilo , kdyby se z něho vyřinul příval slov , bez ohledu na to , jak obskurní by byl jejich smysl , ale musela by být vyřčena , ne aby prýštila na stránky , na něž nikdo jaktěživ nepohlédne .

<doc S|NOV|1992|napr>Mlátí s nimi bezradně o roh stolu . Připadá si sám jako v pasti : podlaha je plná krve , šaty <má potřísněny> ošklivými , bílými stříkanci . Divoce se rozhlíží ;

<doc S|NOV|1992|napr>Klade k hlavě chobotnice achátový kámen , který kdysi rozlomil ve dví , aby tak vytvořil symbol nezastupitelné sounáležitosti negativu a pozitivu se záměnnými funkcemi . Neboť <má - li být vytvořena> celistvost ze dvou těles , jež k sobě kdysi , snad v nekonečnu opravdu náležela , nepřipouští taková struktura jinou možnost , než aby byla přiložena jedna část svým zlomem ke zlomu části druhé tak , aby zapadly do sebe . Lze uvažovat možnost , že se takovým způsobem vytvoří v kameni měřitelný okruh energetického napětí , jenž je analogický pocitům slasti sobě předurčených milenců .

<doc S|NOV|1992|napr>Je velmi nesnadné vymyslet si příběh , jenž by se nepodobal něčemu z toho , o čem jsme přesvědčeni , že to může být pro nás důležité . Příběh umístěný mimo smysl podobně jako skutečnost bez závojů interpretací , jenž by však nesváděl naopak k domněnce , že jím <má být dokumentována> jakási pomyslná nesmyslnost bytí . Jde o produkty postojů , nikoliv pravdy .

<doc S|NOV|1992|napr>Jeho modrá zástěra se chvěje rozkoší , blátivé oči se láskyplně obírají tragickou ruční prací , kterou koná . Je konec dne , většina Pařížanů <má v tuto chvíli už nakoupeno> . Ovšem že si nechce dát takovou příležitost ujít .

<doc S|NOV|1992|slunhod2>Uhnula jsem a z budky na mě hleděl kulatý mládeneček , plavý , s červenými tvářemi a očima jako zralé kaštany , a smál se sladce a nezodpovědně jako sama smrt . Dítě řídilo traktor a život se mi právě prodlužoval jen jakousi šťastnou náhodou , snad proto , že <neměla být porušena> harmonie . Řeka pak tekla tiše , olemovaná zástupy žlutých kytek s temnými středy , jejichž semena prý přinesl kdysi jeden z klášterních mnichů ze své cesty do Mexika .

53

<doc S|NOV|1992|slunhod9>Když se Talián potěší , odjede zase na neurčitou dobu a matka s dcerou opět tloustnou a jí a spí a do práce nechodí . Řezník <má postaveno> dvakrát . Bydlí se ženou v tříposchoďovém domě a za řekou si postavili vilku , kam jezdí na víkend .

<doc S|NOV|1993|jenny>Avšak Frank nepovolil . <Měl rehabilitace naordinovány> vždy po převazu , kdy byl tlumivý účinek léků nejsilnější . Ani jedno sezení nevynechal .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Sir Alan Gordon Cunningham vrhl poslední pohled na Staré město s jeho hradbami a sestoupil po schodech , aby se zúčastnil krátké ceremonie . Voják potřebuje <mít i ty nejbolestivější porážky posvěceny> podle přesně stanovené liturgie . Toho rána pohřbíval sir Alan vládu Velké Británie v Palestině .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Židovští předáci spoléhali na to , že ho bude plnit až do svého odchodu britská policie a armáda : význam a mezinárodní dokument Jeruzaléma dovolovaly předpokládat , že Angličané udrží silnici průjezdnou tak dlouho , dokud budou v Palestině . Během několika příštích měsíců , kdy měly britské síly tuto životně důležitou tepnu v zásadě ještě chránit , <měly být do města dopraveny> zbraně a zásoby , na kterých bude záviset jeho přežití , začnou - li je Arabové obléhat . Jigael Jadin , který byl přesvědčen o správnosti svého plánu , očekával věci příští s důvěrou .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Podobně jako voda pro jejich pole , byly i zbraně jejich posedlostí . Až do roku 1936 obsahovaly zbrojnice jejich kibuců a opevněných vesnic jen nesourodý sortiment pušek koupených nejčastěji od Arabů , proti kterým <měly být případně použity> . Onoho roku přijel do haifského přístavu neškodný náklad traktorů , silničních válců a parních kotlů .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Tento rozkaz znepokojoval Skota stejně jako instrukce , které dostal z Londýna . Obsahoval zásady , podle kterých <měl být proveden> odchod britských jednotek . Nebyla v něm ale ani zmínka o tom , zda tyto jednotky budou nebo nebudou do svého odjezdu za pět měsíců odpovědné za udržování pořádku v Palestině .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Rok , který začínal , sliboval , že bude pro obyvatele Jeruzaléma jedním z nejpohnutějších v moderní době . Žádná skupina obyvatel , dokonce ani ti , jejichž tradiční úlohou je pomáhat trpícím , <neměla být ušetřena> . V polovině dne vyskočili z křoví v zahradě arabské nemocnice Bajt Safáfá tři arabští zabijáci a ranou do zad zastřelili Hugo Lehrese , židovského lékaře , který odmítal opustit své arabské pacienty , třebaže ho k tomu jeho kolegové vybízeli .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Zatímco Dov Josef rozhodoval o osudu žen a dětí svého města , členové OSN v New Yorku si lámali hlavy něčím úplně jiným . Když všechno sečetli a shrnuli , vyšlo jim , že kdyby <měly být slaveny> svátky všech náboženství a národních institucí existujících v Jeruzalémě , nestačily by na to všechny dny roku . Celá záležitost názorně ilustrovala malichernost , do jaké zabředly práce OSN týkající se mezinárodního statutu města Jeruzaléma .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Celá záležitost názorně ilustrovala malichernost , do jaké zabředly práce OSN týkající se mezinárodního statutu města Jeruzaléma . Po šest týdnů , zatímco se situace ve městě rychle zhoršovala , diskutovali členové o jednotlivých bodech charty , na základě které <mělo být zřízeno> první mezinárodní město na světě . Posunuli jeho hranice dál od předměstí , aby zahrnovalo i Betlém a tři další arabské lokality , aby se dosáhlo určité početní rovnováhy obou komunit .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Posunuli jeho hranice dál od předměstí , aby zahrnovalo i Betlém a tři další arabské lokality , aby se dosáhlo určité početní rovnováhy obou komunit . Celá aglomerace <měla být rozdělena> na tři sektory . Jeden by byl přidělen Arabům , druhý Židům a třetí , který by tvořilo historické jádro Starého města obehnané hradbami , by patřilo celému světu .

54

<doc S|NOV|1993|jeruz>Jeden by byl přidělen Arabům , druhý Židům a třetí , který by tvořilo historické jádro Starého města obehnané hradbami , by patřilo celému světu . Jeruzalém <měl být demilitarizován> . Měl ho spravovat guvernér jmenovaný OSN .

<doc S|NOV|1993|jeruz>V jednom bytě ve čtvrti Rechavja oba mistři tajemství hmoty pracovali ve dne v noci na vývoji nejvhodnější výbušniny pro Davidky . V jiném bytě vyráběli dva studenti fyziky a chemie na Hebrejské univerzitě granáty a různě maskované bombičky , které <měly být umístěny> v arabských čtvrtích . Při práci na rozbuškách pro své granáty používal Jonathan Adler příručku , která líčila kousky jiné ilegální organizace , Irské republikánské armády .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Poprvé v dějinách sionistických sbírek byly peníze okamžitě k dispozici . Delegáti telefonovali svým bankám a upisovali na svá jména půjčky , které <měly být vybrány> v židovských obcích . Před koncem tohoto neuvěřitelného odpoledne mohla Golda Meirová telegrafovat Ben Gurionovi , že už má jistých dvacet pět " stephanů " ( 1 ) .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Musí přinutit obyvatelstvo , aby zůstalo na místě . Kdyby <měly být některé rodiny evakuovány> , musí je nahradit jiné . Všude , kde to bude možné , ať se Židé nastěhují do opuštěných arabských domů , aby získali právo okupovat zóny , které nepřítel vyklidí .

<doc S|NOV|1993|jeruz>O hodinu později byli čtyři Židé vydání arabskému obyvatelstvu . Jen jeden <měl štěstí : byl zastřelen> hned . Jeho tři druhové byli nejprve vykleštěni a pak zlynčováni .

<doc S|NOV|1993|jeruz>První kamióny kolony ještě ani nevjely do bran kibucu a Irákatovi emisaři už běželi od vesnici k vesnici , aby zmobilizovali obyvatelstvo . Irákat sám skočil na motocykl , aby dojel co nejrychleji na místo , kde <měl být konvoj přepaden> . Bylo devět hodin třicet minut .

<doc S|NOV|1993|jeruz>První byl rozkaz z Tel Avivu , aby Šacham dopravil do Jeruzaléma malé letadlo , které několik dnů předtím nouzově přistálo u Kifár Asjúnu . Druhou byl nečekaně zatvrzelý odpor vstoupit do kamiónu jediného člena osady , který <měl dovoleno> ji opustit . Přes spojené úsilí půl tuctu osadníků odmítal plemenný býk Zimri dát se naložit na kamión a odjet na bezpečnější pastviny v rovině Šaaron .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Ty , kteří neměli ani hlínu v květináči , učili přední biologové Hebrejské univerzity , jak pěstovat zeleninu jen ve Vodě . V kavárnách na ulici Ben Jehuda , kde <měli ještě otevřeno> , scházeli se hosté u sklenice " šampaňského " , což bylo několik kapek obyčejného bílého vína , plátek citrónu a spousta sodovky . Vojáci dostávali na den tři cigarety , příslušníci úderných jednotek Palmach pět .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Potlesk , volání a zpěv uvítaly první kamión , jak se vynořil z ranního šera . Byl to výbuch radosti zoufalého lidu , úleva lidu , který <měl být vyhladověn> . Tento týden byly Dov Josefovy denní dávky jen deset gramů margarínu , dvě stě padesát gramů brambor a dvě stě gramů sušeného masa na osobu .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Těžká zavazadla obsahovala dvě stokilogramové pumy . <Měly být shozeny> na nákladní loď Lino , která vyplula 31 . března z Fiume do Bejrútu s nákladem deseti tisíc pušek a osmi miliónů nábojů arabského kapitána Abdulazíze Karíny . Židovský pilot prohledával moře úsek po úseku , zkoumal všechny přístavy i malé zátoky na dalmatském pobřeží , ale Lino byla k nenalezení .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Nezvažovali ani všechny důsledky , jaké mohly mít jejich verbální excesy na protivníkovo chování . Nikdo z nich určitě nebral vážně slova , že by všichni Židé <měli být " zahnáni> do moře " . Mohli však lidé , kteří přežili nacistické vyhlazovací tábory , brát tyto hrozby na lehkou váhu ?

55

<doc S|NOV|1993|jeruz>Tato strategie měla své evidentní přednosti , které způsobovaly Ben Gurionovi noční můru . Kdyby <měly být všechny armády opravdu nasazeny> , měly by všechny předpoklady k vítězství .</doc><doc>Rijád as - Sulh a Džamíl Mardám , dva nejnadšenější stoupenci této strategie , věděli , že její úspěch závisí na tom , jak dalece se dohodnou dva monarchové , kteří se srdečně nenáviděli .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Poslední takovou demarší byl osobní dopis Chajma Weizmanna prezidentu Trumanovi , předaný soudcem Samuelem Rosenmanem 20 . dubna , tedy v den , kdy musel Ben Gurion překonat arabskou léčku u Báb al - Vádí , aby se dostal do Jeruzaléma . " Židé , " psal Weizmann , " by <neměli být tlačeni> k tomu , aby hájili Jeruzalém . Byly to Spojené státy , Francie , Belgie a Holandsko , které je s odvoláním na univerzální ráz města a na jeho křesťanskou i islámskou tradici donutily zříci se svých politických nároků na město .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Muftí ho také vybavil dopisem , který ho opravňoval k vytvoření dvacetipětičlenného záškodnického komanda složeného z dobrovolníků . Velitelství komanda s krycím jménem Tadmir <mělo být umístěno> v tureckých lázních kousek od Umarovy mešity . Úkolem těchto dynamitníků bylo rozmístit výbušné nálože na objekty , které al - Kutub vybere .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Jediný , který by byl uměl potlačit rivalitu a sjednotit roztříštěné skupinky , odpočíval necelých dvě stě metrů od budovy Raudy pod majestátní kopulí Umarovy mešity . Khálid Husajní , Abdulkádirův nástupce , <neměl jeho autoritu a byl přijímán> přinejlepším vlažně . Pokud jde o ostatní velitele , v jejich vzájemných vztazích dominovala program nedůvěra .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Zbývalo přijmout poslední rozhodnutí . Kdy přesně <má být světu oznámena> zpráva , na kterou židovský lid čekal téměř dvě tisíciletí ? Za normálních okolností by se měl nový stát zrodit o půlnoci 14 . května .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Pro Asada V . , krásnou černobílou dánskou dogu architekta Dan ben Dora , to byl také večer poslední večeře . Její majitel <měl být konečně odměněn> za to , že ji každý den vodil do italské nemocnice za vydatnou potravou , s kterou by se býval spokojil i jeho prázdný žaludek . Když četař v kuchyni otevřel pro psa novou masovou konzervu , přinesl ještě celou bednu konzerv a nabídl ji architektovi .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Vedlejší budova skrývala takové zásoby kapesních svítilen , že " by se jimi dalo osvětlit celé město " , jak řekl jeden židovský voják . Na policejním ředitelství našel Natanel Lorch nádhernou tepanou šavli , které <mělo být brzy využito> při uvádění prvního židovského prezidenta do úřadu . Lorch objevil i několik krabic dopisního papíru s hlavičkou sira Henryho Gurneye , posledního generálního tajemníka vlády .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Teď ale odcházel bez vavřínů , nechávaje za sebou trosky několika domů v Jeruzalémě , které ostřeloval ze svých děl . Podle rozkazů , které dostal z Damašku , se připravoval odvést svou armádu za Jordán , kde <má být bez veškeré slávy rozpuštěna> . Těsně před úsvitem se jeho jednotky setkaly ve spících ulicích Ramalláhu s kolonou obrněných vozidel Arabské legie .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Jeho otec byl zabit několik hodin předtím při ústupu z kibucu Neve Jaakov . A jemu <měly být amputovány> obě nohy . Na umrtvení byla k dispozici jen jedna dávka morfia a kusy ledu , kterými mu matka obložila zmrzačené končetiny .

<doc S|NOV|1993|jeruz>" Jsem první legionář , který bojuje za Jeruzalém , " říkal si v duchu . Opojen touto představou vyslal na město osm ran - dvakrát tolik , než <měl dovoleno> - než se objevil britský kapitán , který mu rozkázal okamžitě palbu zastavit . Zatímco první dělostřelecké náboje hučely nad Jeruzalémem , dostavil se jiný důstojník Arabské legie do redakce Radio - Palestine v Ramalláhu .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Měl už jen čtyřicet mužů z původních čtyř set členů Palmach , kteří se před šesti týdny vydali na cestu do Jeruzaléma na počátku Operace Nachšon . David Eleazar ,

56

mladý důstojník , který tak tvrdě bojoval o klášter ve čtvrti Katamon , a teď <měl útok vést , byl nucen> najmenovat dvaadvacet členů svého komanda - dvacet chlapců a dvě dívky . Poprvé se nehlásili žádní dobrovolníci .

<doc S|NOV|1993|jeruz>V záloze si nechal Carmi Charnyho s jeho českým kulometem , konečně opět složeným . O nasazení tohoto kulometu <mělo být rozhodnuto> , až bude jasné , kterou cestu obrněná vozidla Arabské legie zvolila . Když byly kolem půlnoci všechny přípravy ukončeny , shromáždil Josef Nevo své vojáky ve světle svíček v suterénu svého velitelství a vyložil jim svůj plán pro zítřejší bitvu .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Obřadně začal svůj brífink podle metody britských štábů . Držel v ruce první operační rozkaz izraelské armády , který byl sestaven podle metody britských štábů , podle čtyř klasických bodů : cíl útoku , způsob , jak ho <má být dosaženo> , stav vlastních útočných jednotek , stav jednotek nepřítele . Cíl byl jasný : obsadit mezi Latrunem a Báb al - Vádí pětikilometrový úsek silnice do Jeruzaléma a hned vyslat do hlavního města obrovský zásobovací konvoj , který čeká připraven mezi Rechovot a táborem Kefar Bilu .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Ti , kdo zůstali z Laskovovy čelní roty naživu , shromáždili se brzy spolu se zbytky Hurewitzova praporu na svahu kóty 314 . V jedenáct hodin , když vystříleli veškerou munici , dostali souhlas stáhnout se na jih směrem k arabské samotě Bajt Džiz , v které <měly být , jak byli ujištěni> , židovské síly . Najdou tam i poklad cennější než sám život - vodu .

<doc S|NOV|1993|jeruz>&lt; P&gt; &ast; &ast; &ast; Boty vyleštěné a uniformy bezvadně dopnuté , seřadilo se asi třicet vojáků Hagany , kteří přežili bitvu , v dokonalý dvojřad v rohu dvora , kde <měla být oficiálně provedena> jejich kapitulace . Na druhé straně začali obyvatelé čtvrti shromažďovat děti a chystat ranečky s věcmi , které se jim podařilo zachránit z jejich domů .

<doc S|NOV|1993|jeruz>" Železná zásoba " , jak Židé pojmenovali hrst puškových nábojů nebo několik nábojů do minometů a děl , které Jemenec rozděloval , byla stejně směšná jako Dov Josefovy příděly potravin pro jejich žaludky . Rezerva , která <měla být rozdělována> až úplně poslední , byla zavřena v jednom sklepě Židovské agentury . Večer 29 . května , den po kapitulaci staré čtvrti , zjistil Jicchak Levi , že na poslední rezervu už málem došlo .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Budou si však muset vzít poučení z prvního nezdaru . Nastávající útok <měl být veden> s hodinářskou přesností . Začnou tím , že obsadí dvě arabské vesnice Baj Džiz a Bajt Susin , odtud pak při vlastním útoku vyrazí jejich jednotky .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Věž hodlal neutralizovat daleko strašnější zbraní , kterou kdysi za války použil proti vojákům wehrmachtu u Říma - plamenomety . Byly vyrobeny v dílnách Hagany podle jeho plánů a <měly být umístěny> na obrněných vozidlech . Vrhaly proud napalmu do vzdálenosti pětadvaceti metrů .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Když zpráva o třetí porážce Hagany u Latrunu dorazila do Jeruzaléma , zavládla v městě smuteční nálada . Leon Angel , jeden ze dvou pekařů , kteří <měli ještě povoleno> péct chleba , měl toho čtvrtečního rána 10 . června pocit , že " město pronásleduje smrt " . Okenice byly zavřené , všude bylo ticho .

<doc S|NOV|1993|jeruz>&lt; P&gt; &ast; &ast; &ast; Třicet kilometrů od Dov Josefovy kanceláře vystavili dva muži svůj džíp mukám cesty , po které <měly být jeho tuny potravin dopraveny> . Přítomnost dvou amerických novinářů pár hodin před začátkem příměří na cestě vytyčené Marcusovými buldozery a kopáči měla otevření " barmské cesty " oficiálně posvětit .

<doc S|NOV|1993|jeruz>Jednotky Arabské legie a neregulérní ozbrojenci budou pak vyzváni , aby složili zbraně . Tím <měly být vytvořeny> podmínky pro obnovení normálního života . Každý člen jeho týmu dostal modrou a bílou pásku a někteří si je hned navlékli na paži .

57

<doc S|NOV|1993|manze>Když se ti to nepodařilo , druhá nejlepší možnost jsem byla já . Zasnoubíš se s Nickovou dcerou a budeš <mít vystaráno> . " Tvář mu ztuhla .

<doc S|NOV|1993|manze>Pokusila se polknout , ale nemohla . " Za chviličku budu <mít sbaleno> , " řekla . " Pak odejdu . "

<doc S|NOV|1993|mcgee>Ačkoliv byl neobyčejně pozorný , pokud šlo o osobní život jeho zaměstnanců - ženy , které pro něho pracovaly , měly nárok na mateřskou dovolenou a vedle podniku nechal vystavět školku pro děti , kde bylo dokonce i oddělení pro nemocné děti - svůj soukromý život si nechával pro sebe . Lisa si proto mohla jen domýšlet , kam <má dnes její šéf namířeno> . Chvíli jí to vrtalo hlavou , než se opět ponořila do práce .

<doc S|NOV|1993|mcgee>Měl před sebou návrh nejambicióznějšího projektu , který zamýšlela jeho firma realizovat - plán výstavby celého nového městečka zamýšleného pro pobřeží jižně od Seattlu . Domy , z nichž se <mělo městečko skládat , byly navrženy> v mírně upraveném viktoriánském stylu - s vysokými štíty , krytými verandami a věžičkami . Ve stejném stylu byly navrženy i školy , obchody a malé podniky v okolí .

<doc S|NOV|1993|mcgee>Lucasův dědeček a prastrýc stavěli tento dům a podle papírů , které našla , se jí zdálo být jasné , že neměli uzavřenou řádnou smlouvu , která by je chránila v případě , že by jim bylo odmítnuto zaplatit . Otcovy finanční záležitosti nebyly nikdy dobře organizovány a byla tu přinejmenším možnost , že to , co <mělo být zaplaceno> , nakonec zaplaceno nebylo . A Messina Construction také existuje .

<doc S|NOV|1993|mcgee>A myslím , že nemá . Dcera Vincenta McGeeho <neměla zrovna ustláno> na růžích . Myslím , že vyrůstala dost osaměle . "

<doc S|NOV|1993|nes1>Všichni mohou vidět nahou anglickou princeznu slavící na subtropické pláži narozeniny . Kamera se zdánlivě zajímá jen o slavné lidi , ale stačí , aby nedaleko od vás spadlo letadlo , z vaší košile se zvedly plameny , a rázem jste i vy slavní a zahrnuti do všeobecného partúzu , který nemá nic společného s rozkoší a dává jen všem slavnostně na vědomí , že se <nemají kam schovat a jsou dáni> napospas každý každému . Jednou měla schůzku s nějakým mužem a ve chvíli , kdy ho políbila v hale velkého hotelu , objevil se před ní nečekaně chlapík s plnovousem , v džínách , kožené bundě a pěti brašnami , které mu visely kolem krku a přes ramena .

<doc S|NOV|1993|nes1>Ale Agnes nesnesla představu , že někde zůstane dokument svědčící , že se zná s mužem , s nímž se tu setkala ; vrátila se do hotelu příští den , skoupila všechny své fotografie ( byla na nich po boku muže a ruku <měla napřaženu> před svou tváří ) a snažila se získat i negativy ; ale ty , uloženy v archivech fotografické služby , byly už nedosažitelné .

<doc S|NOV|1993|nes1>Snažil se pak ještě prodloužit schůzku , vedl ji do uliček starého města a výš ke starému klášteru , jehož nádvoří se hemžilo turisty . Zřejmě <měl všechno dobře promyšleno> , protože ji poměrně rychlým krokem vedl do opuštěné chodby pod dosti hloupou záminkou obrazu , který jí chce ukázat . Došli až na konec chodby , ale obraz tam žádný nebyl , jen hnědě natřené dveře a na nich nápis WC .

<doc S|NOV|1993|nes1>Položil ty růže postupně na hroby tří mrtvých , jež vybral mezi všemi . Byl jako zeměměřič , který zabodává tři růže jako tři kolíky do nesmírného staveniště věčnosti , aby tak vymezil trojúhelník , v jehož středu <má být vztyčen> jeho palác . Valéry Giscard d ' Estaing , který byl prezidentem před ním , pozval v roce 1974 na svou první snídani do Elysejského paláce popeláře .

<doc S|NOV|1993|nes1>Prohlíží si obrazy na stěnách . Pak jde k pobočníkovi , který ho sem přivedl , a ptá se ho , zda <má považovat audienci za skončenu> . Pobočník přikyvuje , Napoleonova vidlička nese k ústům kus masa a Goethe odchází .

58

<doc S|NOV|1993|nes2>Jestliže se imagologové rozhodli , že v tělocvičném klubu , kam chodí Agnes , budou všechny stěny přikryty obrovským zrcadlem , není to proto , že cvičící se potřebuje během cvičení pozorovat , ale proto , že se na imagologické ruletě zrcadlo stalo toho času šťastným číslem . Jestliže v době , kdy píšu tyto stránky , se všichni rozhodli , že Martin Heidegger <má být považován> za zmatence a prašivou ovci , není to proto , že jeho myšlení bylo překonáno jinými filozofy , ale že na imagologické ruletě se stal pro tuto chvíli nešťastným číslem , antiideálem . Imagologové vytvářejí systémy ideálů a antiideálů , systémy , které mají krátké trvání a z nichž každý je rychle vystřídán jiným systémem , ale které ovlivňují naše chování , naše politické názory a estetický vkus , barvu koberců i výběr knih stejně mocně , jako nás kdysi dokázaly ovládat systémy ideologů .

<doc S|NOV|1993|nes2>Každý člověk zažije v životě svou malou , krátkou slávu a alespoň na chvíli cítí totéž co Greta Garbo , co Nixon anebo co tygr stažený z kůže . Bernardova otevřená ústa se smála z pařížských zdí a on <měl pocit , že je vystaven> na pranýři : všichni ho vidí , zkoumají , soudí . Ve chvíli , kdy mu Laura řekla Bernarde , vem si mě za ženu ! , představil si ji na pranýři po svém boku .

<doc S|NOV|1993|nes2>Proto homo sentimentalis ( to jest člověk , který povýšil cit na hodnotu ) je ve skutečnosti totéž co homo hystericus . Čímž <nemá být řečeno> , že člověk , který imituje cit , ho necítí . Herec , který hraje roli starého krále Leara , cítí na scéně před všemi diváky skutečný smutek opuštěného zrazeného člověka , ale ten smutek se vypaří ve vteřině , kdy představení končí .

<doc S|NOV|1993|nes2>A tak těsně předtím , než dá velitel rozkaz ke střelbě , matka přibíhá , vytrhne otci z rukou dcery a ve vyděšeném spěchu je odvádí . Agnes je vlečena matkou , a hlavu <má otočenu> dozadu , k otci ; má ji otočenu tak zarputile , vzdorovitě , že dostává do krku křeč ;

<doc S|NOV|1993|nes2>Agnes je vlečena matkou , a hlavu má otočenu dozadu , k otci ; <má ji otočenu> tak zarputile , vzdorovitě , že dostává do krku křeč ; vidí otce , jak se za nimi dívá smutně a bez nejmenšího protestu : je smířen s matčinou volbou , protože ví , že mateřská láska je větší než manželská láska a že je na něm , aby šel zemřít .

<doc S|NOV|1993|nes3>Ale viděl jsem jen průčelí ve velmi zkreslující žabí perspektivě . Z těch letmých či deformovaných pohledů <mám v mysli sestaven> jakýsi přibližný znak , který nemá s tím chrámem společného víc než Laura s mou kresbou složenou ze dvou šipek . Chrám Saint - Germain - des - Prés zmizel a všechny kostely ve všech městech takto zmizely jako měsíc , když přijde chvíle jeho zatmění .

<doc S|NOV|1993|nes3>17 Dívka šla ještě dlouho , bolely ji nohy , potácela se a pak si sedla na asfalt přesně doprostřed pravé půle silnice . Hlavu <měla schovánu> mezi rameny , nosem se dotýkala kolenou a ohnutá záda ji pálila vědomím , že jsou nastavena kovu , plechu , nárazu . Hruď měla skrčenu , svou nebohou útlou hruď , v které hořel trpký plamen bolavého já a nedával jí myslit na nic jiného než na sebe .

<doc S|NOV|1993|nes3>Hlavu měla schovánu mezi rameny , nosem se dotýkala kolenou a ohnutá záda ji pálila vědomím , že jsou nastavena kovu , plechu , nárazu . Hruď <měla skrčenu> , svou nebohou útlou hruď , v které hořel trpký plamen bolavého já a nedával jí myslit na nic jiného než na sebe . Toužila po nárazu , který by ji rozdrtil a ten plamen udusil .

<doc S|NOV|1993|nes3>Bylo slyšet skřípění brzd , pak ohromný rámus nárazu ; nic neviděla <majíc zavřené oči a tvář přitištěnu> ke kolenům , jen žasla , že žije a sedí , jako seděla před tím . A znovu uslyšela hluk přibližujícího se motoru ;

<doc S|NOV|1993|nes3>nejenom že zabírala kvantitativně nepatrné místo v čase jeho života , ale Goethe se všemožně snažil , aby v něm nikdy nesehrála roli příčiny , a držel ji pečlivě vně své biografie . Ale zde právě zjišťujeme relativnost pojmu epizoda , relativnost , kterou Aristoteles nedomyslil : nikdo totiž nemůže zaručit , že nějaká zcela epizodická událost v sobě <nemá uloženu> sílu , která způsobí , že se jednou , nečekaně , přece jen stane příčinou

59

dalších událostí . Říkám - li jednou , může to být dokonce až po smrti , což byl právě triumf Bettiny , která se stala příběhem Goethova života , až už Goethe nežil .

<doc S|NOV|1993|nes3>První se k ní naklonil , vzal jí ruku , odtrhl z jejího prsu a roztáhl její paži tak , že se hřbet její ruky dotýkal konce vodorovného ramene kříže . Druhý lotr uchopil druhou ruku a učinil s ní stejný pohyb , takže loutnistka <měla obě ruce roztaženy> . Její tvář zůstávala stále stejně nehybná .

<doc S|NOV|1993|nes3>Její tvář zůstávala stále stejně nehybná . Oči <měla upřeny> do dálek . Ale Rubens věděl , že se nedívá do dálek , nýbrž do obrovského imaginárního zrcadla , umístěného před ní mezi nebem a zemí .

<doc S|NOV|1993|ovid>Ty , neznámý , který snad jednou budeš číst tyto řádky , ať jsi kdokoliv , z kteréhokoliv národa a z kteréhokoliv budoucího věku , buď pozdraven . A věz , že <má ruka při psaní byla vedena> láskou k člověku a k pravdě , nenávistí vůči nespravedlnosti , která je základem veškeré bídy člověčenstva . V tebe skládám svou naději , že jednou zjednáš právu a spravedlnosti průchod , že můj pán bude očištěn z křivých nařčení a že v tomto světle zaskví se pak v nové kráse jeho dílo , jež odkázal lidem .

<doc S|NOV|1993|ovid>Z toho jsme poznaly , že ten peníz má značnou cenu , že babička nám vlastně zanechala pěknou částku , protože prodavačka nám vrátila celou hrst drobných mincí , přestože jsme si nabraly spoustu pečených ryb a placek . Bylo to poprvé po dlouhé době , kdy jsme se opět dosyta najedly a pak jsme k nebesům vyslaly vroucí díky za babiččinu prozíravost a moudrost , jelikož jsme aspoň pro první dobu <měly prostředky k živobytí zajištěny> . Přístav se mně neobyčejně líbil svým shonem a hemžením , stále přijížděly a odjížděly rybářské bárky .

<doc S|NOV|1993|ovid>Vyšly jsme pomalu z pokoje a rozhlédly se dvorem , uprostřed něhož byla malá vodní nádrž . Pomalu jsme ji obešly po cestičce zarostlé travou , pak se vrátily dovnitř , poděkovaly bohům a opět a opět jsme se sytily , jako by ten dlouhotrvající hlad , jemuž jsme byly vydány všanc po tolik dnů , <neměl být už nikdy utišen> . Ráno přišel Filippos a zase přinesl hojnost různého jídla , a zatímco jsme jedly , dotazoval se nás lámanou řečtinou , jak se nám vede , že pán mu přikázal , aby mu podal zprávu o našem zdraví .

<doc S|NOV|1993|ovid2>Vedle truhly stály zvláštní vysoké boty a přes křeslo byl přehozen dlouhý plášť . Tak <měl náš pán vše připraveno> , aby na zavolání hlídky mohl co nejrychleji obléci zbroj a vyrazit na hradby proti nepříteli . I na mě se přenesl pánův neklid , jen těžko jsem se soustřeďovala na uložené úkoly , co chvíli jsem udělala při psaní chybu a musela jsem smazat slovo nebo i celý řádek .

<doc S|NOV|1993|ovid2>Ne , to nemohu , nesmím udělat ! Tak jako já nemohu za svou lásku , tak také můj nejdražší nemůže za svou nelásku , jeho manželka <má právo být jím milována> a je to jeho právo i povinnost , aby ji miloval . A kdo jsem vlastně já ?

<doc S|NOV|1993|ovid2>Myslím , že za daných okolností tomu ani nemohlo být jinak . A když byla <má milostná zvídavost ukojena> - a to bylo dost brzy - začal jsem se ohlížet po trvalejším vztahu . Chtěl jsem splnit slib daný otci , chtěl jsem mít skutečný vlastní domov , bezpečný přístav a v něm bytost , k níž bych se mohl uchýlit se svými bolestmi i nezdary , nesmíš si myslet , že všechno šlo tak lehce , jak se o tom vypráví .

<doc S|NOV|1993|ovid2>Kdyby lidé netoužili po lepším , dokonalejším životě , pak by se asi neměnilo vůbec nic ! Babička Amatheia říkávala , že v každém člověku je přirozená touha po štěstí a že každý živý tvor stvořený bohy <má od nich dáno> právo prožít svůj život šťastně . Bohové dali člověku rozum k tomu , aby jej užíval ve svůj prospěch , k svému užitku , aby se učil šťastně žít .

<doc S|NOV|1993|ovid3>Po obou stranách kenotafu by měly být na třínožkách větší mísy , v nichž by hořel řecký oheň , také by se mělo pálit kadidlo . Kenotaf by <měl být ověnčen> myrtovými nebo cypřišovými větévkami na znamení smutku , jak je v Římě zvykem . Jenomže

60

my nemáme žádnou sochu Caesara Augusta , ani žádný jeho obraz , takže nevím . . . , tonul v rozpacích Anakleites .

<doc S|NOV|1993|ovid3>A představitelé města , pokračoval Ovidiu , by se měli obléci do smutečního hávu , tím by se stala tryzna důstojnější i dojemnější . Tomidští občané by <měli být zavčas upozorněni> a veřejně vyzváni městskou radou , aby se slavnosti v hojném počtu zúčastnili . Mohli by se jí konečně zúčastnit i mimoměstští Getové , sídlící v nejbližším okolí . . . , pokud by se jim včas dala zpráva a pokud jim důvěřujete .

<doc S|NOV|1993|ovid3>Vstala jsem toho dne za svítání , nebe bylo ještě bledé , sotva se rdělo na východní straně , nikde nebylo mráčku , všechno věštilo krásný den . Vyslala jsem k nebesům vroucí prosby , aby bohové byli příznivě nakloněni miláčkovi mého srdce , aby si jeho básnické umění podmanilo srdce Tomidských , aby <měl úspěch , aby byl ctěn> a milován , jak si zaslouží . Potom jsem se vykoupala a napustila vonnými mastmi a oblékla smuteční šat , jak se slušelo na takovou slavnost .

<doc S|NOV|1993|ovid3>str . 72 Memorandum ( lat . ) - to , co <má být zapamatováno> , úkol naučit se něco nazpaměť str . 75 Amice ( lat . ) - příteli , 5 . pád slova amicus str . 75 Carissime domine Ovidiu ( lat . )

<doc S|NOV|1993|pec1>Dnes z něho vyzařovala dobrá nálada . Drsné ruce dělníka s neohrabanými prsty <měl položeny> těžce a klidně na stole . Z ošoupané kožené bundy vykukoval rozepnutý límeček staré seprané flanelové košile s vybledlým kostkovaným vzorem .

<doc S|NOV|1993|pec1>Nestřílel bych . Ani jsem <neměl nabito> . Chtěl jsem jen trochu peněz , pane .

<doc S|NOV|1993|pec1>Rašín pozoroval , jak Václav hladově hltá odkrojenou porci , a na chvíli zapochyboval , zda bylo rozumné brát chlapce s sebou . Výdaje na cestu <měl propočteny> taktak pro sebe . Pojedou oba na jednom koni , neobvyklý příjezd kavalíra do válečného ležení , a nakonec to vyžle nepřijmou ani ke kuchyni a zůstane mu na krku , pěkné vyhlídky .

<doc S|NOV|1993|pec1>Doktor Haukwitz mu obě vkladní knížky předal i s hesly tu sobotu odpoledne , v den akce , jako důkaz důvěry . Dopis potvrzující zdar úniku pod heslem Dobrá věc <měl být zaslán> dodatečně na Hlavní poštu , oddělení poste restante . Dobrá věc se podařila , věrná láska zvítězila .

<doc S|NOV|1993|pec1>A potom četl druhý dopis v tak těsném sledu po sobě , a v tomhle , rovněž krátkém , ho přímo udeřila stupidní věta jako direkt na bradu : Dobrá věc se podařila . . . Kristepane , vědět tak dřív , jak ta věrná láska zvítězí , <měl ušetřeny> tři měsíce povyražení . Místo spřádání snů o hrdliččím soužití , o pokusu vybudovat v celkovém marasmu nedobytnou a nedotknutelnou enklávu soukromého štěstí měl prásknout do koní a dát tady tomu všemu vale .

<doc S|NOV|1993|pec1>A teď k věci . Povolal jsem vás tak spěšně , protože švédský král <měl být vyrozuměn> , že vysoká osoba je ochotna k jednání , ovšem takovým způsobem , jako by počáteční popud nevycházel přímo od naší strany . Mezitím než vás stihla moje zpráva , ozval se však Gustav Adolf sám , jednak písemně prostřednictvím pana z Arnimu , jednak formou osobního poselství .

<doc S|NOV|1993|pec1>Na shledanou , zamumlal Sova a vykročil spěšně k východu . Dostal všech osm králů do uprázdněných řad , všechna esa <měl vyřazena> nahoře , zbývaly dvě neutříděné linie a v ruce mu nezůstával ani list . Shrnul hru na hromádku , dokončovat tuto zcela jasnou partii by znamenalo už jen mechanické skládání karet .

<doc S|NOV|1993|pec2>Zbavit se té únavy , nastřádané v nemladých již kostech ze šílených jízd od čerta k ďáblu , potěšit se se ženou a dětmi , načerpat novou vyrovnanost . O vlastní

61

budoucnost <má zatím postaráno> . Dostával dobré odměny a odvezl domů pěkných pár měšců tolarů .

<doc S|NOV|1993|pec2>To je docela slušná suma , pane Rašíne , co říkáte ? tázal se s lesknoucíma očima . Hoffkirchen se nemýlil , <měl své propočty dostatečně ověřeny> z vlastních operací . Nevím , o to se nezajímám , řekl Rašín .

<doc S|NOV|1993|pec2>Jenže tahle kobyla jim nedoběhne , kulhá na všechny čtyři , pohlédla přes jeho rameno směrem ke stolku a ušklíbla se : Ke všemu ještě nastoupí Židi , to už je snad vrchol . Vidím , že ty <máš vsazeno> obráceně , poznamenal . Hlavní je , že správně , řekla .

<doc S|NOV|1993|pec2>Svého času předpisy stanovily , že kdo není v Praze zaměstnán , nemůže zde získat bydliště . A naopak , kdo tu <neměl bydliště , nemohl být přijat> do pracovního poměru . Teď odchází , po všem , co v tom městě prožil .

<doc S|NOV|1993|pec2>Ze školních dob si pamatoval mapy zemí , různobarevně znázorňující teplotu vzduchu a úhrn srážek , zemědělskou a průmyslovou výrobu . Podobným způsobem by <měla být vypracována> mapa pod titulem : Plnění Všeobecné deklarace lidských práv . Mapa světa , mapa svobody pro ty , kdož ji hledají .

<doc S|NOV|1993|pec2>Módní samsonitový kufr postavil vedle sebe . Já už <mám vlastně zaplaceno> , řekl Sova . Překvapuje mě , že taky jedete s takovým zájezdem .

<doc S|NOV|1993|pec2>Pracovat v tomhle podniku jako redaktor musí být přímo povyražení , řekl a pak dodal : Poslyš , jak jsi to myslel s tím cestováním ? Už to <mám zhruba naplánováno> , co a jak , objasnil Lahodný . Napřed zajedu do Bělehradu , mám tam na ambasádě známého , který se dostane k věrohodným informacím .

<doc S|NOV|1993|pec2>Velká společenská místnost , sloužící rovněž jako jídelna , zabírala spolu s přilehlou kuchyňkou celé přízemí vily . První patro <měl pronajato> Svaz , druhé si ponechali slovinští spisovatelé pro svou potřebu . Druhého dne po obsazení Československa Slovinci oznámili , že vyklizují své patro a celou vilu dávají k dispozici na neomezeně dlouhou dobu , pochopitelně bezplatně .

<doc S|NOV|1993|pec2>Hned za nimi by následovaly Benátky , kdyby se mělo stanovit pořadí . A kam by <měla být zařazena> Praha ? Ne , nechci myslet na to město .

<doc S|NOV|1993|pec3>Sova však považoval vždycky mužské výlevy na toto téma za nejapné chvástání . Ve skutečnosti bylo těžké určit , co by <mělo být označeno> za úspěch a co jako fiasko . Většina mužů , co znáš , jsou mládenci v tvém věku , jak předpokládám , řekl .

<doc S|NOV|1993|pec3>Zbývá jen několik podrobností . Jak vidím , i vy <máte namířeno> do Chebu . Ano , za Valdštejnem , který tam dlí , přitakal Rašín .

<doc S|NOV|1993|pec3>Jak je to málo , jak strašlivě málo , zadupají je do země , vyplevelí zakrátko i s kořeny . <Má dohospodařeno> český národ , nemoudře si vedl a teď je konec . Hrabě Slavata zdůraznil svůj záměr dopadem pěsti na stůl .

<doc S|NOV|1993|pi198>Postavení chlapce bylo skutečností , kterou nebylo třeba rozvádět , a mluvilo - li se o něm vůbec , nebýval ani nazýván jménem , jako by žádné nikdy neměl , byl pro všechny prostě tím , kdo je za dveřmi , a ptala - li se matka " Ještě se nevrátil ? " či " Ještě není ze školy doma ? " , nebylo ani pojmenování zapotřebí , protože všichni věděli , kdo se tím míní , a řekl - li například otec , když se všichni chystali na velkolepý výlet do obory za městem , " Nepojede " , čímž odpovídal na němou otázku matčiných očí , byl to jasný rozsudek a nebylo třeba se ptát , koho se týká . Až s pozdním večerem bylo chlapci dovoleno odebrat se do přikázané komůrky na druhé straně bytu , určené původně pro služku , na kterou se nepříliš úspěšnému podnikateli nedostávalo prostředků , kde <měl uloženo> nemnoho vlastních věcí a jedinou hračku , kterou mu dravější sourozenci s ohledem na její

62

stav byli ochotni ponechat , vyřezávaného koníka se smutnýma očima a se zlámanou nohou . Ne nepodobně se situace vyvíjela i ve škole , kde jeho nečitelná tvář , netečnost a neschopnost odpovídat podle zavedených zvyklostí přiváděla učitele k zuřivosti , než zlhostejněli a přestali si ho všímat .

<doc S|NOV|1993|pi198>Život v ústavu , kde měli žáci získávat základní předpoklady pro výkon několika málo vybraných nepříliš náročných profesí , jako je řidič trakaře , sluneční hodinář či univerzální příručí , byl jednotvárný až do omrzneí . Po vyučování <měli žáci dovoleno> vycházet nanejvýš do parku obehnaného vysokou zdí s jedinou branou , střeženou přísným vrátným , a proto si pobyt v ústavu ve volném čase zpestřovali divokými hrami , jejichž obětí se nejednou stával i nastávající příručí . Byl pro ně tajemstvím , které nemohli rozluštit , a tato nemohoucnost se měnila v zavilou podrážděnost .

<doc S|NOV|1993|pi198>I tyto stařeny k nim patrně patřily , byly odloženy jako nepohodlné , byly zapomenuty jejich starosti , lásky a nejspíš i jména . Jindy by snad měl pro jejich trápení jisté porozumění , teď mu však bylo proti mysli , že by jeho námaha <měla být provázena> výsměchem . Protože si nevěděl jiné rady , jak zabránit nechutnému smíchu , úšklebkům a posunkům , předklonil se a učinil rukou pohyb , jako by chtěl zvednout kámen a mrštit jím po třeštících stařenách , které s jakousi potěchou nadsedávaly na větvích a vysmívaly se lopotícímu se poutníkovi .

<doc S|NOV|1993|pi198>Nahlas vyřčená slova jsou nepřesná , nedokonalá , nepřesvědčivá a tedy i zbytečná . Je třeba dlouze hledat ten správný výraz , což si posluchači vysvětlují jako nejistotu , váhání nebo touhu lstivě zastřít to , co <má být zamlčeno> . Než vynakládat námahu , která se ve svém účinku jeví marná , neboť soudci bývají většinou tak jako tak rozhodnuti už předem , bývá jednodušší mlčet .

<doc S|NOV|1993|pi198>" Nic jiného , " ušklíbl se komisař , " nic jiného se ostatně nedalo čekat . Vzhledem k mimořádné závažnosti trestného činu a s ohledem na nebezpečnost pachatele , kterou vyšetřování jednoznačně prokázalo , <má být ortel vykonán> ještě dnes . Chcete snad něco dodat ? " zeptal se příručího se zjevnými obavami , že námitky odsouzence by mu mohly způsobit nějaké potíže .

<doc S|NOV|1993|svet>Tak Károvanej se hned sháněl po zrcadle a už si to plánoval , jak si to zrcadlo nastaví k posteli , aby si při pohledu na svoje vlastní záda vždycky moh vyhonit vocas , to se mu na tom totiž nejvíc zamlouvalo , a všichni hoši na cele ho prosej , jen ať se k nim tou krasavicí votočí , voni že si budou vocasy honit , ale to von né , von že chce bejt ten první . Zrcadlo nesehnal , tak se přimáčk ke zdi a pak se snažil přes rameno si na ty vlastní záda dohlídnout , ale hovno viděl , samosebou , až se mu potom zazdálo , že se na cimře ňák blbě chlámaj , a když pak konečně schrastil kus lesklý plochy , tak zjistil , že místo kozatý kočky má na zádech vytetovanýho údernika , jak háže lopatou , a hned v tom ďůlečku nad prdelí , co měla mít ty chlupy , tak tam <má velkýma písmenama krasopisně vytetováno> Čest práci ! " " No a potom , " pravil Mirek , když se dochechtal , " potom má eště vytetovanej paragraf hnedle mezi klíčníma kostma , takže když chce vypadat solidně , musí si voblíct košili u krku vo číslo menčí a kravatou se skorem uškrtit , aby ten paragraf nebylo vidět .

<doc S|NOV|1993|svet>" Dyž tady s náma nechce bejt , " přidá se Mamut . " A to já se jí zas vubec nedivim , že tady nechce bejt , mezi tou tlupou rocen , " praví Zděnek , čímž popudí Martičku , která si mumlá cosi o tom , jak jistí lidé , co vůbec na cimře nemaj co dělat , by <měli být odmašírováni> k Hiltonu pod policejní eskortou . Začíná se mi tu celkem líbit .

<doc S|NOV|1993|svet>Ta cesta trvala několik let , od Jitky - děvčete po Jitku - ženu , nebo mi to tak aspoň připadlo , strávila jsem několik týdnů na cestách a nebylo by se mi vůbec chtělo vrátit se do lágru , kdyby mě z jižního Španělska nevyplavilo období dešťů . Ale já bych měla začít popořádku přece , tunel Mont Blancem , hořčičná světla aut ve Francii , žebrák u stanice metra 3 / 4Opéra , který <měl na pahýlu paže vytetováno> PAS DE CHANCE , hranice do Španěl , Barcelóna , Sierra Nevada s černým kamením , které se v protisvětle bělostně lesklo . . . Jenomže jak to mám povídat popořádku ?

63

<doc S|NOV|1993|vacu1>Tak mě zmlať , navrhla mu jednou , ať to <mám vyřízeno> ! - To neudělám , řekl . V noci řekla znovu : Pochop , že jsem to udělat musela ! - Tak teď udělám

<doc S|NOV|1993|vacu1>V její knize se píše : Nakoupili spolu a šli k němu . <Měl zatopeno> v kamnech .

<doc S|NOV|1993|vacu1>pak bylo vidět , jak z ochozu vysílací věže startují rogala jak draci . <Měli zamluveno> apartmá . Xenka měla radost z široké dvojpostele v

<doc S|NOV|1993|vacu1>jede a ze své výšky dolů mu vypráví obsah toho filmu a Josefovu roli . Bude hrát generála , jenž <má být popraven> . / LISTOPAD 1986 /

<doc S|NOV|1993|vacu1>šerem , náměstí živé , protáhlé domy udržované , hotel je nový , exteriérem přizpůsobený okolí : <má střechu rozdělenu> v několik menších , aby vypadal jak řada menších domů .

<doc S|NOV|1993|vacu1>Dává mi něco , abych byl zticha a ona to <měla vyřízeno> . Nikdy není nízko

<doc S|NOV|1993|vacu2>tam a říkám : Ale děti ! Xenka pracuje vášnivě a trochu nešikovně : totiž <nemá všecko ještě nacvičeno> , své pohyby . Magdaléna je nadaně

<doc S|NOV|1993|vacu2>Pro přítomnost to <nemá smysl , je rozhodnuto> : Pavla je ve třetím měsíci . Takže konec

<doc S|NOV|1993|vacu3>Nedivím se své ústupnosti a nevyčítám si ji . On <má potřebu být spojen> , v rukou . Když s ním chodím , dívám se s ním z okna a zpívám mu , to je jediný klidný čas s ním .

<doc S|NOV|1993|vacu3>/ 3 . SRPNA 1992 / Právě jsme zametli , uklidili ohniště a <máme sbaleno> . Ráno jsme se zase stříkali hadicí .

<doc S|NOV|1993|vacu3>Jeli jsme do města , chtěl jsem mu koupit sandálky . Slíbil jsem mu také nůž , ale v železářství <měli už zavřeno> . Koupili jsme si večeři : mléko , rohlíky , salám a jablka .

<doc S|NOV|1993|vacu3>Dojís ho ? Josef <měl prostřeno> pro šest osob , protože kromě dcery Hanky a jejích dvou dětí byly tam ještě něčí děti . Ukázal nám hrnec polévky a kastrol masa .

<doc S|NOV|1993|vybuch>Ale proč by byl ten kluk jinak tak nervózní a proč by začal utíkat , když se k němu blížili strážci ? V jedné věci měl Kaltmeyer pravdu - stevardce se při roznášení pití obchody jen točily a ani ne za půl hodiny <měla vyprodáno> . Když odevzdali prázdné pohárky , položil Nordlund na sklopený stolek kufřík a vyndal z něj přenosný počítač s velkoplošnou obrazovkou .

<doc S|NOV|1993|vybuch>Potřeboval bys chvíli vysadit . " Kaltmeyer stál ve dveřích , kabát a šálu už <měl na sobě a byl připraven> pro dnešek skončit . Nordlund odložil seznam .

<doc S|NOV|1993|vybuch>Schováte ho tak , že ho každý vidí , ale nikdo se na něj ani nepodívá . Za tohle by <měl dostat přinejmenším přidáno> . Jenže v životě není nic jisté , takže pojistit se nebude vůbec na škodu .

<doc S|NOV|1993|vybuch>Muži , o které mu šlo , pracovali dlouho do noci - pracovali takhle už celý týden , protože se zoufale snažili udělat to , co jindy přenechávali Henrymu Leaverovi , aby odbyl za ně . Řidič byl nezmar a odešel do malé jídelny , která <měla otevřeno> kvůli razičům a ostatním pracovníkům z noční směny . Osvětleným oknem řidiče viděl , byl to vysoký , tmavý muž s širokýma rukama a rozpláclým nosem , popíjel kávu , a

64

kdykoliv si dovnitř zaskočila pro kávu a sendvič nějaká sekretářka nebo úřednice , začal s ní flirtovat .

<doc S|NOV|1993|vybuch>" Jistě . Ale tys pro mě taky <měl svou cenu - lépe řečeno> , pro firmu . " Tentokrát se v masitém obličeji objevil úsměv zcela přirozeně .

<doc S|NOV|1993|vybuch>Moloney vypadal netrpělivě . Nejspíš <měl se spoustou dalších tunelářů smluveno> , že se sejdou u Jimmyho a pořádně to oslaví . " Čeká , až přijde Mojžíš a tu skálu rozrazí , " poznamenal Pinelli .

<doc S|NOV|1993|vybuch>polovina chlebíčků , malé koláčky a vařené krevety se válely v smrdutých hromádkách na zemi . Na opačném konci fungovala provizorní nemocnice , ranění leželi přikrytí dekami na polních lůžkách , hodně z nich <mělo do ruky zavedenu> nitrožilní výživu . O pár metrů dál leželo několik řad mrtvol v plastikových vacích .

<doc S|NOV|1993|vybuch>Lammont se rozhlédl po věšáku , odložil na něj kabát a opatrně se posadil do křesla . " Na Horním poloostrově není moc telefonů a rádio jsem neposlouchal , chtěl jsem <mít upřímně řečeno> od všeho pokoj . Jinak bych se sem byl co nejrychleji dostavil .

<doc S|NOV|1994|dvesrdce>Pod paží držel desku na psaní , která v jeho sevření působila miniaturním dojmem . Pohyboval se sebejistě a se šarmem jako muž , který je zvyklý <mít zodpovědnost a je mu dovoleno> vystavovat svoji autoritu na odiv . Brandon věděl , že všechno nelze vydedukovat pouze z toho , jak sestupuje se schodů .

<doc S|NOV|1994|dvesrdce>Diedre byla asi v polovině svého snažení prodat krém proti vráskám , když do obchodu vešla vysoká žena , bezvadně oblečená od hlavy až k patě a rozhlížela se přes obroučky slunečních brýlí . Vlasy <měla zakryty> turbanem z lehoučké modré látky , na rukou těžké náramky a prsty měla obsypány prsteny s nápadnými drahými kameny . Byla perfektní , dokonalá zákaznice z Beverly Hills , Pravá Velká Ryba .

<doc S|NOV|1994|dvesrdce>Diedre byla asi v polovině svého snažení prodat krém proti vráskám , když do obchodu vešla vysoká žena , bezvadně oblečená od hlavy až k patě a rozhlížela se přes obroučky slunečních brýlí . Vlasy měla zakryty turbanem z lehoučké modré látky , na rukou těžké náramky a prsty <měla obsypány> prsteny s nápadnými drahými kameny . Byla perfektní , dokonalá zákaznice z Beverly Hills , Pravá Velká Ryba .

<doc S|NOV|1994|dvesrdce>Brenda se snažila dokonale splynout s hudbou a několikrát se jí podařilo se úplně uvolnit . Ale v přestávkách , kdy <měli dovoleno> nabrat dech , viděla Tima na druhém konci cvičebny . Při pomyšlení na nevyhnutelnou diskuzi s ním jí polil pot , který neměl ani v nejmenším co dělat s cvičením , které právě prováděla .

<doc S|NOV|1994|dvesrdce>Duke Weatherill zvažoval Andreinu volbu . Aniž by se podíval do formuláře , který <měl srolován> v dlani , řekl : " Grande Amour . Přivezli ho právě lodí z Argentiny .

<doc S|NOV|1994|stavba>Zaměstnanci však zůstávali v podstatě stále tíž , kromě ředitelů a šplhavců , kteří odcházeli do vyšší funkce a jejichž odchod nikdo prakticky nepozoroval , protože neodváděli ani to málo práce , co ostatní . Podnik <měl rozestavěny> stovky staveb a nebylo snad nikoho , kdo by si je všechny zapamatoval . Ale Úval náhodou Richard znal , dvakrát tam byl s Miriamkou na kontrole a málem , málem že . . .

<doc S|NOV|1994|stavba>Richard se v té organizované radosti nikdy necítil moc dobře , ale když si teď s odstupem času vybavil , s jakým elánem vstával tehdy z kavalce , aby ho ranní kontrola nenašla pod dekou , když si přivolal obraz slunečného jitra , desítky a stovky těl kolem korýtek na pasece , šplouchání , prskání a výskání , když ne štěstí , alespoň kázeň , oddíly mladých holek , z jejichž množství a zpěvu mu vždycky běhal mráz kolem břicha ( zpěv je po ránu zdravý , je to tělocvik a masáž vnitřních orgánů ) , zastesklo se mu po vlastní naivitě a hlouposti . Být zase tak krásně blbej , věřit , že v čele stojí ti nejlepší , co všechno

65

vědí a <mají všecko rozmyšleno> , že společenská hierarchie stojí na pevných základech , že opravdu jde o víc , než o to , aby na výnosná místa přišli jiní lidé , snad by i rodinu založil a děti choval a nežádal manželek svých bližních . Jenomže stavba byla před čtyřmi roky potichu zastavena , protože se ukázalo , že je nepotřebná , že by výrobky celého toho kolosu byly třikrát tak drahé než světový průměr a že by se tedy na ně při veškeré snaze velice doplácelo .

<doc S|NOV|1994|stavba>Hleděl potom upřeně do stropu na stín kříže okenního rámu a jako vždy měl intenzivní pocit , že přes úporné soustředění o něco přišel , něčeho nevyužil , něco zanedbal , na něco důležitého a navýsost příjemného zapomněl . Miriamka si opírala nohu o knihovnu právě v oné přihrádce , kde <měl uloženu> lyriku , a kupodivu mlčela . Richard se k ní obrátil a znovu hmatal rukama po jejím těle , ne proto , aby vzrušoval sebe nebo ji , ale proto , aby si zapamatoval její obrysy , aby si vtiskl do paměti , že ji měl .

<doc S|NOV|1994|stavba>Ale nebylo řečeno , jak dlouho má likvidace trvat , ani jak se má vlastně likvidovat . Rozumím , řekl Richard , dokud nebylo nařízeno , že <má být vyhozena> do povětří , je stále ještě naděje . Slyšíte ? ožil Rykr a obrátil se na své kumpány .

<doc S|NOV|1994|stavba>Věřím ti . Ferda už hrabal ve své skříňce , až konečně vytáhl průkaz , který svědčil o tom , že <měl povolen> přístup do jakési budovy po omezenou dobu . Vypadalo to na opraváře .

<doc S|NOV|1994|stavba>Takové okamžiky by se , podle jeho názoru , neměly ve slušné společnosti vůbec vyskytovat . Člověku <má být dopřáno> , aby vyjevoval svůj názor tehdy , uzná - li to za vhodné . Už předem věděl , jaká muka ho očekávají .

<doc S|NOV|1994|stavba>Soud , řekl Karel . Usmíval se tak záhadně , že Richard nevěděl , kdo vlastně <má být souzen> a kým . Zdálo se mu docela pravděpodobné , že obžalovaným bude on sám .

<doc S|NOV|1994|stavba>Byla v tom jakási strojená lhostejnost , která měla cosi zakrýt . Bylo to však příliš průhledné , a co <mělo být skryto> , nabízelo se k odhalení . Prodávala v potravinářství ?

<doc S|NOV|1994|stavba>Ředitel se sice zapotí , ale vyhraje to . Bude <mít pocit , že je ohrožen> , a bude potřebovat oddané duše . Přitom ale náměstek je na něj pořád krátký a oddaná duše budeš ty , miláčku můj .

<doc S|NOV|1994|top1>Bylo to skvělý ! Policajti <měli nahnáno> jak nikdy , řekl Jícha šťastně . Byli bez sebe strachy , to určitě , řekla Psice .

<doc S|NOV|1994|top1>Ví , kdy se přikrčit a kdy uhnout a kdy hryznout , má to v jazyku . Je to jazyk , který <měl být zničen> , a jeho doba nepřišla ; už nepřijde .

<doc S|NOV|1994|top2>Nikdy nebyli takhle veselý . Dřív dusili , koho <měli nařízeno> , aby se dostali k lizu . Teď dusej podle platby .

<doc S|NOV|1994|top2>Voni v tý žádoucí zemi neměli vlky vybitý , měli je zkrocený , bratři moji ! Jel jsem domů a <měl horečný sny a plet> se mi jazyk a byl zlej . A ráno jsem volal telefonem šafáři , ale on se mnou nemluvil . . . vydal jsem se letadlem do hor , bratři moji , a stoupal vzhůru , vy víte kam , šéfové a náčelníci , najít svý místo . . . a první mraveniště bylo ohrazený dřevěnejma latěma , takže mravenci měli omezenej prostor a bylo přes ně drátěný pletivo . . . tohle je má chránit , zle sem se smál . . . stoupal jsem vzhůru a viděl jsem ho !

<doc S|NOV|1994|top3>To je přece logický . Ale naši učitelé nám to neřekli , <měli to zakázáno> . Museli nám tvrdit , že nový , současný člověk je jiný , úžasnější a lepší .

<doc S|NOV|1994|top3>Věděli jsme , že je po Zóně . Bohler s Laosankou <měli namířeno> na Skálu . Micka se chtěl rozkoukat ve městě a zkusit jinej byznys , Žralok měl v kapse letenku .

66

<doc S|NOV|1994|top3>Jo , řekl někdo z nás . Tak . . . přátelé , řekl Bohler . . . počítám , že moje Laosanka už <má sbaleno> . . . ráno jedem na Skálu , a kdybyste kdykoli chtěli . . . dveře sou otevřený a Voda nalitá . . . i tý mý se po vás bude stejskat . . . Tohle mně bylo jasný .

<doc S|NOV|1994|top3>Vyřezal sem říkanku . Pavoučák se naklonil nad barpult a četl : U pramene jsem a žízní hynu . . . hehe , kouk na mě , to je dobrý u baru , ne ? . . . v ohni se peču a zuby drkotám , v cizině dlím , kde <mám svou domovinu , nikým nevyháněn> , přece štván . . . je to pěkný , řekl Pavoučák . Jo , sou to moc hezký slova , řekl jsem .

<doc S|NOV|1994|top3>Jen sem ho zdálky omrk a radši zůstal s dámou v chodbě . Dej Bůh štěstí domu tomu , <měli vyšito> . Spíš jim ho nedal .

<doc S|NOV|1994|top5>Za Vandasem se objevil Pepek , v ruce držel dlouhé bidlo , které tu a tam po řádných domácnostech slouží k podpírání šňůr na prádlo , a aby je udrželo , je na jednom konci pobitý hřebíky . Čekal jsem , teď by měl přijít roj dobrých duchů , nějaká milostivá kněžna , z triček měl sestoupit sem k nám Rambo , <měl bych být sám nadán> silou býka a pohrdnout smrtí , Pane , jestli zachráním jedinou psí bestii , sice mi oplátkou uhryzne prst , ale jistě alespoň o stupeň vyklouznu karmě . Ale nevstal jsem .

<doc S|NOV|1994|top5>Seděl jsem ve stanu vedle Černý a Vlasty za horou brambor . Vandas rozlejval žběrou guláš , dnes <měl nabito> . Přihlásilo se celkem asi šest údajných majitelů a chtěli za psy náhradu .

<doc S|NOV|1994|top5>Musel jsem . Teď jsem říkal : Nejsem hoden , abys vešel pod mou střechu , ale řekni jen jedno jediné slovo . . . a <má duše bude uzdravena> . Říkal jsem to vroucně .

<doc S|NOV|1995|avion>Ale protože omračující byl už zrcadlový krystal , a protože omračujících zážitků není s to člověk vršit pyramidu , nýbrž padne už pod prvním z nich , hleděli sice poručíci na saunu jak telata na nová vrata , ale vypadalo to , že z jejich zvířecí otupělosti je může už vytrhnout jen skutečný šok , něco , co by s nimi opravdu zatřepalo a co by se tak vyrovnalo jejich služebnímu tajemství ( tajemství , jež už brzy na jejich bedra navalí Malý Muk ) . A skutečně , v sauně jim <mělo být svěřeno> další strašlivé tajemství , čekal je tam další opravdový šok . A nic na tom nezměnil fakt , že první dělnický prezident jim svěřil své nejintimnější tajemství jen jako projev své nejsvrchovanější důvěry , jen co důkaz svého přátelství , protože nakonec to bylo právě tohle tajemství , za něž poručíci jednou zaplatí životem .

<doc S|NOV|1995|avion>I zvedl jsem hlavu od rukopisu a znova zajel rukou pod sako a tentokrát jsem opravdu vylovil kabronskou pistoli , odjistil ( číšník nehnul brvou ) a zamířil z výklenku na Netíkův obraz Zima na brněnské přehradě a třikráte rychle za sebou vypálil . A na obraze se třikrát cosi hovadně rozplesklo , a když jsem si to šel prohlédnout zblízka , vidím , že <má zabijácká pistole byla nabita> jen kozími bobky . Vztekle jsem otevřel zásobník a celý ho hlučně vyjedl .

<doc S|NOV|1995|avion>a tam , kde jiní jsou už vrchovatí studem , vy jste jen vyztužen patosem , vidím vás , mistra ceremoniálů , jak kráčíte s vymazanou pamětí , mimo dobro a zlo , vidím vás podobného tomu , s čím jsem se tady po celý život setkával , s jistotou těch , kteří se vždy ztotožňují s institucionalizovanou mravností a vyměšují ji jak pot a slinu , takže mě vůbec nepřekvapuje , že jste si tady okamžitě porozuměl s někdejšími kulturními normalizátory , těmi brachy s vygumovanou pamětí , ale hopla , cože se to přihodilo v polovině osmdesátých let , k čemu se dnes už neznáte ? někdy na jaře ( v létě ? ) roku 1986 jste se jednoho dne ( večera , noci ? ) posadil ve své bonnské pracovně ke stolu a napsal vzkaz , přepravený pak do Brna konspirační cestou , vzkaz určený brněnskému disentu a varující přede mnou , kterého jste tam označil za informátora Státní bezpečnosti , a vzkaz byl opatřen douškou požadující naprostou a absolutní diskrétnost , nikdo v Brně se neměl nikdy dozvědět , kdo je původcem , a až do skonání věků <nemělo být v té souvislosti vysloveno>

67

vaše jméno , a tak poslal jste vzkaz anonymně a z naprostého bezpečí své luxusní bonnské pracovny do okupované země , kde jsem žil , zakázaný a zapomenutý autor , ach , ubohý mučedníček literatury , pária vystrčený na okraj společnosti a bez nejmenší šance se takovému nařčení bránit , protože tenkrát ještě , v polovině osmdesátých let , pochopte , nikdo člověku nevystavil lustrační osvědčení , a tak ten vzkaz měl v brněnském disentu vybuchnout jak bomba a ve společenství založeném právě na naprosté vzájemné důvěře zpřetrhat všechny mé kontakty a odsoudit mě tak k naprosté izolaci , tož to je námět , slyšíte , Richarde ! to by byl román !

<doc S|NOV|1995|avion>A tak ve chvíli , kdy zánožnice s radostným hýkáním vyběhla vstříc Mukovi , zaduněla obloha stovkami vrtulí na zádech Hynkových strejců , synovců , neteří a tetiček a mračno mocného rodu Kočků , vyzbrojené samopaly , zamířilo k doupěti . I došlo Hynkovi okamžitě , že teprve tohle je ta pravá rodinná předštědrovečerní večeře a že to on tu <má být naporcován> a pozřen ! Schovte se , Hynku !

<doc S|NOV|1995|jejitouh>Skeeter vás vysadí na provizorním letišti kousek od hlavního města . A protože stanné právo tam bylo vyhlášeno už před několika týdny , <měl byste být připraven> na nejhorší . Nečekejte žádné uvítací ceremoniály , Walshi .

<doc S|NOV|1995|jejitouh>Sebevědomě odkráčel přeplněnou redakcí a záměrně si nevšímal udivených pohledů některých svých kolegů . Pohvizdoval si známou melodii od skupiny R . E . M . a <měl namířeno> k výtahům . Celou dobu nemyslel na nic jiného než na následujících čtyřicet osm hodin .

<doc S|NOV|1995|matousek>A oni se mi smáli . ( Nevím , co tím <má být řečeno> . V šesté třídě se asi nechce ještě ženit nikdo . - pozn . red . )

<doc S|NOV|1995|matousek>Lokálka do Vyššího Brodu odjížděla až téměř za dvě hodiny . Šel se podívat na nástupiště , z kterého <má být vypravena> . Každou chvíli se zastavil .

<doc S|NOV|1995|matousek>Jindřich jen rukou ukázal směr a pak se zeptal : Nevíte , jak se to tam jmenuje ? Zřejmě se nezeptal dostatečně nahlas , takže stařec jeho otázku přeslechl . - Já zase <mám tím směrem namířeno> , řekl a usmíval se na jeho malinké přirození . Já můžu jít třeba padesát kilometrů bez zastávky .

<doc S|NOV|1995|matousek>Z přísných rysů bílé , pečlivě pěstěné tváře vyzařovala zvláštní neodolatelnost a chlad . Černé lesklé vlasy <měl energicky sčesány> dozadu . Trochu jsem mu udělal u mříže místo .

<doc S|NOV|1995|matousek>Ano , 11.00 , a pak mi ruku pomalu položil tam , kde ji vzal , a potichu poděkoval . Odcházím do hospody U Kaštanu , kam jsem <měl namířeno> původně . V hospodě jsem se díval s ostatními z oken , jak prší .

<doc S|NOV|1995|matousek>Dokonce se na kartičku usmál . Všechno bude <mít pěkně roztříděno> jako v batohu . Jenomže v mém batohu toho moc není , ale tady bude všechno .

<doc S|NOV|1995|matousek>Chtěl jej uchránit před tou slovy těžko popsatelnou situací , plnou protikladů . Představoval si vytřeštěný dětský pohled a <měl pocit , že je půlen> sekerou . Obě jeho poloviny jsou stále ještě živé , ale nejsou už schopny se na ničem dohodnout .

<doc S|NOV|1995|matousek>Přikývla . Chtěl jí vyrazit kytaru z ruky a hodit přes betonovou ohradu , ale neudělal to nejen proto , že by to nebylo věcné , ale také proto , že si vzpomněl , jak se kdysi s Janou honil po bytě , místo aby klidně poslouchal její brnkání , jak <měl nakázáno> . Tehdy při té honičce nešťastnou náhodou kytaru , opřenou o židli , porazil a ta se při pádu odřela .

<doc S|NOV|1995|matousek>Mohlo by to být docela zajímavý , dej na mě . - Já teda s nima jednou s oběma půjdu najednou , pozvu je třeba na vejlet a jsem zvědav , jak to bude vypadat

68

. . . Fakt si to nedovedu představit . . . - Jsou ti souzeny . - Proč by mně <měly být souzeny> ? Vůbec by to tak nemuselo bejt . - Jasně , nemrač se .

<doc S|NOV|1995|matousek>Spolupracoval . - Nebylo by ho možné přece jen hospitalizovat ? , zeptala se věcně starostlivým hlasem Markéta . - Jistě že by to šlo . Zrovna <máme na lůžkové části nově vymalováno> . Rozhodně by se mu tam líbilo . - To nemyslíš vážně , napadla Anna Markétu a hned se obrátila na Vladislava : Slyšíš , chtěj ti zavřít tvýho syna , tak něco dělej !

<doc S|NOV|1995|otcem>Megan pohlédla ze strany na Nicka . Oči <měl upřeny> do knihy . Přikrývka mu sahala jen k pasu , hruď byla obna ' ená .

<doc S|NOV|1995|pasaz>Ta redakce by se ještě dala s malým zpožděním stihnout . Nepochybně jde o závažnou akci Čistých , <má připraven> diskusní příspěvek , promyslil některé nové souvislosti , vystoupení by vzbudilo pozornost . O zasedání přinesou zítřejší deníky zprávu , odborné časopisy obsáhlé referáty , nabízela se příležitost upevnit své posice jak na fakultě , tak i v Hnutí .

<doc S|NOV|1995|pasaz>U stolku nejblíže dveřím seděly dvě mladé dvojice , u prostředního dva muži středních let s elegantně oblečenou ženou a u posledního dva staří , šedovlasí pánové . Zástupci tří generací se odlišovali nejen chováním , rozdíl byl i v tom , co <měli objednáno> . Společnost různorodou věkem a dozajista i zájmy spojovala okolnost , že měli čas tady vysedávat .

<doc S|NOV|1995|pasaz>Najednou mu připadalo lhostejné , že zmeškal panelovou diskusi , že by měl využít získané chvíle a jít alespoň vyzvednout ty peníze z banky , že by měl zatelefonovat na fakultu a potom domů , aby vysondoval , jak se žena tváří na tu výměnu , všechny tyto věci se mu náhle zdály zbytečné a směšné . Nejpříjemnější ze všeho teď bylo odpočívat na barové stoličce , srkat horkou kávu s rumem , naslouchat ševelu hlasů v bistru a s hlavou opřenou o pěst snít o tom , že je někde sám v opuštěném koutu krajiny , na desce bytelného stolu <má rozloženy> listy své studie , když se potřebuje osvěžit , vyjde do kůlny naštípat dříví nebo na procházku do lesa , kde se ve vlhkém stínu choulí šedavé zbytky firnového sněhu . Nebo prostě jen jde po silnici , toulá se bez cíle a bez plánu od vsi ke vsi s batohem na zádech , k obědu si opeče na ohýnku tři vuřty , o nocleh požádá v hájence a s vycházejícím sluncem vyrazí na další cestu .

<doc S|NOV|1995|pasaz>Připravit se na přednášku , vyřídit korespondenci , ano , minulý týden slíbil napsat příspěvek do revue Svět vědy , zítra v poledne mají uzávěrku , stěží to všechno stihne do půlnoci . A také snad zavolat do klubu někomu ze známých , jak dopadla diskuse v redakci , omluvit se alespoň , banka už <má zavřeno> , aspoň tohle pro dnešek naštěstí odpadlo . Postupoval ve frontě s otlučeným a poškrábaným podnosem , vzal si misku s horkou polévkou , ze zásobníku s pečivem vylovil housku a vybral si příkrm ze seznamu na světelném tablu jídelníčku nad výdejním oknem kuchyně .

<doc S|NOV|1995|pasaz>Ptactvo nebeské , které neseje ani nežne , aniž shromažďuje do stodol , ale otec nebeský je živí . Jenže v osvíceném moderním věku by <neměla být slova bible tlumočena> doslovně . Že se podobní ubožáci vůbec mohou vyskytovat je vina vládnoucího systému opřeného a nerozborně skopulovaného s technokratickou ideologií .

<doc S|NOV|1995|pasaz>V chladném světle zářivek se za sklem na zvětšeninách fotografií šklebily tváře hvězd experimentálního divadélka Aldebaran . Tvrz zamířil od křižovatky k blízkému kadeřnictví , provozovna však <měla ještě zavřeno> . Uvědomil si , že je příliš brzy i na čistírnu .

<doc S|NOV|1995|pasaz>Klidně tady můžete zůstat , mně by to nevadilo , pronesl topič . <Mám tu zařízeno> vše potřebné ke skromnému přebývání . Vzadu za cisternami je kamrlík s palandou , tam si můžete odpočinout .

69

<doc S|NOV|1995|pasaz>Šedovlasý pan inženýr byl se svými devadesáti dvěma trestnými body v beznadějném postavení . Kolem hracího stolku se kupili kibicové , z nichž někteří <měli rovněž přisazeno> ve hře . Tvrz , nahlížející do listu svého favorita , usoudil , že se poslední kolo chýlí ke konci .

<doc S|NOV|1995|pasaz>V podstatě se mu poštěstilo uskutečnit svůj dávný sen tlumok a hůl , v poněkud pozměněné podobě sice , ale zato tím důsledněji . Tvrz se rozkošnicky protáhl , nadzdvihl se a sáhl do kapsy manšestrových kalhot , které <měl položeny> pod sebou , pro hodinky . Blížilo se ke čtvrté , a tak začal uvažovat , zda by se vyplatilo navštívit hernu .

<doc S|NOV|1995|pasaz>Můžete mi je prozatím u sebe uschovat , paní Vachová ? otázal se , aby zamezil dalšímu dohadování . A <máte spočítáno> , kolik toho je ? upozorňovala Vachová opatrně . Aby z toho nebyla nepříjemnost .

<doc S|NOV|1995|shaw>Přestože byla sezóna v plném proudu , kapitán přístaviště měl spoustu času si povídat . Hubbell mu poděkoval , prošel přístavem a posadil se na převrácený obrovský rybářský člun poblíž místa , kam <měla namířeno> Clothilde . Na zádi viděl dvě postavy v černém a za nimi se třepetala ve větru americká vlajka .

<doc S|NOV|1995|shaw>Aspoň jsem měl dalšího dne při pohřbu o čem přemýšlet . Jestli tedy <měl být nějaký strýc zavražděn> , byl bych radši , kdyby to byl Rudolf . Nikdy jsme se spolu neměli rádi , a jak jsem vyrůstal , dával mi velice zdvořile najevo svou nespokojenost se mnou a mými názory na společnost .

<doc S|NOV|1995|shaw>Z rozhodnutí soudu jsem s ním měl po rozvodu trávit víkendy . Když toho <měl někdy dost vypito> , což bylo poměrně už časně zrána , dělal si srandu , co všechno jako voják prováděl . Hlavně mě zajímala děvčata z Červeného kříže , říkával , a moje vlastní bezpečí .

<doc S|NOV|1995|shaw>Dneska došlo v Bruselu k nepokojům a explodovalo několik pum . To všechno kvůli tomu , jestli by děcka z vlámsky mluvících rodin měly mít vyučování ve své mateřštině , nebo ve francouzštině a jestli by <neměly být názvy ulic označeny> dvojjazyčně . A černoši v našich jednotkách vyhrožují vzpourou , jestli jim nedovolí nosit afro .

<doc S|NOV|1995|shaw>" Nedá se ale popřít , že jakožto jeho strýc a hlava rodiny jste za něj nesl odpovědnost , když málem zabil nějakého muže . . . " " Dobrá , dobrá , " řekl Rudolf unaveně . Chtěl , aby odešla , zmizela i s tím svým zavalitým našpuleným umravnělým manželem , ale hrozil se pomyšlení , že by Wesley <měl být vydán> na milost tomuto páru v Indianopolis . Nevěděl , co udělat , aby tomu zabránil , ale musí se pokusit o cokoli .

<doc S|NOV|1995|shaw>" Co chcete ? " Vysvětlil jim sice , že za šest dnů <má být Wesley naložen> do letadla a odjet do Ameriky , neřekl jim však o svém ještě ne zcela propracovaném plánu umístit Wesleyho na rok do nějaké dobré internátní americké školy a pak ho poslat zpátky do Francie , aby tady dokončil své vzdělání , ani o svém vlastním plánu ( sobeckém ? velkoryse strýčkovsky blahosklonném ? ) jet do Francie s ním a na chlapce osobně dohlédnout .

<doc S|NOV|1995|shaw>Nezaslechl adresu , kterou udala řidiči . Uvědomil si , že kdykoli ji doprovázel až k taxíku , nikdy vlastně neslyšel , kam <má namířeno> . Jen pokrčil rameny a zamířil do kavárny .

<doc S|NOV|1995|shaw>přemýšlel , jak se z celé této záležitosti vyvléknout , odletět do Ameriky , skrýt se v Paříži , v Londýně , jak během šesti hodin uniknout před celým tímto nesmyslným a neskutečným spiknutím . " Času je dost , " řekla Monika , " banky <mají otevřeno> i odpoledne . Ale asi bys měl vědět jednu věc - budou tě sledovat . "

<doc S|NOV|1995|shaw>Den nato byl v Chicagu . Zašel do jedné levné restaurace s celonočním provozem na okraji Indianopolis a najednou tam přišel řidič náklaďáku a dívce za pultem řekl , že <má namířeno> do Chicaga . Wesleymu přišlo , že Chicago je stejně tak

70

dobré město , kde se dá začít , jako kterékoli jiné , a poprosil řidiče , jestli by ho nevzal s sebou .

<doc S|NOV|1995|shaw>Docházely mu už peníze a tak se rozhodl , že Chicago pro něj není . Zavolal do Bridgehamptonu strýčku Rudolfovi , na účet volaného , aby ho varoval , že <má k němu namířeno> , protože neví , kam jinam by měl jet . Rudolfův hlas zněl v telefonu nějak divně , nejistě , jako by se bál , že je poslouchá někdo , kdo by neměl .

<doc S|NOV|1995|shaw>George se opět pustil do práce a jeho jemné a malé ruce se zručně probíraly drátky . Ani on , ani Monika Billymu neřekli , kde nebo kdy <má být bomba použita> nebo za jakým účelem , a Billy už dobře věděl , že je naprosto zbytečné se na něco vyptávat . " Tak a je to , " řekl George a narovnal se , " hotovo . "

<doc S|NOV|1995|shaw>Dávej si pozor na seňoritas , varoval otec . Poslední kousek papíru <neměl datum a podepsána> byla Heidi . Byl v neofrankované obálce a našel ho včera večer v poštovní schránce .

<doc S|NOV|1995|shaw>" Požádal mě , abych s ním dělal na jeho dalším filmu . " " A už <máte namířeno> do Hollywoodu . " " V podstatě . . . ano . "

<doc S|NOV|1995|shaw>" Jaký máš plány ? " zeptal se Billy . " Jako kam <máš namířeno> ? " " Ještě v podstatě žádný plány nemám , " odpověděl Wesley .

<doc S|NOV|1995|shaw>Potřebuju ho . " Když vyšel z budovy Tribune a kráčel po Michigan Avenue , pátral po volném taxíku a <měl pocit , že je sledován> . Obrátil se a rozhlédl , ale o půl bloku dál viděl jen dva páry .

<doc S|NOV|1995|tresnak2>" Štastné a veselé ! " " A zítra <máme zavřeno> , " řekl Mr . Allen .

<doc S|NOV|1995|tresnak2>I oni snídali . Na papírových sáčcích se snídaní <měli vytištěnu> reklamu Liquer &amp; Wine Shopu na Christie Street . Seděli tam , zasněžení , před zhasnutou výlohou baru , ve které blikala neónová reklama na Budweiser Beer .

<doc S|NOV|1995|tresnak2>" Aha . " " <Máme dnes otevřeno> první den , máme dnes premiéru ! " A Mr .

<doc S|NOV|1995|ur3>Tati , proč mu zase už vykáš ? přerušila ho Bohunka s černými přilehlými vlasy a s pěšinkou uprostřed . Seděla naproti mně , ale věděl jsem z jiných pokradmých pohledů , že vlasy <má vzadu svázány> do hladkého uzlu , upevněného obloukovitým hřebenem . Není to snad velký pán ? odpověděl jí otec .

<doc S|NOV|1995|ur3>Lubor mi ho představil jako scenáristu z Barrandova . Jaksi jen potenciálně pěknou tvář <měl skoro pořád schýlenu> . Občas přerušil nevyzpytatelnou neutrálnost výrokem : Ts ! Jen výjimečně se podíval k zatemněným sklům ateliéru a řekl : To mi povídejte ! Možná že se později vyskytl tu a tam v mé blízkosti , ale on nerozeznal mne ani já jej .

<doc S|NOV|1995|ur3>Pro mne přinejmenším sir Antonín . <Měl jsem připraven> poctivý dík za léčbu a propuštění . Ano , nemocnice byl konec .

<doc S|NOV|1995|ur3>Po odchodu sestřiček doplnil pro úlevu zásobu alkoholu v krvi a zanedlouho se tím octl ve stavu , který jsem už půl roku znal a za něhož se mu nedalo odporovat . Nebylo tomu tak vinou sekyry , kterou by byl <měl skrytu> pod polštářem , i když ho , Štěpána , stejně jako Klarisčina topiče , kdekdo nazýval Pištou . Zvlášť se mu to kdysi jako školákovi přihodilo , když při výročí svätomartinské dohody , tehdy ještě slaveném hned dva dny po osmadvacátém říjnu , hrál na housle melodii písně Vyleť sokol , bílý pták , jedné z mnoha , jež Schneider - Trnavský buď posbíral z pokladnice lidových zpěvů , nebo sám sepsal a ony znárodněly , a sama ta živá sláva byla přítomna .

71

<doc S|NOV|1995|ur3>Viděl jsem na bocích výseče , že je tam v odstínu hnědavě zamlženém zastoupeno celé spektrum barev , a nosem jsem cítil , co je příčinou tíhy . Nastal povinný čas spánku , výjimečně jsem se na tu hodinku těšil , ale i učitel Pišta tentokrát <měl připravenu> svou sekeru . Další výseč po té , kterou jsem ještě nestrávil .

<doc S|NOV|1995|ur3>Čtou teď v redakci i Karliny vlastní texty pečlivěji než dřív . <Má být sděleno> , že se Karla cítí být jako pod kuratelou . Jede - li někam , diety ani jízdné se jí už neplatí .

<doc S|NOV|1995|ur3>Ale víme , dobře to víme , odjinud promluvila nejrealističtější z těch tří . Jen <máme zakázáno> o tom vědět i mluvit . Zakázáno !

<doc S|NOV|1995|ur3>Smyslem univerzit snad nade vše je získat si nedozrálé studenty a právě v citlivém čase dozrávání jim vpravit schopnost sebevzdělávání a metody té činnosti . Koncem šedesátých let , pro některé kouty světa skoro šťastných , v USA , v Británii a zvlášť v Paříži a okolí vzešel skoro hrůzný rozpor mezi univerzitními panstvy , jež měla svůj úkol převážně za rozkazovací a memorizační , a žactvem , kterému se zachtělo účastnit se rozhodování o tom , čemu <má být vyučováno> . Dozvuky pařížských vzpour samozřejmě se zpožděním zazněly řečeného prosince právě i v nedobytném Oxfordu .

<doc S|NOV|1995|ur3>Věděl , kde a na co čeká . Nad bledou a hubenou starou tváří , přerušenou převislým bílým knírem , <měl posazen> měkký černý klobouk s poměrně širokým okrajem . V okamžiku , kdy mi padl do oka , byl jsem už uprostřed mrazivě vydlážděného prostranství před nádražním průčelím .

<doc S|NOV|1995|ur3>Ač jsem zemřelou za ortodoxní surrealistku nikdy neměl , samozřejmá prostota , s níž to řečník za dnešních časů z kazatelny pronesl , dojímavě okouzlovala jako příhodná pocta samozřejmé prostotě a objevitelství Emily Medkové . Když jsem bok po boku s někdejším spoluzakladatelem dvoučlenné jičínské surrealistické skupiny opouštěl tu výhradně odjezdovou dvoranu , muž v černém klobouku už stál u téhož středového sloupu , růže sice předtím k poctě zemřelé odložil na jeden z proscéniových schůdků , ale úředně neposkvrněnou kufříkovou aktovku <měl připravenu> . Byl by stačil zákmit zájmu , aby se tu aspoň v malém otevřel bleší trh surrealistických či neomodernistických artefaktů .

<doc S|NOV|1996|1dil1>Šlo o to , že tou dobou bylo Afanasiji Ivanovičovi skoro padesát a byl již navýsost solidní a usedlý muž . Své společenské postavení <měl dávno skálopevně zajištěno> . Nejvíce ze všeho miloval a vážil si sebe sama , svého klidu a pohodlí , jak se sluší na tak spořádaného muže .

<doc S|NOV|1996|1dil1>Pamatoval si všechno neobyčejně jasně a říkal , že těch několik minut nikdy nezapomene . Asi dvacet kroků od popraviště , obklopeného davem lidí a vojáky , byly zaryty do země tři sloupy , protože <mělo být popraveno> několik lidí . První tři odvedli ke sloupům , přivázali je , oblékli do dlouhých bílých hábitů a přes oči jim stáhli bílé kapuce , aby neviděli pušky ;

<doc S|NOV|1996|1dil2>Pastor v kostele už Marietu neostouzel . Na pohřeb přišlo málo lidí , jen několik zvědavců , ale když <měla být rakev vynesena> , vrhly se k ní všechny děti najednou , chtěly ji samy nést . Nemohly ji unést , a tak jen pomáhaly , utíkaly za rakví a všechny plakaly .

<doc S|NOV|1996|1dil2>Kníže se na něho díval tázavě a s velkou zvědavostí . " <Má být uzavřen> sňatek , sňatek neslýchaný . Mezi pochybnou ženštinou a mladým mužem , který by se mohl stát i dvořanem .

<doc S|NOV|1996|1dil2>Připouštím , je to vskutku případ neobvyklý , téměř nemožný , ale . . . " " Tatínku , <máte prostřeno> k obědu , " oznámila vcházející Varvara Ardalionovna . " Á , no dobře , výborně !

72

<doc S|NOV|1996|1dil3>Zastavili se ve třetím poschodí před nízkými dveřmi . Generál <měl zřejmě nahnáno> a strkal knížete před sebe . " Zůstanu radši tady , " mumlal , " chci ji překvapit . . . "

<doc S|NOV|1996|2dil2>Peníze mu byly ovšem obratem vráceny , tak říkajíc vmeteny do tváře . Jak tedy <má být tato věc skoncována> ? Jelikož nespočívá na právním podkladě , zbývá tu jedině veřejnost !

<doc S|NOV|1996|2dil2>například teď , když vstoupil , zdálo se knížeti na první pohled , že Gaňa je navýsost přesvědčen o tom , že nastal pravý okamžik , aby se led mezi nimi ve všech bodech prolomil . Ale Gavrila Ardalionovič spěchal , neboť u Lebeděva na něho čekala sestra , <měli spolu kamsi namířeno> . Jestliže však Gaňa skutečně očekával příval nedočkavých otázek , bezděčných sdělení a přátelského svěřování , byl ovšem na velkém omylu .

<doc S|NOV|1996|2dil2>Pádila z terasy . " Já už <mám stejně zakázáno> k vám chodit ! " volal kníže za ní . " Cože ?

<doc S|NOV|1996|3dil2>" Snad trochu přeháníte a . . . při správném ošetření . . . " Byl velmi popleten a jako by se pořád nemohl vzpamatovat , peněženku stále držel v levé ruce . " Ó , nedělejte si starosti , " přerušil jsem ho zase a vzal jsem za kliku u dveří , " minulý týden mě prohlížel B - n ( opět jsem se odvolával na B - na ) a <má věc je vyřízena> . Promiňte . . . "

<doc S|NOV|1996|3dil2>Probudil jsem se nazítří asi v deset hodin dopoledne , když klepali na mé dveře . <Mám to tak smluveno> , že jestli do desíti hodin neodemknu a nezavolám o čaj , musí na mne Matrjona sama zaklepat . Když jsem jí otvíral , napadlo mě najednou , jak mohl vstoupit , když bylo zamčeno ?

<doc S|NOV|1996|3dil2>Už ve čtrnácti letech jsem chtěla pryč , i kddyž jsem byla ještě hloupá . Teď už <mám všechno promyšleno> a čekala jsem na vás , abych se vás zeptala , jaké je to vlastně v cizině . Neviděla jsem ani jeden gotický chrám , chci se podívat do Říma , chci si prohlédnout všechny vědecké sbírky , chci studovat v Paříži .

<doc S|NOV|1996|4dil1>Patnáctiletému by se to již nestalo , to mohu osobně potvrdit , neboť jako patnáctiletý bych již nebyl utekl z našeho dřevěného domu ve Staré Basmanné v den Napoleonova vstupu do Moskvy , nebyl bych opustil matku , jež se opozdila s odjezdem z Moskvy a chvěla se strachy . Jako patnáctiletý bych se byl zalekl , ale jako desetiletý jsem <měl pro strach uděláno> a protlačil se davem až k prahu paláce , zrovna když Napoleon seskakoval z koně . " " Opravdu , výstižně jste podotkl , že v deseti letech má člověk nejméně strachu . . . , " plaše přisvědčil kníže v mučivé obavě , že se co nevidět začervená .

<doc S|NOV|1996|4dil1>Běda ! Aglaja nepřicházela a kníže <měl pocit , že je ztracen> . Trochu zajíkavě a nesouvisle projevil názor , že by bylo velmi záhodno dát železnici do pořádku , ale Adelaida se najednou zasmála a kníže se opět zhroutil .

<doc S|NOV|1996|4dil2>Proč měl vždycky tušení , že se ona žena objeví právě v nejdůležitější chvíli a přetrhne celý jeho osud jako zpráchnivělou nit ? A že vždycky míval takové tušení , byl teď ochoten odpřisáhnout , třebas <měl vědomí spoutáno> horečkou . Jestliže se snažil v poslední době na ni zapomenout , pak jedině proto , že se jí bál .

<doc S|NOV|1996|4dil2>Když všichni odešli , naklonil se Keller k Lebeděvovi a řekl mu : " My dva bychom vyvolali hádku , porvali se , utržili si ostudu , přivolali policii , a on si tuhle získal nové přátele a ještě jaké , já je znám " . Lebeděv , který už <měl " nakoupeno> " , vzdychl a prohlásil : " Před velemudrci a rozumnými utajil a dítkám zjevil , to už jsem říkával dříve , teď však dodávám , že i samo dítko Hospodin před zkázou ochránil , on a všichni jeho svatí . " Kolem půl jedenácté konečně knížete nechali o samotě ;

<doc S|NOV|1996|4dil3>Ani svíčku jsem nerozžehl , aby z ulice nebo ze dvora nic nepozorovali . Protože když jdu pryč , beru s sebou klíče , a když tu nejsem , nepřijde sem tři

73

čtyři dni nikdo ani uklízet , tak to <mám zavedeno> . Aby tedy nikdo nepoznal , že tu jsme . . . "

<doc S|NOV|1996|bovary2>mluvil o aromatických látkách , trestích , cukrech a želatinách zcela oslňujícím způsobem . <Měl ostatně v paměti naskládáno> více receptů než v lékárně lahví , vynikal ve výrobě nejrůznějších zavařenin , octů a sladkých likérů a znal také všechny nové vynálezy úsporných ohřívadel , jakož i umění konzervovat sýry a vylepšovat zkyslá vína . V osm hodin pro něho chodil Justin , aby zavřel lékárnu .

<doc S|NOV|1996|bovary4>Potom se vrátila nahoru do svého pokoje , vrhla se tváří na lůžko a plakala jako dítě s hlavou zabořenou do polštáře . <Měli s Rodolphem domluveno> , že kdyby se přihodilo něco mimořádného , připevní Ema na okenici kousek bílého papírku , aby on , kdyby byl náhodou v Yonville , ihned přiběhl do uličky za dům . Ema dala smluvené znamení , čekala tři čtvrtě hodiny a vtom najednou spatřila Rodolpha na rohu tržnice .

<doc S|NOV|1996|bovary4>Podobně jako mrva , déšť , vítr a slunce prospívají květinám , tak i ji postupně zdokonalovaly její tužby i smutky , zkušenost v lásce i stále mladé iluze , až se rozvinula a zaskvěla v plném rozpuku . Víčka jako by <měla vykrojena> přesně na ty dlouhé milostné pohledy , kdy se zornička úplně ztrácí , a přitom jí prudký dech rozevíral drobné nosní dírky a zdvihal kypré koutky rtů , které na světle maličko stínilo trochu černého chmýří . Vrkoče vlasů jako by jí po šíji rozhodil nějaký umělec zběhlý ve svádění , nedbale se kroutily v těžké spleti podle rozmarů cizoložné lásky , která je denně rozplétala .

<doc S|NOV|1996|bovary5>Na kopci se přímo mezi dostavníky potuloval jakýsi chudák s holí . Ramena <měl pokryta> hromadou hadrů a tvář mu zakrýval starý klobouk kulatý jako umyvadlo , když si ho však sundal , objevily se místo víček dva zkrvavělé a zející oční důlky . Kůže se mu v rudých cárech třepila a výtok z důlků se srážel do zelených strupů podél nosu , jehož černé dírky křečovitě odfrkávaly .

<doc S|NOV|1996|bovary5>" Však já je najdu ! " řekla . A vskutku , hned následující pátek , když si Charles v temné komůrce , kde <měl uloženy> šaty , navlékal botu , ucítil mezi kůží a ponožkou list papíru , vytáhl ho a četl : " Přijala za tři měsíce vyučování a za různé hudební potřeby částku šedesáti pěti franků .

<doc S|NOV|1996|bovary5>Hned večer přiměla Bovaryho , aby napsal matce , že jim má co nejrychleji poslat celý zůstatek dědictví . Tchyně odpověděla , že už nic <nemá , likvidace je provedena> a jim zbývá kromě Barneville šest set liber renty , a ty jim bude přesně vyplácet . Paní Bovaryová poslala tedy účet ke dvěma či třem pacientům a jelikož se jí tento prostředek osvědčil , začala ho používat v hojné míře .

<doc S|NOV|1996|bovary6>Chci , aby byla pohřbena ve svatebních šatech , v bílých střevících , s věnečkem na hlavě . Ať <má vlasy rozestřeny> po ramenou . Tři rakve : jednu dubovou , druhou mahagonovou , třetí olověnou .

<doc S|NOV|1996|dicken1>" Tak teda přece stříleli ! " vydechl jako pro sebe . " To se divím , že jste to nevěděl jistě , " opáčil jsem , " protože my to slyšeli až doma , a to je dál , a ještě k tomu jsme <měli zavřeno> . " " Chm , abys tedy věděl , " řekl muž : " Když je člověk tady na tý pláni sám a má lehko v hlavě a lehko v žaludku a je polomrtvej zimou a hlady , pak celou noc neslyší nic jinýho než střelbu z děl a volání hlasů .

<doc S|NOV|1996|dicken1>" Je rozenej lhář a jako lhář taky umře . Podívejte se mu do obličeje - <nemá to tam vepsáno> ? Vyzývám ho , aby se mi podíval přímo do očí .

<doc S|NOV|1996|dicken10>" Protože jdeme stejným směrem , Pipe , můžeme jít spolu . Kam <máte namířeno> ? " " Do Templu , myslím , " řekl jsem .

<doc S|NOV|1996|dicken10>Ale pochybuju , že by mohl ještě dlouho vydržet . Toho rumu a pepře - a pepře a rumu - já bych myslel , že s tím klepáním a lokáním <má už skorem doklepáno> . " " A pak se vezmete , Herberte ? "

74

<doc S|NOV|1996|dicken11>Na brance i na kusech koberců , vyvěšených z oken , byly tištěné plakáty , oznamující na příští týden dražební prodej nábytku a domácích svršků . Dům sám <měl být prodán> jako starý stavební materiál a zbourán . PARTIE 1 bylo křivonohými písmeny namalováno vápennou štětkou na pivovar , PARTIE 2 na oné části hlavní budovy , která byla tak dlouho zabedněná .

<doc S|NOV|1996|dicken2>Aby tím však neutrpěla naše vysoká společenská prestiž , stála na krbové římse v kuchyni pokladnička , o níž bylo veřejně uvedeno ve známost , že se do ní ukládají všechny mé výdělky . Mám dojem , že nakonec <měly být darovány> jako příspěvek k umoření státního dluhu ; určitě však vím , že jsem neměl nejmenší naději , že se dám kdy budu na tom pokladu nějak podílet .

<doc S|NOV|1996|dicken4>Může to trvat třeba několik let . Dále musíte vzít jasně na vědomí , že <máte s největším důrazem zakázáno> při veškerých případných stycích , které se mnou budete mít , jakkoli se v tomto směru vyptávat nebo jakkoli narážet nebo poukazovat , byť sebevzdáleněji , na kteroukoliv osobu jako na osobu dotyčnou . Chováte - li ve svém nitru nějaké podezření , ponechte si toto podezření ve svém nitru .

<doc S|NOV|1996|dicken5>Mluvil o té majestátní osobnosti jako o nějaké voskové figuríně v panoptiku a vzápětí mi ho nabídl za sníženou cenu jeden a půl šilinku . Poněvadž jsem s vysvětlením , že mám domluvenou schůzku , nabídku odmítl , byl tak hodný , že mě zavedl do dvora a ukázal mi , kde mají šibenici a také kde se veřejně bičují lidé , a potom mi ukázal Bránu dlužníků , kudy vycházejí provinilci , kteří <mají být pověšeni> ; zajímavost onoho portálu zvýšil ještě tím , že mi prozradil , že " štyry takoví " vyjdou z oné brány pozítří v osm hodin ráno a budou utraceni v řadě .

<doc S|NOV|1996|dicken6>Na válečku na vnitřní straně jejích dveří visel neobyčejně dlouhý do kruhu sešitý ručník , a kdykoli pan Jaggers přišel od policejního soudu nebo propustil klienta ze svého pokoje , vždycky si myl ruce a utíral si je a osušoval po celé délce toho ručníku . Když jsem nazítří v šest hodin s přáteli k němu přišel , zdálo se , že se právě obíral nějakým případem povahy temnější než obvykle , poněvadž jsme ho zastihli , jak <má hlavu vraženu> do komůrky a umývá si nejen ruce , ale oplachuje si i obličej a kloktá . A i když už s tím vším skončil a sjel kolem dokola celý ručník , ještě vytáhl perořízek a vyškrábal si případ zpod nehtů , dřív než si oblékl kabát .

<doc S|NOV|1996|epidem01>Jeho oči byly otevřené , nebesky modré a vyzývavě na Dicka hleděly . Kolem úst a nosu <měl zmrzlou růžovou pěnu> . " Vidíš všechny tři ? " zavolal Ron ze tmy .

<doc S|NOV|1996|epidem03>" To není moje práce . " " <Neměla by veřejnost být varována> ? " zeptala se Terese . " Myslím , že ne , " řekl Jack .

<doc S|NOV|1996|epidem03>" Nejlepší na tom je , že ten koncept je zcela v souladu s Hippokratovou přísahou , " poznamenala Colleen . " Zvláště ta část , že nikdo <nemá být nikdy poškozen> , utrpět újmu . To miluju . "

<doc S|NOV|1996|epidem04>" Co se přihodilo ? " " <Má praxe byla převzata> společností AmeriCare . A protože jsem nechtěl pracovat ani pro ně , ani pro jinou podobnou korporaci , překvalifikoval jsem se .

<doc S|NOV|1996|epidem06>Ačkoliv nebyl tak svalnatý jako Warren , patřil do stejné kategorie . Jack si povšiml , že <má na pravém předloktí vytetováno> " Černí králové " . " Reginald je nasranej , " pokračoval Twin .

<doc S|NOV|1996|epidem07>" Ale jak jsem vám už řekla , je to tím , že nás klientské oddělení podrazilo . <Máme dokonce potvrzeno> , že se chystají předložit svůj vlastní šot , , mluvící hlavu ' některé ze známých seriálových hvězd . Počítají s tím , že my se sami odrovnáme s tím starým nápadem . "

75

<doc S|NOV|1996|epidem08>Stejně pomalu , jak před chvílí pistoli sklonil , ji nyní opět pozvedl . Jack nemohl uvěřit , že <má být zblízka zastřelen> někým , koho nezná a kdo nezná jeho . Bylo to absurdní .

<doc S|NOV|1996|epidem08>" Co s ní mám ale dělat ? " zeptal se Jack . Podle něj se jednalo o to vražednou zbraň , s níž by se mělo zacházet v latexových rukavicích a která by <měla být uschována> jako doličný předmět . " Dej si ji pod bundu , " přikázal Spit .

<doc S|NOV|1996|epidem09>Nastoupil do výtahu a zmáčkl tlačítko do pátého podlaží . <Měl namířeno> k Laurie do pracovny . Dostal její vzkaz už před nějakou dobou , ale mohl zavolat až před pár minutami cestou přes most Queensboro .

<doc S|NOV|1996|epidem11>Richard s malým nadšením povstal . Věci , které <měly být uloženy> v chladu , dal do lednice a zmrzlinu zavřel do mrazničky . Potom naskládal plechovky s polévkami do skříňky .

<doc S|NOV|1996|gentlem>Musel jsem dát rektorovi Adamse dva fotbalové borce a jednoho básníka , který už publikoval , aby mi vás přenechal . " " Asi bych se <měl cítit polichocen> , pane , " řekl Danny , kterého ta zpráva vyvedla docela z rovnováhy . " Já jsem - "

<doc S|NOV|1996|gentlem>Věděl jsem , že konkurence bude silná , a tak jsem tvrdě dřel s činkami ( na špičkách a s dřepy ) , aby mi naběhly svaly na nohou , v naději , že budou vypadat dost nepřístojně , aby mi dopomohly k dosažení cíle . Každý <měl asi tak minutu> na to , aby něco zazpíval , ale myslím , že rozhodnutí padlo ve zlomku vteřiny poté , co nás vyzvali , abychom si vyhrnuli kalhoty . Povolávali nás podle abecedy a já jsem vyšel s roztřesenými koleny na jeviště a zazpíval svým nejhlubším barytonem několik taktů z " Alexander ' s Ragtime Band " .

<doc S|NOV|1996|gentlem>Tu a tam někdo svezl trio pár tuctů kilometrů . Řidiči se nikdy nevyptávali , kam <mají namířeno> ani proč . Byla skoro noc , když dorazili na předměstí Györu .

<doc S|NOV|1996|gentlem>Newall tentokrát vynechá , protože se z jakéhosi nepochopitelného důvodu obává , že by mohl dostat mořskou nemoc . A jak by to vypadalo další ráno , kdy mu <má být udělena> hodnost námořního důstojníka ? Ale zatímco pokračuje tento umělý karneval , stále častěji si musím klást otázku , proč se nezdá , že by z něho měl někdo opravdu potěšení .

<doc S|NOV|1996|gentlem>A tím ten rozhovor skončil kromě toho , že poznamenal : " Koneckonců muž nemá čekat , až bude za vrcholem . " Když už jsem neměl žádné paluby k drhnutí a žádná námořnická hlášení k zakládání , <neměl jsem po pravdě řečeno> do čeho píchnout . Dlouhý čas na moři taky zesílil moje touhy zaplést se víc se ženským pohlavím .

<doc S|NOV|1996|gentlem>Měl samozřejmě v plánu být u jejího lože a odletěl jenom na čtyřiadvacet hodin , aby řídil jediný koncert . Ale malá Sylvie ( jména už <měli prodiskutována> předem ) se rozhodla přijít na svět dřív . Pan a paní Pastorovi už byli s Marií , když Danny vešel s náručí květin do nemocničního pokoje .

<doc S|NOV|1996|gentlem>" Jistě , jsem jenom zabedněnec z Harvardu . Ale mám dojem , že chcete naznačit , že jestli fotbalové mužstvo zvýší počet našich studentů tím , že nám pošle pár těl , <měli bychom vám být zavázáni> a nechat je proplout bez sebemenší práce . " Následovala pauza .

<doc S|NOV|1996|gentlem>Momentálně měl Ted nejvíc chuť se hrozně opít . Seděl sám u rohového stolu vzadu v Marathonu a zajistil si , že se jeden z číšníků postará , aby <měl neustále nalito> . Tu a tam za ním přišel jeho bratr Alex a domlouval mu : " No tak , Tede , bude ti špatně , jestli něco nesníš . "

76

<doc S|NOV|1996|hearts5>Logan měl něco dovědět . " Snad <měl být Luke pochován> doma ve Willies , " namítla jsem . Vzpomněla jsem si na maminčin hrob se skromným , malým náhrobním kamenem , na němž prostě jen stálo :

<doc S|NOV|1996|klenot1>vrtalo mi hlavou . Jak se může nevyplnit něco , po čem člověk tolik touží , proč mu to <nemá být souzeno> ? Otec měl takové úspěchy v obchodě ;

<doc S|NOV|1996|klenot4>" Tvrdila , že Nina na ni mluvila prostřednictvím černé kočky . " " Tihle lidé by <měli být zavíráni> a vypovídáni odtud , " rozčiloval se taťka . " Způsobují jen spoustu dalších nesnází . . . ale tvá matka byla vychovávána , aby většině těch nesmyslů věřila - - léčitelům vírou , zlým duchům či jak chránit domov před zlými duchy zapalováním svící nebo soškami svatých .

<doc S|NOV|1996|klenot4>" A kde tedy je , tatínku ? " " Nevím , ale rozhodně se brzy vrátí domů , a až tam najde Pierra , bude <mít o práci postaráno> , takže jí nezbyde čas na takovéhle hlouposti , " řekl . Doufala jsem , že má pravdu , ale moc jsem tomu nevěřila .

<doc S|NOV|1996|klenot5>" Chcete nechat rozsvícenou lampu , nebo ji mám zhasnout ? " " Myslím , že byste <měl nechat rozsvíceno> . " Chvíli mlčel a pak pronesl : " Nelogické . "

<doc S|NOV|1996|klenot6>Vše , co stálo mezi mnou a svobodou , byl tenhle krutý člověk , který nezasluhoval ani kouska slitování . Stála jsem tam , zatvrzovala své srdce vůči němu , až jsem byla přesvědčená , že <mám odvahu udělat , co uděláno> být musí . Přikročila jsem až k němu , zvedla nůž a přitiskla ostří na jeho ošklivé Adamovo jablko , připomínající malé hlodavé zvíře pod jeho kůží .

<doc S|NOV|1996|machado>Dnes již mohu beze všeho přiznat , že mi dosti vrtalo hlavou , odkud že ty věky pocházejí , zda je jejich zdroj tak záhadný jako pramen Nilu a zejména jak se to s ním má vzhledem k týchž věků skonání , jest - li na něm něco více či něco méně : zkrátka úvahy chorého mozku . Oči jsem <měl zavřeny> , a cestu jsem proto neviděl ; pamatuji si jen , že jak ubíhala , narůstal pocit chladu a v jednu chvíli se mi zdálo , že už musíme být v kraji věčných ledů .

<doc S|NOV|1996|machado>byl jsem posluchačem lehkomyslným , povrchním , bouřliváckým a nezkrotným , oddával jsem se rozličným dobrodružstvím , zabýval se romantismem v praxi a liberalismem v teorii , prožívaje svůj život v čisté víře v černé oči a psané ústavy . Přiznávám , že v den , kdy mi universita vystavila pergamenový diplom o absolutoriu vědy , již jsem do hlavy ani zdaleka <neměl vštípenu> , cítil jsem se přese všechnu pýchu jaksi oklamán . Abych to vysvětlil : můj diplom se podobal listině , propouštějící otroka na svobodu ;

<doc S|NOV|1996|machado>Liché obavy ! Věděla , že <má dny sečteny> ; řekla mi to ;

<doc S|NOV|1996|machado>Sláva Bohu , to se mi ale vydařil utěšený konec kapitoly ! Nebýt tento svět sférou roztěkaných duchů , bylo by zbytečné čtenáři připomínat , že zákony , které formuluji , <mám vskutku prověřeny> ; v ostatních případech se omezuji na tvrzení , že se podobají pravdě .

<doc S|NOV|1996|machado>Quincas Borba stěží zakrýval spokojenost nad svým triumfem . S vyrovnaností vpravdě filosofickou obíral kuřecí křidélko , které <měl naloženo> na talíři . Vznesl jsem sic několik námitek , byly však tak chabé , že je vyvrátil jedna dvě .

<doc S|NOV|1996|srdceso>Páteční odpoledne je totiž jenom a jenom moje . Těch pár hodin do večera <mám vyhrazeno> skutečně pouze pro sebe , jakákoliv pracovní činnost je zakázána a já si mohu dělat , co se mi zlíbí . Přijdou i chvíle , kdy vlastně ani nevím , co si s časem počít , a zase sahám po peru a nutí mě to psát .

77

<doc S|NOV|1996|srdceso>Nic nedbám , že ze mne kape pot , drhnu rejžákem dlaždice , luxuji , peru , žehlím . . . K večeru se ochladilo a já <měla vygruntováno> . Utahaně se posadím a zahledím do diáře .

<doc S|NOV|1996|tien>Všichni byli oblečeni naprosto stejně : měli bílá trika s výstřihem do V a na nohou khaki kalhoty , které se na stehnách rozšiřovaly jako jezdecké rajtky . Okolo čela <měli ovázány> čelenky hačimaki a na nohou měli džikitabi - boty s koženou podrážkou , u nichž byl podle japonských zvyků oddělen palec od ostatních prstů a které proto seděly na noze stejně dobře jako rukavice na rukou . Byly přitom tak měkké a ohebné jako indiánské mokasíny .

<doc S|NOV|1996|tien>Hrozilo mu , že divoké představy udusí jeho vědomí . Myšlenky , které <měl pevně upoutány> , se nyní vyrvaly ze svých kotvišť a vířily v nespoutaném reji . " V pořádku , " řekl Jake , " jdeme na to . "

<doc S|NOV|1996|tien>Dům totiž koupila správa Quarry , a ta jej také udržovala . Beridien <měl sice povoleno> , aby pečoval o celý objekt včetně krásné růžové a tulipánové zahrady , ale ve skutečnosti jednal vždy tak , jako by to všechno byl jeho majetek . Byl to také on , kdo tomuto domu dal jeho nynější jméno - Greystoke , protože ve volném čase byl Beridien nadšeným čtenářem povídek Edgara Rice Burroughse .

<doc S|NOV|1996|tien>Karpov měl na sobě elegantní tmavě modrý oblek . Na levé straně prsou <měl připjata> frontová vyznamenání , na něž byl velmi pyšný . Danielu potěšilo , že měl v kravatě jehlici s černým onyxem , kterou mu darovala minulý týden k narozeninám .

<doc S|NOV|1996|tien>Ničiren přitom pociťoval nepopsatelné blaho , které zalévalo celou jeho bytost a vedlo jej k vrcholnému vzrušení , které nebralo konce . Ústa <měl zaplněna> nejjemnější částí jejího těla . Byl naprosto zaplaven jejím pachem - vonícím pižmem , ale zároveň svěžím .

<doc S|NOV|1996|tien>Jakmile budeš v nebezpečí smrti , musíš bojovat až do nejzazšího konce . Při tom všem si ale pamatuj , že existují cesty , na něž se nemá vstupovat , protivníci , na něž se nemá útočit , a území , která by <neměla být dobývána> . " O několik let později Jake zjistil , že Fo San v těchto úvahách vycházel z učení slavného starověkého čínského stratéga Sun - c ' obsaženého v jeho díle Mistr Sun o umění válečném .

<doc S|NOV|1996|tien>V uších neměla náušnice , ale bylo vidět , že je má z dřívější doby propíchnuté . " Tak tedy nyní vidíš Měsíční kámen i z druhé strany , " řekl po chvíli a dodal zvesela : " Ale <měl jsem tehdy pořádně nahnáno> , když jsi ponejprv viděla Lantina , soudružko generále . " Nezdálo se , že by jeho slovu Danielu příliš pobavila .

<doc S|NOV|1996|tien>Jakmile ji zahlédli muži z KGB , pustili se s chladným zaujetím lovců po její stopě . Samopaly v pravých rukou <měli připraveny> ke střelbě . -

<doc S|NOV|1996|tien>Pak Komoto před sebe natáhl ruce . <Měl na nich položen> šíp , který Jake před chvílí vystřelil . " Myslím , že je to váš šíp , " řekl Jakovi .

<doc S|NOV|1996|tien>Stallingse tam obklopilo téměř naprosté ticho , jako kdyby se náhle ocitl pod velikým poklopem . Do ramene <měl sice stále zabodnut> hrot meče , ale připravoval se na protiakci . Přece mne žádná žena nemůže přemoci , říkal si pro sebe .

<doc S|NOV|1996|tien>O peníze si přitom nemusel dělat starosti . On i jeho bratři <měli své finanční prostředky investovány> ve firmě Sawyer a synové , a to jim přinášelo dostatečný zisk . Koncesi na bagrování v přístavu , kterou mu zajistil C ' - lin , dokázal tchaj - pan dokonale využít .

<doc S|NOV|1996|tien>Byl to jeden z těch mála horkých letních dnů v Číně , kdy se nesnesitelné vedro přechodně zmírní a ve vzduchu je cítit příjemný , chladivý vánek , který

78

připomíná spíš jaro . <Maj byla pohřbena> v jižní části města . Pohřeb zařizoval Barton Sawyer v době , kdy C ' - lin a Chu Chan - min museli být skryti v přístavním skladišti .

<doc S|NOV|1996|tien>Například si v jeho přítomnosti nerozbalila jeho dárek . To odpovídalo staré tradici , protože se tak <měly uchovat v skrytu> pocity , které má obdarovaný . " Dáte si čaj ? " zeptala se .

<doc S|NOV|1996|tien>V pondělí bylo v Hongkongu vyhlášeno varování před blížícím se nebezpečným tajfunem . V Aberdeenu a v Causeway Bay probíhaly horečné práce na nouzových přístřeších , které <měly být připraveny> přijmout co největší počet případných obětí živelné pohromy . Na honkongské burze mezitím čekal na podnikatele jiný typ pohromy .

<doc S|NOV|1996|tien>Sledování vedly vždy specializované útvary a jeho účelem bylo pořídit přesný záznam o zvycích a chování podezřelé osoby . Daniela nechápala , proč by <mělo být právě na ni uvaleno> sledování , ale rozhodla se , že nechá Táňu Nazimovovou , aby jí to řekla . Ta jen pokrčila rameny .

<doc S|NOV|1996|tien>" Já bych se o tom ale stejně rád dověděl . " " Kcham - sang <má být vybaven> jadernými gemerátory zcela odlišného typu než jsou ty , které se běžně užívají . Mají sloužit zároveň i pro odsolování mořské vody .

<doc S|NOV|1996|tien>Ani ne dvacet čtyři hodin po odeslání telegramu obdržel od YSK peníze . Zároveň s nimi přišla jednoduchá dlužní smlouva , podle níž <měla být půjčka splacena> výnosem z Pak hanminu . Na něco takového nemohl říct ne , i když mu stále připadalo dost podezřelé , že nemohl zjistit , kdo stojí v pozadí YHK .

<doc S|NOV|1996|tien>" Budete vypovídat pravdivě , Wu tchung - č ' nebo ponesete veškeré následky . " " <Má věrnost nemůže být zpochybňována> . Musím protestovat . . . "

<doc S|NOV|1996|tien>Moc , kterou tito lidé pro sebe uchvátili , je obrovská . Pokud jsem neměl k dispozici důkazy , které jste tajně shromáždil vy a lidé z vašeho ministerstva , nikdy bych neuvěřil , jak hluboké <měla jejich moc kořeny> . Ano , byli to novodobí Boxeři .

<doc S|NOV|1996|tien>" Když jsi byl označen za " vraždícího škůdce " , není se čemu divit . " " Kdo vydal příkaz , že <mám být takto označen> ? " Donovan neodpověděl , ale na kratičkou chvíli pohled jeho očí spočinul na Wundermanovi .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" To je řízení samé Prozřetelnosti ! " řekla . " Možná <má být to manželství opravdu uzavřeno> v nebi . Budete mít svatbu za dva dny ode dneška , na svátek sv . Valentina , Aidan St .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Na spodní sukni z těžkého krémového hedvábí byly zlatou nití vyšity sasanky , motýlci a drobná srdíčka . Rukávy ve tvaru ' skopové kýty ' <měly prostřihy pospojovány> malými zlatými mašličkami a dolní vyšívané okraje byly ohrnuty zpět jako manžety . Okrouhlý stojatý límec byl z vyztužené nádherné staré krajky .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Venku byla stále ještě tma . Kaplan se právě tázal , zda " může kdokoli po právu namítnout " , proč by <neměl být tento pár sezdán> , " nechť na tomto zákonném shromáždění nyní promluví , neboť nestane - li se tak , musí pak zachovat mlčení provždy . " Na dlouhou minutu v celé kapli nebylo slyšet ani šeptnutí , jen Mag tiše vzlykala .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Jistě . Všude , kde se zastavíme , <máme všichni zajištěno> ubytování i stravu . Mag pojede s Clunym , sluhou strýčka Conna , v povoze se zavazadly , bude jim tam stejně dobře jako nám . Já si ale dnes chci cestou ještě někam zajet , takže doufám , že mě omluvíte . "

<doc S|NOV|1996|veclaska>Najednou se ozvalo hlučné zaklepání na dveře a halekání Adama de Mariska : " Tak už pojďte , vy dva ! Když jsem se nesměl potěšit s manželkou já ,

79

<nemáte to povoleno> ani vy ! " a znovu zabušil na dveře . " Adame , " kárala ho Skye , ale neznělo to jako doopravdy .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Nechtěl už být na nikom závislý . Chtěl stát na vlastních nohou a kdyby získal Aidan za manželku , <měl by to zajištěno> . Politické záležitosti mu nikdy na srdci doopravdy neležely .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Zdržíte se s mylady dlouho ? " " Jsme tu jen na skok , madame , ale máme se do dvou dnů dostavit ke dvoru a <má paní byla tak nadšena> šaty , které jste za námi poslala na Perarrock Royal , že nedala jinak , než že jí šaty k audienci u královny musíte ušít vy . " " Musí to být nejnádhernější a nejmodernější šaty v celém Londýně , madame ! " naléhala Aidan , až se krejčová musela usmát .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Aidan vysekla povinné pukrle a Conn se hraběnce z Lincolnu galantně uklonil . Aidan pronesla formálně : " Můj pane , dovolte , abych vám představila lady FitzGeraldovou , hraběnku z Lincolnu , s níž <mám tu čest být spřízněna> z matčiny strany . Madame , můj manžel , Conn St .

<doc S|NOV|1996|veclaska>I když na zádi bárky stál kormidelník , do jejich kajuty , otevřené na bok plavidla , neviděl , v rozhledu mu bránila její střecha , a veslaři seděli k nim zády . <Měli tak soukromí zaručeno> . Conn se natáhl vedle manželky a jak tu poloobnažená ležela , pohled na ni ho chtě nechtě vzrušoval .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Cože ? " Conn překvapením ztuhl . " Přišli jsme , pane , abychom vás doprovodili do Londýna , kde <máte být v Toweru uvězněn> až do dalšího rozhodnutí královny . " " Ne ! "

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Skye , Bůh je mi svědkem , že nevím , oč se jedná . Nemám nejmenší potuchy , proč bych <měl být zatčen> , a ani nemohu vinit tady chudáka kapitána , protože ten to také neví . " " Možná neví , nebo spíš nechce říci , " odsekla Skye .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Kdo mě obviňuje ze zrady ? A proti komu <měla být namířena> ? Proti čemu ? "

<doc S|NOV|1996|veclaska>Dovolíme mistru Nortonovi , aby vás trošku vyzkoušel , a pak uvidíme , co budete zpívat . " Než se Conn stačil začít bránit , <měl paže přitisknuty> k tělu a byl vlečen přes místnost tam , kde byl na zdi upevněn skřipec ve tvaru kola , nyní spuštěný k zemi , aby na něj mohl být připoután . Zručné ruce ho vysvlékly z kabátce , neurvale mu stáhly jezdecké holínky , rozervaly mu košili až k pasu a už byl s roztaženýma nohama a rukama připoután na žebřík a vyzdvižen asi šest stop nad podlahu .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Má žena je doma , na Queen ' s Malvern , s našimi dětmi . <Má zakázán> Londýn i přístup ke dvoru , jak si jistě vzpomínáte . " " Já nezapomínám , lorde de Marisco , a rád slyším , že konečně lady de Marisco dozrála natolik , že je schopna se ovládat . "

<doc S|NOV|1996|veclaska>Proto jsme ho také tak snadno chytili . Vychloubal se , že <má o posmrtný život postaráno> , doneslo se to k nám a zatkli jsme ho . " " Zeptejte se ho , jak se do toho dostal Conn , " řekl Adam de Marisco .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" To vám nemohu říci , pane . <Měl masku a byl zahalen> do pláště . " " Setkal jste se někdy dříve s Connem St .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Řekněte alespoň lady de Marisco , ať jede s vámi . " " Skye <má zakázán> pobyt u dvora i v Londýně , Mag . A mimoto já ji nepotřebuji , ale její děti ano .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Musím ho vidět ! " vykřikla . " Žádal jsem o to , " odpověděl , " ale návštěvy <má zakázány> . " " Půjdu ke královně !

80

<doc S|NOV|1996|veclaska>Až se nám podaří zjistit , odkud vítr vane , budeme hned vědět , na čem jsme , a zda se jedná o něco závažného . Rád bych , abyste dnes večer zašla za bratrancem a řekla mu , že jste se právě dozvěděla , že celý váš majetek <má být zkonfiskován> a propadnout ve prospěch koruny . Můžete ho třeba poprosit , aby spolu s vaším dědečkem za vás intervenovali .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" A co váš manžel ? " ozval se druhý muž . Zajímavé , řekla si Aidan , ale hned odpověděla : " <Má být oběšen> a čtvrcen , pokud mu královna neudělí milost , aby mohl být sťat . Hraběnka , má sestřenice , říká , že je královna navýsost rozzlobena .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Kdyby bylo jen na něm , zbavil by se ho , ale král si vysloveně přál , aby byl Cavan FitzGerald dopraven do Španělska , aby mohl být dál k užitku . Měl opravdu dostat pozemky i ženu , aby byl ke Španělsku ještě víc připoután , a pak , až bude ukolébán , <měl být předveden> před krále , kde se dozví , jak vysokou cenu bude muset zaplatit doopravdy . Španělsko potřebovalo lidi , jako byl Cavan FitzGerald , v Irsku , aby tam podněcovali povstání proti Anglii .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Víno je nápoj pro bohaté . " Pak se zeptal : " A kam <máte namířeno> , pánové ? " " K lodi Gazelle , do přístavu , " řekl Miguel de Guaras .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Vlastně jsme bratranci . Když mi bylo šestnáct , byl jsem unesen při nájezdu otrokářů a odvlečen do Alžíru , kde jsem <měl být prodán> . Další můj osud vlastně předurčil vrchní otrokář v bagniu , což je něco mezi státem kontrolovanou třídírnou , vězením a burzou otroků .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Je v zajetí na lodi barbarů . Vezou ji do Alžíru , kde <má být prodána> do otroctví . Přišla o Connovo dítě a Conna už v životě neuvidí !

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Slyšely jste , co jsem povídala Margaret , že ? " řekla jim Aidan . " <Máme být prodány> do otroctví . Podle všeho skončíme někde v harému . "

<doc S|NOV|1996|veclaska>Právě vás dej koupil za deset tisíc zlatých mincí a posílá vás jako dar sultánovi ! Budoucnost <máte zajištěnu> , pokud budete chytrá ! " " Já nejsem žádný dar pro nikoho ! " vykřikla Aidan .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Se mnou to nebude tak jednoduché . <Mám být poslána> do Istanbulu jako dejův dar sultánovi . " " Radši se zabiju ! " řekla Meg mezi vzlyky .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Asi si teď budete chtít smýt špínu po dlouhé cestě , takže vás už nebudu zdržovat . Otrokyně dostaly rozkaz věnovat vám tu nejvyšší péči , zvláště vám , má paní , která <máte být poslána> našemu pánu sultánovi . " Lady Zada se něžně dotkla Meginy tváře a vyšla z lázní .

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Je docela dobře možné , že ta loď cestou zastavovala v různých přístavech , Conne , ještě než doplula do Alžíru , " řekl Adam . " Musíme zjistit , kam <měla namířeno> cestou , nebo zda plula přímo . " " A proč vůbec s sebou Aidan brali ? " uvažovala Skye nahlas .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Na hlavě měla Nur - U - Banu závoj , protkávaný zlatými nitkami , a kolem krku přepychový náhrdelník z nepravidelných perel a diamantů . Jakožto sultánova matka nemusela <mít tvář zahalenu> . Protentokrát ji ovšem neměly zahalenu ani ostatní přítomné ženy , protože se Murad chtěl novému velvyslanci pochlubit vyhlášenými kráskami svého harému .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Jakožto sultánova matka nemusela mít tvář zahalenu . Protentokrát ji ovšem <neměly zahalenu> ani ostatní přítomné ženy , protože se Murad chtěl novému velvyslanci pochlubit vyhlášenými kráskami svého harému . Nikdy jindy by nic

81

takového nepřipustil , ale dnes večer byli sami v soukromí zahrady a konec konců v tu chvíli byli on a princ Džavid jediní skuteční muži ve společnosti .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Plavidlo bylo dostatečně prostorné , aby pojalo jak její nosítka , tak čtyři černé nosiče , a když přistáli , nastoupila do nosítek a cestovala tak pohodlně až na Velký bazar . Odebrali se do oddělení , kde se prodávaly výhradně ženy a tam teprve Aidan zjistila , jaké <měla štěstí , že nebyla prodána> ve veřejné aukci přímo z mramorového výstavního bloku tržiště . Celé to místo dýchalo bídou a neštěstím , však také kdo by mohl být v otroctví spokojen , říkala si .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Nejste přece žádný pohár rozkoše , abych vás vypil na jeden ráz , a já nejsem žádný nezkušený chlapec , abych se nedokázal ovládnout . Rozkoš musí být obapolná , <má - li být plně vychutnána> . Pojďte !

<doc S|NOV|1996|veclaska>Všechny chody jim předložili najednou , aby si mohli posloužit dle libosti . Vmžiku <měli krásné modrobílé porcelánové talíře naloženy> po okraj . Byla tu jehněčí kýta na zelenině , mořský okoun opékaný na dřevěném uhlí , obložený ozdobně vykrájenými citrony ;

<doc S|NOV|1996|veclaska>" Ano , " odpověděla Ester , " narodila jsem se tu . <Má rodina byla vypuzena> z Izraele , země , jež nám byla domovem od věků , po pádu Velkého chrámu , kdy ještě světu vládli Římané . Vy křesťané říkáte Izraeli Svatá země nebo také Palestina .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Možná je psáno v knize osudu , že mám prožít život v osamění . " " Nikdo na světě <nemá předurčeno> zůstat sám , " řekla validé . " To by bylo proti přírodě .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Murad právě odešel ; na rovinu a naprosto bezohledně mi řekl , že k němu <má být princezna Mardžalla uvedena> již tento pátek . " Safíja překvapením ztuhla .

<doc S|NOV|1996|veclaska>A teď , drahá dcero , se musíme poradit , jak oznámit Mardžalle Muradovo přání . Trvá na tom , že <má být k němu uvedena> už tento pátek , což mě samozřejmě šokuje stejně jako tebe . Určitě má Mardžalla nejméně tolik jemnocitu jako ty nebo já a tak je docela dobře možné , že se sultánovi postaví na odpor .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Nechce přece navěky zůstat v Jeni Seraji , vydaná napospas sultánovu chtíči . Nicméně se přece jen právě teď ocitá zde , navoněná a upravená v očekávání večera , kdy <má být uvedena> k Muradovi . Nevěděla si jiné rady , než mu upřímně vylíčit své úmysly a pocity a doufat , že ji propustí .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Řeknu vám to : Je bystrá a tak bude usilovat o to , aby měla se sultánem dítě , pokud možno syna . A až ho porodí , smíří se snad s tím , že by <měl jednou být odstraněn> starším bratrem ? Dojista ne !

<doc S|NOV|1996|veclaska>Natáhl dlaň , aby se dotkl těch nádherných měděných vlasů . <Měla je upraveny> zcela jinak , než byl u ní zvyklý . Uprostřed rozdělené pěšinkou , spletené do dlouhého copu , ozdobeného stříbrnou stužkou , pošitou perlami a světle modrými akvamariny .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Konečně zakotvila naproti říční pevnosti , která kdysi patřila mocnému irskému hraběti , ale nyní byla v držení jistého Angličana . Část nákladu <měla být vyložena> přímo do sklepů nového pána a s prvním člunem , který od lodi odrazil , putoval na pevninu i Cavan FitzGerald . Jen kousek cesty ho dělilo od nejbližší vesnice , kde si doufal zakoupit nějakou přijatelnou herku , jež ho měla dopravit dál , až k cíli jeho cesty .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Jak by to vůbec bylo možné ? Rád by se dozvěděl něco dalšího , ale to bude chtít čas , rozvažoval , a potom , penízky <má hezky v suchu uloženy> v Dublinu . Žádnou ztrátu zatím neutrpěl .

82

<doc S|NOV|1996|veclaska>Aidan St . Michaelová <měla být dána> za ženu na prvním místě jemu , uvažoval podle své pokřivené logiky . Byla přece jeho sestřenicí a co svět světem stojí , je přece zvykem , že se majetek udržuje v rodině příbuzenskými sňatky .

<doc S|NOV|1996|veclaska>Vybral jsem jí za manžela vlastního synovce , Cavana FitzGeralda . Byli oddáni v katolické víře , kterou vyznává celá moje rodina , ve víře , v níž se <má vnučka narodila a byla pokřtěna> . Včera v noci , poté , co jsme doprovodili novomanžele na svatební lože , tahle chladnokrevná čubka svého manžela zavraždila !

<doc S|NOV|1996|vykupne>Za pomoc , nadšení a hlavně za trpělivost bych rád poděkoval Bernardu a Darlene Geisovým , Josephu Elderovi , Davidu Kleimanovi , Mary Crowleyové , Eleanor Hurkové a Rose Ann Ferrickové . A zvláštní dík patří hlavně ušlechtilé a upřímné Judith Shafranové , jíž by tato kniha <měla být věnována> , protože není pouhou redaktorkou , a proto samozřejmým nepřítelem autorů . Za odbornou a technickou pomoc bych rád poděkoval penzionovanému detektivu Jacku Laniganovi z newyorského policejního ředitelství a senátorům Michaelu Moriartymu , Carmu Tintleovi a Jimu Millerovi .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Autorská poznámka Místa , lidé a události : autor získal takovou zkušenost , že v každé knize , která se zabývá Iry , by literární licence a jiné svobody <měly být nejen tolerovány> , nýbrž i očekávány . Newyorská katedrála svatého Patricka je popisována pečlivě a přesně .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Při chůzi vytáhl z pouzdra služební revolver a vsunul jej do kapsy kabátu . Spíš to byl projev opatrnosti , kdyby <měl být přepaden> než obrana proti profesionálním zákeřným vrahům . Na pěšinu vrhaly stíny holé sykomory a v chladné mlze byl cítit vtíravý pach vlhké slámy a zvířat .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Poskytl jsem mu nějaké nápady , nějakou možnost výběru . <Měl pouze zakázáno> zaútočit na jakýkoli britský majetek nebo osobu - jako třeba vyhodit tuhle budovu do povětří . Ale u těchhle lidí si člověk nikdy nemůže být jistý . "

<doc S|NOV|1996|vykupne>Dvě klenutá triforia začínají na odlehlé straně transeptu a je z nich vidět na oltář . Takto rozvržená budova <má být bráněna> . Flynn pohlédl na horní část půdorysu .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Mullins se rozhlédl po svém opuštěném stanovišti , potom opět vyhlédl na Pátou Avenue . Uvolnil vlajku , kterou <měl obtočenu> kolem pasu , a její cípy přivázal k rozbitým žaluziím , potom ji spustil k boku věže . Zapleskala ve větru o šedivý mramor a světlomety , které dopadaly na katedrálu , ji pěkně ozářily .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Potom si vzpomněl na svou starší sestru Peg , vdovu se třemi dětmi , jak obchází kolem dokola dvůr ve věznici Armagh . Vzpomněl si na tu noc , kdy byl zabit její manžel Barry Collins , když se chtěl zmocnit vězeňského vozu , ve kterém <měla být přepravována> sestra Maureen Maloneové , Sheila . Vzpomněl si na svou matku , která se stará o tři děti Peg od té doby , co Peg odešla se zasmušilými muži v tmavých pláštích .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Moje vlastní divize se taky náramně tužila a nakonec tu akci prošvihla o pouhé minuty . Nadporučík Burke by <měl být pochválen> za iniciativu a odvahu . " Nastalo ticho a Burke postřehl , že nikdo nezavolal : Sláva Burkeovi !

<doc S|NOV|1996|vykupne>Schroeder si potichu oddechl . " Mám zde před sebou vaše požadavky a seznam lidí , kteří <mají být v Severním Irsku propuštěni> . Chceme , abyste věděli , že nám především jde o bezpečnost rukojmí . . . "

<doc S|NOV|1996|vykupne>Pokračoval . " Jestli budeš souhlasit s tím , že kompromis , který jsem uzavřel s Martinem , nebyl zas až tak moc strašný , zapíšu Sheilu na seznam lidí , kteří <mají být propuštěni> . " Rychle na něho pohlédla .

83

<doc S|NOV|1996|vykupne>" To vám momentálně slíbit nemůžu . " " Dovolte , abych vám něco objasnil - ve chvíli , kdy mi povíte , že vězňové jsou propuštěni , bude lepší , když budete <mít zaručenu> naši imunitu , jinak končí vyjednávání . Zastřelím rukojmí a to ostatní tady vyhodím do vzduchu . "

<doc S|NOV|1996|vykupne>Pokračoval , napodoboval přerývaný rytmus člověka , který vysílá poprvé . Upravil písemný vzkaz , který <měl být odvysílán> . PŘIBLIŽNÁ SÍLA FENIANÚ : NE VÍCE NEŽ OSM OZBROJENCÚ , KAŽDÝ VE VÝCHODNÍM TRIFORIU .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Jsem vylekaný . <Mám sbaleno> a jsem připravený , že odjedu z města . Čekám na švagrovou , odveze si manželku k sobě .

<doc S|NOV|1996|vykupne>" To nevím . " " Kdo se <má postarat , aby byla propuštěna> ? Zatím o to nikdo nepožádal . "

<doc S|NOV|1996|vykupne>" Za dávných časů se bojovníci před bitvou pozdravili . A muž , který <měl být popraven> , potřásl rukou tomu , kdo ho měl popravovat , nebo mu dokonce požehnal , aby prokázal svou neměnnou úctu a útrpnost . Je na čase , abychom z války a smrti opět učinili soukromou záležitost . "

<doc S|NOV|1996|vykupne>Hleděl do kamery a potichu mluvil tónem , který měl naznačovat konečnou a nevyhnutelnou zhoubu . " Dámy a pánové , občané Ameriky - a všechna nenarozená pokolení , která jednou uslyšíte <má slova - jsme obklíčeni> obrovskou přesilou dvou tisíc mužů proti jednomu , policií a vojáky , jsme obleženi a izolováni svými nepřáteli , zrazeni politiky a diplomaty , kompromitováni a podminováváni tajnými agenty a cenzurováni světovým tiskem . . . " Položil si ruku na hruď . " Ale my se nebojíme , protože víme , že tam venku máme přátele , kteří nám přejí úspěch a boží požehnání při našem konání .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Já jsem obyčejný polda , jasný ? A jenom my <máme dovoleno> mluvit s vašimi lidmi . Jasné ?

<doc S|NOV|1996|vykupne>Otec Murphy se u stolce poněkud nadzvedl . " <Měl by být dopraven> do nemocnice . " Ani Megan , ani Hickey mu neodpověděli .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Myslím , že se mi po nich bude stýskat . " " Kam <máš zítra namířeno> ? " " Do jižní Francie .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Burke řekl : " Jak se máš ? " " Je mi zima , <mám nahnáno> , jsem unavený , hladový a otrávený . Jinak dobře .

<doc S|NOV|1996|vykupne>" Něco , co by mi pomohlo ? " Burke <měl na jazyku : Upřímně řečeno> , tobě nepomůže nic . Ale místo toho řekl : " Myslím , že jo . "

<doc S|NOV|1996|vykupne>Do telefonu řekl : " Čekejte . " Bellini zavolal na Schroedera : " Kam <máš namířeno> , šéfe ? " Schroeder se po něm ohlédl .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Posadil se na studenou , zaprášenou podlahu a náhle se ho zmocnila bázeň z toho , co učinil . Nyní spěl k závěru jeden z největších občanských nepokojů v americké historii , a to nejrozsáhlejší policejní akcí , jakou kdy tento kontinent zažil - a z turistických průvodců <má být vymazána> jedna značka . Jméno Briana Flynna vstoupí do dějin .

<doc S|NOV|1996|vykupne>" Ty jsi mě například opustila před čtyřmi roky a moc rad do budoucna jsi mi neudělila . Všechno to , co jsi mi povídala dneska v noci , <mělo být vysloveno> tehdy . " Pohlédla na Baxtera a bylo jí nepříjemné , že to všechno slyší .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Maureen a Baxter mlčeli . Hickey pokračoval : " Asi vás bude zajímat , že plán tohohle útoku nám prodali lacino a že ten plán se moc nestará , že <máte

84

být osvobozeni> nebo katedrála zachráněna . " Baxter řekl : " Pokud se přičiní o vaši smrt , bude to dobrý plán . "

<doc S|NOV|1996|vykupne>Mullins točivě padal zejícím otvorem , dopadl na podlahu a vykřikl bolestí . Svíjel se po místnosti , ruce přitisknuté k obličeji , rovnováhu <měl porušenu> poraněním ucha , mezi prsty mu stékala krev . Rozběhl se přímo k východní stěně věže , vyvrávoral rozbitým sklem , a spadl z výšky tří podlaží na střechu severozápadního triforia .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Musíte jít pro kardinála a pro dvě rukojmí pod lavicemi . " Velitel komanda odpověděl : " Jak <máme na tu bránu> zaútočit , když na ní visí kardinál ? " " Velice opatrně .

<doc S|NOV|1996|vykupne>Věže a podkroví se vyprazdňovaly , většina policistů opustila katedrálu jediným nepodminovaným východem - rozbitou hlavní bránou . Někteří se shromáždili ve dvou dlouhých západních triforiích , mimo prostor , který <měl být zničen> . Hleděli do kněžiště jako fascinováni .

<doc S|NOV|1997|doktorv>" Bez Božího hrobu by to tu bylo ještě horší . Každý z nás je přece v životě postaven před tři základní úkoly - narodit se , protrpět se nemocemi a zemřít - a proč by <měl být nucen> zhostit se jich někde , kde to vůbec nezná ? Psychologickou metlou naší doby je nedostatek lidskosti .

<doc S|NOV|1997|doktorv>Amelii se neozval a její letadlo už se teď vznáší kdesi nad Atlantikem . " Mimochodem - naskládáte - li to nádobí do vany a necháte půl hodiny puštěné kohoutky , zjistíte , že <máte vystaráno> . Jdu se bít za nemocnici na vlastní pěst .

<doc S|NOV|1997|doktorv>" Milý děkane , mám pro tebe závažné sdělení . . . " " Přicházíš mě zpravit o tom , že <máš namířeno> do dartmoorské káznice , hm ? " Děkan vesele zamrkal .

<doc S|NOV|1997|kupka>" Ne , to jsem si teď nevymyslela . prodávám své vědomosti . <Máte předplaceno> . profesora Horowitze osobně znám . Víte , nás , historiků , není zase tak moc . "

<doc S|NOV|1997|kupka>Totiž byla při vědomí , když ji odváželi . " " Jestliže Napoleon Bonaparte je šestý předek , pra - pra - pra - pradědeček Marka Tomáše , pak <máme doloženy> předky číslo sedm , osm a devět , " řekla Zuzana . " Všechny jsem je nalezla téměř na jednom místě .

<doc S|NOV|1997|marcin>Například když jsem počátkem roku 1982 vedl jednotku SEAL 6 do jedné tajné akce v Libyi , jeden za satelitů NRO , typ Lacrosse - IIa / 3fl , sériové označení 153296 / Zulu , poskytl v reálném čase řediteli CIA Williamu Caseyovi obrázek můj a mých jedenácti střelců na zemi v okamžiku , kdy jsme zlikvidovali šest lidí spících ve třech stanech a třicet libyjských vojáků , kteří je střežili . Naše primární cíle , dva irští nacionalisté , jedna žena ze Západního Německa , jeden Izraelec a dva Italové , tehdy totiž na tomto místě nacvičovali vražedný útok , který <měl být veden> proti prezidentu Ronaldu Reaganovi . Lidé , které jsme zabili , byli do jednoho profesionálními zabijáky , které libyjský vůdce Muhammar Kaddáfí naverboval a jimž každému zaplatil víc než milion dolarů za jeho služby .

<doc S|NOV|1997|marcin>Brok právě vysvětloval , že při hře platí jednoduchá zásada : žádní spojenci neexistují . Všechna družstva <mají být považována> za nepřátele . Nato ukázal směrem ke mně .

<doc S|NOV|1997|marcin>Abychom se dostali na druhou stranu , budeme potřebovat brodicí můstek . Kolem pasu jsem <měl obtočeno> přes dvaadvacet metrů nylonu . Uvázal jsem jeden konec kolem mladého stromku a vstoupil do ledové vody .

85

<doc S|NOV|1997|marcin>No dobrá , já vím , že se ptáte , proč jsem se nezdvihl a toho parchanta prostě a jednoduše nezastřelil . Vždyť jsem ležel v léčce , byl jsem zamaskovaný a <měl nabito> . Tak proč na Mannyho rovnou nezaútočit ?

<doc S|NOV|1997|marcin>Upřel jsem na Griffithe svůj pohled . " Já <mám políčeno> na větší rybu ! " Griffith se mi díval přímo do očí .

<doc S|NOV|1997|marcin>Ovšem stalo by se , o tom nemůže být ani nejmenších pochyb . A tak mi <mělo být svěřeno> vedení Rudé buňky - samozřejmě s plným souhlasem velitele námořních operací . Budu mít hodnost kapitána .

<doc S|NOV|1997|marcin>Půlpinta s Pickem vniknou do kanceláře VNO - já tam za nimi přijdu hned , jakmile budu hotov s NIS . Dlouhý a spol . <měli přidělenu> policejní stanici a elektrárnu . Zároveň také budou hlídat venku před budovou NIS , až se do ní s Nickem vloupáme .

<doc S|NOV|1997|marcin>" Řeknu mu to . " Zpráva byla , jak jsem to <měl dělat , adresována> Jeho královské Výsosti zástupci velitele námořních operací pro plánování , metodiku a operace . Její obsah byl ve stručnosti následující : " Milý Pinky , není - li nařízeno jinak , hodlám dnes v rámci přípravy na nadcházející cvičení uskutečnit se svou jednotkou sondáž zabezpečení areálu vrchního velitelství Navy .

<doc S|NOV|1997|marcin>Zatímco trojice nováčků bude krást policejní dodávku a přesouvat se s ní k ředitelství NIS , Pick s Půlpintou se vloupají do Objektu 200 a pomocí klíčů , které jsem den předtím ukořistil , si otevřou kancelář VNO . <Měli nařízeno> zneškodnit každého mariňáka , který by se motal kolem dveří . Řízení lincolnu se ujal Sprosťák , vedle něj seděl Třešnička .

<doc S|NOV|1997|marcin>Víc než třicet ponorek třídy Boomer už muselo do suchých doků . Dalších pětadvacet <mělo být rozmontováno> . Celá flotila měla být zmenšena na necelých tři sta lodí , což je téměř polovina stavu , jaký byl před deseti lety .

<doc S|NOV|1997|marcin>Dalších pětadvacet mělo být rozmontováno . Celá flotila <měla být zmenšena> na necelých tři sta lodí , což je téměř polovina stavu , jaký byl před deseti lety . Kdyby se ukázalo , že Severní Korea je schopná vyrobit si jadernou bombu , Navy by opět získala své strategické poslání a mohla by si své ponorky a lodě podržet .

<doc S|NOV|1997|marcin>Abys to jednou provždy pochopil , pamatuj si , že termín finanční operativnost se v mém slovníku akceptovatelných výrazů nevyskytuje ! " V 16.00 jsme byli připraveni , náš kočár <měl plnou nádrž a byl natočen> tím správným směrem , základna byla otevřená dokořán a já ji chtěl rozdupat , rozdrtit a spálit . Hlavní plán spočíval ve vytvoření zmatku , kterým budeme krýt průnik Půlpinty , Třešničky , Sprosťáka a Kachní nohy do skladiště jaderných zbraní .

<doc S|NOV|1997|marcin>A když se tak stane , dochází k podobným situacím jako tehdy u Waka v Texasu , kdy přišli o život čtyři příslušníci protiteroristické jednotky jenom proto , že vyšší úředníci , kteří útok proti silně vyzbrojené náboženské sektě plánovali a schvalovali , neměli ani ponětí o tom , jak má taková akce probíhat . Při zmíněné události " dvořané " ve vrtulnících navzdory chybným předběžným informacím , špatné taktice , děravé komunikaci , chabému vedení , chybějící koordinaci a doporučením útočící jednotky , že by akce <měla být odvolána> , rozkázali svým podřízeným pokračovat dál . Kdybych byl cynický , řekl bych , že důvodem pro jejich rozhodnutí byla možnost , že se jejich tváře objeví v televizi , poskočí o stupínek nahoru podle teorie , že zaměstnanec je povyšován tak dlouho , dokud nedosáhne úrovně své neschopnosti , dostanou další příplatek za státní službu a pak odejdou do důchodu na teplé místečko bezpečnostního poradce u nějaké zazobané firmy .

<doc S|NOV|1997|mashlon>" Tady doktor Pierce , " ohlásil se Hawkeye úředním hlasem . " Neděje se u vás dole něco , o čem bych <měl být informován> ? " " Skoro nic , doktore Pierci , " odpověděla služba .

86

<doc S|NOV|1997|mashlon>Hostinský se mylně domníval , že odhalil životní příběh Anguse MacKenzieho . Byl přesvědčen , že chudák Angus se zřejmě jako většina dobrých mužů jednoho dne unáhlil a oženil se s nějakou ženštinou ( když <měl Angus vypito> , zmiňoval se o " staré krůtě na hradě " ) , která ho každou noc i se psy vyháněla do práce jako nočního hlídače . Angus před ní kupodivu utajil , že dostává penzi .

<doc S|NOV|1997|mashlon>Jeho nálada se ještě zhoršila , když mu jeho tajemník L . Bryan Fowler oznámil , kam letí a co tam budou muset dělat . Domníval se totiž , že <mají namířeno> na Bali , kde opět na žádost Americké ligy žen prozkoumají dlouhodobé následky nenošení horních částí dámského spodního prádla . Jackovi se na Bali líbilo .

<doc S|NOV|1997|mashlon>Fowler se usmíval od ucha k uchu . " Usměvavému Jackovi " se jen velmi zřídka poštěstilo pobývat v jedné budově s ministrem zahraničí , a teď s ním byl o samotě v letadle , které <mělo namířeno> bůhvíkam . Už si představoval tučné novinové titulky na prvních stránkách , ne jako tomu bylo dosud - zprávičky utopené mezi reklamami na umělá hnojiva a ceníky obchodního domu Sears a Roebuck na straně 34 .

<doc S|NOV|1997|mashlon>" Spruce Harbor , " ohlásil se . " Dneska <máme zavřeno> . " " Spruce Harbor , " štěklo letadlo , " jsme asi patnáct minut od vás .

<doc S|NOV|1997|mashlon>Měla za úkol dostat do hradu co nejvíc návštěvníků po šilinku za hlavu a zajistit , aby ho v honbě za upomínkovými předměty nevykradli . Obnos , který se vybere na vstupném , <měl být použit> na údržbu hradu a přilehlých pozemků . Deficit , který byl podle MacKenzieho obrovský , bude vévoda hradit ze svých prostředků .

<doc S|NOV|1997|mashlon>Osoba , které se oficiální návštěva týká , odpoví a on pak stručně a důstojně přednese svou věc . V tomto případě se jednalo o tři věci , které <měly být předneseny> stručně a důstojně . Zaprvé : že se viceadmirál Jeho Jasnost vévoda z Folkestonu odebral na věčnost .

<doc S|NOV|1997|mashlon>Vévodkyně zatelefonovala do recepce a objednala prvotřídní sanitku ( žádnou smradlavou fordku ) . V sedm patnáct <měla být přistavena> za rodinným rolls - roycem před hotelem . V ředitelské zasedací místnosti Yorkshirské a Northumberlandské pojišťovací společnosti v Londýně , byla v dubovém ostění také umístěna televize .

<doc S|NOV|1997|mashlon>Ministr zahraničí už měl s pány de la Chevauxem , Mistrem Korským - Rimsakovem a princem Hasanem své zkušenosti , a proto nařídil radistovi , aby odposlouchával zprávy z druhého letadla a okamžitě mu je předával . Ministr zahraničí bez meškání načrtl zprávu pro americké velvyslanectví v Londýně , která <měla být po zakódování odeslána> . Žádal v ní , aby se londýnská Metropolitní policie ( což je oficiální název bobbyů ) postarala o to , aby byli pasažéři letadla CHEVAUX - NAFTA A ROZVOJ Č . 7 , které přistane asi ve stejnou dobu jako Air Force 3 , drženi co nejdál od druhého jmenovaného stroje , jinak se důstojný přílet kadeta Jeho Jasnosti vévody z Folkestonu zvrhne ve frašku .

<doc S|NOV|1997|mashlon>Už jsme si objednali hovor . " Policista si všechno bleskurychle zapsal , přečetl to po sobě , aby se ujistil , že všechno správně pochopil , zaklepal a předal vzkaz muži , který otevřel dveře , s vysvětlením , že <má být doručen> americkému diplomatovi panu Westerbrookovi . Po pěti minutách , které doktoři Pierce a MacIntyre strávili tím , že zpovídali policistu , jak se mu líbí jeho práce , jestli je ženatý , kolik dětí má a jakého pohlaví jsou a zeptali se i na jeho názor na Společný trh , se dveře domu číslo deset na Downing Street otevřely .

<doc S|NOV|1997|mashlon>Příprava zahrnovala i propouštěcí formuláře pro oba , které nesl v nacpané aktovce , když vstoupil do budovy sirotčího soudu . Florabella <měla být propuštěna> z místa vrchní kastelánky Folkestonského hradu a Angus podle nich přestal

87

ředitelovat Východoanglickým pivovarům . Obě výpovědi podepsal pan Pfister jako " správce majetku Jeho Jasnosti vévody z Folkestonu . "

<doc S|NOV|1997|mashlon>Obě výpovědi podepsal pan Pfister jako " správce majetku Jeho Jasnosti vévody z Folkestonu . " Oběma <měly být předloženy> , než opustí soudní síň . " Vaše Lordstvo , " řekl advokát pana Bruce J . Ludwella v úvodní poznámce .

<doc S|NOV|1997|mashpar>Jak se dalo tušit , Quai d Orsay okamžitě vyrukovalo se svým diplomatickým kouskem , který se osvědčil vždy , kdykoli americká strana s vulgární troufalostí nanesla tuto otázku . Jeho Excelence francouzský velvyslanec měl v těchto případech pro Jeho Excelenci ministra zahraničí Spojených států připraven seznam amerických občanů , kteří by <měli být vyznamenáni> za zásluhy o La Belle France . Způsob , jakým si Američané vládnou , je opravdu podivný .

<doc S|NOV|1997|mashpar>Každý má po jedné manželce a žádný z nich nepřísluší k žádné podezřelé organizaci , pokud se mezi ně nepočítá Spolek amerických lékařů . Nic z jejich minulosti ani přítomnosti nenaznačuje , že by na ně <měl být vydán> zatýkací příkaz . Generálmajor Blake se snažil ze všech sil přesvědčit výbor , že poslat Hawkeyho Pierce a Trappera Johna do Paříže , aby dohlédli na slušné chování jistého pana de la Cheveuxe , je jako poslat sexuálně vyhladovělého námořníka do nevěstince kázat o výhodách cudnosti .

<doc S|NOV|1997|mashpar>To jim udělá reklamu mezi spoluobčany a navíc to prakticky dokáže , že Air Force slouží také jiným věcem než přenášení ministra zahraničí z jednoho koutu světa do druhého a transportování prezidenta a jeho kumpánů od jednoho golfového hřiště ke druhému . První zastávka měla být ve Spruce Harboru ve státě Maine , kde <měli být naloženi> doktoři Pierce a McIntyre , ať se jim to líbí nebo ne . Nejrůznější aktivity pana de la Chevaux postupně vyplývaly na světlo boží a začalo být jasné , že dostat tohoto pána na palubu nebude pro oba lékaře snadné .

<doc S|NOV|1997|mashpar>" Slečna Margareta " , jak tituloval plukovník Beaucoupmots emeritní představenou matku Wilsonovou , přece nepůjde těch sto metrů od Brenannovy restaurace k redakci Picaroonského statesmana pěšky . Nejenže tato " křehká květinka " nemůže čelit turistickým hordám , ale navíc , jak plukovník pevně doufal , bude <mít něco upito> . Beaucoupmots totiž po smrti jejího posledního manžela , reverenda Wilsona , nabízel emeritní matce představené svou ruku neustále a vytrvale v pátek i ve svátek .

<doc S|NOV|1997|mashpar>Přes nedůstojnou pozici , v níž se momentálně nacházel , si vrchní stevard se zadostiučiněním pomyslel , že se ti barbaři stejně daleko nedostanou . Šéfpilot nadirigoval pod schůdky četu francouzské policie , která <měla nařízeno> nepustit nikoho z letadla pod žádnou záminkou . Zdůraznil , že se na palubě nacházejí chovanci jistého ústavu , které převážejí z jednoho útulku pro cvoky do druhého .

<doc S|NOV|1997|mashpar>Boris Alexandrovič Korsky - Rimsakov byl , stejně jako majitelé Casanovy , Rus , a navíc oplýval silným kouzlem osobnosti . Byl bezmála dva metry vysoký , objem jeho hrudníku činil 110 centimetrů a svých 135 kilogramů váhy <měl úhledně rozloženo> po celém těle . Nosil delší uhlově černé vlasy , černý pěstěný plnovous a jeho měkké tmavé oči stínily neobyčejně dlouhé řasy .

<doc S|NOV|1997|mashpar>Plukovník Beaucoupmots dále upozornil , že zprávy , které přicházejí z hlavního města Francie od zahraničního zpravodaje tohoto listu ( mého manžela ) , jsou patrně cenzurovány . Náš zpravodaj doprovází louisianského průmyslníka Jeana - Pierra de la Chevaux , vrchního komandéra řádu Zlatého rouna Kolumbových rytířů , lóže v Bayou Perdu , a emeritní matku představenou Margaret H . W . Wilsonovou do Paříže , kde <mají být slavnostně vyznamenáni> francouzskou vládou . " Doslechl jsem se , " pokračuje plukovník Beaucoupmots , " že poslankyně Hortensie V . Clumpová , radikální liberálka za stát Kalifornie , byla na letišti v Orly fyzicky napadena jakýmsi Francouzem .

<doc S|NOV|1997|mashpar>Plukovník Beauregard Beaucoupmots vyletěl otevřenou střechou , udělal perfektní přemet přes kapotu a přistál na zadních před předním nárazníkem .

88

Francouzští taxikáři <mají pro strach uděláno> , ale jedné věci se bojí : arabských řidičů arabských diplomatických vozidel . Když šofér zahlédl arabský konvoj , v pořadí jeden černý citroen , limuzína cadillac ( s vlaječku na pravém předním blatníku ) a další dva citroeny , řítící se po Champs Elysées , dupl na brzdy .

<doc S|NOV|1997|mashpar>Prudence tehdy začala plnit manželské povinnosti a při úklidu jeho psacího stolu přišla na notýsek , ve kterém si zaznamenával hodnocení svých přítelkyň ve stupnici od jedné do deseti . Prudence byla přesvědčená , že osudný notýsek <měl být zničen> v okamžiku , kdy si uvědomil , že našel Tu Pravou , která s ním bude kráčet ruku v ruce životem . Rozzuřila se a vyhodila jeho stereo z okna .

<doc S|NOV|1997|mashpar>" Ke komu patří ? " zeptala se Prudence ostře . " K těm lidem , co <mají být vyznamenáni> , " odpověděl Copperthwaite . " Co je s ní ? " zeptala se Prudence znovu trochu hystericky .

<doc S|NOV|1997|mashpar>Teprve po delším dohadování se podařilo vysvětlit majiteli , že ani Jeho Výsost , ani jeho hosté nejsou " takoví " a že ženy jsou z plavby vyloučeny proto , aby nerozptylovaly Borise Alexandroviče Korského - Rimsakova při jeho přípravách na večerní představení . Z lodi <měl být rovněž odstraněn> veškerý alkohol a během plavby nebude zapotřebí služeb lodní restaurace . Poprvé přistanou poblíž restaurace Tour d ' Argent , která se postará o catering .

<doc S|NOV|1997|soumrak>" Nezlobte se , pane Stevensi , ale budu ještě pokračovat . Myslím , že řady povinností by váš otec <měl být zbaven> . Například by se po něm nemělo žádat , aby nosil těžké podnosy .

<doc S|NOV|1997|soumrak>" No , to je hezké , pane . <Máte asi namířeno> do Salisbury , že . " " Ano , to mám .

<doc S|NOV|1997|soumrak>Někteří z návštěvníků přijeli opravdu " na zapřenou " . <Měl jsem nařízeno> zajistit , aby jejich pravá totožnost byla před personálem utajena , anebo , v určitých případech , aby je nikdo ani nezahlédl . Musím však s pýchou a vděčností prohlásit , že lord Darlington se nikdy nesnažil něco utajit přede mnou ;

<doc S|NOV|1997|soumrak>Zdálo se však , že mu v podstatě jde o totéž jako jeho lordstvu . Na závěr prohlásil , že německá reparační povinnost by <měla být zrušena> a francouzská vojska stažena z ruhrské oblasti . Pak promluvila německá hraběnka , ale já jsem zrovna , již si nevzpomínám proč , musel na delší dobu z přijímacího salónu odejít .

<doc S|NOV|1997|soumrak>Domnívám se , že moje generace se příliš zabývá " titěrnostmi " ; bůhví kolik času i sil přišlo nazmar při procvičování přízvuku či jazykových fines , kolik hodin spolklo studium encyklopedií či příruček typu " Víš nebo uhodneš ? " , zatímco čas <měl být věnován> zdokonalování ve věcech skutečně podstatných . Je sice třeba dát pozor , aby se člověk nepokoušel vyhnout odpovědnosti , kterou nese každý sám za sebe , ale je nutno říci , že někteří zaměstnavatelé tyto výstřelky dosti podporovali .

<doc S|NOV|1997|soumrak>Někdy se říká , že praví majordomové se vyskytují pouze v Anglii . V ostatních zemích <mají - i když jsou nazýváni> různě - jenom sluhy . Já se k tomu názoru přikláním .

<doc S|NOV|1997|tvare>Za pár vteřin se pokoj téměř zaplnil a Grandsailles , který se vítal s hosty , začínal z útržků rozhovoru , zalétajících k němu neuspořádaně ze všech stran , chápat tragické události předchozího dne . Bylo šestého února , jak už bylo řečeno , kdy <měla být podána> resignace Daladierovy vlády . Hrabě z Grandsailles choval nepřekonatelnou antipatii k rádiu - - a také žádné nevlastnil - - a trávil celé dny , aniž by nahlédl do novin .

<doc S|NOV|1997|tvare>" To tedy ne ! " opičila se po ní dívka . " Víš , že <máš zakázáno> dotýkat se manikúry . " Barbara se nafoukla a lehla si na gauč .

89

<doc S|NOV|1997|tvare>Podél čtyř stěn pokoje stály čelem k sobě čtyři široké , velmi nízké pohovky , všechny potažené činčilou a poházené velkými starožitnými orientálními polštáři . Jedinými předěly zde byly vstupní dveře a okno , nicméně oba otvory zakrývaly závěsy z téhož materiálu , stejně poskládaného jako na stěnách , takže člověk <měl dojem že je uzavřen> v jakési absolutní uniformitě . Pod lampou , ale mírně posunutý k rohu mezi dveřmi a oknem , aby byl snadno dosažitelný z obou pohovek , stál černý lakový stolek tvaru obdélníku , na němž byly dokonale symetricky umístěné dvě dýmky na kouření opia , lihová lampička , jehly , kovové krabice .

<doc S|NOV|1997|tvare>Zhluboka se nadechla . Bylo to za jedné z těch voňavých a zářivých měsíčních nocí počátkem severoafrického listopadu , kdy <měly být vybojovány> , odhaleny a vyřešeny i nejjemnější a nejparadoxnější ničemnosti těch nejdramatičtějších přemetů současné politiky . V těchto zeměpisných šířkách politika jako taková vstupovala do lunární fáze , do fáze stínů , polostínů a blesků , v nichž bylo obtížné nesplést si pravé jasné světlo přátelské tváře se sinalým odrazem vyzvědače či zrádce , tak strašlivě propojeny byly loajalita a odvaha s vlastizradou , jako Seraphis , uctívaný Egypťany , s jedinou zvířecí hlavou a třemi rozšklebenými tlamami - - psí , lví a vlčí - - ovinutý svůdným hadem příležitosti : všechno vyvedené v lesklém solidním zlatě a korunované jedinečnou trofejí , vyrůstající v srdci pouště a vrhající protáhlý melancholický stín , který se rozplýval na hranici žhavého písku , sežehlého sluncem a žíznícího po nové krvi dějin .

<doc S|NOV|1997|tvare>pak si byl teprve jist , že obě dokonale vlastní . Fouseret a Broussillon <měli být postaveni> proti sobě jako dvě žárlivé milenky . Když Grandsailles cítil , že se proti němu sjednotili , věděl , že čas uzrál ;

<doc S|NOV|1997|tvare>Je utahaný . . . , ale nejhorší je , že také letěl letadlem ; <má definitivně zakázáno> létat . . . rozumíte , " pokračovala Goudreauová , snažíc se zmírnit přísný , poněkud vzdorovitý tón trochou humoru . " Rozumíte , život , jaký d ' Orminy odjakživa vedl , všechno to hýření - - a zejména jeho záliba ve sportech - - pro zdraví není nic škodlivějšího .

<doc S|NOV|1997|tvare>Teď už Grandsaillesovi rozumím . Když <máte pocit , že jste zahnán> do kouta , že nemáte žádnou naději , co vás může víc rozveselit než pouštění draka ! " Ve čtvrt na pět tři policisté vyšplhali do loďky , sotva dost velké , aby je vůbec unesla , a začali klidně veslovat k jachtě .

<doc S|NOV|1997|tvare>On a jenom on ! Živý či mrtvý , skutečný nebo neskutečný , zůstal sám , osamělý v jejích myšlenkách , zejména od chvíle , kdy její vlastní tvář začínala být skrytá válkou , od chvíle , kdy štěrbina jejích úst , připravená se otevřít , <měla být ukryta> bílou membránou panenské blány oběti , rouškou , která sestrám z chirurgie propůjčuje nádech tajemna . Neboť se rozhodla , že se stane ošetřovatelkou , a šlo jí zejména o to , aby byla pověřena péčí o vážně raněné .

<doc S|NOV|1997|tvare>takto se musí zaříkávat vniknutí zlých duchů do duše a do těla , duchů nebezpečně chtivých za tak příznivých okolností posedat živoucí maso . A také jednotvárný refrén hrozivého pojednání Pulva eris et pulva reverteris , jímž <měly být ve výsostném okamžiku uhašeny> ohně veškeré nezvladatelné oplzlosti ; snad na něm záviselo zrození svatého , zrůdy , ďábelského ducha . . . nebo krále .

<doc S|NOV|1997|tvare>Pro tu chvíli mě nicméně utěšuje , že zemřela v náruči mademoiselle Cécile Goudreauové , mé velmi dobré přítelkyně . Je štěstí , že mi Betka nechala syna - - jako by měla tušení , že zemře . . . " Poté pokračoval v dalších výkladech svých představ zákonů , svého bezúhoného právnického snění a nových legislativních předpisů , napůl bukolických , napůl asketických na způsob Saint - Justa , které <měly být v budoucnu vytesány> do růžovošedé žuly Horního Libreux . Ale chvílemi se stával imperátorem , a nostalgicky napodobuje Napoleona , o kterém právě četl knihu , říkával : " Slabému a oddanému bych se pokusil nabídnout duchovní oporu ;

90

<doc S|NOV|1998|palom>Žádný z nich ovšem nebyl připraven na výraz , který teď Charlie viděl na jejím obličeji . Byl to výraz nedůvěry , šoku a hrůzy člověka , který <má být připraven> o svou posle dní zbývající jistotu . . " Čtyři měsíce ?

<doc S|NOV|1998|palom>O dvacet minut později seděl Charlie ve vrtulníku vedle Samanthy , která byla dosud v bezvědomí a ušněrovaná paramediky do bezpečnostních pásů . Dýchala kyslík , v žíle <měla napojeny> hadičky krevní plazmy a fyziologického roztoku , činnost jejího srdce sledoval lékař stetoskopem . Ve Steamboatu zůstali asistenti , sbalí se , odjedou a dnes v noci , nebo zítra ráno se sejdou v hotelu v Denveru .

<doc S|NOV|1998|palom>Přesně tak mu to řekla , když podepisoval šek . Těch padesát tisíc znamenalo , že <má pokryty> náklady až do otevření , a ještě na nějaký čas po něm . Předpokládala , že bude trvat rok nebo dva , než se ranč bude schopen uživit sám .

<doc S|NOV|199d|hitbezre>Luke vzpomíná : " Bylo mi naprosto jasný , že nechci hrát jenom středoškolskýho chuligána s pochybnými životními životními názory . Dylan má podle scénáře moc zajímavý zázemí , takže <má spoustu možností rozhodnut> se , kterou cestou se vydat . Vzal jsem si do hlavy , že musí být jednička .

<doc S|NOV|199d|hitbezre>Andrea se pomalu vyvíjela a rostla . Teď už jsme si podobnější a já se s ní můžu víc ztotožnit , dát jí něco ze sebe a ona mě na oplátku naučila říkat v pravou chvíli to , co <má být řečeno> . Herci se brání tomu , aby byli ztotožňováni s postavou , kterou hrají .

<doc S|NOV|199d|hitbezre>Stejně jako James , i Carol spojuje svou postavu s matkou . " Vytvořila jsem postavu Cindy podle své maminky , která <měla velice jasně vymezeno> , odkud kam se může a kde jsou hranice . Sama jsem matkou čtyřletého chlapce , takže moje rodičovské problémy jsou zatím dost odlišné od problémů paní Walshové .

<doc S|NOV|199d|milenci>Každý ale svým vlastním způsobem , vznikl tak ideální celek , že se Gigi podivila , proč k agentuře nepřešla hned , jak jí to poprvé nabídli . Zřejmě o ni usilovali s menší intenzitou , než jakou <měli rezervovánu> pro budoucí zákazníky . Když Gigi slyšela , že Byron končí , pomalu se trochu napila vody .

<doc S|NOV|199d|milenci>Bylo její povinností tyto schopnosti co nejvíc rozvinout . " Victorie , tady se neskamarádíš s těmi správnými dětmi , nenaučíš se tu jezdit na kole , ani pořádně francouzsky , Central Park už dávno není na hraní bezpečný , víkendy <nemáš organizovány> tak , jako když s námi byla Lori , není kdo by na tebe dohlížel - prokristapána , Victorie - uděláš pro sebe jen dobře , když půjdeš do prvotřídní školy . " " Dobře ? "

<doc S|NOV|199d|milenci>Člověk , který zradil svou manželku tím nejodpornějím způsobem . Člověk , který by <měl být vyvržen> ze společnosti . Někdo , komu se každý slušný člověk vyhne .

<doc S|NOV|199d|milenci>Pětkrát pak byli spolu tady v jejím bytě v Los Angeles , když nakrátko přiletěl do Kalifornie . Ani jeden z dlouhých víkendů , které jí sliboval , než odjela , se neuskutečnil , protože nikdy neměl dost času , neměl šanci zůstat tak dlouho bez kontaktu s firmou , neměl žádný důvod jet do Kalifornie bez toho , aby <měl na celý den naplánovány> porady , ani výmluvu na to , aby na víkend zmizel a nechal ženu samotnou doma . Žádné výlety podél pobřeží a do pouště .

<doc S|NOV|199d|milenci>" Taková odvaha ! <Měl jsi pravdu , Vito> . Jsem ráda , že jsem tě poslechla .

<doc S|NOV|199d|milenci>Věděla , že žádná žena bez ohledu na věk není lhostejná k luxusní obdobě dárku pro malé děvčátko , a měla v úmyslu si podobné dárky vyhlédnout , od důmyslných kopií viktoriánských panenek k neobvyklým vycpaným zvířátkům . Gigi se inspirovala Skrupulemi a rozhodla se , že by Kouzelné podkroví <mělo být koncipováno>

91

tak , aby se v něm muži cítili stejně vítaní jako ženy , címž by se vyvážily výhody samoobslužného systému firmy Toys . Předsevzala si už , že každá prodavačka musí být přesně obeznámena s tím , jaké dárky jsou vhodné pro určitou věkovou skupinu a typ dítěte .

<doc S|NOV|199d|milenci>Je víkend a lidé se mají bezstarostně a zdravě rekreovat . Stejně bych ráda věděla , kam <máme namířeno> , nebo létáme kolem dokola ? " " Do Benátek , " řekl .

<doc S|NOV|199d|milenci>Díky bohu , že si s sebou vzala kreditní karty , pomyslela si Gigi , když si čtvrtý den svého pobytu v Benátkách dávala snídani . Pokud jde o lákadla rovnaly se Beverly Hills , dolar byl dvakrát tak silný jako lira a většina butiků <měla otevřeno> sedm dnů v týdnu . Před dvěma dny se neprozřetelně zastavila před výkladní skříní u Nardiho , nejslavnějšího benátského klenotníka , a Ben ji zatáhl dovnitř , aby si zkusila náušnice s obrovskými smaragdy zasazenými v diamantech , které jí padly do oka .

<doc S|NOV|199d|milenci>V suchém doku se zastavili na betonovém můstku a dívali se hluboko pod sebe na tři stejné , nenatřené kovové lodě , stojící nad hladinou vody . Vypadaly smutně , pomyslela si Gigi , ne proto , že byly vytažené z vody , takže bylo vidět celý obrovský trup , který je jinak pod vodou , ale hlavně proto , že <měly být rozebrány> a rozřezány . Všimla si , jak mají elegantně až poeticky naprojektovanou příď i záď , bylo příjemné těšit se pohledem na jejich tvary .

<doc S|NOV|199d|milenci>Nechala odejít tohoto úžasného , do bronzova opáleného piráta , tohoto dobyvatele , tohoto skvostného člověka . Jak se jen mohla spokojit se Spiderem , milým Spiderem , ale pouhým tuctovým Američanem , vysokým , blonďatým , příjemným , když <měla za muže Vita> ? Bylo to nepochipitelné , něco , co si nedokázala představit .

<doc S|NOV|199d|milenci>" Co tedy pro tebe mohu udělat ? " zeptal se Josh neochotně . <Neměl důvod Vita> hned požádat , aby opustil jeho kancelář , jen k tomu měl velkou chuť a to bylo na člověka tak formálního a obřadného jako on málo . " Přišel jsem , abych ti řekl , že jsme se včera se Sashou vzali . "

<doc S|NOV|199d|milenci>Už jistě sedí v prvním letadle do New Yorku , odhadoval Spider . Bezpochyby <má namířeno> k Jessice , tam je její obvyklé útočiště v dobách nepohody . Když se to vezme kolem , je to tak i lepší , ačkoli její vzkaz je směšně dramatický .

<doc S|NOV|199d|milenci>Nechala odejít tohoto úžasného , do bronzova opáleného piráta , tohoto dobyvatele , tohoto skvostného člověka . Jak se jen mohla spokojit se Spiderem , milým Spiderem , ale pouhým tuctovým Američanem , vysokým , blonďatým , příjemným , když <měla za muže Vita> ? Bylo to nepochipitelné , něco , co si nedokázala představit .

<doc S|NOV|199d|milenci>Jak si vzpomínal , v posledním dopise , který jí z plavby poslal , jí psal , že až se vrátí , nemá cenu , aby šel zpátky k oboru , protože nikdy nenajde takového partnera jako je ona , nikdy nenajde nikoho , s kým by byla taková legrace jako s ní . Je jasné , že když jí něco takového mohl z dalekého řeckého ostrova v Egejském moři napsat , říkal si Spider s hořkostí v srdci , musel <mít v hlavě vygumováno> . V celém životě nezažil nic , co bylo větším opakem " legrace " než hádka s Billy .

<doc S|NOV|199d|milenci>Billy šla po Rue de Barbet de Jouy a pohupovala prázdným nákupním košíkem . <Měla namířeno> k nejlepšímu místnímu obchodníku s vínem , aby vrátila lahve , které jí Marie - Jeanne půjčila , ale zjistila , že ročník 1971 je velmi vzácný . Obchodník jí slíbil , že pro ni bedýnku někde sežene , a kdyby se to nepodařilo , objedná stejně dobré víno .

<doc S|NOV|199d|milenci>Minulý týden jsem si jeden den myslel , že jediné , co s tím natočeným filmem můžeme udělat , je spálit negativ a doufat , že nás nechytí hasiči , ale teď se z toho stává zajímavě jímavá směs napůl černé komedie kombinované se sentimentem s lechtivým přídechem potřeštěné romance . " " Pokud <máš pravdu , Vito> , bude to tak díky šťastné náhodě a intuici herců . Nejsme ve formě , nemysli si , že si to neuvědomuju .

92

<doc S|NOV|199d|milenci>V domě měla tolik nevyužitých místností , takže mohla bary umístit do čtyř různých dveří , do míst příliš malých na to , aby tam lidé setrvávali . Když uvažovala , co by podávala originálního , rozhodla se Gigi , že bude rozumná a spolehne se na časem prověřenou klasickou italskou kuchyni , kterou <měl Vito> tak rád . Je snad někdo , kdo by si nevybral něco , co mu chutná , z množství teplých i studených těstovinových jídel , osso bucco , kuřat s černými olivami , paprikových klobás a pečených jehněčích kotlet ?

<doc S|NOV|199d|milenci>Odpověď měl jasně vepsanou v rysech , na své zrádné tváři školáčka . Neviděla mu do očí , protože je <měl od ní stále odvráceny> a visely mu s psí věrností na matce . " Zajdeš tady , Angusi , zajdeš touhou po mně , to víš , ne ?

<doc S|NOV|199f|steel>A my jsme celý odpoledne popíjeli víno s Joem a manekýnkama . Ostatně <měli zaplaceno> za celý den , tak co . A co vy ? "

<doc S|NOV|199f|steel>Uprostřed a podél zdí postávali hosté . Joe <měl pravdu , byli oblečeni> vskutku nekonvenčně - do šarlatových saténů a jedovatě zelených dyftýnů , a šatů , které neměly předek nebo zadek , případně obojí . Doplňovaly je účesy všech možných i nemožných tvarů a barev .

<doc S|NOV|199f|steel>Všichni s úsměvem kývali na souhlas a pak jsme se vesele živili dál , dokud nám neoznámili , že jsou modelky i scéna připraveny . <Měli jsme dovoleno> použít část operních rekvizit , které teď byly rozestavěny po jevišti . Stála jsem v zákulisí a kontrolovala manekýnky jednu po druhé , než vyšly na jeviště .

<doc S|NOV|199f|steel>Ale stopětačtyřicet dolarů ? Ještě <mám dost našetřeno> , takže jsem udělala dobře , že jsem je koupila , přesvědčovala jsem se po cestě domů . Doma jsem našla Chrise a Sam , jak se v kuchyni cpou zmrzlinou .

<doc S|NOV|199f|steel>Jako by mezi tím uběhlo milion let , a přitom uplynul jen jediný týden . Na hřbitově se k nám znovu přidal farář a společně jsme šli k hrobu , kam <měl být Chris uložen> . Byli jsme tam my čtyři , Peg s Tomem , ještě dalších pět lidí , které jsem neznala , . . . a Marylin .

<doc S|NOV|199h|leponap>" Já se budu ještě rvát o štěky , až ty budeš mít vlastní seriály , a ty to víš . " Dobře si byla vědoma , že on <má namířeno> do televize . Ačkoliv byl jako herec horlivý , nedělal si iluze , že se jeho talent hodí na klasiku nebo vůbec na divadlo .

<doc S|NOV|199h|leponap>Ale stále víc si o ni dělal starosti . Sledoval její velký talent , avšak současně mu neušlo , že ji něco nutí předvádět kuráž a chytrost , jimiž si zajistila role , které jí <měly být odepřeny> . Byla horlivější než ostatní mladé herečky , které poznal , a také pilnější .

<doc S|NOV|199h|leponap>Vášnivá , dravá femme fatale jménem Liane přivede hrdinu filmu k záhubě a divoký závěr divákům údajně vyrazí dech . Do role Liane by prý <měla být obsazena> mimořádně pozoruhodná herečka , neboť ta , kterou si Rhys vybere , dostane velký prostor a bude středem pozornosti . " Mladá , zlá , krásná . "

<doc S|NOV|199h|leponap>Carmine prolistovával nějaký dobrodružný časopis a s monotónní pravidelností se zhruba každých pět vteřin otáčel za Christine . Když <měla vybráno> , pozorně si všechno prohlédla . Z kabelky vyhrabala další bankovku , takže teď držela čtyřicet dolarů .

<doc S|NOV|199h|leponap>Právě v něm totiž bylo tajemství - v proměnlivé hloubce duhovek . Okamžitě ho to trklo , jakmile se na ně podíval přes zvětšovací sklo , i když srovnával jenom s tím , co <měl zafixováno> v paměti od chvíle , kdy se do těch očí díval v motelu , zatímco se s jejich krásnou majitelkou líbal a laskal její nahé tělo . Uprostřed záplavy modré . . .

<doc S|NOV|1991|pi154>Své knoflíky dříve dobře prohlédl , aby z nich snad se nestalo corpus delicti . Místo <měl již dříve vyhlédnuto> a bližší okolnosti byly mu známy . . . Dobré tři hodiny bylo mu nutno jíti .

<doc S|NOV|1991|pi154>Vittorio vyběhl na násep a opatrně položil balvan na jednu kolej tak , že spočíval zcela na ní , neopíraje se o zemi . . . Kraj balvanu , na nějž <měla lokomotiva najeti> , byl nízký a dotýkal se skoro koleje . - Rychle seběhl a zamířil k polenům . . .

93

<doc S|NOV|1992|pi199>LOĎVázáníuzlů ( barcollante ) Houpání v zavěšené loďce ( Jakubovo šťastné pracovní dětství ) <nemělo v lodním deníku osudu vepsáno> nekonečné trvání , plavbu . Věděl to a přece nesl trochu smutně , když mu Luke oznámil , že v jeho partě končí .

<doc S|NOV|1992|pi199>Ale Ruda nebyl moc na vysvětlování , však tomu se na ulici neučil . Jen rychle pochopil , že <má být hozen> přes palubu - snad bylo málo pitné vody či maso žrali červi ; i polárníci zabíjeli druhé , už to tak u nás lidí chodí , víš , obláčku zespoda růžový ?

<doc S|NOV|1992|pi223>INE INE INE . <Má duše nadšena> novou zvláštností mne opustila v divém spěchu . Musel jsem se záhy rozloučiti , abych se zotavil v zemi větrů z rozčilení , které se dostavilo .

<doc S|NOV|1992|pi223>Zastával jsem pravdivost svých citů , zastával jsem i skutečnost INE , která byla přeci živou a existující ženou . Po delší chvíli jsem použil svého slovního kapsáře , kde jsem <měl uschovány> pravdy i lži . Vzal jsem na pomoc nejbližší slova .

<doc S|NOV|1992|pi223>Sedávala na vysokém balkóně sestaveném ze jmen ctitelů , kterých vždy neopomněla vyjmenovati novou rozsáhlou řadu . <Měl jsem tím býti dohnán> k žárlivosti . Avšak má žárlivost se proti pravidlu nedostavovala .

<doc S|NOV|1992|pi223>Dokud INE ovládala svou družku , bylo vše v pořádku , jakmile však družka projevila více své vůle , než <měla povoleno> , byl konec a INE mi opět sdělovala nové jméno . Nalézal jsem se uprostřed tohoto podivného světa bez mužů , jako bílá vrána na sněhu , nebylo mě vůbec viděti a nikdo

<doc S|NOV|1992|pi223>Prozatím jsem však ptákům nedával žádné naděje , že se stane tak , či tak . <Neměl jsem nejmenší chuti býti unaven> nebo vysílen . Měl jsem ještě mnoho elánu a kuráže bojovati o svou pouť .

<doc S|NOV|1992|pi223>Naplněn tímto společenským deliriem neměl jsem oprávnění vstupovati na cestu snu . K tomu jsem <měl býti zcela osvobozen> , se svobodnou duší . A zatím svázán INE jsem směl vstoupiti jen na práh mé pouti .

<doc S|NOV|1992|pi223>ON seděl bez pohnutí dalších několik chvil bez jediné myšlenky . Pudy <měly pokoj a byly uspokojeny> . Konečně již bez jediného pohledu , bez jakékoli předcházející pozornosti a pečlivosti opouštěl lom .

<doc S|NOV|1992|pi223>Na stole se skvěl stále jen list s nápisem : Muž v jiných končinách . <Neměl slov , byla ztracena> v domě vábení a na cestě tam . Sýčci se vysmívali do noci a do dne se smály kočky , číhající na sýčky .

<doc S|NOV|1992|pi223>A boty a spodky a i ostatní mizí z mého těla do chřtánu očí . Zcela nahý , neboť i <má maska byla stržena> a pozřena hladovými koláči očí . Chráním své tělo nahými pažemi a snažím se uchrániti pokud mi lze před tímto náhlým neštěstím mé existence .

<doc S|NOV|1993|pi187>" Frk mu ho tam děsnou drbou ! " řekl Kudla . " Kdepák , žádná drba . . . žádná . . . , " šeptal Jenda a potřásal v hlavě ten drahocenný obraz , o kterém se teď rozhovořil , " a tady <máte celou bránu> , celou branku vám nakreslím , " řekl a přes stěnu namaloval tyče a břevno , " a teplickej brankář čekal mordu , udělal robinsonádu , ale vidíte , jak vám to kreslím , pan Kokštejn se vyhnul i jemu . . . ale i to mu bylo málo ! Stáhl něžně balón . . . , " a Jenda nártem stáhl neviditelný , pro něj tolik viditelný míč , a když padal na dně kanálu na záda , volal v tom kotrmelci , " a takhle , nůžkama , jak slavnej Pepan Košťálek , taky Kladeňák , vestrkal ten balón pod vingl .

<doc S|NOV|1993|pi187>" Krasavec , úzkej v pase jak panna , širokých ramen , čepici do čela . . . zkrátka fešák , ale hnus . Jako lágrkomandant , když se mu heftlink nelíbil , vytáhl rudku a napsal mu na čelo číslo , které obsahovalo pokyn , do kolika dní <má být zlikvidován> . O svátcích se pouštělo několik heftlinků na svobodu .

<doc S|NOV|1993|pi187>" Řekněte to , já už jsem připravenej na všecko ! " " Tak <máte hnuto> celou kastlí . " " Prokristapána ! " zanaříkal majitel , " to bude zejtra pěknej Jéžišek ! "

<doc S|NOV|1993|pi187>Pak ta silueta zmizela a v tanečním sále se objevil taneční mistr ve fraku , hned tleskal rukama , postavil se doprostředka parketu , přejel si prstem knoflíky u poklopce a volal : " Tak pánové , jako posledně nejsou zde ještě dámy , až na jednu ! " a ukázal k zrcadlu , kde seděla slečna Hroudová v károvaných

94

bavlněných šatech a prsty <měla zaťaty> do velikého kapesníku , " ale pánové , co není , bude ! Dámy budou !

<doc S|NOV|1993|pi187>Tak chtěla , abych měl dva pokoje a přijímal hosty a tu svoji absolutní grafiku si dělal po večerech jako koníčka . Proto mi taky pořád hrozila minulostí nebo budoucností , buďto milencema , co kterej s ní dělal , nebo jen dělat chtěl , anebo tím , že mi uteče zpátky k rodičům , který <měli sedum set> let nazpátek rodokmen a jeden jejich předek byl papežským komořím . Ale co to bylo platný , když zálohu nebo dobírku jsem s ní utratil za dva dny ?

<doc S|NOV|1996|klima>" Zase se zastavil ! Což <máš , svině , nasráno> v kalhotách ? Pospěš , nebo tě popoženu koulí !

<doc S|NOV|1996|klima>Ty o to nestojíš , - a já tedy nechci , abychom šli před oltář nebo před úřad . . Miluji tě přespříliš a proto nechci , aby láska <má byla znesvěcena> tím tak zvaným sňatkem . Přijde mně , že by láska naše zevšedněla a1 seslábla , kdybychom byli officielně , před blbými tvářemi čumilů , spojeni , dohromady svázáni . . . 2 Sňatek je profanací svaté lásky . .

<doc S|NOV|1996|klima>Ale hned se vzpamatoval a kráčel klidně dále . Tu spozoroval , že muž ten <má chodidla obrácena> ne do předu , - ale úplně do zadu , - ač dobře ku předu šel . . " Je to strašidlo , " - pomyslil si .

<doc S|NOV|1996|klima>Dva měsíce upoután byl na lože . . Část banditů , a sice větší , byla toho mínění , že by <měly být Fabiovi uloupeny> jeho milliony , které patrně při sobě měl a že by po té bezpříkladný tento ničema měl být jen na voze zákona o gravitaci do Rakve vyexpedován , aby tím libost bohorodičky byla vzbuzena . . Podpírali mínění své mimo četné mravní a náboženské důvody i tím , že nebylo většího škůdce jejich společnosti a že bylo by hloupé od štědrosti jeho v budoucnosti něco očekávat , když bez štědrosti této možno si všecko v přítomnosti zaopatřit . .

<doc S|NOV|1996|klima>Rozhodl se brzo . Nejdříve odhodlal se odebrat se do lesa , v němž <měl svou čtvrt milionu zakopánu> . . Bylo tam asi 10 hodin cesty . .

<doc S|NOV|1996|klima>Rozhodla se hned a sice dosti chytře . " <Mám - li být odsouzena> pro krádež , ať to za to stojí ! Peníze ve skříňce jsou ztraceny , - ale ohromné jmění leží přede mnou . .

<doc S|NOV|1996|klima>Padla na kolena a vykřikla . " <Mám je snad rozdrcena> ! " zasténala . Ale již vrhla se Fatima a Porcia mezi ni a jej , prosíce jej , aby i jim dopřál trochu potěšení houpat se vzduchem .

<doc S|NOV|1996|klima>Cesare šel mimo něj a voják stál stále klidně , zády opřen o zeď . . Ručnici s bajonettem <měl opřenu> o rameno . . Bedlivě Fabio popatřil . .

<doc S|NOV|1996|klima>Nejevili nepřátelských úmyslů . Ručnice <měli přes ramena přehozeny> . . Peršan a Ippolito drželi revolvery v ruce .

<doc S|NOV|1996|klima>Nezavzněl už ani hlásek . A s revolverem i dýkou vyběhl bez meškání , oděn jen košilí , na chodbu dveřmi , 15 jež zvěčnělý ani za sebou nezavřel , přeje si , aby nebezpečnou výpravu pro stůl <měl co nejdříve odbytu> . Duch jeho jásal .

<doc S|NOV|1996|klima>" Ten , budeme - li jej chtít mučit , " sotva slyšitelně šeptal třetí , " přetrhá všechny provazy a rozmačká nás jako vši . " " Víte co ? " čtvrtý , - " necháme jej padnout do propadliště - hlad vynutí z něho vyznání , kde <má zakopány> poklady . . " " Styďte se mluvit pořád jen o tom , " zasyčel Enrico .

<doc S|NOV|1996|klima>" V nouzi jsouce postaveni , žádáme tě , abys skvosty naše , poctivou vydělané prací , odkoupil a nám dobře za ně zaplatil ! " I pravil zlatník , který srdnatost již sebral , takže opovržlivý na rtech jeho se objevil úsměv : " Velká čest , vzácní pánové ! Račte mně skvosty své ukázat ! " To pravě ruku měl v záňadří , kde pistoli schovanou <měl a pomalu couval , chráněn> jsa pultem , ke dveřím do sousední místnosti , u nichž knoflík stiskací , který se zvonkem ve spojení byl , se nalézal - I položil mistr na pult skvosty svoje . Zlatník uchopil je a couvnuv zas prohlížel si je , opatrně stále oči zvedaje ;

<doc S|NOV|1996|klima>ale Azurea stěžovala mu chvíli vniknutí ; nemluvila , tvář <majíc zahalenu> šátečkem . Menšil se a Pietro , rozzlobený , již chtěl nymfu nechat ;

95

<doc S|NOV|1996|klima>Pravila : " Dosud zuří a hlodá v srdci mém zlost veliká , kdykolivěk na vyhaslou lampičku pomyslím . Aby pak zlost tato zcela usmířena byla , žádám a rozkazuju , aby od dneška před obrazem mým svatým ne již jen lampička jedna jediná , alébrž tři místo jedné plály , by tím čest a sláva <má zvýšena> byla ! " " Nic lehčího než to ! " křičeli bandité radostí bez sebe .

<doc S|NOV|1996|klima>" Syn tvůj zlato chrámové ukrásti chtěl , byl však spozorován . Již <měl být krutě zmrskán> , avšak my , ohledy majíce k jeho mládí , zachránili jsme jej a snažíme se jej dobrotivým způsobem na cestu ctnosti přivésti . Je spustlých mravů , ale má značný důvtip ;

<doc S|NOV|1996|klima>A když i sprostě krade , nemusí se hned tak , jakožto svatý muž bát kriminalu . Svatému muži vše se odpustí , lidé si naň netroufají , protože bojí se urazit boha , - a vše , co muž takový dělá , může dobře omluvit : může říci , že bůh mu krádež nařídil , že ve snu mu řekl , že si přeje ukradené věci <mít přineseny> v oběť , že jest vůle jeho potrestat toho , kdo byl okraden , - atd . Teprve tři měsíce to provozuju , - a už jsem v tom doma .

<doc S|NOV|1996|klima>Byla bych za to bývala od křesťanů kdysi bezmála utlučena . Pak <měla jsem být zavřena> do blázince . Ale vláda , sestávající z filosofických lidí , tomu nedopustila .

<doc S|NOV|1996|klima>O čem jiném , než o darebáctví a vydělávání peněz ? Ukuli neuvěřitelný přímo plán , který <měl následující den být proveden> . - Kacířů bylo asi sto , křižáků asi dvě stě tisíc .

<doc S|NOV|1996|klima>Tam vyvezena pokladna a jiné věci na temeno nevysokého , ale velmi strmého pahorku a padesát nejstatečnějších mužů určeno prozatím k jeho hájení . Pokladna <měla tam být ponechána> , pod sesílenou ochranou , i pak , až oddíl vytrhne do boje . Kalkulovalo se takto : Ochrana tato po dobu bitvy pahorek jistě obhájí .

<doc S|NOV|1996|klima>Tak vidíš ty příjemnosti , které člověk má , je - li matkou boží - Pak bděla jsem v Holandsku asi do 26 let , jako dcera židovského bankéře . . Tentokrát , ač stále velmi smyslná , byla jsem už velmi usedlá , přísná , moudrá , - <má intelligence byla všeobecně obdivována> . Poznala jsem Spinozu , - fuj !

<doc S|NOV|1996|klima>Proč vzala jsi si sváteční šaty , he ? Zapomněla ' s , že <máš přísně zapovězeno> brát je ve všední den ? Počkej , rákoska bude hvízdat !

<doc S|NOV|1996|klima>Šťastně vyhodil na břeh tonoucího chlapce , - ale sám byl unesen do vodopádu a rozbil si kolena o ostré kamení dole . A ten kluk byl blbý hydrokefal a zkroucený hrbáček , jaký , už v zájmu humanity , hned po narození by <měl vyexpedován> &lt; být&gt; tam odkud přišel , - ale ovšem že ne do života matky ! Tak to končí !

<doc S|NOV|1996|klima>Ale protože je už člověk jednou takový blázen , musí , má - li být poměrně šťasten , starat se také trochu o jiné . Mám soustrast k lidem , zvířatům i květinám a <nemám - li být nespokojena> , musím tu a tam udělat t . zv . dobrý skutek . Ale zároveň musím " být hodná " také z chytrosti , poněvadž by mne jinak moji drazí blížní utloukli .

<doc S|NOV|1996|klima>Ale teď , když počal jsem myslit , počal jsem se i bát , - a poslední dobou často jsem byl hanebně rozčilen . On <má však rozum a rozčilen> není přes to nikdy , - proč ? poněvadž má rozum svrchovaný a já jen bídný .

<doc S|NOV|1996|klima>" Teď jsem si vzpomněl ! Před dvěma dny mluvil mně kollega Hadži , že došel ho vzkaz , že mladý obr blíží se perským hranicím a že <má být chycen> , protože v Smirně spáchal tři vraždy a už dříve byl neslýchaným zločincem ! . . A má prý v průvodu svém krásnou dívku a veze sebou čtyřhrannou skřínku . . Vše se shoduje , - je to on , - omyl je vyloučen . .

<doc S|NOV|1996|klima>Podrbat se , kouše - li je blecha ? A hlavně : <mají přikázáno> absolutně nic nedělat ? Trestanci musí pracovat , - ale oč horší nesmět pranic dělat !

<doc S|NOV|1996|klima>Jak mohly by se zamilovat do dcery hokynářky , - ač věděla , že jsou prosty předsudků ; ale soudila , a správně , 6 že i u nejmoudřejších lidí <mají stavovské instinkty zapuštěny> velmi hluboko kořeny , třeba prohnilé , třeba kmen je už uťat ; cítila správně , že i zde , aspoň poněkud , bude platit : stejné lne k stejnému .

96

<doc S|NOV|1996|klima>" Lituju vás velice a pranic teď nelituju , že zrodila jsem se v prostém příbytku . Nebožátka , takto <mít šťastná mladá léta otrávena> ! Je to zlotřilost od rodičů , děti takto zotročovat !

<doc S|NOV|1996|klima>Vystoupil do prvého poschodí , vešel do předsíně . Byla otevřena , - nikdy , odcházeje , nezavíral dvéří : <mělť peníze zakopány> . . . Uchopil za kliku dalších dvéří , - a ty byly zamčeny . .

<doc S|NOV|1996|klima>Ani zdvihnout se nemohl - Zdálo se mu , že je bez těla , - spíše , že z těla jeho stala se jen bolest . . <Měl illusi , že je roztříštěn> . . Cítil i po chvíli , že umírá , - a umíral vskutku . . .

<doc S|NOV|1996|klima>" Konečně držím tě ve svých tlapách ! Konečně <má vřelá tužba vyplněna> ! Teď rozluč se konečně se světem , prašivý pse !

<doc S|NOV|1996|klima>" Ne ! <Má proťatu> hlavní krční tepnu a množství jiných ran . . Zemře ihned ! "

<doc S|NOV|1996|klima>K tomu byla Porcia ústavou nucena . Bylo však nutno , <měla - li být kompetence uznána> , aby aspoň 3 / 4 hlasovaly pro ni . Teď však hlasovalo pro ni sedm hlasů .

<doc S|NOV|1996|klima>" Co to znamená ? " " To znamená , " zvolala Dita zběsile , " že tento padouch <má na mne zamířeno> ! Jen na mne !

<doc S|NOV|1996|klima>Ale je to již krátké : " A druhého dne , kdy <měl sňatek její být slaven> , nalezena byla v ložnici své mrtva . - Óch ! ale ať ! "

<doc S|NOV|1996|klima>" Sotva co nenávidím víc než alpské provazy . <Mám k vůli nešikovnosti jiných stržena> být do propasti ? Než tuto možnost , raději chci postrádat opory , kterou by mi , padající , mohli poskytnout !

<doc S|NOV|1996|klima>Chůzí , prací nedojde se de facto nikam , jimi chodíme jen v kruhu . Chi va piano , v kalhotech <má nasráno> , dojde do San Prdeliano a k tomu až ráno , jak už v písmě svatém psáno ! " " A nejdále , do krás a výší netušených , doskočíme skokem , jemuž říká se smrt .

<doc S|NOV|1997|sharpe>" Sedm let a deset ran není dostatečný zastrašovací prostředek . Můj názor je , že každý běloch , který měl sexuální styk s černoškou , by <měl být vykastrován> . " " S tím naprosto souhlasím , " řekl Verkramp nadšeně .

<doc S|NOV|1997|sharpe>Její neutěšený stav měl následujícího rána za následek nepříliš příjemný pohovor s ředitelem nemocnice . Od té chvíle Verkrampovi několikrát telefonovala , ale <měl neustále obsazeno> . Nakonec se rozhodla , že se nehodí , aby dáma muže uháněla .

<doc S|NOV|1997|sharpe>Během dvou dnů opustilo dvanáct tajných agentů práci . Bylo určeno dvanáct cílů po celém Piemburgu , které <měly být zničeny> , a přidělalo se dvanáct klíčů od policejní zbrojnice . Po těchto dvou dnech Verkramp věřil , že vybojuje pro Piemburg svobodu a zachrání Západní civilizaci , což výrazně uspíší jeho kariéru .

<doc S|NOV|1997|sharpe>Verkramp se rozpačitě zavrtěl . <Měl pocit , že je napadána> jeho autorita . " Vypadá to , že jste dnes ráno vstal nesprávnou nohou , " řekl .

<doc S|NOV|1997|sharpe>" To zajisté nikoli , " odpověděl duchovní , " chci říct jen to , že doktorka nemá právo je vědeckými prostředky měnit . Toho by <mělo být dosaženo> mravním úsilím z naší strany . Je třeba se modlit .

<doc S|NOV|1997|sharpe>Když začaly kolem kmitat blesky a kroupy zarachotily na střeše dodávky , konstábl Els zapnul stěrače a upřeně hleděl do šera . Jako obvykle nebral žádné ohledy na ostatní uživatele silnice , jako by <měl být každým okamžikem zmařen> jeho život i životy všech v okruhu půl míle od dodávky . Těšil se na večerní zábavu .

<doc S|NOV|1997|sharpe>" Ale to snad říct měl , " nechápal komandant . " Ale ne když se kaplan zeptal , jestli zná někdo z přítomných důvod , proč by tito dva <neměli být spojeni> ve svatém svazku , " vysvětlovala sestra . Komandantův obličej se rozzářil .

97

<doc S|NOV|1998|novzakon>13 Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu za Janem , aby se dal od něho pokřtít . 14 Ale on se bránil a říkal : " Já bych <měl být pokřtěn> od tebe , a ty přicházíš ke mně ? " 15 Ježíš mu však řekl : " Nech tak nyní , neboť je třeba , abychom zcela splnili Boží vůli . "

<doc S|NOV|1998|novzakon>11 On odpověděl : " Vám je dáno znát tajemství nebeského království , ale jim to dáno není . 12 Kdo <má , tomu bude dáno> a bude mít nadbytek . Ale kdo nemá , tomu bude vzato i to , co má .

<doc S|NOV|1998|novzakon>12 Kdo má , tomu bude dáno a bude mít nadbytek . Ale kdo <nemá , tomu bude vzato> i to , co má . 13 Proto k nim mluvím v podobenstvích , protože vidí , a ( přece ) nevidí , slyší , a ( přece ) neslyší ani nerozumějí .

<doc S|NOV|1998|novzakon>28 Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu , který má deset hřiven . 29 Neboť každému , kdo <má , bude dáno> a bude mít nadbytek . Kdo nemá , tomu bude vzato i to , co má .

<doc S|NOV|1998|novzakon>29 Neboť každému , kdo má , bude dáno a bude mít nadbytek . Kdo <nemá , tomu bude vzato> i to , co má . 30 A tohoto služebníka , který není k ničemu , hoďte ven do temnot .

<doc S|NOV|1998|novzakon>Jakou mírou měříte , takovou se naměří vám , a ještě vám bude přidáno . 25 Neboť kdo <má , tomu bude dáno> , a kdo nemá , tomu bude vzato i to , co má . " 26 Dále řekl : " Boží království je podobné člověku , který zaseje do země semeno ;

<doc S|NOV|1998|novzakon>Jakou mírou měříte , takovou se naměří vám , a ještě vám bude přidáno . 25 Neboť kdo má , tomu bude dáno , a kdo <nemá , tomu bude vzato> i to , co má . " 26 Dále řekl : " Boží království je podobné člověku , který zaseje do země semeno ;

<doc S|NOV|1998|novzakon>Chudí jsou blahoslavení , jim je otevřeno Boží království . Chudý Lazar a vdova , která dala vše , co <měla , jsou dáváni> za příklad . Z druhé strany se zdůrazňuje , že bohatství nejen že nepomáhá , ale je přímo překážkou spásy .

<doc S|NOV|1998|novzakon>Velebili a chválili Boha za všechno , co slyšeli a viděli , jak jim to bylo řečeno . 21 Když uplynulo osm dní a dítě <mělo být obřezáno> , dali mu jméno Ježíš , jak ho nazval anděl , než bylo počato v mateřském lůně . Uvedení Páně do chrámu

<doc S|NOV|1998|novzakon>18 Dávejte tedy pozor , ať dobře posloucháte ! Neboť kdo <má , tomu bude dáno> , ale kdo nemá , tomu bude vzato i to , co myslí , že má . " Ježíšovi příbuzní

<doc S|NOV|1998|novzakon>18 Dávejte tedy pozor , ať dobře posloucháte ! Neboť kdo má , tomu bude dáno , ale kdo <nemá , tomu bude vzato> i to , co myslí , že má . " Ježíšovi příbuzní

<doc S|NOV|1998|novzakon>Neboť kdo není proti vám , je s vámi . " 51 Když se přibližovala doba , kdy <měl být vzat> ( vzhůru ) , pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma . 52 Poslal před sebou posly a ti cestou přišli do jedné samařské vesnice , aby tam připravili nocleh .

<doc S|NOV|1998|novzakon>52 Poslal před sebou posly a ti cestou přišli do jedné samařské vesnice , aby tam připravili nocleh . 53 Ale ( Samaritáni ) ho nepřijali , protože <měl namířeno> do Jeruzaléma . 54 Když to viděli učedníci Jakub a Jan , řekli : " Pane , chceš , abychom svolali z nebe oheň , aby je zahubil ? "

<doc S|NOV|1998|novzakon>49 Oheň jsem přišel vrhnout na zem , a jak si přeji , aby už vzplanul ! 50 V křest <mám být ponořen> , a jak je mi úzko , než bude vykonán ! 51 Myslíte , že jsem přišel dát mír na zemi ?

<doc S|NOV|1998|novzakon>16 A tato žena je přece Abrahámova dcera a satan ji měl spoutanou plných osmnáct let ; ta <neměla být osvobozena> od toho pouta v den sobotní ? " 17 Těmito slovy byli všichni jeho protivníci zahanbeni , ale celý zástup se radoval nad všemi podivuhodnými činy , které on dělal .

<doc S|NOV|1998|novzakon>25 Namítli mu : ' Pane , ten má už deset hřiven . ' 26 ' Říkám vám : Každému , kdo <má , bude dáno> , kdo nemá , tomu bude vzato i to , co má . 27 Ale ty moje nepřátele , kteří mě nechtěli za svého krále , přiveďte sem a přede mnou je pobijte ! ' "

98

<doc S|NOV|1998|novzakon>25 Namítli mu : ' Pane , ten má už deset hřiven . ' 26 ' Říkám vám : Každému , kdo má , bude dáno , kdo <nemá , tomu bude vzato> i to , co má . 27 Ale ty moje nepřátele , kteří mě nechtěli za svého krále , přiveďte sem a přede mnou je pobijte ! ' "

<doc S|NOV|1998|novzakon>Poslední večeře 7 Nastal den nekvašeného chleba , kdy <měl být zabit> velikonoční beránek . 8 Ježíš poslal Petra a Jana a řekl jim : " Jděte a připravte nám velikonočního beránka , abychom ho mohli jíst ! "

<doc S|NOV|1998|novzakon>27 Potom začal od Mojžíše , ( probral dále ) všechny proroky a vykládal jim , co se ve všech ( částech ) Písma na něj vztahuje . 28 Tak došli k vesnici , kam <měli namířeno> , a on dělal , jako by chtěl jít dál . 29 Ale oni na něho naléhali : " Zůstaň s námi , neboť se připozdívá a den se už nachýlil . "

<doc S|NOV|1998|novzakon>ale přítel ženichův , který je s ním a slyší ho , srdečně se raduje z ženichova hlasu . A tak je <má radost dovršena> . 30 On musí růst , já však se menšit .

<doc S|NOV|1998|novzakon>19 Navečer toho prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam , kde byli učedníci . Ze strachu před židy <měli dveře zavřeny> . Stanul mezi nimi a řekl : " Pokoj vám ! "

<doc S|NOV|1998|novzakon>Na konci stojí církev a židovstvo jako dvě od sebe odloučené společnosti . <Máme zachováno> dvojí znění Skutků . Navzájem si sice neodporuje , ale v lecčems se od sebe liší .

<doc S|NOV|1998|novzakon>27 A tak jsme vypravili Judu a Silu , aby vám to vyložili ještě ústně . 28 Rozhodl totiž Duch svatý i my , že vám <nemá být ukládáno> žádné další břemeno kromě těchto nutných věcí : 29 vyvarovat se toho , co bylo obětováno modlám , krve , masa z udušených zvířat a smilstva . Budete - li se těchto věcí chránit , jednáte správně .

<doc S|NOV|1998|novzakon>35 Když se rozednilo , poslali úředníci biřice se vzkazem : " Propusť ty lidi ! " 36 Žalářník to oznámil Pavlovi : " Úředníci sem poslali , že <máte být propuštěni> . Můžete proto volně vyjít a odejít v pokoji . "

<doc S|NOV|1998|novzakon>9 Festus se však chtěl židům zavděčit , a proto položil Pavlovi otázku : " Chceš se odebrat do Jeruzaléma a tam se dát ode mne soudit v tomto sporu ? " 10 Ale Pavel řekl : " Stojím před soudem císařským , kde <mám být souzen> ! Židům jsem v ničem neublížil , jak i ty velmi dobře víš .

<doc S|NOV|1998|novzakon>Jsou odrazem hlásání radostné zvěsti o Ježíši Mesiáši , který založil na zemi Boží království a který podruhé přijde na konci světa s velikou slávou a mocí . Život křesťanů <má být usměrňován> tímto čekáním druhého příchodu Páně . Pak následují větší listy , totiž Galaťanům , Korinťanům a Římanům .

<doc S|NOV|1998|novzakon>12 Ti , kdo zhřešili , ale Zákona neznali , bez Zákona všichni propadnou záhubě . Všichni však , kdo Zákon <měli a zhřešili , budou odsouzeni> na základě Zákona . 13 V Božích očích jsou spravedliví ne ti , kdo zákon slyší , ale ti budou uznáni za spravedlivé , kdo zákon plní .

<doc S|NOV|1998|novzakon>Jak by potom Bůh mohl soudit svět ? 7 Jestliže však mým špatným životem Boží věrnost tím jasněji vynikla k jeho slávě , proč ještě já také <mám být souzen> jako hříšník ? 8 A ( neplatí ) snad potom to , co o nás pomlouvačně roztrušují a co prý podle některých říkáme : " Čiňme zlo , aby z toho vzešlo dobro " ?

<doc S|NOV|1998|novzakon>Pavel se omlouvá a nastiňuje program příštích cest 14 Já sám jsem o vás přesvědčen , moji bratři , že i vy <máte plno dobré vůle naplněni> poznáním všeho druhu , takže jste docela dobře schopni jeden druhého napomenout . 15 Přece však jsem vám psal trochu směleji , abych vám ( některé věci ) připamatoval , a to pro milost , která mi byla dána od Boha : 16 abych byl služebníkem Krista Ježíše mezi pohany .

<doc S|NOV|1998|novzakon>5 Nemám právo vodit s sebou věřící ženu , jako to dělají také ostatní apoštolové a bratři Páně i Petr ? 6 Copak jen my , Barnabáš a já , <nemáme právo , abychom byli uvolněni> od tělesné práce ? 7 Kdopak kdy koná vojenskou službu na vlastní útraty ?

<doc S|NOV|1998|novzakon>17 Odměnu bych mohl čekat , kdybych to dělal z vlastního popudu . Když to však dělám proto , že to <mám nařízeno> , plním jen úkol , který mi byl svěřen . 18 Jaká je tedy moje odměna ?

99

<doc S|NOV|1998|novzakon>28 Ale kdyby vám někdo řekl : " Tohle je maso z oběti " , nejezte to s ohledem na toho , kdo na to upozornil ( abyste neuškodili ) svědomí - 29 myslím svědomí toho druhého , ne vaše vlastní . Proč <má být souzena> moje svoboda od cizího svědomí ? 30 Když se zúčastním jídla s vděčností , proč se o mně špatně mluví pro to , zač vzdávám díky ?

<doc S|NOV|1998|novzakon>Jejich smýšlení je neplodné . 18 <Mají rozum zatemnělý a jsou vyloučeni> z Božího života , protože je v nich nevědomost a protože mají zatvrzelé srdce . 19 Jsou totiž otupělí , a tak se oddávají prostopášnosti a hovějí vší možné nečistotě a chamtivosti .

<doc S|NOV|1998|novzakon>23 Muž je totiž hlavou ženy , podobně jako je Kristus hlavou církve , sám spasitel svého ( tajemného ) těla . 24 Jako je církev podřízena Kristu , tak i ženy <mají být svým mužům podřízeny> ve všem . 25 Muži , ( každý z vás ) ať miluje svou ženu , jako Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni , 26 aby ji posvětil a očistil koupelí ve vodě a slovem .

<doc S|NOV|1998|novzakon>Patří se to , protože vaše víra dělá velké pokroky a vzájemná láska jednoho každého i všech vás se rozmáhá , 4 takže na vás můžeme být v Božích církevních obcích hrdí pro vaši stálost a víru ve všech pronásledováních a souženích , která snášíte . 5 V tom se právě ukazuje spravedlivý Boží soud : tak <máte být uznáni> za hodné Božího království , pro které trpíte . 6 Bude to přece projev Boží spravedlnosti , když vašim sužovatelům odplatí soužením 7 a vám , kteří jste souženi , spolu s námi ulehčením , až se Pán Ježíš ( znova ) ukáže a ( přijde ) z nebe se svými mocnými anděly 8 v planoucím ohni , aby potrestal ty , kdo o Bohu nechtějí nic vědět , i ty , kdo neposlouchají evangelium našeho Pána Ježíše .

<doc S|NOV|1998|novzakon>Bludaři a jejich učení 4 1 Duch prohlašuje docela jasně : V posledních dobách někteří ( lidé ) odpadnou od víry a budou se držet bludařských duchů a ďábelských nauk , 2 prolhaných pokrytců , kteří <mají ve svém svědomí vypáleno> znamení , 3 ( protože ) zakazují manželství a ( jisté ) pokrmy , které Bůh ( přece ) stvořil proto , aby je lidé věřící a pravdy znalí s děkováním požívali . 4 Vždyť všechno , co Bůh stvořil , je dobré , a žádný pokrm není zakázaný , když ho člověk přijímá s děkováním : 5 posvěcuje se Božím slovem a modlitbou .

<doc S|NOV|1998|novzakon>List Tit je velmi podobný listu 1 Tim . Lze to vysvětlit tím , že oba listy vznikly brzo po sobě ( asi r . 64 ) a oba jednají o téže věci : jak <mají být uspořádány> církevní obce i po vnější stránce . List Tit je však kratší a neobsahuje tolik osobních sdělení jako 1 Tim .

<doc S|NOV|1998|novzakon>13 Jenomže kdo musí dostávat mléko , nemůže ochutnat nauku spravedlnosti , je pouhé nemluvně . 14 Tuhý pokrm je však pro vyspělé , kteří už <mají vnitřní smysly návykem vycvičeny> , aby dovedli rozlišit dobré od zlého . 6 1 A tak tedy necháme stranou počáteční učení o Kristu a přistupme ( k nauce ) pro pokročilé .

<doc S|NOV|1998|novzakon>11 Přejeme si jen , aby každý z vás projevoval stejnou horlivost do té doby , kdy se naplní ( naše ) naděje až do konce ; 12 abyste neochabli , ale ( spíše ) napodobovali ty , kteří pro ( svou ) víru a trpělivost dostanou dědictví , které <mají slíbeno> . 13 Když totiž dal Bůh Abrahámovi slib a neměl nikoho vyššího , při kom by mohl přísahat , přísahal při sobě samém : 14 ' Zahrnu tě jistě požehnáním a velmi tě rozmnožím . '

<doc S|NOV|1998|novzakon>Odhoďme proto všechno , co by nás mohlo zatěžovat , hřích , do kterého se ( člověk ) snadno zaplete , a vytrvale běžme o závod , který je nám určen . 2 <Mějme oči upřeny> na Ježíše : od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti . Místo radosti , která se mu nabízela , vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky ;

<doc S|NOV|1998|novzakon>Jestliže tedy nezcizoložíš , ale zabíjíš , přestoupil jsi zákon . 12 Tak mluvte a tak jednejte jako lidé , kteří <mají být souzeni> podle zákona svobody . 13 Neboť soud bez milosrdenství pro toho , kdo neprokázal milosrdenství .

<doc S|NOV|1998|novzakon>10 A volali ze všech sil : " Pane svatý a věrný , kdy konečně vykonáš soud a potrestáš obyvatele země za ( to , že prolili ) naši krev ? " 11 Tu každému z nich bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno , aby měli strpení ještě krátký čas , dokud nebude doplněn počet také jejich spoluslužebníky a jejich bratřími , kteří <mají být utraceni> jako oni . 12 Potom jsem měl ( další ) vidění .

<doc S|COL|1992|burian>Ale určitá hořkost v tom je , co si budeme namlouvat . I když mít v sále sedm skvělých diváků je lepší než tam <mít přecpáno> tučňákama . Nebo snad ne ?

100

<doc S|COL|1992|burian>Snad o každém městě bych mohl vyprávět nějaký soukromý příběh . Teď mne napadá například chladná severní metropole Bruntál , kde jsem <měl zakázáno> vystupovat ještě dřív , než jsem tam poprvé hrál . Měl jsem totiž koncert o kousek dál v Krnově a pan poručík Petr ( zní to seriálově , ale je to tak ) se postaral o tučnou stížnost .

<doc S|COL|1992|burian>Apríl . Dobré počasí na kulturu , neboť na tenis jít nelze a všechny tři bazény , které jsou dosažitelné , <mají zavřeno> . Slibuji synům , že po obědě vyrazíme do kina .

<doc S|COL|1992|burian>Jen na Můstku se stepuje , i to už je nečekané zpestření . Naše výstava <má v sobotu odpoledne zavřeno> - český člověk nejspíš odjíždí na víkend . . . Mohli byste si sem zajít ve všední den , to máte jistě na kulturu víc času .

<doc S|COL|1992|cest>Mocensky ovšem deus ex machina na své bytostné impotenci vydělá : bude - li počet obětí přiměřený , může být jeho moc o kulomet mocnější . <Mít moc je přesně řečeno> - disponovat smrtí , smrtelností , obětmi . Moloch z mašiny - na rozdíl od náboženství - mluví o entropii .

<doc S|COL|1992|cest>Ale žádný nepolyká oběti , aby je vracel oživlé zase zpět . Oběť <má namířeno> k moci , ne k bytosti . To se týká mystika i vědce ;

<doc S|COL|1992|cest>ani tě neženu proti kulometům s olivovou ratolestí , ani ti neukládám umrskávat olověnými důtkami tvé tělo ; nežádám , abys hloupnul , <máš - li být spasen> , předpokládám jen , že užíváš zdravého rozumu a respektuješ to nejjednodušší , co je evidentní každému , totiž , že dvě a dvě jsou čtyři . Ovšem , za to ti neslibuji žádný rajský svět po smrti , ale rajský happy end v tomto světě před smrtí .

<doc S|COL|1992|cest>Dokud se to nestane , svět vykoupený zůstane jakoby nevykoupený . A je - li víra - ovšem jen ta naše - z boží milosti , a tedy absolutně intolerantní , je pak každý , kdo ji <nemá , označkován> již shůry k oddělání . Kde posice je božská , je oposice ďáblí ;

<doc S|COL|1992|cest>Neznal eschatologii , cílil k utopii . V jobovské zkoušce byl to nakonec Hospodin , kdo se měl osvědčit již tu na zemi , <měl - li být Izraelem uznán> za Boha . Starý zákon mohl se ustavit na smlouvě mezi člověkem a Bohem , když na jedné straně Hospodin přimhouřil oči nad porušením tabu , a na druhé straně Izrael jako na oplátku nezatížil svého Mesiáše - nepřímo tedy Hospodina - nároky posmrtnými , úkoly člověku a zřejmě i bohům nemožnými .

<doc S|COL|1992|cest>a proto dogma o samé neomylnosti dogmat , tj . dogma o neomylnosti církve , konkrétně její hlavy , vyhlašuje už církev bezmocná jako závaznost věření v neomylné vědění , a tedy i v bezmoc jen zdánlivou : mesiášské dvojnictví Ježíše a Krista toto věření usnadňuje . Církev jako představitelka křesťanství , které zapadlo do dějin , kam nikdy zapadnout <nemělo , je vydána> risiku , že se také jednou octne před fatální otázkou , kam mizí v dějinách pravda poražených . Kantůrková &rsqb; Pro dějiny je to otázka nepatřičná , protože dějiny jsou dějinami právě tím , že v nich mizí pravda poražených ;

<doc S|COL|1992|cest>Vidí - li Husserl , že jedině významnými a opravdovými zápasy naší doby jsou zápasy mezi již zhrouceným lidstvím na zasuté půdě , a lidstvím se zapuštěnými ještě kořeny , pak třeba dodat , že tu stojí nesmiřitelně proti sobě lidství jako primární realita , a moc jako již jen jediná realita . Respekt k jednomu či k druhému je dnes nejpřirozenější a nejspolehlivější ukazatel pro to , co kdo je a kam <má namířeno> . Heidegger se vyslovuje o návratu opatrněji , mluví o rozpomenutí na zapomenuté , o novém porozumění .

<doc S|COL|1992|cest>Přesto nelze tvrdit , že si vždy uvědomujeme , oč vskutku šlo a jde dodnes . Mácha je memento , že v oblasti české kultury , a tedy oprávněnosti své národní existence , <nemáme vyrovnány> své bytostné účty se smrtí . Nemohl se tento dluh dějinně projevit jistou korupcí a zmenšenou odolností naší národní povahy ?

<doc S|COL|1992|cest>Dává říci svému Zarathustrovi : Miluji ty , kdož nehledají důvodu k smrti a oběti teprve za hvězdami ; nýbrž ty , kteří se obětují sami , aby země byla jedenkrát půdou nadčlověka . Neboť i Člověk je něco , co <má být překonáno> . - Pohleďte na kříž - potupný popravčí nástroj pro otroky ! - Kam to až dopracoval člověk - Ecce homo ! , představil ho davu césarův prokurátor , žádné viny na něm nenalézám ; ale Nietzsche to nevnímá jako obhajobu , naopak jako obžalobu : člověk tu byl usvědčen jako provinilec proti životu , a ten s ním podle toho

101

naloží . - Ve všem živém potkávám vůli k moci . Křesťané však uctívají svého Boha v mrtvole : k tomu svede morbidní morálka lidství , které se cítí ohroženo vším živým , zdravým , silným , vlády schopným .

<doc S|COL|1992|cest>- , ale na kříži Golgoty člověk skoncoval s mocí . Nietzsche převzal bezděčně a paradoxně křesťanskou doktrinu , že člověk je to , co <má být překonáno> a přehodnoceno nadčlověkem - bohočlověkem jako nejvyšší vůlí k moci - to se vskutku na Golgotě mělo stát , ale nestalo , přesto však pro křesťana jakoby se stalo . Co se na Golgotě stalo a také Nietzschemu ušlo : že ne sice člověk nadčlověkem , ale vpravdě nadčlověk člověkem byl překonán , že bohorovná vůle k moci přehodnocena byla bytostnou hodnotou lidskou smrt přesahující .

<doc S|COL|1992|cest>9 - 11 , zejména 11 , 11 - 12 &rsqb; . . . Pavel 15 &rsqb; ukazuje , že ve skutečnosti poslední akt vykupitelského dění Božího , jímž ( věřící ) dojdou plné dokonalosti , totiž vzkříšení , na nás teprve čeká , a že jsme ho zde a nyní účastni toliko v jistotě víry a poslušnosti . . . Kdo nezapomíná , že na konečné vykoupení ještě čeká , nebude anarchicky zanedbávat své konkrétní úkoly na této zemi . . . Jakýmsi horizontem či rámcem , který věřícímu pomáhá při orientaci , jsou i úkoly a závazky , které nalézá ve svém umístění v přirozených vztazích a řádech celkové lidské pospolitosti : v rodině , v práci , ve státu . N . , Biblický slovník , heslo Pavel , s . 605 - 607 &rsqb; Křesťanovo násilné spřáhnutí Starého zákona s Novým bylo pro židy osudné : když je ghetta a pogromy neponechaly na pochybách , že pro spásu křesťanů <mají být vyhlazeni> , chopili se otěží bez velkého povyku sami , a to zas bylo osudné křesťanům . Hospodin se vsadil s ďáblem o Joba , ale Ježíš se vsadil s židy o Hospodina ;

<doc S|COL|1992|cest>Logika harmonie je jiná než logika vůle k moci ; říká - li tato : buď A , nebo B , když já , pak ne ty , říká ona : když A , tedy i B , když já , pak i ty , <máme - li - vzepřeni> o sebe nad sebe , nikoli povaleni jeden druhým pod sebe - zachovat rovnováhu jako podmínku samonosnosti a stability vůči prázdnu . Ve světě Harmonie nedominuje na stupnici hodnot pravda , dominuje krása , abychom na pravdu nezahynuli .

<doc S|COL|1992|cest>A to žádná moc nedokáže , cíl každé je : ještě víc moci , monopol moci , a k tomu cíli také ustavuje práva občanská , garantovaná mocí zaměstnávající kata , jehož funkce je pečetit právo v pravomoc jako trestnost bezmoci a beztrestnost moci . Evropě a s ní celé západní hemisféře kodifikoval ta občanská práva antický Řím a pamatuji se , že to prvé , co jsem o nich jako školák slyšel ( v hodině náboženství ) , bylo , že římský občan <měl právo být popraven> mečem , místo potupným ukřižováním . Vysvětlilo mi to sice , proč apoštol Pavel přišel o hlavu , kdežto náš Spasitel dotrpěl na kříži , ale zároveň zasilo do mé duše znepokojivou otázku , zda všemohoucí vůle boží nechtěla či nemohla , stačila či nestačila anulovat výkon pohanského zákoníku .

<doc S|COL|1992|cest>A přece naléhá : neuhnout a nedesertovat před tím střetem se smrtí tváří v tvář ! Jacques Choron připomíná výzvu mladého Hegela : To hlavní , co <má být překonáno> , je smrt . Tato odvaha je pro něj základní výbavou pravého filosofa : Ne život , který ukazuje smrti paty , a udržuje se tak proti vnitřní rozrušenosti , naopak ten , který nese a přechovává smrt v sobě , je život Ducha . Získává svou pravdu , jen když ji najde ve své naprosté rozvrácenosti . J . Choron tu cituje z Hegelovy Fenomenologie Ducha a sám dodává : Je zřejmé , že navzdory jasnému popření osobní nesmrtelnosti Hegel usiluje o ospravedlnění smrti .

<doc S|COL|1992|cest>Jako jednak plnomocník , jednak garant Boha nepřítomného na Golgotě jako zásvětná všemoc . Jestliže všudypřítomný a vševládný Bůh je v církvi , a tedy mimo církev není spásy , pak <má - li být Golgotou spasen> svět , musí to být církev , která je všudypřítomná a vševládná , tj . samospasitelnost ukládá církvi svět dobýt a v dějinách dospět k monopolu moci . Avšak pro tuto privilej vyvolil a uzpůsobil přece starozákonní Bůh již národ židovský a smluvil s ním životní happy end nezavazující žida k totální lidské oběti , ani Hospodinovu všemoc k zásvětným účinům .

<doc S|COL|1992|cest>Byl - li nápis na delfské věštírně : Poznej sebe sama ! autorisován geniem řeckým , jak musíme mít za to , pak by <měl být chápán> stejně : člověk , nikoli moc , jako míra všech věcí ; očista od posedlosti mocí natíranou jakkoli , na černo , nebo na růžovo .

<doc S|COL|1992|cest>Křesťanovi však smrtelnost je měrou takové zkaženosti světa a lidí , že jen pascalovský hazard , tj . zmarnění světa a sebe i svých skutků , nabízí křesťanovi jediné východisko . Ještě dnes promlouvá k nám katolická mystička : Křesťan , který by se po zpovědi zpěčoval zemřít , nebyl by hoden života . ( Adrienne von Speyr , 1902 - 1967 ) Mystik neautorisovaný svým zpovědníkem byl by heretik , anarchista , jurodivec , šarlatán , proto mystický oheň <má být uchováván> v ledničce , aby nepodpálil , co nemá . Mystikovi vyhovují krajní posice , však také o jeho oheň je největší zájem jak v nebi , tak v pekle , a vzplá - li , je posedlý plamenem a lhostejný k tomu , hoří - li v nebi , či v pekle .

102

<doc S|COL|1992|cest>Takto nenápadně zásvětný Bůh vypadl ze hry , zásvětí ztratilo smysl , a tím i existenci . Bůh <má vždycky zaručeno> alibi , protože ho nikdo nemůže donutit , aby existoval , i když v něho věří . Církev tě připravila o nebe , ale tak zbůhdarma jsi přece jen krev necedil : dopomohls jí k monopolu moci , a ona ti za to pomohla vrátit se do dějin , vyléčila tě z dějinného komplexu .

<doc S|COL|1992|cest>O to jsou šance církve horší : o ty morální marné skutky křesťanské , zekonomisované osvícenstvím , jehož lidská rozumnost zperversněla a zdegenerovala ekonomikou , tj . eliminací svědomí i srdce , v inteligenci rozumovosti jako spásný princip světa . Říká se , že antické Řecko <mělo v zárodku všecko dáno> k tomu , aby založilo a rozvinulo naši dnešní civilisaci o tisíciletí dříve . Klade se otázka : Co jim k tomu ještě chybělo ?

<doc S|COL|1992|cest>potřebuje kritické instance , kriteria , a toto je ve skutečnosti dáno historií našeho utrpení , která se od osvícenství jen málo zmírnila , buďsi třeba , že ztotožníme humanitu s blahobytem konsumní společnosti založeným na vědě a technice . Schillebeeckx , Jesus , s . 523 - 4 &rsqb; tomu bych jen připomenul , že nejen ten blahobyt , ale celá sociální otázka ( spravedlnost <mít ) jsou dnes již zakalkulovány> do optimální údržby pracovních agregátů moci a nemají s lidským humánem nic společného . Jiné ovšem je , co Schillebeeckx vysoudí z toho dále .

<doc S|COL|1992|cest>presentovaný liberalismem jako člověk osvobozený od otrocké práce a na oplátku odlidštěný a zotročený osvobozenou prací , je nejfalešnější z falešných karet měšťácké hry na demokracii , která pod heslem humanity zpeněžuje člověka ve výrobní agregát kapitálu jako nové formy moci . A je jen dalším krokem k monopolu moci , když řešení sociální otázky ve jménu téže humanity postoupí - jedno , zda evolučně , nebo revolučně - od kapitalismu soukromého ke kolektivnímu a státnímu , aby mocenské pyramidě spravedlnosti <mít bylo učiněno> zadost . Je zřejmé , že se spravedlností být nemá to ani zbla společného , čili že od bytostného principu lidské kultury se vzdalujeme rychlostí ne - li světelnou , pak aspoň osvícenskou .

<doc S|COL|1992|cest>Horror et terror vacui v člověku , který nedošel spravedlnosti být člověkem . Toto propastné prázdno v lidské duši , které bychom dnes nazvali onta - Wesen - , <má být zabydlitelno a zviditelněno> obrazovými postavami překypujícími tajemnými vztahy a vnitřním napětím a také my se máme do toho s účastí zapojit a vehrát . To je - jak vyrozumívám z knížek Hockeho v návaznosti na Giordana Bruna - vlastním posláním manýrismu , když klasika selhala .

<doc S|COL|1992|cest>Daidalos vylovil a pohřbil mrtvolu svého syna , proklel své umění a navždy se ho zřekl . Prométheus nedomyslel nebo zamlčel , co Řekům Daidalos dopověděl a co židé věděli již od Adama , který nahlédl pod pokličku rajského tabu : že vše živé , stvořené , pracuje k smrti , a že také vše vytvořené člověkem k napodobení , zdokonalení a nahrazení stvořeného <má v sobě zakalkulovánu> smrt . Tedy konečná ztroskotanost všeho úspěšného , zdařilého , dokonalého - včetně ráje stvoření .

<doc S|COL|1992|pi211>93 Paradox nejvyšší oběti : to , co <má být zachováno> , se obětuje . Ale to jen zdánlivě ¸ bez oběti by se nezachovalo .

<doc S|COL|1992|pi211>286 Celá <má mysl byla ve světě obsažena> již přede mnou , nic nového nevymyslím . To , že se ještě snažím , je dáno tím , že to staré je pro mě bohužel neustále nové .

<doc S|COL|1992|pi211>Našlo se tisíce lokajů a služebníků , kteří se jali tuto dočasnost budovat a posléze , po jistém nastolení , udržovat . Neobhajuji a nepřikládám k poměření jakékoli minulé , to , co jsem si pracně a s krajními psychickými stavy odkryl sám , <mělo mi být dávno nabídnuto> . O co jim tedy šlo kupříkladu v literatuře ?

<doc S|COL|1992|pi218>Konstrukce by trvala podle propočtů asi deset let , náklady by reprezentovaly asi deset miliard dolarů . Princip je prostý - asi 600 metrů pod zemským povrchem by <měl být uložen> atomový pekelný stroj , který by byl s to vymazat všechen život na naší planetě . " Podívejte se , " vysvětloval H . Kahn , " stroj je napojen na počítač , který je vybaven všemožnými záznamními přístroji .

<doc S|COL|1992|pi218>A co je bytostnou podstatou tohoto pojmu ? Americký profesor Robert White , který úspěšně izoloval mozek opice od těla a udržel jej přitom naživu , by <měl být pokládán> za kapacitu prvního řádu ; tento slovutný muž však říká : " Nevím .

<doc S|COL|1992|pi218>Elektřina neměla být nikdy praktickou formou síly , přenášení hlasu drátem bylo označeno za nemožné , a k vizi vozu pohybujícímu se bez koní , bylo přidáno adjektivum " slabomyslná " . Atomová energie <neměla být uvolněna> , elektrické světlo nemohlo vytlačit plynové osvětlení , člověk neměl přežít stav beztíže a

103

tedy ani kosmické lety . Francouzská Akademie věd nepřijímala práce na tři témata : kvadratura kruhu , řiditelné balony a tunel pod Lamanšským průlivem .

<doc S|COL|1992|pi218>Člověka totiž vždycky lákala představa , že by mohl objevit prostinké zákony i v říši lidské , že by mohl všechny složité , nepřehledné vazby převést na jednoduché schéma . Proto Prokrustovo lože , do něhož <měl být vtěsnán> život , společnost a její vývoj , mělo odpovídat logice a absolutní platnosti přírodních zákonů . Tak se zrodil marxismus , klasické to dílo 19 . století , o němž pohovoříme ve zvláštní kapitole .

<doc S|COL|1992|pi218>Revoluční teror se totiž vždycky vybíjí nejprve v užším kruhu stoupenců starého režimu , později na širších sociálních skupinách . Asociální živly , luza , která se k provedení násilí ochotně propůjčí , jsou obratně manipulovány směrem , v němž <mají být krutosti napáchány> . Lidé špatní charakterem a neduživí co se duševního rozhledu týče , vybíjejí pak skrytou agresivitu na opuncovaných " protivnících " , které vůdcové postavili mimo zákon .

<doc S|COL|1992|pi218>Není tedy zřejmě náhodou , že Lenin vyslovil v jednom z projevů toto úděsné odhodlání : " Ať zhyne třeba 90 procent obyvatelstva , jen když zvítězí revoluce ! " Z revoluce jako prostředku se stal pouhopouhý cíl , jemuž <měla být obětována> ( bude - li to zapotřebí ) existence celých národů . A když jeden

<doc S|COL|1992|pi218>Z tohoto zorného úhlu můžeme pochopit i problémy spojené s takzvanou akumulací kapitálu . Tento technický termín představuje cosi jako koláč , který <nemá být zkonzumován> . Je to ona část hodnot , které jsou odkládány stranou , aby se proměnily v technický rozvoj , v umocnění průmyslového potenciálu .

<doc S|COL|1992|pi218>Tím se změní i kriteria , podle nichž posuzujeme svět ještě v této chvíli . Velcí myslitelé od nepaměti věnovali pozornost třem konstantám , na nichž <měl být vybudován> lepší svět : měla to být mravnost , moudrost a spravedlnost , o nichž jsme na počátku této kapitoly hovořili jako o osnově , která by měla spojovat lidstvo jako celek .

<doc S|COL|1992|pi218>Základní chyba snad spočívá ve smutném faktu , že deklarace , ústavní články , nejsou právem dostatečně chráněny . <Máte dejme tomu zajištěno> listovní tajemství a ochranu soukromí . Jestliže by však trestní zákoníky všech zemí obsahovaly ještě článek , že člověk , který nařídí otevření dopisu , nebo zapojení odposlouchávacího zařízení , bude potrestán dlouhým pobytem ve vězení , a že se - rozkaz nerozkaz - tento trest vztahuje i na osoby , které se k této činnosti propůjčily , a že zákon neuznává promlčení viny , pak by si věru leckdo rozmyslel přijmout angažmá

<doc S|COL|1992|pi218>Přenecháváme také moci , aby prohlásila za pravdu a spravedlnost dosažené hodnoty , dokonce i zvrácenost proti lidské morálce . Pravdu , právo a spravedlnost co by ideální hodnoty , k nimž <má lidstvo mířit , nejsou přizvány> k poměření dneška . Mocní rovněž rozhodují o tom co je

<doc S|COL|1993|pi268>A oknem a dveřmi jsem viděl a slyšel , jak tam venku to duní a hřmí vichřením , jak na reklamě ve vířivé pračce Weisser Riese , napříč jak sníh poletovaly odkvetlé okvětní lístky střemchy , té střemchy , kam jsem loni do kořenů pochoval umřelou kočičku na zápal plic . A tak jsem se za hodinku vzpamatoval , povídám si , kdyby nebyl Pyrrhos v Argosu zavražděn stařenou , nebyl by zmasakrován Julius Caesar v Římě . . . a kdyby Cassius <měl minutu> náskok , nebo časovou ztrátu , tak by tam na mostku přes velenskou strouhu neležela zabitá kočenka a já bych nemusel mít strašidelnou úzkost , že to , co se tam stalo , stalo se mému miláčkovi , že se tam stala jistá skutečnost možnosti jako možného , povídám si , přesně podle Aristotela . . . A pak jsem vzal igelitovou prázdnou tašku a vyšel jsem , tam u zastávky jsem se zadíval a tam jsem viděl v dálce , jak uprostřed vozovky leží něco černého , jako veliká plyšová bačkora , plyšová holínka , a tak jsem proti vichru a v prudkém slunci kráčel a viděl jsem , že od té plyšové jakoby bačkory tam na silnici vzlétají černí ptáci a zase padají tam , odkud vzlétli . . .

<doc S|COL|1994|lasko>Byl nádherný večer a slunce zatavilo město do umné růžové krychle , která se mi před očima pomalu propadala . Vždycky jsem slýchal i četl , řekl můj otec , že Bůh je nekonečně milosrdný , a tak mi pověz , proč bych právě já <měl být vyjmut> z jeho milosrdenství ? Vždyť když se člověk jednou něčeho dopustí , musí pak po celý život platit za to jediné provinění ?

<doc S|COL|1994|lasko>Ivan Hrozný je přiléhavé přízvisko pro sibiřského tygra , kterého se , kam má paměť sahá , používalo jako odklízeče . A ty , co jím <měli být odklizeni> , odklidil tak důkladně , že nám už ani jejich jména nic neřeknou . Co například víme o nějakém Anatoliji Grigorjeviči Dubinovi , jenž měl už v roce 1931 nahradit Nenahraditelného ?

104

<doc S|COL|1994|lasko>Při stěnách po celou tu dobu stály krojované skautky s náručemi květin . <Měl jsem se strýcem smluveno> , že zas zmizí , jak se objevil , ale bohužel to nedodržel . Pověsil se na nás a začal parazitit .

<doc S|COL|1994|lasko>A tatínek lnul k tomu mystickému jazyku jak mastný papír k syrečkům , protože na brněnském předměstí strávil dětství a tento mocný zážitek už z něho nikdo nevykoření . A vypadalo to , že i tenhle nový tatínek <má implantovány> podobné vzpomínky , anebo je aspoň důkladně honěný v brněnské hantýrce . Ale pak přišel březen 1953 a náhle všechny noviny vyšly se smutečním rámečkem .

<doc S|COL|1994|lasko>A za mnou se táhne vůně podobná vůni pražené kukuřice , ach , v kterýsi dávný podvečer , má lásko . A takto by <měly být po zásluze odměňovány> všechny dobré skutky . Sloužil jsem ubohému domovníkovi a teď jsem za to ohyzdným netvorem , jehož se děsí každý živý tvor .

<doc S|COL|1995|chvalzp>Udělal jsem si u ní malou tečku tužkou , jak teď dělávám , a docela vzadu na poslední stránce svazku jsem si tužkou poznamenal i číslo té stránky . <Mám těch stránek poznamenáno> už mnoho a dovoluje mi to nalézt ta místa , ta světélkující místa , která jsem si jednou provždy oblíbil . Ostatně na téže stránce stejné povídky je ještě jedna věta , kterou jsem si také označil .

<doc S|COL|1995|chvalzp>A vítejme každého , kdo čte , kdo číst potřebuje , pro koho četba , a myslím tím četbu knih , je životní potřebou , tak jako pro jiné je stejnou potřebou hudba , obraz nebo drama . Tímto směrem by <mělo být namířeno> to , co nazýváme estetickou výchovou mladého člověka . Mluví se o nutnosti nebo zbytečnosti tohoto druhu výchovy ;

<doc S|COL|1995|chvalzp>Jmenoval jsem poetismus a jeho básníky , ale citoval jsem jediného : Jaroslava Seiferta . Ona poznámka Thomase Manna o poměru mezi tradicí a novostmi by <měla být připomínána> častěji : mnozí odsuzují novost jen pro nezvyklost a jiní hájí tradici jen proto , že už je prověřena časem a že ničím nenarušuje jejich normy estetické a výrazové . Všechno nové je ale nutně nezvyklé .

<doc S|COL|1995|chvalzp>I v oblasti krásného písemnictví jsou škubánky a humři . Mluvím o knihovně jen ve smyslu jakéhosi souhrnu knížek a mohu vás uvést před skutečnou knihovničku , kterou <mám umístěnu> nad svým lůžkem a kde mám své nejvlastnější autory . Někdy před spaním po některém z nich sáhnu a přečtu si větu , odstavec , stránku .

<doc S|COL|1995|chvalzp>Vždycky jsem tvrdil , že nemám rád takové ty koutky humoru , humorné přílohy a dokonce větu : a na konec trochu humoru . Neměl jsem rád vykazování humoru za meze vážných jednání a říkal jsem , že humor <má být obsažen> všude , i v lyrice , v dramatu , v politickém projevu , ve vědecké přednášce , protože toto slovo znamená šťávu a nejvzácnější šťáva života , krev , je taky přítomna v lidském těle všude . Psal jsem - jako čtenář - o nejrůznějších knihách a mohl bych být - jako autor - podezírán ze snobismu , protože jsem uváděl autory vznešené , jako je Dostojevskij a Rilke , Thomas Mann a Joyce , a na závěr přicházím se svou chválou humoru ;

<doc S|COL|1995|chvalzp>Nemůže být pochyb , že neviditelný svět existuje . Problém je , jak daleko je to ze středu města a do kdy <mají otevřeno> . Tak uvažuje či volá o pomoc mužíček v lomozicím mraveništi downtownu , tak vzhlíží k hvězdnému nebi a většinou marně , protože neony jeho bydliště mu je nedovolují zahlédnout .

<doc S|COL|1989|vrazda>Potom zapalovačem značky Lucifer rozdělal v kruhu ohýnek , vhodil naň vonné byliny a jal se nahlas a pozpátku předčítat z příručky pekelnou modlitbu . Po ní měl se mu zjevit ďábel v podobě zuřivého psa , který ho měl nejprve lákat z kruhu , ale pak , až by seznal , že mág Zdeborský je neoblomný a setrvává spolehlivé pod ochranou svěcené křídy , <měla být jeho ďábelská moc zlomena> a on se měl proměnit v mágova služebníka . Zdeborský spoléhal , že na jeho rozkaz provede pak čert pekelná kouzla v srdci té sličné vdovy , a ona mu bude po vůli .

<doc S|COL|1989|vrazda>MÁ LYRA Ševelí lyra <má , byť vyvláčena> blátem od estétovských nul , brousících na ni nůž . . .

<doc S|COL|1989|vrazda>" Zatím ještě ne , " řekla Julie . " Ale slyšela jsem , od jednoho kolegy právníka , že <má být v parlamentě odhlasován> takový zákon , víte - " " To by bylo jen na místě , " řekl pán spravedlivě .

105

<doc S|COL|1989|vrazda>" - o povinné porážce přestárlých osob , " dokončila Julie větu . " Jenom se ještě nemohou dohodnout , jestli má být věková hranice stejná pro muže jako pro ženy , nebo jestli <mají být muži utráceni> v šedesáti a ženy v pětapadesáti . " Taková byla Julie .

<doc S|COL|1989|vrazda>To už bylo čtvrt na dvě . V recepci v Alcronu jsme se dověděli , že se pan velkoobchodník sešel v hale s jakýmsi panem Wilsonem , obchodníkem z Anglie , na jehož přání si odjeli prohlédnout krásy Lorety , neboť pan Wilson je prý zřejmě velmi zbožný a <má v pokoji instalováno> přenosné klekátko . Tentokráte už inspektor zaklel , když jsme se znovu nalodili do pragovky a znovu vyjeli na dalekou pouť křížem krážem přes Prahu .

<doc S|COL|1989|vrazda>Bylo skoro deset , když byli oba zase aspoň přibližně ve stavu schopném jednání . S myšlenkou na Bejšvic grill jsem se už rozloučil , a byl jsem rád , že jsem párky a půllitrovými hrnci kávy zažehnal čerta aspoň natolik , že pan Baverka pochopil , co od něho chci , a velice se rozjařil myšlenkou , že ho <má být použito> k oklamání policie . Provedl to znamenitě .

<doc S|COL|1989|vrazda>Adéla kápla božskou : Růženka je v sanatoriu Aesculapium - a to sanatorium , jak jste viděl , není nic jiného než exkluzivní potratnice - a protože tam bude muset ležet čtyři až pět dní , smluvily to zatím tak , že Adéla měla každý druhý den odesílat manžílkovi milostné listy , které milostivá napsala do zásoby . Taky <měly smluveno> s portýrem , že eventuální poštu na milostivou bude předávat Adéle , a kdyby někdo volal , bude milostivá právě v koupeli . Zapomněly ovšem na nočního portýra .

<doc S|COL|1989|vrazda>Do ní , jak jsme se kodrcali kolem Svatého Tomáše - toho pivovaru myslím , ne kostela - , naskočil statný muž s lampiónem místo nosu : pan Baverka . Bouřlivě mě přivítal , a než jsme dojeli na Arbesovo náměstí , kde vystupoval , <měl jsem smluveno> , že mi ten nepřítel veškeré policie večer znovu pomůže , až budu potřebovat odlákat pozornost službu konajícího od okna Frantovy rezidence . Do vily Julie jsem dorazil už za tmy .

<doc S|COL|1989|vrazda>Ano . Protože to <měli takhle chytře vymyšleno> : věděli , že Franta je zapomnětlivec . Počítali s tím , že si číslo losu nikam nezapsal .

<doc S|COL|1989|vrazda>Byla porostlá břečťanem . Několik zvadlých úponků smutně viselo k zemi a dřevěný žebříček , po němž se rostlinka pnula , <měl zlomeno> několik příček . Inspektor Vodička mlčky přistoupil ke stěně a zaviklal přeraženou příčkou .

<doc S|COL|1989|vrazda>A pak , vždyť pan továrník se slečnou Julií byli v Kubelicích , tak proč by Mistr Kalenda jezdil do Prahy ? " " <Máme zjištěno> , že byl v Praze . " " Opravdu ?

<doc S|COL|1989|vrazda>Ale bylo to znamení pro vraha , který čekal někde u zámku : Vzduch je čistý ! Je - li tato hypotéza správná , <máme také zodpověděnu> třetí otázku : ano , Julie věděla o krádeži losu , a nejen to , ona byla její inspirátorkou , ona ji také spolu s vrahem plánovala . A samozřejmě vyjasní se nám i ostatní podivné věci : proč ji zpráva o Frantově smrti tak sklála , proč si nakonec vzala život , nebo proč ji o něj někdo připravil .

<doc S|COL|1989|zaruka>Věčná není lidská paměť , ale spíš lidský nevděk . A toho dne , 22 . září 1938 , ve čtvrtek odpoledne , den po dětském večírku ve vile Carmen , jsem seděl ve své kanceláři , a pokud jsem byl schopen , psal jsem závěrečnou zprávu o stopování jedné dámy , z jejíchž tří milenců se podařilo vyrazit tak vydatnou kontraofertu , že <měla být nyní prezentována> manželovi jako květ nevinnosti . Pokud jsem schopen nebyl , pročítal jsem haldu novin na stole a z titulků i článků mi jezdil mráz po zádech .

<doc S|COL|1989|zaruka>Děsím se sám sebe , ale učinil bych to znovu , a ještě bych ho podruhé pod hladinou podržel ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Tady došlo zřejmě k záměně podmětů - pod hladinou <měl být podržen> pan disponent , nikoli jeho klobouk , ale ta věc mě zarazila . Přes všechnu naivitu a vášnivost druhé mízy svědčil dopis o jisté vlastnosti , kterou jsem u Pubence potřeboval , měl - li se hodit do mé teorie .

<doc S|COL|1989|zaruka>Nad dopisy jsem si to znovu uvědomil . Dokázat , že nevraždila Zuzana , ale žárlivý Pubenec , jenom na základě jeho násilnických sklonů , které dokumentovaly jeho dopisy - ale nic menšího jsem nemusel dokazovat , jestli <měla být Arnoštu Stařečkovi zachráněna> obživa . Vášeň Pubencem vládla velmi despoticky .

<doc S|COL|1989|zaruka>" Naprosto ne . " " <Máme zjištěno> , " řekl jsem suše , " že dne pátého září tohoto roku byla slečna Bechyňová s jakýmsi důstojníkem v kavárně Mocca . " " Vím o tom , " řekl Pubenec klidně .

106

<doc S|COL|1989|zaruka>" Moje otázky mi připadají docela logické . Mimoto <mám zjištěno> , že pan Pubenec viděl Bechyňovou s nějakým důstojníkem a udělal jí kvůli němu scénu . To bylo začátkem září .

<doc S|COL|1989|zaruka>To neznamená celkem nic . Ale <mám zjištěno> , že Zuzanu do vily přivedl někdo třetí , kdo hned nato - asi za deset minut nato - zase odešel . Najít tohohle třetího , to by znamenalo přijít celé věci na kloub .

<doc S|COL|1989|zaruka>Do ateliérů jsem přijel krátce po dvanácté , ale režisér a jeho štáb tu dosud nebyli . V kanceláři seděla však sekretářka , a ta mi sdělila , že natáčení filmu Děvče ze Šumavy , přerušené událostmi nedávných dnů a potom také tím , že pan režisér , vzhledem k změněným poměrům , podstatně přepracoval scénář , <má být zahájeno> odpoledne . Uvedla mě do čekárny , opatřené kovovým nábytkem a haldou Kinorevui a Filmových kurýrů na stole .

107