Advent už nám na-a-stá-á-vá, radujme se!Zase myslím na okna. Dle dobré rady u� je nemyju v�echna najednou.V�dy jedno, dvě, jak mám

čas. A� na to, �e ta prvně umytá vypadají pomalu tak �mouhatě jako ta neumytá. Tak má to smysl...?�Napečeno mám, uklizeno, teď je�tě stromeček...� vtrhne mi kus rozhovoru do

předadventních uklízecích úvah. Přede mnou dvě dámy u výlohy papírnictví, ruce plnédárkových balíčků. Za výlohou na mne pomrkává Santa a čertův vyplazený jazyk se zrcadlíve zlatu vánočních koulí. Vyděsila jsem se, já mám teprv nakročeno do adventu. Snad jsempozadu a Vánoce u� jsou? Včera v hypermarketu jsem je�tě odolala lákavé nabidce: �Svatátrojice� dohromady ve slevě ji� za... (jinak prý anděl, Mikulá� a čert ka�dý zvlá�ť mnohemdrá�). V�dyť do Mikulá�e je je�tě daleko, do Vánoc teprve. (A na tu sv. Trojici by si museli �nedo-vtipní� prodavači počkat a� do léta...) Ale dneska mě fakt dostali. Na náměstí svítístrom, znějí koledy! �Prosím vás, kolikátého je?� nevydr�ím a ptám se kolemjdoucích.�Dvacátého sedmého!� �Prosince?� �Ne, listopadu?!� Tak přece! Advent teprve začíná. Tojen doba kolem nás si chce nějak pořádně ty vánoce u�ít. Proč ne rovnou od září. Co na tom,�e nám do �Vánoční pohody� občas vskočí svatý Václav, vpluje uplakané du�ičkové počasí as ním V�ichni svatí. Nakonec nám sv. Petr nepo�le po Martinově bílém koni ani vločku,proto�e si u� není jistý co se týče �na�ich vánočních představ� vůbec ničím.

Snad by ani tolik nevadilo, �e lze vidět u� teď za okny vánoční světýlka a jiné ozdoby.Kdyby spí� ne� o reklamní stádovitost (či o to, kdoletos vyzdobí okna jako první, kdo hezčí a kdodra��í...) �lo o touhu po opravdovém a del�ímsvátečním pokoji. U�ít si déle posvátnosti času...

Ačkoli jen jestli já jim nezávidím. Zase u� totřeba �maj zmáklý�. Co já? Ka�doročně nestíhám,cukroví za moc nestojí, v�dyť ho peču teprve podeváté... Ke zpovědi před �tědrým dnem se zasetradičně nedostanu... Loni jsem v potu tváředouklízela alespoň trochu dle svých představ notnězkreslených sou�itím s man�elem a tehdy jen třemisynečky. A v tom skrz vyle�těná okna zasvítiloslunce a odhalilo tolik nedostatků! (To snad mělorad�i zůstat zalezlé!?) No a není advent právě otomhle? Nechat zasvítit �Slunce� do v�ech těchrádobyčistých zaprá�ených koutů du�e?

Tak ať nám Světlo pomů�e odhalit a smýt v�echny�mouhy na na�ich svatozářích! Ivana Va�ků

Prosinec 2005

BEROUNSKÝKATOLICKÝZPRAVODAJ

kresba J. Goldmann

V Zpr á v y z farn o s t iV M�e sv. �pro děti� - 1. prosince. Sejdeme se v kapli Pový�ení sv. Kří�e v 17.30 hodin. A

proto�e začíná Advent - čas očekávání Vánoc, co kdyby děti přinesly s sebou nějakouvánoční ozdobu? (Samozřejmě doma vyrobenou za pomoci maminky či tatínka...) PokudVám půjde práce dobře od ruky, mů�ete ve zbývajícím čase tě�ení na �tědrý den zhotovit idal�í, abychom si mohli 24. 12. při "setkání u jesliček"krásně ozdobit stromeček v kostele.

V První pátek v měsíci - 2. prosince. Od 16.00 hodin je mo�né v sakristii kaple Pový�enísv. kří�e přistoupit ke svátosti smíření. V 17.30 hodin zde začíná m�e svatá, po nínásleduje pobo�nost k Nejsvětěj�ímu Srdci Je�í�ovu.

V Adventní duchovní obnova na Tetíně. V sobotu 3. prosince jste zváni k účasti na adventníduchovní obnově, je� se uskuteční ji� tradičně na Tetíně. Leto�ní adventní obnovu povedeMgr. Benedikt Hudema, jáhen z Řevnic. Od 9.30 hodin začne v kostele sv. Kateřiny setkáníadorací. V programu bude kromě předná�ek prostor pro rozhovory účastníků na danátémata, pro modlitbu v kostele, případně i pro přijetí sv. smíření. V 14.30 hodin zakončímesetkání m�í sv., opět v kostele sv. Kateřiny. Pro ty, kdo nemají mo�nost vlastní dopravy,zajistíme odvoz auty. Případný odjezd z farního dvora je v 9.00 hodin.

V Mikulá� pro děti s rodiči se bude konat v neděli 4. 12. v 16 hodin na Jarově vrestauraci Eldorádo. Srdečně zveme vás i va�e známé, s sebou si vezměte dárkovébalíčky pro své děti. Podrobnosti v rubrice K-klub!

V Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie - 8. prosince. M�e sv. v den slavnostibude od 17.30 hodin v kostele sv. Jakuba.

V Kající bohoslu�by v Berouně - �adventní� svátost smíření. Kromě obvyklýchpříle�itostí ke slavení svátosti smíření - ve v�ední dny půl hodiny přede m�í svatou - vámnabízíme kající bohoslu�by:

- ve středu 14. prosince od 16.00 - 17.30 hod. a od 18.00 - 20.00 hod.- v sobotu 17. prosince od 9 .00 - 12.00 hod.,

v�e v kapli Pový�ení sv. Kří�e a v areálu farních budov. Při těchto bohoslu�bách vám budou k dispozici ke slavení svátosti smíření kně�íberounské farnosti. Společné slavení svátosti smíření nabízí mo�nost pro�ít společnouradost z odpu�tění a smíření.

V Příle�itost ke sv. smíření v Loděnici - 18. prosince. V neděli po dopolední m�i sv.v loděnickémkostele sv. Václava cca od 10. 30 hod. V ostatních farnostech bude je�tě upřesněno.

V Prosba o pomoc! Vánoce se blí�í a opět budeme slavit půlnoční. Také letos bude třebapomocníků (čtení, svíce, přímluvy...) Proto se obracím na v�echny, kteří mohou a chtějípomoci, aby se mi přihlásili. Děkuji. M. Němeček

V Vánoční výzdoba kostela. V neděli 18. prosince po večerní m�i svaté od 18.30 - 20.00hodin bude třeba instalovat betlém a vánoční stromky. Prosíme zvlá�tě mladé o pomoc.

V Předvánoční úklid kostela. V pondělí 19. prosince v dopoledních hodinách (od 9.00hodin) prosíme o pomoc při předvánočním úklidu chrámu.

V �tědrovečerní setkání u jesliček pro děti a jejich rodiče bude v kostele sv. Jakubaod 15.30 hod. Tě�íme se, �e si společně zazpíváme známé i méně známé koledy, děti mohoupřinést ručně vyrobené ozdoby, aby společně vyzdobily vánoční strom pro betlémské děťátko.

Zpravodaj

2. strana

V �Půlnoční bohoslu�ba� v Berouně. Vánoční vigilie slavnosti Narození Páně začne vsobotu 24.12. v kostele sv. Jakuba ve 22.00 hodin. Rozpis vánočních bohoslu�eb vBerouně i v okolí - viz tabulka na str. 25.

V Svátek Sv. Rodiny: V pátek 30. 12. v den svátku Svaté Rodiny pro�ijí man�elé přibohoslu�bě v kostele sv. Jakuba v 17.30 hodin �obnovu svých man�elských slibů�.Nezapomeňte přijít pokud mo�no ve dvou!

V Biblické hodiny: Pravidelně ka�dý čtvrtek po večerní m�i od 18.30 hodin v budověkaplanky se scházíme ke společným biblickým hodinám. V leto�ním roce se seznamujemes prorokem Jeremiá�em. Kdo chce pro�ívat společenství nad Písmem, je zván a vítán.

V Farní knihovna otevřena v�dy v neděli v sudém týdnu, tedy 4. 12., 18. 12., atd. od 10.30 do 11.15 hodin v přízemí fary v Berouně.

V SBÍRKY: 6. listopadu proběhla v na�ich farnostech sbírka na Arcidiecézní charitu,při které se vybralo 2990,- Kč. V�em dárcům posíláme upřímné poděkování!Mikulá�ská sbírka na bohoslovce je plánována na 4. prosince.

V Setkávání maminek na mateřské dovolené. Ka�dou středu v 9 hodin se scházejí vbudově kaplanky (ve druhém patře �na půdě�) i s na�imi nejmen�ími dětmi. Zvány jsousamozřejmě i maminky, které t.č. na mateřské nejsou, s dětmi i bez nich. Kontakt:Gábina �torkánová tel: 604 282 879.

V Vá�ení rodiče! V době adventní od pátku 2. 12. od 18.30 do neděle 4. 12. 2005 do10.15 (po m�i svaté) proběhne opět setkání dětí �AKCE RYBA� zde v Berouně. Dětibudou jako obvykle ve Skautovně, k programu bude kromě obvyklých her patřit zpívánírorátů. Pokud nebude hustě sně�it, pokusíme se opět pou�tět draka - na podzim se to a�tak moc nezdařilo. S sebou spacák, karimatku, přezutí, oblečení na ven, oblečení dokostela, 200 Kč na jídlo. P. Cyril Kubánek, tel. 605 981 000

Z v i kar i á t u Slavnostní m�e sv. na hradě Karl�tejn 27. listopadu. Na první neděli adventní budeod 14.00 hodin na hradě Karl�tejn slou�ena u příle�itosti výročí smrti Karla IV.slavnostní m�e sv. Hlavním celebrantem bude tentokrát opat strahovského klá�tera Mons.Michael Josef Pojezdný.Hýskovský advent: Hýskovské občanské sdru�ení TAJDOM zve v�echny zájemcek náv�těvě čtvrtého Hýskovského adventu ve dnech 17. � 18. prosince 2005.V prostorách kostela Narození Panny Marie bude v těchto dnech zpřístupněna výstava�Chladná krása kovu�. Svá díla zde budou vystavovat kovotepci a umělečtí kováři PavelJungmann (Chyňava), Jaroslav Ka�par (Rakovník), Miroslav Liederhaus (�elízy), JanVondrák (Hostomice), Dan Zelenka (Vrbičany) ad.V neděli 18. prosince v 17.00 hodin bude Hýskovský advent zakončen vystoupením pra�skéhopěveckého sboru Cantio Antiqua a sólistky Pra�ského komorního sboru Moniky Beranové.

4 Kon c e r t y v kos t e l í c h4 Adventní koncerty v kostele sv. Jakuba v Berouně:! Koncert - 1. neděle adventní:

V neděli 27. listopadu se v kostele sv. Jakuba od 15.30 hodin uskuteční koncert,kterým �vstoupíme� do doby adventní. V podání Svatojakubského kvarteta aSvatojakubské scholy cantorum usly�íme adventní chorální zpěvy spolu s varhannímiskladbami v interpretaci Luká�e Petřvalského.

Prosinec 2005

3. strana

! Koncert - 2. neděle adventní:V neděli 4. prosince se v kostele sv. Jakuba od 16.00 hodin uskuteční ve koncert, s názvem"Mistři baroka a klasicismu" začne u� v 15.30 hodin a vystoupí v něm Česká komornífilharmonie, um. vedoucí je Zdeněk Adam. pod zá�titou pana senátora Oberfalzera.

! Koncert - 3. neděle adventní:V neděli 11. prosince v kostele sv. Jakuba od 16.00 hodin vystoupí díky spolupráci sMuzeem Českého krasu a za podpory Města Beroun vokální soubor gregoriánskéhochorálu a renesanční polyfonie �Polyphonion�. Uměleckým vedoucím je IgorAngelov, na varhany hraje Martin Moudrý.

! Koncert - 4. neděle adventní:V neděli 18. prosince v kostele sv. Jakuba od 16.00 hodin přednese Svatojakubskýchrámový sbor staročeské roráty, české adventní písně a chorály 16. století. Navarhany doprovází Luká� Petřvalský. Koncert je podpořen Městem Beroun.

4 Adventní koncert v Hýskově - 18. prosince od 17.00 hodin se v kostele NarozeníPanny Marie v rámci �Hýskovského adventu� uskuteční tradiční adventní koncert.Tentokrát vystoupí pra�ský pěvecký sboru Cantio Antiqua a sólistky Pra�skéhokomorního sboru Moniky Beranové.

4 Vánoční vigilie slavnosti Narození Páně - 24. prosince; při této bohoslu�bě, která začneve 22.00 hod., zazpívá Svatojakubský chrámový sbor písně Adama Michny z Otradovic.

4 Vánoční koncert v kostele sv. Jakuba - 26. prosince, na svátek sv. �těpána, sev kostele sv. Jakuba od 16.00 hodin uskuteční tradiční vánoční koncert, při kterém upříle�itosti výročí Jakuba Jana Ryby zazní jeho oblíbená vánoční m�e �Hej, mistře�.Na koncertě vystoupí společně Svatojakubský chrámový sbor, Smí�ený pěvecký sborSlavo� a hudebníci ZU� Václava Talicha pod vedením dirigenta Jiřího �imáčka.

4 Domov sv. Karla Boromejského v Řepích Vás zve na Adventní koncerty v kostele sv.Rodiny: II. adventní koncert se koná dne 4. 12. 2005 v 17 hodin. Hraje Hudební kvarteto podvedením Doc. Mgr. J. Ho�ka, sólisty Českého rozhlasu (varhany, cembalo). III. adventníkoncert 11. 12. 2005 v 17 hod. Vystoupí Jana Lewitová a Vladimír Merta s programem Písněadventu a zimního času. IV. adventní koncert 18. 12. 2005 v 17 hodin - Byzantion, komornísmí�ený sbor. Vstupné dobrovolné. Výtě�ek koncertů bude věnován na nákup polohovacíchpostelí pro pacienty a k zaji�tění provozu Domova. Kontakt: Domov sv. K. Boromejského, K�ancím 50, 163 00 Praha � Řepy, Tel: 235 301 238, 235 323 247, sekretariat@domovrepy.cz,www.domovrepy.cz Spojení: bus 164 (�kola Řepy), tram 9, 10 (Sídli�tě Řepy).

T Ska u t iT Akce Dívčího kmene v roce 2005

" 16. � 17. 12. polovíkendovka (Vánoční víkendovka s náv�těvou 3D kina v Praze) " V lednu budou jen schůzky" V únoru jedna víkendovka okolo 22. 2., kdy je Den sesterství.

# změny vyhrazeny# nepřítomnost prosím v�dy oznamujte (týden, v nejhor�ím 3 dny před akcí)

T Schůzky dívčího oddílu Světlu�ek a Lasiček se konají té� v pátek od 16.15 do 18.15hodin ve vedlej�í klubovně. Hanýsek

T Schůzky skautského oddílu Ocelotů. Po domluvě s vedoucími a na�imi členy se budou schůzkyv roce 2005/2006 konat v�dy v pátek od 16.00 do 18.00 hodin ve skautské klubovně na faře.

Zpravodaj

4. strana

T Ka�dou středu od 16.00 do 18.00 se ve skautské klubovně, v budově kaplanky, konáschůzka nejmen�ích holčiček, které si říkají �Světýlka� a vedou je na�e rangerky,Maru�ka Stielová a Kristýna Kodrasová. Tento oddíl sdru�uje děvčata ve věku 6 a� 8 let.První schůzka ji� proběhla a dětem se moc líbila. Jestli chcete vědět více o programuatd., mů�ete zavolat Maru�ce na číslo 606458114.

T V neděli 4. 12. se společně s dívčím kmenem zúčastníme Mikulá�ské besídky pořádané K-klubem Beroun v restauraci ELDORÁDO na Jarově (viz info K-Klubu.)

T V pátek 9. 12. se po setmění asi od 16.00 uskuteční tzv. �Hra po městě Beroun.� Sejdemese na farním dvoře před klubovnou a pak se vydáme �po stopách neznámého cizince.�Zváni jsou v�ichni, tj. holky i kluci z na�eho střediska.V�e potřebné se dozvíte na místě.

T Vánoční víkendovka pro právoplatné členy chlapeckého oddílu �Ocelotů,�proběhne odpátku 9. 12. do soboty 10. 12. na půdě kaplanky. Sejdeme se v pátek ve 20.00 hodin.Přineste si sebou spacák a karimatku, budeme přespávat. Tento den nebude bě�náschůzka, neboť se koná celostředisková hra (viz vý�e).

T Pozvánka pro ty, kteří by se chtěli projít po zimních Brdech. V sobotu 10. 12. pořádástředisko Balvan Rudná zimní �Přechod BRD.� Je to akce,která se koná ka�dým rokemod roku 1995. Čili letos ji� 10. ročník. Otevřena je pro v�echny příznivce zimníhoputování po Brdech. Odjezd vlakem v 6.50 z Beroun Hlavního nádra�í. Výstupní staniceJince v 7.28 hodin. Tam se dozvíme jak a kam se půjde. Cílová obec jsou Holany. Zdebude zaji�těno společné posezení u sklenky horkého grogu nebo lahodného �svařáčku�v restauraci Pavián v Holanech. Zpáteční cesta je vlakem směrem na Zadní Třebáň,Řevnice. Jezdí ka�dou hodinu. Celková délka pě�í trasy 35 � 40 kilometrů. Dal�í inof. natel. 605 240 585 nebo e-mail: ondrasindler@tiscali.cz

T Do 20.12. je potřeba zaplatit registraci za přihlá�ené členy. Připomínám, �e nejprve jepotřeba doodevzdat vyplněnou přihlá�ku. Registrace za dítě přítomné ve středisku v roce2005/2006, činí 400.- na osobu. Registraci je mo�né zaplatit hotově u Maru�kyHlaváčkové nebo u oddílových vůdců před schůzkou.

T Velká rada se uskuteční 16.12. v 18.30 na faře. E.T.

F A R N Í CH A R I T A B E R O U NRádi bychom se s vámi podělili o radost z na�í první vla�tovky pro pečovatelskou slu�bu -nablýskané stříbrné FABIE COMBI s logem Farní charity. Automobil jsme mohli zakoupitdíky sponzorské podpoře humanitárního fondu Středočeského kraje, nadaci Konto bariery,firmám Tip sportu a Tukas. V neděli nám P. Michal Němeček auto po�ehnal.Chybička se vloudila a tentokrát to asi nebude tiskařským �otkem farního zpravodaje.Omlouváme se a opravujeme e-mailové adresy :

Farní charita /ústředí: fchberoun@seznam.cz (bez tečky) Azylový dům sv. Jakuba: marieb.fchberoun@seznam.cz -moss-

M KM �M Mů�ete-li podpořit přestavbu �kolky finančně, uvádíme pro va�i informaci číslo účtu na

podporu KM�: 019 - 36138389/0800 u České spořitelny Beroun. Na Duhovémpředadventním plese berounských farností v pátek 25. 11. 2005 se podařilo i díky Vámv�em, kteří jste donesli mno�ství krásných darů, v tombole vybrat 6.000 Kč, které K-klub

Prosinec 2005

5. strana

připí�e na konto Přestavba KM�. K Na tomto kontě je ke dni 23. 11. 2005 částka65.440,- Kč. Uhrazené náklady na výkopové a bourací práce činily k danému dni119.000,- Kč, projektová dokumentace 5.000,- Kč. Ať Pán po�ehná dobrému dílu. -red-

$ U� v neděli 4. 12. bude u nás v předstihu �chodit Mikulá��. Aby to měl rychlej�í,pozvali jsme jej do sálu restaurace Eldorádo na Jarově, kam srdečně zveme také v�echnyděti s rodiči. Divadelní společnost Jany Čaplové slibuje tradiční divadélko, se zábavoumo�ná přijdou i Pat a Mat. Začátek programu je v 16 hodin. Rodiče nezapomenou vzít�balíčky� pro své děti do �tědrého ko�e! Vstupné bude dobrovolné, doporučená částka sebude odvíjet od počtu zúčastněných, jde předev�ím o nájemné za sál. Plánek umístěnírestaurace (nad Berounem, směr Koněprusy - na Jarově vpravo; místo znáte z lednovéhoMa�karního reje) naleznete na plakátech, jakmile jej na�e �tiskařské studio Alias-Alois�stihne vyprodukovat. Parkovat lze před restaurací; pro �nepojízdné� - autobus C jede zWagnerova náměstí v cca 15,50 hod. Zpět vás mů�eme svézt. -iva-

P Pravidelná setkání ka�dý čtvrtek od 1900 hod. v Berouně na faře v přízemí. Zvemev�echny mladé nejen věkem, kteří chtějí strávit večer u čaje či kávy, ale i s modlitbou apro�itkem blízkosti. Tu a tam společná cesta do přírody, za zábavou apod. Tě�íme se na vás.

P ADVENTNÍ DUCHOVNÍ OBNOVA PRO DÍVKY od 18 do 25 let na téma: Maria vroli Panny a Matky (úkol �eny v dne�ním světě) s P. Bernardem Slabochem Opraem. ovíkendu 2. � 4. prosince 2005 na Svaté Hoře u Příbrami Příjezd: v pátek odpoledne mezi 14- 17 hod, ukončení v neděli po obědě. Cena: dobrovolná. S sebou: Bibli, rů�enec, hodinky,breviář (kdo má). Advent = �Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu stezky.� (Marek 1,3)Kontakt a přihlá�ení (prosím, co nejdříve) na adresu: SM.Vincenta Kořínková, �porkova12, Praha 1, 118 00 nebo e-mailem: vincenta@boromejky.cz nebo mobil 723 477 525

j Diář Man� e l s k é h o spo l e č ens t v íJ Na konci listopadu ve středu 30. 11. 2005 ve 20 hodin se společenství man�elů a

man�elek sejde �ke kolaudaci� u Veverků v Záhořanech (nad Královým Dvorem),bli��í info na tel. 776 186 860.Mimo �kolaudační oslavy� bude samozřejmě té� probíhat domluvený program, tedyčtení Písma. Budeme číst 2. kapitolu z Markova evangelia, je tedy třeba mít Bible ssebou. Prosíme v�echny účastníky, aby předchozí první kapitolu, kterou jsme minulenedočetli do konce, �dostudovali doma�. Je asi dobré číst skutečně celou kapitolu, ačzrovna minule jen v jedné kapitole bylo tolik oslovujícího textu, �e ani ne�lo v�e�pobrat�. (Číst to po úryvcích by nám ale prý zabralo asi osm let, jak spočítal ná� fyzik.Tedy kdo ví, kde za osm let budeme...)

J Ač je�tě na stránkách Zpravodaje najdete reflexi na minulou farní dovolenou, u� jepomalu třeba pomý�let na pří�tí léto. Zatím není známé ani místo, ani organizátor.Chtěl by někdo na�e farní rodiny pozvat do svého oblíbeného koutku přírody? Na�el by

Zpravodaj

6. strana

se někdo, kdo by tíhu organizace vzal tentokrát na svá bedra? Podotýkáme, �e se nejednájen o akci man�elského společenství - k účasti, ale i k organizaci je zván kdokoli. Ať �ijeléto 2006! -MY-

Zpr á v y od j i n u dAdventní duchovní obnovu pro man�elské páry povede biskup Karel Herbst, SDB. Běhemdne bude příle�itost ke svátosti smíření a na závěr m�e svatá. 3. 12. 2005 od 9.00 do 15.00 hod.Polední občerstvení bude zaji�těno. Na obnovu je nutné se předem přihlásit co nejdříve v Centrupro rodinu při Arcibiskupství pra�ském, Thákurova 3, 160 00 Praha 6, tel.: 220 181 777, e-mail:cpr@apha.cz, Komunitní centrum sv. Prokopa, V Hůrkách 1292/8, Praha 5 - Nové Butovice. První pátek v měsíci 2. prosince se koná v kostele sv. Ludmily v Praze (nám. Míru) adoraceza nová povolání ke kně�skému i zasvěcenému �ivotu, za rodiny a za věrnost v�ech. Adoračníden je v�dy zahájen m�í svatou v 7.30 hod., po ní následuje celodenní eucharistický výstav smo�ností individuální adorace; společná adorace od 15.30 hod. Adoraci tentokrát vedoudominikáni a dominikánky a hostem je Mons. Karel Herbst. Zakončena bude společnýmslavením eucharistie od 16.30 hod. Informace na ww.volny.cz/kvpzr.Starozákonní mesiá�ská proroctví a jejich naplnění v �ivotě Je�í�e Krista - exerciciepro mu�e a �eny povede P. Rafael OFMCap. Mo�nost ubytování a stravy. Příspěvek naosobu a den je 320,- a� 400,- Kč. Přihlá�ky písemně na: e.dum@mbox.vol.czPodrobněj�í informace na tel.: 233 358 518, 233 355 372, 603 503 818 Provinciekapucínů v ČR - Exerciční dům Loretánské nám. 6a, Praha 1 - Hradčany 8. - 12.12.2005

Vážení farn íc i , jak jsme vás ji� informovali, v říjnu byl dvakrát vykraden kostel ve Svatém Janu. Mimo jiné

byly zničeny vstupní dveře. Aby byl kostel zabezpečen, je nutné vytvořit úplně nové dveře apředělat �patnou mří�. Mří� nám opravil pan M. Kučera - umělecký kovář z Libečova a dveře budevyrábět firma Litera z berounského Závodí. Cena celé rekonstrukce mří�e a dveří se vy�plhá a� na200.000,- Kč. Je to předev�ím dáno mno�stvím ozdobných prvků, které původní dveře měly.

Pokud nám chcete s tímto projektem pomoci, mů�ete nám přispět na svatojánské farní konto123318772/0300 s variabilním symbolem 3102005. Děkujeme za ve�kerou podporu i pomoc.

Farníci ze Svatého Jana.Krásná zářijová neděle v Hýskově

V září jsme oslavili pouť v Hýskově. Hýskovský kostelo�il. Nav�tívila nás při bohoslu�bě spousta malých dětí srodiči. Bylo to krásné. Hlavně je třeba poděkovat panukaplanovi a v�em ministrantům. Byl to pro nás zá�itek. Takéchci touto cestou poděkovat v�em, kteří pomáhajírekonstruovat hýskovský kostel. Od znovuotevření seudělalo mnoho práce a kostel stále vzkvétá. Jen �bolístka� -hýskovských chodí tak málo... Sama bydlím v Hýskově, alepřiznám se, �e na m�i se také dostanu málo, proto�e trávímneděle z rodinných důvodů mimo domov. Snad nás budeněkdy více. Tě�íme se, a� i na�e mláde� okrá�lí bohoslu�bysvým ministrováním, aby tam stále nebyl pan kaplan sám.Díky, díky v�em poutníkům i hýskovským. -mf-

Prosinec 2005

7. strana

Poutní hostina v Hýskově foto av

Adventn í čas radost i . . . .Skončil letní čas a nastala doba krátkých dnů a dlouhých večerů. Mnozí z nás se jen tě�ko

smiřují s těmi tmavými večery, které tak brzy přichází do na�ich domovů. Kdy� se v�ak trochuzamyslíme, musíme si přiznat, �e i tato pozdní roční doba má své podmanivé kouzlo. Spokorou se pak zaposloucháme do hlasů zvonů z kostela Sv. Jakuba st., které hovoří k na�ídu�i. Najednou si uvědomujeme, �e z jejich tónů k nám promlouvá doba, kterou nazývámeadventní. Je to doba očekávání příchodu něčeho krásného, radostného, co naplní ná� �ivotnovým poznáním. Slovo advent je z latinského �adventus�, co� opravdu znamená příchod. Cov�e si při tomto příchodu uvědomujeme! Předev�ím je to Světlo, které přiná�í lásku, �íří lidskéteplo a naději. Světlo, které přichází nenápadně, tak jako dítě v jesličkách.

Advent letos začíná v neděli 27. listopadu. V ten den se na adventních věncích rozsvítíprvní svíce, v druhou adventní neděli to budou svíce dvě, posléze tři a o čtvrté adventní neděli18. prosince 2005 bude ji� ka�dý adventní věnec v plné záři. Za dveřmi budou vánoční svátkya to kvarteto svící by nám mělo připomínat jejich skutečný význam. V�dyť adventní věnec mábýt symbolem vítězství, radosti a lásky. Pravá láska je v�dy darem, který se nedá zaplatit. Na�esrdce jsou v�ak mnohdy naplněna sobeckou láskou, která zapomíná na ty, kterým se láskynedostává. Kolik lidských srdcí zůstává opu�těno a marně čekají na náv�těvu těch, kterýmsama dala tolik lásky. Kolik dětí zůstává ve vánoční čas v dětských domovech, kolik jichmarně čeká, �e si je rodiče nebo příbuzní vezmou domů. Myslím, �e právě ten adventní věnecby nám v�em měl toto připomínat. A jak na něm po ty čtyři neděle přibývá světla, tak by se ina�e srdce měla naplnit Světlem, které druhému přiná�í pocit jistoty, pohody, bezpečí aobětavé lásky. Měli bychom očistit svá srdce od pokrytectví, přetvářky, závisti, pomluv,nenávisti a nepochopení. - Jen tak do na�ich srdcí vstoupí opravdová radost a kdo ji má, mů�ev�e ostatní postrádat. Kdo ji v�ak nemá, tomu chybí v�echno.

A tak si v adventní době popřejme navzájem, aby skutečná radost naplnila na�e srdce azůstala v nich po celý �ivot. Věra Pokorná

SOKOL BerounJesličky - sentimentální naivismus v našich kostelích?

U� ka�doročně stavíme před Vánoci jesličky, spolu s dětmi se skláníme k maléchý�ce a ukazujeme jim: "Hele, tady je Je�í�ek. Dýchá na něj osel a vůl..." Jaký význammají jesličky z hlediska víry? Jaké místo mají z liturgického pohledu? Jde osentimentální naivismus, nebo se v nich přece jen skrývá něco víc?

Víra je uskutečněný postoj srdce. Tato neúplná, ale výsti�ná definice víry skrývá několikmomentů: víra není jen nauka, ale i praxe. Víra není jen věcí intelektu, ale i celého srdce (vůle,intelektu a citu). Proto v na�em pro�ívání hrají roli i věci, které s čistě intelektuálním světem nemajípříli� společného (např. květiny, kterými zdobíme vzácná místa). Do této velké skupiny předmětů -symbolů, které svědčí o nějakém na�em postoji, patří i betlém. Má napomoci vytvořit atmosféru, vní� se nám lépe modlí, lépe pozvedá srdce k Bohu. U jesliček, domnívám se, to opravdu platí!Mnohokrát jsem se sám u jesliček modlil a byla to modlitba inspirovaná právě tím, co před mýmaočima bylo! Jejich hlavním význam v kostele je nasměrován k hlavnímu smyslu chrámu - úctě kBohu, modlitbě. Mů�eme k tomu s nadsázkou přidat i určitý výchovný prvek vhodný ke katechezidětí (i kdy� mnohdy lidové jesličky odrá�í cokoli, jen ne skutečnou situaci v tehdej�ím Betlémě).

Jesličky tedy do kostelů opravdu patří, ale nikoli jako centrální bod kostela ani jakoatrakce pro děti na odpolední vycházce. Jejich význam spočívá v inspiraci k modlitbě.

Zpravodaj

8. strana

Najděme si o Vánocích čas chvilku se před nimi zastavit a děkovat za tajemství vtělení. Bůhpřijal úděl člověka se v�ím v�udy včetně mizerných podmínek,chudoby, zkrátka v�eho, co dobře známe.

StromekK Vánocům patří i dal�í symboly: předev�ím strom. Strom je

symbol pou�ívaný zřejmě od 19. st. a jeho význam z hlediska víry jezásadní. Jako Adam skrze dřevo (strom) propadl věčnému odloučeníod Boha, tak zase Kristus skrze dřevo, strom Kří�e, nás s Bohemspojil. Strom je symbolem Kří�e, který z jeho dřeva bude oVelikonocích udělán a skrze něj� okusíme spásu.

Dárky Vzájemné obdarování se dárky na �tědrý den je věcí nedávnou

a známou jen ve střední Evropě. Mnohde se dárky buď vůbecnedávají, nebo se dávají k jinému datu. Původně se dárky dávaly vsouvislosti se svátkem sv. Mikulá�e pověstného obdarovávánímchudých (proto je s dárky spojena postava Santa Clause, co� jepozměněná forma jména Nikolas, tedy česky Mikulá�). Významdárků je dvojí: Bůh nás obdaroval právě v tento den tím největ�ímdarem - Kristem. Proto tedy slavíme veliký dar Bo�í. Zároveň je tosvátek rodiny, a tak si prokazujeme lásku vzájemnými dárky. Po mnoha zku�enostech jsemosobně přesvědčen, �e není vhodné říkat dětem, �e dárky dává Je�í�ek. Je to pro ně okouzlujícíjen do té chvíle, ne� přijdou na to, �e rodiče jim l�ou. Pro mnohé děti je tato zku�enost velminepříjemná a mnohým tvrdě zakalila pohled na rodiče. Mnohem vhodněj�í je učit děti ovýznamu tohoto svátku, a proto si vzájemně také my chceme prokazovat lásku. Pak děti samyvyrábí dárky pro blízké a učí se chápat povinnost lásky vůči druhým.

Lidové zvykyŘada lidí tradičně dodr�uje lidové zvyky. Je nutné zde rozli�ovat věci, které jsou spojené s vírou,

a zvyky, které mají pohanský a často i hloupý podklad. Uveďme si příklad: tradičně se rozsvěcovalysvíčky ve skořápkách a pou�těly se po vodě, aby se ukázal osud. Krásná ukázka pohanství.

Na �tědrý den se jí kapr. Výborný příklad původně postního sna�ení, které bylo platnécelý den před slavností (ryba byla pova�ována za postní jídlo).

Myslím, �e není nutné v�echny zvyky fundamentalizovat. Přesto je vhodné se zamý�letnad tím, co vlastně na�e skutky symbolizují, co chtějí říct. Mo�ná vás pak nepřekvapí otázkava�ich dětí: "Proč takovou blbost dělá�?"

"Proto�e je to připomínka něčeho pro mne tak cenného. A co je cenné, není blbost, ne?"P. Michal Němeček

Svědectví : O kamenechKámen. Nejdřív kamínek. Oblázek. Pak u� balvan. Pořád jsem ho nosila s sebou. Jak

dlouho? Nevím. Dlouho. Jakou měl barvu? Nevím. Asi �edou ... hnědou ... někdy černou ...Neurčitou. Tmavou? Asi �ulovou. To nebylo podstatné ... Hlavně byl dost tě�ký. Jak tě�ký?Nevím. Nevím, k čemu to přirovnat. Mo�ná pořád tě��í. Co vlastně vím? �e byl tě�ký astudil. Někdy jsem ho vnímala, jindy ne. Tak nějak jsem si zvykla. Stal se mou součástí.Součástí mé du�e. A svědomí.

Prosinec 2005

9. strana

redakční archív

Kdysi jsem si napsala báseň. Jen pro sebe. To, co v ní bylo, jsem přiznávala jen sobě ... anejspí� taky Hospodinovi, proto�e o mně v�echno ví ...

Teď nosím je i kdy� jena nich plno �pínyNemů�u je shoditZasek se mi zip

Můj �ivot bejvávalybleděmodrý d�ínystačilo je vyprata čistý si pak vzít

Ta bleděmodrá - to je hodně dávno, v dětství... Ale potom... omyly, nerozvá�nosti...Kompromisy a �patná rozhodnutí... Kolika lidem jsem ublí�ila... Pocit beznaděje... Selhání...Selhávání... Anděl strá�ný stojí opodál, má polámaná křídla a pláče... Svědomí mluví nahlasa výčitky pálí víc... O některých věcech přece dobře vím, ale smazat je neumím. Sama to aniudělat nemů�u... Nejde to. Nesmím... Začala jsem s sebou nosit ten kámen... �mouhy nadu�i... �pinavé d�íny... Vyhýbám se slovu hříchy? Něco bych vzala ráda zpátky, za leccos sestydím... Vrátit se na některá rozcestí a jít jinudy... ale čas teče jednosměrně... Vzdálila jsemse Bohu? Nevnímala jsem to tak? Dost často jsem se k Němu obracela s prosbou... Modlilajsem se... Pořád byl nade mnou... se mnou... A v�dycky v�echno věděl... Zabloudila jsem?Jsem přece snad alespoň slu�ný člověk - nekradu, nikoho jsem nezabila... jsem křesťan... dotoho kostela zajdu... Umím se přece modlit a taky se modlím... Věřím v Boha... Ale tybalvany pořád tahám hezky s sebou... Věřím tedy v Boha? A v odpu�tění? A proč je potomvlastně nosím s sebou? Je v nich strach? Bojím se Boha, nebo se bojím přijít? To mám takmálo odvahy? Nebo se spí� stydím? Jsou mi ty hříchy vůbec líto? A pláče pořád můj anděl?

Nevím, co se přesně stalo. Přece jsem v�dycky věděla, �e jednou budu muset přijít. �ebych měla přijít. V�dycky jsem věděla, �e mů�u přijít. �e smím přijít a v�echno zase změnit.�e mám kam jít. �e mám za kým jít. Neměla jsem za kým jít, nebo jsem nechtěla? Vědělajsem, �e to mám udělat, ale neudělala jsem to. Léta jsem vůbec nic neudělala... Je to mojevina. Pořád jsem si myslela, �e Pán Bůh o mně stejně v�echno ví... Nelámala jsem si s tímhlavu... Nebo lámala...? Přece nekradu, nikoho jsem nezabila... ani nenarozeného... Ale tahatse s tím kamením je stále nějak tě��í... Věděla jsem, �e chci přijít?

Nevím, co se přesně stalo, ani kdy se to stalo. Bylo toho asi víc... Jiné město, nová práce,nový �éf. Brzy mi někdo prozradil, �e je křesťan. Katolík. Časem jsem něco zkazila a taky něcoprovedla a je�tě jsem to zapřela, ale on mi to odpustil. Řekl jen: �Je to smazaný...� Začala jsemse s ním srovnávat a bylo mi dost mizerně. Hůř a hůř. Provinile. Je o tolik lep�í ne� já...

Taky jsem usly�ela ten hlas. U svatého Jakuba... Něco se změnilo. Dřív jsem se připromluvě sotva soustředila. Slova plynula a my�lenky se rozbíhaly někam jinam. V lep�ímpřípadě krou�ily pod chrámovou klenbou, jindy volně odletěly z kostela... Taková velkávzdálenost... Ne�lo o metry, byla to vzdálenost jiného druhu... Čelem k ostatním prostě někdomluvil. Někdy to znělo jako pouhá slova, jindy byl on ten spravedlivý a dokonalý a já jenom tenhří�ník. Spí� ne� promluva - to dřívěj�í slovo kázání. Vět�inou jsem �vypnula�. A najednouněkdo mluví jinak. Začíná třeba u svých chyb a omylů. Taky se umí usmívat. Taky se umízasmát! A hlavně ví, co chce říct, a má co říct. Nemů�u neposlouchat. Je�tě líp - nemů�unesly�et, nemů�u �vypnout�, proto�e slova konečně dostala smysl a dá se o nich přemý�let...

Pak jsem někde potkala obraz. V nějaké kapličce. Byl vybledlý a za�lý léty. Dobrýpastýř... Kristus stoupající z rokle mezi skalami, balvany a trním nese v náručí ovečku...Ztracenou? Zabloudila? Nemohla bych to být já?

A pak jsem na�la ten kamínek. Oblázek. Na zahradě, ve stokrát převrácené zemi. Toliklidí tu u� pracovalo, ale ten kousek skály čekal na mě... Není moc velký, vejde se do dlaně.

Zpravodaj

10. strana

Není ani moc tě�ký. Jakou má barvu? Tmavou. Neurčitou. Ale to není důle�ité. Něco miříkalo, �e ho mám obrátit. Tak jsem ho obrátila, rukou setřela bláto a strnula. Na druhé straněse protínají dvě �íly z křemene. Tvoří bílý kří�. Naprosto zřetelný. Není pravoúhlý; jakokdy� k němu teprve jdu. To mě dostalo. Sedím na zemi a dívám se na oblázek v dlaních. Jelistopad, studí to, ale mně je to jedno. Ruce mám �pinavé. Du�i mám �pinavou. Tvář odbláta... a taky mokrou... Bůh mi měl dát do cesty nějaký pořádný kámen, abych zakopla,abych si aspoň rozbila nos... Jenom�e to by musel být ten �utr velký aspoň jako smírčí kří�,abych si ho konečně v�imla! V�dyť u� se na mě zřítilo tolik balvanů, které mě dostaly nakolena, a mně to jaksi nedo�lo. Ukázala jsem kamínek přátelům, ale jim připomínal balíčekpřevázaný provázkem. Dárek. - Dárek? Byl stvořen před milióny let a obrousil se v dávnýchřekách. Obraz kří�e měl v sobě dávno před Ukři�ováním... Byl mi darován? A tak mi do�lo,�e je to znamení pro mě. Kolik těch znamení je�tě chci? Kolik u� jich bylo? Kolikrát u� kemně Pán mluvil, a já jsem ho nesly�ela?

V�dycky jsem věděla, �e mů�u přijít. Teď jsem poznala, �e u� to udělat musím. �e takhlemě Pán Bůh sotva mů�e mít rád. Při�la jsem. Měla jsem teplotu a strach. Osmatřicet náhodou- v�ude samá viróza; strach - to náhoda rozhodně nebyla... Nejvíc jsem se bála, �e zaseodejdu. Neode�la jsem. Pojmenovala jsem, co mě trápilo. Mluvila jsem a odhazovala tokamení. Promluvila jsem a konečně shodila tu tíhu. Věřím v odpu�tění... Je advent, blí�í seVánoce. Nemám �umytá okna�, nestihla jsem ani jiné věci. Je mi to jedno. Dostala jsem zatokrásný předvánoční dárek: �Vítejte zpátky�!

Myslím, �e největ�í balvan na cestě jsem byla sama sobě já...

Pozvánka do farn í knihovnyNav�tívila jsem farní knihovnu a v ní jsem na�la kromě knih také sympatickou

knihovnici, mně dlouhá léta známou Janu Čaplovou. Polo�ila jsem jí několik otázek: Kolik je v knihovně celkem svazků, kolik asi titulů?Knihovna má v současné době přibli�ně 640 svazků a asi 500 titulů, proto�e některé

knihy máme ve více exemplářích. Nabídnout mohu různé �ánry - literaturu duchovní, beletrii,knihy pro děti a mláde� a např. i cestopisy.

Který je nej�ádaněj�í titul pro dospělé?Je jich několik, čtenáři si oblíbili knihy Tomá�e Halíka, např. Co je bez chvění, není

pevné; pak je�tě třeba knihu Hanse Buoba Dary Ducha Svatého, ale také C. S. Lewise a jehosedmidílnou ságu Letopisy Narnie.

Kdy si chodí půjčovat kní�ky děti?Tak děti jsem tu je�tě neviděla! Před�kolákům a mlad�ím �kolákům půjčují kní�ky rodiče.

Knihovnu by mohli víc nav�těvovat skautky a skauti, proto�e se sem přestěhovala jejichpůvodní skautská knihovna. Mohu jim nabídnout povídky a romány pro mláde�, skautskouliteraturu, knihy o tábornictví, těm men�ím dětem povídky s dětským hrdinou a pohádky. Dětimají stejné výpůjční hodiny jako dospělí - v sudé týdny v neděli od 10.30 hodin.

Kterou knihu doporučí� čtenářům?V poslední době mě zaujal C. S.

Lewis, např. jeho Rady zku�eného ďáblaa Velký rozvod, dále pak Anselm Grün -Ztroskotals, má� �anci (o �těstí, lásce apřátelství). Z poezie mě zaujal výbor z díla několika autorů Modlitby básníků.

Prosinec 2005

11. strana

Kolik je vypůjčovatelů, kolik výpůjček?Do dne�ní doby za těch pár měsíců, co knihovna funguje, bylo vypůjčeno celkem

60 knih, pravidelných čtenářů je asi 5. Výpůjční lhůta je a� jeden měsíc; pokud kniha nenízrovna �ádána jiným čtenářem, mohu lhůtu i prodlou�it! Ale u� jsem musela navráceníněkterých knih i urgovat! Čtenáři si vypůjčují třeba i pět, �est titulů najednou, hlavně ti, kteříse do Berouna nedostanou poka�dé. Zájem se probouzí zatím spí� pomalu, ale nestagnuje!

Budou se je�tě prodávat knihy na Vánoce z Karmelitánského nakladatelství?Ano, po v�echny listopadové neděle a je�tě i 4. prosince - ale to u� NAPOSLED!Teď otázka trochu osobní: Která byla dosud v �ivotě Tvá neoblíbeněj�í kniha?Těch bylo! V dětství příběhy Astrid Lindgrenové (Mary Poppins, Děti z Bullerbynu), ale

také A. A. Milne - Medvídek Pú. Četla jsem ráda Vla�tovky a Amazonky (A. Ransome),mayovky, dobrodru�né kní�ky. Později mě zaujal Mika Waltari svými historickými romány,nejvíc asi knihou Jeho království. Taky mám ráda Tracyho tygra od W. Saroyana aSaint-Exupéryho Citadelu. Z poezie Zpěvy staré Číny a básně Jaroslava Seiferta.

Má� pro nás nějaké slovo na závěr?Hlavně bych chtěla pozvat dal�í čtenáře, ať neváhají a přijdou! Knihy mají smysl, kdy�

se čtou, ne kdy� ti�e le�í v regálech ...Má� pravdu. V tomto domě, tehdy děkanství, půjčoval své knihy nad�eným

čtenářům u� děkan Josef Antonín Seydl. Tak ti přeji, ať na těch současných kniháchnele�í nikdy prach! S Janou Čaplovou hovořila

Lidmila FričováSvá t o s t sm í ř e n í I

Pokusme se v leto�ním církevním roce zastavit u svátosti smíření. Jeto jedna ze sedmi svátostí, kterou církev nabízí jako prostředek příméhoosobního setkání s Bohem ve společenství církve.

Myslím, �e by bylo velmi �ikovné shromá�dit va�e poznatky, ale takénejasnosti i �patné zku�enosti, aby na�e společné zastavení nad tímtotajemstvím bylo opravdu přínosné. Proto vás velmi prosím, napi�te mi svépřipomínky nebo zku�enosti na e-mail (mnemecek@centrum.cz) nebo jevhoďte do schránky na faře či přineste na m�i svatou. Takové věci nenívhodné říkat před mno�stvím jiných, proto raději volím písemnou, byťtřeba anonymní formu.

Často se setkáváme s lidmi, kteří říkají: �Já �ádné hříchy nemám.� Nebo �V�ak víte,takové ty bě�né hlouposti...� Tyto věty svědčí o ztrátě čehosi důle�itého z na�eho povědomí.Jako bychom opravdu vůbec nepociťovali nějaké chyby. Ka�dý, kdo �ije v nějakém reálnémvztahu, ale ví, �e se to neobejde bez bolesti, chyb a odpu�tění. Ka�dý lidský vztah, v něm�není nutno odpou�tět, je mrtvý.

Ná� �ivot se odehrává uprostřed světa, vstupujeme do kontaktu s mno�stvím lidí, musímekonat řadu věcí. V tom v�em je ale nezbytná otázka: Proč to v�echno dělám? Co je základnímmotorem mého jednání? Ná� �ivot je přímo odvislý od Boha. On nám dal �ivot a on nás jímchce vést. On nám klade úkoly, ale předev�ím On tou�í po vztahu s námi. Tedy první otázkazní: Jaký je můj vztah k Bohu?

Je to otázka tolikrát polo�ená. Ale ona je opravdu zásadní. Nejde o vyplňovánídotazníku, nejde o zbě�né přikývnutí. Stojíme v podobné situaci jako člověk, který po dvaceti

Zpravodaj

12. strana

kresba J. G.

letech man�elství tváří v tvář partnerovi se sám sebe tá�e: Proč vedle něj vlastně �iji? Má tonějaký smysl? Kým pro mne vlastně je?

Je Bůh opravdu někým, kdo hraje alespoň trochu roli v mém �ivotě? Malý test: Kdy� jstese naposledy rozhodovali, kam pojedete na dovolenou, polo�ili jste si otázku: �Kam chce�,Hospodine, abychom jeli?� To není míněno jako legrace! To je velmi vá�né. Pokud je Bůhsoučástí mých ka�dodenních rozhodování, je v�e v pořádku. Pokud ne, pak je otázkou, zda zvíry, kterou formálně vyznávám, opravdu �iji. Ne�iji-li z víry, pak není nutné bavit se osmíření, ale o podstatě mého �ivota. Křesťané odedávna mluví o základní nutnosti�obrácení�. Obrácení není jen otázkou konvertitů. Často je mnohem více otázkou nás, mnoholet chodících do kostela, jestli�e jsme se fakticky nikdy pro Boha nerozhodli naplno.

Ale nemusí jít jen o primární rozhodnutí pro Boha. Mo�ná jste někdy v �ivotě za�ili situaci,kdy po mnohaletém přátelství se cosi stalo a vy jste najednou zjistili, �e dotyčnému u� nevěříte. Dáljste se potkávali, povídali, spolu něco tvořili, a přeci v tom bylo něco jako jed, který znemo�ňujenaplno se nadechnout. Do va�eho vztahu vstoupila nejednota. Toté� mů�e člověk pro�ít s Bohem.Je to formálně stejné jako v�dy, ale něco je ve vzduchu otráveného. Člověk zji�ťuje, �e Bohu (nikoliv Boha!) de facto nevěří. Bůh se stal nevítaným hostem v mém domě. Nejednota mysli, nejednotamezi mnou a Bohem je příčinou temnoty v celém srdci. Hřích v takovém případě nemusí být �ádnýzásadní skutek (kráde�...). A přeci je tu něco zásadně �patného.

V Písmu se často setkáme s pojmem �modloslu�ba�. Pro nás to zní velice exoticky.Představíme si nějaká vytesaná bo�stva, mrtvé sochy, kterým by se dnes nikdo neklaněl.Ov�em pojem �modloslu�ba� má mnohem �ir�í obsah. Je to postoj, v něm� svrchovanouautoritu svého �ivota nesvěřuji Hospodinu, ale někomu nebo něčemu jinému. Vzpomeňte,kolikrát jste sly�eli či za�ili, �e někdo volá: �V televizi říkali, �e...� A najednou v�ichni bláznía dělají mnoho nesmyslů podle televizní reklamy nebo televizního �otu. Modloslu�ba mů�emít velmi groteskní podobu (honba za levněj�ím zbo�ím po různých hypermarketech nakonecpřinese desítky ujetých kilometrů v autě, a tedy ztrátu mnohem více korun, ne� vyzískanýchpeněz levněj�ím nákupem). Ale mů�e jít i o velmi rafinovanou tvář: �Nyní, Pane, nemohu,proto�e jdu slou�it bli�nímu!� A silou své vůle jdu proti jasnému Bo�ímu po�adavku dělatněco jiného. Podobně mů�e modloslu�bu představovat strach. Strach, �e neobstojím, �e bezemne se v�e zřítí, firma zahyne, děti nebudou mít v�echno potřebné. V tomto případě nejde oreálné ohro�ení firmy, rodiny nebo bli�ního. Jde o úzkost, která určuje směr v mém �ivotě.

Svátost smíření je prostředek, jak překonat svízelnou situaci, o ní� vím.Chceme-li o ní mluvit, je napřed nutné rozkrýt celou onu svízel. Pak teprvemá smysl otevřít otázku samotné svátosti smíření.

P. Michal Němeček

Z e � i v o t a s v a t ý c hSva t á Lu c i e

(13. prosince)Jméno plné světla - v�dyť je také odvozeno od latinskéholux, světlo.

Svatá Lucie patří po staletí k uznávaným světicím, je patronkoumnoha profesí a řemesel. Legendy vyprávějí, �e se narodila kolemroku 286 v Syrakusách. U� jako dítě slo�ila slib věčné čistoty, ale

Prosinec 2005

13. strana

redakční archív

nikomu neřekla o svém rozhodnutí. Kdy� vyrostla, její matka Eutychie ji chtěla vdát zavá�eného pohanského mladíka. Lucii se podařilo zásnuby oddálit a prosila Boha, aby ji odman�elství zachránil. Její matka tě�ce onemocněla a Lucie ji přesvědčila, aby se vydala khrobu sv. Agáty. Matka se uzdravila a byla tak �ťastná, �e Lucii slíbila splnit jakékoli přání.Ta měla přání jediné - dodr�et svůj slib. Ale ura�ený nápadník mladou křesťanku udalmístodr�ícímu císaře Diokleciána. Lucie pak byla zatčena a krutě mučena. Proto�e bylaneoblomná, místodr�ící ji chtěl nechat zavřít do nevěstince. Pro vět�í potupu tam měla býtodvezena vozem ta�eným volským spře�ením, ale tu se stal zázrak: ani voli, ani pomáhajícívojáci s vozem nepohnuli. Lucie zůstala nezraněná i po dal�ím mučení, a tak byla nakonecsťata (asi r. 304). U� v době byzantské byl nad hrobem mučednice postaven v Syrakusáchkostel, jen� je (s mnoha úpravami) zachován dodnes.

Jaké jsou zvyky na oslavu jejího svátku?Mučednice Lucie je v Evropě velmi oblíbenou světicí. V Itálii ukazuje její popularitu slavná

píseň Santa Lucia a lidé si ji připomínají mnoha zvyky, světelnými průvody a lidovýmislavnostmi. V hornobavorském městě Fürstenfeldbrucku zase zhotovují chlapci je�tě před 13.prosincem průsvitné domečky, modely budov ze svého města. Na svátek sv. Lucie se shromá�dís rozsvícenými domečky u kostela, kde jsou modely po�ehnány. Pak děti polo�í světla na hladinuřeky Amper a nechají je odplout do tmy. Zvyk vznikl po záplavách v 18. století. Této jistě velmipůsobivé a poetické slavnosti se říká plavení světel. Ve �védsku se na svátek sv. Lucie večerdívky obléknou do dlouhých bílých �atů a vlasy si ozdobí věnečkem s čtyřmi rozsvícenýmisvíčkami. To je také jistě velmi poetické a kouzelné. Zato u nás v Čechách ...

V českých zemích kdysi chodívaly �Lucky� (té� Loucky, Luce, Luciny zvané). Ty by semi moc nelíbily - někde dr�ela Lucka v ruce dřevěný nů� a hrozila dětem, �e jim rozpářebřicho, jestli se nebudou pořádně modlit. Jinde byla vyzbrojena metlou, prutem, vařečkou čikopistem. Na Moravě měla Lucka peroutku a nádobu se sazemi a černila dospělé i děti. JindeLucky nosily srp a talíř, na něm� hořel oheň. Někde přiná�ely dětem dárky, nemluvily, jen ti�epro�ly domem. Asi z nich �el strach ... V některých českých krajích měla obchůzka Luciípodobu lidového divadla, v něm� vystupovali král, kat, mladý princ a anděl a předvádělilegendu o smrti světice. Lucky byly oblečené do dlouhého bílého roucha, nejspí� z prostěradla,hlavu měly ovinutou bílým plátnem, obličej nabělený moukou. Někde měly dokonce velkýzobák jako čáp, jinde měly koňskou hlavu nebo �krabo�ku s velikými zuby z řepy. Mohly býttaké zabalené do hrachoviny. Nevím, jak k tomu mučednice Lucie při�la, �e má v Čecháchprávě tyhle podoby. Jsem patriot, ale přiznám se, �e ne� potkat takové stra�idelné postavy,rad�i bych se stěhovala do Fürstenfeldbrucku. Nebo do �védska? V tmavém měsíci prosincimám toti� ráda v�echna světla a světýlka ...

Proč sv. Lucie noci upije a dne nepřidá?(podle astronoma Jiřího Grygara)Toto tvrzení patří mezi nejznáměj�í astronomická paradoxa. Vyplývá z rozdílu mezi

pravým slunečním dnem a občanským dnem �podle hodinek�, proto�e odpoledne adopoledne se neprodlu�ují stejnoměrně. Na svatou Lucii je nejkrat�í odpoledne v celém roce,od tohoto dne se odpoledne prodlu�uje. Nejpozděj�í východ slunce je ale a� na Nový rok, čilido té doby se dopoledne stále je�tě zkracuje. Lucie proto upíjí noc odpoledne, ale dne námráno opravdu nepřidá. Dne nám nepřidá tedy ani relativně, ani absolutně (celkově na minuty),proto�e 13. prosince se den stále je�tě absolutně zkracuje a� do slunovratu 21. prosince, kdynejkrat�í den trvá pouze 8 hodin a 4 minuty.

Zpravodaj

14. strana

Star�í pranostika je�tě ke v�emu tvrdila: �Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dávánejdel�í noc�. Byla zaznamenána u� v r. 1520, kdy� platil je�tě juliánský kalendář. Zimníslunovrat tak připadal právě na svatou Lucii a to také vysvětluje, proč u nás Luckypřipomínají spí� pohanské zvyky z doby předkřesťanské. Po přijetí gregoriánského kalendářer. 1582 rčení o nejdel�í noci přestalo platit. Lidmila Fričová

Sv . �t ìp á n , pr v o m u è ed n í k(26. prosince)

Mučedníka �těpána známe hlavně ze Skutkůapo�tolů. Byl prvním ze sedmi jáhnů mladékřesťanské církve. Jáhen byla osoba, která pomáhalaapo�tolům ve správních věcech. Podle jeho jména -Stephanos - mů�eme �těpána zařadit mezi helénisty, okterých se mluví ve Skutcích. Byli to křesťané�idovského původu nebo získaní stoupenci, kteří vy�lizřejmě z jeruzalémských synagog řeckého jazyka.�těpán se velmi brzy začal věnovat kazatelství. Bylobdařený tolika milostmi, �e to �idy podrá�dilo. Daliho zatknout a vyu�ívali fale�ných svědků, kteří

vypovídali, �e vede řeči proti chrámu, proti Zákonu a �e říkal, �e Je�í� Nazaretský zboří tentochrám. V�ichni, kdo ho vyslýchali na veleradě v�ak viděli, �e jeho tvář září tak, �e se podobáandělu. Tak praví Písmo. Kdy� se ho velekněz zeptal, co říká svědkům, pronesl �těpánpodivuhodnou řeč. Opíral se o Starý zákon a rabínské tradice. Vyzvedl dva hlavní body: �e Bohaje mo�né nalézt nejen v chrámu a v Palestině, ale kdekoliv. Dále, �e �idov�tí vůdcové odmítalistále Bo�í proroky, pronásledovali je, kamenovali a své dílo dovr�ili vra�dou Spravedlivého,Syna člověka. Kdy� to �idé usly�eli, rozzuřili se. On v�ak, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi,spatřil Bo�í slávu a Je�í�e, jak stojí po pravici Bo�í. Zvolal: �Vidím nebesa otevřena a Synačlověka, jak stojí po Bo�í pravici�. Poté se na něho vrhli a kamenovali. Jáhen před smrtí zvolal:�Pane, nepočítej jim tento hřích.� Při tom byl i Pavel, budoucí apo�tol národů, který se sicekamenování nezúčastnil, ale kamenujícím hlídal oděvy. Svatý Augustin tedy právem mohl říci:�Kdyby se byl �těpán nemodlil, církev by nebyla získala Pavla.� To se stalo po roce 36.

Tím v�ak celá akce nekončila. �idé se vrátili do Jeruzaléma a ne� zapadlo slunce, byla vězenínaplněna křesťany. Ostatní věřící utíkali z města. Právě tímto skutkem se křesťanství roz�ířilo pocelém světě a za několik měsíců po smrti �těpána nastoupil na jeho místo Pavel. -vac-

Kapli čka u Bož í vodyVelký zájem je o historii sakrálních staveb, kdy a jak

vznikaly, eventuelně kdy a proč zanikaly. Tomuto zájmuchceme vyhovět a začínáme stavbou, která ve své doběvýrazně ovlivňovala �ivot berounských občanů. KapleBolestné Panny Marie �U studánky� nebo u �Bo�í vody�,také i �Na Kalvárii� stojí severně od města Berouna na zalesněném vrchu �Drábova�. Bylo tov roce 1723, kdy zde měl neobyčejné vidění Matěj Holý, který zde pásl ovce. Ten se opřel ovysoký dub, aby se chránil před pálícím červnovým sluncem. Ze svého místa spatřil ustudánky vysokého mu�e s velebnou tváří. Ten si třikrát nabral do dlaní vodu ze studánky a

Prosinec 2005

15. strana

Kamenování sv. �těpána redakční archív

Cí r k e v n í s t a v b y

berounskéhov i k a r i á t u

vymýval svůj otevřený bok. Jakmile ten den slunce zapadlo a ovčák přihnal stádo domů, �eludálost povědět tehdej�ímu berounskému děkanovi Jiřímu Procházkovi. V Berouně se událostrychle roznesla, tak�e ke studánce začali putovat četní nemocní a její mocí se uzdravovali.Nejnápadněj�í bylo uzdravení Ludmily Loňkové, která byla u�připravena zemřít, ale zázračnou vodou se uzdravila. Beroun setehdy zařadil mezi poutní místa.

Děkan Procházka dal nejprve vystavěti okolo studánky zeď,aby k ní nemohl dobytek. Nový děkan rytíř Franti�ek KazimírStrachovský velmi dbal o toto místo a v roce 1737 zde ji� stálakaplička. Tého� roku sem rytíř Franti�ek Ignác Vra�da darovalpěkně vyřezávaný oltář a Anna Konstanzie Rensbergrová opatřilaobraz Bolestné Matky Bo�í. V roce 1738 sem při�el s četnýmipoutníky i nábo�ný poustevník Václav Čermák, bratr třetího řádusv. Franti�ka Serafinského. Po odchodu prvního poustevníka semv roce 1748 při�el nový zbo�ný poustevník Kolland z Wotternu ausadil se zde. V roce 1749 bylo při cestě ke studánce postaveno13 nových kří�ů. Kdy� v roce 1786 dekretem císaře Josefa II.byly zru�eny v Čechách v�echny poustevny, stihl tento osud takétuto. Zru�enou kapli koupil Jakub Černý a od něj ji koupil známýberounský děkan Seydl s Matějěm Hardtlem. Mnozí dárci věnovali kapli značné jmění, tak�enakonec v roce 1895 mohla být postavena nová nyněj�í kaple podle stavitele velechrámu JosefaMockra jako stavba novogotická.

Toto místo ve své historii pro�lo jak obdobím velkého zájmu, tak i téměř zapomnění.V�dy sem v�ak s důvěrou přicházeli ctitelé Matky Bo�í. Děkan Procházka sem chodil téměřdenně. Procesí někdy byla tak četná, �e děkan Strachovský dal pro poutníky před kaplízbudovat přístře�ek, kam se ve�lo 200 lidí. Procesí sem vodil i berounský kanovník GustavNovák, který působil v Berouně a� do roku 1989. Zde věřící prosili za dary přírody aděkovali za úrodu. -vac-

Tajemství hýskovského kostelaKa�dá budova, ka�dé zákoutí má svá tajemství

vepsaná desítkami i stovkami let. Čím více je ta kterábudova spojena s osudy lidí, tím zřetelněj�í jsou jejichstopy. Od projektantů a stavitelů, a� po nejmen�ího z těch,kteří �rozvířili prach�. Jsou tajemství, která mají zůstatutajena, a jsou jiná, od počátku připravená k objevení.K oněm druhým nále�elo rovně� tajemství hýskovskéhokostela Narození Panny Marie.

O jeho celkovou rekonstrukci místní občanskésdru�ení TAJDOM usiluje ji� řadu let. Mimo vstupníbrány kostela se a� do leto�ního roku v�echny změnyodehrávaly v jeho interiéru. Práce postupovaly a budoupostupovat v�dy v závislosti na mno�ství shromá�děnýchprostředků. Teprve letos se podařilo získat dostatečnousumu, abychom mohli zahájit rovně� rekonstrukční práce

Zpravodaj

16. strana

kresba J. Goldmann

Nová vě� na jeřábu foto V. Doubek

vněj�ího plá�tě budovy. Ne v�ak tolik, aby byla opravena celá nejohro�eněj�í část budovy,její střecha. Výsledkem byl proto kompromis odpovídající téměř půlmilionové investici, najeho� konci stojí nová vě� kostela. Její tvar se vrátil k původní podobě z doby vzniku stavby arovně� provedení, jak věříme, bude trvanlivěj�í, kdy� pozinkové plechy nahradila měď.

Přípravy na velké opravy nevzbuzovaly �ádná vedlej�í očekávání, přesto se čas od časuvynořily otázky, zda právě ve vě�i nemů�e budova ukrývat nějaké tajemství. Lidé rádizachovávají poselství, zvlá�ť pokud mohou putovat napříč časem. Nesou s sebou jakýsi vzkaz do budoucna, který mů�e a má přečkat své autory. A nedostupná místa vě�ních korouhví hradůči vrcholových kostelních kří�ů nabízejí ideální schrány pro tato budoucí odhalení. Podobnýútvar sice vě�ička hýskovského kostela nemá, přesto si své tajemství uchovala. V jejímpodkroví byl ukrytý tubus z měděného plechu. Jeho stáří bylo mo�no odhadnout, vě�ička senaposledy opravovala před více ne� třiceti lety, v roce 1972. Otázkou v�ak zůstávalo, zdaobsahuje materiály pouze z této doby, anebo do něho byly vlo�eny listiny star�í, z doby prvnírekonstrukce na přelomu 19. a 20. století, či dokoncez doby stavby kostela před sto padesáti lety.

Za přítomnosti zástupců vlastníka objektu,Římskokatolické farnosti v Berouně, archivářů, památkářůa muzejníků byla schrána otevřena na půdě Obecního úřaduv Hýskově 2. listopadu 2005. Pro někoho mo�ná zklamání,pro jiného zajímavé poselství doby � zanechal je páterSmolák v roce poslední opravy: pár dobových mincí apětikorunová bankovka, komentář k průběhu opravy asvědectví o vla�nosti duchovního �ivota v obci, několikvýtisků Katolických listů a � přilo�ený svazek star�íchdokumentů. Nebyly o mnoho star�í, o pouhé tři čtyři roky,ale přesto v sobě nesly trpkou připomínku nesvobody anejistoty tehdej�í doby, která byla nucena svoje svědectvískrývat. Nevelký svazek obsahoval smutnou vzpomínku nanenaplněné naděje z let 1968-69. Vratislav Doubek

Seydlovo sdruženíVe farnosti vzniklo nové občanské sdru�ení s názvem

Seydlovo sdru�ení. Jde o neziskové sdru�ení, jeho� cílem jepořádání veřejných hudebních produkcí.

U� v roce 2005 podpořilo město Beroun pořádání cyklu koncertů duchovní hudby vkostele sv. Jakuba částkou 40.000,- Kč. Pro leto�ní rok je příjemcem grantu pan Luká�Petřvalský. Přijal na sebe toto nezáviděníhodné břemeno. Av�ak pro dal�í roky u� tuto slu�buz velmi pochopitelných důvodů nechce podstoupit.

Město Beroun je s úrovní koncertů spokojeno a podle dostupných informací je velkánaděje, �e i v roce 2006 podpoří cyklus koncertů duchovní hudby stejnou částkou jako letos.

Nově zalo�ené Seydlovo sdru�ení je �adatelem o poskytnutí kulturního grantu pro rok2006 a v případě úspěchu bude jeho příjemcem a pořadatelem cyklu koncertů duchovní hudby.

Dotace od města je pou�ita předev�ím k úhradě nájmu za vyu�ití kostela sv. Jakuba avarhan pro koncerty. Jde tedy o příjem farnosti. Jen velmi malý zlomek částky je pou�it pro

Prosinec 2005

17. strana

Pracovně s P. Josefem... foto V. Doubek

Chrámový sborsv. Jakuba

zaplacení externích hudebníků. Místní hudebníci vystupují zásadně bez honorářů. Dal�ívýdajovou polo�kou je propagace, zejména kopírování a výlep plakátů.

Pro nakládání s městskými dotacemi jsou schválena přesná pravidla a jejich dodr�ováníje také velmi pečlivě kontrolováno. S finančními toky v souvislosti s konáním koncertů jepravidelně seznamován i berounský farář P. Josef Pecinovský.

Moje velké poděkování v�em, kteří se na tomto projektu podílejí. Jiří Be�čec

Ještě jednou z DeštnéhoLetos se mi splnil sen jet na farní dovolenou. U� jsem se

připravovala vloni, ale rodinné důvody to nedovolily. Kdy� jsemse chystala, měla jsem trochu strach. U� jen z toho, �e jedu samase dvěma čertíky, ale můj strach byl hned uklidněn příjezdem doDe�tného. Byla to nádhera, rodinné prostředí a hlavně krásnápříroda, která nás lákala na výlety.

Poznala jsem, �e jsem pro�ila krásnou dovolenou se skvělými kamarády a hlavně sdětmi. I kdy� jsme mnozí museli mít oči �na �ťopkách� Dětí bylo spousta a velké rozdíly vjejich věku. Museli jsme stále hlídat, aby si na�e ratolesti svým skotačením navzájemneublí�ily. Také jsem se připravovala, �e si najdu čas na promluvu s panem vikářem, ale Bůhto zařídil sám: Téma, které bylo vybráno na ka�dé dopoledne, bylo v�dy takové, které mněle�í na srdci u� dlouho, a tak díky panu vikáři jsem si o v�em povídala se v�emi přítomnými a

dalo mi to moc - náhled do mé rodiny ahlavně podnět k přemý�lení o ní.

A co na závěr? Bylo to skvělé, jentáborák chyběl, snad to vyjde pří�tě. U� setě�ím na dal�í dovolenou. A je�těpoděkování. Byly jsme tam někteří vlakem aco myslíte? Ani jsme to nepocítili, hned pronás přijeli na nádra�í. Na výlety si násrozdělili do aut a odvezli nás k vlaku. Kdo?No přece skvělí kamarádi a hlavně křesťané.V�ude jsme poznali, �e tam s námi byl Bůh.Děkuji, děkuji v�em a hlavně Bohu. -mf-

Hovniválský syndrom a sobota pro manželky?Zase po (4) letech oprá�ilo pra�ské Centrum pro rodinu výbornou akci pro v�echny

vdané paní a dívky. Konala se 12. 11. v Pastoračním centru sv. Vojtěcha v Dejvicích,jednou z organizátorek byla paní Eva Jelínková (nedosti�ný vzor: krásná maminka sosmi dětmi, která v�e zvládá s elegancí dámy a navíc je například velmi zručná - jejímdílem jsou třeba právě oltářní tapisérie v kostele sv. Vojtěcha i jinde...), hudboudoprovázela Jana Svobodová, kterou známe ze Ztracené kapely.

Téma �Emoce v duchovním �ivotě z hlediska �eny� rozmetala předná�ející (dr.) KatkaLachmanová hned v začátcích: ��enské emoce? Nelze je rozdělit na �enské a mu�ské, ač jepro�íváme různě. A duchovní �ivot? Moderní pohled na spiritualitu neodděluje duchovní �ivotod �neduchovního�... Boha zajímá celý ná� den, ne jen těch pár minut, které si určíme promodlitbu. Bůh nade mnou nestojí a nevypočítává - má� navařeno, na�ehleno, děti spokojené...

Zpravodaj

18. strana

Man že l s k éspolečenství

Vodníčci a podvodníčci nad De�tným foto M. Fuková

ale kde je rozjímání Písma svatého!? Znám maminku, která má na modlitbu čas jen při�ehlení a to je�tě jedním okem sleduje nejmlad�ího syna, přesto je Bohu velmi blízko. To aleneznamená, �e se o modlitbu nemáme sna�it.� Po prvním bloku předná�ky následovalaoblíbená součást tohoto podniku - skupinky, kde ka�dá z nás má prostor vyjádřit se k tématua předev�ím zjistit, �e zdaleka není sama při pro�ívání svých traumat, komplexů. Příle�itostzjistit, �e to v rodinách občas vypadá v�ude stejně a jak podobné situace vyře�ili jiní. Vpoledne po malém občerstvení následovala je�tě jedna část předná�ky K. Lachmanové a po tétichá meditace a společná m�e svatá. Z celého dne mi velmi utkvělo toto zamy�lení:

�Emoce jsou samozřejmě i kladné, dalo by se mnoho mluvit o lásce. Ale trápí nás spí�e tyzáporné. My, křesťané, jsme vychováváni v přesvědčení, �e dát emocím průchod je něconepatřičného, něco, co se veřejně neukazuje. A pak si neseme v sobě spoustu komplexů a bloků.Ale Je�í� dával své emoce najevo. Plakal nad zemřelým Lazarem, rozlítil se na trhovce v chrámu!Není jedno, kam své emoce nasměrujeme, vylejeme-li si třeba svůj vztek na prvním, kohopotkáme. Někdo své negativní emoce směřuje proti sobě, nebo se v nich vy�ívá ve stylu: �Já jsemtakový chudák... Nikdo kolem nemá tolik starostí... Já jsem taková citlivá, já mám tě�kej �ivot...�Tomu se říká �hovniválský syndrom�. Člověk si sám nabaluje svůj i cizí balast, a� přes tu svoukuličku nevidí skutečný svět. Jen to �patné! A nedej Bo�e, kdybyste mu chtěli pomoci. Pokud mupomů�eme vyře�it jeden problém, ne� zavřeme dveře, vymyslí dal�í. Ztrátou problému by při�el olitování, opečovávání svého okolí. On chce, aby se mu pomáhalo, ale ne aby se mu pomohlo.

Je�tě pár Katčiných slov se mi vybavuje. Pokud na�e drobné bloky přerostou ve skutečnýproblém, nebojme se nav�tívit odborníka. V nás je zakořeněno, jdu k psychiatrovi pro léky -jsem blázen. Jdu do psychologické poradny - jsem blázen. Ale tak to není. To jsou předsudky.Někdy stačí odborná rada a z velkých problémů jsou jen nicotné trable.

Některé postřehy do děravé hlavy zanesla a na papír �převyprávěla� Ivana Va�ků

NEJMLADŠÍ DÍTĚ FARNÍ CHARITYRádi bychom vás v tomto čísle seznámili s na�ím nemluvnětem � Klubem pro matky

s dětmi, jeho� otevření připravuje Farní charita začátkem r. 2006 na faře v Lochovicích.Objekt fary získala FCH na 20 let do výpůjčky. Klub je vlastně prvním stupněmvět�ího lochovického projektu, který počítá také se zapojením seniorů a otevírározmanité mo�nosti pro dobrovolnictví nejrůzněj�ího druhu. V objektu bude v průběhuroku dále zřízen azylový dům pro matky s dětmi v tísni.

Klub bude slou�it předev�ím (ale nejen) rodinám ohro�eným sociálním vyloučením neborozpadem, rozvedeným rodičům, zvlá�tě osamělým maminkám, které s obtí�emi zvládajípéči o dítě v situaci po odchodu partnera. Na�ím cílem je podpořit také mladé svobodnémaminky v sociálně obtí�né situaci, které dosud nejsou na rodičovskou roli dostatečněpřipraveny, a také oběti domácícho násilí, jejich� počet je (dle statistik) na Berounsku aHořovicku poměrně vysoký. Chceme vytvořit bezpečné a příjemné prostředí, které spolus odbornou pomocí přispěje k záchraně rodiny, k vyře�ení či zmírnění krizové situace a kesní�ení jejího nepříznivého vlivu na dal�í vývoj dítěte.

Prosinec 2005

19. strana

F A R N Í C H A R I T A B E R O U NSeydlovo nám. 24 Beroun 266 01 tel: 311 622 422

V rámci Domu pro matky s dětmi v tísni předpokládáme vybudování 5 ubytovacíchjednotek pro matku s 1-2 dětmi (půdní vestavba), v dal�í fázi projektu roz�íření o 2-3 bytovéjednotky pro matku/otce s více dětmi, popř. úplnou rodinu bez přístře�í nebo v krizi(přístavba). Přízemí bude vyu�ito pro technické zázemí, terapeutické a společenské místnostia kanceláře. Fara má pochopitelně k dispozici rozlehlou zahradu.

Uvítáme zapojení seniorů, kteří se cítí osamělí, ale jsou dosud plni sil předat svédovednosti a zku�enosti mlad�í generaci. Připravujeme otevření Klubu aktivního stáří, kdesenioři nejen budou moci sami získat nové znalosti a dovednosti a příjemně trávit svůj volnýčas ve společnosti svých vrstevníků, ale také se aktivně podílet na �ivotě neúplných rodin.

Přízemí (a postupně celý objekt) bude postupně potřeba zrekonstruovat a kompletněvybavit. V současné době se sna�íme dát dohromady 50 000 Kč na nejnutněj�í stavební úpravypřízemí, aby mohl začít fungovat klub jako prostor k přátelskému posezení u kávy a čaje, místopro dětský koutek, cyklus předná�ek a seminářů, poradenství a terapeutické programy aj.

Pokud vás projekt zaujal a chcete se dozvědět více, projekt jakýmkoli způsobempodpořit nebo nabídky klubu v budoucnu přímo vyu�ít, přijměte pozvání na adventnísetkání připravované v týdnu od 5. - 11. prosince (přesný termín najdete včas nanástěnce v kostele). Tě�íme se na Vás. Martina Mossóczy

ČLOVĚK BEZ DOMOVAPřipravovaná výstava chce pod tímto názvem nabídnout jiný, �ir�í, méně očekávaný pohled na bezdomovectví jako vykořenění a ztrátu smyslu a �ivotních jistot. Uvítáme jakékoli příspěvky kdanému tématu � fotografie, kresby a malby, artefakty i literární poklesky atd. Výstava by mělabýt výpovědí, úvahou nad východisky, ale také jakýmsi rozhovorem, společným hledáním aobjevováním odpovědí. Exponáty bychom chtěli shromá�dit do 20.prosince 2005, výstava byměla proběhnout v průběhu ledna 2006. Martina Mossóczy

Centrum Volného Času -CVOČDne 28. 9. proběhla na

Městské hoře Kolobě�kiáda,kterou pořádalo Centrum volnéhočasu při Farní charitě Beroun.Díky dobré propagaci se se�lo 8závodníků. 4 byli ve věku 3-5 leta dal�í 4 byli ve věku 6-12 let.Mlad�í závodníci jeli krat�í trasu.Největ�ího závodnického duchaprojevily � Anička Kolčavová,Anička Procházková a KlárkaBělohlávková. Star�í závodnícijeli del�í trasu, která se dalazvládnout zhruba v čase 1:45 minuty. Touto cestou té� děkuji Městskému úřadu za umo�nění akcea hlavnímu sponzorovi akce MUDr. Janu Bělohlávkovi. Díky té� patří spolupořadatelům �kolegům z Farní charity � Zdeňce Sklenářové, Beatě Kolčavové, Monice Sklenářové a panuKolčavovi. Tě�íme se na pří�tí ročník Kolobě�kiády!!!

Dne 22. 10. uspořádalo Centrum volného času, které funguje pod Farní charitouBeroun, Drakiádu. Celé dopoledne nefoukal vítr, a tak měli organizátoři strach, jestli se akce

Zpravodaj

20. strana

Malí závodníčci na startovní čáře v protoru Městské hory foto FCH

vůbec uskuteční. Ve 13,30 jako mávnutím kouzelného proutku začal foukat silný vítr. Na sraz umedvědária při�lo celkem 9 dětí a 10 rodičů. Draci byly opravdu různí, vět�inou zakoupení.Pouze jeden byl vyrobený. Přesně ve14,10 bylo odstartováno. Byla vyhlá�enasoutě� o draka, který vylétne nejvý�e.Byl tak silný vítr, �e jeden drak se utrhl aúplně uletěl. V pou�tění draků se střídalymaminky, tatínkové i děti. Nejmlad�ímuúčastníkovi Drakiády byly 3 roky.Vět�ina dětí byla je�tě před�kolních. Můjdík za pomoc při organizaci akce patřísociální pracovnici Zdeňce Sklenářové ajejí dceři Monice.

Na závěr akce byli v�ichniúčastníci odměněni. Nakonec bylaudělena dvě první, dvě druhá a dvě třetí místa. Počasí nám tentokráte opravdu přálo.

Děkuji v�em účastníkům a sejdeme se opět za rok na Drakiádě 2006.Mgr.Tomá� Petříček � koordinátor Centra VOlného Času

Azylový dům sv. Jakuba na konci roku 2005Azylový dům prochází opět rekonstrukcí. Druhá etapa je zaměřena zejména na rekonstrukci

humanitárního skladu, roz�íření kulturní místnosti, vybavení bezpečnostním a protipo�árnímzařízením včetně výměny oken v přízemí. Sklad u� je prakticky hotov, ale jeliko� nemáme �ádnéskladové prostory mimo rekonstruovanou místnost vedle kulturky, musíme zatím vyu�ít prostoryskladu. Ale ne na dlouho. Předpokládáme, �e sběr �atstva, lo�ního prádla, nádobí, příp.funkčních domácích spotřebičů a hraček opět zahájíme 15. prosince 2005.

Je poslední měsíc roku, bilancovat budeme a� pří�tí rok. Teď je čas poděkovat v�emspolupracovníkům ve vedení Farní charity, pod jejími� ochrannými křídly jsme od ledna t.r. Takéděkujeme dárcům za finanční i hmotnou pomoc, bez které nelze Azylový dům provozovat. Stejnětak děkujeme panu vikáři za duchovní pomoc av�em kně�ím za duchovní podporu. Vám, milífarníci a čtenáři Katolického zpravodaje,děkujeme nejen za dary, ale také za modlitbu.

Začíná Advent, předvánoční čas, koncemlistopadu se ji� začal naplňovat ná� Azyláček.Zatím se vět�ina obyvatel zapojuje dopomocných prací při rekonstrukci a poté přiúklidu. V�ichni mají na pilno � zaměstnanci iklienti. Jako ji� tradičně chystáme u násADVENTNÍ VEČEŘI, která je plánována na9. prosince, a v�ichni doufáme, �e �fachmani�Redomu stačí dokončit dla�bu a firma p.Roučky zabuduje shrnovací dveře do kulturky.Pak opět mů�eme v pokoře poděkovat na�emupatronovi, sv. Jakubovi, za na�e úspěchy.

Prosinec 2005

21. strana

Je�tě trocha přípravy, závan větru a poletíme... foto FCH

V prostorách AD se fini�uje: podlahy, dveře... foto iv

Co říci na závěr? Radostné pro�ití svátků zrození Je�í�e Krista a v roce 2006 pevnézdraví, rodinnou pohodu a modlitbu za ty, kteří nic takového nepoznali, nebo o rodinnoupohodu při�li (jako vět�ina na�ich klientů). To vám přejí

pracovníci Azylového domu sv. Jakuba

Dívč í výprava na Vraní skáluV sobotu 22. 10. jsme se setkaly na farním dvoře. Kdy� jsem ve�la do

dvora, jako první tam byla vzorně připravená Světýlka - nejmen�í holčičky.Poté, co jsme se v�echny se�ly, vydaly jsme se společně na autobus. Do�lyjsme na zastávku U Černého koně. Autobus nějak ne a ne přijet. V tomjedna z vedoucích, Hanka, povídá: �Tak to vypadá, �e nám ten autobus ujel!� Na�e výrazyv obličejích nepatrně sklesly. Poté padaly různé názory, např. �e tam půjdeme pě�ky anebopočkáme na dal�í autobus do Svaté. Ten druhý návrh vyhrál. Ve zbytku času, asi půl a� třičtvrtě hodiny ne� přijel autobus, jsme se bavily tím, �e jsme hrály �lapanou. Ta nás aledlouho nebavila a začaly jsme hrát cukr - káva - limonáda - čaj - rum � bum. Čas uplynul jakovoda a ne� jsme napočítaly do tří, autobus přijel. Naskákaly jsme do něj jako veverky, aletaky jsme tam byly namačkané jako sardinky. Kdy� jízda skončila a my jsme vystoupily nazastávce, kde byla zchátralá studna, nasvačily jsme se; házely jsme do sebe v�echno mo�néod housek a� po řízky. Celou cestu jsme �ly po modré barvě. Nalevo u zastávky byl malýjehličnatý les a na prvním stromě modrá barva.Ve�ly jsme do něj a daly se pořád za nosem.Vlese bylo moc krásně, �ly jsme pomalu, a tak jsme se stačily kochat krásně zbarvenoupodzimní krajinou. Po chvilce před námi stála skála. �To je ta Vraní skála�, říká Lenka. Na jednom takovém paloučku jsme se usadily a povídaly jsme si. Chodili kolem nás turisté a myjsme je s úsměvem ve tvářích zdravily: �Ahoj, nazdar, čau!!!� Poté �li kolem dva kluci,pozdravili nás a my je také. Byli rychlej�í ne� my a hned vylezli na Vraní skálu a seděli tampůl hodinky! Co se dalo dělat, zrovna jsme tam chtěly jít my. Hanka pro nás mělapřipravenou hru - kimovku.Ta hra spočívala v tom, �e pod �átkem byly schované věci a myjsme měly chvilku, abychom se podívaly na to, co tam je. Pak to opět přikryla (�koda) a my

jsme měly napsat na papír, co jsme si z tohozapamatovaly. Poté ti kluci konečně slezlidolů a my jsme se tam mohly jít také podívat.Rozdělily jsme se na dvě skupiny, na star�í ana mlad�í. My star�í holky jsme �ly dřív avylezly jsme na první skálu. Vraní skála jetoti� slo�ena z více skal. Na jednom takovémhezkém místě jsme se vyfotily a pak jsme krokpo kroku slezly dolů. Hned nás vystřídalaSvětýlka. Kdy� se i ony vrátily, opět jsme sedaly do jídla. Hanka, Maru�ka Stielová aLenka Čaplová �ly se Světýlky o kus dál naVraní skálu. Jak u� jsem vám říkala, Vraní

skálu tvoří více skal! A my jsme zůstaly tam, kde jsme byly. Po dlouhé době jsme se začalynudit a jednu z holek napadlo, �e bychom se jim mohly schovat. Vzaly jsme jejich batohy abě�ely jsme se schovat na takový kopeček.,,U� jsou tu!�zvolala jsem. Ale samozřejmě

Zpravodaj

22. strana

Romantický výhled... foto z internetu

potichoučku, proto�e kdyby mě sly�ely, to by bylo. Po chvilce nás stejně na�ly. ,,A kde jeHanka?� ptaly jsme se jich. Kdy� jsme my slézaly dolů, tak ony teprve lezly nahoru a toto bylpro Světýlka konec, bylo toti� půl druhé a ony měly být ve dvě hodiny doma. ,,Ahoj, ahój!�řvaly jsme na ně, kdy� se vydávaly na cestu. Sranda ale nepřestávala. Po chvíli se vrátilaHanka. I ona nás na�la, poté jsme i my odcházely. Co říkáte? Jestli jsme �ly u� domů? Ne,vzaly jsme to lesíkem do Zdic. Po cestě jsme se moc bavily, zahrály jsme si hru potopa �bomba - medvěd. Určitě ji znáte a jestli ne, tak poslouchejte: Jeden člověk říká buď ,,Potopa,bomba, nebo medvěd�. Kdy� se řekne potopa, musíte vylézt na něco ve vý�ce (strom). Kdy�vyslovíte bomba, musíte si hned lehnout na zem. A medvěd? No, kdy� se řekne �medvěd�,musíte se schovat tak, aby ten co říká, vás neviděl. Lehké, co? Cesta rychle utíkala a conevidět jsme se nacházely ve Zdicích. Tam jsme si za�ly na pohár a na limonádu. Poté jsmeu� jely autobusem zpátky domů do Berouna. Byl to moc, moc hezký a vydařený výlet. Takzase někdy na viděnou☺ Zuzka Karbu�ická

Jeli jsme na JumpJUMP = skákat. Tento týdenní pobyt

v Kostelním Vydří je pro mladé lidi od 15 � 23let. Od nás z farnosti jelo 5 lidí. Kvůli mno�ství přihlá�ených jsme byli rozděleni do dvouskupin. Jedna skupina byla od 15 � 19 let a druhá skupina byla od 19 � 23 let. Do té prvníjsme jeli čtyři (Jakub Kodras, Ondřej Čapla, Luká� Klimovič a já) do té druhé jel �tefanDuník, který u� své postřehy sepsal minule.

Skupina star�ích lidí jela od 31. 7. do 8. 8. 2005a skupina mlad�ích měla termín od 8.8. do 14. 8.2005. Přijí�dělo se v odpoledních hodinách apostupně nám říkali, kde kdo bude spát. Spalo sepod stanem a některé dívky mohly spát v baráčku nastatečku. Byly to vět�inou holky, které přijely pozdě,neměly nikoho k sobě do stanu anebo měly nějaképroblémy. Začínalo se společnou večeří a ka�dý dense končilo �večerníčkem�. V noci jsme měli

přibli�ně 5 stupňů. Nic moc teplo, ale ipřesto to bylo nádherný.

Program jednoho dne: 7:00 �dobrovolná společná modlitba, 7:30 �ranní chvály (povinné), 8:30 � snídaně(nepovinná), 9:30 � klany = rozdělenéskupiny (povinné), 12:30 � oběd(nepovinný), 13:30 � odpolední klid,15:00 � předná�ky (o sexualitě, magiích,horoskopech, čarodějnictví, atd.), 16:00 �svačina (nepovinná), 16:15 � kůlny (�itíta�tiček, batikování a savování triček,

Prosinec 2005

23. strana

Jumpí osazenstvo v kostele a jumpí nálada foto jump

aran�ování suchých květin, bojové umění, ikony, hlavolamy, prohlídka klá�terem, atd.),18:00 � večeře (nepovinná), 19:00 � modlitba v klanech, 19:30 � večerní diky a chvály, 20:30� hygiena, 21:30 � večerníček, 22:00 � večerka

Byl to příjemně strávený týden. Abych pravdu řekla, moc se mi na Jump nechtělo. Jeto stra�ně moc krásný místo, cítila jsem se tam jak, kdybych byla v Bo�í náruči. Na�lajsem si stra�ně moc dobrých kamarádů, a proto jsem nechtěla odjet domů. Doporučujimladým lidem!

Eli�ka Kodrasová

Setkání se Svatým otcemJe to u� přes dva měsíce, co jsem se vydala na Celosvětové setkání

mláde�e se Svatým otcem. Byla jsem plná očekávání a nad�ení. Nikdyjsem toti� na tak velkém setkání nebyla. A tak jsem měla i trochu obavy.Z toho, jak v�e bude probíhat, a jestli se vůbec se svojí lámanouněmčinou domluvím...

Na�e pouť začala m�í svatou v Pra�ském semináři. Pak jsme vyrazilitřemi autobusy směr Bamberk. Tam jsme byli rozděleni do men�íchskupinek po farnostech. Ubytování jsme měli zaji�těné v rodinách, kterénás velmi otevřeně a přátelsky přijaly. V Bamberku jsme strávili tři dny. Měli jsmemo�nost prohlédnout si historické části města, zúčastnit se kulturních programů, pro�ít čass hostitelskou rodinou a farností a také se podílet na sociálních aktivitách (náv�těvadomova důchodců, mateřské �koly, brigáda pro farnost,..). V�ichni jsme byli plni pěknýchzá�itků, a obdivovali jsme, s jakým nasazením pro nás bamber�tí farníci toto v�echnopřipravili. Společně strávenými dny jsme se velmi spřátelili, a tak nebylo divu, �e jsme přiloučení byli velmi dojatí.

Cesta do Kolína nad Rýnem nám rychle ubíhala. Čím více jsme se blí�ili, tím více jsmepotkávali dal�í poutníky (i jiných národností). Mávali jsme na sebe z autobusů a v oknechjsme si ukazovali státní vlajky. V Kolíně jsme se scházeli v kostele svaté Ane�ky, který byl

pro Čechy propůjčen (celkem nás bylo 3,5 tis.) au kterého bylo České národní centrum. To pronás připravovalo ka�dé dopoledne program -katecheze otců biskupů, svědectví, m�e sv.,představení,...Odpoledne pak byla příle�itostvybrat si z �iroké nabídky kulturních, duchovnícha jiných programů v Kolíně, Bonnu neboDüsseldorfu. Nejočekávaněj�í událost ale bylpříjezd Benedikta XVI. a pak s ním strávenávigílie a ranní m�e sv. Ve velkém společenství,které jsme vytvořili, jsem cítila, �e jsme spojenijednou vírou. A to bylo hodně silné. Benediktovaslova k nám byla velmi povzbudivá a myslím, �e

se dotkla ka�dého: "Pomáhejme lidem objevit pravou hvězdu: Je�í�e Krista! Sna�me se mysami poznávat ho stále lépe, abychom k němu mohli přesvědčivě vést také ostatní."

Květa Lerchová, studentka Svatojánské koleje

Zpravodaj

24. strana

Otec Benedikt XVI. redakční archív

ANKETA : Proto�e se nám zatím se�lo minimum odpovědí, opakujeme anketní otázku z minulého čísla: Najdete si čas na čtení v Bibli?Své odpovědi buď za�lete na tel: 603 927 218 ve formě SMS zprávy ve tvaru:BIBLE farnost - ANO nebo NE, a kdy� ano, tak A - denně, B - ob den, C -jednou týdně, D - dvakrát týdně, E - příle�itostně, F - velmi zřídka. (Příklad: BIBLE LODENICE - ANO - D ) Odpovídat mů�ete i na webových stránkáchfarnosti, kde je vytvořena tato anketa, nebo napsat odpověď na papírek a vhodit v kosteledo schránky BKZ �Dotazy a články�.

ÚØEDNOSTI :Vánoční a novoroční bohoslužby 2005 - 2006

15.0015.00Ni�bor

8.00Sv. Jan

�elezná

11.0011.0011.00Chýňava

8.0022.00Hýskov

11.0011.0023.00Tetín

16.0016.00Vrá�

9.309.309.30Loděnice

9.3017.3017.3017.3017.3017.3017.309.309.30

17.3015.30*22.00Beroun

neděle1.1.

sobota31.12.

pátek30.12.

čtvrtek29.12.

středa28.12.

úterý27.12.

pondělí26.12.

neděle25.12.

sobota24.12.

Pozn.: * = setkání s dětmi �u jesliček�

NABÍDKA :& Med obyčejný i pastový, 92,- kč/l; medovinu, medové víno 130,- kč/l, svíčky vč. vosk

15 kč/ks, stále pohledy 25kč/sada + knihy 50 kč/ks na pomoc malomocným. V�dy poranní nedělní m�i svaté 27. 11. - 17. 12. v kostele v Berouně. Pavel Jambor

& Daruji malou krásnou čtyřletou fenku (Tibetský �paněl - vzácná rasa, účastnila se i výstav)do dobrých rukou! Mazlivá, zvyklá na děti. Tel. 776 235 198.

Prosinec 2005

25. strana

MODLITBA MÌSÍCE :

Duch i nevěsta volají: �Přijď, Pane Je�í�i!� (Zj 22,17nn)Milí farníci!

Adventní doba, do které nyní vstupujeme, je mimo jiné zvlá�tní příle�itostí pozvatpřicházejícího Bo�ího Syna do na�ich �ivotů s pokornou prosbou, aby to byl On, kdo jesvým Duchem utváří. V �ivotě ka�dého z nás je �prostor�, který příchod Bo�ího Synanutně potřebuje. Jsou to zvlá�tě ty skutečnosti v na�ich �ivotech, které jsou pro náspodstatné a které pouze vlastními silami často ani nedoká�eme pravdivě pro�ívat...

Kromě toho jsou zde ale i skutečnosti, které nám jsou společné a které jsou součástí�ivota celé farnosti, či její hranice dokonce přesahují. Pamětlivi Je�í�ových slov:�Shodnou-li se dva z vás na jakékoli věci a budou za ni prosit, můj nebeský Otec to učiní.Neboť kde jsou dva nebo tři shromá�děni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.� (Mt18,19n) Rádi bychom vás pozvali k modlitbám, do kterých bychom v daném měsíci vlo�iliv�dy jeden společný úmysl. Na tento úmysl bychom pak pamatovali společně v prosbáchpři slavení bohoslu�eb, ale také osobně kdykoli při soukromým modlitbách.

Chtěl bych se v této souvislosti obrátit s prosbou zvlá�tě na vás, kteří jste staří a nemocní.Čas od času od vás slýchávám povzdech, �e u� jste na světě �zbyteční� a �jaksi navíc�. Nenítomu tak! Velmi na vás spoléhám a prosím, abyste v modlitbách v�echny své tě�kosti a kří�enabízeli Bohu i jako svou osobní prosebnou oběť a proměnili je tak v něco, co farnostiduchovně prospívá.

Věřím, �e toto společné �bu�ení na nebeskou bránu� a prosby o příchod Bo�ího Syna dokonkrétních oblastí �ivota farnosti přinese nám v�em hojnost Bo�ího po�ehnání.

J. PecinovskýSpolečné úmysly modliteb:

" Červenec: za na�e skauty, za Bo�íochranu a po�ehnání v časeprázdnin a dovolených (skautskýtábor, prázdniny)

" Srpen: za rozvedené, opu�těné a zav�echny ne�ťastné a trpící

" Září: za KM�, za �áky, studenty, učitele avychovatele (začátek �kolního roku)

" Říjen: za dobré volby, za představiteleMěsta a za berounské spoluobčany(komunální volby 2006)

" Listopad: za na�e zemřelé, umírající a za�ťastnou hodinu na�í smrti ( 2.11.- památka zemřelých)

" Prosinec: za nevěřící pokřtěné, za dar"nového adventu"

" Prosinec: za man�ele a na�e rodiny(30.12. - svátek Svaté Rodiny)

" Leden: za správnou volbu povolání apo�ehnání pro práci

" Únor: za staré a nemocné (11.2. - Denmodliteb za nemocné)

" Březen: za na�i farní charitu

" Duben: za katechumeny a nově pokřtěné(Velikonoce)

" Květen: za správnou výchovu dětí, zana�i mláde� a za dobré vztahymezi generacemi

" Červen: za nová duchovní povolání a zav�echny, kdo v Církvi i v na�í farnostislou�í (čas kně�ských svěcení)

Zpravodaj

26. strana

KLÍÈE OD TOALETNa �ádost farníků upozoňujeme, �e v případě nutnosti je mo�né během bohoslu�eb vyu�ítWC v přízemí klubovny (kaplanky) v areálu farního dvora. Pokud zde není odemčeno, jemo�no po�ádat kostelníka pana Milo�e Palkosku o odemknutí hlavních dveří klubovny. -red-

HLEDÁME :& Nástěnkář pro Beroun? Na�el by se někdo, kdo by se rád staral o nástěnky a vývěsky v

kostele sv. Jakuba a předev�ím v kapli Pový�ení sv. Kří�e v Berouně? Materiály protvoření nástěnky jsou k dispozici. -red-

Otevřena každouneděli v SUDÉM týdnu10,30 - 11,15 hodinFara - přízemí vlevo

POSLEDNÍ SLOVO :

Moza r t by kl i dn ě hr á l bea t !V neděli 20. 11. bylo na večerní m�i v Berouně těsněji ne� obvykle. Nejen kvůli plně

obsazené levé lodi, kde své nástroje a zvukotechniku rozmístila kapela S & G Oktet z Loun,Liberce, Ročova a blízkého okolí (rozuměj Praha a Rudná), ale té� kvůli vy��í náv�těvnosti.Přijeli jsme toti� z �iroka daleka zvědaví na avízovaný hudební doprovod �trochu jinak! A �e

jiný je nás přesvědřily hned první tóny po cinknutí zvonku. Kostel se rozezněl tak, jako ani snovými varhanami ne a troufám si tvrdit, �e svě�í rytmus basů rozpohyboval do taktu mladé istaré a lákal přidat se ke zpěvu. Zvlá�ť na mne zapůsobil Otčená� napůl zpívaný kapelou anapůl recitovaný zbo�ným lidem. Tahle modlitba skutečně zněla a� do nebes. Vět�ina z násbyla z této m�e nad�ená!

Objevil se bohu�el i hlas, �e �tohle� do kostela nepatří. Tady má přece být vá�ná hudba!Ale kdo má právo rozhodnout, co do kostela patří, co se Bohu líbí? Pochybuji, �e by klasicijako třeba Beethoven či Mozart nazvali svou hudbu �vá�nou�. Troufnu si tvrdit, �e Mozart,

Prosinec 2005

27. strana

Víte, co znamená S&G oktet? Sodoma a Gomora... Ov�em nedejte se zmýlit. Byli výborní. foto av

jak se mi jeho temperament jeví,by ve své době neváhal pou�ítzesilovače a elektrické kytary,neboť právě on si s hudbou hrálvesele a velmi nevá�ně a vyu�ívalnad�eně v�ech nejmoderněj�íchprostředků. Hospodinovu uchu jemo�ná libozvučná ka�dá hudbaprovozovaná s láskou k Němu.Děkujeme v�em, kteří tentovskutku nev�ední zá�itek proneděli Krista Krále připravili.Děkujeme kapele, která přípravětohoto koncertu věnovala u� od

září nejeden víkend a která v podstatě vznikla kvůli tomuto vystoupení... -iva-

FARNÍ KRONIKA

JUBILEA: Gratulujeme paní Anně Bauerové z Berouna, která se 26. 10. do�ila 91 let.Výročí narození slaví v listopadu a prosinci paní Anna Pilerová, Marie Máchová,paní �tromajerová, Marie Fuková, Tereza Hamouzová a Anna Veverková; zpánů gratulaci obdr�í pan Luká� Petřvalský, Jindřich �tusák a v neposlední řaděP. Michael �pilar, bývalý berounský kaplan. Ať Hospodin rozjasní nad Vámi v�emisvou tvář, jak by řekl posledně jmenovaný.

Víte-li o někom, kdo měl v leto�ním roce jubileum (a my jsme ho nezveřejnili), dejte námprosím vědět. Napravíme to v novoročním vydání, kdy shrneme jubileář do celkové �bilance�.

KŘTINY: V listopadu přijali v na�ich farnostech svátost křtu Denis Winkler z Berouna,Valentina Maria Duras z Tetína, Anna Klára Hrubá z Podkozí, Karolina AlenaHavlíčková z Hostivic a Martin Tadeá� Eliá� Pletánek ze Sv. Jana pod Skalou.Mnoho Po�ehnání do �ivota a lásku spojenou s moudrostí ve va�em okolí!

POHŘBY: V měsíci listopadu jsme svěřili do rukou Bo�ího milosrdenství paní Marii�pirkovou z Loděnice a Emílii Pavlíkovou z Berouna.

Zpravodaj

28. strana

Berounský katolický zpravodaj - měsíčník pro farnosti Beroun, Loděnice, �elezná, Tetín,Sv. Jan pod Skalou, Králův Dvůr - Počáply, Ni�bor a filiální kostely na Vrá�i, Hýskově,Strádonicích a Chýňavě. Redakce: P. Josef Pecinovský, P. Michal Němeček, Ivana Va�ků,Jaroslav Vacík, Lidmila Fričová, Ivana Prů�ová. Sazba: Alois Va�ků. Písemné příspěvky mo�noodevzdat nejpozději do 20. dne měsíce na faře či do schránky �Dotazy a příspěvky� v kostele. Vydává Římskokatolická farnost Beroun, Seydlovo nám. 24, pro vnitřní potřebu. Redakce sivyhrazuje právo na úpravu a krácení příspěvků.V elektronické podobě i na internetových stránkách farnosti: www.beroun.farnost.czPříspěvek na jeden výtisk: 10,- Kč č. ú. farnosti Beroun: 0361038389 / 0800Kontakt: far. ú. - 311 621 964, redakce - 602 129 195, 602 945 017, e-mail: red.tym@seznam.cz

Vystoupení 22. 11. ve Sv. Janu symbolicky na sv. Cecilii, patronku hudby... foto av