ZDARMA01/2011

KULTURNÍ ČASOPIS PRO JESENICKO A NYSKO

fotografové,malíři

Kompletní přehled aKcí na JesenicKu a nysKu

Kapely, Koncerty, aKce

výtvarné umění

přehled

divadlo

hudba

Úvod

Obsah

2 3

Jeseník je lázeňským městem a tomuto označení by mělo dělat čest. Jak si vy, paní starostko, představujete, že by měl Jeseník vypadat?samozřejmě, že si Jeseník představuji, jako město atraktivní pro turisty a cestovní ruch, který je pro nás důležitý. proto, jakmile budou finance, doplní se zde kulturní a sportovní infrastruktura. ráda bych, aby se podařilo zrekonstruovat Katovnu na multifunkční cent-rum, kde by byl prostor i pro malé formy. Jako

nutnou také považuji rekonstrukci divadla. ne-dělám si ale iluze, že jen cestovní ruch dokáže neradostnou situaci našeho regionu, co se týče nezaměstnanosti, změnit. K tomu by naopak měl posloužit rozvoj průmyslové zóny, kde by se měla vytvářet i drobná produkce.

Jak si představujete kulturu a podporu kultury městem?Kultura by měla pokrývat potřeby a zájmy všech věkových skupin obyvatelstva. měla by být různorodá. není však v silách města, aby vše zařizovalo a organizovalo. Úletovější žánry by měly dělat spíše neziskové organizace a zájmové skupiny. pokud bude jejich projekt smysluplný a v souladu s pravidly pro přidělení dotací, rádi je finančně podpoříme.

Město Jeseník je už mnoho let významným donátorem kulturních i sportovních akcí. Budete v tomto duchu i nadále pokračovat? Vzhledem k prostředkům, které dáváme do mKZ, a ročně jde přibližně o pět milionů korun, si myslím, že podpora kultury je dosta-tečná. Je otázkou, jestli je správně nastavená struktura pro přidělování dotací pro nejrůznější aktivity. Jestli finance plynou do správných míst a to je třeba přezkoumat.

„Kultura by ve městě měla být různorodá,“ říká starostka Jeseníku marie Fomiczewová

se starostkou Jeseníku

Zahájení lázeňské sezony 2011Vážený čtenáři,

časopis yes, který držíš v rukou vydává občanské sdružení na JednÉ lodi a je první vlaštovkou v propojení české a polské příhraniční kultury. myšlenkou k tomuto počinu byla má dlouholetá práce v cestovním ruchu, aktivní spolupráce s polskými partnery z powiatu nyského a zjištění jak málo víme co se děje u našich sousedů a jak málo ví polští sousedé co se děje u nás.

Časopis yes vyjde ve čtyřech číslech. první květnové číslo, jež držíš v rukou, po něm budou následovat dvojměsíčníky červen-červenec, dále

srpen-září a kolekci uzavře říjen-prosinec. poslední tři čísla budou již zpoplatněna. V každém čísle naleznete zajímavé informace a tipy na kulturní akce, výstavy, divadelní představení, rozhovory s umělci i organizátory. součástí každého dvojčísla bude i přehledný kalendář akcí na Jesenicku i nysku.Časopis bude k dostání ve všech informačních centrech a ve smluvně dohodnutých novinových stáncích na Jesenicku, které budou označeny plakáty našeho časopisu.

Realizátor Marcel Šosj

Pane řediteli, jaké akce jste připravili pro letošní rok? akcí chystáme hodně, takže doufám, že lidé budou spokojení. K těm nejdůležitějším bude patřit tradiční Zahájení turisticko-lázeňské sezóny. dvoudenní akce se bude konat od 29. do 30. dubna.

Doposud se turistická sezóna otevírala 1. května. Předpokládám, že i tento den bude v Jeseníku rušno.alespoň doufám. na neděli 1. května připravujeme překvapení, které bych přiblížil verši: „první máj byl lásky čas, hrdliččin zval ku lásce hlas“. takže uvidíme, na co bude hrdlička zvát.

Na jaké další akce se mohou obyvatelé a návštěvníci Jeseníku těšit?Kompletní seznam najdete na našich stránkách. Já bych zdůraznil ty největší. například 18. června se bude konat už 3. ročník Koncertu pro Jeseníky. na 8. a 9. července chci všechny pozvat do areálu astur na nový multižánrový festival. V srpnu se bude Jeseník bavit a můžu slíbit, že i letos budou tradiční soutěže v pití piva, ale přidáme i něco pro zpestření. Několikrát jste se zmínil o novinkách. Můžete je přiblížit? první novinkou je multík, o kterém jsem se už zmínil. Kompletní změnou projde Jesenický nugget. podle moderátora mloka jej přejmenujeme na salamandr fest. Změníme

i jeho náplň. protože k nám chodili lidi hlavně za trampskou muzikou, tak se zacílíme na ně a vrátíme se k trampské a countryové muzice. i nadále zůstáváme v areálu miroslav, ale červenec měníme za srpen.

MKZ stále více zaměřuje pozornost na polské partnery. V současné době připravujete společný projekt. Můžete nám o něm něco říci?mezi Jeseníkem a nysou vznikne internetový telemost. Zatím ještě nevíme, co vše budeme umět vymyslet, ale chceme se lépe poznat, nahlédnout do jiného města. Zjistit, jak to tam vaří a organizují a vzájemně se učit.

MKZ jsou organizací města. Z jeho rozpočtu získáváte každoročně kolem pěti milionů korun. Je tato částka dostatečná?Jako zastupitel neřeknu, že je to málo peněz. pro mě jsou závažné a úctyhodné dvě věci, před kterými stojím v pozoru a to je skutečnost, že k této částce dokážeme nasbírat dalších šest milionů z grantů, darů a z prodeje vstupenek. Víte, kolem kultury se motám od roku 1979 a můžu říct, že v tomto městě je obrovská tradice v podpoře kultury. samozřejmě, že bychom uměli utratit víc, ale o tom to není. podstatné je, že jsme do Jeseníku uměli dovést významná jména, udělat zde celou řadu akcí, na které se vzpomíná, a na které lidi rádi chodí.

Za většinou kulturních akcí konaných v Jeseníku stojí tým lidí z Městských kultur-ních zařízení Jeseník, které řadu let vede Miroslav Hrdlička. MKZ mají pod sebou divadlo, kino a organizačně zaštiťují řadu koncertů, festivaly a další programy, které mají za cíl přinést lidem zábavu a oddych.

Rozhovor: M. Hrdlička

4 5

Občanské sdružení Na jedné lodi působí na Jesenicku několik let. Přesto, mohl byste je v krátkosti představit?Jde o skupinu lidí, kteří mají rádi tento kraj a chtějí pro něj něco dělat. například jsme na Javornicku po třiceti letech obnovili tradici turistického pochodu rychlebská 40. loni jsme zde otevřeli naučnou stezku rychlebské hory dětskýma očima. Úspěch měly publikace přibližující tradice, pohádky a tradiční recepty našeho kraje.

Záběr vašeho sdružení je široký, ale časopis je něco zcela odlišného od toho, na čem jste doposud pracovali. Časopis je sice novinkou, ale myšlenka propagovat tento region a spojovat ho s polským příhraničím, je naším cílem od samého založení našeho sdružení.

Zrod časopisu podpořila Evropská unie. Zkuste čtenářům přiblížit, co by měl obsahovat.Jesenický region i powiat nysa nabízí pestrou paletu kulturních akcí, přesto se o nich mnohdy lidé nedozví. V časopisu yes se dozví, co se kde děje zajímavého, jaké výstavy, koncerty a představení může navštívit. V rozhovorech se dozví o zajímavých osobnostech.

O zrod časopisu Yes se zasloužilo občanské sdružení Na jedné lodi, v jejímž čele stojí Marcel Šos. Proto jsme jej v krátkosti vyzpovídali.

Rozhovor: Marcel Šos

SamarX bandzone.cz/samar

Jesenický kvintet zvící se samarX je v pořadí již třetí inkarnací spolku samar, v jehož řadách se od dob vzniku v roce 2002 vystřídalo mnoho dodnes aktivních jesenických muzikantů. Ze všeho nejdříve ťali samar do zarůstajících luk jesenické tvrdě rockové scény nabroušenou deathmetalovou kosou – a že se jednalo o úspěšný zásah, potvrzují jak vydané nahrávky (podomácku nahraná „Brána smrti“ z roku 2003 a o dva roky mladší regulérní debut „degenerace“), tak obliba, které se v regionálním měřítku samar těšili a která byla manifestována zdařilými koncerty s hojnou návštěvností.

V roce 2006 dochází k výměně na postu zpěváka – Gulashe (dnes soulsick) nahrazuje zkušený matador olda Koubek (ex- re-Volt, mortify, Free Wild off, corridor a další), jehož přítomnost je pro kapelu další výzvou a impulsem k vymanění se z čistě deathmetatalové škatulky. samar s oldou v čele se přiblížili k modernějším stylům se základem v coreových odnožích – technický death vystřídal thrashcore a metalcore, záhrobní growling oldovo specifické frázování. Záhy došlo i na další promo cd velmi slušné úrovně, slibný start však na sklonku léta 2007 vystřídal obdobně rychlý rozpad.

následující tři roky se název samar válel opomenut v nejzaprášenějším a pavučinami opředeném koutu půdy. Členové bývalých sestav založili nové projekty, čímž byly jakékoli pokusy o vzkříšení samar, iniciované ústřední postavou a kytaristou tomášem „tomasem“ Juřenou, předem odsouzeny k záhubě, popřípadě k velmi krátkému trvání. V roce 2010 však tomas rozšiřuje řady začínajícího spolku mladých muzikantů, působících tehdy pod názvem antistreset. Jeho tvůrčí vklad se ukáže býti nakolik silným, že razantně promění hudební tvář kapely. Když se debatuje o změně názvu, přijde na přetřes i stará, osvědčená značka, kterou po drobné úpravě berou samarX za svou.

V hudbě samarX se mísí dva protichůdné přístupy – střemhlavá a nevázaná punková energie se sofistikovaností a promyšleností progresivních metalových odnoží. důležité je, že tyto postupy se v hudbě samarX netřískají a neperou se o místo na výsluní, ale zůstávají oba podřízeny celku. samarX chvíli zběsile pádí dopředu jak rozzuření býci, nahánějící ve španělské pamploně bíle oděné dobrodruhy, a o chvíli později dělají křivolaké odbočky, zpestřují svou cestu melodickými vyhrávkami a složitěji strukturovanými riffy. Výsledek uspokojí jak ty, kteří se chtějí nechat „roztrhat“ metalovým orkánem, tak příznivce bohaté instrumentace. přesvědčit se můžete na některém z koncertů či na zbrusu novém sedmiskladbovém ep „hatšepsut“, které spatřilo světlo světa v únoru 2011.

Priessnitz a jejich TOUR

Představujeme mladé kapely

6 7

Priessnitz www.priessnitz.com

Když se řekne „jesenická kapela“, naprosté většině hudebních fanoušků se vybaví právě jméno priessnitz. ačkoli priessnitz již před mnoha lety překročili hranice formátu regionální kapely a právem je můžeme řadit mezi nejdůležitější jména české alternativní rockové scény zůstává Jesenicko v jejich hudbě a textech stále důležitým a rozpoznatelným inspiračním zdrojem. Jesenicko v podání priessnitz je kraj, jehož duši chrání mlčenlivé hřebeny hor, obklopený temnými lesy skýtajícími jak klid a útěchu, tak vzrušení z tajemství, jenž můžou ukrývat. to, co o Jesenicku říká hudba priessnitz, nenahradí žádná turistická brožura. ačkoli jméno priessnitz se v kronice tuzemské scény objevuje až od přelomu 80 a 90. let, ústřední tandem Jaromír Švejdík (zpěv) a petr Kružík (kytara) spolu hrál již od roku 1980 v punkověji laděných spolcích el40 a chlapi z práce. V roce 1989 mění název na priessnitz a ovlivněni gotickým rockem, jenž poslouchali na vlnách polského rádia 3, se pouští do podstatně odlišnější produkce, než jak tomu bylo v případě předchozích inkarnací. první dvě desky Freiwaldau (1991) a nebel (1992), kde priessnitz umně kombinují post-punkovou energii se temnými vášněmi a rozervaným smutkem gothic rocku, si získaly širokou oblibu mezi mladým porevolučním publikem prahnoucím po svěžím větru moderní hudby. dobového ducha věrně zachycují dnes již kultovní videoklipy z produkce ostravského studia Čt, například na nezapomenutelnou hitovku „sny“.

V průběhu 90. let se kapela od gotického výrazu přesunuje blíže k písničkověji strkuturovanému alternativnímu rocku s bohatšími aranžemi, což předznamenává již deska hexe (1994) a do finální podoby dotahuje seance (1996), která je po lyrické stránce poznamenaná odchodem Jaromíra Švejdíka z poklidného Jeseníku do rušných ulic prahy. příval chvály od fanoušků i kritků pak sklidila deska potichu (1999), na které priessnitz představili starší skladby v působivém semiakustickém podání a s novými, takřka nadčasově znějícími aranžemi. na počátku třetího milénia pak přidala kapela další dva zářezy do diskografie – komorní desku Zero (2001) a úspěšné stereo (2006), nesoucí se ve znamení návratu k alternativnímu rocku ve zcela současném podání.

V letošním roce slaví priessnitz 20 let výročí od vydání debutu, které provází několik významných událostí. Kapela vyráží po dvouapůlleté pauze na turné, nesoucí jméno aloise nebela, ústřední postavy z komiksu Jaromíra Švejdíka a Jaroslava rudiše, jehož filmová adaptace se dočká uvedení do kin na podzim. dvě desetiletí na scéně jsou dlouhá doba – a priessnitz ji přes všechny otřesy, které tak dlouhá existence nevyhnutelně přináší, ustáli se ctí a za přirozeného vývoje, bez zpronevěry svého hudebního cítění, svých kořenů či své dřívější tvorby.

Jiří Janík

Lotranda možná vystřídá Krysař

8

Vápenná – Je neděle deset hodin dopoledne. to je přesně čas, kdy sál omye ve Vápenné obsadí ochotníci divadla moravia, aby pilovali dialogy pohádkového muzikálu lotrando a Zubejda.

V sále to hučí, jako ve včelím úlu. „tak co, jak vypadáme?“ volají herci navlečení do kostýmu velblouda, který musí přes poušť přenést poselstvo i princeznu Zubejdu. pochvala kolegů je těší do chvíle, než si musí na hřbet posadit zkušebního jezdce. „Je to těžký, jako prase. to bude fuška,“ odfrkl si dvouhrbáč.

divadlo moravia je nejmladším souborem na Jesenicku. Zrodilo se před rokem a půl v sauně. „Karel se vrátil z chicaga, kde dělal divadlo a jednou v sauně jsme se bavili, proč by něco takového nemohlo vzniknout i ve Vápenné,“ zavzpomínal třiadvacetiletý marek Kubíček, který nevěřil, že by se v malé obci našlo dost šílenců, kteří budou ochotni jít s kůží na trh.

„Jo, říkali mi – jsi cvok? do toho nikdo nepůjde a podívejte, je tady dvacet stejných bláznů, jako jsem já,“ zasmál se Karel Bednarský. pro ochotníky je divadlo skvělým prostředkem k odreagování. „Je hezké být u zrodu. umíme se bavit, je tady dobrá společnost,“ řekla Věra hannigová. „Každý, kdo poznal hraní a pak potlesk ví, jaký je to dobrý pocit. V práci budu muset vystupovat seriózně, tady jsem za šaška a jsem rád, je třeba udělat ze sebe občas blázna,“ přidal se marek Kubíček. V minulém roce herci nacvičili divotvorný hrnec od Voskovce a Wericha. diváci při jejich představení slzeli smíchy a ochotníci doufají, že stejný úspěch bude mít i lotrando a Zubejda. pak je čeká velký oříšek. „chtěl bych nacvičit Krysaře od landy. V chicagu jsme s ním měli obrovský úspěch a jestli se nám to podaří, bude to bomba,“ zasnil se Bednarský. 9

Soulsick bandzone.cz/soulsick

i sebelépe fungující stroj potřebuje první jiskru, která zažehne cyklus spalování v jeho útrobách. u jesenické metalové mašinérie s názvem soulsick nastal tento okamžik poměrně nedávno – v létě 2009, kdy se v jedné zkušebně nezávazně sešla čtveřice muzikantů, aby si společně zajamovala. Vyzbrojeni zkušenostmi z předchozích angažmá v metalových spolcích (re-Volt, samar, hechitera) a obdařeni chutí vyzkoušet něco nového zjistili, že mezi nimi funguje ona pověstná muzikantská chemie. slovo dalo slovo – a rázem se na jesenické scéně počali rýsovat soulsick.

Kapela se do práce pustila s vervou, ačkoli byli její členové z pracovních důvodů roztroušeni napříč celou moravou, a brzy po zahájení činnosti vyráží natáčet do jesenického studia půda natáčet první třískladbový demosnímek. Závěrem roku 2009 se soulsick poprvé představují před domácím publikem v adolfovické lamě, což přeznamenává koncertně úspěšný rok 2010, na jehož konci zastavilo počítadlo odehraných show u čísla 35. soulsick rychle překročili hranice Jesenicka a získali si poměrně početné houfy příznivců i na Šumpersku, Bruntálsku, opavsku a olomoucku. Vrcholy roku však pro smečku bezpochyby byla festivalová vystoupení – soulsick se mohou pochlubit účastí na FajtFestu ve Velkém meziříčí, meatfly Festu v Kojetíně, ale zejména vystoupením na jednom z největších tuzemských metalových festivalů – masters of rock ve Vizovicích. počátkem roku 2011 sice kapelu na chvíli zbrzdila personální obměna na postu bubeníka, avšak soulsick slibují pouze krátkou pauzu na pořádný nádech, po níž se fanoušci mohou těšit na další atak na pódia, tentokrát již s novým materiálem.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, gró úspěchu soulsick spočívá v energii, dynamice a intenzitě živých vystoupení, čemuž odpovídá i jejich tvorba, která je živému vystupování šitá na míru. směs tradičních metalových stylů jako thrashe a deathu s moderním metalcorem vyniká svou úderností, která přímo vybízí k tomu, aby dali metalisté na koncertech řádně zabrat svému krčnímu svalstvu. přitom se nedá říci, že by metalová řež v podání soulsick byla výrazně přímočará – obsahuje sice lehce zapamatovatelné motivy, ale po instrumentální stránce rozhodně nepokulhává. V anglofonních zemích se pro obdobné kapely vžilo označení groove metal, které, přeložené do lidového jazyka, poukazuje na to, že muzika dané skupiny „má koule“. a to dnes není málo.

SkipJack bandzone.cz/skipjack

také populární nu-metalový žánr má na Jesenicku své zástupce. Čtyřčlenná parta vystupující pod názvem skipJack položila svůj základní kámen v roce 2004, tedy ještě se jménem atomic chicken, jakožto boční projekt muzikantů ze zaběhnutých kapel jako samar či rip. projekt tehdy kvůli vazbám na domovské kapely neměl dlouhého trvání, leč o tři léta a několik rozpadů místních spolků později se členové rozhodli hibernovaný projekt znovu oživit. nový název skipJack byl zvolen dle jistého šifrovacího algoritmu používaného americkým ministerstvem obrany, ale po upozornění, že se zároveň jedná o fúzi jmen dvou seriálových klokanů, bere kapela toto sympatické zvířátko od protinožců alespoň za svého maskota.

na jaře roku 2008 natáčí „klokani“ svou debutovou demonahrávku, která je v létě téhož roku následována sérii koncertů doma i „za kopcem“. Kapele se přes četné pauzy v tvůrčím procesu daří přilákat nové

fanoušky a rozšiřovat průbežně svůj repertoár o nové kousky. V září 2009 si skipJack vybírají koncertní „dovolenou“za účelem natočení nového dema, která se však neplánovaně protáhne kvůli změně na postu baskytaristy. posílení o staronového basáka miru se od jara 2010 opět vrhají do koloběhu koncertů, účastní se kapelové soutěže “skutečná liga” a postupně spřádají plány na regulérní dlouhohrající studiový debut, který by měl spatřit světlo světa na sklonku letošního jara.

ačkoli žánrové zařazení bývá mnohdy ošidné, škatulka nu-metal/crossover skipJack sedne jako želvě krunýř. muzika skipJack je na poměry tvrděrockových žánrů jednoduchá a melodická, ačkoli se v žádném případě nejedná o něco, co by si babičky pouštěly při vaření nedělního oběda. Základem je střídání temp a nálad – líbivý refrén s melodickým zpěvem se může v sekundě zvrhnout v neprostupnou hradbu hutných kytar, plíživé a neurotické vybrnkávání se kdykoli může přehoupnout do explozivního vyvrcholení. sama kapela o sobě zpola žertem říká, že nabízí “dostatek tvrdých riffů pro kluky a nosných melodií pro holky”. poptávka je stále po obojím.

Václav Kovář je člověk, který si jde za svým. i když se nedostal na výtvarnou školu, svého snu se nevzdal, našel si svou vlastní cestu a umění obohatil o zajímavou, i když hodně pracnou techniku, kterou nazývá mikroreliéf. „musí se udělat hustá podkladová vrstva, na ní dám podmalbu, přes ní tmavší olejové barvy a když zasychají, začnu je utírat. tím začne vystupovat cenná struktura podkladu, projeví se jakýkoliv škrábanec,“ prozradil Kovář recept na nezvyklé obrazy, kde nejžádanějším tématem byly dlážděné uličky. právě u nich technika nejvíce vynikne.

malíř má za sebou desítky děl, jak ale bez skrupulí přiznává, je líný. „dělal jsem hlavně věci, u kterých jsem předpokládal, že bude kupec. no co? hlad je prevít. teď jsem už v důchodu, takže maluji pro radost a když mám chuť,“ řekl Kovář.

u malby ale samouk nezůstal. Když jej omrzí plátno a štětce, vezme dláto a pustí se do sochání. Kovářovým nejčastějším tématem jsou v případě kamenu ženské akty.

Kdo se chce pokochat uměním stavitelů, vydá se do Vidnavy, kde už příjezdovou radniční ulici lemují středověké měšťanské domy s pozdně barokním a empírovým průčelím. náměstí nabízí ještě krásnější pohled. „naše město se může presentovat městskou památkovou zónou, kterou z vlastních zdrojů, ale i s pomocí dotací z minister-stva kultury a olomouckého kraje postupně rekon-struujeme. protože krásných objektů, které stojí za pozornost, máme několik, rozhodli jsme se vy-budovat naučnou stezku, aby se turisté dozvěděli více o historii města a budov,“ zdůvodnila starostka Vidnavy eva pavličíková vznik naučné stezky.

dominantou náměstí s unikátní valounovou dlaž-bou je radnice z 18. století, která je prvním zasta-vením naučné stezky po stopách historie. trasa pokračuje k lékárně u černého orla postavené v novorenesančním stylu, kterou zdobí sochy dcer boha lékařství panacea a hygie. Jedinečný ráz dává lékárně její zrenovovaný interiér, který pochází z roku 1910. pokud se turista cítí unaven, přijme pozvání k oddychu u kašny přátelství. po osvěžení se po pár metrech dostane k nárožní-mu domu charity postaveném v pozdně barok-ním stylu. poté stezka směřuje krásně opravenou radniční ulicí, kde jakoby se zastavil čas. odtud míří trasa k zámečku ze šestnáctého století s dochovanými klenbami, kde dnes sídlí Základní umělecká škola Karla ditterse z dittersdorfu. stačí otočit se zády k zámečku a návštěvníkům se otev ře pohled na kostel svaté Kateřiny ze 13. století. sakrální památka má za sebou pohnutou historii, o níž se návštěvníci dozví z informační tabulky. K návštěvě zve i muzeum s expozicí osidlování Vidnavska, či gymnaziální kostel svatého Františka z assissi s unikátním oltářem z dílny sochaře Josefa obetha. málokdo totiž ví, že Vidnava byla v minulosti centrem vzdělanosti, kromě gymnázia se zde na vysoké škole na bohosloveckém semináři připravovali na své budoucí poslání i kněží.

Vidnava – „Mým koníčkem je aktivní zahálka. Občas to ale na mě přijde a potom maluji,“ říká Václav Kovář, o jehož obrazy mají zájem galerie. Šedesátiletý důchodce z Vidnavy totiž přišel s vlastní metodu, která z jeho obrazů činí originální díla.

„Nejraději ležím,“ přiznává autor originálních obrazů

Vidnava zve k toulkám za historií

10 11

Výtvarnice zdědila cit pro umění po svém dě-dečkovi a tatínkovi, který byl jejím velkým učite-lem. „tatínek mě podporoval, ukázal mi základy malby, perspektivu, stínování a radil, jak dál,“ zavzpomínala Jarmila chovancová na dětství.

Jarmila chovancová se vydala ve šlépějích svého otce v umělecké i profesní sféře. od učitelství ale krátce po svatbě a přestěhování do Jeseníku sběhla. Založila si vlastní firmu pompom, ve která se věnuje grafice, reklamě, propagaci.

dlouhá léta se Jarmila chovancová zaměřova-la na grafiku suchou jehlou, kresbu a akvarel.

V poslední době se její srdeční záležitostí staly krasohledy a šperky. „strašně jsem se zamilovala

do šperků z Fima, což je polymerová hmota, která dává úžasný prostor fantazii,“ usmála se výtvarnice, která v sobě učitelské sklony nezapře. stala se totiž lektorkou výroby šperků z Fima.

Krasohledy jsou zcela jinou kategorií, ale pro Jarmilu chovancovou stejně fascinující. „Je to ře-meslná práce. Krasohledy tvořím ze sklíček, která najdu i na ulici. není mi líto sehnout se pro stře-py. ty mi vypráví své příběhy, které nejsou pěkné, protože jde o rozbité věci, ale vznikne z nich krásný a originální dárek,“ usmála se umělkyně.

Jarmila chovancová se narodila 14. 3. 1960 ve Znojmě. své dětství prožila v Žeroticích v rodině učitele a prodavačky, kam se stále ráda vrací.

Jarmila Chovancová je zamilovaná do šperkůPodnikatelka, grafička, malířka, šperkařka, ale také máma dvou skvělých dcer a pohodářka, které z tváře jen málokdy mizí úsměv a pro každého má vlídné slovo. Členka Jesenické výtvarné skupiny Jarmila Chovancová žije a pracuje v Jeseníku, který se ji stal druhým domovem.

V tomto čísle si představíme africkou taneční sestavu magalenha s typickými rituálními prvky. mezi základní krokové variace patří například prvek „nese dary“ a „seKÁní“. oba prvky vyžadují zapojení celého těla, precizní provedení a dotažení pohybů.

NESE DARY:

SEKÁNÍ:

Video k této sestavě si můžete prohlédnout na stránce: www.facebook.com/afrolatinohudba: sergio mendes - magalenha

AFRO-LATINSKÉ TANCEJsou kombinací afrického a latinského tance s prvky aerobního cvičení.

pro své lekce ji tvořím vlastní choreografie a snažím se tak přiblížit tanečnicím krásu a kouzlo tance. navíc si na své přijdou i náročnější tanečnice, které se rády zpotí, spálí nějaké kalorie a proženou svým tělem dávku endorfinů. rytmická hudba, nenáročné krokové variace a dobrá atmosféra Vás uchvátí a protancujete se hodinou jakoby nic.

na lekcích afrolatiny jsou vítáni všichni, každý si může tempo přizpůsobit svým možnostem a potřebám. po pár hodinách se každý začátečník stává pokročilým a pravidelnost přináší skvělé výsledky. Každý z nás má svůj unikátní taneční styl a na hodinách afrolatiny jde hlavně o skvělou zábavu s cílem udělat něco prospěšného pro své tělo, duši a svou kondici.

Lekce Afro-latinských tanců probíhají v Jeseníku v tělocvičně na ZŠ Nábřežní, v úterý 18–19 hod. a ve čtvrtek 19–20 hod.

AFRICKÝ TANECafrický tanec je kolébka všech tanců, vychází z přirozených pohybů těla. Kroky a pohyby jsou inspirovány každodenní lidskou prací, činnostmi běžného života, pozorováním světa kolem. původně byly tance určeny ke konkrétním rituálům a obdobím. rytmus a pohyb vždy byl pro naše tělo přirozený.

LATINSKO-AMERICKÉ TANCElatinskoamerické tance se v evropě tančí převážně v párově podobě, ale v poslední době se začíná prosazovat i sólová podoba těchto tanců. při sólovém tanci je kladen důraz na technické provedení prvků, které vám zaručí pevnou stabilitu na parketu, pohyby paží, výraz, charakter jednotlivých tanců a hlavně na prožití každého pohybu. cílem lektorů tance je předat vám lásku k tanci, která je v srdci každého z nich.

Více informací najdete na: www.facebook.com/afrolatino a na: www.kondice.snadno.eu

Afro-latinské tance

Jmenuji se Gabriela Neuwithová, je mi 33 let, vystudova-la jsem rehabilitaci se zaměřením na ergoterapii. Pracuji jako fyzioterapeut a psychoterapeut.Tanec mě provází celý život a již od dětství mi velice imponoval. Vyzkoušela jsem různé druhy a styly. Před 8 lety jsem začala vyučovat orientální tance, které mě uchvátily svou mystičností, ladností a tvárností. Protože jsem člověk plný kontrastů, velice mě přitahovala i africká živočišná, rituální hudba a s ní spojené taneční variace, které lze velice dobře kombinovat s prvky latinskoamerické hudby a tance. V minulém roce jsem měla šanci zúčastnit se několika kurzů afrolatiny a hned na první hodině jsem si ji zamilovala.

12 13

Míšo, není běžné, aby tak mladý člověk měl vlastní výstavu. Jak k tomu došlo?své fotky nahrávám na svůj blog www.fotomichell.estranky.cz a na facebook, kde mě našel marcel Šos. pro výstavu jsme vybrali kolem třiceti snímků, které jsme roz-dělili do čtyř okruhů. prvním je příroda, tu fotím nejraději, potom emotivně laděné snímky, makro a kluci na kolech.

Fotíš od svých patnácti let. Jak ses k tomuto koníčku dostala?přítel od mámy si před pěti lety koupil foťák z ameriky, ale ten ležel tři roky ve skříni, než jsem si jej vzala a zkusila s ním dělat. Fotila jsem makro, přírodu a kamarády, ale chtěla jsem fotit zvířata a na ty kompakt nestačí. tak jsem si z brigád poří-dila zrcadlovku.

Jiné dívky by pravděpodobně investovaly peníze do oblečení a kosmetiky. Zřejmě to s focením

myslíš vážně. V současné době studuješ jesenické gymnázium. Už jsi přemýšlela, kam po maturitě?Focení mě baví hodně. skvěle si u toho čistím hlavu. Když mám nějaký problém, vyjdu ven a fotím. Focení se chci věnovat profesionálně, takže když udělám maturu, podám si přihlášku na univerzitu tvůrčí fotografie v opavě a doufám, že mě vezmou, protože jinak mě nenapadá, co bych jiného chtěla dělat.

Studium gymnázia je náročné, domů přijíždíš až v podvečer. Máš ještě vůbec čas na něco jiného, kromě focení? o víkendu ano. přes den jsem na ranči v ondřejovicích, kde se starám o šest koní, projíždím se a fotím a večer jsem většinou na diskotéce. Já se hodně bavím.

Je jí teprve sedmnáct a už má za sebou první výstavu. Michaela Klohnová ze Zlatých Hor nechala nahlédnout do svého nitra návštěv-níky obchodního domu Alkron v Jeseníku, kde se její výstava fotografií pod názvem Mou duší konala. Nadějnou fotografku objevil a expozici připravil Marcel Šos ze sdružení Na jedné lodi.

Michaela nechala nahlédnout do své duše

14 15

Kalendář akcí KvětenJesenicko NyskoDatum/čas Obec Místo konání Akce Pořádá Poznámky1. 5. 2011 Česká Ves V kostele a okolí Pouť k sv. Josefovi Farnost ČV

1. 5. 2011 Javorník Borůvková hora Výšlap na Borůvkovou horu1. 5. 201110.00

Vidnava Areál TJ Vidnava Hasičská soutěž „O pohár starostky města“

SDH Vidnava

7. 5. 2011 Česká Ves V prostorách Veterán muzea

Českoveský okruh pořádá Veteran muzeum

7. 5. 2011 Jeseník Smetanovy sady – Letní divadlo

Májkování Motoklub Jeseník o. s. a Středisko rozvoje kultury o. s. Ve spolupráci s MKZ Jeseník a SVČ Duha

7. 5. 2011 Lipová – lázně

Horní Lipová Zahájení lázeňské sezóny V dobových kostýmech, s první očistnou koupelí v hor-ském potoce

7. 5. 2011 Zlaté Hory Ondřejovice Putování za krásami Zlatohorska

KČT

7. 5. 2011 Zlaté Hory Zlaté Hory Základní kolo soutěže v požárním sportu

SDH Zlaté Hory

7. 5. 201116.00

Bělá pod Pradědem

Jeskyně na Špičá-ku, Písečná

Koncert ženského pěveckého sboru v Jeskyních na Špičáku

ŽPS a správa jeskyně

8. 5. 2011 Zlaté Hory Poutní místo Panny Marie Pomocné

Diecézní pouť rodin Poutní místo Panny Marie Pomocné

P. M. Pomocná

12. 5. 201116.00

Vidnava Společenský sál na radnici

Oslava Dne matek Město Vidnava

14. 5. 2011 Česká Ves Ranč U Orla Turnaj v Paintballu v rámci Music minifest Smrťák

14. 5. 2011 Česká Ves Česká Ves Oslava 120. výročí založení SDH v obci Česká Ves

SDH Přehlídka po-žární techniky a večerní zábava v sále Zl. Chlum

14. 5. 2011 Česká Ves Ranč U Orla Music minifest Smrťák Středisko rozvoje kultury, o.s.

14. 5. 2011 Česká Ves Klubovna ZŠ Šachový turnaj pro dospělé SK Řetězárna17.–19. 6. 2011 Javorník Javorník DNY JAVORNICKA Město Javorník21. 5. 2011 Zlaté Hory Rejvíz Odemykání mechového jezírka

na RejvízuZahájení turis-tické sezóny

25.–29. 5. 2011 Jeseník Hotel Dlouhé Stráně, Kouty nad Desnou

Rallye Rejvíz 2011 Sportovní klub RALLYE REJVÍZ

27.–29. 5. 2011 Jeseník Nysa (PL) DNY NYSY 2011 Město Nysa28. 5. 2011 Černá Voda Černá Voda Dětský den + kácení máje

SDHObec Černá Voda

28. 5. 2011 Skorošice Skorošice Kácení máje ve Skorošicích Obec Skorošice28. 5. 2011 Zlaté Hory Kostel sv. Kříže Májový koncert Město Zlaté Hory28. 5. 2011 Uhelná Nový Fořt Kácení máje Nový Fořt PUMR28. 5. 2011 Česká Ves V prostorách

Veterán muzeaKácení máje a dětský den Obec Česká Ves

28. 5. 2011 Černá Voda Černá Voda Dětský den a kácení máje SDH Obec Černá Voda

Datum/čas Obec Místo konání Akce Pořádá28. 5. 2011 Česká Ves V prostorách Veterán

muzeaKácení máje a dětský den Obec Česká Ves

28. 5. 2011 Černá Voda Černá Voda Dětský den a kácení máje SDH Obec Černá Voda1. 5. 201119.00

Nysa Bastion svaté Jadwigi, Nysa

Santo Subito – koncert gospel Koncert z okazji beatyfikacji Jana Pawła II

2. 5. 20118.00

Nysa MiG Veřejná knihovna Rok 2011 rokem památky slezských povstalců

3. 5. 20119.30

Nysa Nysa Svátek Ústavy 3. května

5. 5. 201117.00

Nysa Bastion svaté Jadwigi, Nysa

Setkání s nyskými památkami

9. 5. 201117.00

Nysa MiG Veřejná knihovna Týden knihoven – dle samostatného programu

10. 5. 201118.00

Nysa MiG Veřejná knihovna Andělé – okřídlení strážci. Vernisáž výstavy obrazů Doroty Zoltowské

10. 5. 20119.00

Nysa Dům kultury v Nyse Małé Proscenium – přehlídka předškolních divadélek

12. 5. 201118.00

Nysa Dům kultury v Nyse Andropauza – divadelní představení

14. 5. 201118.00

Nysa Muzeum V Nyse Nyská noc pokladů „S módou napříč staletími“

16. 5. 201117.00

Nysa MiG Veřejná knihovna Knižní diskuzní klub

19. 5. 201110.00

Nysa MiG Veřejná knihovna Den dobrých skutků

19. 5. 201117.00

Nysa Bastion svaté Jadwigi, Nysa

Čtvrteční setkání s niskými památkami – Bastion sv. Jadwigi, Fort Prusko a Fort II

20. 5. 201118.30

Nysa Dům kultury v Nyse Jubilejní koncert k 50. výročí – v podání studentů a pedagogů ZUŠ v Nyse

20. 5. 201115.30

Nysa MiG Veřejná knihovna Předčítání pohádek

20. 5. 201117.00

Nysa Bastion svaté Jadwigi, Nysa

Malopolsko v katyňských dokumentech, Dr. Jan Röbel

21. 5. 201117.00

Nysa Bastion svaté Jadwigi, Nysa

Vnitřní krajiny – vernisáž výstavy Katarzyny Romanowské

22. 5. 201117.00

Nysa Dům kultury v Nyse Den Matky – koncert v podání souborů Domu Kultury v Nyse

24. 5. 201116.00

Nysa Dům kultury v Nyse Kvalifikace pěvecké soutěže při příležitosti Dne dětí

27. 5. 20118.00

Nysa MiG Veřejná knihovna Výstava Nysa v objektivu

27–29. 5. 2011 Nysa Městský stadion Dny Nysy 2011 – dle samostatného programu

28. 5. 201117.00

Nysa Muzeum V Nyse Salon 2011 – vernisáž umělců sdružených v Nyské umělecké skupině

28. 5. 201112.00

Nysa Bastion svaté Jadwigi, Nysa

Vernisáž fotografické výstavy

jsou velmi přehledné, pečlivě roztříděné podstránky: kalendárium, zájmové aktivity, kino, pracoviště přilehlých venkovských obcí. skvělým nápadem je dynamický, stále aktuální kalendář akcí. uznání si také zaslouží intuitivní obsluha. procházení internetových stránek paczkowa je opravdovým potěšením. chtělo by se zakřičet – touto stranou se ubírejte, stránky kultury!

nysa zaskakuje multimediálností. téměř každá strana či článek je obohacen o fotografie nebo video. stránky jsou průběžně aktualizovány, nové informace se objevují velmi rychle. obsah je segregován, i když návštěvník stránek je nemůže procházet tak intuitivně, jako v případě stránek paczkowa. stránky głuchołaského centra Kultury jsou také bohaté, možná až příliš. Bohužel převažuje chaos. archivní informace jsou pomíchané s aktualitami, velmi nepřehledné uspořádání. uprostřed takové přemíry informací je velmi těžké najít něco, co nás zajímá. chybí také fotografie nebo video, převažuje text.

Závěrem lze říct, že v neoficiálním hodnocení stránek center kultury se nejlépe umístily stránky paczkowa, na dalších místech poté nysa, Głuchołazy, a dále Korfantów. Červená karta je udělena domu Kultury v otmuchowě. stránka www.otm-mgdk.prv.pl by měla co nejrychleji z internetu zmizet, protože je příkladem, jak místní kulturu rozhodně nepropagovat.

V dalším čísle se zaměříme na internetové stránky kulturních center z české strany pohraničí. Piotr Osiadły

co nenajdete v googlu, to neexistuje! Význam tohoto rčení dobře pochopili podnikatelé, média, politici i obyčejné obyvatelé. V našem pohraničí v každé obci existuje a funguje, někdy lépe, někdy hůře, nějaké centrum kultury. občas se nazývá dům kultury, někdy centrum kultury, a obvykle je k němu připojen také sport a rekreace. na internetu existuje síť stránek, které tyto kulturní pracoviště provozují. při prohlížení těchto stránek není možné odolat dojmu, že je síť děravá. pouze pracoviště v nyse, Głuchołazech, paczkowě a otmuchowě mají vlastní internetové stránky.

provozování vlastních internetových stránek ovšem nezaručí jejich odpovídající kvalitu. nechvalným příkladem je otmuchowské centrum kultury. provozují sice své stránky, ale čas se na nich zastavil v roce 2006. už samotný vzhled stránek z otmuchowa (www.otm-mgdk.prv.pl) připomíná studentské výtvory počátkem 90. let. možná by zaměstnanci domu Kultury v otmuchowě udělali lépe, kdyby se řídili příkladem menších obcí Kamiennika nebo pakosławic, které radši nepíší na internet nic, než aby vytvářely takové nesmysly.

místní obecní centrum kultury v Korfantowě se nepokusilo o vlastní internetovou stránku vůbec. přesto na stránkách obecního úřadu prezentuje velmi zajímavé a důležité kulturní informace. nechybí kalendář akcí, ohlášení a zprávy z akcí, které se již uskutečnily a navíc jsou doplněny velkým množstvím fotografií. Většina kulturních pracovišť se rozhodla podobně jako Korfantow. skoroszyce, Kamiennik, Łambinowice mají své podstránky na oficiálních stránkách obecních úřadů. množství tady umísťovaných zpráv je však ubohé. V Kamienniku, jak je možné vyčíst z jejich stránek, trvá výstavba stránek kultury a sportu již od roku 2006. možná je nutné

zaapelovat na starostu Kamiennika, aby zakoupil pro centrum kultury nějaký novější počítač, protože vypisování informací 5 let, to už je opravdu rekord. skoroszyce, Łambinowice jsou takovým typickým středem mezi internetovými stránkami center kultury. několik plakátů, seznam akcí na příští rok, sem tam nějaká zpráva.

pracoviště z Głuchołaz, paczkowa a nysy se na síti reprezentují vlastními internetovými stránkami. Zvláštní pochvalu si zaslouží paczkow. sousední, a to ani bohatší či větší otmuchów, by se měl od paczkowského mdK učit. stránky

Pokud napíšeme do googlu dům kultury a název našeho města, dozvíme se něco konkrétního? Přečtěte si zprávu o stránkách kulturního pohraničí Nysy a Jeseníku.

V děravé síti kultury

16

Głuchołazy www.ck.glucholazy.pl

Korfantów www.korfantow.pl (v části „aktualności

kulturalne” = kulturní aktuality)

Łambinowice www.lambinowice.pl (v části „ośrodek

kultury” = centrum kultury)

Nysa www.ndk.nysa.pl

Otmuchów www.otm-mgdk.prv.pl

Paczków www.paczkow.eu

Skoroszyce www.skoroszyce.pl (v části „ośrodek kultury”

= centrum kultury)

Paczków – estetické, přehledné, toho se držet!

Otmuchów – aktuality z roku 2006 nepatří

k nejčerstvějším

Korfantów – typický střed, statistické, podstránka

kulturního pracoviště

17

mít hodně prostoru hip hop. tak už to bývá, že slavnosti města jsou místem, kde se v minulých letech osvědčené formy zábavy potkávají s novinkami navrhovanými mládeží. mládeží, která za pár let bude organizovat další dny nysy, určitě s jinými hvězdami, ale určitě také se stálými prvky, které jsou součástí slavnosti již mnoho let. protože může si vůbec někdo představit dny nysy bez šílenství pod scénou, nebo tance do posledního dechu pod party stanem?

Piotr Osiadły

18

další rok a další svátek města. nyský podnik je největší akcí tohoto typu v regionu. není se čemu divit, nysa je vedle opole a Kędzierzyna Koźla největším městem kraje. Za úvahu stojí fakt, že ani centrum kraje ani Kędzierzyn s velkými a majetnými firmami (potenciálními sponzory) nedokáže zorganizovat tak bohaté oslavy svátků svých měst. Zatímco v nyse se to daří, a to i bez velkých sponzorů, za to se zaujetím a odhodláním malé skupiny nadšenců. obyvatelé nysy i okolních obcí se již tradičně zajímají o to, jaké budou další dny nysy.

Kdo bude hvězdou, jaké skupiny, s kým přijdeš, jak přijdeš, budeš tam v pátek, sobotu nebo v neděli? – takové otázky lze slyšet během květnových dní v ulicích nejen nysy, ale také Głuchołaz, paczkowa, otmuchowa, niemodlina, Korfantowa, Kamiennika a různých obcí a vesnic regionu. Žádné jiný svátek města na jihu polska nemá tak bohatý program (s programem se můžete seznámit dále). nicméně kultura to není sport a nemá smysl zaobírat se množstvím návštěvníků nebo velikostí rozpočtu. oslavy malých center jsou obvykle více založeny na tvořivosti místních skupin, zatímco nysa to je příležitost, jak se setkat s většími hvězdami známými z televize nebo prvních stran časopisů. není mnoho slavností, které by se takovým způsobem vryly do povědomí obyvatel našeho regionu. možná pouze otmuchowské lato Kwiatów (léto květů) je slavností, která by mohla dnům nysy konkurovat, a která má stálé místo v povědomí obyvatel pamatujících si datum slavnosti, kdo

tam minulý rok hrál, jestli bylo dobré počasí atd. a jaké budou letošní dny nysy? určitě bude nával před pokladnami, zejména před vystoupením hvězd typu Kultu nebo Big cyc. Zajisté také prodejní stánky, děti tahající rodiče k balónkům, cukrové vatě, vařené kukuřici, na colu atd. atd. rozhodně šílející, bavící se, barevná a hlasitá mládež, která se často poprvé dostala mimo pozorný dohled svých rodičů. určitě statečné páry dospělých, kteří se navzájem hecují na jízdu na horské dráze, protože už zapomněli, jaká to byla kdysi zábava. Je těžké si toto všechno představit? ne, to vše jsou svéráznosti místní slavnosti. slavnosti, která se stává rok od roku bohatší o nové nápady organizátorů, nové atrakce, další hvězdy, nebo nový hudební proud. V letošním roce, jako nikdy před tím bude

A Zase Dobrá Zábava! Kdo bude hvězdou, které skupiny, s kým přijdeš, jak přijdeš, budeš tam v pátek, v sobotu nebo v neděli? Takové otázky lze slyšet během květnových dní v Nyse a nejen tam.

A Zase Dny Nysy Hovoříme s Janinou Janik, ředitelkou Nyského Domu Kultury.

dny nysy mají v našem městě dlouholetou tradici. to ale neznamená, že se tradice nemůže měnit. Život nikdy nestojí na jednom místě, mění se chutě i preference, a také potřeby účastníků této slavnosti, tzn. hlavně obyvatel města. proto musí dny nysy vypadat každý rok jinak – a bude tomu tak i v roce 2011.

především plánujeme na každý den pro hosty besední koncerty na boční scéně. Během dnů města si lidé chtějí odpočinout, strávit spolu nějaký čas, pobavit se. proto jsme pozvali kapely lidové, cikánské, a samozřejmě folkové. taková zábava je především pro starší ročníky, ale i pro celé rodiny. taková jména jako dżani nebo kapela „ta joj” jsou již v nyse známé, jinými slovy dobrá zábava je zaručena.

celkem zásadním problémem pro obyvatele jsou výdaje spojené s návštěvou na dnech nysy. proto také zavádíme program „6+6”. co to znamená? Jmenovitě, místo obvyklé vstupenky za 6 zlotých je možné si zakoupit lístek za 12 zlotých. takový lístek opravňuje ke vstupu na slavnost a obsahuje 2 kupóny – na nápoj a jídlo podle výběru. mohou to být gofry, zmrzlina, klobása, atd. Kupón lze směnit ve speciálně označených stáncích. tzn., že za pouhých 12 zlotých získáte nápoj, jídlo a, co je nejdůležitější, účast na fantastických koncertech.

a co pro mládež? co jiného než, v souladu s duchem doby, diskotéka až do rána s dýdžeji „z nejvyšších příček”, mimo jiné přijede do nysy speciálně na svátek našeho města po celém světě slavný randy Katana. Klub velikosti stadionu – takové divy se dějí jedině v nyse.co tady chybí? Jedině dobré počasí, a zbytek už bude ok. dobrá nálada zaručena, takže přijďte!

19

V rámci pátečních setkání s lidmi z umělecké branže

proběhla večer v galerii ndK, v nyském pevnosti

sv. hedviky schůzka, přednáška a vernisáž výstavy

pánů edwarda a mieszka sytego. početné publikum

mělo možnost vyslechnout přednášku a seznámit se

s nejnovějšími pracemi umělců spojených s nysou

a opolským vojvodstvím.

setkání s edwardem sytym, jak naznačil sám autor,

bylo vyprávěním na téma procesu zrodu „umělce”.

pan edward povídal o své nezvykle barvité historii,

od dětství na venkově, přes kontakt se strýcem malířem,

až po barevný svět krakovské asp. příběh plný anekdot,

vzpomínek na vyhrané školní soutěže a jim podobné malé,

ale inspirující události. pro početné posluchače v pevnosti

sv. hedviky to bylo neobvykle barvité přenesení se do časů

mládí edwarda sytego. po těchto výletech do Zamościa,

Krakova a okolí, přešel autor k diapozitivům a představení

procesu zrodu obrazu. Vyprávění bylo i v této části plné

zaujetí, fascinace a živého malířství. dal nahlédnout

do kuchyně, zázemí i dílny malíře. toto setkání bylo

pastvou pro milovníky výtvarného umění, možná bylo i cítit

vůni olejových barev.

pan mieszko syty před zahájení vernisáže představil

několika slovy sebe a svou tvorbu. požádal návštěvníky,

aby se seznámili s jeho obrazy, prezentovanými v sériích

odwrócone portréty (odvrácené portréty) nebo Ważne

(Vážné). přiblížil nyským milovníkům umění svou inspiraci

a zdroje nápadů.

po teoretické části byla příležitost k seznámení se

s nejnovějšími pracemi výstavy, na které byly představeny

aktuální verze obrazů umělce známého neustálým

upravováním a pozměňováním svých děl.

pan edward syty poskytl rozhovor čtenářům portálu

ndk.nysa.pl

Piotr Osiadły

O sobě povídají Edward a Mieszko Syty.

Jak vzniká umělec?

20

Jaký význam má pro vás Nysa?„Nysa je mým druhým domovem, i když ten první vlastně

nemám, protože ve skutečnosti ještě nemám potřebu

nějaký vlastnit. Jsem tady, přijel jsem po studiích, dostal

jsem první stálou práci, poznal jsem přátele, tady začal

takový ten můj dospělý život. Potom Opole, Wrocław

mezitím jsem se sem tam někde přesunul, ale potom zase

návrat do Nysy, to je místo, do kterého se rád vracím.“

Jste také pedagogem, učíte mládež, lze vůbec naučit lidi umění?„Můžete pomáhat v poznávání, v určité výchově,

v hledání sebe sama, jak už jsem tady vzpomínal. Ale

jsou určité etapy, jisté momenty v umění, které lze

naučit. Mám tím na mysli například teorii kresby, nauka

o pohledu na objekt kresby, základy kompozice. Naopak

je těžké naučit talentu, či jakémusi umění, každý musí

v sobě hledat sebe sama.“

A jak se mění mládež?„Mládež je stále skvělá, pořád stejná. Lidé si stěžují, že je

mládež zkažená, že to a tamto, že studenti jsou jiní, že mají

jinou úroveň, že jsou jiní. Každá doba má svou mládež, ale

mládež je pořád stejná, vždy otevřená, fantastická.“

Během přednášky jste představil 4 etapy rozvoje podle Čínské filozofie, od učně po mistra, který už nic nemusí. Na jaký stupeň byste umístil sám sebe?„Myslím, že ještě ne na stupeň mistra (smích), necítím se

ještě tak starý. Doufám, že toho mám ještě hodně před

sebou a že jsem na tom správném místě.“

Je možná nezávislost v umění obecně?„To záleží na tom, o jaké volnosti hovoříme, protože se

můžeme bavit o té volnosti vnitřní a vnějším životě někde

tam, s určitou mírou závislosti. Snažím se být nezávislý

uvnitř i v té vnější závislosti. Tak bych to nazval, ale

podobnou otázku si můžeme položit, když jste mluvil

o Nyse, je Nysa velké město, nebo provinční, uzavírá nás,

to vše může mít na volnost vliv. Jak někdo moudře řekl

– Jestli má někdo venkov v sobě, tak to nezmění – může

bydlet ve velkém městě, ale mít v sobě venkov a naopak

může bydlet na venkově a být volný a cítit se svobodným.“

Mluvil jste o inspiraci v mládí, dětství, co vás obecně inspiruje, objevuje se něco nového?„Zjišťuji, že jsou to stále jakési návraty do minulosti, které

tam uvnitř někde byly a které se nepodařilo ztvárnit.

Teď, když jsem se trochu usadil, naučil tvorbě, nebo se

obeznámil s profesí, nebo jsem prostě porozuměl tomu,

že je to všechno vlastně jednoduché. Pochopil jsem, že

čím jednodušší, tím lepší, nekombinuji, nevymýšlím.“

1. ledna – obyvatelé nysy si prohlédli „Krajinu dinosaurů”

marka przygody. Během výstavy se pevnosti sv. hedviky

zmocnili tyranosauři, pterodaktilové, centrosauři,

diplodokové a triceratopři, tzn. zkameněliny, fotografie,

vizualizace a dokonce velkolepý trojrozměrný model.

Jedním slovem atrakce pro milovníky paleontologie, jak pro

ty starší pamatující si premiéru „Jurského parku”, tak i pro

ty mladší znající prehistorické draky spíše z pohádky „harry

a kyblík plný překvapení”.

7. ledna – „Výstava kancelářských strojů”: sál ndK obsazuje

Jan Kałuża a jeho 100 kancelářských strojů. Zázraky

techniky před érou laptopů přitáhly v průběhu 2 dnů téměř

500 osob zajímajících se o technickou revoluci, z nichž

někteří, ti nejodvážnější, změřili své síly s … počítadly.

9. ledna – XiX. Finále WoŚp hraje v nyse: zadarmo,

od srdce, bez ohledu na mrazivé počasí. náš orchestr

hrál bez maleńczuka, za to s rozezpívanou partou

nezávodícího romana Gila, umělců z lewina Brzeskiego,

nysy i Wrocławi. Během pouliční sbírky vybrali dobrovolníci

téměř 30 000 zlotých. o hojnost našich peněžních

příspěvků usilovali výměnou za aspoň jeden úsměv

nejmladších chráněnců Jurka owsiaka.

15. ledna – „orchestr harmonik”: šílenství několika desítek

harmonik z Bojnic zvedalo publikum ze sedadel! sál ndK

praskal ve švech, zábava se stupňovala s tónem každé

další skladby. prostřednictvím muzikantů hostili na nyské

scéně roussos, Beatles, aBBa, filmová a lidová hudba.

a aby toho nebylo málo, doprovázeli harmonikáře pěkná

violoncellistka, flétnistky, zpěvačka a klávesista.

21. ledna – „Xiii. Festival Koled a pastorálek”: na 51 hlasů

– nepočítajíc rozezpívané publikum: mezi účinkujícími byli

jak sólisté, tak i skupiny, starší i ti o něco nebo i dost mladší,

školy a farní sbory. prostě všichni, kteří si chtěli zazpívat

v duchu vánoční atmosféry. V nyse může koledovat každý!

… večerní chvíle – hudební divadlo Fantazja (Fantazie)

pod vedením choreografky Krystyny Wroniewicz

předvedl autorskou verzi „louskáčka”. divadelně-hudební

hra o statečném olověném vojáčkovi byla výsledkem

několikaletého úsilí a mnoha měsíců těžké mravenčí práce

40členné skupiny herců. hudební doprovod zkomponoval

dariusz orłowski, a o ovace vestoje se postaralo uchvácené

publikum.

22. ledna – V pevnosti sv. hedviky prezentoval svoje práce

rafał okrzymowski. Fotografie pod společným názvem

„Úhel pohledu” jsou pouhým fragmentem sbírky věnované

nyse a okolí. Fotografie tvoří subjektivní obraz krajiny

vzniklý během umělcových procházek. pole, lesy i městečka

fotograf ukázal v těch nejkrásnějších barvách vyplývajících

z jeho lásky k přírodě.

28. ledna – naši opět vítězí! Jolanta sajek-stadnik,

choreografka skupiny ndK stokrotki, již podruhé

vybojovala první místo na „Vi. mistrovství polských

osvětových pracovníků ve společenském tanci”! Vítězství si

vytančila s partnerem sylwestrem Gieńcem.

29. a 30. ledna – „naši nejlepší, den první” – tanec

v podání velkých talentem a nevelkých vzrůstem umělců ze

stokrotek a adagio. Volná místa chyběla už před začátkem

představení! „naši nejlepší, den druhý” proběhl při tónech

hudby mnoha různých žánrů. představili se sólisté divadla

Fantazja, muzikanti stylu hip hop, dýdžejové a muoda foka,

naší multimediální novátoři.

… toho samého dne – nysa v šesté řadě „hudební bitvy”

živě z koncertního sálu rádia Wrocław! V souboji se utkali

lady perfect, altracino Band, leniwiec a the natural

z nysy, a dále hostovali snake charmer a trzynasta w

samo południe. tóny punkrocku, rocku i rock’n’rollu

zaručovaly nejvyšší stupeň zábavy.

3. února – „národní hudební portrét” Čechů i poláků

v klasickém vydání: úvodem projektu spolufinancovaného

z prostředků eFrr si posluchači vyslechli skladby Witolda

lutosławskiego, patrona státní hudební Školy v nyse, jež

tímto večer zahájila oslavy svého 50letého výročí.

S kalendářem v rukou o Nyském Domu Kultury’ 2011

21

5. února – „operetní slavnost” s hvězdami – Janem

Kiepurou, adolfem dymszou, hankou ordonównou,

lloydem Webberem a andrea Bocellim, jinými slovy

přehlídka operetních hitů minulého století v hlavní roli.

publikum okouzlil soprán moniky Gruszczyńske a také

tanečníci anna staszewska a piotr Zgondek.

… o několik set kilometrů dále – harmonie v chaosu

dobyla Kutno: b-boys z nysy a také skupina breakdance –

b-girl, cytryna se taneční krokem dostali do celopolského

semifinále! a to je teprve začátek jejich možností.

10. února – „casting na malou miss a malého mistra” nižší

věkové kategorie: nejhezčí účastníci ve věku od 6 do 9 let

trénovali pod laskavým okem laury Kropińské, která děti

uvedla do světa scénické choreografie pro velké květnové

finále.

11. února – o menopauze vesele: kabaret „Klimakterium”

na scéně ndK! režisérka představení elżbieta Jodłowska

mistrovsky a s humorem pohlédla ironickým okem

na ženský přechod. trefné a řízné poznámky a životní

postřehy v žertovném tónu pobavily publikum takovým

způsobem, že téměř leželo smíchy.

… pár minut po 17 – edward syty v pevnosti sv. hedviky

o tom, „Jak vzniká obraz”,

od skic až po hotové dílo: vernisáž se stala záminkou

k debatě o práci umělce i… setkáním z mieszkiem sytym

a jeho indiskrétními „odvrácenými portréty”, svým

způsobem fotografickými zpověďmi.

13. února – pastva pro sluch v provedení czech trio:

posluchače si podmanili dana Vlachová, miroslav petraš

a milan langer. Jemné, přesto bravurní vystoupení

Čechů beze zbytku nyské publikum uchvátilo. Byly

slyšet nejkrásnější skladby vynikajících osobností pražské

Konzervatoře: Josefa suka, pavla trojana i antonína

dvořáka.

19. února – harmonie v chaosu, adagio, addictive z ndK

a tanečníci z Jeseníku na společném workshopu: různorodé

techniky, jako breakdance, moderní jazz, dance hall i new

style předvedli ti nejlepší: Wiktor misiarz, marianna Kostina,

Katarzyna chwalenia. další taneční setkání již v létě!

… a od rána – zimní prázdniny s ndK byly zahájeny

v pevnosti sv. hedviky. nyská alternativa k počítačům

a televizorům potěšila malé i ty o něco větší, milovníky

historie i budoucí hvězdy stříbrného plátna, stejně chlapce

i děvčata. Bylo z čeho vybírat: workshopy taneční i divadelní,

prohlídka města nebo dobývání tvrze, představení v malém

kině, cákání ve wrocławském aquaparku…

21. února – „intercultural patchwork” on-line: 60 minut

vášnivých diskusí v rámci projektu Frse Grundvig mezi

Španělskem, tureckem, Českou republikou a polskem

o filmech natočených ve vlastech účastníků: mezinárodní

recepce velkých děl kinematografie, jako např. „tři barvy”

Kieślowského, byly dalším krokem k přátelským vztahům

mezi ndK a našimi zahraničními partnery.

23. února – ne takový „psí život”: odborná veterinární

přednáška na téma domácí zvířata v kostce. povídání

roberta ratajského z veterinární ambulance „Bernardyn”

zvedlo nejedno obočí, protože kdo by například

předpokládal, že zajíc nemá rád zelí?

25. února – V nyse začalo první mistrovství ve stavbě

věže jenga: pouze jedna ruka versus stavba z dřevěných

kvádrů, která počítala s šikovností hráčů, byla výzvou.

26. února – obyvatele toužící po úsměvech a humoru

přitáhla do pevnosti sv. hedviky výstava karikatur „nysa

vesele”.

… toho samého dne, po setmění – „Večer kyperské kultury”:

hosté unavení zimou, kteří přišli na setkání s Kyprem, se mohli

ohřát tóny současného ostrovního popu, nevšedními pokrmy,

polsko-kyperskými anekdotami, a díky šťastnému losu navštíví

výherkyně loterie magdalena miś ostrov osobně.

5. března – „5vs5 bboy bat tle”: toho dne slavili v Kaliszu

sebastian Kawka, Wiktor misiarz, maciej Warzecha,

Grzegorz piotrowski a paweł ptak, tanečníci harmonie

v chaosu. Vybojovali 4. místo v kategorii 5vs5.

… a ve stejném čase: na scéně ndK Gala trytona nyského

2010: 16 kandidatur, 69 přihlášek, 11 členů Kapituly, 5

nominovaných a pouze jeden vítěz – Žákovský lidový

sportovní Klub „dvojka”.

8. března – „Beltaine” na mezinárodním dni Žen: koncert

keltské hudby i tradiční tance skupiny comhlan jako

dárek od ndK na dvě hodiny přenesl všechny přítomné

do skotské hospody.

11. března – aleksander marek Zyśko hovořil na téma

„Jak vzniká řezba”: přednáška i výstava proběhly bez

znuděného zívání, posílání sms zpráv, či pohledů

na hodinky.

12. března – „Koncert maďarského Filmového orchestru”

z hodmezovasarhely: na jevišti zahráli, i když samozřejmě

ne osobně, mimo jiné liszt, Kókai, Bartók a erkel.

13. března – Zazpíval v ndK „motýlí chór” ze Šumperka:

33 motýlích hlasů pod taktovkou tomáše motýla a heleny

stojaníkové, s klavírním doprovodem Jany todekové.

18. března – poslední rozhodující den „56. celopolské

recitátorské soutěže” okresního kola: umělecké duše, mistři

slova, zamilovaní do rodného jazyka, všichni se stejným

cílem – podělit se svým talentem.

19. března – Ve foyer ndK „Veletrh Volného Času”: sobota

i neděle uplynuly v duchu mladého umění v sochařských

kroužcích, hudebních centrech, oddílech bojového umění,

školách zábavné hudby, tanečních, jazykových nebo

sportovních klubech.

… odpoledne: pevnost sv. hedviky hostila práce Barbary

chomiczuk-sroki: „Viděno na cestě” nezvyklá místa dovolila

návštěvníkům vejít do světa pastelů a pocítit čisté nadšení

přírodou.

21. března – „hudba je mou jedinou vášní”: v Gymnáziu

č.1 roztančená diskuse na téma závislosti na zdravém

způsobu života.

25. března – Joanna Wilińska lovila nové talenty:

v pevnosti proběhl nábor do skupiny 3d, jejíž specialitou

je různorodost. hip-hop, funky, new style, a dokonce

breakdance.

31. března – dva dny trval v sálu ndK koncert se

satelitním přenosem cyklu Jesus house: hodnoty

zprostředkované hudbou, hudba nutící k sebereflexi, prostě

výzva k životu s Bohem.

1. dubna – na scéně ndK bylo „naze a veselo”, a to díky

hře pod stejným názvem: několik nezaměstnaných a tolik

smíchu! Finálová scéna, tolik očekávaný striptýz, v podání

Gołębiewského, pazury a Królikowského byla rozhodně

podle gusta dámské části publika.

2. dubna – poslední koncert z cyklu „hudební národní

portrét” tentokrát zahrála dvě hudební tělesa: smyčcové

a flétnové z Jeseníku.

… zatímco v pevnosti byla vyráběna dobrá energie –

„továrna pozitivních emocí” – umělecký happening,

na kterém se sešlo mnoho talentovaných, mladých lidí

tvořících inovativně: objektivem, štětcem a houbičkou

na těle, na filcu, nebo obyčejně na ulici, protože kreativní

nápady vznikají na každé úrovni lidské aktivity.

8., 9., 10. dubna – „theatralie”: třídenní nyský experiment

s vícejazyčným divadlem. italové nabídli tři představení:

„meinhof, ulrike 154/76”, „requiescat” a „hru šílenství”.

italsko-německá vystoupení se navzdory obavám ukázala

jako vítězství poezie zvuků nad hranicemi vyznačenými

národními jazyky.

17. dubna – „Velikonoční Jarmark”: v hlavních rolích

sádlo a kyselé okurky, na dalším programu lidové sváteční

ozdoby, dovádění, tanec, bujará zábava – dělo se! dělo!

30. dubna – „tanec bez hranic”: pevnost sv. hedviky se

otřásla pod náporem energie mladých tanečníků z polska,

Čech a slovenska.

Anna Skrzypiec

22 23

spolek theatralia funguje díky zaujetí charismatického

režiséra pietro cennamo. pietro dělá nezávislé divadlo,

které prezentuje širokému publiku také několik let i nad

Vislou.

„Ředitel Theatralii, pan Pietro Cennamo, měl odjakživa

sentimentální vztah k Polákům, a to díky spolupráci

s Jerzym Grotowskim, kterou navázal před mnoha lety

v Itálii v Pontederze.“ objasňuje marlena Bartkowska,

herečka a polská koordinátorka projektu. svou prací

režisér doslova vychází mezi lidi, stačí si vzpomenout, jak

v Jelczu-laskowicích poprosil obyvatele města, aby se

naučili chodit na chůdách, a poté si zahráli v představení.

italský kouzelník scénického umění usiluje o vytvoření

evropského divadla bez hranic, jehož herci hrají ve svém

rodném jazyce.

„Projekt je součástí výzkumné iniciativy, kterou

Theatralie před rokem zahájila v Jelczu-Laskowicích.“ říká

Bartkowska.

V rámci nyského experimentu s vícejazyčným divadlem

nabídli italové ve dnech 8-9-10. dubna tři představení:

„meinhof, ulrike 154/76”, „requiescat” a „hra šílenství”, která

byla vytvořena ve spolupráci s centrem Kultury

v Jelczu-laskowicích.

pro obyvatele města to byla příležitost, jak se setkat se

scénickým uměním mezinárodní úrovně. společným

jmenovatelem těchto uměleckých událostí je hluboký

duchovní zážitek spojený se skvělou zábavou.

a přesně to cennamo na scéně tvoří, protože theatralie,

je kromě samotných představení, také příběhem o vášni

a povolání, o obětech pro dosažení cílů, zpovědí

komika, herce, klauna, zpěváka, tanečníka, prostě

tvůrce uměleckého odkazu. diváci vchází do divadla

tzv. od kuchyně, bez zbytečného pozlátka a blesků

fotoaparátů.

„Každý den je na scéně NDK možné shlédnout jiné

představení, nicméně na neděli je po představení

naplánováno setkání-konference, během které bude

možné si pohovořit s ředitelem Theatralie a zároveň

autorem představení, panem Pietro Cennamo.“ oznamuje

marlena Bartkowska.

herci vytvářející magii theatralie oznámili již dlouho před

festivalem chuť spolupracovat s hereckou skupinou z ndK.

„Umělci budou odpovídat na otázky týkající se jejich

motivů, které je postrkují k vystupování na scéně,

o pokoře vůči profesorům, učitelům i představení,

o inspiraci a fantazii, i životních zkušenostech, technikách

a fyzických cvičeních, které jim umožňují zvládat své

emoce.“ líčí Bartkowska.

„Nyská Theatralie je vstupem do dlouhodobé spolupráce,

která by v budoucnu mohla přerůst do většího projektu.

V NDK dřímá ladem ponechaný potenciál, který je nutné

využít v rámci divadla: Nyský Dům Kultury vlastní scénu,

kterou lze v obvyklém Domu Kultury spatřit jen těžko.

Takové zázemí si vyloženě říká o využití, proč tam tedy

nevstoupit s mezinárodním divadlem?“ argumentuje

herečka z Jelcza-laskowic.

O rozmanitosti týkající se divadlaabychom porozuměli myšlence theatralie, stojí zato vydat

se pomocí internetu na cestu do Jelcza-laskowic. Je rok

2008 a festival polsko-italská cesta po dolním slezsku

se koná prvním rokem. na začátek nemalé překvapení,

protože projekt měl svou podstatou obchodní charakter

a představení byla pouhým doprovodem pro výměnu

marketingových zkušeností mezi oběma státy.

stránka melodrama.com.pl: 25. srpna, první polsko-

italské setkání v rámci spolupráce navázané mezi mGcK

v Jelczu-laskowicích a theatralia cooperativa. Účastníky

této události byli představitelé jednotlivých podniků,

V květnu nabídlo divadlo Theatralie Nyskému Domu Kultury představení, která hovoří jazyky pro mnohé nesrozumitelnými – italským a německým. Neklade to však překážky v porozumění na úrovni herec-divák, spíše naopak. Umožní vyhnout se riziku ztráty poezie zvuků.

Theatralie, tzn. velký formát na prknech NDK

místní osobnosti a pietro cennamo, vedoucí divadelní

skupiny s názvem theatralia. režisér a interpret hledající

porozumění napříč kulturami, které se díky vzájemnému

prolínání mohou vzájemně obohacovat.

druhý ročník již funguje jako melodrama – polsko-italská

cesta po dolním slezsku. o festivalu se hovoří stále

hlasitěji, na setkání s divadlem se sjíždějí lidé z celého

kraje. diváci se setkávají s klasikou v rámci skvělých tragédií

nebo komedií, účastní se scénických experimentů, hostují

v cirkuse nebo tančí.

rok 2010 je rokem dalších změn, především geografických.

mapa aktivit skupiny pod vedením pana cennamo se

rozšiřuje do Francie, itálie, Španělska a německa. odtud

také pochází nový mezinárodní název: „melodrama –

evropský Festival divadelních Škol v dolním slezsku”.

Festival propaguje různé školy, divadelní skupiny, umožňuje

jim účast v inspirujících divadelních aktivitách pod

dohledem kvalifikovaných trenérů jednotlivých technik

divadelního umění. díky nim se porozumění divadlu stává

realitou, objevují se různé mladé talenty a italská skupina

odhaluje vlastní tvůrčí možnosti.

Za kulisami o divadle Theatralia několika slovy s Marlenou BartkowskouJméno cennamo přitahuje lidi jako magnet, proto aktivity

skupiny doprovází ohromný zájem. Základní záměr je

stejný, tvoří ho umělci plní vášně a nápadů. Zabývají

se nejen divadelní produkcí, ze které se obvykle vytváří

theatralie, ale realizují také velké kulturní akce včetně

technického zázemí, vedou divadlo Komedie v livornu.

dveře theatralie jsou neustále otevřené pro osoby, které si

chtějí vyzkoušet herectví jako takové. poskytování psychické

i technické podpory těmto lidem bere italská skupina jako

své poslání, což se projevuje opakovanými divadelními

workshopy pro mládež.

marlena Bartkowska začala svou spolupráci s italským

divadlem před rokem. přihlásila se na nábor do divadelní

skupiny zorganizovaný theatralií a městským centrem

Kultury v Jelczu-laskowicích. dnes je herečkou skupiny

cennamo a koordinátorkou festivalu v polsku.

Jste herečkou Theatralie, ale i koordinátorkou společných aktivit. Jak k tomu došlo?Díky svému angažování v činnostech skupiny jsem byla

svým způsobem Theatralií vyznamenána – koordinování

našich aktivit a organizace festivalu se stalo mou prací.

Přemítám, jakou šanci na úspěch tento vícejazyčný vzorec vůbec má? A hlavně „k čemu to je dobré“?Pokud se týká „vícejazyčnosti“ představení, tak hlavním

cílem je dát hercům šanci vyjádřit se vlastním jazykem,

který na scéně dostává univerzální formu. Předností

takovýchto aktivit v divadle je rovněž možnost slučovat

herce z různých zemí Evropy prostřednictvím společného

umění a výměny různých zkušeností.

Co vlastně hercům účast na představení Cennamo dává? O co jsou obohaceni, jaké bariéry umožňuje prolomit? Aktivity naší skupiny poskytují mnoho jak samotným

účastníkům, tak i divákům. Především se otevíráme.

Zbavujeme se studu a hranic, které na nás klade

každodenní život. Možnost setkání s jinou kulturou nás

učí toleranci a rozšiřuje naše obzory.

To znamená, že práce na scéně je procesem?MB: Spolu s jinými účastníky se učíme „divadlu“, čehož

efekt lze obdivovat na festivalu.

Ale tímto experimentem neprofitují pouze umělci?Chceme divákům dokázat, že existují různé cesty

ke splnění svých přání, a pokud někdo sní o herectví,

může se k nám kdykoliv připojit i bez PWST (DAMU).

Divadlo tvoří lidé a divadlo to jsou lidé, proto stojí zato

ho ukazovat z jiné, někdy mnohem experimentálnější

perspektivy.

Děkuji za rozhovor a gratuluji vám k odvaze překračovat hranice. Anna Skrzypiec

2524

maria Koterbska zpívala o nebeských tramvajích

ve Wrocławi, czesław niemen vyzpíval sen o Varšavě,

Grzegorz turnau vychvaluje Krakov, a sám velký Frank

sinatra zpíval new york, new york. Je snad nysa horší?

nejsme metropole, ale i v našem městě jsou místa,

momenty nebo osoby, které lze popsat písní. mezi

písničkami kraluje Varšava a Krakov, na tom není nic

divného, protože to jsou hlavní centra kultury v polsku.

Je tam nejvíce divadel, scén, množství básníků, textařů,

komponistů.

rovněž i menší centra dbají na to, aby jejich region

oslavovala nějaká píseň. ne vždy je to to nejlepší, ovšem

dobrá, uchu lahodící melodie je jednou z nejlepších

forem propagace města. na našem opolském území je

nutné připomenout před několika lety všem známý hit

„te opolskie dziołchy“ (ty opolské zobáky), nebo lidovou

písničku o Karolince podążającej do Gogolina (o Karolínce

jedoucí do Gogolina). určitě je v polsku mnoho posluchačů,

kteří asi netuší, kde se ten Gogolin nachází, nicméně i tak

lze tuto písničku slyšet u mnoha táboráků. na festivalu

Kropka konající se v Głuchołazech, probíhá od roku 2010

konkurs na píseň oslavující opavské hory.

„umělci se této soutěže rádi zúčastňují, považují to

za dobrou zábavu, někdy píši texty doslova na kolně.“

říká paweł szymkowicz, ředitel głuchołaského festivalu

trampské písničky Kropka.

na minulém ročníku festivalu Kropka byla mezi pěti

do soutěže přihlášenými písněmi vybrána jako vítěz skupina

Zielone liście (Zelené listí). rovněž i velmi populární umělci

rádi šáhnout po tématice města, zejména když je to město

rodné. Wrocławský umělec lech Janerka před několika

lety zkomponoval píseň o Wrocławi, která byla použita při

propagaci města jako místa konání výstavy expo.

„to nebyla písnička na objednávku. Jednou jsem

na wrocławském náměstí jedl polévku a právě se tam

konala nějaké oslava. náhle jsem z jeviště uslyšel „a teraz

Wrocław łączy się z paryżem” (a teď se Wrocław spojuje

s paříží) a skupina začala zpívat Kuba wyspa jak wulkan

gorąca (Kuba, ostrov horký jako sopka). lžíce mi doslova

vypadla z rukou. Zašel jsem na odbor kultury městského

úřadu a zeptal jsem se, jestli by nechtěli píseň o Wrocławi?

chtěli.“ potvrzuje lech Janerka umělec netoužící

po popularitě a raději stále spojovaný s nezávislou scénou.

Úřad nysy a nyský dům Kultury vyhlásili konkurs na písničku

o nyse. Bude to hip hop, píseň středního proudu nebo

snad popový hit? určitě stojí za to usednout nad papírem,

u klavíru či ke kytaře a pokusit se o napsání písně o nyse.

možná nebude nysa za pár let spojována s jezerem,

katedrálou nebo pevností, ale se všem známou melodií.

Piotr Osiadły

Městský úřad Nysy a NDK vyhlásili konkurs na písničku o Nyse. Podívejme se na to, jak dlouho už vznikají písničky vychvalující určitá místa, a jak k tomu přistupují umělci.

Byl NEW YORK, NEW YORK,teď je řada na NYSA, NYSA!

Účast v soutěži je bezplatná.

Píseň je třeba zaslat ve formátu mp3 do 10. května

2011 na adresu promocja@nysa.pl nebo na sekretariát

městského úřadu ul. Kolejowa 15 v Nyse.

Pravidla a podmínky jsou k dispozici na stránkách

www.um.nysa.pl

Vyhlášení vítěze se uskuteční 4. června 2011, hlavní

cenou je 5 000 zlotých a vystoupení během Dnů Nysy.

8. března pozvala skupina Beltaine ne pouze ženy v rámci

jejich svátku, ale i všechny ostatní, na hudební výpravu do

irska. Koncert nebyl jen velmi živelný, ale byl také skvěle

přijat ve velkém množství shromážděným publikem. diváky

očarovaly tanečnice ze skupiny comhlan, které předváděly

tradiční neobvykle efektní tance ze zeleného ostrova.

Frontman skupiny Grzegorz chudy bavil publikum nejen

anekdotami, ale také souhlasil s poskytnutím krátkého

rozhovoru pro naše čtenáře.

Co pro tebe znamená pojem folk?Především radost, spontánnost, živelnost, otevřenost,

prostotu, přirozenost... stačí (smích).

Myslíš si, že je stále aktuální?Samozřejmě že ano, ty přirozené zvuky, tóny, které jsou

v nás a v nástrojích, budou vždy to pravé. I kdybychom

se kdovíjak snažili, tak ve folkové hudbě jsou určité věci,

které ošidit nelze.

Jaké to je zvládat na scéně skupinu s tolika nástroji a tolika hudebníky najednou?Těžké, to upřímně přiznávám. Bývaly takové momenty,

kdy to bylo doslova na nože, ale nakonec jsme všichni

chlapi, takže se dokážeme nějak domluvit. Když se

někomu něco nelíbí, tak spáchá rituální harakiri (smích).

Ale dohoda je možná, jak je pak vidět na scéně.

Hrajete po celém světě. Kde je nejlepší publikum? Je to různé. Například publikum v Portugalsku, i když

je to možná s podivem (protože by se mohlo zdát,

že takový jižanský národ musí reagovat živelně),

poslouchá naprosto v klidu, vyjadřují své nadšení

vsedě, což je nevídané. Valencie to je absolutní opak,

podobně jako Moldávie, Litva. Opravdu je to velmi těžké

srovnávat, protože v různých zemích různě reagují. Ale

nejpříjemnější koncerty ze všech, které si pamatuji, jsou

ty v Moldávii.

S čím se objevíte na scéně v Nyse?Nebudu skrývat, že jsme byli s minulým koncertem

velmi spokojeni, proto se objevíme s bojovým nasazením,

nechceme totiž publikum, díky kterému to může být ještě

lepší koncert, zklamat.

Piotr Osiadły26 27

Rozhovor Grzegorz Chudy hudebník

hrající „na irský způsob“

Vydává: Občanské sdružení Na jedné lodiGrafické zpracování: CreativeDreams s.r.o.Tisk: Colora PrintHouse s.r.o.Náklad: 1 500 ks

tiráž