Yvetta Dˆrflov·, VÏra Dykov·Kam se v Praze chodilo za m˙zami

Liter·rnÌ salony, kav·rny, hospody a stolnÌ spoleËnosti

Kam se v Prazechodiloza múzamiYvetta Dˆrflov·, VÏra Dykov·

Liter·rnÌ salony, kav·rny, hospody a stolnÌ spoleËnostiV Y Š E H R A D

Na přebalu:Vinný lístek (návrh) od Lu�ka Marolda.

Na str. 4:Kukačka od Lu�ka Marolda.

Na str. 8:U stolu – Na zdar Novému roku od Lu�ka Marolda.

Copyright © Yvetta Dör flová, Věra Dyková, 2009Typography © Zdeněk Ziegler, 2009

ISBN: 978-80-7021-961-4

Vyd·v· nakladatelstvÌ Vyöehrad ve spolupr·ci s Pam·tnÌkem n·rodnÌho pÌsemnictvÌ.

7

Lidsk· pot¯eba shromaûÔov·nÌ, neutr·lnÌho mÌsta k hovor˘m je star· jako svÏt.St˝kali se lidÈ na fÛru, st˝kali se v kl·öte¯Ìch, st˝kali se v salonech. Dnes nenÌ ani fÛra, ani kl·öter˘ s tÌmto v˝znamem,

ani salÛn˘ s tÌmto ovzduöÌm. Dnes jsou kav·rny. MyslÌm ty vyslovenÏ Ñliter·rnÌì kav·rny, daleko zn·mÈ, cel˝m mÏstemzn·mÈ kav·rny, shromaûdiötÏ duchovnÌho i bohÈmskÈho svÏta, jako je praûsk· Unionka, vÌdeÚsk· Central, berlÌnsk· Des Westens, pa¯Ìûsk· Montmartre. Kav·rny s docela zvl·ötnÌ existencÌ, kterou nikdo nepochopÌ, dokud nepronikne aû na dno, dokud se vzduchu v nÌ nenad˝ch· z pln˝ch plic.Milena Jesenská: Kavárna

Kam jen zmizely ty kav·rny, p¯em˝ölÌm Ëasto, kdyû se toul·m Prahou ñ kav·rny, v nichû ËlovÏk mohl nad ö·lkem ËernÈk·vy (tak zvan· tureck· u n·s dÌkybohu jeötÏ nebyla k m·nÌ) p˘l dne nebo t¯eba cel˝ diskutovat a kout pl·ny, leccosse dovÏdÏt, pozorovat zajÌmavÈ lidi, nÏkdy se s nimi i sezn·mit, sp¯·telit, nebo dokonce najÌt velkou l·sku. A protoûeuû tahle ˙toËiötÏ d·vn˝ch let neexistujÌ, sp¯·d·m teÔ r·da jeden velmi osobnÌ praûsk˝ sen.Lenka Reinerová: Kavárna nad Prahou

9

KnÌûka, kterou otvÌr·te, nechce zastoupit dÏjiny kav·rena hospod, ani nechce suplovat studie o ûivotÏ v Ëesk˝ch li-ter·rnÌch salonech. OstatnÏ pokusy o tyto dÏjiny (nÏkterÈfundovanÈ, jinÈ mÈnÏ) jiû vyöly. Naöe publikace se pokouöÌuk·zat atmosfÈru Prahy, snaûÌ se zachytit mÏnÌcÌ se koloritmÏsta od poloviny dlouhÈho devaten·ctÈho stoletÌ, p¯esdobu tolik vz˝vanÈ avantgardy a legend·rnÌ bohÈmyv novÈ republice, aû k mizejÌcÌmu Ëasu star˝ch kav·rena jejich host˘ na prahu druhÈ poloviny dvac·tÈho stoletÌ.Zprost¯edkuje n·m setk·nÌ s proûitky kav·renskÈ kaûdo-dennosti, p¯i kter˝ch je n·znakovÏ zachycena z·kladnÌtopografie historickÈ Prahy. SystÈm mÌst setk·v·nÌ m·ve mÏstÏ svou vnit¯nÌ logiku, jejÌû tajemstvÌ se snaûÌme po-odkr˝t. P¯edstavujÌ se n·m tak r˘znÈ tv·¯e noËnÌ i dennÌPrahy; melancholick· a tajemn·, ale i ruön· a modernÌ.

Kolekce obr·zk˘ a cit·t˘ je inspirov·na sbÌrkami Pa-m·tnÌku n·rodnÌho pÌsemnictvÌ. Rozhodly jsme se z nichtÈmϯ d˘slednÏ vych·zet, a tÌm se n·m poda¯ilo znovuobjevit a zp¯Ìstupnit zajÌmavÈ, badatelsky zapomenutÈa Ëten·¯sky poutavÈ materi·ly. Z·roveÚ jsme je daly donov˝ch a nezvykl˝ch souvislostÌ. V knize je soust¯edÏnovÌce neû osm set fotografiÌ. Je reprezentativnÌ kolekcÌ tÏchnejzajÌmavÏjöÌch ze souboru fotografick˝ch poklad˘ ucho-v·van˝ch ve sbÌrk·ch Pam·tnÌku n·rodnÌho pÌsemnictvÌa souËasnÏ û·nrov˝ch obr·zk˘ spojen˝ch s dan˝m tÈma-tem. Soubor otiötÏn˝ch materi·l˘ si nedÏl· n·rok na ˙pl-nost, nenÌ vyËerp·vajÌcÌ, nezachycuje vöechny dochovanÈfotografie, lehce se dotkne kaûdÈho tÈmatu, oûivÌ pamÏùpomocÌ ˙ryvk˘ ze vzpomÌnek a korespondence. P¯esto takpod·v· plastick˝ obraz atmosfÈry jednÈ historickÈ epochy,kdy lidÈ vstupovali do ve¯ejnÈho prostoru kav·ren, nebonaopak kav·rny vstupovaly do osud˘ lidÌ.

Nejde o vypr·vÏnÌ v pravÈm slova smyslu. Jde o pokusvytvo¯it knihu ñ v˝stavu. »ten·¯ by p¯i listov·nÌ mÏlproch·zet jednotliv˝mi oddÌly, stejnÏ jako div·k proch·zÌv˝stavnÌmi s·ly. Liter·rnÌ v˝stava m· jeötÏ navÌc svÈzvl·ötnÌ z·konitosti a pravidla. Nem· p¯ÌmoËa¯e pouËovata vzdÏl·vat, nechce ilustrovat dÏjiny literatury, ale touûÌdiv·ka vt·hnout do atmosfÈry doby, chce ho vyprovoko-vat, aby si s·m p¯eËetl dÌlo, kterÈ je mu zde n·znakemzprost¯edkov·no.

I my v·m na tÈto kniûnÌ v˝stavÏ zprost¯edkov·v·mesetk·nÌ s r˘zn˝mi autory. Setk·te se s nimi jinak, neû jstezvyklÌ, neû je obvyklÈ. Naöe setk·nÌ se uskuteËnÌ nejenu kav·renskÈho stolku, v hospodÏ nebo dokonce kabaretu,ale i v soukromÈm salonu. Pokud V·s tato setk·nÌ naplnÌtouhou s·hnout po nÏkterÈ z p¯edstaven˝ch knih, buden·ö ˙kol naplnÏn.

Problematiku salon˘, kav·ren, stolnÌch spoleËnostÌa hospod v·m p¯edstavujeme jako bohatÏ strukturovan˝

dÏj vnÌmateln˝ z mnoha ˙hl˘ pohled˘. Aù uû se jedn·o salony nebo o kav·rny a hostince, vûdy jsou to mÌsta,kde se nejd¯Ìve setk·vala obrozujÌcÌ se Ëesk· spoleËnost,pozdÏji tyto prostory p¯ispÌvaly ke vzniku tzv. modernÌchsmÏr˘ v literatu¯e. Jsme u poË·tku novÈ ËeskÈ kulturyv nejöiröÌm slova smyslu. Vznikaly zde ritu·ly, nejd¯ÌvevlastenectvÌ, pozdÏji vytv·¯enÌ nÏkter˝ch -ism˘ bylo pro-ûÌv·no jako vzruöujÌcÌ hra, kterou nÏkte¯Ì hr·li smrtelnÏv·ûnÏ, jinÌ se na ni dÌvali s odstupem. Prost¯edÌ, kam sechodilo Ñza m˙zamiì, to je jak za z·bavou, tak za vzdÏl·-nÌm, ovlivÚovalo demokratick˝ charakter celÈ ËeskÈ kul-tury. Hosta, se kter˝m se jeden den setk·te v nÏkterÈmz praûsk˝ch salon˘, dalöÌ den potk·te v jednÈ z mnoha ka-v·ren, nebo i v poslednÌ putyce na perifÈrii Prahy. Nebyloby spravedlivÈ, abychom p¯i toulk·ch tÏmito ulicemi zapo-mnÏly na drobnÈ a d·vno zaniklÈ zpÏvnÌ sÌnÏ a kabarety,ve kter˝ch sice nebylo moc umÏnÌ, ale zato mnoho nadöenÌ.

Naöe knÌûka je kol·ûÌ obs·hl˝ch i struËn˝ch cit·t˘z autobiografickÈ beletrie, korespondence, ale p¯edevöÌmz bohatÈ, poËetnÈ memo·rovÈ literatury. Ukazuje se, ûeobraz doby ve vzpomÌnk·ch tÏch, kte¯Ì ji proûili, se obËasv˝raznÏ liöÌ od pozdÏjöÌch interpretacÌ. ChtÏly jsme v·mpomocÌ dobov˝ch text˘ p¯iblÌûit atmosfÈru zmizelÈ Prahy.

éivot praûskÈ spoleËnosti jsme se snaûily p¯iblÌûit nejenvzpomÌnkami, ale zejmÈna fotografiemi, aù uû portrÈtnÌminebo dobov˝mi snÌmky mÏsta. Nepoloûily jsme d˘raz anitak na vnÌm·nÌ fotografie po umÏleckÈ str·nce, i kdyûnÏkterÈ portrÈty vytvo¯ili zn·mÌ umÏleËtÌ fotografovÈ, jakona jejÌ vypovÌdajÌcÌ pramennou hodnotu. ChtÏly jsmeuk·zat, ûe i fotografii lze ËÌst, a tak je v naöem pojetÌ foto-grafie urËena ke ËtenÌ, st·v· se zde spÌöe nov˝m druhemhistorickÈho pramene neû druhem v˝tvarnÈho umÏnÌ,nebo ilustrace. ZjistÌte, ûe p¯i spr·vnÈm ËtenÌ vhodnÏdoplÚuje n·zory a vzpomÌnky citovan˝ch autor˘ i ˙trûkyz dobovÈho tisku. Vytv·¯Ì pomocÌ drobn˝ch mÌstopis˘topografii mÏsta.

Spletitost vztah˘ a vazeb propojen˝ch nap¯ÌË historiÌ,osobnÌmi p¯ÌbÏhy i velk˝mi dÏjinn˝mi ud·lostmi, tak jakproch·zely jednotliv˝mi salony, kav·rnami, hospodamia putykami nenÌ moûnÈ ˙plnÏ zobrazit. Ani nedok·ûemep¯esnÏ zachytit atmosfÈru a n·ladu nÏkterÈho okamûiku.Fotografie ûije tÌm, co do nÌ vkl·d·me. Snaûme se v nÌvidÏt tu zaölou sl·vu, romantiËnost i majest·tnost doby,ale hlavnÏ malebnost a tajemnost Prahy.

Pokusme se o imagin·rnÌ cestu Prahou p¯ibliûnÏ v le-tech 1850ñ1950. Vstupme do jejÌch ulic, sledujme prou-dÏnÌ m˝tu mÌsty setk·v·nÌ v tomto mÏstÏ na p¯elomudvou velk˝ch stoletÌ.

PrvnÌ kafÌrna vznikla uû v roce tisÌc sedm set jeden·ct.A hostince? Ty uû tu byly takÈ d·vno, urËitÏ d¯Ìve neû se

praûsk· vlasteneck· spoleËnost zaËala sch·zet v salonech.JazykovÏ Ëesk˝ mÏöùansk˝ salon p¯ece nastupuje opoûdÏnÏ.D˘vod m˘ûeme hledat v plebejskÈm charakteru utv·¯ejÌcÌse ËeskÈ spoleËnosti. Ladislav Quis to vystihl v˝rokemo hospodÏ, kter· byla nejmilejöÌm ˙tulkem Ëesk˝ch duöiËek.

Nechceme se pouötÏt do historick˝ch polemik, zdav ËeskÈm liter·rnÌm prost¯edÌ byly salony, nebo zda topouze byla Ñhra na salonì. »·steËnÏ jsme na tuto hru p¯i-stoupily i my. Salon pro n·s stojÌ na pomezÌ kdesi mezisoukromÌm a svÏtem. »eskÈ salony nebyly takovÈ, jakÈ byËesk· spoleËnost asi pot¯ebovala. Ale uvÏdomme si, ûe Ëes-k· spoleËnost byla chud·, byty nebyly velkÈ a spoleËnostmusela pob˝vat u jednoho stolu a skromnÈho pohoötÏnÌ.OznaËenÌ salon z˘st·valo dlouh˝ Ëas pro Ë·st z·bav, kterÈse odb˝valy mimo ve¯ejnou mÌstnost. SouËasnÏ zde bylylimity Ëeötiny u tÏch, kte¯Ì se z˙Ëastnili rozprav, a jimûchybÏl rozvinut˝ jazyk schopn˝ komunikovat o kultur-nÌch, politick˝ch i filozofick˝ch tÈmatech. MÌst, kde bylast¯edem spoleËnosti vzdÏlan· a kultivovan· ûena nebylov Praze mnoho, ale existovala. Jejich ˙kolem bylo nejen¯eöit problÈmy n·rodnÌ emancipace, ale i sch·zet se v p¯Ì-jemnÈ atmosfȯe. Snad do tÈto ¯ady pat¯Ì i setk·nÌ u SofiePodlipskÈ, sestry Karoliny SvÏtlÈ a tchynÏ JaroslavaVrchlickÈho, Johany EnglovÈ, matky mladoËeskÈhoposlance Emanuela Engla, historikem Josefem äustouvzpomÌnanÈ sch˘zky u R˘ûeny JelÌnkovÈ-DuökovÈa i dalöÌ, kterÈ se do rozsahu knihy neveöly.

SkuteËn˝ liter·rnÌ salon vznik· v Praze aû poË·tkemosmdes·t˝ch let devaten·ctÈho stoletÌ. Ale i Anna Lauer-mannov·-Mikschov·, kter· ho dlouhÈ desÌtky let vedla,vûdy zvala pouze na nedÏlnÌ d˝ch·nky nebo ËajovÈ kon-viËky. Koho z n·vötÏvnÌk˘ jejÌho salonu, v nÏmû se vyst¯Ì-daly t¯i generace liter·t˘, divadelnÌk˘ a intelektu·l˘, p¯i-pomenout? Kter˝ z jejÌch zajÌmav˝ch dopis˘ publikovat?MÏly jsme pocit, ûe zrovna tento obr·zek nem˘ûemeopomenout, zrovna tento dopis je ten prav˝ a najednouopÏt bylo mÌsta m·lo. Vûdyù je t¯eba alespoÚ naznaËit ri-valitu, kter· vl·dla mezi jejÌm salonem a salonem R˘ûenySvobodovÈ. A nesmÌme z tÈto doby vynechat ani kruhn·vötÏvnÌk˘ v salonu Anny Marii TilschovÈ, vzpomÌnkuna dramatiËku Gabrielu Preissovou a kosmopolitnÌ salonhereËky LaudovÈ. A uû opÏt nezbyl prostor pro n·vötÏv-nÌky salon˘ Marie HennerovÈ (PujmanovÈ), starosleËnyMarie BubovÈ, na niû ve sv˝ch pamÏtech vzpomÌn·Otakar ätorch-Marien, na hosty salonu Na Zvona¯ce.

Hospody, hosp˘dky, öenky, v˝Ëepy, hostince, restau-race, vin·rny, kav·rny, tanËÌrny, bary ñ fenomÈn, kter˝neodmyslitelnÏ pat¯Ì k ûivotu spoleËnosti ve mÏstÏ a kter˝m· sv˘j tÏûko specifikovateln˝ kolorit. Nejsou to jenprost¯edÌ, kde se ËlovÏk m˘ûe najÌst a napÌt, ale p¯irozen·st¯ediska spoleËenskÈho ûivota, mÌsta setk·v·nÌ, komuni-kace a neform·lnÌch kontakt˘. A fungujÌ spolehlivÏ uûcel· stoletÌ. MajÌ svou atmosfÈru, sv˘j okruh n·vötÏvnÌk˘,svÈ ötamgasty, zajÌmavÈ hosty, v˝jimeËnÈ ud·lostia nÏkterÈ i svou neopomenutelnou historii.

»esk· vlasteneck· spoleËnost se p˘vodnÏ nesch·zelav salonech, ale v hostincÌch. LÈka¯ a spisovatel Josef Bole-slav Pichl vzpomÌn·: Sch˘ze naöe b˝valy vûdy veËer p¯isklenici piva, a z·bava t˝kala se tÈmϯ v˝hradnÏ pokrokuliteratury dom·cÌ a prospÏchu naöeho vlasteneckÈho snaûenÌv n·rodu, a Jan Neruda podot˝k·: Za dob nejvÏtöÌho

ponÌûenÌ byla kav·rna, hostinec, ve¯ejn· proch·zka, jedin˝mmÌstem, kde jsme o sobÏ a o sv˝ch strastech porozpr·vÏtimohli. SpoleËensk˝m ide·lem novÈ mÏöùanskÈ vrstvy siceteoreticky nebyl hospodsk˝ nebo kav·rensk˝ st˘l, aleprakticky se jÌm stal. Uû v prost¯edÌ p¯edb¯eznov˝ch hos-pod a kav·ren se nejen formovala vlasteneck· spoleËnost,ale souËasnÏ byly politick˝m st¯ediskem, kde byly novÏdoölÈ noviny p¯edËÌt·ny, a pak doplnÏnÈ o ˙stnÌ zpravo-dajstvÌ, n·leûitÏ prodiskutov·ny. Hospoda byla souËasnÏi d˘leûit˝m mÌstem umoûÚujÌcÌm soci·lnÌ kontakt Ëesk˝chintelektu·l˘ s mÏöùany a prost˝mi lidmi a jejich vz·jemnÈovlivÚov·nÌ. Nejen v Praze, ale zejmÈna v nÌ, by bylomoûnÈ sestavit mapu ËeskÈ kultury devaten·ctÈho stoletÌjako mapu v˝znaËn˝ch hospod nebo kafÌren. Mezi oblÌ-benÈ historky tÈto doby v »ech·ch pat¯il v˝rok, kter˝ JanNeruda zasadil do hostince U BÌlÈho lva, kde se sch·zelavlasteneck·, zejmÈna liter·rnÌ spoleËnost: Kdyby ten stropzde na n·s spadl, je po ËeskÈm n·rodÏ. A jeötÏ dva dalöÌv˝roky vypovÌdajÌcÌ o spoleËenskÈm ûivotÏ v »ech·cha zejmÈna v Praze. VÌtÏzslav H·lek prohl·sil : Na hostincesvezly se vöecky pramÈnky u n·s, a kdo nechodÌ do hostince,ten u n·s jiû neexistuje. P¯estat chodit do hostince a d·ti seodvÈzt do Volöan u n·s ˙plnÏ jedno jest. Ladislav Quis nejen,ûe deklaroval hospodu za nejmilejöÌ ˙tulek Ëesk˝ch duöiËek,ale ¯ekl i naöe ve¯ejnost toù byla a jest dosud hospoda.Vöe zde ¯eËenÈ vypovÌd· o zvl·ötnÌm postavenÌ hospodyv ËeskÈ kultu¯e a o jejÌm specifickÈm podÌlu na vznikuËeskÈ novodobÈ spoleËnosti. Ve¯ejn˝ prostor hospodya kafÌrny budovan˝ postupnÏ zejmÈna od t¯ic·t˝ch a Ëty¯i-c·t˝ch let devaten·ctÈho stoletÌ sehr·l v˝jimeËnou ˙lohuzejmÈna tÌm, ûe nabÌzel ve¯ejn˝ prostor nejen pro komu-nikaci v ËeötinÏ, ale souËasnÏ se vlasteneck· skupina snaûilapromÏnit oblig·tnÌ spoleËenskou konverzaci ve vlaste-neckÈ debaty.

Josef Bojislav Pichl povaûoval za nejstaröÌ praûskoustolnÌ spoleËnost pÏstujÌcÌ ËeskÈho ducha krouûek p¯·telz kav·rny U Ritzenhaler˘. V Ëele tÈto spoleËnosti zasedalFrantiöek Ladislav »elakovsk˝ a Josef Krasoslav Chmelen-sk . Pravideln˝ch host˘ p¯ib˝valo a tak spoleËnost p¯eölado prostornÏjöÌ a ˙hlednÏjöÌ kav·rny sÌdlÌcÌ naprotiU »ervenÈho orla, dalöÌm ˙toËiötÏm vlastenc˘ se stalahospoda U Kom·rk˘ ve starÈm UngeltÏ. Metternichovsk˝reûim ˙toËil proti sch·zejÌcÌm se vlasteneck˝m stolnÌmspoleËnostem nejen policejnÌm dohledem, ale i lÈka¯sk˝miposudky, kterÈ zakazovaly k·vu jako zdravÌ ökodlivou.

Od konce pades·t˝ch let Ëesk˝ch spoleËnostÌ p¯ib˝valo.V »ech·ch se vûdy vÌce neû salon˘m da¯ilo pr·vÏ tzv. stol-nÌm spoleËnostem. StolnÌ spoleËnost, d· se ¯Ìci, vlastnÏnahrazuje salon ve ve¯ejnÈm prostoru hospody nebokav·rny. M· nÏkolik atribut˘ shodn˝ch se salonem: sch·zÌse pravidelnÏ v pevnÏ urËen˝ Ëas a na pevnÏ urËenÈmmÌstÏ. SlavnÈ byly zejmÈna stolnÌ spoleËnosti, do kter˝chchodili liter·ti, mal̯i, herci a muzikanti. Uk·zalo se, ûetato forma spoleËenskÈho ûivota m· zejmÈna v Prazevelkou budoucnost.

V osmdes·t˝ch a devades·t˝ch letech se vytvo¯ila le-gend·rnÌ stolnÌ spoleËnost v Pivova¯e u svatÈho Tom·öe naMalÈ StranÏ. »·st jejÌch ötamgast˘ po rozpadu Mahabha-raty zaËala chodit, a nejen chodit, ale i zdobit si hospoduU Flek˘, kde zaloûila nemÈnÏ slavnou Flekovskou akade-mii. O obou hospod·ch toho bylo jiû mnoho naps·no.

10

My jsme je chtÏly p¯iblÌûit vizu·lnÏ. Mahabharata bylaspoleËnost v˝jimeËn·, nezvykle v˝znamn·. Za nepsanÈhop¯edsednictvÌ Jakuba Arbesa sdruûovala desÌtky p¯ednÌchkulturnÌch osobnostÌ. Samoz¯ejmÏ, ûe jsme je opÏt nemo-hly zaznamenat (zobrazit) vöechny. ChtÏly jsme zejmÈnap¯ipomenout tak zvanÈ cancbuchy. Jedn· se o jakÈsi pa-m·tnÌky urËenÈ Ëlen˘m spoleËnosti k volnÈ tvorbÏ, aù uûslovnÌ Ëi v˝tvarnÈ. Skoro vöichni n·vötÏvnÌci do nich psali.Psalo se do nich hodnÏ, vtipnÏ, takÈ nÏkdy v·ûnÏ, kreslilose a hlavnÏ karikovalo. V literatu¯e se o nich mnoho pÌöe,nÏkdo uv·dÌ, ûe je odnesl mal̯ Oliva a pak zmizely, jinÌauto¯i tvrdÌ, ûe jsou uloûeny v N·rodnÌm muzeu. Anijedno tvrzenÌ nenÌ ˙plnÏ pravdivÈ, devÏt z nich je uloûenov nÏkolika fondech Liter·rnÌho archivu Pam·tnÌku n·rod-nÌho pÌsemnictvÌ. V naöich fondech je i cancbuch, kter˝k Ëty¯ic·t˝m narozenin·m Jaroslava VrchlickÈho p¯ipravilibrahmÌni, je zde nejen oslavn· Balada Jaroslav Kvapila,kter˝ celou oslavu nachystal, ale i oslavencova odpovÏÔ,jak jinak neû veröi.

Mikol·ö Aleö byl nejen jednÌm z plej·dy Ëesk˝chumÏlc˘ zasedajÌcÌch v MahabharatÏ, ale vyzdobil postupnÏnÏkolik, v publikaci p¯ipomÌnan˝ch, praûsk˝ch hostinc˘malbami vÏtöinou s pivnÌ nebo vlasteneckou tÈmatikou.

Mahabharata poskytovala dennÏ ûivoucÌ doklady, ûenaöi p¯edkovÈ mÏli smysl pro legraci. StejnÈ naladÏnÌ p¯e-nesla Ë·st ötamgast˘ i k Flek˘m. I zde byl nekorunovan˝kr·l, tentokr·t mal̯ L·Ôa Nov·k. I zde se psaly a malo-valy pamÏtnÌ knihy, tentokr·t spÌöe ve formÏ jakÈsi neofi-ci·lnÌ kroniky. PÏt flekovsk˝ch knih dokumentuje aktivityzdejöÌ Akademie v podobÏ vÏcn˝ch z·znam˘ i humoristic-k˝ch veröov·nek, obr·zk˘ i karikatur. V aktivit·ch obousvÈr·zn˝ch hospodsk˝ch komunit byl kladen d˘raz zejmÈnana vtip.

V dobÏ prvnÌ republiky sice instituce stolnÌch spoleË-nostÌ nezanikla, ale prodÏlala urËitÈ zmÏny. Uû v 90. le-tech se k hostinc˘m, kav·rn·m a vin·rn·m ve¯ejnÏ p¯ihl·-sili kromÏ umÏleckÈ bohÈmy i p¯ÌsluönÌci Ñhonoraceì,p¯ipomeÚme jen univerzitnÌ profesory, zasedajÌcÌ meziOlympany v restauraci na N·draûÌ Frantiöka Josefa I.Z mnoha dalöÌch stolnÌch spoleËnostÌ jsme vybraly dvÏmÈnÏ zn·mÈ. Na PrvnÌ stolnÌ spoleËnosti Turnov·k˘ jsmechtÏly uk·zat, jak si lidÈ jednoho kraje v matiËce Prazezachov·vali spoleËenstvÌ rod·k˘ po cel· desetiletÌ od sv˝chstudijnÌch let. VÏtöinou neölo jen o sch˘zky v r˘zn˝chhostincÌch, ale i o spoleËnÈ v˝lety, pop¯ÌpadÏ i spoleËn˝pobyt o dovolen˝ch nebo profesorsk˝ch pr·zdnin·ch.Jin˝m p¯Ìkladem je tzv. spoleËnost »tvrteËnÌk˘. Zde sejedn· o spoleËenstvÌ û·k˘, v jehoû st¯edu stojÌ b˝val˝profesor. Jsou v˝jimeËnÌ i tÌm, ûe si vyd·vali tiskem svouroËenku.

Dnes si uû jen m·lokdo dovede p¯edstavit, kolik bylov Praze kav·ren v Ëase Masarykovy republiky. TvrdÌvalo sev nads·zce, ûe kdyby se mezi nimi probouraly zdi, bylo bymoûnÈ souvisle proch·zet prvnÌm poschodÌm tÈmϯ celÈhopraûskÈho centra jako jedinou kav·rnou. Kaûd· kav·rnamÏla svÈ ötamgasty. Jen Egon Erwin Kisch o sobÏ tvrdil,ûe je ötamgast hospod celÈho svÏta. éidÈ pat¯ili do praûsk˝chkav·ren jako ryba do vody, bez nich si nikdo kav·rnunedovedl p¯edstavit. V dvojjazyËnÈ Praze to byly kav·rnyvÏtöinou nÏmeckÈ. Ale bylo samoz¯ejmÏ mnoho kav·ren,do kter˝ch chodili, kde se mluvilo p¯ev·ûnÏ nebo v˝hradnÏ

Ëesky. A byl takÈ Louvre a bylo Arco, kterÈ se staly lite-r·rnÏ nejproslulejöÌmi. A byla i cel· ¯ada dalöÌch kav·rena Treffpunkt˘ se smÌöenou klientelou.

P¯Ìmo ûivnou p˘dou byla kav·rna pro praûskou bo-hÈmu. Histork·m, kterÈ se o nÌ vypr·vÏjÌ, poskytovalakav·rna ovzduöÌ, z·ötitu a duchovnÌ prostor. Jejich v˝rokycharakterizoval zp˘sob myölenÌ, jak˝ nemohl povstatnikde jinde neû v kav·rnÏ, Ëi spÌöe lok·lu, nebo dokoncev kabaretu Montmartre, p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkoudostavenÌËkem duchaplnÈ a z·bavymilovnÈ Prahy. S jehopravideln˝m n·vötÏvnÌkem Haökem se zastavÌme i v Kra-vÌnÏ, kde si p¯ipomeneme zaloûenÌ Strany mÌrnÈho pokro-ku, a u Brejök˘ a dojdeme s nÌm i do Unionky s mladouËeskou liter·rnÌ avantgardou. Neboù generaci netvo¯Ì nictak doopravdy jako lok·l. Lok·ly generacÌ jsou nejz·vaûnÏj-öÌmi pil̯i liter·rnÌ historie (Adolf Hoffmeister).

Kav·rny v meziv·leËnÈm obdobÌ plnily ¯adu spoleËen-sk˝ch funkcÌ. Nebyly uû jen mÌstem klidnÈho posezenÌ,ale byly mÌstem v·öniv˝ch umÏleck˝ch debat. Jejich hostÈjsou ost¯e konfrontov·ni s nov˝mi spoleËensk˝mi fakty,technick˝m pokrokem a n·rodnostnÌmi a soci·lnÌmi pro-blÈmy. Jejich spoleËnÈ ûivotnÌ z·ûitky p¯edurËovaly ¯aduûivotnÌch postoj˘, spoleËnÏ proûili v˝razn˝ kulturnÌ p¯edÏlzp˘soben˝ prvnÌ svÏtovou v·lkou. P¯esto se kav·rny stalymÌstem spoleËenskÈho setk·v·nÌ, jak˝msi vnit¯nÌm kor-zem, kde je dob¯e b˝t vidÏn. Kav·rna je h¯iötÏm intelektu-·l˘. MÌË vtip˘ tu tanËÌ jak veverka v kleci, kterou gÈniovÈtahajÌ za ocas, a ona jim nasazuje kousavÈ blechy za tytobesti·lnÌ ûerty s genialitou (Adolf Hoffmeister).

Kav·rensk˝ fenomÈn m˘ûeme dnes vnÌmat pouzez memo·rovÈ literatury v˝znamn˝ch osobnostÌ, sv˝m zp˘-sobem v˝jimeËn˝ch hostÌ, nebo z jejich bezprost¯ednÌhoproûitku zprost¯edkovanÈho n·m liter·rnÌmi nebo v˝tvar-n˝mi dÌly. Jak vnÌmal kav·rnu ÑobyËejn˝ì ËlovÏk, bohuûel,dnes jiû nezjistÌme. Kaûd· kav·rna se vyznaËovala nÏËÌmzvl·ötnÌm. Leccos by se nezrodilo neb˝t kav·rny. NÏkterÈkav·rny by mohly b˝ti pos·zeny deskami z bronzu, jeû jakoslavnÈ smrti hl·saly by pij·k˘m budoucnosti: ÑNa tomtomÌstÏ o p˘lnoci napsal VÌt Nezval KouzelnÌkaì. NeboÑZde nad polit˝m ubrusem ku konci t˝dne, oharky a popelempoöpinÏn˝m, bylo poprvÈ vy¯Ëeno slovo: purismusì (AdolfHoffmeister). Byl to vöak jen vöednÌ den, kaûdodennÌûivot, ale nikoliv z·plava rychle se tvo¯ÌcÌch Ñmyölenekì,st¯ÌdajÌcÌch se umÏleck˝ch smÏr˘, jak se n·m to teprves odstupem jevÌ dnes.

A jeden post¯eh Bohumila Hrabala, kter˝ hodnÏ vypo-vÌd· o atmosfȯe praûsk˝ch lok·l˘. RadÏji s·m sebe pova-ûuji za pivnÌho neotesance, neû za osvÏtovÈho intelektu·la.Jsem tedy dÏdic tradic Jaroslava Haöka. Ovöem souËasnÏ sepovaûuji za û·ka Franze Kafky, kter˝ mne ohromuje sv˝mvzdÏl·nÌm k transcendentnu. MyslÌm, ûe styl mÈho psanÌ jerytmizace tÏchto dvou svÏt˘, kterÈ tvo¯Ì z·klad praûskÈironie. OhromujÌcÌ na tÏchto dvou muûÌch je, ûe aË se obanarodili i um¯eli toho samÈho roku, ûili vÏtöinou v Praze,nikdy se nemohli potkat, protoûe Haöek proch·zel praûsk˝mipivnicemi v p¯ÌzemÌ, a Kafka se sv˝mi p¯·teli kav·rnami,kterÈ b˝valy v prvnÌm pat¯e.

A tak se kruh uzavÌr·. VracÌme na poË·tek ñ setk·v·nÌjsou rovnocenn·. Jako jsme na zaË·tku vzpomenuly nasentenci Ladislava Quise o ËeskÈ hospodÏ, ûe je nejmi-lejöÌm ˙tulkem Ëesk˝ch duöiËek, konËÌme jeötÏ jednÌm

11

post¯ehem Bohumila Hrabala, kter˝ o hospodÏ ¯Ìkal,ûe je moje spoleËnost, je to m˘j ritu·l, a nejen m˘j, alevöech lidÌ, kte¯Ì p¯ich·zejÌ na pivo, ûe st˘l tvo¯Ì spoleËnost,kter· hovo¯Ì.

Henry James kdysi ¯ekl, ûe kdo chce aspirovat na spiso-vatelskou dr·hu, musÌ si do ötÌtu napsat jedinÈ slovo:Samota. V p¯ÌpadÏ ûivota a dÌla autor˘, kterÈ zobrazujenaöe kniha, neölo v˘bec o pot¯ebu odvr·tit se od spoleË-nosti, ale naopak se do nÌ dostat, spoleËnost tÏmto umÏl-c˘m spÌöe pom·hala, ve spoleËnosti si ujasÚovali sv·stanoviska, v nÌ se rodily nejen jejich postoje, ale i n·mÏtyjejich dÏl. älo vûdy o spoleËenstvÌ lidÌ, z nichû kaûd˝ bylsice v˝raznou individualitou, souËasnÏ vöak i pospolitost,v nÌû nebylo d˘leûitÈ prosadit vlastnÌ osobnost.

Ale hlavnÏ se Ëesk· spoleËnost, kterou v·m chcemeuk·zat, bavila.

»ten·¯ nechù v tÈto knÌûce nehled· pouËenÌ o minu-losti, od toho jsou historickÈ knihy. Tato kniha je obrazo-v˝m svÏdectvÌm o tom, jak umÏlci Ëi jejich blÌzcÌ proûÌvaliud·losti, jeû mezitÌm odv·l Ëas. Je nahlÈdnutÌm do z·ku-lisÌ liter·rnÌch dÏjin (s dvojÌm Ëasov˝m vyboËenÌm) odpolovice devaten·ctÈho stoletÌ aû do druhÈ svÏtovÈ v·lky.

Yvetta Dˆrflov·, VÏra Dykov·

12

Ilustrace Karla Svolinského k básni J. V. Sládka Mělnická balada.

Salon. VÏtöÌ a ozdobnÏjöÌ pokoj nebo sÌÚ v domÏ, v kterÈ se n·vötÏvy p¯ijÌmajÌ. ObraznÏ naz˝v· se salon takÈ vzneöen·, elegantnÌ spoleËnost.Riegrův slovník naučný, 8. díl, Praha 1870

Honorace mÌvala v mal˝ch krouûcÌch k·vovÈ d˝ch·nky, jimû se ¯Ìkalo jeötÏ po starÈm obyËeji kafÈvisity. Na kterourodinu p¯iöla ¯ada, tam se sch˘zka p¯ipravila, napeklo se cukrovÌ ñ vöelik˝ch z·kusk˘, p¯iËemû mÌvaly jistÈ d·my urËitÈzvl·ötnosti v˝roby. TÏchto k·vov˝ch sed·nek ˙Ëastnily se jen d·my ñ p·ni manûelÈ se moud¯e v takov˝ den odpoledneodklidili z domu. Pro mladÈ dÌvky byla takov· p¯Ìleûitost zkouökou v˝cviku spoleËenskÈho. Zde bylo dok·zat, zdanauËily se dle rad mate¯sk˝ch hovo¯it, poklony Ëinit a n·vod˘ pro upejp·nÌ n·leûitÏ uûÌvat. P¯i tÏch besed·ch se nÏkdyruËnÏ pracovalo na v˝öivk·ch a h·Ëkovan˝ch drobnostech. ZejmÈna dÌvky zah·let nesmÏly. TakÈ se nÏkdy zahr·lo napiano rukama nÏkterÈ dceruöky, kter· nÏco dovedla, ale jen m·lo toho musilo b˝t, aby druhÈ sleËinky nebyly tÌm nÏjaksniûov·ny, ûe nedovedou tolik, jako mistrovstvÌm se produkujÌcÌ pianistka.

O tÏchto spoleËensk˝ch stycÌch se napsalo mnoho satirick˝ch historek ñ takÈ s·m jsem do nich takto nÏkolikr·tepÌchnul. Povaûuji vöak tyto sch˘zky d·vn˝ch dob dnes za dobrou z·bavu v Ëasech, kdy nebylo kav·rensk˝ch styk˘,ani r·dia ñ ani gramofon˘ ñ styk mÏst s Prahou byl nejen nesnadn , ale i n·kladn . DÌvenky byly takto drûeny v k·zni ñtÌm se vyzbrojovaly pro dalöÌ ûivot. Jejich slovnÌk projev˘ byl u tÏchto k·vov˝ch ö·lk˘ obohacov·n, a vznikly tak svazkyp¯·telskÈ, jichû bylo pro vöechny moûnÈ p¯Ìpady budoucÌ nem·lo t¯eba. D·my do hostinc˘ nemohly ñ tÏmito sch˘zkamise udrûoval jist˝ dvorn˝ zp˘sob spoleËensk . Pro dÌvky to bylo ûivotnÌ ökolou.Václav Štech: Přes ostnaté dráty

Bohuûel o v˝znamu a pr·ci tÏchtosoukrom˝ch institucÌ jako je salon,nem·me û·dn˝ch protokol˘, m·mejen liter·rnÌ nar·ûky, dopisovÈ zmÌnky,tradiËnÌ sdÏlenÌ Ëili m·me jen materi·lnedokonal˝ a nedostateËn . Salonpracuje v tichu a tajÌ svÈ intimity,uzavÌr· se p¯ed zvÏdav˝m pohledempotomk˘. Tak z˘st·v· mnoho ûen-sk˝ch Ëin˘ a z·sluh v neproniknutelnÈmlËenlivosti rodinnÈho ûivota.Vlasta Kučerová: K historii ženského hnutív Čechách

13

Josef V. Staněk jako páže. Na obrazu Karla Purkyně je zachycen šlechtický salon jako ideál salonu.

Hra na salon?

14

U Villani˘

Je ze vöeho vidÏt, ûe Vill·novi rozumnÏ a komfortnÏ ûijou. MajÌ tam aû uûskoro na Vinohradech hezk˝ byt, asi pÏt pokoj˘ v t¯etÌm poschodÌ, tak bezevöeho snob pachtÏnÌ, gem¸tlich a elegantnÌ. [Ö] A v salonÏ a v jÌdelnÏ ty samÈstaromÛdnÌ meuble, co v St¯ÌûkovÏ, to Ëokol·dov˝m a mille fleurs potaûenÈkanape s Ñöikemì do rohu postavenÈ, Ëisto, ticho a skromno, ale elegantnÏ.z dopisu Zdenky Braunerové Anně Bourgesové z 9. 12. 1883

Olga Villani. Fotografie F. Schiera. Václav Kounic. Fotografie J. Lachmanna asiz roku 1866.

Josefina Villani, manželka Karla Marii Villaniho se syny. Fotografie K. Kellera po roce 1874.

A� jen dámy přijdou dnes večír.

Poslouží to k ozdobě, i to nám

poněkud pomůže.

Vzkaz na vizitce hraběte Leo Thuna.

Karel Drahotín Maria Villani de CastelloPilonico. Český básník, z jehož díla zůstalav povědomí jen slova písně Zasvi� mi ty

slunko zlaté. Fotografie Homolatsche.

I pohostinstvÌ bylo jednoduchÈ.Uprost¯ed z·bavy prost¯ela pansk·st˘l, u nÏhoû se sedÏlo, a postavilanaÚ velk˝ samovar, naËeû nejstaröÌdcera Villaniova, Zdenka, jalase nalÈvati Ëaj. Pak p¯edloûenastuden· veËe¯e.Mar yša Šárecká, Salony

U Riegr˘ v letech 1853ñ1891

32

Josef Durdík. Fotografie M. L. Wintera.

František Palacký s Františkem LadislavemRiegrem. Fotografie asi z roku 1865.

František Ladislav Rieger s rodinou. Fotografie z roku 1862.

Ani on [F. L. Rieger], ani jeho choù neöet¯ili obÏtÌ, aby se d˘m jejich stalshromaûdiötÏm ËeskÈ inteligence a p¯itaûliv˝m st¯ediskem i pro ony patri-cijskÈ kruhy, kterÈ [Ö] jeötÏ neotev¯ely sv˝ch sympatiÌ vyööÌm, duöevnÌminteres˘m n·roda. [Ö] Kaûd˝ spoleËensk˝ veËer v proslavenÈm onomdomÏ mÏl urËit˝ sv˘j ˙Ëel a program; se z·bavou spojena buÔ vÏdeck·p¯edn·öka, buÔ v˝kony hudebnÌ nebo p¯edËÌt·nÌ dÏl beletristick˝ch.Eliška Krásnohorská: František Ladislav Rieger

PanÌ Riegrov· se p¯i takov˝ch spoleË-nostech starala hlavnÏ o dobrÈ pohoötÏnÌp¯Ìtomn˝ch, dom·cÌ p·n pak hlavnÏo z·bavu.Jaroslav Goll: Z mých vzpomínek na Riegra

Marie Riegrová, rozená Palacká. Fotografie Smolky.Salon byl jí prostředkem k uskutečněníhumanitních snah, a nikdy ne cílem.Mar yša Šárecká, Salony

Bohuš, Libuše a Marie Riegrovi. Fotografie J. Brandeise.

Podrobovala se veöker˝m svÌzel˘m,kterÈ p¯in·öÌ po¯·d·nÌ velk˝ch,ano skvÏl˝ch z·bav spoleËensk˝chdo dom·cnosti prostÏ po obËanskuza¯ÌzenÈ, bez p¯epychu ËetnÈhosluûebnictva, bytujÌcÌ v mÌstnos-tech ˙tuln˝ch, ale p¯ece jenomobmezen˝ch. PanÌ Riegrov·, t¯imalÈ dÌtky majÌc na starosti a ËastochuravÏjÌc, byla tichou rekynÌtÏchto spoleËensk˝ch v˝boj˘; bezrept·nÌ, ano s nadöenÌm stokr·teznova vracela pravideln˝ po¯·dekdom·cÌmu ˙tulku, jenû b˝valvyp·Ëen ze sv˝ch stÏûejÌ kaûd˝mtakov˝m velk˝m veËerem, p¯ednÌmû i po nÏmû sama muselap¯iloûit ruku k tisÌcer˝m pracÌm.Eliška Krásnohorská: František LadislavRieger

PanÌ Riegrov· netÏöila se tÈ vöeobecnÈoblibÏ, nep˘sobila kouzlem harmonickÈlidskosti a slunnÈho optimismu jako jejÌmanûel. Nebyla bytostÌ spoleËenskouv obyËejnÈm toho slova smyslu. [Ö] Leûbyla jÌ naprosto nezn·ma, neznala ani tÈ,jÌû lidÈ d·vajÌ sm̯liv˝ n·zev spoleËensk·zdvo¯ilost. Slovo Ñz·bavaì neobjevovalose v osobnÌm jejÌm slovnÌËku, radostnostbyla trochu vzd·lena jejÌ povahy.Nepamatuji se, ûe bych ji byla Ëastoslyöela hluËnÏ se sm·t.Anna Lauermannová-Mikschová: Lidé minulých dob

Z absolutnÏ nesobeckÈho vlastenectvÌ vytvo¯ili manûelÈ Riegrovi v domÏ svÈmnejp¯ednÏjöÌ Ëesk˝ salon, jehoû p¯Ìklad vzbudil n·sledov·nÌ v Ëeln˝ch rodin·chËesk˝ch a nem·lo p¯ispÏl k rozvoji niternÏjöÌho ûivota ËeskÈho v zaplavenÈnÏmectvÌm Praze mÏöùanskÈ.Eliška Krásnohorská: František Ladislav Rieger

Riegr˘v salon mÏl svou reprezentantku, duöevnÏ jemnou, vysoce vzdÏlanoua roztomilou, mÏl svou umÏleckou duöi, a tou byla panÌ Marie »ervinkov·-Rieg-rov·. Salon Riegr˘v mÏl svÈ slavnÈ dny jen tehdy, kdyû p¯ijela z MalËe a ujala sejeho vedenÌ. Sama po¯·dala liter·rnÌ a hudebnÌ veËery, p¯i nichû b·snÌci p¯edËÌ-tali sv· rukopisn· dÌla, p¯i nichû hr·la se quartetta a zpÌvaly se partie z ProdanÈnevÏsty. Sama uplatnila tu tÈû sv˘j kr·sn˝ hlas vedle baronky SchwarzenfeldovÈ,panÌ LauermannovÈ a sleËny HebdovÈ. Ona nejtrvaleji snila a pracovala o myö-lence liter·rnÌho, ËeskÈho salonu. Bohuûel p¯es kr·snÈ ˙silÌ, jeû mu vÏnovala,neudrûel se liter·rnÌ salon jejÌ, a hlavnÌ p¯ÌËinou toho byla jistÏ nesjednocenosta rozpory mezi liter·ty.Mar yša Šárecká, Salony

33

Václav Čer vinka a Marie Čer vinková, rozená Riegrová. Fotografie Langer Pommerring po roce 1874.

Rodina Riegrova. Zleva Václav Červinka, Marie Riegrová, Bohuslav Rieger, Marie Červinková,František Ladislav Rieger, Libuše Riegrová. Fotografie J. Ecker ta z roku 1885.

Jaroslav Vrchlický s manželkou Ludmilou(rozenou Podlipskou).

František Věnceslav Jeřábek

»il· jejÌ mysl nalÈzala vöude pole p˘sobenÌ kamkoli po-hlÈdla. P¯i n·vötÏvÏ v Praze z jara 1878, poh¯eöujÌc ËeskÈspoleËnosti liter·rnÌ, snaûila se [Marie »ervinkov·] zavÈstliter·rnÌ veËery. Dne 12. b¯ezna Frantiöek V. Je¯·bek Ëetlshrom·ûdÏnÈmu kruhu u Riegr˘ Ë·st svÈho dramatu SynËlovÏka. Po n·vratu do MalËe, vzpomÌnajÌc tÈto snahy, za-psala si: ÑSnad jsem p¯ece cosi v tÈ Praze urobila, zavedlajsem liter·rnÌ spoleËnost, ñ kdoû vÌ ñ snad se udrûÌ.ìBožena Augustinová: Marie Čer vinková-Riegrová

Vzaly jsme si s MariÌ do hlavy, ûe budeme po¯·dat veËery,do nichû sezveme literaturu a vöe, co duchem bl˝sk· naroli vlasti dÏdiËnÈ. Dr. Rieger n·s k tomu s·m vybÌzel,panÌ Riegrov· nepokl·dala sice na tom svÏtÏ nic za takzbyteËnÈ jako spoleËensk˝ ruch, ale podvolovala se vûdyp¯·nÌ manûela a dÏtÌ.Anna Lauermannová-Mikschová: Lidé minulých dob

Anna Mikschová (provdaná Lauermannová)

v dívčích letech.

Vstaly v nové slávě…

209

Kavárna Slavia.

MnohÈ dÏje naöeho kulturnÌho ûivota jsou spjaty s kav·rnou Slavia. I tam se spojil nejeden umÏleck˝ podnÏt s moudrostÌ, aby daly ûivot novÈ myölence.

Kdyû b˝vala jeötÏ vedle Sl·vie novÈstar· kav·rna Slavia, sch·zely se v nÌniûöÌ kategorie kumöt˝¯skÈ pr·vÏ taksvornÏ, jako ten vyööÌ dramatick˝ svÏtve VelkÈ Slavii! Byly tam za vedenÌanarchisty Mordy i neboûtÌka mistraÑpumpa¯eì Broûka noËnÌ sch˘zkya besedy divadelnÌch episodist˘,statist˘, kulis·k˘, bilet·¯˘, ötukatÈr-sk˝ch pomocnÌk˘, mal̯˘ dekoracÌ,n·povÏd˘ a maöinist˘, kte¯Ì, dokudstar· Slavie svÈ br·ny nezav¯ela,napodobili v malÈm totÈû, co jejichslavnÈ vzory v Sl·vii velkÈ dÏlaly.Karel Ladislav Kukla: Noční Prahou

Stavba kamenného mostu Františka Josefa I. V pozadí palác Lažanských, od roku 1881 sídlo nové kavárny Slavia. Fotografie z roku 1901.

Kav·rna Slavia. JejÌ poË·tky sahajÌ do roku 1881, kdy sirestauratÈr V·clav Zoufal˝ pronajal volnÈ p¯ÌzemnÌ pros-tory pal·ce od hrabÏte Prokopa LaûanskÈho a z¯Ìdil zdepodle pl·n˘ stavitele R. Nov·ka kav·rnu. Kav·rna, kterouv zaË·tcÌch naz˝val Velk· Slavia, ale ¯Ìkalo se jÌ takÈ Star·Slavia, dos·hla Ëasem svÏtovÈ proslulosti. V˝Ëet osobnostÌ,politik˘, umÏlc˘ a v˘bec lidÌ od pera, kte¯Ì zde tr·vili sv˘jËas, by byl snad nekoneËn . MnohÈ dÏje ËeskÈho kultur-nÌho ûivota jsou spojeny pr·vÏ s prost¯edÌm kav·rnySlavia. Tady se sjedn·vala nov· divadelnÌ angaûm·, vyty-Ëovaly novÈ umÏleckÈ a liter·rnÌ smÏry, vznikala nov·p¯·telstvÌ, v·önivÏ se diskutovalo nad str·nkami Ëesk˝chi zahraniËnÌch novin a Ëasopis˘. Vyst¯Ìdaly se zde vöechnygenerace herc˘ N·rodnÌho divadla. V letech 1932ñ1933doölo k p¯estavbÏ interiÈru kav·rny stavitelem Josefem

210

Položení základního kamene k Národnímu divadlu v Praze dne 16. května 1868. V pozadí palác Lažanských vybudovaný v letech 1861–1863. Fotografie F. Fridricha.

Jaroslavem Hukalem a k ˙pravÏ jejÌho pr˘ËelÌ podlen·vrhu architekta Old¯icha Stefana. [Ö]

Kav·rna v LaûanskÈm pal·ci b˝vala vöak jiû p¯ed rokem1881. Do zdejöÌ Bendlovy kav·rny se v roce 1870 p¯estÏ-hovala spoleËnost kolem Karla Bendla (1838ñ1897),sch·zejÌcÌ se do tÈ doby v kav·rnÏ VÌdeÚaËka na rohuV·clavskÈho n·mÏstÌ a ulice Na P¯ÌkopÏ. V BendlovÏkav·rnÏ se spoleËnost jeötÏ rozrostla. Doch·zeli sem takÈBed¯ich Smetana (1824ñ1884), Karel (1844ñ1913)a Adolf (1841ñ1903) »echovi, Adolf Krˆssing(1848ñ1933) a snad vöichni muûötÌ ËlenovÈ ProzatÌm-nÌho divadla, mnozÌ ËlenovÈ orchestru i opernÌho sboru.Tu mÌvali Bendl a pozdÏji i Smetana horlivÈ debatyo hudebnÌ deklamaci.Jiří František Musil: Hudební Praha I.

Grand Café Slavia. Fotografie asi z roku 1906.

Nikde v Praze neb˝valo tenkr·t tak ûivo k veËeru p¯ed divadlem, jako v p¯ednÌch s·lech a hern·ch kav·rny Slavia p¯edöestou hodinou a jako v CafÈ Corso na P¯Ìkopech p¯ed sedmou.

V prvnÌ konËÌvala velk· Ñhereck· burzaì skoro vöech Ëesk˝ch herc˘ z N·rodnÌho, SmÌchova, Vinohrad˘ i Uranie,v Corsu zas artist˘ dom·cÌch i cizÌch, jak z VarietÈ tak z p¯ednÌch tanËÌren a chant·n˘. [Ö]

Po celodennÌch studiÌch, zkouök·ch, lidskÈ i nelidskÈ drez˙¯e a tahanicÌch s ¯editeli, reûisÈry i kolegynÏmi, uûÌv· tucel˝ svÏt Ñz prken, kterÈ svÏt znamenajÌì nÏjakÈ tÈ letmo ubÌhajÌcÌ chvilky odpoËinku, blahÈ siesty, aby si s druhy poklepl,zahr·l öach, kuleËnÌk nebo karty, ok·zal se obyËejn˝m smrtelnÌk˘m, dal se obdivovat, tu a tam ÑintervÌvnoutì vöeteËn˝mreportÈrem, nav·zat zn·most s nÏkter˝m mal̯em, socha¯em, kte¯Ì v oz·¯enÈ kav·renskÈ s·ly se sletovali zas jak mot˝lik svÏtlu ze sv˝ch n·dhern˝ch i ûebr·ck˝ch ateliÈr˘ v jedinou spoleËnou republiku svobodnou, neodvislou, anarchis-tickou, bez monarch˘, Ñboh˘ì a potent·t˘, jeû slove se jedin˝m spoleËn˝m hrd˝m jmÈnem: ÑBohÈma!ìKarel Ladislav Kukla: Noční Prahou

211

Velká kavárna Slavia. Fotografie z roku 1914.

Bohumil Brázda, majitel kavárny Slavia.

Slavia velká kavárna – inzerát.

Kav·rna Slavia [Ö] po desÌtky let slouûilaherc˘m a pÏvc˘m N·rodnÌho divadla nazp˘sob pozdÏjöÌch divadelnÌch klub˘,protoûe do nÌ chodili bÏhem zkouöek,p¯ed nimi i po nich. [Ö]

V prvnÌm obdobÌ zhruba v prvnÌmËtvrtstoletÌ existence, mÏli nÏkte¯Ì hercive Slavii i svÈ stoly (stolnÌ spoleËnosti),relaxovali p¯i kart·ch, hr·li bili·r, pro-ËÌtali noviny, vypr·vÏli si, vzpomÌnali.V˝razn˝mi divadelnÌmi ötamgasty v tu dobu byli zejmÈna Frantiöek Kol·r,Jakub Vojta Slukov, Frantiöek Ferdinandäamberk, Jakub Seifert, Adolf Krˆssing,Adolf »ech. P¯ich·zel sem r·d ale i Bendl,Moöna a jinÌ. Takto kav·rna p˘sobila od otev¯enÌ N·rodnÌho divadla vlastnÏ aû hluboko do prvnÌ republiky, i kdyû jitehdy herci p¯ec jen uû mÈnÏ vyhled·vali.František Černý: Tři divadelní role kavárny Slavia

212

Jindřich Mošna s přítelem před Národním divadlem.

Jindřich Mošna (uprostřed), Marie Hübnerová (druhá zprava) s kolegy z Národního divadla na Výstavišti. Fotografie asi z roku 1891.

Rudolf Deyl

[Ö] a kav·rna Slavia, starobylÈ ˙toËiötÏ herc˘ obojÌhopohlavÌ, vöech vÏk˘ a charakter˘, rozhlaholila se hlasyzvykl˝mi mluvit pro publikum a potlesk.Růžena Nasková: Herecké svátky

Byl jsem jako na houpaËce: jednou mne zvedl ˙spÏch,po druhÈ zdeptala prohra, ale chuti to neubralo. Co se nepoda¯ilo verö˘m, napravil z·skok do veselohry,a nebylo-li jinak, p¯ijal mne baletnÌ mistr s otev¯enoun·ruËÌ. [Ö] A pak, byla tu kav·rna Slavie a jejÌ spoleËnostsk˝tala zaruËenÈ rozpt˝lenÌ.Rudolf Deyl: Opona spadla

213

Růžena Nasková

Paöijov˝ t˝den jest n·r˘dku hereckÈmu, koËovnÈmup¯i k·¯e ThespidinÏ, svÏtobÏûc˘m ne˙navn˝m odötace k ötaci, t˝dnem nejvÏtöÌho ruchu na cel˝ rok.ZaznÌ heslo: äkatule, hejbejte se! MÏnÌ se mÌsta,angaûm·ny, namnoze star· bÌda za novou.

Kdyû se hladkolÌcÌ adepti z·kulisÌ organizovaliv ˙st¯edÌ jednoty hereckÈ, zvÏdÏla o tom Prahan·zornÏ ty dny p¯ed Zelen˝m Ëtvrtkem. äkared·st¯eda sm·la se vyholen˝mi obliËeji v kav·rnÏ Sl·vii,p¯i obÏdech v dolnÌ restauraci praûskÈ MÏöùanskÈbesedy, u ChodÏr˘, u Brejöky. JakÈ to bylo druûnÈ,slavnÈ obÏdv·nÌ! MarkantnÏ jako kameje ¯ezanÈobliËeje p·n˘, tragick˝ch i vesel˝ch, dobroduön˝chi mraËnÏ intrik·nsk˝ch; p˘vabnÈ zjevy naivek,vzduön˝ch sentiment·lek, vznosn˝ch heroin,neochvÏjn˝ch matrÛn, pohotov˝ch kaûdÈ chvÌleochotnÏ zaskoËiti jako Panny Orle·nskÈ, jakoRoutiËky, jako Richelieu na prvnÌm svÈm pot˝k·nÌ.Karel Šípek: Velikonoce divadelní

NÏco se, pravda, zmÏnilo od tÏch tradiËnÌch sed·nekv praûskÈ Slavii. Angaûm· se teÔ uzavÌrajÌ d¯Ìv,odpadlo dobrodruûnÈ st¯Ìd·nÌ nÏkolika divadelv jednom roce, nenÌ uû zkr·tka burza na herce.Do Velikonoc uû majÌ ¯editelÈ a reûisȯi d·vnoobhlÈdnutÈ a vyhlÈdnutÈ p¯Ìr˘stky a vöichni majÌjaksi vÏtöÌ ñ jak se to ¯Ìk· Ëesky ñ sicflajö.Slávka Dolanská

Interiér kavárny Slavia po rekonstrukci v roce 1932.

214

Piják absintu. Obraz Viktora Olivy. Obraz se stal symbolem kavárny Slavia.Absint k nám připutoval jako literární nápoj z pařížských kaváren, kde ho proslavil „opilec“ Verlaine. Pro jeho bar vu se mu říkalo „zelená víla“, pro jeho účinky„zelený jed“, později byl zakázán a až dnes se zbaven své jedovatosti znovu ser víruje – spíš už jako kuriozita, nebo. ztratil inspirační sílu, která se bez trochyjedu neobejde. Na Olivově obraze se nad pánem s novinami a sklenicí skutečně sklání jedovatě zelená, průhledná nahá žena jako múza vydechující oblakaalkoholu a poetických nápadů.

Slavia je dodnes p¯itaûlivou inspirativnÌ kav·rnou, v nÌû se st¯et·v· tradice s projevy novÈ generace. Na zadnÌ stÏnÏ visÌvelk˝ kou¯em zahnÏdl˝ obraz od Viktora Olivy, kter˝ p¯edstavuje kav·rnu s poslednÌm hostem. [Ö] Snad je to b·snÌk,kav·rensk˝ poeta, a nenÌ-li to b·snÌk, pak je to alespoÚ muû s duöÌ b·snÌka. P¯ed nÌm posed·v· na okraji stolku jehozelen· m˙za, nah· ûena, tÈmϯ pr˘hledn· bytost, jeho vidina v barvÏ absintu. V pozadÌ post·v· star˝ ËÌönÌk v uctivÈmodstupu, aby nevyruöil hosta a nezaplaöil jeho snÏnÌ.Josef Kroutvor

Na b·snÌkovu poËestpÌvali jsme absint.Je zelenÏjöÌneû vöechno zelenÈ,a kdyû jsme od stolk˘ vyhlÈdliz oken,pod n·b¯eûÌm tekla Seina.Ach ano, Seina!Jaroslav Seifer t: Kavárna Slávie

215

Po zaloûenÌ divadelnÌ sekce DevÏtsilu, v roce 1925ñ1926, zaËal b˝t koutN·rodnÌ kav·rny p¯Ìliö tÏsn . [Ö]

Kdyû prostory N·rkavu nestaËily, nastal p¯esun do kav·rny Slavie, jejÌû mÌst-nosti obÌhaly kolem n·roûÌ N·rodnÌ t¯Ìdy a n·b¯eûÌ. Ale to nebyla jeötÏ Slavie,jak ji dal ve t¯ic·t˝ch letech upravit podnikatel cukr·¯sk˝ch kafetÈriÌ. TehdyjeötÏ nemÏla t·flov·nÌ z drah˝ch leötÏn˝ch d¯ev, ani umnÈ sklenÏnÈ lustry, anibrouöen· zrcadla. Byla to zcela ÑobyËejnsk·ì kav·rna, prostÏ Ñkafecì. Nic vÌce.JejÌ za¯ÌzenÌ sest·valo ze standardnÌch Thonetov˝ch ûidlÌ, z rozviklan˝ch kana-p·tek s Ëern˝mi voskovan˝mi a dosti opr˝skan˝mi potahy, a z tÏch oblig·tnÌchkav·rensk˝ch stolk˘ s orthoceratov˝mi mramorov˝mi deskami, nad nimiûse v·m n·hle zd·lo, ûe nahlÌûÌte do hlubin mezzozoika.

I v dobÏ, kdy byl N¡RKAV hlavnÌm p¯Ìstavem, nejednou se cel˝ DevÏtsilp¯estÏhoval do Slavie. [Ö]

OstatnÏ kaûd˝ z n·s vyhled·val vÌce kav·ren, podle toho, o jak˝ ˙Ëel se jed-nalo. Jednou t¯eba Deminku, nebo T movku, Hlavovku, jindy Akademickoukav·rnu. Nikdo jeötÏ nenapsal zemÏpis, natoû sociologii praûsk˝ch kav·renz meziv·leËnÈ doby. DneönÌmu Ëten·¯i by se ve vÏd·ch toho druhu muselovysvÏtlit, ûe to nebyla pouze luxusnÌ za¯ÌzenÌ pro darmoölapy, ale ûe to bylyi studovny (v dobÏ, kdy se doma nebo v podn·jmu netopilo), ûe to byly i ËÌ-t·rny novin a knih, klubovny, jednacÌ prostory, mÌsta dostavenÌËek. Tato ˙to-ËiötÏ mÏla osobit˝ charakter, podle toho, kter˝ ˙Ëel u nich p¯evaûoval, nebopodle druhu n·vötÏvnÌk˘.[Ö] N·rkav a Slavie byly hlavnÌmi kav·rnami DevÏtsilu mezi lety 1923 a 1928.Karel Honzík: Ze života avantgardy

Jaroslav Seifer t

František Halas

Konstantin Biebl. Fotografie B. Bermanna.

Uû si ani nevzpomÌn·m, co n·s obËasp¯imÏlo, ûe jsme opouötÏli vlÌdnoua pohostinnou N·rodnÌ kav·rnua jejÌ zakou¯enou atmosfÈru vymÏniliza kou¯ a pach ve starÈ hereckÈ Slavii,na rohu proti N·rodnÌmu divadlu.Sed·vali jsme tam u okna vedoucÌhona n·b¯eûÌ a popÌjeli absint. Byla tomal· koketÈrie s Pa¯ÌûÌ. Nic vÌc.P¯estÏhoval se sem DevÏtsil.J. Seifer t: Všecky krásy světa

Byl b·snÌk öerm̯ a byl b·snÌknemluva. ÑPojÔte do Sl·vie, budeme mlËet.ì JakÈ vyzv·nÌ na cestu! Nikdy se miuû kr·snÏjöÌho nedostane.František Halas o Jiřím Mahenovi

Detail kavárny Slavia. Reklamní leták od firmyP. J. Koestera z roku 1935.

217

V kavárně Slavia po roce 1970. Hugo Rokyta, Zdeněk Kalista, František Křelina a nezjištěný.

Jiří Kolář

My jsme tam zaËali chodit, kdyû zav¯eliN·rodnÌ kav·rnu, kam jsme chodili d¯Ìv.Tak jsme se p¯estÏhovali kousek d·l, doSlavie, kam se chodilo uû lÈta: vÏtöinoudivadelnÌ umÏlci, mÏli tam svoji ötaci,a taky historici. Kav·rna je od toho, jak¯Ìk· ValÈry, aby se lidi poh·dali, a kdyûvyjdou z kav·rny ven ñ tak si ¯eknou:zÌtra na shledanou. [Ö] J· jsem tamchodil kaûd˝ den [Ö] v poledne. NÏkte¯Ìp¯·telÈ, jako Kamil Lhot·k, HonzaRychlÌk nebo jinÌ, tam obÏdvali, ale myne. J· jsem v tÈ dobÏ nemÏl penÌze, museljsem se spolÈhat, ûe tam nÏkdo p¯ijdea zaplatÌ za mÏ kafe. To nebyla û·dn·legrace ze zaË·tku.Jiří Kolář: O kavárně Slavii a mnohém jiném

Olga a Václav Havlovi v kavárně Slavia. Fotografie z konce 50. let.Jiří Kolář v kavárně Slavia. Fotografie L. Nebora z roku 1963.

A sblÌûili jsme se, domnÌv·m se, do tÈ mÌry, ûe jsme p¯ÌötÌ sobotu mÏli,abych tak ¯ekl, p¯Ìstup k jeho stolu. A nastala Èra, kdy jsme sed·vali, sicene po¯·d a ne vytrvale, i my mladöÌ obËas i u toho slavnÈho Kol·¯ova stolu.[Ö] Sed·vali u nÏj Urb·nek, Hiröal, Fuka, Lhot·k, éilina, Valja, Juliöa lounsk· parta s Burdou a dalöÌ lidÈ. Tam zaËala Èra, kter· trvala mnoholet, ne-li desetiletÌ, kdy jsme potom vöelico spoleËnÏ dÏlali, organizovali napomezÌ povolenÈho a nepovolenÈho. A to byla doba Kol·¯ov˝ch k·z·nÌ.Pan Kol·¯ n·s uËil Ëemusi jako spisovatelskÈ mor·lce, spisovatelskÈ odpo-vÏdnosti, kladl na n·s velmi p¯ÌsnÈ n·roky ñ on vlastnÏ m˘ûe za to, ûe jsemse stal disidentem, on mÏ nauËil urËitÈ pevnosti a rigorÛznosti v nÏkter˝chvÏcech, a za to jsem mu velmi vdÏËen.Václav Havel: O kavárně Slavii a mnohém jiném

218

Josef Hiršal

Ludvík Vaculík. Fotografie Vladimíra Lammera z roku 1968.

Kamil Lhoták. Fotografie Jana Burgau z roku 1990.

Denní hosté v kavárně Slávii (zleva: František Čebiš, Josef Hiršal, Jiří Kolář, Kamil Lhoták).

[V kav·rnÏ Slavia se proslavil tzv.] Kol·-¯˘v st˘l, kde kdysi mlad·, ale uû vÏhlasn·generace b·snÌk˘ (P. Kabeö, I. Wernisch,P. ärut, J. Gruöa, K. Mach·lek alias ZlÌna dalöÌ) pozornÏ naslouchala staröÌm.Kupodivu ani ne tak Ji¯Ìmu Kol·¯ovi,kter˝ vÏtöinou jen mruËel a obËas trochuzrudl, ale spÌö Josefu Hiröalovi. Ten mluvilpodstatnÏ ËastÏji, nicmÈnÏ lapid·rnÏa v j·d¯e moud¯e. Kdyû ovöem mladÌzaËali nalÈhat a Kol·¯ byl dob¯e naladÏn,rozpovÌdal se na stejnÏ brilantnÌ ˙rovnii on. Z naslouchajÌcÌch b·snÌk˘ se nejËas-tÏji hl·sil ke slovu agilnÌ Miloslav Topinka,zatÌmco ostatnÌ se p¯edh·nÏli ve skrom-nosti, jeû by vÌce sluöela elÈv˘m. Na co sitehdy netroufli, to dohnali v m̯e vrcho-vatÈ pozdÏji mimo kav·rnu.

Na ot·zku, proË mimo kav·rnu, nep¯Ì-mo odpovÏdÏl uû v r. 1945 kav·rensk˝ ve-ter·n Friedrich Torberg, zn·m˝ i v Prazez mnohaletÈho liter·rnÌho i sportovnÌhop˘sobenÌ. Po n·vratu z Ameriky do VÌdnÏmusel k svÈmu ûalu konstatovat, ûe lite-r·rnÌ kav·rny s p¯Ìchodem v·lky vym¯ely.Eugen Brikcius: Z vyložených vzpomínek

U p¯Ìleûitosti Tv˝ch narozenin, mil˝ Ji¯ÌKol·¯i, zaöel jsem do Slavie, abych sedotkl nÏjakÈho styËnÈho Ëasu s Tebou.Vûdyù j· jsem TÏ poznal aû tam a aûtehdy. Co jsi byl p¯edtÌm, dovÌdal jsem sedodateËnÏ. Zaöel jsem tam, abych ti odta-ma podal zpr·vu, jin·Ë tam nechodÌm,ale ani nikam jinam. [Ö]

Zaplatil jsem a öel pomalu N·rodnÌ,kolem Albatrosu, kde jsem si pomyslel:jak se asi tenkr·t v Unionce dos·hlotoho, ûe tam nechodil, kdo do Unionkynepat¯il?Ludvík Vaculík: Zpráva o kavárně Slavia

219

V poledne jsem dorazil k naöemustolu ve Slavii, kde sedÏl Kol·¯se vz·cn˝m hostem, b·snÌkemZdeÚkem Krieblem. NÏËemuse sm·li. [Ö] Oproti dennÌm hos-t˘m u kulatÈho stolu s mramorovoudeskou, konzument˘m ¯ÌdkÈhoËernÈho lÛgru, kter˝ servÌruje panÌPerlÌkov· a inkasuje panÌ »erm·kov·,oproti Kol·¯ovi, panu »ebiöovia mnÏ chodÌ Kamil Lhot·k do Slavieuû z¯Ìdka. »astÏji tu b˝v· Fuka,Frynta Ëi Vladislav. Kamil doch·zÌstejnÏ sporadicky jako Ji¯Ì Weil,doch·zÌ vöak p¯esto.Bohumila Grögerová a Josef Hiršal: Let let

Josef Hiršal a Kamil Lhoták v kavárně Slavia. Josef Hiršal a František Hrubín ve Slavii. Fotografie Miloně Novotného.

Návrat herců do Slavie. Zleva Miroslav Horníček, Jiří Sovák, Lubomír Lipský. Fotografie B. Holomíčka z roku 1998.

Miloš Forman a Jan Svěrák ve Slavii, v pozadí Iva Janžurová. Fotografie B. Holomíčka z roku 1998.

Jan Vodňanský (vpravo) v kavárně Slavia. Fotografie M. Khola z roku 1971.

E D I » N Õ P O Z N ¡ M K A

Knihu tvo¯Ì kromÏ obrazovÈho materi·lu cit·ty z korespondence, vzpomÌnek a liter·rnÏvÏdnÈ literatury. ⁄ryvky ze zve-¯ejnÏn˝ch dopis˘, pohlednic a lÌstk˘ uloûen˝ch v Liter·rnÌm archivu Pam·tnÌku n·rodnÌho pÌsemnictvÌ jsou p¯eps·nypodle souËasnÈ pravopisnÈ normy, zejmÈna pokud se jedn· o interpunkci. StejnÏ jsme postupovaly p¯i p¯episu ˙ryvk˘z kniûnÌch vyd·nÌ pamÏtÌ a vzpomÌnek. SouËasnÏ jsme se snaûily zachovat, resp. zohlednit vöechny jazykovÈ a stylistickÈzvl·ötnosti autorsk˝ch text˘. EditorskÈ doplnÏnÌ textu uv·dÌme vûdy v hranat˝ch z·vork·ch: [].

DneönÌ pravopisnou normou jsme se ¯Ìdily nap . p¯i psanÌ p¯edloûkov˝ch a p¯edponov˝ch s- a z-, ve kter˝ch ostatnÏani auto¯i (pop¯ÌpadÏ edito¯i) nebyli zcela d˘slednÌ. StejnÏ jsme postupovaly i v p¯ÌpadÏ p¯episu p¯ejat˝ch slov s -th-(parthie ñ partie, phlegmatik ñ flegmatik, anthipatiÌ ñ antipatiÌ). Ve slovech typu pr·zno, pr·zniny jsme doplnily -d- napr·zdno, pr·zdniny, stejnÏ tak jsme postupovaly p¯i doplnÏnÌ -v- ve slovech typu zpomnÏl ñ vzpomnÏl, znikajÌcÌ ñ vznika-jÌcÌ. DneönÌ pravopisnou normou jsme se ¯Ìdily i p¯i psanÌ p¯ÌsloveËn˝ch sp¯eûek: k v˘li ñ kv˘li, v skutku ñ vskutku.V spojce pod¯adÌcÌ li jsme doplnily pomlËku -li nap . nedovedete li ñ nedovedete-li, zb˝v· li ñ zb˝v·-li. Neupravovalyjsme vöechna p¯ejat· slova, nÏkter· byla pisateli pouûita i v jinÈm smyslu neû jim p¯ikl·d·me dnes. N·zev spoleËnostiMahabharata jsme upravily na tvar, ve kterÈm ho podle dochovan˝ch tiskov˝ch materi·l˘ pouûÌvali ËlenovÈ tÈto spoleË-nosti. Pouze v p¯ÌpadÏ citace z knihy Karla KrejËÌho jsme nechaly jÌm pouûÌvan˝ tvar Mahabhar·ta.

Data uveden· u korespondence jsou p¯ejata z datov·nÌ dopis˘ nebo z poötovnÌch razÌtek.Na rozdÌl od dneönÌ pravopisnÈ normy jsme ponechaly nÏkterÈ odliönosti, kterÈ jsou typickÈ pro autory i dobovou

normu. Ponechaly jsme takÈ volbu autor˘ v infinitivu -t-, -ti-. Snaûily jsme se jazykovou ˙pravou neset¯Ìt rozdÌl mezitexty, kterÈ od sebe dÏlÌ vÌce neû sto let.

ObrazovÈ a dokumentaËnÌ materi·ly pouûitÈ v knize jsou za sbÌrek Pam·tnÌku n·rodnÌho pÌsemnictvÌ v Praze a osobnÌchsbÌrek autorek. V˝jimku tvo¯Ì n·sledujÌcÌ fotografie:

Pivovar u Rozva¯il˘, Pivovar U Buck˘, kav·rna Arco, restaurant U ChodÏr˘, Ferdinandova t¯Ìda, d˘m U ä·lk˘, d˘mU ModrÈho hroznu, port·l kav·rny Union, kamenn˝ patnÌk u kav·rny Union, hostinec Jedov· ch˝öe, Templov· ulice,restaurant Kobylka, kterÈ zap˘jËilo Muzeum hlavnÌho mÏsta Prahy.

Reprodukce obraz˘: Zdenka Braunerov·, Salon rodiny Braunerovy, olej na pl·tnÏ, kol. 1879 a Zdenka Braunerov·,InteriÈr pokoje Zdenky BraunerovÈ ve VöehrdovÏ ulici, olej na d¯evÏ, 1901, poch·zejÌ ze sbÌrek St¯edoËeskÈho muzeav Roztok·ch u Prahy. Foto Aleö H˘lka.

Reprodukce obrazu Viktor Oliva, Pij·k absintu pak ze sbÌrky galerie Zlat· husa.Reprodukce obraz˘ LuÔka Marolda, KukaËka a U stolu ñ Na zdar NovÈmu roku ze sbÌrky N·rodnÌ galerie.

N·vrh vinnÈho lÌstku od LuÔka Marolda je uloûen v Z·padoËeskÈ galerii v Plzni.

Yvetta Dˆrflov· a VÏra Dykov·

233

Adam, J. 100, 102Adler, Moritz 80Aleö, Mikol·ö 11, 76ñ77, 90ñ97, 101, 103,

110, 121, 149, 229ñ232Alöov·, Maryna 96, 110Amerling, Karel Slavoj 19, 21ñ22, 232Amerlingov·, Frantiöka Svatava 21Amort, Vlastimil 186Anita, taneËnice, Montmartre 155Apollinaire, Guillaume 195, 229Arbes, Jakub 11, 89, 99ñ104, 107ñ110,

115ñ116, 122, 149, 230, 232Arbesov·, Josefina 110Arnold, Emanuel 57Ascher, Ernest 148z Astfeldu, baron 30Augustinov·, Boûena 33, 229

Babinsk , V·clav 122Balling, Karel 154Bar·k, Josef 71, 99, 115B·rta, AntonÌn 131Bartoö, Jan 37Bartoö, Josef 37BarviË, Viktor 131Barvitius, AntonÌn Viktor 70Bass, Eduard 19ñ21, 28ñ29, 64, 82, 96,

120, 155, 160ñ161, 163, 165ñ166,178ñ179, 181, 183, 187, 197ñ199, 229,232

Battaglio, Quido 18Bauer, vrchnÌ, Edisonka 139Baum, Oskar 143,147Bauöe, Pavel 56Beckl, Josef 22BÏh·lkov·, Xavera 55BÏlsk , Quido 164Benda, Jaroslav 101Bendl, Karel 89, 210, 212Beneö, Vincenc 154Beneöov·, Boûena 50, 51, 232Bergmann, Hugo 141, 220Bergmannov·, Hanna 172Berchtold, Karel 28Berka, Jan 58Bermann, B. 105, 106, 181, 187, 190, 193,

198, 215, 232BezruË, Petr 143Biebl, Konstantin 195, 215Bittner, Ji¯Ì 71, 73Blaûek, J. 116Boettinger, Hugo 149Boh·Ë, Emanuel 125ñ126BouËek, AntonÌn 229Bourgesov·, Anna 14, 17, 55, 230BozdÏch, Emanuel 99BozdÏch, V·clav 125ñ126Br·bek, Frantiöek 73, 229Br·f, AlbÌn 34ñ35Br·fov·, Libuöe 32ñ36Br·fovi, rodina 34Brahe, Tycho 143Branald, Adolf 176, 229Brandeis, Jan Adolf 15, 32, 70Brauner, Frantiöek 16ñ18, 57Braunerov·, Anna viz Bourgesov·, AnnaBraunerov·, Augusta 16ñ17Braunerov·, Zdenka 14, 17ñ18, 35, 37, 48,

53, 55, 230Braunerovi, rodina 16, 18, 34Br·zda, Bohumil 211

Breithut, Ji¯Ì 57, 67Brejöka, Karel 183ñ183Breton, AndrÈ 191Bretonov·, Jacqueline 191BrikcÌ, fejetonista 229Brikcius, Eugen 218, 229Brod, Max 137ñ138, 140ñ144, 147, 168,

220, 229, 231BroûÌk, V·clav 82Brueghel, mal̯ 77Bruner-Dvo¯·k, Rudolf 98Brunner, Vratislav Hugo 150ñ152, 157, 160,

168, 170, 175ñ177, 179ñ180, 186, 231B¯ezina, Jan 131BubenÌËek, Jind¯ich 122BubenÌËek, Ota 122, 131ñ132Bubov·, Marie 10, 37, 56BudÌn, Stanislav 172Bufka, VladimÌr Jind¯ich 50Bulwer, Edward viz Lytton, Edward BulwerBurda, VladimÌr 217Burgau, Jan 218Burian, Emil 122Burian, Emil Frantiöek 122Burian, Karel 122, 232Burian, Tom·ö 21Buri·nek, Ëlen Mahabhar·ty 110Buri·nkov·, Ëlenka Mahabhar·ty 110Buvov·, Barbora 232Buvov·, Marie 35

Cibulka, Josef 130, 199Clinton, Bill 227Coletti, Basilius 55Corbiere, Tristan 193Czadsk·, Ema 153, 155ñ156

»ack·, Andula viz Czadsk·, Ema»ack·, Marie viz Pichlov·, Frantiöka Boûislava»apek, Josef 180»apek, Karel 41, 45, 180, 193, 202, 204,

221, 229»apkovÈ, brat¯i 37, 41»·pov·, R˘ûena viz Svobodov·, R˘ûena»ebiö, Frantiöek Rudolf 146, 199, 218ñ219»eËil, Josef 227»ech, Adolf 210, 212»ech, Karel 210»ech, Svatopluk 74ñ76, 84, 99, 229»ech, VladimÌr 76»elakovsk , Frantiöek Ladislav 10, 19, 22,

56, 60»ensk , Ferdinand 232»erm·k, Frantiöek 57»ermÌnov·, Marie viz Toyen»ern , Frantiöek 212, 229»ern , V·clav 225»ervenka, J. 123»erven , Ji¯Ì 154ñ155, 166, 232»ervinka, V·clav 33ñ34»ervinkov·-Riegrov·, Marie 28, 30, 33ñ34,

55, 229

DanÏk, V·clav 221, 229Daneö, Frantiöek 30Dattel, Ferdinand 72D‰ubler, Theodor 138DavÌdek, kav·rnÌk, Union 176Dawson-Scottov·, Catherine Amy 221DÏdina, Frantiöek 131Deodatus Damascenus, Georgius 58

Desfours, Mikul·ö 130Destinov·, Ema 72, 82Deyl, Rudolf 117, 122, 212, 229Dietzenschmidt, Anton Franz 146ñ147DÌtÏ, O. 184Dolansk·, Sl·vka 213DoskoËil, Karel 232Dostojevskij, Fjodor MichajloviË 139Drbohlav, Karel 216Drda, Jan 198ñ199DrÈman, Ji¯Ì 154DrobÌlek, Eduard 159ñ160Drtikol, Frantiöek 47, 54, 190Dubovsk , Josef 99Durasov·-ätursov·, Bolenka 175DurdÌk, Josef 32, 34Dvo¯·k, AntonÌn 34Dvo¯·k, Frantiöek 224Dvo¯·k, Karel 174, 178ñ179, 185, 199, 229Dyk, Viktor 160, 179ñ180, 184, 186

Ebert, Karl Egon 29ñ30, 66Eckert, Jind¯ich 20ñ21, 33, 70, 78, 101Edison, Thomas Alva 133, 139Eim, Gustav 65, 73, 89, 229Einhorn, Erich 216Einstein, Albert 137Eisenmann, Louise 130Eisenmeyer, Josef 220Eisner, Pavel 138, 146Eli·ö, Ji¯Ì 205…luard, Paul 191EmËa Revoluce viz Czadsk·, EmaEminger, Josef 71Emingerov·, Helena 47Engel, Emanuel 10, 72Englov·, Johanna 10Erben, Karel JaromÌr 27, 74

Fa Presto viz Maöek, KarelFanda NosejËek (VozejËek), taneËnice,

Montmartre 155Fantov·, Berta 137, 220, 229Farsk , Josef 27Faster, Ji¯Ì 229Faster, Petr 57, 65, 67, 84, 229Feigl, Friedrich (Bed¯ich) 144Feuerstein, Bed¯ich 189Fiedler, Hynek 29, 72Field, T. R. 145, 205ñ208, 232Fink, AntonÌn 72Firt (F¸rth), Julius 202ñ203, 229Firtov·, Eva 203Fischer, Otokar 37, 166, 204Fischl, Viktor 231Flaöner, Karel 157, 170Folprecht, Arnoöt 130Forchheimov·, Magdalena 61Forman, Miloö 219Forster, VilÈm 160Frank, Philipp 137Franta äumavsk , Josef 27Frejka, Ji¯Ì 193, 216FriË, Jan 131ñ132, 229FriË, Josef 19ñ21, 74FriË, Josef V·clav 22, 57 67ñ68, 101, 229,

232FriË, Mac viz FriË MartinFriË, Martin 203FriËov·, Johanna 19ñ21FriËovi, rodina 19, 22, 25

234

R E J S T ÿ Õ K J M E N N ›

FrÌda, VladimÌr 43FrÌdov·, Boûena 43Fridrich, Frantiöek 60, 74, 103, 210Fr˝d, Norbert 145, 229Frynta, Emanuel 219ñ220, 225F¸gner, Jind¯ich 231Fuchs, Alfred 143Fuchs, Rudolf 138, 143, 146ñ147Fuka, VladimÌr 217, 219F¸rth, Julius viz Firt, Julius

Gareis, AntonÌn 73Gellner, Frantiöek 154, 172, 197, 232Gimpl, Georg 229GoË·r, Josef 180, 201Goldhammer, Jan 198ñ199Goll, Jaroslav 32, 73, 127, 229Gˆtz, Frantiöek 37Grabowski, Bronislaw 72Gregor, Bed¯ich 110GrÈgr, Julius 73, 115Grˆgerov·, Bohumila 219, 229Groöup, anarchista 196Gr¸nberger, Oskar 160Gruöa, Ji¯Ì 218Guth-Jarkovsk , Ji¯Ì Stanislav 153Guttmann, Robert 133, 139

Haas, Hugo 202ñ203Haas, Rudolf 147Haasov·-NeËasov·, Jarmila 145H·dek, Karel 229Hahn, pianista 169Halas, Frantiöek 187ñ189, 215, 232H·lek, VÌtÏzslav 10, 71, 74HamernÌk, Josef 57Hamlet, ËÌönÌk viz Jir·k FrantiöekHanuö, Ign·c Jan 20, 232Hanuöov·, Laura 20Hanzal, Josef 229Haptmann, mal̯ 20H·skov·-Dykov·, Zdenka 50Haöek, Jaroslav 11, 115ñ116, 149ñ150,

152, 154ñ161, 168ñ169, 179, 181ñ182,185, 208, 229ñ230, 232

Haöler, Karel 122, 162Hauöild, Ign·c 57Havel, V·clav 217, 227, 229HavlÌËek Borovsk , Karel 57, 67, 232HavlÌËkov·, Zdenka 18, 55Havlov·, Antonie 170Havlov·, Olga 217Havr·nek, Bed¯ich 70Havr·nek, Edgar Theodor 70, 229Hebdov·, Kate¯ina 33, 35Heidelberg, FraÚa Josef 73, 149Held, Jan Theobald 28, 30Heller, Serv·c Bonif·c 71, 99Hellich, Josef VojtÏch 16, 22, 65, 68Hellmuth-Brauner, VladimÌr 16, 29, 229Helm, Amand 26ñ27Hennerov·, Dida viz Pujmanov·, MarieHerben, Ivan 203, 229Herben, Jan 99Hergesel, Frantiöek 106, 120, 122, 125,

149, 190Herites, Frantiöek 232Heritesov·, Boûena 51Herriot, Eduard 226Herrmann, Emil 71Herrmann, Ign·t 72ñ73, 76, 80, 108, 119,

229Herzog, Jan 61Heyduk, Adolf 74, 229

Heyrovsk , Jan K¯titel 19Hilar, Karel Hugo 166Hilöer, Theodor 105Hiröal, Josef 217ñ219, 229Hlava, Jaroslav 119Hlav·Ëek, V·clav 229Hlavov·, manûelka Jaroslava Hlavy 119Hlavsov·, Anna Milina 26Hodura, Quido 131Hoetzel, Ji¯Ì 226Hoffmann, Camill 147Hoffmeister, Adolf 11, 133, 143, 146ñ147,

189, 193, 198, 201, 229, 232Hoffmeister, Karel 76Hofman, Vlastislav 180Hofmeister Rudolf 131Hofmeister Rudolf Richard 131ñ132Hol·rek, Emil 124HoleËek, Josef 89, 99, 108, 229Holman, Josef 202HolomÌËek, Bohdan 219Holub, Karel 229Homolatsch, fotograf 14HonzÌk, Karel 171, 188ñ190, 215, 229Hora, Josef 174, 186, 189, 194HornÌËek, Miroslav 219Ho¯ejöÌ, Jind¯ich 189, 193ñ194Ho¯ica, Ign·t 99Hostinsk , Otakar 73Hovorkov·, Josefina 110Hrabal, Bohumil 11, 12, 224ñ229, 232Hrabalov·, Eliöka 224HrdliËkov·-är·mkov·, Miloslava 196HroboÚ, Samuel Bohdan 22, 24HrubÌn, Frantiöek 174, 180, 188, 189, 219,

229Hrych, ErvÌn 207Hrzalov·, Hana 230H¸bl, Milan 224H¸bnerov·, Marie 212Huguenin, Karel August 69Hukal, Josef Jaroslav 210Humblov·ñMladotov·, Valentine 139Hurban, Miloslav Josef 24, 230Hus, Jan 130HvÌûÔ·lek, Frantiöek 154, 167H˝sek Miloslav 131

Charv·t, Alois 80, 230Charv·tov·, hereËka 117Chittussi AntonÌn 17, 53Chmela , kav·rnÌk 70Chmelensk , Josef Krasoslav 10, 60Chmelov·-äim·Ëkov·, Joûa 37Chramostov·, T. 74Chvojka, Frantiöek J. 90ñ91

Innemann, Rudolf 109ñ111, 114, 123

Jakobson, Roman 191James, Henry 12Jammes, Francis 193Jan Nepomuck˝ 130Janda, Bohumil 141Jansa, V·clav 83Janûurov·, Iva 219Jaroö, A. 145Jar , Jan 128JedliËka, J. 84JedliËka, Otakar 71JehliËka, fotograf 107Jelen, Alois 57JelÌnek, CÌna 122JelÌnek, Edvard 230

JelÌnek, Hanuö 37ñ38, 40, 42, 153, 179,183, 230, 232

JelÌnek, mal̯ 180JelÌnkov·-Duökov·, R˘ûena 10Jenewein, Felix 105JenÌk z Brat¯ic, Jan 28, 30Je¯·bek, Frantiöek VÏnceslav 33ñ34Jesensk·, Milena 7, 172Jesensk·, R˘ûena 51, 76JÌlovsk·, Staöa 172JÌlovsk , Rudolf 167, 202Jir·k, Frantiöek 153, 155ñ156Jir·nek, Miloö 37, 48Jir·sek, Alois 99John, JaromÌr 139, 179, 188, 200ñ201,

203, 230ñ232Juliö, Emil 217Jungmann, Josef 31, 37, 232JurËinov·, Eva 230Jursa, Jan 131Justitz, Alfred 144

Kabeö, Petr 218Kafka, Franz 11, 133, 137ñ139, 141ñ144,

168, 172, 186, 220, 229ñ231K·cha, Michal 196ñ197Kaiser, Jan 88Kalaöov·, Klementina 232Kalaöov·, Marie 54, 232Kalina, Josef Jaroslav 65, 232Kalista, ZdenÏk 127, 130, 193, 217, 230,

232Kamensk , Rudolf 150Kaminsk , Bohdan 37, 48, 101, 106, 108,

110ñ111, 117ñ119, 149, 204, 232Kamper, Jaroslav 40Kar·sek ze Lvovic, Ji¯Ì 37, 41, 52, 54, 56,

88, 103, 119, 186, 230Kar·skov·, Frantiöka 37, 73Kars, Georges (Ji¯Ì) 144Kastil, Alfred 220Kaöpar, Adolf 78, 131ñ132Keller, K. 14Kh·s, Ladislav 198ñ199Khol, Karel 123Khola, Miroslav 219Khop, Emanuel 85, 124Khop, Josef 123Kiesslerov·, Hedy 172Kirönerov·, Lula, 55Kisch, Egon Erwin 11, 142ñ145, 148, 152,

155ñ156, 170, 229ñ232Kittl, Emanuel 72, 82Kittl, Jan 82Kladiva, Jaroslav 225Kl·ötersk , AntonÌn 101, 103Klaudy, Karel Leopold 18Klecanda, Jan 230Klecanda, VladimÌr VojtÏch 201Kleeman, F. 61Klemens, Josef BoûetÏch 19, 22, 25, 231Klika, »enÏk 123Klika, Miloö 199KlÌma, Ladislav 138ñ139Kliment, herec 118Klinger, Evûen 172Klumpar, Ladislav 117, 119Klumparov·, manûelka L. Klumpara 119Knap, Josef 232Knedlhans LiblÌnsk , Jan Slavibor 57, 72Kn¸pfer, Beneö 220Kobliha, Frantiöek 222KoËÌ, Bed¯ich 99KoËÌ, Josef 126

235

KodÌËek, Josef 138Kohout, Alois 79Kohout, Eduard 216Kohout, J·ra 84Kokoöka, Oskar 141Kol·r, Frantiöek Karel 73, 89, 122, 212Kol·r, Josef Ji¯Ì 99, 122Kol· , Ji¯Ì 217ñ219, 229, 231KolÌnsk , vrchnÌ, Deminka 197Koll·r, Jan 24KonÌ , Agathon 131Konr·d, Edmond 37, 51, 230Konr·d, Karel 190, 194Kon˘pek, Jan 220, 222Koppe, A. L. 60Kop¯iva, obchodnÌk 199Ko¯ensk , Josef 106, 117ñ118, 232Ko¯Ìnek, Frantiöek 127ñ130Koöù·lov·, Lidka 56Kot, Ivan 224Kounic, V·clav 14, 72KrajnÌk, Miroslav 71Kr·snohorsk·, Eliöka 32ñ33, 55, 71, 230KratochvÌl, ZdenÏk 154, 161, 163, 175, 232Kraus, Karl 133, 139, 142Kraus, Oskar 220Krecar, Jarmil 73, 230Kreitner, Leopold B. 141, 230KrejËÌ, Karel 100ñ101, 105ñ107, 109ñ110,

115, 230KrejËÌk, Karel 101, 104ñ107, 110ñ113KrejËÌkov·, Jaroslava 110KrejËÌkov·, manûelka K. KrejËÌka 110KremliËka, Rudolf 172Krezschmar, F. 65Kriebel, ZdenÏk 219Kriehuber, J. 16Kristi·n, autor tzv. Kristi·novy legendy 130Kroha, Ji¯Ì 150Krˆssing, Adolf 210, 212Kroupa, V·clav 69ñ70Krousk , Frantiöek Karel 72Kroutvor, Josef 61, 214, 230K¯elina, Frantiöek 217K¯iËka, Petr 154, 184KubÌn Jaroslav 161Kubr, AntonÌn 76Kubrov·, R˘ûena 76KuËera, Jan 72KuËerov·, Vlasta 13, 19, 25, 230KudÏj, ZdenÏk MatÏj 154, 156, 169ñ170,

182, 230Kuffner, Jozef 99Kun, BÈla 138Kukla, Karel Ladislav 78, 81, 88, 99, 209,

211, 230Kupka, Frantiöek 52Kutina, Baltazar 28Kvapil, Jaroslav 11, 37, 119Kvapilov·, Hana 37, 119Kvapilov·, Boûena 232Kysela, Frantiöek 150ñ151, 154, 168, 179,

183, 185ñ186Kysela, Josef 89

Lada, Josef 154, 160, 169, 178ñ179, 185Lachmann, J. 14, 71LamaË, Karel 172Lamarr, Hedy viz Kiesslerov·, HedyLammer, VladimÌr 218Langer, Frantiöek 115ñ116, 144, 151, 154,

160, 176, 178, 180, 182, 184, 185, 193,204, 230, 232

Langer& Pommerring, fotoateliÈr 33

Langhans, Jan 34, 51, 106, 190Laudov·-Ho¯icov·, Marie 10, 37, 56Lauermannov·-Mikschov·, Anna 10, 31ñ34,

37ñ44, 47, 55, 220, 230ñ232Lauermanov·-PetroviËov·, Kate¯ina 31Laurin, Arne 141, 143, 200Laûansk , Prokop 210Leger, Karel 56Leitzer, Jan 154, 156LejËar, Jan viz Leitzer JanLenderov·, Milena 18, 230Leppin, Paul 144, 147Leöehrad, Emanuel 85, 115ñ116, 230, 232Lev, Josef 18, 71, 82Levit, Pavel 189Lev , V·clav 71Lexa, Frantiöek 125, 131ñ132Lhota, AntonÌn 70Lhot·k, Kamil 217ñ219LiblÌnsk˝ viz Knedlhans LiblÌnsk ,

Jan SlaviborLier, Jan 99Lindauer, Ign·t 110Lindauerov·, Vefa 110Lippert, Julius 134Lipsk , LubomÌr 219Liszt, Ferenc 134Liöka, Emanuel Krescenc 117, 119Liökov·, manûelka E. K. Liöky 119Longen, Emil Artur 156ñ157, 166,

168ñ170Longenov·, Xena 156ñ157, 168, 170Loos, Adolf 139, 201Loosov·, Claire 139Lorenz, Josef 69Loriö, /Jan/ 199Lukes, Jan LudovÌk 15

Macek, AntonÌn 138ñ139, 143M·dl, Karel B. 117, 119Mahen, Ji¯Ì 197, 215Mach, Josef 115ñ116, 159, 197, 230M·cha, Karel Hynek 61, 230Mach·lek, Karel 218Machar, Josef Svatopluk 52, 102, 108, 139,

179, 230, 232Machat , Gustav 172Machek, AntonÌn 30Maixner, Petr 73Majerov·, Marie 179, 186, 188, 232Makovsk·, manûelka hostinskÈho K. MakovskÈho

72Makovsk , Karel 72Mal̯ov·, Helena 51, 179, 232Mal , Jakub 58, 180Mal , Rudolf Ina 37Malypetr, Jan 226Mandlov·, Adina 203M·nes, Josef 70ñ71, 110Manger, K. 130Mann, Thomas 140Marek, AntonÌn 21, 26Marek, Josef Richard 232Marek, Karel 156, 161, 168Mareö, Michal 138ñ139, 157, 186, 196, 230Maria, Jaroslav 37, 53, 56, 220, 230Markalous, Bohumil viz John, JaromÌrMarkalousov·, Gisela 139Markov·, Polyxena viz Longenov·, XenaMarold, LudÏk 76, 105, 107ñ108, 116Maroldov·, Zdenka 116Marysko, Karel 225Masaryk, LudvÌk 94Masaryk, Tom·ö Garrigue 94, 143

M·slo, Jind¯ich 76Maöek, Karel 150MatÏjËek, AntonÌn 130, 139, 154, 180MatÏjovsk , AntonÌn 123Materna, V·lav 131Mathesius, VilÈm 37Mathesy, Frantiöek 77, 230Mauder, Josef 37Maudrov·, Julie 37, 43Max, Josef 67Mazura, vin·rnÌk 199Medek, Rudol 186, 220MÏchura, Jan 19, 23, 28ñ29MÏchurov·, Terezie viz Palack·, TerezieMelnikov·-Papouökov·, NadÏûda 57, 230Menger, V·clav 156, 232Meyrink, Gustav 140ñ141MÌËko, Miroslav 229Mikovec, Ferdinand B¯etislav 57Mikschov·, Anna viz Lauermannov·-

-Mikschov·, AnnaMina¯Ìk, Jan 169Mommsen, Theodor 130Moravec, Josef 230Moöna, Jind¯ich 72, 76, 97ñ98, 114, 122,

212MotyËka, VladimÌr 189Mozart, Wolfgang Amadeus 70Mr·z, Vincenc 72MrkviËka, Jan V·clav 131ñ132MrkviËka, Otakar 189M¸hlberger, Josef 147Mucha, Alfons 162MulaË, Jan 39, 102ñ103, 106, 108ñ110M¸ller, Frantiöek 139M¸ller, V·clav 128, 130, 230M¸llerov·, Milada 139Musil, Ji¯Ì Frantiöek 210, 230Musil, VladimÌr 231Muttich, Kamil Vladislav 168Muzika, Frantiöek 44Mydl· , Jan 77

N·dhern , Karel 139N·pravnÌk, Robert 71N·prstek, Vojta 37, 56, 84N·prstkov·, Josefa 124Naskov·, R˘ûena 49ñ51, 212ñ213, 230Nebesk , V·clav BolemÌr 74Nebor, Leoö 217Neck· , fotograf 143Nedoma, V·clav 71Neff, VladimÌr 134Nejedl , Otakar 154NÏmcov·, Boûena 22NÏmeËek, ZdenÏk 199Neruda, Jan 10, 71ñ74, 82, 84, 149, 230Neumann, Stanislav 216Neumann, Stanislav Kostka 116, 187, 197Neumannov·, Augustina viz Braunerov·,

AugustinaNezval, VÌtÏzslav 11, 77, 111, 124, 180,

187ñ193, 197ñ198, 201, 229ñ230, 232Nittinger, Robert 71Noiret, Philipp 226Nor, A. C. 194, 230Nov·k, Arne 130, 232Nov·k, Bohumil 189Nov·k, L·Ôa 11, 105ñ106, 120ñ121, 123,

125ñ126Nov·k, R. 210Nov·k VÌtÏzslav 76Novotn , AntonÌn 67, 230Novotn , MiloÚ 219

236

Novotn , V·clav Juda 99Novotn , VladimÌr 199Nowak, Willi (Novak, VilÈm) 144

Ohmann, Bed¯ich (Friedrich) 136, 164Olbracht, Ivan 138Oliva, Viktor 11, 68, 76, 105ñ106,

110ñ111, 118, 123, 214Ondr·kov·, Anny 172OpoËensk , Gustav Roger 115, 150,

154ñ155, 157ñ159, 169, 230Oppelt, Josef 146ñ147OstrËil, Otakar 216

Pacovsk , Emil 220, 222PaderlÌk, Arnoöt 195Pachmayer, Josef 186Palack·, Marie viz Riegrov·, MariePalack·, Terezie 28ñ30Palack , Frantiöek 16, 18ñ19, 23ñ24,

29ñ32, 66, 99, 134, 232Palack , Jan 30PaleËek, Josef 71Pasternak, L. 137P·ta, Frantiöek 131P·ta, Josef 131, 230Patera, Frantiöek 172, 175ñ176, 178, 231Patsche, Eugen 97ñ98Pavler, Rudolf 129ñ130Pech, Jind¯ich 71Peka , Josef 127ñ130, 229ñ230Pelda, Miloö 130Penecke, Alfred 89PÏnkava, n·vötÏvnÌk Montmartru 154Peroutka, AntonÌn 123Peroutka, Ferdinand 143, 152, 193,

202ñ203, 230PetroviËov·-Lauermannov·, Kate¯ina viz

Lauermannov·-PetroviËov·, Kate¯inaPet¯Ìk, Josef VladimÌr 184ñ185Pflanzer, VilÈm 91Pick, Otto 138, 143ñ144, 146ñ147, 220Pichl, Josef Bojislav 10, 60Pichlov·, Frantiöka Boûislava 20Pinkas, Adolf Maria 57Pinkas, SobÏslav 31, 57PÌrkov·-Theimerov·, LÌda 168Pittermann, Emil viz Longen, Emil ArturPoËta, Josef 142, 144Podlipsk·, Ludmila viz Vrchlick·, LudmilaPodlipsk·, Sofie 10Pokorn·-PurkyÚov·, R˘ûena 168Pokorn , Rudolf 101Pol·Ëek, Karel 133, 197, 202ñ203Pol·k, Karel 89Politzer, Heinz 147Pollak, Oskar 141Ponec, Jaroslav 118Popel, Miloö 232Poppe, Gustav 70Poprovsk , Artur 168PospÌöil, J·ra 157PospÌöil, Jaroslav 21PospÌöil, Karel 123Posselt, Jan 140, 232Preissov·, Gabriela 10, 37, 54ñ55, 232Presl, Jan Svatopluk 24Proch·zka, Arnoöt 119Pruö·kov·-HonzÌkov·, Marie 171, 231P¯emysl Otakar II. 130Pujman, Ferdinand 37Pujmanov·, Marie 10, 37Pulda, AntonÌn 89Pulkr·bek, Rudolf 123

PurkynÏ, Jan Evangelista 15PurkynÏ, Karel 13, 70PytlÌk, Radko 71, 76, 78, 120ñ122, 159,

162, 182, 225, 231

Quast, Zachari·ö 67Quis, Ladislav 10ñ11, 71, 73, 89, 231

Raab, Inge 231Racek, F. 116Rada, Eduard 152RadoÚov·-ä·reck·, Maryöa viz ä·reck·, MaryöaRajsk·, Bohuslava viz Reisov·, AntonieRanda, AntonÌn 99Raöek, Karel 105, 116Rauöar, Josef ZdenÏk 131ñ132Ravik, SlavomÌr 175, 231Reach, Zikmund 62, 67, 100, 135, 139Reinerov·, Lenka 9, 231Reisov·, Antonie 19, 21ñ22, 24ñ26, 231Reisov·, Johanna viz FriËov·, JohannaRÈlink, Karel 109, 122ñ123, 149, 231Riegel, A. 123Rieger, Bohuö 32ñ33, 35Rieger, Frantiöek Ladislav 18, 22, 31ñ35,

38, 41, 230Rieger, Ladislav 35, 229Riegrov·, Libuöe viz Br·fov·, LibuöeRiegrov·, Marie 28, 31ñ33Riegrovi, rodina 32ñ33Rilke, Rainer Maria 140Ritter, J. 97Ritter z Rittersbergu, Jan 27, 29Ritter z Rittersbergu, LudvÌk 29, 67, 231z Rittersberg˘, Henrietta 29Rohan, Bed¯ich 133, 142, 172 231Roith, Frantiöek 134Rokyta, Hugo 140, 217, 231RÛna, Bed¯ich 133, 231Roth, Susanna 225Rottmayer, fotograf 73RoubÌk, Frantiöek 57, 231Rous, Frantiöek 123Roûek, Karel 89, 115Rubeö, Frantiöek JaromÌr 57Rutte, Miroslav 37ñ38, 43ñ46, 231ñ232Ryba, Bohumil 131RychlÌk, Jan 217Rys, V·clav 232

ÿivn·Ë, Rostislav 231

Sabina, Karel 71, 73ñ74S·gner, Augustin 180Sak, Robert 37, 231Saloch (Salouch) viz äaloch, FrantiöekSauer, Franta 160, 232Seeling, Bernard Otto 117Seifert Augustin 131Seifert, Jakub 89, 131, 212Seifert, Jaroslav 104, 172, 175, 181,

187ñ191, 193ñ194, 198, 204, 214ñ215,231

Sekanina, Frantiöek 89, 97, 115Sekera, Martin 231Serke, J¸rgen 147, 231Schaller, Jaroslav 58, 231Scheinpflugov·, Olga 41ñ42, 202, 216, 231Schier, F. 14Schiller, Friedrich 142Schmidt, Leopold Jaroslav 57Schmoranz, Gustav 119Schneider, Frantiöek 30Schnirch, Bohuslav 73

Schˆbl, Edvard 127Schˆdl, Jind¯ich 29Schulhoff, Erwin 146Schwarzenfeldov·, baronka 33Schwarzov·, R˘ûena 37Schweiger, Hanuö 149Schwertassek, Franz 82, 112Siebenschein, Hugo 41, 204Silaba, A. 108Sk·celÌk, Frantiöek 37, 47ñ48, 52, 102, 231Sk·la, VÌt 122Skarlandt, Julius 115Sklen· , Josef 71, 73Sklen·¯ov·-Mal·, Ot˝lie 71, 73Sko¯epa, Frantiöek 226SkrdlÌk, Alois 150Skrejöovsk , Jan Stanislav 73Sl·deËek, Bohumil 131Sl·dek, Josef V·clav 12, 37, 71, 73Sl·dek, V·clav 131Sladkovsk , Karel 72SlavÌk, Jan 57Slukov, Vojta 117, 212Smetana, Bed¯ich 71ñ73, 82, 210Smolka, K. 32, 120SmrËka, Otakar 131Soch˘rek, Josef 168ñ169Sommer, Otakar 130Sova, AntonÌn 37, 48, 52Sov·k, Ji¯Ì 219Springer, Frantiöek 180SröeÚ, LubomÌr 231StanÏk, Abund B¯etislav 25StanÏk, Josef V. 13StanÏk, V·clav 19ñ21, 23ñ25, 27, 232StaÚkov·, Boûena 24ñ25StaÚkov·, Karolina 24ñ25, 27StaÚkovi, rodina 19, 22, 25Stankovsk˝ (StaÚkovsk˝), Josef Ji¯Ì 89Staöek, Antal 71, 73Stefan, Old¯ich 210Steinbach, Karel 197, 202ñ203, 231Steinich, Karel 114Stejskal, mal̯ 199StivÌn, Josef 186Strachovsk , Josef 105ñ106Strakat , Jan 72ñ73StrejËek, Ferdinand 131, 231Stretti, A. 21, 24Stretti, Viktor 64Strimpl, LudvÌk 47Stropnick , Leopold 122Stroupeûnick , Ladislav 34Stupeck , Josef 220St˝blo, Max B. 78Sudek, Josef 188, 193, 194S¸ss, Jan 64SvÏr·k, Jan 219SvÏtl·, Karolina 10, 15, 26ñ27, 231Svoboda, Alois 123Svoboda, Emanuel 91, 229, 231Svoboda, Frantiöek Xaver 47ñ49, 51ñ52,

101ñ103, 112, 232Svoboda, Ji¯Ì 189Svoboda, Josef 72Svoboda, Karel 57Svobodov·, Ema 126Svobodov·, Frantiöka Boûislava viz Pichlov·,

Frantiöka BoûislavaSvobodov·, R˘ûena 10, 37, 47ñ52, 56, 232Svobodovi, manûelÈ 48ñ49Svolinsk , Karel 12Sychra, VladimÌr 158

237

äalda, Frantiöek Xaver 37, 47ñ50, 52äaloch, Frantiöek 154äaloun, Ladislav 131äamberk, Ferdinand Frantiöek 72ñ73, 76,

122, 212ä·reck·, Maryöa 14, 17, 32ñ33, 54, 56äejbalov·, Ji¯ina 216äejnost, Josef 130ñ131äembera, Vratislav KazimÌr 73, 232äetlÌk, Josef 24äetlÌkov·, Boûena viz StaÚkov·, BoûenaäÌma, Josef 222äim·Ëek, MatÏj Anastasia 101, 103äim·Ëkov·, manûelka kapelnÌka äim·Ëka 81äimek, Frantiöek 131äimon, Jan 127äim˘nek, Karel 124äim˘nek, vrchnÌ, Unionka 180äÌpek, Karel 213, 231äkarda, Jakub 71ñ72äkorpil, Josef 107äkrdlÌk, Alois 150ämaha, Josef 73ämahelov·, Helena 200, 231ämeral, BohumÌr 160ämeral, Theodor 160ämÌd, Jind¯ich 73ämÌd, Leopold Frantiöek 78, 110ämÌdov·, manûelka Leopolda Frantiöka

ämÌda 110ämidt, Leopold viz Schmidt, Leopold Jaroslaväolaja, Bogdan 160äomkov·, Lori 61äp·la, V·clav 196äpatn , hostinsk˝ Na Plzence 57äpecingerov·-Bauöov·, Kl·ra 37, 56äpott, tenorista 154är·mek, Fr·Úa 168, 196ñ197är·mek, Jan 138är·mkov·, Alena 138ärut, Pavel 218ätapfer, Karel 105, 114, 120ätech, V·clav 13, 231ätech, V·clav VilÈm 176ñ178, 180, 198, 231äternberg, Kaöpar 30ätorch, Karel Boleslav 26ñ27ätorch-Marien, Otakar 10, 37, 41, 44ñ45,

47, 49ñ50, 52ñ53, 56, 195, 231ätroff, Karel 124ätursa, Jan 175, 179, 190, 196ätursa, Rudolf 196ätych, AntonÌn 123ätyrsk , Jind¯ich 172, 189ñ191äubert, Frantiöek Adolf 34äulc, AntonÌn 123äumavsk·, Vilma 205äumavsk , Franta viz Franta äumavsk , Josefäusta, Josef 10, 127, 130ävabinsk , Max 53, 61äv·b-Malostransk , Josef 101, 109ñ110, 232ävela, VilÈm 71, 73

T·Úa Policajtka, taneËnice, Montmartre 155Teige, Karel 172, 181, 189ñ193, 230Tesa , Bed¯ich 72Tesa , VladimÌr 171TÏsnohlÌdek, Rudolf 197TÈver Felix viz Lauermannov·-Mikschov·,

AnnaTheer, Otakar 37, 41, 43, 45, 47, 204, 232Thomas, Rudolf 143Thun, Leo 14Thun-N·dhern·, Sidonie 139

Thurn-Taxis, Rudolf 15Thurn-Taxisov·, Jenny 15Tich , Alois 150Tich , Frantiöek 180Tilsch, Emanuel 45Tilschov·, Anna Maria 10, 37, 45ñ46Titz, Karel 131Toman, Hugo 72Toman, Karel 113, 154, 168, 184Tom·öek, V·clav Jan 28, 34Tomek, V·clav Vladivoj 66, 99, 231TomÌËek, Jan SlavomÌr 27Tonka äibenice viz Havlov· AntonieTonner, Emanuel 15, 71, 73TopiË, Jaroslav 143Topinka, Miloslav 218Torberg, Friedrich 135, 141, 147, 218, 231Touûimsk , Josef Jakub 34, 99, 231Toyen 172, 189ñ191Tragy, Otto 53Trmal z Touöic, Emanuel 63, 231Trsek, VilÈm 123Trumm, Josef 157Tschuppik, Karl 147TuËek, Alois 115Turnovsk , Josef Ladislav 34Turnovsk , Julius 133, 139Tusar, Slavoboj viz Tuzar, SlavobojTusar, Vlastimil 186Tuzar, Slavoboj 186Tyl, Josef Kajet·n 61Tyröov·, Renata 15, 231

Uher, Frantiöek 77Ullik, Hugo 67Ulrich, Josef 88Urb·nek, ZdenÏk 117Urzidil, Johannes 138, 143ñ144, 147,

230ñ231Utitz, Emil 141ñ142

Vacke, Josef 176V·clav, svat˝ 130V·clav IV. 77VaculÌk, LudvÌk 218, 231V·chal, Josef 56, 89, 150, 182, 220, 222,

232Z Valdötejna, Albrecht 130Valenta, Mat. 84, 88, 232ValÈry, Paul 217Valja, Ji¯Ì 217V·Úa, VojtÏch 114VanËura, Vladislav 187, 188VanÏk, Jind¯ich 52ñ53, 82VaÚka, Frantiöek 57Vaöat , Jan 71V·vra, Emanuel 72V·vra, Jan 123V·vra Haötalsk , Vincenc 57, 72Vavrouöek, Bohumil 40, 42, 108, 117ñ119,

131ñ132, 232VËeliËka, GÈza 171, 232Verlaine, Paul 214Vesel , AntonÌn 131Vesel , Jind¯ich 131ñ132Veverka, fotograf 196Vigny, Alfred de 34Vik, Karel 130Vika, Karel 169ñ170, 232VilÌmek, Jan 60Villani, Josefina 14Villani, Karel DrahotÌn Maria 14ñ15Villani, Olga 14

Villani, Zdenka 14Vina¯ick , Karel Alois 20Vladislav, Jan 219VobornÌk, Jan 131ñ132, 229ñ230VobornÌk, V·clav 131Vocel, Jan Erazim 27Vocelov·, Ludmila 27Vocelov·, Matilda 27Vod·k, V. 174VodÚansk , Jan 219VodseÔ·lek, Ivo 224Vojan, Eduard 37, 49, 76, 112, 143, 220Vojanov·, Olga 49Vojta, Jakub viz Slukov, VojtaVokurka, V·clav 127, 129Vozka, Jaroslav 100, 232Vratislavovy, komtesy 30Vr·z, Enrique Stanko 126, 131Vrba 72Vrchlick·, Ludmila 33Vrchlick , Jaroslav 10ñ11, 33ñ34, 37ñ39,

76, 99, 105, 107VyskoËil, Quido Maria 162

Wahrmund, Ludwig 143Wachsman, Bed¯ich 88Waltner, Josef 84, 150ñ152, 157, 168, 232Warausov·, Vilma 156, 232Wassermann, V·clav 203Weber, Carl Maria 70Weil, Ji¯Ì 219Weis, Karel 131Weiss, Ernst 147Weltsch, Felix 141, 220Werfel, Franz 138, 140, 142ñ144, 147, 220Wernisch, Ivan 218Weyr, Frantiöek 72Wiehl, AntonÌn 38Wiener, Josef 202Wiesner, Richard 199Wimmer, R. 123Winder, Ludwig 147Winter, Moritz Ludwig 24, 26ñ27, 31ñ32z Wiúniowskich, Honorata viz Zapov·,

HonorataWolker, Ji¯Ì 172

ZahradnÌËek, Jan 189ZajÌËek, Edvard 72Zap, Karel Vladislav 15ñ16, 21, 26ñ27, 59,

223, 232Zapov·, Honorata 16, 21, 26ñ27, 230, 232Z·vada, VilÈm 187, 190, 232Zeman viz Staöek, AntalZemlinsky, Alexander 133Zeyer, Julius 34, 37, 39, 42, 53, 232ZÌbrt, »enÏk 183, 232ZlÌn viz Mach·lek, KarelZoufal , V·clav 210Zrzav , Jan 37, 56, 173, 220, 222, 231Zuna, Frantiöek 123Zuna, J. V. 21Zuna, Otakar 123Zuna, Rudolf 123Z¸ngel, Emanuel 71Zvϯina, MetodÏj 159Zvϯinov·, Boûena 159

é·Ëek, V. 15, 232é·kavec, Frantiöek 130éilina, Miloslav 217éÌûala, Tom·ö B. 117éiûka z Trocnova, Jan 130

238

Akademick· kav·rna 171, 215ArcivÈvoda ätÏp·n 66Arco 11, 133, 139, 141ñ144

BataliÛn 78Bendlova kav·rna 210Bohemia 57

CafÈ Central 7, 164CafÈ Corso 136, 211CafÈ Edison 133, 138ñ139CafÈ FranÁais 134, 136, 141CafÈ Wien viz VÌdeÚsk· kav·rnaCentral viz CafÈ CentralCorso viz CafÈ CorsoContinental viz Kafee Continental

Deminka 171, 196ñ197, 215DvornÌ pivovar 84

Edisonka viz CafÈ Edison

FÈnix 133FranÁais viz CafÈ FranÁais

HerËÌkovy plzeÚskÈ restaurace viz U JeûÌökaHlavovka 171, 215hotel ArcivÈvoda ätÏp·n viz ArcivÈvoda

ätÏp·nhotel Modr· hvÏzda viz Modr· hvÏzdahotel Pa¯Ìû 191hotel U zlatÈ husy viz U zlatÈ husy

Imperi·l 171

Jedov· ch˝öe 79

Kafee Continental 133, 140, 141Kaisrova kav·rna 88, 99Kasino, nÏmeckÈ viz NÏmeck˝ d˘mkav·rna Bohemia viz Bohemiakav·rna Arco viz Arcokav·rna »·slavskÈho 74kav·rna Imperi·l viz Imperi·lkav·rna Louvre viz Louvrekav·rna Metro viz Metrokav·rna ätÏrba-Lindt 171kav·rna Union viz UnionKleinhampl viz MetroKobylka viz Na Balk·nÏKol·¯ova restaurace 117Kopmanka viz Na Balk·nÏKr·lovskÈ l·znÏ 57, 67KravÌn 11, 159

Lorenzova kav·rna 69Louvre 11, 141, 144, 220ñ221

Masarykova vin·rna 94, 99Masarykova moravsk· vin·rna viz Masarykova

vin·rnaMetro 172, 187

MÚouËek 57Modr· hvÏzda 134, 135Monako 149, 157Monopol 99Montmartre 11, 150ñ158, 168

Na Balk·nÏ 157, 168ñ170Na Kor·bÏ 91Na Plzence 57Na Zvona¯ce 10N¡RKAV viz N·rodnÌ kav·rnaN·rodnÌ kav·rna 99, 132, 135, 171ñ172,

187ñ191, 215, 217NÏmeck˝ d˘m (Deutsche Haus) 133, 135NovomÏstsk· kav·rna 84

ObecnÌ d˘m 95, 117, 165

Pal·c Metro viz MetroPatschova vin·rna viz vin·rna Eugena PatschePet¯Ìkova vin·rna viz U Pet¯Ìk˘Pivovar u Flek˘ viz U Flek˘Pivovar u svatÈho Tom·öe viz U svatÈho

Tom·öepivovar U »ernÈho orla viz U »ernÈho orla

restaurace Merkur 92, 93restaurace na Barv̯skÈm ostrovÏ 68Restaurace n·draûÌ Frantiöka Josefa I. 130Rokoko 171ñ172

Savarin viz SpoleËensk˝ klubSlavia 135, 171ñ172, 187, 190ñ193,

209ñ219Sl·vie viz ÑStar·ì Sl·vieSlovansk· kav·rna 57, 67Slovansk˝ d˘m viz NÏmeck˝ d˘mSoch˘rk˘v restaurant viz Na Balk·nÏSpoleËensk˝ klub 200ñ201ÑStar·ì Sl·vie 72, 209ñ210Stolet· kav·rna 78Stoletka viz Stolet· kav·rna

äochova kav·rna viz U ZlatÈho tygraäubrtova vin·rna 99

T mova kav·rna 140, 145, 171ñ172, 187,192ñ194, 215

T movka viz T mova kav·rna

U BÌlÈ labutÏ 127U BÌlÈho lva 10U Brejök˘ 11, 117, 127, 182ñ183, 213U Buck˘ 81U BumbrlÌËka 85, 118U »ernÈho orla 83U »ervenÈho orla 10, 60U Don·t˘ 99U Flek˘ 10ñ11, 18, 96, 109, 120ñ126, 198U Hal·nk˘ 84, 124U Haùapaù˘ viz U Hal·nk˘U ChodÏr˘ 117ñ119, 213

U JeûÌöka 71ñ73, 127U Jeûk˘ 84U KlÌˢ 131U Knobloch˘ 73U Kobyly 65U Kom·rk˘ 10, 61U Krobi·na 99U K¯Ìûk˘ 57U Kupc˘ 127, 129ñ130U Lhot˘ 88U MahulÌka 99U M·zl˘ 208U MedvÌdk˘ 18, 56, 75, 184U ModrÈho hroznu 69ñ70U MyslÌk˘ 84U Pet¯Ìk˘ 84, 184ñ186U Pinkas˘ 208U Pisk·Ëka 133U Pokorn˝ch 127U Primas˘ 57, 84U Ritzenthaler˘ 10, 60U Rozva¯il˘ 80ñ81U Salv·tora 131U Schnell˘ 132U skalnÌho vrabce 196U Soch˘rk˘ viz Na Balk·nÏU Sokola 75U StromeËk˘ 99U sud˘ Goldhammerov˝ch viz vin·rna Jana

GoldhammeraU Such˝ch 61U svatÈho Tom·öe 10, 100ñ102, 104ñ115U Svornosti 67U ä·lk˘ 82ñ83U äenflok˘ 90ñ91U äoch˘ viz U ZlatÈho tygraU äpink˘ 88ñ89U ätajgr˘ 82U ätupart˘ 87U Tesa¯˘ 99U T Ì pötros˘ 58U Vejvod˘ 85ñ86U ZelenÈ û·by 77U ZlatÈ husy 57, 67U ZlatÈ v·hy 63U ZlatÈho hada 58U ZlatÈho litru 115ñ116U ZlatÈho tygra 223ñ227U éandalÌn˘ 99

Union 7, 11, 135, 140, 144, 172, 174ñ181,183, 185, 187, 193, 197, 218

VÌdeÚsk· kav·rna 89, 210Vik·rka 76Vin·rna Eugena Patsche 97ñ98, 118Vin·rna Jana Goldhammera 198

Zlat· studnÏ 195Zlat˝ k¯Ìûek 133

éofÌn viz restaurace na Barv̯skÈm ostrovÏ

239

R E J S T ÿ Õ K M Õ S T

Yvetta Dˆrflov·, VÏra Dykov·

Kam se v Praze chodilo za múzamiLiter·rnÌ salony, kav·rny, hospody a stolnÌ spoleËnosti

Typografie ZdenÏk Ziegler a VladimÌr VernerVe spolupr·ci s Pam·tnÌkem n·rodnÌho pÌsemnictvÌvydalo nakladatelstvÌ Vyöehrad, spol s r. o., roku 2009 jako svou 884. publikaciOdpovÏdn· redaktorka Marie V·lkov·Vyd·nÌ prvnÌ. Stran 240Vytiskla tisk·rna Ekon, Jihlava

NakladatelstvÌ Vyöehrad, spol s r. o.,Praha 3, VÌta NejedlÈho 15e-mail: info@ivysehrad.czwww.ivysehrad.cz

ISBN 978-80-7021-961-4