Z a s o c i a l i s m uZ a s o c i a l i s m u s es e p o d a i l op o d a i l o v y b u d o v a tv y b u d o v a t

B c . P a v e l H e r m a nB c . P a v e l H e r m a nAkademie zklad spole enskch v d v Brn Akademie zklad spole enskch v d v Brn

Komise mldee p i V KS M Komise mldee p i V KS M (2015)

vodn slovo prezidenta: Mil spoluoban, tyicet let jste v tento den slyeli z st mch pedchdc v rznch obmnch tot: jak nae zem vzkvt, kolik dalch milin tun oceli jsme vyrobili, jak jsme vichni astn, jak vme sv vld a jak perspektivy se ped nmi otevraj. Pedpokldm, e jste mne nenavrhli do tohoto adu proto, abych vm i j lhal. Nae zem nevzkvt.Novoron projev prezidenta SSR Vclava Havla, Praha, Prask hrad 1. ledna 1990

VOD

Pi zmnce o pedpevratovm obdob se obvykle ozve nco o padestch letech, politickch procesech a pedevm dvakrt podtren posudek, e socialistick obdob v letech 1948 a 1989 bylo dobou devastace na zem a hlavn na ekonomiky.

To zejm dokld skutenost, e v eskch mdich d orwelovtina. A tak tvrzen bez dkaz i s dkazy typu zaostali jsme za svtem je vlastn jen istou l, kterou ada oban (bu pedpojatch nebo neznajcch konkrtn daje) pijm jako vrohodn a pravdiv.

Chceme-li s takovou orwelovskou argumentac polemizovat, musme se jednak psn dret fakt, a jednak se snait o zasazen obdob socialistick vstavby do celkovho historickho rmce.

Mlo by se jednat o srovnn v asov ose, kter nezan a rokem 1993 (co dlaj dnen statistici rdi), ale hluboko ve dvactm stolet. Souasn je vhodn, aby byly zohlednny i vhledov plny SSR, kter byly opravdu perspektivn a sahaly daleko za rok 2000.

V socialismu se jednalo o skvl vvoj teba v bytov politice, ve zdravotnictv, ve vzdln, v sobstan produkci ve vrob potravin, vybavenosti domcnost prmyslovmi vrobky a podobn.

Pejeme pjemnou etbu spojenou s literaturou faktu:

pedmluva autor publikace

Ing. Jan ttina, Csc Bc. Pavel Herman

Komunist dajn kradli a nic nevytvoili?!

Zde jsou nkter fakta

Obdob let 1948 1989 se stalo pes vechny problmy ekonomicky velmi dynamickm a z hlediska vech strnek spoleenskho ivota celkov (ve srovnn se souasnou situac) nejlepm obdobm v historii eskoslovenska.

V kadm ppad vznikl ohromn majetek, kter byl pln ve vlastnictv oban eskoslovenska. Byl vytvoen vhradn z domcch zdroj; z penz, kter na akumulaci poskytli oban zem svou prac.

Dynamika rstu

Prmrn tempo ronho rstu v % vytvoenho nrodnho dchodu bylo v obdob 1950-1959 7,8 % a v roce 1980-1989 1,0 % uitho dchodu 7,5 % a 1,5 % a osobn spoteby 5,3 % a 3,2 %.1)

Souhrnn ukazatel hospodskho rstu

Souhrnn ukazatel hospodskho rstu, spoleensk produkt, se v socialistickm eskoslovensku v letech 1950 1989 zvil 6,51 krt.2)

Podle zvr Frantika Nevaila vzrostl v eskoslovensku do roku 1989 majetek ili nrodn jmn na zhruba 3 biliony K, tedy vce ne 7,5 krt podle jinch daj 7,2 krt (z toho v esk republice 5,8 krt a na Slovensku 11,4 krt), a to pi ptinsobnm zven rovn osobn spoteby obyvatelstva (ve srovnatelnch cench roku 1989 a po odpotu opoteben vrobnch fond.3)

V Pamtech L. trougala je toto hodnocen jet plnj: Koncem roku 1948 bylo v SR celkem 757 miliard Ks zkladnch prostedk vetn zsob a nedokonen vstavby (od vroby a po osobn vlastnictv, pi opoteben o polovinu ne) pak zhruba 400 miliard tehdejch korun.

Koncem roku 1989 mla SSR vetn nedokonen vstavby zsob, zkladn prostedky v celkov hodnot 5.178 miliard Ks. Majetek tedy vzrostl 6,8 krt (pi odeten opoteben zhruba o 50 % = okolo 3 bilion, te dokonce 7,5 krt. Z toho 65 a 70 % bylo ve spoleenskm sttnm a komunlnm vlastnictv, zbytek pevn v osobnm (hlavn rodinn domy) a zsti v drustevnm vlastnictv.4)

Vyrovnan sttn hospodaen

eskoslovensko mlo vyrovnan sttn hospodaen, vyrovnanou platebn bilanci, a vtinou vyrovnanou obchodn bilanci. Nebylo v podstat zadlueno, vas splcelo dluhy vetn rok. Hrub zahranin zadluen (sttu, bank i podnik) doshlo koncem roku 1989 7,9 miliardy dolar, tj. asi 500 dolar (7 500 K) na obyvatele.

SBS Sttn banka eskoslovensk) mla k dispozici 105 tun mnovho zlata v cen zhruba 15 a 17 miliard a ml v SBS k dispozici na hotovosti asi 85 miliard Ks finannch rezerv. Stt, republiky, kraje, okresy ani obce nemly dn vnitn dluh.

Celkov devizov pozice sttu s pihldnutm k poskytnutm vldnm, bankovnm a obchodnm vrm do zahrani byla aktivn na rovni zhruba 23 miliard K. Patily sem i nae pohledvky nesplcen ve lht (nap. Srie, Irk, Egypt).

Banky a podniky nemly dn rizikov vry, koncem 1989 ve poskytnutch vr nesplcench ve lht inila jen 700 milion Ks.5)

Podle Frantika Nevaila pevzal polistopadov reim finann aktiva ve vi asi 85 mld. K a k tomu asi 107 tun mnovho zlata. Byl to majetek rentabiln, kter vynel okolo 10 % z vloenho kapitlu. V roce 1989 vykzalo eskoslovensk nrodn hospodstv zisk asi 150 mld.

Dnes by jeho hodnota byla oceovna na vi 7 a 8 bilion K. Pokud jde o samotnou eskou republiku, pipadalo na ni v roce 1989 asi 2,1 bilionu K (v dnench cench kolem 10,5 bilionu K). Na stt a komunln orgny (kraje, obce) pipadalo tehdy v R nejmn 1,4 biliony K (dnes asi 7 bilion K).

Rychl vzestup prmyslu

Prmysl narostl bhem 40 let vce ne 13,5 krt. Jen za posledn pedlistopadovou ptiletku vzrostla prmyslov vroba o 38,5 % (zemdlsk vroba o 13,5 %).6)

Stavby elektrren - elektrifikace

Celkov instalovan vkon elektrren v letech 1948 1989 vzrostl z 2.625 MW na 21.670 MW. Velmi rychle byla dokonena elektrifikace obc. Klov vznam mla elektrifikace hlavnch elezninch trat; parn trakce tak byla nahrazena trakc elektrickou a zsti i motorovou.

Systematick elektrifikace v eskch zemch zaala v letech 1955 a 1959 a pokraovala v letech edestch minulho stolet. Do roku 1980 byly eleznice elektrifikovny.7)

Zemdlsk produkce rostla

Zemdlstv se orientovalo na potravinovou sobstanost v zsobovn potravinami mrnho psma. V nabdce potravin jsme byli sobstan, mohli jsme vyvet i do zahrani.

Deficity u tropickch produkt a nepotravinskch zemdlskch produkt zmrovaly vvozy cukru, sladu, chmele a piva.8)

Hodnota souhrnnho ukazatele zemdlsk vroby R, hrub zemdlsk produkce (HZP, zde v cench roku 1989), vzrostla od roku 1970 do roku 1989 ze 79,5 miliardy korun na 108,6 mld. K, tedy o 36,7 procent, z toho HZP ivoin vroby z 43,9 miliardy na 63,9 mld. K, neboli o 45,5 %.

Vroba jatench zvat (skotu, prasat a drbee) se zvila od roku 1970 do roku 1990 o 52,6 %, vroba mlka za stejn obdob o 49,5 %. Naproti tomu produkce (vyjadovan HZP v cench roku 1989) od roku 1990 do roku 2010 poklesla z hodnoty 106,1 mld. K na 68,1 mld. K, resp. o 35,8 % a byla v tomto roce ni, ne nap. v roce 1936.9)

een bytovho problmu

Postupn byl pekonvn bytov problm zddn z prvn republiky a z okupace. Mladm rodinm byly poskytovny bezron i zsti odepisovateln pjky. V ad ppad bylo mon zskat podnikov byt.

Poet byt od roku 1946 vzrostl ze 751 tisc na 2.938 tisc v roce 1980. Dnes bydl vtina obyvatel zem (dv tetiny) v bytech postavench za socialismu, s stednm vytpnm, teplou, studenou vodou vetn vekerho psluenstv.

Celkov bylo v SSR v roce 1975 postaveno 10,3 bytovch jednotek (tj. byt a rodinnch dom) na 1.000 obyvatel, v roce 1980 tm 9 a v roce 1985 jet 7 byt a rodinnch domk na 1.000 obyvatel ron.10) Njemn inilo podstatn mn ne 10 % prmrnho pjmu.

Tempo vstavby panelovch byt

Prvn panelov byt byl smontovn v eskoslovensku v roce 1953. Od t doby bylo postaveno tm 1.200.000 byt tohoto typu, piem se masivn stavlo v 70. a 80. letech. Pro pehled bylo v letech 1955-60 postaveno 60.000 byt; 1960-65 postaveno 160.000 byt; 1965-70 postaveno 180.000 byt; 1970-75 postaveno 240.000 byt; 1975-80 postaveno 220.000 byt; 1980-85 postaveno 180.000 byt; 1985-90 postaveno 120.000 byt.11)

SITUACE DNEKA:

Nrodn hospodstv ovldaj zahranin vlastnci

Nrodn hospodstv u dvno pevn ovldaj zahranin vlastnci. Maj v rukou skoro cel bankovn sektor a pojiovac sektor, zhruba 2/3 obchodnch innost a nejmn ze 45 a 60 % i cel vrobn sektor.

Rozhoduj nejmn o polovin zamstnanc, 75 % vvoz a a 90 % dovoz, jako i o naich vlastnch sporch.

V roce 2007 bylo do ciziny odvedeno na ziscch, dividendch a za prci nerezident pes 360 mld. K (pravda, st z toho byla zptn v R reinvestovna, aby jim pinesla jet vt vnosy).

Nrst zahraninch dluh

V souasnosti dolo k mimodnmu nrstu zahraninch dluh. Jen dokonce roku 2007 vzrostly na 1,3 bil. K, tedy asi na 6.600 US dolar na obyvatele (proti roku 1989 vce ne 13 x). Na jednoho obyvatele vetn kojenc tak pipad budouc zvazek vi cizin odpovdajc nejmn 350 tisc K.12)

Zdroje:

1) Vrtel, V. a kol., eskoslovensk ekonomika vera a dnes (1918 1992). Nakl. FUTURA Praha 1992, s. 27.

2) FS (Statistick roenka 91, Praha 1991 a dal).3) Frantiek Nevail Hospodaen zloinnch komunist

http://blisty.cz/art/48053.html (on-line text, 22. 7. 2009)4) trougal, Pamti a vahy, Praha, Epocha 2009, s. 3025) http://blisty.cz/art/48053.html (on-line text, 22. 7. 2009)6) Formnek, F., Cesta k socialismu v eskoslovensku

1945 1989, Praha, Orego 2013, s. 1567) tamt, s. 1588) tamt, s. 1619) http://www.halonoviny.cz/articles/view/1883750 (on-line

text, 4. 1. 2013)10) Kolektiv autor, Pravda o minulosti a souasnosti, cit,

knin studie.11) D pro Vs Retro: Huskovy hradby, nor/2013,

Ronk IV., s. 12 12) http://blisty.cz/art/48053.html (on-line text, 22. 7. 2009)

Zdroj: www.pavelherman.blog.idnes.cz/

Tesla Tuner T710A rok vroby 1983 - 1986

Sobstan prmyslov vroba:

Za socialismu se podailo vybudovat

Koncem roku 1948 bylo v SR celkem 757 miliard Ks, ale ji koncem roku 1989 mla SSR vetn nedokonen vroby zsob zkladn prostedky v celkov hodnot 5.178 miliard K. Majetek tedy vzrostl 6,8 krt.

Fyzick objem osobn spoteby obyvatelstva (bez neplacench slueb zdravotnictv, kolstv, kultury, apod.) rostl prmrn ron o 4 %, za cel 40-ti let obdob se zvil 4,8 a 4,9 krt.

Rychl vzestup prmyslu:

Prmysl narostl bhem 40 let vce, ne 13,5 krt. Byli industrializovny tak oblasti dve pevn agrrn. Jen za posledn pedlistopadovou ptiletku vzrostla prmyslov vroba o 38,5 % a zemdlsk vroba o 13,5 %.

V oblasti tkho prmyslu byly vybudovny a rekonstruovny Vtkovck elezrny, vznikla ostravsk Nov hu a hutn kombint v Koicch. Zavedena zcela nov vroba niklu a hlinku.

Za socialismu dolo k vraznmu objemu strojrenskho prmyslu, kter se zvil vce ne 3 krt, nap. drsk strojrny a slvrny, Strojrensk zvody v Martin, Huln, Uherskm Brodu, Moravskch Budjovicch a Dubnici.

Rozilo se strojrenstv investin (v Plzni, Brn, Perov, Tlmaicch), elektrotechnick (motory v Mohelnici, Drsov, Vsetn), elektronick (v Pardubicch, Ronov, Orav, Bratislav), automobilov (v Mlad Boleslavi, Bratislav, Kopivnici, Liberci, Trnav).

Byl vybudovn novodob chemick prmysl (v Mostu, Litvnov, Bratislav, Koln a Pardubicch), vrobny plastickch hmot (v Liberci, Litvnov, Tachov i Chropyni), zavedena vroba silikonu, vroba umlch hnojiv, provoz malotonn chemie a akrylov chemie, jednotky na vrobu celulzy. Dle vznikly sklrny Bohemia v Podbradech a Sklo Union v Teplicch.

Vroba nkladnch aut byla v roce 1948 kolem 7.221 kus ron, a v roce 1989 se tento poet zvil na 50.570 kus. Nrodn podnik Tatra proslul oblbenost kvli patentu na pteov rm a nezvisle zaven poloosy. Podnik Jawa vlastnil patent na automatickou odstedivou spojku.

Ron se vyrblo 120 milion pr bot a 66 milion metr bavlnnch tkanin. V roce 1948 se konkrtn jednalo o 64.378 pr bot, a v roce 1989 tento poet ji dosahoval kolem 120.289 pr bot.

Podailo se postavit hutn, strojrensk, chemick, potravinsk podniky a tovrny. Tak chemick vrobky, investin celky, zazen pro vodn a jadern elektrrny, zbran, nkladn automobily, letadla, n lodi a televizory.

Surovinov zdroje a energetika:

Tba ernho uhl se zvila zhruba o 50 % a doshla 24 milion tun. Tba hndho uhl stoupla tm 5 krt a pohybovala se na rovni 100 milion tun. Poslze byla velmi rychle provedena elektrifikace obc.

Pprava a dokonen stavby elektrren v uhelnch revrech a hydroelektrren. Ji v padestch letech 20. stolet byla sputna posledn turbna ve velkoelektrrn Opatovice, dostavna elektrrna v Tuimicch a v Dtmarovicch, elektrrna Mlnk III., do provozu byla uvedena elektrrna Kamk aj.

Celkov instalovan vkon elektrren v letech 1948 1989 vzrostl z 2.625 MW na 21.670 MW. Byly vybudovny 4 atomov elektrrny, nap. v Jaslovskch Bohunicch a Dukovanech vetn 23 tepelnch a 26 vodnch elektrren.

V roce 1948 bylo v zemi minimum pehrad. Byly (znovu) vybudovny pehrady Orlk, Orava, rava, Lipno, Slapy, Vranov, tchovice, Daleice a Plumlov. Vodnmi dly byly tedy v obdob socialismu pro zemi zabezpeeny zdroje energie a pitn vody

Energovody, plynovody a ropovody:

Byly poloeny stovky a tisce kilometr energovod, plynovod a ropovod. Vznamnm pro dopravu energie se stal ropovod Druba, zprovoznn v roce 1962 a plynovod Bratrstv, uveden do provozu v roce 1967, resp. 1972. Oba spolehliv funguj dodnes. Tranzitn plynovod ze Sovtskho svazu a plynovod z Hodonna do Havova.

Doprava, infrastruktura a spoje:

Systematick elektrifikace zaala v roce 1955. Do roku 1980 byly eleznice elektrifikovny. Pepravn vkony hlavnch elezninch trat v zsad pevyovaly pepravn vkony hlavnch trat zpadn Evropy. Vybudovala se podstatn st praskho metra s 38 stanicemi.

Asfaltov silnice vedly k roku 1970 i do nejodlehlejch obc. Ve form vlakov i autobusov dopravy do vech mst i obc. Autobusov s v roce 1948 zabrala 44.047 kilometr, a v roce 1989 to bylo 299.489 kilometr. esko mlo v obdob ry socialismu nejhust st veejn dopravy na svt, by mrn technicky zastaralou.

Dobe slouila vodn doprava i flotila nmonch lod, jej likvidace po roce 1989 byla ostudnou zleitost. Rychle

se rozvjela i leteck s. V roce 1948 zabrala 18.685 kilometr, a v roce 1989 to bylo 124.327 kilometr.

Vybudovna byla soustava televiznch vysla a technick zzem televize, kter pokrylo od zklad zem republiky TV signlem. Do provozu byla uvedena stedn telekomunikan budova na Praskm ikov. Poet telefonnch ppojek se z 386.000 v roce 1948 zvil na 4.132.000 ppojek v roce 1989.

Zemdlstv a potravinstv:

Zemdlstv se orientovalo na potravinovou sobstanost v zsobovn potravinami mrnho psma. Vzhledem k tomu jsme mohli vyvet i do zahrani. Deficity u tropickch produkt zmrovaly vvozy cukru, sladu, chmele a piva.

Srovnn v letech 1948 a 1989 zaznamenan chov hovzho skotu 3.336.000 kus a 5.129.000 kus, chov prasat 3.242.000 kus a 7.498.000 kus, sklizen obil 4.768.000 tun a 12.042.000 tun.

Vznikala a modernizovala se zemdlsk velkovroba, zemdlstv se tak svm strojnm vybavenm pibliovalo prmyslu. Nejznmj je Sluovick agrokombint. Dle dochzelo k vyrovnn velkch vchozch oblastnch ekonomickch a socilnch rozdl, rovn i rozdlm mezi vesnicemi a msty.

Byly vybudovny zvody potravinskho prmyslu: cukrovary (Vvrovice u Opavy), masokombinty, okoldovny (Modany), potravinsk zvody (Strakonice, Bezhrad), mlkrna a surna mlka ve Strakonicch.

Bytov politika

Postupn byl pekonvn bytov problm zddn z prvn republiky a obdob okupace. Bylo zavedeno rovn prvo na byt (ppadn ubytovn pro vechny). Mladm rodinm byly poskytovny bezron i zsti odepisovateln pjky. V ad ppad bylo mon zskat podnikov byt.

Postavily se stovky obytnch sdli 200.000 panelovch dom s 1.200.000 byty, co pestavuje 55 % vech byt a 30 % vekerho bytovho fondu. Dekrety na tyto byty se pedvaly rodinm bezplatn. Njemn inilo podstatn mn ne 10 % prmrnho pjmu.

Dochzelo k vstavb a provozovn jesl, kolek, kol, odbornch uili, poliklinik a nemocnic, sportovnch stadion, kulturnch a spoleenskch dom, rekreanch stedisek.

Prvo na bezplatn vzdln od jesl, pes matesk kolky a po vysok koly. Vysokokolsk centra vznikala ve 20 mstech republiky (za prvn republiky byla pouze tyi). Celkem bylo postaveno 36 budov civilnch vysokch kol.

Zdravotn pe ve zdravotnictv byla zavedena bezplatn pe (lky a liva byla vydvna za symbolickou stku 1 K). Obyvatelstvo bylo zabezpeeno v nemoci, invalidit a st. Pirozen byla pe o zdravotn postien, seniory a tce nemocn. V obdob od roku 1948 do roku 1989 vzrostl poet lka z 10.659 na 57.940, poet obyvatel na jednoho lkae se zmenil z 1.158 na 270.

Prvo na prci v zemi existovala pln zamstnanost. Lid nemuseli jt za prac, prce la zkrtka za nimi. Nemuseli mt tak obavy ze ztrty prce i zamstnn (nebyli ohroeni ani pi kritickm vztahu k nadzenm snadno si nali prci kdekoliv). K ivotn rovni patilo zkracovn pracovn doby.

Nzk platy se vyvily dotovanmi cenami potravin, bydlen, hromadn dopravy, lkask pe, kultury, umn, sportu a mnoha jinho.

Zdroje:

Formnek, M.: Cesta k socialismu v eskoslovensku 1945 1989, Praha, Orego 2013, ISBN 978-80-87528-14-3

trougal, L.: Pamti a vahy, Praha, Epocha 2009, ISBN 978-80-7425-026-2

Se Sovtskm svazem spadla bda na zem?

Svtov banka uvedla opak!!

Tvrci veejnho mnn vyuvaj rozpad Sovtskho svazu jako tvrzen, e socialismus nefunguje. Naopak zem, v nich se socialismus dostal k moci, pozvedl z ekonomick, kulturn a sociln zaostalosti. Rusko je nejjasnj pklad.

Ve vron zprv Svtov banky z roku 1996 se uvd: HDP na hlavu inil v roce 1913 pouze 10 procent HDP USA; v roce 1989 to bylo 49 procent.

Rusko jako zaostal zemdlsk zem, kter v on dob stla na nim stupni ne Indie, se ji ve 30. letech pozvedla jako jedna z velkch prmyslovch mocnost.

Rozvoj nebyl jenom v ekonomice. Rusko bylo v roce 1917 zem negramotnch, tedy tmr 80 procent lid neumlo st a pst.

Bylo provedeno mnoho socilnch reforem, jako veobecn dchodov systm, zkony o dovolen, bezplatn lkask pe a stediska denn pe o dti. Byl to nejen ekonomick, ale rovn kulturn a sociln pokrok.

V Sovtskm svazu zkon o osmihodinovm pracovnm dnu patil mezi prvn vymoenosti jnov revoluce. Mezinrodn pravu osmihodinov doby pracovn z roku 1919 ratifikovaly jen nkter men stty jako SR, Belgie, ecko, Rumunsko, Chile.

V rozvojov zprv Svtov banky za rok 1996 lze st nsledujc: spchy plnovanho systmu byly znan. Zahrnovaly zven vkon, industrializaci, poskytovn zkladnho vzdln, zdravotn pe, ubytovn a prci pro

veker obyvatelstvo, vetn odolnosti vi Velk depresi z 30. let. Pjmy byly relativn rovnomrn rozdlovny a extenzivn, pokud nebyl neinn, sociln stt poskytoval kadmu pstup k zkladnmu zbo a slubm.

Tohle je opsno od instituce, kter neme bt absolutn obviovna z kladnho postoje k socialismu/komunismu. Kapitalistick restaurace v Rusku zvila tdn a regionln rozdly.

Sovtsk svaz mnil djiny:

Socialismus a revoluce vedla k ukonen 1. svtov vlky. Rusk revoluce vydsila evropsk vldnouc tdy natolik, e ukonily vlku kvli obvan revoluci v jejich vlastnch zemch. Tak rusk revoluce zachrnila ivoty milionm lid, kte by byli usmrceni v pokraujc vlce mezi finannmi barony.

SSSR ovlivnil vsledek 2. svtov vlky. Druh fronta v Normandii byla otevena a pot, kdy Nmecko utrplo velk ztrty. Po vlce dolo v kapitalistickch zemch k politice socilnho kompromisu a tak k opoutn kolonialismu v dsledku nrodn demokratickch revoluc, protoe zde byli imerialist vydeni komunistickou agitac.

Dsledek ztroskotn SSSR je popsn zde:

Michail Gorbaov povolil podnikm, aby si podrely vt st svch zisk, a tm podkopal cel systm. Toto opaten destabilizovalo sttn finance a znehodnotilo rubl. Do t doby bvala vtina sttnch vdaj financovna ze znrodnnch firem. Gorbaov tak podkopal daovou zkladnu systmu, a poslat stt zbaven hlavn formy svch pjm k tiskaskm strojm. Zem se tak dostala do prudk inflace a padku.

V letech 1981 a 1989 se zvily americk nklady na zbrojen. Aby sovti dohnali americk tempo, museli nklady na zbrojen zvit o nkolik destek procent. SSSR dvalo 48 procent HDP na zbrojen, zatmco USA a spojenci pouze 6,5 procenta HDP. To se nsledn projevilo ekonomickm poklesem a dochzelo rovn ke kolapsu kolektivnho zemdlstv.

Socialismus nebyl socilnm experimentem, vynalezenm Marxem a Leninem, jak se nm to sna namluvit tvrci veejnho mnn. Jednalo se o tdn boj, kter se vedl za vybudovn spolenosti, kter dv pednost spolenm lidovm zjmm ped trnm fundamentalismem s jeho nroky na maximln zisk.

Zdroj: ern kniha kapitalismu a perspektivy lidstva, 2007

ivotn rove za 40 let socialismu a 25 let kapitalismu

Koncem roku 1948 bylo v SR celkem 757 miliard Ks, ale ji koncem roku 1989 mla SSR prostedky v celkov hodnot 5.178 miliard Ks. Majetek tedy vzrostl 6,8 krt. V letech 1989 a 2014 vzrostl hrub domc produkt o vce ne polovinu. Zatm co v roce 1990 inil HDP 672 miliard korun, nyn je vce ne tyi biliony korun. HDP se tedy celkov zvilo 6 krt.

Struktura ekonomiky se od roku 1970 do souasnosti u vtiny sloek vrazn nezmnila. Zatmco ped vce ne 40 lety se konen spoteba domcnost podlela na HDP 53 procenty (v roce 1970), v roce 1990 to bylo 55 procenty a v roce 2010 klesla k pouhm 50 procentm.

Vvoj HDP 1971 1989 v procentech:1971 : + 5,2; 1972 : + 5,3; 1973 : + 4,7; 1974 : + 4,8; 1975 : + 5,6; 1976 : + 4,0; 1977 : + 3,4; 1978 : + 4,1; 1979 : + 1,4; 1980 : + 1,7; 1981 : - 0,2; 1982 : - 1,5; 1983 : + 1,6; 1984 : + 2,2; 1985 : + 2,2; 1986 : + 2,7; 1987 : + 2,3; 1988 : + 2,1; 1989 : + 1,7; 1990 : + 1,0.

Vvoj HDP 1993 2013 v procentech:1993 : + 1,0; 1994 : + 2,4; 1995 : + 6,2; 1996 : + 4,3; 1997 : - 0,7; 1998 : - 0,3; 1999 : + 1,4; 2000 : + 4,3; 2001 : + 3,1; 2002 : + 1,6; 2003 : + 3,6; 2004 : + 4, 9; 2005 : + 6,4; 2006 : + 6,9; 2007 : + 5,5; 2008 : + 2,7; 2009 : - 4,8; 2010 : + 2,3; 2011 : + 2,0; 2012 : - 0,8; 2013 : - 0,7.

Podstatn narostl objem domcho produktu. Podle vpot VE a daj S inil HDP v bnch cench v roce 1970 necelch 293 miliard korun, v roce 1990 to bylo necelch 633 miliard korun a v roce 2013 to bylo ji 3,844 bilionu korun.

Studie ji ale neuvd, e se ron do ciziny vyvede kolem 300 miliard korun ve form dividend pro zahranin spolenost. Pokud jejich hodnota roste, nen to hodnota pro nai republiku, ale pro zahranin vlastnky.

SROVNVN DNENCH CEN S KOMUNISMEM JE ZVDJC

Tabulka zakomunistu.cz je zkrtka neprofesionln a manipulativn, protoe v n chybj poloky, kter v dnen dob stoj vc ne za socialismu. Tabulka ignoruje vvoj inflace, nezohleduje technologick pokrok v jeho dsledku se nkter vrobky zlevuj. Teba njem je nco bez eho se neobejdete, kdeto bez magnetofonu ano. Z toho luxusnho zbo jako dve bvala elektronika se tedy vzhledem k technologickmu pokroku stalo zbo spotebn.

V tabulce nen uveden njem ani ceny bt i prmrnch nklad na hypotku, kter pro sociln slab vrstvy pedstavuj nejvt finann zt V minulm reimu bylo njemn symbolickou polokou a zskat bydlen nebylo tak sloit jako dnes. Tabulka zcela pomj povinnosti platit si dnes sociln, dchodov a zdravotn pojitn.

Porovnejme ceny njmu, byt a benznu za socialismu (1970) a kapitalismu (2014):

Za socialismu se ceny njemnch byt pro dlnky s rodinou pohybovaly kolem 5 procent a 10 procent z platu (cukrovar v Nmicch na Hanou podnikov byt 100 K, nepodnikov byt ve mst Brno njem bytu bez inkasa 200 Ks, s inkasem 280 Ks).

V kapitalismu, tedy v roce 2014 se ceny njm pro dlnky s rodinou pohybuj kolem 30 procent a 70 procent z platu (dlnk v menm mst z platu 12.000 K zaplat 6.500 K

a 8.000 K). V Praze me mt dlnk vplatu kolem 25.000 K, zato poloka njemnho se pohybuje kolem 14.000 K.

Cena vlastnho novho bytu v roce 1970 nepeshla 24.000 Ks a 30.000 Ks, pi vplatch student po vyuen a dlnk 1.000 Ks a 3.000 K (prmrn a reln plat 2000 K). Ve hypotky se pohybovala kolem 1 a 2 procent.

V kapitalismu, tedy v roce 2014 se ceny zachovalch a novch byt pohybuj mezi 750.000 K a 1.800.000 (ve vtch mstech od 1.500.000 K) pi vplatch dlnk 10.000 K a 25.000 K (prmrn plat 26.500 K; reln prmr 15.000 K). Ve hypotky se pohybuje v lepm ppad kolem 5 procent.

Cena benznu v roce 1970 specil 2,4 Ks a super 3 Ks. V roce 2014 se cena benznu pohybovala kolem 36 K. Potejme s prmrnou vplatou v roce 1970 (2000 K) a prmrnou vplatou v roce 2014 (15.000 K a 26.500 K). Z toho vyplv pi 160 pracovnch hodinch za msc v roce 1970 hodinov mzda 12,5 Ks, v roce 2014 hodinov mzda 93,75 K a prmrn hodinov mzda 165,6 K.

V socialismu jsme si za hodinu prce mohli zakoupit 5,2 litr benznu specil a 4,1 litr super. V kapitalismu v roce 2014 si za hodinu prce me dlnk koupit 2,6 litr, ti bohat 4,6 litr.

STUDIE NEZOHLEDUJ VI MAJETKU ANI ZADLUEN

OBOU EKONOMICKCH SYSTM SOCIALISMU A KAPITALISMU

Socialistick stt po sob zanechal ohromn majetek zaplacen v prbhu jeho vldy vhradn z penz naich oban. Byl to majetek rentabiln, protoe vynel okolo 10 % z vloenho kapitlu. Dnes by jeho hodnota urit odpovdala ocenn za 7 a 8 bilion K, ve skutenosti nm vak skoro dn nezstal. Osmdest procent tchto hodnot bylo zprivatizovno, zaantroeno nebo zcela znieno.

DIKov z hodnoty privatizovanho majetku v rmci kuponov privatizace inkasovali, a to asto jen na pape, nejve 2 a 2,5 %. Tento n spolen majetek byl ekonomicky a cenov nesmrn zdevastovn, znehodnocen, co lze prokzat napklad na faktu, e v dob na sklonku stolet, kdy se hodnota majetku USA men nejprestinjm burzovnm indexem (Dow Jones) zvila z 2.000 na 10.000 bod, u ns naopak poklesla (index PX 50) z 1.000 na pouhch 400 bod, piem vzhledem k vysok inflaci by naopak mly bt u v t dob nominln ceny naeho majetku 4 a 5 krt vy. Je znm, e akcie srovnatelnho majetku byly u ns pro zpadn investory levnj ne teba v nejchudch zemch svta.

Nae hrub zahranin zadluen (sttu, bank i podnik), kter za cel eskoslovensko koncem roku 1989 doshlo 7,9 miliard USD, tj. asi 500 USD (7500 Ks) na obyvatele, rychle v dobch kapitalistickho postkomunismu a jen za esk republiky vzrostlo do konce roku 2007 na 1,3 bilionu K, tedy asi na 6600 USD na obyvatele (vce ne 13 krt).

Zdroj: www.pavelherman.blog.idnes.cz

(Rud) Prvo: Okamit zdraovn po revoluci 1989.

Struktura HDP (1970, 1990 a 2010):

Zatmco ped vce ne 40 lety se konen spoteba domcnost podlela na HDP 53 procenty (v roce 1970), v roce 1990 to bylo 55 procenty a v roce 2010 klesla k pouhm 50 procentm.

Ale za komunist nebylo jdlo?!

Obas mne pobav mdia, kter dezinterpertuj socialismus tm, e uvdj jak za socialismu nebyl dostatek masa. Snad nejvce mne pobavil elabort jedn dvky, kter ml nzev ivot a vztahy v eskoslovensku v letech 1948 a 1989.

Tento elabort napklad obsahoval dezinformace typu: v eskoslovensku zmiovanho obdob probhaly periodicky vlny hladomoru a to v dsledku nedostatku zkladnch potravin. Kad vlna si pr vybrala mnoho lidskch obt.

Hrub zemdlsk produkce na 1 ha zemdlsk pdy:

Rok HZP celkem Rostlinn ivoin1936 16 216 8 514 7 7021948 11 299 6 297 5 0021950 14 237 7 358 6 8791960 14 737 7 506 7 2371970 17 962 8 029 9 9331980 21 867 8 851 13 0161985 24 361 10 444 13 9171990 25 040 10 478 14 5621995 19 164 8 339 10 8252000 17 348 7 872 9 4762005 17 259 8 490 8 7692010 16 081 8 275 7 806

Pramen: esk statistick ad Ks/K, stl ceny r. 1989

Dne 21. 3. 2013 publikoval server Novinky.cz lnek: Masokombint v Polsku mlel do klobs zdechliny.

Spoteba na jednoho obyvatele (Rok/spoteba v kg):

Rok 1937 1948 1960 1970/5 88/89 2006Maso 34 33,3 56,8 77,3 97,4 80,6Vejce 138 126 179 306 348 245,1Mlko 205,4 188,9 228 230 259,6 239,4Ovoce 43 53 - 46,6 59,9 88,1Zelen. 65,5 92,2 - 76,3 82 81,4Obilov. - 161,5 - 147,3 156 136,5

Zdroj: esk zemdlstv oima tch, kte u toho byli, Nrodn zemdlsk muzeum, Praha 2012

Zloin komunistov v relnych prjmoch

tatistick roenka SR 2013 uvdza, e index relnych miezd v roku 2012 dosiahol rove 111,1 % v porovnan s rokom 1990. To znamen, e priemern relna mzda sa za 22 rokov zvila o 11,1%. Tento daj, ktor sa bene pouva pi vchove BoPKoTov, m viac zavdzajcich faktorov.

Neporovnva vvoj relnej mzdy s rokmi socializmu (1948-1989). V decembri roku 1990 bola relna mzda u o 10% niia, ako v roku 1989, priemer za rok 1990 bol o 5-6% ni, ako v roku 1989. Z toho zhruba vyplva, e za 22 rokov kapitalizmu relne mzdy vznamne nestpli a dchodky a alie socilne zabezpeenia nedosiahli rove socializmu.

alm zavdzajcim dajom je, e sa neuvdza medin priemernej mzdy. A nakoniec, do priemernej mzdy sa nepota mzda bezdomovcov, ani nezamestnanch a ani ud, o ktorch sa ni nevie (toto by mali tie preetri a prepota BoPKoTi). Keby sa aj prjem tchto ud zapotal do priemernej mzdy, tak by mzda nedosahovala rove socializmu. Pripomnam, e poas komunistickho zzraku sme bezdomovcov a nezamestnanch nemali, priemern mzda bola ozaj priemern.

Predstavme si, e na Slovensku by bolo zamestnanch len 100 ud s dobrmi platmi, a ostatn by zamierali hladom kade-tade. tatistika by uvdzala priemern plat tchto 100 ud a neznal itate by bol presveden, ako sa mme dobre.

Na Obrzku 35 vidie, e relne mzdy na Slovensku rstli merne s rastom HDP poas socializmu a po prevrate roku 1989 vznamne klesli a nie s mern rastu HDP.

Relne mzdy posledn roky mierne previli ich rove za socializmu, ale tempo rastu je menie. Je potrebn si uvedomi, e na obrzku po roku 1989 s zahrnut len t, ktor

s zamestnan.

Predstavte si, e by nedolo k prevratu v roku 1989 a komunistick zzrak v raste relnych miezd by pokraoval a do roku 2007, ako je extrapolovan na OBR MZDY.

Z extrapolcie sa d zhruba vypota strata na mzde jednho priemernho pracovnka od roku 1989 do 2007. Vychdza to okolo 78000 Sk (v stlych cench roku 2004). Shrnn straty 2 milinov pracovnkov na Slovensku s zhruba 156 milird Sk (s.c. 2004). BoPKoTi by mohli vypota straty za roky 1990-2012 a porozma, o vetko by sa za to dalo kpi, postavi, alebo kde tieto peniaze investova, keby nedolo k prevratu v roku 1989.

Aby sme sa vyhli zavdzajcej informcii o priemernej mzde za kapitalizmu, ktor nesvis s kvalitou ivota vetkch obanov, je potrebn porovna rozdelenie prjmov na lena domcnosti (mikrocenzus), njs v tomto rozdelen priemer a medin. BoPKoTi urite vedia o om hovorm. Bohuia, mojou neschopnosou som nedokzal zohna daje o istom prjme na lena domcnosti za poslednch 12 rokov (je mon, e neexistuj alebo s tajn).

Posledn daje som zohnal z roku 2002 (OBR ist msn pjem). Z obrzku vidie, e relne ist prjmy na lena domcnosti, ktor stpali poas 40 rokov socializmu, boli v roku 1988 stle vyie, ako po 20 rokoch budovania kapitalizmu, v roku 2002. Predpokladm, e relne prjmy na lena domcnosti (zahrujc aj bezdomovcov) za 25 rokov kapitalizmu nedosiahli rove socializmu. A ak dosiahol, tak rast istch prjmov bol ni ako za socializmu. Ale to by mohli zisti a prepota BoPKoTi v prestvkach medzi okydvanm socializmu a komunistov.

Zdroj: Komunistick zzrak v cench vs BoPKoTihttp://karolondrias.blog.pravda.sk/2014/12/18/komunisticky-zazrak-v-cenach-vs-bopkoti/

OBR Reln mzdy SK OBR Mzdy 1989/2007

OBR ist msn pjem

Zdroje: Karol Ondri - Vazstvo demokracie po 25 rokoch. Komunistick zzrak vs BoPKoTi (2015)Webov strnky: http://ondrias.sk/index.php/knihy.html?task=view&id=26&catid=47

Zvr

Nedlejme si dn iluze o kapitalismu a demokracii. Zpadn Evropa a Spojen stty americk vdy usilovaly o likvidaci naich podnik, tedy jakoto potenciln konkurence na trhu.

Ke konci vlky v roce 1945 spojeneck vojska provedla bombardovn zem eskoslovenska, a to v dob, kdy u bylo jasn, e Nmecko vlku prohraje.

Plze stejn jako praskou KD, brnnsk strojrensk zvody, chemiku v Kralupech nad Vltavou, zlnsk svtoznm obuvnick zvod a jin dal rozbombardovala skuten angloamerick vojska.

Tak jako v souasnosti esk republika ekonomicky zaostv za Spolkovou republikou Nmecko, tak i vchod Nmecka neme dohnat zpadn st Nmecka. To vechno jen, protoe zde byla spousta podnik zprivatizovna, zlikvidovna nebo prodna zpadnm podnikatelm jako potenciln konkurence i vhodn investice.

O autorovi publikace:

Narozen 21. nora 1986 v Olomouci. Pochz z Vykova v Jihomoravskm kraji.

Absolvent studia Politologie v Koln, Akademie zklad spoleenskch vd v Brn a student IPV v Praze.

Pavel Herman, vedouc tmatick sekce pro mdia a PR komise mldee V KSM.

Webov strnky: Kontakt:http://pavelherman.blog.idnes.cz/ ferris@seznam.cz

JAK SOCIALISMUS HODNOTILA SVTOV BANKA?

Na zklad dosti eskoslovensk vldy se uskutenila mise Svtov banky, kter v kvtnu 1990 vypracovala sv hodnocen tehdejho stavu ekonomiky a doporuen pro jej peveden na trn hospodstv. Uvd se v nm:

V mnoha ohledech jsou eskoslovensk ekonomick opaten v poslednch 20 letech relativn dobr. Pjmy na hlavu stle stoupaj, tebae v druh polovin osmdestch let jen ve st postihnuteln me. I vnitn i vnj stabilita je udrovna. Zjevn inflace je men ne dv procenta v prmru v rmci osmdestch let. Nezamstnanost skuten neexistuje. Sociln ukazatele zem ukazuj relativn dobr vsledek. Dostup obyvatelstva ke zdravotnm slubm, dostaten doprava, sluby v pi o dti a monosti rekreace jsou psobiv. Celkov standard vzdlvn zstv vysok. Nakonec bezpochyby m eskoslovensko pomrn mal vnj zadluen.

Uveden pklady hodnocen ukazuj, e ekonomick situace za socialismu katastrofln nepropadla. Nejednalo se pouze o zpory, jak se to dnes sna dokzat vldn politici, ekonomov a publicist.

Existovalo mnoho klad. Napklad neexistovala nezamstnanost a vysok zadluen sttu. To ve je dnes historicky nejvy. Stt tak slouil vem a nevyskytovaly se obrovsk sociln rozdly.