KdyÏ padlo rozhodnutí o stavbû dálnice D3 z Prahy do âes-k˘ch Budûjovic a zároveÀ o stavbû Ïelezniãního koridoru

v podobné trase, starosta obce Chotoviny na Táborsku Franti‰ekZrzaveck˘ zajásal. Proã také ne? Pro jeho obec, v jejímÏ ãele je jiÏnûkolik funkãních období, budou obû stavby nespornû pfiínosem.Obec mÛÏe kvÛli stavebnímu a pozdûji dopravnímu ruchu ãekatdal‰í rozvoj, starostu pak dal‰í politická kariéra. ToÈ v pofiádku.Sehnal prostfiedky na v˘stavbu ãistiãky, zaãal s bytovou v˘stav-

bou… JenÏe bûhemdoby udûlal nûkolikchyb, které ho nakonecstály dÛvûru ãásti obãa-nÛ.

Do nového bytové-ho domu dotovanéhoz Fondu rozvoje bydle-ní Ministerstva promístní rozvoj jakodomu se startovacímibyty nemûl stûhovatrodinu své dcery a rodi-ny, jejichÏ ãlenové bylipfiímo spojeni s rozho-dováním v obci. Vûc seprovalila a obci hrozilnávrat dotace. StarostaZrzaveck˘ proto muselzmínûné byty z dotace

V˘stavba nové dálnice je vÏdy problematická zále-Ïitost - její pfiínos pro rozvoj regionÛ je více neÏsporn ,̆ zhor‰ení kvality bydlení v blízk˘ch obcíchevidentní, po‰kození pfiírody ãasto nenapravitelné.Pfiesto, pokud nevede nová dálnice v tûsném sou-sedství obce, mÛÏe si daná obec na její v˘stavbûi provozu trochu „pfiilep‰it“. Podobnû asi uvaÏovalstarosta obce Chotoviny u Tábora, pan Franti‰ekZrzaveck˘ (KDU-âSL). Svou touhu po prebendáchnedokázal ovládnout. Teì ho ãeká nûkolik pokut.

Drtiãka kamení se pûknû vyjímá v polích za obcí Chotoviny. Starosta ji zde nechal postavit bezpovolení za peníze ze státní dotace. Foto Arnika: Lenka Kuãerová

Problém s ãernou stavbou starosta vyfie‰il zasypáním potoka

Toxick˘ popílek nacyklostezce1

Otevfieli jsme novépoboãky 75

Arnikazachránilalipovou alej 6

ARNIKUM1-2006

ČTVRTLETNÍ ZPRAVODAJSDRUŽENÍ ARNIKA

1-2006

Ochrana pfiírody a ekonomick˘ rozvojnejsou protimluvy

VáÏení ãtenáfii,dostává se Vám do rukou prvníãíslo ãtvrtletního zpravodaje Arni-ky v roce 2006. Aby se Vám Arni-kum neokoukalo, oblékli jsme jejdo nového kabátu, ale obsah rubrika jejich ãlenûní zÛstává stejné, jakjste byli zvyklí v pfiedchozích dvouletech.ProtoÏe drtivou vût‰inu ãtenáfiÛArnika tvofiíte Vy, ktefií jste na‰imiãleny a podporujete ãinnost Arniky,chceme, abyste vûdûli, co Arnikas Va‰í podporou dûlá a na ãem cel˘rok pracujeme. Arnikum je zkrátkatakov˘m oknem do na‰í dílny.Aby pohled do nûj byl vzru‰ujícía zajímav ,̆ chceme Vám vedlestruãnûj‰ích zpráv a ãlánkÛ pfiiná‰ettaké rozhovory se zajímav˘mi lidmia reportáÏe z nejzávaÏnûj‰ích kauz,kter˘mi se Arnika zab˘vá. Rádibychom docílili toho, aby pro VásArnikum nebylo jen zpravodajemo na‰í ãinnosti, ale i poutav˘m ãte-ním, na které se budete tû‰it.V této snaze nám mÛÏete pomocii Vy. Svá pfiání, co byste si chtûliv Arniku pfieãíst a co od na‰ehoãtvrtletníku ãekáte, mÛÏete posílatna adresu ‰éfredaktora marek.jeh-licka@arnika.org. Tû‰íme se naVa‰e ohlasy a ty nejzajímavûj‰í rádizvefiejníme.Marek Jehliãka, ‰éfredaktor

pokraãování na str. 233

vyãlenit. Celou kauzou si zadûlal na nevraÏivost ãásti zastupitelÛi obãanÛ. A následovaly dal‰í chyby. Podle obãanÛ obce zaãal spe-kulovat s pozemky a nerespektoval zájmy jin˘ch podnikatelÛv obci.

Nebylo divu, Ïe jednoho podzimního dne roku 2005 leÏela nastole sdruÏení Arnika stíÏnost. Popisovala „ãernou“ stavbu drtiãkykamene v katastru obce. StûÏovatel poukazoval na umístûní drtiãkyna nevhodném místû blízko vodního zdroje, nepovolen˘ záborzemûdûlské pÛdy a dal‰í podezfielé okolnosti této stavby. Centrumpro podporu obãanÛ sdruÏení Arnika, jehoÏ cílem je pomáhat lidems ochranou jejich Ïivotního prostfiedí, se zaãalo stíÏností zab˘vat.

âerná stavba za státní dotaci

Drtiãka kameniva spoleãnosti Bioprofit se objevila na polích zaobcí Chotoviny na Táborsku. Od Krajského úfiadu Jihoãeskéhokraje sice získala povolení k provozu, nicménû nepro‰la povinn˘mposouzením vlivÛ na Ïivotní prostfiedí v procesu EIA. Do‰lo tímk závaÏnému poru‰ení ãeské legislativy. Na pfiípravû zámûru sepfiitom podílela i obec Chotoviny a na vybudování drtící linky zís-kala dotaci ministerstva zemûdûlství v rámci programu LEADERâR. SdruÏení Arnika tedy vyzvalo pfiíslu‰né státní úfiady, aby zru-‰ily neoprávnûnû vydaná povolení pro provoz drtiãky a poÏadova-ly navrácení dotace.

„Je nemyslitelné, aby stát podporoval z penûz daÀov˘ch poplat-níkÛ vznik ãern˘ch staveb po‰kozujících pfiírodu,“ fiíká MartinSkalsk˘ z Centra pro podporu obãanÛ sdruÏení Arnika. „Dokudneprobûhne proces hodnocení vlivÛ na Ïivotní prostfiedí - tzv.EIA, Ïádn˘ úfiad nesmí vydat jakékoliv povolení. Drtiãka v Choto-vinách je pfiitom uÏ vybudována a v jejím okolí dokonce vzniklarozlehlá skládka materiálu pfiímo na polích. Dnes jsme svûdkysnahy o dodateãnou legalizaci zcela protiprávnû vzniklého provo-zu,“ dodal Skalsk .̆ Arnika se proto obrátila na ministerstvo zemû-dûlství, které pfiidûlilo Chotovinám nûkolikamilionovou dotaciv programu LEADER âR, se Ïádostí o pfiezkoumání celé vûci.„Podle na‰í pfiedbûÏné anal˘zy do‰lo k poru‰ení dotaãních podmí-nek nejménû ve ãtyfiech bodech,“ fiekl Skalsk .̆

Najít drtiãku nebylo tûÏké. Staãilo sledovat náklaìáky firmyStrabag naplnûné materiálem z budované dálnice. Blízko lesa, sla-b˘ch nûkolik metrÛ od vodárny obce, v poli kukufiice (bylo záfií2005) se tyãila modrá konstrukce zmínûné drtiãky a obrovskáhalda kameniva. Pfii bliωím ohledání se zjistilo, Ïe údajná drtiãkaje vlastnû víc neÏ tfiicet let star˘ muzeální exponát sovûtské v˘ro-by, coÏ neochotnû prozradila ‰patnû modfie zamaskovaná cedulka.

Konstrukce nebudila zdání, Ïe je vÛbec funkãní. „Mûla pr˘ b˘tmobilní, ale pozdûji se ukázalo, Ïe to s tou mobilitou není tak slav-né. Tak byla oznaãena jako semimobilní,“ informoval podnikatelJan ·timák z Chotovin.

Z ideje doprovodné lehké drtiãky, která by koãovala spoleãnûs maringotkami stavafiÛ a tu a tam nûco podrtila, nezbylo nic.Sovûtskou trosku, ulovenou v Ïulovém lomu Kozárovice, bylonutno nejen repasovat, ale i podepfiít masivní rampou. A ke slovumobilní pfiidat prostû pfiedponu semi. Ztrátou mobility drtiãka,vybudovaná ze státní dotace, pozbyla také svÛj bohulib˘ úãel:podle pÛvodního projektu mûlo zafiízení drtit odpadní kamenivoz rÛzn˘ch staveb v celém mikrokregionu Venkov a vyrábût tímmateriál pro sypání desítek kilometrÛ nov˘ch cyklostezek. Nepo-hyblivá drtiãka je k takovému zámûru prakticky nevyuÏitelná.

Arnika zjistila, Ïe firma Îula s.r.o. opravdu po skonãení své ãin-nosti prodala drtící linku jako mobilní. V lomu ale stála na pevnémpodkladu. Po repasování firmou Bioprofit se podle zápisÛ naMinisterstvu zemûdûlství konal kontrolní den (20. 12. 2004), kdebyla údajnû funkãnost linky otestována.

ZároveÀ se ukázalo, Ïe je nutné pro zafiízení vytvofiit dal‰ínemobilní stavební prvky jako betonovou rampu a podloÏku.

Dotace tady, dotace tam, nûjak uÏ to udûlám

Na betonování a podpÛrné rampy uÏ obec Chotoviny nemohlaãerpat dal‰í dotaci z programu LEADER âR, protoÏe akce se pro-táhla do roku 2005 a program neumoÏÀuje ãerpání finanãních pro-stfiedkÛ u stejného Ïadatele po dva roky za sebou. Starosta se tedyrozhodl financovat stavbu z penûz obce. S tím hrubû nesouhlasilaãást zastupitelÛ obce a na protest zastupitelstvo navÏdy opustila.

Na základû Ïádosti o dotaci na repasování sovûtského vyslouÏil-ce pfiiznalo Ministerstvo zemûdûlství z fondu Leader Chotovinámdotaci 800 tisíc (31. 8. 2004). Jak je psáno v podmínkách dotace:

RREEPPOORRTTÁÁÎÎ

Drtiãka je pfies tfiicet let star˘ exponát sovûtské v˘roby, kter˘ patfiíspí‰ do muzea. Foto Arnika: Lenka Kuãerová

Pan Jan ·timák z Chotovin u „semimobilní“ drtiãky.Foto Arnika: Lenka Kuãerová

2

33 pokraãování ze strany 1

RREEPPOORRTTÁÁÎÎ 3

„Cel˘ projekt musí b˘t dokonãen nejpozdûji do konce listopadu2005. Dokonãením se rozumí kolaudaãní rozhodnutí (s nabytímprávní moci), respektive ukonãení zku‰ebního provozu a uvedenízafiízení do trvalého provozu. V pfiípadû poru‰ení lhÛt se postupu-je podle bodu 16.“ Bod 16 praví, Ïe se dotace v plné v˘‰i vrací.

JenÏe lhÛtu starosta Zrzaveck˘ nesplnil. Nemohl, protoÏe nastavbu nemobilních prvkÛ k drtiãce nemûl stavební povolení,dokonce o nûj ani nepoÏádal. Pfiesto dal nájezdovou rampu a dal‰íbetonové podpûry k drtící lince postavit. Tlaãil ho ãas a zfiejmû pronûj byla hrozba vracení státní dotace tak velk˘m stra‰ákem, Ïe serozhodl jít kupfiedu zákon nezákon.

Na pokyn Stavebního úfiadu v Tábofie byla záhy - po podnûtumístních obãanÛ a Arniky - jakákoli stavební ãinnost u drtící linkyzastavena.

Je zajímavé, Ïe Ministerstvo zemûdûlství nevidí v nedodrÏenítermínu Ïádn˘ problém a o vrácení dotace neuvaÏuje.

Stavební úfiad v Tábofie sice zakroãil, ale aÏ v dobû, kdy bylou drtiãky uskladnûno jiÏ nûkolik set kubíkÛ materiálu ze stavbydálnice. Firma Strabag, která transport zaji‰Èovala, nemohla natoto místo dál materiál sváÏet, protoÏe by se vystavovala rizikuvysoké pokuty. Tehdy zfiejmû starosta Zrzaveck˘ vzdal plány na zprovoznûní nemobilní drtiãky a pfii‰el s nov˘m nápadem.Bezplatná hlína a kamení s bezplatnou dopravou se prostû obci hodilo. Firma Strabag tedy zaãala dal‰í materiál naváÏet dobezprostfiední blízkosti potoka, kter˘ vytéká z místního rybníkuv katastru obce Chotoviny.

Zde nastal dal‰í problém. Starosta opût nepoÏádal o povolení kezmûnû vyuÏití zemûdûlské pÛdy. Odbor Ïivotního prostfiedí v Tábo-fie vytrvale opakoval, Ïe jde pr˘ pouze o doãasnou deponii, kterátakové povolení nevyÏaduje, ale zfiejmû to nebyla úplnû pravda.Pracovník ¤editelství silnic a dálnic, kter˘ nechce b˘t jmenován,byl informován, Ïe u Chotovin má vzniknout trvalá deponie mate-riálu, slouÏící jako podklad pro v˘stavbu bytov˘ch domÛ nebo novéprÛmyslové zóny. Tomu také nasvûdãuje územní plán obce.

Kam s tou zemí? Zasypeme potok!

Úfiednice Odboru Ïivotního prostfiedí téÏ nevidí problémv nedodrÏení bezpeãnostní vzdálenosti hald materiálu /nûkolik tisíckubíkÛ/ od potoka. Podle jejích slov pr˘ nejde o nivu potoka, aleo umûle regulovan˘ tok, zaji‰tûn˘ právû tímto úfiadem. Pracovník¤editelství silnic a dálnic má naopak zato, Ïe pfii domlouvání depo-nie materiálu se hovofiilo o rokli, která má b˘t zcela zasypána.

Nicménû, stavební úfiad v Tábofie vydal doãasn˘ zákaz deponiei v této lokalitû a vyzval starostu Chotovin Zrzaveckého k nápravû,tedy k dodání Ïádostí a v‰ech podkladÛ pro získání stavebníchpovolení jak k deponiím materiálu, tak i ke stavbû betonov˘ch ãástí

drtící linky. Aãkoli stavební úfiad dal panu starostovi jiÏ nûkolik ter-mínÛ, ten potfiebné podklady dosud nedodal a vûc není nijak ukon-ãena. Starosta údajnû slíbil „papíry“ dodat bûhem února a bfiezna.Mimo zákaz dal‰ího pokraãování ãern˘ch staveb udûlil stavebníúfiad za obû nepovolené deponie hlíny a kamení obci Chotovinyvysoké pokuty. Je tak velkou otázkou, zda se obcházení zákonÛa plány pana starosty Chotovinám opravdu vyplatí. Namísto oãe-kávaného rozvoje teì mÛÏe obec docela snadno ãekat krach.

Chování pana starosty zaskoãilo asi nejvíce ¤editelství silnica dálnic. V dobré vífie, Ïe po formální stránce je v‰e v pofiádku,chtûlo fieditelství pfiebyteãn˘ materiál ze stavby dálnice D3 daro-vat obci. Teì musí hledat náhradní fie‰ení, kam materiál odváÏet.

S radnicí Chotovin bylo prostfiednictvím sdruÏení Mezno-Choto-viny a Strabagu dohodnuto, Ïe obec odebere padesát tisíc kubick˘chmetrÛ materiálu z budování dálnice. Touto dohodou se ¤SD zbaviloproblému s deponií, jak z hlediska místa, tak i finanãních nákladÛ.Obec naopak mohla získat materiál nutn˘ ke stavbám v obci.

Argument, Ïe je daleko lep‰í, finanãnû v˘hodnûj‰í a k Ïivotní-mu prostfiedí ‰etrnûj‰í, jestliÏe bude zuÏitkován materiál místní,neÏ ho sloÏitû získávat a transportovat ze vzdálené lokality, nenítfieba zpochybÀovat.

Nicménû, v prÛbûhu celé akce byla a je poru‰ována fiadapovinností ze strany obce. A pan starosta Zrzaveck˘ by se mûlpfiestat chovat jako Trautenberg. Obec, kterou spravuje, totiÏnení Ïádn˘m jeho panstvím. Na srdci by mu mûly leÏet takézájmy místních obyvatel, o zákonech a právních pfiedpisech aninemluvû. Statisícové pokuty stavebního úfiadu a vracení státníchdotací mÛÏe ochromit obecní rozpoãet na nûkolik let dopfiedu.Na nepfiimûfiené starostování tak doplatí v‰ichni obyvatelé obce.

Lenka KuãerováMezititulky, krácení a jazyková úprava redakce

Arnika pro Vás otevírá knihovnu a videotéku!Sháníte informace a podklady pro diplomovou nebojinou práci? Nebo Vás prostû jenom zajímá Ïivotníprostfiedí a rádi byste si pfieãetli kníÏku nebo ãasopisk tomuto tématu, nebo se podívali na video? MÛÏe-te tak uãinit v knihovnû a videotéce Arniky, kteroupro Vás nyní otevíráme!

Od bfiezna vÏdy ve stfiedu od 16 do 18 hodinnás mÛÏete nav‰tívit na praÏské adrese Chlumova 17,ÎiÏkov a vybrat si z nabídky více neÏ 2000 knih, 30 titulÛ ãasopisÛ a 50 videokazet s ekologic-kou tématikou. Pfiipravujeme také zpfiístupnûnídatabáze titulÛ na internetu. V˘pÛjãky jsou zdarma.

KdyÏ uÏ kamiony nemohly naváÏet zeminu k drtiãce, nechal staros-ta zasypat nivu nedalekého potoka. Foto Arnika: Lenka Kuãerová

Wachau je pfiedev‰ím kouzelná krajina utváfiená star˘mi teraso-v˘mi vinicemi, such˘mi loukami a pfiírodními smí‰en˘mi lesy

na prudk˘ch svazích podél fieky a ovocn˘mi sady pfiímo na bfiezíchDunaje. Asi 36 km dlouh˘ úsek Dunaje v této oblasti je jednímz mála volnû tekoucích úsekÛ fieky. ¤eka tu volnû meandruje a kaÏ-doroãnû se vylévá z bfiehÛ do pfiilehl˘ch niv. V oblasti se nacházejíevropsky v˘znamné lokality soustavy Natura 2000 a dal‰í chránûnáúzemí. Region Wachau je drÏitelem Evropského diplomu ochranypfiírody a krajina je zahrnuta do svûtového kulturního dûdictvíUNESCO.

V regionu s 16 obcemi a mûsteãky podél Dunaje jiÏ od roku1971 funguje pracovní spolek Arbeitskreis Wachau. Ten pÛvodnûvznikl jako obranná koalice proti v˘stavbû velké elektrárny v tétomalebné krajinû a postupnû se zformoval do spolku pro rozvojregionu. Kulturní krajina vinic stfiídajících se se such˘mi loukamia smí‰en˘mi lesy je hlavní devizou oblasti, na které se obce roz-hodly zaloÏit rozvoj regionu. Dnes v oblasti probíhá nûkolik pro-jektÛ, jejichÏ základem je ochrana pfiírody a podpora místníhozpÛsobu hospodafiení, a díky tûmto projektÛm se rozvíjí cel˘ re-gion. Projekty probíhající ve Wachau lze rozdûlit do dvou skupin:projekty LEADER a projekty na ochranu pfiírody, které se ov‰emvzájemnû doplÀují. Projekty LEADER, které jsou zamûfienyprávû na sobûstaãnost regionu, na podporu ‰etrného hospodafienía rozvoj místních tradic prostfiednictvím tzv. Místní akãní skupi-ny (MAS). Jejími ãleny jsou zástupci místních samospráv, podni-katelé regionu i pracovníci ochrany pfiírody a dal‰í obãané. Tispoleãnû formulují pfiedstavy o smûfiování regionu, které potomprostfiednictvím rÛzn˘ch projektÛ naplÀují.

Ústfiedním projektem pracovní skupiny Wachau je svûtovázahrada Wachau. V kaÏdé obci by mûla b˘t zfiízena tématickázahrada ãi stezka, která by náv‰tûvníkÛm pfiibliÏovala zvlá‰tnostia jedineãnost této kulturní krajiny. Na na‰í studijní cestû jsmenav‰tívili Zahradu vinné révy, která dokumentuje staré vinafiskétechniky a prostfiednictvím v˘sadby a správné péãe zachováváalespoÀ na malém kusu vinic rozmanitost druhÛ révy. Mnohédruhy jsou ve Wachau uÏ na ústupu, protoÏe jsou napfiíkladnároãné na péãi a nebo prostû proto, Ïe i trh s vínem podléhámódním trendÛm, a projekt vinafiské zahrady a stezky by mûlfungovat nejenom jako zdroj informací o místní krajinû a tradici,ale i jako genetická databanka vín.

Dal‰ím podobn˘m projektem je vybudování MeruÀkové míle,zahrady, která má za úkol zachovat rozmanitost druhÛ pûstova-n˘ch merunûk. MeruÀková míle bude slouÏit jednak jako turistic-ká zajímavost, ale i jako ovocnáfiské centrum. Zpracovatelénechají náv‰tûvníky nahlédnout do zpÛsobÛ zpracování ovocea svÛj v˘znam bude mít i tzv. prodej ze dvora, kdy kromû samot-n˘ch merunûk budou nabízeny i rouby rÛzn˘ch odrÛd. Prodej zedvora má uÏ dnes v˘znamn˘ podíl na odbytu vypûstovan˘ch

merunûk. V projektu se také poãítá se vzdûlávací ãinností: semi-náfie o moÏnostech zpracování merunûk, kurzy stfiíhání stromkÛapod.

Projekty ochrany pfiírody jsou financovány mj. z programuEvropské komise LIFE Nature a jejich cílem je obnovování dru-hové rozmanitosti cenné krajiny. Ve Wachau je z tohoto progra-mu financován pfiedev‰ím projekt úprav fiíãního koryta Dunajea management such˘ch travinn˘ch luk a pfiirozen˘ch lesÛ. Dunajje hlavnû dopravní cestou, pfiesto je zde realizován projekt, kter˘pfiibliÏuje Dunaj pfiirozenému toku. AniÏ by byla dotãena splav-nost fieky, jsou zde budovány ‰tûrkové lavice a zanesenáa nefunkãní slepá a vedlej‰í ramena jsou znovu napojována nahlavní tok. Strukturalizace doposud jednolitého koryta poskytnelep‰í podmínky pro vodní ptáky i ryby. Zajímavostí tohoto pro-jektu je, Ïe jeho nositelem je Via Donau, neboli podnik povodí.

Suché travní porosty jsou zde zase koseny a spásány, aby sezamezilo roz‰ífiení náletové vegetace, a v souãasné dobû zde pro-bíhá projekt znovuvysazení mot˘la jasonû ãervenookého, kter˘byl pro tuto oblast dfiíve velmi typick .̆

Celá oblast Wachau je dnes Ïiv˘m a turisticky zajímav˘m regi-onem. Je dobr˘m pfiíkladem toho, Ïe ochrana pfiírody a ‰etrnéhospodafiení nemusí b˘t brzdou ekonomického rozvoje a naopakse mÛÏe stát jedním z hnacích motorÛ. Díky spojení projektÛLEADER s projekty ochrany pfiírody vnímá obyvatelstvo ochra-nu pfiírody jako jednu z podmínek rozvoje svého kraje.

Po exkurzi do Wachau jsme odjíÏdûli na jednu stranu plni opti-mismu z toho, co v‰echno je moÏné, na druhou stranu pfii pomy‰-lení na úpravy tokÛ u nás a na zásahy do pfiírody kvÛli rÛzn˘mekonomick˘m a politick˘m zájmÛm nám bylo o to smutnûji. Nez-b˘vá neÏ se snaÏit o to, aby se i u nás v republice vÏilo, Ïe péãeo pfiírodu a krajinu je dlouhodobá investice, která se vyplatí víceneÏ jednorázové devastace krajiny pro prÛmyslové úãely.

Katefiina Hlavatá

pprrooggrraamm OOCCHHRRAANNAA PP¤¤ÍÍRROODDYY

V listopadu uskuteãnila Arnika (program Ochranapfiírody) studijní cestu do rakouské oblasti Wachau.Tato oblast se mÛÏe py‰nit nûkolika projekty, kteréúspû‰nû pfiispívají k ochranû pfiírody, a zároveÀ jsoudobr˘m motorem pro rozvoj regionu i cestovní ruch.Úãastníci cesty se tak mohli seznámit s moÏnostmi,jak skloubit ochranu pfiírody a péãi o regionální pfií-rodní i kulturní bohatství s úspû‰n˘m rozvojem.

Ve Wachau není pfiíroda na obtíÏ, ale slouÏí rozvoji

V rakouské oblasti Wachau se úspû‰nû podafiilo spojit ochranu kraji-ny s ekonomick˘m rozvojem regionu.

Foto: archiv Arbeitskreis Wachau.

4

pprrooggrraamm TTOOXXIICCKKÉÉ LLÁÁTTKKYY AA OODDPPAADDYY 5

Vypravili jsme se na místo spoleãnû s vedoucím kampanûBudoucnost bez jedÛ RNDr. Jindfiichem Petrlíkem. Veliká

cedule vedle cyklostezky hrdû hlásila, Ïe stezku postavila spoleã-nost Strabag s podporou z fondÛ Evropské unie za 1,121 milionuKã. Odebrali jsme tedy na cyklostezce vzorky, které jsme násled-nû nechali analyzovat. V˘sledky rozborÛ potvrdily, Ïe obavy míst-ních obãanÛ byly oprávnûné. Z testÛ vyplynulo, Ïe stezka vedou-cí chránûnou krajinnou oblastí obsahuje zhruba tolik dioxinÛ jakozamofiené sedimenty v okolí Spolany. Ve vzorcích byla prokázánapfiítomnost celé ‰kály perzistentních organick˘ch látek: dioxinÛ(PCDD/F), polychlorovan˘ch bifenylÛ (PCB), hexachlorbenzenu(HCB) a polybromovan˘ch difenyléterÛ (PBDE). V‰echny jme-nované látky pfietrvávají dlouho v Ïivotním prostfiedí a mají nega-tivní úãinky na zdraví ãlovûka i zvífiat.

Skuteãnost, Ïe v˘znamná mezinárodní stavební spoleãnostpouÏila toxickou smûs v chránûné krajinné oblasti, byla natolikskandální, Ïe se o pfiípad zaãala zajímat televize Nova, která o celékauze natoãila reportáÏ. Zástupci spalovny Termizo se v ní necha-li sly‰et, Ïe nedûlají nic ‰patného, neboÈ na prodej smûsi popílkua strusky mají platn˘ certifikát. „Pfiijde nám opravdu dûsivé, Ïe sistavební firma klidnû dovolí navézt toxick˘ popílek do lesÛ v chrá-nûné krajinné oblasti. Nám nezáleÏí na tom, jestli k tomu mají

certifikát nebo ne. Faktem zÛstává, Ïe tam ty dioxiny jsou. Nejdeo to, jestli je to legální. Jde tady o na‰e zdraví,“ okomentovala toKvûta Zíková z Oldfiichova v Hájích.

KdyÏ jsme se na místo vypravili podruhé, cedule uÏ u cyklostezkynestála. To je trochu záhada. Pokud nikdo neudûlal nic ‰patného,není pfiece Ïádn˘ dÛvod stydût se za autorství takové pûkné cyklos-tezky. Spalovna Termizo ov‰em svoji smûs dál prodává i pfiesto, Ïepodle závûrÛ posudku, kter˘ si nechala Arnika zpracovat na ‰piãko-vém pracovi‰ti Masarykovy Univerzity v Brnû, není vhodné pouÏívatsmûs popílku a strusky ze spalovny na konstrukci ãi posypy cest.

Arnika bude usilovat o to, aby byl certifikát na distribuci toxic-ké smûsi zru‰en. Jejím pouÏíváním totiÏ vznikají nová místa kon-taminovaná perzistentními organick˘mi látkami, coÏ je v rozporuse Stockholmskou úmluvou, kterou âeská republika ratifikovala.

Marek Jehliãka

Jednoho dne mi zvonil telefon. Volal pan Senohrá-bek z Oldfiichova v Hájích a vyjádfiil obavu, Ïe nav˘stavbu cyklistické stezky leÏící v CHKO Jizerskéhory byla patrnû pouÏita smûs popílku a struskyz Liberecké spalovny Termizo. Skuteãnost, Ïe Termizotuto smûs prodává jako stavební materiál Arnika uÏdlouho kritizuje, neboÈ smûs obsahuje dioxiny, kteréjsou velmi toxické.

Cyklostezka byla kontaminována toxick˘m popílkem

Pfiedseda Arniky RNDr. Jindfiich Petrlík odebírá vzorky toxické smûsistrusky a popílku z cyklostezky v Oldfiichovû v Hájích.

Foto Arnika: Marek Jehliãka

Ftaláty jsou velmi ‰kodlivé látky, které pÛsobí nepfiíznivû nav˘voj muÏsk˘ch reprodukãních orgánÛ a jsou toxické pro tes-

tikulární buÀky, které zaji‰Èují normální produkci hormonÛa spermií. Nezanedbatelné jsou také jejich úãinky na játra, ledvi-ny, plíce a na sráÏlivost krve. Arnika proto jiÏ tenkrát vyzvalaobchodní fietûzce, aby neprodávaly potraviny balené do PVC.

Svoji v˘zvu jsme v loÀském roce zopakovali a doprovodili jsme jidal‰í fiadou testÛ. Tentokrát jsme se soustfiedili na 4-nonylfenol,coÏ je látka, která negativnû ovlivÀuje Ïlázy s hormonální sekrecí.

Chemické anal˘ze bylo podrobeno celkem 10 obalÛ potravin,zakoupen˘ch v rÛzn˘ch obchodech. Pfiítomnost nonylfenolu bylazji‰tûna v ‰esti pfiípadech, vÏdy u obalÛ z mûkãeného PVC. Napfií-klad v obalu listového tûsta od firmy ·etrla s.r.o. se zjistilo pfies800 mg/kg nonylfenolu. Rekordní obsah této látky pak byl deteko-ván v obalu od kufiete, které na trh dodává akciová spoleãnost Xave-rov. V tomto obalu odborníci namûfiili koncentraci 1618 mg/kg.

Alarmující v˘sledky testÛ jsme zvefiejnili a navíc jsme uspofiádalisérii happeningÛ „PVC na vánoãní stÛl nepatfií“ pfied velk˘miobchody v Praze, v Dûãínû a v Jihlavû. Jejich cílem bylo upozornitzákazníky na nebezpeãí potravinov˘ch obalÛ vyroben˘ch z PVC.

Práce Arniky pfiinesla první dÛleÏité v˘sledky: SpoleãnostAhold, která vlastní fietûzce prodejen Hypernova a Albert,nabídla Arnice spolupráci naprojektu náhra- dy obalÛ z PVCpouÏívan˘ch na potraviny. Rov-nûÏ spoleãnost ·etrla vyrábûjícílistové tûsto prohlásila, Ïe svév˘robky pfiestane balit do PVC. Na akce Arniky zareagovala takéspoleãnost Tesco, která v‰ak dosud nepfii‰la s Ïádn˘m konkrét-ním návrhem. Marek Jehliãka

Arnika usiluje o staÏení PVC z obchodÛ

JiÏ dvû spoleãnos-ti projevily zájem

nahradit PVCjin˘m plastem

JiÏ fiadu let sdruÏení Arnika upozorÀuje na rizikaa hrozby, které PVC pfiedstavuje pro Ïivotní prostfiedí,ale i pro zdraví lidí. Na problém kontaminace potra-vinov˘ch obalÛ z PVC toxick˘mi látkami jsme poprvépoukázali pfiede dvûma lety. Z rozborÛ, které jsmenechali zpracovat, vyplynulo, Ïe napfiíklad obal navla‰sk˘ salát obsahoval di-2-ethylhexyl ftalát (DEHP).V obalu na ‰unkové závitky v aspiku od firmy GurmánKlub byl zase objeven dibutylftalát (DBP).

Zpohledu Arniky byl projekt spoleãnosti TSR zcela neakcep-tovateln .̆ „Kapacita provozu mûla dosáhnout 54 - 60 tisíc

tun ‰rotu za rok a plocha závodu zhruba 15 tisíc ãtvereãníchmetrÛ. Provoz ‰roti‰tû by vyvolal obrovsk˘ nárÛst nákladnídopravy pfies okolní sídla. VáÏné obavy vzbuzovala i moÏnost, Ïeby nové ‰roti‰tû u Lovosic slouÏilo k likvidaci autovrakÛ z âeskérepubliky i z Nûmecka. Do Nûmecka by pak investofii po Labivozili pouze vytfiídûné Ïelezo, zatímco v âechách by zÛstával v‰e-chen nebezpeãn˘ odpad,“ vysvûtlil Martin Skalsk˘ z Centra propodporu obãanÛ sdruÏení Arnika.

Se zámûrem zásadnû nesouhlasily okolní obce. Îalhosticenamítaly, Ïe ‰roti‰tû se má nacházet v záplavovém území. Zastu-pitelé Mlékojed se vypravili do Nûmecka, aby se sami pfiesvûdãi-li o dopadu podobn˘ch zafiízení na Ïivotní prostfiedí. Vydali pakjednoznaãné stanovisko: „Obec nesouhlasí s realizací zámûruz dÛvodu velmi vysoké hluãnosti zafiízení a pra‰nosti a dález dÛvodu, Ïe tfiídûním drceného materiálu vzniká velké mnoÏstvínebezpeãného odpadu.“ Podobnû se vyjádfiily rovnûÏ Velké Îer-noseky. KvÛli extrémnímu hluku, pra‰nosti a nebezpeãn˘m odpa-dÛm odmítly ‰roti‰tû Litomûfiice i Lovosice a âeská inspekceÏivotního prostfiedí. Znaãné pochybnosti o únosnosti projektumûla i krajská hygienická stanice.

V prosinci 2005 zvefiejnilo ministerstvo Ïivotního prostfiedízávûreãn˘ expertní posudek procedury hodnocení vlivÛ na Ïivotní prostfiedí, zpracovan˘ RNDr. Tomá‰em Baje-rem. I z nedostateãn˘ch podkladÛ, které investor pfiedloÏil,vyvodil, Ïe provoz ‰roti‰tû by neúnosnû zatíÏil Ïivotní prostfie-dí v okolních obcích a mûl negativní vliv na zdravotní stavtamních obyvatel.

Negativní závûry celého procesu znamenají témûfi jisté vítûzstvíobcí: drtírna v Lovosicích nevznikne.

Martin Skalsk˘ a Marek Jehliãka

Spoleãn˘mi silami se lipovou alej, ohroÏenou projektem nav˘stavbu nov˘ch rodinn˘ch domkÛ, podafiilo bûhem necelého

mûsíce zachránit. „Sám jsem lípy pfied tfiiceti letysázel a dodnes je chodím pravidelnû udrÏovat. Nedo-vedu si pfiedstavit, Ïe by tyto majestátní stromy nûkdonechal pokácet jen kvÛli stavbû rodinn˘ch domkÛ,“fiekl Jaroslav Ruml, starousedlík z Lysé nad Labem.Pozemky v ulici Zemská Stezka, dfiíve vlastnûné mûs-tem, byly koncem roku 2005 rozprodány soukrom˘mmajitelÛm jako stavební parcely. Pfiitom se „pozapo-mnûlo“ na ochranu historického stromofiadí a lípámtak zaãalo hrozit po‰kození nebo i vykácení.

„Zjistili jsme, Ïe hranice zastavûn˘ch parcel pláno-van˘ch domÛ leÏí v tûsné blízkosti stromÛ. V pfiípa-dû v˘stavby by s nejvût‰í pravdûpodobností do‰lok váÏnému po‰kození kofienov˘ch systémÛ lip,po‰kozeny by mohly b˘t i kmeny. Nûktefií stavební-ci by mohli usilovat rovnou i o vykácení lip, protoÏev podstatû „pfiekáÏejí“ plánovan˘m stavbám,“ vysvût-lil Kamil Repe‰ z dûãínské poboãky Centra pro pod-poru obãanÛ Arniky.

Arnika zaãala jednat s Odborem Ïivotního prostfiedí mûsta Lysénad Labem. Odbor situaci pfie‰etfiil a uznal, Ïe do‰lo k chybû.Lipová alej skuteãnû nebyla nijak ochránûna a v˘stavba ji pfiímoohroÏovala. Úfiad pak vydal písemné prohlá‰ení, Ïe bude v lokali-tû prosazovat zfiízení tzv. bezzásahového pásma, ‰irokého pûtmetrÛ od kmenÛ stromÛ. To by mûlo lipovou alej pfied po‰koze-ním pfii v˘stavbû dostateãnû ochránit. „Jsme rádi, Ïe mûstsk˘ úfiadLysé nad Labem nakonec pochopil v˘znam lipové aleje pro oby-vatele mûsta a nedopustí, aby se stromy pokácely nebo po‰kodi-ly,“ okomentoval úspûch Kamil Repe‰.

Marek Jehliãka a Kamil Repe‰

pprrooggrraamm CCEENNTTRRUUMM PPRROO PPOODDPPOORRUU OOBBââAANNÒÒ

Lipové aleji v ulici Zemská Stezka v Lysé nad Labem,která je jiÏ tfii desetiletí dominantou mûsta, hrozilovykácení. Obyvatelé mûsta se se sv˘mi obavamio osud stromÛ obrátili na zaãátku prosince na Cent-rum pro podporu obãanÛ sdruÏení Arnika a poÏá-dali o pomoc.

Arnika pomohla zachránila alej pfied kácením

Tato stromová alej mûla skonãit pod pilami dfievorubcÛ. Foto Arnika: Archiv Arniky

Hrozba ‰roti‰tû autovrakÛ u Labe byla zaÏehnána

6

Spoleãnost TSR Czech Republic se pfiede dvûma letyrozhodla, Ïe si u Lovosic postaví ‰roti‰tû a drtírnuautovrakÛ. ·roti‰tû mûlo leÏet pfiímo na bfiehu Labe,v záplavové zónû. Pfiitom se zde mûlo manipulovats tunami nebezpeãného odpadu. Jakákoliv havárienebo povodeÀ by pfiedstavovala váÏné ohroÏeníekosystému fieky. ·roti‰tû navíc mûlo stát pfiímov trase biokoridoru a muselo by se kvÛli nûmu kácetznaãné mnoÏství stromÛ.

zzpprráávvyy ZZ PPOOBBOOââEEKK 7

Centrum nabízí konzultace pfiedev‰ím v oblastech odpadovéhohospodáfiství, kácení stromÛ, práva na informace ãi soustavy

Natura 2000. Pomáhá také obãanÛm s úãastí ve správních fiíze-ních a se zakládáním nov˘ch obãansk˘ch sdruÏení. Centrum rov-nûÏ podporuje úãast vefiejnosti v rozhodovacích procesech. Vezvlá‰tû závaÏn˘ch pfiípadech nabízí i právní pomoc.

Centrum pro podporu obãanÛ sdruÏení Arnika se síd-lem v Praze otevfielo tfii nové regionální poboãky v Dûãí-nû, Ostravû a v Jihlavû. Centrum pro podporu obãanÛjiÏ deset let bezplatnû pomáhá obãanÛm s fie‰ením pfií-padÛ, které se t˘kají po‰kozování Ïivotního prostfiedív jejich okolí. Tato podpora bude od nynûj‰ka dostupnái pro obyvatele Ústeckého a Moravskoslezského krajea Vysoãiny. Na Centrum se mohou obrátit také pfied-stavitelé obcí a pracovníci státní správy.

Centrum pro podporu obãanÛ otevfielo nové poboãky

DûãínDûãínská poboãka Centra navázala na dosavadní ãinnost

tamní poboãky Arniky, která má za sebou jiÏ nûkolik úspû‰-nû vyfie‰en˘ch pfiípadÛ. V poslední dobû se poboãka zab˘va-la napfiíklad po‰kozováním pfiírodní památky Mariánskáskála v Ústí nad Labem nákladní dopravou z blízkého lomu.Úspû‰nû se také podílela na odvrácení projektu ‰roti‰tû auto-vrakÛ na bfiehu Labe v Lovosicích, kter˘ znamenal váÏnéohroÏení Ïivotního prostfiedí. Dûãínská poboãka se chcedlouhodobû vûnovat podpofie cyklistické dopravy v Dûãínû,vût‰í bezpeãnosti dopravy a také kontroverznímu projektu nav˘stavbu jezÛ na Labi. V loÀském roce dûãínská Arnikapomohla zastavit nelegální vylévání betonové smûsi do poto-ka u obce Libouchec pfii v˘stavbû tunelu na dálnici D8.

Kanceláfi Centra pro podporu obãanÛ v Dûãínû budepro vefiejnost k dispozici dennû od 9-ti do 17-ti hodinna adresa Hudeãkova 1. Lidé mohou vyuÏít telefonu412 510 650 nebo e-mailové adresy decin@arnika.org.

OstravaTaké ostravská poboãka Centra navazuje na dosavadní

ãinnost Arniky v tomto mûstû. V poslední dobû se poboã-ka zab˘vala zejména pfiípady nepfiimûfieného kácení stro-mÛ v Ostravû v rámci celkové „estetizace a humanizace“ -zachránila napfiíklad pfied vykácením park na Havlíãkovûnámûstí. Vûnovala se kontroverznímu projektu na v˘stav-bu strategické prÛmyslové zóny u obce Dolní Lutynû,která by ohrozila evropskou ptaãí oblast systému Natura2000. V minul˘ch letech ostravská Arnika pomohla takézabránit zniãení parãíku u nádraÏí v Ostravû-Svinovûzástavbou patrov˘mi garáÏemi, zachránila i ‰kolní hfii‰tûv Porubû pfied vybudováním parkovi‰tû.

Kanceláfi Centra pro podporu obãanÛ v Ostravû budepro vefiejnost k dispozici kaÏdé úter˘ (15-18 hod)a pátek (9-16 hod), Bohumínská 63, pfiípadnû lzevolat na 596 244 314, psát na e-mail ostrava@arni-ka.org.

JihlavaJihlavská poboãka Centra bude na základû podnûtu

místních obãanÛ vûnovat zv˘‰enou pozornost továrnûKronospan, která je zdrojem únikÛ fiady nebezpeãn˘chchemikálií do Ïivotního prostfiedí. „Dále chceme pomociobãanskému sdruÏení Pístov, které oponuje projektu navybudování automobilového závodi‰tû v prostoru b˘val˘chpístovsk˘ch kasáren. A samozfiejmû budeme pokraãovatv letité kauze havarované skládky nebezpeãn˘ch odpadÛv Pozìátkách na Tfiebíãsku. Vedle toho se zapojíme docelostátní kampanû za vylouãení PVC ze zdravotnictvía z potravináfiského prÛmyslu,“ vysvûtlila Jana Kotouãko-vá, která novû vzniklou poboãku Centra pro podporuobãanÛ vede.

Kanceláfi Centra pro podporu obãanÛ v Jihlavû budeod 1.3. 2006 pro vefiejnost k dispozici dennû od 9 do 17 hod. na adrese VûÏní 1, 586 01 Jihlava. Od 1.2. 2006 do 1.3. 2006 lze vedoucí Centra JanuKotouãkovou nav‰tívit kaÏdou stfiedu odpolednev mûstské knihovnû Jihlavy. K dispozici je rovnûÏ tele-fonní linka 721 862 692 a e-mailová adresa jihla-va@arnika.org, ekoinfo@centrum.cz.

Centrum pro podporu obãanÛ vzniklo v roce 1996. Regio-nální poboãky naváÏí na dosavadní ãinnost Arniky, která máv pfiíslu‰n˘ch krajích na kontû jiÏ nûkolik úspû‰nû vyfie‰en˘chpfiípadÛ. ·lo napfiíklad o záchranu stovek stromÛ, parkÛ a dût-ského hfii‰tû v Ostravû, zastavení niãení Jílovského potokau Dûãína vyléváním betonu ze stavby dálnice D8 nebo zru‰eníprojektu na v˘stavbu prÛmyslového polygonu ·koda Autov milovick˘ch lesích. Za dobu své existence pfiispûlo Centrumke vzniku témûfi stovky nov˘ch obãansk˘ch sdruÏení a fiadû

z nich pomohlo prosadit hlas vefiejnosti tam, kde jej pfiedstavi-telé moci nechtûli sly‰et.

âinnost regionálních poradensk˘ch kanceláfií Centra pro pod-poru obãanÛ podporuje Evropská unie z prostfiedkÛ programuTransition Facility 2004, prostfiednictvím Nadace pro rozvojobãanské spoleãnosti.

Podrobné informace o Centru pro podporu obãanÛ je moÏnénajít na internetu: www.cepo.arnika.org.

Martin Skalsk˘

Bc. Katefiina

Hlavatá od Nové-ho roku pfievzala vede-ní programu Ochranapfiírody po jednom zesluÏebnû nejstar‰íchzamûstnancÛ Arnikya b˘valém pfiedsedoviVlastimilu Karlíkovi.❊ MÛÏe‰ se ãtená-fiÛm a ãtenáfikám struãnû pfiedstavit a fiíct, kudy vedla tvojecesta do praÏské kanceláfie Arniky?

Moje cesta do kanceláfie Arniky nevedla pfiíli‰ klikatû. Na jafiea v létû loÀského roku jsem v Arnice pracovala na ãásteãn˘ úvazekjako koordinátorka Koupacího dne. Velmi mû potû‰ilo, kdyÏ se miv záfií Arnika ozvala s nabídkou místa v programu Ochrana pfiíro-dy. Nabídku jsem ráda pfiijala, protoÏe mû tû‰í, kdyÏ mohu dûlatpráci, ve které vidím je‰tû nûjak˘ dal‰í hlub‰í smysl neÏ vydûlánípenûz na svou obÏivu. A tak jsem se rozhodla, Ïe po roce na tep-lém místû v jednom mûstském sdruÏení, kde jsem pracovala odukonãení studií, je ãas na zmûnu. Lákala mû zodpovûdná a nároã-ná práce a také to, Ïe se v Arnice budu moci podílet na sice nûkdydonquichotské, ale pfiesto (nebo právû proto?) tak dÛleÏité práci.❊ V Arnice jsi pfievzala vedení programu Ochrana pfiírody.Co pro tebe osobnû pfiíroda znamená a jak jí podle tebeprací v Arnice mÛÏe‰ pomoc?

Pfiesto (nebo opût právû proto?), Ïe pocházím z Prahy, mámk pfiírodû velice blízk˘ vztah. Od dûtství jsem jezdila s rodiãia pozdûji s pfiáteli do pfiírody, jako malá jsem jezdila na táboryv pfiírodû, které jsem potom jako „velká“ i vedla, a své letní i zimnídovolené trávím v horách, kam mû táhne právû ãistá pfiíroda. Pfií-roda nám dala vzniknout a od nás je nejenom nevdûãné, alei nezodpovûdné povaÏovat pfiírodu a svoje pfiirozené okolí zanûco, co je tu jen tak mimochodem a samozfiejmû. Ne v‰ichni sidnes uvûdomují, Ïe pfiíroda tu není jen pro nás a na‰i relaxaci, aleÏe ji opravdu potfiebujeme pro obyãejné pfieÏití. ❊ Mohla bys jmenovat nûjakou svojí oblíbenou kníÏkunebo film s ekologickou tématikou a fiíct, ãím tû ovlivnila?

Uvedu film, kter˘ není úplnû ekologicky zamûfien, ale ovlivnil mûv náhledu na svût. Jde o bulharsk˘ film Pismo do Amerika (Dopis doAmeriky). Základní linie filmu je pomûrnû jednoduchá: Martin se

v Sofii dozví, Ïe jeho pfiítele Ïijícího v Americe srazilo auto a on boju-je o Ïivot. Martin si vzpomene, Ïe pfiítel má v horách babiãku, kterázná píseÀ, jíÏ lze vrátit umírajícímu Ïivot, a vydá se starou paní hledat.V tuto chvíli ustupuje do pozadí pÛvodní pfiíbûh filmu, na kter˘ sizase vzpomeneme aÏ v závûru, a zbytek filmu je o putování Martinapo vesniãkách v pohofií Pirin a hledání staré písnû. Od této chvíle sefilm odehrává spí‰e jako zemûpisn˘ a etnografick˘ dokument. V závû-ru se dokonce ani nedozvíme, zda nalezená a zazpívaná píseÀ pfiíteliv Americe pomohla, ale jaksi o tom vÛbec nepochybujeme.

Na‰ím dal‰ím nov˘m kolegou se stal Mgr. Ladislav Kle-

ger, kter˘ vystfiídal Ing. Petra Hrdinu v programu Toxické látkya odpady.❊ MÛÏe‰ se ãtenáfiÛm a ãtenáfikám struãnû pfiedstavit a fiíct,kudy vedla tvoje cesta do praÏské kanceláfie Arniky?

Jmenuju se Láìa Kleger a v Arnice vedu projekt „Zdravotnic-tví bez PVC“. Do praÏské kanceláfie jsem se dostal vlakem z ¤íãana pak tramvají ãíslo 9, ale to jsi asi sly‰et nechtûla. Do Arniky jsempfii‰el hned po vysoké ‰kole, kde jsem studoval ochranu Ïivotníhoprostfiedí. Tak pevnû vûfiím, Ïe mi to v mé první práci pÛjdea podafií se nûãeho dobrého dosáhnout. ❊ Stal jsi se posilou programu Toxické látky a odpady, kter˘se vûnuje ‰iroké ‰kále problémÛ spojen˘ch s toxicitou Ïivot-ního prostfiedí na lokální i globální úrovni. Kter˘ globálníekologick˘ problém se tebe osobnû nejvíce dot˘ká a kter˘povaÏuje‰ ze svého pohledu za nejzávaÏnûj‰í?

Vedle problematiky chemick˘ch látek, kterou se teì zaobírámnejintenzivnûji a kde je stáletfieba zlep‰ovat fiadu vûcí,aãkoliv oproti éfie pfiedrokem 89 je situace nesrov-natelnû pfiíznivûj‰í, si v‰í-mám ãím dál vût‰ího nárÛs-tu dopravy. Mûsta uÏ nejsoumûsty lidí, ale mûsty aut.Pokud bychom se ale bavilio skuteãnû globálním feno-ménu, pak je to rychlé otep-lování na‰í planety. To, Ïe seZemû otepluje, je nezpo-chybniteln˘ fakt. OtázkouzÛstává, do jaké míry se natomto jevu mi lidé podílíme a co v‰echno s ním mÛÏeme dûlat. ❊ Mohl bys jmenovat nûjakou tvojí oblíbenou kníÏku nebofilm s ekologickou tématikou a fiíct, ãím tû ovlivnila?

Nevím, jestli mû nûjaká kniha nebo film v tomto smûru zásad-ním zpÛsobem ovlivnil ãi dokonce nasmûroval. Nicménû toto létojsem napfiíklad ãetl Rozhovory o ekologii, kde jsou zpovídánipfiední ãe‰tí odborníci pfies environmentální problematiku, ktefiímají rozhodnû co fiíct. Nedávno jsem také ãetl zajímavou knihuFaktor 4, kde je uvedena celá fiada pfiíkladÛ, jak lze pomûrnû snad-no ‰etfiit energie a cenné pfiírodní zdroje. BohuÏel i pfies dobrénápady je cesta k praktické realizaci ve vût‰ím mûfiítku ãasto dostiklikatá a dlouhá. Ale je tfieba se snaÏit... Adéla Purschová

MMOOZZAAIIKKAA ZZPPRRÁÁVVYY ZZ AARRNNIIKKYY

Lidé pfiicházejí, odcházejí a nahrazují je jiní. Tato pfií-rodní zákonitost a nevyhnutelná souãást Ïivota se nevy-h˘bá ani Arnice. Na sklonku roku na‰i organizaci opus-tili dva lidé, ktefií pro ni od jejích poãátkÛ s velk˘m osob-ním nasazením pracovali - Ing. Vlastimil Karlík a Ing.Petr Hrdina. Chceme jim tímto podûkovat nejen zajejich pfiínosnou práci v ochranû Ïivotního prostfiedí a zajejich lidsk˘ potenciál, ale také za pfiíjemné chvíle vol-ného ãasu, které jsme v jejich spoleãnosti strávili. Záro-veÀ vám dnes pfiedstavujeme nové ãleny na‰eho t˘mu.

Arnika pfiedstavuje nové ãleny t˘mu

8

Arnikum, ãtvrtletní zpravodaj sdruÏení Arnika vychází 4x roãnû v Praze. âíslo 1/2006 vy‰lo v únoru 2006 v nákladu 1000 ks. Vydává: Arnika – Koordinaãní centrum, IâO: 70938105, Evidenãní ã. MK âR E14275, Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel/fax: 222 781 471,www.arnika.org, e-mail: arnika@arnika.org. ·éfredaktor: Marek Jehliãka – tiskov˘ mluvãí, spolupracovníci: Martin Skalsk ,̆ RNDr. Jindfiich Petrlík, Lenka Ma‰ková, Radka ·tûpánová, Mgr. Ladislav Kleger, Mgr. Markéta Barto‰ová, Kamil Repe‰ a Katka Szaffnerová.Adresa redakce je totoÏná s adresou vydavatele. Grafická úprava - Andrea Klátilová - andrea@klatil.cz.

TIR

ÁŽ

: