Zahraniční rozvojová spolupráce měst
a obcípříklady
dobré praxe
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí Příklady dobré praxe
Publikace byla vydána v rámci projektu „Udržitelná města a obce pro rozvoj“ podpořeného
z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příjemce grantu
plně zodpovídá za obsah publikace, který v žádném případě nelze považovat za oficiální stano-
visko České rozvojové agentury ani Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Publikace vznikla překladem zahraničních studií zabývajících se decentralizovanou rozvojovou
spoluprací. Veškeré zdroje, které byly využity k překladu a následnému zpracování textu nalez-
nete na konci tohoto sborníku.
Vydala: Charita Česká republika, Vladislavova 12, 110 00 Praha 1, www.svet.charita.cz
Zpracovaly do formy sborníku: Šárka Zápotocká (Charita ČR)
a Šárka Řechková (Svaz měst a obcí ČR)
Grafika: Viola Urbanová; Tisk: Label, s.r.o., Kutná hora. Snímky: fotky&foto.cz.
Praha 2016
Příklady dobré praxe 3
Úvod 4
Proč právě decentralizovaná rozvojová spolupráce 5
Význam decentralizace a místní demokracie 9
Financování decentralizované rozvojové spolupráce 13
Příklady dobré praxe 15
I. SpolupráceobcízFrancieaBurkinyFaso:
Dvědesetiletíúzkéspoluprácepřirozvojiměstskýchslužeb 16
II. SpolupráceobcízFrancieaKambodži:
Dvědesetiletíspoluprácevoblastizajišťováníveřejnýchslužeb 18
III. SpolupráceobcízNizozemskaaNicaraguy:
Podporarozvojeměstskéhobydlení 20
IV. SpolupráceobcízFinska,GhanyaJihoafrickérepubliky:
Rozvojměstskésamosprávyvoblastiživotníhoprostředí 22
V. SpolupráceobcízRumunskaaMoldavska:
Zkvalitněníslužebvoblastipéčeoosamocenéděti 25
VI. SpolupráceobcízNorskaaKeni:
Zavedenínovépolitikynakládánísodpady 27
VII. SpolupráceobcízNorskaaZambie:
Začleněníochranyživotníhoprostředídoplánůobce 28
VIII.SpolupráceobcízNorskaaKeni:
Budováníkapacitnaúřaděpartnerskéhoměsta 29
IX. SpolupráceobcízNorskaaMadagaskaru:
Podporaudržitelnéhorozvoje 31
X. SpoluprácesobcemizNěmeckaaJihoafrickérepubliky:
Partnerstvíměstskýchškol 32
XI. SpolupráceobcízNěmeckavoblastechzasaženýchhumanitární
katastrofou,tzv.aliance„Drážďanypomáhají“ 34
XII. SpolupráceobcízČeskérepublikyaSrbska:
Dlouhodobýrozvojměstskésamosprávy 37
Zdroje 39
Obsah
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí4
Je tomuvícenež60 let, kdyzačalavEvropěvznikatprvnípartnerstvíobcí.Hna-
cím motorem k jejich uzavírání bylo v této době znovuobnovení mírového soužití
v Evropě. Postupem let se partnerská spolupráce obcí rozrostla natolik, že pro-
pojila nejen evropské obce, ale i obce mimo Evropu, především v zemích tzv.
globálníhoSeveru.Ukázalo se, žepartnerství se zkušenějšíma vyspělejšímpart-
nerem je efektivním nástrojem, který pomáhá nejen porozumění mezi národy
a kulturami, ale i předávání zkušeností ze všech oblastí činnosti a rozvoje obce
aživotajejíchobčanů.
V90.letechsitímtoprocesemprošlytakéčeskéobceaměsta.VČeskérepub-
licesetehdybudovalademokracieamoderníveřejnásprávaařadačeskýchměst
aobcíseinspirovalaodzkušenějšíchzápadníchpartnerů.AčkolivČeskérepublice
stálenaleznemekraje,městačiobce,ježvykazujívětšímíruekonomickýchčispo-
lečenskýchproblémůnežzbytekrepubliky,lzeříci,ževesrovnánísjinýmioblastmi
světa–atopředevšímzeměmitzv.globálníhoJihu–semámevelicedobře.Jepro-
tonynínašímorálnípovinnostínašezkušenostizprostředkovávatdáldochudších
aměněrozvinutýchzemíprostřednictvímzahraničnírozvojovéspolupráce.
Zahraničnírozvojováspolupráceobcí,tj.decentralizovanározvojováspolupráce,
jepovažovánazaužitečnouanezbytnousoučástčeskéaevropskérozvojovépo-
litiky.Obcetotiždokážíúčinněreagovatnamístnípožadavkypartnera.Zahraniční
rozvojováspolupráceobcítakpřispívákezlepšeníkaždodenníhoživotamístníko-
munity,podporujedistribucizákladníchveřejnýchslužebavneposlednířaděvytváří
vhodnépodmínkyprodalšímístnírozvoj.
Publikace,kterouotevíráte,jevýsledkemnašísnahyovytvořeníkomplexníhopře-
hledu,kterýčeskýmobcím,městůmajejichvolenýminevolenýmzástupcůmodpo-
vědnýmzamezinárodníaktivity,aleinadšenýmobčanůmadalšímzájemcůmototo
témapřinesezajímavé,apředevšímnovéinformaceozahraničnírozvojovéspoluprá-
ciobcívčetněinspirativníchpříkladůrozvojovýchprojektůevropskýchobcíaměst.
Publikace vznikla v rámci projektu „Udržitelná města a obce pro rozvoj“, na
kterém spolupracoval Svaz měst a obcí ČR a Charita ČR a který byl realizován
sfinančnípodporouČeskérozvojovéagentury.
PřejemeVámzajímavéainspirativníčtení!
Za Charitu ČR Za Svaz měst a obcí ČR Jakub Líčka František Lukl Generální sekretář Předseda
Úvod
Příklady dobré praxe 5
Proč právě decentralizovaná
rozvojová spolupráce
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí6
Zaposledních30 letsesvětzměnil–někdy téměřknepoznání.Došlokvý-znamnýmpolitickým,sociálnímaenvironmentálnímzměnám,aletakékezmě-námdemografickým.Vprůběhulet2009až2050seočekávánárůstsvětovépopulaceo2,3miliardy,atoz6,8miliardyobyvatelna9,1miliardy.Vestejnémobdobíseočekávárovněžnárůstpočtuobyvatelžijícíchvměstskýchoblastechze3,4miliardyna6,3miliardy,přičemž tentoočekávanýnárůstpopulacesebudezvětšíčástitýkatstředněvelkýchamalýchměst.
Tyto demografické posuny v kombinaci s technologickými, politickýmiaekonomickýmizměnamivytvářejípotřebudecentralizace,tj.přenosmocineboodpovědnostízústřednívládynaregionálníamístnísamosprávy.Vdlouhodo-bějšímhorizontuústřednívládyužnebudouschopny–pokudvůbeckdybyly–úspěšněříditkomplexní,rychlesevyvíjejícíměstaaregiony.Výšezmíněnézmě-nyrovněžukázalysílícíočekávání lidíspojenépředevšímsmístnímvládnutímamístnídemokracií.Úspěšný,udržitelnýmístnírozvojvyžadujeefektivnímístnísamosprávuavládu–včetněreálnéúčastiveřejnosti.Ikdyžmůžehrátvevývojidůležitouroliobčanskáspolečnostadalšíaktéři,jenmístnísamosprávamůže
Příklady dobré praxe 7
poskytnoutinstitucionálnísoudržnost,kontinuituakoordinaci–zapředpokladu,žemápotřebnépravomoci,zdrojeakapacitu.
Navíctéměřvšechnyhlavníproblémy,kterýmčelíme,jakojezměnaklimatu,zajišťovánízákladníchpotravinapod.,majítakéteritoriálnírozměrajejichřešenívyžadujeúčinnoumístníneboregionálnísprávu.Žádnéměstoanivelkoměstoneníekonomickyizolované,místníekonomikysestálevícepropojují,aprotojeprosociálníaekonomickýrozvojtřebaucelenýúzemní(regionální)přístup.
Procesdecentralizaceprobíhávrůznýchzemíchrůznýmtempemaječas-toobtížný.Ústřednívládyajednotliváministerstvaneradyuvolňujíapřevádějínejen své kompetence, ale i dostatečné finanční zdroje potřebné pro výkontěchtokompetencí.Místnísamosprávymohoupostrádatzkušenostiakapacity(stejně takzdroje),což jebrzdívposkytováníveřejnýchslužeb,získávánípo-třebnýchpříjmůnebovúčinnémplánovánídlouhodobéhorozvoje.Stručněře-čeno,abymohladecentralizaceuspět,potřebujepomoc.Arovnocennápart-nerstvíveformědecentralizovanérozvojovéspolupráce,tj.zahraničnírozvojové
spolupráceobcí,zasaznovudokazujísvojihodnotu.
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí8
Sever, jih, východ a západKdyžmluvímeomezinárodnímrozvojineboodecentralizovanérozvojovéspo-lupráci,mámetendencimysletpředevšímnavelmichudézeměmimoEvropu.Toskutečněje,anadálebude,bezpochybyhlavnímzaměřenímrozvojovýchpo-litiknárodníchstátů,mezinárodníchspolečenstvíajednotlivýchaktérůrozvojo-véspolupráce.Navícvšak,atozejménaodroku1989,spolupracujíevropskémístníaregionálnísamosprávysesvýmiprotějškyvblízkémsousedstvíhranicEU.Zpočátkušlohlavněustředoevropskézemě(kteréodtédobyjižvstoupilydoEvropskéunie), alenyníprobíháaktivnípartnerskáspoluprácesmístnímisamosprávamirovněžvjihovýchodníEvropěanaKavkazeazvelkéčástiivsou-sedníchregionechEvropskéunie,kterévykazujíznámkyrozvíjejícíchsezemí.
Vsouvislostistímjenutnéupozornit,žehovořitjeno„severnímpartnero-vi“nebotzv.„GlobálnímSeveru“a„jižním“partneroviči tzv.„GlobálnímJihu“ječastozavádějící,neboťmístníaregionálnímezinárodnírozvojovápartnerstvípřesahujítotoseverojižnídělení.Vposledníchletechsenavíckladevětšídůraznatzv.partnerství„Jih-Jih“,kteréprobíhánapříčkontinenty(napříkladJižníAfrika-Brazílie),vrámcikontinentunebovrámciširšíhoregionálníhouskupení.
Partnerství„Jih-Jih“seukazujejakoefektivnínástroj.Jednotlivésamosprávyse díky němu učí od svých rozvinutějších partnerů, kteří čelili či čelí podob-nýmproblémům,jakoonysamy.Výhodoujeskutečnost,žerecipientitakovéhopartnerstvímajípodobnýsystémvládyaspolečný jazyksesvými rozvinutýmiprotějšky. V poslední době jsou také stále častěji využívány sítě partnerstvízahrnující řadu místních a regionálních aktérů z rozvojových, rozvíjejících sea rozvinutýchzemínapříčkontinenty,např. tzv.partnerství „sever-jih-jih“nebo„západ-východ-východ“,které ještězvyšujíúčinnost rozvojovéspolupráce.Vezmíněnýchpřípadechtakvznikápartnerstvímezirovnocennýmistranami,kteréčelí(srůznouintenzitou)řaděobdobnýchčiidentickýchproblémůavýzev,jakojsounapř.klimatickézměny.
Příklady dobré praxe 9
Význam decentralizace
a místní demokracie
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí10
Vprůběhuposledních30letsedecentralizacestalanormou,atoipřesrůz-nostpolitickýchsystémůarůznýrozsahdemokracieamístnísamosprávyvjed-notlivých zemích. V roce 1986 Rada Evropy přijala Evropskou chartu místnísamosprávy(nyníratifikována46státy),vnížpoprvépodpořiladecentralizačnítrendnaúzemísvýchčlenskýchstátů.MnohozprincipůCharty jerovněžza-hrnutovpokynechkdecentralizaciaposílenímístníchúřadů,přijatýchRadouguvernérůOSNvroce2007.
Existujeřadadůvodů,pročdecentralizačnísnahyarozvojmístnídemokraciepodporovatapročsenadměrnýcentralismusukázal jakoneúčinnýaneefek-tivní.
Díkydecentralizacijsoumístnísamosprávyschopnylépearychlejireagovatnapotřebyapřánísvýchobčanů.Decentralizacespolusmístnídemokraciípod-porujípolitickourozmanitostvrámcijednézeměaumožňujíaktivníparticipaciobčanůnavládnutí.Kromětohosevdnešnímsvětěstávámístnísprávastálekomplexnějšíajejívýznamneustáleroste,ajeprototřebaodpovídajícímístnívedení.Správněprovedenádecentralizacenejenpodporujemístní rozvoj,aleirozvojekonomickýchalidskýchzdrojů.
Místní samosprávy jako nejbližší partner pro komunikaci a spolupráci s občanyZapojení veřejnosti do rozhodování místní samosprávy umožňuje občanůmprostřednictvím otevřených a transparentních postupů artikulovat své zájmyapriority.Místnísamosprávyvšaksoučasněpotřebujímítzavedenukonkrétnístrategiiintegraceazačleňování,díkynížsevšechnyvrstvyspolečnostibudoumocipodíletnautvářenímístnípolitikyvnejrůznějšíchoblastech.Veřejnáanga-žovanostčiníveřejnéinstitucenejenvnímavější,aleiodpovědnější,aposilujecelkovýsystémdemokratickéhovládnutívzemi.
Místnísamosprávytedyhrajíklíčovourolivespojovánívšechmístníchaktérů,včetněobčanskéspolečnosti,podnikatelskésféryadalšíchinstitucíveřejnéhosektoru,řídíprocesmístníhorozvojeapodporujívětšíprosperitu,sociálníspra-vedlnostazačleňování.
Rychlá urbanizace s kvalitním místním vedením a správou Efektivníaodpovědnámístnívládasestalanutností,aťužjdeoměstskénebovenkovskéoblasti. Stále rostoucí obyvatelstvo, předevšímměstské, se spo-léhánavedenímístníchsamospráv,žepronězajistídostupnéveřejnéslužby,fungující infrastrukturuapod.Neníprotonáhodou,žecelosvětovýtrendkde-centralizacitakékorespondujesdvojídemografickouzměnou.Odhadujese,žekolemroku2050budevdůsledkunárůstusvětovépopulace6,2miliardylidížítvměstskýchoblastechabudedocházetkvylidňovánívenkovskýchoblastí(venkovskéobyvatelstvosebudepohybovatkolem2,8miliardy).
Přibližně90%ztohotonárůstusebudetýkatměstvzemíchsnižšímipříjmy,tj. rozvíjejících se a rozvojových. Má-li být úspěšného a udržitelného rozvojedosaženovcelosvětovémměřítku,jezapotřebízaměřitpozornostpředevšímnaměstavzemích„Jihu“.Spředpokládanýmobrovskýmpopulačnímnárůstemve
Příklady dobré praxe 11
městech„Jihu“začnenarůstat jejichpotřebaefektivněřešitproblémybydleníprorodinysdětmisnízkýmipříjmy,vznikchudinskýchčtvrtíaneplacenídaní.Rychlerostoucíměstaaobcevyžadujíodsvéhopolitickéhovedenínejenma-nažerskéatechnickéznalosti,ale ischopnostreagovatnaměnícísepotřebysvýchobyvatel.Mají-liseobceaměstavyvíjetaprosperovat,jenezbytné,abydisponovalysilnoumíroumístnísamosprávy,kteroumohouzajistitnárodnívlá-dyprostřednictvímpozitivníchlegislativníchafinančníchmechanismů.
Jevšaktřebazdůraznit,žesvětovýpopulačnírůstsebudetýkativenkovské-hoobyvatelstva.Venkovskékomunityajejichmístnísamosprávybudounadálečelitvlastnímproblémům, jako jenapř.vysokámírachudobyaznevýhodnění,častodoprovázenýmúbytkemobyvatelstva.Ztohotodůvoduzůstáváinadálemimořádnědůležiténastaveníprocesůkvalitnímístnísamosprávy,rozvojeobceaposkytováníslužeb.Procesyurbanizacebudoumítdalekosáhlédůsledkyrov-něžprovenkovskéregiony,snimižjsouvenkovskéobceekonomickyasociálněpropojeny.
Vnadcházejícíchdesetiletíchsebudoupoliticinavšechúrovníchvzemíchsnižšímipříjmypotýkatsenormnímivýzvami,kjejichžzvládnutíbudezapotřebímezinárodníspolupráceapodpora.
Samosprávy jako katalyzátor místního rozvojeUvšech výšeuvedenýchproblémů je zřejmé, žemístní samosprávy jsou ka-talyzátorem a zprostředkovatelem udržitelného a integrovaného ekonomic-kéhoalidskéhorozvoje,kterýmávšakrovněžsvésociální,ekologickéakulturnídimenze.Místní samosprávy,mají-li dosáhnoutudržitelného rozvoje,potřebu-jí zajistit příznivé prostředí pro kvalitní, dlouhodobé investice, a to soukroméiveřejné. Investoři,aťužmístníčimezinárodní,požadujízajištěnívlastnickýchpráv,sčímžsouvisíefektivněspravovanékatastrynemovitostí,regulačníplá-nyaúzemníplány.Obecčiměstomusí zajistit funkční infrastrukturu (silnice,vodní hospodaření, čištění odpadních vod, elektřinu a internetové připojení),kterámánásledněvlivnamístníekonomickéklima.Chtějí-lipřilákat investiceastimulovatekonomiku,samosprávymusímítrovněžzavedenuúčinnoupoliti-kuapostupyvoblastiživotníhoprostředí,zdravotnictvíavýběrumístníchdaníapoplatků.
Místní samosprávy se ale musí věnovat také sociální „infrastruktuře“, k nížpatříúčinnýsystéminkluze,plánováníaposkytovánízákladníchveřejnýchslu-žebproobčany,jakojenapř.hospodařenísodpadyavodníhospodářství,aletakésociálníbydlení,doprava,základnívzdělání,zdravotnípéčeapod.
Konečněpakrolemístníchsamosprávzahrnujevytvářeníkoalicvšechklíčo-výchmístníchaktérů:soukroméhosektoru,vysokýchškoladalšíchškolskýchzařízení,místníobčanskéspolečnostiamnohadalších.
Výhody zahraniční rozvojové spolupráce obcí z pohledu municipalitVpřípadě,žeseobceangažujívmezinárodníchrozvojovýchaktivitách,stáva-jí se jednoznačně konkurenceschopnějšími v oblasti získávání mezinárodních
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí12
zdrojů,předevšímzahraničníchinvestic.Takovétoobcejsouschopnysamostat-néhopostavenínamezinárodnímtrhu.Nejenžetímposilujísvojipozici,alejsoudíkytomuschopnynasvéúzemípřilákatmezinárodnífirmyainstituce.
Aktivnízapojenídozahraničnírozvojovéspolupráceobcípřinášítakékvalita-tivnírozvojodbornýchkapacitdanéobcečiměsta.Jednotlivcipodílejícísenarozvojisvýchodbornýchznalostísevypořádávajísodbornýmiaorganizačnímivýzvami aproblémy, které vznikají v oblastech souvisejících s jejich vlastnímipracovnímiobory.Během realizace rozvojovýchprojektů získávají cenné zku-šenostiaznalosti,kterépakmohoupřenéstdosvévlastníobce.Tytoznalostiazkušenostimohouzahrnovatnapř.progresivnímetodyřízenínebomezikulturníajazykovéznalosti.
Rozvojovépartnerstvíobcípřispívákevstřícnýmvztahůmsobčanyapodpo-rujesoužitívrámcidanéobce.Komunitymigrantůzrozvojovýchzemíčivtran-zitníchzemíchhrajídůležitourolijakoprostřednícimezimístnímisamosprávami,partnerskýmiobcemivzahraničíamístnímobyvatelstvemvhostitelskýchob-cích.Díkyjejichpřítomnostiserovněžzvyšujepovědomíoproblematicerozvojemezimístnímobyvatelstvem,kterémůžepřispětkmobilizaciobčanskéspoleč-nostiprorozvojovouspolupráci.
Pět unikátních výhod decentralizované rozvojové spolupráceI. Rovnocenný přístup Přenosznalostíazkušenostímezispolupracujícímiobcemi,probíhá-linazákla-děvzájemnédůvěryarovnosti,umožňujeskutečnýprocesvzdělávání,kdypart-nerstvíspolupracujícíchobcíčiměstvyužíváhlubokéznalostimístnícharegio-nálníchsamosprávvoblastiposkytováníslužebařádnésprávyvěcíveřejných.II. Dlouhodobá podpora Rozvojováspolupráce,je-lizaloženanapartnerstvíobcí,mápotenciáltrvatřadulet.Takovýtodlouhodobývztahvedekrozvojidůvěryadialogumezipartnery,kterýpakpřispívákudržitelnostiarozvojipříjemcespolupráce.III. Nákladově efektivní spolupráce Posílenístávajícíchexpertníchkapacitpartneranejenvýrazněpřispívákdlouho-dobéudržitelnosti,alerovněždíkyněmuodpadánutnostvytvářeníparalelníchstruktur:nenípotřebanajímatexterníporadcečizřizovatprojektovékanceláře,díkyčemužlzeříci,žerozvojovápartnerstvíobcíjsounákladověefektivní.IV. Znalosti z různých úrovní veřejné správyDecentralizovanározvojováspoluprácevyužívánarozdílodjinýchtypůrozvojo-véspolupráceznalostíobcívoblastiprácenarůznýchúrovníchveřejnésprávyanapříčvšemiúrovněmispolečnosti.V. Vzájemnost Jelikož jsou rozvojová partnerství obcí založena na rovnosti, těží z nich obapartneři. Poskytovateli rozvojové spolupráce, tedy rozvinutým obcím, přinášíspoluprácevýsledkypředevšímvoblastirozvojevlastníobčanskéspolečnostiaaktivníhoobčanství,posilujedobréjménoobcearozvíjílidskézdrojeakapa-citypotřebnékřešeníobecníchproblémů.
Příklady dobré praxe 13
Financování decentralizované
rozvojové spolupráce
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí14
Možnostevropskýchmístnícha regionálníchsamosprávuzavíratmezinárodnídohodyapartnerstvíjesiceobecnědánazákonem,alemírajejíhokonkrétníhozapojenízávisínafinancovánítakovéspolupráce:řešeníproblémůrozvojovýchzemí jsou nákladná a nemohou být financována pouze z obecních rozpočtů.Pro rozvojzahraniční rozvojovéspolupráceobcí jenutnápředevšímpodporazestranystátu.Mnohoevropskýchzemíprostřednictvímsvýchrozvojovýchmi-nisterstevneboagenturpodporujezahraniční rozvojovouspoluprácimístníchsamospráv.Vevětšiněpřípadůse jednáopodporuprostřednictvímspecific-kýchdotačníchnárodníchprogramů.Mezitakovétoprogramylzezařaditnapř.programLOGO-South,kterýspravujeVNG International,mezinárodnípobočkanizozemskénárodníasociacemístníchsamosprávVNG.Obdobné,alemenšínárodníprogramyexistujíveFinsku,Švédsku,NorskuneboBelgii(veFlandrechexistujedokonceprogramfinancovanýregionálnívládou).VeVelkéBritániiexis-tujecelářadamístníchsamospráv,jejichžrozvojováspoluprácejespolufinan-covánazestranyvládyvrámcisystému„Místnísamosprávybritskéhospolečen-ství“(Good Practice Scheme).
Česká republikaposkytujefinančníprostředkynadecentralizovanourozvo-jovouspolupráciprostřednictvímČeskérozvojovéagentury,kterákaždýroknapodzimvyhlašujedotačnívýběrovéřízenínazvané„PodporarozvojovýchaktivitkrajůaobcívprioritníchzemíchzahraničnírozvojovéspolupráceČR“.
V některých zemích, zejména ve Španělsku či Itálii, existuje mezi obcemiakrajivelkáangažovanostvoblastirozvojovéspolupráce.Municipalityčiregi-onydobrovolněvyčleňujíaž0,7%zesvéhoročníhopříjmunarealizacimeziná-rodníchrozvojovýchaktivit(prostřednictvímrůznýchmetod).Např.veŠpaněl-skumístníaregionálnísamosprávyvyčlenilyvroce2009naoficiálnírozvojovoupomoccelkem147,18milionůeur.
Vněkterýchzemíchjedecentralizovanározvojováspolupráceobcítaképřímopodpořena zvláštním legislativním opatřením. Například ve Francii byl v roce2005schválenzákonOudin-Santini,kterýumožňuje,abyobce,regionyave-řejnéorgányodpovědnézavodníhospodářstvíaasanačníslužbypřidělily1%svýchpříjmůztěchtoslužebnamezinárodnírozvojovéprojekty.
Oprotitomuexistujíizemě,jakojenapř.Maďarsko,Polsko,Rumunsko,Ra-kousko,Portugalsko,Slovinsko,Řecko,Slovenskárepublika,alelzesemzařaditiČeskourepubliku,kdechybíprávnírámecprodecentralizovanourozvojovouspolupráciaaktivitymunicipalitjsouodvisléodjejichschopnostíaochotyza-pojovatsedorozvojovéspolupráce.Obcejsoučastozávislénaexternímfinan-cování nebo pak ke spolupráci přispívají jinak než finančně, například účastíodborníkůnaprojektechapod.
Příklady dobré praxe 15
Příklady dobré praxe
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí16
Spolupráce obcí z Francie a Burkiny Faso:
Dvě desetiletí úzké spolupráce v oblasti rozvoje městských služeb
Evropskéměsto:Lyon, FranciePartnerskéměsto: Quagadougou, Burkina FasoSpolupráce: od r. 1993Zaměření:rozvoj veřejných služeb a budování kapacit
Ouagadougou,hlavníměstoBurkinyFaso,márychlerostoucípopulaci,kteránynídosahujetéměř1,5milionuobyvatel.Odroku1993trvápartnerskáspolu-prácesGrandLyon(GranLyonjejednazměstskýchčástíměstaLyon)zamě-řenánarozvojveřejnýchslužebabudováníkapacit.Tatocennáspoluprácetrvájižtéměř20letazatutodobuseneustálesevyvíjelaapřizpůsobovalanovýmvýzvám.
Toto neustále se vyvíjející partnerství pomohlo městu Ouagadougou, abyposílilosvouschopnostsamosprávyazískalobilaterálnífinančnípodporuodsubjektů,jakojeAgenturafrancouzskéhorozvoje(AFD)aEvropskákomise.JdevlastněoprvníměstovBurkiněFaso,kterézískalopřímýgrantzAFD,akterépředložiloEvropskékomisiprojektvevýšijedenmilioneuro,přičemžLyonmupřitomposkytovalpouzetechnickouasistenci.
Odroku1999setatospoluprácestalastrukturovanějšídíkyprocesutříle-téhoplánování,stanovenéhodohodouospoluprácimeziměsty.Bylapokrytaširokáškálaslužeb,včetněčištěníměsta,dálnic,světelnéhoznačenísilnic,in-formačníchakomunikačníchtechnologiíakomunálníchgarážíadílen.Pozdějisespoluprácezaměřilanatřislužby:městskoupolicii,veřejnéosvětleníazeleň.Tytoaktivitybylyfinancoványzgrantuodfrancouzskévlády,kterýpokryl50%podporyposkytovanézestranyGrandLyonasamotnýmměstemLyon.
Nezávisláhodnotícízprávazroku2004zdůraznilahlavnípřínosypartnerství,jakojeúzkáspoluprácemeziorgánytechnickýchslužebobouměst,dovednostiposílenédíkyškolením,sdíleníodbornýchznalostíapravidelnéposkytovánívy-baveníamateriáluorgánůmslužebměstaOuagadougou,zejménazaúčelemúdržby.
Vroce2006udělilaAFDměstuOuagadougougrantvevýši15milionůeur,atonaprogrampřivedenívodydonejodlehlejšíchčástíměsta.ŠlooprvnígrantpodobnéhodruhuudělenýobcivBurkiněFaso.SouběžněstímposkytlměstuOuagadougoutechnickoupomocLyon(včetněvyslánítechnikapřímonamístonadobu3let),kterýfigurovaljakovlastníkprogramuazadavatelprací,finančněatechnickyzodpovědnýzajehorealizaci.
Ouagadougousetakéstalodomovemfrankofonníhoškolicíhostřediskazá-padníAfriky,CIFALOuagadougou,a tozapomocimezinárodníchorganizacíanadací,stejnějakodíkypomociLyonu.Každýroknavrhujecentrumčtyřiažpětškoleníoúzemnímplánováníařízení.
Lyo
n –
Qu
agado
ugo
uI.
Příklady dobré praxe 17
Na konci roku 2009 přijala městskárada Ouagadougou plán udržitelnéhorozvoje, tzv. „místníAgendu21“,díkynížseOuagadougoustalojednímzprv-níchsubsaharskýchměst,kterépodob-nýplánpřijalo.Šloojedenzhlavníchvý-sledků dynamického partnerství v ob-lastiurbanistickéhorozvojemeziorgányměstskýchslužebalyonskýmÚřademproplánování a rozvoj města. Lyonu pomohlatatoprácevrámcimístníAgendy21zasaditasoustředitspoluprácidoužšíhokontextu.
V roce 2008 zažádalo Ouagadougou spolus Lyonem jakožto technickým partnerem o financovánízestranyEUvrámcinovéhoProgramunestátníchúčastníkůamístníchorgánů(NSA-LA).ProstředkyzEUmělyměstupomocido-sáhnoutnákladověefektivnějšíhozpůsobulikvidaceazpracováníodpadů,kterýmělbýtzaložennaotevřenínovýchekonomickýchkanálůprozpracováníměst-ského domovního odpadu. Projekt, který byl Evropskou unií schválen, svedldohromady kroměobouměst také silný týmevropskýcha africkýchpartner-skýchorganizací.Celkovéfinancováníprojektučiníněcomálopřes1milioneur,zčehožEUposkytujevícenež85%.
PoslednítříletádohodameziLyonemaOuagadougoubylapodepsánavroce2010sestrategickýmcílempomociOuagadougouposílita lépekontrolovatjehoúzemnírozvoj.Spojovalavsobětémataurbanismu,ekonomickéhorozvojeakultury.LyonskýÚřadměstskéhoplánovánívespoluprácisFrancouzskouroz-vojovouagenturoupomáhalOuagadougousjehoúzemnímplánemasřešenímotázek spojených směstskoumobilitou.Zástupci podnikatelské sféry v Lyo-nutakézaložiliPodnikatelskýklub,kterýspolupracujesměstskoučástíGrandLyonvoblastihospodářskéspoluprácesOuagadougou.
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí18
Spolupráce obcí z Francie a Kambodži:
Dvě desetiletí spolupráce v oblasti zajišťování veřejných služeb
Evropskéměsto: Paříž, FranciePartnerskéměsto:Phnompenh, KambodžaSpolupráce: od r. 1993Zaměření:územní plánování a rozvoj, doprava, přístup k vodě a kanalizaci
Mezi světovými hlavními městy bylo vždy zvláštní pouto, jehož příkladem jeispojeníPařížeaPhnompenhu.Oběměstamajítéměř20letouhistoriivzájem-néspolupráce,atovevšechhlavníchoblastechvýkonumístnísprávypoceloudobumimořádněrychléurbanizaceapopulačníhorůstu.
PartnerstvímeziPhnompenhemaPařížíbylozahájenovroce1993seminá-řemopoliticeaslužbáchkonanémvkambodžskémhlavnímměstě.NásledujícírokjejnásledovalanávštěvaJacquesaChiraca,vtédoběstarostyPaříže.Bě-hempozdějšíchnávštěvnanejvyššíúrovnisespoluprácestmelila:přinávštěvěBertrandDelanoëvroce2003apřinávštěvěphnompenhskéhoguvernéraSeKepChukTemavPaříži.
Alespoluprácepředstavovalamnohemvícnežjenvýměnuněkolikaobecnýchzkušeností:zahrnovalaintenzivníspoluprácivceléřaděotázekfungováníměs-ta.Běhemtěchtotéměř20letsePhnompenhdramatickyzměnilavládaměstamuselapracovatvelmitvrdě,abystímtorozvojemudrželakrok.
Nesmíme zapomenout, že Rudí Khmerové byli vyhnáni z Phnompenhu ažv roce 1979, když se lidé začali vracet do města, které bylo vysídleno odroku 1975. Začala doba rekonstrukce podpořená dlouhodobě stabilní vlá-dou,cožpřilákalonovézahraniční investiceataképůjčkyodAsijskérozvojo-vébankyaSvětovébankynaobnovudodávekčistévody,rozvojsilnicadalšíinfrastruktury. V roce 1998 žilo dle sčítání lidu v Phnompenhu 862 000 lidíadlesčítáníliduzroku2008jichbylojiž1,3milionu,cožpředstavujenárůsto50%zadesetlet.
SpoluprácesPařížístálanatřechzákladníchpilířích:územníplánováníaroz-voj,dopravaapřístupkvoděahygienickýmzařízením.
Prvním krokem v letech 1994 až 1996 bylo zpracování studie dědictvíPhnompenhu.TentoprojektsestalsoučástívětšíiniciativypodporovanéEvrop-skoukomisívoblastirekonstrukceurbanistickédokumentaceměstaaškoleníexpertníhotýmuproplánováníbudoucíhoúzemníhorozvojeměsta.Tentopro-grampokračovalaždokonce90.let.
Vroce2000bylrealizovánnovýprojektsnázvemPolitikařízení,rozvojeaob-novyměstavPhnompenhfinancovanýEvropskouuniívrámciprogramu„Asia--Urbs City“.Díkytomutoprojektubylipartneřischopni:■vytvořitnástrojeměstskéhoplánovánívčetněhospodařeníspozemkyapři-
pravitkonceptkatastrunemovitostí
Paří
ž –
Ph
no
mpen
hII.
Příklady dobré praxe 19
■realizovatpilotníprojektproobnovuokre-suBoengSalang
■vypracovatpolitikuobnovyhistorickéhocentraměsta.
V této fázi byly také připraveny novéprojekty, jakobylanapříklad rekonstrukcestarého trhu v centru města financovanáfrancouzskourozvojovouagenturuAFD.Tatofázebylazakončenanovoupublikací„Phnom-penhnapočátku21.století.“
Od roku2007podporujePaříž vodohospodářskéspolečnostiPhnompenhuvpřipojováníchudšíchdomác-nostikvodovodnísítiscílemzajistitjimpřístupkekvalitnípitnévodě.Doroku2010bylodíkytétopodpořepřipojeno3800domácností.Tatopolitikajezaměřenapředevšímnauspokojovánípotřebchudšíchobyvatelna vnějších předměstích, kteří předtím nebyli připojeni k vodovodní síti. Nej-chudšírodinydostávajívzávislostinasvémpříjmupříspěveknaúhradunákla-důpřipojenívrozmezíod30do100%celkovéceny,kteráčiní100dolarů.Vobdobídalších3let(aždoroku2012)bylopřipojenodalších3700domác-ností.
V letech 2005 až 2006 financovala Paříž pilotní projekt dopravních trasvcentruměstaPhnompenh,atosouběžněsprojektynaobnovucentrálníhotrhuaměstskéhocentra.Tentopilotníprojektbylzaložennapraktickémvzdě-láváníkambodžskýchtechnickýchpracovníků„in situ“.Odroku2007sespo-luprácevtétooblastizaměřujenamožnostiudržitelnéavšeobecnědostupnédopravy,atovsouvislostisvelkýmnárůstemprovozuveměstě.
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí20
Spolupráce obcí z Nizozemska a Nicaraguy: Podpora rozvoje městského bydlení
Evropskéměsto: Utrecht, NizozemíPartnerskéměsto/oblast: Leén, NicaraguaSpolupráce:více než 25 letZaměření:veřejné bydlení
LeénjedruhénejvětšíměstoNicaraguysasi200000obyvatelležícípřibližně90kilometrůseverozápadněodhlavníhoměstaManagua.Leénbyloznačovánzaintelektuálnícentrumzemě,mj.proto,ževněmležívýznamnáuniverzitastarátéměř200 let. Je také významnýmprůmyslovým, zemědělskýmaobchodnímcentrem.
PředdesetiletytrpělLeénnedostatkemdostupnéhobydlení.Populacerych-le rostla,aleekonomikastagnovalaakdispozicizdebylo jenminimumbytů,nebodokoncežádné.Chudíobyvatelénelegálnězabíralipozemkyastavělisinanichprozatímníchatrče.Městobyloschopnorealizovatpouzeněkolikmen-šíchbytovýchprojektů,atobezucelenéhosystémuúzemníhoplánování.Bylozapotřebístrukturálnířešení–atopřišlovpodoběpředměstíLeén-Jihovýchod.
NapředměstíLeén-Jihovýchodjenovéto,žejeurbanistickypečlivěnapláno-váno.Domyjižnejsouvystavěnynahodileanelegálně,alepodleplánu,spo-třebnouinfrastrukturouapatřičnýmfinancovánímpozemkůprovýstavbu.Tentoprojektmátakhladkýprůběh,žejejOSNuvádíjakopříkladnejlepšípraxe.UžjenstěžínajdetevLeénuoblasti,kdelidéstavínelegálně.
HolandskéměstoUtrecht,jehožvazbysLeénemtrvajívícenež25let,výraz-něpomohlovexpanzi tohotonikaragujskéhoměsta. „Našímcílem jepomocivytvořitnezbytnépodmínkyproveřejnébydlení,cožjejedenzklíčovýchúkolůměsta,anastartovattakprocesjehovýstavby“,vysvětlujeDesiréevandeVen,kterápůsobíjakokoordinátormezinárodníchzáležitostíměstskéradyvUtrech-tu.„Nejdůležitějšívěc,kteroujsmesenaučili,jezačítnazákladězdravépolitikyúzemníhorozvojeavyužitípozemků.Znamenátovšepečlivěplánovatnamístotoho,abysteteprvezapochodupřicházelinato,žejeještěpotřebaudělatněcodalšího–jakonapříkladvybudovatsystémpouličníhoosvětlení.“
Projekt jesoučástíprogramumezinárodníspolupráceobcí „LOGO South“ financovanéhonizozemskýmministerstvemzahraničníchvěcíařízenéhopoboč-kounizozemskéasociacemístníchsamosprávVNG International.Tentoprojektzískalzvýšezmíněnéhoprogramučástku90000eur.
Leén působí jako magnet pro ekonomické migranty z venkova. Ve většiněpřípadů se tito venkovští přistěhovalci usadili v nelegálně osídlených oblas-tech,kterésepostupněrozrostlyveslumy.Abysituacinapravily,městskéúřadyskoupilypozemkyadodavateléveřejnýchslužebnanichnásledněvybudovalizákladníobčanskouvybavenost.TímtozpůsobemsetakměstskéapříměstskéčtvrtiLeénuadalšíchměstrozrůstalyvíceméněspontánně.Nedostatečnéur-
III. U
trech
t –
Leén
Příklady dobré praxe 21
banisticképlánovánípřineslovýsledek,kterýnebyloptimálníakterýbylprovázennutnos-tízpětně„dobudovat“občanskévybaveníaslužby.Dobasevšakzměnila,atoipřiči-něnímměstaUtrecht,kterýpomohlzavéstkoordinovaný přístup k řešení problémuspontánníhorozrůstáníměsta.
Voblastiurčenéprorozšiřováníměstanajehojihovýchodnístranězvolilavroce1998rada nový přístup. Po intenzivních konzulta-cíchspartnerskýmměstemUtrechtanásledněs místním obyvatelstvem připravil Leén pozemko-voureformu.RadaměstaLeénskupujenezastavěnoupůdu,rozvíjísíťulicazajišťujeposkytováníveřejnéhovyba-vení,jakojekanalizace,elektřinaavoda.Následněprodávápozem-kyzarozumnoucenuamajitelésinanichmohouvybudovatsvévlastnídomy.Výtěžekzprodejepozemkůjepoužívánradounakoupinovépůdy.Tímtozpů-sobemsevytvořilsystémsoběstačnéhofinancovánívestylurotačníhofondu,jehožvýševsoučasnédoběčinípřibližně1miliondolarů.
AvšakpronejchudšíobyvateleLeénunepředstavuje tatonovápozemkovápolitikapřímoupomoc,neboťnejchudšínemajífinančníprostředkynanákuppozemkučistavebníchmateriálů.Jakozpůsob,jakjimpomoci,serozhodlařadautrechtskýchorganizacípůsobícíchvoblastisociálníhobydleníposkytnoutnej-chudšímobyvatelůmpřesmístníorganizacepůjčkyvcelkovévýši1miliondo-larů.
KromětohobylaveměstěUtrechtzřízenabankastavebníchmateriálů,kdemohouobyvateléměstaLeénžádatopůjčkynanákupmateriálůaotechnickoupomocpři stavbě.Zaposledníchdeset letbylo zřízenovícenež3000sta-vebníchparcelapostavenovícejak2000domů.Vlastnictvídomůpodporujehospodářský rozvoj: pro banky představují domy klíčovou formu zástavy proposkytováníúvěrů,kterédávajílidemmožnostčinitklíčovéinvestice.Tímtozpů-sobemLeén-Jihovýchodefektivněkombinujeměstsképlánovánísbojemprotichudobě.
SpoluprácemeziUtrechtemaLeénemvedlaksituaci,kdyseměstskáradaLeénunesnažídělatvšechnosama.JakuvedlapanívandeVen:„Poradilijsmejim, aby se omezili na plnění úkolů, které obec má: nákup pozemků, stavbysilnic,odpadnívody.Napitnouvoduaelektřinumajíenergetickéspolečnosti.Jakoradaměstabystejeneměliposkytovatsami,aprotodonichnepotřebujeteinvestovatsvévlastnífinančníprostředky.Bylonáročné[proLeén]uvědomitsi,žeiradamůžemítvšepodkontrolou,anižbysidělalavšechnosama.“
Město Leén je hrdé na to, čeho dosáhlo, a stále častěji je vyzýváno, abysdílelozískanépoznatkyorozvojiměstasjinýminikaragujskýmiměsty.ZískanépoznatkybylyvLeénu„institucionalizovány“,díkyčemužmůžepokrokvrozvojidálepokračovatinavzdorypolitickýmzměnám.Aprávěvtomspočívádlouho-dobébudováníkapacit.
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí22
Spolupráce obcí z Finska, Ghany a Jihoafrické republiky:
Rozvoj městské samosprávy v oblasti životního prostředí
Evropskéměsto: Lahti, FinskoPartnerskýokres:Bojanala Platinum, Jihoafrická republikaPartnerskéměsto: Ho, GhanaSpolupráce1:od r. 1996Spolupráce2:2010Zaměření:životní prostředí
FinskéměstoLahtimáod roku1996uzavřenoaktivnípartnerství s jihoafric-kýmokresemBojanalaPlatinum(BPDM),kterémá1,2milionuobyvatelatvoříčástSeverozápadníprovincie.Vnedávnédoběse rozvinulonovépartnerstvísghanskýmměstemHo,hlavnímměstemregionuVoltanajihovýchodězemě.Tytotřisubjektysemimobilaterálníchvztahůchystajínavázattakétřístrannouspoluprácitzv.„sever-jih-jih“.
OkresBPDMzahrnujeobceKgetlengrivier,Madibeng,Moretele,MosesKo-taneaRustenburgamámandátposkytovatpodporutěmtopětiobcím,kteréčelívelkýmproblémůmvoblastislužebproživotníprostředízdůvodunedostat-kukvalifikovanéhopersonálu.
Vroce2002seLahtiaBPDMpustilidotříletépilotnífázeProgramusevero-jižníspoluprácemístníchsamosprávfinancovanéhofinskouvládouakoordino-vanéhoSdruženímfinskýchmístnícharegionálníchúřadů(AFLRA).
Partnerskéobcesenejprve zaměřily naposílení správy životníhoprostředívobouobcích,a toprostřednictvímbudováníkapacit voblasti vodníhohos-podářství,environmentálníhomanagementuaenvironmentálnívýchovy.Vroce2005začaladruháetapazaměřenánapokročilésystémypéčeoživotnípro-středí,nazajištěníudržitelnostistávajícíchaktivitvrámcivodníhohospodářstvía na osvětu. Jako jedno z témat bylo představeno také nakládání s odpady.Vprůběhutřetíhofunkčníhoobdobívletech2008až2010sevíceaktivitsou-středilonarozvojsystémunakládánísodpadem,přičemžklíčovýmiaktivitamizůstalaochranavodarevitalizacejezer.Spoluprácevsoučasnédoběvstoupiladočtvrtéfáze,donížjezapojenoměstoHo.
PrvníprioritoubylopomociokresuBPDMvytvořit funkčnísprávuživotníhoprostředí.Abybylomožnétohotocíledosáhnout,bylzapodporyměstaLahtivybudovánsystémenvironmentálníhomanagementu.Tenjezaměřennaposíle-níorganizačníprácevrámcisprávyživotníhoprostředí,napomocpřidialogusezástupcitěžebníhoprůmysluanahledánízpůsobů,jakpřilákatturisty.
Dlouhodobá spolupráce v oblasti environmentálního managementu zvýšilaefektivitupartnerstvímeziměstemLahtiaokresemBPDM,atodíkysdílenémunáhledunadanouproblematiku adlouhodobýmosobním kontaktům.Tím seredukovalykulturníodlišnostiapomohlotopřiplánováníarealizaciaktivit.
Lah
ti –
Bo
jan
ala
Pla
tin
um
– H
oIV.
Příklady dobré praxe 23
Jedním z použitých participativních ná-strojů bylo tzv. peer review (vzájemnéhodnocení), kdy měli představitelé již-ních partnerských měst příležitost státse „kritiky“„ aprovésthodnocení sprá-vyživotníhoprostředívLahti,kteréná-sledně provedlo totéž v opačném gar-du.Byla tozkušenostvzájemnéhoučeníse, která přinesla nové perspektivy a od-kryla přehlížené aspekty každodenní prácevoblastiživotníhoprostředí.Důležitousoučás-tístrategiespoluprácebylotakévybudovatkapa-city a podpořit místní samosprávy, aby naplánovalyazrealizovalynovoupolitikuživotníhoprostředí,a tonazá-kladěmístníchpotřeb,namístoabysepokoušelyimportovathotovářešeníatechnologie.
Spolupráce v oblasti monitorování vody zlepšila odpovědnost za hospo-daření s vodou a zároveň posílila místní správu. Díky zavedení nových tech-nologií v okresu BPDM, konkrétně přenosných zařízení na monitoring kva-lity vody, a díky školení zaměstnanců získaly obce Moses Kotane, MoreteleaKgetlengrivierschopnosttestovatvodnízdroje,resp.možnostzměřitkvalitupodzemníchvod.
Pokrokubylotakédosaženovoblastizvyšovánípovědomíootázkáchživot-níhoprostředíaudržitelnéhorozvoje,jakmeziaktérysrozhodovacípravomocí,takmeziobyvatelstvem.Meziosvětovéaktivitypatřínapř.úspěšnáorganizaceakcenazvané„Týdnepovědomíoživotnímprostředí“vokreseBPDM,atojižodroku2003.Spoluprácerovněžpodpořila„ProgramekologizacemistrovstvísvětavRustenburgu“vroce2010,atoškolenímtzv.eko-průvodců(rádcůprosběratříděníodpadu)avytvořenímsadynástrojůvzdělávánívoblastienerge-tikyanakládánísodpady.
Práce vykonaná v rámci výměny technických expertních znalostí měla vý-znamnévýsledkyvoblastechhospodařenísvodou,monitorováníkvalityovzdu-ší, hodnocení ochrany klimatu a nakládání s odpady. Město Lahti napříkladpřispělosvýmizkušenostmisrevitalizacívlastníhojezerakvyřešeníproblémuspřehradamiBospoortaHartbeespoort.Oběpůvodněsilněznečištěnépře-hradybylyzahrnutydo rozvojovýchstrategiípro rekreacia turistiku.ProgrambiologickéobnovypřehradyHartbeespoort jeprvnísvéhodruhuvJihoafrickérepubliceaznalostiznějmohoumítrozsáhlédopadyapřínosyprocelouzemi.Podobněbyly„severní“zkušenostiužitečnépřirozvojisystémunakládánísod-padyvokresuBPDM.ZkušenostiměstaLahtibylyrovněžvyužity iunovéhoodpadníhoskladuRustenburganovýchpředávacíchstanic.
Vroce2010navázaloghanskéměstoHospoluprácivoblastiživotníhopro-středísměstemLahti,rovněžfinancovanouprostřednictvímfinskéhoprogramuoseverojižníspoluprácimístníchsamospráv.Sběralikvidaceodpadujsouproměstoopravduvážnýmproblémem,stejnějakoposkytovánísociálníchzařízení
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí24
valespoňslušnékvalitě.VměstěHobylaprotozavedenatechnologiesuchýchtoalet, a to vybudovánímsuchých záchodůvedvouškolách, kterébylydřívezcelabezsociálníchzařízení.Projektsuchých toaletzahrnujepodporuzemě-dělskéhovyužitíorganickýchhnojiv;zemědělskýústavpolytechnikyvHobudespolečněsezemědělskýmipracovníkyvobciprovádětterénnítestovánívyužitíorganickýchhnojivaměřitvýsledky.
Odroku2011jevplánudospoluprácezahrnoutrovněženvironmentálníříze-níaaktivityzaměřenénazvyšovánípovědomí.Spolupráceprobíhajícísedvěmiafrickýmipartneryvytvořilapotenciálspolupráci jih-jih.MěstoHoprávězačí-násvývojemsystémuenvironmentálníhomanagementuamůžetěžitzejménaz odborných znalostí okresu BPDM v oblasti životního prostředí. Město HoacelářadavenkovskýchoblastíokresuBPDMčelípřirozvojisvéekologickésprávymnohapodobnýmproblémům, jako jenapř.poskytováníslužebnaklá-dáníspevnýmiodpady.Jezdetedyvelkýpotenciálproučeníseodsebena-vzájem.
Vrámciprogramuseverojižníspoluprácemístníchsamosprávobdrželopart-nerstvíměstaLahtiaokresuBPDMvobdobí2008–2010celkem320000eur.Navíczískalomateriálnípříspěvekodmístníchvládvhodnotě117000eur.Vroce2010rozvojováspolupráceměstaLahtiaměstaHopokračovala,celko-vávýšerozvojovépomocičinila87000eur.
Lah
ti –
Bo
jan
ala
Pla
tin
um
– H
o
Příklady dobré praxe 25
V.
Iaşi
– K
išin
ěv
Spolupráce obcí z Rumunska a Moldavska:
Zkvalitnění služeb v oblasti péče o osamocené děti
Evropskéměsto: Iaşi, RumunskoPartnerskéměsto:Kišiněv, MoldavskoSpolupráce: protokol o spolupráci z r. 2008Zaměření: komunitní sociální služby se zaměřením
na opuštěné děti
Město Iaşi jes315000obyvatelidruhýmnejvětšímrumunskýmměstem, ježsenacházívblízkostivýchodníhranicesMoldavskourepublikou.Vlednu2008bylapodepsánaoficiálnídohodaopartnerstvísmoldavskýmhlavnímměstemKišiněv.Dohodasikladezacílposílitpřátelskévztahymezioběmimístnímiko-munitami a prosazovat hodnoty Evropské unie. Oblasti spolupráce pokrývajíhospodářské,sociálníakulturníaktivity.
MoldavskojenejchudšízemívEvropě,sHDPnižšímnež3000dolarůnahlavu,apozískánínezávislostivroce1991prošlovážnýmiekonomickýmipro-blémy.Bylosilnězasaženofinančníkrizívletech2008–2009,aačkolijiždošlokmírnémuoživeníekonomiky,stálesepotýkásmnohaproblémy.
Vdůsledkuekonomickésituace,kterájeprovázenavelmivysokounezaměst-naností,emigroval velkýpočetmoldavskýchobčanůdozemí západníEvropyaSpojenýchstátů,abyzdenalezlpracovnímísta.Vmnohapřípadechlidéode-šli bez rodiny. To způsobilo závažný sociální problém: je zde mnoho malýchdětí,jejichžrodičepracujívzahraničíakterýmchybíemocionálníarodičovskápéče.V reakci na tuto sociální situaci a ve snaze snížit dětskou zranitelnostvůčinejrůznějšímrizikůmseobaměstskéúřadyrozhodlyspolupracovatvrámcimezinárodníhopartnerství.
Taksezrodilprojektzaměřenýnapomocosamocenýmdětemadětembezdozoru. Cílem projektu bylo rozvíjet a organizovat komunitní sociální službyv Moldavsku a nabízet pomoc dětem při jejich emocionálních, intelektuál-níchakomunikačníchproblémechaproblémechschováním,které jsouzpů-sobenysituací,kdyobarodičepracujívzahraničí.Cílemprojektubylorovněžnalézt rychlá řešení zmíněnýchproblémůapomoci a zlepšit školníprospěchdětí.
Celkovýrozpočetprojektučinil126000eur,znichžspolufinancovánobylo15000eur.KpartnerůmsezařadilanevládníorganizaceCOMUNITASzamě-řenánakomunitnírozvoj,advěměstskésamosprávy.
Bylvytvořen týmspecializovanýchporadcůsloženýzesociálníchasistentů,psychologů,sociálníchodborníkůavícenež30dobrovolníků,kteřízačalipra-covatvnovémdětskémvzdělávacímdennímcentru.Dalšímkrokembylaidenti-fikacedětí,kterépotřebujípomocakterébymohlymítprospěchzeslužebna-bízenýchvcentru,kterouprovedliobapartneřispodporouodborníků.Celkemsejednaloovícenež100dětí.Budovacentrabylakompletnězrekonstruována
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí26
análežitěvybavena.Bylotakévytvořenosociálníinternetovéfórum,jehožcílembyloumožnitdětemkomunikovatsrodičiahledatrady.
Bylazorganizovánařadapracovníchschůzeksodborníkyzobouzemí,tj.Ru-munskaiMoldavska,scílemnaléztřešení,sdíletpostupyasnížitnegativnído-padyrodičovskémigracenaděti.Bylvytvořenprůvodceproděti,kterýjimmápomocilépesevypořádatsjejichsituacíasnížitrizika,kterýmčelí.Projektbylrealizovánvletech2008-2009.
Oudržitelnostiprojektuvypovídá,žecentrumvsoučasnédoběpomáhávícenežstovcedětí,jejichžobarodičepracujívzahraničí,anabízíjimsociálnípo-mocamimoškolní vzdělávací služby. Je zde vytvořenopřátelskéabezpečnéprostředí, kde mají děti prospěch z péče, poskytování informací, vzdělávánía zábavních činností.Střediskomá knihovnu a je vybavenopro internetovoukomunikaci.
Projektsouvisejícísmigracízapracíaopuštěnýmidětmivyvolalpozornostřady médií i vlády. Evropský parlament rovněž přijal v březnu 2009 rezoluciosituacidětíemigrantů.
Iaşi
– K
išin
ěv
Příklady dobré praxe 27
Spolupráce obcí z Norska a Keni:
Zavedení nové politiky nakládání s odpady
Evropskéměsto:Skodje, NorskoPartnerskéměsto:Voi, KeňaSpolupráce:od r. 2008Zaměření: životní prostředí – odpady a recyklace
MěstoVoi jenejvětšímměstemvprovinciiTaita-Tavetav jižníčástiKeni.LežínazápadnímokrajipouštěTaru,z jižníazápadnístranyměsto lemujeNárod-ní park Tsavo. Díky blízkému národnímu parku je město velmi oblíbené mezituristy. Stejně tak jako mnoho dalších afrických měst se i město Voi potýkásproblémemznečištěníveřejnýchprostorodpadky.
Projekt realizovaný norským městem Skodje pomohl zorganizovat několikškolení místních obyvatel v oblasti nakládání s odpady a recyklace. Byly vy-školenypředevšímskupiny žena vmenšímměřítku takéobchodníci aučite-lé.Doprojektubylarovněžzapojenaskupinamladýchlidí,kteránynívydělávápenízenarecyklovanémplastuzprodanýchlahví.Vrámciprojektubyloměstunapočátkuposkytnuto73popelnicscílempodpořitsběrodpadu.Nynívyužívajízúčastněnéstranyaobyvatelésvévlastnípopelnice.
PartnerstvímeziměstySkodjeaVoipřispělokvytvořenísystémuprosběrodpadků, elektronizaci výběruměstskýchpoplatků, připojení obecníhoúřadukinternetu(právězaúčelemvybíránípoplatkůelektronickoucestou)akvytvoře-níinternetovýchstránekměsta.ProjektpomohlměstskémuúřaduveVoizajistitvětšítransparentnostjehočinnostíapřispělkezvýšeníměstskýchpříjmů.
VI.
Sk
odje
– V
oi
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí28
VII. Jø
lste
r –
Mpu
lun
gu
Spolupráce obcí z Norska a Zambie: Začlenění ochrany životního prostředí do plánů obce
Evropskéměsto:Jølster, NorskoPartnerskéměsto: Mpulungu, ZambieSpolupráce: od r. 2007Zaměření:ochrana životního prostředí
PartnerstvímeziJølsteraMpulunguzahrnovalomimojinéškolenípředstavitelůobcínatéma,jakdoplánůměstskéhorozvojezačlenitenvironmentálníaspekt.V rámci projektu byli proškoleni členové výborů rozvoje území, ředitelé školažáci.Kromětohobylivyškolenitakénovězvolenízastupitelé,atovotázkáchtýkajícíchseefektivníhoposkytováníslužeb.
Tatospolupráce,kterábylarealizovávánavrámcinorskéhoprogramuprome-zinárodnírozvojovouspolupráciobcítzv.Municipal International Cooperation (MIC),ježspravovalanorskáasociacemístníchsamospráv(KS),taképřispělakezlepšeníveřejnýchslužebvýstavbouprostorůproodpadkynatřechnáměs-tích.Vzdělávacíseminářezaměřenénazdravíahygienuseuskutečnilyvevšech13městskýchčástech.
Hlavnídůrazbylkladennavzděláváníženamladýchlidí,podporuaktivnějšíúčastivmístnípoliticeanapodnikatelskédovednosti.Výšezmíněnéjevsou-ladusNárodnípolitikoudecentralizacevZambii,kterájezaměřenanazapoje-níkomunitdoplánováníarealizaceprocesůprojektůmístníhorozvoje.JednímzvedlejšíchdopadůpartnerstvíMICpakbylozapojenímladýchlididoveřejnédiskuse.
Výsledkemprojektovéhopartnerstvíbylomj.zavedenípravidla,kteréstanovi-lo,žeměstskévýboryprorozvojnemohoumítpředseduamístopředsedustej-néhopohlaví,tj.bylkladendůraznagenderovouvyváženost.Vposledníchvol-báchbylynakandidátkáchčtyřiženy.Dvěznichbylyzvoleny,cožpředstavujenárůstoprotipouhéjednéženězvolenédoměstskéhozastupitelstvavminulýchvolbách.
PartnerstvíměstJølsteraMpulungumělotaképozitivnívedlejšíúčinek.Ře-ditelmpulungskýchokresníchlesůsevroce2012zúčastnildelegacezástup-cůměstadoJølsteru.Zdehoinspirovalyinformaceosystémusprávylesníhohospodářstvíaopropojeníodlesňováníaenvironmentálníchproblémů.Ředitellesů inicioval výsadbu 40 000 stromů podél břehu jedné z řek v Mpulungu.Výsledkemvýsadbyjesníženímíryodlesňování,menšíeroze,méněpískuahlínynesenýchřekouakonečněméněproblémůsgenerátoryvodníelektrárny,kterásenacházídálepoprouduřeky.Vkonečnémdůsledkujepatrné,žedocházíkezmírněníproblémůtýkajícíchsepopulacerybvjezeřeTanganika,kdeerodovanýpísekahlínapřinášenýproudemřekyzačalyznečišťovattrdliště,cožzpůsobilosníženípopulaceryb,atedyiúlovkůmístníchrybářů.
Příklady dobré praxe 29
Spolupráce obcí z Norska a Keni: Budování kapacit na úřadě partnerského města
Evropskéměsto: Porsgrunn, NorskoPartnerskéměsto: Kisumu, KeňaSpolupráce: od r. 2008Zaměření:budování kapacit místní samosprávy
StarostovéPorsgrunnuaKisumupodepsalinakonciroku2008dohoduopřá-telstvíměst,kterábylaopětovněprodlouženaproobdobí2014–2018.Oběměstasevroce2011připojilaknorskémuprogramupromezinárodníspolu-práciobcí,tzv.„Municipal International Cooperation“(MIC)scílemrozvinoutkapacity zástupcůúřaduproplánováníměstaKisumu.V rámciprojektupro-běhlyvýměnnénávštěvyscílemseznámitsesrozdílyapodobnostmivoblastilegislativyaplánovacíchprocesůvKeniaNorsku.
Kisumu je třetí největšíměsto vKeni.Keňskáústava z roku2010 zavedlazásadnízměnyvmístnísprávě,kterésepromítlypovolbáchvroce2013domístníchzastupitelstev:novéměstskézastupitelstvovKisumumánastarostitaképlánovacíprocesy.DlezprávzástupcůPorsgrunnupřikládáKisumupláno-vánívysokouprioritu.Plánovacíúřadměstavyměnilněkterésvézaměstnanceanajalnové,vysocekvalifikovanépracovníky.Spoluprácesodborníkynaúzem-níplánovánízPorsgrunnujetedyvsouladusprioritami,kterésiKeňavoblastimístníhorozvojevytyčila.
VrámciprojektuproběhlworkshopnabřehuViktoriinajezera,jehožsoučás-tí bylo školení na téma registrace, mapování a měření, jakož i participačních
VIII.
Po
rsgru
nn
– K
isu
mu
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí30
plánovacích procesů. Výsledkem workshopu bylo vytvoření místního územní-hoplánuproobnovuTilapiaBeach.DalšíworkshopsekonalnatržnicivNyawita,jednomzmnohatržišť,kteréchceměstoKisumurevitalizovat.Workshopyzahrno-valykomunikacismístnímiaktéryazapojenidonichbyliprofesořiastudentiz Chalmersovy univerzity v Göteborgu, což mělo zásadní vliv na úspěšnostvzdělávacíchaktivit.
Kisumujevýznamnéuniverzitníměsto.ChalmersovauniverzitavGöteborguveŠvédskujižřaduletpomáháuniverzitámMasenoaBondovKisumunabízetmagisterskéstudijníprogramyvoblastiurbanismu.VrámciprogramuMICvedlaspoluprácesChalmersovouuniverzitou knovýmpoznatkůmahrálaklíčovourolivbudováníkapacitvoblastiparticipativníhoplánování.
V roce 2013 začala města Porsgrunn a Kisumu s využitím existujících sítíavzájemnýchvztahůpřipravovatprogramspoluprácezaměřenýnavětšízapoje-nížendohospodářskéhorozvoje.
ZástupcinorskéhoměstaPorsgrunnusipřisledovánízpůsobu,jakýmvměs-těKisumuprobíháplánovánívinterakcisdůležitýmiaktéry,povšimliroleústníkomunikace,resp.vedenídialogusklíčovýmiaktéry.Todalopodnětkúvahámoposíleníroleústníkomunikacerovněžvnorskémměstskémplánování,abysezvýšiladostupnost informací ausnadniloposkytování zpětné vazby ze stranyveřejnosti.
Po
rsgru
nn
– K
isu
mu
Příklady dobré praxe 31
Sta
van
ger
– A
nti
sira
be
IX. Spolupráce obcí z Norska a Madagaskaru: Podpora udržitelného rozvoje
Evropskéměsto: Stavanger, NorskoPartnerskéměsto:Antisirabe, MadagaskarSpolupráce:od r. 1989Zaměření:strategické plánování, ochrana životního prostředí
a udržitelný rozvoj
Tento projekt je realizován v jedné „focotaně“ v Antsirabe, což je část měs-tasasi20000obyvateli.Vtétooblastipůsobíněkolikmístníchekologickýchnevládních organizací, které obec aktivně začleňuje do realizace a plánováníprojektu,jakonapř.TEDaAPED.Projektjezaměřennaspolečnéakceasdílenízkušenostívoblastiplánováníamonitoringuživotníhoprostředíaudržitelnéhorozvoje
Vsoučasnédoběprobíhátakévýměnnýprogram„Fredskoprpset“meziobě-maměstyzaměřenýnanakládánísodpady,kompostování,ekologickézpůsobyobdělávánípůdyainformováníobyvatelstva.
MěstoStavangermáuzavřenupartnerskouspoluprácisměstemAntsirabeod roku 1989. V roce 2003 se rada města Stavanger rozhodla zahájit pro-jektovouspoluprácisAntsirabezaměřenounaproblémyspojenésglobálnímiklimatickýmizměnami.Spoluprácebylazaměřenanaobnovitelnézdroje,Miléni-ovérozvojovécíleanabudovánídemokratickýchmechanismůnamístníúrovni.
MěstoAntsirabejenaMadagaskaruprezentovánojakopilotníměsto,vněmžbyly zavedeny různé přístupy vedoucí k udržitelnému rozvoji. Hlavní cíle pro-jektu zahrnují zvýšení městských příjmů, zavedení systému environmentální-ho managementu, zvýšení participace občanské společnosti na rozhodováníměsta, zvýšení transparentnostiaodpovědnostiměstaaposíleníspoluprácemezi městem Antsirane, regionem a vládou v otázkách udržitelného rozvoje.Vrámcispolupráceobouměstdošlokezdokonalenísystémuakapacitvoblas-ti finančního hospodaření města, čímž byly vyřešeny jeho finanční problémy.Jdeozavedeníregistračníhosystémuproodvoddaněznemovitostiaefektivnívýběr poplatků za vodu a za pronájem místa na tržišti. Vedle toho rozvojovépartnerství přispělo k integraci první etapy plánu ochrany životního prostředíamonitorovacíhosystémudoběžnéhofungováníměsta.Zároveňdošlokezkva-litněníškolicíchsystémůpropolitiky,zaměstnanceaobyvatelevoblastiochranyživotníhoprostředía řádnésprávyvěcíveřejných.Bylnavýšenpočetdomác-nostíspřístupemkpitnévoděvokruhu200metrůvoblasti,kdeprobíhápilotnífázeprojektu.
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí32
X. K
olín
– P
reto
ria
Spolupráce s obcemi z Německa a Jihoafrické republiky:
Partnerství městských škol
Evropskéměsto: Kolín nad Rýnem, NěmeckoPartnerskéměsto:Pretoria, Jihoafrická republikaSpolupráce:od r. 1997Zaměření: partnerství mezi školami
Pretoria,hlavníměstoJihoafrickérepubliky,jestejnějakoostatníměstavzemiměstemextrémůasociálníhoneklidu.Totoměstojejednímzjihoafrickýcheko-nomickýchcenteraspolusJohannesburgemtakésoučástínejdůležitějšíhoeko-nomickéhoregionunacelémafrickémkontinentu,regionuGauteng.Městomápropracovanývzdělávacísystémajehouniverzitypatřímezinejrenomovanějšívzemi.JetuvšakještěodvrácenátvářPretorie.Značnáčástobyvatelstvažijenasídlištích,kdejevysokákriminalita,nedostatečnáinfrastruktura,mírainfekceHIVjevysokáavzdělávacípříležitostizůstávajínízké.Jihoafrickárepublikamámírugramotnostikolem80procent.Inavzdorypříznivémuekonomickémuvývojizemě v posledních letech bylo velké množství lidí vyloučeno z účasti na no-výchpříležitostech.TytoostrékontrastyseodrážíivrámcirozvojovéspoluprácevPretorii.
TěmtoproblémůmanerovnostemsezačalavěnovatorganizacenazvanáSo-ciálníkancelářmládežea řadaškolvKolíněnadRýnem.Odroku1997pro-bíhaly výměnné programy organizované Sociální kanceláří mládeže v Kolíně,BlücherovýmgymnáziemvKolíněaNěmeckouškolouvPretorii.Tatoškolamádlouhou tradicisahajícíaždo roku1897.V roce2003vedlo totospojeníkevznikupartnerstvímezizákladníškolouStenzelbergstrassevKolíněnadRýnemazákladníškolouPulaDifatevčernošskéčtvrtiMamelodi.PozitivnízkušenostivedlykzapojenízákladníškolyvečtvrtiWeidenvKolíněnadRýnem,kteráza-čalaspolupracovatsezákladníškolouMakgathovměstečkuAttridgeville.TytodohodyospoluprácipodporujívedleSociálníkancelářemládeževKolínětakéodboryvzdělávánívPretorii.OdpovědnostzakoordinaciazajištěníhladkéhochoduaktivitneseÚřadproděti,mládežarodinnézáležitostivKolíněnadRý-nem.Samotnéaktivityjsounavrženyučiteli,vedenímodboruškolstvíměstaKo-línnadRýnemaOddělenímprozáležitostidětíměstaKolínnadRýnem.
PartnerstvímezigymnáziemvKolíněaněmeckouškolouvPretorii,apartner-stvímezizákladnímiškolamiselišívesvýchcílovýchskupinách.Studentigym-náziaseúčastnívýměnnéhoprogramuprostředníškoly,vrámciprogramuprozákladní vzdělávání jsoucílovouskupinouodborníci zorganizací napodporuškolníhovzděláváníamládeže.Odroku2008bylidoaktivitvoblastispoluprácezapojenidobrovolnícizprogramuBMZ Weltwärts.
V rámcivýměnnýchprogramůstudentůaodborníkůsesetkáníkonákaždýrokstřídavěvPretoriiavKolíněnadRýnem.Zatímcoskupinystudentůjsouza-pojenydoškolníchaktivit,odbornícisezaměřujínastrategiekezlepšenívýuky,
Příklady dobré praxe 33
programynapodporu žáků, kteřímají problémysprospěchemnebonaopakpro zvláště nadané žáky, mimoškolní zájmové kroužky a opatření ke zlepšeníinfrastruktury.
NapříkladveškolevMamelodibylavyčištěnaazválcovánaprázdnáplochavyužívaná jako fotbalové hřiště a byly tam postaveny branky sponzorovanéněmeckouškolouvPretorii.Na jinémpozemku,kde leželypopadanéstromy,vytvořiliúčastníciprojektu lezeckoustěnu.Vzhledemktomu,že jsoustudentiškoly při venkovních akcích vystaveni přímému slunci, byla ve školním dvořenainstalovánastínícíplachta.Částbudovypoužívanájakoskladovacímístnostbyla přeměněna na jídelnu, neudržovaná školní zahrada byla revitalizovánaabylazdevytvořenanovázeleninovázahrádka.
Bylydodányučebnípomůckyprohodinymatematikyačtení.Bylyzakoupenynové hudební nástroje, přičemž staré byly opraveny a byla provedena jejichúdržba.Bylyzakoupenymíčeaobručenahodinytělocviku.Školníknihovnabylazreorganizovánaabylazřízenamístaksezení.Vprůběhuodbornévýměnybylydiskutoványvýukovémetodyprohodinyangličtinyamatematiky.Voboupart-nerskýchškoláchbylyzřízenyzvláštnípodpůrnéskupiny,atozřaddobrovolníkůúčastnícíchseprogramuWeltwärts.Titodobrovolnícijsoutakézodpovědnízamimoškolníprogramy,kterésekonajínaškolnímpozemku.
Jednímzcílů těchtočinností jepomociúčastníkůmzískatsilnější zaměřenínaAfriku.Během týdneprojektovéčinnostisenapříkladžáci základníchškolv Kolíně nad Rýnem zaměřili na téma „Afrika“. Informace o partnerské školev Jihoafrické republice poskytuje návštěvníkům také stálá výstava fotografií.ObězákladníškolyvKolíněnadRýnemjsoupevněodhodlányrozvíjetsvápart-nerství.Školníkomunityzespoluprácetěžípředevšímdíkyaktivnímuzapojenídokonkrétníhorozvojovéhoprojektuajehozačleněnídokaždodenníhoživotaškoly.DíkyzmíněnémupartnerstvíužstudentiapracovníciškolnevnímajíAfrikujakoněcoabstraktního,alejakoněco,comásvoutvář.Zkušenostúčastníkůzesetkánísesvýmiprotějškyvnichpomohlaprobuditpocitsolidarity.
Nákladypartnerstvíneseněkoliksubjektů.Úřadproděti,mládeža rodinnézáležitosti organizačněa logisticky zastřešujenávštěvyodborníků apodílí senadobrovolnickémprogramuWeltwärts.ŠkolyvKolíněnadRýnemposkytu-jífinančnípříspěvkyprostřednictvímsponzorovanýchběhůadalšíchškolníchaktivit.Zúčastnění odborníci naoboustranáchpřispívají nacestovní nákladyaubytovánízvlastníchkapes,přičemžodbornícinastraněKolínanadRýnemse podílejí na financování poskytovaných učebních pomůcek. Finanční zdro-jetřetíchstran,pokudbylyschváleny, jsouzískáványprostřednictvímNěmec-kéhospolkovéhoplánumládeže.Průměrnéročnívýdajenanávštěvypartnerav Jihoafrické republicečiní10000eur, zatímcovýdajenanávštěvupartneraNěmeckajsouvevýši5000eur.Jetřebazmínit,ženedocházíkpřevoduho-tovostimezipartnerskýmiškolami.Veškerénákupypotřebnéhozařízenínebodoplňkovénákupyjsouprováděnylokálně.
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí34
Spolupráce obcí z Německa v oblastech zasažených humanitární katastrofou, tzv. aliance „Drážďany pomáhají“
Evropskéměsto: Drážďany, NěmeckoPartnerskéoblasti: Asie, Střední Afrika, Balkán a Střední AmerikaSpolupráce: od r. 2004Zaměření: pomoc při mimořádných událostech
Drážďany,hlavníměstospolkovézeměSasko,založilyspoluspodpůrnouorga-nizací„archenoVa“alianci„Drážďanypomáhají“.Aliance,kterájednesjižza-vedenýmpartneremvrámcirozvojovéspolupráce,vzniklavroce2004vreakcinaničivoutsunami,kníždošlovIndickémoceánuvprosinci2004.Kaliancisepozdějipřipojilydalšíinstituceaspolkyvčetněobčanů.
Vzhledemktomu,ževroce2002zažilyDrážďanyničivépovodně,cítiliobyva-teléDrážďansoběťmitsunamisolidarituatouhupomoci.Členovédrážďanskéorganizace„archenoVa–Iniciativaprolidivnouzi“protoodcestovalidooblastípostiženýchtsunamiscílemposkytnoutnejnaléhavějšípomoc.Odtédobytatoorganizacekroměbezprostředníhumanitárnípomoci realizovala taképrojektyrozvojovéspolupráceavzdělávání,napříkladvAsii,středníAfrice,naBalkánuavestředníAmerice.
Aliance „Drážďany pomáhají“ hrála aktivní roli i v roce 2010 v souvislostis jinou katastrofou, která si vyžádala masivní humanitární intervenci. V lednu2010zasáhloHaiti,nejchudšízemivobouAmerikách,ničivézemětřeseníosíle7,3stupněRichterovyškály.Haiti, kterémáslabéstátní instituceanedosta-tečnouinfrastrukturu,nebylonazemětřesenípřipraveno.HlavníměstoPort-au--Prince,kteréjedomovem2,2zcelkovéhopočtu9milionůobyvatelzemě,bylozemětřesenímtéměřsrovnánosezemí.Odhadujese,žepřizemětřesenípřišlooživotaž220000lidí.NanějakoudobusepodleindexuTheFailedStateIndexHaiti zařadilo mezi nejchudší země na světě. Během několika týdnů zorgani-zovalomezinárodníspolečenstvíhumanitárnípomocdosudnevídanéhorozsa-hu.DotěchtoaktivitsezapojilorovněžměstoDrážďany,atoprávěprostřednic-tvíminiciativy„Drážďanypomáhají“.BezprostředněpozemětřeseníodcestovalonaHaitišestčlenů„archenoVa“,abytamzřídilizařízenínaúpravupitnévodynaextrémnězasaženémmístěLéogâne,přímonadhlavnímepicentrem.Místnímuobyvatelstvudíkytomumohlobýtdenněposkytnutoasi12000litrůpitnévody.Probíhala rovněž lokální distribucepotravinovépomoci abyla založenapolnínemocnice, ve které se v období dvou týdnů dostalo léčby přibližně 1 500pacientům.Zaúčelem zlepšení hygienickýchpodmínekbyly zřízenydočasnétoaletyaoblasti,kdeselidémohliumýt.DruháčistírnapitnévodybylazřízenavCarrefouru,městěs500000obyvateliležícímnedalekoPort-au-Prince,kteréjepovažovánozajedenznejvětšíchanejnebezpečnějšíchslumůnaostrově.
Poté,cobylaposkytnutabezprostředníhumanitárnípomoc,se„archenoVa“
XI. „D
rážď
an
y po
máh
ají“
Příklady dobré praxe 35
začalavěnovatposkytovánípomocidlou-hodobé,kterátrvádodnes.Vestředně-dobém horizontu už není kladen důraznaopatřenípropřípadkatastrof,alenaudržitelné zlepšování životních podmí-nek na ostrově. „Arche noVa“ se nyníangažuje v Petit Goâve, které leží při-bližně60kmzápadněodPort-au-Prince.Okolí tohoto města čítajícího 120 000obyvatelbylopodlouhoudobubezpodporya bez dodávek nejzákladnějších zásob a pro-středků. Ve spolupráci s dalšími humanitárnímiorganizacemiaamerickýmiašpanělskýmiozbrojenýmisilamivytvořila„archenoVa“strategiidodávekdoregionu.
ZapodporyAustráliebylovcelémregionuzřízeno30čističekod-padníchvod,kteréfungujíbezelektrickéenergie.DíkytěmtonovýmzařízenímmohlybýtčističkypitnýchvodpřemístěnyzCarrefourudoPetitGoâve.Vob-cíchCharlemagneaLacule,které ležívblízkostiPetitGoâve,zajistila„archenoVa“úložnéprostoryprovoduzestávajícíchstudní,čímžvzniklnovýzdrojvodyprodanouoblast aodpadlydosavadníproblémys vodnímzásobováním.Zaúčelemzlepšeníkatastrofálníhygienickésituacebylazřízenamístapromytípropotřebydomácnostíaosobníhygienu,cožzároveňpřispělokprevencišířeníinfekčníchonemocnění.
Opatření v rámci humanitární pomoci realizovaná organizací „arche noVa“jsou z velké části dokončena.Vobcích aměstechnejhůře zasaženéoblastiPort-au-Princeseorganizacipodařilopřispětkobnovenízákladníhozásobovánívodou.Aliancesenyníangažujevaktivitáchsměřujícíchkudržitelnémuzlepšo-vánísituacenaostrově.
Rozvojovéaktivityprobíhajívúzkéspoluprácisdalšímimezinárodnímiorga-nizacemi.Místníobyvatelé jsourovněžzapojenidoobnovyostrova,a topro-střednictvímškoleníakurzůvoblastihygieny,jejichžcílemjepřispětkezlepšeníživotníchpodmínek,atodlouhodoběudržitelnýmzpůsobem.NaHaitijepodob-nézapojeníobyvatelobzvláštědůležité,protožesetakzvyšujejejichpovědomíotom,čehovšeholzedosáhnoutsaktivnímapozitivnímpřístupem.Jdeojedinýzpůsob, jakdosáhnoutudržitelnézměnyvzemi,kteroupodesetiletísužovalynekompetentnívládyakdeobyvateléžilivpodmínkáchnenepodobnýmobčan-skéválce.
Projekty aliance „Drážďanypomáhají“, které jsou realizovány ve spoluprácisiniciativou„archenoVa“jsoufinancoványzvelkéčástizpříspěvkůzískanýchzceléřadysbírek.DodvouměsícůpokatastrofěnaHaitibylovybráno230000eurnahumanitárnímisi.CelkovýrozpočetaktivitnaHaitidosáhldoroku2012výše700tisíceur.
Kampaně aliance „Drážďany pomáhají“ jsou schopny získat mezi populacíširokoupodporu.Jetomuproto,žealianceumíveřejnostzapojitainformovatjioproblémech,kterýmisezabývá.Jednímzpříkladůjevzdělávacíprojekt„Jeden
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí36
svět=Vášsvět“probíhajícínadrážďanskýchškolách.Aliancerovněžškolámnabízírelevantnítematickémoduly,kterésemohoustátsoučástíškolníchos-nov.Tytomodulyjsouindividuálněpřizpůsobenypředpokládanécílovéskupině.Napříkladvmodulu„Voda–přijdezkohoutku,sejdezmysli“sežáciučí,jaksivystačitsosmilitryvodynaden,cožjimhravýmzpůsobemumožňujevcítitsedosituacelidívrozvojovýchzemích.Dalšíprojektyjsourealizoványscílemzvýšitin-formovanostobyvatelstva.Příklademjekampaň„Plavprovodu“,kteráproběh-lavespoluprácisdrážďanskýmisportovnímizařízenímiaasociacíplaveckýchbazénů.Šloocharitativnísoutěževplavání,jejichžúčelembylozískatfinančnídary,kterébylynásledněpoužitykinstalacipřívoduvodyahygienickýchzaří-zení vevesnickéškolevAjethiyamalaina jihovýchoděSríLanky.DrážďanskéEnvironmentálnícentrumpakvysvětlujeveřejnosti,jakjsoudaryvyužíványvkri-zovýchoblastech,apomáhásevzdělávánímobčanůorozvojovýchotázkách.
„Drá
žďan
y po
máh
ají“
Příklady dobré praxe 37
Spolupráce obcí z České republiky a Srbska:Dlouhodobý rozvoj městské samosprávy
Evropskéměsto: Valašské Meziříčí, Česká republikaPartnerskéměsto:Čačak, SrbskoSpolupráce:smlouvaopartnerskéspolupráci: od r. 2005Zaměření:krizové řízení, elektronizace veřejné správy, humanitární pomoc
MěstoValašskéMeziříčínavázalospoluprácisesrbskýmměstemČačak,kteréjecentremMoravickéhookruhuvSrbskuačítá72tis.obyvatel,před10lety.V roce 2005 obě města stvrdila neformální spolupráci podpisem smlouvyopartnerskéspolupráci.Zpočátkusepartnerstvízaměřovalovýhradněnaspo-lečnéaktivityvkultuře,vzděláníasportu,kčemužpřispívaladosudpřispíváKlubpřátelČačaku aSrbska, jenžbyl veValašskémMeziříčí založen v roce2011.CílemtohotoklubujepopularizovatapropagovatČačakaSrbskopro-střednictvímšířeníinformacíospolečenskémakulturnímděnívČačakuaSrb-skuaoudálostechveValašskémMeziříčíaČR.
V letech 2012–2013 obě města spolupracovala na projektu, který byl za-měřenýnazemědělskouproblematiku.Nositelemprojektunazvaného„Rozvojintegrovanéochranyzemědělstvípředškůdci,chorobamiapřírodnímikatastro-fami“ bylo město Čačak. Projekt byl financován z programu EXCHANGE 3ajehocílembylavýměnaexpertůvzemědělskéoblastizaúčelempřenosuzku-šenostívzemědělskéoblasti.
Zahraničnírozvojováspolupráceobouobcíbylaprohloubenavroce2015,kdyValašskéMeziříčí realizovaloprojekt „Přenosdobrépraxe krizového říze-ní a odstranění následků povodní ve Valašském Meziříčí do města Čačak“.Tentoprojekt byl spolufinancován zČeské rozvojové agentury (ČRA) v rám-ciadhocdotačnívýzvysouvisejícíspovodněminaBalkáně.Rozpočetprojektučinil497540Kč,ČRAzesvýchprostředkůposkytlafinančnídotaci ve výši447786Kč.Projektsezaměřilnavýměnuzkušenostíazaváděnídobrépraxevoblastikrizovéhořízení,předevšímpaknařešenípovodňovésituaceveměs-těČačak.Vespoluprácispartneremprojektu–městemČačak–bylvytvořennávrhpovodňovéhoplánuměsta,kterýsloužiljakopodkladkřešenípovodňo-vésituacevměstěČačak.Rovněžprojektpřispělkezkvalitněníazefektivněníprocesuprotipovodňovýchopatřeníakodstraněníškodzpůsobenýchpovod-němi.
NazákladězájmusrbskéstranyoelektronizaciveřejnésprávyValašskéMe-ziříčí vestejnémroce realizovaloprojekt „Výměnazkušenostíapřenosdobrépraxe v oblasti elektronizace veřejné správy Valašské Meziříčí – Čačak prorozvojGoodGovernance“, kterýbylpodpořen rovněžČRAv rámcidotační-ho titulu „Podpora rozvojových aktivit krajů a obcí v prioritních zemích čes-ké ZRS“. Rozpočet projektu činil 484 456 Kč, z toho dotace ČRA byla vevýši434610Kč.Vrámciprojektu,kterýbylzaměřenýnavýměnuzkušeností
XII.
Vala
šsk
é M
ezi
říčí
– Č
ača
k
Zahraniční rozvojová spolupráce měst a obcí38
vproblematiceelektronizaceveřejnésprávyajejichimplementace,sezástupciČačakuseznámilisestávajícímstavemelektronickýchnástrojůveměstěVAL-MEZ(jakojeE-Spic,IntraDoc,GINIS,GIS,VITAatd.),rovněžbylazpracovánaanalýzastavuelektronickýchnástrojůveměstěČačakanásledněvypracová-nynávrhyřešeníprozaváděníelektronickýchsystémuveměstěČačak.
Zahraniční rozvojová spolupráce Valašského Meziříčí zahrnovala také po-skytnutí jednorázovéhumanitárnípomoci.Vsouvislostisničivýmipovodněmi,kterépostihlyúzemíChorvatska,BosnyaHercegovinyaSrbskavčetněČača-kuvkvětnu2014,ValašskéMeziříčíposkytlonejprvevespoluprácisCharitouČRokamžitoumateriálnípomoc(vysoušeče,dezinfekčníahygienicképotřeby,trvanlivépotraviny),poté i finančnídarměstuČačakvevýši8000eur.TatohumanitárnípomocbylaoceněnasrbskýmpartneremvpodoběCenyměstaČačakzapomocpřikatastrofálníchpovodních,kterouobdrželstarostaměstaValašskéMeziřící.
Příklady dobré praxe 39
1.DecentralisedDevelopmentCooperation–EuropeanPerspectives,Platforma
http://www.ccre.org/docs/Platforma_European_perspectives_EN.pdf
2.Developmenteffectivenessatthelocalandregionallevel–Fosteringsynergiesbetween
localandregionalgovernmentsandtheEUinthepost-Busanera,Platforma
http://www.ccre.org/docs/Development_effectiveness_at_local_regional_level.EN.pdf
3.Norway´sMunicipalInternationalCooperationResultsAchievedandLessonsLearnt.
JørnHolm-Hansen,NIBR
http://www.hioa.no/extension/hioa/design/hioa/images/nibr/files/2015-6.pdf
4.SymbioCityApproach–TheIndonesia–Swedenedition,SKL
https://issuu.com/swedenjakarta/docs/symbiocity_approach_id-se_edition
5.WinningthroughTwinning–MunicipalInternationalCooperationinFlanders(Belgium),
VVSG
http://www.cib-uclg.org/sites/default/files/observatorio_article_winning_through_twi-
nning_vvsg.pdf
6.WinningthroughtwinningLocalauthorities:actorsindevelopment.Reportoftheinterna-
tionalconferenceinGhent,17th-19thofOctober2011,VVSG
http://www.vvsg.be/Internationaal/conferenties/internationaleconferentie/Documents/
Winningthroughtwinning_EN.pdf
7.MunicipalDevelopmentCooperationInGermany,DeutscheStädtetag
http://www.service-eine-welt.de/en/images/text_material-2391.img
8.MunicipalInternationalCooperation:theroleoflocalgovernmentindecentraliseddeve-
lopmentcooperation,IULA
http://www.cib-uclg.org/sites/default/files/mic_the_role_of_lg_in_dc_iula_1997.pdf
9.MunicipalPartnershipProgrammes–Evaluation,ICLD
http://www.cib-uclg.org/sites/default/files/Municipal_Partnership_Programmes__Evalua-
tion_International_Centre_for_Local_Democracy_ICLD.pdf
10.MunicipalInternationalCooperationProgramme,LocalGovernmentPartnershipsfor
goodgovernance,democracyanderadicationofpoverty,KS
http://www.cib-uclg.org/sites/default/files/ks_municipal_international_cooperation_pro-
gramme_local_government_partnerships_for_good_governance_democracy_and_eradi-
cation_of_poverty.pdf
11.Manual:DirectcooperationbetweenlocalauthoritiesinNorthandSouth,VVSG
http://cities-localgovernments.org/committees/cib/Upload/mic/vvsg_north_and_south.
12.StudyoncapitalisationofEuropeandecentralisedcooperationexperiences.Finalreport,
EuropeAid
https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/aidco/images/4/45/CD_final_report_EN_ap-
ril2013.pdf
13.Dlouhodobározvojováspoluprácespartnerskouobcí-příkladValašskéhoMeziříčína
www.partnerskamesta.cz
Zdroje