Třásněnky škodí sáním rostlinných šťáv a podobně jako mšice přenášejí i některé virózy okrasných rostlin. Jsou drobné a dost nenápadné, proto na jejich přítomnost upozorní pěstitele až drobné skvrny a černé kapky trusu na listech.Právě tím se poškození třásněnkami liší od poškození roztoči, které na napadených listech způsobují podobné příznaky, ale bez kapek trusu.Tento hmyz má dva páry úzkých křídel, která mají na koncích dlouhé třásně – od toho je také odvozené jejich jméno, dále krát-ká tykadla a drobné štíhlé tělo dosahující délky pouhý jeden až dva milimetry. Proto na jejich přítomnost upozorní až příznaky, které na rostlinách udělají.Nejčastější je třásněnka mečíková (Taeniothrips simplex), kte-rá poškozuje puky mečíků, nejvýrazněji se to projevuje na od-růdách s rudými květy. Vysává jim také ještě ukryté části listů. V našich podmínkách přezimuje na uskladněných hlízách, které při teplotě na 10 stupňů Celsia může poškozovat i v zimě.Proti třásněnce mečíkové bojujeme opakovaným postřikem z výšky zhruba 20 centimetrů, a to až do začátku rozkvětu, ale i ve správném uskladnění hlíz při teplotě 2 až 10 stupňů Celsia.Pokud jsou hlízy napadené už při vybírání ze země, můžeme je před odstraněním obalových šupin a následném uskladnění na-mořit v roztoku Dursbanu 480 EC. Moření trvá 30 minut a můžete

ho zopakovat i na jaře před vysazením mečíků.U pokojových rostlin se nejčastěji vyskytují teplomilné druhy třásněnky, napadají například azalky, růže, brambořík, vánoční hvězdu, palmy, fíkusy či dracény. Poškozené listy dostávají stříbrný lesk. Proti pokojovým druhům musíme zasáhnout co nejdříve po zjištění příznaků. K odchytu dospělých třásněnek lze použít žluté nebo modré lepové destičky. Pokojové škůdce není dobré ničit chemickými přípravky, a tak pokud to počasí dovolí, vyneseme rostliny na dvůr nebo balkon a tam je ošetříme.Na okrasných dřevinách se objevuje třásněnka zdobená. Nejčastěji poškozuje ptačí zob, ale najde se i na listech šeříku či lípy. Napadené listy, které třásněnka vysála, jsou stříbrné, poškozené později opadají. Během teplých a suchých let se tato třásněnka rychle množí.

Přípravky proti třásněnce: Dursban 480 EC, Karate Zeon 5 CS či Vetimec 018 EC – všechny se aplikují v intervalech 5 až 7 dnů. Prvně jmenovaný se může použít ve formě zálivky i u pokojových rostlin.

Strupovitost jabloní a hrušní – pokud se vám povedlo udržet odrůdy jabloní a hrušní do léta bez strupovitosti, v případě vydatnějších dešťů či bouřek bys-te měli učinit ještě poslední ošetření před sklizní, nejlépe přípravky s kratší čekací dobou, například Folpan 80 WDG – 10 dnů, Talent – 14 dnů. Příznaky tohoto onemocnění se totiž mohou projevit i na uskladněných plodech, které byly při sklizni na pohled ještě zdravé.Housenky na košťálovinách – během celého vegetačního období ohrožuje košťáloviny řada škůdců. Na pozdních druzích se koncem léta vyskytují hou-senky můry zelné. Její starší housenky se zavrtávají do hlávek zelí či kapusty a zcela ji zničí. Proto musíte proti nim zasáhnout krátce po vylíhnutí, dokud se ještě zdržují ve skupinkách na spodní straně listů. Do kapaliny, kterou budeme zeleninu postřikovat, je třeba přidat i smáčedlo, například Silwet.Kontrola pokojových rostlin – před přenesením do bytů bychom měli zkon-trolovat i pokojové rostliny a v případě, že u nich objevíme škůdce (třeba některý z druhů červce), měli bychom je ošetřit ještě venku. Do bytů je dáme až po uplynutí předepsané čekací lhůty, která je vyznačená na použitém pří-pravku.Na co ještě nezapomenout:Hodně škody může nadělat vrtalka pórová, bohužel zřejmě proti ní neexistuje v současné době žádný účinný chemický prostředek. Můžeme se před ní chránit hlavně mechanicky – pomocí bílé netkané látky. Rostliny přikryjeme ještě před začátkem rojení dospělých much vrtalky, tedy zhruba v polovině srpna a necháme je až tak do poloviny října.V případě deštivého počasí nezapomeneme ošetřit pozdní odrůdy vinné révy proti botrytidě.Nejpozději dva týdny před sklizní je vhodné provádět poslední postřiky citlivých odrůd jabloní před pihovitostí, a to listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku. Pokračujeme v ošetřování chryzantém před septoriovou skvrnitostí listů.Semena luštěnin po sběru a vysušení vkládáme na 48 hodin do mrazničky, aby se v nich zničila všechna vývojová stadia zrnokazu.

OCHRANA ROSTLIN V ZÁŘÍ

13.záříZahrádkářský týdeník 2012číslo

17

4 Elements Group s.r.o.

Zahrádkářský týdeník

NENÁPADNÁ, ALE ZÁKEŘNÁ TŘÁSNĚNKA

Zahrádkářský týdeník

Dobrý zahrádkář ví, že základem pěstitelských úspěchů je jakost půdy. A jak na to? Pokud nechceme používat chemii, nemáme ani možnost sehnat někde hnůj, nezaložili jsme si dosud místo na kompost, zbývá takzvané zelené hnojení. Jde o ideální formu náhrady organických látek.Při zeleném hnojení se v podstatě zaryjí zelené části rostlin do země. Tento způsob se využívá nejčastěji před zakládáním zahrady, ale vhodný je i po sběru zeleniny v uvolněných řádcích. Ochrání je před vysycháním, ztrátou živin, erozí, ale i před ná-letem plevelu. Rostliny použité na zelené hnojení zároveň půdu kypří a zástupci z čeledi bobovitých – tedy hrách, bob, jetel, vi-kev nebo vičinec vikolistý – hlínu obohatí o dusík. Váží ho ze vzduchu bakterie, které žijí v hlízách na jejich kořenech.Lze použít i rostliny, které vytvářejí během krátké doby značné množství biomasy – například pohanku a řepku. Hodně organického ma-teriálu vyprodukují i trávy – čirok súdánský neboli súdánská tráva, jetel, vikev či také komonice.Výběr rostlin pro zelené hnojivo závisí na tom, kdy je vyséváme, co budeme následně na pozemku pěstovat, ale musíme brát zřetel i na to, jaká půda na zahradě je. Rostliny na zelené hnojení se sejí hlavně na jaře nebo na podzim, kdy v záhonech nejsou pěstované rostliny, ale mohou se zasít i v létě. Důležité přitom je, aby teplota vzduchu neklesla pod 9 až 10 stupňů Celsia. Před vyséváním je třeba odstranit z půdy veškeré zbytky předchozí úrody, vytrhat plevel a plochu zpracovat do hloubky několika centimetrů. Semena hustě vedle sebe rozhodíme na urovnaný povrch, hráběmi zapracujeme do půdy a utlačíme. Ideální je vysévat v době deště, protože semena potře-bují hodně vláhy. Pokud je sucho, musíme hodně zavlažovat, aby se zakořenil a zastínil povrch půdy.Rostliny mohou růst do různé výšky. Nižší se dají buď zarýt do země celé, nebo je můžeme nechat vykvést a zapracovat později. Vyšší do-poručují odborníci nejdříve kosit a nasekat na menší části. Zelenou hmotu pak necháme pár dnů uvadat a až potom zapracujeme, čerstvá by totiž začala v zemi hnít a tvořily by se v ní plísně a houby. Zelenou hmotu zapracujeme 10 až 25 centimetrů hluboko podle druhu půdy – do těžší volíme mělčí variantu, do leh-čí naopak hlubší. Když nestihneme vše zpra-covat ještě na podzim, nevadí, rostliny budou alespoň chránit půdu před mrazem a zadrží v ní vlhko. A na jaře, nejpozději do konce dub-na, ji můžeme zarýt.

Po horkých letních dnech přichází chladnější a vlhké počasí, kdy se mohou v plné kráse ukázat jiřiny. Kromě nich kvetou v tomto období mečíky, aksamitníky, cínie, petúnie či lichořeřišnice.Z mnohých zahrad jiřiny sice pomalu mizí, ale díky svým pestrým barvám a tvarům patří stále mezi hodně oblíbené květiny. Protože již existují odrůdy vyšlechtěné speciálně pro pěstování v nádobách, objevují se stále častěji i na balkonech. Dorůstají do výšky 40 centimetrů. V obchodech je zájemci najdou pod označením Galéry Dahlia, mini nebo baby jiřiny. Na balkonech lze pěstovat i nízké a středně vysoké odrůdy. Při nákupu hlíz bychom se měli zaměřit právě na údaj o výšce a přizpůsobit ji velikost květináče či jiné nádoby, do které je chceme zasadit.Jiřiny jsou poměrně nenáročné, i přesto je důležitý substrát, ten by měl být dobře zásoben živinami, ale nemělo by v něm být příliš dusíku. V omezeném prostoru květináčů potřebují pravidelné hnojení nejen proto, aby krásně kvetly, ale aby vytvořily kvalitní hlízy pro další sezonu. Jiřiny je třeba pravidelně zalévat, při nízkých odrůdách je však dobré dát pozor, aby se voda nedostala na listy. Keříky bývají dost husté a listy rostou pomalu, čímž vznikají podmínky pro vznik houbových nemocí.Při pěstování je třeba pamatovat na to, že jiřiny jsou citlivé na mráz. Proto je vhodné umístit je na balkon až v první polovině května, na podzim jsou zase první mrazíky signálem pro vybrání hlíz a jejich uskladnění. Hlízy z květináčů vyjmeme, očistíme a stonky zkrátíme na 10 až 15 centimetrů. Necháme zaschnout, ošetříme fungicidním přípravkem a uložíme do písku v chladné místnosti. Hlízy lze uložit i v rašelině či v suchém listí. Dalším způsobem je uskladnění v mikrotenových sáč-cích, do kterých uděláme několik otvorů, aby se jimi odpařovat vlhkost. Pytlík pak zavážeme tak, aby uvnitř zůstaly jen hlízy. Vybereme je opět na začátku dubna a rozdělíme tak, aby každá hlíza měla puk, a umístíme je na teplé místo, kde začnou klíčit. A potom už nic nebrání tomu zasadit je do květináče. Může se stát, že nemáme čas na uskladnění hlíz – v tomto případě rostliny po prvních mrazech seřízneme, hlízy necháme v nádobě a dáme do chráněného prostoru. Tam bez zalévání vydrží celou zimu. Ke konci zimního období je ale začneme zalévat a začátkem května je dáme třeba na terasu. Nedlouho poté začnou opět kvést.

Výběr rostlin pro zelené hnojení podle druhů půdy- do těžkých hlinitých půd je vhodný hrách, vikev, jetel zvrhlý, bob obecný, tolice dětelová- do středně těžkých půd lze použít hrách, vikev, sóju, bob, pohanku, jetel, řepku, vlčí bob, ptačí noha setá- do kyselé půdy se doporučuje pohanka, vlčí bob žlutý, do vápenaté zase vlčinec.- do lehkých písečných půd vysejeme komonici, hrách setý, vlčí bob bílý i žlutý, hořčici bílou, jetel inkarnát, ptačí bob setý

ZELENÉ ANEB BIO HNOJENÍ

HVĚZDY MĚSÍCE: JIŘINY

Gynostemma nebo ženšen si díky svým účinkům vysloužila také název rostlina nesmrtelnosti a dlouhověkosti. Látky, které obsahuje, mají příznivý vliv na trávení, imunitní systém či snížení cholesterolu. Léčí dokonce i nespavost, snižuje hladinu krevního cukru či reguluje krevní tlak. Měl by se konzumovat výluh z jedné kávové lžičky, a to maximálně čtyři hrnky denně. Nasekané lístky lze přidat i do zeleninových salátů. Ženšen asijský si lze dopěstovat jako přenosnou rostlinku, v zimě snáší teploty do -15 stupňů, jinak potřebuje sluneční místo a vlh-kou, humózní půdu. Sibiřský ženšen snese dokonce teploty do -25 stupňů Celsia, je mrazuvzdorný, vyžaduje polostín a vlhké stanoviště, nesnáší přímé slunce. V zimě mohou odumřít výhony a rostlina přezimuje v kořenech a na jaře zase obroste. V takovém případě omezíme zálivku, zeminu udržujeme jen mírně vlhkou.

BYLINKA ŽIVOTA

Zahrádkářský týdeník

Černé, zelené, bílé a červené koření, bez kterých bychom si už neuměli vaření ani představit. To vše jsou plody jedné rostliny, pepřovníku černého, které se sklízejí v různých fázích zrání. Toto koření nejen jídlo ochucuje, ale také dodává chuť k jídlu. Pomalu si bez něj neumíme vaření ani představit. Vždy tak tomu ovšem nebylo.Jen málo rostlin má tak bohatou historii jako právě černý pepř. Pochází z Indie, kde se pěstuje již tři tisíciletí. Když se díky pěstitelům a dobyvate-lům dostal pepřovník do Evropy, stal se velmi populární, dokonce se za něj platilo zlatem a mohli si ho dovolit jen zámožní lidé. Využíval se i jako platidlo. Monopol na jeho dovoz měli arabští obchodníci. Dnes se pepřovník pěstuje ve všech vlhkých tropických oblastech a patří mezi nejoblíbenější a nejpo-

užívanější koření. Pepřovník je víceletá popínavá rostlina, která dorůstá až do výšky 15 metrů, často roste křivolace, na bázi je dřevnatá. O stromy nebo jinou opěru se přichytává kořínky. Listy jsou dlouhé asi 19 a široké 7 centimetrů, mají zelenou barvu a na líci jsou velmi lesklé, hladké, na rubu naopak matné a bledě zelené. Malé bílé květy jsou hustě nakupené v asi dvaceticentimetrových klasech. Právě z nich se vytvoří plody. V každém klasu může být kolem padesáti malých kuliček. Největší část plodu zabírá oblá světle hnědá bobule.Keř začíná rodit v 3. roce a rodí patnáct až dvacet let. Pepřovníky se pěstují podobně jako u nás chmel na plantážích na dřevěných kon-strukcích, případně vedle vysokých stromů. Úroda se sklízí ručně.

Pěstování v květináčiJako dekorativní popínavou rostlinu lze pepřovník pěstovat i doma v kvě-tináči. Umístíme ho na světlé a teplé místo, kde teplota neklesne pod 18 stupňů Celsia. Substrát namícháme z dvou dílů rašeliny, jednoho dílu zeminy a jeden díl bude tvořit písek. Zalévejte tak, aby substrát nebyl nikdy suchý, nesmí být ovšem ani příliš mokrý. V jarních a letních měsících ho každé dva týdny přihnojujeme. Mladé rostliny visí přes květináč, ke starším je nutné umístit opěru, kolem které se budou ovíjet.

Plody jedné rostlinyPlody pepřovníku jsou malé, tři až pět milimetrů dlouhé bobule, které mají v době zrání červenou barvu. Slupka jim dodává jemnou vůni a nasládlou aro-matickou chuť, když se i se slupkou usuší, získáme červený pepř. Když se červený obal sloupne, zůstane pod ním kulička – bílý pepř, ten je však už méně aromatický. Z plodů sklizeným před dozráním, které se ukládají do hromádek, suší se a postupně zčernají, vzniká nejznámější černý pepř. Plody sklizené za zelena, které se rychle spaří vařící vodou a usuší, si zachovají zelenou bar-vu. Zelený pepř má krátkou dobu trvanlivosti, proto se nejčastěji zavařuje.

ČTYŘI BARVY KOŘENÍ

– Jak mám pečovat o javor dlanitolistý s červenými listy? Po vysazení mu totiž zůstaly listy zelené. Existuje na to nějaké hnoji-vo? (dotaz přišel e-mailem od Petry H. z Prahy)Javor dlanitolistý (Acer palatum), jehož listy se zabarvují, vyžaduje kyselou půdu s hodnotou pH nižší než 7. Zkuste koupit rašelinu nebo substrát, vysypte ji kolem stromku a trochu zapracujte do půdy. Pokud by to nepomohlo, přesaďte strom do rašelinové půdy.Strom je třeba zároveň chránit i před mrazem, a to obalením nádoby, nebo ji zapustíme do země. Zaléváním během zimy dbáme na to, aby rostlina netrpěla suchem. Snáší exhalace a tento druh obvykle netrpí škůdci.– Loni na podzim jsme založili trávník, který se na jaře hezky zazelenal. V létě ale začal postupně žloutnout a usychat. I když jsme ho pravidelně téměř denně pravidelně zalévali, jeho stav se nezlepšil. Čím to je, kde se mohla stát chyba? (e-mail od Marka P. z Hodonína)Aby zůstal trávník stále zelený, potřebuje – hlavně během horkého léta – hodně vody. Kromě pravidelného hnojení je nezbytné ho při extrémním horku, které bylo letos v létě dost, alespoň dvakrát během dne vydatně zalít, především brzy ráno nebo pozdě večer. Udržet trávník zelený bývá obtížné pro ty, kteří mají nainstalovaný samozavlažovací systém. Pokud nemáme zajištěné stejnoměrné a vydatné zavlažování plochy, trávník spálí přes den slunce. Hnojení se doporučuje před deštěm, přičemž půda by neměla být úplně suchá. Je těžké určit, kolik vody trávník potřebuje, dobrou pomůckou je sledování vlhkosti ve vrchní vrstvě půdy.

VY SE PTÁTE, MY HLEDÁME ODPOVĚDI

- Na pražském výstavišti v Holešovicích pořádají ve dnech 13. až 16. září již 17. mezinárodní veletrh interiérů, dekorací, designu, stolování a kuchyňského vybavení nazvaný Tendence.- V rámci zmíněného veletrhu se uskuteční také 1. ročník soutěže v aranžování květin pro profesionální floristy a floral designéry Rosa Pragensis. Motto této soutěže zní: Růže stokrát jinak aneb Pocta královně květin.- Od 13. do 15. září mohou turisté, kteří budou v italské Padově, navštívit mezinárodní zahradnický veletrh FLORMART 2012.- Ve Výstavním areálu Praha na Karlově náměstí probíhá do 15. září podzimní výstava skalniček. Navštívit ji lze denně od 9:00 do 18:00. Jde o poslední skalničkářskou výstavu letošního roku včetně prodeje rostlin a odborného poradenství.- Ještě do 15. září je pro zájemce volně přístupné okrasné pole v Jaroměři. Návštěvníci tam najdou především sortiment petúnií, begónií a páskatých pelargonií. Pole je možné vidět od pondělí do pátku od 6:00 do 16:00, v sobotu od 6:00 do 12:00, v neděli je zavřeno.- Masožravé rostliny ze sbírek Botanické zahrady v Praze a našich předních pěstitelů lze vidět od 15. do 23. září ve skleníku Fata Morga-na, a to v úterý až neděli vždy od 9:00 do 19:00. Během celé výstavy bude zajištěn prodej i poradenská služba. V prodejním místě (pod terasou) návštěvníků zajistí pořadatelé mj. přesazení přinesených rostlin do kvalitního čerstvého substrátu.- Zahrada Čech, to je nejnavštěvovanější zahradnická výstava v Česku. Její už 36. ročník se koná v Litoměřicích od 14. do 22. září. V pá-tek 21. a v sobotu 22. září se v Litoměřicích uskuteční ještě jedna akce – Litoměřické vinobraní, jehož součástí je Ostrovní festival.

POZVÁNKY

4 Elements Group s.r.o.- šéfredaktor Miroslav Ztratil, kontakt Redakcezt@4eg.czadresa - Bořivojova 878/35,130 00 Praha 3. www.zahradkarskytydenik.cz!

Zahrádkářský týdeník4 Elements Group s.r.o.

Babí léto - léto na odchodě.Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.Září jezdí na strakaté kobyle.Podzim na strakaté kobyle jezdí.Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.Září, na léto jde stáří.21. srpen - Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.

- Na svatého Matouše, kdo nemá chleba ať nekouše.- Svatý Matouš svačinu zakous. (na pastvě se kvůli krát-kým dnům už nesvačí)- Jaké počasí zařídí Matouš, takové trvá čtyři neděle.- Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.- Po svatým Matouši (Matúši) čepici na uši.- Kdo nezaseje do svatého Matouše, nemá-li starého, no-vého nekouše.

Lunární kalendář pro zahrádkáře13. a 14. září – věnujte se plodové zelenině15. a 16. září – nastane nov – jsou to dny kořenové zeleniny17. a 18. září – věnujte se svým květinám, odstraňte ty uschlé, případně si připravte semínka na budoucí sezonu. Můžete vysadit sezonní barevné květiny, které rozzáří vaši zahradu.19. a 20. září – pečujte o veškerou listovou zeleninu.

PRANOSTIKA

Rybářský týdeník je jediný elektronický týdeník, který zdarma přichází sám za svým čtenářem přímo do jeho e-mailové schránky. Je zaměřený na ty, kteří mají rádi rybaření, ryby, vodu, přírodu. Každé pondělí navečer do mailu dorazí týdeník ve formě pdf, který je plný zajímavých zpráv, jež se udály během uplynulého týdne, jak z domova, tak i ze zahraničí. Neschází se rovněž informace z rybářské legislativy. Kromě zajímavých zpráv jsou v týdeníku i pravidelné rubriky, jako „Novinky“, kde čtenáře seznamujeme s novinkami v oblasti vybavení rybářů, v rubrice „Uvízlo na háčku“ zase představujeme vždy jednu rybu a rubrika „Proplavalo kolem nás“? Tam přinášíme v krátkých zprávách řadu zajímavostí. Nechy-bějí ani odpovědi na dotazy čtenářů, které najdou pod titulkem „Dotazy u nás v síti nekončí“. Nezapomínáme ani na zábavu a tak nechybí vtip s rybářskou tématikou nebo recept na chutný pokrm z ryby.A pokud byste nevěděli, co s načatým víkendem, pak v Rybářském týdeníku naleznete seznam rybářských závodů vždy pro nadcházející víkend se základními informacemi. Byli bychom velmi rádi, aby se na obsahu týdeníku co největší měrou podíleli samotní rybáři, místní organizace, proto vítáme každý jejich námět, článek, upozornění, jež se snažíme pokaždé uveřejňovat. Tato vzájemná spolupráce se začíná pomalu rozvíjet. Tak to zkuste na www.rybarskytydenik.cz

UŽ MÁTE OBJEDNANÝ RYBÁŘSKÝ TÝDENÍK? NE? TAK HO ZKUSTE! JE ZDARMA!

Rybářský týdeník

INZERCE