ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ PRINCIPY - kae.cz¡kladní-ekonomick... · 8 studuje ekonomii jako celek,...

1

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉPRINCIPY

Studijní texty pro distanční studium

Jaroslava Kubátová

2

Recenzent: Ing. Zdeněk Puchinger

© Jaroslava Kubátová, 2003

ISBN 80-244-0722-1

1. vydání

3

OBSAH

Úvod ..................................................................................................................................... 5

1 Pozvání ke studiu ekonomických principů ................................................................ 7

2 Člověk a ekonomie..................................................................................................... 102.1 Ekonomický koloběh ........................................................................................ 112.2 Racionální chování ............................................................................................ 12

3 Ekonomické chování spotřebitele ............................................................................ 143.1 Celkový užitek a mezní užitek ......................................................................... 143.2 Poptávka a poptávané množství ...................................................................... 15

4 Náklady a nabídka ...................................................................................................... 184.1 Nabídka............................................................................................................... 23

5 Tržní rovnováha a efektivnost ................................................................................... 255.1 Změny rovnováhy .............................................................................................. 26

6 Směna a specializace .................................................................................................. 28

7 Dokonalá a nedokonalá konkurence ....................................................................... 307.1 Cenová tvorba na nedokonale konkurenčním trhu ...................................... 317.2 Omezení konkurence ........................................................................................ 32

8 Výrobní faktory........................................................................................................... 348.1 Trh práce ............................................................................................................. 368.2 Kapitál a úrok .................................................................................................... 38

9 Volné a veřejné statky. Veřejná volba ...................................................................... 409.1 Volné zdroje, volné statky, veřejné statky ...................................................... 409.2 Veřejná volba ..................................................................................................... 419.3 Racionální neznalost ......................................................................................... 43

10 Domácí produkt ......................................................................................................... 4510.1 Podoby domácícho produktu ........................................................................... 4510.2 Tvorba a užití HDP ........................................................................................... 47

11 Bankovní soustava. Tvorba a trh peněz ................................................................... 5011.1 Peníze .................................................................................................................. 5011.2 Bankovní soustava ............................................................................................. 51

12 Agregátní poptávka. Agregátní nabídka ................................................................. 5412.1 Agregátní poptávka ........................................................................................... 5412.2 Agregátní nabídka ............................................................................................. 5612.3 Poptávkové a nabídkové šoky .......................................................................... 57

13 Hospodářský cyklus .................................................................................................... 58

4

14 Inflace .......................................................................................................................... 61

15 Měnový trh .................................................................................................................. 64

16 Platební bilance .......................................................................................................... 67

17 Státní rozpočet ............................................................................................................ 72

18 Měnová politika .......................................................................................................... 75

Použitá literatura (doporučená jako rozšiřující): .......................................................... 79

Klíč ke cvičením ................................................................................................................ 80

5

ÚVOD

Vážení studenti,

stojíte na začátku studia základních ekonomických principů. Kurz má jediný cíl –podnítit vaše ekonomické myšlení. Já se jmenuji Jaroslava Kubátová jsem ekonomkaa politoložka a postupně vás budu provázet osmnácti kapitolami s tematikou, která sevás každodenně dotýká. Na konci kurzu jí budete mnohem lépe rozumět a umět ji vy-užít ve vlastní prospěch.

Je však nutné vědět, že ekonomie užívá modely. Každý model je zjednodušenímreality, ale zároveň je každý model dobrý, pokud něco vysvětluje, něco pomáhá pocho-pit. Navíc každá ekonomická teorie (pojetí, pohled) má svého původce, své zastáncea na druhé straně oponenty a odpůrce (tento vztah bývá logicky reciproční). Potíž jev tom, že ekonomika je založena na jednání zcela konkrétních lidí. A ti se klidně za-chovají proti předpokladům ekonomie. Přesto je jisté, že neznalost ekonomiev současné době není neznalostí racionální. Ano, i tento krásný pojem je ekonomickoukategorií a dozvíte se o něm více v průběhu studia, do něhož vám přeji hodně chuti, sila úspěchů.

Každá kapitola je doplněna cvičením. Uděláte dobře, když je vždy celé samostatněvyřešíte a teprve pak nahlédnete do klíče. Kromě toho vás čeká šest velmi samostat-ných tvůrčích korespondenčních úloh. Jejich vypracování je povinné a já už se na nějakož i na diskuse s vámi velmi těším!

6

7

1 POZVÁNÍ KE STUDIU EKONOMICKÝCH PRINCIPŮ

Studijní cíle

Po prostudování kapitoly budete schopni zhodnotit význam studia ekonomickýchprincipů a zákonitostí a vysvětlit výchozí ekonomické pojmy.

Průvodce studiem

Protože stojíme na úplném začátku studia ekonomických principů a mou snahou jeprovést vás látkou co nejpohodlněji, budu vám všechny základní ekonomické pojmypostupně objasňovat. To znamená, že v této chvíli lze říci: Požadované vstupní znalosti –žádné. Kurz si však neklade za cíl, abyste nastudovali obsáhlou množinu teoretickýchdefinic, které se stejně rychle zapomínají, ale abyste si osvojili určitý způsob aktivní-ho ekonomického uvažování. Proto začneme úkolem (řešení většiny dalších úloh jeuvedeno v klíči):

Cvičení 1.1

Co považujete za základní ekonomický problém?Až odpovíte, napište si během asi jedné dvou minut seznam všeho, co byste rádi

vlastnili a spotřebovávali (věci, služby).Máte úplný dostatek všeho, co byste si přáli? A mají ho všichni lidé? Proč?Nyní se vraNte k úvodní otázce. Odpovídáte stejně nebo měníte názor? Svoji odpo-

věO podložte argumenty.

Centrální ekonomický problém

Problémem, který vyvolává nutnost ekonomického zkoumání, je omezenost zdro-jů, jež má lidstvo k dispozici. Jinými slovy – zdroje jsou vzácné. Zdroji rozumíme všech-no, co se buO přímo spotřebovává nebo slouží jako vstup k další výrobě. Jenže lidsképotřeby a přání jsou neomezené. Mezi omezeností zdrojů a neomezeností lidských po-třeb tedy vzniká rozpor.

Ekonomie je vědou, která zkoumá způsoby, jakými lidé používají vzácné zdrojek produkci výrobků a služeb a jak tyto produkty rozdělují mezi současnou a budoucíspotřebu a mezi jednotlivce a spotřebitelské skupiny.

Pro zájemce

Ekonomie jako samostatná vědní disciplína vznikla v 18. století a její počátky souvi-sejí s vydáním knihy Adama Smithe „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“(1776). Kořeny ekonomie však sahají mnohem dále do minulosti. Samotný název EKO-NOMIE pochází z doby antického Řecka – z řeckého oikos – dům a nomos – zákon.

Ve světové (anglicky psané) literatuře se pro ekonomii užívá pojem economics. V běž-né české řeči se zaměňují pojmy ekonomie a ekonomika. Je to tolerováno, ale přísně vza-to je ekonomika souhrnem zařízení a činností sloužících k cílevědomému uspokojovánípotřeb lidí (zcela schematicky lze říci, že ekonomie je teorií, ekonomika praxí).

Ekonomie je tradičně rozdělována na dvě oblasti: mikroekonomii a makroekono-mii Mikroekonomie studuje chování jednotlivých ekonomických jednotek (např. firema domácností) a chování dílčích trhů (např. trhu výrobků a služeb). Makroekonomie

Vzácnostzdrojů

Předmětekonomie

Mikroekono-mie

8

studuje ekonomii jako celek, zabývá se tématy jako je celková produkce v zemi, celkovázaměstnanost, cenová hladina, inflace, státní rozpočet apod.

Podle toho, zda ekonomie hodnotí nebo nehodnotí ekonomické procesy a jevy, roz-lišujeme ekonomii pozitivní a normativní. Pozitivní ekonomie zkoumá ekonomicképrocesy tak jak probíhají aniž by o nich vynášela hodnotící soudy (jev X je dobrý, jevY špatný). Normativní ekonomie usiluje o nalezení odpovědi na otázku „jaká by eko-nomická realita měla být“ (jevy hodnotí a dává doporučení).

Průvodce studiem

Naše studium se bude zabývat základními ekonomickými principy, a proto nebude-me rozlišovat, zda se právě pohybujeme více v oblasti mikroekonomie či makroekono-mie ani zda pozitivisticky popisujeme ekonomické jevy nebo vyslovujeme normativnísoud. Je však důležité vědět o existenci těchto oblastí ekonomie a po zvládnutí základ-ního kurzu se jim zájemci mohou věnovat v rámci prohlubujícího samostudia.

Pro zájemce

„Biblí“ podrobného studia ekonomie je Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Economics.Český překlad Svoboda, Praha 1991.

Ekonomie bezprostředně souvisí s lidskými potřebami. Potřebu chápeme jako ne-dostatek něčeho, který si člověk uvědomuje nebo ho alespoň pociNuje, a který jej pod-něcuje k aktivitě, jež vede k odstranění vnímaného nedostatku.

Potřeby jsou uspokojovány spotřebou statků, tzn. výrobků a služeb. Výrobkem ro-zumíme věc, která slouží k uspokojování lidských potřeb. Službou rozumíme užitečnoulidskou činnost, která uspokojuje lidské potřeby samotným svým průběhem. Uspoko-jení plynoucí ze spotřeby výrobků a služeb je označováno jako užitek.

Průvodce studiem

V některé o něco starší literatuře se lze setkat s odlišným pojetím pojmu statek.Bývá zde uváděno, že potřeby jsou uspokojovány prostřednictvím statků (hmotnýchpředmětů) a služeb (užitečných činností). (Toto jednodušší dělení však působí jistémetodické problémy).

Zopakujme si:

obrázek 1

Shrnutí

Ekonomie zkoumá způsoby využívání omezených zdrojů k produkci. Produkce stat-ků (výrobků a služeb) je nutná pro uspokojení lidských potřeb.

Makroekono-mie

Pozitivníekonomie

Normativníekonomie

Potřeba

StatekVýrobek

SlužbaUžitek

Uspokojování

Výrobky

Statky

Služby

Lidsképotřeby

9

Cvičení 1.2

Doplňte věty:1. Centrální ekonomický problém spočívá ve …… …, která je v rozporu s neome-

zeností ………… 2. Způsoby řešení tohoto problému zkoumá ……… 3. PociNovanýnedostatek něčeho označujeme jako ……… 4. Potřeby jsou uspokojovány prostřednic-tvím ……… 5. Hmotné statky nazýváme ………, nehmotné statky jsou ………

10

2 ČLOVĚK A EKONOMIE

Studijní cíle

V této kapitole si ujasníme pozici ekonomie v systému věd, zobrazíme ekonomic-ký koloběh a vysvětlíme předpoklady racionálního chování „ekonomického člověka“.

Požadované vstupní znalosti

Znalost pojmů: ekonomie, potřeba, statek

Průvodce studiem

V následující části kapitoly se budeme zamýšlet nad tím, do jaké míry je ekonomieexaktní vědou a jak přesně a jednoznačně lze formulovat ekonomické zákony.

Otázka

Představte si, že byste měli odvodit fyzikální zákon popisující vztah mezi dráhou,rychlostí a dobou rovnoměrného pohybu a jiný zákon, který by vyjadřoval, jaké množ-ství čokolády koupí zákazník při určité ceně čokolády.

Na rozdíl od fyzikálních veličin nejsou veličiny, které ovlivňují ekonomické chová-ní člověka, objektivně měřitelné. Jsou to vesměs subjektivní pocity (chuN, nálada…),které určují jednání člověka, a proto ho lze obtížně předvídat. Ekonomické zákony majítedy odlišný charakter než např. zákony fyzikální. Zakládají se na pozorování, nikolina měření. Všechny ekonomické principy jsou tedy určitými modely, které jsou ve srov-nání s realitou značně zjednodušené, avšak umožňují základní uchopení realitya orientaci v ní.

Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí. Čet-né výzkumy prokazují, že existuje úzká souvislost mezi vnímanou životní úrovní a cel-kovou spokojeností lidí. Odpovědnost za ekonomické výsledky lidé často připisujípolitikům. Politika a ekonomika se intenzivně ovlivňují a ekonomii můžeme považo-vat za vědu politickou. Stav ekonomiky však není určován jen politickými rozhodnu-tími, ale také soukromým rozhodováním jednotlivých lidí.

Průvodce studiem

V následujícím textu použijeme několik pojmů, které přesně vyložíme až v dalšíchkapitolách. Jsou to však pojmy všeobecně známé a běžně užívané a toto jejich chápa-ní je pro porozumění výkladu zcela postačující.

Při svém rozhodování jedinci užívají určité množství informací, které mají k dispo-zici vzhledem ke specializaci svých činností a vzhledem k existující dělbě práce. Všichnilidé se však „setkávají“ na trhu, přičemž tržní systém funguje na principu cenovýchsignálů.

Příklad

Představme si, že každý den k večeři pijeme mléko. Objeví se informace, že význam-ně poklesla dojivost. Co se bude dít?

Principcenových

signálů

11

Vzroste cena mléka, protože mléko je nyní vzácnější – tím se naplnila informačnífunkce ceny. Protože mléko je nyní dražší, budou spotřebitelé omezovat jeho spotře-bu a nahrazovat ji levnějším nápojem, např. stolní balenou vodou. Toto řešení pro něznamená úsporu při spotřebě cenově výhodnější komodity a je výsledkem motivačnífunkce ceny. Protože se zvyšuje spotřeba balených stolních vod a snižuje spotřeba mlé-ka, podnikatelé se přesouvají z oboru výroby mléka do oblasti produkce stolních vod,kde lze nyní očekávat efektivnější zhodnocení výrobních zdrojů. Tak se naplňuje alo-kační funkce ceny.

Cenový mechanismus je nepostradatelný pro fungování ekonomiky.

Dalšími významnými vlivy na trhu jsou tzv. sankce. Existují tři významné typy těchtosankcí. První jsou sankce zákonné, ukotvené v legislativě. Druhým typem jsou sankcemorální, spjaté s veřejným míněním. Lidé mají tendenci distancovat se od subjektů,které porušují etická pravidla. Třetím typem jsou sankce tržní konkurence. Jejich pů-sobení je velmi jednoduché a účinné, podmínkou však je dostatečně velká konkuren-ce na trhu. Spočívají v tom, že zákazník již více nenavštíví kadeřníka, který ho nepěkněostříhal, ale půjde k jinému, nebude napříště nakupovat v obchodě s neochotnou ob-sluhou, nezavolá opraváře, jehož práci musel reklamovat apod.

Průvodce studiem

Celé tržní hospodářství je velmi složitým systémem, a právě proto je obtížné ho jed-noduše a přehledně popsat. Právě pro spletité a jemné souvislosti a praktickou ne-konečnost subjektů a vztahů, které ho tvoří, musíme být trpěliví a obezřetní přiodhalování základních ekonomických principů. Nelze se vyhnout tomu, že v průběhustudia nastíním některé souvislosti, které definitivně pochopíte až po prostudování dálezařazených kapitol. Po skončení kurzu však nepochybně budete okouzleni hloubkouvzájemných vazeb a budete jim nejen výborně rozumět, ale umět je prakticky využít!

2.1 Ekonomický koloběh

V tržním hospodářství probíhají miliony transakcí mezi miliony lidí. Abychom lépepochopili, jak celý systém funguje, zobrazíme si jeho základní strukturu. Budeme nyníuvažovat ekonomiku, která se skládá jen ze dvou sektorů – z domácností a z firem (poz-ději uvidíme, že sektorů je více). Východiskem pro výrobu jsou výrobní faktory: půda(a další přírodní zdroje), práce a kapitál. S využitím výrobních faktorů se vyrábějí statky.Výrobní faktory jsou ve vlastnictví domácností a ty je za úplatu pronajímají firmám.Peníze, které domácnosti od firem dostanou, jsou důchody domácností a zároveň vý-daje firem. Za ně domácnosti od sektoru firem nakupují statky. Peníze, které firmydostanou od domácností, jsou příjmy firem a zároveň výdaje domácností. Za ně si pakfirmy opět najímají od domácností výrobní faktory. Ekonomika funguje jako nepřetr-žitý koloběh:

Funkce ceny

informační

motivační

alokační

Tržní sankce

zákonné

morální

tržníkonkurence

12

FIRMY DOMÁCNOSTI

STATKY

TRŽBY ZA STATKY (výdaje domácností, příjmy firem)

MZDY (důchody domácností, výdaje firem)

VÝROBNÍ FAKTORY

obrázek 2

Plné čáry v obrázku 2 znázorňují hmotné toky, přerušované čáry peněžní toky.

2.2 Racionální chování

Základním předpokladem ekonomie je racionální chování člověka.

Otázka

Co si představujete pod pojmem racionální chování? Koho považujete za racionál-ního člověka a proč?

Z hlediska ekonomie nespočívá racionalita člověka v tom, jaké vyznává životní hod-noty, jaký je jeho způsob života a životní cíle. Ekonomie je daleka toho, aby hodnoti-la počínání kuřáků, vegetariánů, alkoholiků, abstinentů atd. Preference člověka jsousubjektivní a neexistuje objektivní kritérium, podle něhož by bylo možno posoudit,které z nich jsou více a které méně racionální.

Ekonomie předpokládá racionalitu ve volbě prostředků, které jedinci volí k dosa-žení svých individuálních cílů. Za racionální chování je považováno takové jednání,které je efektivní, to znamená, že cíle jsou dosaženy s minimálními náklady.

Modelovým abstraktem ekonomie je homo oeconomicus, člověk ekonomický, jehožjediným zřetelem při veškerém rozhodování je maximalizace zisků, tj. maximalizacevýnosů a minimalizace nákladů.

Na tomto modelu ekonomie objasňuje, že člověk volí mezi různými příležitostmitak, že porovnává jejich výnosy a náklady. Přitom se nejedná jen o náklady a výnosy veformě peněz, ale nákladem může například být čas, fyzická námaha, psychická zátěžapod., výnosem například získání volného času, pocit uspokojení aj. Řečeno odborněprovádí efektivní alokaci zdrojů. Přitom si ještě musíme uvědomit, že lidé často nejenneznají teoretickou ekonomii, ale zejména v soukromém životě neprovádějí nějakéexaktní měření očekávaných výnosů a nákladů. jejich rozhodování vychází z předešlézkušenosti a z intuice. Tak se jejich chování přiblíží ekonomickým principům (záko-nům), aniž by je teoreticky znali.

Člověkekonomický

a jehorozhodování

13

Shrnutí

Ekonomické zákony vycházejí z pozorování lidského jednání. Mají charakter zjed-nodušených modelů.

Ekonomický koloběh zobrazuje peněžní a zbožové toky mezi subjekty ekonomiky.Homo oeconomicus se chová racionálně, tj. usiluje o maximalizaci zisků.

Cvičení 2.1

Rozhodněte, zda jsou následující tvrzení pravdivá (ano – ne):1. Chování člověka je ovlivňováno subjektivními vlivy, které lze měřit.2. Ekonomie se zabývá otázkami, které mají bezprostřední vliv na blahobyt lidí, a proto

je také vědou politickou.3. Právní a morální sankce za nedodržování pravidel dokáží samy o sobě zajistit fun-

gování tržního systému.4. Sankce tržní konkurence vylučuje z trhů ty, kdo systematicky porušují pravidla.5. Racionalitu lidského chování nalezneme ve volbě cílů.6. Člověk volí mezi příležitostmi tak, že porovnává jejich náklady a výnosy, a snaží se

alokovat své zdroje tak, aby z nich dosáhl maximálního výnosu.

Cvičení 2.2

Načrtněte ekonomický koloběh, probíhající mezi konkrétní firmou a konkrétní do-mácností.

14

3 EKONOMICKÉ CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE

Studijní cíle

Na konci této kapitoly vám bude zcela jasné, jak se rozhoduje spotřebitel typu homooeconomicus a co je to užitek, poptávka a poptávané množství.


Charakteristika člověka ekonomického – homo oeconomicus

Průvodce studiem

V následujícím textu budeme sledovat ekonomické rozhodování spotřebitele, tedyčlověka, který chce uspokojit nějakou svou potřebu nákupem určitého statku. Proto-že každý z nás je v takové situaci prakticky denně, začněme otázkou:

Otázka

Jak postupujete vy při rozhodování o tom, zda realizovat nějaký nákup, a pokud serozhodnete kladně, jak určíte množství, které nakonec koupíte? Co vás při rozhodo-vání ovlivňuje?

3.1 Celkový užitek a mezní užitek

Základním rozhodovacím problémem spotřebitele je určit kolik určitého statku mákupovat a jak má rozdělit svůj důchod (své peníze) mezi různé statky.

Průvodce studiem

V následující části textu budeme sledovat rozhodování spotřebitele na pozadí vě-deckého přístupu a převodu subjektivních pocitů na peněžní vyjádření. Jistěže lidév praxi obvykle přesně takto nepostupují, ale dále uvedená kriteria užívají intuitivně.

Příklad

Velmi žíznivý přijdete do restaurace a objednáte si oblíbený nápoj. Uvažujme, ženápoj stojí 20 Kč, ale vy vzhledem k velikosti žízně oceníte blaho (užitek, uspokojení),které pocítíte po jeho vypití na 100 Kč. Objednáte si další sklenici za 20 Kč, ale pro-tože už nemáte tak obrovskou žízeň, oceníte blaho z konzumace na 50 Kč. Dáte si ještětřetí sklenici, spíše pro chuN, ale její přínos pro vaše blaho už bude vnímán jen v hod-notě 25 Kč.

Převedeme-li tuto situaci do ekonomických pojmů, stalo se následující: Spotřebo-vávali jste statek – nápoj. Uspokojení z celého množství statku nazýváme celkový uži-tek. Ten v našem případě činil 100 + 50 + 25 = 175 Kč.

Přírůstek uspokojení z každé jednotlivé postupně spotřebované jednotky nazývámemezní užitek. Mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá. Mezní užitek vaší první sklenicebyl 100 Kč, mezní užitek ze druhé sklenice 50 Kč a ze třetí již jen 25 Kč.

Spotřebitelůvproblém

Celkový užitek

Mezní užitek

15

Lze předpokládat, že čtvrtou sklenici byste již neobjednávali, protože její mezníužitek by klesl pod kupní cenu 20 Kč. Racionální spotřebitel není ochoten platit zastatek vyšší cenu, než jaká odpovídá jeho meznímu užitku. Zvyšuje nákup statku pouzedo takového množství, kdy je ještě mezní užitek statku vyšší nebo alespoň roven ceněstatku.

Rozdíl mezi celkovým užitkem statku a částkou, kterou za něj spotřebitel zaplatí,se nazývá spotřebitelův přebytek. Jinak řečeno spotřebitelův přebytek, tak jak ho spo-třebitel skutečně vnímá, je rozdíl mezi částkou, kterou by spotřebitel byl ochoten za-platit, a částkou, kterou skutečně platí. V našem příkladě jsme za tři nápoje po 20 Kčutratili celkem 60 Kč, celkový užitek byl oceněn na 175 Kč, spotřebitelův přebytek tedyčiní 115 Kč (175 – 60 = 115).

Průvodce studiem

Dokladem správnosti popsané teorie je uplatňování marketingových strategií, kterézákazníkům sugerují velikost spotřebitelského přebytku, často škrtnutím „původní“ceny a vypsáním ceny „snížené“, nejlépe s přímo vyčíslenou částkou „ušetříte“.

Cvičení 3.1

Vyčíslete mezní užitky, celkový užitek a spotřebitelův přebytek:Marketingová agentura uspořádala průzkum o kolikadenní pobytové zájezdy v ho-

rách by byl zájem. Paní penízková uvedla, že by ji vyhovoval čtyřdenní zájezd. Celkemby byla ochotna zaplatit 4000 Kč, tj. průměrně 1000 Kč za den, přičemž užitek z prv-ního dne by cenila na 2000 Kč (nové prostředí), ze druhého dne na 1500 Kč, ze třetí-ho 1200 Kč, ze čtvrtého dne 1000 Kč.

Proč myslíte, že cestovní kanceláře užívají reklamu typu „za 5 dní pobytu zaplatítecenu 4 dní“?

3.2 Poptávka a poptávané množství

Průvodce studiem

Nyní se seznámíme s dalšími důležitými pojmy: poptávka a poptávané množství. Jevelmi důležité, abyste si uvědomili, že se jedná o dvě odlišné kategorie a naučili se jesprávně používat.

Množství statku, které je spotřebitel ochoten kupovat, závisí na ceně statku. Závis-lost, která vyjadřuje vztah mezi poptávaným množstvím statku a jeho cenou, se nazý-vá poptávka, její grafická podoba je křivka poptávky (poptávková křivka).

obrázek 3

Spotřebitelůvpřebytek

P

(Kč/j)

p

křivka poptávky

q Q (j)

16

Poptávka ukazuje, jak se mění kupované množství statku Q (v počtu jednotek j)v závislosti na jeho měnící se ceně P (v Kč za jednotku) při nezměněném důchodu ku-pujícího a při nezměněných cenách ostatních statků. Každý bod křivky poptávky od-povídá meznímu užitku kupovaného množství statku. Matematicky vzato, poptávka jefunkce. Konkrétní množství statku, které je poptáváno při určité ceně, se nazývá po-ptávané množství. Na obrázku vidíme, že při ceně p je poptávané množství q.

Poptávka je vždy funkce klesající a to ze dvou důvodů. První z nich se nazývá dů-chodový efekt a projevuje se následně: Protože jsme zdůraznili, že předpokládáme ne-změněný důchod (příjem) spotřebitele, tak při vyšší ceně spotřebitel kupuje méněstatku, jelikož mu na víc nestačí peníze. Druhý důvod se označuje jako substitučníefekt. Substitut je statek, který může uspokojit spotřebitelovu potřebu namísto statkupůvodního. Substituty jsou tedy statky, které se mohou vzájemně nahrazovat, procesnahrazení se označuje substituce. Substituční efekt se projevuje tak, že při zvýšení cenyurčitého statku dochází k jeho substituci, a tedy klesá poptávané množství statku pů-vodního.

K měření reakce poptávaného množství na změnu ceny se užívá ukazatel nazýva-ný cenová elasticita poptávky, značíme e. Ta udává vztah mezi procentní změnoumnožství Q a procentní změnou ceny P. Vyjádřeno vzorcem:

∆Q je změna množství, Q je původně poptávané množství, ∆P je změna ceny, P je pů-vodní cena.

Cenová elasticita poptávky odpovídá na to, jak se změní výdaje spotřebitele na danýstatek v případě změny jeho ceny. Je-li elasticita poptávky (v absolutní hodnotě) vět-ší než 1, znamená to, že zvýšení ceny povede k poklesu spotřebitelových výdajů na danýstatek a říkáme, že poptávka je elastická. Je-li však elasticita menší než 1, povede zvý-šení ceny k růstu výdajů na daný statek, poptávka je neelastická.

Průvodce studiem

Toto byla trochu obtížnější pasáž, ale mnoho se vyjasní, zkusíme-li nalézt příkladystatků s elastickou a neelastickou poptávkou. Tak například velmi elastická je poptávkapo ovoci a zelenině. Můžeme být zvyklí kupovat banány. Pak přijdeme do obchodua vidíme, že jsou nabízeny za cenu výrazně vyšší než dříve. Rozhodneme se, že je ne-koupíme a místo nich vezmeme třeba jablka. Neelastická je poptávka po základníchpotravinách, ale také např. po cigaretách a typickým představitelem neelastické poptáv-ky jsou pohonné hmoty. I když se zdraží, objem prodeje v podstatě neklesá.

TeO už víme, proč a jak se mění poptávané množství. Zbývá nám vysvětlit, jak semění poptávka.

Změna poptávky se projeví jako posun celé poptávkové křivky. K tomu mohou véstčtyři různé příčiny. První z nich je změna preferencí spotřebitele. Ty mohou poklesnoutnebo naopak vzrůst. Řekněme, že se rozhodneme stravovat se zdravěji. Na základěinformací, které za tím účelem shromáždíme, přestaneme kupovat tučné vepřové maso(pokles preference) a naopak zvýšíme spotřebu masa rybího (vzrůst preference).

Druhou příčinou může být změna důchodu spotřebitele. Velmi zjednodušeně inter-pretováno, se vzrůstem důchodu poptávka roste, s poklesem důchodu klesá.

Poptávka

Poptávanémnožství

Substitut

Cenováelasticitapoptávky

P

PQQ

e ∆

∆

=

Změnapoptávky

17

Třetí příčina změny poptávky souvisí se změnou ceny substitutu. Pokles ceny sub-stitutu vyvolá pokles poptávky po původním statku.

Čtvrtá příčina spočívá ve změně ceny komplementu. Komplement je statek, kterýse spotřebovává společně s daným statkem, ve spotřebě se doplňují – např. klasické fo-toaparáty a filmy. Poptávka po statku klesne, když zdraží jeho komplement.

Graficky se změna poptávky projeví posunem celé poptávkové křivky:

obrázek 4

Zapamatujme si: Když se mění poptávané množství v závislosti na změně ceny, po-hybuje se spotřebitel podél křivky poptávky (obrázek 3). Změna poptávky se však pro-jevuje posunem celé poptávkové křivky (obrázek 4).

Poslední dva pojmy této kapitoly jsou již velmi jednoduché: Mluvíme-li o poptáv-ce jednoho kupujícího jde o individuální poptávku. Součet individuálních poptávek podaném statku nazýváme tržní poptávka.

Shrnutí

Množství statků, které chce spotřebitel kupovat, je nepřímo úměrné ceně statku.Uspokojení ze spotřeby kvantifikuje jako užitek a porovnává ho s cenou. Poptávka jefunkce (klesající), která popisuje vztah mezi kupovaným množstvím statku a cenou stat-ku. Poptávané množství je konkrétní množství statku, které spotřebitel koupí při ur-čité ceně.

Cvičení 3.2

Načrtněte poptávkovou křivku rodiny Penízkových po koláčích, víme-li, jaký početkoláčů koupili při určitých cenách:

Kč/ks koupeno ks koláčů6 65 84 103 12

Jaká je elasticita poptávky při změně ceny z 6 Kč/ks na 3 Kč/ks a odpovídající změněpočtu kupovaných koláčů z 6 na 12?

Jak se projeví posun poptávky, když Penízkovým vzrostou příjmy?

P

vzrůst poptávky

původní poptávka

pokles poptávky

Q

18

4 NÁKLADY A NABÍDKA

Studijní cíle

Po prostudování této kapitoly budete umět rozlišit různé kategorie nákladů, kteréhrají roli při ekonomickém rozhodování. Seznámíte se s ekonomickým chováním vý-robců a s pojmy nabídka a nabízené množství.


Model myšlení homo oeconomicus.

Průvodce studiem

V následující kapitole budeme zkoumat, jak člověk postupuje, když se musí rozhod-nout pro jednu z více alternativ řešení určité situace.

Otázka

Zamyslete se nad tím, jak byste postupoval vy, kdybyste měl například rozhodnout,jak využijete automobil, který jste zakoupil.

Když se člověk rozhoduje mezi různými možnostmi, porovnává jejich náklady. Nevšechny náklady jsou však pro rozhodnutí směrodatné.

Příklad

Představme si, že jste skutečně koupil auto za 300 tis. Kč. Bohužel však zjistíte, žeani vy ani nikdo z vaší rodiny nemá tak silné nervy, aby auto v současném provozu ří-dil a tedy používal. Zdá se, že řešením bude auto prodat. Otázka je za kolik? Zjistíte,že auto by bylo na trhu prodejné za 200 tis. Kč. Je rozumné tuto cenu akceptovat?

Je to rozumné. Svých 300 tis. jste už utratil a tyto náklady nesete v každém přípa-dě, aN auto prodáte nebo si ho ponecháte v garáži. Tyto náklady se nazývají utopené ná-klady a obecně jsou to ty náklady, které člověk nese, aN se rozhodne pro kteroukolivz možných alternativ. Své rozhodnutí o prodeji auta byste měl opřít o měření užitku,který vám přinese buO realizace prodeje, tj. 200 tis. Kč nebo odstavení auta v garáži,tj. 0 Kč (a to neuvažujeme povinné platby s vlastnictvím vozu spjaté).

Vysvětlili jsme si, že utopené náklady není rozumné brát v úvahu. Představme si teOjinou situaci: mladý člověk se rozhoduje, zda studovat na vysoké škole nebo po maturitěnastoupit do zaměstnání. Chce odhadnout náklady spojené se studiem vysoké školy. Nej-prve správně vyloučí utopené náklady, tj. náklady, které by nesl v každém případě, např.náklady na jídlo a na samostatné bydlení. Vysokoškolské studium je spjato s náklady naučební pomůcky, které ovšem nejsou až tak vysoké. Nejvyšší náklady pro něj však předsta-vuje skutečnost, že kdyby pět let nestudoval, ale nastoupil do zaměstnání za měsíční mzduřekněme 10 000 Kč, vydělal by za dobu předpokládaného studia celkem 600 tis. Kč. Tatočástka je jeho nákladem – je příležitostí, kterou obětuje, rozhodne-li se studovat. Protose tato kategorie nákladů nazývá náklady obětované příležitosti.

Podstatou obětovaných nákladů je obětovaná příležitost, obětovaný výnos neboobětovaný užitek, který bychom mohli získat v jiné příležitosti. Ale v jaké příležitosti?Náklady obětované příležitosti jsou vždy vztaženy ke druhé nejlepší příležitosti, prokterou bychom se mohli rozhodnout.

Utopenénáklady

Nákladyobětovanépříležitosti

19

Průvodce studiem

Nyní vám vysvětlím několik dalších nákladových kategorií. Pro názornost budemepracovat s konkrétním (samozřejmě ve srovnání s praxí zjednodušeným) příkladem.

Příklad

Paní Jehličková si ve vlastním rodinném domě otevřela dílnu, v níž se svými zaměst-nanci šije malé kolekce oblečení. Platí nájem za šicí stroje, musí nakupovat látky,z nichž se šije, a zaměstnancům vyplácí mzdy.

Otázka

Jsou uvedené kategorie veškerými náklady paní Jehličkové?

Nejsou. Protože paní Jehličková podniká ve vlastních prostorách, vzdává se nájem-ného, které by mohla dostávat, kdyby prostory pronajala. Nájemné je jejím náklademobětované příležitosti. Druhým nákladem obětované příležitosti je mzda, kterou bypaní Jehličková dostávala, kdyby místo podnikání pracovala jako zaměstnankyně v pra-covním poměru.

Podívejme se nyní na konkrétní roční náklady, příjem za prodané oděvy a ekono-mický výsledek firmy paní Jehličkové:

Pro správnou orientaci v problematice nákladů musíme odlišit tzv. explicitní a im-plicitní náklady. Explicitní náklady platí výrobce za používání cizích výrobních fakto-rů. Implicitní náklady odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobníchfaktorů. Součet explicitních a implicitních nákladů označujeme jako náklady ekonomic-ké, protože představují veškeré náklady, které výrobce nese. Rovněž zisk je z hlediskaekonomického rozhodování třeba chápat jako ekonomický zisk, tj. rozdíl mezi celko-vým příjmem a ekonomickými náklady.

Od ekonomických nákladů a ekonomického zisku odlišujeme účetní náklady, cožjsou pouze explicitní náklady, a účetní zisk, což je rozdíl mezi celkovým příjmem a účet-ními (explicitními) náklady.

PosuOme nyní situaci paní Jehličkové. V prvním součtovém řádku vidíme, že expli-citní (účetní) výrobní náklady spjaté s nájmem strojů, nákupem látek a mzdami zaměst-nanců, činí 1,7 mil. Kč a vzhledem k příjmu ve výši 2 mil. Kč je účetní zisk 300 tis. Kč.

Náklady tis. Kč Příjem tis. Kč Zisk tis. Kč

Nájemné za šicí stroje 300

Nákup látek 900

Mzdy zaměstnancům 500

Celkem 1700 2000 300

+ Obětovaný nájem 120

+ Obětovaná mzda 150

Celkem 1970 30

Explicitnínáklady

Implicitnínáklady

Ekonomickénáklady

Ekonomickýzisk

Účetní náklady

Účetní zisk

20

Implicitní náklady paní Jehličkové jsou vyvolány obětovaným nájmem z jejích pro-stor a její obětovanou mzdou a činí dohromady 270 tis. Kč (120 + 150).

V posledním řádku tabulky vidíme, že ekonomické náklady (součet nákladů expli-citních a implicitních), jsou 1,970 mil. Kč a ekonomický zisk (rozdíl mezi příjmema ekonomickými náklady) je 30 tis. Kč.

Průvodce studiem

V dalším textu budeme pod pojmy náklady a zisk rozumět ekonomické nákladya ekonomický zisk, které, jak jste jistě pochopili, jsou pro řešení ekonomických otázekrozhodující. Nyní posoudíme náklady ještě z dalšího pohledu.

Některé náklady vznikají, až když se vyrábí, např. paní Jehličková nemusí kupovatlátky, dokud skutečně nezačne šít. Tento typ nákladů nazýváme variabilní náklady.Jsou to náklady, které se mění s rozsahem činnosti. S růstem výroby rostou i variabilnínáklady, s poklesem výroby klesají a při nulové výrobě jsou nulové.

Náklady, které nezávisí na rozsahu činnosti, a které vznikají, i když se nevyrábí,nazýváme fixní náklady. Pro paní Jehličkovou je fixním nákladem nájem za šicí stro-je, který musí platit bez ohledu na to, zda stroje využívá či nikoli.

Toto členění má význam z hlediska rozhodování podnikatele, zda pokračovat v pod-nikání, pokud je situace na trhu pro něj nepříznivá a on nedosahuje zisku.

Otázka

Jak byste postupoval na místě paní Jehličkové, kdyby se vám náhle přestalo dařitprodávat vyrobené oděvy? A jak byste postupoval, kdyby tato situace trvala delší dobu?

V prvním případě by paní Jehličková měla přistoupit k tzv. zastavení činnosti. Toznamená, že by přestala vyrábět, a tím pádem by jí nevznikaly variabilní náklady. Krát-kodobě by nesla ztrátu ve výši fixních nákladů a po zlepšení situace by opět začala vy-rábět. Jestliže by nepříznivá situace trvala déle, musela by paní Jehličková volit odchodz trhu, tj. ukončit podnikání.

Obecně platí, že k zastavení činnosti výrobce přikročí, když jeho příjem nepokrývávariabilní náklady. Z trhu odchází, když příjem po delší dobu nepokrývá veškeré eko-nomické (variabilní i fixní) náklady.

Průvodce studiem

Dále budeme sledovat, jakou roli hrají různé nákladové ale i příjmové kategoriez hlediska rozhodování o optimální výši produkce firmy. Proto se ještě musíme zamys-let nad tím, jaký je vztah mezi výší nákladů na produkci a na každý jednotlivý výrobek.

Víme, že firma nese dvě kategorie nákladů: variabilní (VN) a fixní (FN). Jejich souč-tem jsou celkové náklady (CN). Platí tedy:

CN = VN + FN

Firma přitom vyrábí určitý objem produkce (Q) daný počtem vyrobených jednotek.Průměrné náklady na jednotku produkce (PN) určíme jako podíl celkových nákladůa objemu produkce:

PN = CN/Q

Průměrné náklady jsou při daném objemu produkce stejné pro všechny vyrobenéjednotky a musíme je odlišit od tzv. mezních nákladů (MN), které jsou definovány jakopřírůstek celkových nákladů, vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.

Variabilnínáklady

Fixní náklady

Zastaveníčinnosti

Odchod z trhu

Celkovénáklady

Průměrnénáklady

Mezní náklady

21

Chce-li paní Jehličková ušít jedny šaty navíc, musí na ně koupit látku, spotřebujevíce elektrické energie a bude muset vyplatit odměnu švadleně. Takto to však půjde jendo stavu, kdy plně vyčerpá kapacitu šicích strojů. Kdyby potom chtěla ušít ještě jednyjediné šaty navíc, musela by pořídit další šicí stroj a pracovní sílu. Výroba těchto jed-něch posledních šatů by tedy byla spjata s obrovskými mezními náklady.

Příklad

Ukažme si modelovou situaci: variabilní náklady krejčovské firmy činí konstantně200 Kč/ks (velmi zjednodušeno). Pokud by měly být šity více než 3 kusy uvažovanéhomodelu, musel by se pořídit nový stroj, proto by skokem vzrostly fixní náklady a rov-něž celkové náklady (pozor, to by platilo při dalším zvyšování produkce pro každý čtvrtýkus). Mezní náklady na dodatečnou jednotku produkce jsou rozdílem celkových nákla-dů při zvýšeném a původním objemu produkce, a proto se tak výrazně zvýšily pro čtvrtývyrobený kus. Situaci znázorňuje tabulka a graf:

obrázek 5

Podobně jako určujeme mezní náklady, definujeme i mezní příjem. Mezní příjemje přírůstek celkového příjmu, dosažený z prodeje dodatečné jednotky produkce. Kdy-by se všechny vyrobené oděvy prodávaly za 1000 korun, byl by mezní příjem z každéhonavíc prodaného kusu právě oněch 1000 Kč. Kdyby odběratel řekl, že např. odeberetroje šaty za 1000 Kč ale pokud by měl odebrat i čtvrté, tak ty už jen za 800 Kč, byl bymezní příjem firmy ze čtvrtých prodaných šatů oněch 800 korun.

Otázka

Za jakých podmínek se výrobci vyplatí zvyšovat produkci? A jaký je optimální ob-jem produkce?

Náklady krejčovské firmyQ (ks) 0 1 2 3 4 5 6VN (Kč) 0 200 400 600 800 1000 1200FN (Kč) 500 500 500 500 1000 1000 1000CN (Kč) 500 700 900 1100 1800 2000 2200PN (Kč/ks) 700 450 367 450 400 367MN (Kč/ks) 200 200 200 700 200 200

Mezní příjem

Náklady firmy

0

500

1000

1500

2000

2500

0 1 2 3 4 5 6

Q (ks)

Nák

lady

(Kč, K

č/k

s)

VN

FN

CN

PN

MN

22

Výrobci se vyplatí zvyšovat produkci, dokud jsou mezní náklady nižší než meznípříjem. Optimální objem produkce bude ten, při němž se mezní náklady rovnají mez-nímu příjmu. Tehdy výrobce maximalizuje svůj zisk a nastává tzv. rovnováha firmy.

Příklad

Představme si, že paní Jehličková má úspěch s jedním ze svých výrobků (třebas kalhotami) a proto uvažuje, že zvýší denní objem výroby. Znamenalo by to pro ni zvý-šení nákladů na energie, látky, mzdy apod. Nechala si tedy zpracovat předpokládanéekonomické ukazatele:

Firma by měla zvyšovat objem produkce, dokud mezní náklady nepřekročí meznípříjem (tj. konstantně 1000 Kč/ks, odpovídající prodejní ceně kalhot). Optimální ob-jem produkce je v našem příkladu 7 ks, který firmě přinese nejvyšší zisk 830 Kč.

Pro zájemce

Teorie nákladů firmy je velmi obsáhlá. Pokud byste se s ní chtěli seznámit podrobněji,doporučuji například publikaci Holman, Robert: Ekonomie. C. H. Beck, Praha 2001. Stej-nou publikaci mohu doporučit pro zájemce o hlubší studium utváření nabídky.

Cvičení 4.1

Provozovatel sám ve vlastním stánku na vlastním pozemku v rekreační oblasti na-bízí občerstvení. Potřebné zařízení pořídil na splátky. jejich roční výše v Kč je následu-jící:stánek 30000mrazicí pult 10000výčepní pult 8000

(tento pult však záhy přestane užívat)pult na přípravu jednoduchých teplých pokrmů 12000poplatky za vodu a energie činí ročně 18000 Kč, za potravinářské suroviny platí ročně60000 Kč. Kdyby byl pozemek pronajat, nájem by vynesl ročně 36000 Kč. Průměrnároční mzda v odvětví je 150000 Kč. Roční tržba dosáhla 494000 Kč.

ProveOte rozbor nákladů z hlediska jejich kategorií. Jaký je účetní zisk a jaký jeekonomický zisk provozovatele? Doporučili byste mu pokračovat v podnikání?

Optimálníobjem produkce

Rovnováhafirmy

Produkce(ks)(1)

Celkovénáklady

(K č)(2)

Meznínáklady(K č/ks)

(3)

Cena(K č/ks)

(4)

Celkovýpříjem(Kč)

(5) = (1) × (4)

Celkový zisk(Kč)

(6) = (5) – (2)

5 4250 1000 5000 750

6 5200 950 1000 6000 800

7 6170 970 1000 7000 830

8 7210 1040 1000 8000 790

9 8260 1050 1000 9000 740

23

Cvičení 4.2

Určete optimální denní objem produkce zmrzliny (v litrech), jestliže pan zmrzlinářzná následující údaje:

4.1 Nabídka

Nabídka je funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství statku na jehoceně. Individuální nabídka je nabídka jednoho výrobce, tržní nabídka je součtem in-dividuálních nabídek na určitém trhu.

Nabídka (křivka nabídky) je rostoucí funkce. Tato její vlastnost je dána působenímdvou faktorů:

1. Výrobci mohou s danými zdroji měnit strukturu výroby. Při zvýšení ceny určité-ho statku zvýší jeho podíl v produkci a sníží podíl jiných, protože předpokládají docí-lení vyššího zisku.

2. Do odvětví mohou vstoupit noví výrobci, a sice ti, kteří mají vyšší náklady a přinižší ceně nemohli daný statek vyrábět, protože cena nepokrývala jejich náklady.

obrázek 6

Podobně jako v případě poptávky rozlišujeme i u křivky nabídky posuny po křivce,které jsou způsobovány změnami ceny za jinak stejných podmínek, a posuny křivkynabídky, které jsou způsobovány změnami jiných faktorů.

Chování firem nabízejících statky je nejsilněji ovlivněno motivem zisku. Reagují nazvýšení ceny zvýšením nabízeného množství statku, protože je pro ně tím výhodnější vyrá-bět určitý statek, čím větší je kladný rozdíl mezi prodejní cenou a výrobními náklady.

Ale i když se cena měnit nebude, mohou mít výrobci důvod měnit nabízené množ-ství statku. Jedním z důvodů je změna výrobních nákladů. Může se změnit cena vstu-pů, mohou být dražší či levnější např. suroviny či mzdy. Výrobní náklady mohouklesnout také díky technickému pokroku, který umožňuje zavádění levnějších výrob-

celková produkce v l celkové náklady v Kč cena Kč/l5 190 1006 240 1007 310 1008 390 1009 540 10010 650 100

P

Q

křivka nabídky

24

ních technologií. Pokles nákladů umožňuje vyrobit se stejnými zdroji větší množstvístatků, čili zvýšit nabízené množství. Jestliže firma produkuje více alternativních výrob-ků, má změna jejich ceny vliv na nabídku uvažovaného statku. V neposlední řadě jenabídka ovlivněna změnami výrobních podmínek, které souvisejí například s výkyvypočasí, bezpečnostní situací a mnoha jinými.

obrázek 7

Ke zvýšení nabídky může dojít například při technologickém využití technickéhopokroku, při poklesu cen alternativních výrobků či v zemědělství při mimořádně dobréúrodě. K poklesu nabídky může dojít například při zvýšení cen vstupů, při vzestupu cenalternativních výrobků, v zemědělství pak při neúrodě.

Shrnutí

Při ekonomickém rozhodování výrobců je třeba brát v úvahu různé kategorie ná-kladů:

• utopené náklady• náklady obětované příležitosti• explicitní náklady• implicitní náklady• ekonomické náklady• variabilní náklady• fixní náklady• celkové náklady• průměrné náklady• mezní nákladyVýrobce usiluje o ekonomický zisk.Nabídka je funkce (rostoucí), která vyjadřuje závislost nabízeného množství statku

na jeho ceně.

Cvičení 4.3

S užitím křivky nabídky graficky znázorněte, co se stane, jestližea) letní počasí zvýší poptávku zákazníků po zmrzlině, a proto výrobci zvýší její cenu

z 10 na 12 Kčb) vzrostla cena cukru (přísada do zmrzliny), ale tržní cena porce zmrzliny zůstá-

vá na úrovni 12 Kč

P

Q

křivka nabídky

snížení nabídky zvýšení nabídky

25

5 TRŽNÍ ROVNOVÁHA A EFEKTIVNOST

Studijní cíle

V této kapitole ozřejmíme, jak při vzájemné konkurenci prodávajících a kupujícíchnastává tržní rovnováha, jaká je její efektivnost a z jakých příčin se může měnit.


Mezní užitek, mezní náklady, poptávka, poptávané množství, nabídka, nabízenémnožství

Průvodce studiem

Na trhu se setkává množství kupujících s množstvím prodávajících. Snahou kupu-jících přitom je nakoupit za co nejnižší cenu, zatímco prodávající mají snahu právěopačnou – prodat za co nejvyšší cenu. V následujícím výkladu budeme sledovat, zajakých podmínek dojde k uzavření obchodu.

Otázka

Jaký bude předpokládaný proces rozhodování na straně kupujících a na straně pro-dávajících? Které ekonomické kategorie budou kritérii rozhodování o nákupu/prodeji?

Spotřebitel porovnává cenu statku s jeho mezním užitkem. Proto cena, kterou jsoukupující maximálně ochotni platit (akceptovat) je rovna meznímu užitku poptávané-ho statku.

Prodávající porovnává cenu s mezními náklady. Proto minimální cena, kterou jsouprodávající ochotni akceptovat, je ohraničena jejich mezními náklady.

Protože na trhu si vzájemně konkurují jak kupující, což žene cenu vzhůru, tak pro-dávající, což tlačí cenu dolů, spěje trh do bodu rovnováhy, kde se vyrovná cena akcep-tovaná kupujícím s cenou akceptovanou prodávajícím. Tuto cenu nazývámerovnovážná cena. Nastává tržní rovnováha, poptávané množství se právě rovná nabí-zenému množství a na trhu nevzniká ani přebytek ani nedostatek zboží.

Na trhu mohou vzniknout dva typy nerovnováhy. Prvním typem je nedostatek, přiněm poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cenanižší než rovnovážná cena. Druhým typem je přebytek, při něm nabízené množství pře-vyšuje poptávané množství. Přebytek vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena.

Každá nerovnováha je nestabilní a tudíž přechodnou situací, protože vyvolává po-hyb ceny směrem k tržní rovnováze. Tržní rovnováha je ekonomicky efektivní situací,při níž je vyráběna a prodávána tzv. efektivní produkce (efektivní množství statku). Jižjsme uvedli, že kritériem ekonomické efektivnosti je porovnání mezního užitku a mez-ních nákladů. Efektivní tržní produkcí je taková produkce statku, jejíž mezní užitek serovná mezním nákladům. Tím, že trhy tendují k rovnováze, tendují zároveň k efektiv-ním objemům produkce statků.

Na obrázku 8 vidíme mechanismus utváření tržní rovnováhy. E (equilibrum) je bo-dem tržní rovnováhy, při níž je produkováno efektivní množství statku QE a je prodá-váno za rovnovážnou cenu PE. Oblast nad bodem E je oblastí přebytku, nabízenémnožství statku je větší než poptávané množství. Oblast pod bodem E je oblastí nedo-statku, poptávané množství je větší než nabízené. Trh směřuje k tržní rovnováze sni-žováním respektive zvyšováním cen.

Rovnovážnácena

Tržnírovnováha

Nedostatek

Přebytek

Efektivníprodukce

26

obrázek 8

5.1 Změny rovnováhy

Určitá tržní rovnováha určená konkrétními hodnotami QE a PE je ovšem velmi do-časná a dochází k jejím změnám.

Otázka

Proč myslíte, že dochází ke změnám tržní rovnováhy. Kdo nebo co je způsobuje?

První typ změny rovnováhy je změna rovnováhy ze strany poptávky. Vzpomeňmesi, že poptávka může být změněna v důsledku změny preferencí či důchodu spotřebi-tele a nebo při změně ceny substitutu či komplementu. Druhý typ změny je změna rov-nováhy ze strany nabídky. Ta bývá spjata se změnou nákladů výrobce, popř. s jinýmivlivy (viz kap. 4.1). Uvědomme si, že dochází-li ke změně rovnováhy ze strany poptávky,mění se rovnovážná cena i množství stejným směrem. Při změně rovnováhy ze stranynabídky se rovnovážná cena mění opačným směrem než množství.

obrázek 9

Na obrázku 9 jsou naznačeny dvě z možných změn rovnováhy. Původní rovnováhabyla v bodě E při hodnotách QE, PE. Uvažujeme-li změnu nabídky do polohy nabídka’,což je zvýšení nabídky, nastane při nezměněné poptávce nová rovnováha E’ při hod-

P

EPE

QE Q

nabídka přebytek

nedostatek poptávka

Změnarovnováhy ze

strany poptávkya nabídky

P nabídka

PE´´ E´´ nabídka´

E PE

E´ poptávka´́ PE´ poptávka

QE QE´´ QE´ Q

27

notách QE’, PE’. Uvažujeme-li změnu poptávky do polohy poptávka’’, což je vzrůst po-ptávky, nastane při nezměněné nabídce nová rovnováha E’’ při hodnotách QE’’, PE’’.

Otázka

Můžeme na základě právě nabytých znalostí určit, „kdo může za zvyšování ceny“?

Pokud vidíme, že je růst ceny doprovázen rostoucím prodejem, jedná se o změnurovnováhy ze strany poptávky. Pokud je však růst ceny provázen klesajícím prodejem,jedná se o změnu rovnováhy ze strany nabídky.

Shrnutí

Tržní rovnováha nastává tehdy, když kupující i prodávající akceptují cenu statku.Tehdy je vyráběno efektivní množství statku.

Tržní rovnováhu může změnit jak strana poptávky, pak se cena i množství mění stej-ným směrem, tak strana nabídky, tehdy se cena mění opačným směrem než množství.

Cvičení 5.1

Uvažujme, že nabídku i poptávku meruněk lze znázornit lineárními funkcemi (přím-kami). Při ceně 21 Kč/kg je nabízené množství 7 tun, poptávané množství je 19 tun. Přiceně 36 Kč/kg je nabízené množství 12 tun a poptávané množství 4 tuny. Z danýchúdajů sestrojte graf nabídky a poptávky, určete, zda v jednotlivých daných situacích bylna trhu přebytek či nedostatek meruněk a určete jejich velikost. Jaká je výše efektiv-ní produkce a rovnovážná cena meruněk? Jejich výši odečtěte z grafu, případně vypo-čítejte, víte-li, že funkce nabídky je pN = 3q , funkce poptávky pP = 40 – q .

Cvičení 5.2

Během týdne bylo konstatováno, že průměrná cena meruněk na trhu vzrostla ze30 Kč/kg na 35 Kč/kg a sklady meruněk jsou zcela naplněny. Interpretujte tuto situaciz hlediska strany nabídky a poptávky.

28

6 SMĚNA A SPECIALIZACE

Studijní cíle

V následující kapitole se zamyslíme nad podstatou bohatství a vysvětlíme jak díkyprocesu směny na základě absolutní a komparativní výhody dochází k efektivnějšímuvyužívání výrobních faktorů.


Žádné speciální

Otázka

Co si představujete pod pojmem bohatství? Jakými způsoby je možno bohatstvízvětšovat?

Průvodce studiem

Lidé si často myslí, že bohatství se zvětšuje pouze výrobou a ztotožňují růst bohat-ství s rostoucím množstvím nabízených statků. V následujícím výkladu vás budu pře-svědčovat, že bohatství lze zvětšit i bez růstu objemu výroby – pouhou směnou.Začněme příkladem:

Příklad

Jste s kamarádem na výletě. Oba máte hlad a žízeň. Vy s sebou máte dva sendvičea kamarád dva džusy. Budete-li konzumovat každý své zásoby, vás přejde jen hlad,kamaráda jen žízeň. Pokud ovšem směníte jeden sendvič za jeden džus, uspokojíte obasvé potřeby úplně – směna zvětší míru vašeho uspokojení.

Bohatství není měřeno množstvím statků, nýbrž uspokojením z nich. Směna můžezvýšit uspokojení, aniž by zvětšila množství. Dobrovolná směna obohacuje obě směňu-jící strany, protože každá z nich je po směně uspokojena vyšší měrou než před směnou.

Kromě toho, že směna sama o sobě zvyšuje bohatství, umožňuje i zvýšení výroby,protože umožňuje výrobcům, aby se specializovali na určitou činnost. UveOme si opětpříklad: Ve městě jsou dvě malosériové výrobny – prodejny oděvů, jedna patří paní Jeh-ličkové, druhá paní Špendlíčkové. Obě šily sukně a šaty. Pak se ale majitelky domlu-vily, že se každá bude specializovat na to, v čem je výkonnější – paní Jehličková nasukně a paní Špendlíčková na šaty, takže díky tomu v součtu vyrobí větší objem odě-vů, a pro účely prodeje budou mezi sebou zboží směňovat v poměru 2 sukně za 1 šaty.Přínos ze specializace a směny (za určité časové období) je zachycen v tabulce:

Bohatství

Firma Před specializací Po specializaci

Vyrobí a prodá Vyrobí Prodá

sukní šatů sukní šatů sukní šatů

Jehličková 50 10 100 0 60 20

Špendlíčková 30 20 0 40 40 20

Celkem 80 30 100 40 100 40

29

Uvedený příklad je případem specializace a směny na základě absolutní výhody.Absolutní výhoda znamená, že člověk (firma, země) je v něčem lepší než jiní lidé (fir-my, země).

Představme si však, že firma paní Jehličkové bude výkonnější v šití sukní i šatů. Měloby pak pro ni smysl kooperovat na principu specializace a směny s firmou paní Špen-dlíčkové? Možná je to překvapující, ale mělo. Je však nutné, aby se každá z firem spe-cializovala na to, co jde lépe jí samotné. Jsou pak totiž efektivněji využívány výrobnífaktory, a proto se zvýší celková produkce. Ukažme si situaci na příkladu s jinými údaji.Po vzájemné dohodě se bude firma Jehličková specializovat na sukně a firma Špend-líčková na šaty, přičemž se dohodnou na směně 1,5 šatů za 1 sukni.

Uvedený příklad je případem specializace a směny na základě komparativní výho-dy. Komparativní výhodu má člověk (firma, země) v té činnosti, ve které je lepší nežv jiných činnostech.

Pro zájemce

Princip komparativních výhod objevil David Ricardo (Zásady politické ekonomiea zdanění, 1817). Pojem komparativní výhoda bývá často špatně užíván. Média, ale i lidé,kteří by měli být výborně orientovaní, mají často na mysli výhodu absolutní, avšak nazvouji (módním ?) pojmem komparativní.

Shrnutí

Bohatství je dáno mírou uspokojení ze spotřebovaných statků. Směna může zvýšitbohatství, aniž by se zvýšilo celkové množství statků. Tomu napomáhá specializace vý-robců založená na absolutní výhodě a na komparativní výhodě.

Cvičení 6.1

Paní Kuchyňková má dceru Noru a provozují spolu malinkou cukrárnu s vlastno-ručně zhotovovanými dobrotami. Slečna Nora dokáže za hodinu upéci jeden dorta také hodinu jí trvá výroba deseti větrníků (rozuměj zákusky). Zkušená paní Kuchyň-ková dokáže za hodinu připravit 5 dortů a také hodinu jí zabere výroba 20 větrníků.Každá z nich pracuje 8 hodin denně, z čehož 6 hodin pečou dorty a dvě hodiny pečouvětrníky. To znamená, že Nora denně upeče 6 dortů a 20 větrníků a paní Kuchyňkovástihne udělat 30 dortů a 40 větrníků.

Jak by se měly dámy specializovat, aby společně zvýšily svou denní produkci dortůa větrníků?

Najděte nějaký směnný poměr mezi dorty a větrníky, který by umožnil slečně Nořei paní Kuchyňkové, aby měla každá z nich více jak dortů tak větrníků než měly předspecializací, pro případ, že by každá chtěla prodávat na vlastní účet.

Absolutnívýhoda

Firma Před specializací Po specializaci

Vyrobí a prodá Vyrobí Prodá

sukní šatů sukní šatů sukní šatů

Jehličková 90 20 135 0 99 24

Špendlíčková 30 15 0 45 36 21

Celkem 120 35 135 45 135 45

Komparativnívýhoda

30

7 DOKONALÁ A NEDOKONALÁ KONKURENCE

Studijní cíle

V sedmé kapitole definujeme podmínky dokonalé konkurence a vysvětlíme příči-ny nedokonalé konkurence. Popíšeme mechanismus cenové tvorby na nedokonalekonkurenčním trhu a seznámíme se se způsoby omezení konkurence.


Elasticita poptávky, mezní náklady, mezní příjem

Průvodce studiem

Budeme se zamýšlet nad tím, jaké podmínky by musely být splněny, aby fungovaladokonalá tržní konkurence na straně nabídky, proč v praxi splněny nejsou, a jaké to mádopady na rozhodování výrobců o ceně produktů.

Aby byl trh určitého statku dokonale konkurenční (aby na trhu byla dokonalá kon-kurence) musí být splněny tři podmínky:

1. Kupující musí být dokonale informováni o existenci a cenách všech dodavatelůstatku

2. Kupující musí mít nulové náklady na změnu dodavatele3. Produkt je homogenní – je úplně stejný u všech dodavatelů

Otázka

Mohou být tyto podmínky v praxi splněny?

OdpověO zní, že velmi obtížně. Představme si jednoduchý příklad – trh s rohlíky.Aby byl dokonale konkurenční, museli byste být informováni úplně o všech prodejcíchrohlíků a o jejich cenách. Kdybyste zjistili, že někdo prodává levněji než váš dosavad-ní prodejce, začali byste kupovat u něj (a to by udělali všichni!), ale nesmělo by to provás znamenat žádné náklady navíc, ani třeba delší cestu do obchodu. A úplně všech-ny rohlíky by musely být pečené podle stejného receptu a stejně velké.

Projevem dokonale konkurenčního trhu je dokonale elastická poptávka. Při nepa-trném snížení ceny získá prodejce celý trh, při pokusu o nepatrné zvýšení ceny klesnepoptávka po jeho produkci na nulu. To znamená, že výrobce je nucen přijmout cenuvytvořenou na trhu, a pouze přizpůsobovat nabízené množství této ceně.

V praxi se homogenním trhům blíží trhy plodin nebo surovin. Trhy statků zpraco-vatelského průmyslu a služby jsou obvykle heterogenní. Významnou příčinou je to, žese výrobci snaží od konkurence odlišit (diferencovat). Proto své výrobky neustále ob-měňují a inovují, čímž úspěšně narušují homogenitu produktu. Původně homogenníprodukty (rohlíky) se mění v heterogenní (rohlíky makové, slané, celozrnné…). Jižnejde o stejný statek, ale o tzv. velmi blízké substituty.

Podmínkydokonalé

konkurence

Heterogennítrhy

Velmi blízkésubstituty

31

7.1 Cenová tvorba na nedokonale konkurenčním trhu

Na nedokonale konkurenčních trzích výrobci svou cenu tvoří, přesněji řečeno hle-dají takovou cenu, která jim maximalizuje zisk. Sledujme tento mechanismus na pří-kladu:

Příklad

Paní Pletánková plete svetry. Množství svetrů, které za určitý čas prodá, závisí natom, jakou cenu požaduje. Příslušné údaje obsahuje tabulka, přičemž ve třetím sloupcijsou uvedeny mezní náklady spjaté s výrobou dodatečného svetru. Máme určit, při jaképrodukci bude maximalizován zisk. Proto ve čtvrtém sloupci vyčíslíme celkový příjem(počet prodaných svetrů × cena za kus) a v pátém sloupci vyčíslíme mezní příjemz dodatečně prodaného svetru.

Vidíme, že pro paní Pletánkovou je nejvýhodnější vyrábět 7 svetrů. Má tak nejvyš-ší celkový příjem a mezní příjem pokrývá (zde převyšuje) mezní náklady.

Obecně platí, že výrobce maximalizuje zisk při takové ceně, při níž se mezní příjemrovná mezním nákladům.

Cvičení 7.1

Student, aby si přivydělal, vyučuje soukromě angličtinu. Učinil zkušenost, že zájemo jeho hodiny závisí na ceně, kterou požaduje. Pomozte mu z dále uvedených údajůurčit, jaká cena je pro něj optimální z hlediska zisku. Jediným nákladem, který studentnese, je 12 Kč za městskou hromadnou dopravu při cestě za zákazníkem.

Cena Kč/h Počet hodin za týden120 6

110 7

100 8

90 9

80 10

Hledání cenypři nedokonalékonkurenci

Počet svetrů(ks)

Cena(Kč/ks)

Mezní náklady(Kč/ks)

Celkový příjemKč

Mezní příjem(Kč/ks)

5 1000 5000

6 900 300 5400 400

7 800 100 5600 200

8 700 200 5600 0

9 600 200 5400 –200

10 500 600 5000 –400

32

7.2 Omezení konkurence

Intenzita konkurence na trhu závisí především na tom, zda a do jaké míry je trh ote-vřeným trhem. Nezávisí tedy jen na počtu existujících konkurentů, ale také na počtua síle potenciálních konkurentů, tj. subjektů, které na trhu dosud nejsou, ale mohly byna něj vstoupit. Na otevřených trzích efektivnější firmy v konkurenčním procesu vytla-čují méně efektivní firmy. To je zároveň důvodem, proč vznikají snahy tržní konkurenciomezovat.

Jednou z příčin omezování konkurence je rozhodování státních (místních) úřadů,které na základě svých kompetencí ovlivňují počet firem na trhu.

Zvláštním případem omezení konkurence je cech. Cech je sdružení producentů,které má státem danou moc zabránit vstupu nových konkurentů na trh. Účinným ná-strojem cechů jsou např. kvalifikační zkoušky, které musí zájemci o vstup na trh absol-vovat, přičemž o výsledku zkoušky rozhodují komise, v nichž zasedají právě členovécechu.

Za ohrožení tržní konkurence bývá považováno získání dominantního postavenífirmy, čímž se rozumí, že firma má velký podíl na trhu. Existují názory, že firma můžedominantního postavení zneužít ke zvyšování ceny, a proto se státy snaží kontrolovatzejména fúze (spojování firem). U nás fúze schvaluje Úřad pro ochranu hospodářskésoutěže.

Jedním ze způsobů, jak uchvátit dominantní postavení na trhu, je kořistnický dum-ping (též predátorský dumping). O dumpingu mluvíme tehdy, když výrobce prodáváza cenu nižší než jsou jeho výrobní náklady a to s cílem zničit konkurenty. To si mohoudovolit firmy se silným kapitálem, unesou dočasnou ztrátu a po odchodu konkurentůzískají na trhu monopolní postavení.

O skutečném monopolu má smysl hovořit tehdy, jsou-li splněny následující podmínky:1. Firma tvoří celou nabídku odvětví2. Produkt firmy je jedinečný3. Produkt nemá dobré substituty

Pokud se firma skutečně stane monopolem, poškozuje spotřebitele jednak vysokoucenou a jednak nemá motivaci zlepšovat kvalitu své produkce a snižovat výrobní ná-klady.

V životě se setkáváme s tzv. přirozenými monopoly. Přirozený monopol vzniká, kdyžjsou dodávky produkce vázány na určitou přenosovou sí;, jako je potrubí, kabelovévedení či koleje. Vybudování sítě je tak nákladné, že by bylo neefektivní budovat kon-kurenční. V tomto případě státy sahají k regulaci ceny.

Stát při regulaci trhu provádí zásahy do cen některých statků, jejichž dostupnost jesociálně citlivá. Užívá přitom následující nástroje: stanovování maximálních cen (ce-nových stropů), uvalování spotřební daně, vyplácení cenových subvencí.

Pro zájemce

Podrobnější rozbor této problematiky naleznete v publikaci Holman, Robert: Základyekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomických fakult VŠ. C. H. Beck,Praha 2000, kapitola 8.

Shrnutí

Podmínky dokonalé konkurence jsou obtížně splnitelné, na trhu převládá konku-rence nedokonalá. Na takovém trhu musí výrobci hledat cenu, při níž maximalizují svůjzisk. Konkurenci na trhu může omezovat stát nebo firmy, které získají dominantní čimonopolní postavení.

Úřady

Cech

Dominantnípostavení

Dumping

Monopol

Přirozenýmonopol

Zásahy státudo cen

33

Korespondenční úkol I

UveOte konkrétní příklady omezování konkurence v ČR. Jeden popř. více z nichpodrobněji rozeberte, nejlépe takový, který se vás osobně dotýká. Diskutujte o jehokladných a záporných dopadech. Souhrnně zhodnoNte jeho působení. V případě kri-tiky navrhněte změny či zrušení. Veškeré vaše názory a návrhy musí být podloženy ar-gumenty. Fakta a tvrzení je nezbytné doložit uvedením příslušných pramenů a naopakvšechny zdroje včetně internetových je nutno uvést, (jinak se jedná o plagiát). Formazpracování – esej. Rozsah: minimálně jedna a maximálně dvě strany standardního for-mátování + seznam pramenů. (Okraje stránky cca 2,5 cm, písmo Times New Romanvelikost 12, nadpis, popř. podnadpisy max. velikost 16, řádkování 1,5. Jméno autorauvést do záhlaví či pod nadpis).

34

8 VÝROBNÍ FAKTORY

Studijní cíle

V této kapitole podrobně probereme, co jsou to výrobní faktory, a co ovlivňuje po-ptávku výrobců po nich. Seznámíme se s produkční funkcí a se zákonem klesajícíchvýnosů. Vysvětlíme si kategorie celkový produkt, průměrný produkt, mezní produkt.V dalších podkapitolách se budeme zabývat trhem práce a trhem kapitálu.


Kategorie nákladů (explicitní, implicitní, fixní, variabilní), poptávka, nabídka

Průvodce studiem

Před námi je obsáhlejší kapitola, v níž se budeme zabývat rozhodováním výrobceo tom, kolik výrobních faktorů si pronajme. Zvláštní zřetel věnujeme trhu práce, resp.lidskému kapitálu. Nejprve obecně vyjmenujeme, jaké výrobní faktory vůbec existujía seznámíme se se dvěma velmi významnými ekonomickými jevy – s průběhem pro-dukční funkce a se zákonem klesajících výnosů. Dostáváme se už do takové fáze stu-dia, kdy (jak jsem vám slíbila), budete nacházet souvislosti mezi nově probíranoulátkou a mezi tím, co bylo řečeno v předcházejících kapitolách, takže obojímu budetelépe rozumět!

K výrobě statků jsou nezbytné výrobní faktory. Existují tři obecné výrobní faktory:přírodní zdroje, kapitál, práce. Reálně existují v konkrétních formách jako výrobnífaktory specifické. Například přírodním zdrojem může být půda (zemědělská, stavebnípozemek…), suroviny, voda atd. Kapitál může mít podobu budov, strojů, zásob (tzv.fyzický kapitál) nebo nashromážděných vědomostí (tzv. lidský kapitál). Práce má po-dobu různých specializovaných činností (holič, lékař, učitel…).

Výrobci si najímají výrobní faktory a nesou s tím spojené náklady (explicitní v pří-padě cizích a implicitní v případě vlastních výrobních faktorů). Rozhodování firmyo tom, kolik si má určitého výrobního faktoru pronajmout, souvisí s tzv. produkčnífunkcí.

Produkční funkce zobrazuje závislost produkce na množství výrobních faktorů. Vý-robní faktory, analogicky jako náklady, členíme na fixní a variabilní. Fixní výrobní fak-tory jsou spjaty s fixními náklady, variabilní faktory s variabilními náklady. Jestliževýrobce disponuje určitými fixními výrobními faktory, je zřejmé, že zvyšování produkceje možné jen růstem variabilních výrobních faktorů.

Příklad

Fixním výrobním faktorem je šicí stroj. Může však být využíván na jednu, dvě či třisměny. Podle toho u něj bude zaměstnána jedna, dvě či tři švadleny. Práce švadlen jevariabilním výrobním faktorem.

Platí, že s každým přírůstkem variabilního faktoru (při konstantních faktorech fix-ních) se přírůstky produkce nejprve zvyšují a posléze klesají – projevuje se zákon kle-sajících výnosů z variabilního faktoru.

Obecnéa specifické

výrobní faktory

Produkčnífunkce

Zákonklesajících

výnosů

35

Otázka

Jaká je příčina zákona klesajících výnosů?

Zákon klesajících výnosů z variabilního faktoru je vyvolán tím, že roste-li jen vari-abilní faktor, klesá vybavenost variabilního faktoru fixními faktory a klesá i jeho schop-nost zvyšovat produkci.

Představme si, že by k našemu šicímu stroji byla přijata ještě čtvrtá, pátá a další šva-dlena. Je jasné, že produkce výrazně poroste jen do přijetí třetí švadleny. Pak je plněvyužit fixní faktor a další růst produkce by byl velmi malý, vyvolaný nejvýše tím, že byse švadleny častěji střídaly, byly by méně unavené a tudíž výkonnější.

obrázek 10

Křivka produkční funkce na obrázku 10 zobrazuje působení zákona klesajících vý-nosů.

Průvodce studiem

Pro správné rozhodnutí výrobce o množství poptávaných výrobních faktorů je dů-ležité odlišit několik souvisejících pojmů: celkový produkt, průměrný produkt a mezníprodukt.

Celkový produkt je určen souhrnným objemem výroby za dané časové období (vše,co firma v daném období vyrobila).

Průměrný produkt výrobního faktoru je celkový produkt dělený počtem jednotekvýrobního faktoru.

Mezní produkt výrobního faktoru je přírůstek produkce, dosažený zvýšením danéhofaktoru o jednotku, při ostatních faktorech neměnných. Výrobce musí mezní produktpřevést na peněžní jednotky, aby jej mohl porovnávat s jinými ekonomickými katego-riemi. Pro jeho rozhodování je přitom zásadní čistý mezní produkt, který se vyčíslí tak,že od ceny výrobku odečteme hodnotu surovin a polotovarů, které do výrobku vchá-zejí. Výrobce tak vlastně vyčísluje přidanou hodnotu, kterou produktu dodává zpraco-váním. Ekonomická teorie pod pojmem mezní produkt rozumí právě popsaný čistýpeněžní mezní produkt (též příjem z mezního produktu).

Kategorie mezního produktu je stěžejní při rozhodování výrobce o tom, kolik vý-robního faktoru má najmout. Výrobce při najímání výrobního faktoru porovnává jehonájemní cenu s jeho mezním produktem. Najímá výrobní faktor pouze do takového

Produkční funkce

objemprodukce

množství variabilního výrobního faktoru

Celkovýprodukt

Průměrnýprodukt

Mezní produkt

36

množství, kdy je jeho mezní produkt větší nebo roven jeho nájemní ceně. (Tím neří-káme nic jiného, než že si každý výrobní faktor „na sebe musí vydělat“.)

Změní-li se nájemní cena některého výrobního faktoru, vyvolá to změnu výrobnítechniky. Výrobci nahrazují (substituují) zdražený výrobní faktor jinými výrobními fak-tory. Tento proces se nazývá technická substituce.

8.1 Trh práce

Na trhu práce se setkává tržní poptávka po práci s tržní nabídkou práce. Tržní po-ptávka po práci je souhrnná poptávka všech firem v dané ekonomice po práci. Tržnínabídka práce je součtem individuálních nabídek práce (tj. nabídek jednotlivých lidí).

Průvodce studiem

Sledujme nyní stranu nabídky práce, tedy rozhodování člověka, zda nabídne svoupracovní sílu na trhu práce.

Otázka

Co vlastně znamená rozhodování člověka mezi „prací“ a „neprací“?

Práce přináší člověku mzdu, ale když nepracuje, má volný čas. Člověk se tedy roz-hoduje mezi prací a volným časem. Pokud člověk pracuje a dostává mzdu, může naku-povat a spotřebovávat statky. Přesněji řečeno se tedy člověk rozhoduje mezi volnýmčasem a statky, které by si mohl koupit za mzdu. V rozhodování člověka se střetávajídva efekty. První z nich nazýváme substituční efekt a spočívá v tom, že s rostoucímzdou za práci chce člověk méně volného času, protože ho substituuje (nahrazuje)statky nakoupenými za vyšší mzdu. (Čili za více peněz je člověk ochoten déle praco-vat). Druhý se nazývá důchodový efekt a spočívá v tom, že s rostoucí mzdou si člověkmůže kupovat více statků, proto nepotřebuje pracovat tak dlouho, a rozhoduje se na-opak ve prospěch volného času. Substituční a důchodový efekt působí protisměrněa výsledek závisí na relativní síle obou z nich. Obecně platí, že substituční efekt pře-vládá při nižších mzdách, zatímco při vysokých mzdách převládá efekt důchodový.

Při posuzování růstu mezd musíme rozlišovat mezi mzdou nominální a reálnou.Nominální mzda je číselné vyjádření výplaty v penězích. Reálná mzda je určena kup-ní silou, tj, množstvím statků, které si lze za mzdu koupit. Chceme-li tedy určit, zdadošlo k reálnému zvýšení mezd musíme index nominálních mezd dělit indexem censpotřebních statků. (Index vyjadřuje poměrnou změnu veličiny mezi dvěma obdobími).Ekonomická rozhodnutí je třeba vždy opírat o hodnotu mzdy reálné.

Vzájemné působení nabídky práce a poptávky po práci na trhu tenduje k rovnová-ze určené rovnovážnou mzdou (rozumíme reálnou mzdou). Nerovnováha trhu práce,aN už se jedná o přebytek (nezaměstnanost) nebo nedostatek, je nestabilní situací, kterávyvolává pohyb reálné mzdy.

Technickásubstituce

37

obrázek 11

Rovnováha trhu práce nastává v bodě E, kde se poptávané množství práce rovnánabízenému množství PE, a práce je odměňována rovnovážnou mzdou ME.

Změny rovnováhy na trhu práce může vyvolat jak strana poptávky, tak strana na-bídky. Růst poptávky po práci (posun křivky poptávky doprava) zvýší zaměstnanosti reálnou mzdu. Pokles poptávky po práci (posun křivky poptávky doleva) sníží zaměst-nanost i reálnou mzdu.

Růst nabídky práce (posun křivky nabídky doprava) zvýší zaměstnanost a sníží reál-nou mzdu. Pokles nabídky práce (posun křivky nabídky doleva) sníží zaměstnanosta reálná mzda se zvýší.

Pokud nabídka práce převyšuje poptávku po práci, vzniká nezaměstnanost. Neza-městnanost se kvantifikuje mírou nezaměstnanosti:

u = U / (L+U)

Zde u je míra nezaměstnanosti (vyjadřovaná v %), U je počet nezaměstnaných, Lje počet zaměstnaných. Za nezaměstnaného přitom považujeme jen toho, kdo nemápráci a nějakou si hledá. Prakticky se sem zařazují lidé, kteří se evidují na úřadechpráce.

Podle příčin, které nezaměstnanost vyvolávají, odlišujeme tři druhy nezaměstnanos-ti: frikční, strukturální a cyklickou.

Frikční nezaměstnanost je dočasná nezaměstnanost lidí, kteří opustili původní za-městnání nebo absolvovali školu a hledají si nové zaměstnání. Jejím typickým znakemje krátkodobost.

Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice,kdy se některá odvětví utlumují a jiná expandují. Proto klesá poptávka po určitých pro-fesích, zatímco po jiných profesích roste. Zaměstnanci propuštění z odvětví v útlumumohou najít práci v odvětvích expandujících, to ovšem vyžaduje, aby se rekvalifikova-li. Strukturální nezaměstnanost trvá déle. Nezaměstnaným určitou dobu trvá než po-znají, že budou muset změnit profesi, a určitou dobu trvá i jejich rekvalifikace.

Cyklická nezaměstnanost zasahuje celou ekonomiku, pokud se dostane do fázepoklesu (fáze hospodářského cyklu), a týká se v podstatě všech profesí. Nezaměstna-ní tedy těžko hledají práci jak ve své původní tak v jiné profesi. Cyklická nezaměstna-nost zmizí tehdy, když dojde k obnovení hospodářského růstu.

Trh práce

mzda (Kč) nabídka nezaměstnanost

E

ME

nedostatek poptávka

PE práce (hod)

Změnyrovnováhy natrhu práce

Nezaměstna-nost

Míra neza-městnanosti

Nezaměstnaný

Frikčnínezaměstnanost

Strukturálnínezaměstnanost

Cyklickánezaměstnanost

38

Jiným kritériem klasifikace nezaměstnanosti je její dobrovolnost, respektive nedob-rovolnost. Dobrovolná nezaměstnanost je taková nezaměstnanost, kdy nezaměstnanýsice hledá práci, ale za vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. Nabídky s nižší-mi mzdami odmítá a je raději dále „dobrovolně“ nezaměstnaný. Nedobrovolná neza-městnanost vzniká v případě, kdy nezaměstnaní hledají práci za mzdu, která na trhupráce převládá, nebo by akceptovali i mzdu nižší, avšak práci nemohou najít.

Korespondenční úkol II

V České republice je uzákoněna tzv. minimální mzda (zaměstnavatelé nesmějí ni-komu vyplácet nižší mzdu než tuto). Podle charty EU by se naše minimální mzda mělapostupně zvýšit až na úroveň dvou třetin mzdy průměrné. Diskutujte vliv existencea výše povinné minimální mzdy na trh práce. Doporučení: vezměte v úvahu různé (vy-brané) kategorie zaměstnanců (zejména z hlediska profese a věku). ProveOte grafic-ké znázornění vztahu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce u vybraného jevuv případě, že dojde ke zvýšení minimální mzdy. Forma a rozsah viz korespondenčníúkol I.

8.2 Kapitál a úrok

Kapitál je výrobní faktor, který existuje ve dvou, resp. třech základních podobách.Jednak jako reálný kapitál, ten má formu strojů, budov, dopravních prostředků apod.a jednak jako finanční kapitál, který má formu akcií, obligací, peněz na bankovníchúčtech apod. Za třetí podobu je považován kapitál lidský.

Užívá se také členění kapitálu do následujících forem:Fixní kapitál je tvořen kapitálovými statky dlouhodobého použití, jako jsou budo-

vy, komunikace, stroje, dopravní prostředky (srov. reálný kapitál)Zásoby jsou zásoby zboží na skladě, materiálu apod.Technologie jsou výrobní postupy, jejichž objevení vyžaduje vložení prostředků do

výzkumu (tzv. know how)Lidský kapitál je představován nashromážděnými znalostmi lidí, získanými zejména

studiem

Otázka

Jak a proč vzniká kapitál?

Kapitál (v jakékoliv formě) je tvořen určitými prostředky, které jejich vlastník mohlbezprostředně spotřebovat, ale neučinil tak, nýbrž se je rozhodl využít k výrobě jinýchstatků. Rozhodl se tak proto, že očekává, že díky tomuto svému počinu bude mociv budoucnu spotřebovávat více.

Na počátku vzniku kapitálu stojí tedy rozhodnutí člověka, který volí mezi dnešníspotřebou a budoucí spotřebou, čili rozhodnutí o odložení současné spotřeby do bu-doucna. Toto obětování současné spotřeby v zájmu zvýšení spotřeby budoucí se nazý-vá investice.

Shrňme: Vznik kapitálu vyžaduje investici. Investice vyžaduje obětování přítomnéspotřeby v zájmu zvýšení budoucí spotřeby neboli úspory.

Kapitál je stav budov, zásob, znalostí…, investice je tok, který doplňuje, popř. zvět-šuje stav kapitálu. Kapitál se výrobou opotřebovává, proto je nutné, nemá-li jeho stavklesat, obnovovat jej novými investicemi.

Dobrovolnáa nedobrovolná

nezaměstna-nost

Reálný kapitál

Finančníkapitál

Formykapitálu:

fixní

zásoby

technologie

lidský

Odloženísoučasnéspotřeby

Investice

Úspory

39

V tržní ekonomice s rozvinutou dělbou práce vznikají dvě různé skupiny lidí: jed-ni spoří, resp. disponují úsporami a druzí, kteří mají investiční příležitosti. Protože ti,kdo spoří, nemají vždy vlastní investiční příležitosti, zapůjčují své úspory těm, kdonaopak mají investiční příležitosti a nemají úspory. To se děje například tak, že lidéukládají své prostředky do bank a banky je pak půjčují firmám s investičními příleži-tostmi. Vzniká tak trh zapůjčitelných fondů. Na straně nabídky stojí lidé se svými úspo-rami v bankách, na straně poptávky firmy s investičními příležitostmi.

U lidí se však projevuje tzv. netrpělivost ve spotřebě. Spočívá v tom, že lidé prefe-rují spotřebu dnešních statků před budoucími. Tento jev nazýváme též časová prefe-rence. K tomu, aby současnou spotřebu odložili ve prospěch budoucí, musí býtmotivováni předpokladem, že později budou moci spotřebovat více. To se na trhu za-půjčitelných fondů děje prostřednictvím úroku, což je nájemní cena zapůjčitelnýchfondů, a platí jej ti, kdo chtějí investovat, těm, kdo spoří. Úrok je dán procentem zezapůjčené částky, tzv. úrokovou mírou a je určen dobou a výší půjčky.

Otázka

Jak velký musí být úrok, aby lidé byli ochotni spořit, tedy odkládat svou spotřebu?

Pokud bychom ocenili užitek ze současné spotřeby nějakého statku hodnotouA a užitek z téže odložené spotřeby B, přičemž hodnota A je z důvodu časové prefe-rence vyšší než B, můžeme vyjádřit míru časové preference jako podíl A/B. Míra časovépreference udává, kolikrát oceňuje člověk dnešní statky více než statky budoucí. Po-žadovaná úroková míra r je určena mírou časové preference:

Při finančním rozhodování je třeba odlišit nominální úrokovou míru a reálnou úro-kovou míru. Nominální úroková míra je představována číselným vyjádřením sjednanéúrokové míry. Reálná úroková míra vyjadřuje skutečné zhodnocení uvažované částkytím, že nominální úrokovou míru očistí o vliv inflace. Při nižších mírách inflace platí:

reálná úroková míra = nominální úroková míra – míra inflace

Shrnutí

Výrobní faktory jsou vstupy pro výrobu statků. Třemi základními výrobními fakto-ry jsou přírodní zdroje, kapitál, práce. Při jejich využívání se projevuje zákon klesají-cích výnosů. Výrobce najímá výrobní faktor pouze do takového množství, kdy jehoprodukce pokryje nájemní cenu.

Na trhu práce se setkává tržní poptávka po práci s tržní nabídkou práce. Pokud na-bídka práce převýší poptávku, vzniká nezaměstnanost. Kapitál je tvořen prostředky,jejichž současnou spotřebu vlastník odložil. Jeho motivem je vyšší spotřeba v budoucnu,která se na trhu zapůjčitelných fondů vyjadřuje jako úroková míra.

Cvičení 8.1

Jestliže banka nabízí úrokovou míru z ročního termínovaného vkladu 3 %, co tovypovídá o jejím názoru na míru časové preference potencionálního vkladatele?

Trh zapůjčitel-ných fondů

Netrpělivostve spotřebě

Úroka úrokovámíra

%100)1(

1

⋅−=

=+

B

Ar

B

Ar

40

9 VOLNÉ A VEŘEJNÉ STATKY. VEŘEJNÁ VOLBA

Studijní cíle

Na konci následující kapitoly budete rozumět pojmům volný zdroj, volný stateka veřejný statek, pochopíte podstatu politického rozhodování – tzv. veřejné volby napozadí hranice produkčních možností a budete umět určit, kdy je tzv. racionální nezna-lost skutečně racionální. Navíc poznáte, proč jsou méně početné zájmové skupinyúspěšnější při prosazování svých požadavků než skupiny s velkým počtem členů.


Statek, nabídka, poptávka, mezní náklad, mezní výnos

Průvodce studiem

Následující kapitola probírá téma se silným politicko-ekonomickým kontextem. Jejístudium rozdělíme do tří podkapitol. V první z nich objasníme výchozí pojmy, ve druhése seznámíme s významným ekonomickým jevem – hranicí produkčních možností. Tévěnujte zvláštní pozornost, protože je východiskem při politicko-ekonomickém rozho-dování. Na závěr si vysvětlíme půvabný pojem racionální neznalost a pochopíme, ja-kou roli hraje v politickém chování voličů i politiků.

9.1 Volné zdroje, volné statky, veřejné statky

Volný zdroj je takový zdroj, který je využíván bezplatně. Příkladem může být bez-platné parkování na obecním pozemku. Volnými zdroji mohou být takové zdroje, kterénevyžadují žádné náklady na udržování.

Otázka

Můžete uvést příklad volného zdroje? Existuje nějaký zdroj, který splňuje obě výšeuvedené podmínky (bezplatné užívání, nulové náklady na udržování)?

Častěji bývá objektivně splněna pouze podmínka bezplatného užívání. Ale pokudjsou zdroje vzácné, je jejich disponibilní kapacita menší než zájem o jejich využívání.Zájemci o ně si mezi sebou konkurují, a budou proto ochotni za ně platit. Je-li tako-vý vzácný zdroj v soukromém vlastnictví, bývá jeho využívání vždy zpoplatněno, pro-tože soukromý vlastník si jeho vzácnost uvědomuje a promítne ji do ceny. Není-li tomutak, nastává tzv. tragédie společného vlastnictví: volné zdroje jsou nadměrně využívány,což vede k jejich vyčerpávání, devastaci a někdy až k nevratnému zničení.

Jiným případem jsou tzv. volné statky. Jsou to takové statky, které narozdíl od vol-ných zdrojů nezbytně vyžadují náklady na provoz a údržbu, ale spotřebitelé za ně ne-platí. Náklady jsou hrazeny ze státního (popř. jiného veřejného) rozpočtu (tj. z penězdaňových poplatníků) nebo z veřejného pojištění. Příkladem je vzdělání na veřejnýchškolách, kde studenti neplatí školné, nebo zdravotní péče, kterou hradí zdravotní po-jišNovna.

Volný zdroj

Volný statek

41

Otázka

Co soudíte o vztahu nabídky a poptávky po volných statcích?

U volných statků vzniká nedostatek (poptávka převyšuje nabídku). Jeho příčinoujsou omezené prostředky na provoz volných statků, zatímco lidé nejsou ve svých po-žadavcích nijak limitováni.

Také veřejné statky jsou využívány bezplatně, ale z jiného důvodu. Veřejný statekmusí být poskytován bezplatně, protože spotřebitele, který by neplatil, nelze vyloučitze spotřeby. Nevylučitelnost ze spotřeby je základní vlastností veřejných statků.

Příklad

Pouliční osvětlení je veřejným statkem. Neexistuje však způsob, jak donutit chod-ce po osvětlené ulici, aby poskytovateli osvětlení zaplatil za to, že se svítí, ale ani jim,v případě že nezaplatí, znemožnit pohyb osvětlenou obcí.

Statek, u něhož existuje nevylučitelnost ze spotřeby, musí být financován prostřed-nictvím daní. O jeho množství proto nemohou rozhodnout spotřebitelé projevenímsvých preferencí (poptávek) na trhu, ale musí jej určit stát (obec). Množství veřejné-ho statku (např. rozsah pouličního osvětlení, velikost armády…) nelze určit jinak nežlipolitickým rozhodnutím.

Cvičení 9.1

Mohou být veřejné statky poskytovány soukromými subjekty?

9.2 Veřejná volba

Ekonomie nedokáže nalézt optimální poměr mezi veřejnými a soukromými statky.O poměru veřejných a soukromých statků rozhodují občané jako voliči – je to veřej-ná volba.

Na pozadí nutnosti veřejné volby stojí fakt, že žádná ekonomika nemůže produko-vat neomezené množství statků. Z existujících zdrojů a známými technologiemi lzevyrábět různé kombinace statků, ale jejich celkové množství je omezeno tzv. hranicíprodukčních možností.

Příklad

Představte si, že máte zahrádku. Můžete ji využít různě, ale uvažujme nyní, že serozhodujete pouze mezi pěstováním růží a mrkve. Máte dvě krajní možnosti: pěstovatsamé růže a žádnou mrkev nebo samou mrkev a žádné růže. Existuje množství variantmezi těmito krajnostmi, jsou jimi různé poměry mezi růžemi a mrkví. Nemusíte taképěstovat nic nebo využívat jen část půdy, ale to je ekonomicky vzato neefektivní. Roz-loha zahrady, bonita půdy, vaše pracovní nasazení apod. vám však vždy umožní vypěs-tovat jen určitý objem, který nemůžete reálně překročit.

Veřejný statek

Nevylučitelnostze spotřeby

Veřejná volba

Hraniceprodukčníchmožností

42

Situaci graficky znázorňuje obrázek 12. Křivka RM je hranice produkčních možnos-tí a ukazuje všechny kombinace růží a mrkve, které lze na zahrádce vypěstovat (bod Rpředstavuje maximální množství růží a žádnou mrkev, bod M maximum mrkve a žád-né růže a např. kombinace Y představuje r jednotek růží a m jednotek mrkve).

Křivka produkčních možností rozděluje plochu na dvě části. Část plochy na křivcea pod ní představuje reálné varianty produkčních (výrobních) možností, část plochy nadkřivkou znázorňuje varianty, které nejsou s danými zdroji dosažitelné. Body ležící podkřivkou znázorňují neefektivní varianty, při nichž nejsou zdroje plně využity. Varian-ty na křivce produkčních možností jsou efektivní, zdroje jsou plně využity.

Hranice produkčních možností růže – mrkev

obrázek 12

To, co platí zjednodušeně pro dva statky, platí ve složitější podobě pro miliony pro-duktů v dané ekonomice a platí to také pro veřejnou volbu mezi veřejnými a soukro-mými statky.

Obrázek 13 znázorňuje hranici produkčních možností ekonomiky AZ a ukazuje, žezvýšené množství veřejných statků může být dosaženo jen při současném snížení sou-kromých statků, tedy pohybem ve směru šipky vpravo dolů. Kombinace N je nedosa-žitelná, kombinace V neefektivní. V bodě A by byly produkovány jen statky soukromé,postupem do bodů B, C by se zvyšovalo množství veřejných statků na úkor statků sou-kromých a v bodě Z by se produkovaly jen statky veřejné.

Hranice produkčních možností veřejných a soukromých statků

obrázek 13

růže R Y r

0 m M mrkev

soukroméstatky A N(Kč) B

C

V

Z veřejné statky (Kč)

43

Politici i ekonomové vedou stálé spory o to, jaká by měla být proporce mezi soukro-mými a veřejnými statky. Kolik máme mít silnic, železničních tratí, policistů, soudců,vojáků, státních úředníků, národních parků, veřejných knihoven, škol… Politici (stra-ny), kteří jsou obecně označováni jako levicoví, obvykle prosazují více veřejných stat-ků na úkor soukromých a zvyšují proto státní výdaje (potažmo daně). Pravicoví politicizase naopak. Občané jako voliči uskutečňují svou veřejnou volbu poměru veřejnýcha soukromých statků tím, že volí levicovější či pravicovější strany (politiky).

Průvodce studiem

Kdyby bylo v politice skutečně vše tak jednoduché, jak jsme právě popsali, byl byživot příjemně přehledný. Proto znovu připomínám – pohybujeme se v oblasti mode-lů, nicméně modelů vycházejících z reality. Jednomu z mnoha faktorů, který modelo-vé pojetí oblasti politicko-ekonomického rozhodování rozšiřuje, věnujeme pozornostv následující podkapitole. Jedná se o racionální neznalost.

9.3 Racionální neznalost

Lidé někdy dávají přednost neznalosti před znalostí, protože neznalost může býtracionální. Znalost je totiž spjata s náklady – získávání informací a jejich zpracovánívyžaduje přinejmenším čas (časové náklady). Už víme, že máme-li vynaložit náklady,ptáme se jaké budou výnosy. Racionální neznalost vzniká tehdy, když jsou mezní ná-klady na získání znalosti vyšší než mezní výnos z této znalosti.

Veřejná volba je výrazně poznamenána racionální neznalostí. Politické strany slibujípřed volbami řadu velmi příjemných a populárních věcí. Informace jsou voličům po-skytovány sice sugestivní avšak heslovitou a velmi málo konkrétní formou. Kdyby ně-kdo chtěl být racionálním voličem, musel by věnovat neuvěřitelné množství energiea času na získání podrobných analýz programů politických stran. A pak by svůj hlaso váze jedné n-milióntiny věnoval vybrané politické straně. Je nabíledni, že volba usku-tečněná bez podrobného ověření reálnosti volebních slibů, je situací racionální nezna-losti.

Vzhledem k tomu, že rozhodování voličů je poznamenáno racionální neznalostí, jekontrola politiků ze strany občanů slabá a politikové tak mají široký prostor pro uplat-ňování vlastních preferencí a zájmů. Veřejná volba je tedy ovlivněna nejen zájmy vo-ličů, ale velkou měrou též zájmy samotných politiků.

Pro zájemce

Množství informací z výzkumů volebního a politického jednání českých občanů uve-řejňuje Centrum pro výzkum veřejného mínění (www.cvvm.cz).

Kromě preferencí voličů a politiků je politické rozhodování zatíženo tlaky zájmo-vých skupin. Zájmové skupiny jsou uskupeními, jež prosazují své dílčí (skupinové)zájmy prostřednictvím státu – ovlivňováním státních úředníků a politiků. Snaží se pro-sadit takovou vládní politiku a takovou legislativu, která je pro ně výhodná.

Racionálníneznalost

44

Průvodce studiem

Jestliže se zamyslíte nad společenskou realitou v naší či kterékoliv jiné zemi, uvě-domujete si jednu zdánlivě paradoxní věc – totiž že v konkurenci zájmových skupin ob-vykle vyhrávají málo početné (obvykle profesní) skupiny, zatímco skupiny velmipočetné (spotřebitelé, nezaměstnaní, daňoví poplatníci) prohrávají? Jak uvidíte, má tologickou ekonomickou příčinu.

Vysvětlení je snadné. Jestliže se ekonomický prospěch z nějakého opatření (výnos)rozpočítává mezi mnoho lidí, připadá na jednotlivce malá část, která ho nemotivujek vynakládání úsilí (nákladů). Když se však ekonomický prospěch rozdělí mezi menšípočet lidí, je tento výnos v porovnání s nutnými náklady větší a do té míry motivující,že vede velmi silný tlak na politiky. I když ne všechny zájmové skupiny prosazují poli-tiku, která má ekonomicky nežádoucí důsledky, tlaky mocných zájmových skupin mo-hou být pro ekonomiku velmi nepříznivé. Dodejme, že největší zájmovou skupinoujsou občané – spotřebitelé a daňoví poplatníci a jejich zájmy by měly být pro politikyprvořadé.

Shrnutí

Volné zdroje, volné statky a veřejné statky se liší tím, zda, kdo a proč platí za jejichužívání.

Veřejná volba je rozhodnutím občanů o poměru veřejných a soukromých statkův ekonomice. Jejich celkový objem je přitom limitován hranicí produkčních možnos-tí. Při svém rozhodování se občané často nacházejí v situaci racionální neznalosti.

Cvičení 9.2

Rozhodněte o pravdivosti uvedených tvrzení (ano – ne):1. S užitím ekonomie lze nalézt optimální poměr mezi veřejnými a soukromými stat-

ky.2. Hranice produkčních možností vyjadřuje maximální možný objem statků (resp.

kombinací statků), který je ekonomika za daných podmínek schopna vyprodukovat.3. Veřejná volba je rozhodnutím o poměru mezi veřejnými a soukromými statky

v ekonomice.4. Výroba, která by se v grafu hranice produkčních možností zobrazila pod tuto křiv-

ku, je neefektivní.5. K dosažení produkce, která by se zobrazila nad křivku (hranici) produkčních mož-

ností, by muselo dojít k navýšení zdrojů a/nebo zlepšení technologií.6. Racionální neznalost využívá vysoké pravděpodobnosti, že nebude odhalena (např.

při školním testování).7. Velké zájmové skupiny bývají při prosazování svých požadavků logicky úspěšnější

než malé skupiny.

45

10 DOMÁCÍ PRODUKT

Studijní cíle

Desátá kapitola pojednává o domácím produktu, respektive o jeho významnýchmodifikacích: hrubém domácím produktu, čistém domácím produktu, nominálnímdomácím produktu a reálném domácím produktu. Vysvětlíme si, jak je třeba postupo-vat, chceme-li posuzovat vývoj hrubého domácího produktu v čase. Také objasnímetvorbu a užití hrubého domácího produktu ve vztahu k jednotlivým sektorům ekono-miky. Posoudíme význam a nedostatky hrubého domácího produktu jako makroeko-nomického ukazatele a uvedeme ukazatel alternativní – index lidského rozvoje.


Statky, výrobní faktory, trh zapůjčitelných fondů

Průvodce studiem

Domácí produkt (respektive hrubý domácí produkt) je základním národohospodář-ským agregátem. Je ukazatelem, který hodně vypovídá o výkonnosti ekonomikya o průměrné životní úrovni v zemi. Je pochopitelně ukazatelem velmi sledovaným.Proto této veličině a jejím modifikacím i my věnujeme nyní pozornost. Poukážeme všaktaké na slabiny v její vypovídací schopnosti. Je třeba upozornit, že se jen dotýkáme slo-žité a rozsáhlé makroekonomické problematiky a výklad je maximálně zjednodušen.Některé teoretické části kapitoly jsou aplikovány v příkladech k procvičení, takže jemožná lépe pochopíte až po jejich vyřešení.

10.1 Podoby domácícho produktu

Domácí produkt je tok nově vyrobených statků v určité ekonomice za určité obdo-bí. Obvykle se uvádí roční domácí produkt. Je třeba rozlišovat mezi hrubým domácímproduktem a čistým domácím produktem. Rozdíl mezi nimi je opotřebení statků dlou-hodobé životnosti.

Příklad

Představme si, že v určité zemi vlastní obyvatelé celkem 1 milion jízdních kol značkyCyklista tuzemské výroby. Životnost těchto kol je pět let, přičemž z uvedeného jednohomilionu je rovnoměrně 200 tisíc kol starých do jednoho roku, dalších 200 tisíc do dvoulet, atd. až posledních 200 tisíc kol je v pátém, tedy posledním, roce své životnosti (a pakpůjdou k recyklaci). Pokud by výrobce kol Cyklista vyprodukoval v dalším roce právě200 tisíc kol, jaký by byl jeho příspěvek k domácímu produktu?

Protože roční produkce 200 tisíc nových kol pouze nahradí úbytek 200 tisíc starýchkol, která budou vyřazena z provozu, je příspěvek výrobce k tvorbě hrubého domácí-ho produktu 200 tisíc kol, ale příspěvek k tvorbě čistého domácího produktu je nulový.

Jaká by byla situace, kdyby producent Cyklistů dodal v příštím roce na trh 300 tisíckol?

Domácíprodukt

46

Z vyrobených 300 tisíc kol by 200 tisíc obměnilo stejný počet starých kol se skonče-nou životností a 100 tisíc nových kol by rozšířilo „kolový park“ v zemi. Příspěvek vý-robce k tvorbě hrubého domácího produktu by byl 300 tisíc kol a příspěvek k tvorběčistého domácího produktu by byl 100 tisíc kol.

Hrubý domácí produkt (HDP) je suma všech finálních statků vyrobených v ekono-mice dané země za určité období (zpravidla jeden rok) vyjádřená v peněžních jed-notkách.

Čistý domácí produkt je chápán jako HDP snížený o opotřebení statků dlouhodo-bé životnosti (např. automobily, domy, stroje, pračky, kola). Vyjadřuje kvantitativnía kvalitativní nárůst statků proti předcházejícímu období.

Průvodce studiem

Opotřebení statků dlouhodobé životnosti je obtížně kvantifikovatelné. Dalším pro-blémem je fakt, že např. kola vyráběná v našem příkladu jsou asi postupně inovována,mají tedy postupně vyšší kvalitu. I to je z hlediska kvantifikace obtížně postižitelné,a proto se v ekonomické praxi pracuje vesměs s hrubým domácím produktem.

V definici HDP jste si jistě všimli, že se tato veličina udává v peněžních jednotkách.Převedení produkce na peněžní vyjádření je jediným způsobem, jak umožnit její suma-rizaci (nelze jinak sčítat kola + chleby + služby holiče…)

Jak jsme naznačili, HDP se skládá z velkého množství různých statků a uvádí sev peněžních jednotkách. Konkrétně se počítá tak, že vyrobené množství každého statkunásobíme jeho cenou a poté sečteme tyto násobky za všechny statky. Jestliže však chce-me sledovat vývoj HDP v několika po sobě jdoucích letech, nastává potíž s růstem censtatků pod vlivem inflace. To se řeší měřením HDP v tzv. stálých cenách, tj. cenáchpředešlého (v případě delších časových řad stanoveného) roku.

Jestliže vyjadřujeme HDP v cenách běžného (aktuálního) roku, jedná se o HDPnominální. Vyjadřujeme-li HDP ve stálých cenách, jedná se o HDP reálný. Nominál-ní HDP odráží růst produkce i cen, reálný HDP jen růst produkce.

Abychom zjistili reálný růst HDP, musíme vyjádřit HDP běžného roku ve stálýchcenách (v cenách minulého roku) a teprve pak jej vztáhnout k HDP minulého roku.Růst HDP se vyjadřuje indexem (resp. v procentech) jako poměr (podíl) HDP ve dvouporovnávaných obdobích.

Při určování HDP je nutno vyvarovat se opakovaného započítávání nižších stupňůvýroby (surovin, polotovarů…). Proto se HDP počítá metodou přidané hodnoty. Toznamená, že na každém stupni výroby se započítá jen hodnota přidaná zpracováním,tzv. přidaná hodnota. Přidanou hodnotu firma určí tak, že od svého příjmu odečtehodnotu použitých mezistatků (surovin a materiálů). Součet přidané hodnoty všechfirem za dané období je HDP.

Pro zájemce

Problematika domácího produktu a jeho určování je velmi složitá a obsáhlá (existujíi jiné metody). Více lze nalézt např. v klasické publikaci Samuelson, P. A., Nordhaus, W.D.: Ekonomie. 13. vydání. Praha, Svoboda 1991.

Přínosné je též nahlédnout na internetové stránky Českého statistického úřadu(www.czso.cz).

Hrubý domácíprodukt

Čistý domácíprodukt

Nominálnía reálný HDP

Růst HDP

47

Cviční 10.1

Představte si ekonomiku, kde se produkují pouze knihy a mléko (peněžní jednot-ka koruna K). Z daných údajů určete nominální HDP let 1 a 2, reálný HDP roku 2a reálný růst HDP v roce 2:

Cviční 10.2

Chovatel ovcí, kterého lze považovat za počátek výrobního řetězce, prodal výrob-ci látek vlnu za 800 Kč. Výrobce látek prodal vyrobenou látku výrobci obleku za1300 Kč. Výrobce obleku ušije oblek a prodá ho do velkoobchodu za 1700 Kč. Velko-obchod distribuuje oblek do maloobchodu za cenu 2200 Kč. Maloobchod prodá oblekza 3200 Kč. Jaká částka přispěla celkem k tvorbě HDP (jaký je součet přidané hodnotyvšech firem)?

10.2 Tvorba a užití HDP

Průvodce studiem

Nyní si vysvětlíme důležité vztahy mezi HDP, jeho rozdělováním a výdaji. K tomuúčelu rozdělíme ekonomiku na sektory a budeme sledovat peněžní toky mezi nimi.Budeme postupovat od jednodušších modelů ke složitějším.

Ekonomiku můžeme rozdělit na čtyři sektory: sektor firem, sektor domácností, ve-řejný sektor a zahraniční obchod (vývoz a dovoz). Veřejný sektor je obecně ta částekonomiky, která se nachází ve veřejném nikoli v soukromém vlastnictví. Zde si stačíveřejný sektor představit jako stát a obce.

Nejprve uvažujme ekonomiku, která má jen dva sektory – domácnosti a firmy. Fir-my jsou čistým dlužníkem domácností, protože jim dluží za pronájem výrobních fak-torů a na trhu zapůjčitelných fondů si půjčují jejich úspory. Sektor domácností jenaopak čistým věřitelem, který půjčuje sektoru firem.

Mezi domácnostmi a firmami probíhá tok spotřebních a investičních výdajů, kterýse nazývá agregátní výdaje. Firmy dodávají na trh spotřební statky a investiční statky,které domácnosti nakupují a platí za ně tzv. spotřební výdaje a investice. (Pozor! Zde podpojmem investice rozumíme investice domácností do bytové výstavby, popř. investice fi-rem do fixního kapitálu a do zásob, nikoli nákupy aktiv.)

Agregátní výdaje se rovnají HDP, protože představují celkovou peněžní sumu, kteráje vydána na nákupy statků v daném roce. Kolik činí agregátní výdaje, takové jsou pří-jmy sektoru firem z přidané hodnoty, tj. HDP. (Toto je mimochodem podstata měře-ní HDP výdajovou metodou.)

V modelové ekonomice složené jen z firem a domácností by platila rovnice:

HDP = C + I ,

kde C jsou výdaje na spotřebu (spotřeba), I jsou výdaje na investice.

Statek Množství v r. 2 Cena v r. 2 Množství v r. 1 Cena v r. 1

knihy 820 000 ks 130 K/ks 790 000 ks 120 K/ks

mléko 30 000 000 l 10 K/l 27 000 000 l 8 K/l

Sektoryekonomiky

Agregátnívýdaje

48

Měli bychom si také uvědomit, že pouze část HDP je spotřebována, výdaje na spo-třebu nepohltí celý HDP. Na nespotřebovanou část HDP se díváme jako na úspory,značíme S. Velikost úspor je stejná jako velikost investic, protože obě veličiny se rov-nají HDP po odečtení spotřeby:

S = HDP – CI = HDP – C

I = S

Úspory firem mají podobu odpisů a nerozděleného zisku, domácnosti část svýchúspor investují do bytové výstavby a zbytek půjčují sektoru firem. Firmy k nim přidajísvé úspory a financují z nich vlastní investice.

Domácnosti a firmy představují dva soukromé sektory. Rozšiřme nyní náš modelo třetí – veřejný – sektor. Mezi veřejným sektorem a oběma soukromými sektory pro-bíhají v zásadě tři typy peněžních toků: daně, veřejné výdaje na statky (zboží a služby)a transfery obyvatelstvu. Daně představují příjmovou stránku veřejných rozpočtů (tj.zejména státního rozpočtu, místních rozpočtů a rozpočtů vyšších územně samospráv-ných celků). Výdajovou stránku tvoří jednak veřejné výdaje na zboží a služby, což jsounákupy státu (vlády) od soukromého sektoru (čili vlastně spotřeba státu), a jednaktransfery obyvatelstvu. Transfery jsou ty platby státu, za něž nezískává žádnou protihod-notu. Tím se transfery zásadně liší od výdajů za zboží a služby. Transfery jsou napříkladstarobní důchody, podpory v nezaměstnanosti či přídavky na děti. Domácnost ze svýchdůchodů (mzdy, nájmy, úroky, dividendy) zaplatí daně a přičte k nim transfery. Výsledkemje její disponibilní důchod, který použije na spotřebu a úspory. Zapsáno jako rovnice:

Disponibilní důchod domácnosti = důchod domácností – daně + transfery = spo-třeba + úspory

Veřejné výdaje na zboží a služby zvyšují agregátní výdaje, protože představují jejichdalší složku vedle spotřeby a investic. V modelové ekonomice složené se tří sektorů –domácností firem a státu by pak platilo:

HDP = C + I + G ,

kde G jsou veřejné výdaje na zboží a služby, I investice, C spotřeba.

Nyní se přiblížíme reálné ekonomice, neboN zohledníme existenci čtvrtého sekto-ru – zahraničního obchodu. Zahraniční obchod znamená vývoz a dovoz statků. Vývoz zna-mená příliv poptávky ze zahraničních trhů na český trh (jakoby cizinci nakupovali za svépeníze u nás). Zvyšuje agregátní výdaje na našem trhu, a tím zvyšuje náš HDP. Dovoz na-opak znamená odliv poptávky z našeho trhu (jako bychom svůj disponibilní důchod utrá-celi v zahraničí), snižuje agregátní výdaje na našem trhu a tím snižuje i náš HDP. Proto platí:

HDP = C + I + G + (Ex – Im) ,

kde Ex je peněžní hodnota vývozu, Im peněžní hodnota dovozu, G veřejné výdajena zboží a služby, I investice, C spotřeba.

Otázka

Jaká je podle vašeho mínění vypovídací schopnost HDP v roli makroekonomické-ho ukazatele? Existuje něco, co nezachycuje?

HDP je ukazatelem hojně používaným. Chceme-li jej však užít při srovnávání eko-nomické úrovně různých zemí, musíme vždy určit hodnotu HDP připadající na jednoho

Disponibilnídůchod

domácnosti

49

obyvatele, chcete-li HDP/osobu či HDP/hlavu, a to ve srovnatelných peněžních jed-notkách. Pouze takto přepočtené indikátory jsou srovnatelné! HDP jako makroeko-nomický ukazatel má však také některé nedostatky:

Nezahrnuje tzv. stínovou ekonomiku. To je ta část ekonomiky, která se vymyká stát-nímu usměrňování a zdanění, ale přitom podle odhadů představuje významnou částekonomické aktivity zemí (v ČR je to odhadem 15 %).

HDP nezahrnuje ani práci v domácnosti. Přestavme si, že bychom si veškerý úklid,praní, vaření, výchovu dětí, péči o zahrádky, natírání chat atd. atd. nechali provádět zaúplatu. Je tedy jasné, že práce v domácnostech zvyšují ekonomickou aktivitu země, alev HDP se neodrazí.

Metodika výpočtu HDP nezohledňuje, zda určitá produkce přispívá či nepřispívák růstu společenského bohatství, respektive zda je společensky prospěšná či škodlivá.Do HDP je například započtena těžba surovin, při níž bylo narušeno životní prostře-dí, stejně jako práce na sanaci těchto škod. Je započtena výroba tabákových produk-tů, stejně jako služby při léčení nemocí kouřením vyvolaných. S počtem rozvodů rosteHDP, neboN stoupají platby advokátům.

Velkým problémem je, že HDP, resp. HDP/obyvatele, nevystihuje rozdíly v ekono-mickém blahobytu jednotlivých obyvatel, resp. skupin obyvatel. V ekonomice, kde pa-nuje sociální rovnost, může mít HDP/obyvatele stejnou hodnotu jako v zemi, kde jemalá skupina velmi bohatých obyvatel a velká skupina obyvatel žijících v hluboké chu-době. Proto se stále intenzivněji uplatňují snahy o užívání dalších ukazatelů. Jedenz nejvýznamnějších je tzv. Index lidského rozvoje (HDI – Human Development Index).Ten zohledňuje průměrnou očekávanou délku života při narození, míru gramotnostiobyvatelstva, podíl populace navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně a výšiHDP na hlavu.

OSN každoročně vydává Zprávu o lidském rozvoji s přehledem HDI asi dvou setzemí (ČR patří mezi země s vysokou úrovní lidského rozvoje a je v první čtyřicítce stá-tů). Zpráva je k dispozici na adrese www.undp.org.

Shrnutí

HDP je kardinální makroekonomická veličina. Je určen objemem statků vyrobe-ných v zemi za jeden rok. Při posuzování ekonomického vývoje s užitím HDP je třebapracovat s odpovídajícím oceněním produkce. Na tvorbě a užití HDP se podílejí všech-ny sektory ekonomiky.

Vypovídací schopnosti HDP jsou limitovány, proto existují snahy o uplatnění dal-ších ukazatelů makroekonomické úrovně, např. HDI.

Cvičení 10.3

Doplňte věty:1. Ekonomiku můžeme modelově rozdělit na ….. sektory, a sice na:

……….…….…………………………………...…2. Celkový tok spotřebních a investičních výdajů firem a domácností označujeme jako

…………….. ………..3. Platby státu, za něž není poskytována protihodnota, se nazývají ……….4. Na spotřebu, popř. úspory užívají domácnosti svůj ………… ….., který se rovná

jejich důchodu sníženému o ……. a zvýšenému o ……….5. Vývoz ……. agregátní výdaje na vnitřním trhu a tím ……. HDP.6. Dovoz ……. agregátní výdaje na domácím trhu a tím ……. HDP.7. Pro srovnání výkonnosti různých ekonomik je třeba jejich celkový HDP vztáhnout

k ….. …….., neboli vypočítat …/……

Stínováekonomika

Indexlidskéhorozvoje

50

11 BANKOVNÍ SOUSTAVA. TVORBA A TRH PENĚZ

Studijní cíle

V nadcházející kapitole pochopíte, proč je lepší obchodovat prostřednictvím peněznež výměny zboží a připomenete si, jaké podoby mohou peníze (peněžní zůstatky, akti-va) mít. Dále se seznámíte s důležitým vztahem mezi likviditou aktiv a mírou jejichvýnosu. Poté se zaměříme na odpovědnost bankovní soustavy za tvorbu peněz v eko-nomice a porovnáme fungování trhu peněz s trhem statků.


Náklady, úrok, úroková míra, trh, tržní rovnováha

Průvodce studiem

Tato kapitola, myslím, neobsahuje nic složitého a zejména pokud disponujete poža-dovanými vstupními znalostmi, neměli byste mít s jejím pochopením žádné problémy.Chci jen upozornit na to, že o komerčních bankách a zejména pak o bance centrálníje zde pojednáno jen do té míry, jak je to vzhledem k tématu nutné. Pokud vás to ne-uspokojí, doporučuji navštívit internetové stránky České národní banky (www.cnb.cz).

11.1 Peníze

Peníze plní v současné ekonomice tři hlavní úkoly: jsou prostředkem směny, jsouzúčtovací jednotkou a jsou uchovatelem hodnot. Jistě víte, že před jejich vznikem seobchodovalo formou tzv. naturální směny, tj. směnou zboží za zboží.

Otázka

Jaké hlavní příčiny mohly vést k tomu, že se od směny naturální přešlo ke směněpeněžní?

Aby mohla být uskutečněna naturální transakce, muselo mezi směňujícími strana-mi dojít k tzv. oboustranné shodě potřeb, to znamená, že každá ze stran potřebovalaprávě zboží druhé strany. Vyhledávání odpovídajících „obchodních partnerů“ bylonáročné, naturální směna byla spjata s vysokými náklady na její uskutečnění, tzv. trans-akčními náklady. Proto se přešlo ke směně peněžní.

Peníze umožňují směnu v moderním slova smyslu. Původně byly peníze spjaty s dra-hými kovy, postupně na sebe převzaly podobu dnešní. Peněžní směna nevyžaduje obou-strannou shodu potřeb. Peníze každý přijímá nejen proto, že ví, že také on je bude mocikdykoli směnit za zboží, ale i proto, že dnešní peníze jsou zákonným platidlem. V obě-hu jsou bankovky centrální banky, říká se jim též peníze s nuceným oběhem, které zezákona musí (je nucen) každý přijímat.

Vzhledem k tomu, že peníze umožňují obchod bez oboustranné shody potřeb,směnné akty nemusí být časově shodné. „Peníze“ – správně řečeno peněžní zůstatky – silze uchovat u sebe (mají funkci uchovatele hodnot), a to buO v hotovosti ve formě ban-kovek či mincí neboli oběživa a nebo na bankovních účtech. Peněžní zůstatky jsou pro

Naturálnísměna

Transakčnínáklady

Peněžnízůstatky

Oběživo

51

jejich vlastníky aktivem. Aktivum je vše, co vlastníkovi přináší výnos (např. pozemky,domy, auta, akcie, peněžní zůstatky).

Z hlediska obchodování je pro nás důležitá tzv. likvidita aktiva. Za likvidní pova-žujeme takové aktivum, které lze rychle a bez velkých nákladů nebo ztrát přeměnitv peníze.

Oběživo (bankovky a mince) je plně likvidním aktivem, lze je přímo použít k náku-pům. Zůstatky na běžných účtech jsou méně likvidní, musíme si obstarat platební kartua tu ne všude přijímají, tudíž jsme nuceni vyhledat bankomat… Ještě méně likvidní jsouzůstatky na termínovaných účtech (přeměna v oběživo je spjata s časovými popř. pe-nalizačními náklady při předčasném výběru). Ještě nižší míru likvidity mají cenné pa-píry a velmi málo likvidní jsou nemovitosti a jiný fixní kapitál (automobily, zásoby zbožíapod.). Přitom platí, že míra likvidity je nepřímo úměrná míře výnosu aktiv. To motivu-je lidi ukládat peněžní zůstatky do méně likvidních forem aktiv.

Součet všech peněžních zůstatků v ekonomice nazýváme peněžní agregát. Rozlišu-jeme přitom tzv. úzce definované peníze, označované jako agregát M1, který zahrnujeoběživo a vklady na běžných účtech, a tzv. široce definované peníze, označované jakoagregát M2, který zahrnuje oběživo, vklady na běžných účtech, termínované vklady(a popř. vklady v cizích měnách, v závislosti na metodice výpočtu).

Cvičení 11.1

Jaké dopady na rozvoj ekonomiky nese naturální směna?

Cvičení 11.2

Na čem závisí výše peněžních zůstatků, které chtějí domácnosti či firmy držet?

11.2 Bankovní soustava

Bankovní soustava odpovídá za tvorbu peněz v ekonomice. Bankovní soustava jetvořena centrální bankou a komerčními bankami. Komerční banky jsou soukromé in-stituce, finanční zprostředkovatelé, kteří přijímají vklady a poskytují půjčky. Komerč-ní banky udržují pouze částečné rezervy (část vkladů použijí k poskytování úvěrů).Poskytováním půjček komerční banky vytvářejí nové bezhotovostní peníze.

Příklad

O jakou částku se zvýší množství peněz v ekonomice, rozhodne-li se banka držetjako rezervu 10 % vkladů a částky peněz, které banka poskytne jako půjčky, se do níopět v podobě vkladů vrátí? (Můžeme si představit, že si např. vezmete spotřebitelskýúvěr 9000 Kč na dovolenou, cestovní kancelář od vás peníze vyinkasuje a uloží jeu stejné banky).

Aktivum

Likvidita

Peněžníagregát

AagregátyM1, M2

Komerčníbanky

Vklad (Kč) Rezerva (Kč) Poskytnutá půjčka (Kč)

10000 1000 9000

9000 900 8100

8100 810 7290

atd. atd. atd.

52

Celý proces se nazývá multiplikace depozit. Změnu v nabídce peněz lze vyjádřitvzorcem M = E/R, kde M je nabídka peněz, R míra rezerv a E je tzv. přebytek nadrezervami, tj. částka, která celý proces multiplikace vyvolala. V našem příkladu M == 9000/0,1; M = 90 000 Kč.

Centrální banka je „bankou bank“, komerční banky u ní ukládají své rezervy a půj-čují si od ní peníze. Centrální banka ovlivňuje velikost peněžní zásoby v ekonomice.Peněžní zásoba se značí MS a její velikost je vyjadřována jedním z peněžních agregá-tů M1 nebo M2. K tomu centrální banky disponují zákonem stanovenými nástroji.

V ČR je centrální bankou Česká národní banka (ČNB). Jejím hlavním úkolem je(od r. 1998) usměrňovat tzv. čistou inflaci (tj. inflaci oproštěnou od vlivu vládou defi-novaných cenových deregulací). Hlavním měnovým nástrojem ČNB (v souladu s mě-novými instrumenty Evropské centrální banky) jsou tzv. repo operace s dvoutýdennírepo sazbou. Dalšími nástroji jsou diskontní sazba, lombardní sazba a stanovení povin-ných minimálních rezerv z primárních vkladů bank. (Podrobněji doporučujiwww.cnb.cz ).

Otázka

Je trh peněz srovnatelný s trhy statků tak, jak jsme je dosud poznali?

Na trzích statků se poptávka střetává s nabídkou a známým mechanismem se utvářítržní rovnováha. Na trhu peněz se však poptávka po peněžních zůstatcích střetávás peněžní zásobou. Peněžní zásoba je vytvořena bankovní soustavou. Rovnováha natrhu peněz se dosahuje pohybem úrokové míry. Ta musí dosáhnout takové úrovně, abydomácnosti a firmy byly spokojeny s peněžními zůstatky, které drží.

Je-li peněžní zásoba relativně nízká, jsou úrokové míry vysoké a lidé jsou motivo-váni ukládat své peněžní přebytky u bank. Naopak nízké úrokové míry vkladatele de-motivují a zvyšují spotřebu. Situaci znázorňuje obrázek 14. Zvýší-li se peněžní zásoba,klesne rovnovážná úroková míra a lidé chtějí držet méně peněžních zůstatků (klesnepoptávka po peněžních zůstatcích).

obrázek 14

Shrnutí

Peníze jsou efektivním prostředkem směny, protože minimalizují transakční nákla-dy. Za tvorbu peněz v ekonomice odpovídá bankovní soustava – centrální banka a ko-

Multiplikacedepozit

Centrálníbanka

r (%)

rE

rE´ poptávka po peněžních zůstatcích

MS MS´ peněžní zásoba (Kč)

53

merční banky. Na trhu peněz se poptávka po peněžních zůstatcích střetává s peněžnízásobou a rovnováha se dosahuje pohybem úrokové míry.

Cvičení 11.3

Jakou částkou přispějete ke zvýšení množství peněz v ekonomice, když si v banceuložíte 30 000 Kč a banka z tohoto vkladu uloží u centrální banky povinnou minimál-ní rezervu ve výši 2 %, zbytek využije pro svou komerční činnost?

54

12 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA. AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Studijní cíleV této kapitole objasníme vztahy mezi cenovou hladinou a výší reálného HDP, který

je v ekonomice poptáván a nabízen. Tyto závislosti zobrazují funkce agregátní nabíd-ky a agregátní poptávky. Ukážeme si, jak a proč podléháme peněžní iluzi, a co se sta-ne, když iluze vyprchá. Stanovíme, co je to přirozená zaměstnanost, a kdy se HDP rovnápotenciálnímu produktu. Na závěr naznačíme působení poptávkových a nabídkových šoků,abychom pochopili, že celá problematika je ve skutečnosti ještě trochu složitější.


HDP nominální, HDP reálný, poptávka, substituční efekt, důchodový efekt, nabíd-ka, peněžní zůstatky, úroková míra, výrobní faktory

Průvodce studiem

Narozdíl od kapitoly předcházející vyžaduje tato značnou míru abstrakce. Pro po-chopení výkladu budete možná muset vynaložit větší úsilí zejména v případě, že vašeživotní zkušenost je spjata převážně s českým ekonomickým prostředím. Probíranátematika má totiž úzkou vazbu na investiční chování obyvatelstva. V ČR je zatím cho-vání drobných investorů natolik nezvyklé (chovají se často proti všem předpokladůmekonomických teorií), až se spolupodílí na nejasné interpretovatelnosti ekonomické-ho vývoje. V této souvislosti a také vzhledem ke vstupu ČR do EU Komise pro cennépapíry iniciovala (na jaře 2003) osvětovou kampaň pro drobné investory.

Na některé projevy probíraných jevů jsou zaměřeny zadané úlohy, proto jejich ře-šení věnujte patřičnou pozornost.

Před zahájením nového výkladu si zopakujme: vývoj nominálního HDP mezi dvě-ma obdobími (např. lety 2002 a 2003) vyjadřujeme jako index IHDP2003/2002 , q je početjednotek vyrobených statků v příslušných letech, p jsou běžné ceny:

V uvedeném vzorci velmi názorně vidíme, že změna HDP je ovlivněna jak změna-mi produkce tak změnami cen.

12.1 Agregátní poptávka

Agregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, kterýchtějí firmy a domácnosti nakupovat. Týká se všech statků dohromady, tedy celéhodomácího produktu.

Agregátní poptávku můžeme také chápat jako zamýšlené výdaje na statky v národníekonomice při různé cenové hladině.

Agregátní poptávka má typický klesající průběh. To znamená, že při vyšší cenovéhladině (vyjadřuje se bezrozměrným indexem, resp. v %) chtějí domácnosti a firmykupovat nižší reálný HDP. Přitom ale nepůsobí ani substituční efekt (zdraží se veške-

∑∑

⋅⋅

=20022002

20032003

2002/2003 pq

pqI HDP

Agregátnípoptávka

55

rá produkce), ani důchodový efekt (zvýšení cenové hladiny znamená zvýšení příjmůfirem a odtud i domácností).

obrázek 15

Klesající průběh agregátní poptávky souvisí s trhem peněz, tzv. efektem reálnýchpeněžních zůstatků. Reálné peněžní zůstatky matematicky vyjadřujeme jako peněžnízůstatky nominální dělené indexem růstu cen. Jednoduše řečeno, reálné peněžní zů-statky vyjadřují kupní sílu, tj. kolik statků za ně lze při dané cenové hladině koupit.

Klesá-li v ekonomice cenová hladina, reálné peněžní zůstatky se zvyšují. Přebyteč-né zůstatky jsou uloženy do dluhopisů a jiných aktiv, což zvyšuje jejich cenu a snižujeúrokovou míru. Nižší úroková míra však demotivuje vkladatele a dochází ke zvyšová-ní nákupů (spotřeby a investic) a tím v konečném důsledku roste poptávaný reálnýHDP.

Pokud v ekonomice dojde ke zvýšení cenové hladiny, reálné peněžní zůstatky sesnižují. Domácnosti i firmy prodávají své dluhopisy a jiná aktiva, čímž se snižuje jejichcena a zvyšuje se úroková míra. V důsledku toho klesnou investice a spotřeba a tudížklesá reálný HDP.

Celou situaci ovlivní změny nominální peněžní zásoby.

Otázka

Jak se projeví změna agregátní poptávky, zvýší-li se peněžní zásoba?

Sledujme obrázek 16. Změna nominální peněžní zásoby je příčinou změny agregátnípoptávky. Zvýšení peněžní zásoby snižuje úrokovou míru, zvyšuje spotřebu a investi-ce a tedy také reálný HDP, který chtějí lidé a firmy nakupovat. V grafu se křivka agre-gátní poptávky posune doprava. Snížení peněžní zásoby má opačné účinky.

cenová hladina

P2

P1 agregátní poptávka

HDP2 HDP1 reálný HDP (Kč)

Reálné peněžnízůstatky

cenová hladina

P agregátní poptávka2

agregátní poptávka1

HDP1 HDP2 reálný HDP (Kč)obrázek 16

56

12.2 Agregátní nabídka

Agregátní nabídka je celková hodnota statků, které jsou firmy ochotny vyrobit přirůzné cenové hladině.

Agregátní nabídka tedy popisuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, kte-rý firmy chtějí vyrábět. Obecně můžeme říci, že při vyšší cenové hladině chtějí firmy vy-rábět větší reálný HDP. Jsou proto ochotny vynaložit větší náklady na výrobní faktoryvčetně mzdových. Přitom dochází k zajímavým ekonomickým jevům.

První z těchto jevů se označuje jako peněžní iluze. Zvyšuje-li se cenová hladinav ekonomice, firmy (i lidé) se po určitou dobu domnívají, že rostou jen jejich ceny, resp.mzdy. S vidinou větších zisků zvyšují produkci a v souvislosti s tím se zvyšuje také za-městnanost. Po čase si všichni uvědomí, že se všeobecně zvýšily ceny spotřebního zbožía jejich motivace k vyšší výrobě klesá. Zaměstnanost se vrátí na původní úroveň a s níse vrací na původní úroveň i produkce. Zaměstnanost, na kterou se trh práce navracípo vyprchání peněžní iluze, se nazývá přirozená zaměstnanost a HDP, který ekonomikavytváří, označujeme jako potenciální produkt. Potenciální produkt je tedy takový HDP,který se vyrábí při přirozené zaměstnanosti. Agregátní nabídka je určena právě tímtopotenciálním produktem. Z toho, co jsme uvedli výše, vyplývá, že se jedná o stále stej-nou hodnotu HDP. Agregátní nabídka tzv.dlouhého období není závislá na cenovéhladině (je neelastická). Pouze v tzv. období krátkém, po dobu, kdy působí peněžní ilu-ze, je agregátní nabídka rostoucí funkcí. (Pozn. krátké období zde není definovánočasově, ale pouze působením peněžní iluze. V praxi může trvat měsíce i roky). Situa-ci dokumentuje obrázek 17:

obrázek 17

HDPP je potenciální produkt, k němuž se ekonomika vrací po vyprchání peněžníiluze. ANDO je agregátní nabídka v dlouhém období. ANKO je agregátní nabídka krát-kého období a znázorňuje změny HDP v případě vzrůstu cenové hladiny z P0 na P1a poklesu cenové hladiny z P0 na P2.

Cvičení 12.1

Peněžní iluze se projevuje také při poklesu cenové hladiny. Projeví se tím, že firmysnižují výrobu, a proto klesá jejich poptávka po práci. Při poklesu cenové hladiny všakdochází ke snížení zaměstnanosti také z důvodu existence kolektivních mzdových do-hod, které jsou uzavírány na delší dobu (u nás zpravidla na jeden rok), a během jejichplatnosti je obtížné změnit výši mezd, která je v dohodě stanovena. Vysvětlete tento jev.

Agregátnínabídka

Peněžní iluze

Přirozenázaměstnanost

Potenciálníprodukt

cenováhladina ANDO ANKO

P1

P0 P2

HDP2 HDPP HDP1 reálný HDP (Kč)

57

12.3 Poptávkové a nabídkové šoky

Poptávkové a nabídkové šoky představují takové změny agregátní poptávky a nabíd-ky, které mají destabilizující účinky na ekonomiku.

Iniciuje-li centrální banka zvýšení peněžní zásoby, nastane šok z růstu agregátnípoptávky. Představme si, že ekonomika vyrábí potenciální produkt. Pak centrální ban-ka z určitého důvodu vyvolá zvýšení nominální peněžní zásoby. To nejprve sníží úro-kovou míru, dojde k růstu spotřeby a investic, čili poroste agregátní poptávka. Růstagregátní poptávky vede k jistému růstu cen i nominálních mezd. Zpočátku působípeněžní iluze, proto roste výroba i zaměstnanost a HDP se zvyšuje nad potenciálníprodukt. Po opadnutí peněžní iluze zaměstnanost opět klesá na přirozenou míru, HDPse vrací na úroveň potenciálního produktu, v ekonomice ovšem zůstává jako pozůstatekpoptávkového šoku vyšší cenová hladina.

Rovněž pokles agregátní poptávky vyvolaný snížením nominální peněžní zásoby mánepříjemné důsledky. Sice vede k dlouhodobému snížení cenové hladiny, ale je spjats obdobím hospodářského poklesu a vyšší nezaměstnanosti.

Také při větších a náhlých změnách agregátní nabídky prožívá ekonomika „šoky“.Jedním z případů je náhlý vzrůst některých nákladů. Proto se mluví o nákladovémšoku. Typickým nákladovým šokem je zvýšení mezd, které není podloženo růstem pro-duktivity práce. Jiným případem je tzv. ropný šok. Ceny ropy jako strategické surovi-ny ovlivňují ceny ve celém hospodářství. Ropný šok je nepříznivý v případě zdraženíropy, v opačném případě je pro ekonomiku příznivý.

Shrnutí

Agregátní poptávka zobrazuje vztah mezi cenovou hladinou a poptávaným reálnýmHDP; agregátní nabídka popisuje vztah mezi cenovou hladinou a nabízeným reálnýmHDP.

Při změně cenové hladiny se v ekonomice projeví působení peněžní iluze. V dlou-hém období se ekonomika vrací k potenciálnímu produktu, který je vyráběn při přiro-zené zaměstnanosti.

Ekonomiku destabilizuje případný výskyt poptávkových nebo nabídkových šoků.

Cvičení 12.2

Představte si, že by například odbory železničních zaměstnanců začaly prosazovatzvyšování mezd, které není podložené růstem produktivity práce na železnici. Jak seprojeví v ekonomice bude-li tomuto požadavku vyhověno?

Cvičení 12.3

Vysvětlete razantní důsledky a mechanismus působení „ropných šoků“, tj. zvyšovánícen ropy.

Šok z růstuagregátnípoptávky

Nákladový šok

58

13 HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS

Studijní cíle

V následující kapitole připomeneme, že ekonomický vývoj není rovnoměrný, aleprobíhá v ekonomických cyklech. Zamyslíme se nad příčinami tohoto kolísání, zejménaz hlediska teorie investičních cyklů. Pochopíme, proč centrální banka hospodářskýmvýkyvům těžko zamezí, a na závěr otevřeme problematiku hospodářského růstu.


Hrubý domácí produkt, agregátní poptávka a nabídka, poptávkový šok, investice,peněžní zásoba, potenciální produkt

Průvodce studiem

Pokud jste trpělivě studovali předcházející kapitoly, bude pro vás tato v podstatěodpočinková (jinak si budete muset chybějící znalosti zopakovat). V závěru kapitolyvás však za odměnu čeká úvaha téměř filozofická.

Ekonomický vývoj není rovnoměrný, ale probíhá v tzv. hospodářských cyklech.V nich se střídají fáze expanze a recese. Expanze je fází zvyšování růstu reálného HDP,recese je fází zpomalování růstu HDP nebo dokonce poklesu HDP. O recesi hovořímeobvykle tehdy, když nepříznivý vývoj trvá po dvě po sobě jdoucí čtvrtletí. Dlouhodo-bější pokles už bývá označován jako deprese. Bod obratu z recese do expanze se na-zývá sedlo, bod obratu z expanze do recese se nazývá vrchol. Grafické znázorněníhospodářského cyklu je na obrázku 18:

obrázek 18

Existuje mnoho teorií, které vysvětlují existenci hospodářských cyklů. Dají se v zá-sadě rozdělit do dvou hlavních kategorií, a to na primárně vnější a primárně vnitřníteorie cyklu. Vnější teorie nacházejí příčiny hospodářského cyklu ve výkyvech něčehovně ekonomického systému (např. klima, války). Vnitřní teorie hledají příčiny hospo-dářských cyklů uvnitř ekonomického systému samotného, a to takové, které vyvolávajísebegenerující hospodářské cykly.

Mezi vnější teorie patří teorie politického hospodářského cyklu. Vychází z toho, ževolení zástupci obyvatel mohou díky fiskální a monetární politice manipulovat s eko-nomikou tak, aby podpořili své volební výsledky. Obvykle to znamená, že po volbách

Expanze

Reecese

Deprese

Hospodářský cyklus

růst HDP (%)

roky

Vrchol

Expanze

Recese

SedloSedlo

ReceseVrchol

Expanze

Teorie hospo-dářských cyků.

59

se zavede tuhý úsporný hospodářský režim a zhruba rok před volbami se naopak za-čne prosazovat expanzivní hospodářská politika.

Lze také ukázat, že hospodářské cykly jsou ve své podstatě cykly investiční. Jejichpříčinou mohou být poptávkové šoky vyvolané tím, jak bankovní soustava zvyšuje nebosnižuje peněžní zásobu.

Uvažujme situaci, kdy centrální banka realizuje zvýšení peněžní zásoby. Následnědojde k poklesu úrokových měr a firmy realizují své investiční záměry, protože se jevírentabilnější než nákupy dluhopisů, a navíc jsou nízké i úrokové míry z úvěrů, cožmotivuje k jejich čerpání. Celá situace vyvolá růst agregátní poptávky. Tento růst jeovšem dočasný, neboN začne vzrůstat cenová hladina a úrokové míry se vracejí na před-chozí úroveň. Investice firem přestávají být rentabilní, investiční projekty se ruší čipozastavují. Klesá výroba, roste nezaměstnanost a ekonomika se dostává do fáze re-cese. Tento mechanismus má ještě jeden velice důležitý aspekt: hospodářské cykly jsoucykly investičních a dezinvestičních vln, které jsou úzce spjaty s optimismem či pesimis-mem investorů, což jsou konkrétní lidé, a jejich investiční nálady jsou vyvolány důvě-rou či nedůvěrou v ekonomiku. Z toho plyne, že pokud se v zemi podaří vytvořitstabilní ekonomické prostředí, lze očekávat optimismus investorů se všemi pozitivní-mi dopady, ale bohužel to platí i naopak.

Otázka

Jestliže centrální banka dává impuls k cyklickému vývoji ekonomiky tím, že měnípeněžní zásobu, proč ji prostě nestabilizuje a nezabrání tak kolísání úrokové míry?

Bohužel reálná situace je o poznání složitější než dosud vyložená teorie. Problémspočívá v tom, že potenciální produkt, který jsme dosud považovali za konstantní, veskutečnosti roste (viz obrázek 19). Peněžní zásoba by se měla zvyšovat pokud možnostejným tempem jako potenciální produkt. Ale odhadnout předem, jakým tempempotenciální produkt poroste, je velmi obtížné. Růst peněžní zásoby proto není v sou-ladu s růstem potenciálního produktu a v ekonomice dochází k cyklickému kolísání.

Cyklický vývoj hospodářství při rostoucím potenciálním produktu

obrázek 19

Mluvíme-li o ekonomickém růstu, máme na mysli právě růst potenciálního HDP.Ekonomický růst je ovlivněn růstem výrobních faktorů a tzv. akumulací kapitálu. Aku-mulací kapitálu rozumíme jednak výrobu kapitálových statků (užívaných k další výro-bě) a jednak investice do výzkumu a vzdělávání, tedy do lidského kapitálu.

růst HDP (%)

roky

potenciálníprodukt

Ekonomickýrůst

Akumulacekapitálu

60

Tzv. imperativ ekonomického růstu je tématem úvah ekonomů, politiků, filozofů,ekologů a předmětem širokých veřejných diskusí.

Pro zájemce

Pro jiný úhel pohledu než má čistý homo oeconomicus mohu doporučit poutavé kni-hy:

Fromm Erich: Mít nebo být? Naše vojsko, Praha 1992Kohák Erazim: Zelená svatozář. Slon, Praha 1998

Shrnutí

Potenciální produkt reálné ekonomiky má rostoucí tendenci. Ekonomický vývojnavíc není rovnoměrný, ale cyklický. Existuje řada teorií, které tento jev vysvětlují.Cykly mohou souviset s volebními obdobími a také s náladami investorů. Roli hrajíi aktivity centrální banky.

Cvičení 13.1

Proč zemědělská ekonomika není tak náchylná k cyklickému vývoji jako průmyslováekonomika?

Cvičení 13.2

Lze doložit, že cyklickému vývoji nepodléhají jen investice, ale také statky dlouho-dobé spotřeby, např. automobily, pračky, televizory. Proč tomu tak je?

Korespondenční úkol III

Jaký je váš pohled na ekonomický růst? Do svého zamyšlení zahrňte také následu-jící otázky: Je ekonomický růst nepřátelský vůči přírodním zdrojům? Je investice ka-pitálu do vysokoškolského vzdělání a do vědeckého výzkumu impulzem ekonomickéhorůstu? Přispívá svobodný mezinárodní obchod (globalizace trhů) k ekonomickémurůstu? Jaké formy pomoci by mohly být účinné pro nastartování ekonomického růstuv nejchudších zemích světa? Forma a rozsah viz korespondenční úkol I.

61

14 INFLACE

Studijní cíle

Z názvu kapitoly je zřejmé, že budeme rozebírat podstatu a příčiny známého eko-nomického jevu – inflace. Objasníme roli jednotlivých ekonomických subjektů při vzni-ku inflace, abychom na závěr zjistili, že inflace je úkazem setrvačným a že ji vyvolávámevlastním jednáním.


Hrubý domácí produkt, index HDP, agregátní nabídka a poptávka, centrální ban-ka, peněžní zásoba, potenciální produkt

Průvodce studiem

Zdánlivě je inflace jevem všeobecně známým. Po prostudování této kapitoly všakzjistíte, že to s ní není tak jednoduché, jak se v běžné řeči zdá. Proto je také nezbytnéznát obsah předcházejícího studia, abyste správně pochopili všechny souvislosti.

Inflace znamená zmenšování kupní síly peněz neboli růst cen. Zmenšuje množstvístatků, které lze koupit za peněžní jednotku.

Průvodce studiem

Znovu zopakujme: inflace se projevuje růstem cen a vede ke snížení kupní síly pe-něz, takže si za jednu peněžní jednotku koupíme méně statků než dříve. Inflace všaknutně neznamená zmenšení kupní síly lidí. To platí jen potud, pokud nevzrostou jejichdůchody. Je-li inflace doprovázena růstem důchodů, kupní síla obyvatel neklesá.

Opakem inflace je deflace čili snižování cen. Pokud se v hospodářství projevuje in-flace, ale snižuje se její míra, mluvíme o desinflaci. Inflace doprovázená růstem neza-městnanosti se nazývá stagflace.

Míra inflace se vyjadřuje v procentech a vesměs se počítá za roční období. Nemíníse tím však vždy rok kalendářní, ale skutečně meziroční inflace. (Např. meziroční květ-nová inflace se počítá v květnu aktuálního roku ve vztahu ke květnu roku předcháze-jícího). Pokud inflace dosahuje jen několika procent, jedná se o inflaci mírnou,v případě, že dosahuje řádově desítky až stovky procent, jedná se o pádivou inflaci,a dosahuje-li řádově tisíce či více procent, jde o hyperinflaci.

Pro měření inflace se užívají cenové indexy. Nejužívanějšími jsou deflátor HDPa index spotřebitelských cen.

Deflátor HDP se vypočítá tak, že se HDP běžného roku ocení v cenách běžnéhoroku a poté v cenách minulého roku. Jejich podílem obdržíme deflátor HDP (q je početjednotek vyrobených statků, p jsou ceny):

Deflátor je nejkomplexnější ukazatel inflace, protože obsahuje ceny všech statků,které tvoří HDP. Jestliže však chceme posoudit dopad inflace na spotřebitele, je vhod-

Inflace

DeflaceDesinflaceStagflace

∑∑

⋅⋅

=20022003

20032003

pq

pqDeflátorHDP

Deflátor HDP

Inflace mírná,pádiváa hyperinflace

62

nější užít indexy spotřebitelských cen. Indexy spotřebitelských cen se konstruují prorůzné typy domácností (např. zaměstnanců, důchodců, rodin s dětmi) a vycházejí z tzv.spotřebního koše, který udává strukturu spotřeby domácnosti.

Pro zájemce

Více o metodice určování inflace i její konkrétní hodnoty najdete na stránkách Českéhostatistického úřadu www.czso.cz .

Otázka

Je inflace pro někoho „výhodná“?

Inflace působí jako určitý přerozdělovací mechanismus. Ten je výhodný pro dluž-níky na úkor věřitelů, podobně je výhodný pro zaměstnavatele na úkor zaměstnancůa pro nájemce na úkor pronajímatelů.

Příklad

Představte si, že pronajmete jednu místnost ve vašem domě studentovi, a ve smlou-vě mu stanovíte na rok pevné měsíční nájemné 1000 korun. Jestliže vám původně tatočástka stačila na nákup potravin na 10 dní, tak při 10% inflaci si po roce koupíte zatutéž částku jídlo jen na 9 dní. V případě deflace je tomu ovšem naopak.

Obecně lze říci, že inflace přerozděluje bohatství ve prospěch těch, kteří platí, naúkor těch, kterým je placeno. Inflace tím vnáší do ekonomiky a společnosti napětía riziko. Všichni totiž inflaci předpokládají a snaží se bránit proti jejím nevýhodám,proto s ní bývá počítáno ve smluvních vztazích. Jinými slovy, očekávaná inflace ovliv-ňuje jednání ekonomických subjektů a to zpětně ovlivňuje vývoj ekonomiky. Očeká-vaná inflace se promítá např. do úrokových měr zejména z úvěrů, vyvolává tendencik uzavírání krátkodobých smluv a v případě dlouhodobých smluv bývá odhad inflacezakalkulován. Tím se ovšem zvyšuje míra nejistoty ekonomických subjektů.

Z hlediska příčin inflace rozlišujeme dva typy: inflaci poptávkovou a inflaci nákla-dovou. Rozdílem mezi nimi je inflační impulz, který inflaci vyvolal. A jak ještě uvidí-me dále, tento impulz musí být akomodován, jinak by inflace nevznikla.

Inflace poptávková, říká se též inflace tažená poptávkou, nastane tehdy, dojde-li kezvýšení poptávky ze strany ekonomických subjektů. Vznikne převis agregátní poptáv-ky nad agregátní nabídkou. Aby byla obnovena rovnováha, musí nastat vzestup ceno-vé hladiny. Aby však mohlo dojít ke zvýšení některé složky agregátních výdajů, musídojít ke zvýšení peněžní zásoby v ekonomice, což je v kompetenci centrální banky.Centrální banka tak akomoduje (popř. neakomoduje) inflační impulz ze strany poptáv-ky. Již víme, že prakticky nedosažitelným ideálem je růst peněžní zásoby v souladus růstem potenciálního produktu. Centrální banka zvyšuje peněžní zásobu napříklads cílem podpořit firemní investice. Jestliže investiční záměry firem narazí na nedosta-tečnou peněžní zásobu, rostou úroky z úvěrů, investice se potlačují a vzrůstá nezaměst-nanost. Vzroste-li však peněžní zásoba příliš, nastane investiční expanze, ale hrozí tzv.„přehřátí ekonomiky“ a následná vyšší inflace.

Nákladová inflace, říká se též inflace tlačená náklady, je vyvolána zvýšením nákladůprodukce. Obvykle se jedná o zvýšení mzdových nákladů nebo cen významných vstupníchsurovin, např. ropy. Samotný růst nákladů by vedl ke snižování produkce a zaměstna-nosti. Jestliže však centrální banka (zpravidla pod tlakem veřejnosti a vlády) akomo-duje tento inflační impulz zvýšením peněžní zásoby, rozběhne se inflace. Se zvýšením

Index spotřebi-telských cen

Spotřební koš

Inflace taženápoptávkou

Inflace tlačenánáklady

63

mezd se totiž zvýší agregátní poptávka a ekonomika přechází do situace hrozící poptáv-kové inflace. Zejména mzdové „šoky“ hrozí přerůst v inflační spirálu, neboN zvýšenémzdy jsou následnou inflací opětovně znehodnocovány a tudíž vznikají tlaky na jejichdalší zvyšování.

Problém inflace je umocněn tím, že lidé i firmy jednají s ohledem na to, jakou oče-kávají inflaci. Protože inflaci očekávají, zvyšují své ceny, a protože zvyšují ceny, infla-ce se stává reálnou. Inflační očekávání jsou sebenaplňující. Inflace se stává setrvačnou.

Shrnutí

Inflace se projevuje růstem cen, čímž zmenšuje kupní sílu peněz. Pro ekonomikuje inflace rizikovým prvkem. Inflační impulz může být vyvolán zvýšenou agregátní po-ptávkou nebo zvyšováním nákladů produkce. Vznik inflace je podmíněn akomodací in-flačního impulzu centrální bankou.

Cvičení 14.1

Vzpomínáte si na ekonomiku, kde produkovali jen knihy a mléko? Z daných úda-jů vypočítejte deflátor HDP.

Cvičení 14.2

Rozhodněte o pravdivosti uvedených tvrzení:1. Inflace snižuje kupní sílu peněz.2. Inflace se projevuje růstem cen.3. Inflace vždy snižuje kupní sílu spotřebitelů.4. Inflace se vyjadřuje v peněžních jednotkách.5. Deflace je jen teoretickou kategorií, v moderní ekonomice nemůže nastat.6. Inflace dopadá stejně na všechny skupiny obyvatel.7. Inflace je vždy „ekonomickým zlem“, nikomu neprospívá.8. Inflační impulz může vyvolat jak strana nabídky tak strana poptávky.9. Aby inflace nastala, musí být inflační impulz akomodován centrální bankou.

10. Inflaci si v jistém smyslu způsobujeme sami, neboN do svého jednání promítámeinflační očekávání.

Korespondenční úkol IV

Vyhledejte údaje o vývoji české ekonomiky od jejího vzniku v roce 1993. Sledujtezměny HDP, průměrné roční míry nezaměstnanosti, meziroční míry inflace. Vyhleda-né údaje graficky znázorněte. PosuOte, zda lze vysledovat existenci hospodářských cyk-lů. Analyzujte vývoj jednotlivých veličin. Usuzujete na nějaké vztahy mezi veličinami?V jaké fázi ekonomického cyklu se dle vašeho názoru nacházíme? A lze dle vašehomínění rozhodnout, zda je lepší inflace či nezaměstnanost? Rozsah 2 strany, forma vizkorespondenční úkol I.

Statek Množství v r. 2 Cena v r. 2 Cena v r. 1

knihy 820 000 ks 130 K/ks 120 K/ks

mléko 30 000 000 l 10 K/l 8 K/l

64

15 MĚNOVÝ TRH

Studijní cíle

V této krátké kapitole se zastavíme na měnových trzích, definujeme měnový kurza seznámíme se s teoriemi jeho utváření a změn. Na závěr se stručně zmíníme o nástro-jích centrální banky, kterými lze ovlivnit kurz domácí měny.


Trh, tržní rovnováha

Průvodce studiem

S měnovým trhem se běžně setkáváme jako turisté. Nás však nyní bude zajímat trh,na kterém se obchoduje s rozhodujícími objemy měn, a který tak utváří měnové kur-zy.

Měnový kurz je cena měny určité země vyjádřená v měně zahraniční. Poněkud seliší kurzy valut (hotových peněz), deviz (bezhotovostní peníze) a také kurzy pro nákupa prodej, resp. pro bankovní operace (tzv. kurz střed).

Měny různých zemí se směňují na měnovém trhu, přičemž se zde utvářejí měnovékurzy (již zmíněný kurz „devizy střed“). Na měnovém trhu obchodují dovozci a vývozcistatků a investoři, kteří investují do českých nebo zahraničních aktiv.

Vývozci českého zboží vytvářejí nabídku zahraničních měn a poptávku po českýchkorunách. Dovozci zahraničního zboží naopak vytvářejí nabídku korun a poptávku pozahraničních měnách. Podobně investoři, kteří nakupují česká (korunová) aktiva, vy-tvářejí nabídku zahraničních měn a poptávku po korunách. Investoři, kteří naopaknakupují zahraniční aktiva, vytvářejí nabídku korun a poptávku po zahraničních mě-nách.

Relace mezi velikostí nabídky a poptávky působí na měnový kurz. Když poptávkapo určité měně vzroste oproti její nabídce, dochází k jejímu zhodnocení neboli apre-ciaci v poměru k zahraničním měnám. Když naopak nabídka měny vzroste oproti poptáv-ce po ní, dochází k jejímu znehodnocení neboli depreciaci vůči zahraničním měnám.

Na otázku, proč se určitý měnový kurz pohybuje kolem určité úrovně (proč se, řek-něme, kurz 100 korun slovenských pohybuje kolem hodnoty 80 korun českých a ne tře-ba 20 korun českých), odpovídá teorie parity kupní síly. Tato teorie má dvě verze –absolutní a relativní.

Absolutní verze teorie parity kupní síly vychází z působení zákona jediné ceny. Tvr-dí, že pokud se nějaké zboží prodává na dvou trzích za odlišné ceny, obchodníci budounakupovat zboží na levnějším trhu a prodávat jej na dražším trhu. V důsledku půso-bení tržních mechanismů dojde k vyrovnání cen na obou trzích. Měnový kurz budetíhnout k paritě kupní síly, což znamená, že při tomto kurzu je možné koupit stejnémnožství zboží v obou zemích. V našem příkladu by to znamenalo, že si v Česku kou-píme za 80 korun českých (CZK) právě tolik statků jako na Slovensku za 100 korunslovenských (SKK).

Relativní verze teorie parity kupní síly vysvětluje změny měnových kurzů. Podle níje změna měnových kurzů způsobena změnou cenových hladin a míra depreciace od-povídá rozdílu v mírách inflace.

Měnový kurz

Apreciaceměny

Depreciaceměny

Parita kupnísíly

65

Příklad

Uvažujme, že rovnovážný kurz je 100 SKK za 80 CZK. Pak dojde na Slovenskuk 10% růstu cenové hladiny, zatímco u nás se ceny nezmění. Slovenské zboží tedy zdra-ží oproti českému. To se projeví v zahraničním obchodu. Na obou trzích poroste po-ptávka po českém zboží a klesne poptávka po zboží slovenském. Na měnovém trhuproto poroste poptávka po českých korunách a zároveň poroste nabídka korun sloven-ských. Česká koruna se zhodnotí vůči slovenské. Jakmile kurz dosáhne úrovně110 SKK za 80 CZK, obnoví se rovnováha.

Pokud by domácí cenová hladina vzrostla více než zahraniční cenová hladina, do-šlo by k depreciaci domácí měny.

Pokud se měnový kurz vytváří na měnovém trhu volně bez státních zásahů označujese jako volně pohyblivý (plovoucí). Za měnovou politiku je obecně odpovědná cent-rální banka. Česká národní banka uplatňuje režim volně plovoucího kurzu. Centrálníbanky však přesto mohou na měnovém trhu intervenovat, aby zabránily větším výky-vům měnového kurzu. Ke svým intervencím využívají devizové rezervy. Devizové re-zervy jsou určité objemy strategických zahraničních měn (např. americký dolar, euro),které centrální banka drží a využívá jich v případě potřeby k nákupům domácí měnyna měnovém trhu. Tím zvyšuje poptávku po domácí měně a brání její depreciaci.

Pro zájemce

Zatímco pojmy apreciace a depreciace měny nebývají všeobecně známé, můžeme častozaslechnout pojem revalvace a devalvace měny. Je však třeba mezi nimi správně rozlišo-vat: zatímco apreciace či depreciace je výsledkem působení tržního mechanismu, revalvaceje úředně stanovené posílení měny a devalvace je úředně stanovené oslabení měny.

Shrnutí

Dlužno přiznat, že teorie měnového růstu je v ekonomické vědě jednou z nejspor-nějších. Na měnovém trhu se utváří měnový kurz, tj.poměr mezi domácí a zahraničníměnou. Jeho konkrétní hodnotu objasňuje např. absolutní verze teorie parity kupnísíly, jeho změny relativní verze teorie parity kupní síly. Volně pohyblivý kurz není ovliv-ňován úředními zásahy, centrální banka však může intervenovat na měnovém trhu.

Cvičení 15.1

Předpokládejme, že rovnovážný kurz je 3 kuvajtské dináry (KWD) za 1 kajmanskýdolar (KYD). V Kuvajtu dojde ke zvýšení cenové hladiny o 5 %, na Kajmanských os-trovech se cenová hladina nemění. Jak se změní měnový kurz? A jak se změní kurz,když v Kuvajtu vzroste cenová hladina o 15 % a na Kajmanských ostrovech vzrosteo 20 %?

Volně pohyblivýkurz

66

Cvičení 15.2

PřiřaOte k sobě vzájemně nejlépe si odpovídající pojmy:1. valuty A. nabídka zahraničních měn2. devizy B. vzrůst poptávky po měně3. měnový kurz C. kurz, kdy lze koupit ve dvou zemích stejný

objem zboží4. vývozci D. hotovost5. dovozci E. vzájemný poměr dvou měn6. apreciace F. intervence centrální banky7. depreciace G. poptávka po zahraničních měnách8. parita kupní síly H. vzrůst nabídky měny9. devizové rezervy I. volné působení měnového trhu

10. plovoucí kurz J. bezhotovostní peníze

67

16 PLATEBNÍ BILANCE

Studijní cíle

Na konci této kapitoly budete schopni posoudit některé mezinárodní ekonomickévazby. Seznámíte se s obsahem platební bilance a jejích jednotlivých součástí – běžnéhoúčtu, obchodní bilance, finančního účtu a změny devizových rezerv. Budeme studovatmechanismy, které ovlivňují stav jednotlivých částí platební bilance. V závěru se do-tkneme otázky zahraničního dluhu.


Aktiva, devizové rezervy, měnový kurz (volně pohyblivý)

Průvodce studiem

Ačkoli je tato kapitola vyložena jen s ohledem na to, abychom byli schopni zhod-notit ekonomický vývoj na základě běžně zveřejňovaných informací a neobsahuje mno-ho podrobné teorie, vyžaduje její studium soustředění a trpělivost, protože se násobímnožství faktorů, které ovlivňují sledované ekonomické efekty.

Platební bilance je účet, který zachycuje transakce ekonomiky se zahraničím v da-ném roce. Porovnává tedy platby ze zahraničí a do zahraničí. Platební bilance má třičásti: běžný účet, finanční účet a změnu devizových rezerv. Běžný účet platební bilan-ce zachycuje platby za dovoz a vývoz zboží, které jsou jeho rozhodujícími položkami.Rozdíl mezi hodnotou dovozu a vývozu se nazývá obchodní bilance. Obchodní bilan-ce (zvaná též čistý vývoz) je dominantní položkou běžného účtu platební bilance,a proto se někdy místo „běžný účet“ říká jen „obchodní bilance“. Běžný účet obsahu-je dále důchody placené ze zahraničí a do zahraničí (mzdy, zisky, úroky) a jiné jedno-stranné převody jako např. dary či dědictví.

Finanční účet platební bilance zachycuje dovoz a vývoz kapitálu. Dovoz zahranič-ního kapitálu je představován nákupem českých aktiv zahraničními osobami, poskyto-váním zahraničních půjček a vklady peněz zahraničních osob do českých bank.Vývozem kapitálu jsou tytéž operace tuzemských osob směrem do zahraničí.

Podstatné je, že platební bilance jako účet je vždy účetně vyrovnaná. Případný scho-dek (pasivní bilance) běžného účtu je pokryt přebytkem (aktivní bilancí) finančníhoúčtu a/nebo čerpáním devizových rezerv. Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytíschodku finančního účtu a/nebo na zvýšení devizových rezerv.

Příklad

Výše uvedené ilustrujeme na dvou zjednodušených příkladech hypotetických ekonomik.

Platebníbilance

Běžný účet

Obchodníbilance

Finanční účet

Změnadevizovýchrezerv

68

Země Slunce má pasivní saldo (bilanci) běžného účtu a aktivní saldo finančníhoúčtu. Protože schodek běžného účtu není plně pokryt přebytkem finančního účtu, musího Země Slunce pokrýt čerpáním devizových rezerv. V zemi dojde k poklesu devizo-vých rezerv o 30 mld. (což se v účtu formálně projeví jako kladné číslo).

Země Měsíce má aktivní bilanci běžného účtu a pasivní bilanci finančního účtu.Přebytek běžného účtu jednak pokryje schodek finančního účtu a jeho zbývající částzvýší devizové rezervy země (což se formálně projeví jako záporné číslo).

Platební bilance České republiky je dostupná v publikacích českého statistickéhoúřadu (např. www.czso.cz).

Účetní vyrovnanost platební bilance však nelze zaměňovat za rovnováhu platebníbilance. Jak jsme již uvedli, platební bilance je vždy účetně vyrovnaná, konečnou vy-rovnávací položkou je změna devizových rezerv. Devizové rezervy však nelzek vyrovnání schodků využívat dlouhodobě, jelikož by časem byly vyčerpány (víme, žemají i jinou funkci v měnové politice). Platební bilance je v rovnováze tehdy, když jeschodek/přebytek běžného účtu plně pokryt/vyčerpán přebytkem/schodkem finančníhoúčtu.

Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz (za před-pokladu, že je volně pohyblivý). V případě schodku platební bilance (tedy případu, kdyje nutno pro její účetní vyrovnání čerpat devizové rezervy) totiž logicky nabídka korunna měnovém trhu převýší poptávku po nich a dojde k depreciaci koruny. Tím zlevnínaše zboží na zahraničních trzích a poroste vývoz. Naopak zahraniční zboží bude u násdražší a tudíž bude klesat dovoz. To potrvá do doby, kdy se vyrovná nabídka a poptávkapo korunách, a platební bilance bude v rovnováze.

Platební bilance Země Slunce (údaje v mld. peněžních jednotkek)Platby

ze zahraničíPlatby

do zahraničíBilance

Vývoz zboží +300Dovoz zboží –370Bilance běžného účtu –70Vývoz kapitálu –50Dovoz kapitálu +90Bilance finančního účtu +40Změna devizových rezerv +30Platební bilance 0

Rovnováhaplatebníbilance

Platební bilance Země Měsíce (údaje v mld. peněžních jednotkek)Platby



Vývoz zboží +400Dovoz zboží –320Bilance běžného účtu +80Vývoz kapitálu –140Dovoz kapitálu +110Bilance finančního účtu –30Změna devizových rezerv –50Platební bilance 0

69

V případě přebytku platební bilance (tj. situace, která se účetně projeví jako nárůstdevizových rezerv) je na měnovém trhu vyšší poptávka po korunách než jejich nabíd-ka. Koruna apreciuje. Naše zboží bude dražší, vývoz bude klesat, zahraniční zboží budepro nás levnější, proto poroste dovoz. To opět protrvá do vyrovnání nabídky a poptávkypo korunách, kdy platební bilance bude opět v rovnováze.

Platební bilance tenduje k rovnováze, v níž je schodek běžného účtu kompenzovánpřebytkem účtu finančního nebo naopak je přebytek běžného účtu kompenzovánschodkem finančního účtu.

Otázka

Na čem závisí vyrovnanost běžného účtu a finančního účtu?

Představme si, že dosažitelná úroková míra z bankovních vkladů v Brazílii je 3%a v Česku je 8%. Jak zareagují investoři?

Očekávaná míra výnosu z vkladů v Česku převyšuje očekávanou míru výnosů v Bra-zílii. Investoři budou přesouvat kapitál z brazilských do českých bank. To zvětší přeby-tek na finančním účtu české platební bilance.

Stav finančního účtu závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovoumírou v tuzemsku a v zahraničí.

Průvodce studiem

Nyní budeme zkoumat příčiny vyrovnanosti běžného účtu. Jak jsem se již zmínila,jeho dominantní složkou je čistý vývoz. Proto teO přejdu, jak je v praxi běžné, k uží-vání pojmu „obchodní bilance“.

Obchodní bilance závisí na měnovém kurzu. Depreciace domácí měny zlepšujeobchodní bilanci (snižuje schodek nebo zvyšuje přebytek), protože na zahraničním trhuzlevní české zboží a tudíž vzroste jeho vývoz, zatímco dovezené zboží bude u nás dražšía proto dovoz poklesne. Při apreciaci měny je tomu naopak.

Na obchodní bilanci má ovšem vliv také změna domácí cenové hladiny. Jestližev tuzemsku dojde ke zvýšení cenové hladiny, zvýší se při daném kurzu cena českéhozboží i na zahraničních trzích, což vede k poklesu vývozu. Tuzemští spotřebitelé začnouzdražené domácí zboží substituovat zahraničním a tak vzroste dovoz. Domácí obchodníbilance se zhoršuje.

Z uvedeného vyplývá, že obchodní bilance závisí nejen na měnovém kurzu, ale takéna cenových hladinách doma a v zahraničí. Spojení těchto vlivů ukazuje, že obchodníbilance závisí na tzv. reálném měnovém kurzu. Měnový kurz, tak jak jsme ho pojímalidosud, je možno považovat za kurz nominální. Reálný měnový kurz je nominální mě-nový kurz násobený poměrem zahraniční a domácí cenové hladiny. Stav obchodní bi-lance závisí na reálném měnovém kurzu.

Příklad

Uvažujme, že obyvatelé zemí evropské měnové unie v Česku koupí za 17 Kč stej-ný objem zboží jako doma za 1 €. Dále předpokládejme, že nominální kurz je 1€ za30 Kč.

Reálný kurz R pak činí:

Reálný měnovýkurz

76,1

)(17

(€)1)

€(30

=

⋅=

R

KčKčR

70

Domácí zboží je pro tyto cizince v porovnání s českým dražší o 76 %. (České zbožíje pro tyto cizince 1,76krát levnější.) Takový reálný kurz znamená, že české zboží jekonkurenceschopné, bude docházet ke zvyšování vývozu a zlepšování obchodníbilance.

Kromě zmíněných faktorů závisí obchodní bilance na vývoji reálného tuzemskéhoHDP a také na vývoji HDP v zemích zahraničních obchodních partnerů.

Uvažujeme, že dochází k růstu tuzemského reálného HDP. Rostoucí produkce vy-žaduje část surovin a polotovarů z dovozu. Také rostoucí spotřeba znamená zvýšenénákupy dovozového zboží. Rostoucí HDP zvyšuje dovoz a rostoucí dovoz zhoršuje tu-zemskou platební bilanci.

Roste-li HDP v zemích obchodních partnerů, zvýší se tam i poptávaný objem zbo-ží z tuzemska. Náš vývoz poroste a tuzemská platební bilance se bude zlepšovat.

Můžeme tedy shrnout: obchodní bilance závisí na reálném měnovém kurzu a narůstu domácího reálného HDP ve vztahu k růstu zahraničního reálného HDP.

Jak jsme již viděli, případný schodek obchodní bilance je financován přebytkem fi-nančního účtu neboli dovozem kapitálu. Značná část těchto zahraničních investic mápodobu půjček zahraničních osob domácím osobám. Celková zadluženost země vůčizahraničí se označuje jako zahraniční dluh. Prakticky se však nejedná o dluh země, alekonkrétních věřitelů, vesměs podnikatelských subjektů, kteří jsou povinni podle smluv-ních podmínek své závazky splácet. Přesto má zahraniční dluh vliv na obchodní bilancia na kurz měny. Pokud nové zahraniční půjčky převyšují splátky starých půjček, domácíměna apreciuje a obchodní bilance má tendenci ke schodku. Pokud však splátky sta-rých půjček budou vyšší než tok nových půjček, zvýší se na měnovém trhu nabídkakorun a poptávka po zahraničních měnách. Tuzemská měna depreciuje a obchodníbilance je v přebytku.

Shrnutí

Platební bilance zachycuje transakce domácí ekonomiky se zahraničím. Je účtem,proto musí být vždy účetně vyrovnaná. To je nutno odlišit od rovnováhy platební bilan-ce, které se dosahuje pohybem měnového kurzu.

Platební bilance zahrnuje běžný účet, finanční účet a změnu devizových rezerv.Dominantní složkou běžného účtu je obchodní bilance – účet zachycující platby zadovoz a vývoz zboží. Na obchodní bilanci má vliv i zahraniční dluh země.

Cvičení 16.1

Sestavte platební bilanci Země Hvězd za uplynulý rok (údaje v hvězdných korunáchHK). Jak se změnily devizové rezervy Země Hvězd?

Země Hvězd vyvezla do jiných zemí hvězdný prach za 830 mld. HK a hvězdný třpytza 460 mld. HK. Naopak dovezla sluneční teplo za 530 mld. HK a měsíční chlad za 190mld. HK. V Zemi Měsíce investovala 270 mld. HK. Země Slunce uložila v bankáchZemě Hvězd 310 mld HK.

Cvičení 16.2

Doplňte věty (do klíče nahlédněte až budete hotovi s celým cvičením):1. Je-li hodnota schodku běžného účtu platební bilance vyšší než přebytek finanční-

ho účtu, dojde k …………. domácí měny.2. Depreciace domácí měny vede …….. vývozu, protože vyvážené zboží je (vyjádřeno

v zahraničních měnách) ………..

Zahraničnídluh

71

3. Depreciace domácí měny vede ke ………. dovozu.4. Je-li hodnota schodku platební bilance nižší než přebytek finančního účtu, dojde

k …………domácí měny.5. Při apreciaci domácí měny klesá ……….. a roste ……….6. Jestliže očekávaná míra výnosu z domácích vkladů převýší míru výnosu v zahraničí,

zahraniční investoři ………..vklady u českých bank, a to povede ke zvýšení přebytkuna ………. ………. domácí ………. ………..

7. Depreciace domácí měny ……… hodnotu vývozu a ………. hodnotu dovozu,…………tedy domácí obchodní bilanci.

8. Obchodní bilance závisí na ……….. měnovém kurzu, který odráží poměr domácía zahraniční ………. ………...

9. Růst reálného HDP znamená ……… spotřeby, tedy …….. dovozu a …………domácí obchodní bilanci.

10. Rostoucí zahraniční dluh vede k ……….. domácí měny a ……….. obchodní bilan-ce.

Korespondenční úkol V

Analyzujte vývoj zahraničního obchodu České republiky v posledních 4–5 letech.Rozsah a forma viz korespondenční úkol I.

72

17 STÁTNÍ ROZPOČET

Studijní cíle

V sedmnácté kapitole vysvětlíme pojem státní rozpočet a jeho význam pro domácíekonomiku. Budeme sledovat, jak různé přístupy ke konstrukci státního rozpočtu do-padají na výkonnost ekonomiky.


Veřejné statky, veřejný sektor, HDP, stínová ekonomika, zapůjčitelné fondy

Průvodce studiem

V této kapitole využijete mnohé znalosti nabyté už od začátku studia. V požadova-ných vstupních znalostech jsem uvedla jen ty nejnezbytnější pojmy, proto jakmile ne-budete něčemu rozumět, zalistujte do předcházejících částí studijního textu (zejménado kapitol 2, 3, 8, 9, 10). S blížícím se koncem kurzu zkrátka vidíte, že opravdu všech-no souvisí se vším (a to používáme jen jednoduché modely). Ekonomika je krásně dob-rodružná!

Státní rozpočet je dominantní složkou veřejných rozpočtů. Veřejné rozpočty zachy-cují toky a stav veřejných financí. Veřejné finance jsou složitým systémem s mnohavětvemi a úrovněmi, do kterého patří též úrovně krajské a obecní samosprávy. Podílveřejných rozpočtů na HDP ukazuje, jak velký je v uvažované ekonomice veřejný sek-tor. Obecně lze říci, že ve vyspělých zemích je podíl veřejných výdajů na HDP poměrněvysoký (pro velmi hrubou představu cca dvě pětiny HDP). Jedním z hlavních důvodůje růst významu veřejných statků ve společnosti.

Státní rozpočet lze definovat jako centralizovaný peněžní fond, který rozdělujía využívají státní orgány. Má podobu bilance a skládá se tak z příjmové a výdajové stán-ky.

Největší příjmovou položkou jsou daně, dále cla, poplatky, pokuty, penále a příspěv-ky na sociální zabezpečení a pojistné. Výdaje státního rozpočtu se z hlediska ekonomic-ké teorie člení do dvou skupin: výdaje na nákup statků, tzv. vládní nákupy a transferovéplatby. Vládní (veřejné) nákupy znamenají například výdaje na veřejnou správu, výdajena obranu a bezpečnost, výdaje na školství, zdravotnictví, kulturu, též na nákup vyba-vení kanceláří, aut atd. Transferové platby jsou výdaje sociální povahy (starobní důcho-dy, podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky), za něž vláda nezíská od příjemcežádnou protihodnotu. Výdaje státního rozpočtu směřují do čtyř hlavních oblastí:

• na sociální zabezpečení, školství a zdravotnictví• na obranu• do národního hospodářství• na státní správuPodle toho, jakých hodnot nabývají příjmy a výdaje, může se státní rozpočet ocit-

nout ve třech různých stavech:• přebytkový (příjmy převyšují výdaje)• vyrovnaný (příjmy se rovnají výdajům)• deficitní (příjmy jsou nižší než výdaje)

Státní rozpočet

73

Otázka

Je zřejmé, že státní rozpočet je mocným nástrojem přerozdělování. Jaké jsou hlavníkanály tohoto přerozdělování a jaký vliv na ekonomiku může toto přerozdělování mít?

K přerozdělování dochází zejména dvěma kanály: prostřednictvím státních výdajůa prostřednictvím daňové soustavy. Na výdajové straně státního rozpočtu ČR tvořínejvyšší položku transfery obyvatelstvu. Přerozdělování směrem k obyvatelstvu se zto-tožňuje se sociální politikou. Toto přerozdělování má však opodstatnění tehdy, moti-vuje-li člověka, který se ocitl v obtížné životní situaci, k aktivnímu řešení tohoto stavu.

Také daňová soustava, je-li progresivní (vyšší příjmy jsou zdaněny vyšší sazbou), mázajímavé ekonomické efekty. Má-li člověk příležitost zvýšit své příjmy, porovnává po-chopitelně náklady a výnosy. Při vyšších příjmových hladinách však zjistí, že státu od-vede velkou část (v ČR až dvě pětiny) svého dodatečného příjmu. Často tak zjistí, žejeho čistý dodatečný příjem je nižší než dodatečné náklady. Progresivní zdanění takmůže vést k oslabení motivace k dodatečným pracovním výkonům. Dalším výsledkemvysokých daňových sazeb je vyhýbání se daním. Vyhýbání se daním nemusí mít vždynelegální podobu. Daně se pochopitelně promítají do cen statků. Aby lidé nemuseliplatit ceny zvýšené vlivem daňových sazeb, uchylují se ke svépomocným činnostem,popřípadě si poskytují protislužby. Sami si staví domy, malují v bytech, maminky ostří-hají vlasy celé rodině… To snižuje výkonnost celé ekonomiky, ztrácí se výhody ze spe-cializace a v konečném důsledku klesají daňové příjmy státního rozpočtu. Některésubjekty se uchylují k nelegálním daňovým únikům. Rozsah šedé ekonomiky je tímvětší, čím vyšší jsou daňové sazby. Dalším nepříjemným důsledkem vysokého zdaně-ní je únik kapitálu do zemí s nižšími daněmi.

Zvyšování daní má ze stejných důvodů negativní dopad na samotný daňový výnosstátu. Zvyšuje-li stát daně, nemůže předpokládat, že se jeho daňové příjmy budou pro-porcionálně zvyšovat. Tento jev zachycuje Lafferova křivka (autorem je AmeričanArthur Laffer).

obrázek 20

Roste-li míra zdanění, jsou přírůstky daňového výnosu státu stále menší. Příčinouje oslabení ekonomické výkonnosti země při vyšší míře zdanění, zvyšování daňovýchúniků a odliv kapitálu do zahraničí. Důležité je uvědomit si, že naopak při snížení míryzdanění klesne daňový výnos méně v porovnání s poklesem daňových sazeb.

Jak jsme již uvedli, v současné společnosti je přikládán velký význam veřejným stat-kům, naopak zvyšování daní je velmi nepopulární. Proto mají politické reprezentacepod tlakem veřejného mínění tendenci k vytváření schodkových rozpočtů. Pro vládu

Lafferova křivka

Daňovývýnos

(v peněžníchjednotkách)

0% 100% míra zdanění v (%)

74

je velmi snadné půjčovat si od soukromých subjektů, protože banky dávají přednostvládním dluhopisům před půjčkami soukromým firmám (půjčování vládě je bez rizi-ka). Jestliže si vláda půjčuje na financování rozpočtového schodku, nemají banky pro-středky na financování aktivit soukromých osob. Tomuto jevu se říká efektvytěsňování. Vláda svými výdaji vytěsnila některé výdaje soukromé. Nabídku vládníchdluhopisů musíme chápat jako poptávku po zapůjčitelných fondech. Tím přispívá kezvýšení poptávky po zapůjčitelných fondech, což vede ke zvyšování úrokové míry.V konečném důsledku klesají soukromé investice. Konstrukce státního rozpočtu je tedyvlastně rozhodnutím o poměru mezi soukromými a veřejnými statky, které bude pro-dukovat a spotřebovávat uvažovaná ekonomika.

Shrnutí

Státní rozpočet je fond, jehož prostředky využívají státní orgány. Příjmy pocházejípředevším z daní, výdaji jsou vládní nákupy a transfery. Ekonomika je ovlivněna relacímezi příjmy a výdaji státního rozpočtu.

Změny daňových sazeb nevedou ke stejné (proporcionální) změně příjmů státníhorozpočtu. Deficitní rozpočet způsobuje tzv. efekt vytěsňování.

Cvičení 17.1

Proč se ekonomika nemůže jednoduše rozhodnout, že bude produkovat jak vícesoukromých tak více veřejných statků?

Cvičení 17.2

Představte si, že by naše vláda zvýšila státní výdaje, aniž by zvýšila daně. Přírůstekvýdajů bude financovat půjčkami od domácích soukromých osob. Co byste očekávali,že se stanea) s úrokovou míroub) s kurzem korunyc) s naší obchodní bilancíd) s naším zahraničním dluhem

Korespondenční úkol VI

Vyhledejte konkrétní údaje o příjmech a výdajích státního rozpočtu v České repub-lice a analyzujte jeho salda v uplynulých pěti letech. Jaké byste doporučovali změnyv jeho struktuře? Jaké pozitivní a jaké negativní dopady do ekonomiky by vaše opat-ření přinesla? Forma a rozsah viz korespondenční úkol I.

Efektvytěsňování

75

18 MĚNOVÁ POLITIKA

Studijní cíle

V poslední kapitole se věnujeme cílům měnové politiky a úloze centrální banky přijejich dosahování. Probereme různé typy měnových politik, jejich přednosti a nedostat-ky. Na konci kapitoly vám bude jasné, co je reálné od měnové politiky očekávat.


Centrální banka, státní rozpočet, inflace, měnový kurz, obchodní bilance, hospodář-ský cyklus

Průvodce studiem

Tak, tato kapitola je poslední. Nebudu ale předstírat, že je jednoduchá. Opravdu v nízúročíte mnohé, co bylo řečeno dříve. Působení nástrojů měnové politiky je stručněnaznačeno, neboN podrobně bylo vysvětleno v předcházejících kapitolách. Takže kdy-byste něco nepochopili napoprvé, vraNte se k příslušné pasáži. Není to sice moc zábav-né, ale alespoň tak objevíte a doplníte drobnosti, které vám dosud unikaly.

Měnová politika je složitý systém pravidel a nástrojů, které mají zajistit žádoucíekonomický vývoj v zemi. Charakter měnové politiky je spjat s aktivitami centrálníbanky a zejména s mírou její závislosti či nezávislosti na vládě. Je-li centrální bankazávislá na vládě, přizpůsobuje se měnová politika zájmům státního rozpočtu. V tako-vém případě má vláda tendenci půjčovat si přímo od centrální banky, čímž se neúměrnězvyšuje peněžní zásoba a stoupá inflace. Naopak nezávislost centrální banky na vláděpotlačuje tendenci vládních politiků rozpoutávat inflaci vytvářením rozpočtovýchschodků. Česká národní banka je jednou z nejvíce nezávislých centrálních bank na svě-tě. Její měnová politika není přizpůsobována zájmům státního rozpočtu.

Měnová politika má stanovené konečné cíle, jichž je dosahováno prostřednictvímcílů zprostředkujících. Těchto cílů dosahuje centrální banka (ČNB) prostřednictvímnástrojů měnové politiky.

Měnová politika:

Nezávislostcentrálníbanky

Konečnéa zprostřed-kující cíleměnovépolitiky

Nástrojeměnovépolitiky

dvoutýdenníreposazba

operace navolném trhu

povinná mírabankovníchrezerv

devizovérezervy

stav peněžnízásoby

úroková míra

měnový kurz

míranezaměstnanosti

míra inflace

obchodní bilance

Nástroje Zprostředkující cíle Konečné cíle

76

Průvodce studiem

O nástrojích, zprostředkujících cílech i o konečných cílech jste už mnohé nastudo-vali a připomínám, že ještě podrobnější informace naleznete např. na internetovýchstránkách ČNB www.cnb.cz. My se nyní zaměříme na typy měnové politiky a na jejichúčinnost při dosahování konečných cílů.

Otázka

Co myslíte, jsou cíle měnové politiky navzájem slučitelné?

Lze tušit, že to nebude dost dobře možné. Podle toho, jaký problém je v ekonomi-ce právě nejnaléhavější, lze přistoupit k realizaci konkrétního způsobu provádění mě-nové politiky. Rozeznáváme dva základní typy měnové politiky: expanzivní politikua restriktivní politiku.

Expanzivní politika spočívá v tom, že centrální banka zvýší peněžní zásobu v eko-nomice tím, že nakoupí vládní dluhopisy a sníží klíčové úrokové sazby (zejména dvou-týdenní reposazbu). To vede ke snížení úrokových měr komerčních bank a k depreciacidomácí měny. Rostou investice, spotřeba a čistý vývoz. Posléze nastane snížení neza-městnanosti, zvýšení inflace a zlepšení obchodní bilance. Jak ale víme, v dlouhém ob-dobí se zaměstnanost (resp. nezaměstnanost) vrací na svou přirozenou míru a HDP sevrací na úroveň potenciálního produktu. Vyšší inflace však přetrvává, jelikož se promít-la do vyšších mezd a inflačních očekávání. Vyšší inflace znamená reálnou apreciaci do-mácí měny. Reálný kurz se vrací na původní úroveň a stejně tak obchodní bilance.

Restriktivní měnová politika naopak vyvolává snížení peněžní zásoby v ekonomice.Centrální banka toho dosahuje tím, že zvýší klíčové úrokové sazby a začne prodávatvládní dluhopisy. Zvýší se úrokové míry komerčních bank, domácí měna apreciuje.V zemi poklesnou investice a spotřeba, poklesne čistý vývoz. Posléze se sníží inflace,zvýší se nezaměstnanost a zhorší se obchodní bilance. V dlouhém období však ekono-mika začne produkovat potenciální produkt při přirozené míře zaměstnanosti (resp.nezaměstnanosti). Také obchodní bilance se brzy po snížení inflace opět zlepší, protožereálný měnový kurz se vrátí (po předchozí nominální apreciaci) na původní úroveň.Dlouhodobým důsledkem restriktivní měnové politiky je pouze snížení inflace.

Došli jsme k důležitému poznatku: ze tří konečných cílů je měnová politika schopnadva ovlivnit jen krátkodobě. Dlouhodobě je měnová politika schopna ovlivnit jen in-flaci. Ačkoliv se tedy zdá, že volba mezi expanzivní a restriktivní politikou je jednoznač-ná, není to tak jednoduché. Příčina je ta, že tzv. „krátké období“ je jen ekonomickákategorie a z hlediska času jako fyzikální veličiny může trvat i rok či dva. To by při uplat-nění restriktivní měnové politiky mohlo vést k pádu ekonomiky do deprese.

Toto vědomí vedlo ke snahám centrálních bank ovlivnit průběh hospodářských cyk-lů. V době hospodářské expanze se začala uplatňovat restriktivní měnová politika s cí-lem utlumit „přehřátí ekonomiky“ a zmírnění inflace, v době recese se uplatňovalaexpanzivní měnová politika s cílem povzbudit investice a snížit nezaměstnanost. Takovéměnové politice se říká politika stop-go (stop při expanzi, go, jdi, při recesi). Jejíuplatňování ale provázejí problémy spočívající ve zpoždění. Projevuje se zpoždění rozpo-znávací, které nastává proto, že stav ekonomiky se hodnotí až na základě údajů statistic-kého orgánu, a ty jsou pochopitelně k dispozici s určitým časovým skluzem ze obdobím,o němž vypovídají. Druhým je zpoždění rozhodovací, vyvolané potřebou určitého času,v němž centrální banka rozhoduje, zda a jaká opatření přijme. A pak nastane zpoždění za-působení, které trvá od rozhodnutí centrální banky přes realizaci opatření až do reakcíkonkrétních ekonomických subjektů na příslušné změny. Uplatňování aktivistické (ro-zuměj aktivně volené a prováděné) stop-go politiky se příliš neosvědčuje, protožez důvodu zpoždění spíše prohlubuje fáze hospodářského cyklu a destabilizuje ekono-miku. Přesto má své uplatnění při dlouhotrvající depresi nebo inflačním vývoji.

Expanzivnía restriktivní

měnovápolitika

Stop-gopolitika

77

V 70. a 80. letech 20. století opouštěly země aktivistickou měnovou politiku a na-hrazovaly ji neaktivistickou politikou stálého měnového růstu. Neaktivistická měno-vá politika spočívá ve vytyčení dlouhodobě stálého pravidla. Tímto pravidlem měl býtstálý měnový růst čili stálý růst peněžní zásoby. Pokud se centrální banka drží stálé-ho měnového růstu, stane se její měnová politika neutrální (ani expanzivní ani re-striktivní). Navíc je izolována od případných politických či zájmových tlaků na změnypeněžní zásoby. Neakomoduje proto inflační impulzy. Podmínkou je, aby tato politika byladůvěryhodná. Soukromá i veřejná sféra musí uvěřit, že centrální banka svou politikua vytyčený měnový růst nezmění. Jedině pak tomu přizpůsobí svá inflační očekávání. Nej-větší problém této politiky spočívá v tom, aby centrální banka správně odhadla růst poten-ciálního produktu a tomu přizpůsobila tempo růstu peněžní zásoby. Již víme, že je to velmiobtížné a bankéři se ve svém rozhodování musí řídit z velké části intuicí.

Postupně se v ekonomice začaly objevovat nové formy peněz jako elektronické pla-tební karty, kreditní karty apod., které ovlivňují výši peněžní zásoby v ekonomice, při-čemž jsou mimo kontrolu centrální banky. Proto byl zaveden další typ měnové politiky –inflační cílování. Centrální banka vyhlásí tzv. inflační cíl, tj. míru inflace vztaženouk určitému časovému horizontu a bere na sebe veřejný závazek, jehož dodržení se proni stává prestižní záležitostí (potažmo ekonomickou nutností). Měnová politika ztrá-cí svou neutralitu, protože centrální banka musí aktivně přispívat k dosažení vyhláše-ného inflačního cíle. Vyhlášení inflačního cíle však velmi silně ovlivňuje inflačníočekávání, která (jak víme) významně ovlivňují skutečnou inflaci. Navíc připomeňme,že beztoho je míra inflace jedinou dlouhodobě ovlivnitelnou veličinou. Centrální bankavšak musí dokázat využívat své nástroje přesně tak, aby splnila inflační cíl. Od roku1997 uplatňuje politiku inflačního cílování i ČNB. Aktuální inflační cíle uvádí na svýchinternetových stránkách www.cnb.cz.

Pro zájemce

Úspěšnost hospodářství je možné vyjádřit prostřednictvím tzv. magického čtyřúhelníku.Magický čtyřúhelník zobrazuje konfliktnost cílů hospodářské politiky. Magický čtyřúhelníkmá podobu „démantu“ a jeho tvar vypovídá o tom, jak byla vláda či centrální banka úspěš-ná při plnění jednotlivých cílů. Čím dále leží vrcholy čtyřúhelníku od průsečíku souřadni-cových os, tím lépe vláda úkol splnila. Čím větší je plocha čtyřúhelníku, tím bylahospodářská politika účinnější. Velmi zajímavé je sledovat proměny magického čtyřúhel-níku v různých letech. Při konstrukci je třeba dbát na správné umístění cílových hodnot naosy. (Čím dále od středu soustavy souřadné, tím více žádoucí hodnota.)

Možná podoba magického čtyřúhelníku:

Politika stáléhoměnovéhorůstu

Politikainflačníhocílování

roční tem po růstu H D P (% )

0 0

průmě rná 0 saldo b ilance roční m íra zahr. obchodunezaměstnanosti (% ) (v % H D P)

0

roční m íra in flace (% )obrázek 21

78

Více např. v: Jurečka, V. a kol.: Úvod do ekonomie. Učební texty pro studenty neeko-nomických oborů. VŠB –TU, Ostrava 2002

Shrnutí

Konečnými cíli měnové politiky je dosažení žádoucí míry nezaměstnanosti, míryinflace a stavu obchodní bilance. Uplatňovanými modelovými politikami centrálníchbank mohou být:• expanzivní politika• restriktivní politika• politika stálého měnového růstu• politika inflačního cílování

Dlouhodobě ovlivnitelnou veličinou je pouze inflace.

Cvičení 18.1

Železnice je ve státním vlastnictví. Železniční odbory požadují vyšší mzdy a hrozístávkou, nebude-li jim vyhověno. Vláda si uvědomuje, že zvýšení mezd zatíží státnírozpočet, ale stávky se obává a je ochotna mzdy zvýšit.a) Předpokládejme, že se centrální banka obává růstu nezaměstnanosti a bude ten-

to mzdový inflační šok akomodovat zvýšením peněžní zásoby. Jaké to bude mítdůsledky?

b) Jaké důsledky bude mít zvýšení mezd na železnici, pokud centrální banka uplatňujepolitiku stálého měnového růstu?

Cvičení 18.2

Doplňte správné pojmy:1. Pokud se ekonomika nachází v ……., která je charakterizována poklesem produk-

ce, zaměstnanosti a využívání kapacit, může k jejímu oživení posloužit ……….. měnovápolitika. 2. V období recese s …….. mírou nezaměstnanosti částečně ……. důchodydomácností, což vede k ……. poptávky. 3. Firmám ……. zisky a realizované investice……….. očekávané výnosy. 4. ……….. politikou může centrální banka dosáhnout …….úrokové míry. 5. …… úrokové míry vyvolá ……. investičních výdajů, které představujípodstatnou část ……… ……… 6. Expanzivní politika vyvolá …… agregátní ……..a může tak napomoci při vyvedení ekonomiky z recese.

7. ………… měnová opatření se používají v případě „přehřáté“ ekonomiky. 8. Ka-pacity ekonomiky jsou zcela ……., začíná se projevovat nedostatek …….. ….. 9. Exis-tuje nadměrná agregátní ……….., která vede k růstu ……. 10. V tomto případě ježádoucí použít ………… měnovou politiku k zamezení nadměrného ….. agregátní……..… a potlačení ……..…

11. Působení politiky stop-go je spjato s problémy ……… 12. Politika ……. ………je neutrální, protože neakomoduje inflační impulzy; podmínkou jejího uplatnění je její…………

13. Politika ……… ……. spočívá ve vytyčení a dodržování určité míry inflace v ur-čitém časovém horizontu. 14 ……… neutrální. 15. Je založena na působení ……… …

16. Složitost a proměnlivost ekonomické reality je příčinou toho, že ekonomové,centrální bankéře nevyjímaje, musí svá rozhodnutí z velké míry opírat o ……..……

79

POUŽITÁ LITERATURA (DOPORUČENÁ JAKO ROZŠIŘUJÍCÍ):

Holman, R.: Základy ekonomie pro studenty vyšších odborných škol a neekonomic-kých fakult VŠ. C. H. Beck, Praha 2000

Fialová, H. a kol.: Ekonomika. Příklady pro cvičení. ČVUT, Praha 2002Jurečka, V. a kol.: Úvod do ekonomie. Učební texty pro studenty neekonomických

oborů. VŠB –TU, Ostrava 2002Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D.: Ekonomie. 13. vydání. Praha, Svoboda 1991.Sojka, M., Konečný, B.: Malá encyklopedie moderní ekonomie. Libri, Praha 1996

www.cnb.czwww.cvvm.czwww.czso.czwww.undp.org

Spolupráce na grafech ing. Miroslavu Lébl (www.miras.cz)

80

KLÍČ KE CVIČENÍM

Cvičení 1.2

1. vzácnosti zdrojů, lidských potřeb 2. ekonomie 3. potřebu 4. statků 5. výrobky, služ-by

Cvičení 2.1

1. ne, 2. ano, 3. ne, 4. ano, 5. ne, 6. ano

Cvičení 2.2

Fantazii se meze nekladou! Například domácnost učitelů dodává škole svůj peda-gogický potenciál a dostává plat. Škola vzdělává jejich děti, což rodiče platí ze svýchdaní, popř. i formou přímé platby – školného.

Cvičení 3.1

Mezní užitky v Kč: 2000, 1500, 1200, 1000. Celkový užitek 5700 korun, spotřebite-lův přebytek 1700 Kč. Reklama vytváří dojem většího spotřebitelova přebytku.

Cvičení 3.2

Elasticita poptávky e = (6/6)/(3/6), e = 2, poptávka je elastická. Se zvýšením příjmůdojde ke vzrůstu poptávky, graficky se projeví posunem křivky poptávky vpravo.

Cvičení 4.1

Údaje v Kč:Utopené náklady 8000 (výčepní pult); náklady obětované příležitosti – nájem a mzda

v odvětví, celkem 186000 jsou zároveň náklady implicitní; ostatní náklady jsou expli-citní, celkem 138000, variabilní náklady se vztahují k vodě, energiím a potravinářskýmsurovinám, celkem 78000, ostatní explicitní náklady jsou fixní.

Celkové účetní náklady jsou 138000 Kč. Účetní zisk je 356000 Kč. Ekonomické ná-klady jsou 324000 Kč a ekonomický zisk 170000 Kč. To je méně, než by činil příjem pro-

vzrůst poptávky

0 6 7 8 9 10 11 12 Q

P

65

43

81

vozovatele, kdyby pozemek pronajal a našel zaměstnání za průměrnou mzdu, neboN takby jeho důchod činil 186000 Kč. Z hlediska ekonomického zisku se mu tedy podniká-ní „nevyplácí“. (Daňové a jiné aspekty zde neuvažujeme!)

Cvičení 4.2

Mezní příjem je stále roven ceně za litr zmrzliny, tj. 100 Kč. Optimální objem pro-dukce činí 8 litrů zmrzliny za den.

Cvičení 4.3

a) Výrobce se posouvá podél nabídkové křivky nahoru

b) V důsledku zvýšení nákladů se nabídková křivka výrobce posouvá dle obrázku,dochází k poklesu nabídky:

Produkce l Celkovénáklady (Kč)

Meznínáklady(Kč/l)

Cena (Kč/l) Celkovýpříjem(Kč)

Celkový zisk(Kč)

5 190 100 500 3106 240 60 100 600 3607 310 70 100 700 3908 390 80 100 800 4109 540 150 100 900 36010 650 110 100 1000 350

Kč/j

12

10

j10 j12 Q

j’ j Q

Kč/j

12

82

Cvičení 5.1

Při ceně 21 Kč/kg je na trhu nedostatek meruněk ve výši 12 tun. Při ceně 36 Kč/kgje na trhu přebytek meruněk ve výši 8 tun. Efektivní produkce činí 10 tun, rovnováž-ná cena je 30 Kč/kg.

Cvičení 5.2

Růst ceny není doprovázen růstem prodeje (sklady jsou plné). Znamená to, že pro-ducenti meruněk usilovali o zvýšení ceny v naději, že poroste i poptávané množství.Zákazníci (strana poptávky) však zvýšenou cenu neakceptují. Producenti vyvolali ne-rovnováhu trhu.

Pokud by však byl růst ceny provázen i růstem prodeje, jednalo by se o změnu rovno-váhy ze strany poptávky. Strana poptávky by vyvolala změnu směrem k vyšší rovnovážnéceně.

Cvičení 6.1

Je vhodná specializace na základě komparativní výhody. Možný směnný kurz je je-den dort za sedm větrníků, možné dělení uvádí tabulka:

Nabídka a poptávka po meruňkách

05

1015202530354045505560

4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

Q (tun)

P(K

č/k

g)

nabídka poptávka

Osoba Před specializací Po specializaci

Vyrobí Vyrobí Prodá

dortů větrníků dortů větrníků dortů větrníků

sl. Nora 6 20 0 80 8 24

pí Kuchyňková 30 40 40 0 32 56

Celkem 36 60 40 80 40 80

83

Cvičení 7.1

Studentův mezní příjem je vyčíslen v posledním sloupci tabulky. Protože ho musí-me ještě porovnat s cenou MHD (12 Kč) neboli s mezním nákladem na přepravuk dalšímu zákazníkovi, měl by student stanovit cenu 100 Kč/h, a vyučovat 8 hodin týdně.Mezní příjem z deváté hodiny je nižší než cena MHD.

Cvičení 8.1

Banka soudí, že každá koruna, která by mohla být utracena nyní, má v časovémhorizontu jednoho roku hodnotu 0,97 Kč. Neboli aby nyní vkladatelé oželeli spotřebuv hodnotě např. 100 Kč, musí mít jistotu, že po roce budou moci spotřebovávat za 103Kč. (A/B = 1,03; A =1,03B; B=0,97A)

Cvičení 9.1

Stát může veřejné statky objednávat od soukromých firem. Veřejné statky tedy ne-musí být poskytovány jen státními institucemi. Veřejné statky musí být financoványz veřejných rozpočtů, ale dodavatelem může být soukromá firma.

Cvičení 9.2

1. ne, 2. ano, 3. ano, 4. ano, 5. ano, 6. ne, 7. ne

Cvičení 10.1

Nominální HDP roku 1 je 310 mil. K, nominální HDP roku 2 je 406,6 mil K. Reál-ný HDP roku 2 je 338,4 mil K.

Index reálného růstu HDP: I = 338,4/310, I = 1,09Reálný růst HDP v roce 2 oproti roku 1 činil 9 %.

Kč/h h celkem Kč mezní příjem

120 6 720

110 7 770 50

100 8 800 30

90 9 810 10

80 10 800 –10

Statek Množstvív r. 2(A)

Cenav r. 2(B)

Množstvív r. 1(C)

Cenav r. 1(D)

(A) × (B)K

(C) × (D)K

(A) × (D)K

knihy 820 000ks

130 K/ks 790 000ks

120 K/ks 106,6 mil 94 mil 98,4 mil

mléko 30 mil l 10 K/l 27 mil l 8 K/l 300 mil 216 mil 240 milCelkem x x x x 406,6 mil 310 mil 338,4 mil

84

Cvičení 10.2

Celková hodnota finálního produktu je 3200 Kč a je stejná, měříme-li ji jako sou-čet přidaných hodnot jednotlivých výrobců nebo součet důchodů plynoucích účastní-kům výroby. Příspěvek k HDP činí tedy 3200 korun. Na každém výrobním stupnipředstavuje přidaná hodnota rozdíl mezi částkou, kterou firma obdrží za prodaný vý-robek, a částkou, kterou zaplatí za nakoupené produkty a služby. V souhrnu zjedno-dušeně představuje výdaje na mzdy pracovníků, odpisy a zisk firmy, tj, důchodypracovníků a výrobce.

Cvičení 10.3

1. čtyři, domácnosti, firmy, veřejný sektor, zahraniční obchod 2. agregátní výdaje 3.transfery 4. disponibilní důchod, daně, transfery 5. zvyšuje, zvyšuje 6. snižuje, snižuje7. počtu obyvatel, HDP/hlavu (osobu, obyvatele)

Cvičení 11.1

Obtíže spjaté s naturální směnou (nutná oboustranná shoda potřeb) vedou k tomu,že se lidé nechtějí specializovat a raději co největší díl svých potřeb uspokojují vlastníčinností. Naturální směna tedy brzdí specializaci. Specializace a směna ovšem zvyšujíprodukční schopnosti ekonomiky, aniž by se zvyšovaly výrobní faktory. Proto naturálnísměna omezuje produkční potenciál ekonomiky.

Cvičení 11.2

Výše peněžních zůstatků, které chtějí domácnosti nebo firmy držet, závisí na úro-kové míře. Při vyšší úrokové míře chtějí domácnosti a firmy držet méně peněžníchzůstatků a dávají přednost méně likvidním aktivům.

Cvičení 11.3

M = E/RM = 0.98*30000/0,02M = 1 470 000 KčMnožství peněz v ekonomice vzroste o 1,47 mil. Kč.

Cvičení 12.1

Při poklesu cenové hladiny je firma nucena snižovat ceny svých produktů. Protomusí také snížit mzdové náklady. V případě existence kolektivní smlouvy však nemů-že postupovat tak, že by snížila mzdy všem zaměstnancům rovnoměrně. Proto musí po-stupovat tak, že část zaměstnanců propustí. Kolektivní mzdové dohody se tak stávajípřekážkou pro pokles nominálních mezd a tím i cen. Vyvolávají tzv. krátkodobé mzdo-vé a cenové strnulosti.

Výrobní stupeň Tržní cena produktuv Kč

Meziprodukt v Kč Přidaná hodnotav Kč

chovatel ovcí 800 800výrobce látky 1300 800 500výrobce obleku 1700 1300 400velkoobchod 2200 1700 500maloobchod 3200 2200 1000Celkem x x 3200

85

Cvičení 12.2

Zvýšené mzdy představují zvýšení nákladů železnice, což se musí promítnout do cenpřepravy. To vyvolá zvýšení nákladů všech firem, které používají železniční dopravu.Také musí zvýšit ceny. Vlna růstu nákladů se šíří do dalších podniků a odvětví. Navícdojde k tzv. mzdové nákaze. Zaměstnanci jiných odvětví budou rovněž chtít zvýšit mzdy,jednak jsou povzbuzeni úspěchem železničářů a jednak rostou ceny spotřebních stat-ků. Růst cen ovšem vyvolává snižování produkce a propouštění. Následkem tohotomzdového šoku je pokles reálného HDP a zároveň růst cenové hladiny. Má tedy dvojínegativní dopad na ekonomiku.

Cvičení 12.3

Protože ropa je základní energetický zdroj (navíc existuje kartel zemí vyvážejícíchropu OPEC), je zvýšení její ceny příčinou všeobecného růstu nákladů. To nutně vedeke zvýšení cenové hladiny ve všech průmyslových zemích a zároveň dochází k poklesureálného HDP. Snížení ceny ropy vyvolá tzv. pozitivní ropný šok, který se projeví v po-klesu cenové hladiny a ve zvýšení reálného HDP.

Cvičení 13.1

Zemědělská výroba má delší produkční cyklus a nepřizpůsobuje se jiným změnámv ekonomice tak pružně jako průmysl a služby. Produkční cyklus v živočišné výrobě trvái několik let a zemědělci nedokáží odhadnout poptávku na tak dlouho dopředu. Snad-no tak vzniká nadprodukce. Zemědělci navíc dokáží vyvíjet silný tlak na vlády a vynutitsi subvencování své výroby resp. nadvýroby. Navíc je zemědělství citlivé téma, proto-že vytváří potravinovou základnu, a případné problémy znepokojují veřejnost.

Cvičení 13.2

Sklon k nákupům takového dražšího zboží lze pozorovat v obdobích, kdy lidé majídůvěru v pozitivní ekonomický vývoj, v to, že neporoste nezaměstnanost a inflace.Vzhledem k tomuto optimismu uvolňují své úspory, které měly uloženy „na horší časy“ –říkáme jim opatrnostní zůstatky. V době, kdy ztrácejí důvěru v ekonomický vývoj nao-pak své opatrnostní zůstatky drží či zvyšují. Jev je tak markantní, že je sledován a např.společnost Gfk či ČSÚ měří tzv. indexy spotřebitelské důvěry. Změny v těchto inde-xech velmi dobře predikují ekonomický vývoj. Je to pochopitelné, ekonomická očeká-vání jsou samonaplňující.

Cvičení 14.1

Deflátor HDP = 406,6/338,4Deflátor HDP = 1,20Roční míra inflace činila 20 %.

Statek Množstvív r. 2(A)

Cenav r. 2(B)

Cenav r. 1(C)

(A) × (B)K

(A) × (C)K

knihy 820 000ks

130 K/ks 120 K/ks 106,6 mil 98,4 mil

mléko 30 mil l 10 K/l 8 K/l 300 mil 240 milCelkem x x x 406,6 mil 338,4 mil

86

Cvičení 14.2

1. ano, 2. ano, 3. ne, 4. ne, 5. ne, 6 .ne, 7. ne, 8. ano, 9. ano, 10. ano

Cvičení 15.1

Když v Kuvajtu dojde ke zvýšení cenové hladiny o 5 % a na Kajmanských ostrovechse cenová hladina nemění, ustálí se kurz na hodnotě 3,15 KWD za 1 KYD.

Když v Kuvajtu vzroste cenová hladina o 15 % a na Kajmanských ostrovech vzros-te o 20 %, ustálí se kurz na hodnotě 2,85 KWD za 1 KYD.

(Obecně platí dA/B = pA – pB , dA/B je změna kurzu měny země A vůči měně zeměB, pA a pB jsou změny cenových hladin v zemích A, B)

Cvičení 15.2

1D, 2J, 3E, 4A, 5G, 6B, 7H, 8C, 9F, 10I

Cvičení 16.1

Země Hvězd měla aktivní salda běžného i finančního účtu, její devizové rezervyvzrostly o 610 mld HK.

Cvičení 16.2

1. depreciaci, 2. růstu, levnější, 3. snížení, 4. apreciaci, 5. vývoz, dovoz, 6. zvýší, fi-nančním účtu, platební bilance, 7. zvýší, sníží, zlepšuje, 8. reálném, cenové hladiny 9.zvýšení, růst, zhoršuje, 10. apreciaici, schodku

Cvičení 17.1

Ekonomika se může pohybovat jen po své hranici produkčních možností. Na ní musínalézt kombinaci veřejných a soukromých statků. Zvýšení hranice produkčních mož-ností by bylo možné při dostatečné akumulaci kapitálu, která by byla spjata s určitýmodložením spotřeby. „Utahování opasků“ je ovšem u voličů nepopulární.

Cvičení 17.2

a) úroková míra poroste v důsledku vyšší poptávky po zapůjčitelných fondechb) koruna apreciuje neboN úrokový diferenciál přiláká zahraniční investory

Platební bilance Země Hvězd (údaje v mld. HK)Platby



Vývoz zboží +1290Dovoz zboží –720Bilance běžného účtu +570Vývoz kapitálu –270Dovoz kapitálu +310Bilance finančního účtu +40Změna devizových rezerv –610Platební bilance 0

87

c) v důsledku apreciace koruny se zhoršuje obchodní bilance (klesá vývoz, roste do-voz)

d) zahraniční dluh roste, silná koruna motivuje zahraniční investory, což korespondujes posilováním koruny a schodkem obchodní bilance (bude však kompenzován ak-tivním saldem finančního účtu)

Cvičení 18.1

a) Zvýšení peněžní zásoby povede ke snížení úrokové míry, snížení nezaměstnanos-ti, zvýšení inflace a zlepšení obchodní bilance. V dlouhém období se však ekono-mika vrátí na úroveň potenciálního produktu ovšem při přetrvávající vyšší cenovéhladině.

b) Centrální banka neakomoduje inflační impulz. Rostoucí schodek státního rozpočtuproto vyvolá efekt vytěsňování, který povede ke zvýšení úrokové míry s negativnímidopady na vývozce a investory.

Cvičení 18.2

1. recesi, expanzivní 2. rostoucí, klesají, poklesu 3. klesají, nepřinášejí 4. Expanziv-ní, snížení 5. Pokles, zvýšení, agregátní poptávky 6. nárůst, poptávky

7. Restriktivní 8. využity, pracovní síly 9. poptávka, cen 10. restriktivní, růstu, poptáv-ky, inflace.

11. zpoždění 12. stálého měnového růstu, důvěryhodnost13. inflačního cílování 14 Není 15. inflačních očekávání16. intuici

88

Ing. Jaroslava Kubátová, Ph.D.

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ PRINCIPY

Určeno pro distanční studium

Výkonný redaktor Mgr. Silvie PrudkáOdpovědný redaktor Mgr. Jana KreiselováTechnický redaktor RNDr. Miroslava Kouřilová

Vydala a vytiskla Univerzita Palackého v OlomouciKřížkovského 8, 771 47 Olomoucwww.upol.cz/vupe-mail: [email protected]

Olomouc 2003

1. vydání

ISBN 80-244-0722-1

NEPRODEJNÉ

Date post:	02-Aug-2018
Category:	Documents
Upload:	lekhue
View:	214 times
Download:	0 times

ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ PRINCIPY - kae.cz¡kladní-ekonomick... · 8 studuje ekonomii jako celek,...

Documents