Základy ekologie

Projekt Zkvalitnění vzdělávání Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků pedagogických pracovníků

v oblasti udržitelného rozvoje na v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraješkolách Jihočeského kraje

RČ: CZ.1.07/1.3.06/04.0018RČ: CZ.1.07/1.3.06/04.0018

Základy ekologieZáklady ekologie

Abiotické faktoryAbiotické faktory

Ing. Jana ŠaškováIng. Jana Šašková[email protected]@seznam.cz

mailto:[email protected]

1. Úvod do ekologie1. Úvod do ekologie

EkologieEkologie

„„oikos“ oikos“ - dům, obydlí, okolí- dům, obydlí, okolí „„logos“ logos“ - nauka, věda- nauka, věda

Nauka o vztahu organismů ( rostlin a živočichů) Nauka o vztahu organismů ( rostlin a živočichů) k prostředí, v němž žijí a o vztahu organismů k k prostředí, v němž žijí a o vztahu organismů k sobě navzájem. ( Kol. autorů, Malý sobě navzájem. ( Kol. autorů, Malý encyklopedický slovník, str.279)encyklopedický slovník, str.279)

Věda o vztazích organismů k prostředí a Věda o vztazích organismů k prostředí a vztazích mezi organismy navzájem. ( Storch, vztazích mezi organismy navzájem. ( Storch, Mihulka, str. 9)Mihulka, str. 9)

1.1. Historie ekologie 1.1. Historie ekologie Semorádová E.: Základy ekologie , UJEP, 2001Semorádová E.: Základy ekologie , UJEP, 2001

Termín „ekologie“ (a definice) vTermín „ekologie“ (a definice) v 19. 19. stoletístoletí

Ernest HaecklErnest Haeckl

1.2. Zaměření ekologie 1.2. Zaměření ekologie ( Převzato: Fiedlerová)1.1( Převzato: Fiedlerová)1.1

Vlivy prostředí na organismy a obráceněVlivy prostředí na organismy a obráceně Příčiny časoprostorových změn aktivity, Příčiny časoprostorových změn aktivity,

početnosti a výskytu organismůpočetnosti a výskytu organismů Vzájemné vztahy mezi organismy na úrovni Vzájemné vztahy mezi organismy na úrovni

jedinců, populací i společenstevjedinců, populací i společenstev Procesy uvnitř populací i celých společenstev, Procesy uvnitř populací i celých společenstev,

změny, vývoj, analýzy zpětnovazebných změny, vývoj, analýzy zpětnovazebných systémůsystémů

Produkce a rozklad organické hmoty, koloběhy Produkce a rozklad organické hmoty, koloběhy látek, tok energie, přenos informacílátek, tok energie, přenos informací

Analýzy, prognózy a vysvětlování změn v Analýzy, prognózy a vysvětlování změn v systémech na všech úrovních, možnosti jejich systémech na všech úrovních, možnosti jejich ovlivňování a řízeníovlivňování a řízení

Schematické znázornění předmětu Schematické znázornění předmětu ekologie ekologie ( Převzato: Fiedlerová)( Převzato: Fiedlerová)

ABIOTICKÉ PROSTŘEDÍ

ORGANISMUS

ORGANISMUS

1.3. Ekologie jako součást biol. 1.3. Ekologie jako součást biol. věd věd ( Převzato: Fiedlerová)( Převzato: Fiedlerová)

BiologieBiologie ChemieChemie FyzikaFyzika GeologieGeologie

1.4. Předmět studia ekologie1.4. Předmět studia ekologie

Objekty různé biologické úrovně – Objekty různé biologické úrovně – rozšíření a počet organismůrozšíření a počet organismů

BuňkyBuňky TkáněTkáně OrgányOrgány OrganismyOrganismy PopulacePopulace Ekosystém Ekosystém SpolečenstvaSpolečenstva hl. zájemhl. zájem BiosféraBiosféra

1.5. Členění ekologie1.5. Členění ekologie

1.5.1. Dle biologické úrovně1.5.1. Dle biologické úrovně

1.5.2. Dle složky zájmu studia1.5.2. Dle složky zájmu studia

1.5.3. Dle propojení s jinou vědní 1.5.3. Dle propojení s jinou vědní disciplínoudisciplínou

1.5.1. Členění ekologie dle biol. 1.5.1. Členění ekologie dle biol. úrovně úrovně SemorádováSemorádová

AutekologieAutekologie Vztah mezi jedincem a prostředímVztah mezi jedincem a prostředím Vztah mezi jedním druhem a prostředímVztah mezi jedním druhem a prostředím

DemekologieDemekologie Vztahy mezi populací a prostředímVztahy mezi populací a prostředím

SynekologieSynekologie Vztahy mezi celým společenstvím a Vztahy mezi celým společenstvím a

prostředím prostředím

Členění ekologie dle biol. Členění ekologie dle biol. úrovně úrovně Semorádová E.: Základy ekologie , UJEP, 2001Semorádová E.: Základy ekologie , UJEP, 2001

1.5.2. dle složky zájmu studia1.5.2. dle složky zájmu studia

Ekologie krajinyEkologie krajiny Ekologie člověkaEkologie člověka Produkční ekologieProdukční ekologie Systémová ekologieSystémová ekologie Ekologie rostlinEkologie rostlin Ekologie živočichůEkologie živočichů Ekologie miktroorganismůEkologie miktroorganismů

1.5.3. Dle propojení s jinou vědní 1.5.3. Dle propojení s jinou vědní disciplínoudisciplínou

Ekologická fyziologie Ekologická fyziologie • Studium změn a adaptací fyziologických funkcí v Studium změn a adaptací fyziologických funkcí v

závislosti na změně prostředízávislosti na změně prostředí EkoimunologieEkoimunologie

• Sleduje vlivy prostředí na činnost a změny Sleduje vlivy prostředí na činnost a změny imunitního systému organismuimunitního systému organismu

Aplikovaná ekologieAplikovaná ekologie

1.6. Přírodní prostředí 1.6. Přírodní prostředí Bumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽPBumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽP

= Soubor všech podmínek nutných k = Soubor všech podmínek nutných k životu na určitém místě životu na určitém místě

Abiotická složkaAbiotická složka - fyzikální , - fyzikální , chemické chemické vlastnosti prostředívlastnosti prostředí

Biotická složka Biotická složka - všechny - všechny organismy organismy osidlující stejné prostředíosidlující stejné prostředí

1.7. Životní prostředí 1.7. Životní prostředí Bumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽPBumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽP

= Soubor všech složek hmotného světa, = Soubor všech složek hmotného světa, které bezprostředně působí na živé které bezprostředně působí na živé organismyorganismy

- přírodní, pracovní, obytné, - přírodní, pracovní, obytné, rekreačnírekreační

l967 definice životního prostředí UNESCO: l967 definice životního prostředí UNESCO: Životní prostředí je ta část světa , se Životní prostředí je ta část světa , se kterou je člověk ve vzájemné interakci, tj. kterou je člověk ve vzájemné interakci, tj. kterou používá, ovlivňuje a které se kterou používá, ovlivňuje a které se přizpůsobuje .přizpůsobuje .

1.8. Základní ekologické zákony - 1.8. Základní ekologické zákony - pravidlapravidla

1)1) Zákon minima ( Liebigův z.)Zákon minima ( Liebigův z.)

2)2) Zákon optimaZákon optima

3)3) Zákon tolerance (Shelfordův z.)Zákon tolerance (Shelfordův z.)

1) Zákon minima1) Zákon minima

Růst rostlin je limitován tím prvkem, Růst rostlin je limitován tím prvkem, který je v minimu. který je v minimu.

J.Liebig r. 184O.J.Liebig r. 184O.

2. Zákon optima2. Zákon optima

Růst rostlin je závislý na tom Růst rostlin je závislý na tom vegetačním činiteli, který je od vegetačním činiteli, který je od optima nejvzdálenější.optima nejvzdálenější.

3. Zákon tolerance3. Zákon tolerance

Každý druh toleruje určité rozpětí Každý druh toleruje určité rozpětí libovolného faktoru a nejlépe libovolného faktoru a nejlépe prospívá, působí-li vnější vlivy v prospívá, působí-li vnější vlivy v rozsahu optimálních hodnot .rozsahu optimálních hodnot .

V. E. Shelford, 1913V. E. Shelford, 1913

2. Ekologické faktory 2. Ekologické faktory Bumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽPBumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽP

Všechny podmínky existence organismu Všechny podmínky existence organismu v prostředív prostředí

Tvoří životní prostředíTvoří životní prostředí Vytváří a formují jeho určité složky Vytváří a formují jeho určité složky

(faktory)(faktory) Nejsou neměnnéNejsou neměnné

Mění se v čase, s ohledem na interakci i zpětné Mění se v čase, s ohledem na interakci i zpětné vazbyvazby

Např.: sluneční záření a komplex faktorů, tvořících Např.: sluneční záření a komplex faktorů, tvořících a formujících litosféru, hydrosféru a atmosférua formujících litosféru, hydrosféru a atmosféru

Bumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽPBumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽP

Význam ekologických faktorůVýznam ekologických faktorů Vliv:Vliv:

na početnost a strukturu populací (natalita, na početnost a strukturu populací (natalita, mortalita, migrace)mortalita, migrace)

vznik adaptacívznik adaptací vymezují prostředí vhodné nebo nevhodné vymezují prostředí vhodné nebo nevhodné

pro výskyt populacepro výskyt populace

Bumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽPBumerl J.: Ekologie 1, SOŠ OTŽP

Ekologická valenceEkologická valence Schopnost organizmů přizpůsobovat se novým Schopnost organizmů přizpůsobovat se novým

podmínkám prostředí podmínkám prostředí Všechny ekol. Faktory v rozmezí ekol. valence Všechny ekol. Faktory v rozmezí ekol. valence →→

úhynúhyn Dělení organismů dle ekologické valenceDělení organismů dle ekologické valence

euryekní euryekní - se širokou ekologickou valencí- se širokou ekologickou valencí- snadno se přizpůsobují životu - snadno se přizpůsobují životu

v širokém v širokém rozmezí podmínekrozmezí podmínek stenoekní stenoekní - - s malou ekologickou valencís malou ekologickou valencí

- vyžadují určité specifické - vyžadují určité specifické podmínky podmínky - nesnášejí výkyvy v žádném - nesnášejí výkyvy v žádném směrusměru

Dělení ekologických faktorůDělení ekologických faktorů

2.1. Klasifikace ekologických 2.1. Klasifikace ekologických faktorůfaktorů

Základní ( biotické, abiotické)Základní ( biotické, abiotické)

Dle periodicity působeníDle periodicity působení

Dle charakteru působení na organismyDle charakteru působení na organismy

Dle vlivu na složkyDle vlivu na složky

Dle návaznosti na sféry ŽPDle návaznosti na sféry ŽP

Dle periodicity působeníDle periodicity působení Primárně periodické faktoryPrimárně periodické faktory prostředí jsou způsobované planetárními prostředí jsou způsobované planetárními

pohyby Země (otáčení kolem své osy a kolem Slunce) a pohybem pohyby Země (otáčení kolem své osy a kolem Slunce) a pohybem Měsíce kolem Země. Adaptace na tyto faktory, tzv. biologické rytmy, Měsíce kolem Země. Adaptace na tyto faktory, tzv. biologické rytmy, které jsou zafixovány v genetickém kódu organismů, se zachovávají i které jsou zafixovány v genetickém kódu organismů, se zachovávají i za nevhodných podmínek prostředí. Náležejí sem cykly:za nevhodných podmínek prostředí. Náležejí sem cykly:

diurnální (též cirkadiální, během 24 hodin)diurnální (též cirkadiální, během 24 hodin) lunární (měsíční, případně tidální, působené slapovými jevy)lunární (měsíční, případně tidální, působené slapovými jevy) anuální (též cirkanuální, sezónní či roční)anuální (též cirkanuální, sezónní či roční) Sekundárně periodické faktorySekundárně periodické faktory jsou svojí existencí závislé na faktorech jsou svojí existencí závislé na faktorech

primárně periodických. Jejich cyklický průběh je tím výraznější, čím je primárně periodických. Jejich cyklický průběh je tím výraznější, čím je užší jejich vazba na faktory primárně periodické. Adaptace na tyto užší jejich vazba na faktory primárně periodické. Adaptace na tyto faktory většinou není dědičně zakódována. Náležejí sem např. cykly faktory většinou není dědičně zakódována. Náležejí sem např. cykly relativní vzdušné vlhkosti, trofických faktorů (obsah živin ve vodě relativní vzdušné vlhkosti, trofických faktorů (obsah živin ve vodě apod.) či průtoků vody říčním profilem.apod.) či průtoků vody říčním profilem.

Neperiodické faktoryNeperiodické faktory působí většinou náhle, nepravidelně. Jejich působí většinou náhle, nepravidelně. Jejich účinek může být pro živé organismy katastrofický, protože na ně účinek může být pro živé organismy katastrofický, protože na ně nejsou přizpůsobeny. Náležejí sem bouřky, smrště, požáry, povodně či nejsou přizpůsobeny. Náležejí sem bouřky, smrště, požáry, povodně či antropogenní vlivy. Při pravidelném opakování některých z nich je antropogenní vlivy. Při pravidelném opakování některých z nich je možný vznik rezistence organismu. V tomto případě lze daný faktor možný vznik rezistence organismu. V tomto případě lze daný faktor považovat za sekundárně periodický považovat za sekundárně periodický

3. Abiotické faktory 3. Abiotické faktory Bumerl M.: Ekologie 1, SOŠ OTŽPBumerl M.: Ekologie 1, SOŠ OTŽP

= Vlivy neživého prostředí= Vlivy neživého prostředí1) Klimatické1) Klimatické

2) Edafické2) Edafické

3) Topografické3) Topografické

1)Klimatické faktory1)Klimatické faktory

Světlo ,teplo, srážky, Světlo ,teplo, srážky, ovzduší,vzdušná vlhkost apod.ovzduší,vzdušná vlhkost apod.

2) Edafické2) Edafické

Půdní Půdní mechanické, fyzikální a chemické vlastnosti mechanické, fyzikální a chemické vlastnosti

půdpůd

3) Topografické3) Topografické

Poloha místa, nadmořská výška, Poloha místa, nadmořská výška, expozice, reliéf aj.expozice, reliéf aj.

Sluneční zářeníSluneční záření Základní zdroj energie – Slunce Základní zdroj energie – Slunce

Zdroj světla a teplaZdroj světla a tepla Periodický charakterPeriodický charakter

Slunce vysílá 2 základní druhy záření:Slunce vysílá 2 základní druhy záření: Elektromagnetické záření o různé vlnové délceElektromagnetické záření o různé vlnové délce Korpuskulární (ionizující) záření - proud částic, nejčastěji Korpuskulární (ionizující) záření - proud částic, nejčastěji

protonůprotonů

Ionizující zářeníIonizující záření Zachycováno v horních vrstvách atmosféryZachycováno v horních vrstvách atmosféry

Elektromagnetické zářeníElektromagnetické záření

V atmosféře různé rozptyl v závislosti na vlnových délkáchV atmosféře různé rozptyl v závislosti na vlnových délkách Vlny o délce v rozmezí 290 - 5000 nmVlny o délce v rozmezí 290 - 5000 nm

záření ultrafialové (pod 380 nm)záření ultrafialové (pod 380 nm) viditelné (380 - 760 nm),viditelné (380 - 760 nm), Infračervené - nad 800 nm.Infračervené - nad 800 nm.

Záření v atmosféře Záření v atmosféře http://www.google.cz/imgres?q=sklen%C3%ADkovhttp://www.google.cz/imgres?q=sklen%C3%ADkov

%C3%BD+efekt&hl=cs&biw=1024&bih=605&gbv=2&tbm=isch&tbnid=7ukxwrvEtafQSM:&imgrefurl=http://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/sklenikovy-efekt/&docid=XQQfTWxa45bMhM&imgurl=http://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/obrazky/sklenikovy-%C3%BD+efekt&hl=cs&biw=1024&bih=605&gbv=2&tbm=isch&tbnid=7ukxwrvEtafQSM:&imgrefurl=http://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/sklenikovy-efekt/&docid=XQQfTWxa45bMhM&imgurl=http://www.in-pocasi.cz/clanky/teorie/obrazky/sklenikovy-

efekt.gif&w=500&h=300&ei=PXQeT7DxOYaeOqPrmKsO&zoom=1&iact=rc&dur=492&sig=114269767535665776754&page=1&tbnh=102&tbnw=170&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:0,s:0&tx=95&ty=58efekt.gif&w=500&h=300&ei=PXQeT7DxOYaeOqPrmKsO&zoom=1&iact=rc&dur=492&sig=114269767535665776754&page=1&tbnh=102&tbnw=170&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:0,s:0&tx=95&ty=58

SvětloSvětlo

Ekologicky významné vlastnosti:Ekologicky významné vlastnosti: Vlnová délkaVlnová délka Intenzita Intenzita Doba trváníDoba trvání

Ultrafialové záření 290 – 380 Ultrafialové záření 290 – 380 nmnm

Pohlcováno ionosférou a ozonosférouPohlcováno ionosférou a ozonosférou V malých dávkách je nezbytnéV malých dávkách je nezbytné

Např. ke vstřebávání vitamínu D Např. ke vstřebávání vitamínu D

Ve větším množství životu Ve větším množství životu nebezpečnénebezpečné

U rostlin vyvolává zakrnělostU rostlin vyvolává zakrnělost Smrt rostlin i živočichůSmrt rostlin i živočichů

Viditelné (spektrální ) záření Viditelné (spektrální ) záření 400 – 800 nm400 – 800 nm

Umožňuje vidění Umožňuje vidění Podmiňuje průběh fotosyntézy - Podmiňuje průběh fotosyntézy -

pohlcováno chlorofylem pohlcováno chlorofylem

Infračervené (tepelné) záření Infračervené (tepelné) záření 800 – 3000 nm800 – 3000 nm

Pohlcováno povrchem země a těly Pohlcováno povrchem země a těly organismů – způsobuje jejich organismů – způsobuje jejich zahřívánízahřívání

Množství energie dopadající na Množství energie dopadající na stanovištěstanoviště

= příkon energie= příkon energie• Závisí:Závisí:

na úhlu dopadajících paprsků na jednotku na úhlu dopadajících paprsků na jednotku plochy biotopu za časplochy biotopu za čas

na postavení Sluncena postavení Slunce na zeměpisné šířcena zeměpisné šířce na orientaci stanoviště ke světovým stranám na orientaci stanoviště ke světovým stranám

ap.ap.

Měření slunečního zářeníMěření slunečního záření

1. Délka slunečního svitu1. Délka slunečního svitu 2. Intenzita viditelného záření2. Intenzita viditelného záření 3. Celková intenzita záření Slunce i 3. Celková intenzita záření Slunce i

oblohyoblohy

1. Délka slunečního svitu1. Délka slunečního svitu

Vyjadřujeme v Vyjadřujeme v hodináchhodinách

Slunoměr – heliografSlunoměr – heliograf

Převzato: http://artemis.osu.cz/Gemet/meteo2/slu_2.htmPřevzato: http://artemis.osu.cz/Gemet/meteo2/slu_2.htm

2. Intenzita světelného záření2. Intenzita světelného záření

V luxechV luxech Měříme luxmetremMěříme luxmetrem

V zimě 500 - 700 luxůV zimě 500 - 700 luxů V létě až 100 000 luxůV létě až 100 000 luxů

Hodnota sluneční intenzity kolísá v Hodnota sluneční intenzity kolísá v závislosti na denní a roční době, závislosti na denní a roční době, zeměpisné šířce, zastínění oblohy zeměpisné šířce, zastínění oblohy nebo vegetačním pokryvunebo vegetačním pokryvu

LuxmetrLuxmetr

Převzato: http://www.elty.cz/Storage/Gallery/9f2d50f9-2e4f-46d5-a3f5-be996bf286e6_original.jpgPřevzato: http://www.elty.cz/Storage/Gallery/9f2d50f9-2e4f-46d5-a3f5-be996bf286e6_original.jpg

3. Celková intenzita záření 3. Celková intenzita záření Slunce i oblohySlunce i oblohy

Pyranometr Pyranometr PyranografPyranograf

Převzato: http://www.ekotechnika.cz/pyranometr-spn-1-snimac-intenzity-slunecniho-zareni?kat=pristroje-a-cidla-k-Převzato: http://www.ekotechnika.cz/pyranometr-spn-1-snimac-intenzity-slunecniho-zareni?kat=pristroje-a-cidla-k-

dataloggerum&pg=__possible_unsafe_site__dataloggerum&pg=__possible_unsafe_site__

Rostlina a světloRostlina a světlo Organismy autotrofní, fototrofníOrganismy autotrofní, fototrofní Světlo je dodavatelem energie pro Světlo je dodavatelem energie pro

fotosyntézufotosyntézu Základní významZákladní význam

Růst rostlin, tvorba chlorofylu, vyvolává Růst rostlin, tvorba chlorofylu, vyvolává pohybové reakce , podmiňuje jejich vývinpohybové reakce , podmiňuje jejich vývin

Etiolizovaná pletivaEtiolizovaná pletiva Nedostatku světlaNedostatku světla Bledá, křehká, vodnatá, nepevná Bledá, křehká, vodnatá, nepevná Růst za SluncemRůst za Sluncem

Světelný režim - periodický charakterSvětelný režim - periodický charakter Denní, ročníDenní, roční Rozkvétání, točivost stonků, rozmnožování, Rozkvétání, točivost stonků, rozmnožování,

opad listů, odpočinková období aj.opad listů, odpočinková období aj.

Světlo vyvolává pohybové reakce Světlo vyvolává pohybové reakce rostlinrostlin

Fototropismus = pohyby r. za světlemFototropismus = pohyby r. za světlem Kladné, za světlemKladné, za světlem Záporné od světlaZáporné od světla

Fotonastie = otvírání a zavírání Fotonastie = otvírání a zavírání květů,vlivem střídání dne a noci květů,vlivem střídání dne a noci

Fotoperiodismus = závislost Fotoperiodismus = závislost generativního vývoje na délce dnegenerativního vývoje na délce dne

Dělení rostlin dle fotoperiodismuDělení rostlin dle fotoperiodismu

Rostliny:Rostliny: Krátkodenní – květ za kratších podzimních Krátkodenní – květ za kratších podzimních

dnůdnů• jiřiny, chryzantémy jiřiny, chryzantémy

Dlouhodenní – květ za prodlužujícího se dne Dlouhodenní – květ za prodlužujícího se dne • špenát, rajčata, papriky špenát, rajčata, papriky

Dělení rostlin dle nároků na Dělení rostlin dle nároků na světlosvětlo

1)1) Heliofyty - slunobytné, světlomilnéHeliofyty - slunobytné, světlomilné• Na nezastíněných stanovištíchNa nezastíněných stanovištích• Rostliny pouští,tunder a horské rostliny Rostliny pouští,tunder a horské rostliny • Kaktusy, kostřava ovčí, boroviceKaktusy, kostřava ovčí, borovice

2) Heliosciofyty2) Heliosciofyty • Tolerantní ke světlu i zastíněníTolerantní ke světlu i zastínění• Obiloviny, srha laločnatá, šalvěj lučníObiloviny, srha laločnatá, šalvěj luční

3) Sciofyty – stínobytné, stínomilné3) Sciofyty – stínobytné, stínomilné• Zastíněná stanovištěZastíněná stanoviště• Lecha jarní, brčál barvínek, mechyLecha jarní, brčál barvínek, mechy

Shrnutí rostlina a světloShrnutí rostlina a světlo

UV zářeníUV záření ZakrnělostZakrnělost Úhyn,smrtÚhyn,smrt

Spektrální zářeníSpektrální záření Zdroj energie pro fotosyntézuZdroj energie pro fotosyntézu

Infračervené zářeníInfračervené záření Klíčení, kvetení, tvorba orgánůKlíčení, kvetení, tvorba orgánů

Živočich a světloŽivočich a světlo

IntenzitaIntenzita Spektrální složeníSpektrální složení Délka působeníDélka působení Směr působeníSměr působení

Vnímání světla Vnímání světla

Zrakové receptory - světločivné Zrakové receptory - světločivné orgányorgány

Sezónní periodicita vliv na:Sezónní periodicita vliv na: ReprodukciReprodukci MigraciMigraci LínáníLínání Shromažďování tukuShromažďování tuku Zimní spánekZimní spánek ZbarveníZbarvení

Biologické rytmyBiologické rytmy

Střídání dne a noci Střídání dne a noci Cirkadiální rytmyCirkadiální rytmy Biologické hodinyBiologické hodiny

Dělení živočichů dle doby aktivity Dělení živočichů dle doby aktivity denní, noční, soumračné,indiferentní aj.denní, noční, soumračné,indiferentní aj.

Dělení živočichů dle doby aktivity Dělení živočichů dle doby aktivity během 24 hod.během 24 hod.

Monofázické - ptáci,člověkMonofázické - ptáci,člověk Difázické – syselDifázické – sysel Polyfázické - většina hlodavcůPolyfázické - většina hlodavců

Zbarvení živočichůZbarvení živočichů

Podmíněno světlemPodmíněno světlem

1)1) Ochranné – kryptickéOchranné – kryptické Barvy těla splývají s okolímBarvy těla splývají s okolím

2)2) Výstražné - sematické Výstražné - sematické Upozorňující, varovné Upozorňující, varovné

3) Reflexivní3) Reflexivní

4) Letní, zimní, svatební4) Letní, zimní, svatební

Ochrana živočichů před Ochrana živočichů před nadměrným ozářenímnadměrným ozářením

PohybPohyb PigmentyPigmenty SrstSrst PeříPeří

Živočichové žijící ve tmě Živočichové žijící ve tmě Zakrnělé světločivé orgányZakrnělé světločivé orgány Bez pigmentuBez pigmentu

Navigace a světloNavigace a světlo

Orientaci v prostoru dle Slunce, Orientaci v prostoru dle Slunce, Měsíce,hvězd Měsíce,hvězd

Stanovení azimutuStanovení azimutu Biologické hodiny - schopnost Biologické hodiny - schopnost

časové orientace ke stanovení časové orientace ke stanovení korekce směru pohybu.korekce směru pohybu.

Migrující motýli, ptáci, želvy,rybyMigrující motýli, ptáci, želvy,ryby

TeploTeplo

Teplotní rozmezí - 270 Teplotní rozmezí - 270 C - + 100 C - + 100 Růst teploty Růst teploty → ↑→ ↑ rychlost rychlost

biochemických reakcíbiochemických reakcí Velmi nízké teploty - klidová stádia, Velmi nízké teploty - klidová stádia,

(dormance)(dormance) Většina organismů od 0 Většina organismů od 0 C - 30 C - 30 C. C.

Množství tepla dopadajícího na Množství tepla dopadajícího na ZemiZemi

420 - 3 360 J. cm420 - 3 360 J. cm-2-2 den den-1-1

tj.12 600 -16 800 J. mtj.12 600 -16 800 J. m-2-2. den. den-1-1,, 4 620 - 6 300 MJ.m4 620 - 6 300 MJ.m-2-2rokrok-1-1..

Rozdíl mezi Rozdíl mezi teplem shorateplem shora /slunečním / a /slunečním / a teplem zdolateplem zdola /vyzařovaným//vyzařovaným/

4O4Ooo severní šířky 4 200 MJ .m severní šířky 4 200 MJ .m-2-2rokrok-1-1 nad oceány nad oceány

Evaporace vody /výparu/Evaporace vody /výparu/ Vznik tepelných větrůVznik tepelných větrů

2 520 MJ . m2 520 MJ . m-2-2. rok. rok-1-1 nad souší nad souší

Teplota vzduchuTeplota vzduchu Vzduch ohřev od zemského povrchu Vzduch ohřev od zemského povrchu → → teplo vyzářeno teplo vyzářeno

= dlouhovlnné = dlouhovlnné Teplota vzduchu závisí na množství tepla přijatého Teplota vzduchu závisí na množství tepla přijatého

ovzduším od zeměkouleovzduším od zeměkoule Nejteplejší vzduch - nad zemíNejteplejší vzduch - nad zemí Teplotní gradient = pokles teploty s výškou O,5 ˚- 1 ˚C Teplotní gradient = pokles teploty s výškou O,5 ˚- 1 ˚C

na 1OO m na 1OO m Denní průběh teploty vzduchu:Denní průběh teploty vzduchu:

Minimální teplota před východem SlunceMinimální teplota před východem Slunce Maximální teplota mezi 14 - 15 hodinouMaximální teplota mezi 14 - 15 hodinou Rozdíl mezi minimální a maximální denní = teplotní amplitudaRozdíl mezi minimální a maximální denní = teplotní amplituda

Teplota vzduchu závisí:Teplota vzduchu závisí: Na teplotě zemského povrchuNa teplotě zemského povrchu Na vlhkosti vzduchuNa vlhkosti vzduchu Na proudění vzduchuNa proudění vzduchu

Teplotní inverzeTeplotní inverze

Zvláštní vertikální rozložení teploty Zvláštní vertikální rozložení teploty vzduchuvzduchu

Teplý vzduch je výše od než vzduch Teplý vzduch je výše od než vzduch studenýstudený

Teplotní inverze Teplotní inverze http://www.novinky.cz/domaci/250709-cesko-zustane-pod-inverzni-poklickou-jeste-nejmene-deset-dni.htmlhttp://www.novinky.cz/domaci/250709-cesko-zustane-pod-inverzni-poklickou-jeste-nejmene-deset-dni.html

Teplotní inverzeTeplotní inverze

Vznik teplotní inverze - grafikaVznik teplotní inverze - grafika Vzniká za jasných a bezvětrných nocí Vzniká za jasných a bezvětrných nocí

Jaro, podzimJaro, podzim Po západu Slunce Po západu Slunce → → vyzařování tepla ze vyzařování tepla ze

země země →→ ochlazení ochlazení U země může být o 2 - 6 ˚C méně než ve U země může být o 2 - 6 ˚C méně než ve

výšce 2 m.výšce 2 m. Inverzní vrstva = přízemní vrstva Inverzní vrstva = přízemní vrstva Inverzní hladina = výška do které inverze Inverzní hladina = výška do které inverze

dosahujedosahuje

http://aktualne.centrum.cz/domaci/grafika/2011/11/15/jak-vznika-inverze-a-smog/

Skleníkový efekt Skleníkový efekt http://vitejtenazemi.cenia.cz/pro-ucitele/download/vzduch01_atmosfera.pdfhttp://vitejtenazemi.cenia.cz/pro-ucitele/download/vzduch01_atmosfera.pdf

Proces, při kterém atmosféra Proces, při kterém atmosféra způsobuje ohřívání planety tím, že způsobuje ohřívání planety tím, že absorbuje dopadající sluneční záření absorbuje dopadající sluneční záření a zároveň brání jeho zpětnému a zároveň brání jeho zpětnému odrazu do prostoruodrazu do prostoru

PřírodníPřírodní AntropogenníAntropogenní

Skleníkové plynySkleníkové plyny Skleníkové plynySkleníkové plyny

oxid uhličitý (COoxid uhličitý (CO22)) metan (CHmetan (CH44)) oxid dusný (Noxid dusný (N22O), O), částečně fluorované částečně fluorované

uhlovodíky (HFC), uhlovodíky (HFC), zcela fluorované zcela fluorované

uhlovodíky (PFC) a uhlovodíky (PFC) a fluorid sírový (SFfluorid sírový (SF66))

oxidy dusíku (NOX)oxidy dusíku (NOX) těkavé organické látky těkavé organické látky

nemetanické povahy nemetanické povahy (NMVOC)(NMVOC)

oxid uhelnatý (CO)oxid uhelnatý (CO) oxid siřičitý (SOoxid siřičitý (SO22)) vodní páry (Hvodní páry (H22O)O) ozon (Oozon (O33))

Hlavní skleníkové Hlavní skleníkové plynyplyny

Převzato z cs.wikipedia.orgPřevzato z cs.wikipedia.org

http://www.vitejtenazemi.cz/vzduch/popup_img.php?img=1&system=vzduch

Greenhouse Warming Potential Greenhouse Warming Potential (CHZP (CHZP

Loučka)Loučka)

GWP –potenciál (schopnost) GWP –potenciál (schopnost) skleníkového oteplovánískleníkového oteplování

GWP pro COGWP pro CO22 jako referenční jako referenční (srovnávací) skleníkový plyn = 1(srovnávací) skleníkový plyn = 1

Plyn Předindu-striální konc.

Současná konc.

Doba života (roky)

GWP

CO2 280 ppm 356 ppm 7 1

CH4 0,8 ppm 1,7 ppm 10 11

N2O 275 ppb 311 ppb 120 170

O3 10 ppb 25 ppb - -

Skleníkový efekt princip Skleníkový efekt princip www.google.cz/imgres?q=sklen%C3%ADkovwww.google.cz/imgres?q=sklen%C3%ADkov

%C3%BD+efekt&hl=cs&biw=1024&bih=605&gbv=2&tbm=isch&tbnid=akMKDqIx96000M:&imgrefurl=http://ekopunks.blog.cz/0802/sklenikovy-efekt&docid=cg_6FIg-zerMzM&imgurl=http://nd01.jxs.cz/468/455/%C3%BD+efekt&hl=cs&biw=1024&bih=605&gbv=2&tbm=isch&tbnid=akMKDqIx96000M:&imgrefurl=http://ekopunks.blog.cz/0802/sklenikovy-efekt&docid=cg_6FIg-zerMzM&imgurl=http://nd01.jxs.cz/468/455/

e541d69514_22969765_o2.jpg&w=300&h=450&ei=PXQeT7DxOYaeOqPrmKsO&zoom=1&iact=rc&dur=147&sig=114269767535665776754&page=1&tbnh=126&tbnw=84&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:2,s:0&tx=48&ty=66e541d69514_22969765_o2.jpg&w=300&h=450&ei=PXQeT7DxOYaeOqPrmKsO&zoom=1&iact=rc&dur=147&sig=114269767535665776754&page=1&tbnh=126&tbnw=84&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:2,s:0&tx=48&ty=66

Měření teploty vzduchuMěření teploty vzduchu Teploměry Teploměry

Rtuťové,lihové, bimetalovéRtuťové,lihové, bimetalové Stupnice od -4OStupnice od -4O˚̊C - + 5O C - + 5O ˚̊ C C

Meteorologická budce - 2 m nad zemíMeteorologická budce - 2 m nad zemí Měření 3x denně, v 7, 14 a 21 hod.Měření 3x denně, v 7, 14 a 21 hod. Průměrná denní teplota vzduchu: (t7 + t14 + 2t21)/4Průměrná denní teplota vzduchu: (t7 + t14 + 2t21)/4 Průměr tmax a tminPrůměr tmax a tmin Z denních průměrných t Z denních průměrných t → → průměrné měsíční t a z nich průměrné měsíční t a z nich

průměrné roční teplotyprůměrné roční teploty

Teplota půdyTeplota půdy Sluneční záření dopadá na zemský povrch Sluneční záření dopadá na zemský povrch →→ Země ho z Země ho z

části odráží /albedo/, z části pohlcuječásti odráží /albedo/, z části pohlcuje Pohlcené sluneční Pohlcené sluneční →→ tepelnou energii, která zahřívá povrch tepelnou energii, která zahřívá povrch

půdy. půdy. Půda = vodič Půda = vodič →→ část tepla do hlubších vrstev část tepla do hlubších vrstev

→→ část vyzářena do okolního vzduchu část vyzářena do okolního vzduchu dlouhovlnné zářenídlouhovlnné záření

• Množství tepla dopadajícího na povrch závisí na :Množství tepla dopadajícího na povrch závisí na :

• Roční doběRoční době• Zeměpisné šířceZeměpisné šířce• Nadmořské výšceNadmořské výšce• Expozici terénu ke světovým stranámExpozici terénu ke světovým stranám• OblačnostiOblačnosti• Barvě půdyBarvě půdy• Denní doběDenní době• Vlhkosti půdyVlhkosti půdy• Půdním pokryvu ajPůdním pokryvu aj. .

Měření půdních teplotMěření půdních teplot Půdní teploměryPůdní teploměry V hloubkách V hloubkách 0,10 m0,10 m

0,20 m0,20 m0,50 m0,50 m1,00 m1,00 m

• Teploměry rtuťovéTeploměry rtuťové• Celá část se rtuťovou baňkou zasazena do příslušné hloubky. Celá část se rtuťovou baňkou zasazena do příslušné hloubky. • Stupnice je nakloněna nad povrchem půdy, aby se daly naměřené Stupnice je nakloněna nad povrchem půdy, aby se daly naměřené

hodnoty snadno odčítathodnoty snadno odčítat Změny teploty - během, dne i rokuZměny teploty - během, dne i roku

Denní nebo roční průběh půdní teplotyDenní nebo roční průběh půdní teploty Minimální teplota - před východem SlunceMinimální teplota - před východem Slunce Maximální teplota mezi 12 - 13 hod.Maximální teplota mezi 12 - 13 hod. Rozdíl mezi minimální a maximální půdní teplotou = denní tepelnou Rozdíl mezi minimální a maximální půdní teplotou = denní tepelnou

amplitudou půdyamplitudou půdy Roční kolísání až do hloubky 20 mRoční kolísání až do hloubky 20 m Nemrznoucí hladina půdy - 1,20 m Nemrznoucí hladina půdy - 1,20 m

http://www.exatherm.cz/meteo/images/406.jpghttp://www.exatherm.cz/meteo/images/406.jpg

http://meteovikyrovice.wbs.cz/pudni_teplomery.JPGhttp://meteovikyrovice.wbs.cz/pudni_teplomery.JPG

Organismus a teploOrganismus a teplo

1)1) PoikilotermníPoikilotermní

2)2) HomoiotermníHomoiotermní

3)3) HeterotermníHeterotermní

Poikilotermní ž.Poikilotermní ž.

studenokrevní (exotermní)studenokrevní (exotermní)• Produkují málo teplaProdukují málo tepla• Příjem tepla z okolíPříjem tepla z okolí• Snadno teplo přijímají a ztrácí Snadno teplo přijímají a ztrácí • Teplota těla kolísá s prostředímTeplota těla kolísá s prostředím

Bezobratlí, ryby, obojživelníci, plaziBezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi

Homoiotermní ž.Homoiotermní ž.

Teplokrevní (endotermní) Teplokrevní (endotermní) Udržují svou teplotu nezávisle na Udržují svou teplotu nezávisle na

změnách vnější teplotyzměnách vnější teploty Čím menší druh, tím vyšší teplota Čím menší druh, tím vyšší teplota Ztrátám tepla brání Ztrátám tepla brání – tělní pokryv - – tělní pokryv -

peří, srstpeří, srst

- tuk- tuk Ptáci (39-40°C), savci (36-37°C)Ptáci (39-40°C), savci (36-37°C)

Heterotermní ž.Heterotermní ž.

Subtyp teplokrevnýchSubtyp teplokrevných V době chladu přechází do stavu strnulosti V době chladu přechází do stavu strnulosti

těla, kdy snižují tělesnou teplotutěla, kdy snižují tělesnou teplotu Dovedou opět zvýšit tělesnou t nezávisle na Dovedou opět zvýšit tělesnou t nezávisle na

vnější teplotě, např. letounivnější teplotě, např. letouni

Dormantní stadiaDormantní stadia Diapauza Diapauza = zastavení nebo zpomalení životních projevů bezobratlých = zastavení nebo zpomalení životních projevů bezobratlých

(především členovců)(především členovců)• v určitém druhově specifickém životním obdobív určitém druhově specifickém životním období• přizpůsobení na období zimy či suchapřizpůsobení na období zimy či sucha

Hibernace Hibernace = přezimování, zimní spánek= přezimování, zimní spánek• stav letargie u četných skupin savců (ojediněle ptáků) během chladného období stav letargie u četných skupin savců (ojediněle ptáků) během chladného období

rokuroku• předchází změna hormonální situace vlivem fotoperiody;předchází změna hormonální situace vlivem fotoperiody;• pokles teploty těla,pokles teploty těla,• snížení úrovně metabolismu – dýchání, tlak krve;snížení úrovně metabolismu – dýchání, tlak krve;• před započetím hromadí tuky;před započetím hromadí tuky;• např. myšivka, plši, sysel, netopýři, ježcinapř. myšivka, plši, sysel, netopýři, ježci

Nepravý zimní spánek Nepravý zimní spánek = krátké období= krátké období• jen to nejnepříznivější období, přerušovanýjen to nejnepříznivější období, přerušovaný• např.veverka, medvěd, jezevecnapř.veverka, medvěd, jezevec

Aestivace Aestivace = letní spánek= letní spánek• zpomalení pochodů v letním suchém obdobízpomalení pochodů v letním suchém období• snížení tělesné teplotysnížení tělesné teploty• úkryt pod zemí nebo v dutinách,úkryt pod zemí nebo v dutinách,• navozena hlavně nízkou vzdušnou vlhkostínavozena hlavně nízkou vzdušnou vlhkostí• např. stepní sysel, poloopice, někteří vačnatci; klidové stavy obratlovců ve např. stepní sysel, poloopice, někteří vačnatci; klidové stavy obratlovců ve

vysychajících vodách (bahník) nebo pouštních plazůvysychajících vodách (bahník) nebo pouštních plazů

Rostlina a teploRostlina a teplo Rostliny - poikilotermní ( exotermní ) Rostliny - poikilotermní ( exotermní )

organismy bez vlastní termoregulaceorganismy bez vlastní termoregulace Příjem tepla z prostředí (infrač. z.)Příjem tepla z prostředí (infrač. z.) Výdej transpirací = ochlazeníVýdej transpirací = ochlazení Vnitřní teplota se mírně zvyšuje dýcháním Vnitřní teplota se mírně zvyšuje dýcháním

např. tání sněhu kolem sněženeknapř. tání sněhu kolem sněženek Teplota nad 40 Teplota nad 40 C pro většinu rostlin C pro většinu rostlin

nebezpečná, nebezpečná, Některé sukulenty 80 ˚CNěkteré sukulenty 80 ˚C

• Adaptace r. na střídání t : Adaptace r. na střídání t : • Shazování listůShazování listů• Odumírání nadzemních částí apod. Odumírání nadzemních částí apod.

Teplotní podmínky stanovištěTeplotní podmínky stanoviště Závisí:Závisí: Na postavení Země ke SlunciNa postavení Země ke Slunci Na charakteru zemského povrchu /pevnina,moře/Na charakteru zemského povrchu /pevnina,moře/ Na barvě a vlhkosti půdyNa barvě a vlhkosti půdy Na půdním pokryvuNa půdním pokryvu Na nadmořské výšceNa nadmořské výšce Na denní doběNa denní době

Délka vegetačního období = teplotní podmínky Délka vegetačního období = teplotní podmínky stanovištěstanoviště

Počet dní kdy průměrná t. neklesne pod 10˚ CPočet dní kdy průměrná t. neklesne pod 10˚ C Teplotní poměry na zeměkouli vyjadřují samostatná Teplotní poměry na zeměkouli vyjadřují samostatná

pásma - tropy ,subtropy, mírné pásmo, polární pásma - tropy ,subtropy, mírné pásmo, polární pásmo.pásmo.

Adaptace r. na teploAdaptace r. na teplo

Rozdělení r. dle závislosti na změně Rozdělení r. dle závislosti na změně teplotyteploty

Eurytermní Eurytermní – většina suchozemských – většina suchozemských (terestrických) r. (terestrických) r. - široká teplotní amplituda- široká teplotní amplituda

- teplotní amplituda -5o - + 55˚ - teplotní amplituda -5o - + 55˚ - v reprodukčním stavu t =+ 5o - v reprodukčním stavu t =+ 5o

- + 4O˚C- + 4O˚C

Stenotermní - úzká teplotní amplitudaStenotermní - úzká teplotní amplituda- vodní ponořené rostliny- vodní ponořené rostliny-rostliny vřídelní-rostliny vřídelní

Dělení r. dle adaptace a resistence Dělení r. dle adaptace a resistence k tepluk teplu

termofytatermofyta - r. teplobytné - snášejí vysoké teploty - r. teplobytné - snášejí vysoké teploty• Vstavač trojzubý Vstavač trojzubý (Orchis tridentata)(Orchis tridentata)• Chrpa latnatáChrpa latnatá Centaurea rhenana Centaurea rhenana• Tužebník obecný, Tužebník obecný, Filipendula vulgarisFilipendula vulgaris

psychrofytapsychrofyta -r.chladnobytné - snášejí nízké teploty -r.chladnobytné - snášejí nízké teploty• Pryskyřník ledovcovýPryskyřník ledovcový Ranunculus glacialis Ranunculus glacialis • Hvozdík Ledovcový Hvozdík Ledovcový Dianthus glacialisDianthus glacialis

kryofytakryofyta - rostliny žijící na sněhu - rostliny žijící na sněhu• Řasy Řasy Chlamydomonas nivalis, Raphidonema nivalisChlamydomonas nivalis, Raphidonema nivalis

xerotermofyta xerotermofyta - r.snášející vysoké teploty a sucho- r.snášející vysoké teploty a sucho• Kavyl vláskovitý Kavyl vláskovitý Stipa capillata L.Stipa capillata L.• Koniklec velkokvětý Koniklec velkokvětý Pulsatilla grandisPulsatilla grandis• Ostřice nízká Carex humilisOstřice nízká Carex humilis• Hvězdnice zlatohlávek Hvězdnice zlatohlávek Aster linosyrisAster linosyris• Višeň křovitá Višeň křovitá Prunus fruticosaPrunus fruticosa

Pouštní rostliny snáší teploty až + 58 ˚ C, sibiřské Pouštní rostliny snáší teploty až + 58 ˚ C, sibiřské dřeviny až - 7O ˚ C .dřeviny až - 7O ˚ C .

Živočich a teploŽivočich a teplo

Dělení živočichů dle schopnosti Dělení živočichů dle schopnosti termoregulacetermoregulace

1)1) Poikilotermní /exotermní/ Poikilotermní /exotermní/ • např. bezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi.např. bezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi.

2)2) Homoiotermní /endotermní/ Homoiotermní /endotermní/ 3)3) Heterotermní Heterotermní

Dormance = částečná či úplná nehybnost, Dormance = částečná či úplná nehybnost, relativní či absolutní nečinnost smyslových relativní či absolutní nečinnost smyslových orgánů a nervové soustavy; není důsledek orgánů a nervové soustavy; není důsledek vyčerpání, obecný termín pro klidové stavyvyčerpání, obecný termín pro klidové stavy

Homoiotermní ž.Homoiotermní ž.

Teplokrevní (endotermní) Teplokrevní (endotermní) Udržují svou teplotu nezávisle na Udržují svou teplotu nezávisle na

změnách vnější teplotyzměnách vnější teploty Čím menší druh, tím vyšší teplota Čím menší druh, tím vyšší teplota Ztrátám tepla brání Ztrátám tepla brání – tělní pokryv - – tělní pokryv -

peří, srstpeří, srst

- tuk- tuk Ptáci (39-40°C), savci (36-37°C)Ptáci (39-40°C), savci (36-37°C)

Heterotermní ž.Heterotermní ž.

Subtyp teplokrevnýchSubtyp teplokrevných V době chladu přechází do stavu strnulosti V době chladu přechází do stavu strnulosti

těla, kdy snižují tělesnou teplotutěla, kdy snižují tělesnou teplotu Dovedou opět zvýšit tělesnou t nezávisle na Dovedou opět zvýšit tělesnou t nezávisle na

vnější teplotě, např. letounivnější teplotě, např. letouni

Dormantní stadiaDormantní stadia Diapauza Diapauza = zastavení nebo zpomalení životních projevů bezobratlých = zastavení nebo zpomalení životních projevů bezobratlých

(především členovců)(především členovců)• v určitém druhově specifickém životním obdobív určitém druhově specifickém životním období• přizpůsobení na období zimy či suchapřizpůsobení na období zimy či sucha

Hibernace Hibernace = přezimování, zimní spánek= přezimování, zimní spánek• stav letargie u četných skupin savců (ojediněle ptáků) během chladného období stav letargie u četných skupin savců (ojediněle ptáků) během chladného období

rokuroku• předchází změna hormonální situace vlivem fotoperiody;předchází změna hormonální situace vlivem fotoperiody;• pokles teploty těla,pokles teploty těla,• snížení úrovně metabolismu – dýchání, tlak krve;snížení úrovně metabolismu – dýchání, tlak krve;• před započetím hromadí tuky;před započetím hromadí tuky;• např. myšivka, plši, sysel, netopýři, ježcinapř. myšivka, plši, sysel, netopýři, ježci

Nepravý zimní spánek Nepravý zimní spánek = krátké období= krátké období• jen to nejnepříznivější období, přerušovanýjen to nejnepříznivější období, přerušovaný• např.veverka, medvěd, jezevecnapř.veverka, medvěd, jezevec

Aestivace Aestivace = letní spánek= letní spánek• zpomalení pochodů v letním suchém obdobízpomalení pochodů v letním suchém období• snížení tělesné teplotysnížení tělesné teploty• úkryt pod zemí nebo v dutinách,úkryt pod zemí nebo v dutinách,• navozena hlavně nízkou vzdušnou vlhkostínavozena hlavně nízkou vzdušnou vlhkostí• např. stepní sysel, poloopice, někteří vačnatci; klidové stavy obratlovců ve např. stepní sysel, poloopice, někteří vačnatci; klidové stavy obratlovců ve

vysychajících vodách (bahník) nebo pouštních plazůvysychajících vodách (bahník) nebo pouštních plazů

Dělení živočichů dle tolerance k Dělení živočichů dle tolerance k teplotěteplotě

Eurytermní – vysoká tolerance k teplotámEurytermní – vysoká tolerance k teplotám Stenotermní – malá tolerance k teplotámStenotermní – malá tolerance k teplotám

Někteří ž. – přizpůsobeni tepel rozmezíNěkteří ž. – přizpůsobeni tepel rozmezí Termofilní – vyšší teplotyTermofilní – vyšší teploty Psychrofilní – nízké teplotyPsychrofilní – nízké teploty

Dělení živočichů dle tolerance k Dělení živočichů dle tolerance k teplotě teplotě podrobnějipodrobněji

Stenotermní Stenotermní = tolerují nízké rozpětí = tolerují nízké rozpětí teplotteplot

oligostenotermní oligostenotermní = studené prostředí – hory, = studené prostředí – hory, polární oblasti, jeskyně, studené vody polární oblasti, jeskyně, studené vody

• Praménka rakouská Praménka rakouská Bythinella austriacaBythinella austriaca - měkkýš - měkkýš• (psychrofilní)(psychrofilní) sníh a led sníh a led • (kryofilní) (kryofilní) např. chvostoskoci, hmyz (sněžnice)např. chvostoskoci, hmyz (sněžnice)

polystenotermní polystenotermní = teplomilní, žijí především = teplomilní, žijí především tropech a subtropech, horkých pramenechtropech a subtropech, horkých pramenech

Eurytermní Eurytermní = tolerují široké rozpětí = tolerují široké rozpětí teplotteplot

Adaptace živočichů k tepluAdaptace živočichů k teplu

Adaptace na vysoké tAdaptace na vysoké t• Zbarvení Zbarvení

• (šedá, žlutá)(šedá, žlutá)

• AestivaceAestivace• Noční aktivitaNoční aktivita

Adaptace na nízké tAdaptace na nízké t• Úkryt Úkryt

• Zalézání do půdy, pod Zalézání do půdy, pod kůru)kůru)

• Tepelná tělní izolaceTepelná tělní izolace• Hibernace a nepravý Hibernace a nepravý

zimní spánekzimní spánek

Ekol. pravidla a teplo Ekol. pravidla a teplo ČERMÁKČERMÁK P:Ekologie a živočich, 2003P:Ekologie a živočich, 2003

1. Bergmanovo pravidlo 1. Bergmanovo pravidlo

2. Allenovo pravidlo 2. Allenovo pravidlo

3. Glogerovo pravidlo 3. Glogerovo pravidlo

44. . Jordanovo pravidloJordanovo pravidlo

5. Hessovo pravidlo 5. Hessovo pravidlo

1. Bergmanovo pravidlo 1. Bergmanovo pravidlo = = endotermní živočichové jsou v endotermní živočichové jsou v chladnějších oblastech větší než chladnějších oblastech větší než jejich příbuzné formy žijící v jejich příbuzné formy žijící v oblastech teplejšíchoblastech teplejších

Bermannovo pravidlo Bermannovo pravidlo ČERMÁKČERMÁK P:Ekologie a živočich, 2003P:Ekologie a živočich, 2003

Tučňák císařský Tučňák císařský Aptenodytes Aptenodytes forsteri forsteri

Výška 1mVýška 1m Váha 34 kgVáha 34 kg

http://www.google.cz/imgres?q=tu%C4%8D%C5%88%C3%A1k+c%C3%ADsa%C5%99skhttp://www.google.cz/imgres?q=tu%C4%8D%C5%88%C3%A1k+c%C3%ADsa%C5%99sk

%C3%BD&um=1&hl=cs&gbv=2&biw=1024&bih=605&tbm=isch&tbnid=k4A2aB7m-6dBqM:&imgrefurl=http://www.antarktida.info/products/tucnak-%C3%BD&um=1&hl=cs&gbv=2&biw=1024&bih=605&tbm=isch&tbnid=k4A2aB7m-6dBqM:&imgrefurl=http://www.antarktida.info/products/tucnak-

cisarsky/&docid=UXk11lubPFECZM&imgurl=http://files.antarktida.info/system_preview_detail_200000477-dd767de705/cisarsky/&docid=UXk11lubPFECZM&imgurl=http://files.antarktida.info/system_preview_detail_200000477-dd767de705/

JohnConrad_AnimalAnticsHH_lg.jpg&w=350&h=450&ei=ydEeT-JohnConrad_AnimalAnticsHH_lg.jpg&w=350&h=450&ei=ydEeT-

3ZHo7Q4QT2mYioDw&zoom=1&iact=hc&vpx=462&vpy=140&dur=763&hovh=255&hovw=198&tx=89&ty=144&sig=114269767535665776754&pa3ZHo7Q4QT2mYioDw&zoom=1&iact=hc&vpx=462&vpy=140&dur=763&hovh=255&hovw=198&tx=89&ty=144&sig=114269767535665776754&pa

ge=3&tbnh=122&tbnw=99&start=40&ndsp=22&ved=1t:429,r:19,s:40ge=3&tbnh=122&tbnw=99&start=40&ndsp=22&ved=1t:429,r:19,s:40

Tučňák galapážský Tučňák galapážský Spheniscus Spheniscus mendiculusmendiculus

Výška 0,5 mVýška 0,5 m Váha 2,5 kgVáha 2,5 kg

http://cs.wikipedia.org/wiki/Tu%C4%8D%C5%88%C3%A1k_galap%C3%A1%C5%BEsk%C3%BDhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Tu%C4%8D%C5%88%C3%A1k_galap%C3%A1%C5%BEsk%C3%BD

2. Allenovo pravidlo 2. Allenovo pravidlo = v = v chladnějších oblastech mají někteří chladnějších oblastech mají někteří endotermní živočichové kratší uši, endotermní živočichové kratší uši, zobáky, ocasy a končetiny než v zobáky, ocasy a končetiny než v teplejších oblastechteplejších oblastech

• podpravidlo srstipodpravidlo srstiŽivočichové žijící v chladnějších oblastech mají Živočichové žijící v chladnějších oblastech mají

hustší srst než žijící v teplejšíchhustší srst než žijící v teplejších

Allenovo pravidlo Allenovo pravidlo http://www.google.cz/imgres?http://www.google.cz/imgres?

q=allenovo+pravidlo&hl=cs&biw=1024&bih=605&gbv=2&tbm=isch&tbnid=k05VPTq2hB552M:&imgrefurl=http://leccos.com/index.php/clanky/klimaticka-pravidla&docid=XwCQduneA8EkaM&imgurl=http://leccos.com/pics/pic/q=allenovo+pravidlo&hl=cs&biw=1024&bih=605&gbv=2&tbm=isch&tbnid=k05VPTq2hB552M:&imgrefurl=http://leccos.com/index.php/clanky/klimaticka-pravidla&docid=XwCQduneA8EkaM&imgurl=http://leccos.com/pics/pic/

klimaticka_pravidla.jpg&w=500&h=159&ei=cYseT8r9H-T24QTBqPm7Dw&zoom=1&iact=hc&vpx=532&vpy=174&dur=1275&hovh=126&hovw=398&tx=227&ty=82&sig=114269767535665776754&page=1&tbnh=51&tbnw=160&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:3,s:0klimaticka_pravidla.jpg&w=500&h=159&ei=cYseT8r9H-T24QTBqPm7Dw&zoom=1&iact=hc&vpx=532&vpy=174&dur=1275&hovh=126&hovw=398&tx=227&ty=82&sig=114269767535665776754&page=1&tbnh=51&tbnw=160&start=0&ndsp=16&ved=1t:429,r:3,s:0

3. Glogerovo pravidlo 3. Glogerovo pravidlo = v teplejších = v teplejších a vlhčích oblastech jsou někteří a vlhčích oblastech jsou někteří endotermní živočichové tmavší než endotermní živočichové tmavší než jejich příbuzné formy ze sušších a jejich příbuzné formy ze sušších a chladnějších oblastíchladnějších oblastí

Glogerovo pravidloGlogerovo pravidlo Medvěd hnědýMedvěd hnědý Ursus arctosUrsus arctos

http://www.google.cz/imgres?q=Medv%C4%9Bd%2Bhn%C4%9Bd%C3%BD&hl=cs&biw=1024&bih=605&gbv=2&tbm=isch&tbnid=ODL3PLseS30-bM:&imgrefurl=http://http://www.google.cz/imgres?q=Medv%C4%9Bd%2Bhn%C4%9Bd%C3%BD&hl=cs&biw=1024&bih=605&gbv=2&tbm=isch&tbnid=ODL3PLseS30-bM:&imgrefurl=http://carnivore.e-blog.cz/%3Fp%3D61&docid=UUonvjeAQiUCUM&imgurl=http://carnivore.e-blog.cz/wp-content/themes/carnivore/gallery/carnivore.e-blog.cz/%3Fp%3D61&docid=UUonvjeAQiUCUM&imgurl=http://carnivore.e-blog.cz/wp-content/themes/carnivore/gallery/61/1.jpg&w=400&h=300&ei=iNAeT8TtJNSM4gTl__mSDw&zoom=1&pg=__possible_unsafe_site__61/1.jpg&w=400&h=300&ei=iNAeT8TtJNSM4gTl__mSDw&zoom=1&pg=__possible_unsafe_site__

Medvěd ledníMedvěd lední Ursus maritimus Ursus maritimus

http://www.google.cz/imgres?q=medv%C4%9Bd+lednhttp://www.google.cz/imgres?q=medv%C4%9Bd+ledn%C3%AD&start=35&num=10&hl=cs&gbv=2&biw=1024&bih=605&tbm=isch&tbnid=hBiW4mO_Ks5aiM:&%C3%AD&start=35&num=10&hl=cs&gbv=2&biw=1024&bih=605&tbm=isch&tbnid=hBiW4mO_Ks5aiM:&imgrefurl=http://eci-zviratka.blog.cz/0810/medved-ledni&docid=FNhJ0IqRrL16JM&imgurl=http://imgrefurl=http://eci-zviratka.blog.cz/0810/medved-ledni&docid=FNhJ0IqRrL16JM&imgurl=http://blog.idnes.cz/blog/blog.idnes.cz/blog/5267/50822/100_0229.JPG&w=1075&h=806&ei=I9EeT_WZIcnh4QTS_vyEDw&zoom=1&iact=hc&vpx=84&5267/50822/100_0229.JPG&w=1075&h=806&ei=I9EeT_WZIcnh4QTS_vyEDw&zoom=1&iact=hc&vpx=84&vpy=250&dur=1329&hovh=194&hovw=259&tx=130&ty=86&sig=114269767535665776754&sqi=2&pagvpy=250&dur=1329&hovh=194&hovw=259&tx=130&ty=86&sig=114269767535665776754&sqi=2&page=3&tbnh=129&tbnw=147&ndsp=20&ved=1t:429,r:10,s:35e=3&tbnh=129&tbnw=147&ndsp=20&ved=1t:429,r:10,s:35

4. Jordanovo pravidlo4. Jordanovo pravidlo

= určuje vztah sériových = určuje vztah sériových (meristických) znaků kostnatých ryb, (meristických) znaků kostnatých ryb, v teplejších vodách mají některé v teplejších vodách mají některé druhy nižší počet obratlů než druhy nižší počet obratlů než příbuzné formy v chladnějších příbuzné formy v chladnějších vodáchvodách

5. Hessovo pravidlo5. Hessovo pravidlo

Jedinci téhož nebo příbuzných druhů v Jedinci téhož nebo příbuzných druhů v chladnějších oblastech mají větší srdcechladnějších oblastech mají větší srdce

TlakTlak Normální atmosférický tlak =1013,25 hPaNormální atmosférický tlak =1013,25 hPa Síla, kterou tlačí sloupec vzduchu na plochu 1OO mmSíla, kterou tlačí sloupec vzduchu na plochu 1OO mm22

Klesá se stoupající nadměrnou výškouKlesá se stoupající nadměrnou výškou Pokles parciálního tlaku OPokles parciálního tlaku O22

Změny tlaku vzduchu vyvolává:Změny tlaku vzduchu vyvolává:

• Nadmořská výška Nadmořská výška • Na každých 1OO m pokles tlaku o 1,O7 kPa = výškový gradientNa každých 1OO m pokles tlaku o 1,O7 kPa = výškový gradient• Každých 5500m m n. m. tlak poklesne o ½Každých 5500m m n. m. tlak poklesne o ½

Zeměpisná poloha Zeměpisná poloha • směrem k pólům se tlak zvyšujesměrem k pólům se tlak zvyšuje

Teplota vzduchu Teplota vzduchu • Na rovníku je nižší tlak vzduchuNa rovníku je nižší tlak vzduchu• Na povětrnostní situaci - za pěkného počasí je tlak vyššíNa povětrnostní situaci - za pěkného počasí je tlak vyšší

Měření tlaku vzduchuMěření tlaku vzduchu

Statický rtuťový tlakoměr. Statický rtuťový tlakoměr. Kovový aneroidKovový aneroid BarografBarograf

Vliv tlaku na organismusVliv tlaku na organismus

a) Vliv tlaku na rostlinya) Vliv tlaku na rostliny

Nepřímý vlivNepřímý vliv Proudění vzduchuProudění vzduchu Transpirace rostlinTranspirace rostlin Vysychání půdy Vysychání půdy Výměnu půdního vzduchuVýměnu půdního vzduchu

b) Vliv tlaku na živočichyb) Vliv tlaku na živočichy

Omezuje vertikální rozšíření živočichů Omezuje vertikální rozšíření živočichů Vertikální rozšíření teplokrevných Vertikální rozšíření teplokrevných

živočichů je omezeno zhruba 6 000 m n. mživočichů je omezeno zhruba 6 000 m n. m Se snižujícím se tlakem klesá c OSe snižujícím se tlakem klesá c O22 v v

atmosféřeatmosféře Adaptované lidské populace trvale žijí ve Adaptované lidské populace trvale žijí ve

výškách kolem 5 000 m n. m.výškách kolem 5 000 m n. m. (jihoamerické Andy); Mount Everest – tlak (jihoamerické Andy); Mount Everest – tlak

asi jen 105 hPa, kyslík pouze 8 %asi jen 105 hPa, kyslík pouze 8 % StenooxybiontníStenooxybiontní EuryoxybiontníEuryoxybiontní

Tolerance ž. k tlakuTolerance ž. k tlaku StenobarníStenobarní

Nesnáší kolísání tlaku Nesnáší kolísání tlaku Vázáni na určitou výškovou zónuVázáni na určitou výškovou zónu Reakce na snížení tlaku:Reakce na snížení tlaku:

• Vyšší úmrtnostVyšší úmrtnost• Snížení potenceSnížení potence• Snížení váhových přírůstkůSnížení váhových přírůstků

• Ptáci, savciPtáci, savci

Eurybarní Eurybarní Snášejí kolísání tlakuSnášejí kolísání tlaku Reakce na snížení tlaku:Reakce na snížení tlaku:

• Kladné ovlivnění vývoje hmyzu Kladné ovlivnění vývoje hmyzu • Zvýšená aktivita ( komár + bouřka )Zvýšená aktivita ( komár + bouřka )

• Většina bezobratlýchVětšina bezobratlých• Někteří dravci kondorNěkteří dravci kondor

Cirkulace vzduchu (vítr)Cirkulace vzduchu (vítr)

Vítr = horizontální proudění Vítr = horizontální proudění atmosféryatmosféry

Měření větruMěření větru

Směr, rychlost a nárazovitostSměr, rychlost a nárazovitost Směr větru Směr větru

Větrná korouhevVětrná korouhev Vyjadřujeme světovými stranami odkud vítr přichází Vyjadřujeme světovými stranami odkud vítr přichází

pomoci směrové růžicepomoci směrové růžice

Rychlost větruRychlost větru Anemometry, m/s, km/hAnemometry, m/s, km/h

Nárazovost zjišťujeme Nárazovost zjišťujeme anemografy, registračními přístroji, které anemografy, registračními přístroji, které

zaznamenávají plynule změny rychlosti a směru zaznamenávají plynule změny rychlosti a směru větru, tzv. větrné poryvyvětru, tzv. větrné poryvy

Rostlina a vítrRostlina a vítr

Mírný vítr - příznivýMírný vítr - příznivý Podporuje zakořeněníPodporuje zakořenění Urychluje opad listů a suchých větvíUrychluje opad listů a suchých větví Umožňuje opyleníUmožňuje opylení Umožňuje rozšíření plodů Umožňuje rozšíření plodů

Silný vítr – škodí Silný vítr – škodí Zvýšení výparu vody z půdyZvýšení výparu vody z půdy Zvýšená transpirace RZvýšená transpirace R Způsobuje větrnou eroziZpůsobuje větrnou erozi Poranění, zlomení, vyvracení, poleháníPoranění, zlomení, vyvracení, polehání

Živočich a vítrŽivočich a vítr

Především má význam horizontální Především má význam horizontální proudění (advekce), pro plachtění i proudění (advekce), pro plachtění i vertikální (konvekce), vítr vyvolává různé vertikální (konvekce), vítr vyvolává různé směrové a pohybové reakce – anemotaxesměrové a pohybové reakce – anemotaxe

pozitivní = pohyb po větrupozitivní = pohyb po větru negativní = pohyb proti větrunegativní = pohyb proti větru

Vliv větru na rozšiřování živočichůVliv větru na rozšiřování živočichů pasivní přenášení živočichů větrem = pasivní přenášení živočichů větrem = anemochorní anemochorní

transporttransport, týká se zejména malých živočichů, , týká se zejména malých živočichů, zvláštním případem je zvláštním případem je anemochorní transport anemochorní transport hospodářských škůdců hospodářských škůdců – např. mandelinka – např. mandelinka bramborová, bekyně velkohlavábramborová, bekyně velkohlavá

Adaptace hmyzu na dlouhodobé Adaptace hmyzu na dlouhodobé působení větrupůsobení větru

Mikropterismus Mikropterismus = redukování = redukování křídelkřídel

Apterismus Apterismus = vývin bezkřídlých = vývin bezkřídlých foremforem

Horský Horský = v drsném klimatu nad horní = v drsném klimatu nad horní hranicí lesahranicí lesa

Ostrovní Ostrovní = obrana před zanesením nad = obrana před zanesením nad mořemoře

Vlhkost vzduchu, srážkyVlhkost vzduchu, srážky

Dle nároků na vzdušnou vlhkost Dle nároků na vzdušnou vlhkost dělíme org.:dělíme org.:

Hygrofilní – vyžadují dostatek vlhkostiHygrofilní – vyžadují dostatek vlhkosti Mezofilní – střední vlhkostMezofilní – střední vlhkost Xerofilní – přizpůsobeny suchému a teplému Xerofilní – přizpůsobeny suchému a teplému

vzduchuvzduchu

Význam – pro všechny organismy :Význam – pro všechny organismy : Univerzální rozpouštědlo, v němž probíhají Univerzální rozpouštědlo, v němž probíhají

všechny biochemické reakce, u rostlin všechny biochemické reakce, u rostlin vstupuje do metabolismu (fotosyntéza).vstupuje do metabolismu (fotosyntéza).

Rostlina a vodaRostlina a voda

Pro vodní r. je životním prostředímPro vodní r. je životním prostředím Pro suchozemské rostliny je voda Pro suchozemské rostliny je voda

zásadní limitující faktor – zásadní limitující faktor – nepostradatelná podmínka růstunepostradatelná podmínka růstu

Důležité rozložení srážekDůležité rozložení srážek Mírné déle trvající srážky ( vsak do půdy)Mírné déle trvající srážky ( vsak do půdy) Prudké srážky poškození r.Prudké srážky poškození r.

Reakce na krátkodobý nedostatek Reakce na krátkodobý nedostatek vody:vody:

Pozastavení růstuPozastavení růstu Snížení listové plochySnížení listové plochy Výdej vody z vakuol ( pokles turgoru – buň. Výdej vody z vakuol ( pokles turgoru – buň.

napětí napětí → r. vadne→ r. vadne

Reakce na dlouhodobý nedostatek Reakce na dlouhodobý nedostatek vodyvody

ÚhynÚhyn

Adaptace na r. na nedostatek vodyAdaptace na r. na nedostatek vody

Zvětšení kořenového systémuZvětšení kořenového systému Xeromorfní stavba listů a stonků:Xeromorfní stavba listů a stonků:

Silná kutikula, trichomy voskový výpotek, postavení Silná kutikula, trichomy voskový výpotek, postavení průduchů, jehlicovitý listprůduchů, jehlicovitý list

Snížení transpirační plochy Snížení transpirační plochy Opad listů, stáčení listů, bezlisté r., trnyOpad listů, stáčení listů, bezlisté r., trny

Snížení transpirace – uzavření průduchůSnížení transpirace – uzavření průduchů Vzrůst poměry podzemní biomasy k nadzemníVzrůst poměry podzemní biomasy k nadzemní Tvorba vodnatých zásobních pletivTvorba vodnatých zásobních pletiv Schopnost snášet přechodné vyschnutí - Schopnost snášet přechodné vyschnutí -

kapradiny, lišejníkykapradiny, lišejníky Klidová stádia ( cibule, hlízy, oddénky atd.)Klidová stádia ( cibule, hlízy, oddénky atd.)

Příjem vody rostlinouPříjem vody rostlinou

Zdroj vody: Zdroj vody: Atmosférické srážky – vertikálníAtmosférické srážky – vertikální

- horizontální- horizontální• KapalnéKapalné• PlynnéPlynné• TuhéTuhé

• Půdní voda - gravitační, kapilárníPůdní voda - gravitační, kapilární

Množství vody na stanovišti Množství vody na stanovišti určuje:určuje:

Reliéf terénu - orientace ke světovým Reliéf terénu - orientace ke světovým stranám s sklon stanoviště /návětrné a stranám s sklon stanoviště /návětrné a závětrné polohy, srážkový stín/závětrné polohy, srážkový stín/

Úhel sklonu stanoviště určuje využití Úhel sklonu stanoviště určuje využití srážek.srážek.

Nadmořská výška místa - vyšší polohy Nadmořská výška místa - vyšší polohy vykazují větší srážkový úhrn. vykazují větší srážkový úhrn.

Fyzikální a chemické vlastnosti půdyFyzikální a chemické vlastnosti půdy Struktura vlastního porostu rostlinStruktura vlastního porostu rostlin

Dělení rostlin dle nároků na Dělení rostlin dle nároků na voduvodu

HyHyDDrofyty – žijící ve vodním prostředírofyty – žijící ve vodním prostředí Leknín, okřehekLeknín, okřehek

HyHyGGrofyty – značně vlhká stanoviště, rofyty – značně vlhká stanoviště, mokřadymokřady

Suchopýr, rosnatkaSuchopýr, rosnatka

Mezofyty – většina rostlin Mezofyty – většina rostlin Svěží, nezamokřená stanovištěSvěží, nezamokřená stanoviště

Xerofyty – suchá stanoviště Xerofyty – suchá stanoviště NetřeskyNetřesky

Sníh a rostlinaSníh a rostlina

Zdroj vodyZdroj vody Tepelný izolátorTepelný izolátor Udržování vysoké relativní vzdušné Udržování vysoké relativní vzdušné

vlhkosti nad povrchem (r. transpiruje vlhkosti nad povrchem (r. transpiruje pomalu, nevyschne)pomalu, nevyschne)

Nebezpečí - poškození , zlomení, Nebezpečí - poškození , zlomení, polomy…polomy…

Chinofobní (sněhobojné) Chinofobní (sněhobojné) punkléřka islandská, sítina trojklannápunkléřka islandská, sítina trojklanná

Chinofilní ( sněhomilná) – vrba plaziváChinofilní ( sněhomilná) – vrba plazivá

Živočich, vzdušná vlhkost a Živočich, vzdušná vlhkost a srážkysrážky

Voda je v živých org.:Voda je v živých org.: vázaná (konstituční) vázaná (konstituční) = součást cytoplazmy, stavební = součást cytoplazmy, stavební

složkasložka nevázaná (disperzní) nevázaná (disperzní) = ve vnitřním prostředí jako = ve vnitřním prostředí jako

medium, je v ní rozpuštěnomedium, je v ní rozpuštěno mnoho důležitých látek - osmotický tlak, iontové složení mnoho důležitých látek - osmotický tlak, iontové složení

tělních tekutin, rozvod živin atd.tělních tekutin, rozvod živin atd.

Vzdušná vlhkost a srážky ovlivňují:Vzdušná vlhkost a srážky ovlivňují: Pohlavní aktivitu (plži)Pohlavní aktivitu (plži) Rojení hmyzu a jeho reprodukci ( komár)Rojení hmyzu a jeho reprodukci ( komár) Intenzitu žíru housenek (plži)Intenzitu žíru housenek (plži) Kladení vajíček (střevlíci)Kladení vajíček (střevlíci)

Příjem a výdej vody živočichem Příjem a výdej vody živočichem ČERMÁK,ČERMÁK, 20032003

Příjem vody:Příjem vody: Digestivní Digestivní = pitím, tedy většinou ústním otvorem= pitím, tedy většinou ústním otvorem Penetrace Penetrace = přes pokožku, např. vodní = přes pokožku, např. vodní

živočichové, endoparazitéživočichové, endoparazité Absorpce Absorpce = vstřebávání vodních par ze vzduchu, = vstřebávání vodních par ze vzduchu,

zejména někteří vlhkomilní živočichovézejména někteří vlhkomilní živočichové Metabolicky Metabolicky = vyrábí si vodu oxidací některých = vyrábí si vodu oxidací některých

org. látek ve svém těleorg. látek ve svém těleZtráty vody:Ztráty vody: Přes pokožku (transpirace)Přes pokožku (transpirace), závisí na velikosti , závisí na velikosti

těla a způsobu odstraňování odpadních látektěla a způsobu odstraňování odpadních látek DýchánímDýcháním Vylučováním moči a exkrementůVylučováním moči a exkrementů

Dělení ž. dle tolerance k vlhkostiDělení ž. dle tolerance k vlhkosti

Stenohydrické = nesnášejí kolísání Stenohydrické = nesnášejí kolísání vlhkostivlhkosti

Vlhkomilné (hygrofilní) – potřebují vysokou Vlhkomilné (hygrofilní) – potřebují vysokou vlhkost, preferují vlhká až mokrá stanoviště, např. vlhkost, preferují vlhká až mokrá stanoviště, např. obojživelníciobojživelníci

Mezofilní – nesnáší ani příliš suché ani příliš vlhké Mezofilní – nesnáší ani příliš suché ani příliš vlhké prostředí, např. savci, ptáciprostředí, např. savci, ptáci

Suchomilné (xerofilní) – žijí na suchých Suchomilné (xerofilní) – žijí na suchých stanovištích, např. pouště, polopouště, skály, např. stanovištích, např. pouště, polopouště, skály, např. plazi,hmyzplazi,hmyz

Euryhydrické = nenáročné na vlhkostEuryhydrické = nenáročné na vlhkost

Vliv dešťových srážek na Vliv dešťových srážek na živočichyživočichy

Adaptace: Adaptace: Pokožkové výtvory (srst, peří, výpotky, Pokožkové výtvory (srst, peří, výpotky,

krusta)krusta)

Vliv:Vliv: Snížení vitalitySnížení vitality Migrace (za vodou / únik před vodou)Migrace (za vodou / únik před vodou) ZaplaveníZaplavení SmrtSmrt

Vliv sněhových srážek na ž.Vliv sněhových srážek na ž.

Ztížení dostupnosti potravyZtížení dostupnosti potravy Vysílení, zeslábnutí organismuVysílení, zeslábnutí organismu SmrtSmrt

Abiotické faktory vázané na Abiotické faktory vázané na hydrosféruhydrosféru

Voda = základní životní faktorVoda = základní životní faktor Důl. charakteristiky ovlivňující org.:Důl. charakteristiky ovlivňující org.:

1)1) HustotaHustota

2)2) TlakTlak

3)3) Propustnost světlaPropustnost světla

4)4) Salinita - slanostSalinita - slanost

1) Hustota vody1) Hustota vody

Voda vyšší hustota než vzduchu Voda vyšší hustota než vzduchu ( 775x)( 775x)

Velká nosnostVelká nosnost

2) Tlak2) Tlak

Se zvyšující se hloubkou stoupá tlakSe zvyšující se hloubkou stoupá tlak V hloubce 10 000 m tlak cca 100MPa V hloubce 10 000 m tlak cca 100MPa

→ nutná adaptace→ nutná adaptace

3) Propustnost světla3) Propustnost světla

Závislá na:Závislá na: Hloubce nádržeHloubce nádrže Přítomnosti rozpuštěných a rozptýlených Přítomnosti rozpuštěných a rozptýlených

láteklátek R. velkých hloubek – další barviva pohlcující R. velkých hloubek – další barviva pohlcující

modrou, fialovou a zelenou – pronikají vodou modrou, fialovou a zelenou – pronikají vodou nejlépenejlépe

Množství světla ovlivňuje zrakovou orientaciMnožství světla ovlivňuje zrakovou orientaci

Suchozemské rostliny a vodaSuchozemské rostliny a voda

R. Obsah 80 – 90% vodyR. Obsah 80 – 90% vody Význam vody pro rostlinu:Význam vody pro rostlinu:

Minerální výživaMinerální výživa FotosyntézaFotosyntéza růstrůst

Příjem vody rostlinouPříjem vody rostlinou

A) Bezcévné rostlinyA) Bezcévné rostliny Celým povrchem tělaCelým povrchem těla Nemají ochranná patření prosti vysychání Nemají ochranná patření prosti vysychání → →

trvale žijí ve vodětrvale žijí ve vodě

B) Cévnaté r.B) Cévnaté r. Příjem vody kořenyPříjem vody kořeny Neschopnost přijímat vody při t nižší než 4 ˚CNeschopnost přijímat vody při t nižší než 4 ˚C Neschopny přijímat vodu absorpční a Neschopny přijímat vodu absorpční a

hygroskopickouhygroskopickou

Výdej vody rostlinouVýdej vody rostlinou

A) Nižší r.A) Nižší r. Celým povrchem tělaCelým povrchem těla R. hydrolabilní – obsah vody v těle r. závisí na R. hydrolabilní – obsah vody v těle r. závisí na

atmosférické vlhkostiatmosférické vlhkosti Závislé na obsahu vodní páry ve vzduchuZávislé na obsahu vodní páry ve vzduchu

• Vzduch nasycený vodní parou r. vodu nevydáváVzduch nasycený vodní parou r. vodu nevydává

• Vyšší r.Vyšší r.• HydrostabilníHydrostabilní• Výdej:Výdej:

• Pokožkou - kutikulárníPokožkou - kutikulární• Průduchy - stomatárníPrůduchy - stomatární

• Způsob výdeje:Způsob výdeje:• TranspiraceTranspirace• Gutace – r. žijící ve vlhku, listy źakončeny hrotem - Gutace – r. žijící ve vlhku, listy źakončeny hrotem -

odkapávací špičkaodkapávací špička

Výdej vody rostlinouVýdej vody rostlinou

1)1) Transpirace – stomatární, Transpirace – stomatární, kutikulárníkutikulární

2)2) Gutace – v prostředí s vysokou Gutace – v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí vzdušnou vlhkostí

Gutace – přeslička rolní Gutace – přeslička rolní http://cs.wikipedia.org/wiki/Gutacehttp://cs.wikipedia.org/wiki/Gutace

Adaptace na r. na nedostatek vodyAdaptace na r. na nedostatek vody

Zvětšení kořenového systémuZvětšení kořenového systému Xeromorfní stavba listů a stonků:Xeromorfní stavba listů a stonků:

Silná kutikula, trichomy voskový výpotek, postavení Silná kutikula, trichomy voskový výpotek, postavení průduchů, jehlicovitý listprůduchů, jehlicovitý list

Snížení transpirační plochy Snížení transpirační plochy Opad listů, stáčení listů, bezlisté r., trnyOpad listů, stáčení listů, bezlisté r., trny

Snížení transpirace – uzavření průduchůSnížení transpirace – uzavření průduchů Vzrůst poměry podzemní biomasy k nadzemníVzrůst poměry podzemní biomasy k nadzemní Tvorba vodnatých zásobních pletivTvorba vodnatých zásobních pletiv Schopnost snášet přechodné vyschnutí - Schopnost snášet přechodné vyschnutí -

kapradiny, lišejníkykapradiny, lišejníky Klidová stádia ( cibule, hlízy, oddénky atd.)Klidová stádia ( cibule, hlízy, oddénky atd.)

Dělení rostlin dle nároků na Dělení rostlin dle nároků na voduvodu

HyHyDDrofyty – žijící ve vodním prostředírofyty – žijící ve vodním prostředí Leknín, okřehekLeknín, okřehek

HyHyGGrofyty – značně vlhká stanoviště, rofyty – značně vlhká stanoviště, mokřadymokřady

Suchopýr, rosnatkaSuchopýr, rosnatka

Mezofyty – většina rostlin Mezofyty – většina rostlin Svěží, nezamokřená stanovištěSvěží, nezamokřená stanoviště

Xerofyty – suchá stanoviště Xerofyty – suchá stanoviště NetřeskyNetřesky

Vodní rostliny Vodní rostliny Vodní prostředí :Vodní prostředí : voda není limitujícím faktorem pro metabolismus voda není limitujícím faktorem pro metabolismus relativně stálá teplota (+ známé fyzikální vlastnosti vody: relativně stálá teplota (+ známé fyzikální vlastnosti vody:

vysoká tepelná kapacita, vysoká skupenská teplo, teplotní vysoká tepelná kapacita, vysoká skupenská teplo, teplotní anomálie vody)anomálie vody)

množství pronikajícího do vody klesá úměrně s hloubkou a množství pronikajícího do vody klesá úměrně s hloubkou a zakalením vody, mění se rovněž spektrální složení světlazakalením vody, mění se rovněž spektrální složení světla

tzv. eufotická zóna – vrstva vody do hloubky, v níž je dosaženo tzv. eufotická zóna – vrstva vody do hloubky, v níž je dosaženo světelného kompenzačního bodu fotosyntézy (pro většinu rostlin světelného kompenzačního bodu fotosyntézy (pro většinu rostlin relativní světelný požitek alespoň 1%, řasy i méně) relativní světelný požitek alespoň 1%, řasy i méně)

limitující pro výskyt rostlin je obsah rozpuštěného kyslíku a limitující pro výskyt rostlin je obsah rozpuštěného kyslíku a oxidu uhličitéhooxidu uhličitého

plyny jsou se stoupající teplotou hůře rozpustné v kapalinách; kyslík plyny jsou se stoupající teplotou hůře rozpustné v kapalinách; kyslík má navíc mnohem horší rozpustnost než CO2 (ve vodě obvykle více má navíc mnohem horší rozpustnost než CO2 (ve vodě obvykle více CO2 než O2!); spotřeba kyslíku při biologické dekompozici biomasy CO2 než O2!); spotřeba kyslíku při biologické dekompozici biomasy

limitující obsah živin ve vodělimitující obsah živin ve vodě podle množství rozpuštěných živin (zejména N a P) se vody dělí: podle množství rozpuštěných živin (zejména N a P) se vody dělí: oligotrofní (chudé)oligotrofní (chudé) mezotrofní (středně bohaté na živiny)mezotrofní (středně bohaté na živiny) eutrofní (bohaté); zvláštní skupinou jsou rašeliništní dystrofní vody eutrofní (bohaté); zvláštní skupinou jsou rašeliništní dystrofní vody

(velký obsah huminových kyselin, nízký obsah živin) (velký obsah huminových kyselin, nízký obsah živin) rostliny jsou vystaveny hydrostatickému tlaku rostliny jsou vystaveny hydrostatickému tlaku

Rozdělení vodních rostlin:Rozdělení vodních rostlin:

Mikrofyta – zejména mikroskopické řasy Mikrofyta – zejména mikroskopické řasy (planktonní, bentické) (planktonní, bentické)

Makrofyta Makrofyta vyšší rostliny i např. parožnatky – vyšší rostliny i např. parožnatky – Charophyceae Charophyceae

• hydrofyty (vlastní vodní rostliny hydrofyty (vlastní vodní rostliny • submerzní (ponořené) – vodní mor kanadský, růžkatec submerzní (ponořené) – vodní mor kanadský, růžkatec

ponořený, okřehek trojbrázdý, stolístek vodní, ponořený, okřehek trojbrázdý, stolístek vodní, bublinatka aj. bublinatka aj.

• natantní (vzplývavé) – asimilační orgány na hladině – natantní (vzplývavé) – asimilační orgány na hladině – okřehek malý, plavín štítnatý, kotvice plovoucí aj. okřehek malý, plavín štítnatý, kotvice plovoucí aj.

emerzní rostlinyemerzní rostliny nad hladinu vynořené asimilační orgánynad hladinu vynořené asimilační orgány Rostliny litorálu –lesknice rákosovitá, puškvorec Rostliny litorálu –lesknice rákosovitá, puškvorec

obecný, kosatec žlutý, ostřiceobecný, kosatec žlutý, ostřice

Živočich a vodaŽivočich a voda Ž. těla obsahují 45 – 99%Ž. těla obsahují 45 – 99% Voda je v živých org.:Voda je v živých org.:

vázaná (konstituční) vázaná (konstituční) = součást cytoplazmy, stavební složka= součást cytoplazmy, stavební složka nevázaná (disperzní) nevázaná (disperzní) = ve vnitřním prostředí jako medium, je v = ve vnitřním prostředí jako medium, je v

ní rozpuštěnoní rozpuštěno mnoho důležitých látek - osmotický tlak, iontové složení tělních mnoho důležitých látek - osmotický tlak, iontové složení tělních

tekutin, rozvod živin atd.tekutin, rozvod živin atd.

Vzdušná vlhkost a srážky ovlivňují:Vzdušná vlhkost a srážky ovlivňují: Pohlavní aktivitu (plži)Pohlavní aktivitu (plži) Rojení hmyzu a jeho reprodukci ( komár)Rojení hmyzu a jeho reprodukci ( komár) Intenzitu žíru housenek (plži)Intenzitu žíru housenek (plži) Kladení vajíček (střevlíci)Kladení vajíček (střevlíci)

Příjem a výdej vody živočichem Příjem a výdej vody živočichem ČERMÁK,ČERMÁK, 20032003

Příjem vody:Příjem vody: Digestivní Digestivní = pitím, tedy většinou ústním otvorem= pitím, tedy většinou ústním otvorem Penetrace Penetrace = přes pokožku, např. vodní = přes pokožku, např. vodní

živočichové, endoparazitéživočichové, endoparazité Absorpce Absorpce = vstřebávání vodních par ze vzduchu, = vstřebávání vodních par ze vzduchu,

zejména někteří vlhkomilní živočichovézejména někteří vlhkomilní živočichové Metabolicky Metabolicky = vyrábí si vodu oxidací některých = vyrábí si vodu oxidací některých

org. látek ve svém těleorg. látek ve svém těleZtráty vody:Ztráty vody: Přes pokožku (transpirace)Přes pokožku (transpirace), závisí na velikosti , závisí na velikosti

těla a způsobu odstraňování odpadních látektěla a způsobu odstraňování odpadních látek DýchánímDýcháním Vylučováním moči a exkrementůVylučováním moči a exkrementů

Dělení ž. dle tolerance k vlhkostiDělení ž. dle tolerance k vlhkosti

Stenohydrické = nesnášejí kolísání Stenohydrické = nesnášejí kolísání vlhkostivlhkosti

Vlhkomilné (hygrofilní) – potřebují vysokou Vlhkomilné (hygrofilní) – potřebují vysokou vlhkost, preferují vlhká až mokrá stanoviště, např. vlhkost, preferují vlhká až mokrá stanoviště, např. obojživelníciobojživelníci

Mezofilní – nesnáší ani příliš suché ani příliš vlhké Mezofilní – nesnáší ani příliš suché ani příliš vlhké prostředí, např. savci, ptáciprostředí, např. savci, ptáci

Suchomilné (xerofilní) – žijí na suchých Suchomilné (xerofilní) – žijí na suchých stanovištích, např. pouště, polopouště, skály, např. stanovištích, např. pouště, polopouště, skály, např. plazi,hmyzplazi,hmyz

Euryhydrické = nenáročné na vlhkostEuryhydrické = nenáročné na vlhkost

Ochrana proti ztrátě vodyOchrana proti ztrátě vody Exotermní živočichové snesou větší ztrátu vodyExotermní živočichové snesou větší ztrátu vody

Hmyz 30-70%, žížaly až 62%, slimák až 80%;Hmyz 30-70%, žížaly až 62%, slimák až 80%; Bezobratlí – anabióza z Bezobratlí – anabióza z eendotermních snáší větší ztrátu ndotermních snáší větší ztrátu

vody myš domácí až 27%, velbloud, ovce až 32%vody myš domácí až 27%, velbloud, ovce až 32% Morfologická přizpůsobení Morfologická přizpůsobení = nepropustný tělní = nepropustný tělní

pokryv, redukce potních žláz,světlejší zbarvení, uložení pokryv, redukce potních žláz,světlejší zbarvení, uložení dýchacích orgánů do dutin, vytváření ochranných obalůdýchacích orgánů do dutin, vytváření ochranných obalů

• Fyziologická přizpůsobení Fyziologická přizpůsobení = vylučování pevných = vylučování pevných urátů, koncentrované a suché výkaly u stepních a urátů, koncentrované a suché výkaly u stepních a pouštních živočichů atd.pouštních živočichů atd.

• Etologická přizpůsobení Etologická přizpůsobení = vertikální migrace, = vertikální migrace, změna doby aktivityzměna doby aktivity

Živočich a hustota vodyŽivočich a hustota vody

775x větší než hustota vzduchu775x větší než hustota vzduchu blízká hustotě protoplazmy ovlivňuje blízká hustotě protoplazmy ovlivňuje

stavbu tělastavbu těla není třeba tolik opěrných struktur; je není třeba tolik opěrných struktur; je

ovlivňována teplotou a obsahem solí(v ovlivňována teplotou a obsahem solí(v našich vodách jen málo)našich vodách jen málo)

největší hustotu má při +4°Cnejvětší hustotu má při +4°C vodní živočichové nejsou velikostně vodní živočichové nejsou velikostně

limitováni pevností kostry a schopností limitováni pevností kostry a schopností končetin udržet hmotnost těla, jsou často končetin udržet hmotnost těla, jsou často větší než jejich suchozemští příbuznívětší než jejich suchozemští příbuzní

Povrchové napětí vodyPovrchové napětí vody

zvýšená soudržnost molekul vody na zvýšená soudržnost molekul vody na hladině, vzniká povrchová blanka, která hladině, vzniká povrchová blanka, která poskytujeposkytuje

oporu k trvalému či dočasnému pobytuoporu k trvalému či dočasnému pobytu • • epineustické druhy = využívají povrchovou epineustické druhy = využívají povrchovou

blanku jako podklad, po kterém pobíhajíblanku jako podklad, po kterém pobíhají nebo kloužou, jsou součástí pleustonu, např. nebo kloužou, jsou součástí pleustonu, např.

bruslařkybruslařky • • hyponeustické druhy = opírají se o hyponeustické druhy = opírají se o

povrchovou blanku nebo se na ni zavěšujípovrchovou blanku nebo se na ni zavěšují zespod, patří k neustonu, např. larvy komárůzespod, patří k neustonu, např. larvy komárů

SalinitaSalinita

= = Obsah solíObsah solí ve sladkých vodách dán polohou a geologickým podložímve sladkých vodách dán polohou a geologickým podložím kolísá mezi 0,05 a 0,4 ‰kolísá mezi 0,05 a 0,4 ‰ v blízkosti ústí řek se voda mísí se slanou ve vodu v blízkosti ústí řek se voda mísí se slanou ve vodu brakickoubrakickou

salinita moří je nejmenší u vedlejších a salinita moří je nejmenší u vedlejších a vnitrozemských moří, průměrně je asivnitrozemských moří, průměrně je asi 35‰35‰

salinita hraje roli pro udržování osmotické rovnováhy salinita hraje roli pro udržování osmotické rovnováhy jedince jedince

Tolerance k salinitě :Tolerance k salinitě : • • euryhalinní = druhy s širokou valencíeuryhalinní = druhy s širokou valencí • • holeuryhalinní = živočichové táhnoucí ze sladkých holeuryhalinní = živočichové táhnoucí ze sladkých

vod do slaných a naopak, pro přechod potřebují vod do slaných a naopak, pro přechod potřebují určitou adaptační dobuurčitou adaptační dobu

Katadromní - za třením táhnou stěhují do mořeKatadromní - za třením táhnou stěhují do moře• úhořúhoř

Anadromní –za třením táhnou do sladkých vod - pstruhAnadromní –za třením táhnou do sladkých vod - pstruh • • stenohalinní = druhy vyžadují určitou salinitustenohalinní = druhy vyžadují určitou salinitu

pH reakce vodypH reakce vody Podmíněno koncentrací vodíkových iontůPodmíněno koncentrací vodíkových iontů V přirozených vodách dáno rovnováhou mezi kyselinou V přirozených vodách dáno rovnováhou mezi kyselinou

uhličitou a jejími solemiuhličitou a jejími solemi Mořská voda je poměrně stálá – alkalická, cca pH 8,1-8,3Mořská voda je poměrně stálá – alkalická, cca pH 8,1-8,3 Sladká voda má široké rozpětí pHSladká voda má široké rozpětí pHDle tolerance k pH Dle tolerance k pH můžeme sladkovodní živočichy můžeme sladkovodní živočichy

rozdělit na:rozdělit na: euryiontní euryiontní = snášejí široké rozpětí pH, např. vířník = snášejí široké rozpětí pH, např. vířník

Brachionus urceolaris Brachionus urceolaris pH 4,5 -11,ploštěnka pH 4,5 -11,ploštěnka Planaria Planaria maculata maculata pH 4,9-9,2pH 4,9-9,2

stenoiontní stenoiontní = vyžadují určité malé rozpětí pH = vyžadují určité malé rozpětí pH acidofilní (oligostenoiontní) acidofilní (oligostenoiontní) = vyžadují kyselé vody(pH 3-6,6), = vyžadují kyselé vody(pH 3-6,6),

např. organismy rašelinných vodnapř. organismy rašelinných vod neutrofilní (mezostenoiontní) neutrofilní (mezostenoiontní) = vyžadují neutrální vody (pH 6,6-= vyžadují neutrální vody (pH 6,6-

7,0)7,0) alkalofilní (polystenoiontní) alkalofilní (polystenoiontní) = vyžadují alkalické vody (pH 7,0-= vyžadují alkalické vody (pH 7,0-

9,0), např. živočichové krasových vod, nálevník 9,0), např. živočichové krasových vod, nálevník Bythotrephes Bythotrephes longimanus longimanus (pH 7,3-9,0)(pH 7,3-9,0)

Abiotic. f. vázané na pedosféruAbiotic. f. vázané na pedosféru

PůdaPůda Svrchní vrstva litosférySvrchní vrstva litosféry Systém 4 fází, organická sl., anorganická sl., půdní Systém 4 fází, organická sl., anorganická sl., půdní

voda, půdní vzduchvoda, půdní vzduch Prostředí pro organismyProstředí pro organismy Produkt biologického zvětráváníProdukt biologického zvětrávání

Zákl. charakteristikyZákl. charakteristiky pHpH PórovitostPórovitost Sorpční schopnost půdySorpční schopnost půdy Teplota půdyTeplota půdy Chemické složení půdy + salinitaChemické složení půdy + salinita

Rostliny a půdaRostliny a půda

Zdroj anorganických l. pro růst a Zdroj anorganických l. pro růst a vývojvývoj

Rostliny jako bioindikátory mat. Rostliny jako bioindikátory mat. horninyhorniny

KalcifytyKalcifyty Lomikámen latnatý, Lomikámen latnatý,

vřesvřes

HalofytyHalofyty Solnička drobnokvětáSolnička drobnokvětá

MetalofytyMetalofyty Silenka nadmutáSilenka nadmutá Jitrocel kopinatýJitrocel kopinatý

NitrofytyNitrofyty Kopřiva dvoudomáKopřiva dvoudomá Česnáček lékařskýČesnáček lékařský

Kalcifobní r.Kalcifobní r. Rosnatka Rosnatka

okrouhlolistá, vřesokrouhlolistá, vřes

Halofobní r.Halofobní r. Listnaté dřeviny, Listnaté dřeviny,

květákkvěták

NitrofobníNitrofobní Rojovník bahenníRojovník bahenní Kyhanka bažinnáKyhanka bažinná

Rostliny ve vztahu k pH půdyRostliny ve vztahu k pH půdy

Rozmezí pH,které vyšší r. tolerují p H = 3 - Rozmezí pH,které vyšší r. tolerují p H = 3 - 99

Acidofyty (acidofilní rostliny) Acidofyty (acidofilní rostliny) pH 6,7 pH 6,7 Kostřava ovčí, bika hajní, rosnatka okrouhlolistá)Kostřava ovčí, bika hajní, rosnatka okrouhlolistá)

Neutrofyty (neutrofilní rostliny)Neutrofyty (neutrofilní rostliny) pH +- 7pH +- 7

AlkalofytyAlkalofyty (bazifyty, alkalo- (bazifyty, alkalo- čči bazofilní rostliny) i bazofilní rostliny)

pH 7,2 a výšepH 7,2 a výše ostřice nízká,bělozářka liliovitá, pěchava vápnomilnáostřice nízká,bělozářka liliovitá, pěchava vápnomilná

Živočichové a půdaŽivočichové a půda

Nejdůl. vl.:Nejdůl. vl.: Druh půdyDruh půdy Zásobení humusemZásobení humusem Půdní profilPůdní profil Půdní typPůdní typ Provzdušnění, vlhkostProvzdušnění, vlhkost Struktura půdyStruktura půdy Chemismus půdyChemismus půdy

Význam ž. pro půdu:Význam ž. pro půdu: Spoluúčast na tvorbě humusuSpoluúčast na tvorbě humusu Urychlení rozkladu org.l. (mělnění , trávení)Urychlení rozkladu org.l. (mělnění , trávení) Zvýšení aerace půdyZvýšení aerace půdy

EdafonEdafon

= společenstvo všech mikroorganismů, = společenstvo všech mikroorganismů, rostlin a živočichů žijících v půděrostlin a živočichů žijících v půdě

ZooedafonZooedafon FytoedafonFytoedafon Dělení edafonu dle velikosti:Dělení edafonu dle velikosti:

miokroedafon = půdní řasy, baktérie, houbymiokroedafon = půdní řasy, baktérie, houby mezoedafon= hlísti, roupice a jiní malí mezoedafon= hlísti, roupice a jiní malí

máloštětinatci, drobný hmyzmáloštětinatci, drobný hmyz makroedafon = větší hmyz, ostatní větší makroedafon = větší hmyz, ostatní větší

členovci,žížaly, půdní obratlovcičlenovci,žížaly, půdní obratlovci

Dělení edafonu dle způsobu Dělení edafonu dle způsobu životaživota

= dle stupně vázanosti na půdu= dle stupně vázanosti na půdu Permanentní = všechna vývojová stádia v půdě, např. Permanentní = všechna vývojová stádia v půdě, např.

krtek, krtonožkakrtek, krtonožka Temporární = v půdě žijí jen některá stádia, např. larvy Temporární = v půdě žijí jen některá stádia, např. larvy

hmyzu – ponravy chroustů, drátovcihmyzu – ponravy chroustů, drátovci Periodičtí = půdu opouštějí a zase ji vyhledávají v Periodičtí = půdu opouštějí a zase ji vyhledávají v

různých situacích, např. hmyz a obratlovcirůzných situacích, např. hmyz a obratlovci Parciální = vyhledávající půdu periodicky, např. Parciální = vyhledávající půdu periodicky, např.

chrobáci, vrubounchrobáci, vruboun Alternující = střídají jednu nebo více generací v půdě s Alternující = střídají jednu nebo více generací v půdě s

jednou nebo více generacemi na povrchu půdy, např. jednou nebo více generacemi na povrchu půdy, např. některé žlabatky a mšiceněkteré žlabatky a mšice

Tranzitorní = v půdě jsou jen inaktivní stádia (vajíčka, Tranzitorní = v půdě jsou jen inaktivní stádia (vajíčka, kukly)kukly)

Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost

Date post:	17-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	denise
View:	100 times
Download:	3 times

Základy ekologie

Documents