Z á k l a d yZ á k l a d y m a r x i s t i c k é m a r x i s t i c k é

f i l o z o f i ef i l o z o f i e

B c . P a v e l H e r m a nB c . P a v e l H e r m a n

Akademie základ spole enských v d v Brnů č ě ěAkademie základ spole enských v d v Brnů č ě ě

Komise mládeže p i ÚV KS Mř ČKomise mládeže p i ÚV KS Mř Č

ÚvodÚvod

Marxismus je politická praxe,Marxismus je politická praxe, filozofický a ideologický směr, který filozofický a ideologický směr, který založil Karel Marx, a v některých směrech rozvinul Friedrich Engels.založil Karel Marx, a v některých směrech rozvinul Friedrich Engels. Karel Marx jako teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismuKarel Marx jako teoretik dělnického hnutí, socialismu a komunismu si osvojil mnoho poznatků z ekonomie a filozofie. si osvojil mnoho poznatků z ekonomie a filozofie.

Marxismus se tak Marxismus se tak stal soustavou názorů,stal soustavou názorů, které se opírají které se opírají oo třitři ideové proudy:ideové proudy: klasickou německou filozofii, klasickou klasickou německou filozofii, klasickou anglickou politickou ekonomii a francouzský socialismus ve spojeníanglickou politickou ekonomii a francouzský socialismus ve spojení ss francouzským revolučním učením. francouzským revolučním učením.

Tři ideové zdroje a součásti marxismu:Tři ideové zdroje a součásti marxismu:

a) Marxistická filozofiea) Marxistická filozofie,, tj. tj. dialektický a historický materialismus,dialektický a historický materialismus, který se vyvinul zkterý se vyvinul z protikladných názorových proudů – protikladných názorových proudů – idealismuidealismu (prvotní vědomí – poznávání přírody) a(prvotní vědomí – poznávání přírody) a materialismumaterialismu (bytí, (bytí, tj.tj. hmoty a materiálna – způsob společenské výroby). hmoty a materiálna – způsob společenské výroby).

b) Politická ekonomieb) Politická ekonomie,, která vyrůstala z anglické buržoasní která vyrůstala z anglické buržoasní ekonomie – William Petty, Adama Smith a David Ricardo. ekonomie – William Petty, Adama Smith a David Ricardo.

c) Vědeckého učení o komunismuc) Vědeckého učení o komunismu,, založeno na kritice utopických založeno na kritice utopických socialistů – Thomas Moore, Thomas Campanella, Charles Fourier,socialistů – Thomas Moore, Thomas Campanella, Charles Fourier, Saint-Simon a Robert Owen.Saint-Simon a Robert Owen.

Zdroj: Lenin, V. I.: Karel Marx (Stručný životopis a výkladZdroj: Lenin, V. I.: Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu).marxismu). Sebrané spisy. Svazek 26, Svoboda, Praha 1986 Sebrané spisy. Svazek 26, Svoboda, Praha 1986

Základem marxismu je historický a dialektický materialismus.Základem marxismu je historický a dialektický materialismus. VV důsledku rozvoje výrobních prostředků společenské výrobkydůsledku rozvoje výrobních prostředků společenské výrobky dochází k rozporu mezi třídami a k třídnímu boji dochází k rozporu mezi třídami a k třídnímu boji mezimezi vykořisťovateli a vykořisťovanými.vykořisťovateli a vykořisťovanými.

Marxismus je věda,Marxismus je věda, která vznikla zobecněním vědeckého poznání která vznikla zobecněním vědeckého poznání přírodovědy, historie, filozofie a ekonomie. přírodovědy, historie, filozofie a ekonomie. Vývoj marxismuVývoj marxismu

urychlily objevy 19. století,urychlily objevy 19. století, zejména zákon o zachování hmoty zejména zákon o zachování hmoty aa energie, objev buněčného jádra a Darwinova vývojová teorie. energie, objev buněčného jádra a Darwinova vývojová teorie.

Marxismus vytvořil zcela novou metodu zkoumání světaMarxismus vytvořil zcela novou metodu zkoumání světa – – dialektický materialismus. Formuloval ji můžeme asi takto: dialektický materialismus. Formuloval ji můžeme asi takto: „Vše, co„Vše, co chceme poznat, musíme vidět současně.“chceme poznat, musíme vidět současně.“

–– jako materiálně,jako materiálně, hmotně podmíněné, mající své zákonitosti, hmotně podmíněné, mající své zákonitosti,–– v celém svém vývoji,v celém svém vývoji, v procesu změn, v pohybu – jako v procesu změn, v pohybu – jako

dočasně, historické, proměnlivé,dočasně, historické, proměnlivé,–– jako vnitřně rozporné, jako vnitřně rozporné, přičemž vývoj vnitřních rozporů jepřičemž vývoj vnitřních rozporů je

zdrojem pohybu a změn v nejširších, zejména podstatnýchzdrojem pohybu a změn v nejširších, zejména podstatných souvislostech a příčinných vztazích.souvislostech a příčinných vztazích.

Marxismus není dogma,Marxismus není dogma, ale je to návod k myšlení a jednání. ale je to návod k myšlení a jednání. Jedním z prvních teoretických systémů, který přestal svět vykládatJedním z prvních teoretických systémů, který přestal svět vykládat jako svět bohů či idejí, a pojal jej jako svět lidské práce a vztahů zjako svět bohů či idejí, a pojal jej jako svět lidské práce a vztahů z níní vznikajících. vznikajících.

Marxismus je společenská věda,Marxismus je společenská věda, protože zkoumá především protože zkoumá především společenské vztahy. Jedná se o ucelený výklad světa, kterýspolečenské vztahy. Jedná se o ucelený výklad světa, který sese nedostal do rozporu s vědeckými objevy. Anedostal do rozporu s vědeckými objevy. A stejně jako každástejně jako každá věda se vyvíjí dále, nelze jej redukovat pouze na to, co napsalivěda se vyvíjí dále, nelze jej redukovat pouze na to, co napsali jehojeho klasikové. klasikové.

Marxismus je učení:Marxismus je učení:

Monistické, Monistické, protože uznává jedinou podstatu světa. protože uznává jedinou podstatu světa. Materialistické,Materialistické, protože považuje hmotnou skutečnost zaprotože považuje hmotnou skutečnost za prvotní vůči vědomí.prvotní vůči vědomí. Dialektické,Dialektické, protože uznává vnitřní rozpornost a univerzální protože uznává vnitřní rozpornost a univerzální souvislosti všeho. souvislosti všeho. Ateistické,Ateistické, protože odmítá existenci protože odmítá existenci nadpřirozených bytostí, jež jsou jen výtvorem vědomí člověka. nadpřirozených bytostí, jež jsou jen výtvorem vědomí člověka.

Evolucionistické,Evolucionistické, protože uznává vývoj hmoty i společnosti protože uznává vývoj hmoty i společnosti vlastními vnitřními silami. vlastními vnitřními silami. Optimistické,Optimistické, protože chápe tendenci protože chápe tendenci přírody rozvíjet se převážně směrem ke složitějšímu, dokonalejšímupřírody rozvíjet se převážně směrem ke složitějšímu, dokonalejšímu a předpokládá poznatelnost existujícího. a předpokládá poznatelnost existujícího.

Sociálně ekonomické,Sociálně ekonomické, protože se zabývá především protože se zabývá především základnímizákladními vztahy ve společnosti, vznikajícími z hospodářskévztahy ve společnosti, vznikajícími z hospodářské činnosti člověka a jejími důsledky pro jednotlivce i společnost. činnosti člověka a jejími důsledky pro jednotlivce i společnost.

Humanistické,Humanistické, protože jeho východiskem i cílem je všestranné protože jeho východiskem i cílem je všestranné osvobození člověka. osvobození člověka. Neuzavřené,Neuzavřené, otevřené všem poznatkům otevřené všem poznatkům skutečné vědy, odmítající pouze iluze a omyly, které jsou do něhoskutečné vědy, odmítající pouze iluze a omyly, které jsou do něho vv rozporu s vědou zanášeny. rozporu s vědou zanášeny.

Zdroj: Ledvina, F.: Zdroj: Ledvina, F.: Základy marxistické filozofie,Základy marxistické filozofie, Vyd. Milan Vyd. Milan Havlíček - Orego 2014, Praha. ISBN: 978-80-87528-24-2Havlíček - Orego 2014, Praha. ISBN: 978-80-87528-24-2

Centrálním kodexem Marxovi filozofie je Centrálním kodexem Marxovi filozofie je tedy jeho formulovanétedy jeho formulované pojetí dějin. Engelsem je později označované jako pojetí dějin. Engelsem je později označované jako historickýhistorický materialismusmaterialismus – – dialektický materialismus,dialektický materialismus, který je založen který je založen nana Hegelově dialektice (teze, antiteze a syntéza).Hegelově dialektice (teze, antiteze a syntéza).

Marxistická periodizace dějin:Marxistická periodizace dějin:

1)1) Prvobytně pospolná společnost Prvobytně pospolná společnost – do 3.000 př. n. l.– do 3.000 př. n. l.2)2) Asijský výrobní způsob Asijský výrobní způsob – od 3.000 př. n. l. do 753 př. n. l.– od 3.000 př. n. l. do 753 př. n. l.3)3) Antický výrobní způsobAntický výrobní způsob – od 753 př. n. l. do 378 n. l. – od 753 př. n. l. do 378 n. l.4)4) FeudalismusFeudalismus – od 378 do 1648, v českých zemích do 1848) – od 378 do 1648, v českých zemích do 1848) 5)5) KapitalismusKapitalismus – od roku 1648 do současnosti – od roku 1648 do současnosti6)6) Komunismus – systém budoucnostiKomunismus – systém budoucnosti

Za základní vlastnost společenského řádu je označen Za základní vlastnost společenského řádu je označen konfliktkonflikt různých společenských tříd: různých společenských tříd: proletariát a buržoasie.proletariát a buržoasie. Sociální Sociální spravedlnosti má být dosahováno odstraňováním příčiny třídníhospravedlnosti má být dosahováno odstraňováním příčiny třídního boje, tedy soukromého vlastnictví. boje, tedy soukromého vlastnictví.

Třídní boj: buržoasie a proletariátTřídní boj: buržoasie a proletariát

a)a) výrobní vztahy a rozvoj výrobních silvýrobní vztahy a rozvoj výrobních silb)b) třídy vlastnící výrobní prostředkytřídy vlastnící výrobní prostředkyc)c) třídy disponující pracovní siloutřídy disponující pracovní silou

Marx rozlišuje až sedm různých společenských tříd: Marx rozlišuje až sedm různých společenských tříd: průmyslová,průmyslová, finanční, obchodní buržoasie, maloburžoasie (např.finanční, obchodní buržoasie, maloburžoasie (např. řemeslníciřemeslníci aa svobodné profese); byrokracii (úředníky asvobodné profese); byrokracii (úředníky a vojáky); proletariát;vojáky); proletariát; lumpenproletariát – jedince vyloučené zelumpenproletariát – jedince vyloučené ze systému výroby.systému výroby.

Hlavním motorem dějin jeHlavním motorem dějin je podle Marxe právě rozvoj výrobních podle Marxe právě rozvoj výrobních prostředků, a tím růst produktivity výroby, jimž přestanou stávajícíprostředků, a tím růst produktivity výroby, jimž přestanou stávající výrobní vztahy vyhovovat a rostoucí kvantita tohoto rozporu vedevýrobní vztahy vyhovovat a rostoucí kvantita tohoto rozporu vede keke kvalitativní změně výrobních vztahů. To také platí nejenkvalitativní změně výrobních vztahů. To také platí nejen propro kapitalistický výrobní způsob. kapitalistický výrobní způsob.

Třídní rozpory se neustále zvětšují,Třídní rozpory se neustále zvětšují, což zákonitě vede k což zákonitě vede k revoluci:revoluci: nejprve buržoasie nad aristokracií, v další společensko – ekonomickénejprve buržoasie nad aristokracií, v další společensko – ekonomické formaci proletariát nad buržoasií. Marx je přesvědčen, že státníformaci proletariát nad buržoasií. Marx je přesvědčen, že státní aparát umožnil buržoasii vykořisťovat proletariát a zcela tak vylučujeaparát umožnil buržoasii vykořisťovat proletariát a zcela tak vylučuje možnost uvažovat o právním státě. možnost uvažovat o právním státě.

Železný zákon mezd a rezervní armáda nezaměstnaných:Železný zákon mezd a rezervní armáda nezaměstnaných: nevyhnutelně stlačuje mzdy na úroveň životního minima. Revolucenevyhnutelně stlačuje mzdy na úroveň životního minima. Revoluce vede ke změně výrobního způsobu ve společenské základně, zatímcovede ke změně výrobního způsobu ve společenské základně, zatímco společenská nadstavba (kultura a ideologie) reaguje se zpožděním.společenská nadstavba (kultura a ideologie) reaguje se zpožděním.

Manifest komunistické strany (1848) – Manifest komunistické strany (1848) – politika, stát i právo jsoupolitika, stát i právo jsou nástrojem vládnoucí třídy (buržoasie) k vykořisťování a útlakunástrojem vládnoucí třídy (buržoasie) k vykořisťování a útlaku ovládaných tříd (proletariátu). Marx očekával, že buržoasní revoluceovládaných tříd (proletariátu). Marx očekával, že buržoasní revoluce přeroste vpřeroste v proletářskou revoluci. proletářskou revoluci.

V ekonomii Marx vycházel z Ricardovy pracovní teorie hodnoty,V ekonomii Marx vycházel z Ricardovy pracovní teorie hodnoty, podle níž nadhodnotu, kterou dělník vyrobí, si přivlastňujepodle níž nadhodnotu, kterou dělník vyrobí, si přivlastňuje kapitalista. Pro Marxe znamenala filozofie řešení sociální otázky,kapitalista. Pro Marxe znamenala filozofie řešení sociální otázky, jakožto definitivní vyřešení rozporů mezi prací a kapitálem. jakožto definitivní vyřešení rozporů mezi prací a kapitálem.

Ke kritice politické ekonomie (1859)Ke kritice politické ekonomie (1859) – Karel Marx zde podal – Karel Marx zde podal dodo tété doby nejlepší analýzu přechodu společnosti od feudalismudoby nejlepší analýzu přechodu společnosti od feudalismu keke kapitalismu a hlubokou kritiku kapitalismu.kapitalismu a hlubokou kritiku kapitalismu.

Kapitál (1867 – 1883).Kapitál (1867 – 1883). I. díl: I. díl: Výrobní proces kapitáluVýrobní proces kapitálu – analýza – analýza aa kritika kapitalistické společnosti a zejména kapitalistickéhokritika kapitalistické společnosti a zejména kapitalistického

způsobu výroby a distribuce statků (analýza zboží a peněžníhozpůsobu výroby a distribuce statků (analýza zboží a peněžního oběhu). Další kapitoly analyzují pracovní dobu dělníka a jehooběhu). Další kapitoly analyzují pracovní dobu dělníka a jeho nadpráci. Další téma analyzuje nadhodnotu a vykořisťování dělníků.nadpráci. Další téma analyzuje nadhodnotu a vykořisťování dělníků.

Kapitál.Kapitál. II. díl: II. díl: Proces oběhu kapitáluProces oběhu kapitálu – analyzuje různé formy – analyzuje různé formy oběhu kapitálu. III. díl: oběhu kapitálu. III. díl: Celkový proces kapitalistické výrobyCelkový proces kapitalistické výroby – – analyzuje přeměnu nadhodnoty v zisk. IV. díl: analyzuje přeměnu nadhodnoty v zisk. IV. díl: Kritické poznámkyKritické poznámky kk teoriím nadhodnoty. teoriím nadhodnoty.

Marxismus není dogma, je to návod k myšlení a jednání.Marxismus není dogma, je to návod k myšlení a jednání. Společenská věda, protože zkoumá především společenské vztahy.Společenská věda, protože zkoumá především společenské vztahy. Filozofie se formovala jako obecný pohled na svět a jeho zákonitosti,Filozofie se formovala jako obecný pohled na svět a jeho zákonitosti, a z něho vyrůstala politická ekonomie. a z něho vyrůstala politická ekonomie.

Význam marxismu:Význam marxismu:

Poprvé v dějinách došlo k důslednému spojení materialismuPoprvé v dějinách došlo k důslednému spojení materialismu aa dialektiky. dialektiky. Z Hegelovy idealistické filozofie dokázal Marx převzítZ Hegelovy idealistické filozofie dokázal Marx převzít jeho dialektiku a důsledně ji spojit s materialismem. Hmotajeho dialektiku a důsledně ji spojit s materialismem. Hmota jeje chápána jako věčně se pohybující a vyvíjející ze své vlastníchápána jako věčně se pohybující a vyvíjející ze své vlastní aktivity, ze svých vnitřních rozporů. aktivity, ze svých vnitřních rozporů.

Marx a Engels pochopili z čeho se rodí ideje,Marx a Engels pochopili z čeho se rodí ideje, co je příčinou jejich co je příčinou jejich změn, proč se v dějinách měnila morálka a estetické názory, pročzměn, proč se v dějinách měnila morálka a estetické názory, proč dochází ke střídání společenských formací, co je hybnou siloudochází ke střídání společenských formací, co je hybnou silou dějinného vývoje. dějinného vývoje.

Objevili zdánlivě jednoduchou skutečnost,Objevili zdánlivě jednoduchou skutečnost, že základní činností že základní činností veve společnosti byla, je a bude výroba materiálních hodnot, tj. výrobníspolečnosti byla, je a bude výroba materiálních hodnot, tj. výrobní činnost. Vytvořili tak vědecké filozofické učení o společnosti, kteréčinnost. Vytvořili tak vědecké filozofické učení o společnosti, které nazýváme historickým materialismem. nazýváme historickým materialismem.

Materialistická dialektikaMaterialistická dialektika

1) Úvod – materialistická dialektika1) Úvod – materialistická dialektika

Hmota je základní filozofická kategorieHmota je základní filozofická kategorie (kategorie z řec. kategoria (kategorie z řec. kategoria – vypovídání, svědectví). – vypovídání, svědectví). Pojem kategoriePojem kategorie chápeme jako odraz chápeme jako odraz nejobecnějších a nejpodstatnějších vlastností a vztahů skutečnostinejobecnějších a nejpodstatnějších vlastností a vztahů skutečnosti aa poznání.poznání.

Kategorie hmotaKategorie hmota (z lat. materia – hmota) ve filozofii slouží (z lat. materia – hmota) ve filozofii slouží kk označení objektivní reality, jež označení objektivní reality, jež existuje nezávisle na našemexistuje nezávisle na našem vědomí.vědomí.

Objektivní realitaObjektivní realita – veškerý hmotný svět, všechny formy a projevy, – veškerý hmotný svět, všechny formy a projevy, je prvotní, na našem vědomí nezávislá. je prvotní, na našem vědomí nezávislá. Existuje, ať chceme neboExistuje, ať chceme nebo nechceme. nechceme.

Materialismus chápe svět jako jednotný hmotný celek, kterýMaterialismus chápe svět jako jednotný hmotný celek, který nikdo nestvořil, je věčný, nezničitelný a jeho vědomí jenikdo nestvořil, je věčný, nezničitelný a jeho vědomí je produktem vysoce organizované hmoty (mozku).produktem vysoce organizované hmoty (mozku).

„Skutečná jednota světa je v jeho materiálnosti a tu nedokazuje„Skutečná jednota světa je v jeho materiálnosti a tu nedokazuje několik kejklířských frází, ale dlouhý a úmorný vývoj filozofieněkolik kejklířských frází, ale dlouhý a úmorný vývoj filozofie aa přírodních věd.“přírodních věd.“ Bedřich Engels Bedřich Engels

Pohyb, prostor a čas – základní formy existence hmotyPohyb, prostor a čas – základní formy existence hmoty

Hmota a pohybHmota a pohyb jsou neoddělitelné. Vše je v pohybu. Neexistuje jsou neoddělitelné. Vše je v pohybu. Neexistuje hmota bez pohybu, ale ani pohyb bez hmoty. Pohyb nemůžehmota bez pohybu, ale ani pohyb bez hmoty. Pohyb nemůže zaniknout nebo vzniknout, mohou se měnit pouze jeho formy.zaniknout nebo vzniknout, mohou se měnit pouze jeho formy.

Například mechanický pochyb v podobě tření se mění v pohybNapříklad mechanický pochyb v podobě tření se mění v pohyb tepelný, který se může přeměnit v pohyb chemický,tepelný, který se může přeměnit v pohyb chemický, elektromagnetický, apod. Známe například formy pohybu –elektromagnetický, apod. Známe například formy pohybu – fyzikální,fyzikální, chemický, biologický, geologický, společenský...chemický, biologický, geologický, společenský...

Pohyb a vývojPohyb a vývoj – vyšším typem pohybu je vývoj. Vývoj chápeme – vyšším typem pohybu je vývoj. Vývoj chápeme jako pohyb od jednodušších forem k složitějším, od nižšíchjako pohyb od jednodušších forem k složitějším, od nižších kk vyšším. vyšším. Ne všechny formy pohybu označujeme za vývojNe všechny formy pohybu označujeme za vývoj (viz.(viz. chemické reakce). Vývoj znamená určitou novou kvalitu. chemické reakce). Vývoj znamená určitou novou kvalitu.

Prostor a časProstor a čas – když hovoříme o pohybu, nemůžeme si odmyslet – když hovoříme o pohybu, nemůžeme si odmyslet prostor. Každý pohyb se uskutečňuje v prostoru (šířka, délka,prostor. Každý pohyb se uskutečňuje v prostoru (šířka, délka, struktura, vzdálenost...). struktura, vzdálenost...).

Nezbytný je i čas,Nezbytný je i čas, tzn., že procesy probíhají v určité posloupnosti, tzn., že procesy probíhají v určité posloupnosti, následnosti, mají určité trvání. Pojem čas a prostor neexistují samynáslednosti, mají určité trvání. Pojem čas a prostor neexistují samy oo sobě, ale pouze v souvislosti s pohybující se hmotou. sobě, ale pouze v souvislosti s pohybující se hmotou.

Hmota a vědomíHmota a vědomí – vědomí je produktem nejvyšší formy hmoty – – vědomí je produktem nejvyšší formy hmoty – lidského mozku. Vzniká jako odraz věcí a jevů okolního světa.lidského mozku. Vzniká jako odraz věcí a jevů okolního světa. Vědomí existuje jen proto, že existuje člověk, jehož mozekVědomí existuje jen proto, že existuje člověk, jehož mozek mámá schopnost myslet. schopnost myslet.

Svou povahou je nehmotné.Svou povahou je nehmotné. Individuální vědomí má každý člověk. Individuální vědomí má každý člověk. Osvojuje si však poznatky a zkušenosti společnosti, má tedyOsvojuje si však poznatky a zkušenosti společnosti, má tedy společenský charakter. společenský charakter.

Individuální vědomíIndividuální vědomí se tak vyvíjí a formuje prostřednictvím se tak vyvíjí a formuje prostřednictvím aa vlivem společenského vědomí. vlivem společenského vědomí. Společenské vědomíSpolečenské vědomí se vyvíjí se vyvíjí současně prostřednictvím vědomí individuálního. současně prostřednictvím vědomí individuálního.

Vědomí se vyvíjí v průběhu celého vývoje lidstva.Vědomí se vyvíjí v průběhu celého vývoje lidstva. Nové generaceNové generace nezačínají poznávat svět od počátku. nezačínají poznávat svět od počátku. Vědomí je tedy souhrnemVědomí je tedy souhrnem poznatků a zkušeností, ke kterým lidstvo dospělo v historickémpoznatků a zkušeností, ke kterým lidstvo dospělo v historickém procesu. procesu.

Materiální jednota světaMateriální jednota světa

Na rozdíl od idealistických názorů, které hlásají, že kromě hmotyNa rozdíl od idealistických názorů, které hlásají, že kromě hmoty existuje i nehmotný svět – jako svět idejí, absolutní idea, apod.existuje i nehmotný svět – jako svět idejí, absolutní idea, apod. Materialismus uznává pouze hmotu.Materialismus uznává pouze hmotu. I lidské vědomí chápe jako I lidské vědomí chápe jako vlastnost nejvýše organizované hmoty – lidského mozku. vlastnost nejvýše organizované hmoty – lidského mozku.

Přestože svět se nám jeví ve své mnohotvárnosti a diferencovanosti,Přestože svět se nám jeví ve své mnohotvárnosti a diferencovanosti, vládnou v něm objektivní zákony, kterým je tato mnohotvárnost věcívládnou v něm objektivní zákony, kterým je tato mnohotvárnost věcí a jevů podřízena. Pravdivost tohoto materialistického tvrzenía jevů podřízena. Pravdivost tohoto materialistického tvrzení potvrzuje celý dosavadní vývoj vědeckého poznání. potvrzuje celý dosavadní vývoj vědeckého poznání.

Koperník vyvrátil náboženské představy, že Země je středemKoperník vyvrátil náboženské představy, že Země je středem vesmíru, Newtonovy objevy zákonů mechaniky, gravitacevesmíru, Newtonovy objevy zákonů mechaniky, gravitace toto potvrdily, stejně jako další a další vědecké poznatky,potvrdily, stejně jako další a další vědecké poznatky, např.např. oo chemickém složení Země, objevování planet, Darwinovachemickém složení Země, objevování planet, Darwinova teorie o vývoji druhů, atd. teorie o vývoji druhů, atd.

Ve světě neexistuje nic, co by nebylo pohybující se hmotou,Ve světě neexistuje nic, co by nebylo pohybující se hmotou, nebonebo co by nebylo produktem pohybující se hmoty včetněco by nebylo produktem pohybující se hmoty včetně lidského vědomí. V tom spočívá jednota světa. lidského vědomí. V tom spočívá jednota světa.

Dialektický způsob myšleníDialektický způsob myšlení

Ve filozofii kromě dvou základních směrů – materialismuVe filozofii kromě dvou základních směrů – materialismu aa idealismu existují i dvě rozdílné metody zkoumání světa:idealismu existují i dvě rozdílné metody zkoumání světa: dialektická a metafyzická.dialektická a metafyzická.

Rozdíl mezi dialektikou a metafyzikou se projevuje v rozdílnéRozdíl mezi dialektikou a metafyzikou se projevuje v rozdílné odpovědi na otázku, zda jsou věci ve své podstatě neměnné,odpovědi na otázku, zda jsou věci ve své podstatě neměnné, navzájem nesouvisí a nepodmiňují se, či zda podléhají změnám,navzájem nesouvisí a nepodmiňují se, či zda podléhají změnám, vyvíjejí se a existuje mezi nimi vnitřní souvislost. vyvíjejí se a existuje mezi nimi vnitřní souvislost.

Dialektika (z řec. dialego – vést spor, diskutovat).Dialektika (z řec. dialego – vést spor, diskutovat). Ve filozofii je to Ve filozofii je to učení o nejobecnějších zákonitostech pohybu a vývoji materiálníhoučení o nejobecnějších zákonitostech pohybu a vývoji materiálního světa, tj. přírody, společnosti a lidského myšlení. světa, tj. přírody, společnosti a lidského myšlení.

Je nejobecnějším učením o pohybu a vývoji, které popíráJe nejobecnějším učením o pohybu a vývoji, které popírá metafyzické nazírání na svět, tj., že svět má neměnnou podstatu,metafyzické nazírání na svět, tj., že svět má neměnnou podstatu, jeje daný a lze jej jednou provždy pochopit a vysvětlit v celé jehodaný a lze jej jednou provždy pochopit a vysvětlit v celé jeho mnohotvárnosti. mnohotvárnosti.

Marxistická materialistická dialektika chápe svět jako jednotnýMarxistická materialistická dialektika chápe svět jako jednotný celek, kde mezi věcmi a jevy existují vzájemné souvislosti, že světcelek, kde mezi věcmi a jevy existují vzájemné souvislosti, že svět

se vyvíjí, je v pohybu. Vývoj materiálního světa je nekonečnýse vyvíjí, je v pohybu. Vývoj materiálního světa je nekonečný proces odumírání starého a vzniku nového. proces odumírání starého a vzniku nového.

Z Darwinovy evoluční teorie víme, že vyšší živočichové, včetněZ Darwinovy evoluční teorie víme, že vyšší živočichové, včetně člověka, se vyvinuli z nižších. Také společnost se neustále vyvíjí,člověka, se vyvinuli z nižších. Také společnost se neustále vyvíjí, staré společensko – ekonomické formace zanikají, vznikají nové,staré společensko – ekonomické formace zanikají, vznikají nové, pokrokovější. pokrokovější.

Z hlediska dialektiky je zdrojem pohybu,Z hlediska dialektiky je zdrojem pohybu, změn a vývoje změn a vývoje rozporrozpor vlastní věcem samým.vlastní věcem samým. Můžeme proto říci, že Můžeme proto říci, že dialektika vysvětlujedialektika vysvětluje pohyb jako samopohyb a vývoj jako samovývoj, objevuje zákonypohyb jako samopohyb a vývoj jako samovývoj, objevuje zákony těchto jevů a popírá tím idealismus a náboženství.těchto jevů a popírá tím idealismus a náboženství. Proto je také Proto je také od počátku cílem útoků z různých stran a ideologických směrů. od počátku cílem útoků z různých stran a ideologických směrů.

2) Zákony materialistické dialektiky2) Zákony materialistické dialektiky

Marxistická filozofie vysvětluje pohyb v přírodě, společnostiMarxistická filozofie vysvětluje pohyb v přírodě, společnosti aa lidském poznání jako zákonitý proces.lidském poznání jako zákonitý proces.

Zákony jsou to, co je podstatné, stále platné a nezbytné. MajíZákony jsou to, co je podstatné, stále platné a nezbytné. Mají objektivní charakter, působí nezávisle na vědomí lidí, tj. na jejichobjektivní charakter, působí nezávisle na vědomí lidí, tj. na jejich přání a cílech. Lidé je nemohou libovolně tvořit, ani zrušit,přání a cílech. Lidé je nemohou libovolně tvořit, ani zrušit, nejsou však vůči nim bezmocní. Na základě poznání je mohounejsou však vůči nim bezmocní. Na základě poznání je mohou využívat.využívat.

Zákony zachycují ve věcech, jevech, procesech to, co je v nichZákony zachycují ve věcech, jevech, procesech to, co je v nich nutné, podstatné, co je relativně stále a opakovatelné. Zákony tedynutné, podstatné, co je relativně stále a opakovatelné. Zákony tedy nemohou postihnout veškerou bohatost věcí, jevů, procesů.nemohou postihnout veškerou bohatost věcí, jevů, procesů.

Zákonitosti – to je řetězení působení zákonů, které určují průběhZákonitosti – to je řetězení působení zákonů, které určují průběh vývoj procesů, jevů a systémů. vývoj procesů, jevů a systémů.

Základní zákony veškerého vývoje, které marxistickáZákladní zákony veškerého vývoje, které marxistická materialistická dialektika objevuje:materialistická dialektika objevuje:1)1) Zákon jednoty a boje protikladů Zákon jednoty a boje protikladů2)2) Zákon vzájemného vztahu kvantitativních a kvalitativních změn Zákon vzájemného vztahu kvantitativních a kvalitativních změn3)3) Zákon negace, negace Zákon negace, negace

Základní zákony dialektiky,Základní zákony dialektiky, tvoří jednotu a mají univerzální tvoří jednotu a mají univerzální platnost. Všude v objektivní realitě, v přírodě, ve společnosti,platnost. Všude v objektivní realitě, v přírodě, ve společnosti, probíhá vývoj na základě jednoty a boje protikladů kvantitativníchprobíhá vývoj na základě jednoty a boje protikladů kvantitativních aa kvalitativních změn a negace, negace. kvalitativních změn a negace, negace.

Zákon jednoty a boje protikladůZákon jednoty a boje protikladů

Například živý organismus může existovat za určitýchNapříklad živý organismus může existovat za určitých předpokladů.předpokladů. Z okolního prostředí přijímá určité látky (asimilace), Z okolního prostředí přijímá určité látky (asimilace), které udržují živý organismus v činnosti. Zároveň předávají zpětkteré udržují živý organismus v činnosti. Zároveň předávají zpět dodo prostředí určité látky (disimilace). prostředí určité látky (disimilace).

Tyto procesy jsou protikladnéTyto procesy jsou protikladné – příjem, výdaj. Když zanikne – příjem, výdaj. Když zanikne příjem, zanikne výdaj. Jsou spolu nerozlučně spjaty. Každá oblastpříjem, zanikne výdaj. Jsou spolu nerozlučně spjaty. Každá oblast vv přírodě a ve společnosti má vlastní specifické rozpory, které jsoupřírodě a ve společnosti má vlastní specifické rozpory, které jsou jiné v neživé a živé přírodě, jiné v živočišné říší a v lidskéjiné v neživé a živé přírodě, jiné v živočišné říší a v lidské společnosti, jiné v kapitalismu, jiné v socialismu. společnosti, jiné v kapitalismu, jiné v socialismu.

Například v kapitalismu je hlavním společenským rozporemNapříklad v kapitalismu je hlavním společenským rozporem rozpor mezi vlastníky výrobních prostředků a těmi co je nevlastní....rozpor mezi vlastníky výrobních prostředků a těmi co je nevlastní.... Rozpory nezanikají ani v socialismu,Rozpory nezanikají ani v socialismu, např. existuje rozpor mezi např. existuje rozpor mezi výrobou a spotřebou, lidé předbíhají ve svých potřebáchvýrobou a spotřebou, lidé předbíhají ve svých potřebách možnosti,možnosti, atd. atd.

Dialektický rozpor je vlastní věcem, procesům, jevůmDialektický rozpor je vlastní věcem, procesům, jevům aa představuje zdroj a hybnou sílu jejich pohybu, změny a vývoje.představuje zdroj a hybnou sílu jejich pohybu, změny a vývoje. Rozpor je někdy důsledkem vývoje rozdílu a protikladu. Rozpor je někdy důsledkem vývoje rozdílu a protikladu.

Bedřich Engels napsal:Bedřich Engels napsal: „Sám pohyb je rozpor. Dokonce„Sám pohyb je rozpor. Dokonce užuž jednoduchý mechanický pohyb z jednoho místa na druhé můžejednoduchý mechanický pohyb z jednoho místa na druhé může probíhat jen tak, že těleso je v jednom a témž okamžiku na jednomprobíhat jen tak, že těleso je v jednom a témž okamžiku na jednom místě a současně na nějakém jiném, že na jednom místě současně jemístě a současně na nějakém jiném, že na jednom místě současně je ii není. A neustálé kladení a současné řešení tohoto rozporunení. A neustálé kladení a současné řešení tohoto rozporu jeje pohyb.“pohyb.“ /Co jsem právě řekl(a) je současnost, nebo minulost?/ /Co jsem právě řekl(a) je současnost, nebo minulost?/

Zákon přechodu kvantitativních změn v kvalitativníZákon přechodu kvantitativních změn v kvalitativní

Jestliže zákon jednoty a boje protikladů vyjadřuje zdroj pohybuJestliže zákon jednoty a boje protikladů vyjadřuje zdroj pohybu aa vývoje, zákon přechodu kvantitativních změn v kvalitativnívývoje, zákon přechodu kvantitativních změn v kvalitativní vyjadřuje skutečnost, že pohyb a vývoj mají kvantitativnívyjadřuje skutečnost, že pohyb a vývoj mají kvantitativní aa kvalitativní stránku.kvalitativní stránku.

Kvalita /netýká se ani jakosti, jak běžně používáme u výrobků/Kvalita /netýká se ani jakosti, jak běžně používáme u výrobků/ jeje souhrn vlastností, stránek a vztahů, které určují věci nebo jevysouhrn vlastností, stránek a vztahů, které určují věci nebo jevy čím jsou.čím jsou. Jednotlivé rostliny mají svou kvalitu. V rostlinách všakJednotlivé rostliny mají svou kvalitu. V rostlinách však probíhají procesy, které způsobují změny, ale jde o stále stejnouprobíhají procesy, které způsobují změny, ale jde o stále stejnou rostlinu. Rostlina roste, mění velikost, usychá, apod. V různémrostlinu. Rostlina roste, mění velikost, usychá, apod. V různém prostředí proces probíhá různě.prostředí proces probíhá různě. Dochází ke kvalitativním změnám.Dochází ke kvalitativním změnám.

Kvantitou rozumíme rozměry věcí, jejich velikost, objem,Kvantitou rozumíme rozměry věcí, jejich velikost, objem, množství, apod.množství, apod. Kvantitativní změny v určitém bodě způsobujíKvantitativní změny v určitém bodě způsobují kvalitativní změnu. Daná kvalita se na základě kvantitativníchkvalitativní změnu. Daná kvalita se na základě kvantitativních změn, které v ní probíhají, mění v jinou kvalitu. změn, které v ní probíhají, mění v jinou kvalitu.

Míra jako jednota kvantity a kvalityMíra jako jednota kvantity a kvality

Hranice, v nichž se uskutečňují kvantitativní změny, aniž by věcHranice, v nichž se uskutečňují kvantitativní změny, aniž by věc změnila svou kvalitu, nazýváme mírou. Překročením míry zanikázměnila svou kvalitu, nazýváme mírou. Překročením míry zaniká předchozí kvalita a vzniká nová. předchozí kvalita a vzniká nová. Představme si zahřívání vody.Představme si zahřívání vody. DoDo bodu varu je zachována kvantita vody, následuje nová kvalita –bodu varu je zachována kvantita vody, následuje nová kvalita – pára.pára.

Zákon negace, negaceZákon negace, negace

Zákon negace, negace charakterizuje vývoj jako pohybZákon negace, negace charakterizuje vývoj jako pohyb odod nižšího knižšího k vyššímu, od jednoduchého k složitějšímu,vyššímu, od jednoduchého k složitějšímu, nikoli jako nikoli jako mechanické zničení starého, ale jako proces dialektických negací,mechanické zničení starého, ale jako proces dialektických negací, vv nichž dřívější stadia jsou překonávána, ale jejichž pozitivnínichž dřívější stadia jsou překonávána, ale jejichž pozitivní aa vývoje schopné stránky jsou dále uchovány a rozvíjeny.vývoje schopné stránky jsou dále uchovány a rozvíjeny.

V. I. Lenin napsal:V. I. Lenin napsal: „Vývoj zdánlivě znovu prochází stupni, kterými„Vývoj zdánlivě znovu prochází stupni, kterými již prošel, avšak procházející jimi podruhé jinak, na vyšší základnějiž prošel, avšak procházející jimi podruhé jinak, na vyšší základně (negace, negace), vývoj, abych tak řekl, ve spirále a ne v přímce.“ (negace, negace), vývoj, abych tak řekl, ve spirále a ne v přímce.“

Nové vzniká jako negace starého. Dialektická negace v soběNové vzniká jako negace starého. Dialektická negace v sobě obsahuje uchování toho, co lze ze starého přejmout, co jeobsahuje uchování toho, co lze ze starého přejmout, co je progresivní a nezbytné pro další vývoj. Zákon negace, negaceprogresivní a nezbytné pro další vývoj. Zákon negace, negace vyjadřuje, že vývoj opakuje určité rysy a znaky předchozíchvyjadřuje, že vývoj opakuje určité rysy a znaky předchozích stadií na vyšší úrovni.stadií na vyšší úrovni.

Nová kvalita si zachovává určité stránky staré kvality, ale zároveňNová kvalita si zachovává určité stránky staré kvality, ale zároveň neexistuje v té původní, ale pozměněné podobě. Ze starého se musíneexistuje v té původní, ale pozměněné podobě. Ze starého se musí vždy něco zachovat.vždy něco zachovat.

Vývoj má tedy vzestupný charakter, který označujeme jakoVývoj má tedy vzestupný charakter, který označujeme jako spirálovitý proces neboli pohyb po spirále. spirálovitý proces neboli pohyb po spirále.

3) Kategorie materialistické dialektiky3) Kategorie materialistické dialektiky

Filozofické kategorie jsou základní pojmy, které odrážíFilozofické kategorie jsou základní pojmy, které odráží nejpodstatnější, zákonité vztahy v objektivní realitě a poznání.nejpodstatnější, zákonité vztahy v objektivní realitě a poznání. Jsou zevšeobecněním zkušenosti z dějin poznání a praxe.Jsou zevšeobecněním zkušenosti z dějin poznání a praxe. Tvoří Tvoří základ našeho myšlení a východisko dalšího poznávání a praktickézáklad našeho myšlení a východisko dalšího poznávání a praktické činnosti. činnosti.

K důležitým kategoriím patří:K důležitým kategoriím patří:•• Příčina a následekPříčina a následek•• Podstata a jevPodstata a jev•• Obecné a jedinečnéObecné a jedinečné

1. Příčina (kauzalita) a účinek1. Příčina (kauzalita) a účinek

Vychází z toho, že jeden jev vyvolává, způsobuje jiný jev. V tomtoVychází z toho, že jeden jev vyvolává, způsobuje jiný jev. V tomto vztahu je první příčinou a druhý účinkem. Účinek je však zároveňvztahu je první příčinou a druhý účinkem. Účinek je však zároveň příčinou dalšího účinku. příčinou dalšího účinku.

Například sluneční záření je příčinou zahřívání země a zahřátá zeměNapříklad sluneční záření je příčinou zahřívání země a zahřátá země je opět příčinou dalších účinků – jmenujme účinky zahřátí země....je opět příčinou dalších účinků – jmenujme účinky zahřátí země....

Každý jev má svou příčinu. Neexistuje jev, který by ji neměl.Každý jev má svou příčinu. Neexistuje jev, který by ji neměl. Popírání kauzality vede k popírání možnosti poznání, jak to činíPopírání kauzality vede k popírání možnosti poznání, jak to činí některé idealistické filozofie. některé idealistické filozofie.

2. Obecné a jedinečné2. Obecné a jedinečné

Při zkoumání světa zjišťujeme, že každá věc má rysy a znaky,Při zkoumání světa zjišťujeme, že každá věc má rysy a znaky, které jsou vlastní pouze jí a kterými se liší od jiných věcí.které jsou vlastní pouze jí a kterými se liší od jiných věcí. Každá Každá věc je individuální, samostatná, zvláštní, prostorově a časověvěc je individuální, samostatná, zvláštní, prostorově a časově ohraničená. ohraničená. Např. lidský jedinec, nejsou ve světě dva stejní lidé,Např. lidský jedinec, nejsou ve světě dva stejní lidé, nejsou dva stejné stromy...nejsou dva stejné stromy...

Při hlubším zkoumání poznáme, že tato individuálnost,Při hlubším zkoumání poznáme, že tato individuálnost, zvláštnost azvláštnost a ohraničenost je relativní.ohraničenost je relativní. Člověk přes svoje zvláštnostiČlověk přes svoje zvláštnosti má rysy amá rysy a znaky, které jsou společné všem lidem – jsou to znakyznaky, které jsou společné všem lidem – jsou to znaky obecné.obecné.

Žádná věc neexistuje také zcela izolovaně, sama o sobě, ale je veŽádná věc neexistuje také zcela izolovaně, sama o sobě, ale je ve vzájemném vztahu s ostatními věcmi a podřizují se určitýmvzájemném vztahu s ostatními věcmi a podřizují se určitým zákonům. zákonům. Jedinečné a obecné existuje pouze v jednotě. ObecnéJedinečné a obecné existuje pouze v jednotě. Obecné může existovat jen prostřednictvím jedinečného. může existovat jen prostřednictvím jedinečného.

3. Podstata a jev3. Podstata a jev

Při poznávání jevů v procesu poznávání postupujeme od pozorováníPři poznávání jevů v procesu poznávání postupujeme od pozorování k odhalování vnitřních souvislostí k poznání jejich podstaty. k odhalování vnitřních souvislostí k poznání jejich podstaty.

Jev je souhrn vnějších vlastností a vztahů věcí, které můžemeJev je souhrn vnějších vlastností a vztahů věcí, které můžeme vnímat smyslovými orgány.vnímat smyslovými orgány.

Podstata je souhrn vnitřních relativně stálých vlastností a vztahů,Podstata je souhrn vnitřních relativně stálých vlastností a vztahů, které určují vznik a existenci, změnu a vývoj věcí a procesů. které určují vznik a existenci, změnu a vývoj věcí a procesů.

Kdyby jev byl totožný s podstatou, mohli bychom podstatuKdyby jev byl totožný s podstatou, mohli bychom podstatu bezprostředně postihovat pouze smyslovým vnímáním bez dalšíbezprostředně postihovat pouze smyslovým vnímáním bez další myšlenkové činnosti. myšlenkové činnosti.

V takovém případě by byla věda vlastně zbytečná, ani by nevznikla.V takovém případě by byla věda vlastně zbytečná, ani by nevznikla. Úkolem vědy je právě na základě jevů pronikat do podstaty věcíÚkolem vědy je právě na základě jevů pronikat do podstaty věcí aa procesů, postihovat objektivní zákony a zákonitosti. procesů, postihovat objektivní zákony a zákonitosti.

Marxistická materialistická dialektika podstatu nechápe jakoMarxistická materialistická dialektika podstatu nechápe jako absolutní hranici poznání. I podstata je relativní. absolutní hranici poznání. I podstata je relativní.

Například Darwin ve své evoluční teorii postihl podstatu vývojeNapříklad Darwin ve své evoluční teorii postihl podstatu vývoje živých organismů, ale věda na dalším stupni vývoje poznává tutoživých organismů, ale věda na dalším stupni vývoje poznává tuto podstatu vývoje hlouběji. I v budoucnu se bude poznání této podstatypodstatu vývoje hlouběji. I v budoucnu se bude poznání této podstaty prohlubovat. Co je však podstatné, že věda nevyloučila následnýmprohlubovat. Co je však podstatné, že věda nevyloučila následným poznáním nepravdivost jeho teorie, ale naopak jeho obrovský objevpoznáním nepravdivost jeho teorie, ale naopak jeho obrovský objev dalším poznáváním potvrzuje a zpřesňuje. dalším poznáváním potvrzuje a zpřesňuje.

Význam Darwina, stejně jako Koperníka a dalších spočívá v tom, žeVýznam Darwina, stejně jako Koperníka a dalších spočívá v tom, že řada z nich byli věřící lidé a museli se vyrovnávat sami se sebouřada z nich byli věřící lidé a museli se vyrovnávat sami se sebou aa ss poznatky, které byly v přímém rozporu s oficiálním učenímpoznatky, které byly v přímém rozporu s oficiálním učením církve a čemu do té doby věřili.církve a čemu do té doby věřili.

K těmto kategoriím můžeme přiřadit i dalšíK těmto kategoriím můžeme přiřadit i další

Například nutnost a nahodilost: Například nutnost a nahodilost:

Nahodilý jev je takový, který může a nemusí nastat. I nahodilost máNahodilý jev je takový, který může a nemusí nastat. I nahodilost má však svou příčinu. Nutnost se projevuje často prostřednictvím mnohavšak svou příčinu. Nutnost se projevuje často prostřednictvím mnoha nahodilostí.nahodilostí.

Možnost a skutečnost: Možnost a skutečnost:

Skutečnost je to, co reálně existuje v konkrétním prostoru a čase.Skutečnost je to, co reálně existuje v konkrétním prostoru a čase. Možností pak nazýváme to, co za určitých okolností mohlo neboMožností pak nazýváme to, co za určitých okolností mohlo nebo může nastat. může nastat.

4) Závěr – Význam marxistické materialistické dialektiky4) Závěr – Význam marxistické materialistické dialektiky

Není jen teorií vývoje světa, ale i metodou vědeckého poznání,Není jen teorií vývoje světa, ale i metodou vědeckého poznání, které má sloužit ve prospěch lidstva. Karel Marx, Bedřich Engelskteré má sloužit ve prospěch lidstva. Karel Marx, Bedřich Engels a V. I. Lenin jsou těmi, kterým materialistická dialektikaa V. I. Lenin jsou těmi, kterým materialistická dialektika umožnila všestrannou analýzu kapitalismu, pochopení jejichumožnila všestrannou analýzu kapitalismu, pochopení jejich zákonitostí a ukázala cestu k jeho překonání. zákonitostí a ukázala cestu k jeho překonání.

Zdroj: Akademie základů společenských věd – A. ŠtofanováZdroj: Akademie základů společenských věd – A. Štofanová

Hegelova dialektika: Teze; Antiteze; SyntézaHegelova dialektika: Teze; Antiteze; Syntéza

Hegelova dialektikaHegelova dialektika

Agenda (program)Agenda (program) – Centralizace moci prostřednictvím monopolní – Centralizace moci prostřednictvím monopolní měny. měny.

Problem / ProblémProblem / Problém

Thesis (teze / práce)Thesis (teze / práce) – Federální rezervní neosedlaný, nehmotná – Federální rezervní neosedlaný, nehmotná měna.měna.

Reaction / ReakceReaction / Reakce

Anti-Thesis (Anti-teze)Anti-Thesis (Anti-teze) – Zlatý standard „čestné“ peníze. – Zlatý standard „čestné“ peníze.

Solution / ŘešeníSolution / Řešení

Synthesis (Syntéza)Synthesis (Syntéza) – Digitální zlato. Podvodné zlato „podpořila“ – Digitální zlato. Podvodné zlato „podpořila“ digitální měna ve vlastnictví těch, kteří způsobily (tento) problém. digitální měna ve vlastnictví těch, kteří způsobily (tento) problém.

Marxistický filozofický materialismusMarxistický filozofický materialismusHistorický materialismus Historický materialismus

1) Úvod1) Úvod

Marxistickou filozofii tvoří dvě spolu úzce související části:Marxistickou filozofii tvoří dvě spolu úzce související části:Dialektický a historický materialismusDialektický a historický materialismus

Dialektický materialismusDialektický materialismus

Vysvětluje nejobecnější zákonitosti světa, vesmíru, ve všech jehoVysvětluje nejobecnější zákonitosti světa, vesmíru, ve všech jeho projevech a formách pohybující se hmoty. V nejobecnější podoběprojevech a formách pohybující se hmoty. V nejobecnější podobě sese zabývá i studiem společenského pohybu a řeší vztah bytízabývá i studiem společenského pohybu a řeší vztah bytí aa myšlení.myšlení.

Historický materialismusHistorický materialismus

Zkoumá, jak obecné dialektické vývojové zákonitosti působíZkoumá, jak obecné dialektické vývojové zákonitosti působí veve společnosti, specifické formě pohybující se hmoty. společnosti, specifické formě pohybující se hmoty.

Dialektický a historický materialismus tvoříDialektický a historický materialismus tvoří organickou jednotu, organickou jednotu, vysvětlující vývoj přírody a společnosti. vysvětlující vývoj přírody a společnosti.

Historický materialismus je dovršením filozofickéhoHistorický materialismus je dovršením filozofického materialismu.materialismu. Společnost je velmi složitý jev. Její zkoumání Společnost je velmi složitý jev. Její zkoumání jeje předmětem mnoha věd, které nazýváme společenskými. předmětem mnoha věd, které nazýváme společenskými.

Jednotlivé společenské vědy zkoumají různé stránkyJednotlivé společenské vědy zkoumají různé stránky aa zákonitosti společenského procesu.zákonitosti společenského procesu. Například Například psychologiepsychologie sese věnuje psychické stránce – jednání lidí, věnuje psychické stránce – jednání lidí, etikaetika – mravními vztahy – mravními vztahy mezi lidmi, mezi lidmi, filologiefilologie – problémy řeči a jazyka, atd. Dále – problémy řeči a jazyka, atd. Dále psychiatrie,psychiatrie, politická ekonomiepolitická ekonomie – výrobní vztahy, – výrobní vztahy, historie, právní vědy,historie, právní vědy, estetikaestetika – věda o krásnu. – věda o krásnu.

Historický materialismusHistorický materialismus není pouhým součtem poznatků není pouhým součtem poznatků společenských věd. Je zobecňující vědeckou teorií a zároveňspolečenských věd. Je zobecňující vědeckou teorií a zároveň metodologickým návodem pro rozvoj ostatních společenských věd. metodologickým návodem pro rozvoj ostatních společenských věd.

Jedinou teorií, která chápe společnost a její vývojJedinou teorií, která chápe společnost a její vývoj materialisticky. Vývoj není určován nějakým „hybatelem světa,“materialisticky. Vývoj není určován nějakým „hybatelem světa,“ ale materiálními podmínkami lidí.ale materiálními podmínkami lidí. Proto se historický Proto se historický materialismus staví na stranu dělnické třídy, na stranu těch, kteřímaterialismus staví na stranu dělnické třídy, na stranu těch, kteří vytvářejí hodnoty pro život lidí, ale jiní na nich parazitují.vytvářejí hodnoty pro život lidí, ale jiní na nich parazitují.

Je základní teoretickou osnovou jejího boje za osvobozeníJe základní teoretickou osnovou jejího boje za osvobození zz veškerého sociálního útlaku. Je světovým názorem nájemněveškerého sociálního útlaku. Je světovým názorem nájemně pracujících. pracujících. I když si to někteří neuvědomjí a jdou proti svýmI když si to někteří neuvědomjí a jdou proti svým vlastním zájmům, např. ve volbách.vlastním zájmům, např. ve volbách.

2) Základní rysy materialistického pojetí dějin2) Základní rysy materialistického pojetí dějin

Předpoklady existence společnosti a dějinPředpoklady existence společnosti a dějin

Marxistická filozofie vychází z faktu, že příroda existovala předMarxistická filozofie vychází z faktu, že příroda existovala před lidmi. Existence přírody je nutným předpokladem vznikulidmi. Existence přírody je nutným předpokladem vzniku společnosti. společnosti.

V přírodě, v naší části vesmíru, v naší planetární soustavě,V přírodě, v naší části vesmíru, v naší planetární soustavě, nana Zemi, se vytvořily příznivé podmínky pro přeměnu neživéZemi, se vytvořily příznivé podmínky pro přeměnu neživé hmoty v živou. hmoty v živou.

V živé hmotě došlo v průběhu milionů let k vývoji a zdokonalováníV živé hmotě došlo v průběhu milionů let k vývoji a zdokonalování živočišných druhů až do stádia společných předků opic a člověka.živočišných druhů až do stádia společných předků opic a člověka. Bedřich Engels: Podíl práce na polidštění opice.Bedřich Engels: Podíl práce na polidštění opice. Existence živéhoExistence živého tvora, člověka, je nutným předpokladem vzniku a rozvojetvora, člověka, je nutným předpokladem vzniku a rozvoje společnosti. společnosti.

Marxismus filozoficky dokázal materiální souvislosti meziMarxismus filozoficky dokázal materiální souvislosti mezi přírodou a společností a zvláštními materiálními procesypřírodou a společností a zvláštními materiálními procesy veve společnosti. společnosti.

Úloha práce při vzniku a vývoji společnostiÚloha práce při vzniku a vývoji společnosti

Za přiznivých okolností (odhady kolísají od 1 až 10 miliony let)Za přiznivých okolností (odhady kolísají od 1 až 10 miliony let) sese vyčlenila určitá část vývojově vyspělých živých tovrů z dosavadnívyčlenila určitá část vývojově vyspělých živých tovrů z dosavadní živočisné říše. živočisné říše. Vývojem člověka se zabývá mnoho věd – historie,Vývojem člověka se zabývá mnoho věd – historie, antropologie...antropologie...

Lidé se vydělili z přírody a živočisné říše prostřednictvím zvláštníLidé se vydělili z přírody a živočisné říše prostřednictvím zvláštní činnosti – činnosti – práce.práce. Práce je cílevědomá činnost, při níž lidéPráce je cílevědomá činnost, při níž lidé využívají věci z přírody nějakou činností – opracovávají je. využívají věci z přírody nějakou činností – opracovávají je.

Zajišťují si tím základní potřeby k životuZajišťují si tím základní potřeby k životu (od sběru k lovu (od sběru k lovu zaza pomocí kamenů, klacků...k chovu zvířat a zemědělství...). V tomtopomocí kamenů, klacků...k chovu zvířat a zemědělství...). V tomto sehrálo svoji roli – větší přísun masa, který ovlivnil rozvoj mozkusehrálo svoji roli – větší přísun masa, který ovlivnil rozvoj mozku aa uvolnění přední končetiny – ruky k práci.uvolnění přední končetiny – ruky k práci.

Práce a výrobaPráce a výroba

Opakující se činnostOpakující se činnost (chov dobytka, osévání pole, ...) (chov dobytka, osévání pole, ...) se nazýváse nazývá výroba.výroba. Výroba a její opakování (reprodukce) je nutná k přežití Výroba a její opakování (reprodukce) je nutná k přežití společnosti. Vývoj výroby vedl v historii k dělbě práce. společnosti. Vývoj výroby vedl v historii k dělbě práce.

Mimo dělby činností k zajíštění obživy došlo i dělbě práceMimo dělby činností k zajíštění obživy došlo i dělbě práce nana fyzickou a duševní. fyzickou a duševní. Pojem práce je proto ve společenskýchPojem práce je proto ve společenských vědách širší, zahrnuje jak hmotnou, tak i duševní činnostvědách širší, zahrnuje jak hmotnou, tak i duševní činnost (na(na rozdíl odrozdíl od fyzickální definice). fyzickální definice).

Práce, praxe a výrobaPráce, praxe a výroba

Marxismus odhalil, že společenský život spočívá předevšímMarxismus odhalil, že společenský život spočívá především nana praktickém přístupu lidí ke společnosti. praktickém přístupu lidí ke společnosti.

Pojem praxe vyjadřuje materiální stránku lidské činnosti.Pojem praxe vyjadřuje materiální stránku lidské činnosti. JeJe toto sféra, v níž lidé projevují své zájmy, záměry. Praxe není jensféra, v níž lidé projevují své zájmy, záměry. Praxe není jen výrobní činnost. výrobní činnost.

Můžeme říci, že praxe je spojovací článek mezi lidským vědomím,Můžeme říci, že praxe je spojovací článek mezi lidským vědomím, názory, idejemi, cíli a záměry lidí a objektivním hmotným světem.názory, idejemi, cíli a záměry lidí a objektivním hmotným světem. Můžeme říci,Můžeme říci, že je to stav spokojenosti a nespokojenosti s danýmže je to stav spokojenosti a nespokojenosti s daným stavem věcí ve společnosti.stavem věcí ve společnosti.

Výroba a její výsledkyVýroba a její výsledky

Výroba, v níž lidé stavějí mezi sebe a přírodu předmět, kterýVýroba, v níž lidé stavějí mezi sebe a přírodu předmět, který opracovávají, obrábějí, opracovávají, obrábějí, má dvojí důsledek:má dvojí důsledek:

• výsledkem činnosti je výrobek (produkt)• lidé přítom nutně vystupují do vztahů s jinými lidmi,lidé přítom nutně vystupují do vztahů s jinými lidmi,

dodo vzájemné součinnosti a spolupráce, vzájemné součinnosti a spolupráce, vznikají výrobnívznikají výrobní (ekonomické) vztahy.(ekonomické) vztahy.

Pro zajištění existence společnosti i jednotlivců se tyto vztahyPro zajištění existence společnosti i jednotlivců se tyto vztahy neutále opakují a stávají se na vůli a chtění lidí nezávislé. Toneutále opakují a stávají se na vůli a chtění lidí nezávislé. To znamená, že každý člověk se rodí do určité společnosti, v níž existujeznamená, že každý člověk se rodí do určité společnosti, v níž existuje určitá úroveň nutných materiálních vztahů, které si nemůže zvolit,určitá úroveň nutných materiálních vztahů, které si nemůže zvolit, ale musí v nich žít a působit. ale musí v nich žít a působit.

Základní objev marxismu týkající se společnosti je odhaleníZákladní objev marxismu týkající se společnosti je odhalení výrobních vztahů, které působí na lidi jako skutečnost daná,výrobních vztahů, které působí na lidi jako skutečnost daná, nezávislá na jejich vědomí.nezávislá na jejich vědomí. Zabývá se tím politická ekonomie.Zabývá se tím politická ekonomie.

Výrobní činnost lidí není samoúčelná. Lidé vyrábějí, aby mohli žít.Výrobní činnost lidí není samoúčelná. Lidé vyrábějí, aby mohli žít. Výroba a potřeby lidí se vzájemně podmiňují. Výroba a potřeby lidí se vzájemně podmiňují.

Výroba je tedy základem společenského života, je základemVýroba je tedy základem společenského života, je základem veškerého rozvoje a pokroku společnosti, nejen růstuveškerého rozvoje a pokroku společnosti, nejen růstu materiálních hodnot (potravin, ošacení, bytů, strojů, atd), alemateriálních hodnot (potravin, ošacení, bytů, strojů, atd), ale ii rozvoje služeb, vzdělání, kultury, zdravotní a sociální péče,rozvoje služeb, vzdělání, kultury, zdravotní a sociální péče, celého společenského života. celého společenského života.

Výroba, potřeba a spotřebaVýroba, potřeba a spotřeba

Jakmile se lidé vyčlenili z živočišné říše, začaly se měnit i jejichJakmile se lidé vyčlenili z živočišné říše, začaly se měnit i jejich potřeby. potřeby. Životní potřeby zvířat se nemění, živit se a rozmnožovat. Životní potřeby zvířat se nemění, živit se a rozmnožovat.

Člověk má také základní životní potřeby spojené s přežitímČlověk má také základní životní potřeby spojené s přežitím (potřeba jíst, pít, ošatit se, chránit se proti přírodním silám, bydlet,(potřeba jíst, pít, ošatit se, chránit se proti přírodním silám, bydlet, rozmnožovat se... ) rozmnožovat se... ) ale v průběhu vývoje společnosti narůstajíale v průběhu vývoje společnosti narůstají další potřebydalší potřeby (výchova, vzdělání, kultura, seberealizace, kvalita (výchova, vzdělání, kultura, seberealizace, kvalita bydlení, šacení... ). Kapitalismus nechává tyto základní potřebybydlení, šacení... ). Kapitalismus nechává tyto základní potřeby nana jednotlivcích, více vyzdvihuje svobodu slova, pohybu...jednotlivcích, více vyzdvihuje svobodu slova, pohybu...

Marxismus odhalil, že společnost se v důsledku rozvoje výrobyMarxismus odhalil, že společnost se v důsledku rozvoje výroby vyvíjí a mění.vyvíjí a mění. Výrobní činnost lidí se stále vyvíjí, lidé rozšiřují svou Výrobní činnost lidí se stále vyvíjí, lidé rozšiřují svou pracovní činnost, vznikají nové druhy práce. Mezi lidmi nutněpracovní činnost, vznikají nové druhy práce. Mezi lidmi nutně dochází k dělbě práce. Důsledkem dělby práce je skutečnost, že sedochází k dělbě práce. Důsledkem dělby práce je skutečnost, že se vytvářejí zvláštní skupiny lidí. vytvářejí zvláštní skupiny lidí.

Historické formy dělby práce:Historické formy dělby práce: mezi mužem a ženou, oddělenímezi mužem a ženou, oddělení pastevectví, zemědělství a řemesel, oddělení řemesel a obchodu jakopastevectví, zemědělství a řemesel, oddělení řemesel a obchodu jako výměny věcí, oddělení fyzické a duševní práce. výměny věcí, oddělení fyzické a duševní práce. Dnes sledujemeDnes sledujeme pokračování tohoto procesu. Nutnost vzájemné spolupráce,pokračování tohoto procesu. Nutnost vzájemné spolupráce, kooperace a vzájemného styku narůstá. kooperace a vzájemného styku narůstá.

Důsledky výroby pro rozdělení společnosti na třídyDůsledky výroby pro rozdělení společnosti na třídy

V průběhu vývoje společnosti se produktivita lidí zvýšila natolik,V průběhu vývoje společnosti se produktivita lidí zvýšila natolik, že vyrobila více než bylo nutné k obživě, ke spotřebě.že vyrobila více než bylo nutné k obživě, ke spotřebě. Na určitém Na určitém stupni společenského vývoje vznikl poměrný, relativní nadbytek –stupni společenského vývoje vznikl poměrný, relativní nadbytek – nadvýrobek.nadvýrobek. Snahou přivlastnit si tento nadvýrobek je příčinou Snahou přivlastnit si tento nadvýrobek je příčinou vzniku soukromého vlastnictví. vzniku soukromého vlastnictví.

Soukromé vlastnictví, tj. přivlastňování výsledků práce jinýchSoukromé vlastnictví, tj. přivlastňování výsledků práce jiných lidí alidí a ovládnutí výrobních vztahů. Přivlastňování nadvýrobkuovládnutí výrobních vztahů. Přivlastňování nadvýrobku jeje materiálním základem vzniku tříd.materiálním základem vzniku tříd.

Společnost se tak rozdělila na výrobce a vlastníky výrobníchSpolečnost se tak rozdělila na výrobce a vlastníky výrobních prostředků. prostředků. Společenské třídy se liší především svým postavenímSpolečenské třídy se liší především svým postavením ve výrobě a způsobem nabývání výsledků práceve výrobě a způsobem nabývání výsledků práce (vlastnictvím (vlastnictvím výrobních prostředků). výrobních prostředků).

Dnes jsme svědky manipulace mas, stejně jako ve všechDnes jsme svědky manipulace mas, stejně jako ve všech kapitalistických státech, že vlastníci výrobních prostředků jsoukapitalistických státech, že vlastníci výrobních prostředků jsou vlastně ti „lidumilové,“ kteří zajišťují práci ostatním, bez nich by tovlastně ti „lidumilové,“ kteří zajišťují práci ostatním, bez nich by to podle nich nešlo, opomíjí existenci socialismu. podle nich nešlo, opomíjí existenci socialismu.

Jsou nejlepšími hospodáři (někdy žijí z dotací od státu),Jsou nejlepšími hospodáři (někdy žijí z dotací od státu), stát není stát není dobrý k řízení výroby, apod. Proto po roce 1989 byla prvořadýmdobrý k řízení výroby, apod. Proto po roce 1989 byla prvořadým úkolem k obnově kapitalismu privatizace, pod záminkou nutnostiúkolem k obnově kapitalismu privatizace, pod záminkou nutnosti tržního hospodářství. tržního hospodářství.

Opět se zde ukázalo, na co přišel Bedřich Engels, že vznikOpět se zde ukázalo, na co přišel Bedřich Engels, že vznik soukromého vlastnictví jednotlivců je umožněn neuvědomělostí mas.soukromého vlastnictví jednotlivců je umožněn neuvědomělostí mas.

Třídy nemůžeme považovat za výmysl nějaké teorie,Třídy nemůžeme považovat za výmysl nějaké teorie, ale za ale za objektivně nutnou historickou zkušenost. I když se proměňují vztahyobjektivně nutnou historickou zkušenost. I když se proměňují vztahy ve výrobě, ve výrobě, základní členění na lidi vlastnící výrobní prostředky azákladní členění na lidi vlastnící výrobní prostředky a lidilidi závislé na prodeji své schopnosti pracovat a vyrábět se nemění anizávislé na prodeji své schopnosti pracovat a vyrábět se nemění ani vv dnešní době. dnešní době.

Výroba, třídy, stát a politikaVýroba, třídy, stát a politika

Na základě vývoje výroby v historické etapě, kdy vznikalo soukroméNa základě vývoje výroby v historické etapě, kdy vznikalo soukromé vlastnictví a třídy, nutně vznikl stát. Není to tedy instituce věčná, anivlastnictví a třídy, nutně vznikl stát. Není to tedy instituce věčná, ani daná nějakou nadpřirozenou silou, ani nevznikla, jak tvrdí napříkladdaná nějakou nadpřirozenou silou, ani nevznikla, jak tvrdí například Rousseau, na základě Rousseau, na základě „společenské smlouvy,“„společenské smlouvy,“ tj. vůle lidí, přenechat tj. vůle lidí, přenechat určité skupině lidí řízení společnosti. určité skupině lidí řízení společnosti.

Stát vznikl jako nutnost ochránit své soukromé vlastnictví. ProtoStát vznikl jako nutnost ochránit své soukromé vlastnictví. Proto marxismus definuje stát, jako organizované násilí třídy, kterámarxismus definuje stát, jako organizované násilí třídy, která vlastní výrobní prostředky a má tedy ekonomickou, alevlastní výrobní prostředky a má tedy ekonomickou, ale ii politickou moc, která duchovně ovládá celou společnost, nadpolitickou moc, která duchovně ovládá celou společnost, nad třídami a lidmi, kteří výrobní prostředky nevlastní.třídami a lidmi, kteří výrobní prostředky nevlastní.

Není od věci si říci, co dnes slyšíme, že stát má být slabý. Není od věci si říci, co dnes slyšíme, že stát má být slabý. DiktaturaDiktatura proletariátu – výrobní prostředky byly celospolečenské. proletariátu – výrobní prostředky byly celospolečenské.

SS návratem kapitalismu došlo k návratu výrobních prostředkůnávratem kapitalismu došlo k návratu výrobních prostředků dodo rukou soukromých vlastníků. S tím souvisí ekonomickárukou soukromých vlastníků. S tím souvisí ekonomická ii politická moc. Dnes po daru církvím se na scéně objevuje dalšípolitická moc. Dnes po daru církvím se na scéně objevuje další subjekt, který s hospodářskou mocí posílí i moc politickou.subjekt, který s hospodářskou mocí posílí i moc politickou.

Společnost jako vědomé bytíSpolečnost jako vědomé bytí

Život lidí není prvotně určován jejich vědomím, ale skutečnostíŽivot lidí není prvotně určován jejich vědomím, ale skutečností veve které žijí. Je určován materiální stránkou, jejich materiálnímkteré žijí. Je určován materiální stránkou, jejich materiálním bytím, jejich stupněm materiálního zabezpečení.bytím, jejich stupněm materiálního zabezpečení.

Vědomí je tedy neodlučitelnou součástí vývoje společnosti.Vědomí je tedy neodlučitelnou součástí vývoje společnosti. JeJe určováno skutečnostmi jako je výroba a z toho plynoucíurčováno skutečnostmi jako je výroba a z toho plynoucí potřeba, spotřeba, dělba práce, třídy, stát, politika.potřeba, spotřeba, dělba práce, třídy, stát, politika. Materialistické pojetí dějin společnosti vychází z toho, žeMaterialistické pojetí dějin společnosti vychází z toho, že společenský život je vědomým bytím. společenský život je vědomým bytím.

To znamená, že společnost je taková forma pohybu hmotného světa,To znamená, že společnost je taková forma pohybu hmotného světa, která spočívá na hmotném základě a přitom disponuje vědomím.která spočívá na hmotném základě a přitom disponuje vědomím. Vědomí se od počátku existence společnosti dodnes projevujeVědomí se od počátku existence společnosti dodnes projevuje prostřednictvím řeči (jazyka).prostřednictvím řeči (jazyka). Řeč je nástrojem styků mezi lidmi. Řeč je nástrojem styků mezi lidmi.

V souvislosti s dělbou práce však vědomí může existovat a vyvíjetV souvislosti s dělbou práce však vědomí může existovat a vyvíjet sese relativně samostatně, nemusí být spojeno bezprostředně s výrobourelativně samostatně, nemusí být spojeno bezprostředně s výrobou a hmotným životem společnosti. Může se opožďovat nebo předbíhata hmotným životem společnosti. Může se opožďovat nebo předbíhat hmotný život společnosti. Například mohou vznikat teorie reálnéhmotný život společnosti. Například mohou vznikat teorie reálné ii nereálné. nereálné.

Zákonitosti vývoje společnostiZákonitosti vývoje společnosti

Marxismus postavil úsilí dřívejších myslitelů na vědecký základ tím,Marxismus postavil úsilí dřívejších myslitelů na vědecký základ tím, že objevil základní příčiny a zákonitosti vývoje společnosti. že objevil základní příčiny a zákonitosti vývoje společnosti.

Společenské zákonitosti jsou určitým typem nutných,Společenské zákonitosti jsou určitým typem nutných, podstatných vztahů mezi lidmi, které mohou mít dlouhodobýpodstatných vztahů mezi lidmi, které mohou mít dlouhodobý charaktercharakter (například (například zákony produktivity prácezákony produktivity práce), ), nebo historickynebo historicky omezenýomezený (například (například zákon nadhodnoty v kapitalismuzákon nadhodnoty v kapitalismu). ).

Zákony společnosti a přírody se liší v jednom bodě: Zákony společnosti a přírody se liší v jednom bodě: V příroděV přírodě působí jako slepé síly přírody, ve společnosti vědomou činností lidí. působí jako slepé síly přírody, ve společnosti vědomou činností lidí.

Marxistické pojetí pojmu společnostiMarxistické pojetí pojmu společnosti

Společnost je souhrn historicky konkrétních společenskýchSpolečnost je souhrn historicky konkrétních společenských vztahů.vztahů. Společnost zahrnuje velké množství společenských vztahů, Společnost zahrnuje velké množství společenských vztahů, které mají rozdílnou povahu. které mají rozdílnou povahu.

Jsou například vztahy mezi jednotlivci Jsou například vztahy mezi jednotlivci (mezi mužem a ženou,(mezi mužem a ženou, mezi rodiči a dětmi, generační vztahy, mezi profesemi, vztahymezi rodiči a dětmi, generační vztahy, mezi profesemi, vztahy morální, právní, politické, náboženské, mezi národy a etniky …..morální, právní, politické, náboženské, mezi národy a etniky …..

Marxismus dokázal, že základem těchto vztahů jsou konec koncůMarxismus dokázal, že základem těchto vztahů jsou konec konců vztahy výrobní, do kterých lidé musí vstupovat, ať chtějí nebovztahy výrobní, do kterých lidé musí vstupovat, ať chtějí nebo ne, a podle toho se odvíjí další vztahy. ne, a podle toho se odvíjí další vztahy.

Příklady proměny vztahů mezi mužem a ženou v proměnách času,Příklady proměny vztahů mezi mužem a ženou v proměnách času, morální vztahy, právo, atd. morální vztahy, právo, atd. Společnost je vyvíjející se skutečnost.Společnost je vyvíjející se skutečnost. To znamená, že není stále stejná, že se vyvíjí jako historickyTo znamená, že není stále stejná, že se vyvíjí jako historicky konkrétní společensko – ekonomické formace. Marx přispělkonkrétní společensko – ekonomické formace. Marx přispěl kk vypracování metody poznání materialistického pojetí lidskýchvypracování metody poznání materialistického pojetí lidských dějin, konrkétně k historickému přístupu ke společnosti. dějin, konrkétně k historickému přístupu ke společnosti.

Společnost představujeSpolečnost představuje

Nejvyšší a nejsložitější formu pohybu hmoty.Nejvyšší a nejsložitější formu pohybu hmoty. Člověk i lidská Člověk i lidská společnost podléhá přírodním zákonům, které musí respektovat.společnost podléhá přírodním zákonům, které musí respektovat. ProPro člověka je však typické něco navíc. Dějiny člověka a lidskéčlověka je však typické něco navíc. Dějiny člověka a lidské společnosti jsou dějinami ovládání přírody člověkem. společnosti jsou dějinami ovládání přírody člověkem.

Člověk se snaží přírodu a přírodní zákony poznat, ne pro vlastníČlověk se snaží přírodu a přírodní zákony poznat, ne pro vlastní poznání, ale pro využití ve svůj prospěchpoznání, ale pro využití ve svůj prospěch . Karel Marx. Karel Marx charakterizuje dějiny lidstva jako přírodně historický proces.charakterizuje dějiny lidstva jako přírodně historický proces. Zdůrazňuje tím dialektickou jednotu přírodního a společenskéhoZdůrazňuje tím dialektickou jednotu přírodního a společenského veve vývoji a dějinách společnosti. vývoji a dějinách společnosti.

Tato jednota spočívá v tom, že v celém hmotném světěTato jednota spočívá v tom, že v celém hmotném světě (společnost je jeho součástí) platí jedny a tytéž objektivní zákony,(společnost je jeho součástí) platí jedny a tytéž objektivní zákony, že příroda a společnost přestavují pouze dva kvalitativně různéže příroda a společnost přestavují pouze dva kvalitativně různé stupně ve vývoji hmoty. stupně ve vývoji hmoty.

Kdo by pochyboval, pak jen poznávání přírody člověkem je tohoKdo by pochyboval, pak jen poznávání přírody člověkem je toho důkazem. Lidstvo našlo už mnoho řešení v léčení některých nemocí,důkazem. Lidstvo našlo už mnoho řešení v léčení některých nemocí, naučilo se létat, létá do vesmíru se snahou najít planetu pro životnaučilo se létat, létá do vesmíru se snahou najít planetu pro život lidí, pokud by se na Zemi příliš přemnožilo, apod. lidí, pokud by se na Zemi příliš přemnožilo, apod.

Zdroj: Akademie základů společenských věd – A. ŠtofanováZdroj: Akademie základů společenských věd – A. Štofanová

Historická prohra socialismu (1989)Historická prohra socialismu (1989)

Marxistický filozof František Ledvina popsal porážku socialismuMarxistický filozof František Ledvina popsal porážku socialismu jako prohru omezených představ a iluzí těch, kteří s nejlepšímijako prohru omezených představ a iluzí těch, kteří s nejlepšími úmysly nový řád budovali. úmysly nový řád budovali.

Jednalo se rovněž o prohru byrokracie,Jednalo se rovněž o prohru byrokracie, uspěchanost, samoúčelnost uspěchanost, samoúčelnost ii malomyslnost těch, kteří se k nim přidali. Ale porážka byla hlavněmalomyslnost těch, kteří se k nim přidali. Ale porážka byla hlavně způsobena chybami všech i zradou některých.způsobena chybami všech i zradou některých.

Komunisté nebyli poraženi proto, že vyznávali marxismus,Komunisté nebyli poraženi proto, že vyznávali marxismus, ale ale proto, že jej mnozí málo znali, málo respektovali, často obcházeliproto, že jej mnozí málo znali, málo respektovali, často obcházeli aa nezacházeli s ním jako s vědou, ale jako s praporem. nezacházeli s ním jako s vědou, ale jako s praporem.

V roce 1971 Egon Bondy vizionářsky předvídá, že Sovětský svazV roce 1971 Egon Bondy vizionářsky předvídá, že Sovětský svaz nepřežije 80.nepřežije 80. léta.léta. Jako příčinu sovětského zániku pak ve druhé Jako příčinu sovětského zániku pak ve druhé polovině 80.polovině 80. let uvádí, že vládci SSSR si konečně budou chtít užítlet uvádí, že vládci SSSR si konečně budou chtít užít svůj majetek a nenápadně opět navodí kapitalismus. Co si nenechají,svůj majetek a nenápadně opět navodí kapitalismus. Co si nenechají, prodají mezinárodnímu kapitálu. (Bezejménná, 1986, Neuspořádanáprodají mezinárodnímu kapitálu. (Bezejménná, 1986, Neuspořádaná smlouva, 1984. V ekonomické globalizaci vidí Bondy nebezpečísmlouva, 1984. V ekonomické globalizaci vidí Bondy nebezpečí aa svět je podle něj ovládán finanční oligarchií.svět je podle něj ovládán finanční oligarchií.

Můžeme říci, že 17. listopad se stal byznysovým výtězstvímMůžeme říci, že 17. listopad se stal byznysovým výtězstvím propro některé kádry „perestrojky,“některé kádry „perestrojky,“ tzv. přestavby na kapitalismus; tzv. přestavby na kapitalismus; Podíváme-li se tedy na vybrané rodiny z nomenklaturních kádrů,Podíváme-li se tedy na vybrané rodiny z nomenklaturních kádrů, které se v polistopadové éře prosadily v nejvyšších patrech českéhokteré se v polistopadové éře prosadily v nejvyšších patrech českého byznysu. byznysu.

Marián ČalfaMarián Čalfa – před listopadem 1989 byl federální ministr a šéf – před listopadem 1989 byl federální ministr a šéf Legislativní rady vlády. Zakladatel advokátní kanceláře Čalfa,Legislativní rady vlády. Zakladatel advokátní kanceláře Čalfa, Bartošík a partneři a nově člen představenstva Pražské energetiky.Bartošík a partneři a nově člen představenstva Pražské energetiky.

Vladimír JohanesVladimír Johanes – syn posledního komunistického ministra – syn posledního komunistického ministra zahraničí Jaromíra Johanese je dnes jedním z předních lobbistů.zahraničí Jaromíra Johanese je dnes jedním z předních lobbistů. JeJe kamarádem bývalého šéfa ČEZ Martina Romana, zařizovalkamarádem bývalého šéfa ČEZ Martina Romana, zařizoval propro ČEZ akvizice na Balkáně.ČEZ akvizice na Balkáně.

Miroslav ŠtěpánMiroslav Štěpán – někdejší člen předsednictva ÚV KSČ. – někdejší člen předsednictva ÚV KSČ. PoPo revoluci se angažoval v Česko-čínské smíšené obchodnírevoluci se angažoval v Česko-čínské smíšené obchodní aa průmyslové komoře. průmyslové komoře.

Martin UlčákMartin Ulčák – bývalý předseda SSM. Dnes podniká u firmy – bývalý předseda SSM. Dnes podniká u firmy EE Invest (poradenství), Atlanta Safe (obchodování s cennými papíry)Invest (poradenství), Atlanta Safe (obchodování s cennými papíry) a Geco (obchod s tabákovými výrobky, síť trafik).a Geco (obchod s tabákovými výrobky, síť trafik).

Ladislav AdamecLadislav Adamec – syn posledního komunistického premiéra – syn posledního komunistického premiéra Ladislava Adamce. Získal prostřednictvím B.G.M. Consulting,Ladislava Adamce. Získal prostřednictvím B.G.M. Consulting, Capital, Holding a Managers podíly v různých firmásch, napříkladCapital, Holding a Managers podíly v různých firmásch, například TOS Svitavy, Šmeral Brno. TOS Svitavy, Šmeral Brno.

Svatopluk PotáčSvatopluk Potáč – byl členem ÚV KSČ, šéfoval Státní bance ČS. – byl členem ÚV KSČ, šéfoval Státní bance ČS. SS Janem Dienstlem řídil dravou finanční skupinu Motoinvest, atd. Janem Dienstlem řídil dravou finanční skupinu Motoinvest, atd.

Marxismus je vědeckým poznánímMarxismus je vědeckým poznáním

Vědecké poznání je nejvyšší formouVědecké poznání je nejvyšší formou (věda, tj. odhalování příčin), (věda, tj. odhalování příčin), má obecný charakter, je ucelené, systematické, a má formalizovanýmá obecný charakter, je ucelené, systematické, a má formalizovaný jazyk. Používá mj. indukce a dedukce, abstrakce a konkretizace,jazyk. Používá mj. indukce a dedukce, abstrakce a konkretizace, analýzy a syntézy; má formu definic, formulovaných zákonů,analýzy a syntézy; má formu definic, formulovaných zákonů, teoriíteorií či hypotéz. či hypotéz.

Marxistická filozofie tím, že spojila dialektický pohledMarxistická filozofie tím, že spojila dialektický pohled (Hegelovo (Hegelovo učení) na svět učení) na svět s materialistickým východiskems materialistickým východiskem (Feuerbachův (Feuerbachův materialismus), se stala první filozofií v historii, která se nedostávámaterialismus), se stala první filozofií v historii, která se nedostává do rozporů se skutečným poznáním vědy a je sama vědou. do rozporů se skutečným poznáním vědy a je sama vědou.

Přírodní vědy dávno přijaly materialismus za své východiskoPřírodní vědy dávno přijaly materialismus za své východisko aa dialektiku za svou metodu,dialektiku za svou metodu, i když o tom nehovoří. Společenské i když o tom nehovoří. Společenské vědy neustále narážejí na něčí zájmy, přijímají materialismusvědy neustále narážejí na něčí zájmy, přijímají materialismus aa dialektiku daleko stydlivěji. dialektiku daleko stydlivěji.

O autorovi publikace:

Narozen 21. února 1986 v Olomouci. Pochází z Vyškova v Jihomoravském kraji.

Absolventem studia Politologie v Kolíně, Akademie základů společenských věd v Brně a ÚIPV v Praze.

Pavel Herman, vedoucí tématické sekce pro média a PR komise mládeže ÚV KSČM..

Webové stránky: http://pavelherman.blog.idnes.cz/

Kontakt: ferris@seznam.cz

Závěr

Vývoj marxismu urychlili a umožnily i velké objevy Vývoj marxismu urychlili a umožnily i velké objevy přírodníchpřírodních věd 19. stoeltí, zejména zákon o zachování hmoty a energie, objevvěd 19. stoeltí, zejména zákon o zachování hmoty a energie, objev buňečného jádra, Darwinova vývojová teorie publikovanábuňečného jádra, Darwinova vývojová teorie publikovaná vv roceroce 1859. Tyto objevy nutily vědu změnit dosavadní nazírání1859. Tyto objevy nutily vědu změnit dosavadní nazírání nana svět jako věčný, stálý, neměnný a vcelku jednoduchý boží výtvor.svět jako věčný, stálý, neměnný a vcelku jednoduchý boží výtvor.

Marxismus se nedostal do rozporuMarxismus se nedostal do rozporu s ostatními vědami jako s ostatními vědami jako darwinismus, hmota, fyzika, ekonomika, sociologie, psychologie.darwinismus, hmota, fyzika, ekonomika, sociologie, psychologie. Zatím co jiné filozofie, např. náboženství se do rozporu s jinýmiZatím co jiné filozofie, např. náboženství se do rozporu s jinými vědami dostali. vědami dostali.

Marxismus je učením realistickým, protože vychází zeMarxismus je učením realistickým, protože vychází ze skutečnosti.skutečnosti. Marx a Engels byli vědci, novináři i publicisté. Poctivě Marx a Engels byli vědci, novináři i publicisté. Poctivě studovali myšlenky předchozích generací filozofů, historikůstudovali myšlenky předchozích generací filozofů, historiků ii ekonomů. Seznamovali se s výsledky soudobé vědy a své názoryekonomů. Seznamovali se s výsledky soudobé vědy a své názory zveřejňovali formou polemik, kritik i novinových článků.zveřejňovali formou polemik, kritik i novinových článků.

Marxismus je uceleným a stále se rozvíjejícím teoretickýmMarxismus je uceleným a stále se rozvíjejícím teoretickým systémem,systémem, který zobecňuje dosavadní vědecké poznání, vychází který zobecňuje dosavadní vědecké poznání, vychází zz něho, respektuje jej, a na jeho základě se snaží o nový filozofický,něho, respektuje jej, a na jeho základě se snaží o nový filozofický, ekonomický a sociální výklad světa proto, aby jej bylo možné učinitekonomický a sociální výklad světa proto, aby jej bylo možné učinit lepším. lepším.

Marxovým oblíbeným mottem bylo „De Omnibus Debitandum“Marxovým oblíbeným mottem bylo „De Omnibus Debitandum“ – „O všem je třeba pochybovat.“– „O všem je třeba pochybovat.“ K marxistické filozofii se mustí K marxistické filozofii se mustí přistupovat stejně tak jako ke každé jiné vědě: Respektovat jejípřistupovat stejně tak jako ke každé jiné vědě: Respektovat její podstatu a rozvíjet ji. Přesně to měl na mysli Bedřich Engels, kdyžpodstatu a rozvíjet ji. Přesně to měl na mysli Bedřich Engels, když napsal: napsal: „Naše učení není dogma, ale návod k myšlení a jednání.“ „Naše učení není dogma, ale návod k myšlení a jednání.“

V roce 1999 byl Karel Marx v anketě britské BBC vyhlášenV roce 1999 byl Karel Marx v anketě britské BBC vyhlášen největším světovým myslitelem tisíciletí. V listopadu 2003 bylnejvětším světovým myslitelem tisíciletí. V listopadu 2003 byl celonárodním televizním hlasováním vyhlášen třetím nejlepšímcelonárodním televizním hlasováním vyhlášen třetím nejlepším Němcem všech dob. Němcem všech dob.

Bankovní oligarchie a kapitál vs. odbory a lidéBankovní oligarchie a kapitál vs. odbory a lidé