e r n k n i h a e r n k n i h a oo z l o i n e c h z l o i n e c h k a p i t a l i s m uk a p i t a l i s m u

B c . P a v e l H e r m a nB c . P a v e l H e r m a n

Akademie zklad spole enskch v d v Brn Akademie zklad spole enskch v d v Brn

Komise mldee p i V KS M Komise mldee p i V KS M

vod

ern kniha kapitalismu pojednv o zloinech, kter zpsobilo obdob feudalismu, kapitalismu a neoliberalismu. Z knihy se meme dozvdt zajmav informace o zloinech, kter spolen napchali kolonialismus, otroksk ekonomika a kapitalismus.

V tto knize jsou uvedeny informace o stelb do stvkujcch dlnk a protiodborovch represch, kontrarevoluci a zahraninch intervencch v Rusku v letech 1917 a 1921, financovn obou svtovch vlek, antikomunistick genocid v Indonsii, vlce a represch ve Vietnamu.

V knize jsou dle uvedeny informace z temn historie o masakrech a represch v rnu, faistick anexi vchodnho Timoru, Irku jako obti ropy, ern Africe pod francouzskou kolonizac, Alrsku v letech 1830 a 1998, Severoamerickch intervencch v Latinsk Americe; Spojench sttech, mccarthismus a nedokonenm snu.

Spou zpsoben kolonialismem a neokolonialismem za pl druhho stolet se zejm ned vyslit. Stejn tak nelze vyslit miliony mrtvch, je m na svdom kapitalismus, a je mu lze pist. Vinu maj vechny velk evropsk zem i Spojen stty.

Jako nzorn pklad z tto knihy cituji:

Otroctv, neltostn represe, muen, pivlastovn, krdee pozemk a prodnch zdroj velkmi zpadnmi, americkmi a nadnrodnmi spolenostmi, uml sluovn nebo droben zem, destrukce tradin kultury a zpsobu ivota, likvidace les a pemna krajiny v pou, ekologick katastrofy, bda, exil obyvatelstva. To jsou pednosti neokolonialismu a kapitalismu.

Strun historie a vznik kapitalismu

Kapitalismus nastoupil po feudalismu, kter ml v rznch stech nestejnou dobu trvn. Potek kapitalistick ry se datuje od 16. stolet, ale u v 15. stolet se v napklad v Itlii rozvjely mstsk stty, kter postupn nabvaly bohatstv mezinrodnho obchodu. Feudln pozemkov vlastnky tak postupn nahrazovala nov prosperujc tda obchodnk. Naopak vchodn Evrop k tomu dochz pozdji teprve a v 18. a 19. stolet.

V 17. stolet se ji rozvjej akciov spolenosti a burzy cennch papr. Tyto veejn obchodovateln firmy zskvaly prostedky na sv plavby tak, e pislibovaly podl na zisku. Ji v 16. stolet mohly bt vdlky obrovsk. Stailo jen, aby investoi vloili do spolenosti sv penze vmnou za to, e se stali spoluvlastnky jejho obchodnho kapitlu a mli prvo na podl ze zisku.

Poten forma kapitalistick vroby pevld v evropskch zemch od poloviny 16. stolet a do posledn tetiny 18. stolet. Je to tzv. Manufakturn obdob kapitalismu. Jde o obdob, kdy se feudalismus ji rozkldal vlivem protifeudlnch a prmyslovch revoluc V tchto revolucch pra a hromadn zavdn stroj postupn pemnili manufakturu v tovrnu a ran kapitalismu v kapitalismus prmyslov.

Za pelomov rok tedy meme oznait rok 1776. kdy v britskch tovrnch je uveden do provozu prvn z parnch stroj, a dle Adam Smith podal iroce zaloenou analzu trn ekonomiky a volnho trhu ve sv knize Bohatstv nrod. V eskm prosted bylo poddanstv zrueno v roce 1781, a revolun lta 1848 a 1849 znamenala pro feudalismus definitivn konec, protoe zaniklo i poddanstv.

Zdroje:kolektiv autor: O zloinech kapitalismu a perspektivch lidstva, Vyd. Milan Havlek Orego, Praha 2007kol.: Kniha ekonomie, Knin klub Universum, Praha 5 2012

Kolonialismus, otroksk ekonomika a kapitalismus

Od XVI. do XVIII. stolet ivil koloniln obchod finann (lichvsk) kapitl. Kolik mrtvch pipadlo na jednoho uvznnho zajatce? A kolik mrtvch pibylo bhem cesty v konvojch vedoucch zajatce, a to asto stovky kilometr k pobe? Kolik jich zemelo bhem dopravy na moi? Odpovdi zejm nalezneme ve vpisech z t zbohatlch kapitalist a jejich vyslench bilanc trojstrannho obchodu.

V Africe a Americe dochzelo v obdob kolonialismu a otrokstv k devastacm vesnic domorodch obyvatel. Nien rody koloniztory pinutilo pvodn obyvatele prchat do obtn pstupnch oblast zbavench zdroj obivy. Ekonomick dopad ml za nsledek neslchanou prudkost. Krlovstv, kter v minulosti razila sv mince, byla uvrena zpt do kmenovho stdia. Meme ci, e v roce 1800 se cel Africk kontinent vrtil o tiscilet zpt.

Obyvatelstvo Antil nemohlo napklad snet otroctv a nucen prce. Bylo decimovno objeviteli patnm zachzenm, co asto vedlo ke kolektivnm sebevradm, i nemocem zanesenmi sem Evropany, vi nim nemlo dostatenou imunitu. Napklad v Novm panlsku (Mexiku) obyvatelstvo, odhadovan na 25 milion v roce 1520, pokleslo na 7 milion v roce 1548. Jeho poet se v letech 1595 a 1605 snil na mn ne jeden a pl milionu. To je snen o 95 procent za ti tvrt stolet.

Pokud jde o ekonomiku a efektivitu kapitalismu, tak otrock pracovnk produkoval pt a desetkrt vt nadhodnotu ne nmezdn pracovnk v Evrop. Bylo ovem zapoteb snit mzdovou masu na nulu, aby se doshlo uspokojivho zisku. A tak otrock pracovnk, jeho nklady se omezovaly na jeho nkupn cenu a nejnutnj potravu, pedstavoval iv zlat dl. Opravdu skoro z nieho bylo skoro mon udlat majetek.

Osadnci trestali otroky, zvlt ty, kte povstali - uplenm za iva nebo nabodnutm na kl, uznutm d, jazyka, u, vyraenm zub, ueznm nebo vyrvnm rt, povenm hlavou dol, utopenm, ukiovnm na deskch, pohbenm zaiva, uvznm na mraveniti, hozenm zaiva do kotl s cukrem, svrenm ze svah do sudu s najeenmi hebky uvnit nebo pohozenm zaiva k sern psm cviench k tomuto elu.

Stlejte, jsou to jen dlnci!Po dobyt Bastily v roce 1789 si lze jet o dv stolet pozdji

pedstavit rzn korporace, zajist pod asto zmatenmi rysy, kreslit pravdivou tv modernho tdnho boje. Jako pklad me poslouit dubnov povstn z roku 1789, kter bylo namen proti manufaktue vhlasnho vrobce papru Jean-Baptiste Rveillona.

Manufaktura zamstnvala tyi sta osob, z toho tvrtinu tvoily dti. Co dlnci vlastn chtli? Nejprve lep mzdu, ale po nespnch vyjednvnch bda pinesla odpov sama. Dlnci se vrhli do ulic a pak za to zaplatili krutou da, protoe dolo k vradm pi stralivm potlaovn manifestujcch. Poslze byli manifestujc na druh den obeni, jin byli krut zbit a dal pak uvznni.

Vlastnci, jak vme, velmi rychle dali vztyit pehrady ve form zkon, nazen a kontrol. V roce 1791 byl vydn Le Chapelierv zkon. Byl namen proti koalicm a prvu na stvku. Samozejm ve jmnu svobody a v nepli obratn snaze potlait korporativismus jak u zamstnavatel, tak i zamstnanc. A pro vt poslunost zamstnanc byla v roce 1803 zavedena dlnick pracovn knka.

Snadno si pedstavme, co mohlo pro pracovnka znamenat negativn hodnocen zamstnavatele zapsan v takov knce, kter mohla bt vydna jen polici. Bez souhlasu zamstnavatele tak nebylo mon mnohdy opustit ani sv zamstnn. A pokud jste tuto knku nemli, tak jste byli povaovni za tulky, co znamenalo est msc vzen.

V roce 1871 Pask komuna veden socialisty poadovala zaveden socilnch opaten ve prospch pracujcch, bezplatn vyuovn, een bytov politiky, spoluast dlnk pi veden podnik, vyhlen rovnoprvnosti en. Vsledkem bylo zaveden teroru proti komunardm, jeho vsledkem bylo 30.000 mrtvch.

Versaillesk spravedlnost vynesla 13.440 rozsudk, z toho tresty 9.323 popravench, deportac a vzen. Celkem bylo 43.522 vz odvedeno do sklep zmku. Znan poet Komunard je posln na galeje a nucen prce v kolonich. Nsleduje nelidsk disciplna, sadisticky provdn tresty, hlad, izolace, zoufalstv, sebevrady.

Protiodborov represe a policejn innost

V roce 1884 byla legalizovan svoboda zakldn odbor, m zapoali represe proti jejich innosti. Represivn opaten asto brutln a skon proti dlnkm existovaly vdy. Protoe dlnci se bouili proti podmnkm, kter jim vytveli ti, kte ili z jejich prce. Odbori asto draze zaplatili za svoji ast na bojch proti vykoisovn svoj svobodou i ivotem.

Dne 1. kvtna 1886 probhla ve Spojench sttech Americkch pod vedenm odbor a anarchist celodenn stvka, kter si kladla za cl bojovat za osmihodinovou pracovn dobu bez ztrty penz. Trvala do 3. a 4. kvtna. Celkov stvkovalo asi 300.000 dlnk. V Chicagu dochzelo ke stetu s podkovmi silami a stelb do stvkujcch. Kvli vbuchu bomby byli obvinni a nsledn bez dkaz odsouzen odborov pedci.

Ponaje rokem 1905 C. G. T. organizuje stvky a prvomjov prvody. Dvodem je dosaen osmihodinovho pracovnho dne. V Draveil dne 2. ervna 1908 etnci stlej na manifestujc. Za nsledek jsou 2 zabit, 9 rannch. Dne 30. ervence ve Villeneuve-Saint-Georges armda zabila 7 pracovnk a zranila 200 dalch. Odbort vdcov byli zateni. Vude byla poslna

armda proti stvkujcm. Mnoho z nich bylo zateno, proputno z prce a ostouzeno.

Rok 1948 je rokem mocnho stvkovho hnut a tud i tvrdch repres. Dlouho trvajc stvky jsou tvrd. Na stvkujc v dolech, na severu Francie, posl ministr Jules Moch motorizovan roty etnk a tanky. Celou oblast uvd do stavu obleen. A vsledek? tyi hornci jsou zabiti, stovky jsou ranny, 2.000 je uvznno. Onoho roku bylo napotno 6.561.176 stvkujcch. Odbory vedly boj na vech frontch - proti vlkm i za zlepen kupn sly nmezdnch pracovnk.

V te dob parlamentn shromdn, rovn sloen povtin z bvalch odboj, odhlasovalo texty, v nich se projevovala vle zpochybnit prvo na stvku (uznvan stavou z roku 1946), odborsk prvo, osobn svobody, svobody tisku. Zde je zapoteb uvst, e represe psob v silou!

Dlnci jsou zabiti polici a zabijky z R. P. F., svvoln propoutn z prce, atd. Na sjezdu C. G. T. v roce 1951 se uvd, e 3.500 pracujcch bylo sthno soudy, 1.200 bylo odsouzeno do vzen, tisce adovch aktivist, odborovch funkcion bylo proputno z prce.

V kvtnu a ervnu 1968 francouzsk policie a etnictvo rozvinou naplno svj talent. Ji 3. kvtna podkov sly napadnou studenty, jako by lo o opravdov neptele. Bhem esti tdn jsou v prbhu manifestac tisce Paan zmlceni obuky a napadeni bojovm plynem.

Od ervna 1968 do bezna 1974 ije Francie v tm trvalm stavu obleen. Ve, co pedstavuj aktivn sly Francie za lidsk prva, je podezvno z protisttnho odporu a nsiln, s co nejvt psnost potlaeno. Nelze ji pst, veejn se vyjadovat, publikovat, natet filmy, hrt divadeln kusy bez ostrait kontroly ministerstva vnitra Raymonda Marcellina.Zdroj: kolektiv autor: ern kniha kapitalismu. Vyd. Milan Havlek Orego 2000, Praha 2005, ISBN 80-86117-24-3

Stlen do stvkujcch dlnk za prvn republiky v SR

Je nutn tak upozornit na skutenost, e prvn republika je dodnes mldei ve kolch pedstavovna jako oza prosperity, demokracie, rozkvtu lidskch prv a prmyslu. Prvn republice se hospodsky nevedlo.

Cel obdob prvn republiky provzely trval krize, co nsledn zpsobovalo bdu, ivoen, demonstrace nezamstnanch a hladov pochody a tak ast stlen etnk do tchto demonstrac a hladovch pochod.

V djinch eskoslovenska lze najt nsledujc daje o tom, kolik obti rznch etnickch zsah bylo v jednotlivch letech existence prvn republiky:

Rok 1920 17 zastelench + 7 tce zrannch, 1921 4 zastelen, 1922 2 zastelen, 1924 4 zastelen, 1925 4 zastelen, 1928 1 zastelen, 1930 5 tce postelench dt, 1931 15 zastelench v. en a dt + 34 zrannch, 1932 4 zastelen + 18 zrannch, 1933 30 zastelench + 101 zrannch.

Nkter zsahy mly za minul ry vy publicitu:

Jednalo se zejmna o stlen do prvodu dt a mldee v Radotn v roce 1930 (5 zrannch dt). V roce 1931 to byla stelba do nezamstnanch dlnk a hornk v Duchcov, (4 zasteleni a 2 ranni) a ve Frvaldov (8 zabitch vetn en a dt, 30 zrannch). Odpor proti zsahu etnk projevili tak tehdej umlci Prvn republiky formou vzvy Nelze mlet, ke kter se pihlsili Olbracht, alda, Vydra nebo Majerov

Zsahy se dly vesms pi stvkovch akcch, demonstracch nezamstnanch, hladovch pochodech a protiexekunch bojch postien byli vlastn zabjeni jen proto, e nemli prci a mli hlad.

Byli to vesms dlnci, hornci a zemdlt dlnci.

Zdroje:KOLEKTIV. Duchcov 1240 - 1990 (Sbornk k djinm msta). Teplice : Krajsk muzeum v Teplicch, 1990. ISBN 80-900068-1-7 KRNK, Zdenk. esk zem v e Prvn republiky (1918-1938) - dl druh. Praha : Libri, 2002. 577 s. ISBN 80-7277-031-4

Prvn svtov vlka

Prvn svtov vlka se projevila jako vten obchod pro velk mezinrodn prmysl. Mezinrodn organizace vrobc stelnho prachu, vbunin a munice vetn vlivu vojensko-prmyslovho lobby, vyuvali svho vlivu, aby vlka trvala co nejdle. K tomu vemu rozdmchavali pomoc tisku, kter jim byl oteven nebo skryt financovn nacionalistick vn.

Nmci zaali pouvat v roce 1915 zpaln kapaliny a dusiv plyny. Francouzi a Anglian konstruovali od roku 1916 ton vozidla neboli tanky namontovan na ocelovch housenkovch psech. Aby se vyrobil vechen tento obrovsk vlen materil, bylo nutn rozit vlen prmysl. Nmet a francouzt vojci se vzjemn vradili, zatmco vojent dodavatel a tby sklzeli zisky.

Na sv si pili vrobci vojenskch zakzek, kte vyrbj obleen, boty, bojov vozidla, letadla a lod nebo produkuj suroviny nezbytn k vlen, jako jsou ocel, m, uhl a nikl. Firma Du Pont mla ve vlce zven zisk o 950 procent, Chemical Company o 1.400 procent.

Obchodnci s dly, z nich hlavn byli Schneider ve Francii a Krupp v Nmecku, byli zce spojeni do uritho druhu mezinrodnho trustu. Jeho tajnm clem bylo zvyovn obrovskho majetku jeho len produkc vlen vroby na obou stranch. K tomuto elu disponuj mocnmi prostedky na en paniky mezi obyvatelstvem obou zem.

etn novini a lenov parlamentu byli tmito trusty tun odmovni za plnn tto lohy. Napklad Wendel, jeden vznamn francouzsk dodavatel a navc poslanec, ml za bratrance jinho vojenskho dodavatele, nmeckho, sdlcho v skm snmu. Cel tento svt uvrhli obchodnci s dly, novini a lenov parlamentu do blznivho zvodu ve zbrojen, kter nemohl zastavit nikdo jin, ne vlka.

Prvn svtov vlka je jen jeden z mnoha pklad spiknut vojenskch dodavatel a vld vlcch zem. Bilance vlky je 8.345.000 mrtvch a navc 10.000.000 mrtvch civilist. Tyto cifry se obejdou bez dalch koment. Pedstavuj vce ne 5.000 mrtvch denn na vech frontch bhem cel doby trvn vlky.

Zdroje:kolektiv autor: ern kniha kapitalismu. Vyd. Milan Havlek Orego 2000, Praha 2005, ISBN 80-86117-24-3 War Is A Racket (Vlka je keft) generl major Smedley Butler

Dsledky vlky v SR

Dsledky prvn svtov vlky se projevily v SR ve form vlench obt a splcen vlench reparac, protoe jsme za vlky byli soust Rakouska-Uherska.

Z dvodu konce vlky a neplatnosti vlench objednvek bylo evidovno 228.000 nezamstnanch a 256.000 vlench sirotk. Poet vlench invalid, kte sv zdrav ztratili v prvn svtov vlce dosahoval hrnem 210.000 a padl a zemel vojni hrnem 385.000 osob v cel republice

Zdroj: Ministerstvo sociln pe (28. ledna 1919, . j. 521-II/3-19 nazen soupis vlench invalid v tuzemsku bydlcch)

Zahranin intervence v Rusku (1917 - 1921)

Jedn se o kontrarevoluce, obansk i zahranin vlky, kter spojeneck mocnosti podncovaly od konce roku 1917 na rusk pd. V roce 1918 se sovtsk vlda usadila v Moskv a ve stejnm obdob se anglo-francouzsk jednotky vylodily na severu, japonsk ve Vladivostoku, Nmci na Ukrajin, eskoslovensk armdn sbor

na Sibii, kter rozpoutvaj teroristick povstn. V kvtnu tho roku jsou ti tvrtiny sovtskho zem v rukou kontrarevoluce.

Na bl teror podporovan zpadnmi spojenci proti Rusku, odpovdli Sovti rudm terorem. Dne 2. z proto stedn vbor Sovt vyhlauje rud teror proti kontrarevoluci. V roce 1920 mezi lednem a beznem Sovtsk jednotky vude vtz. Bylo tedy nutn po obdob pti let, tedy a do jna 1922 elit, aby se skoncovalo se zahranin intervenc na zem SSSR.

Druh svtov vlka

Ji bhem 20. let americk ob kolosy dostvaly nmeck firmy pod svoji kontrolu. V roce 1920 mnoho americkch firem investovalo v Nmecku. Americk firmy mly smluvn strategick partnerstv s nmeckou spolenosti Standard Oil, IG Farben, Du Pont, Union Carbide, Westinghouse, General Electric, Gillette, Goodrich, Singer, IBM a ITT.

V programu NSDAP bylo falen zabudovno socialistick dlnick stanovisko, protoe stranu sponzorovaly korporace a banky. Uvme-li, e 78 procent dlouhodobch vr, kter byly poskytnuty nmeckm monopolm, pochzely z USA. A pliv cizch finannch injekc zeslil pot, co se k moci dostal Adolf Hitler.

Jednotky SS, kter byly strci tbor, vyuvaly sv vzn k tomu, aby vydlvaly njak penze. Nechaly je pracovat ve svch podnicch, kter jim patily, pedevm v kamenolomech. Uprosted koncentranch tbor se objevily rzn zbrojn tovrny

Na prci vz byly zvisl podniky vech odvtv velkho prmyslu vetn letectv, chemikli, slvrenstv, dln tby, atd. Vzni zde pracovali ve dne v noci. Princip byl pomrn jednoduch. Pracovn sla z koncentranch tbor mus dodat nadhodnotu takovou, kter pokryje jej drbu ze strany SS a zajist nejvt

mon zisky firem, kter ji vyuvaj.

Meme zde mluvit o vech monch podnicch od tch nejvtch (Krupp, Siemens, IG-Farben Industrie, Messersmidt, atd.) a po ty nejmen emeslnickho typu. Aby se uspokojily poadavky prmyslu, SS mu pronajm vzn za cenu mzdy, kter je znan pod mzdou svobodn pracovn sly. Bylo tak zapoteb snit na maximum nklady na udrovn vz vetn potravy, oacen a ubytovn.

Zdroje:kolektiv autor: ern kniha kapitalismu. Vyd. Milan Havlek Orego 2000, Praha 2005, ISBN 80-86117-24-3Sutton, A.: Wall Street And The Rise Of Hitler. June 1976. ISBN-10: 0945001533 ISBN-13: 978-0945001539

Vlka a represe ve Vietnamu

Za ti roky soustednho bombardovn od nora 1965 a do dubna 1968 svrhli Amerian 500.000 tun bomb na sever a 200.000 tun na jih. Jen za est msc bylo v roce 1972 ve Vietnamu svreno 400.000 tun bomb. Samozejm ani masakry civilist na zemi nejsou nim ojedinlm, kdy napklad v My Lai eta hjc zjmy Strka Sama zahjila masakr venkovan.

Oficiln americk bilance je samozejm znan podhodnocena, uvd asi 500.000 civilnch obyvatel a 200.000 vojenskch osob zabitch v letech 1964 a 1973 na jihu Vietnamu a 55.000 zabitch Amerian. Neberou ovem v vahu mnohem vt poet rannch a doivotn zmrzaench v obou tborech a samozejm i v Severnm Vietnamu. Poet zabitch v adch Vietkongu a na severu Vietnamu je v letech 1964 a 1973 nejmn 725.000 osob.

Americk odhady nekaj nic o obtech vnitn represe a o hromadnch jihovietnamskch popravch. Represe byly opravdu

divok. K bombm, napalmu, k fosforu nutno tak pidat vekerou vraednou vzbroj. Vzen, muen, trn a trval psychologick ntlak a muen zatench osob.

Policie, kter dostv rozkazy z prezidentskho adu, od CIA, od velitel saigonsk armdy a od specilnch americkch sil nen sama, kdo provd kol dohledu a represe. Milice je rekrutovna hlavn mezi dtmi od 12 do 16 let, mezi n jsou rozdlovny automatick zbran. Jsou poveny potlaovat manifestace student a shromdn.

Armda a obansk gardy maj veker prva zatkat a vyslchat, koho chtj. Maj k dispozici vlastn vzen a murny. Armdy Strka Sama vyuvaj zkonnho rmce jako trestu nucenmi pracemi, vazby bez odsouzen, vyslchajcch stedisek, tygch klec, vezen a muen vz.

Antikomunistick genocida v Indonsii

V roce 1920 byla v Indonsii zaloena prvn komunistick strana v Asii, a to dve ne v n a Vietnamu. V dsledku povstn na Jv a Sumate byla ale v roce 1927 kolonilnmi ady zakzna. Tisce osob bylo deportovno do nehostinnch hor Iriamu a komunistit vdcov byli vichni uvznni ve specilnch tborech.

V roce 1948 se komunist pokoueli o povstn v Madiunu, nebo byli nespravedliv obvinni, e se chtli chopit v z 1948 moci. Byli pronsledovni a rychle rozdrceni diviz Siligwangi plukovnka Nesutiona, velitele vrchnho velen Indonsk armdy. Ticet tisc jich bylo zabito stejn jako jejich hlavn vdcov.

Bhem tohoto obdob udlil Indonsk stt angloamerickm monopolm monost tby z Indonskch ropnch vrt. Spolenost Shell, Standard Oil a Caltex ovldaly bohat loiska bval holandsk kolonie.

V roce 1961 se Indonsk komunistick strana se svmi temi miliony leny stala kvantitativn znanou silou. V roce 1965 se rozpoutala zaslepen a zloinn represe po cel Indonsii. Poet obt se odhaduje na pt set tisc a do jednoho milionu lid. Vichni pedstavitel KSI ptomn v zemi byli popraveni bez procesu, stovky tisc rodin podezelch ze sympati ke komunistm byly vyhlazeny bu pomoc klasickch zbran, nebo pory jejich dom zaplench vojky.

V lednu 1974 byly krut potlaeny studentsk demonstrace. Opt byly stovky zatench a uvznnch. Deset denk bylo zakzno. Ke stejnm udlostem dolo i v roce 1978. Amerit prezidenti Nixon a Ford navtvili Indonsii v roce 1969 a pak v roce 1975.

Dvanct hodin po tto posledn nvtv americkho prezidenta Indonsk armda provedla jednu z nejkrvavjch agres proti nezvislmu sttu ve Vchodnm Timoru. Tato genocida postihla na 170.000 a 345.000 obt z celkovho potu 600.000 obyvatel, co znamen, e dv tetiny lidu byly zdecimovny.

Zdroj: kolektiv autor: ern kniha kapitalismu. Vyd. Milan Havlek Orego 2000, Praha 2005, ISBN 80-86117-24-3

Masakry a represe v rnu

Zatky vlek o ropu se datuj od roku 1870, kdy zem byla dlouhou dobu pod zahraninm vlivem, pedevm anglickm a ruskm. Ale prvn zvanj obte novho reimu se udly od konce 1944 s komunistickm povstnm v zerbajdnu podporovanm SSSR. Potlaen je krut a pestavuje 200 mrtvch denn. Obrovsk manifestace na podporu zerbajdnu se konaj v Ispahanu a v Tehernu ped parlamentem z iniciativy strany Tudeh, jsou potlaeny nemn divoce.

Dne 30. dubna 1951 je v Parlamentu pijat zkon o znrodnn rnsk ropy, kter odebr Anglo-rnsk spolenosti obrovsk ropn pole. Sttn pevrat v roce 1953 vrtil rn do zvislosti anglo-americkch ropnch spolenost. Potebn fondy na tento pevrat byly dodny Spojenmi stty ve vi 400.000 dolar prostednictvm banky Melli v rnu. Je tak vytvoena nrodn spolenost rnsk ropy. Konsorcium tak mus vrtit st z 260.000 km2 ropnch pol, kter kontrolovala.

Penze z ropy zanaj pichzet proudem, a zatmco Achraf si dv stavt palc se stechou pokrytou zlatmi fliemi, tak bda obyvatelstva nebyla nikdy tak nesnesiteln. V roce 1961 kupkladu dolo ke stvce cihl v Tehernu. Kolem 30.000 osob, obt krutho vykoisovn. Dostvaj 35 rial (25 F) za vrobu 1.000 cihel, kter pinesou podnikateli 3.500 rial. Policie se odd masakru. V letech 1960 a 1979 doprovzej tato etn hnut davu a protest, tisce mrtvch.

etn rnt intelektulov a umlci proli ahovmi ali, jin doznali pod muenm, e jsou komunisty, a pak to odvolali. Mnoz zaten vykazovali jizvy a nsledky muen. Jin odsouzeni za zavenmi dvemi, kter byly zvisl na vojenskch soudech incch rozhodnut, a kter nikdy nebyla zdvodnn okamit popravy a mrt v dsledku muen a jin obvykl praktiky.

Napklad agenti SAVAKu nutili pana Asghara Badizadegana, aby

se posadil na elektrickou idli, kde ho plili tyi hodiny. A podle advokta Baudelota se obvykle praktikovalo muen blzkch pbuznch, kde se znsilnila ena ped oima manela nebo se muily dti vetn tch malch, aby se vynutilo piznn. Odhadem bylo v roce 1977 umueno ve vzen SAVAK kolem 300.000 osob bhem 20 let jeho existence.

Faistick anexe Vchodnho Timoru

Souostrov nachzejc se 350 kilometr od Indonsie a 500 kilometr od severu Austrlie. Domorod obyvatelstvo zde inilo zhruba kolem 600.000 obyvatel, z toho 90 procent vesnian. V roce 1975 se faistick Indonsie ovldan generlem Suhartem pipravila uskutenit anexi vchodnho Timoru.

Chovn Indonskch vojk bylo krut. Masakrovali bez milosti eny, dti, starce ve vech vesnicch. Indonsk armda ABRI pouila chemick zbran souasn s napalmovmi bombami. Veker zde pouit zbran, dodaly tm vhradn Zpadn kapitalistick stty a Spojen stty americk.

Faistick barbarstv, kter bylo diskrtn schvlen a podporovan Ameriany a mysln ignorovan zpadnmi mocnostmi vykazovalo znaky genocidy. Amnesty International hovoila oteven o systematickch popravch civilnch obyvatel, vojk i zajatc.

Bylo vytvoeno kolem 150 specilnch tbor, kter zadrovaly 250.000 a 350.000 osob. Tyto osoby byly ureny k likvidaci. Nemli k dispozici potravu a trply epidemiemi. Tato vlka kolonialistickho vboje veden faistickm sttem podporovan mezinrodnm kapitlem, nabyla charakter genocidy.

Samotn Indonsk zdroje udvaj od 170.000 do 212.000 mrtvch. Pedstavitel katolick crkve udvaj hodnovrnj hodnocen 308.000 a 345.000 obt. A to u obyvatelstva, kter

mlo na zatku stetu 600.000 obyvatel. Je tedy zcela na mst odhad, e dv tetiny obyvatel vchodnho Timoru bylo zdecimovno.

Irk ob ropyBoje o ropu zaali v Irku v roce 1908. Dohoda Nmecka

a Osmansk e o stavb eleznice spojujc Berln s Bagddem o provdn ropnho przkumu nebyla po chuti Velk Britnii. Ta vtrhla do Irku, tehdy tureck provincie, v roce 1914 s pomoc indickch jednotek. Tato udlost byla zejm jedna z pin prvn svtov vlky.

Po prvn svtov vlce Velk Britnie a Francie vnutily svoji prvn koncepci Stednmu vchodu a zakreslily v Pai hranice odpovdajc jejich ropnm zjmm. Od roku 1920 do roku 1958 dochz ke vzpourm, kter stoj nrod ohromn obti: represe, popravy, ven spchan krlovskou moc podporovanou Angliany.

V roce 1963 znrodnn ropy vyvolalo zlost kapitlu a ta ropy, kte podntili sttn pevrat. Jeho nositelem byla strana BAAS za pomoc rznch skupin s anglosaskmi zjmy a financovan Kuvajany. Po nkolikadennm bombardovn se vojensk junt pomoc revoluce podailo nastolit reim teroru. Tento sttn pevrat umonil tam ropy doshnout svch cl anulovnm zkona . 80 o znrodnn ropy, odvoln agrrn reformy a vrcen pdy velkm vlastnkm.

Bylo zateno a umueno 400.000 osob a 20.000 z nich ji nikdy nevylo z koncentranch tbor. Zemely v dsledku muen nebo hromadnch poprav. Velk poet odbor, vedoucch funkcion komunistick strany, intelektul i pouhch protiimperialistickch aktivist bylo takto, bhem nkolika msc, zlikvidovno.

V roce 1975 dochz ke zmn a nov moc znovu znroduje vekerou ropu. Zavd rozshl program rekonstrukce zem, industrializaci, budovn infrastruktury, vzdlvacho systmu

(Irk obdrel ti medaile UNESCO) a alfabetizan kampa. Ropa mus slouit rekonstrukci zem.

Jene americk imperialismus se vdy usilovn snail pslunou oblast oslabit a zajistit si tak ekonomickou moc. A tak Vlka v Zlivu v roce 1991 pivede Irk o padest let zpt. Spojen stty podnikly v Irku ti typy vlky: vojenskou, embargo, a znien sociln struktury.

Amerian, kte zakzali Saddmu Husajnovi tabun, sarin a yperit, tak nakonec sami si dovolili pouvat vakuovou bombu, nemluv o napalmovch a fosforovch bombch. A co se tk uranu, tak ten ml dajn kontaminovat na 60.000 americkch a 10.000 britskch vojk.

ern Afrika pod francouzskou kolonizac

V prbhu 19. stolet star otroksk reim zmizel, aby se uvolnilo msto modern kolonizaci. V tto kolonizaci po novm zpsobu si finann skupiny, je vyplynuly z fz a koncentrace velkch prmyslovch a bankovnch podnik rozdluj trhy. Monopoly tak nahrazuj volnou sout a v kolonich dvaj na prvn msto vvoz kapitlu ped vvozem zbo a dovozu surovin.

Pokud jde o vlen metody, tak ty jsou rychl a neprostn. Mision R. P. Daigre popsal jednu udlost nsledovn: Na rozkaz sklzet kauuk vtina vesnic odpovdla odmtnutm. Na podporu mstn sprvy byly do zem vyslny ltac kolony strc kapitlu... Masa zotroench obyvatel tedy pracovala devt po sob jdoucch msc, ani by brala sebemen odmnu.

Od koloniln legendy k realit propaganda kolnch uebnic popisuje, co kolonialismus pinesl zotroenm nrodm: silnice, koly, nemocnice, zkrtka pokrok a civilizaci, tedy zlepen jejich podmnek. Jene skutenost je zcela jin, protoe propojen nkterch trat se nikdy neuskutenilo, eleznice a silnice byly toti

postaveny, a pak udrovny nucenou prac.

Tedy takzvan civilizovn Afriky zpsobilo men nehody - sucho umocnilo koloniln odvod potravin a prce, ani by sprva zajistila prostedky pro nutn zkrok. Oblast rovnkov Afriky byla vylidnna a pustoena zneuvnm koncesionskho systmu (Stedoafrick republika) nebo masovou tbou deva.

Alrsko 1830 1998Vlky, kter se vedly v Alrsku od zatku a do konce

ke krutostem. V 19. stolet bn dochzelo na vesnicch k bourn pbytk a vypalovn rody. Nien mst se dotklo vtiny oblast nejen saharskho Alrska, ale zsti i tch, v nich nedochzelo k bojm.

Po roce 1962 se oivuj vzpomnky na vyjmenou infrastrukturu, kterou zde odkzal koloniztor sv kolonii, kter se stala nezvislou cesty, eleznice, vinice, citrusov sady, zdravotnictv, Jakoby Alrsko v roce 1830 nic nemlo a jakoby se mu vechno dalo.

Alr byl podle Rozeta svdkem toho, jak jeho mal pedmst Bab el Oued, bylo zsti zbourno a jeho kanalizace roztrena, aby mohli koloniztoi napojit sv kon. Domy v Ornu vojci tm vechny zbourali, aby mli devo z podlah, a aby si mohli vait. Vechny vesnice v potu asi jednoho sta v Mal Kabylii, byly vypleny, vechny zahrady zpustoeny, olivovnky pokceny.

Od roku 1865 do roku 1967 veejn vdaje z titulu kapitlu prvnch investic inily 1.531,3 milion frank. Pro srovnn akciov kapitl spolenost nepekroil 94 milion. Alrsko se tak spolen s Indonou stalo jednou z oblast pro dobr obchody, kde se nachz 20 z 32 spolenost, kter vykazovaly slun zisky. Ve skutenosti ale tyto dobr obchody byly uinny na kor alrskho nroda, ve prospch mal skupiny kolonilnch vlastnk a francouzskch kapitalistickch spolenost

Dne 8. 5. 1945 zkazem manifestac v Setifu a Guelm v dsledku provokace bylo odpovzeno represemi leteckm bombardovnm, nmonm bombardovnm pobe, proesvnm oblast, nienm zemdlskch usedlost a vesnic, uzavrnm celch populac do tbor, popravy bez rozsudk vetn nucench prac v lesch.

V letech 1954 a 1962 dochz k vlce a dalmu nenvratnmu nien infrastruktury. Poet alrskch obt ve vlce o nezvislost nen znma, ale bezpochyby se pohybuje mezi jednm a pl milionem mrtvch. K mrtvm se v Alrsku pipojuj znien vesnice, zemdlsk kultury a lesy. Toto nien bylo mnohem innj ne v dobch dobyvanch vlek.

V osmdestch letech se v Alrsku provedla opaten smujc k zamezen jakhokoliv dlnickho odporu a pistoupilo se k podpoe islmist. Akce a masakry islmskho terorismu, kter je ji manipulovn ped rokem 1990 stoupenci napojenmi, podobn jako sttn moc, na neoliberalismus jak alrsk buroasie, tak i na mezinrodn ivly, kter jsou dobe zabydleny v zpadnch hlavnch mstech, zvlt v Londn.

Ped rokem 1995 se tito islmist zamovali na odbore a intelektuly, umlce, urnalisty, spisovatele a univerzitn pracovnky, kte proti nim vystupovali. Toto nsil vychz z faistickho nstroje teroru. Tento terorismus, co je mn znmo, niil tak sttn vrobn jednotky. Nikdy, ale ne soukrom, ani ty, kter pat velkmu zahraninmu kapitlu.

Zdroj: kolektiv autor: ern kniha kapitalismu. Vyd. Milan Havlek Orego 2000, Praha 2005, ISBN 80-86117-24-3

Severoamerick intervence v Latinsk Americe

Texas, jeho zem je vt ne Francie, vdycky patil od pchodu dobyvatel korun panlska a pak nezvislmu Mexiku. Dne 14. kvtna 1836 byl Puerto Velasco donucen podepsat (jednostrann vhodnou smlouvu), ve kter bylo dohodnuto, e Mexian se sthnou z Texasu na beh eky Rio Bravo a veker soukrom majetek zahrnujc kon, ern otroky, bude vydn veliteli texaskch sil.

Jakmile byl pohlcen Texas, provedl se anlus dvou dalch velkch mexickch provinci Novho Mexika a Kalifornie. V roce 1848 bylo Mexiko bhem 10 let pipraveno o polovinu svho zem. V nsledujcch letech zapoala tba zlata v Kalifornii a nsledn i ropy a plynu v Texasu. Pispje to vznamnm zpsobem k rozvoji Spojench stt.

Tyto zsahy a vmovn se neomezily jen na sousedn zem. Vojensk zsahy a vysln ozbrojench vprav byly organizovny i do vzdlen Jin Ameriky, kde Spojen stty od potku praktikovaly intervenn politiku.

Karibsk oblast byla privilegovanm mstem, kde se sousteovaly severoamerick ozbrojen intervence. V roce 1901 se uskutenila prvn intervence tohoto stolet v Nikaragui a v roce 1903 v Panam, a Salvador byl obsazen v roce 1921, Honduras v roce 1924.

Ve jmnu humanity se provedl v Haity humanitrn zsah s bajonety, kanny a kinky. Dne 10. ledna 1927 prezident Spojench stt C. Coolidge vysvtloval, e yankeeovsk zsah se ukzal bt nutn, protoe v souasn dob jsou zde velk investice v pilch, dolech, kvovch a bannovch plantch. Pokud by revoluce pokraovala, byly by vn postieny severoamerick investice.

V letech 1932 a 1935 dolo ke krvav vlce v Chacu. Star konflikt kvli vytyen hranic mezi Paraguay a Bolvi se rozjitil, kdy yankeeovsk spolenosti Standard Oil se zdlo, e na bolivijskm zem objevila to, co se zdlo jako bohat loisko ropy. Ob zem se tehdy oddaly ovinistick kampani, kter byla podncovna z obou stran ropnmi spolenostmi. Vce ne 130.000 Paraguayc a Bolivijc se nechalo zabt, kdy byli hnni ovinistickou hysteri a dravou choutkou ropnch spolenost.

V roce 1944 se v Guatemale vzpourou student, venkovan a dstojnk podailo odstranit mue Washingtonu napojen na mocnou spolenost United Fruit. Nsledovaly reformy, kter zajistily sociln jistoty a zaaly se skromnm perozdlovnm pdy. Bylo vyvlastnno 85.000 hektar pdy firmy United Fruit.

V Guatemale se ovocnsk spolenost United Fruits s severoamerickm kapitlem vlastnnm i Fosterem Dullesem, sttnm sekretem a bratrem fa CIA vyadila v tto oblasti ji od zatku 20. stolet. V kvtnu roku 1954 na obranu zjm kapitlu zaaly lety yankeeovskch letadel nad Guatemalou, a nsledn dolo k bombardovn Puerta Barrios a Puerta San Jos.

V roce 1959 se udlo vtzstv kubnsk revoluce. CIA nleit poven prezidentem Kennedym v roce 1961 zorganizuje vylodn v Ztoce svin. Rovn dochz k zten ekonomick situace na Kub, protoe se pot s ekonomickmi sankcemi proti zemm, kter by poskytly Kub pomoc. Dochz tedy k zkazu obchodovn s Kubou pobokm severoamerickm podnikm a zemm tetho svta. Tento zkon (Toricelliho zkon, 1992) byl v irok me odsouzen mezinrodnm spoleenstvm.

Spojen stty byly v roce 1964 pmo zapleteny do sttnho pevratu proti prezidentu Joao Goulartovi v Brazlii. Vyjmkou nebyla ani intervence v Dominiknsk republice a Nikaragui, invaze v Grenadu nebo humanitrn zsah v Haiti i pravicov reim dikttora Pinocheta v Chile.

Mccartismus normalizace po vzoru USA

Obdob mccarthismu v USA oznauje obdob koncem 40. let a do konce 50. let 20. stolet, jeho hlavnm rysem byl zaujat antikomunismus, kter pechzel a v antikomunistickou hysterii. Hlavnm pedstavitelem tohoto proudu byl sentor Joseph Mccarthy, kter nikdy sv obvinn nedokzal.

Mccarthismus zpsobil postihy pro mnoho Amerian ve vldnch institucch, odborech, kolstv a zbavnm prmyslu. Znamenal postihy, napklad ztrtu prce, na zklad asto jen banlnch podezen, e sympatizuj s komunisty. Mezi postienmi bylo i mnoho slavnch jmen, napklad umlci Leonard Bernstein, Charlie Chaplin, Aaron Copland, Ji Voskovec, Arthur Miler, Orson Welles nebo vdci Robert Oppenheimer a Linus Pauling.

lovk se stval podezelm z komunismu za lenstv v odborech, za sloitost svho pohledu na svt, za obhajobu rasov rovnosti, socilnho zabezpeen nebo za podporu uznn lidov ny. Reim kontroloval lidi v adech a zbavnm prmyslu, zda se nezajmaj o SSSR, jestli sv dti vychovvaj nboensky nebo jak knihy maj v knihovn a zda v minulosti nejevili komunistick tendence (leanings) nebo nepodepsali njakou mrovou vzvu.

Nejdleitjm rysem strategie mccarthismu byla poteba donutit obvinnho k jmenovitmu udvn svch ptel a pbuznch. David Greenglas v ppadu Rosenbergovch udal svou enu a pozdji svou sestru, kter skonila ve vzen. Poun je pbh Jiho Voskovce, kter byl pi pjezdu do USA v roce 1950 obvinn z pedasnho antifaismu a dren tm rok na ostrov Ellis Island.

V rozhovoru s A. J Liehmem charakterizuje mccarthismus takto: Provdly se istky mezi spisovateli, toilo se oklikou na zsadn americk tradice svobody slova a projevu, il se strach ze zodpovdnosti a strach vbec. Mccarthismus ve svm obdob rozjel obrovsk fzlovn, zastraovn, cenzurovn potovnch

zsilek, nelegln ntlak na kadho, kdo se odlioval.

Mccarthismus si vydal tak sv obti, kdy byli odsouzeni k smrti napklad manel Rosenbergovi za atomovou pion. Dodejme jet, e podobnost rtoriky zrady nroda v procesu proti manelm Rosenbergovm a rtoriky zrady dlnick tdy v procesu Milad Horkov je hrzn a dodnes varujc.

Spojen stty nedokonen sen

Po zavradn Malcoma X. v roce 1965 a Martina Luthera Kinga v roce 1968, kde se klene stn FBI, nemilosrdn represe tm zcela zmaila vzpouru Afroamerian i dalch menin v sedmdestch letech. Byla to opravdov vlka mezi vnitn disidenc veden FBI a CIA v rmci Programu COINTELPRO (Counter Intelligence Program).

Program COINTELPRO byl uplatovn zejmna v letech 1956 a 1971. FBI vymlela proti lidem zloinn obvinn na bzi falench svdectv, zamlovn dkaz, odmtn stnost a rekurs. I kdy program COINTELPRO ji dnes neplat, metody FBI zstvaj stejn. Aktivist jsou izolovni, v tisku a v justici se s nimi zachz jako s vrahy, drogov zvislmi, nsilnky, co ztuje hnut solidarity.

Bn dochzelo ke skrvan, ale i masov ofenziv proti levicovm organizacm a skupinm, komunistick stran, mrovm hnutm, ernochm, studentm a jinm demokratickm silm. Ve uveden program ml za cl demaskovat, rozloit, destabilizovat, zdiskreditovat nebo neutralizovat. Podle poteby zabt vdce, leny nebo sympatizujc tchto skupin.

Uskuteovn tohoto plnu bylo zen editelem FBI Hooverem, kter prohlsil, e ern pantei jsou nejvt hrozbou, je vis nad nrodn bezpenost, mlo nakonec za nsledek od z 1968 do prosince 1969 policejn vrady 14 vdc ernch panter

a uvznn stovek aktivist.

Nkte pokozen jsou dodnes ve vzen a ohroen, e tam skon sv dny. Persekuce jsou jet dnes nameny proti Leonardu Peltierovi, indinskmu vdci z American Indian Movement, kter byl odsouzen na doivot do vzen v roce 1976, proti Numia Abu Jamalovi, ernmu novini, dvjmu mluvmu ernch panter z Philadelphie, kter byl odsouzen na smrt v roce 1982.

Leonard Peltier byl jako jeden z vdc American Indian Movement (AIM) odsouzen za zloin, kter nikdy nespchal. Je obt spiknut mezi FBI a americkou justic na neutralizaci americkho indinskho hnut. Leonard Peltier byl uvznn, ale dkazy, kter vedly k jeho odsouzen, byly zcela vymyleny. FBI pedloila falen dkazy, zfalovan balistick zprvy, hrozila i zastraovala svdky a jin podstatn dkazy se elov ztratily ze spisu. Leonard Peltier byl tak odsouzen ke dvma nslednm trestm doivot pro dajnou vradu dvou agent FBI v rezervaci Jin Dakot.

ern studenti byli napklad zabjeni pi manifestacch jako v Orangebourg State, Jin Karoln v roce 1968 (ti studenti zabiti), v Jackson State, v Mississippi v roce 1970 (dva studenti zabiti) a na Southern University v Luisian v roce 1972 (dva studenti zabiti). Represe americkho policejnho systmu nen pekvapujc, protoe je kadoron vce ne 600 osob ve vku 10 a 81 let zabito polici.

Od roku 1976 do konce 1997 bylo popraveno 433 vz, z eho 38 v roce 1993, 31 v roce 1994, 56 v roce 1995, 45 v roce 1996 a 74 v roce 1997. To znamen, e se rytmus poprav zrychluje. V listopadu 1985 Americk sdruen obanskch prv (ACLU) zjistilo, e 25 osob bylo ve Spojench sttech od zatku stolet popraveno omylem, za zloiny, kterch se nikdy nedopustily, nebo kter vbec neexistovaly. Znme dobe ppad Sacca a Vanzettiho, manel Rosenbergovch nebo Willie McGeeho.

V jnu 1991 prohlsila Amnesty International, e Spojen stty

popravuj vce mladistvch ne kterkoliv jin zem na svt vyjma Irku a rnu. V letech 1989 a 1994 pouze pt dalch zem popravovalo mladistv ve vku mladch 18-ti let v moment jejich zloinu Irk, rn, Nigrie, Pkistn a Saudsk Arbie.

Ve vznici v Morion jsou pro vzn pipraveny izolan jednotky, kde jsou vzni 22 a pl hodiny denn uzaveni ve svch celch o 7, 4 tverench metrech. Podmnky v tto vznici poruuj stavu Spojench stt a Veobecnou deklaraci lidskch prv. V Morionu bylo uvznno i mnoho politickch vz, nap. vdce American Indian Movement Leonard Peltier a len ern osvobozovac armdy Sekonu, co tedy popr mtus, e vzni v Morionu byli jen nsilnci.

Dl zvr

Stoupenci liberalismu a velebitel USA, neslyel jsem vs hlas proti nien Vietnamu, proti indonsk genocid, proti krutostem pchanm ve jmnu liberalismu v Latinsk Americe, proti americk pomoci Pinochetovu pevratu, kter byl jednm z nejkrvavjch v modern historii, ani proti poprav tureckch odbor. Nevidl jsem vae rozhoen, kdy byli zabjeni komunist nebo ti, kte chtli dt moc lidu nebo chrnit chud.

Zdroje:kolektiv autor: ern kniha kapitalismu. Vyd. Milan Havlek Orego 2000, Praha 2005, ISBN 80-86117-24-3Toinet, Marie-France: Hon na arodjnice 19471957 : mccarthismus. Praha : Themis, 1999,ISBN 80-85821-75-3

ZvremKniha vznikla ve Francii v roce 1998 jako reakce na vydn

nkolika dl publikace ern kniha komunismu. ern kniha kapitalismu je analza kapitalismu a jeho nespravedlnost, kter byly v rmci tohoto systmu napchny od jeho potku a do souasnosti. Obsahuje prce 35 pevn francouzskch historik, politolog, ekonom a prvnk.

V knize jsou uvedena fakta o milionech mrtvch v obdob kolonizace, otrokstv (a do poloviny 19. stolet) a genocid indinskho obyvatelstva v USA. Za ti stolet bylo vyhubeno 20 milion indin a zhruba 45 milion obyvatel panlsk Ameriky. V ppad Trojhelnkovho obchodu, kter se zabval obchodovnm s otroky, a probhal v 17. a 19. stolet, se poet obt odhaduje nejmn na 20 milion.

Imperialismus nese odpovdnost za rozpoutn dvou svtovch vlek, kter maj za nsledek smrt okolo 100 milin lid. Proto v modernch djinch nesmme zapomnat na obti 1. svtov vlky (8,5 milionu) a 2. svtov vlky (60 a 85 milion), kterou financovali, a za elem vych zisk vyuvali prmyslnci a americk korporace (Krupp, Siemens, IG Farben Industrie, Messerschmidt, Henry Ford, Standard Oil, IBM, Dupont, aj.). Jen materiln kody zpsoben 2. svtovou vlkou znamenaly znien 40.000 vesnic a 17.000 mst v celkov vi 600 miliard dolar (pi pepotu dnench 3,6 bilionu dolar).

Poet obt komunismu se odhaduje na 40 a 100 milion, zato poet obt kapitalismu se odhaduje v rozmez 147 milion 1,6 miliard obt. Navc dajn poet obt hladomor je cca 750.000.000 od konce 1. svtov vlky, tj. od vzniku modernch demokratickch stt. Jin neoficiln zdroj k uvedenmu datu 2013 vyhodnotil bilanci kapitalismu a neoliberalismu celkov na 912.000.000 obt.

Zdroje:kolektiv autor: ern kniha kapitalismu. Vyd. Milan Havlek Orego 2000, Praha 2005, ISBN 80-86117-24-3Duan TETK: Britov se omluv za otroctv. ek ns to tak?, Lidov noviny 29. 3. 2007Zloiny imperialismu - H. Charfo, pspvek z mezinrodn konference 25. - 26. 11. 2006 WALL STREET AND THE RISE OF HITLER - Antony C. SuttonPublication Date: June 1976 | ISBN-10: 0945001533 | ISBN-13: 978-0945001539

O autorovi publikace:

Narozen 21. nora 1986 v Olomouci. Pochz z msta Vykov v Jihomoravskm kraji.

Absolvent studia Politologie v Koln, Akademie zklad spoleenskch vd v Brn a student IPV v Praze.

Zliby: motorky, letn festivaly a blogovn.

Pavel Herman, vedouc tmatick sekce pro mdia a PR komise mldee V KSM.

Pipraveno podle knihy: kolektiv autor: ern kniha kapitalismu. Vyd. Milan Havlek Orego 2000, Praha 2005, ISBN 80-86117-24-3, 550 stran.

Podle webovch strnek:http://pavelherman.blog.idnes.cz/c/379646/Cerna-kniha-o-zlocinech-kapitalismu.html

Webov strnky: http://pavelherman.blog.idnes.cz/

Kontakt: ferris@seznam.cz

ern taublka masakr a vlek ve 20. stolet (1900 1997):

Posledn protiindinsk represe v USA, v zvru genocidy zapoatv 19. stolet.................................. 100.000Vlka anglo-bursk (o kontrolu nad Jin Afrikou....... 100.000Obti kolonilnch vboj na konci 19. a na zatku 20. stolet vetn Koreje Japonskem) .............................. 500.000Rusko-japonsk vlka (1904 1905). Jen bitva u Mukdenu stla vc ne 100.000 mrtvch .............................. 300.000Potlaen revoluce v roce 1905 v Rusku ................ 100.000Italsko-tureck vlka o Tripolsko (1911) ............... 50.000Balknsk vlky (1912 1913) ......................... 500.000Genocida Armn v Turecku ............................1.000.000Prvn svtov vlka (1914 1918) ................... 8.500.000Obansk vlka v SSSR, hladomor a epidemie nsledujc po zahranin intervenci a blokd Zpadem .......... 6.000.000Represe po revolunm hnut v rznch evropskch zemch, Finsku, baltickch zemch, Maarsku, Nmecku, Polsku, Rumunsku, Bulharsku (1918 1923) ................................200.000ecko-tureck vlka (1920 1922) ..................... 100.000plus 1.500.000 uprchlkObti faismu v Evrop ped druhou svtovou vlkou (1925 1939) ......................................... 150.000Francouzsko-panlsk vlka proti Maroku v Rifu (19251926) ............................................ 50.000Vojensk intervence USA ve Stedn a Jin Americe a v Karibsk oblasti (1910 1940) .................................. 50.000Vlka v Chacu o ropu mezi Bolvi a Paraguayi (1931 1935) ......................................... 150.000Obti hladomor a epidemi v Indii, v n a v Indon (1900 1945)(z toho nejmn 6 milion v n) ..... 8.000.000

Masov represe a obansk vlka rozpoutan ankajkem v n (1927 1937) ....................................... 1.000.000Agresivn japonsk vlka v n (1931 1941) ....... 1.000.000Vlka italskho faismu v Etiopii ..................... 200.000Obansk vlka ve panlsku rozpoutan Frankem za podpory Hitlera a Mussoliniho...................................700.000Druh svtov vlka vyvolan Hitlerovm Nmeckem a militari-stickm Japonskem byla rovn vsledkem postupnch kapitulac zpadnch kapitalistickch zem ped nacismem v Evrop a ped Japonskem v Asii (1939 - 1945) .................... 50.000.000vetn vojenskch a civilnch obt deportovanch a Holocaustu.Francouzsk vlka v Indon (1946 1955) .......... 1.200.000Americk vlka ve Vietnamu (1956 1975) ............ 2.000.000Povlen kolonialistick represe na Madagaskaru (80.000 mrtvch), v Alrsku (1945), v Maroku, v Tunisku, v ern Africe ........................................ 500.000Vlka a represe ve Vchodnm Benglsku, Bangladi (podle Amnesty International) .............................. 3.000.000Indo-pakistnsk masakry nsledn po rozdlen Indie (1948)(14 000 milion osob pesthovanch) .................. 300.000Nkter zdroje uvdj 10 milion mrtvch)tyi izraelsko-arabsk vlky na Blzkm vchod(1948-1956-1967-1973) vetn vlky v Libanonu ......... 300.000mrtvch a 700.000 Palestinc vyhnanchReprese proti Kurdm v Turecku, rnu a Irku ......... 200.000Vlka v Biafe (Nigrie) (1967 1970) .............. 1.000.000Vlka rn-Irk ....................................... 600.000Vlka v Perskm zlivu (1991), pm obti ............ 200.000plus obti podvivy a blokdy, kter dosud trv ...... 500.000Pm americk intervence nebo pes guerilly a polovojensk skupiny rozmstn v Nikaragui, Salvadoru, Guatemale, Panam, Dominiknsk republice, atd. .......................... 200.000Vlka ve Vchodnm Timoru ............................. 200.000

Represe v Chile, Argentin, Brazlii, Peru, Bolvii, Kolumbii, atd. vesms s podporou americkch slueb .............. 150.000Mezietnick konflikty v Zakavkazsku a ve stedn Asii v dsledku rozpadu SSSR (1990 1995), kde samotn vlka v eensku v roce 1995 mla 80.000 mrtvch ............ 200.000Vlky v Angole ...................................... 2.000.000Vlka v Mozambiku ................................... 1.000.000Masakry v Somlsku, v Librii, v Ruand (genocida proti Tutsim 500.000), Burundi, Sierra Leone, Kongo Zaire, Brazzaville, atd. (1990 1997), v Jin Africe za apartheidu. U Afriky uvdme t obti hladomor (Sahel, Somlsko, Etiopie a obti nedostatku pe mezi uprchlky) ..................... 4.000.000Vlka mezi fundamentalisty v Afghnistnu ............. 700.000Vlky a etnick masakry v bval Jugoslvii vyvolan rozpadem zem z podntu Nmecka a jinch zpadnch mocnost(1990 1996) ......................................... 200.000(plus 1 milion uprchlk vyhnanch ze svch domov)V letech 1990 a 1995 vlky zpsobily ve svt pt a pl milionu mrtvch, z toho ti tvrtiny civilnch osob (Evropa 250.000, Asie 1,5 milionu, Stedn a Blzk vchod 200.000, Afrika 3,5 milionu).K tto nepln tabulce je zapoteb pidat smrt podvivou u 6 milon dt pouze za rok 1997. Uprchlci a vyhnanci tali v roce 1997 tyicet milion.

http://mladi.kscm.cz/