Mgr. Pavla Soukupová-Katedra pedagogiky

FP ZČU Plzeň

Základy pedagogiky

CO JE PEDAGOGIKA?Pojďme se zamyslet nad smyslem a obsahem pojmu

pedagogika:Co je pedagogika?Je vědou?Čím se zabývá?Co obsahuje?Kdo byl jejím zakladatelem?Jak se vyvíjí?Co přináší a s jakými problémy se potýká?

Na tyto otázky budeme hledat odpovědi během našeho kurzu. Vítejte.

CO JE PEDAGOGIKA?Pedagogika je společenská věda, která zkoumá

podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti. Studuje a kriticky hodnotí myšlenkové dědictví minulosti, sleduje vývoj školství, výchovy a vzdělávání v zahraničí a ve spolupráci s dalšími vědními disciplínami formuluje nové vývojové trendy pro různé oblasti výchovy a vzdělávání. (in kol. autorů: Pedagogický slovník, str.

234)

CO JE PEDAGOGIKA?Např. Průcha ve spise Moderní pedagogika (Portál

2005) definuje pedagogiku jako vědu, která „se zabývá vším tím, co vytváří a determinuje nějaké edukační prostředí, procesy, jež se v těchto prostředích realizují,výsledky a efekty těchto procesů.“ str. 481

Zároveň je pedagogika Obor vzdělávání na pedagogických fakultách a jiných fakultách připravujících učitele, respektive předmět v rámci tohoto studia

Zde je patrné, jak široké je vymezení tohoto pojmu

CO JE PEDAGOGIKA?Věda a výzkum zabývající se vzděláváním a

výchovou v nejrůznějších sférách života a společnosti.

Není tedy vázána pouze na vzdělávání ve školských institucích a na populaci dětí a mládeže. V zahraničí se ve významu „pedagogika“ často užívá termín „pedagogická věda.

Pro naše potřeby shrneme tato pojetí do jednodušší definice:

Pedagogika je věda o výchově a vzdělávání.

Pedagogika jako samostatná věda

Až do poloviny 19. století byla pedagogika součástí filozofie.

Jako samostatnou vědu vyčlenil pedagogiku z filozofie až Johan Friedrich Herbart (1776-1841)

poprvé ve spise Pedagogika z cíle výchovy odvozená (1806)

Za významné pedagogy ale můžeme pokládat spoustu jeho předchůdců, kde nejvýznamnější místo patří Janu Amosu Komenskému.

Význam pojmu pedagogika v zahraniční literatuře

Pedagogy v angličtině neznamená pedagogika, ale spíše odpovídá českému pojmu obecná didaktika, zatímco českému pedagogika odpovídá svým obsahem anglický termín educational sciences, v překladu edukační vědy.

Edukační vědy potom označují velkou skupinu souvisejících disciplín, což je mnohem bližší modernímu pojetí pedagogiky, proto například Jan Průcha (Moderní pedagogika, Portál 2005) preferuje ve svých pracích termín edukační vědy. V nových publikacích se proto také setkáváme s pojmy edukace, edukant, edukátor, edukační realita…. .

Jaký je základní charakter PEDAGOGIKY?

Pedagogika je věda o výchově a vzdělávání,

tedy o edukaci,

Jako věda zahrnuje teorii i praxi.

- pedagogika stanovuje určité normy, vzory, doporučení, cíle, jak realizovat edukaci - normativní charakter

- pedagogika zkoumá , je založena na poznatcích získaných z výzkumu - explorativní charakter

- pedagogika zjišťuje, popisuje, vysvětluje různé jevy edukační reality - explanativní charakter

Úkoly PEDAGOGIKY?Pedagogika plní tři úkoly: Analytické úkoly - zkoumá aktuální výchovnou

realitu Verifikační úkoly - ověřuje, zda dosud platí určité

poznatky Prognostické úkoly - formuluje perspektivní

výchovné cíle

Struktura PEDAGOGIKYrozlišujeme základní dělení pedagogických

disciplín dle pěti kritérií :

1.Podle obsahu zkoumání

2.Podle věku

3.Podle fází společenského vývoje:

4.Podle oblastí aplikace

5.Podle specifičnosti obsahu

PEDAGOGIKé disciplíny1. Podle obsahu zkoumání: obecná pedagogika, srovnávací pedagogika, dějiny pedagogiky a školství, teorie výchovy, obecná didaktika a oborové didaktiky, pedagogická diagnostika, pedagogická evaluace, pedagogická prognostika, teorie řízení škol a školství, technologie

vzdělávání.

PEDAGOGIKé disciplíny1. Podle věku: předškolní pedagogika, školní, vysokoškolská, andragogika (výchova a vzdělávání dospělých v

ekonomicky produktivním věku), gerontagogika (výchova a vzdělávání seniorů //

dospělých v ekonomicky neproduktivním věku)

PEDAGOGIKé disciplíny1. Podle fází společenského vývoje: antická, křesťanská, renesanční, reformní, pragmatická, moderní postmoderní pedagogika

PEDAGOGIKé disciplíny1. Podle oblastí aplikace: rodinná, sociální, profesní, inženýrská, vojenská pedagogika, pedagogika volného času, výchova v nápravných zařízeních, výchova v

organizacích dětí a mládeže, alternativní pedagogika

PEDAGOGIKé disciplínySpeciální pedagogika je považována za

samostatnou pedagogickou disciplínu, neboť se zabývá pouze osobami se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich původem.

Speciálně pedagogické disciplíny jsou: psychopedie, somatopedie, surdopedie, logopedie, oftalmopedie // tyflopedie, etopedie

Metody pedagogického výzkumu

Pozorování – cílevědomé a plánovité sledování jevu nebo osoby v jeho přirozených podmínkách

Experiment (pokus) – zkoumají se záměrně navozené pedagogické jevy v předem připravených a kontrolovaných podmínkách

Rozhovor – verbální komunikace mezi výzkumným pracovníkem a dotazovanou osobou

Dotazník – písemná forma dotazování, umožňující získat v poměrně krátkém čase velké množství údajů; zaměřuje se jak na vychovávané, tak na vychovatele

Studium pedagogických dokumentů – předmětem zkoumání jsou konkrétní materiály které dokumentují práci žáků i pedagogických pracovníků

Měření výsledků žákovských úkolů i jejich dílčích parametrů – uplatňují se zejména testy v různých oblastech

CO JE VÝCHOVA?

CO JE VÝCHOVA?

… a další složky

Položme si nyní otázky?Co je výchova dnes?

Kam sahá její zrod?

Na co je zaměřena?

Jak se měnil názor na obsah výchovy během staletí?

Jak vnímáme výchovu dnes?

Kdo jsou jejími aktéry?

Jak výchovu ovlivňuje společnost, ve které žijeme?

Současné pojetí výchovy„ Výchova je cílevědomým a záměrným

vytvářením a ovlivňováním podmínek umožňujících optimální rozvoj každého jedince v souladu s individuálními dispozicemi s stimulujících jeho vlastní snahu stát se autentickou, vnitřně integrovanou a socializovanou osobností.“

Pelikán, J. Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium, 1995, s- 36

Procesuální pojetí výchovyHlubší poznání obecných zákonitostí formování

osobnosti člověka, (tj. na jakých principech probíhá proces výchovy, jak se učíme, jak myslíme a jak se rozhodujeme, podle jakých principů jednáme), vychází z pochopení vývoje procesu reakce na jednotlivé situace v těchto fázích:

Podmíněné reflexy – nejjednodušší forma adapt. chováníZvyky – stereotipizované reakce na opakující se stimulyRysy – dispozice, postoje, hodnoty, zájmyJásví – pojetí sama sebe, jedinečnost Osobnost

Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium, 1995, str. 44-64

Základní fáze výchovného procesu

1. Fáze situační – reflexivní reakce na situaci, prožívání a řešení situací

2. Fixační - zvyky a vzorce chování vyplívající z řešení opakovaných situací

3. Generalizační – zobecnění řešení, základ rysů a hodnot

4. Osobnostně kultivující - integrace a vyhodnocení dosavadních zkušeností, odrážejících se ve vnitřně integrované, autentické osobnosti, základ charakterových vlastností

Proces formování osobnosti není nikdy uzavřený.

Prostudujte pečlivě: inPelikán, J.: Výchova jako teoretický problém. Ostrava: Amosium, 1995,

str. 74-77

Doporučená literatura Jůva V. Základy pedagogiky, Brno: Paido 2001

Pelikán, J.: Výchova jako teoretický problém, Ostrava 1995

Průcha, J.: Alternativní školy a inovace ve vzdělávání, Portál 2001 (nebo Singule, F. Současné pedagogické směry, SPN 1992)

Štverák, V.: Stručný průvodce dějinami pedagogiky, Karolinum 2001 (nebo starší SPN 1983)

Švarcová, I.: Základy pedagogiky, Praha: VŠCHT 2005 (web)

Tonucci,F. Vyučovat nebo naučit? Praha, SVI PedF UK 1991.

Vališová,A.: Pedagogika pro učitele, Praha: Grada 2007

Kol. autorů. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha, VÚP 2005. Nebo z www.rvp.cz