ZÁKLADY ZDRAVOTNÍ VÝCHOVYBIORYTMY ČLOVĚKA 11

Mgr. Andrea Ptáčková

ZDRAVOVĚDA

www.zlinskedumy.cz

Anotace

Materiál popisuje problematiku biorytmů u člověka. Vysvětluje význam denního, měsíčního a ročního cyklu pro život člověka. Musí být doplněn výkladem.

Autor Mgr. Andrea Ptáčková (Autor)

Jazyk Čeština

Očekávaný výstup 53-41-M/01 Zdravotnický asistent

Speciální vzdělávací potřeby - žádné -

Klíčová slova Biorytmus, cirkadiánní, lunární, cirkanuánní cyklus

Druh učebního materiálu Prezentace

Druh interaktivity Kombinovaná

Cílová skupina Žák

Stupeň a typ vzdělávání odborné vzdělávání

Typická věková skupina 16 - 19 let

Vazby na ostatní materiály Je součástí materiálů pro výuku předmětu Základy zdravotní výchovy ve 2. ročníku

DEFINICE POJMŮ

• Biorytmus • pochází z řečtiny:

bios = život

rhythmos = pravidelný pohyb

.

• Jedná se o děj, který se opakovaně (cyklicky) objevuje u živého organizmu s určitou pravidelností.

ÚVODEM…

• … navzdory všem výdobytkům moderní doby jsme stále součástí přírody (přírodního dění), které nás ovlivňuje, a to i přes naše snahy vytrhnout se z jejího působení.

Příkladem je třeba zasahování do přirozeného procesu stárnutí plastickými operacemi, „ponocování“ v hodinách, kdy bychom měli spát, dovolené u moře v zimních měsících apod.

ÚVODEM…

• Člověk má v sobě zabudované "hodiny", které podle pravidel v krátkých i dlouhých intervalech aktivují nebo tlumí činnost orgánů i psychickou výkonnost.

• řízení těchto "hodin" sídlí v mozku 1

DÉLKA CYKLU

• Délka biologického cyklu může být rozdílná

• může trvat hodiny, dny, týdny…

DÉLKA CYKLU

Pro člověka je nejtypičtější:

• denní cyklus (cirkadiánní = diurnální) – trvající 20- 28 hodin

• měsíční cyklus – trvající přibližně 28 dní

• roční cyklus (nazývaný též cirkanuánní ).

1. CIRKADIÁNNÍ RYTMUS U ČLOVĚKA

= biologický rytmus trvající přibližně 1 den (20-28 hodin)

• (lat. circa = přibližně, dies = den).• rytmus bdění a spánku • jedná se o pravidelně se opakující změny fyziologických

funkcí, např. tělesné teploty, sekrece hormonů, krevního tlaku apod.

• většina lidí spí jednofázově kolem 8 hodin denně, stav bdělosti tedy trvá přibližně 16 hodin

• Cirkadiánní rytmy lze pozorovat u celé řady organismů - například některé rostliny na noc zavírají své květy, a to i v případě, že jsou umístěny v temné místnosti.

1. CIRKADIÁNNÍ RYTMUS U ČLOVĚKA

Cirkadiánní rytmus se u jednotlivých lidí liší

• "skřivani", u nichž je aktivita nejvyšší v ranních hodinách

• "sovy", což jsou lidé, aktivnější spíše v odpoledních a večerních hodinách3]

2

ŘÍZENÍ CIRKADIÁNNÍHO RYTMU• U člověka jsou řízeny párovými suprachiasmatickými

jádry, nacházejícími se v předním hypotalamu

• Hypotalamus má přímé propojení se sítnicí,

dostává tak informaci o světle vnějšího okolí →

• poté stimuluje epifýzu (šišinka, podvěsek mozkový) k produkci melatoninu („hormon noci“)→ vzestup jeho hladiny je spojen s nutkáním ke spánku

• Ranní světlo naopak produkci melatoninu snižuje a my se probouzíme

2. LUNÁRNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA

• = měsíční cyklus → pro pozorovatele ze Země trvá jeden měsíční cyklus, tj. nejčastěji od novu do novu, přibližně 29,5 dne

• O vlivu Měsíce už věděli dávno; vypozorovali, že chování zvířat a rostlin, kvalita dřeva a vlasů nebo příliv a odliv podléhají vlivu Měsíce. 3

2. LUNÁRNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA

U člověka

• lunární cyklus hraje nejsilnější roli v oblasti sexuality. • v závislosti na něm ženy menstruují a rodí

• např. v době ovulace mají ženy největší vnímavost pro mužské feromony a mužům se během novoluní zvyšuje hladina testosteronu v krvi

3. CIRKANUÁLNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA

= roční cyklus (založený na vzájemném pohybu Slunce a Země)

= střídání ročních období

• 12 měsíců (měsíčních cyklů) má celkem 354 dní, rok jich má však 365. Tento rozdíl více než 11 dní způsobuje posun začátku roku vždy o přibližně 11dní.

• roční cyklus není slučitelný s přirozenou délkou měsíčního cyklu, takže délky jeho 12 měsíců jsou dány dohodou.

3. CIRKANUÁLNÍ CYKLUS U ČLOVĚKA

Význam pro člověka:

• Jaro a léto: více světla vede člověka k větší aktivitě, pohybu, kratší době spánku; lehčí strava je v tomto období je také typická

• Podzim: tělo si dělá „rezervy“ na zimu (např. přibírání na váze)

• Zima: méně světla a chladné počasí vybízí spíše k odpočinku a čerpání z nahromaděných zdrojů

ZÁVĚREM…

 

Jestliže dokážeme rozpoznat a respektovat pravidelnost našich biologických pochodů v organismu i v přírodě kolem nás, výrazně posílíme své zdraví!

Zdroje obrázků:1. Cerebral vascular territories midline.svg [online]. 2010 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cerebral_vascular_territories_midline.svg

2. WILDEMANN, Alexander. Sova.svg [online]. 2006 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sova.svg

3. KALISTA, Lukáš. Mesic.jpg [online]. 2012 [cit. 2012-12-09]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mesic.jpg

ZDROJE:TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. Praha: Grada Avicenum, 1994. ISBN 80-7169-

036-8.

LANGMEIER. Základy lékařské fyziologie. Praha: Grada, 2009, 320 s. ISBN 978-802-4725-260.

DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie. Olomouc: Epava, 2000. ISBN 80-86297-05-5.

VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Praktický slovník medicíny. Praha: Maxdorf, 2000. ISBN 80-85912-38-4.