ŽÁKOVSKÝ SLANG Výsledky internetového výzkumu na základních a středních školách

Praha 23. 2. 2006

O projektu

• Výzkum zaměřený na užívání nekonvenčních expresivních

výrazových prostředků v mluvě žáků základních a

středních škol ve věku od 12 do 16 let

• Iniciátorem je značka tavených sýrů Veselá kráva

• Partneři projektu: agentura Factum Invenio a v roli

odborného garanta Ústav pro jazyk český AV ČR

O projektu

• Realizace formou internetového dotazníku, který žáci

druhého stupně základních škol a studenti prvních dvou

ročníků středních škol vyplňovali ve školních počítačových

učebnách pod vedením pedagogů

• Bylo osloveno přibližně 3 500 škol v celé České republice

• Do průzkumu se zapojilo celkem 461 škol a dotazníky

vyplnilo téměř 27 000 žáků

Struktura souboru

• Do souboru k vyhodnocení bylo zahrnuto 22 193 dotazníků

– 47,5 % dotazovaných tvořily dívky, 41,4 % chlapci

– respondenti ve věku 15 let a starší tvořili 50 % souboru, 31,8 % respondentů bylo mladších než 15 let

• Vyšší procento chybějících odpovědí včetně základních třídících proměnných jako je pohlaví, věk nebo typ navštěvované školy souvisí s formou sběru dat

Základní škola 37,5 %

Gymnázium do 15 let 5,1 %

Gymnázium nad 15 let 9,3 %

Jiná SŠ s maturitou 27,3 %

SOU s maturitou 5,5 %

SOU bez maturity 5,3 %

Neodpovědělo 10 %

Pozitivní výrazy pro kamarády

• Pro vyjádření obdivu a uznání školáci s oblibou užívají různé variace na: „seš dobrej“, „seš borec“, „seš hustej“

• Vedle „borce“ se běžně užívá také přechýlení do ženského rodu: „seš borka“

• Dívky o něco méně užívají výrazně expresivní slova jako „borec“, „machr“, „týpek“, „ty vole“ a raději užívají slova „super“, „skvělý“, „dobrý“

dobrý 12,4 %hustý 10,8 %borec 10,4 %super 5,9 %machr 3,5 %ty vole 3,0 %frajer 2,8 %týpek 2,2 %skvělý 1,6 %king 1,1 %hezký 1,0 %ty krávo 1,0 %jiné 44,3 %

N = 22 193, Jakým slovem označíš své kamarády, když je obdivuješ?

FRAJERFRAJER – typický pro Ústecký a Karlovarský kraj (11 % a 8 %, v jiných

krajích max. 3 % žáků)

Pozitivní výrazy pro kamarády

BORECBOREC – nejoblíbenější na Vysočině a v dalších

moravských krajích

HUSTEJHUSTEJ

SEŠ DOBREJSEŠ DOBREJ – univerzální výraz užívaný ve všech regionech téměř shodně

Pozitivní výrazy pro kamarády

• Další slangové výrazy pro vyjádření obdivu – vliv angličtiny:

ekšn, spešl, player, kingeři, seš king, mega good, good mane, good týpek, seš skiller, si mastr

– vliv médií: jedi,vyvolený, milášek, úžasňák

– jiné: respekt, tak to je mazec, naprostá špicaboryš, huston, bomber, stylař, figurant, machros, párkos, krabe!týpka, hvězda, štramanda, roštěnka, lama, suprová

Negativní výrazy pro kamarády

• Stejné výrazové prostředky pro všechny uvedené situace• Výrazy „tvrdšího ražení“ častěji užívají žáci středních učilišť• Žáci gymnázií naopak o něco častěji volí „jemnější formy“ jako „blbec“• V první desítce se objevily také výrazy „magor“, „hovado“, „idiot“, „nesnáším

tě“ a velmi hrubé vulgarismy z oblasti lidské anatomie

údaje v %

když je nemáš rád(a)

když se na ně zlobíš

když je chceš urazit

debil 8,9 8,5 7,2

blbec 7 7,5 5,9

kráva 3,7 2,4 2

kretén 2,6 3,1 2,7

vole 2,1 2,7 2,1

N = 22 193, Jakým slovem označíš své kamarády, když je nemáš rád(a)/se na ně zlobíš/je chceš urazit?

Negativní výrazy pro kamarády

• Další negativně laděné slangové výrazy– když nemají někoho rádi:

looserové, socka, socan, mentos, defoun, je to cyp, kretoš, trapka,kravajzna, vřed, lemplovník

– když se na někoho zlobí:učomile, výmazové, tydýte, tupman, lemrouch, cimente mařeno, tragédko, marná, kozka, slipka, blbka, nebavka

– když chtějí někoho urazit: subatomární kvarkový neutrino, blbej jak dlabaný necky, nestojíš ani za faju tabáku, větší lama než ty neexistuje, slabčáku, beďarová opice, blbejjak pumpa na saně, smrdíš a nejde to umejt, horníku

Oslovení a výrazy pro rodiče

• Pokud chtějí žáci udělat radost: „maminko“, „mami“, „mamčo“, „tatínku“, „tati“, „taťko“– dívky rády užívají slova více citově zabarvená jako „maminka“, „tatínek“,

„maminečka“, „taťulda“– chlapci si udržují jistý odstup a oslovují své rodiče s menšími emocemi

„mami“, „tati“, „mamko“, „táto“

• Když žáci hovoří o svých rodičích s kamarády, užívají častěji neutrální výrazy „mamka“, „máma“, „matka“, „táta“, „taťka“– chlapci jsou opět trochu odtažitější a užívají méně citově zabarvená

označení vyjadřující spíše dávku negativního odstupu jako „matka“, „máma“, „fotr“, „otec“

O rodičích za jejich zády

• Když rodiče nevyhoví přání žáka a žák ví, že ho neslyší, hovoří o svých rodičích – v případě matek jako o „matce“, „mámě“, ale i „krávě“– v případě otců o „tátovi“, „fotrovi“, „debilovi“

• Jak u otců, tak matek často jsou tyto výrazy spojené s pejorativními přívlastky

• Mezi první desítkou nejčastějších výrazů pro oba rodiče se opět objevily také velmi hrubé vulgarismy z oblasti lidské anatomie

• Vyšší variabilita v repertoáru nadávek je typická pro žáky středních odborných učilišť, což platí i pro velké procento analyzovaných situací, v nichž nadávky užívají

O matkách za jejich zády

• O matce v takovém případě

chlapci i dívky hovoří nejčastěji

jako o „matce“, „mámě“

• Častý je i výrok o „krávě“ –

frekventovanější mezi dívkami

• Vysoké procento odpovědí „jiné“

v případě chlapců je dáno větší

fantazií a neopakovatelností

v užívání nadávek

celkem dívka chlapec

matka 13,9 15,7 14,3

máma 11,7 13,7 11,2

kráva 11,4 13,6 10,4

mamka 4,8 6,1 4,0

mamina 4,4 6,8 2,2

mami 3,2 3,4 3,3

blbá 2,3 2,9 1,9

jiné 48,3 37,8 52,7

N = 22 193, Jakým slovem označíš svou mámu, když nevyhoví tvému přání (a neslyší, co o ní povídáš)?

O otcích za jejich zády

• O otci v takovém případě dívky nejčastěji hovoří jako o „tátovi“, chlapci spíše jako o „fotrovi“, „fotříkovi“

• Označení otce slovem „debil“ je téměř dvakrát častější mezi dívkami než mezi chlapci

• Velmi vysoké procento odpovědí „jiné“ v případě chlapců je opět dáno větší fantazií a neopakovatelností v užívání nadávek

celkem dívka chlapectáta 14,0 17,5 12,3

fotr, fotřík 13,7 14,0 15,8

debil 6,4 8,9 4,7

otec 5,4 7,5 4,0

tati, tatin 4,0 5,2 3,2

taťka 3,0 4,0 2,3

blbec 2,6 3,4 2,0

jiné 49,1 37,3 54,3

N = 22 193, Jakým slovem označíš svého tátu, když nevyhoví tvému přání (a neslyší, co o něm povídáš)?

Postoje k učitelům

• Oblíbeného učitele žáci nazývají nejčastěji pouze „učitel/ka“, v případě žáků gymnázií ještě „profesor/ka“

• Při označování neoblíbených učitelů jsou patrné rozdíly mezi užívanými výrazy v závislosti na intenzitě negativního vztahu žáka k učiteli– když žáci daného učitele „pouze“ nemají rádi, užívají méně barvitá slova

než v případě, kdy učitele nesnášejí – v případě vyhraněnějšího negativního postoje je patrná i vyšší variabilita

užívaných nadávek – slova „úča“, „učitel/ka“ jsou pak často doplněna různými přívlastky – poměr mezi početním stavem učitelů a učitelek v našem školství se odráží

v nejčastěji užívané nadávce, kterou je mezi žáky „kráva“

Co si žáci myslí o nadávkách?

49,4

34,7

29,3

18,2

34,3

11,0

0 10 20 30 40 50 60 Nadávky tvoří přirozenou

součást mluveného jazyka.

Mluvit bez nadávek prostě nejde.

Nadávky jsou kořením jazyka.

Baví mě používat nadávky, je to takové zpestření.

Slušní lidé nepoužívají nadávky.

Neodpověděl/a

N = 22 193, Co si o nadávkách myslíš?

Co je vlastně nadávka?

1. Sprosté slovo nebo vulgární výraz, který je součástí komunikace• část dotázaných žáků takto sděluje své emoce a názory nebo nadávky užívají jen

k oživení konverzace

2. Nadávka slouží k tomu, aby někoho urazila, ublížila mu nebo ho zesměšnila• přestože značná část dotázaných považuje nadávky za součást běžné komunikace,

uvědomují si, že jimi mohou zranit nebo být sami uraženi• někteří dotázaní uvádějí, že užíváním nadávek vyjadřují postoj k osobě, které je nadávka

určena

3. Ventil pro vypuštění nahromaděných negativních emocí, např. vzteku• především v hádkách, někdy jako zastoupení fyzického útoku• obranná reakce nebo útok směřující k lidem, ke kterým respondenti chovají nějaké

antipatie; nadávkami dávají najevo nejen své emoce, ale říkají jim i to, co si o nich myslí• část z dotázaných nadávkami vyjadřuje nesouhlas s danou situací či názorem druhé

osoby

Proč žáci užívají nadávky?

N = 22 193, Proč používáš nadávky?

47,5

10,7

17,3

6,5

11,3

37,1

10,9

0 10 20 30 40 50

Bez nadávek to prostě nejde.

Používat nadávky je moderní.

Všichni kamarádi používají nadávky, proč bychje neměl(a) používat já?

Ztrapnil(a) bych se, kdybych nepoužíval(a) nadávky.

Všichni používají nadávky, moji rodiče taky.

Z jiných důvodů

Neodpověděl/a

Proč žáci užívají nadávky?

• O tom, že mluvit bez nadávek prostě nejde, jsou přesvědčeni více žáci

základních škol

– v užívání nadávek jsou více ovlivněni svými kamarády a spolužáky

– nadávky užívají častěji proto, „aby se neztrapnili“, případně „protože je

užívají všichni jejich kamarádi“

– zároveň si častěji myslí, že užívání nadávek je moderní

• Jistý odstup k nadávkám je patrný u žáků gymnázií ve srovnání

s jinými středními školami, k jejich postojům se pak blíží postoje žáků

ostatních středních škol s maturitou

Proč žáci užívají nadávky?

• Chlapci jsou při užívání nadávek více pod vlivem svého sociálního okolí než dívky

• Dívky patrně více podléhají sebekontrole a stylizaci, více tedy dbají na to, jaké je správné a nesprávné chování– vůči nadávkám jsou citlivější a zdrženlivější než chlapci

– méně často než chlapce je baví nadávky užívat, zároveň si také častěji než chlapci myslí, že život bez nadávek by byl lepší

– nepodléhají tak často vlivu kamarádů a méně mají strach z toho, že by se ztrapnily, kdyby nadávky neužívaly

Kde se žáci nadávky učí?

• Většinu nadávek se žáci naučili především ve škole• Velmi častou variantou „jinde“ je nejčastěji myšleno „venku“, „venku

s kamarády“; odpovídá to skutečnosti, že nejvíce nadávek se žáci naučili od svých kamarádů a spolužáků

na internetu 0,9 %

v televizi 4,5 %

ve škole52,8 %

doma3,8 %

na chatu2,1 %

jinde25,9 %

neodpověděl/a10 %

N = 22 193, Kde jsi se naučil/a nejvíc nadávek?

Proč užívají názvy zvířat?

N = 22 193, Proč používáš názvy zvířat v nadávkách?

Oblíbená zvířata: vůl a kráva

• Nejčastěji užívané „zvířecí“ nadávky jsou „vole“ a „krávo“, za nimi „prase“ v případě nadávání kamarádům a „svině“ v případě nadávání nepřátelům

• „Vůl“ i „kráva“ jsou rovněž nejčastěji užívané názvy zvířat, které žáci užívají při nadávání svým rodičům či sourozencům; značná část žáků ovšem tvrdí, že rodičům nenadávají

• Na spojení “ty vole“ při nadávání svým kamarádům se chlapci vzácně shodují, užívá ho téměř 43 % z nich

– méně časté je užívání této nadávky vůči nepřátelům, v tomto případě tuto nadávku užívá 19 % chlapců, což je již méně než v případě dívek

– vůči nepřátelům vytvářejí chlapci opět širší škálu výrazů – při nadávání kamarádům dívky pochopitelně častěji užívají „ty krávo“ a chlapci „ty

vole“

Nadávají rodiče?• Stejná zdrženlivost v nadávkách jako u dívek platí podle výpovědí

dotazovaných žáků také pro jejich maminky – s užíváním nadávek se u svých rodičů setkává většina žáků, ale častěji slyší nadávky od otců

• Nejméně užívají nadávky rodiče žáků z nižších stupňů gymnázií resp. alespoň tito žáci sami častěji uvádí, že jejich rodiče (zejména pak maminky) nadávky neužívají

N = 22 193, Používá nadávky Tvoje máma/Tvůj táta?

14,8

27,5

58,6

50,3

16,6

10,3

9,9

11,9

0 %

20 %

40 %

60 %

80 %

100 %

máma

táta

neodpověděl/ane, nepoužívá nadávkyano, ale jen výjimečněano, často

Nadávají učitelé?

• S tím, že by nadával/a některý/á učitel/ka, se setkaly tři čtvrtiny žáků bez ohledu na typ školy, kterou navštěvují

• Na gymnáziích se žáci s nadávkami ze strany učitelů setkávají méně často než na středních odborných učilištích – gymnazisté častěji než žáci jiných typů škol uváděli odpověď „setkali, ale výjimečně“, žáci středních učilišť pak „setkali, často“

• Na všech typech škol se dívky setkaly s nadávkami ze strany učitele méně často než chlapci – s nadávkami učitelů se setkávají „výjimečně“, popř. si na nadávky učitelů „nepamatují“, zatímco chlapci uvádějí „často“

– jsou dívky v hodnocení učitelů taktnější, tj. „nepamatují se“, popř. méně kritické? – nepramení pocit chlapců z toho, že jim učitelé kvůli jejich chování častěji „nadávají“,

nebo že nadávky s ohledem na svůj obecně vstřícnější přístup k nim více registrují?

Kompletní výsledky projektu Žákovský slang rádi na vyžádání poskytneme pedagogům ze zúčastněných škol

a odborníkům, kteří se této problematice věnují.

Kontakt: zakovskyslang@dbm.cz