zam.uur.cz ÚAP ČR srpen 2017/kap... · Web viewnásledující hlavní témata: atraktivnost,...

12. REKREACE A CESTOVNÍ RUCH

12. Rekreace a cestovní ruch

12.1 Východiska, právní rámec a strategické dokumenty

Zákony a vyhlášky

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů

Je jediným zákonem týkajícím se výhradně oblasti cestovního ruchu. Tento zákon ovšem upravuje v podstatě jen problematiku cestovních kanceláří a agentur, činnost a výkon horské služby.

Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisůZákon upravuje podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území ČR se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů. Jedním z potenciálů rozvoje, u mnohých regionů velmi významným, případně i jediným, je potenciál rozvoje cestovního ruchu a rekreace.

Předpis definuje programové dokumenty na celostátní a krajské úrovni včetně jejich základního obsahu a postupu zpracování. Rovněž vymezuje působnost MMR, krajů a obcí při podpoře regionálního rozvoje a klade důraz na koordinaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Zákon je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. lázeňský zákon).

Tento zákon stanoví podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst.

Zákon je v gesci Ministerstva zdravotnictví.

Vyhláška č. 423/2001 Sb., o zdrojích přírodních minerálních vod a lázních ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška stanovuje způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní. Dále vyhláška stanovuje náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní.

Vyhláška je v gesci Ministerstva zdravotnictví.

Strategické a rezortní dokumenty

Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020Schválená usnesením vlády č. 220/2013 ze dne 27. 3. 2013.

Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2014–2020 (dále jen Koncepce) je základní strategický střednědobý dokument v oblasti cestovního ruchu pro období 2014 – 2020. Jejím hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, udržení jeho ekonomické výkonnosti i jeho pozitivních dopadů na socio-kulturní a environmentální rozvoj ČR. V Koncepci jsou akcentována

následující hlavní témata: atraktivnost, rozvoj, znalosti, konkurenceschopnost, kooperace, kvalita. Koncepce obsahuje celkem 4 priority a 13 opatření. Priority Koncepce směřují na podporu zkvalitnění nabídky cestovního ruchu, management cestovního ruchu včetně rozvoje lidských zdrojů, destinační marketing a v neposlední řadě politiku cestovního ruchu a ekonomický rozvoj. Mezi nejdůležitější návrhy Koncepce patří přesnější vymezení aktivit subjektů podílejících se na implementaci Koncepce. Součástí Koncepce je změna ve způsobu uplatňování dotační politiky (odklon od přímé dotační politiky potenciálně ziskovým projektům, podpora integrovaných přístupů, případně využívání finančních nástrojů, apod.).

Dokument je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.

Akční plán ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR 2014–2020Zpracování Akčního plánu vyplývá z Koncepce státní politiky cestovního ruchu 2014 – 2020. Akční plán je krátkodobý dokument s platností na dva roky, který představuje nástroj implementace Koncepce. Akční plán blíže specifikuje a konkrétněji rozpracovává vybraná opatření a aktivity Koncepce, respektive způsob jejich plnění včetně harmonogramu, realizátorů, výstupů, indikátorů a zdrojů financování. Prostřednictvím Akčního plánu nedochází ke změně cílů, priorit a opatření Koncepce.

Aktivity Koncepce, které nejsou zahrnuty do stávajícího Akčního plánu, budou následně realizovány prostřednictvím navazujících akčních plánů, případně jiných aktivit. V Akčním plánu pro následující období bude vyhodnocení předchozího Akčního plánu.


Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR ČR) 2014–2020Schválena usnesením vlády č. 344/2013 ze dne 15. 5. 2013.

Strategie regionálního rozvoje České republiky je základním dokumentem regionální politiky na úrovni státu. Jedná se o střednědobý dokument, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje, poskytuje potřebná východiska a stanovuje rozvojové cíle a zásady pro vypracování regionálních programů rozvoje. Strategie regionálního rozvoje tvoří rovněž základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie.

Strategie regionálního rozvoje České republiky 2014–2020 hodnotí vývojové tendence faktorů regionálního rozvoje a vymezuje státem podporované regiony (hospodářsky problémové regiony, sociálně znevýhodněné oblasti a současné i bývalé vojenské újezdy). Na základě analýzy regionálního rozvoje ČR navrhuje cíle, priority i konkrétní opatření pro potřeby regionálního rozvoje. Implementační část nastavuje systém realizace regionálního rozvoje na centrální, sektorové i regionální úrovni. Specifickou součástí regionální konkurenceschopnosti je ve SRR ČR odvětví cestovního ruchu. Cestovní ruch je prostorově velmi diferencovaným jevem. Uplatňuje se pouze ve vybraných regionech a lokalitách s příznivými podmínkami pro jeho rozvoj. Pro řadu regionů cestovní ruch představuje dlouhodobě jediný potenciál jejich rozvoje infrastruktury, podnikání a zaměstnanosti.


Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 Schválena usnesením vlády ze dne 15. dubna 2015 č. 276.

Politika územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1 je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje ČR určuje strategii a základní podmínky pro naplňování úkolů územního plánování a vytváří mj. územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu.


Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y 1 2 – 1


Evropské a mezinárodní dokumenty a směrnice

Dohoda o partnerství pro programové období 2014–2020Schválena Evropskou komisí dne 26. 8. 2014.

Dokument stanoví strategii, cíle a priority ČR pro efektivní využívání Evropských strukturálních a investičních fondů za účelem naplňování strategie Evropa 2020 na základě vymezených národních priorit.

Dohoda je strategickým dokumentem, založeným na analýze současné sociální a ekonomické situace, ekonomických trendů a potřeb České republiky, na jejichž základě jsou stanoveny priority pro financování v letech 2014–2020 při současném sledování naplňování společných cílů EU. Důraz je kladen na výsledky, které jsou sledovány prostřednictvím indikátorů. Realizace priorit Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 je významně ovlivněna zařazením cestovního ruchu do podporovaných oblastí kohezní politiky EU a nastavením jejich implementačních struktur. V minulém programovém období se stal cestovní ruch významnou oblasti podpory strukturálních fondů EU a tím získala politika cestovního ruchu poměrně velké finanční zdroje pro svoji realizaci. Bez těchto prostředků by nebylo možné většinu opatření vůbec realizovat.


12.2 Hospodářský význam cestovního ruchu

Odvětví cestovního ruchu je významnou součástí národního hospodářství většiny států a to zejména z důvodu, že jeho průřezový charakter a rozvojový potenciál pozitivně ovlivňuje řadu dalších ekonomických odvětví.

Podnikání v cestovním ruchu vytváří nové pracovní příležitosti v souvislosti s rozvojem doprovodných služeb a stavebním rozvojem. Cestovní ruch zvyšuje konkurenceschopnost daného regionu. To má velký význam zejména v hospodářsky slabých regionech, kde je rozvoj cestovního ruchu jedním z mála či dokonce jediným zdrojem ekonomického růstu.

Celosvětově patří cestovní ruch k nejrychleji se rozvíjejícím hospodářským odvětvím a pro mnoho rozvojových zemí je odvětvím nejvýznamnějším.

Hodnocení skutečného významu cestovního ruchu pro národní hospodářství je problematické vzhledem k provázanosti cestovního ruchu s řadou dalších odvětví ekonomiky. Produkt cestovního ruchu se skládá z mnoha částí, jež spadají do různých odvětví, a do různých sektorů národních účtů. To vyvolalo potřebu vytvořit nástroj, zohledňující tyto skutečnosti při měření hospodářského významu cestovního ruchu. Na Mezinárodní konferenci cestování a statistice cestovního ruchu, pořádané Světovou obchodní organizací v Ottavě (1991), vznikl turistický satelitní účet cestovního ruchu (TSA), který využívá k hodnocení analýzu vztahu poptávky a nabídky cestovního ruchu. V současnosti se metodika TSA používá pro měření ekonomických přínosů cestovního ruchu. Metodika byla vypracována ve spolupráci mezinárodních organizací Světovou radou cestování a turismu (WTTC) a schválena Komisí pro statistiku OSN a používá se i v České republice. Cestovní ruch (dále jen CR) tvoří významnou složku světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. V některých oblastech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. V současnosti je součástí životního stylu, zejména ve vyspělých zemích. Je jako jedna z forem podnikání zdrojem ekonomických přínosů, závislých na vložených nákladech. Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu.

Satelitní účet cestovního ruchu (TSA) je světově uznávaný systém, který umožňuje objektivní mezinárodní srovnání významu cestovního ruchu pro národní hospodářství a slouží k vymezení podílu cestovního ruchu jako odvětví na HDP daného státu. Satelitní účet cestovního ruchu definuje řadu globálních standardů, podle nichž lze měřit skutečný přínos cestovního ruchu pro národní hospodářství.

Odborným garantem za sestavení TSA v ČR je Český statistický úřad, který spolupracuje s MMR a Českou národní bankou.

Tab. 12.1 Satelitní účet cestovního ruchu ČR

Ukazatel 2010 2011 2012 2013 2014 2015

Saldo cestovního ruchu (mil. Kč) 45 856 53 067 62 886 78 254 126 323Podíl cestovního ruchu (%)na hrubé přidané hodnotě 2,6 2,6 2,6 2,8 2,7 2,7

na hrubém domácím produktu 2,7 2,7 2,7 2,9 2,8 2,8na hrubém domácím produktu cestovního ruchu (v mil. Kč) 111 399 117 932 117 878 126 323

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu. Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr>.

Celosvětově v dlouhodobém srovnání podíl cestovního ruchu na HDP klesá, přestože výkonnost odvětví a podíl investiční aktivity (ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu) roste. To je dáno ještě dynamičtějším růstem některých jiných odvětvi (např. automobilový průmysl).

1 2 – 2 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y


Tab. 12.2 Tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK) v cestovním ruchu v ČR

Ukazatel 2010 2011 2012 2013

Celkem THFK v cestovním ruchu (mil. Kč, b. c.) 38 796 37 887 35 880 34 199Podíl cestovního ruchu (%)na celkové THFK 4,8 4,7 4,6 4,5

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, tvorba hrubého fixního kapitálu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_t8_tvorba_hrubeho_fixniho_kapitalu_v_cestovnim_ruchu_v_cr >.

Devizové příjmy z cestovního ruchu v ČR i přes krátkodobé výkyvy vykazují dlouhodobý růst a pozitivně ovlivňuji platební bilanci ČR, zejména bilanci služeb. Pozitivní saldo devizových příjmů z cestovního ruchu významně přispívá ke kladné bilanci služeb a potažmo k pozitivnímu saldu obchodní bilance.

Podle nejnovějších analýz za rok 2015 se ekonomicky nedařilo cestovním kancelářím (-7,9 %), jejichž tržby klesaly již třetí rok po sobě. Četnější příjezdy domácích i zahraničních hostů (především v letním období) výrazně zvedly tržby z ubytování (+7,5 %) na nejvyšší meziroční růst po roce 2005. Rekordní byly i tržby ve stravování a pohostinství (+4,1 %), ty však na rozdíl od ubytování zatím nepřekonaly úroveň konjunkturního roku 2008.

Hlavní ekonomické přínosy cestovního ruchu: zlepšení platební bilance státu z příjezdového cestovního ruchu, zvýšení příjmů do místních i státního rozpočtu prostřednictvím daní a poplatků, podpora rozvoje malého a středního podnikání, zvýšení investic do místní infrastruktury, rozvoj souvisejících odvětví, rozvoj služeb, obecně zvyšování zaměstnanosti, vytváření pracovních míst.

Tab. 12.3 Modul zaměstnanosti cestovního ruchu ČR

Ukazatel 2010 2011 2012 2013

Zaměstnané osoby v cestovním ruchu 235 569 232 463 229 551 231 288Související odvětví cestovního ruchu 60 081 60 706 59 414 59 398Nespecifická odvětví cestovního ruchu 3 229 3 239 3 235 3 243Podíl cestovního ruchu (%) na zaměstnanosti:zaměstnané osoby 4,7 4,6 4,5 4,5pracovní místa 4,6 4,6 4,6 4,6

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, modul zaměstnanosti cestovního ruchu [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/modul_zamestnanosti_cestovniho_ruchu>.

Pro rozvoj cestovního ruchu je zásadní aktivní zapojení soukromého sektoru, ale je možné tento rozvoj ovlivňovat rovněž aktivitami subjektů veřejného sektoru. Rozvojové aktivity by měly účelně využívat potenciál daného regionu, komplex přírodních i sociálně-ekonomických předpokladů daného území.

Cestovního ruchu je tedy významná rozvojová oblast a je mu věnována velká pozornost rovněž ze strany veřejné správy.

Cestovní ruch je často významnou součástí strategie ekonomického rozvoje regionu.

12.3 Významné rekreační oblasti a střediska

Region cestovního ruchu je jeden z typů regionů, který může být vymezován jako homogenní region, tedy území relativně homogenní z hlediska předpokladů CR, nebo region heterogenní.

Dosud prováděné rajonizace cestovního ruchu v ČR vycházely vesměs z homogenního pojetí regionů cestovního ruchu.

Rajonizace cestovního ruchu je syntézou dílčích hodnocení lokalizačních a realizačních podmínek CR, jejímž výsledkem je typologizace a klasifikace územních celků (hlavní formy CR, časová a funkční využitelnost CR). Výstupy rajonizace jsou nástrojem pro koordinaci aktivit CR v území a pro efektivní využívání potenciálu území.

12.3.1 Významná rekreační střediska

Vymezení významných rekreačních středisek bylo jedním z cílů rajonizace cestovního ruchu zpracované na ESF MU v Brně v roce 2007 pro potřeby MMR s názvem „ Návrh nové rajonizace cestovního ruchu“.

Na základě analýz, zaměřených na hodnocení přírodního a kulturně-historického potenciálu, turistické infrastruktury, návštěvnosti a ekonomického významu cestovního ruchu, jsou vymezeny formy a druhy cestovního ruchu typologie středisek. Klíčovou je rajonizace cestovního ruchu v ČR založená na typově shodných, plošných a bodových prvcích cestovního ruchu.

Výše zmíněná rajonizace poskytuje funkční typologii středisek cestovního ruchu v ČR a vymezuje následující typy středisek CR:

horská střediska, střediska rekreace u vody, historická střediska, lázeňská střediska.

Všechny typy středisek potom člení do 3 kategorií podle významnosti a sice: střediska národního významu, střediska nadregionálního významu, střediska regionálního významu.

Pro potřeby ÚAP na celorepublikové úrovni bereme v úvahu pouze dvě první kategorie, které jsou v jednotlivých krajích vymezeny následovně, viz tabulka.

Tab. 12.4 Funkční typologie středisek cestovního ruchu v ČR a jejich kategorizace

Střediska národního významu NVKraj u vody horská historická lázeňská

SK - - Kutná Hora, Kolín, Křivoklát, Karlštejn Poděbrady

JC - Stachy (Zadov)České Budějovice, Český Krumlov, Tábor, Třeboň, Jindřichův Hradec, Prachatice

Třeboň

PZ - Železná Ruda Plzeň -

KV - - -Karlovy vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně

UK - - Žatec Teplice

LB -Bedřichov, Benecko, Desná, Harrachov, Janov nad Nisou, Josefův důl, Kořenov, Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice

Liberec -

KH -Černý Důl, Deštné v Orlických horách, Malá Úpa, Pec Pod Sněžkou, Strážné, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí

Jičín, Hradec Králové Jánské lázně

PA Pastviny, - Litomyšl -



Střediska národního významu NVKraj u vody horská historická lázeňská

SečVY - Nové Město na Moravě Jihlava, Telč. -

JMPasohlávky, Vranov nad Dyjí

- Brno, Znojmo. -

OL - Loučná nad Desnou, Ostružná, Staré město Olomouc -ZL - Horní Bečva, Velké Karlovice - LuhačoviceMS - Malá Morávka, Ostravice, Staré Hamry - -

Střediska nadregionálního významu NRVKraj u vody horská historická lázeňská

SK Slapy -Nymburk, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Mělník, Beroun, Rakovník

-

JC

Lipno nad Vltavou, Horní Planá, Frymburk, Chlum u Třeboně

Kvilda, Vracov, Kubova Huť Slavonice, Soběslav, Písek, Vimperk Bechyně

PZ Babylon, Pňovany Kašperské Hory, Srní Domažlice, Horšovský Týn,

Klatovy, SušiceKonstantinovy Lázně.

KV - Boží Dar Loket, Ostrov Jáchymov Lázně Kynžvart

UK - Loučná (Klínovec) Děčín, Kadaň, Litoměřice, Louny, Terezín, Ústí nad Labem, Úštěk Dubí

LB DoksyAlbrechtice v Jizerských Horách, Jablonec nad Jizerou, Lučany nad Nisou, Sloup v Čechách, Vysoké nad Jizerou.

Česká Lípa Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Turnov -

KH Rozkoš Horní Maršov, Dolní Dvůr, Zdobnice, Rokytnice v Orlických Horách

Broumov, Dvůr Králové, Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov -

PA Horní Bradlo Čenkovice, Dolní Morava Chrudim, Moravská Třebová,

Pardubice, Svitavy, Vysoké Mýto -

VY - Fryšava pod Žákovou horou, Sněžné, Svratka Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou -

JMJedovnice, Bítov, Štítary

- Boskovice, Mikulov, Slavkov u Brna, Strážnic -

OL - Bělá pod Pradědem, Oskava ProstějovJeseník, Lipová-lázně, Teplice nad Bečvou

ZL - Dolní Bečva, Hutisko - Solanec, Prostřední Bečva, Rajnochovice

Kroměříž, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Zlín

-

MS - Bílá, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Morávka, Trojanovice

Frenštát pod Radhoštěm, Opava, Ostrava, Štramberk Karviná

Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: <http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/rajonizace.pdf >.

Použité zkratky krajů: PR – Hlavní město Praha, SK – Středočeský kraj, JC – Jihočeský kraj, PZ – Plzeňský kraj, KV – Karlovarský kraj, UK – Ústecký kraj, LB – Liberecký kraj, KH – Královéhradecký kraj, PA – Pardubický kraj, VY – Kraj Vysočina, JM – Jihomoravský kraj, OL – Olomoucký kraj, ZL – Zlínský kraj, MS – Moravskoslezský kraj.

Funkční typologie středisek cestovního ruchu vychází ze specializace cestovního ruchu. U jednotlivých středisek jsou zdůrazněny ty funkce, které jsou pro středisko ve srovnání s jinými typické. Jako střediska zde byly brány obce s více než 300 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních. Z těchto obcí bylo vyčleněno těchto 8 základních funkčních typů středisek:

střediska letní rekreace u vody, horská střediska letní a zimní rekreace, historická města a střediska mezinárodního a národního významu, historická města nadregionálního významu, ostatní města, přírodní atraktivity, lázeňská střediska, ostatní turistická střediska.

Největší koncentrace středisek CR je v Jihočeském, Libereckém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji. Zhruba 45% sledovaných ubytovacích kapacit připadá na střediska městského a kulturně-poznávacího charakteru cestovního ruchu, více než 20 % na horská střediska, asi 16 % na střediska rekreace u vody, necelých 9 % na lázeňská střediska a na ostatní střediska, především na venkově, asi 10%.

Vedle středisek CR vymezuje Návrh nové rajonizace CR rovněž hlavní oblasti víkendové a příměstské rekreace a cestovního ruchu. V obrázku níže jsou znázorněna příměstská rekreační zázemí, ve kterých je koncentrováno více než 60% všech objektů Individuální rekreace v ČR.

Obr. 12.1 Funkční typologie středisek cestovního ruchu a hlavní oblasti víkendové a pobytové rekreace a CR

Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: <http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/rajonizace.pdf>.



Funkčně prostorová typologie středisek CR regionálního významu – 2013Z funkční kategorizace středisek CR popsané výše, z plošného terénního výzkumu kapacit hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (HUZ), organizovaného MMR v roce 2013 a z dat ČSÚ vychází novější analýzy pro stanovení metodiky vymezení středisek cestovního ruchu regionálního významu a jejich typizace prováděné na ESF MU v Brně.

Pro základní určení středisek cestovního ruchu regionálního významu zde byla stanovena následující kritéria:

a) Stanovení hranice regionální významnosti počtem lůžek v HUZ;b) Stanovení hranice regionální významnosti kulturně-historických a přírodních památek a atraktivit.

Při hodnocení bylo uvažováno následujících 8 funkčních typů středisek:

historická města, ostatní městská střediska, horská střediska letní a zimní rekreace, střediska letní rekreace u vody, střediska venkovského cestovního ruchu, lázeňská střediska, významné přírodní atraktivity (příroda), ostatní kulturně-historické památky (historie).

Na základě analýz zde bylo vymezeno celkem 587 středisek cestovního ruchu regionálního významu, což podle dat MMR, pořízených v roce 2013 při terénním výzkumu kapacit hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu, je celkem 32 % z více jak 1 830 zjištěných obcí s minimálně jedním HUZ. Z hlediska ubytovacích kapacit bylo v roce 2013 zjištěno ve vybraných 587 obcích celkem 423 216 lůžek v HUZ, což je více jak 82 % všech lůžek v HUZ v ČR. Dle údajů ČSÚ v těchto 587 střediscích bylo realizováno přibližně 93,6 % ze všech přenocování v HUZ v roce 2012.

Obr. 12.2 Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu České republiky 2013

Zdroj: Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu Česka a Slovenska, J. Vystoupil, A. Kasagranda, M. Šauer, Geografický časopis/Geographical Journal 68 (2016) 2, str. 171–192. Dostupné z URL: <https://www.sav.sk/journals/uploads/06301329Vystoupil%20et%20al._F.pdf>.Obrázek bude vyměněn. Bylo zažádáno o podklady ke zpracování grafického listu ESFMU (zajistí OÚP MMR).

12.3.2 Významné rekreační oblasti

Významné rekreační oblasti jsou v převážné míře vázány na příznivé přírodní předpoklady. Analýza a hodnocení přírodních předpokladů je jedním z nejvýznamnějších kroků při stanovení významu jednotlivých středisek a regionů pro cestovní ruch a rekreaci. Přírodní potenciál je jedním z nejvýznamnějších podmínek a lokalizačních faktorů aktivit cestovního ruchu. Jako základ pro Rajonizaci cestovního ruchu bylo vzato hodnocení potenciálních rekreačních ploch v územní podrobnosti obcí ČR. Ukazatel potenciálních rekreačních ploch odráží vliv celkových přírodních podmínek na funkčně – prostorové využití podmínek území.

Dalším jevem charakterizujícím přírodní předpoklady cestovního ruchu je výskyt zvláště chráněných území.

Metodika pro stanovení ukazatele potenciálních rekreačních ploch vychází ze součtu rekreačně využitelných ploch v jednotlivých katastrálních územích obcí. Za rekreačně využitelné plochy je zde považována lesní půda, louky, pastviny, zahrady, sady a vodní plochy tekoucí i stojaté. Podíl rekreačně využitelných ploch je stanoven v % z celkové plochy katastru obce. Podle podílu rekreačně využitelných ploch je krajina zařazena do kategorií od urbanizovaných prostor až po horskou krajinu. Toto rozdělení ploch ČR je znázorněno níže v obrázku.

Obr. 12.3 Rajonizace cestovního ruchu podle přírodních předpokladů

Zdroj: VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: <http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/rajonizace.pdf>.Obrázek bude vyměněn. Bude zažádáno o podklady ke zpracování grafického listu ESFMU (zajistí OÚP MMR).

Marketingové regiony cestovního ruchuJiné pojetí regionalizace cestovního ruchu představuje členění území ČR na marketingové regiony cestovního ruchu používané Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism (ČCCR). CzechTourism (ČCCR) je vládní agenturou, zřízenou jako příspěvková organizace MMR k 1. 4. 1993. Jejím účelem je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu především v zahraničí.



Tento přístup členění vychází z potřeby co nejúčelnější propagace turistické nabídky území. K marketingovým účelům využívá CzechTourism (ČCCR) turistické regiony a turistické oblasti ČR. Jedná se o celkem 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí.

Hlavní kritérium takto vymezených regionů cestovního ruchu spočívá v organizačně ekonomických vazbách a ochotě obcí a mikroregionů daného regionu spolupracovat na společném marketingu. Z tohoto důvodu nejsou také hranice regionů tak pevně vymezeny a mohou se vyvíjet v čase.

Původně bylo vymezeno v ČR 15 turistických regionů a 43 turistických oblastí. Později však již došlo ke změně jejich počtů a vymezení. Tato změna byla vyvolána potřebami praxe.

Turistický region je územní celek, jehož nabídka CR svým množstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost. Potenciál území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu s důrazem na příjezdový cestovní ruch. Turistické regiony slouží k prezentaci potenciálu cestovního ruchu ČR. Turistický region je tedy základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu. Může se členit na turistické oblasti.

Turistická oblast představuje územní celek specifických potenciálem převážně stejných přírodních, resp. kulturně-historických podmínek a vlastností pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Potenciál daného území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu se zaměřením především na domácí cestovní ruch. Území je v oblasti rozvoje cestovního ruchu koordinováno profesní organizací a za území jsou shromažďovány statistické informace.

Obr. 12.4 Vymezení turistických regionů dle CzechTourismu (ČCCR)

Zdroj: CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: <http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-pro-vas/spoluprace-s-regiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/>. Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016.

Obr. 12.5 Vymezení turistických oblastí dle CzechTourismu (ČCCR)

1. Praha 21. Chrudimsko a Hlinecko2. Střední Čechy – západ 22. Králický Sněžník3. Střední Čechy – jih 23. Českomoravské pomezí4. Střední Čechy – severovýchod – Polabí 24. Vysočina5. Jižní Čechy 25. Znojemsko a Podyjí6. Šumava 26. Pálava a Lednicko-Valtický areál7. Český les 27. Slovácko8. Plzeňsko 28. Brno a okolí9. Západočeské lázně 29. Moravský kras a okolí10. České Středohoří a Žatecko 30. Kroměřížsko11. Krušné Hory a Podkrušnohoří 31. Zlínsko a Luhačovicko12. České Švýcarsko 32. Valašsko13. Českolipsko 33. Beskydy a Valašsko14. Jizerské hory 34. Těšínské Slezsko15. Český ráj 35. Ostravsko16. Krkonoše a Podkrkonoší 36. Poodří – Moravské Kravařsko17. Kladské pomezí 37. Opavské Slezsko18. Hradecko 38. Střední Morava19. Orlické hory a Podorlicko 39. Jeseníky – západ20. Pardubicko 40. Jeseníky – východ

Zdroj: CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: <http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-pro-vas/spoluprace-s-regiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/>. Upraveno: Ústav územního rozvoje, 2016.



Využití takto vymezených turistických regionů a turistických oblastí cestovního ruchu pro potřeby ÚAP je výhodné zejména z toho důvodu, že ČSÚ respektuje takto vymezené turistické oblasti a regiony a je tedy možno získat za takto vymezená území vybraná data, poskytovaná ČSÚ.

Tab. 12.5 Turistické regiony a oblasti používané ČSÚ, kraj, počet obcí, rozloha

Turistický region Turistická oblast Kraj Počet obcí

Rozloha (ha)

Českolipsko a Jizerské hory Českolipsko Liberecký kraj 76 145 722,1

Jizerské hory Liberecký kraj 51 84 779,1Český ráj Český ráj Královéhradecký kraj 63 52 364,9

Liberecký kraj 64 51 088,2Středočeský kraj 51 40 004,1

Jižní Čechy Jižní Čechy Jihočeský kraj 538 769 798,9Jižní Morava Brno a okolí Jihomoravský kraj 244 235 693,9

Moravský kras a okolí Jihomoravský kraj 130 94 225,4Pálava a Lednicko-Valtický areál Jihomoravský kraj 55 92 323,1Slovácko (Jižní Morava) Jihomoravský kraj 96 133 608,3Znojemsko a Podyjí Jihomoravský kraj 148 163 671,4

Královéhradecko Hradecko Královéhradecký kraj 109 92 865,0Kladské pomezí Královéhradecký kraj 90 99 164,2Orlické hory a Podorlicko (Královéhradecko) Královéhradecký kraj 83 99 798,9

Krkonoše a Podkrkonoší Krkonoše a Podkrkonoší Královéhradecký kraj 103 131 694,6Liberecký kraj 24 34 752,1

Plzeňsko a Český les Český les – Domažlicko (Chodsko) Plzeňský kraj 137 251 865,4Plzeňsko Plzeňský kraj 269 310 281,3

Praha Praha Hlavní město Praha 1 49 615,0

Severní Morava a Slezsko Beskydy – Valašsko Moravskoslezský kraj 68 113 720,4

Jeseníky – východ Moravskoslezský kraj 67 153 656,9

Opavské Slezsko Moravskoslezský kraj 77 111 284,0

Ostravsko Moravskoslezský kraj 7 26 349,9

Poodří – Moravské Kravařsko Moravskoslezský kraj 37 59 254,5

Těšínské Slezsko Moravskoslezský kraj 44 78 449,1

Severozápadní Čechy České středohoří a Žatecko Ústecký kraj 175 214 984,4České Švýcarsko Ústecký kraj 52 90 867,3Krušné hory a Podkrušnohoří Ústecký kraj 127 227 605,3

Střední Čechy Střední Čechy – jih Středočeský kraj 411 476 734,2Střední Čechy – Polabí Středočeský kraj 365 324 415,6Střední Čechy – západ Středočeský kraj 318 260 430,3

Střední Morava a Jeseníky Jeseníky – západ Olomoucký kraj 89 184 611,7Střední Morava Olomoucký kraj 310 342 065,1

Šumava Šumava (Plzeňský kraj) Plzeňský kraj 95 193 940,1Šumava (Jihočeský kraj) Jihočeský kraj 85 235 896,7

Východní Čechy Českomoravské pomezí Pardubický kraj 140 155 579,5Chrudimsko – Hlinecko Pardubický kraj 104 94 942,9

Turistický region Turistická oblast Kraj Počet obcí

Rozloha (ha)

Králický Sněžník Pardubický kraj 5 15 863,2Orlické hory a Podorlicko (Východní Čechy) Pardubický kraj 89 99 271,1Pardubicko Pardubický kraj 113 86 238,0

Východní Morava Kroměřížsko Zlínský kraj 79 79 559,8Slovácko (Východní Morava) Zlínský kraj 79 101 098,6Valašsko Zlínský kraj 61 114 269,6Zlínsko a Luhačovicko Zlínský kraj 88 101 374,4

Vysočina Vysočina Vysočina 704 679 574,2Západočeské lázně Západočeské lázně Karlovarský kraj 132 331 425,7

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch [cit. 2016-07-14]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/330152turisticke-regiony>.



12.4 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení

Hromadné ubytovací zařízení (dále jen HUZ) je zařízení s minimálně pěti pokoji a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.

Data za hromadná ubytovací zařízení poskytuje ČSÚ za kraje ČR, ORP a rovněž za turistické regiony vymezené CzechTourism (ČCCR), viz výše.

Do celkového počtu pokojů v HUZ se započítávají všechny pokoje sloužící pro cestovní ruch. Nezapočítávají se pokoje pro ubytování personálu, majitelů zařízení a pokoje dlouhodobě sloužící pro ubytování zaměstnanců jiných podniků (déle než 1 rok). Počet lůžek je celkový počet lůžek v HUZ, vyčleněných výhradně pro hosty. Zahrnují se jen lůžka sloužící pro cestovní ruch a nezahrnují se příležitostná lůžka.

Počet míst pro stany a karavany je počet stanovišť pro umístění stanů, obytných přívěsů a karavanů. Minimální průměrná čistá plocha pro stan a osobní automobil je 30 m², pro obytný přívěs a osobní automobil nebo obytné motorové vozidlo je 60 m².

Tab. 12.6 Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v krajích 2015Ubytovací

zařízení Pokoje Lůžka Místa pro stanya karavany

Česká republika 9 163 206 258 529 250 48 585Hlavní město Praha 797 41 854 91 059 1 062Jihočeský kraj 1 205 20 399 58 839 13 017Jihomoravský kraj 813 18 143 45 236 5 353Karlovarský kraj 471 15 929 32 706 1 088Kraj Vysočina 445 8 311 23 989 3 268Královéhradecký kraj 1 055 17 604 49 628 5 070Liberecký kraj 892 14 501 43 651 2 592Moravskoslezský kraj 576 11 742 29 923 1 935Olomoucký kraj 465 8 836 22 834 1 124Pardubický kraj 341 6 716 19 068 1 807Plzeňský kraj 521 10 286 28 503 3 818Středočeský kraj 669 13 099 34 812 5 469Ústecký kraj 468 8 832 23 351 1 609Zlínský kraj 445 10 006 25 651 1 373

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr>.

Kapacity HUZ se liší podle jednotlivých krajů ČR. Patrná je zde nejen souvislost s velikostí kraje, ale rovněž s atraktivitou území pro rekreaci a cestovní ruch. Poddimenzovaný je počtem a kapacitou HUZ Kraj Vysočina.

Obr. 12.6 Počet hromadných ubytovacích zařízení dle ORP

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016.

Největší počty HUZ jsou v Praze, a sice 757 objektů, dále v ORP Trutnov 348, Český Krumlov 287, Vrchlabí 279 a více než 200 objektů je ještě v ORP Jilemnice, a sice 208. Velké počty HUZ jsou zejména v některých ORP Královéhradeckého kraje, Karlovarského, Libereckého, ale i Plzeňského, Jihočeského kraje a Olomouckého kraje. Jedná se zejména o ty ORP, které mají podmínky rekreaci v horských oblastech nebo u vody, ale i velká města.



Obr. 12.7 Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních dle ORP


ORP s nejvyššími počty lůžek logicky poněkud kopírují stav v počtech HUZ v jednotlivých ORP. Nejvíce lůžek v HUZ je opět v Praze, a sice 87 961, s velkým odstupem jsou na druhém místě ORP Karlovy Vary s 12 366 a na třetím místě Brno s 12 232. Více než 10 000 lůžek je k dispozici ještě v ORP Trutnov, Vrchlabí a Český Krumlov. Velké počty HUZ jsou, vedle ORP s největšími městy, zejména v některých ORP Královéhradeckého kraje, Libereckého, Karlovarského ale i Olomouckého a Jihočeského kraje. Jedná se zejména ty ORP, které mají podmínky rekreaci v horských oblastech nebo u vody, ale i velká města.

Počet hostů v HUZ Za hosta v HUZ se považuje každá osoba (nezahrnuje se personál a majitelé ubytovacího zařízení, kteří v ubytovacím zařízení bydlí), která použila služeb zařízení k přechodnému ubytování, včetně dětí. Host může použít služeb ubytovacího zařízení z důvodu dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech. V rekreačních zařízeních a školicích střediscích podniku se hostem rozumí každá osoba, která použila zařízení k přechodnému ubytování z výše vyjmenovaných důvodů, ať se jedná o vlastní zaměstnance podniku (např. členy odborových svazů), jejich rodinné příslušníky nebo osoby k podnikům cizí. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které využívají služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia, pokud doba jeho trvání překročí 1 rok.

Tab. 12.7 Hosté a přenocování v HUZ V ČR – 2014

Hosté celkem

v tom Přenocovánícelkem

v tom Průměrný počet

přenocování

v tom

rezidenti nerezidenti rezidenti nerezidenti rezident

i nerezidenti

17 195 550 8 488 637 8 706 913 47 093 906 23 807 391 23 286 515 2,7 2,8 2,7


Celkové počty hostů v HUZ v jednotlivých ORP jsou v úzkém vztahu k celkovému počtu lůžek v jednotlivých ORP. Nejvyšší počet hostů byl v roce 2014 opět v Praze, a sice 6 096 015. S velkým odstupem je na druhém místě v počtu hostů tentokrát ORP Brno s 513 010 hosty a na třetím místě ORP Český Krumlov s 417 590 hosty. Následují ORP Vrchlabí, Karlovy Vary a Mariánské Lázně. Více než 200 tis. hostů navštívilo HUZ v roce 2014 ještě v ORP Plzeň, Trutnov, České Budějovice a Ostrava.

Velké počty hostů navštívily HUZ rovněž v ORP s největšími městy zejména v kraji Libereckém, Královéhradeckém, Karlovarském, Jihočeském, Olomouckém, ale i v Jihomoravském kraji v ORP sousedících s Rakouskem, kde může být důvodem rovněž vinařský cestovní ruch.

Obr. 12.8 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních dle ORP




Obr. 12.9 Průměrný počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních dle ORP


Počet přenocování v HUZ je celkový počet přenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období.

Indikátorem s velkou vypovídací schopností, svědčící o atraktivitě území pro rekreaci a cestovní ruch, je zejména průměrný počet přenocování v HUZ. Je zde sice jisté nebezpečí, že výsledná hodnota může být ovlivněná dlouhodobě ubytovanými osobami (pracovní ubytování). Jistým narovnáním je skutečnost, že mezi hosty se nezapočítávají osoby, které využívají služeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování za účelem zaměstnání či řádného studia, pokud doba jeho trvání překročí 1 rok.

Dle ORP má nejvyšší průměrný počet přenocování Karviná s hodnotou 11,6 nocí. V tomto případě může být ovlivněn výsledek právě ubytováním pracovního charakteru. Další nejvyšší hodnotu má ORP Hranice v Olomouckém kraji s průměrem 8,0 přenocování a Ostrov v Karlovarském kraji, a sice 6,7 přenocování. ORP s delšími průměrnými přenocováními se vyskytují zejména v ORP kraje Karlovarského, Libereckého, Královéhradeckého a Olomouckého ale i například v ORP Luhačovice, Poděbrady a Teplice. Nejčastěji jsou vázány na horské oblasti a lázeňská místa.

Tab. 12.8 Vývoj CR v HUZ v ČR 2000–2014

2000 2005 2010 2011 2012 2013 2014

Ubytovací zařízení 7 469 7 605 7 235 7 657 10 057 9 970 9 013v tom podle kategorie:hotely a podobná ubytovací zařízení 3 960 4 278 4 300 4 612 6 350 6 301 5 833

v tom hotely ***** 11 34 47 50 56 56 57v tom hotely **** 141 252 442 467 539 553 557v tom ostatní hotely 1 716 1 596 1 579 1 618 1 987 1 977 1 868v tom penziony 2 092 2 396 2 232 2 477 3 768 3 715 3 351

Kempy 471 499 480 487 514 506 513chatové osady, turistické ubytovny 1 093 968 843 918 1 117 1 113 993ostatní jinde neuvedená 1 945 1 860 1 612 1 640 2 076 2 050 1 674Pokoje 169 655 164 516 176 403 180 838 217 188 215 048 202 482Lůžka 437 440 433 211 449 068 461 434 560 401 554 523 519 909Místa pro stany a karavany 41 692 51 798 49 844 49 106 50 282 49 638 50 837Hosté v tis. osob 10 864 12 362 12 212 12 899 15 099 15 408 15 587

v tom nerezidenti 4 773 6 336 6 334 6 715 7 647 7 852 8 096v tom rezidenti 6 091 6 026 5 878 6 184 7 452 7 556 7 491

Přenocování v tis. 44 200 40 320 36 909 38 235 43 278 43 308 42 947v tom nerezidenti 15 597 19 595 18 366 19 425 21 794 22 145 22 110v tom rezidenti 28 603 20 725 18 543 18 810 21 484 21 163 20 837

Průměrný počet přenocování 4,1 3,3 3,0 3,0 2,9 2,8 2,8v tom nerezidenti 3,3 3,1 2,9 2,9 2,8 2,8 2,7v tom rezidenti 4,7 3,4 3,2 3,0 2,9 2,8 2,8


Poznámka: v roce 2013 došlo k revizi dat (ČSÚ) a údaje od r. 2012 nejsou plně srovnatelné s údaji 2000 – 2011.

Podle kategorie ubytovacích zařízení – dále se člení na: hotely*****, hotely****, hotely***, hotely**, hotely*, hotely garni (v tabulce jsou zahrnuty poslední 4 kategorie v jedné pod názvem ostatní hotely), penziony, kempy, chatové osady, turistické ubytovny a ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná. Z tabulky je patrný nárůst počtu téměř u všech kategorií HUZ mezi lety 200-2014 a do roku 2012 rovněž nárůst pokojů a lůžek v těchto zařízeních. Výjimkou jsou pouze chatové osady a turistické ubytovny, kde došlo mezi roky 2000 a 2014 k úbytku těchto zařízení.

Poznámka: Hotely se dělí do kategorií od 1 do 5 hvězdiček (* Tourist, ** Standard, *** Komfort, **** First Class, ***** Luxus) přičemž pensionům, motelům a garni provozovnám mohou být přiděleny maximálně 4 hvězdičky. Zařazení provozovny do jednotlivých kategorií se uskuteční na základě vyhodnocení povinných kritérií a počtu bodů z katalogu fakultativních znaků. K zařazení do určité kategorie je požadováno splnění všech povinných kritérií a získání určitého počtu bodů u fakultativních znaků.

1 2 – 1 0 Ú z e m n ě a n a l y t i c k é p o d k l a d y Č e s k é r e p u b l i k y


12.5 Excelentní destinace cestovního ruchu v ČR (EDEN)

Projekt European Destination of Excellence (Evropská destinace nejvyšší kvality) vypisuje Evropská komise od roku 2006 a je do něj zapojeno více než dvacet evropských zemí. Soutěž o evropskou excelentní destinaci je projekt Evropské komise s cílem upozornit na méně známé evropské regiony a jejich jedinečnost a originalitu v souladu s principem udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že jde o propagaci méně známých regionů, je podmínkou účasti v soutěži, že musí jít o oblast s relativně nízkou návštěvností.Česká republika se soutěže účastní od roku 2009 a jejím garantem je agentura CzechTourism. Každý ročník soutěže má jiné tematické zaměření. Některé ročníky jsou zaměřeny na propagaci a podporu marketingových aktivit finalistů a vítězů předchozích ročníků (2012 a 2014).

Tab. 12.9 Excelentní destinace cestovního ruchu v ČR

Ročník Název destinace Zaměření ročníku2009 České Švýcarsko Cestovní ruch a chráněná území2010 Bystřicko Voda – turistický cíl2011 Slovácko Obnova hmotného dědictví2012 - Ročník byl věnován propagaci vítězů a finalistů předchozích ročníků2013 Lipensko Cestování bez bariér2014 - Ročník byl věnován propagaci vítězů a finalistů předchozích ročníků2015 Jeseníky Cestovní ruch a lokální gastronomie2016 - Ročník byl věnován propagaci vítězů a finalistů předchozích ročníků2017 Kulturní cestovní ruch

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: <http://www.eden-czechtourism.cz/predchozi-rocniky/>.

Obr. 12.10 Excelentní destinace cestovního ruchu v ČR




12.6 Lázeňská místa

Lázeňství je významný obor činnosti, který má velký význam pro rozvoj nejen dané obce se statutem lázní a regionu, ale i celé České republiky.

Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu, která podmiňuje výskyt pramenů minerálních, termálních a radioaktivních vod, plynů a ložiska peloidů, působících pozitivně svými chemickými či fyzikálními vlastnostmi na lidský organismus. Jedná se o léčivé zdroje, které jsou spolu s klimatickými podmínkami vhodné k léčbě. Lázeňství má v ČR dlouholetou tradici a mezinárodní význam vzhledem k vysoké kvalitě přírodních léčivých zdrojů a využití nejmodernějších léčebných metod a postupů.

Oblast lázeňství spadá v ČR, na rozdíl od ostatních typů cestovního ruchu, do působnosti Ministerstva zdravotnictví.

Český inspektorát lázní a zřídel je součástí Ministerstva zdravotnictví a ústředním orgánem státní správy pro stanovení podmínek pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst v souladu s lázeňským zákonem a prováděcími předpisy.

Lázeňské místo je v § 28 výše uvedeného zákona definováno jako území, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa, který zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví

a) omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa,b) činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují,c) zařízení, která se v něm nesmí zřizovat.

Přírodní léčebné lázně jsou v zákoně definovány jako soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj, nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení.

Konkrétní lázeňské místo se vyhlašuje nařízením vlády a nařízením vlády se rovněž rozhoduje o jeho případném zrušení. Obce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi. Lázeňská místa se specializují vždy na léčení určitého typu chorob a spojených zdravotních potíží. Specializace je dána především složením léčivých daného lázeňského místa minerálních vod. Do značné míry tedy lázeňství závisí na přírodních podmínkách, tedy na přítomnosti přírodních léčivých zdrojů. Lázeňská místa měla vždy velmi významné postavení, nezávisející na velikosti obcí. Rozvoj lázeňství znamená velký ekonomický přínos pro danou obec.

Sdružení lázeňských míst ČRVětšina lázeňských míst ČR je členem Sdružení lázeňských míst ČR. Jedná se o dobrovolnou zájmovou nestranickou a nevládní organizaci měst a obcí v ČR, na jejichž území se nacházejí lázeňská zařízení a mají schválený statut lázní.

Posláním sdružení je aktivně přispívat k vytváření podmínek a nástrojů pro regeneraci a rozvoj lázeňství a lázeňských míst, zejména ke zlepšování stavu a rozvoji lázeňské a městské infrastruktury, obnovy lázeňských památek a k celkovému rozvoji lázeňství a lázeňských měst a obcí v ČR. Sdružení iniciuje spolupráci mezi státem, obcemi a občany, lázeňskými organizacemi a sdruženími, ale mezinárodní spolupráci.

Svaz léčebných lázní (SLL)Svaz léčebných lázní České republiky (SLL) je zájmové profesní sdružení léčebných lázní jehož cílem je udržet a garantovat léčebnou úroveň těchto lázeňských společností. Posláním Svazu je kultivovat prostředí a vytvářet podmínky pro udržení a rozvoj léčebného lázeňství v České republice a hájit společné i individuální zájmy členů. SLL sdružuje 44 členů, z toho 42 léčebných lázní. Lázně sdružené v SLL jsou akreditovanými léčebnými lázněmi napojenými na veřejný zdravotní systém. Léčebné lázně k léčbě využívají místní přírodní léčivý zdroj schválený

ministerstvem zdravotnictví, což tato zařízení odlišuje od ostatních lázní či ubytovacích zařízení umístěných v lázeňských místech. SLL je členem Evropského svazu lázní (ESPA) se sídlem v Bruselu.

Tab. 12.10 Seznam lázeňských míst ve smyslu zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon)

Lázeňské místo Obec OkresBechyně Bechyně TáborBěloves Náchod NáchodBílina Bílina TepliceBludov Bludov ŠumperkDubí Dubí TepliceFrantiškovy Lázně Františkovy Lázně ChebHodonín Hodonín HodonínJáchymov Jáchymov Karlovy VaryJanské Lázně Janské Lázně TrutnovJeseník - Lázně Jeseník JeseníkKarlova Studánka Karlova Studánka BruntálKarlovy Vary Karlovy Vary Karlovy VaryKlimkovice Klimkovice Nový JičínKonstantinovy Lázně Konstantinovy Lázně TachovKostelec u Zlína Zlín ZlínLázně Bělohrad Lázně Bělohrad JičínLázně Bohdaneč Lázně Bohdaneč PardubiceLázně Kundratice Osečná LiberecLázně Kynžvart Lázně Kynžvart ChebLázně Libverda Lázně Libverda LiberecLázně Toušeň Lázně Toušeň Praha-východLednice Lednice BřeclavLipová Lázně Lipová Lázně JeseníkLuhačovice Luhačovice ZlínMariánské Lázně Mariánské Lázně ChebMšené Lázně Mšené Lázně LitoměřiceOstrožská Nová Ves Ostrožská Nová Ves Uherské HradištěPoděbrady Poděbrady NymburkSlatinice Slatinice OlomoucTeplice nad Bečvou Teplice nad Bečvou PřerovTeplice Teplice TepliceTřeboň Třeboň Jindřichův HradecVelichovky Velichovky NáchodVelké Losiny Velké Losiny ŠumperkVráž Vráž Písek

Zpracoval: Ústav územního rozvoje, 2016. Podkladová data: Ministerstvo zdravotnictví.

Vedle klasických lázeňských léčebných pobytů vznikl nový typ lázeňské turistiky. Nezaměřuje se na léčení konkrétní choroby, ale na zlepšení celkové zdravotní kondice formou wellness, relaxace, rekondice a dalších aktivit. Tyto služby jsou poskytovány nejen jako doplněk ke klasické léčbě, ale i jako samostatná turistická nabídka. Ze zaměření lázeňské turistiky na poskytování „klasické“ lázeňské péče nebo na wellness aktivity pak vyplývá obecná délka pobytu účastníků tohoto typu turistiky. „Klasický“ lázeňský pobyt by měl být nejméně třítýdenní, aby se účinky léčby mohly v plné míře projevit. Naproti tomu relaxační a rekondiční pobyty jsou obvykle kratší, víkendové nebo týdenní.



Obr. 12.11 Lázeňská místa

Poznámka: Železnice již nemá podle rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví – Českého inspektorátu lázní a zřídel statut lázeňského místa, je však členem Sdružení lázeňských míst.


Tab. 12.11 Hosté a přenocování v lázeňských zařízeních v ČR

Rok Hosté celkem

v tom Přenocování

celkem

v tom Průměrný počet

přenocování

v tom

rezidenti nerezidenti rezidenti nerezi-denti rezidenti nerezidenti

2012 710 858 361 327 349 531 6 643 959 3 590 858 3 053 101 9,3 9,9 8,7

2013 745 935 371 191 374 744 6 046 764 2 924 913 3 121 851 8,1 7,9 8,3

2014 742 281 391 793 350 488 6 409 326 3 470 039 2 939 287 8,6 8,9 8,4

2015 736 877 415 154 321 723 6 616 594 4 080 238 2 536 356 9,0 9,8 7,9

Zdroj: Český statistický úřad, 2016. Statistiky, cestovní ruch [cit. 2016-06-28]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr>.

Z výše uvedené tabulky je patrné, že počet hostů se mezi lety 2012–2015 výrazně nezvyšoval, i když mezi roky 2012–2014 docházelo k nárůstu, v roce 2015 se potom počet hostů snížil. Od roku 2012 do roku 2015 se však zvyšoval počet přenocování, který se zvýšil na 9,0 v roce 2015 z 8,1 v roce 2013. Přestože stále nebylo dosaženo stavu v roce 2011, kdy činil průměrný počet přenocování 9,3 nocí, lze považovat trend posledních let za pozitivní. U návštěvníků lázní se zvyšuje v posledních letech počet rezidentů a počet nerezidentů klesá.

12.7 Závěrečný souhrn a hlavní problémy

Problémy z hlediska územního plánováníOdvětví cestovního ruchu je významnou součástí národního hospodářství. Jeho rozvojový potenciál pozitivně ovlivňuje řadu dalších ekonomických odvětví a vytváří nové pracovní příležitosti, související s rozvojem doprovodných služeb a stavebním rozvojem. Cestovní ruch zvyšuje konkurenceschopnost regionu, což v hospodářsky slabých regionech pomáhá významně k ekonomickému rozvoji.

Regionalizaci cestovního ruchu postavenou na marketingovém základě představuje členění území ČR na regiony cestovního ruchu, používané Českou centrálou cestovního ruchu CzechTourism (ČCCR). Jejím účelem je co nejúčelnější propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu, především v zahraničí. K marketingovým účelům využívá CzechTourism turistické regiony a turistické oblasti ČR. Jedná se o celkem 17 turistických regionů a 40 turistických oblastí. Za poslední dva roky však vzniklo několik nových turistických destinací. Připravuje se nový systém organizace turistických destinací. Stávající destinace budou nově zařazeny do 4 úrovňového systému.

Regionalizace cestovního ruchu a vymezení významných rekreačních středisek a oblastí je jedním z cílů výzkumů, zabývajících se cestovním ruchem. Pro zařazení do jednotlivých kategorií je důležitá zejména funkce střediska z pohledu využití pro cestovní ruch a rovněž intenzita cestovního ruchu, měřená především počtem HUZ, přenocováním v HUZ a návštěvníků HUZ. Velké počty HUZ a lůžek v HUZ jsou vedle Prahy zejména v některých ORP Královéhradeckého kraje, Karlovarského, Libereckého, ale i Plzeňského, Jihočeského kraje a Olomouckého kraje. Jedná se zejména ty ORP, které mají podmínky rekreaci v horských oblastech nebo u vody, ale i velká města.

Pro rozvoj daného území, ale i celého regionu má velký význam lázeňství. Obce se statutem lázní, lázeňská místa, mají významné postavení, které není závislé na velikosti obcí. Rozvoj lázeňství znamená velký ekonomický přínos pro danou obec. Na druhé straně je stanoven režim ochrany obce se statutem lázeňského místa, který vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa. V zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí, stanoví omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa, činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují a zařízení, která se v něm nesmí zřizovat.

Typickou formou rekreace v ČR je chataření a chalupaření. Zatímco chalupaření přináší do vysídlujícího se venkova pozitivní jevy, s chatařením jsou v poslední době spojeny značné problémy, se kterými se musí potýkat územní plánování. S přeměnou chat v trvalá obydlí a chatových osad v enklávy rodinných domků přináší problémy především v nedostatečné technické a dopravní infrastruktuře. Může se jednat například o problém s pitnou vodou, odpadními vodami v souvislosti s nedostatečnou kapacitou stávající čistírny odpadních vod nebo problém s dopravní sítí, ale i občanskou vybaveností. Pokud rodinné domky vznikají z chat, které jsou v zástavbě rodinných domků, nebo v blízkosti této zástavby nepřináší to tolik problémů, neboť v těchto lokalitách funguje jistá infrastruktura. Pokud však dochází k přeměně chat v rodinné domy v místech pro výstavbu nevhodných, kde zpravidla není v podstatě žádná infrastruktura, znamená to velký problém. Na malých pozemcích vznikají často neadekvátně velké stavby, nevhodné v daném prostředí. Tento trend u bývalých chatových lokalit znamená rovněž velké ohrožení a mnohdy i likvidaci přirozených biotopů. Cestou k řešení tohoto negativního vývoje je důsledná kontrola nástroji územního plánování a dodržování pravidel stanovených v územních plánech. Je třeba klást důraz na udržitelnost daného území pomocí regulačních opatření, zejména podmíněnost další výstavby staveb pro bydlení výstavbou dopravní a technické infrastruktury a občanské infrastruktury.

Náměty z hlediska územního plánování Úkolem územního plánování je mj. vytvářet územní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a lázeňství. V praxi to znamená, že územní plánování musí v územích s předpoklady k rozvoji cestovního ruchu, rekreace čí lázeňství vytvářet podmínky pro zajištění potřebné infrastruktury od dopravy přes technickou vybavenost až po rekreační a ubytovací zařízení.

Jedním z významných podkladů návrhu potenciální rekreační plochy v území je hodnocení přírodních podmínek pro cestovní ruch. Ukazatel potenciálních rekreačních ploch odráží vliv celkových přírodních podmínek na funkčně – prostorové využití podmínek území.



Použité zkratky:

CR cestovní ruchČCCR Česká centrála cestovního ruchu (CzechTourism)ČR Česká republikaČSÚ Český statistický úřadEDEN excelentní destinace cestovního ruchu ESFMU Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzityEU Evropská unieHDP hrubý domácí produktHUZ hromadné ubytovací zařízení MMR Ministerstvo pro místní rozvoj MZ Ministerstvo zemědělství ORP obec s rozšířenou působností OSN Organizace spojených národů (United Nations)SLDB sčítání lidu domů a bytůSRR ČR Strategie regionálního rozvoje ČR THFK tvorba hrubého fixního kapitálu TSA turistický satelitní účet ÚAP územně analytické podkladyÚÚR Ústav územního rozvoje

Zdroje:

CzechTourism (ČCCR) 2016, EDEN. Dostupné z URL: <http://www.eden-czechtourism.cz/predchozi-rocniky/>.

CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: <http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-pro-vas/spoluprace-s-regiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/>.

CzechTourism (ČCCR). Dostupné z URL: <http://www.czechtourism.cz/nase-sluzby-pro-vas/spoluprace-s-regiony/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti,-kontakty/ >.

Český statistický úřad a územně analytické podklady [on-line]. Praha: Český statistický úřad, 2016. [cit. 2016-08-15]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/csu_a_uzemne_analyticke_podklady>.

Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu. Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_cestovniho_ruchu_v_cr>.

Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, tvorba hrubého fixního kapitálu v ČR [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/tsa_t8_tvorba_hrubeho_fixniho_kapitalu_v_cestovnim_ruchu_v_cr>.

Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, satelitní účet cestovního ruchu, modul zaměstnanosti cestovního ruchu [cit. 2016-07-09]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/modul_zamestnanosti_cestovniho_ruchu>.

Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch, turistické regiony [cit. 2016-07-14]. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/330152turisticke-regiony>.

Český statistický úřad, 2016. Statistiky – cestovní ruch. Dostupné z URL: <https://www.czso.cz/csu/czso/cru_cr >.

Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu Česka a Slovenska, J. Vystoupil, A. Kasagranda, M. Šauer, Geografický časopis/Geographical Journal 68 (2016) 2, str. 171–192. Dostupné z URL: <https://www.sav.sk/journals/uploads/06301329Vystoupil%20et%20al._F.pdf>.

Ministerstvo zdravotnictví. Český inspektorát lázní a zřídel. Dostupné z URL: <http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/cesky-inspektorat-lazni-a-zridelcil-_1753_3.html>.

VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. Dostupné z URL: <http://is.muni.cz/do/1456/soubory/katedry/kres/3910085/rajonizace.pdf>.

VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2007. 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6

Seznam grafických listů kapitoly 12:

12.1 Funkčně prostorová typologie středisek cestovního ruchu České republiky 2013 Bude doplněno po získání dat (zajistí OÚP MMR)

12.2 Lázeňská místa








Date post:	15-Jun-2018
Category:	Documents
Upload:	tranhanh
View:	213 times
Download:	0 times

zam.uur.cz ÚAP ČR srpen 2017/kap... · Web viewnásledující hlavní témata: atraktivnost,...

Documents