Ostravská univerzita

Pedagogická fakulta

Zavedení sociálních médií do školní výuky

Introduction of social media in school education

Autoreferát k disertační práci 2018

Studijní program: Specializace v pedagogice

P 7507

Obor: Informační a komunikační technologie ve vzdělávání

7507V066

Disertant: Mgr. Zuzana Homanová

Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta

katedra informačních a komunikačních technologií

Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory

Školitel: doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc.

Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta

katedra informačních a komunikačních technologií

Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory

2

Obhajoba disertační práce se uskuteční

v pondělí 15. února 2018

v zasedací místnosti SA 407

Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta

katedra informačních a komunikačních technologií

Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory

Oponenti:

doc. PhDr. Eva Höflerová, Ph.D.

doc. Ing. Ladislav Beránek, CSc., MBA

3

Autoreferát byl rozeslán dne 15. 1. 2018

S disertací se lze seznámit na katedře informačních a komunikačních

technologií Pedagogické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě

Fráni Šrámka 3, 709 00 Ostrava-Mariánské Hory od 15. 1. 2018.

Bibliografická identifikace

Jméno a příjmení autora: Mgr. Zuzana Homanová

Název disertační práce:

Zavedení sociálních médií do školní výuky

Název disertační práce anglicky:

Introduction of social media in school education

Školitel: doc. RNDr. Jana Kapounová, CSc.

Rok obhajoby: 2018

4

Abstrakt

Předkládaná disertační práce se zaměřuje na oblast podpory implementace

sociálních médií do prostředí základních škol. V souvislosti s realizovanými

výzkumy, jež poukázaly na omezené využití těchto nástrojů i ne plně

uspokojivý stav úrovně ICT na českých školách, přistoupila autorka k řešení

v podobě návrhu integračního výukového modelu, metod a organizačních

forem výuky zohledňující moderní pedagogické přístupy podporované

sociálními médii. Teoretická část práce se věnuje vymezení čtyř klíčových

oblastí – sociálním médiím ve výuce a učení, kooperativním formám výuky,

metodám projektové výuky a teorii konektivismu, jež překonává

individualistický přístup v procesu učení žáka.

Navržený model byl ověřován u žáků 2. stupně základních škol v rámci

projektové výuky, na níž participovaly dvě partnerské školy. Nedílnou

součástí práce je také návrh tvorby flexibilní sítě participujících škol, jakožto

doplňku základní školní infrastruktury nabízející řešení bezpečné a snadné

komunikace, sdílení i výměnu informací v rámci projektových aktivit škol.

Klíčová slova

Edmodo, konektivismus, kooperativní dovednosti, projektová výuka,

sociální média ve vzdělávání, sociometrický-ratingový dotazník, škálování,

vzdělávací sociální síť

5

Abstract

The presented dissertation focuses on the field of support of the

implementation of social media in the elementary school environment.

Based on previous research, which pointed to the limited use of these tools

as well as the not fully satisfactory state of the ICT level in Czech schools,

the author chose to create a proposal of an integrative teaching model,

methods and organizational forms of teaching, while taking into account

modern pedagogical approaches supported by social media. The theoretical

part of the thesis deals with the definition of four key areas – social media

in teaching and learning, cooperative forms of teaching, methods of project

teaching and the theory of connectivism, which overcomes the

individualistic approach in the learning process of a student.

The proposed model was validated by engaging students of the upper

grades of two elementary partner schools within the context of project

activity. A proposal to create a flexible network of participating schools as a

complement to the basic school infrastructure offering solutions for safe

and easy communication, sharing and exchange of information within the

project activities of schools is also an integral part of the thesis.

Keywords

Edmodo, connectivism, cooperative skills, project-based learning, social

media in education, scaling, social learning network, sociometric-rating

qeuestionnaire

6

Abstrakt

Die vorliegende Dissertation beschäftigt sich mit dem Bereich der

Unterstützung für die Implementierung von Social Media im

Grundschulbereich. Im Zusammenhang mit dem ausgefüllten Fragebögen,

die begrenzte Verwendung dieser Werkzeuge und nicht vollständig

zufriedenstellendes Niveau Status von IKT in tschechischen Schulen zeigten,

kam der Autor zu der Lösung in Form von Design-Integration

Bildungsmodell, Methoden und Organisationsformen des Unterrichts,

unter Berücksichtigung der modernen pädagogische von Social-Media-

Strategien auf. Der theoretische Teil befasst sich mit der Definition der vier

Schlüsselbereichen – soziale Medien in der Lehre und Lernen, kooperative

Formen der Lehre, Lehrmethoden, Design und Theorie connectivism zu

individualistischen Ansatz in den Prozess des Lernens zu überwinden.

Das vorgeschlagene Modell wurde von Schülern der 2. Klasse der

Grundschulen im Rahmen der Projektausbildung, die von zwei

Partnerschulen besucht wurden, validiert. Ein integraler Bestandteil der

Arbeit ist auch ein Vorschlag für die Schaffung eines flexiblen Netzwerks der

teilnehmenden Schulen als Ergänzung Lösungen Grundschulinfrastruktur

bieten eine sichere und einfache Kommunikation, Informationsaustausch

und Austausch von Informationen innerhalb der Projektaktivitäten Schulen.

Schlüsselwörte

Edmodo, Connectivism, kooperative Fähigkeiten, Projektunterricht, soziale

Medien in der Bildung, Soziometrie-Rating-Fragebogen, Skalierung,

Bildungs-soziales Netzwerk

7

Obsah

1 Výzkumný problém ............................................................................... 8

2 Cíle práce .............................................................................................. 8

3 Teoretická východiska .......................................................................... 9

4 Současný stav řešené problematiky ................................................... 11

5 Sociální síť jako prostor pro vzdělávání .............................................. 11

5.1 Vize sociální sítě školy ................................................................. 11

5.2 Návrh sociální sítě školy .............................................................. 12

6 Integrační model výuky pro podporu spolupráce .............................. 13

7 Metodický portál Škola v síti............................................................... 14

8 Implementace modelu do školní praxe .............................................. 14

9 Evaluace .............................................................................................. 15

10 Shrnutí výsledků disertační práce ....................................................... 17

Resumé ....................................................................................................... 18

Seznam použité literatury........................................................................... 24

Publikační činnost doktoranda a jeho účast na projektech ........................ 33

Životopis ..................................................................................................... 36

8

1 VÝZKUMNÝ PROBLÉM

Problematika zavádění sociálních médií do školního prostředí na úrovni

základního vzdělávání je jednou z oblastí, jež je prosazována v souvislosti

s podporou integrace nových technologií nejen do procesu vzdělávání

v České republice.

Při hledání návrhu řešení nedostatečného využití potenciálu sociálních

médií, jakožto plnohodnotného nástroje vzdělávání, autorka zkoumá míru,

nakolik je české školství na úrovni základního vzdělávání schopno využívat

sociálních médií ve školní praxi, v jakých předmětech a k jakému účelu. Dále

se zabývá otázkami, jak motivovat učitele, aby se naučili ovládat další

nástroje, nebo jaká je jejich informovanost v dané oblasti. V rámci

disertační práce je stanoven následující výzkumný problém: „Dokáží

instituce primárního vzdělávání efektivně využívat potenciál sociálních

médií jakožto plnohodnotného nástroje vzdělávání?“

Na základě rešerše studované problematiky lze za významné označit

především faktory vycházející z nedostatečné schopnosti práce s novými

technologiemi a problémy spojené s organizací výuky. V návaznosti na tyto

limity pak vyvstává řada dalších problémů, např. nedostatečné sebevědomí

učitelů.

2 CÍLE PRÁCE

Na základě analýzy zkoumané problematiky autorka přistupuje k formulaci

cíle práce v podobě návrhu, tvorby a evaluaci modelu, metody

a organizační formy výuky podporované sociálními médii za účelem

posilování kooperativních dovedností žáků 2. stupně základních škol.

Mezi dílčí cíle práce patří mimo zjištění výchozího stavu využitelnosti

sociálních médií na základních školách v České republice také návrh školní

sítě participujících škol, tvorba metodického portálu pro práci s vybraným

typem médií a implementace navrženého modelu do školní praxe.

9

3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA

K základním pojmům vztahujícím se k problematice řešení disertační práce

patří tyto tematické celky:

• sociální média ve vzdělávání;

• kooperativní dovednosti;

• projektová výuka;

• konektivismus.

Sociální média zastřešují řadu nástrojů, jako jsou blogy, wiki, sociální sítě,

virtuální světy, podcasty a další platformy stojící na technologických

základech Webu 2.0. Jejich nasazení do výuky přináší změnu v podobě

transformace učebních stylů žáka a vymezení role interakce mezi učitelem

a studenty (Kalasi, 2017). Významným typem sociálních médií podporujících

spolupráci žáků ve skupinách, na které se autorka zaměřuje, jsou online

sociální sítě.

Sociální sítě mění roli uživatele z pasivního příjemce informací na

spolutvůrce webového obsahu, který se dynamicky vyvíjí v závislosti na

aktivitě svých uživatelů. Boyd a Ellison (2007) sociální sítě komplexně

prezentují jako webové služby umožňující svým uživatelům založení

veřejného, případně částečně veřejného profilu v rámci ohraničeného

online systému, v němž dochází ke vzájemnému sdílení informací

a komunikaci mezi členy komunity uskupené na základě podobnosti zájmů.

Pro každou sociální síť je charakteristický jistý specifický prvek, na který se

zaměřuje. Pro oblast vzdělávání jsou to například vzdělávací sociální sítě

známé jako Social learning tools nebo Social learning network.

Vzhledem k rozsahu sociálních médií se autorka zaměřuje na rozvoj

kooperativních dovedností žáků, které jsou součástí souborů tzv. sociální

10

gramotnosti jedince, známé také jako měkké dovednosti1 (soft skills).

Postupným osvojováním těchto dovedností si žák na trhu práce buduje

status profesně uplatnitelného, a zároveň si dláždí cestu dobrých vztahů ve

všech oblastech svého života. Autorka se v práci zaměřuje na dovednosti,

jež na základě rozhovorů s učiteli vyhodnotila jako významné:

• tolerance v prostředí internetu;

• ochota poskytovat své znalosti ostatním;

• vyjadřovat názory neurážlivým způsobem;

• respektování názorů druhých;

• oceňování přínosu ostatních.

Za jedny z nejefektivnějších prostředků kooperace žáků ve vyučování jsou

považovány projektové aktivity (Vališová a Kovář, 2009). Jejich

prostřednictvím spolupráce nutně prostupuje všemi realizačními fázemi (od

společného formulování problému, přes společné plánování, řešení dílčích

problémů, přes vlastní realizaci projektu, až po společné vyhodnocení

a ocenění).

Konektivismus staví na myšlence, že vzdělávání přesahuje rámec

jednotlivce, překonává individuální přístup. Učení popisuje jako proces, ve

kterém dochází k propojení uzlů komplexní sítě – jednotlivců, skupiny lidí

nebo organizace, jejichž propojení je realizováno prostřednictvím

navazování vztahů (Siemens, 2008). Významnou roli zde hraje komunita,

která se stává důležitým učebním prostředkem i zdrojem informací (Zounek

a Sudický, 2012). Důraz je kladen především na komunikaci a interakci mezi

jednotlivými členy sítě, kteří disponují různými znalostmi.

1 Kompetence z oblasti chování, jež vycházejí především z osobnostních a charakterových vlastností každého z nás (Meislová Brusenbauch, 2011).

11

4 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

Z pohnutky zjištění současného stavu využitelnosti sociálních médií

na základních školách v České republice bylo v roce 2014 realizováno

šetření s řediteli škol, jež se stalo výchozím bodem při návrhu modelu výuky.

Šetření bylo realizováno ve dvou etapách: (1) dotazníkové šetření; (2)

interview. Pilotní průzkum poskytl následující zjištění:

• jistá „rezervovanost“ v postojích učitelů na ZŠ;

• využití: jako doplňující součást výuky (32 %), jako prostředek vlastní

prezentace (31 %), jako prostředek komunikace (12 %);

• potenciál k využití: v rámci domácí přípravy žáka, v době nemoci žáka,

ke komunikaci s rodiči, ke sdílení dokumentů, inspirací;

• nejčastěji využívaná sociální média: YouTube, Facebook, Pinterest;

• obavy ze zneužití otevřeného internetu (35 %), nedostatečná

informovanost o možném využití sociálních médií pro vzdělávací účely

(19 %), nedostatečné proškolení (17 %);

• problémy s internetovým připojením, časová vytíženost (nedostatek

času pro přípravu výuky s využitím online nástrojů), konzervativní

přístup učitelů.

5 SOCIÁLNÍ SÍŤ JAKO PROSTOR PRO VZDĚLÁVÁNÍ

5.1 Vize sociální sítě školy

Flexibilní sociální sítí je rozuměna síť měnící se podle vlastností řešeného

problému školy. Jedním z charakteristických prvků sítě je podpora tvorby

vzájemně propojených skupin napříč školou i školami. Žáci i učitelé

z různých škol se tak mohou vzájemně propojit a společně participovat na

vyřešení daného úkolu. V případě úspěšného přijetí může sociální síť

poskytnout prostor pro:

12

• podporu výuky;

• navázání spolupráce se školami i učiteli z jiných škol;

• budování profesních vazeb učitelů;

• navázání spolupráce s rodiči žáků;

• navázání kontaktů s bývalými žáky, zaměstnanci, aj.;

• usnadnění komunikace napříč několika různými projekty či jinak profilovanými skupinami;

• uchování znalostí;

• šíření příkladů dobré praxe;

• oddělení profesní a soukromé identity učitele.

5.2 Návrh sociální sítě školy

Návrh školní vzdělávací sítě by měl vycházet ze samotné koncepce ICT

plánu školy. Její budování by nemělo být samoúčelné, nýbrž strategické

a systematické. V závislosti na potřebách dané školy je možné zvolit

odpovídající úroveň implementace školní sítě – na úrovni třídy, školy nebo

společenství (tzv. Pospolu).

1. Třída

Výchozí bod, ve kterém škola ještě nemá žádné nebo téměř žádné

zkušenosti s aplikačním, resp. eLearningovým prostředím tohoto typu.

První vstupy do sítě patří zpravidla nadšenému pedagogovi, který zakládá

virtuální třídu pro podporu výukové činnosti.

2. Škola

Předpoklad strategie v zavedení technologie do prostředí školy. Učitelé –

inovátoři pomáhají v implementaci sítě svým kolegům, vedení školy tuto vizi

podporuje a v zcela ideálním případě jde příkladem ostatním – navrhovaná

13

řešení sami využívají. Škola se rozhoduje pro využití konkrétního aplikačního

prostředí. V této fázi může škola využívat síť pro podporu výuky, k budování

profesních vazeb učitelů, k navázání spolupráce s rodiči žáků, k uchování

znalostí, k šíření příkladů dobré praxe nebo oddělení profesní a soukromé

identity učitele.

3. Pospolu

Třetí etapa navazuje na úroveň předešlou. Propojenost překračuje formální

hranice školy. Jedna z možností budování sítě založené na spřátelených

nebo profesních vazbách školy s okolím poskytují projektové aktivity.

V souladu s uvedenými postupy byl navržen model podpory spolupráce.

6 INTEGRAČNÍ MODEL VÝUKY PRO PODPORU SPOLUPRÁCE

Hlavním cílem modelu je využití nových didaktických nástrojů – zejména

vzdělávacích sociálních sítí způsobem, vedoucím k podpoře kooperativního

i kolaborativního aspektu učení žáků 2. stupně ZŠ. V kontextu

konkurenceschopnosti škol a jejích kvalit by měl model pozitivním

způsobem přispět také k rozvoji spolupráce mezi partnerskými školami

a posílit aktuální úroveň implementace sociálních medií do prostředí

základních škol v České republice. Hlavními východisky modelu pro podporu

spolupráce jsou metody projektové výuky a formy kooperativní výuky. Ve

svém postupu autorka zohledňuje přístupy kooperativního učení známého

jako „Jigsaw“. Významným prvkem je také zohlednění sociálně

psychologického aspektu využívajícího neformálního vlivu žáků v třídních

skupinách. Koncepce modelu vychází ze čtyř elementárních úrovní:

1. Skupina

2. Spojení

3. Spoluvytváření

4. Spolupráce

14

Jednotlivé fáze modelu předpokládají účast také druhé školy (případně více

škol), která postupuje paralelně v řešení zadaných projektových aktivit.

Při návrhu řešení autorka vycházela z myšlenky využití již zavedené, volně

dostupné platformy, jež má v České republice alespoň částečné povědomí

učitelů. Dalším nezbytným předpokladem bylo zachování potenciálu

sociálních sítí – konektivity s dalšími účastníky sítě. Budování komunitní sítě

participujících škol je realizováno s pomocí volně dostupné vzdělávací

síťové platformy Edmodo, jež tuto myšlenku technologicky podporuje.

7 METODICKÝ PORTÁL ŠKOLA V SÍTI

Instruktážní portál Škola v síti vzniká za podpory partnerské školy ZŠ a MŠ

Majakovského, s níž autorka participuje v souvislosti s implementací

vzdělávací platformy Edmodo do školní praxe. Cílem portálu je pomoci

učitelům při osvojení dovednosti práce a orientace v prostředí globální

vzdělávací sítě Edmodo.

Vývoj webového portálu je zajišťován autorkou s využitím redakčního

systému WordPress, optimalizační prvky webu byly konzultovány

s odborníkem. Portál Škola v síti je přístupný na této adrese:

www.skolavsiti.cz. Před zpřístupněním webu byla instruktážní videa

zprostředkována učitelům formou sdílení v rámci cloudových služeb.

8 IMPLEMENTACE MODELU DO ŠKOLNÍ PRAXE

Navržený model byl do školní praxe implementován formou projektové

aktivity, které se zúčastnily dvě partnerské základní školy z okresu Karviná.

• ZŠ a MŠ Majakovského;

• ZŠ a MŠ Cihelní.

15

Projektová aktivita byla realizována v prvním pololetí školního roku

2017/2018 v délce trvání tří měsíců. Do realizace byli zapojeni čtyři učitelé

a 34 žáků ve věku 12-13 let.

Hlavními cíli projektu byla podpora:

• posílení vybraných kooperativních dovedností žáků ZŠ,

• spolupráce v rámci partnerství škol,

• seznámení s jazykovou problematikou regionu (nářečí „po našymu“);

• seznámení s novými médii (vzdělávací sociální sítě, rozšířená realita);

• seznámení s bezpečným a vhodným chováním v online prostředí;

• upevňování dovednosti spolupráce prostřednictvím práce v týmu v reálném i online světě;

• bezpečného vyhledání informací a obrazového materiálu k danému tématu v prostředí internetu;

• práce s multimediálním obsahem (včetně tvorby videoklipů i fotoreportáží);

• sebereflexe, vzájemné pomoci, respektování názorů druhých, poskytnutí zpětné vazby, nalézání společných řešení ke shodě všech zúčastněných stran, rozvíjení tvůrčích schopnosti a kreativity.

9 EVALUACE

Navržený model, jenž byl implementován do školní praxe v rámci projektu

partnerských škol, byl ověřen z hlediska:

• vlivu na rozvoj kooperativních dovedností žáků;

16

• změn v přístupu ke vzájemné spolupráci žáků participujících na

vyřešení společného problému.

Pro naplnění tohoto cíle práce bylo přistoupeno k realizaci kvantitativně –

kvalitativního empirického výzkumu s pomocí těchto metod sběru

a zpracování dat.

Fáze Metody sběru dat Aktér

Vstupní

(Pretest)

Sociometrie Učitel, žák, skupina

Škálování Učitel, žák, skupina

Projektivní technika

Strom s postavami Žák

Průběžná Pozorování Učitel

Analýza výkonu žáka Učitel

Závěrečná

(Posttest)

Sociometrie Učitel, žák, skupina

Škálování Učitel, žák, skupina

Evaluační dotazník Učitel, žák

Polostrukturované interview Učitel

Na základě vyhodnocených dat lze konstatovat, že došlo k pozitivním

změnám v úrovni sledovaných kooperativních dovedností i změnám

v přístupu ke spolupráci žáků. I přes uvedené zjištění je nutné k závěrům

přistupovat s ohledem na intervenující vlivy, které není možné zcela

zohlednit. Mnohdy i několikrát denně žáci i učitelé vstupují do interakce

s ostatními, a každá z nich s sebou může přinést nějaké sdělení i následnou

reakci v podobě vnitřního prožitku. V potaz je nutné brát také skutečnost,

že se jedinci společně nesetkávají pouze při řešení daného projektu.

Implementovaná vzdělávací síť poskytla oběma školám nástroj pro rozvíjení

spolupráce v rámci projektové aktivity a také prostor pro komunikaci mezi

17

vedením školy a učiteli, pro ukládání a sdílení informací v rámci řízení

provozu školy nebo pro výuku. Síť byla využita také k dalšímu propojení

s jinými školami, například v rámci spolupráce na přípravě celoměstské

výstavy k 750. výročí založení města Karviná (propojení ZŠ a MŠ

Majakovského a ZŠ a MŠ Školská).

10 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ DISERTAČNÍ PRÁCE

Autorka si kladla za cíl navrhnout, vytvořit a evaluovat model podporovaný

sociálními médii za účelem posilování kooperativních dovedností žáků

základních škol. Na základě pilotního šetření zmapovala výchozí stav

zkoumané problematiky a navrhla řešení v podobě implementace školní

vzdělávací sítě participujících škol doplňující základní školní infrastrukturu o

řešení nabízející bezpečnou a snadnou komunikaci i výměnu informací

v rámci projektových aktivit. Tento návrh uvedla do školní praxe

prostřednictvím projektové aktivity dvou partnerských škol. Na její

specifikaci, přípravě i realizaci se aktivně podílela.

Jako prostředek realizace zvolila dostupnou globální sociální síť Edmodo,

která podporuje realizaci myšlenky konektivismu v praxi. V součinnosti s

návrhem řešení autorka vytváří metodický webový portál – Škola v síti,

jehož prostřednictvím učitelům zprostředkovává instruktážní videa a další

materiál. Ta mají za cíl pomoci učitelům překonat počáteční obavy

z neznámého prostředí a dovést je do fáze aktivního využití.

Postupným řešením se ukázalo, že sociální média mohou nalézt uplatnění

nejen ve výuce, kde mohou být využita jako zajímavý nástroj pro bezpečnou

a flexibilní komunikaci nebo jako prostor pro rozvíjení spolupráce mezi žáky,

učiteli i školami, ale také v procesu řízení provozu školy.

18

Resumé

V disertační práci byl představen integrační model podpory spolupráce škol

v kolaborativním prostředí vzdělávací sociální sítě. Při návrhu autorka

vycházela z požadavku využití některého z již dostupných aplikačních

řešení, jež splňovala stanovená kritéria výběru. Zvolenou platformou byla

sociální vzdělávací síť Edmodo.

Hlavní myšlenka integračního výukového modelu spočívá ve vzájemném

smysluplném propojování škol ve virtuálním prostředí sítě, v situacích, jež

školám přinášejí společný prospěch. Tato propojení vznikají například

v rámci partnerství škol a jedním z možných prostředků mohou být právě

projektové aktivity, na které se autorka v práci zaměřila. Celý proces

implementace nové technologie do školního prostředí popisuje

prostřednictvím čtyř fází na základě vlastní i sdílené zkušenosti s žáky

i učiteli, jež se podíleli na ověření navrženého modelu v pedagogické praxi.

Na základě rozhovorů a analýzy potřeb učitelů pro práci s daným typem

médií, jehož největší slabinou se ukázala cizojazyčnost prostředí, autorka

přistoupila k řešení v podobě návrhu a tvorby metodického portálu, jenž má

pomoci učitelům se v daném prostředí rychleji zorientovat a získat jistotu

a důvěru k jeho využívání.

V rámci projektové aktivity, na které autorka sama participovala, došlo

k naplnění stanovených cílů práce. Tyto závěry vyplývají z evaluačního

šetření i kvantitativně-statistického zpracování dat. Přesto je potřeba

kriticky přistupovat především k zhodnocení nabyté úrovně kooperativních

dovedností žáků, které se dynamicky mění v závislosti na mnoha

intervenujících proměnných, jež nelze v plném rozsahu zohlednit.

Hlavní přínos práce autorka shledává v praktickém využití modelu, který

může pozitivním způsobem přispět k rozvoji spolupráce mezi žáky, učiteli

i partnerskými školami a posílit aktuální úroveň implementace sociálních

medií do prostředí základních škol v České republice. Navrhovaná řešení se

19

ukázala jako upotřebitelná pro školní praxi. V současnosti jsou toho

důkazem další připravované aktivity škol, jež na tuto praktickou zkušenost

navázaly.

20

Résumé

The dissertation presents an integrative model for the support of

cooperation of schools in the collaborative environment of an educational

social network. The author wished to adhere to the requirement of using

some of the already available application solutions that met the selected

criteria. The chosen platform was Edmodo social education network.

The main idea of an integrative teaching model lies in the meaningful

interconnection of schools in the virtual environment of the network, in

situations that bring schools a common benefit. These interconnections

arise, for example, in the partnership of schools and one of the possible

means of cooperation can be project activities which the author has focused

on. The whole process of implementation of new technology into the school

environment is described through four phases based on the author’s own

experience and on shared experiences with students and teachers who

participated in verification of the proposed model in pedagogical practice.

Based on interviews and an analysis of the teachers' needs for working with

that type of media, it was discovered that the greatest weakness was the

foreign language environment, and thus, the author designed and created

a methodological portal to help teachers quickly orient themselves in the

given environment and to gain self-assurance and confidence while using it.

The objectives of the thesis were fulfilled as a part of a project activity, in

which the author herself participated. These conclusions stem from both

the evaluation survey and the quantitative-statistical data processing.

Nevertheless, it is necessary to critically approach the evaluation of the

acquired level of students’ cooperation skills, since it changes dynamically

depending on many intervening variables that can not be fully taken into

account.

The main contribution of the thesis is found in the practical use of the

model, which can positively contribute to the development of cooperation

21

among students, teachers and partner schools and to strengthen the

current level of implementation of social media in the environment of

elementary schools in the Czech Republic. The suggested solutions proved

to be usable for school practice, since at present, there is an evidence of

further upcoming school activities following this practical experience.

22

Resümee

In der Dissertation wurde ein Integrationsmodell der Unterstützung bei der

Zusammenarbeit der Schulen in einer kollaborativen Umgebung des

sozialen Lernnetzwerkes vorgestellt. In dem Vorschlag ist die Autorin aus

der Forderung des Einsatzes einer bereits zugänglichen Applikationslösung

ausgegangen, die die festgelegten Auswahlkriterien erfüllen sollte. Als

Plattform wurde das soziale Lernnetzwerk Edmodo gewählt.

Der Hauptgedanke des Integrationslernmodells basiert auf einer

gegenseitigen sinnvoller Verbindung der Schulen in einer virtuellen

Netzumgebung, und zwar in Situationen, die für die Schulen vom

gemeinsamen Beitrag sind. Diese Verbindungen entstehen zum Beispiel im

Rahmen der Partnerschaften der Schulen und zu den in Frage kommenden

Mitteln können eben Projektaktivitäten gehören, auf die sich die Autorin in

ihrer Arbeit konzentriert hat. Sie beschreibt den gesamten Prozess der

Implementierung der neuen Technologie in die Schulumgebung anhand von

vier Phasen, und zwar aufgrund einer eigenen aber auch einer geteilten

Erfahrung mit Schülern und Lehrern, die sich an der Prüfung des

vorgeschlagenen Modells in der pädagogischen Praxis beteiligt haben.

Auf der Basis von Gesprächen und Analysen der Bedürfnisse der Lehrer

hinsichtlich der Arbeit mit der gegebenen Medienart - wobei sich als dessen

größte Schwäche die fremdsprachige Umgebung gezeigt hat – hat die

Autorin zu einer Lösung in Form des Entwurfes und Aufbau eines

methodischen Portals gegriffen, das den Lehrer eine schnellere

Orientierung in der gegebenen Umgebung ermöglichen soll und gleichzeitig

eine Sicherheit und Vertrauen für seine Nutzung aufbauen.

Im Rahmen der Projektaktivität, an der die Autorin selbst partizipiert hat,

ist es zur Erfüllung der in der Dissertation festgelegten Ziele gekommen.

Diese Schlussfolgerungen ergeben sich aus der Evaluationsuntersuchung

und der quantitativ-statistischen Datenverarbeitung. Trotzdem ist es

notwendig, insbesondere die Bewertung des gewonnenen Levels der

23

kooperativen Fertigkeiten der Schüler kritisch zu betrachten, diese ändern

sich nämlich in Abhängigkeit von vielen intervenierenden Variablen, die

man in vollem Umfang nicht berücksichtigen kann.

Den Hauptbeitrag ihrer Arbeit findet die Autorin in der praktischen

Ausnutzung des Modells, das auf positive Art und Weise eine Entwicklung

der Zusammenarbeit zwischen den Schülern, Lehrern und Partnerschulen

unterstützen kann und das aktuelle Niveau der Implementierung der

sozialen Medien in die Umgebung der Grundschulen in der Tschechischen

Republik stärken. Die vorgeschlagenen Lösungen haben sich für die

Schulpraxis als brauchbar erwiesen. In der Gegenwart erweisen diese

Tatsache weitere Aktivitäten der Schulen, die als eine Anknüpfung an diese

praktische Erfahrung vorbereitet werden.

24

Seznam použité literatury

BANDYOPADHYAY, Somprakash, Arina BARDHAN, Priyadarshini DEY,

Srimoyee DAS, Soumyadip GHOSH a Priyanjit BISWAS. Education for All” in

a Connected World: A Social Technology-driven Framework for e-

mobilizing Dormant Knowledge Capital through Sharism and Mass

Collaboration [online]. DOI: 10.1016/j.proeng.2016.08.180.

BASL, Josef, Simona BOUDOVÁ a Lucie ŘEZÁČOVÁ. Národní zpráva šetření

ICILS 2013: počítačová a informační gramotnost českých žáků. Praha:

Česká školní inspekce, 2014. ISBN 9788090563261.

BASSANI, Patrícia Brandalise Scherer. Virtual Learning

Communities. Advancing Technology and Educational Development

through Blended Learning in Emerging Economies[online]. IGI Global,

2014, 1. DOI: 10.4018/978-1-4666-4574-5.ch001. ISBN 9781466645745.

BOWER, Matt. A Typology of Web 2.0 Learning Technologies [online].

2015, s. 1-13. Dostupné z:

http://net.educause.edu/ir/library/pdf/csd6280.pdf

BOYD, Danah m. a Nicole B. ELLISON. Social Network Sites: Definition,

History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication

[online]. 2007, 13(1): 210-230. DOI: 10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x.

ISSN 10836101.

BRDIČKA, Bořivoj, Ondřej NEUMAJER a Daniela RŮŽIČKOVÁ. ICT v životě

školy – profil školy 21: metodický průvodce. Praha: Národní ústav pro

vzdělávání, 2012. Evaluační nástroje. ISBN 978-80-87063-65-1.

BRDIČKA, Bořivoj. Kolaborace nebo kooperace? In: Metodický portál:

RVP [online]. 2011. Dostupné z:

https://spomocnik.rvp.cz/clanek/14151/KOLABORACE-NEBO-

KOOPERACE.html

25

BURDA, Michal. Metody pedagogického výzkumu. Ostrava, 2009.

CLARK, Kevin R. a Jessyca B. WAGNER. Using Social Media and Hashtags to

Engage Medical Imaging Students. In: Radiologic Technology [online].

2017.

ČÁP, Jan a Jiří MAREŠ. Psychologie pro učitele. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007.

ISBN 978-80-7367-273-7.

ČAPEK, Robert. Moderní didaktika: lexikon výukových a hodnoticích metod.

Praha: Grada. Pedagogika (Grada), 2015. ISBN 978-80-247-3450-7.

ČERNÝ, Michal. Konektivismus: síťové učení jako imperativ informační

společnosti. In: Masarykova univerzita [online], 2013. Dostupné z:

http://is.muni.cz/el/1421/podzim2013/VIKBA14/um/Konektivismus_medi

a4u.pdf

ČŠI. Tematická zpráva ČŠI k využívání digitálních technologií: Situace je

kritická. In: Česká škola [online], 2017. Dostupné z:

http://www.ceskaskola.cz/2017/09/tematicka-zprava-csi-k-vyuzivani.html

DÖMISCHOVÁ, Ivona. Projektová výuka: moderní strategie vzdělávání v

České republice a německy mluvících zemích. Olomouc: Univerzita

Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 9788024429151.

DVOŘÁK, Miroslav. Školní sociální síť. In: Metodický portál: RVP [online],

2016. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/20967/skolni-socialni-

sit.html/

DVOŘÁKOVÁ, Miloslava. Pedagogicko psychologická diagnostika I. Vyd. 2.,

upr. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra

pedagogiky, 2000. ISBN 80-704-0402-7.

DZS. The Living School Lab [online]. 2014. Dostupné z:

http://www.dzs.cz/cz/eun/projekt-living-schools-lab/

26

EDWYN, James. Learning to Change: ICT in Schools. OECD [online]. 2001.

Dostupné z:

http://www.oecd.org/internet/learningtochangeictinschools.htm

FRASER, Matthew a DUTTA, Soumitra. Throwing sheep in the boardroom:

How online social networking will transform your life, work and world,

New Jersey: John Wiley & Son, 2008, s. 344. ISBN 978-0-470-74014-9.

FRIEDLOVÁ, Karin a kol. Práce s třídním kolektivem [online]. In: Národní

ústav pro vzdělávání, 2012. Dostupné z:

http://www.inkluzivniskola.cz/sites/default/files/uploaded/metodika_6.p

df

GÁLIK, Stanislav. Psychologie přesvědčování. Praha: Grada, 2012. Psyché

(Grada). ISBN 978-80-247-4247-2.

GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000.

Edice pedagogické literatury. ISBN 80-859-3179-6.

GILLERNOVÁ, Ilona a Lenka KREJČOVÁ. Sociální dovednosti ve škole. Praha:

Grada, 2012. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-3472-9.

GRANOVETTER, Mark. The Strength of Weak Ties: A Network Theory

Revisited, Sociological Theory, Vol. 1, 1983, pp. 201-233.

DOI:10.2307/202051

HOŠEK, Daniel. Kooperativní a kolaborativní učení [online]. 2001.

Dostupné z:

http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2001_Kolabor_Hosek/INDEX.HTM

HRABAL, Vladimír a Vladimír HRABAL. Diagnostika:

pedagogickopsychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické

aplikace statistiky. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 199 s. Učební texty

Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0319-5.

27

CHRÁSKA, Miroslav. Metody pedagogického výzkumu: základy

kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007. Pedagogika (Grada). ISBN

978-80-247-1369-4.

JANOUŠEK, Jaromír. Sociálně kognitivní teorie Alberta

Bandury. Československá psychologie [online]. Praha: Academia,

1992, 36(5), 385-398.

JEZBEROVÁ, Romana. Žákovské projekty: cesta ke kompetencím: příručka

pro učitele středních odborných škol. Praha: Národní ústav pro vzdělávání,

školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických

pracovníků, 2011, 128 s. ISBN 978-80-86856-77-3.

JOHNSON, David W. a JOHNSON, Roger T. Cooperation and Competition.

Theory and Research. Edina, US: Interaction Book Company, 1989, s. 253.

JURĀNE-BRĒMANE, Anžela. Formative Assessment as Three-sided Process

in Higher Education. In: Rural Environment. Education. Personality.

Proceedings of the International Scientific Conference [online]. Latvia

University of Agriculture, 2017. ISSN 2255-808X.

KALASI, Rasmita. The Impact of Social Networking on New Age Teaching

and Learning: An Overview. Journal of Education & Social Policy [online].

2014, 1(1), 23-28.

KAPLAN, Andreas M. a Michael HAENLEIN. Users of the world, unite! The

challenges and opportunities of Social Media [online]. 2010. DOI:

10.1016/j.bushor.2009.09.003. ISBN 10.1016/j.bushor.2009.09.003.

Dostupné z:

http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0007681309001232

KASÍKOVÁ, Hana. Kooperativní učení, kooperativní škola. Vyd. 2. Praha:

Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-712-1.

28

KASÍKOVÁ, Hana a Michal DUBEC. Spolupráce učitelů: od větší k menší

neznámé. In: Studia paedagogica [online]. 14(1). 2009, s. 67-86.

KLEMENT, Milan. THE CURRENT LEVEL OF IMPLEMENTATION OF ICT IN

THE LIFE OF SCHOOLS. Trends in Education [online]. 2016, 9(1), 128-138

[cit. 2017-12-03]. DOI: 10.5507/tvv.2016.018. ISSN 18058949. Dostupné z:

http://tvv-journal.upol.cz/doi/10.5507/tvv.2016.018.html

KOLÁŘ, Zdeněk a Alena VALIŠOVÁ. Analýza vyučování. Vyd. 1. Praha:

Grada, 2009, 230 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-2857-5.

KUNC, Petr. IBM Connection – podniková sociální síť. In: Sociální sítě,

mobilní aplikace: Sborník příspěvků ke konferenci. 2014, s. 48-52. ISBN

978-80-261-0362-2.

MAŇÁK, Josef, Štefan ŠVEC a Vlastimil ŠVEC, ed. Slovník pedagogické

metodologie. Brno: Masarykova univerzita, 2005. Pedagogický výzkum v

teorii a praxi. ISBN 80-210-3802-0.

MARTÍNEZ-ALEMÁN, Ana M. Social Media Go to College. Change: The

Magazine of Higher Learning [online]. 2014, 46(1), 13-20. DOI:

10.1080/00091383.2014.867203. ISSN 0009-1383.

MEISLOVÁ BRUSENBAUCH, Monika, Tomáš KANTOR a Dan MAREK. Měkké

manažerské dovednosti [online]. Pozlovice, 2011.

MŠMT ČR. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online].

Praha: 2017. Dostupné z:

http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2017_verze_cerven.pdf

MŠMT ČR. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online].

Praha: 2016. Dostupné z: http://www.nuv.cz/uploads/RVP_ZV_2016.pdf

MŠMT ČR. Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 [online]. Praha:

2014. Dostupné

29

z:https://8e6083c5e5b47fbfcf90c1b6bab6fa03dfd2cc1a.googledrive.com/

host/0B3x8X77RaMBPdGxkNEc0SHZBc00/CS/DigiStrategie.pdf

MURAR, Peter. Edmodo as a Gamification Platform: Review and Plans. In:

Proceedings of The 9th European Conference on Games Based Learning

ECGB [online]. 2015. ISSN 2049-100X. Dostupné z:

http://milunesco.unaoc.org/wp-content/uploads/2015/10/ECGBL2015-

Proceedings-embedded.pdf

MUSIL, Jiří. Sociometrie v psychologické kognici: nástroj sociální

kompetence učitele. Olomouc: Psychologická a výchovná poradna, 2003.

ISBN 80-238-8935-4.

NEUMAJER, Ondřej. Doporučení pro žádosti o eTwinning Quality Label. In:

Národní konference eTwinning [online]. Hradec Králové, 2014. Dostupné z:

http://www.etwinning.cz/wp/wp-content/uploads/eTwinning-konference-

2014_Neumajer.pdf

NZ Education Council. What is Social Media. [online]. 2015. Dostupné z:

https://teachersandsocialmedia.co.nz/what-social-media

OKORO, Ephraim A.; HAUSMAN, Angela; WASHINGTON, Melvin C. Social

media and networking technologies: An analysis of collaborative work and

team communication. Contemporary Issues in Education Research

[Online], 2012, 5.4: 295.

PDST. Edmodo Instruction Manual: Incorporating Junior Cycle Key Skills,

School Self-Evaluation and suggested teaching strategies. 2015. Dostupné

z: http://www.pdst.ie/sites/default/files/Edmodo%20Instructions_0.pdf

PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-

262-0367-4.

30

PIAAC. Dovednosti české populace v prostředí informačních

technologií [online]. 2014. Dostupné z:

http://www.piaac.cz/attach/PIAAC_ICT_zprava.pdf

PILLI, O. LMS Vs. SNS: Can Social Networking Sites Act as a Learning

Management Systems? In: American International Journal of

Contemporary Research [online]. 2014, s. 90-97. Dostupné z:

http://www.aijcrne t.com/journals/Vol_4_No_5_May_2014/9.pdf

PINTO, Marry Beth. The Use of Yammer in Higher Education: An

Exploratory Study, Journal of Educators Online, Vol. 11, No. 1, [Online].

2014. Dostupné z: http://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1020033.pdf

PLAMÍNEK, Jiří. Týmová spolupráce a hodnocení lidí. Praha: Grada, 2009.

Manažer. ISBN 978-80-247-2796-7.

Privacy. In: Edmodo [online]. Dostupné z:

https://www.edmodo.com/privacy

PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4.,

aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003. ISBN 80-717-8772-8.

SAFKO, Lon a David K BRAKE. The social media bible: tactics, tools, and

strategies for business success. Hoboken, N.J.: John Wiley, c2009, 821 p.

ISBN 04-704-1155-4.

SCIO. Vytváření osobního vzdělávacího prostředí [online]. 2013. Dostupné

z: https://www.scio.cz/o-vzdelavani/nove-trendy-a-zajimavosti-ze-sveta-

vzdelavani/aktualita_ze_vzdelavani_258.asp

SIEMENS, George. About: Description of connectivism. Connectivism: A

learning theory for today’s learner, website. [online]. 2008. Dostupné z:

http://www.connectivism.ca/about.html

31

SIEMENS, George. Connectivism: A Learning Theory for the Digital Age

[online]. 2004. Dostupné z:

http://www.ingedewaard.net/papers/connectivism/2005_siemens_ALear

ningTheoryForTheDigitalAge.pdf

SITNÁ, Dagmar. Metody aktivního vyučování: spolupráce žáků ve

skupinách. Vyd. 2. Praha: Portál, 2013. ISBN 978-80-262-0404-6.

SLAVIN, Robert E. Synthesis of Research on Cooperative Learning.

Educational Leadership [online]. 1981, 38(8), 655-660.

STARÝ, Karel a Veronika LAUFKOVÁ. Formativní hodnocení ve výuce. Praha:

Portál, 2016. ISBN 978-80-262-1001-6.

STRUNGĂ, Alexandru. Using Virtual Learning Communities in Shaping the

Professional Identity of Primary and Preschool Pedagogy Specialization

Students: A Knowledge Management Approach. In: Procedia - Social and

Behavioral Sciences [online]. 2015, 180, s. 460-467. DOI:

10.1016/j.sbspro.2015.02.145. ISSN 18770428.

ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled sociální psychologie. Olomouc, 2004.

ISBN 80-244-0929-1.

TOMKOVÁ, Anna, Jitka KAŠOVÁ a Markéta DVOŘÁKOVÁ. Učíme v

projektech. Praha: Portál, 2009, 173 s. ISBN 978-80-7367-527-1.

TRACEY, Ryan. Instructivism, constructivism or connectivism? E-Learning

Provocateur [online]. 2009. Dostupné z:

https://ryan2point0.wordpress.com/2009/03/17/instructivism-

constructivism-or-connectivism/

TURBAN, Efraim, Narasimha BOLLOJU a Ting-Peng LIANG. Enterprise Social

Networking: Opportunities, Adoption, and Risk Mitigation. Journal of

Organizational Computing and Electronic Commerce [online]. 21(3), 2011,

32

s. 202-220. DOI: 10.1080/10919392.2011.590109. ISSN 10919392.

Dostupné z:

http://www.ecrc.nsysu.edu.tw/liang/paper/1/Enterprise%20Social%20Net

working%20(JOCEC%202011).pdf

VALDMAN, Jan. Podnikové sociální sítě pro univerzity. In: Sociální sítě,

mobilní aplikace. Plzeň, 2014, s. 78-83. ISBN 978-80-261-0362-2.

VALIŠOVÁ, Alena, Hana KASÍKOVÁ a Miroslav BUREŠ. Pedagogika pro

učitele. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011. Pedagogika (Grada).

ISBN 978-80-247-3357-9.

WALLACE, Albin. Social Learning Platforms and the Flipped Classroom.

International Journal of Information and Education Technology [online].

2014, 4(4), 293-296. DOI: 10.7763/IJIET.2014.V4.416. ISSN 20103689.

Dostupné z: http://www.ijiet.org/show-47-462-1.html

ZABOROWSKI, Zbigniew. Sociální psychologie a výchova. 1965. Praha:

Státní pedagogické nakladatelství, 1965.

ZATLOUKAL, Tomáš. Kvalita a efektivita vzdělávání a vzdělávací soustavy

ve školním roce 2016/2017: Výroční zpráva České školní inspekce. 2017.

ISBN 978-80-88087-15-1.

ZIKÁN, Jan. Sociometrie [online]. 2015. Dostupné z: www.sociometrie.cz

ZOUNEK, Jiří a Petr SUDICKÝ. E-learning: učení (se) s online technologiemi.

Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012, 226 s. ISBN 978-80-7357-

903-6.

33

Publikační činnost doktoranda a jeho účast na projektech

HOMANOVÁ, Zuzana a Jana KAPOUNOVÁ. Social Media in Classroom Education or Let's Transfer Education into Cyberspace. In: Proceedings of the European Conference on Social Media University of Brighton. Published by Academic Conferences and Publishing International Limited, 2014. s. 241-248. ISBN 978-1-910309-28-5.

HOMANOVÁ, Zuzana a Tomáš JAVORČÍK. Use of Social Media in Education and Possible Risks. In: Selected issues and trends of contemporary digital education. Katowice: Stowarzyszenie Komputer i Sprawy Szkoły, 2014. s. 25-37. ISBN 978-83-60973-84-4.

HOMANOVÁ, Zuzana. Sociální sítě v edukačním procesu žáků a učitelů základních škol. In: Proceedings of the International Scientific Conference on MMK 2015 INTERNATIONAL MASARYK CONFERENCE FOR PH.D. STUDENTS AND YOUNG RESEARCHERS. Hradec Králové: Magnanimitas, 2015, s. 1049-1056. ISBN 978-80-87952-12-2.

HOMANOVÁ, Zuzana. Zavádění sociálních médií do školní výuky. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové, 2015.

HOMANOVÁ, Zuzana. Zavádění sociálních médií do školní výuky. In: Information and Communication Technology in Education: Ph.D. students section. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2015, s. 83-97. ISBN 978-80-7464-775-8.

JAVORČÍK, Tomáš a Zuzana HOMANOVÁ. Proposition of Model for Use of Personal Learning Environment in Primary Schools and Possibilities of Knowledge Sharing. In: 3th IEEE International Conference on Emerging eLearning Technologies and Applications: PROCEEDINGS. Košice: elfa, s.r.o., 2015, s. 163-171. ISBN 978-1-4673-8534-3.

HOMANOVÁ, Zuzana a Jana KAPOUNOVÁ. Social Network in School Projects. In: Proceedings of The 3rd European Conference on Social

34

Media. UK: Academic Conferences and Publishing International Limited, 2016. s. 473-482. ISBN 978-1-911218-00-5.

HOMANOVÁ, Zuzana a Jana KAPOUNOVÁ. Social Networking in Czech Elementary Schools: A New Path for Cooperation. In: International Journal of Management and Applied Research. 2016, č. 3, s. 145-159. DOI: 10.18646/2056.34.16-012. ISSN 2056-757X.

HOMANOVÁ, Zuzana. EDMODO: Innovative Online Educational Tools. ICTE Journal. 2016, 5(3), s. 58-61. ISSN 1805-3726.

HOMANOVÁ, Zuzana. Vzdelávacie sociálne siete a možnosti ich využitia v základnej škole. Journal Naša škola. 2017, roč. 20, č. 7, s. 6-12. ISSN 1335-2733.

HOMANOVÁ, Zuzana a Tatiana PREXTOVÁ. Educational Networking Platforms Through the Eyes of Czech Primary School Students. In: European Conference on e-Learning: Proceedings of the 16th European Conference on e-Learning ECEL 2017 2017-10-26 Porto. ACPI, 2017. s. 195-204. ISBN 978-1-911218-60-9.

PREXTOVÁ, Tatiana a Zuzana HOMANOVÁ. Designing Test Tasks in Adaptive Testing. In: European Conference on e-Learning: Proceedings of the 16th European Conference on e-Learning ECEL 2017 2017-10-26 Porto. ACPI, 2017. s. 446-452. ISBN 978-1-911218-60-9.

HOMANOVÁ, Zuzana a Tatiana PREXTOVÁ. Aurasma or An Application of Augmented reality in Preparation of Educational Materials. In: International Technology, Education and Development Conference. (odesláno k recenznímu řízení)

35

Aktivní účast na projektech

Projekt SGS: Sociální média ve školní výuce aneb přenesme vzdělávání do kyberprostoru (2014) – hlavní řešitel

Projekt SGS: Aktivizující a komplexní výukové metody s podporou informačních technologií (2015) - spoluřešitel

Projekt SGS: Mobilní technologie a sociální média ve vzdělávání (2015-2016) - spoluřešitel

Projekt SGS: Pošli to dál aneb tradiční a inovativní přístupy ke sdílení v prostředí ZŠ (2017-2018) – hlavní řešitel

Projekt Ostravské univerzity v Ostravě „Chytří pomocníci ve výuce aneb využíváme ICT jednoduše a kreativně“ CZ.1.07/1.3.00/51.0009

Projekt Ostravské univerzity „Podpora rozvíjení informatického myšlení“ CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_036/0005322

36

Životopis

Mgr. Zuzana Homanová

Osobní údaje

Datum narození: 2.12.1986

Státní příslušnost: ČR

E-mail: zuzana.homanova@gmail.com

Adresa trvalého bydliště: Letní 484/9, 736 01 Havířov

Adresa přechodného bydliště: Nad Dubinou 135/12, 733 01 Karviná

Dosažené vzdělání

2013 – dosud (doktorské studium)

Informační a komunikační technologie ve vzdělávání

Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita

2009-2011 (magisterské studium)

Aplikovaná matematika

Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

2006-2009 (bakalářské studium)

Aplikovaná matematika

Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

2002-2006 (maturitní zkouška)

Ekonomické lyceum

Obchodní a bankovní akademie v Karviné

37

Pracovní zkušenosti

2012 Specialista Sales Controllingu

RWE Transgas a. s.

2013–2017 Fotograf, grafik/ H&F photostory s.r.o.

2015–dosud Lektorská činnost/ EDUCA24 AGENCY

2017–dosud Odborný asistent s akademickou hodností

Katedra informačních a komunikačních technologií

Pedagogická fakulta, Ostravská univerzita