2016

Jak Česko umí využítpotenciál, který má internet

otevŘenáData

doprava

počasí

zdraví

kriminalita

peníz

e

ener

gie

vzdělávání

partneremmagazínu je

Vláda schvaluje prvníAkční plán pro otevřenévládnutí, jehož součástíjsou i otevřená data

Společně s MFF UKa FIT VŠE zakládámeFórum pro otevřená data

Vyhlašujeme vítězeprvního ročníku soutěžeSpolečně otevíráme data

Svá data otevíráInstitut plánovánía rozvoje hl. m. Prahy

Fórum pro otevřená datapřebírá Cenu ministra vnitraza přínos k rozvojiinformačnícha komunikačních technologiíve veřejné správě

Spouštíme českouverzi britskéhoOpen Data Certificate

Publikujeme výzvuk Mezinárodnímudni otevřenýchdat „Chcemeotevřená data“

Město Děčín publikujeotevřená data

v uznávaném standardu

Na konferenci Otevřenádata: Chytřejší stát

a lepší službypřivážíme klíčové

aktéry otevírání dat v UK

Pilotně byl spuštěnNárodní katalog

otevřených dat (NKOD)

Vydáváme publikaciJak otevírat data?

Vydáváme manifestNáš stát, naše data

28. 1. 2013

4. 4. 2012

12. 2. 2013

1. 5. 2013

28. 11. 2013

5. 9. 2013

13. 3. 2014

1. 4. 2014

10. 4. 2014

13. 4. 2014

23. 11. 2015

1. 9. 2014

3. 12. 2015

Vláda předkládáopendatovou noveluzákona o svobodnémpřístupu k informacímPoslanecké sněmovně

31. 3. 2016

6. 9. 2016

9. 6. 2016

22. 11. 2012

Prezident potvrzujenovelu zákona

V ÚTERÝ 6. ZÁŘÍ 2016 podepsal prezident republikynovelu zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupuk informacím, která ukotvuje v českém právním řádupojem OTEVŘENÁ DATA. Připravili jsme protoohlédnutí za několikaletou prací Fondu Otakara Motejlav této oblasti.

BĚHEM ČTYŘ LET, KDY SE FOND OTAKARAMOTEJLA VĚNUJE OTEVŘENÝM DATŮM,K JEJICH PROSAZENÍ POSTUPNĚ PŘISPÍVALI

Jakub MráčekJiří KnitlJakub ŠtorchEva KarasováMichal KubáňMichaela RybičkováMichal TošovskýLenka Kováčová

Otevřená data pomáhali prosadit také Dušan Chlapek,Martin Nečaský a Jan Kučera jako členové odbornéplatformy Fórum pro otevřená data, průkopníci z ČOI,ČTÚ, ČSÚ, ČÚZK, NKÚ a dalších úřadů, a také dáleMichal Berg, Honza Boček, Petr Bouchal, Michal Škop,lidé z iniciativy opendata.cz a stovky účastníkůseminářů, debat, konferencí, soutěží a hackathonů,pořádaných na podporu otevřených dat.

Práci Fondu Otakara Motejla při prosazováníotevřených dat finančně podpořily kromě vlastníchvkladů Nadace Open Society Fund Praha zejménaNadace Vodafone, Americké velvyslanectví v Praze,Britské velvyslanectví v Praze a společnosti CZ.NIC,ABRA Software, Red Hat ČR a Microsoft ČR.

DESÍTKYčlánků, komentářů

a samostatných publikací

TŘI ROČNÍKY soutěžeSpolečně otevíráme data

Více než STOVKA prezen-tací a jednání na různých

fórech pro veřejnou správu,byznys i neziskový sektor

DESÍTKY uspořádanýchsetkání, workshopů,

hackathonů a dalších akcípro open datovou komunitu

ČTYŘI ROKY, PĚT MĚSÍCŮA DVA DNY od první zmínkyo otevřených datech ve vládníchdokumentech po jejich uzákonění

1616

Přes SEDMDESÁThodnocených aplikacínad otevřenými daty

NAŠE CESTA K OTEVŘENÝM DATŮM

70

Spouštíme webotevrenadata.cz

Podílíme se napřípravě prvního

vládního seminářeo zpřístupnění dat

28. 2. 2012

Vydáváme studiiOtevřená data ve státní

správě: Nová érarozhodování

PořádámeOpen Data Expo,

první veletrhotevřených dat

Fond Otakara Motejla je expertní program, spravovaný Nadací Open Society Fund Praha

EK010230

3příloha týdeníku ekonom

P řed rokem jsme zve-řejnili manifest Nášstát, naše data a v něm

si stanovili čtyři nelehké cíle.Ohlídat přijetí legislativníúpravy otevřených dat, hlídatpublikační standardy, prosaditzpřístupňování těch nejzajíma-vějších dat a podporovat ros-toucí a ožívající komunitu lidí,kteří v otevřených datech vidíbudoucnost.

Po roce můžeme být cel-kem spokojení – zákon, kterývelmi jednoduše říká, co jsouotevřená data, začne platitod ledna 2017, ministerstvo vnitra prostřed-nictvím národního koordinátora otevřenýchdat Michala Kubáně hlídá a propaguje navr-žené publikační standardy, první verze nového

”nařízení vlády o seznamu informací povinnězveřejňovaných jako otevřená data“ (ano, takse to bude jmenovat) ukládá publikovat mini-sterstvu dopravy jízdní řády za celou Českourepubliku a ministerstvu financí data z rejstříkuARES.Hotovo není, ale věci se hýbou správnýmsměrem. K tomu pomáhá i skutečnost, že ote-vřená data přibyla do Akčního plánu pro roz-voj digitální ekonomiky, který restartoval novějmenovaný koordinátor digitální agendyTomášProuza, s nímž vám přinášíme rozhovor.

Ve Fondu Otakara Motejla jsme se díkytomu mohli soustředit hlavně na posledníbod – na opendatovou komunitu, která uspo-kojivě roste, stejně jako zájem veřejných insti-tucí i firem o otevřená data. K již zaběhnutýma letos opět o kousek vydařenějším akcím –soutěži Společně otevíráme data (o jejíchžvýsledcích si můžete také v tomto magazínupřečíst) a intenzivní práci s pražskými otevře-nými daty Prague Hacks – jsme přidali ještějednu: veletrh otevřených dat Open Data

Expo. Jeho ”nultý“ ročníkse podařil, v květnu přivedlna jedno místo přes stovkulidí z veřejné správy (svádata přímo vystavovalo11 institucí), nezávislýchvývojářů i zástupců firem,které vidí v otevřených da-tech potenciál. A stalo setam přesně to, oč jsme usi-lovali – prezentace existují-cích využití otevřených datpřinesly inspiraci a novýelán zástupcům publiku-jících subjektů, vývojářis nimi mohli probrat ne-

dostatky v datech a domluvit si individuálníschůzky, aby své projekty posunuli zase o kou-sek dále. Na tematických workshopech bylomožné seznámit se s technologiemi užitečnýmipro publikaci i zpracování otevřených dat.

Že ekosystém otevřených dat roste, potvr-zuje nejen zájem o naše akce a přibývající početpublikujících institucí veřejné správy. Otevřenádata si získávají stále větší pozornost na odbor-ných konferencích zaměřených na IT, postupněje začíná objevovat bankovní sektor, jejichpublikování přestává být doménou veřejnésprávy. Důvodů k optimismu do příštího rokuje v oblasti otevírání dat zkrátka celá řada. Bylaby škoda se nepochlubit. Stejně jako vloni jsmeproto připravili tuto přílohu, která shrnuje, kamse otevřená data v Česku za uplynulý rok po-sunula. Vnímáme ji i jako poděkování mnohalidem z veřejné i soukromé sféry, bez nichž byvýsledky našeho úsilí byly poloviční. Jsme rádi,že některé z nich vámmůžeme představit na ná-sledujících stránkách.

Nechte se inspirovat. Přeji příjemné čtenía pevně věřím, že se s některými z vás se-tkáme v příštím roce. Příležitostí bude opět do-statek. n

Hotovo není, ale věci sehýbou správným směremMichal Tošovský, advokát otevřených dat ve Fondu Otakara Motejla

EdiTorial

Ředitel speciálních projektů: Petr OrálekVedoucí přílohy: Jan ZáluskýEditor: Ondřej LuštinecAutoři: Ivana Gračková, Michal Kubáň, BarboraLoudová, Dominika Mňuková, Jana Niedermeierová,Helena Pirnerová, Michal Tošovský, Jan ZáluskýGrafici: Petr Hrubý, Jiří Medřický, Michal VocelKorektorna: Petr Vaněk (vedoucí)Vydává: Economia, a.s.Pernerova 673/47, 180 07, Praha 8,tel. 233 071 111, IČO 281 91 226www.economia.cz

Obsah

4 Rozhovor s Tomášem Prouzou,koordinátorem pro digitálníagendu ČR

8 Co přinesla soutěž Společněotevíráme data

12 Bloger ukázal na chybnépokuty. Satelitní snímky zasepomáhají chudým zemědělcům

14 Rady a tipy, jak lze efektivněotevírat data

18 V práci s daty patřímek nejdynamičtějším zemím

20 Česko se učí sdílet datao počasí nebo pozemcích

24 Dušan Chlapek z VŠEa Martin Nečaský z MFF UKbyli u „narození“ otevřenýchdat v Česku

28 Otevřeným datům v Česku jepět let. Nový přístup k nim máoporu v zákoně

31 Anketa: Jaká data byste chtělividět publikovaná?

32 Zprávy z úředních desek jsouna jednom místě. Jindy stačíkliknout na mapu a víte, coměsto plánuje

Na magazínu spolupracovaly Fond Otakara Motejlaa společnosti CZ.NIC, Red Hat a Microsoft

4 otevřenádata

Veřejné zakázky, dotace, smlouvy i informace o fir-mách se od příštího roku ocitnou pod drobnohle-dem veřejnosti. Státní instituce budou mít po-

vinnost zveřejňovat vybrané údaje v jednotném strojověčitelném formátu a seznam těchto otevřených dat se budeprůběžně rozšiřovat. Díky tomu je bude možné dál zpra-covávat, například do podoby aplikací, které dokážoumapovat úspěšnost odhalování kriminality či výběrudaní, efektivitu soudů nebo třeba rychlost oprav silnic.Podle vládního koordinátora digitální agendy ČR Tomá-še Prouzy by ale zveřejňování otevřených dat neměloskončit jen u státu, stejnou povinnost by měly mít i státnípodniky.

O otevřených datech se říká, že je to „nová ropa“. V čemspočívá jejich velká hodnota?Jednak je to zajímavá příležitost pro řadu firem. Dostávajík dispozici spoustu dat, která jim dávají šanci přijít s něja-kým zajímavýmbyznysovýmkonceptem a vydělat na tom.Co je pro mě ale důležitější, že zveřejňování strojově či-telných dat nutí stát být mnohem transparentnější. Vládyse transparentností zaklínají posledních sto let, ale poprvédíky otevření dat pro všechny se to stává realitou. Politicitak nemají šanci dávat data k dispozici jen vybraným sku-pinám nebo ovlivnit jejich interpretaci, což je z pohledutlaku veřejnosti na vládu strašně důležité. Najednou vidíte,jak rychle se zpracovávají některé věci nebo třeba jak dlou-ho trvá projednávání případů u různých okresních a kraj-ských soudů. Je to informace pro všechny, jestli ten státfunguje, nebo ne.

Jaké podnikatelské příležitosti otvírání dat přináší?Největší byznys spočívá v tom, jak překládat strojověčitelná data do uživatelsky přijatelné formy a dál je zpra-covávat. Jsou to obrovská množství dat a vy potřebujeteněkoho, kdo je dokáže zanalyzovat, převést je do podobytabulek, statistik či grafů nebo vytvořit rozhraní pro jejichprohlížení. Například když zveřejníte jízdní řády, tak je

Data by měly povinněotevírat i státní firmy

Jana Niedermeierová

musíte upravit do takové podoby, aby se v nich snadnovyhledávalo a nebyla to jen kopie papírové verze. Důležitýje přitom ten jednotný formát. Firmy tak už nemusí řešitpodobné problémy jako vminulosti, kdy úřady dávaly dataven v různých formátech a průběžně je měnily, takže jstenaprogramovali nějakou aplikaci a za půl roku jste ji kvůlizměně formátu mohli vyhodit. Vedle podnikatelskýchpříležitostí to ale firmám zároveň přináší ulehčení života.Snáze se dostanou k informacím například o tom, že sechystají nějaké regulace a na co se mají připravit.

Jak je možné využít otevřená data pro rozvoj takzvanýchchytrých měst?Vznikají například různé aplikace, prostřednictvímkterýchmůžete upozornit, že je někde něco špatně: nesvítí světlo,někdo pomaloval zeď graffiti nebo že je v silnici díra.Nejenže tak můžete daný problém nahlásit, ale zároveň dostá-váte zpátky informaci, jak s tím město naložilo. Tam zasevzniká tlak na to, aby se věci řešily rychleji.

Od příštího roku budou muset úřady zveřejňovat některéinformace ve strojově čitelném formátu. O jaké konkrétníúdaje půjde?V rámci novely zákona o svobodném přístupu k infor-macím se dohodly dvě věci: Jednak se podařilo ukotvitotevřená data v zákoně a jednak vzniklo nařízení vlády,které říká státním institucím, jaká data mají povinně ote-vřít. Návrh je ale zatím v meziresortním připomínkovém

Úřady nechtějídobrovolně zveřejňovatotevřená data, protožeje pro ně pohodlnější,když na ně nesvítí toliksvětla.

Tomáš Prouza, koordinátor digitální agendy ČR

5příloha týdeníku ekonom

TomášProuza(43)Státní tajemník proevropské záležitostia vládní koordinátordigitální agendy ČR.Vystudoval VŠEv Praze a na britskéOpen Universityzískal titul MBA.V roce 2000 založila do roku 2004 řídilserver Peníze.cz.V létě 2004 sestal náměstkemministra financís odpovědnostíza finanční trhya mezinárodnívztahy. V le-tech 2007 až2011 byl členempředstavenstvaspolečnostiPartners FinancialServices. Od ro-ku 2011 do ro-ku 2013 působil veSvětové bance veWashingtonu, D.C.Foto: Lukáš Bíba

6 otevřenádata

řízení, takže seznam databází, kterých se to týká, ještě neníkonečný. Nicméně v tuto chvíli se předpokládá, že půjdemimo jiné o informace o veřejných zakázkách, dotacích,účetnictví státu, obsazování služebních míst, držitelích da-tových schránek, jízdních řádech či o údaje z registru smluva registru ekonomických subjektů ARES. Jediné, co vyvo-lává emoce, je právě ARES, což je aplikace ministerstvafinancí, které si tyto informace vždy velmi chránilo. Dosud,když jste chtěli získat informace o podnikatelích, tak jstemuseli na web ministerstva a tam složitě vyhledávat, teďbudou ta data k dispozici v otevřeném formátu, což umož-ní snazší přístup k nim.

Bude se ten seznam dál rozšiřovat?Určitě na tom budeme pracovat, i když se to některýmúřadům nelíbí. Tím, že ministerstvo vnitra nastavilo para-metry, jak by ta data měla vypadat, a že funguje technickástránka, tak by přidávání dalších databází mělo jít poměr-ně snadno. Dlouhodobá diskuse se vede také ohledně toho,jestli by měla mít povinnost otvírat data jen státní správaa případně radnice, nebo i státní podniky. Podle mě by sev tomto ohledu měly státní firmy chovat stejně jako stát. Bu-demeproto tlačitna to, abyspadalypodzákonosvobodnémpřístupu k informacím. Věřím, že by státní podniky mohlyotevřená data začít povinně zveřejňovat za rok až dva.

Jaká data lze otevřít? Jsou nějaké výjimky, které zve-řejnit nelze?Toho, co by mělo zůstat za zavřenými dveřmi, je strašněmálo. Samozřejmě by se neměly veřejně prezentovatosobní a citlivé údaje či informace o zdravotním stavu, alecokoliv, co se týče fungování státu, firem a ekonomickýchzáležitostí, zveřejněno být může. Myslím, že by měly býtdostupnější například informace o exekucích či rozsud-cích jednotlivých soudů. Ve formátu otevřených dat bypodle mě měl být k dispozici i rejstřík na webu Justice.cz,aby se v něm daly snadněji vyhledávat firmy. Ty informaceuž dnes jsou veřejné, ale musíte vědět, kde je najít, a mu-síte v tom umět hledat. Je proto potřeba odbourat složitostpři jejich získávání tím, že je dáte do jednotného strojověčitelného formátu.

Kolik práce to bude pro úřady znamenat?Neřekl bych, že to bude vyžadovat přehnaně moc práce.Máme nastavený způsob publikování, který všichni znajía několik let se testuje. Spíš to bude velká zátěž pro hard-ware těch databází. Nebude to úplně bezbolestné, ale spíšproto, že se to některým úřadům nelíbí, než že by to bylotechnicky složité.

Jak stará data budou muset státní instituce otevřít?To není žádným způsobem stanoveno. Ale platí, že coko-liv v té databázi je, tak má být přístupné. Pokud obsahu-je data stará patnáct až dvacet let, je jenom dobře, abyšla ven.

Kde budou tyto informace zveřejňovat?V Národním katalogu otevřených dat, který vybudovaloministerstvo vnitra. To není žádná další megadatabáze,ale přehledný seznam toho, co je k dispozici, se stručnýmipopisy a odkazy na konkrétní databáze.

Zatím ale úřady tuto povinnost nemají. Proč je dosudtěch, které dávají otevřená data veřejnosti k dispozici,tak málo?Protože je pro ně pohodlnější, když na ně nesvítí toliksvětla. Bojí se, že na ně najednou bude příliš vidět. Určitěto ale není způsobeno technickými problémy, protože tořešení není nijak složité. Je to spíš o mentální změně smě-rem k otevřenosti, kterou musí teprve projít.

Jak si Česká republika stojí v porovnání s ostatními ze-měmi?Trochu lépe než v minulosti. Nedávno vyšla zpráva Evrop-ské komise Open Data Maturity Report, která porovnávázemě v Evropě s ohledem na zveřejňování otevřených dat.Nám se podařilo posunout se z kategorie začátečníků, be-ginners, do kategorie mírně pokročilých, followers. Dů-ležitou změnou je, že na ministerstvu vnitra dnes mámespeciálního národního koordinátora pro otevřená dataa také hlavního architekta eGovernmentu. Ministerstvov současnosti navíc neschválí žádný velký státní IT pro-jekt, který by nebyl připraven na zveřejňování otevřenýchdat. Věřím, že příští rok bychom se i díky novele zákonao svobodném přístupu k informacím a nařízení vládyo povinném zveřejňování otevřených dat mohli vyšvih-nout do skupiny středně pokročilých, fast trackers, kampatří státy, které jdou poměrně rychle dopředu. Než se po-

Velkou slabinouje, že stát neumípracovat se svýmivlastními daty, říkáTomáš Prouza.Foto: Lukáš Bíba

7příloha týdeníku ekonom

Je to jakona písko-višti. Dá-váme lidemotevřenádata jakozákladnísurovinua čekáme,jaké bá-bovičkyz tohovzniknou.

suneme do nejvyšší kategorie pokročilých, trend setters,tak to ale bude ještě chvíli trvat. Technicky už to vyřešitumíme, ale musí ještě dojít ke změně mentality.

Vládní Akční plán pro rozvoj digitálního trhu uvádí, ženejvyšším stupněm jsou otevřená – propojená data. Coto znamená a za jak dlouho do této fáze můžemedospět?Velkou slabinou je, že stát neumí pracovat se svými vlast-ními daty. Úředníci často chtějí po lidech informace, kteréuž v nějaké databázi jsou. Když si jdete zažádat o pas, takse musíte nechat znovu vyfotit, ačkoliv někde v systémuuž je vaše fotografie z občanského průkazu. Co se otevře-nosti týče, jdeme relativně rychle dopředu, ale chybí tamto propojení dat. Ty systémy v minulosti nebyly stavěnéna to, aby spolu komunikovaly. Naší snahou tak není jenzveřejňovat, co se dá, ale také tyto informace propojovat,aby databáze fungovaly dohromady jako jeden celek.

Jak se daří sdílení otevřených dat mezi jednotlivýmistáty?Zatím to příliš nefunguje. Lidé mají pocit, že není důvodpouštět data za hranice. Říkají si, že průměrného člověkapřece nezajímá délka soudních řízení někde v Portugalsku,maximálně tak nějakého výzkumníka. S výjimkou velmiomezených segmentů typu doprava tak nikdo zatím nemámoc důvod investovat do úprav systému proto, aby sdílelinformace mezi jednotlivými státy. Řadu zemí navíc ještěčeká spoustu práce s otevíráním dat na národní úrovni,čemuž samozřejmě v tuto chvíli dávají přednost. Nicméněvede se debata o vytvoření celoevropského standardu prootevřená data, který by umožnil, aby i český programátor

dokázal například ve španělské databázi s adresami zjistit,na jakém řádku najde jméno, název ulice a města. ZároveňEvropská komise plánuje vytvoření celoevropského kata-logu otevřených dat, který by těžil z národních katalogů.Tam ale chybí někdo, kdo by tento projekt tlačil dopředu.Aby se to skutečně někam posunulo, tak by musela přijítfirma typu Google nebo někdo s nápadem na velký celo-evropský byznys, který by se to snažil intenzivně prosadit.

Které země jsou v této oblasti nejdál?Platí, že země, které jsou obecně dál v oblasti digitalizace,zároveň více otevírají data. Často se také prolínají otevřenádata a koncept chytrých měst. Ve Velké Británii je to zasepropojené s jednotnou prezentací státu, kdy jsou všechnyweby státních institucí ve stejném designu a se stejnoustrukturou. Zároveň existuje jeden vládní web, na kterémnajdete všechny potřebné informace. Hodně daleko jsouv oblasti otevřenosti dat i Nizozemci. Oblíbený příklad jetaké Estonsko, kterému se daří na všech úrovních digita-lizace. Na webu tam najdete úplně všechno včetně platuprezidenta. Taková otevřenost však vyžaduje důkladnouochranu informací, které jsou nějakým způsobem citlivé.Estonci umí jednak velmi dobře data otevřít, ale také vámpak dát zprávu, kdo se na vaše informace díval. Příkla-dem je jeden seniorní estonský politik, který byl odvezendonemocnice a pak sedíval, kdopřistupoval k jeho zdravot-nické dokumentaci. Když zjistil, že si jeho složku prohlíželnějaký gynekolog, tak se logicky začal ptát proč a jestli náho-dou ty informace nechtěl prodat nějakému bulváru.

Jak ochrana informací funguje v Česku?To je oblast, kterou zatím příliš neumíme, a myslím si, žeje to škoda. Ten kontrolní mechanismus je strašně potřebajako obrana před neoprávněným nakládáním s vašimiosobními údaji. Máte právo vědět, jaká data si o vás kont-rolují různé složky státu, kdo se zajímal o informace o va-šich daňových přiznáních, o zdravotním stavu a podobně.To, co nám chybí, je nadstavba nad všemi sektorovýmiportály, abychom měli nástroj, jak se podívat dohromadyna vaše finanční data, informace o dopravních přestup-cích, o zdravotním pojištění a tak dále. Potřebujeme dátvšechny systémy dohromady, aby bylo možné ptát sena vás jako na celek. O to víc je tam ale potřeba ta kontrola.

Pod vaší záštitou se koná soutěž Společně otevírámedata. K čemu slouží?Otevřená data potřebují veškerou podporu, kterou jsmeschopni jim dát. Chceme proto najít způsob, jak podnítitkreativitu, aby lidé pracovali s daty, která už v České repub-lice otevřená jsou. Je to jako na pískovišti. Dáváme obča-nůmkdispozicidata jakozákladní surovinuazajímánás,kdosi přinese jaké formičky a jaké bábovičky z toho vzniknou.Co jsem viděl v minulosti, tak to byly nádherné kreativnísochy. Chceme to podporovat, protože otevřená data jsounejhezčí součástí celé debaty o eGovernmentu. n

8 otevřenádata

Moderní technologie přinášejí obrovskémnožstvídat, a pokud se tento potenciál využije, mohounejrůznější aplikace přinést překvapivé nové in-

formace, ale také ulehčit život a ušetřit peníze. Stačí mít ná-padaotevřenádata.FondOtakaraMotejlaproto jižpočtvrtévyhlásil soutěž Společně otevíráme data, která oceňuje nej-lepší počiny vytvořené ”nad otevřenými daty“. Letošnímvítězem se stala aplikace HlídačSmluv.cz, která kontrolujeobchodování státu, místní správy, politiků a firem. Ta navíczískalaCenuFonduOtakaraMotejlaza to, žepřispíváktrans-parentnosti a lepšímu fungování veřejné správy. ”Našímcílem jepřispět k rozvoji a zlepšení služebproveřejnost apo-ukázat na společenský i podnikatelský potenciál otevřenýchdat. Díky soutěži máme přehled o tom, co se v Česku dějes otevřenými daty. A letošní ročník opět potvrdil, že s tím,jak přibývá publikovaných dat, roste kvalita a využitelnostna nich postavených řešení,“ říkáMichal Tošovský z FonduOtakaraMotejla.

Soutěžitmohli zájemci z řad veřejnosti, neziskovýchor-ganizací, studentů i firem. Podmínkou bylo, aby přihlášenéaplikace využívaly otevřená data anebo byla část použitýchdat zveřejněna votevřených formátech. Soutěžitmohly apli-kace vytvořené od listopadu 2015 do října 2016, případněstarší projekty, které byly výrazně aktualizovány. Celkem sepřihlásilo30aplikací.V letošní top10 jevýjimečně11aplika-cí, protože o poslednímísto se dělí dvě.

Pro vítěze jsou připraveny zajímavé ceny. Tři nejlepšíaplikacezískávajífinančníodměnu(20 000,15 000a10 000 ko-run). Částkou 10 000 korun je odměněna také Cena FonduOtakaraMotejla.

”Letospřihlášené aplikacenaznačují, že seotevřenádatastále více propracovávají do pozornosti lidí a žemohou býtdůležitým zdrojem účasti neveřejné sféry na řešení situací,kteréhistoricky soukromý sektornechával na veřejné správě.Osobněmě velmi těší, že se objevilo hned několik aplikací,které bychom mohli označit jako eGovernment zdola. Toznamená, že existující, ale často nedostatečné či málo vidi-telné elektronické služby veřejné správy se díky přihláše-ným aplikacím zásadně zpřístupňují, usnadňuje se jejichvyužití či jich je vícero kumulováno do jednoho nástroje.To je právě případ aplikací, které se umístily na prvníchtřech příčkách,“ říkáMichal Tošovský. n

Co přinesla soutěžSpolečně otevíráme dataHelena Pirnerová

Top 11 aplikacíHlidacSmluv.czhttps://www.hlidacsmluv.cz

Server kontroluje obchodování státu, místní správy, poli-tiků a firem. Jeho cílem je zpřístupnit registr smluv, infor-mace v něm obohatit o souvislosti z patřičných databází,identifikovat plýtvání a zneužití moci v úřadech, přístupk datům umožnit i veřejnosti a tím zvýšit kontrolu veřej-ných prostředků. Server umožňuje přehledně vyhledávatdle identifikačního čísla úřadu či příjemce peněz i hodnoty

smlouvy. Zobrazuje také vazby současných i bývalýchposlanců, senátorů a členů vlády na firmy od roku 1993včetně přehledu nejznámějších afér. „Od roku 1990do dneška došlo a dochází k obrovským ztrátám a úni-kům peněz ze státního a místních rozpočtů, a to v dů-sledku klientelismu, úplatků a katastrofální neefektivitystátu. Mohl bych vyjmenovat stovky zakázek a aktivitstátu, které v prostředí soukromých firem vznikají běžněza desetinu ceny, desetinu provozních nákladů a ve vý-razně vyšší kvalitě,“ říká autor aplikace Michal Bláha.

Soutěžící: Michal Bláha

9příloha týdeníku ekonom

Mapa Samosprávyhttp://mapasamospravy.cz/

Co plánuje radnice ve vašem okolí? Web slouží k dohle‑dání dokumentů radnic a jejich přehlednému zobrazení

v mapě. Jednotlivci, realitní kanceláře, úředníci či zástupciměsta mohou na portálu najít, co je z nepřebernéhomnožství úředních dokumentů zajímá. Webové stránkymají podobu mapy zahrnující celou Českou republiku,v níž jsou barevně vyznačeny nemovitosti či parcely,které jsou zmíněny v dokumentech měst, a dochází taku nich k nějakým změnám (prodej, pronájem, opravya podobně). Konkrétní městská část se dá sledovat takédlouhodobě. Zájemce dostane e‑mailovou zprávu, kdykoliobec vydá k oblasti nový dokument.

Soutěžící: Lukáš Svoboda, Ondřej Hošák

PODEJTOwww.podejto.cz

Portál má jediný cíl – usnadnit občanům/podnikatelůmkomunikaci s úřady. Využívá k tomu již existující ná‑stroje a data, ale místo mnoha webů otevírá uživatel jenjeden a prostřednictvím datové schránky všechno řeší.Podnikatelé tak mohou podat kontrolní hlášení za svoufirmu, zaplatit daň z příjmu nebo zažádat o výpis

z živnostenského rejstříku. Řidiči si mohou zažádato bodové hodnocení a například daňoví poradci mohoupodávat daňová přiznání za své klienty. Nikdo nemusínikam chodit nebo stát fronty. Z pohodlí domova čipráce komunikuje uživatel kdykoliv s jakýmkoliv úřadema institucí. Formuláře mu portál předvyplňuje a kont‑roluje správnost. Portál obsahuje i množství životníchsituací s návodem, jak je řešit. Služba je poskytovánazdarma.

Soutěžící: Šárka Beránková

Mapy bez bariérhttps://mapybezbarier.cz/cs

Projekt Mapy bez bariér není jen další mapou přístup‑nosti objektů pro vozíčkáře. Snaží se být předevšímportálem na sdílení dat o přístupnosti objektů, kterájsou využitelná nejen pro handicapované, ale také proseniory či rodiče s malými dětmi. V rámci projektu bylado konce roku 2015 zmapována přístupnost bezmála600 objektů po celé České republice. Pozornost se sou‑středila na národní kulturní památky jako kostely, hrady,zámky, ale i další pro turisty zajímavé objekty. Měření

zahrnulo rovněž vytipované objekty památek UNESCO.Kromě dat jsou pod otevřenou licencí dostupné i zdro‑jové kódy celé aplikace. Dále se plánuje také mobilníaplikace. Projekt byl spuštěn v lednu 2016 a byl spolufi‑nancován z fondů EU.

Soutěžící: Petr Hazuza

Real Realityhttps://github.com/realreality

Prověřte lokalitu předtím, než se do ní nastěhujete.Real Reality je plugin do webového prohlížeče GoogleChrome, který na realitních webech (aktuálně na bezrea‑litky.cz, sreality.cz a maxirealitypraha.cz) zobrazí bočnípanel s dalšími informacemi o dané lokalitě. Lidé se tak

10 otevřenádata

dozvědí o dojezdu do centra Prahy autem nebo MHD,informace o čistotě vzduchu, hlučnosti, zda jsou v okolímodré zóny či placené parkování, dostupnost restaurací,škol, parků a podobně. Aplikace zvítězila v letošním roč‑níku akce Prague Hacks 2016.

Soutěžící: Lukáš Marek, Ivo Šmíd, Michal Bernhard,Viliam Elischer

Jak volili vaši sousedéhttps://interaktivni.rozhlas.cz/krajske‑volby‑v‑okrscich/

Bližší pohled na výsledky letošních krajských voleb můžepřekvapit. V Královéhradeckém kraji, kde přesvědčivězvítězilo ANO, leží obec Jívka, v níž 46 procent hlasů pa‑třilo komunistům. Ve Zlínském kraji, který se z volebníchvýsledků jeví jako bašta lidovců, zase ve Vlčnově získalavíce než 40procentní podporu ODS. Z podrobné mapyČeského rozhlasu je možné zjistit, které obce se nejvíce

Vizualizace dopravy Plzeňhttp://www.sitmp.cz/o‑nas/novinky/vizualizace‑do‑pravy‑open‑data.aspx

Na dvou hlavních dopravních tazích spojujících centrumPlzně s předměstími budou v následujících dvou letechprobíhat stavební práce. Ve městě se očekávají velké do‑pravní problémy. Vizualizace dopravy pro Plzeň umožňujezobrazit změny v dopravních intenzitách, které nastanouběhem uzavírek (zúžení Karlovarské a uzavření Miku‑lášské ulice). Aplikace umožňuje vizualizovat dopravuv hodinových intervalech v průběhu týdne. Aplikace bylavytvořena v rámci projetu OpenTransportNet ve

spolupráci města Plzně, Západočeské univerzity (katedrageomatiky FAV) a společností IS‑practice, EDIP a HSRS.Jako zdrojová data byl použit dopravní model městaPlzně, který byl pro tento účel městem otevřen.

Soutěžící: Jiří Bouchal, Západočeská univerzita(katedra geomatiky Fakulty aplikovaných věd) a společ‑nosti IS‑practice, EDIP a HSRS

GovDatahttp://www.govdata.cz

Služba poskytuje vybraná otevřená data k přímémupoužití ve webových a mobilních aplikacích. Je jakýmsi

vzepřely celkovým výsledkům, kde mají jednotlivé stranynejvětší podporu, i jak volili vaši sousedé. Nejpodrobnějšímapa, jakou lze na základě volebních výsledků nakreslit.Nejsou v ní vidět jen výsledky v jednotlivých obcích, kte‑rých je v Česku kolem šesti tisíc, ale i ve všech volebníchokrscích, kterých je ještě o jeden řád víc.

Soutěžící: Jan Cibulka

11příloha týdeníku ekonom

mostem mezi otevřenými daty a aplikacemi. GovDatanabízí API neboli rozhraní pro programování aplikacía další vývojářské nástroje. Projekt zpřístupnil obchodnírejstřík a registr plátců DPH. Nyní byl rozšířen o vyhledá­vání podle názvů, GPS souřadnic. Od října letošního rokufunguje komerčně. Podle tvůrců je důvodem pro vytvořeníaplikace úroveň poskytovaných služeb v České republiceve srovnání se západními konkurenty. A je jedno, zda jdeo platební SMS brány nebo informační služby typu ob­chodní rejstřík. Většina českých API je podle nich tvořenabez jakýchkoli ohledů na budoucí uživatele a jejich po­třeby, navíc pomocí zastaralých technologií a postupů.

Soutěžící: Martina Konrád

a12maphttp://www.a12map.cz/

Jak dlouho trvá cesta veřejnou dopravou, ukazuje apli­kace A12map. Uživatelé si díky barevnému spektru

a zobrazuje data z veřejných rejstříků podrobně a v sou­vislostech. Zároveň umožňuje sledování oblas­tí a změn v subjektech, které se v daných oblastechnacházejí. V současnosti jsou podporována sledo­vání změn názvů, adres a informací o DPH. Aplikaceuživatele na změny ve sledovaných oblastechupozorní.

Soutěžící: Martina Konrád

Můžu dýchat?https://muzudychat.cz/

Aplikace sbírá a uveřejňuje data o kvalitě ovzduší v Brněa vyhodnocuje je z pohledu dopadů na zdraví různýchskupin obyvatel a u různých typů činností, napříkladzda je vhodná doba pro sport či je situace horší nežobvykle. Nabízí i prognózu vývoje kvality ovzduší pronásledující hodiny (vychází z velké řady dat konkrétní sta­nice a obvyklého vývoje). Cílem aplikace je dát uživatelůmjasnou informaci o aktuálním a budoucím stavu ovzduší.Uživatelé se rovněž dozvědí podrobnosti o jednotlivýchznečišťujících látkách a mohou odeslat apel městskýmpolitikům pro zkvalitnění měření, řešení smogové situaceči připomínkovat strategické dokumenty. Data aplikacečerpá od Českého hydrometeorologického ústavu.

Soutěžící: Kristina Studená n

mohou v mapě zadat bod A a hned zjistit, kolik času jimzabere přesun do bodu B. Podívat se mohou i na to, kamse dostanou z centra Prahy za deset, dvacet nebo třicetminut. Je také možné přepnout mezi denním a nočnímprovozem. Mapa časové dostupnosti využívá dat Doprav­ního podniku hlavního města Prahy, konkrétně aktuál­ních jízdních linek sítě PID kromě vlaků (metro, tramvaje,autobusy, lanovka, přívozy).

Soutěžící: Eldar Gabidullin, Andrej Palička, Martin Barus,Karol Kasáš, Viliam Elischer

Zónahttps://goo.gl/Nt7p8C (pro zkoušení betaverze jemožné kontaktovat na info@govdata.cz)

Zóna je novou aplikací pro operační systém iOS, tedyiPhone a iPad umožňující vizuální procházení a vy­hledávání v živnostenském a obchodním rejstříku.Aplikace využívá pro přístup k datům službu GovData

12 otevřenádata

Americkému analytikovi Benu Wellingtonovi se po-dařiloupozornit newyorskoupolicii na chybu, kteráobčany velkoměsta stála v přepočtu miliony korun.

Tamní policie je pokutovala za špatné parkování, jenže ne-právem. Přišel na to poté, co jeden z nepříjemných vzkazůsámnašel za stěračem.Vůz zaparkoval na rampěuchodníku.To je ale v metropoli od roku 2008 možné, řidič jen nesmístát v místě přechodu. Přesto obdržel oranžovou cedulku.Byl si jistý, že v tom není sám, a tak se rozhodl jednat.

”Díky newyorskému portálu otevřených dat jsem semohl podívat na místa, kde byla auta nejčastěji pokutová-na za blokování ramp u chodníků. To, co jsem objevil, měskutečně překvapilo,“ popisuje na svém blogu brooklynskýanalytik. A dodává, že kdyby nebylo otevřených dat, jentěžko by něco zmohl. Je tedy podle něj třeba místní stráž-níky pochválit za to, že svá data vůbec zveřejňují.

Zaměřil se na místa s největším počtem pokutPro začátek si Wellington našel místo, kde se za špatné par-kování na rampách pokutovalo nejvíce. Na Ocean AvenuevBrooklynupolicistézaposledníhodvaapůlrokuvybrali48ti-síc dolarů (téměř 1,2 milionu korun), stání u chodníku zdepřitom bylo legální. Bloger prošel i další extrémně poku-tované ulice a výsledek ho překvapil. Stát mezi pěší zónou

Bloger v New Yorku ukázalna tisíce chybných pokutBarbora Loudová

Pohled na New York. Foto: Shutterstock

a silnicí se zde také smělo. Podíval se proto na všechny ob-lasti, kde strážníci za ten samýprohřešek rozdali více než pětpokut. To je za již zmíněnou dobu 1966 pokut za parkováníu chodníku. Bylo toto stání ve všech případech nelegálnía pokuty oprávněné? ”Samozřejmě že ne, většina určitě le-gální je a stát se tam smí. Navíc existují i další místa, kterámajíméněnežpět sankcí,“ upozorňuje nabloguWellington.

Nakonec se mu podařilo zmapovat tisíc ramp. Tím alenechtěl skončit. Než tedy všechna data zveřejnil, obrátil sepřímokezdroji.Napsalnewyorsképolicii aobeznámil ji s tím,co vypátral. Zpět dostal velmi milou odpověď, úřad sedokonce rozhodl následovat kroky, které jim analytik do-poručil. ”Přesně o tomhle jsou otevřená data. Tahle navícpocházejí z úřadu, který není zrovna oslavovaný pro svoutransparentnost. Přesto jsem od nich dostal nejotevřenějšía nejupřímnější odpověď, jakou jsem kdy od newyorské in-stituce obdržel. Představte si, že by každá z nich přijímalatakovýto typ analýzy místo toho, aby se před nimi skrývalya vymlouvaly se,“ řeklWellington britskému listu Guardian,podle kterého tento případpodtrhuje důležitost otevřenýchdat a také poukazuje na to, proč některé orgány nechtějí in-formace zpřístupnit ke kontrole veřejnosti.

Data vám dáme, ale za 25 milionů korunObdobnou kontrolu chtěl provést také český datový no-vinář Jan Cibulka z Českého rozhlasu. Požádal policii, abymuposkytla databázi všech trestných činů z posledních pětilet. U každého ho zajímaly čas a místo, výše škody a to, zdaútočník použil zbraň.Nešlo by přitom jenoprověření prácepolicie, ale občané by například díky zveřejnění dat mohlizvážit, kudy (a jestli) pouštět děti samotné do školy nebojakou cestu zvolit z noční směny.Místo vřelé reakce všakpo-licejní prezidium novináři za případné propůjčení databázenaúčtovalo více než 25 milionů korun. Podle policejníhoprezidia je pro zveřejnění dat potřeba 48 let práce jednohozaměstnance na plný úvazek. Na svém webu sice policiezveřejňuje souhrnné měsíční statistiky za jednotlivé kraje,více podrobností ale ne. Pro srovnání –napříkladnawebovéstránce britské policie data.police.uk jsou podrobné infor-mace o kriminalitě běžně dostupné. n

13příloha týdeníku ekonom

Počet obyvatel planety rychle roste a v následujícíchdesetiletích takbudepotřeba stále zvyšovatprodukcipotravin. Jak ale zaručit, že jídla nebude jen víc, ale

také bude kvalitní? A jak zajistit, že se potraviny dostanouke všem, kteří je potřebují? Zvládnout to pomohoumimojiné otevřená data. Například Indonésie používá satelitnídata ke zlepšení potravinové situace. Asijská země vsadilana pojišťovací politiku a snaží se místním pěstitelům rýžeposkytnout šanci na případnou záchranu úrody. Pojištěníby si chudí farmáři jinak nemohli nikdy dovolit, ale díkydigitální platformě s názvemG4INDO, za kterou stojí ni-zozemští experti, jsou nyní v případě špatného počasí čionemocnění plodin i malí zemědělci chráněni.

”Technicky jemožnéposkytnout pojištění úrody, pokudsi můžete dovolit zaplatit všechny satelitní obrázky, kterépotřebujete. Indonésie je ale velká země, sklízená oblast čítádvanáct milionů hektarů, mnohdy se sklízí dvakrát ročně.Monitorovat je navíc nutné od plánování setby až po žně.I kdyby se náklady co nejvíce snížily, malým farmářům byse pojištění nabídnout nevyplatilo,“ vysvětluje manažerprojektu G4INDO Aart Schrevel. A dodává, že se díkyotevřeným datům i drobní pěstitelé stávají pro pojišťovnyatraktivními. ”Pojišťovny projevují o podobné IT platformyvelký zájem.Berou je jakonástroje, které udrží nízkénáklady.Pojistné události farmářů se dají řešit zpoza počítače a nenínutné nikoho posílat, aby pole zkontroloval,“ říká Schrevel.

Pomoc z NizozemskaOdborníci, kteří s programem pracují, mohou získat dataze satelitů i radarů a propojit je s předpovědí i analýzou po-časí nebohydrologickýmimodely. Týmpak informace pře-dává indonéskému ministerstvu zemědělství a také pojiš-ťovnám. To vše za minimální náklady. O klienty v podobědrobných farmářů takpojišťovnymají zájem.Doprogramu,který fungujeod roku2014, se zapojilo200 tisíc zemědělců.Pomoc se zaměřuje především na Jávu, kdemálokdo vlast-ní podíl půdy větší než dva hektary, a bude trvat celkem třiroky. Za rok tedy skončí. O zdejší farmáře však bude posta-ráno i nadále. Do té doby se totiž celý model stane samo-financovatelným.Cílem je, aby poplatky vybrané od všechpojištěnců zajistily pokrytí nákladů spojených s chodemprogramu. Na to i na realizaci projektu dohlíží Alterra,

Satelitní snímky pomáhajíchudým zemědělcůmBarbora Loudová

nizozemské nezávislé výzkumné centrum při univerzitěWageningen. Celý pojišťovací plán pak patří k programuGeodata pro zemědělství a vodu, který založilo nizozem-ské ministerstvo zahraničních věcí.

Nizozemci pomocí dat ze satelitů pomáhají i jinde.Díky technologické firmě eLEAF zemědělci v Jihoafrickérepublice zvyšují svoje zisky, pěstují více ovoce, zároveňale snižují spotřebu vody. Firma eLEAF ve spoluprácis tamním ministerstvem zemědělství se v Západním

Kapsku, jedné z provincií země, snaží zdokonalit zavlažo-vací systém sadů a vinic. V rámci projektu FruitLookpoužívají program, který umí skrze algoritmy využít ne-zpracovaná data přímo ze satelitů. Informace pak umínejenom číst, ale také díky technice, které se říká inte-ligentní mapování pixelů, přetvořit v obrázky. Na těchjsou, zjednodušeně řečeno, vidět právě sady a vinicea také to, jak by měly být zavlažovány.

Podařilo se snížit spotřebu vodyProjekt FruitLook, který podporuje i Evropská ves-mírná agentura, má nyní za sebou pátou sezonu. Polo-viněz270aktivníchúčastníkůuž sepodařilo spotřebuvodysnížit o deset procent. Jeden z pěti pak dokonce zvládlzefektivnit zalévání své úrody o třicet procent. Aplikaceje volně dostupná, zdokonalit si zavlažovací schopnostitak může každý jihoafrický pěstitel. Ve svém počítači čitelefonu totiž najde údaje o více než 17 tisících hektarechovocnářské půdy. n

Indonésie je velká země,sklízená oblast čítádvanáctmilionů hektarů,mnohdy se sklízí dvakrátdo roka.Monitorovatje navíc nutnéod plánování setby ažpo žně.

14 otevřenádata

Na Novém Zélandutamní agenturapro obnovupo zemětřesenísdílí svá datase stavebnímispolečnostmi.Na snímkujsou následkylistopadovýchotřesů.Foto: ČTK/AP

15příloha týdeníku ekonom

Rady a tipy, jak lzeefektivně otevírat dataJan Záluský

Žádané jsoui informacevázanéna konkrétnílokalitu,napříkladstavrozvodnýchsítí,parkovacízóny,uzavírkyulic čiekonomickádata.

V íte, co člověka dokáže otrávit více, než když nedo-stane od instituce nebo úřadu potřebný ”otevře-ný“ dataset? Když úřad data nějakou dobu zveřej-

ňuje, ale pak najednou příliv nových informací zamrzne.Taková situace nastává zpravidla v případě, že data jsouotevírána takzvaně odspodu. ”Informace zpřístupňujíjednotlivá oddělení bez koordinace s vedením. Časemjednotlivé odbory přestanou dodávat informace a procesotevírání dat zamrzne. Samotný informatik obcházejícíjednotlivé odbory nezvládne pokrýt celý proces. Takovýpřístup není v případě velkých institucí dlouhodoběudržitelný,“ varuje Michal Kubáň, národní koordinátorotevřených dat, který na ministerstvu vnitra spravujeporadenský web Opendata.gov.cz věnující se otevřenýmdatům.

Jako nejlepší strategii při otevírání dat proto expertidoporučují takzvanou Top-down metodu. O otevřenídat rozhodne vedení instituce, jmenuje koordinátoraotevřených dat, který připraví směrnici, určí role, kdose bude na procesu podílet, a připraví publikační plán –tedy seznam datasetů k publikaci s časovým harmo-nogramemaanalýzoupřínosů a rizik. ”Úřadynemusí samyprošlapávat cestičku, ale mohou využít metodiku, kteroujsme připravili na ministerstvu a dali k dispozici na por-tálOpendata.gov.cz. Jsounaněmvzorovépublikační směr-nice apředpřipravenépublikačníplány se seznamemdopo-ručených datových sad ke stažení. Díky tomu lze procesotevírání dat rozjet okamžitě,“ doporučuje návštěvuwebo-vé stránky Kubáň.

Informace o pokutách lákajíZkušenosti s metodou top-downmá například Český te-lekomunikační úřad, který v rámci svých webových strá-nek provozuje portál s otevřenými daty (Data.ctu.cz).Harmonogram, podle kterého úřad při zveřejňování datpostupoval, připravil ve spolupráci s Vysokou školou eko-nomickou v Praze aMatematicko-fyzikální fakultou Uni-verzity Karlovy. ”Osvědčilo se nám uposlechnout radodborníků z vysokých škol, kteřímají s otevíránímdat zku-šenosti a poradili nám, jak postupovat. Když se data ote-vírají, mělo by se to dít promyšleně a přehledně, s potřeb-nýmidoprovodnými informacemiazasazenímdokontextu

než chaoticky,“ říká tiskový mluvčí úřaduMartin Drtina.A dodává, že mezi čtenáři webu úřadu je populární napří-klad dataset Kontroly a pokuty, který obsahuje informaceo ukončených kontrolách a o s nimi souvisejících pravo-mocně udělených pokutách. Data z úřadu ale našla uplat-nění také v konkrétních aplikacích – příklademmůže býtpropojení datové sady Faktury s aplikací Supervizor mi-nisterstva financí, kde lze porovnávat hospodaření jed-notlivýchministerstev a správních úřadů. Vyhledávaná jerovněž aplikace postavená na otevřených datech o využi-tí rádiového spektra v Česku (Spektrum.ctu.cz).

Spolupráce ušetří penízeOtevírání dat často brzdí nejistota úředníků a představi-telů institucí, kteří tápají nad tím, jaká data by vlastněmohla veřejnost zajímat. Experti proto doporučují senejdříve zamyslet nad tím, jakou hodnotu data veřejnostipřinášejí. ”Ukazuje se, že dopad otevřených dat je často zá-vislý na tom, jak velký je problém, který zveřejnění datřeší. Proto je pro propagátory otevřených dat důležité,aby si jasně definovali své cíle, problémy, které chtějí ře-šit, a kroky, které povedoukúspěchu,“ doporučují ve studii

”Open Data Impact: When Demand and Supply Meet“odborníci z výzkumného centra GovLab, jež funguje odroku 2012 na brooklynské New York University TandonSchool of Engineering.

Důležité je ptát se přímo veřejnosti, o jaká data mávlastně zájem. Podle dosavadních zkušeností ”otevíračů“dat prahnou lidé nejvíce po informacích, které jsou s nimipropojeny na každodenní bázi a jejichž znalostmůže zlep-šit kvalitu života. ”Obecně jde o aktuální data z dopra-vy, informace o počasí či data z obchodního rejstříku.Žádané jsou i informace vázané na konkrétní lokalitu,například stav rozvodných sítí, parkovací zóny, uzavírkyulic či ekonomická data,“ vypočítává národní koordinátorKubáň.

Podobné zkušenosti má zastupitel hlavního městaPrahy Ondřej Profant, který stojí za projektem Pražskéhokatalogu otevřených dat (Opendata.praha.eu). ”Největšízájem registrujeme o jízdní řády, což je docela očekávanývýsledek, jelikož jsou to data blízká lidem – taková, kterádennodenně používají,“ říká Profant.

16 otevřenádata

Při otevírání dat bývá také problém určit, kdo mákonkrétní informace poskytnout a nést za ně zodpověd-nost. Experti protodoporučují předemdůkladnědomluvitpovinnosti jednotlivých účastníků projektu. Větší spo-lupráce mezi úřady, soukromými subjekty a veřejnostíje žádaná i proto, že zajistí rozmanitější pohledy na věca umožní vznik nápadům, které by třeba jinak vůbec ne-přišly. ”Jak moc je taková spolupráce hodnotná, je vidětnapříklad na Novém Zélandu, kde tamní agentura proobnovu po zemětřesení sdílí svá data se stavebními spo-lečnostmi. Tato spolupráce by měla ušetřit 40 milionůnovozélandských dolarů,“ píší experti z GovLab na svýchstránkách.

vzájemně porovnatelná, aby byla zajištěna jejich rele-vantnost.

Experti z GovLab také vnímají potřebu změny ná-hledu na samotné poskytování dat. ”Je nutné, aby posky-tovatelé dat vnímali otevírání dat jako službu, na kteroumá veřejnost a daňoví poplatníci právo,“ píše se v radách,jak vylepšit otevírání dat veřejnosti.

Příliš často se podle GovLab také stává, že se institucesoustředí pouze na otevření datasetů, ale už s daty nepra-cují tak, jak by si situace zasloužila. ”Naše studie ukazují,že data ve své syrové formě musí doprovázet řada dalšíchzávazků: udržitelné financování či vzdělávání těch, kteřídata sbírají a používají,“ říkají odborníci z GovLab. Datataké obvykle ukazují, jak věci fungují či nefungují. Abysplnila svůj účel, je nutné, aby po jejich zveřejnění úřadyudělaly další kroky, které zlepší život ve společnosti. ”Ote-vírání dat je důležité. Stejně důležité je ale pochopení toho,jaký má otevření dat vliv na společnost a využití příleži-tostí, které zveřejnění nabízí. Otevření datmůže napříkladposkytnout lepší vhled do problematiky, u které se ukáže,že je nezbytný zásah úřadů. Otevření dat může rovněžodhalit neefektivní zacházení se zdroji, které je potřebanapravit. Je nutné, aby veřejnost, která data získá, bylapřipravená věnovat se věcem, jež se otevřením objeví. Jdeo řešení problémů, ne pouze o uveřejnění dat,“ upozorňujíexperti z GovLab.

Samostatnou kapitolou je nutnost zpětné vazby odsamotných uživatelů otevřených dat. Ti musí mít mož-nost vyjádřit se ke kvalitě informací, případně upozornitna chyby, které objeví. GovLab zmiňuje příklad Dán-ské iniciativy otevřených dat, jež provozuje samostatnýportál, na kterém může veřejnost upozorňovat na chybynapříč všemi státními institucemi, které uveřejňují ote-vřená data. Co nejjednodušší mechanismus zpětné vazbyumožní, že informace budou mít vysokou kvalitu a rele-vantnost.

Pozor na narušení soukromíOtevírání dat je sice bohulibou činností, přináší ale i ri-zika. A těm je třeba se pozorně věnovat a nepodceňovat je.Experti z GovLab identifikovali dvě základní rizika, kteráje nutné brát v úvahu. Jde o porušení soukromí a ohro-žení bezpečnosti. ”Tato rizika byla zjevná v řadě našichstudií. Práce na zmírnění těchto rizik je podstatná nejenpro zachování vlastní hodnoty dat, ale také proto, že bez-pečnostní incidenty a narušování soukromí lidí podko-pávají důvěru v otevírání dat,“ varuje GovLab. Zároveňdoporučuje strategii, která rizika sníží – zavést při oteví-rání dat takzvané rozhodovací algoritmy, které pomohouinstitucím vyhodnotit potenciální rizika. Tyto algoritmytaké mohou pomoci zvážit klady a případné zápory zve-řejnění dat.

Velmi zásadní věcí při otevírání dat je rovněž nut-nost, dát o datech vědět veřejnosti. Čím více lidí budevědět, že může informace používat a bude znát výhody,

Naše studieukazují, žedata ve svésyrové for-měmusídoprovázetřada dalšíchzávazků:udržitelnéfinancováníči vzdě-lávání těch,kteří datasbírajía používají.

40milionůnovozélandských dolarůmá ušetřit spolupráce stavebních firems tamním úřadem pro obnovupo zemětřesení.

Se spoluprací napříč institucemi má zkušenostii hlavní město Praha, které například instruuje k oteví-rání dat své městské části. Podle Profanta se strategiespolupráce liší podle toho, s jakou institucí jedná. ”Uměst-ských částí pomohl osobní přístup a zaškolení konkrét-ního pracovníka. U velkých společností naopak pomohlInstitut plánování a rozvoje, což je příspěvková organi-zace Prahy, která se stará primárně o územní plánování.K tomu potřebuje mnoho dat, takže jsou jeho pracovnícizvyklí přebírat data dalších městských společností – na-příkladTechnické správy komunikací či Dopravního pod-niku,“ vysvětluje Profant a dodává: ”Každá instituce je jináa vyhovuje jí něco jiného. Někdo chce velmi pomoci, jinýsi chce vše udělat sám. Doporučujeme nenechat se zatáh-nout do diskusí, jak je vše složité. Není.“

Otevření dat musí být pouhým začátkemVe chvíli, kdy instituce už ví, jaká data chce zveřejnit, jetřeba se zaměřit na formu, jak budou poskytována. Od-borníci z GovLab vytipovali několik charakteristik dat,které je třeba splnit, aby poskytování informací splnilosvůj účel: měla by být poskytována včas, ve chvíli, kdyz nich veřejnost může mít co největší užitek. Měla by býtobsáhlá, obsahovat všechny dostupné informace, kterélze v té chvíli získat. Měla by být jednoduše přístupnábez nutnosti složitých registrací a úkonů. Měla by být

17příloha týdeníku ekonom

Popularitaotevřenéhosoftwaruza poslednírok raketověvzrostla.Kdo dnesnemá něja-kou

”open

source“ stra-tegii, jako byani nebyl.

Otevřená strategie už je nutnostMarek Jelen, developer advocate, Red Hat

V loňském speciálu o ote-vřených datech bylo mýmcílem ukázat na společné

znaky mezi otevřeným softwarema otevřenými daty a vysvětlit, žetyto dva trendy si nejsou podobnéjenom tím, že obsahují slovo ”ote-vřený“, ale také tím, že můžemepozorovat podobný vývoj.

Popularita otevřeného softwaruza poslední rok raketově vzrostla.Kdo dnes nemá nějakou ”opensource“ strategii, jako by ani nebyl.Také vidíme, že i ti, kteří postavilisvůj úspěch na uzavřených technolo-giích, začínají svá portfolia postupněotevírat, nebo dokonce nové tech-nologie vyvíjet rovnou otevřeně.Postupně také některé státy zavádějíotevřený software do svých legisla-tivních rámců.

Podobně jako v posledním rocerostla popularita otevřeného soft-waru, sleduji i růst zájmu o otevřenádata. Společnost Red Hat se letos

v České republice stala oficiálněpartnerem Fondu Otakara Motejlaa na globální úrovni začala spolu-pracovat na projektu The OpenPatient. Cílem projektu je na jednéstraně snaha podpořit sdílení me-dicínských dat, ale především jdeo snahu podpořit řešení problémunedostupnosti lékařských dat pa-cientům, protože v mnoha přípa-

dech dnes pacient nemá přístup anik informacím o své vlastní zdravotníhistorii.

Také celosvětově můžemesledovat rostoucí zájem o otevřenádata. Vlády i společnosti pokračujív publikování stále většího množ-ství informací. Stejně tak prudceroste dostupnost nástrojů pro jejichzpracování, které jsou často k dis-pozici pod open source licencí.Letos jsem měl opět tu čest hodno-tit projekty v soutěži Společně ote-víráme data. A byl jsem neskutečněmile překvapen profesionalitoupřihlášených projektů. Je vidět, žeruku v ruce s růstem zájmu o tutoproblematiku roste také kvalitaprojektů postavených s využitímotevřených dat.

Za sebe mohu prohlásit, žeuplynulý rok vnímám jako pozitivnípro otevřená data a že se velicetěším na všechny nové a zajímavévěci, které přinese rok 2017. n

které ze znalosti dat plynou, tím větší smysl bude mít ote-vírání. Americké výzkumné centrum GovLab zmiňujezajímavý konkrétní příklad z Brazílie: ”Brazilský otevřenýportál, na kterém se zveřejňuje státní rozpočet, napříkladnesmírně těžil z televizních spotů a pravidelných seminářů,kde učil občany, novináře a úředníky, jak webový portálpoužívat. Zřiďte pozice mentorů a expertů, kteří budoupomáhat těm, kdo chtějí pracovat s otevřenými daty. Titolidé mohou být významným zdrojem informací a po-skytnout rady, které pomohou občanům překonat různépřekážky.“

Neméně důležité je také vyhradit si na infrastrukturuotevřených dat dostatečné finanční rezervy. Prostředkyjsou přitom zapotřebí ve všech stadiích otevírání dat.

”Bez toho, že budou mít projekty zajištěné financování,není možné zajistit jejich dlouhodobé fungování. Příkla-demmůže být kanadský web, na kterém si mohli občanénajít zajímavé informace o fungování tamních nezis-kových organizací. Od jeho spuštění v roce 2013 všaknebyla data aktualizovaná, částečně kvůli chybějícímu

financování, takže každý, kdo chce zjistit aktuální datao kanadských neziskovkách, musí tyto informace vyšťou-rat ve své vlastní režii,“ komentuje GovLab. Řešení vidíve způsobu, kdy si občané sami volí, o jaká data mají nej-větší zájem, a podle toho úřady rozdělují veřejné penízena podporu otevřených dat. ”Takové řešení zaručí, ženejužitečnější platformy otevřených dat získají největšíobjem financování,“ popisuje GovLab. n

2zásadní rizikahrozí při otevírání dat – narušení soukromía bezpečnosti lidí.

18 otevřenádata

Před 30 letymělo digitální formát asi jedno procentosvětových dat, o 20 let později to už bylo 94 pro‑cent a dnes je digitální téměř vše. Ne všechny

veřejné informace jsou ale na internetu volně a bezplatnědostupné ve strojově čitelné podobě.Nejlépe si v otevíránídat vedou země jako Německo, USA či Velká Británie.Taky se v mezinárodních hodnoceních umisťují v prvnídesítce. Ani Česko si však nevede špatně. ”Co se týčepřipravenosti otevřených dat, tak Česká republika udělalaza poslední dva roky obrovský kus práce,“ říká národníkoordinátor otevřených dat Michal Kubáň z ministerstvavnitra. Potvrzuje to i studie Evropské komise o otevřenýchdatech z letošního roku, podle níž patří Česko společněs Irskem a Slovenskem mezi nejdynamičtěji se rozvíjejícízemě evropské osmadvacítky.

V jiném světovém srovnání jsme v roce 2015 obsadili26. příčku z 92 zemí, které porovnával projekt OpenDataBarometr. V hodnocení, za kterým stojí nadace WorldWide Web, se posuzuje připravenost na otevřené datovéiniciativy nebo třeba vliv, který mají otevřená data na spo‑lečnost, politiku i byznys. Tuzemská data si vedou dobřena více úrovních. Podle žebříčku Open Data Index jsmedokonce skončili na 21. místě. Index hodnotí země podledostupnosti a kvality přístupu k informacím v 16 klí‑čových oblastech, mezi nimiž jsou například státní roz‑počet, výsledky voleb, jízdní řády nebo data o životnímprostředí. Loni se do průzkumu, jejž připravuje nevládníorganizace Open Knowledge ve spolupráci s odbor‑níky z celého světa, zapojilo 134 zemí. Většina dat všaki přesto stále není dostupná či zůstává uzavřena v nevy‑hovujících formátech. Ve sledovaných státech napříkladstoupl objem zveřejněných dat (počet takzvaných data‑setů), podíl jejich otevřenosti je však o dvě procenta nižšínež v roce 2014.

Datový dialogTematika otevřených dat se do Česka dostala ze zahra‑ničí, především ze Spojených států a Velké Británie.Tamní vlády totiž velmi rychle přistoupily na myšlenkuotevřeného vládnutí a e‑demokracie. Na podobný pří‑stup postupně začaly vsázet i mezinárodní organizaceOECD, Světová banka, OSN, ale i Evropská unie. Do čes‑

kého povědomí myšlenku transparentnosti nejprve vná‑šely neziskové organizace a akademická sféra. Poté začalaotevřená data pronikat i do státní správy. V roce 2011se Česko připojilo k mezinárodní iniciativě Partnerstvípro otevřené vládnutí a v rámci tohoto programu vládapřipravila plán, který definoval první závazky v oblastiotevírání dat.

Postupně si pak důležitost zpřístupňování informacíveřejného sektoru začaly uvědomovat také instituce, ježjsou zásadní pro takzvaný eGovernment – ministerstvovnitra a ministerstvo financí. ”Ministerstvo vnitra v roce2014 naplánovalo a o rok později i realizovalo projekt,který definoval standardy publikace a katalogizace ote‑vřených dat a vzdělal v této oblasti více než 400 pracov‑níků veřejné správy. O rok později ministerstvo takéspustilo Národní katalog otevřených dat, který umož‑ňuje všem institucím veřejné správy jednotným způ‑sobem informovat veřejnost o tom, jaká otevřená datapublikují,“ vysvětlujeMartin Nečaský zMatematicko‑fy‑zikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Katalog dnesčítá desetitisíce datových sad a stále jich přibývá.

Nečaský upozorňuje též na další důležitý výstup pro‑jektu ministerstva vnitra – návrh novely zákona o svo‑bodném přístupu k informacím. Nové znění nedávnopodepsal prezident Miloš Zeman, od 1. ledna příštíhoroku se tak pojem ”otevřená data“ oficiálně zavedei do české legislativy. Dalším plánovaným krokem je pakevidence toho, jaké informace Češi nejvíce stahují a jakéby rádi viděli on‑line. ”V současné době jsme ve stadiurealizace, jak tyto počty ověřit. Ve spolupráci s národ‑ním koordinátorem digitální agendy Tomášem Prouzouplánujeme také sběr a identifikaci nejžádanějších dat

V práci s daty patřímek nejdynamičtějším zemímBarbora Loudová

Co se týče připravenostiotevřených dat, takČeská republika udělalaza poslední dva rokyobrovský kus práce.

19příloha týdeníku ekonom

veřejné správy pro soukromý sektor jako podnět pro ve-řejnou správu, aby nejžádanější datové sady publikovala.Otevřená data jsou určitou formou dialogu mezi uživa-teli a poskytovateli dat. Snažíme se tedy tento dialog conejvíce podpořit,“ popisuje Kubáň z ministerstva vnitra.

Katastrální unikátJako první z tuzemských úřadů odstartoval plán o ote-vřeném vládnutí Český statistický úřad. Začal s pub-likací výsledků voleb. Právě s těmito datasety si Českovede velmi dobře i v Open Data Indexu. Otevřenostčeských volebních dat hodnotí dokonce 100 procenty.Jde to ale i bez akčního plánu. Některá města či institucese zveřejňováním svých dat začaly s předstihem a nezá-visle na vládní intervenci. ”Mezi prvními byla města jakoDěčín, Bohumín, Ostrava, Praha, Opava a další se stálepřidávají. K pionýrům otevřených dat patří také Českýtelekomunikační úřad, Česká obchodní inspekce, Českáspráva sociálního zabezpečení, Nejvyšší kontrolní úřad,ministerstvo vnitra nebo financí a přibývají další resorty.Bohužel se ale ministerstva spokojí s publikací smluva faktur, přitom mají mnohem zajímavější a přínosnějšídatové sady,“ uvádí Kubáň. Nejvíce v transparentnostivyniká Český úřad zeměměřický a katastrální. Už publi-koval přes 44 tisíc datových sad. Podle Nečaského se tak

řadí k unikátům celé Evropské unie. Česku se daří oteví-rat rovněž informace z legislativy či státního rozpočtu,méně však už ty, kde přesně a za co stát utrácí.

Chybějí také data ze zdravotnictví, která by mohlavýrazně zlepšit optimalizaci služeb. Oproti jiným zemímmáme problémy s informacemi o počasí, kvalitě vodynebo obchodním rejstříku. ”Velké množství práce zbývástátu udělat v publikaci konkrétních datových sad. Nej-aktuálnější jsou především jízdní řády, tolikrát v médiíchprobírané. Je též zájem o data z rejstříků firem, které dnesposkytují data k jednotlivým firmám, ale není možnéstáhnout kompletní obsah jejich veřejných částí. Ten,kdo má potřebné technické vybavení, je schopen jejichobsah vytěžit, ostatní zájemci však takovou možnost ne-mají. To je dost podstatná diskriminace, kterou by ote-vřená data odstranila,“ vysvětluje Nečaský z ”matfyzu“.

Zároveň ale uznává, že v poslední době si Česko stojív oblasti otevřených dat poměrně dobře. Podařilo se vy-budovat potřebnou infrastrukturu – standardy, školení,katalog dat a nyní i legislativu. ”Řada institucí navíc svádata již publikuje a rychle přibývají nové. V posledníchměsících registrujeme velký zájem ze strany centrálníchorgánů dozvědět se o otevřených datech a postupech je-jich publikace více a poctivě otevřená data i publikovat,“uzavírá Nečaský. n

Velké množstvípráce zbývá státuudělat v publikacikonkrétníchdatových sad,nejaktuálnější jsoupředevším jízdnířády. Na snímkuje pražské hlavnínádraží.Foto: Shutterstock

20 otevřenádata

V roce 2010 přišlo sdružení nezávislých vývo­jářů Androworks s aplikací Meteor, která sle­duje aktuální dešťové srážky nad územím České

republiky. Uživatelům, kterých je nyní už jeden a půlmilionu, přináší údaje v přehledné grafické podoběa srážky i předpovídá. Zpočátku vývojáři Androworksvyužívali data Českého hydrometeorologického ústavu(ČHMÚ) vlastně nelegálně, stažením z jejich webu,podobně jako mnoho jiných. Žádné peníze ale nevy­dělávali, a jak tvrdí, není tomu tak ani teď. S postupemčasu si však vývojáři řekli, že by měli postup legalizo­vat a požádali proto ústav, zda by mohli dostávat datav jednotném, strojově čitelném formátu. A dostali je,konkrétně každých deset minut aktualizovaný balík dat.Na základě nové spolupráce vznikla aplikace Aladin,která je oficiální aplikací ČHMÚ a nabízí širokou před­pověď a informace o počasí. V současné době má vícenež jeden milion uživatelů.

Ale ne každý příběh má šťastný konec, ČHMÚ ne­dávno vypsal zakázku za 12 milionů korun na vlastníaplikaci a sdružení Androworks se po datech muselo po­ohlédnout jinde, za hranicemi České republiky. Vzniklatak aplikace Klara, využívající data z Norského meteoro­logického ústavu, který je poskytuje zdarma také ke ko­merčnímu využití.

Je přitom škoda, že mnoho šikovných podnikatelůnebo vývojářů musí své znalosti uplatňovat mimo Čes­kou republiku. Kromě Androworks a jejich aplikaceKlara je to například česká firma Anywhere MobileApps, která se zabývá vývojemmobilních aplikací. ”Loni

jsme získali zakázku na aplikace týkající se otevřenýchdat několika německých měst. Mnohem raději bych aletuto službu připravoval pro česká města,“ říká StanislavDvořák, ředitel společnosti Anywhere Mobile Apps.

Proč ale ČHMÚ vypsal nové výběrové řízenína něco, co poměrně dobře funguje? ”Závazným důvo­dem pro vypsání otevřeného výběrového řízení na vývoja provozování mobilních aplikací ČHMÚ je zejménaskutečnost, že dochází k rozšíření modulů obsaženýchv mobilní aplikaci. Nové moduly mají poskytovat infor­mace z oblasti výstrah, informace o počasí z meteorolo­gických radarů, o hydrologii a čistotě ovzduší. Kromětoho má být aplikace rozšířena také pro další mobilníplatformy a kromě operačního systému Android fun­govat i v prostředí iOS a Windows Mobile. Za těchtookolností je zadavatel zavázán vypsat otevřené výběrovéřízení podle zákona o veřejných zakázkách,“ vysvětlujeředitel ČHMÚ Václav Dvořák. I když aplikace Meteora Aladin ještě fungují, jejich budoucnost je tedy velminejistá.

Nabízí se přitom otázka: Co kdyby Český hydrome­teorologický ústav poskytoval všechna svá data v ote­vřeném formátu? Například energetické distribučnísítě by zjistily, jestli bude foukat vítr a jaký bude výkonvětrné elektrárny, v případě slunečního svitu jaký budevýkon solární elektrárny. Zemědělci by věděli, kdy vy­razit na pole, a pokrývači, kdy na střechu. Například po­jišťovny už nyní upozorňují své klienty na riziko živelnípohromy.

A třeba britské Tesco využívá meteorologická datak tomu, aby přizpůsobilo své zásobování předpovědipočasí. To má totiž vliv na nákupní chování lidí. Rozdílmezi Českou republikou a Velkou Británií je však mar­kantní. Zatímco v Česku si ti, kteří využívají dat ČHMÚ(a také si je vyžádají), musí často zaplatit, v Anglii už jsoudata o počasí opravdu otevřená, tedy přístupná a využi­telná zdarma.

”Byl by to obrovský přínos, kdyby ČHMÚ poskyto­val data veřejně. Existuje mnoho inovátorů, kteří by do­kázali data interpretovat opravdu zajímavým způsobem.Ať už pro masy nebo pro specialisty v daném oboru.ČHMÚ je expertem na předpovídání počasí a na datech,

Česko se učí sdílet datao počasí nebo pozemcíchHelena Pirnerová

Byl by to obrovský přínos,kdybyČHMÚposkytovaldata veřejně. Existujemnohoinovátorů, kteří by dokázalidata interpretovat opravduzajímavým způsobem.

21příloha týdeníku ekonom

která produkuje, by jistě živelně vznikla řada nových apli-kací. Ty by obohatily nás všechny,“ popisuje Milan Slezákz Androworks.

”Významná část finančních zdrojů ústavu pocházíz příjmů z komerční činnosti, mezi které náleží i službyspojené se zpracováním a poskytováním dat. Uvolněnícelého spektra dat širokému okruhu uživatelů bezezměny současných způsobů financování činností ústavuby velmi zásadním způsobem ovlivnilo ekonomickousituaci ČHMÚ a ve svém důsledku potenciálně ome-zilo rozsah získávaných dat a následně i možnosti jejichposkytování,“ hájí postup ústavu ředitel Dvořák. A do-dává, že výhledově ústav usiluje o možnost volného po-skytování dat. Ve spolupráci s ministerstvem životníhoprostředí připravuje právní úpravu, která by měla určitrozsah činností a služeb Českého hydrometeorologic-kého ústavu ve veřejném zájmu, stanovit způsob krytíodpovídajících nákladů a zahrnout i možnost volnéhoposkytování dat.

Přitom pokud má vláda zájem na otevření data uvolní na tuto oblast peníze, přinese to nové příležitostiv ekonomice i nová pracovní místa. Takový model ale

v České republice, na rozdíl od jiných evropských států,zatím příliš nefunguje.

Méně času na úřadechČeskému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu(ČÚZK) přikázal bezplatné zpřístupnění dat zákonnýRegistr územní identifikace, adres a nemovitostí. Než bylregistr spuštěn, úřad prodával prostorová data v ročnímúhrnu za zhruba 45 milionů korun, s čímž bylo počítánoi v jeho rozpočtu. Nově si tedy musel vyjednat rozpočto-vou náhradu. Podle Jiřího Poláčka z ČÚZK nemá oteví-rání dat žádný kladný dopad do rozpočtu, snižuje všakpracnost při poskytování údajů.

Aby však nebyl za hnací motor k otevírání dat po-važován jen zákon, je potřeba zmínit, že trend k otevře-nosti nastal na ČÚZK mnohem dříve. V roce 2004, tedyosm let před zákonným registrem, vznikla z iniciativyúřadu aplikace pro nahlížení do katastru nemovitostí.

”Už tehdy nám to velmi pomohlo. Odpadá samozřejmědocházení na úřad, komunikace s ním. Rok od roku jepak samozřejmě iniciativa úřadu znát. Řekl bych ale, žeto jde prostě ruku v ruce s moderními technologiemi.

Obraz Národního katalogu otevřených dat

počet datových sad

Český úřad zeměměřický a katastrální 44 399

Hlavní město Praha 160

Český telekomunikační úřad 102

Česká správa sociálního zabezpečení 38

Ministerstvo dopravy 38

Statutární město Ostrava 29

Ministerstvo financí 26

Město Bohumín 18

Kraj Vysočina 14

Ministerstvo vnitra 14

Nejvyšší kontrolní úřad 11

Česká obchodní inspekce 7

Obec Huntířov 5

Ministerstvo obrany 3

Moravskoslezský kraj 3

Český statistický úřad 2

Statutární město Opava 2

Statutární město Děčín 1

Jaké instituce v Národním katalogu otevřených dat v současné chvílipublikují a jaký je aktuální počet publikovaných datasetů (listopad 2016).

Zdroj: NKOD

NÁRODNÍKATALOG

OTEVŘENÝCHDAT

22 otevřenádata

Nemůžeme zůstat deset let pozadu,“ říká architekt Ond‑řej Kopečný, kterému otevřená data ČÚZK šetří mnohdyi několik desítek hodin měsíčně. Stejně tak hovoří napří‑klad realitní makléři, kteří si mohou vyhledat informaceo vlastnících nemovitostí, exekucích a podobně.

Otevřená data tak můžeme považovat za přínos prostát, firmy i podnikatele. Řada odborníků se ale shodujena tom, že využití otevřených dat v komerční sféře jev České republice stále vzácným úkazem. ”Máme dobřenašlápnuto, protože jsme zakotvili legislativu v oblastiotevřených dat, máme národní katalog i metodiky pro pu‑blikaci a katalogizaci otevřených dat pro instituce veřejnésprávy. Ministerstvo vnitra nabízí metodickou podporuv oblasti otevřených dat institucím veřejné správy. Budemepokračovat v seminářích a školeních pro zaměstnance ve‑řejné správy. Musíme nyní více koordinovat otevírání datveřejné správy, zajišťovat sdílení příkladů dobré praxe, vy‑tvořit pracovní skupinu poskytovatelů dat z veřejné správy,která by na základě podnětů veřejnosti publikovala poža‑dované datové sady,“ popisuje národní koordinátor otevře‑

ných dat Michal Kubáň z ministerstva vnitra. A dodává:„Velmi důležitá je podpora využití otevřených dat formoufinancí, organizace hackathonů (intenzivní akce, běhemkteré programátoři, často ve spolupráci s grafiky nebowebovými designéry, pracují na zadaném softwarovémprojektu, pozn. red.), podpora start‑upů a tak dále.“

Vaše data lépe zpracuje někdo jiný

”Z podstaty jsou otevřená data Mendělejevovou ta‑bulkou chemických prvků 21. století. Jako Menděle‑jev nechal volná místa pro prvky, které byly doplněnydo periodické tabulky někdy až desítky let po jeho smrti,tak stejně nám otevřená data umožní poznat doposudneprobádané možnosti, které teprve v 21. století nasta‑nou. Otevřená data mají dopad v politické, ekonomickéi sociální sféře,“ dodává Michal Kubáň. Ostatně slavnývýrok Rufuse Pollocka, ředitele Open Knowledge Foun‑dation, říká, že nejzajímavější využití vašich dat obvyklevymyslí někdo jiný. Stačí jednoduchý nápad na chytrépropojení informací, které se zatím ještě nepotkaly.

Přínosy volně dostupných dat pro ekonomiku

100miliard eurročně na straně institucía 450 miliard eur na straněklientů mohou západnímekonomikám ušetřitotevřená data (studieMcKinsey & Company)

16miliard liberpřineslo využití datveřejného sektoru veVelké Británii v roce2011, kdy vláda otevřelapřes 8000 datasetů(Deloitte 2012)

2miliardy liberročně přinášejí otevřenádata britské ekonomice(Rufus Pollock 2010)

15procent HDPaž tolik přinese Kenibyznys založenýna otevřených datech(Bitange Ndemo, tajemníkministerstva informacía komunikace v Keni)

40miliard euraž tolik mohou ročněpřinést ekonomicev Evropské uniiotevřená data (studieEU z roku 2011)

20milionů dolarůdosáhly úspory Kaliforniepoté, co návštěvníci portáluzaměřeného na zvyšovánítransparentnosti poukázalina nepotřebné náklady (studieCapgemini Consulting)

23příloha týdeníku ekonom

Kubáň připomíná, že v zahraničí existuje několikbyznysmodelů otevřených dat, které fungují v privát-ním sektoru a kterými se lze inspirovat i v Česku. Prvnímodel či skupinu lze označit jako ”poskytovatele dat“.Příkladem takového poskytovatele je veřejná síť půjčo-ven jízdních kol v Londýně Barclays Cycle Hire, kterápublikuje otevřená data o svých službách, využití výpůjč-ních stanic či konkrétních tarifech. Nejrůznější vývojářina základě těchto dat vytvořili několik typů mobilníchaplikací, které usnadňují půjčování kol (například infor-mují, kde je nejbližší stanice nebo kolik je na ní volnýchkol), což v konečném důsledku zvyšuje využití celé sítěa zvedá tržby.

Další skupinou jsou ”sběrači dat“. Příkladem můžebýt už i český projekt www.detail.cz, který spojuje velkémnožství informací o firmách, živnostnících a podni-katelích z různorodých zdrojů do jednoho. Mezi zdrojepatří portál Justice.cz, aplikace ministerstva financíARES, sbírka listin a dalších 30 veřejných rejstříků. Sbě-rači dat monitorují veřejné zakázky, evropské dotace,

patentové registry, mediální informace, sociální sítě,webové stránky firem a další stovky zdrojů.

Do třetí skupiny patří ”vývojáři“, kteří jsou potřebatéměř pro každou aplikaci pracující s otevřenými daty. Prácimuseli odvést třeba na projektu citymapper.com – v tomtopřípadě aplikace informuje o aktuálním stavu dopravy,kombinuje je s vyhledáváním v jízdních řádech, propojujevětší množství datasetů, informuje o aktuálních uzávěrách,aktuálním pohybu tramvají, vlaků či autobusů.

Čtvrtou skupinou jsou ”obohatitelé“ a příklademmůže být aplikace dostupná nawebuwww.climate.com. Jeod americké firmy Climate Corporation, založené v roce2006, která byla prodána firměMonsanto za 930 milionůdolarů. Aplikace propojuje meteorologická data s datyo kvalitě a výnosu půdy, která jsou pak analyzovaná a s při-danou hodnotou prodávána zpět farmářům. A poslední,pátou skupinou jsou ”zpřístupnitelé“. Zde lze jako příkladuvést projekt www.socrata.com. Firma nabízí zprovozněnílokálního katalogu městům a institucím včetně komplet-ních služeb pro publikaci a katalogizaci dat. n

Dnes užmezi sebounejprogre-sivnější mo-derníměstanesoupeřív investicíchdo infra-struktury,ale v tom, jakchytře vyu-žijí modernítechnologie.

Moderní města využívají big dataDavid Frantík, obchodní ředitel pro sektor veřejné správy ve společnosti Microsoft

Nikdy v dějinách ještě nežilovíce lidí veměstech.Městadnes, na rozdíl od venkova,

vytvářejí 80 procent globálníhoHDPa žije v nich polovina populace. Tomá své výhody, ale zároveň to přinášíproblémy, které jsme nikdy v historiineřešili.Města konzumují 75 procentglobálních energetických zdrojů.Jsoumotory světových ekonomik,určují kvalitu životního prostředí,jsou rozhodujícími činiteli v každéspolečnosti. A čím dál více spoléhajínamoderní technologie. Pro naši bu-doucnost je proto naprosto klíčové,jak efektivně je budeme spravovat.Dnes užmezi sebou nejprogresivnějšímoderníměsta nesoupeří v investi-cích do infrastruktury, ale v tom, jakchytře využijí moderní technologieke svému rozvoji.My tomu říkámeCityNext. Velkým trendem jsoutakzvaná big data (velké souborydat), která tvoří základ stále vícestrategií. Zásadní uplatnění nacházejí

například v řízení krizových situacía při zajištění bezpečnosti obyvatel.V neposlední řadě je zde velmi pozi-tivní dopad cloudových technologiíz pohledu občanů, neboť umožňujímnohem snadnější zapojení lidído veřejného života – přístup k in-formacím,možnost vznášet podněty,vytvářet komunity a tak dále. Jednímz nejvýraznějších příkladů je Barce-lona.Město využívá nejmodernější

nástroje zpracovávající big datav reálném čase. Během festivalu, kdykatalánskoumetropoli navštíví dvamiliony lidí, tak například dokážena základě kombinace údajů omnož-ství a charakteru stažených dat predi-kovat krizové situace a vyslat namístopolicejní, případně i záchranné složky,dokonce preventivně. Ty tak neřešínásledky vzniklé situace, ale dokážoují často i předejít. Podobněměsto umídíky big datůmprůběžně upravovatplynulost dopravy. Postupuje přitompodle principů otevřeného stan-dardu – stejné informace, kterémáz big datměsto,mají k dispozici i jehoobyvatelé. Zjednodušeně řečeno, Bar-celona se posunula od zpracovávánídat k datům jako službě. I v Českuuž zaznamenáváme náznakymoder-ních řešení. Jde zatím ale většinouo soukromé, nikoliv veřejné aktivity.Výjimky ale už existují – třeba projektLepšímísto v Kolíně nebomobilníkancelář vMilevsku. n

24 otevřenádata

Dušan Chlapek z Fakulty informatiky a statistikyVysoké školy ekonomické v Praze (FIS VŠE)aMartinNečaský zMatematicko‑fyzikální fakulty

Univerzity Karlovy v Praze (MFFUK) byli u toho, když sevČeské republice začal klubat zmiminkovské peřinkynovýpojem.Co jsouotevřenádata, v roce2011 tušilo jenněkolikodborníků. ”Vnaší práci se zabývámedaty, datovými analý‑zami čimodelovánímdat.Když jsmepřed lety chtěli nějakévětší soubory dat pro naše výzkumy, zjistili jsme, že tadynejsou k dispozici,“ vzpomíná dvaapadesátiletý akademikChlapek. ”Stát přitomza peníze daňových poplatníků sbíráobrovské množství dat a využívá je pro své interní účely.K dispozici veřejnosti je ale nedával,“ doplňuje jehomladší,třiatřicetiletý kolega Nečaský. Že se ti dva už dříve potkaliu jednoho evropského projektu, bylo logické.

Aby mohly katedry se zaměřením na informatiku za‑dávat svým studentům odborné práce, aby mohly expe‑rimentovat, aby mohly testovat nové technologie nebosoftwarové nástroje, potřebovaly například data o ekono‑mických výsledcích státu, o rozpočtech, údaje ze zdravot‑nictví třeba o léčivech či jízdní řády hromadné dopravyv digitálně zpracovatelné formě. Žádné nebyly k sehnání.

”Začali jsme se pídit, jak se v Česku podporují otevřenádata, protože ve světě v té době tento trend už odstarto‑val. A zjistili jsme, že se nepodporují vůbec,“ líčí Chlapeksituaci z roku 2011.

Informace, se kterými se dalo jen obtížně pracovatTehdyuž existoval zákono svobodnémpřístupuk informa‑cím, který občanům umožňoval požádat stát o konkrétníinformace.Jenžetenjeposkytovalveformě,snížsenedalodá‑le nijak pracovat, pokud tedy člověk nesedl k počítači a všenepřepsal. Data, která by se dále mohla softwarově využí‑vat, přitom existovala, jen nebylo možné se k nim dostat.

”Pomáhali jsme například Kontu Bariéry připravitprojekt o přístupnosti různých budov tělesně postiženým.Některé velké úřady, například kraje, měly všechny údajek dispozici. Měly spočítáno, která plošina uveze i elekt‑rický vozík, do kterých prostor bez potíží projede běžnýinvalidní vozík. Dát všechna tato data dohromady nepo‑chybně stálo dost peněz a energie. Zájemcům předávalikrásně barevně zpracovanou vytištěnou brožurku a v di‑

gitálním tvaru tutéž příručku ve formátu pdf. Na projektutenkrát spolupracovaly velké servery, které měly zájemdata přímo propojit se svými elektronickými mapami.S příručkou v ruce to opravdu nešlo,“ vysvětluje Chlapek.

Často zmiňovaným příkladem jsou také jízdní řády,o přístup k nim usilovala společnost Seznam.cz a sporřešil opakovaně i Ústavní soud. ”Kdyby řády ministerstvodopravy samo zveřejnilo v digitální podobě, tak už by sek nimmohla vyrojit celá řada mobilních aplikací, která bylidem zjednodušila život, zpřístupnila by jim informacena jejich mobilních zařízeních způsobem pro ně přijatel‑ným, a nebylo by nutné spoléhat pouze na jednu aplikacifirmy, která má smlouvu s ministerstvem,“ míní Chlapek.

Důležitou roli měli učitelé z vysokých škol i studentiVznikající poptávku po datech v České republice v tédobě podpořilo i dění ve světě, kde už se pojem otevře‑ných dat začal prosazovat jako důležitá součást otevřenéhovládnutí. Iniciativy na vládní úrovni vznikaly napříkladve Velké Británii nebo v USA. A v roce 2012 se k nimpřipojilo i Česko. ”V roce 2011 otevřená data v České re‑publice ještě nikdo nepodporoval, takže jsme si skutečnějednoho dne společně řekli, že bychom to mohli trochuposunout,“ poznamenává Nečaský.

”Z našeho akademického pohledu tady tuto proble‑matiku tenkrát nikdo koncepčně neřešil. Na jedné straněbyli lidé, kteří chtěli nějaká data, na druhé straně byl stát,který jeměl, ale o problematice otevřených datmnoho ne‑věděl. Nestačilo o tom jen mluvit. Někdo musel pomocistátu najít koncepční řešení,“ vypráví Nečaský. Na mnohainstitucích a státních úřadech se našli lidé, kteří mělizájem situaci změnit. Ale neměli na to ani kapacitu, ani

Chyběla nám výzkumnádata, chtěli jsme to změnitIvana Gračková

V roce 2011 otevřená datavČeské republice ještě nikdonepodporoval, takže jsme sijednoho dne společně řekli,že bychom tomohli trochuposunout.

25příloha týdeníku ekonom

Foto: Matej Slávik

know‑how. Významnou roli tehdy sehrál rodící se aka‑demický tým v čele s FIS VŠE, kde už uměli řešit některékoncepční problémy pro stát. Na matfyzu šli na problémspíše technologicky – hledali technologie, které by mělybýt použity proto, aby mohla být otevřená data k dispo‑zici. Významnou roli sehrál i Fond Otakara Motejla, kterýpomohl vznikající akademický tým propojit s konkrétnímiosobami z veřejné správy. Tým, který se od té doby ote‑vřeným datům věnuje, má zhruba deset až dvanáct lidí,přičemž někteří přicházejí a jiní odcházejí, jak se měníkonkrétní projekty, na nichž se pracuje. Základ týmu tvoříakademici, dvojici Chlapek a Nečaský posílil ještě bývalýstudent a dnes už pedagog VŠE Jan Kučera. Doplňují holidé z konkrétních úřadů, z neziskovek a hlavně z FonduOtakara Motejla, který byl také jedním z hlavních protago‑nistů rychlého procesu, během kterého se od prvního užitípojmu otevřených dat podařilo prosadit jej až do legisla‑tivy. Celý trval pět let. Od ledna tak bude účinná novela zá‑kona, která do českého práva zavádí pojem ”otevřená data“.

”Na začátku nešlo o žádný předem nastavený proces.Abychom mohli zkoušet nové technologie, které nás lá‑kají, potřebovali jsme otevřená data, a to nejlépe na těchnejvyšších úrovních otevřenosti. Zjistili jsme, že pokud sek nim chceme dostat, musíme nejprve přesvědčit veřej‑nou správu, aby publikování otevřených dat začala vnímatjako důležité téma,“ upřesňuje Chlapek. Ke vznikajícímutýmu se pak přirozeně začali přidávat lidé, kteří podporo‑vali transparentnost. Svými diplomovými i disertačními

pracemi téma obohacovali také studenti. Na zapálenouskupinu se nakonec obrátilo ministerstvo vnitra a úřadvlády s poptávkou po nějaké metodice, jasné kuchařce, jakpublikovat otevřená data, aby se dala volně využívat, anižby byly ohroženy osobní údaje nebo obchodní tajemství čivznikla nějaká bezpečnostní rizika.

S prvním razantním počinem k publikování otevře‑ných dat podle čerstvé metodiky přišel Český teleko‑munikační úřad. Jeho čerstvým předsedou se tehdy stalJaromír Novák. ”Na jeho žádost jsme udělali podrobnouanalýzu, která data by bylo vhodné otevřít a proč. Zvažo‑vali jsme přínosy i rizika otevření konkrétních dat. Byloby nesmyslné náročně otevírat data, o která není žádnýzájem. Na druhou stranu není možné publikovat data, je‑jichž zveřejnění by představovalo nějaké riziko, napříkladbezpečnostní,“ objasňuje Chlapek. Tým prošel celý úřad,odbor za odborem. S jeho pracovníky udělal workshopy.Ne všichni sdíleli nadšení pro otevírání se veřejnosti. Přesrezistenci některých odborů se ale záměr nakonec vydařil.To už ve spolupráci s Fondem Otakara Motejla a dalšímispolečnostmi, třeba Českou společností pro systémo‑vou integraci a Českou asociací manažerů informačníchtechnologií, paralelně běžely také konference, seminářea workshopy pro další instituce, úřady, města, obce. Někdeprvotní zájem přicházel od některého z manažerů, v ob‑cích od starosty nebo osvíceného pracovníka IT. ”Na tako‑vého jsme narazili třeba v Děčíně. Přidal si práci, ale je tonadšenec, baví ho to,“ poznamenává Nečaský.

MartinNečaský(vlevo)

VystudovalMatematicko‑fyzikálnífakultu UniverzityKarlovy v Praze,kde na katedřesoftwarovéhoinženýrství působíjako docent.V roli konzultantaspolupracovals ministerstvemzdravotnictví a v roliexperta na otevřenádata s ministerstvemvnitra.

DušanChlapekPracuje na katedřeinformačníchtechnologií Fakultyinformatikya statistiky Vysokéškoly ekonomickév Praze. V posledníchletech se zaměřujena oblast otevřenýcha propojitelnýchdat (Linked OpenData). Je jednímz autorů Koncepcekatalogizaceotevřených datveřejné správy ČRa Metodiky publikaceotevřených datveřejné správy ČR.

26 OTEVŘENÁDATA

A zapojily se další velké instituce – Český statistickýúřad, Nejvyšší kontrolní úřad a Česká správa sociálního za-bezpečení, která v digitální podobě publikovala statistickéúdaje o důchodech. ”Na datech z České správy sociálníhozabezpečení jsme ukázali, proč nám nejde jen o otevřená,ale i o propojená data, což je technologicky zase o něco vyššíúroveň. Nad takto publikovanými daty jsme experimen-tálně mohli porovnávat například počet osob pobírajícíchstarobní důchod a počet míst v domech pro seniory, abybylo jasně vidět ten nepoměr mezi nabídkou a potenciálnípoptávkou,“ zmiňuje příklad Nečaský. Zajímavé bylo taképorovnání dat z České obchodní inspekce týkajících se ne-kalých obchodních praktik užívaných takzvanými ”šmejdy“s počtem důchodců žijících v postižených lokalitách. Býtmezi průkopníky v době, kdy otevřená data neměla legisla-tivní oporu, se nebálo ani ministerstvo financí či Český úřadzeměměřický a katastrální. Některé projekty otevírání datpodpořila i Technologická agentura České republiky. Publi-kovaná otevřená data nemají sama o sobě pro běžné občanyvelký význam. Slouží ale například k vytváření aplikací, které

mohou pomáhat každému. A je pak na tvůrcích aplikací, zdaje budou poskytovat zdarma, nebo bude jejich produkt takkvalitní a potřebný, že si ho budou chtít uživatelé i koupit.Každopádně státní instituce nebudou muset výrobu tako-vých aplikací financovat z veřejných peněz.

”Často čteme stížnosti podnikatelů, že je úřady neustálešikanují různými kontrolami. Je to tak, nebo není? Otevřenádata nám mohou dát odpověď,“ přidává Nečaský další argu-ment. ”Jsme zaměstnanci vysokých škol, my máme učitazkoumat.Poceloudobu,copomáhámeveřejnésprávěspro-cesem otevírání dat, plníme přesně tento úkol. I kdyby senáš profesní život ubíral jinudy, jistě bychom pracovalina mnoha jiných projektech. Ale asi bychom nepřispělik novele zákona, asi bychom nepomáhali ministerstvus koncepčním řešením tak rozsáhlého tématu,“ přemýšlíChlapek. ”Až se příště takto sejdeme, už si možná naplá-nujeme odchod přesně podle toho, v kolik přijede – ni-koliv podle jízdního řádu, ale podle skutečnosti – tramvajna nejbližší zastávku. I to už brzy umožní aplikace vysta-věné na otevřených datech,“ předpovídá Nečaský. n

Routerdokážeanalyzovatprovoz meziinternetema domácísítí, a tímpádem umíidentifiko-vat pode-zřelé datovétoky.

Routery Turris sbírají nové informaceBarbora Hlubková, sdružení CZ.NIC, správce české národní domény.CZ

Sdružení CZ.NIC se věnujemimo jiné i rozvoji internetovéinfrastruktury a inovativním

projektům s otevřeným zdrojovýmkódem. Jedním z nich je neziskovývýzkumný projekt Turris, na kterémse už od roku 2013 pracuje v Labora-tořích CZ.NIC.

Jeho hlavním cílem je získávatinformace a zkušenosti nutné provybudování efektivního bezpeč-nostního systému, a tím co nejlépezajistit ochranu domácích uživatelů.Toho lze dosáhnout díky unikátnímubezpečnostnímu routeru Turrisa jeho rozmístění v síti uživatelů, kteříumožňují sběr dat z jejich síťovéhoprovozu. Router dokáže analyzovatprovoz mezi internetem a domácísítí, a tím pádem umí identifikovatpodezřelé datové toky. Při jejich zjiš-tění pak upozorní centrálu Turrisuna možný útok. Centrála následněporovná data z dalších připojenýchrouterů Turris a vyhodnotí nebez-

pečnost detekovaného provozu.V případě, že je odhalen útok, jsouvytvořeny aktualizace, které jsou ro-zeslány do celé sítě Turris a nainstalujíse všem jejím uživatelům. Dále lzedíky datům získaným od uživatelůvytvářet různé statistiky či získávatinformace s kompletními výsledkypasivního měření rychlosti a měřeníodezvy internetových serverů. Tatodata jsou anonymní a po zpracování

jsou zveřejňována jako otevřenána webu projektu. Využita mohou býtv bezpečnostních síťových aplikacícha firewallech, pro potřeby výzkumuv oblasti internetu či třeba pro srov-nání s daty získanými z jiných zdrojů.

V těchto dnech se veřejnost můžepoprvé zapojit do projektu i pomocínového routeru Turris Omnia, kterýmá modernější hardware, ale používástejný operační systém s automatic-kými updaty a dalšími funkcemi jakopůvodní router. Nabízí ale mnohemširší možnosti využití, napříkladumožní rychlé sdílení médií, záloho-vání dat, připojení LTE modemu prozáložní konektivitu a další pokročiléslužby. Na rozdíl od původníhorouteru, který byl k dispozici pouzev omezeném množství a vázánna smlouvu o spolupráci na výzkumu,je Turris Omnia dostupný v běžnémprodeji a zapojení do bezpečnostníhovýzkumu, kterým uživatel získá řaduvýhod, je dobrovolné. n

Microsoft CityNext

Pro bezpečnější, zdravějšía více soběstačná města

Přečtěte si skutečné příběhy o řešeních v New Yorku, v Barceloně nebo v Queenslandu na adresewww.microsoft.com/en-us/citynextVíce o Microsoft CityNext najdete na Twitteru (@MSFTCityNext), facebooku a YouTube.

Microsoft využívá nejnovější technologie, cloud, mobilní zařízenía sociální sítě, aby našel řešení pro dlouhodobě udržitelný rozvojměst po celém světě. Iniciativa Microsoft CityNext pomáháměstům vyrovnat se s aktuálními výzvami, kterými jsou rychlýrůst, omezení rozpočtu či vylepšení sociálních služeb.

Vlády, obchodníci i občané dostávají do rukou moc, kterájim pomůže vybudovat ekonomicky konkurenceschopnáa prosperující města budoucnosti.

DigitalizaceModerní technologiea nástroje zvyšujíefektivitu a snižují

náklady.

BezpečnostDíky mobilním

a cloudovým řešenímse města stanoubezpečnějšími.

Zdravotní péčeTechnologie můžouvýrazně zlepšit úroveň

zdravotní péčea sociálních služeb.

VzděláníStudenti a učitelé

objevují nové způsobyvzdělávání díkytechnologiím.

ZařízeníPlatformy pro vyššíefektivitu a nižší

náklady.

EK010228

28 otevřenádata

Když se podíváte na historii vyhledávání pojmu

”otevřená data“, ukáže se, že před rokem2012 ten-hle termín na českém internetu v podstatě neexis-

toval.Od té doby je ale jeho vyhledávání stále častější. To jedobrá zpráva. Proč se takděje, je nasnadě–otevřenádata sepostupně propracovávají do povědomí veřejnosti, úřední-ků, firemapolitiků.Neskromněmůžeme říci, že i díkypráciFondu Otakara Motejla (FOM).

Důležité je ale také popsat to, čemu se říká ”ekosystémotevřených dat“ – komunitu jejich uživatelů, institucí, kteréje publikují, softwarového a právního prostředí, jež publi-kování umožňuje, i samotná už publikovaná otevřená data.

Pionýři otevřených datVúnoru 2012FondOtakaraMotejla vydal studiiOtevřenádata ve státní správě. Nedlouho poté vláda přijala prvníverzi Akčního plánuČeské republiky ”Partnerství pro ote-vřené vládnutí“, kterou Česko stvrdilo mimo jiné svůj zá-jemnezapomínat v rámci svých digitálních strategií na ote-vřená data. Do praktického rozhodování jednotlivýchvládních institucí se však tento koncept propracoval až o třiroky později – mezitím s námi ”táhli téma“ především od-vážní a do budoucnosti se dívající neministerští úředníci.Otevřená data publikovalymezi prvními Český statistickýúřad,Český telekomunikační úřad,Českáobchodní inspek-ce čiměstoDěčín. Ne přímo systému navzdory – už tehdyto bylo zcela na místě a výhradně na rozhodnutí úřadů,zda svá data na internetu zpřístupní tak, aby jemohl využí-vat i kdokoliv jiný (pokud se samozřejmě vešly domezí sta-novených právními předpisy a dodavatelskými smlou-vami, tedy zejména ochrany osobních údajů, zákonnéhoutajování některých skutečností či obchodního tajemství).

Zásadní obrat přinesl až rok 2015, kdy výzvu publiko-vat některé informace s nálepkouotevřených dat přijala ně-kteráministerstva – nejlépe se úkolu zhostiloministerstvofinancí, zčásti z vnitřní potřeby, tlačené zejména tehdejšímnáměstkem LukášemWagenknechtem a jím vytvořenýmtýmem, zčásti proto, žemělo stanovené dílčí úkoly už zmí-něným akčním plánem. Koncem roku pak zásadně pro-mluvily k tématu pražský magistrát a jím zřizovaný Insti-tut pro plánování a rozvoj, když spustily vlastní katalogotevřených dat. Postavily jej jako open source a navíc tak,

aby katalog umožnil publikovat data i jednotlivým měst-ským firmám a městským částem. Z jiného úhlu pohle-du by se dalo též říci, že pražským politikům katalogznemožnil výmluvu technické náročnosti publikace ote-vřených dat. Důležitou roli pak sehrála Praha 8, jejíž rad-nice se jako první rozhodla jít zcela standardní cestou (ote-vřená data si dala do programového prohlášení, na jehozákladě připravila formální rozhodnutí radyměstské části,připojila příslušnou směrnici a publikační plán) a připra-vila tak vzor pro postup dalších úřadů.

V Praze se postupně začala naplňovat jedna z hlavníchtezí, na nichž stojí myšlenka otevřených dat – že pro začá-tek úplně stačí, když se v katalogu zpřístupní data, která užjsou jinde na webech, ale chybí jim některá ze základníchopendatových charakteristik (třeba vhodný formát, mož-nost data stáhnout či příslušná licence opravňující k jejichnekomerčnímu i komerčnímu využití). Počet datasetův pražském katalogu je rok po jeho spuštění téměř dvojná-sobný, kromě magistrátu v něm nějaká data publikuje šestměstských částí a sedmměstskýchfiremčiměstem řízenýchorganizací. Postupně se navíc ukazuje, že otevřená data ne-musí být doménou jen velkých měst – svá data publikujejiž zmíněný Děčín, Bohumín a nově třeba Huntířov, městos necelou tisícovkou obyvatel.

Podpora shoraSvou roli určitě sehrává i fakt, že od roku 2012, kdy se po-jem ”otevřená data“ objevil v prvním vládnímdokumentu,se situace postupně mění a letos vyústila v přijetí novelyzákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k infor-macím, která termín uvádí do českého právního prostředí.

Otevřeným datůmv Česku je pět letMichal Tošovský, advokát otevřených dat ve Fondu Otakara Motejla

Otevřená data nemusíbýt doménou jen velkýchměst – svá data publikujenapříklad Děčín, Bohumína nově třeba Huntířov,město s necelou tisícovkouobyvatel.

29příloha týdeníku ekonom

Už předtím se ale objevilo několik silných nástrojů, díkynimž se otevřená data daří etablovat.

Vprvé řadě je nutné zmínit celkemnenápadnéusnesenívlády z listopadu loňského roku (889/2015), které obsahujeStrategii rozvoje ICTslužeb veřejné správy amimo jinédáváministerstvu vnitra pravomoc vyžadovat, aby ICT zakázkyzohledňovaly v zadávací dokumentaci požadavek na ”opendata readiness“ – tedy abynověpořizované informační tech‑nologie a systémy,pokudpracují sdaty, zohlednilypotenciál‑ní potřebu jejich zveřejnění jakootevřenýchdat. Efekt toho‑tousnesení se sice neprojeví hned, alemíří na jedno znejbo‑lavějších míst ekosystému otevřených dat, jímž jsou vztahys dodavateli ICT služeb (jež mnohdy způsobují, že veřejnáspráva sice vlastní informace, ale nikoliv datové formáty,které tyto informace nesou – takže k nim má přístup jenv dodávaných aplikacích).

Dalším důležitým krokem letošního roku je ustavenípozice národního koordinátora otevřenýchdat naminister‑stvuvnitra. Jehoúlohoujekoordinovatanapomáhatprocesuotevírání dat, k čemužmu sloužímimo jiné velmi komplex‑níStandardypublikaceakatalogizaceotevřenýchdatveřejnésprávy ČR, dostupné na webu opendata.gov.cz. Na vládníúrovni se jeho protějškem stal koordinátor digitální agen‑dyČeské republiky, jemuž sepodařilo restartovat vládníVý‑bor prodigitální ekonomiku a vnést témaotevřenýchdat najejí jednání i doAkčního plánu pro rozvoj digitálního trhu.

Kdo je součástí komunity pracující s otevřenými datyV roce 2017 přibude s novou legislativou do českého eko‑systému otevřených dat jedna povinnost, která by mohlatrochu zpřehlednit, kde všude je hledat. Zákon totiž uklá‑dá katalogizovat data v Národním katalogu otevřenýchdat (NKOD). I přes jeho nepříliš utěšený stav (ke zlep‑šení by mělo dojít v příštím roce) v něm již nyní nějakýzáznam o publikovaných datech má 18 institucí veřejnésprávy – jsou to města, kraje, ministerstva a další cent‑rální úřady.

Při více než šesti tisících obcí a měst v Česku to samo‑zřejmě není nijak vysoké číslo – ale rozložení publikujících

institucí v jednotlivých vrstvách veřejné správy ukazuje, žekoncept otevřených dat je relevantní kdekoliv ve veřejnésféře. To je důležité zjištění, navíc v situaci, kdy mnohé in‑stituce odmítaly v této oblasti cokoliv činit do chvíle, nežbude známa legislativní úprava (z obavy, aby nedělaly zby‑tečnou práci). Příští rok by semohl stát rokem zlomovým,obzvláště pokud by si téma otevřených dat vzaly za svépolitické strany a přislíbily jejich další rozvoj ve volebníchprogramech před parlamentními volbami.

Ekosystémotevřenýchdatvšakroste ibezpolitickéhoza‑dání,cožukázalanapříkladvelmidobráúčastnaveletrhuOpenData Expo, který jsme uspořádali v červnu letošního roku.Svádata vystavilo 11publikujících institucí, zástupci desítkydalších si na akci došli pro inspiraci, stejně jako řadanezávis‑lých vývojářůnebo zástupcůfiremaakademických institucí,jež chtějí pracovat s otevřenými daty. Stejně pestré je i slo‑žení podporovatelůmanifestuNáš stát, naše data, který jsmevydali koncem roku 2015 a jehož hlavním cílem je právěbudování otevřené a vzájemně propojené opendatové ko‑munity. Mezi podporovateli jsou na jedné straně neziskovéorganizace, na druhé straně úřady (třeba Český telekomu‑nikační úřad, statutárníměstoBrno čiministerstvo financí),malé vývojářskéfirmy i giganti jakoMicrosoftneboSeznam.

Aplikace jsou klíčVůbec nejdůležitější je ale skutečnost, že i přesto, že jsmestále na začátku,můžemeuždoložit, že otevřenádata vČes‑ku pomáhají vytvářet služby, které usnadňují život masiv‑nímumnožství lidí skrzenejrůznější aplikace.Přehledonichsi vytváříme každoročně díky soutěži Společně otevírámedata. Za čtyři ročníky konání soutěže jsme se dozvědělio více než stovce aplikací, jež pokrývají široké spektrumpotřeb – od vyhledávání dopravního spojení a předpovědipočasí přes lepší přehled o obsahu úředních desek či veřej‑ných financí až po vzdělávací slepémapy, lékovou encyklo‑pedii nebo přehled bezbariérovýchmíst v Česku.

Jsme stále na začátku, ale ten začátek vypadá slibně.Tyto aplikacemají dohromady stovky tisíc či spíšemilionyuživatelů. A to už se počítá. n

Otevřená datapublikovalo meziprvními městoDěčín.

Foto: Shutterstock

30 otevřenádata

Novelizovaný zákon o svobodném přístupu k in-formacím historicky poprvé definuje v právnímřádu České republiky pojem ”otevřená data“

a ukládá úřadům povinnost určitá data v otevřeném for-mátu bez omezení zpřístupnit. Informace, které dnes užvýhradně v elektronické datové podobě každá institucepři své činnosti sbírá, zpracovává, generuje a uchovává,mohou být dále využity a prostředky daňových poplat-níků vynaložené na jejich získání tak mohou být násobnězhodnoceny.

Zveřejňování dat v novém formátuPoprvé se termín ”otevřená data“ objevil v dokumentučeské vlády ”Akční plán České republiky Partnerství prootevřené vládnutí“. Po čtyřech letech je tento pojem ko-nečně definován i v české legislativě. Podle zákona otevřenádata znamenají informace zveřejňované způsobem umož-ňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelnémformátu, jejichž způsob ani účel následného využití neníomezen a které jsou evidovány v katalogu otevřených dat.

Novela také zakotvuje Národní katalog otevřených datjako informační systém veřejné správy a centrální místo sys-tému otevřených dat v Česku. Podmínka evidovat otevře-ná data v Národním katalogu dává totiž garanci, že otevře-ná data státu budou dohledatelná na jednom místě. Institucemohou publikovat otevřená data ve svých lokálních katalo-zích a následně je registrovat v Národním katalogu, který sijedovedepravidelněvytěžovatasdružovat informaceovšechdatech u sebe. Metodicko-technickou podporu s publikacíotevřených dat na úřadech nabízí ministerstvo vnitra.

Další legislativní novinkou je připravované nařízenívlády určující seznam informací povinně zveřejňovanýchjako otevřená data. Povinné subjekty už podle novelizova-ného zákona o svobodném přístupu k informacím posky-tují veřejnosti určité informace ”…obsažené v jimi vede-ných nebo spravovaných registrech, evidencích, seznamechnebo rejstřících, které jsou na základě zákona každému pří-stupné a které lze využít při podnikání nebo jiné výdělečnéčinnosti, ke studijním nebo vědeckým účelům anebo přiveřejné kontrole povinných subjektů“.

Novela nestanoví povinnost publikovat nové infor-mace, ale jen ty, které již publikovány jsou, nově však

ve formě otevřených dat. Tato povinnost nedopadá navšechny subjekty, ale jen na ty, které vedou nebo spravujíkonkrétní databáze vyjmenované v připravovaném vládnímnařízení. Předpokládá se, že ve formě otevřených dat budoupovinněpublikoványnapříkladúdajezregistrusmluv,eviden-ce služebních míst, seznam držitelů datových schránek,účetní záznamy státu, centrální registr dotací i údaje ze se-znamu o osobách zapsaných ve veřejném rejstříku minister-stva financí (ARES) a další. Neměly by chybět ani jízdní řády.

Snadné automatické zpracování informacíTato na první pohled nenápadná novela může mít vý-znamný dopad na poskytování a využívání dat v celé ve-řejné správě. Přestože již nyní stát publikuje řadu údajů,činí tak ve formě, která komplikuje strojové zpracování data jejich následné využití. Koncept otevřených dat oprotitomu stanovuje povinnost zveřejňovat údaje v takovéformě, která umožňuje snadné automatické zpracování data následnou práci s nimi.

Může tak konečně skončit praxe, kdy získávání datstátu k dalšímu využití probíhá z různých koutů internetubez garance kvality informací. Uzákonění otevřených dattaké zjednoduší případnou kontrolu státem vedených in-formací a je vhodným mechanismem pro pravidelné rozši-řování seznamu zveřejňovaných datových sad.

Povinné subjekty mají vzhledem k přechodnému usta-novení na přípravu nové podoby zveřejnění definovanýchdatových sad 12 měsíců od nabytí účinnosti změnovéhozákona, tedy tak aby svoji povinnost splnily k prvnímulednu 2018. n

Nový přístup k datům mápoprvé oporu v zákoněMichal Kubáň, národní koordinátor otevřených dat, ministerstvo vnitra

Může tak konečněskončit praxe, kdyzískávání dat státuk dalšímu využitíprobíhá z různých koutůinternetu bez garancekvality informací.

31příloha týdeníku ekonom

Rád uvidím data Policie Českérepubliky s údaji omíře, typuamístě výskytu kriminality. Takébližší údaje o pokrytí vysokorych-lostním internetem a data o úspěš-nosti studentů jednotlivých školv přijímacích zkouškách na na-vazující studium, případně jejichúspěšnost při hledání zaměstnání.

Velice by se mi líbilo, pokud bystát ve formě otevřených dat do-kázal poskytnout údaje obsaženév obchodním rejstříku. A nejdemi pouze o údaje o vlastnícícha podobě, zajímavé by bylo i začítstrukturovaně sbírat údaje z vý-ročních zpráv a především z eko-nomických výsledků firem.

Nedávno jsem si Národní katalogotevřených dat prohlížel. Početdatových souborů narůstá, cožje chvályhodné. Osobněmi alechybějí datové zdroje pro témata,jako jsou různé dopravní infor-mace, data o dostupnosti a kvalitězdravotních služeb, kriminalitě čitřeba stavu životního prostředí.

Anketa: Otevřená data v ČeskuBez ohledu na to, jak je to ve skutečnosti složité – jaká data byste chtěl/a za rok vidět publikovanáv Národním katalogu otevřených dat?

Jan Farskýposlanec, propagátor Registru smluva otevřených dat

Ondřej Filipvýkonný ředitel sdruženíCZ.NIC

David Frantíkobchodní ředitel pro sektor veřejné správyve společnosti Microsoft

Připravila:Dominika Mňukován

Nejdůležitější je Administrativníregistr ekonomických subjektů(ARES), jízdní řády a sbírkazákonů. Dále potommapovépodklady tvořené samosprávami,ale také informace o teplotě, tlakuvzduchu, intenzitě osvitu, o do-pravě, srážkách, hluku, emisíchnebo seizmické aktivitě.

Martin Hausenblaspodnikatel a filantrop, zastupitelměsta Ústí nad Labem

Líbilo by se mi, kdyby v katalogubyly všechny smlouvy, všichnipříjemci veřejných prostředkůvčetně údajů o konečnýchvlastnících (ale nemyslím si, žeje vhodné, aby byl celý registrveřejný) a informace o všech do-tacích, ať už ze státního rozpočtu,z EU nebo odjinud.

Marek Jelenadvokát cloudových technologiíve společnosti Red Hat

Dlouhodobě se v naší organizacivěnujeme tématu udržitelnémo-bility a vlivu dopravy na ovzdušía stále se potýkáme s nedostup-ností dat. Potěšilo by nás, kdybyse podařilo zveřejnit aktuálnídata u témat s vlivem na ovzduší,zejména data o aktuální intenzitědopravy a data o počasí.

Kristina Studenákoordinátorka otevřených datv Nesehnutí

32 otevřenádata

Softwarový inženýr Marek Aufart se chtěl dozvědět,kde a za kolik se prodávají obecní pozemky prostavbu domu v okolí Olomouce. Měl přitom obavy,

že pozemky od obce koupí realitní společnost, která je po-tom zákazníkům prodá za výrazně vyšší cenu. Sám se tomuchtěl vyhnout a pozemek koupit výhodně a z první ruky,což ovšem znamenalo být v hledání rychlejší než realitnífirma, mít neustále pod kontrolou informace z úředníchdesek.

”Na těchto deskách se kromě stavu pozemků objevujesamozřejmě i mnoho jiných zajímavých informací, jakojsou například plánované uzavírky silnic, veřejné vyhlášky,stavební řízení, prodeje obecního majetku nebo informaceo stavbě nového supermarketu,“ objasňuje Aufart. Vědět,co se odehrává v okolí v místní samosprávě, je pro obyva-tele důležité. Přitom mnoho lidí je v situaci, že někde bydlí,jinde pracují a přes jiné obce nebo městské části cestují.Bylo by proto užitečné sledovat více úředních desek najed-nou, ideálně je mít všechny na jednom místě.

Už 1200 zapojených oblastíMarku Aufartovi přišlo, že přesto, jak jsou informace naúředních deskách pro lidi důležité a jak bezprostředně ovliv-ňují jejichkaždodenníživot, služba,kteráby takové informa-ce kumulovala přehledně na jednom místě, chybí. A takzačal vytvářet internetovou databázi Edesky.cz, která načítádata z elektronických úředních desek. Rozhodl se, že data-bázi zpřístupníproveřejnost, akbývalýmokresnímměstůmpřidávalpodlekrajůpostupněkaždévětšíměsto.Vsoučasnédoběsenačítápřibližně1200desekměstaobcí, kterékroměAufarta přidávala jeho manželka, a pokud bylo potřeba,také brigádníci.

Počátečním problémem však bylo, že formáty elek-tronických dokumentů na jednotlivých úředních des-kách nebyly jednotné a docházelo k potížím s jejich na-čítáním. Fungování aplikace je proto potřeba průběžněkontrolovat a přizpůsobovat ho aktuálnímu stavu vstup-ních dat.

”Provoz ale není složitý, většina kontrol se dělá auto-maticky, úřední desky, které je potřeba ověřit, robot sámoznačí a člověk opraví. Na údržbu vystačím v tuto chvílisám,“ popisuje Marek Aufart.

Zprávy z úředních desekjsou na jednom místěDominika Mňuková

Na těchto deskách sekromě stavu pozemkůobjevuje i mnoho jinýchzajímavých informací,jako jsou plánovanéuzavírky silnic, veřejnévyhlášky, stavebnířízení, prodeje obecníhomajetku nebo informaceo stavbě novéhosupermarketu.

Ocenění v soutěži a další nové funkceEdesky.cz získaly pozornost zejména po vítězství v soutěžiSpolečněotevírámedatapořádanéFondemOtakaraMotejlana podzim 2014. Pozitivní odezva lidí po soutěži dala tvůrciobrovský impulz,kterývedlkrozvoji funkcíapřidávánívětší-homnožstvíúředníchdesekimenšíchměstaobcí.Bylapřidá-na možnost fulltextového vyhledávání a zasílání novineke-mailem. Dokumenty se také zobrazují přímo v interneto-vém prohlížeči, takže uživatelé nepotřebují žádný další kan-celářský software. Po rozšíření počtu úředních desek začalarůst i návštěvnost. Portál začaly denně navštěvovat stovkyuživatelů i bez toho, jestli se zrovna někde objevil článeko webu Edesky.cz, nebo ne. A tento růst stále pokračuje.

Aufart se aplikaci věnuje ve volném čase, tedy mimo svéhlavní zaměstnání ve společnosti Red Hat. Kromě výhryve zmíněné soutěži si projekt financuje sám. Do budoucnazvažuje zpoplatnění služby, například pro firmy. Nápad jevšak pouze ve fázi plánování a ověřování, jestli by dávalsmysl. Úspěch Edesek v letošním roce podtrhla nominacena ocenění Křišťálová lupa v kategorii Veřejně prospěšnáslužba. Tato nominace představuje možnost ukázat projektširšímu okruhu lidí, a zprostředkovat tak zpětnou vazbuod většího publika. To Marku Aufartovi umožní zaměřitse na další věci a detaily, které podpoří vývoj a zdokonaleníwebového portálu. n

33příloha týdeníku ekonom

Začalo to pokusem Lukáše Svobody o koupi ga­ráže. Měl vyhlédnutou jednu, kterou si dohledalna stránkách města Brna. Úspěšná koupě by zna­

menala podat včas nabídku, což by však obnášelo denněkontrolovat úřední desku a procházet obrovské množstvídokumentů. Zdlouhavý a časově náročný proces ho odra­dil a přiměl ho přemýšlet, jestli by se dokumentyměsta ne­daly zpřístupnit uživatelsky vstřícnějším a přehlednějšímzpůsobem. Studoval informatiku a dlouho se živil progra­mováním, takže dokázal vytvořit systém, který umožňujezjednodušit vyhledávání informací. Díky pokusu o koupigaráže tak v roce 2015 vznikla webová aplikace OtevřenéBrno (Otevrenebrno.cz). ”V první fázi bylo klíčové vymys­let a vytvořit systém, který by byl přehledný, jednoduchýa zároveň technicky proveditelný. Použití mapy se ukázalojako ideální řešení, protože kromě jednoduché orientaceumožňuje také zadat sledování pro určitou lokalitu,“ popi­suje začátky vývoje aplikace Svoboda.

Díky grantu se aplikace výrazně rozšířilaVzhledem k tomu, že jde o nekomerční projekt, mohl muLukáš Svoboda věnovat pouze volný čas po večerech a o ví­kendech. Velkou podporou proto byl grant FonduOtakaraMotejla aNadaceVodafone, který umožnil rozšířit původníaplikaci a vytvořit portál Mapa samosprávy (Mapasamo­spravy.cz). Svoboda se mohl věnovat aplikaci nějaký čas

Stačí kliknout na mapua víte, co město plánujeDominika Mňuková

na plný úvazek a do týmu přibrat bývalého kolegu Ondře­je Hošáka, který se začal podílet na rozvoji projektu. Vy­tvořený web dnes slouží k dohledání dokumentů radnica jejich přehlednému zobrazení na mapě. Pokud tak třebaobyvatele Prahy či Kladna zajímá, jestli se v jejich okolí ne­chystá výstavba kancelářskéhokomplexu, neprodáváobecnípozemek či nepronajímáobecní nemovitost, stačí si vmapěkliknout na dané místo nebo zadat příslušnou ulici. Jed­notlivci, realitní kanceláře, úředníci, zástupci města a dalšímohounaportálu snadnonajít, co je z nepřebernéhomnož­ství úředních dokumentů zajímá.

Důležitýmúkolem,kterýmuselSvobodaodzačátkuřešit,bylo, jak od stovek dalších měst a obcí (vedle Brna) získatvšechny potřebné dokumenty ve strojově čitelné podobě,neboť dosud neplatí norma, která by jednotlivá městazavazovala k poskytování informací z úředních desek vestrojově čitelnémformátu. ”Každéměstomůžemít tedydo­kumenty uloženy v jiném formátu a v této situaci nenímož­né jednoduše načíst všechny informace,“ objasňuje Svobo­da. Mohl ale využít webového portálu Edesky.cz, který uždokumentymnohaměst v elektronické formě nabízí, dnesjde zhrubao1200úředníchdesekměst a obcí.Tím se záběrportálu Mapa samosprávy velmi rozšířil. Co aplikaceEdesky.cz začala, posunul se portálMapa samosprávy o kusdál a potvrdil, že data opakovaným použitím získávajína hodnotě.

Na změnu v okolí upozorní e‑mailSoučasné webové stránky portálu mají podobu mapy za­hrnující celouČeskou republiku, v níž jsou barevně vyzna­čeny nemovitosti či parcely, které jsou zmíněny v doku­mentechměst, a dochází tak u nich k nějakým změnám.

Kliknutím na konkrétní zvýrazněný objekt se otevřepříslušný dokument radnice, v němž se o vybraném ob­jektu jedná. Rychle a jednoduše tak lze najít informaci,která uživatele zajímá. Pro dlouhodobější sledování kon­krétní oblasti na mapě portál nabízí možnost zadat sledo­vání vybrané lokality. Kdykoliv k ní město či obec vydánový dokument, zájemce automaticky obdrží e­mailovouzprávu se specifikací události.

Portál Mapasamospravy.cz byl v letošním roce nomi­nován na ocenění v soutěži Křišťálová lupa. n

34 otevřenádata

NárodNí katalog otevřeNých dat

l Shromažďuje záznamy o otevřených datových sadách zve-řejněných jednotlivými orgány veřejné správy v Česku.Nyní jsou v něm katalogizována například data minister-stva financí, ministerstva vnitra, České obchodní inspekce,Českého telekomunikačního úřadu, České správy sociál-ního zabezpečení, Nejvyššího kontrolního úřadu, městaDěčín nebo Kraje Vysočina. Funguje ale také jako úložištěpro malé obce a instituce, které nemají vlastní katalog. Tydo něj mohou data nahrávat přes datovou schránku.

ceNtrálNí orgáNy

l Česká správa sociálního zabezpečení

l Český statistický úřadVolební výsledky, sčítání lidu, bytů a domů atd.

l Institut plánování a rozvoje hl. města PrahyVelmi podrobná data o geologickém a stavebním profiluPrahy a podkladová data pro územní plán.

l Česká obchodní inspekceKontroly, sankce, zákazy, volná pracovní místa atd.

l Nejvyšší kontrolní úřadRozpočet, kontrolní akce, kontrolované osoby atd.

l Český telekomunikační úřadVeřejné telefonní automaty, kontroly a pokuty atd.

l rada pro rozhlasové a televizní vysíláníUložené pokuty, složení rady.

l Český úřad zeměměřický a katastrálníData z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí– RÚIAN.

l centrum pro regionální rozvoj ČrSmlouvy a faktury.

l Státní fond rozvoje bydleníSmlouvy a faktury.

l Informační systém o veřejných zakázkách

kde lze v Česku hledatotevřená data

kraje, MěSta a úzeMí

l kraj vysočina, Plzeňský kraj

l Statutární město děčín, město Bohumín, statutární měs-to Brno, statutární město ostrava, statutární město opava,Magistrát hl. města Prahy, Nový jičín, obec huntířov

l Správa krkonošského národního parku

MINISterStva

l Ministerstvo financí ČrSmlouvy a faktury, rozpočet, přehled herních zařízení atd.

l Ministerstvo vnitra Čr(Národní katalog otevřených dat) – počet vydaných do-kladů, dopravní informace, databáze obcí atd.

l Ministerstvo spravedlnosti ČrSmlouvy a faktury.

l Ministerstvo životního prostředí ČrSmlouvy a faktury.

l Ministerstvo kultury ČrSmlouvy a faktury.

l Ministerstvo pro místní rozvoj ČrVěstník veřejných zakázek, smlouvy, faktury.

l Ministerstvo obrany ČrSmlouvy a faktury.

oBecNá data o ČeSké rePuBlIce

l zakonyprolidi.czSouhrn všech předpisů, které v naší zemi vyšly od roku 1945.

l Mapakriminality.czÚdaje o kriminalitě.

l kdejsme.czÚdaje o obyvatelstvu, četnost jmen a příjmení.

l edesky.czPřehled dokumentů vyvěšených na úředních deskách. n

Více než jen router.Open Source centrumVašeho domova.

Vysoce výkonný dvoujádrový procesorARM na 1.6 GHz s výkonem blízkým PC.

VýkonnýBezpečná výchozí konfigurace,

jednoduché nastavení a automatickéaktualizace firmwaru.

BezpečnýOtevřený hardware se svobodným

operačním systémem Turris OS.

Open Source

VÍCE INFO NA OMNIA.TURRIS.CZ

Wi-FiTurris Omnia disponuje dvoupásmovou Wi-Fis 3×3 MIMO 802.11ac (5 GHz) pro rychlépřipojení a 2×2 MIMO 802.11b/g/n (2,4 GHz)pro starší a nenáročná zařízení.

Stmívatelné RGB LEDVšechny LED na Omnii jsou stmívatelné.Je možné nastavit svou preferovanou barvunebo LED kompletně přeprogramovat (např.vypínat na noc).

Sdílené síťové úložištěPokud chcete mít v Omnii extra rychlé úložiště,připojte SSD přes rozhraní mSATA, nebo využijtedva porty USB 3.0. Výkonný procesor Omnieumožňuje využití plné rychlosti připojeného disku.

Virtuální serverOmnia obsahuje přímou podporu pro virtuálníservery. Ty se chovají jako další počítače připojenédo LAN a můžete v nich spouštět některouz mnoha podporovaných distribucí Linuxu.

Záložní LTE připojeníS Omnií můžete pomocí USB nebo miniPCIe LTEmodemu - Omnia nabízí slot pro SIM kartu propřípad, že není přímo v modemu - vytvořitzáložní přípojení, které se aktivuje v situaci,kdy hlavní připojení není dostupné.

SFP konektorPokud máte optické připojení až do domu(FTTH, Fiber To The Home), můžete se připojitbez nutnosti dalšího zařízení (stačí vložitsprávný SFP modul).

Vysoce propustná síťová konfiguraceVnitřní uspořádání síťového zapojení TurrisuOmnia je mezi domácími routery unikátní.S využitím tří gigabitových ethernetových linekdosahuje lepšího výkonu a nabízí více možnostínastavení.

EK010229

EK010227