Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s geologickými dějinami Země od vzniku Země po prvohory. Materiál je

plně funkční pouze s použitím internetu.

paleontologie

zkamenělina

geologická éra

koacervát

perioda

prakontinent

trilobit

paleontologie = věda, studující zkameněliny

zkameněliny = zbytky uhynulých organismů, které nacházíme v usazeninách

vrstvy, které obsahují stejné zkameněliny jsou stejně staré

geologické éry – časové úseky, stanovené podle významných změn v přírodě

Země vznikla asi před 4,7 miliardami let

Geologické dějiny Země

Základní informace

paleontologie = věda, studující zkameněliny

zkameněliny = zbytky uhynulých organismů, nalezené v usazeninách

vrstvy se stejnými zkamenělinami jsou stejně staré

geologické éry – časové úseky, stanovené podle významných změn v přírodě

vznik Země – asi před 4,7 miliardami let

období bez života Zemi tvoří žhavá hmota tuhnutím této hmoty

vznikají horniny a zemská kůra

při tuhnutí se uvolňují plyny (CO2, CO, H2, NH3, CH4, SO2, H2S, H2O) vzniká prvotní atmosféra

Země chladla a tím kondenzovaly plyny v atmosféře

ty padaly na povrch jako déšť, vznikla prvotní hydrosféra

obrázek 1

video – Vznik Země

podle této teorie se před 4,5 mld. let srazila Země s vesmírným tělesem Theiou

z materiálu vyvrženého srážkou se zformoval Měsíc

obrázek 2

Předgeologické období období bez života

Zemi tvoří žhavá hmota

tuhnutím vznikají horniny a zemská kůra

uvolňování plynů (CO2, CO, H2, NH3, CH4, SO2, H2S, H2O) prvotní atmosféra

Země chladla → kondenzace plynů → déšť → prvotní hydrosféra

Teorie velkého impaktu → srážka Země s vesmírným tělesem = Měsíc

vznikají organické látek včetně aminokyselin, ty jsou základní stavební kámen bílkovin

bílkoviny vytvářejí koacerváty, které jsou předchůdci buněk – vznikají jednoduché buňky

buňky jsou zatím bez jádra –bakterie a sinice, začínáfotosyntéza, zvyšování obsahu kyslíku v atmosféře

koncem prahor vznikají první buňky s jádrem

obrázek 3

video

Prahory

vznik organických látek včetně aminokyselin → bílkoviny → koacerváty → předchůdci buněk → jednoduché buňky

buňky bez jádra, bakterie a sinicefotosyntéza, zvyšování obsahu O2

koncem prahor buňka s jádrem

vznikají základy kontinentů

ty se na konci starohor spojují v superkontinentRodinii

na konci starohor proběhlo kadomské(asyntské) vrásnění

v atmosféře dochází ke snižování CO2, převažuje dusík, kyslíku je již 2 %

obrázek 4

dochází k rozšiřování bakterií a sinic, vznikají jednobuněčné řasy

vznik prvních mnohobuněčných organismů

první živočichové: pouze bezobratlí - prvoci, láčkovci, kroužkovci a první členovci

toto vede ke vzniku potravních řetězců

z tohoto období se pocházejí stromatolity -sedimenty bohaté na vápník vzniklé činností bakterií a sinic

obrázek 5

Starohory

vznik základů kontinentů

superkontinent Rodinie

rozšiřování bakterií a sinic, jednobuněčné řasy

vznik mnohobuněčných organismů

první živočichové: prvoci, láčkovci, kroužkovci a první členovci vznik potravních řetězců

dělí se na dvě období, starší a mladšíprvohory, dále členěná na tzv. periody

Prvohory (570 – 230 mil. let)

dvě období, starší a mladší prvohory

periody:

kambrium, ordovik, silur, devon

podmínky:

v siluru snižování obsahu CO2 a zvyšování obsahu O2 v atmosféře (díky přesunu rostlin na souš)

geologická činnost:

proběhlo kaledonské vrásnění

vytvořil se prakontinent Gondwana (J. Amerika, Afrika, Arábie, Přední Indie, Austrálie, Antarktida)

Starší prvohory

periody:

kambrium, ordovik, silur, devon

podmínky:

v siluru snižování obsahu CO2 a zvyšování obsahu O2 v atmosféře

geologická činnost:

kaledonské vrásnění

prakontinent Gondwana

život pouze ve vodě (kambrium a ordovik)

rostliny:

v siluru a devonu – průnik rostlin na souš a vývin cévnatých rostlin (ryniofyty)

živočichové:

bezobratlí živočichové –koráli, hlavonožci, ostnokožci, mlži, graptoliti, trilobiti (1, 2)

na konci ordovikuparyby a ryby, včetně dvojdyšných a lalokoploutvých (latimerie podivná –přežila dodnes), první obojživelníci(krytolebci)

obrázek 6

život pouze ve vodě (kambrium a ordovik)

rostliny: silur a devon – průnik rostlin na souš → cévnaté

rostliny (ryniofyty)

živočichové: bezobratlí živočichové – koráli, hlavonožci,

ostnokožci, mlži, graptoliti, trilobiti na konci ordoviku paryby a ryby, včetně

dvojdyšných a lalokoploutvých (latimerie podivná – přežila dodnes), první obojživelníci (krytolebci)

periody:

karbon, perm

geologická činnost:

proběhlo variské a hercynské vrásnění

prakontinent Pangea vytvořený spojením všech kontinentů

Mladší prvohory

periody:

karbon, perm

geologická činnost:

variské a hercynské vrásnění

prakontinent Pangea

rostliny:

stromovité kapradiny, přesličky a plavuně, ze kterých bez přístupu vzduchu vzniklo černé uhlí

v permu vznikly nahosemenné rostliny(cykasy, jinany, první jehličnany)

živočichové: mnoho živočichů se už

přesunulo mimo vodní prostředí, hlavně členovci (štíři, stonožky, hmyz…), dosahovali velkých rozměrů

velké rozšíření obojživelníků, na konci ml. prvohor se z nich vyvinuli první plazi (1, 2 – ještě ne dinosauři)

obrázek 7

video

rostliny:

stromovité kapradiny, přesličky a plavuně → vznik černého uhlí

perm – vznik nahosemenných rostlin (cykasy, jinany, první jehličnany)

živočichové:

mnoho živočichů mimo vodní prostředí, hlavně členovci (štíři, stonožky, hmyz…)

rozšíření obojživelníků, na konci ml. prvohor se z nich vyvinuli plazi

Geologické dějiny ZeměZákladní informace paleontologie = věda, studující

zkameněliny zkameněliny = zbytky uhynulých

organismů, nalezené v usazeninách vrstvy se stejnými zkamenělinami jsou

stejně staré geologické éry – časové úseky, stanovené

podle významných změn v příroděvznik Země – asi před 4,7 miliardami let

Předgeologické období období bez života Zemi tvoří žhavá hmota tuhnutím vznikají horniny a zemská

kůra uvolňování plynů (CO2, CO, H2, NH3,

CH4, SO2, H2S, H2O) prvotní atmosféra

Země chladla → kondenzace plynů → déšť → prvotní hydrosféra

Teorie velkého impaktu → srážka Země s vesmírným tělesem = Měsíc

Prahory vznik organických látek včetně

aminokyselin → bílkoviny → koacerváty→ předchůdci buněk → jednoduché buňky

buňky bez jádra, bakterie a sinicefotosyntéza, zvyšování obsahu O2

koncem prahor buňka s jádrem

Starohory vznik základů kontinentů superkontinent Rodinie rozšiřování bakterií a sinic, jednobuněčné

řasy vznik mnohobuněčných organismů první živočichové: prvoci, láčkovci,

kroužkovci a první členovci vznik potravních řetězců

Prvohory (570 – 230 mil. let) dvě období, starší a mladší prvohory

Starší prvohory periody: kambrium, ordovik, silur, devon podmínky: v siluru snižování obsahu CO2 a zvyšování

obsahu O2 v atmosféře geologická činnost: kaledonské vrásnění prakontinent Gondwana život pouze ve vodě (kambrium a ordovik) rostliny: silur a devon – průnik rostlin na souš → cévnaté

rostliny (ryniofyty) živočichové: bezobratlí živočichové – koráli, hlavonožci,

ostnokožci, mlži, graptoliti, trilobiti na konci ordoviku paryby a ryby, včetně

dvojdyšných a lalokoploutvých (latimeriepodivná – přežila dodnes), první obojživelníci(krytolebci)

Mladší prvohory periody: karbon, perm geologická činnost: variské a hercynské vrásnění prakontinent Pangea rostliny: stromovité kapradiny, přesličky a plavuně →

vznik černého uhlí perm – vznik nahosemenných rostlin (cykasy,

jinany, první jehličnany) živočichové: mnoho živočichů mimo vodní prostředí, hlavně

členovci (štíři, stonožky, hmyz…) rozšíření obojživelníků, na konci ml. prvohor se

z nich vyvinuli plazi

Vysvětli, jak poznáme, že jsou dvě vrstvy hornin stejně staré?

Podle čeho vymezujeme jednotlivé geologické éry? Dokážeš vysvětlit proces, který vedl ke vzniku prvotní

atmosféry a následně prvotní hydrosféry? Pokus se vysvětlit, co je důkazem toho, že život vznikl

ve vodě. Vzpomeň si na učivo sedmé třídy a zkus zdůvodnit,

jak se rostliny přesunuly na souš. Z předchozí otázky odvoď, proč se pak vytvořily

vhodné podmínky pro přesun živočichů. V prvohorách vznikla důležitá nerostná surovina.

Která surovina to je a jak došlo k jejímu vzniku?

Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis 4: pro 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 2. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2004, 88 s. ISBN 80-7235-261-X. [2013-01-12]

obr. 1 – žhavý povrch Země http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/39/Prototierra_Planetario_Medell%C3%ADn.JPG/640px-Prototierra_Planetario_Medell%C3%ADn.JPG

obr. 2 – velký impakt http://files.kosmos-slunecni-soustava.webnode.cz/200000093-1ef7c1ff31/700/moon-formation%20(1).jpg

obr. 3 – zelená řasa http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ef/Chlorella.png

obr. 4 – Rodiniehttps://en.wikipedia.org/wiki/Rodinia#/media/File:Rodinia_reconstruction.jpg

obr. 5 – měňavka http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b3/Chaos_carolinense.jpg/640px-Chaos_carolinense.jpg

obr. 6 – kambrické moře http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1f/Cambrian_sea.JPG/640px-Cambrian_sea.JPG

obr. 7 – Dimetrodonhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/03/DimetrodonKnight.jpg/640px-DimetrodonKnight.jpg