Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základní stavbou hub stopkovýtrusných

a vřeckovýtrusných. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

kvašení pučení chitin glykogen destruent parazit symbiont kvasinky plodnice houby vřeckovýtrusné vřecka plísně podhoubí antibiotika

toxiny námel houby stopkovýtrusné houby lupenité houby rourkaté rouško třeň klobouk plachetka závoj prsten houby dřevokazné

samostatná říše

jednobuněčné i mnohobuněčné

nezelené organismy → nemají chloroplasty →nejsou schopny fotosyntézy

výživa hub destruenti (rozkladači – hniložijné houby) –

rozkládají organickou hmotu

parazité (cizopasníci) – přijímají organické látky ze živých organismů

symbionti – žijí v soužití např. s kořeny dřevin (mykorhiza)

Říše: Houby jednobuněčné i mnohobuněčné

nemají chloroplasty → nejsou schopny fotosyntézy

výživa hub destruenti (rozkladači – hniložijné) – rozkládají

mrtvou hmotu

parazité (cizopasníci) – organické látky ze živých organismů

symbionti – soužití s jinými organismy (mykorhiza – s kořeny stromů)

jejich buněčná stěna obsahuje chitin

zásobní látkou není škrob jako u rostlin, ale složitý cukr glykogen jako u většiny živočichů

tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf), není členěna na jednotlivé orgány

mnohé houby tvoří plodnice

rozmnožují se výtrusy

buněčná stěna obsahuje chitin

tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf)

mnohé tvoří plodnice

rozmnožování výtrusy

zvláštní skupina hub mají podobnou stavbu jako rostlinné buňky, ale nemají

chlorofyl

kvasinky způsobují kvasné procesy – kvašení nejčastěji je to alkoholové kvašení cukrových roztoků

za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu kvasinky se rozmnožují pučením použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta kulturní druhy kvasinek kvasinka pivní, kvasinka vinná

1, 2

Podříše: Jednobuněčné houby kvasinky

způsobují kvašení

nejčastěji alkoholové za vzniku oxiduuhličitého a alkoholu

rozmnožování pučením

použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta

kvasinka pivní

kvasinka vinná

většina z nich netvoří plodnice

patří sem i kvasinky mají vřecka = útvary, ve

kterých se tvoří výtrusy způsob nepohlavního rozmnožování

patří sem plísně, ale i jiné houby

nikdy nekonzumujeme potraviny napadené plísní! – některé toxiny mohou způsobovatrakovinu

obrázek 1

štětičkovec(Penicillium) slouží k výrobě

antibiotika penicilinu

1, 2

plíseň hlavičková vyskytuje se často na

potravinách

1, 2

kropidlák vylučuje do potravin

toxiny, které mohou být prudce jedovaté

1, 2

paličkovice nachová cizopasí hlavně na žitě

v klasu vytváří fialové útvary – námel

surovina pro výrobu léků

1, 2

padlí jabloňové 1, 2

hlízenka ovocná 1, 2

smrž obecný

jedlý

1, 2

ucháč obecný

jedovatý

1, 2

Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) vřecka = útvary, kde se tvoří výtrusy

nepohlavní rozmnožování

štětičkovec (Penicillium) | výroba antibiotika penicilinu |

plíseň hlavičková | bez plodnic

kropidlák |

hlízenka ovocná |

smrž obecný | s

ucháč obecný | plodnicemi

většina vytváří plodnice

výtrusy se tvoří na lupenech (houby lupenaté), nebo na rourkách (houby rourkaté)

vrstva tvořená lupeny nebo rourkami = rouško

rozlišujeme houby jedlé, nejedlé a jedovaté obrázek 2

obrázek 3

Třída: Houby stopkovýtrusné většina vytváří

plodnice

výtrusy na lupenech(houby lupenaté), nebo na rourkách (houby rourkaté)

vrstva z lupenů nebo rourek = rouško

jedlé, nejedlé a jedovaté

stavba plodnice

obrázek 3

rourkaté houby, často v symbióze s dřevinami

hřib dubový 1, 2

hřib smrkový 1, 2

hřib žlučník nejedlý

1, 2

hřib hnědý (suchohřib) 1, 2

křemenáč osikový 1, 2

kozák březový 1, 2

klouzek sličný (modřínový) 1, 2

hřib satan za syrova jedovatý

1, 2

lupenaté houby, nikdy nemají plachetku,pochvu, závoj a prsten

holubinka révová

1, 2

holubinka nazelenalá

1, 2

ryzec pravý

1, 2

lupenaté houby

špička obecná 1, 2

čirůvka májovka 1, 2

závojenka olovová jedovatá, zaměňovaná s jedlou čirůvkou

1, 2

václavka obecná 1, 2

lupenaté houby

žampion ovčí

pěstují se i uměle

1, 2

bedla vysoká

1, 2

lupenaté houby, většinou jedovaté

muchomůrka růžovka jedlá a chutná 1, 2

muchomůrka červená 1, 2

muchomůrka tygrovaná 1, 2

muchomůrka zelená smrtelně jedovatá často zaměňovaná se žampionem 1, 2

v mládí jsou plodnice bílé a jedlé, později hnědé, otvorem na vrchu plodnice se uvolňují výtrusy

pýchavka obecná

1, 2

pýchavka obrovská (vatovec)

dosahuje až 20 kg

1, 2

Jedlé houby rourkaté hřib dubový

hřib smrkový

hřib hnědý (suchohřib)

křemenáč osikový

kozák březový

klouzek sličný (modřínový)

Jedlé houby lupenaté holubinka nazelenalá

ryzec pravý

žampion ovčí

bedla vysoká

Jedovaté houby rourkaté hřib satan

Jedovaté houby lupenaté muchomůrka červená

muchomůrka zelená

muchomůrka zelená

má pochvu

lupeny vždy bílé

klobouk zelený

žampion ovčí

nemá pochvu

lupeny růžové až hnědé

klobouk bílý

Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním muchomůrka zelená

má pochvu

lupeny vždy bílé

klobouk zelený

žampion polní

nemá pochvu

lupeny růžové až hnědé

klobouk bílý

Dřevokazné houby

dřevomorka domácí

1, 2

troudnatec kopytovitý

patří mezi choroše

1, 2

troudnatec pásovaný

1, 2

Rzi a sněti

parazitují nejčastěji na travinách a obilninách

rez travní

1, 2

sněť kukuřičná

1, 2

Dřevokazné houby troudnatec pásovaný – choroš

zvláštní skupina – rzi a sněti, parazité na travinách

Říše: Houby jednobuněčné i mnohobuněčné nemají chloroplasty → nejsou schopny fotosyntézy výživa hub

destruenti (rozkladači – hniložijné) – rozkládají mrtvou hmotu

parazité (cizopasníci) – organické látky ze živých organismů

symbionti – soužití s jinými organismy (mykorhiza– s kořeny stromů)

buněčná stěna obsahuje chitin tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf) mnohé tvoří plodnice rozmnožování výtrusy

Podříše: Jednobuněčné houby kvasinky způsobují kvašení nejčastěji alkoholové za vzniku oxidu uhličitého a

alkoholu rozmnožování pučením použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta kvasinka pivní kvasinka vinná

Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) vřecka = útvary, kde se tvoří výtrusy nepohlavní

rozmnožování štětičkovec (Penicillium) |

výroba antibiotika penicilinu | plíseň hlavičková | bez plodnic kropidlák | hlízenka ovocná |

smrž obecný | s ucháč obecný | plodnicemi

Třída: Houby stopkovýtrusné většina vytváří plodnice výtrusy na lupenech (houby lupenaté), nebo na rourkách

(houby rourkaté) vrstva z lupenů nebo rourek = rouško jedlé, nejedlé a jedovaté

Jedlé houby rourkaté hřib dubový hřib smrkový hřib hnědý (suchohřib) křemenáč osikový kozák březový klouzek sličný (modřínový)

Jedlé houby lupenaté holubinka nazelenalá ryzec pravý žampion polní bedla vysoká

Jedovaté houby rourkaté hřib satan

Jedovaté houby lupenaté muchomůrka červená muchomůrka zelená

Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním muchomůrka zelená má pochvu lupeny vždy bílé klobouk zelený

žampion ovčí nemá pochvu lupeny růžové až hnědé klobouk bílý

Dřevokazné houby troudnatec pásovaný – choroš

zvláštní skupina – rzi a sněti, parazité na travinách

Jakým způsobem můžeme pro náš prospěch využívat jednobuněčné houby (kvasinky)?

Na jaké dvě třídy rozdělujeme houby?

Podle typu rouška houby dělíme na ......................................... a .................................... .

Většina rourkatých hub je jedlá, nebo nejedlá. Jedna z nich je ale za syrova jedovatá. Jak se jmenuje?

O muchomůrkách si lidé myslí, že jsou jedovaté. Jedna z nich je ale jedlá a velmi chutná. Jmenuje se .......................... ........................... .

Vzpomeň si na co nejvíce rozdílů, podle kterých poznáš muchomůrku zelenou od žampionu polního.

Autorem materiálu je Mgr. Hana Žídková, ZŠ a MŠ Horymírova 100, Ostrava

Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis 1 : pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. přepracované vydání. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2002. 104 s. ISBN 80-7235-068-4. [2012-12-11]

Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2012-12-11] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org, nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty.

obr. 1 – plíseň http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Verschimmeltes_Brot_2008-12-07.JPG/640px-Verschimmeltes_Brot_2008-12-07.JPG

obr. 2 – muchomůrka růžovka http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8a/Amanita_rubescens_I.jpg

obr. 3 – stavba houby autor: Mgr. Hana Žídková