Základy učitelské profese (pedeutologie)

Pedeutologie

• teorie učitelské profese, v USA a v Evropě vychází řada odborných časopisů, v ČR až po roce 1990

• 1946 – počátek vysokoškolského vzdělávání učitelů pro ZŠ v ČR x od r. 1921 – Škola vysokých studií pedagogických (nástavbové studium pro absolventy pedagogických ústavů)

• 1954 – Vyšší pedagogická škola v Ústí nad Labem, poté Pedagogický institut a následně současná PF a UJEP

Pedeutologie

• Spor, zda je učitelství profese – semiprofese: učí neaprobovaní učitelé, není přesně definován soubor profesních znalostí a dovedností pro výkon učitelské profese, zásahy laické veřejnosti (politici, novináři).

• Náročnost povolání škála 1 – 9:▫ Učitelé ZŠ – rank 7: práce vysoce složitá, kvalifikovaná, s

omezenou samostatností (sportovci, personalisté, právní poradci)▫ Učitelé SŠ – rank 8: práce vysoce složitá, kvalifikovaná,

mnohostranná a samostatná (zubaři, piloti, inspektoři)▫ Rank 9 - práce vysoce složitá, kvalifikovaná,

mnohostranná a tvůrčí (vědci, vyšší státní úředníci, advokáti, režiséři, šéfredaktoři)

Socioprofesní struktura

• Pracovníci ve školství (cca 350 tis. osob) –55 % pedagogičtí pracovníci, 45 % nepedagogičtí pracovníci (podpůrný personál)

• Na 1000 osob 3,7 lékaře x 17,4 učitele• Za posledních 25 let stoupl počet učitelů v ČR o 50 %!• Více než 1/3 tvoří učitelé ZŠ.• Feminizace učitelské profese – v ČR extrémní,

negativní rys školství – 72,1 % (více jen zdravotnictví – 76,1 %) – od 99, 8 % v MŠ po 56,3 % na gymnáziích x VŠ (30,6 %).

• Za posledních 25 let vzrostla o více než 30 % (x ženy mhou učit teprve od začátku 20. stol.)!

Socioprofesní struktura• Feminizace učitelské profese – existují školy, kde se žák s

učitelem-mužem vůbec nepotká – negativní vliv na psychologický a sociální vývoj žactva.

• Důvody:▫ Ustálená dělba práce – učitelství je spíše ženská profese.▫ Nízká finanční atraktivnost pro muže (tabulky, kariérní řády.▫ Nižší náročnost studia na PF než na ostatních VŠ x přímá zjištění

neexistují (bývají náhradní volbou).

• Uchazeči – 70 % žen, absolventi – 73 % žen.

Prestiž učitelské profese• Česká škála prestiže povolání - 70 povolání, každému body

od 1 – 99.• Korelace se složitostí práce, stupněm vzdělání x nikoli s

pohlavím!• 1. lékař, 2. ministr, 3. docent, profesor... 7. učitel.... 39.

pouliční prodavač.• Z pohledů studentů učitelství (jen 36 profesí): 1. lékař, 2.

docent a profesor, 5. učitel... 36. pouliční prodavač.• Neexistují data od samotných učitelů.

Osobnostní charakteristiky učitele• Po r. 1989 neustále snahy o jejich standardizaci – v

současné době se připomínkují standardy profesních činností učitele (prof. Rýdl) – 3 funkce:1. Seberozvoj učitele, aby věděl, jak má vypadat.2. Možnost podle nich finančně hodnotit – kariérní řád.3. Požadavky na fakulty připravující učitele, změny podoby

přípravy učitelů.• Učitelovu kvalitu determinují: stupeň kvalifikace,

rozsah výcviku, specializace (v oborech), věk, profesní zkušenost, etnická příslušnost, verbální schopnosti, postoje...

• Největším facilitátorem je učitelova komunikační schopnost.

Generalizace o učitelích (Anderson, Burns)1. Neexistuje univerzální definice dobrého či efektivního učitele.

2. Učitelé jsou navzájem odlišní v řadě osobnostních a profesních charakteristik, přičemž jen některé mají přímý vliv na efektivnost výuky (postoje, motivace, hodnoty...).

3. Charakteristiky učitele nemají přímý vliv na prospěch žáků, ale jen nepřímý.

4. Učitelé se vyvíjejí tak, že postupují skrze několik dosti dobře předpověditelných a kvalitativně odlišných etap – od statutu začátečníka po statut experta.

Fáze 0: Volba učitelské profese• Studium učitelství zejména (ale nejen) na PF – 9 fakult v

ČR (UJEP, UK, ZČU, JČU, UP, MU, OU, UHK, TUL).• Studenti učitelství tvoří 2. největší skupinu

vysokoškoláků.• Vysoký zájem o studium učitelství je klamný – PF jako

pojistka, více motivovanější jsou učitelé pro 1. st. ZŠ a dívky.

• 59 % studentů 1. ročníků PF se rozhodlo ke studiu učitelství na poslední chvíli, 36 % těchto studentů by opětovně provedlo stejnou volbu.

• Motivace pro studium učitelství je nízká a povrchní!

Fáze 0: Volba učitelské profese• Výběr studentů učitelství – 2 tendence:a) Mezi těmito uchazeči je méně talentů než na jiných oborech,

proto není třeba zvláštní výběr.b) Závažnost edukace si uvědomuje i společnost – nutno řádně

selektovat.

• V ČR – buď bez přijímaček, nebo jsou zkoušky založeny pouze na orientaci v oboru (někde TOSP) x Finsko –dvoustupňový výběr.

• Velká část studentů učitelství pochází z dělnicko-úřednických rodin, významná je generační kontinuita.

Proměny přípravy učitelů v ČR

Před strukturací Po strukturaci• Učitelství pro 1. stupeň ZŠ –

Mgr., nestrukturované, 4 nebo 5 let.

• Učitelství pro 2. stupeň ZŠ –Mgr., nestrukturované, 4 roky, 1 nebo 2 oborové.

• Učitelství pro SŠ - Mgr., nestrukturované, 5 let, 1 nebo 2 oborové.

• Příprava učitelů podle jednotného schématu na všech VŠ.

• Učitelství pro 1. stupeň ZŠ –Mgr., nestrukturované, 5 let.

• Učitelství pro 2. stupeň ZŠ a SŠ – Bc. stupeň (3 roky), 1 nebo 2 oborové, se zaměřením na vzdělání nebo bez + NMgr. stupeň (2 roky), 1 nebo 2 oborové.

• Různé modely (celkem 7 v ČR) a cesty k učitelské kvalifikaci.

Proměny přípravy učitelů v ČR

Před strukturací Po strukturaci

• Příprava učitelů převážně na pedagogických fakultách.

• Oborová a pedagogicko-psychologická příprava probíhá současně.

• Podíl ped-psy disciplín a didaktik dle akreditovaného studijního plánu.

• Příprava učitelů probíhá na různých fakultách podle oborového zaměření.

• Oborová a pedagogicko-psychologická příprava probíhá odděleně (didaktiky většinou v NMgr. studiu).

• Nejednotné zastoupení ped-psy disciplín a didaktik (pouze pracovní materiál „Koncepce pregraduální přípravy učitelů“).

Individuální pojetí role učitele studenty učitelství – empirická studie

• Studenti učitelství pro 2. stupeň ZŠ a SŠ na PF UJEP –různé obory a jejich kombinace (humanitní, jazykové, přírodovědné, výchovy), 2. – 4. ročník studia.

• Data byla získána v letech 2004 – 2007.• Celkový počet respondentů: 385.• Metoda: dotazník vytvořený pro účely tohoto výzkumu.

Individuální pojetí role učitele studenty učitelství – empirická studie• V současné době vyučuji na některé škole, případně mám s reálnou

výukou praktické zkušenosti (již jsem učil). Pokud ano, shrňte své důvody, proč jste učit zkusil(a).

0

10

20

30

40

50

60

Individuální doučování

Učil(a) jsem Neučil(a) jsem

% 12,5 27,5 60

%

Individuální pojetí role učitele studenty učitelství – empirická studie• Důvody, pro které respondenti již zkusili učitelskou profesi.

05

10152025303540

"Vyzkoušet" si

povolání

Finanční příjem

Učení mě baví

Mám rád(a) lidi a

práci s dětmi

Práce s dětmi je zajímav

á

Od dětství touha učit

Být užitečný

Mám rád(a) obor

% 39,39 36,36 30,3 15,15 15,15 12,12 9,09 3,03

%

Individuální pojetí role učitele studenty učitelství – empirická studie• Po absolvování pedagogické fakulty se chci/nechci věnovat učitelské

profesi. Své rozhodnutí zdůvodněte.

0

10

20

30

40

50

60

Nechci učit Nerozhodnut Chci učit jen dočasně

Chci učit

% 12,5 19,17 10,83 57,5

%

Individuální pojetí role učitele studenty učitelství – empirická studie• Faktory negativní motivace:

0

5

10

15

20

25

Lepší perspektivy

mimo školství

Nízké finanční

ohodnocení

Obava nezvládnutí

povolání

Agresivita ve školách

% 25 12,5 8,33 0,83

%

Individuální pojetí role učitele studenty učitelství – empirická studie• Faktory pozitivní motivace:

0

5

10

15

20

25

Baví mě práce s dětmi

Předat zkušenosti a poznatky

Od dětství touha učit

Zajímavá, tvůrčí práce

Učit nově, jinak

Prázdniny

% 21,67 15,83 8,33 6,67 5 0,83

%

Individuální pojetí role učitele studenty učitelství – empirická studie• Uveďte 3 aspekty, které Vás lákají, abyste si učitelskou profesi

zkusil(a).Odpověď %

práce s dětmi 54,17volný čas, prázdniny 40,83

možnost seberealizace 40,00naučit se novým věcem 39,17

možnost ovlivnění osobnosti dětí 18,33tvůrčí nestereotypní práce 12,50

poznání nových lidí 7,50zlepšení schopnosti komunikace 6,67snaha ve školství něco změnit 5,00

perspektivní zaměstnání 4,17společenská prestiž 3,33

příprava na roli matky 2,50

• Uveďte 3 podle Vás nejvýznamnější negativa učitelské profese v současné době.

Odpověď %nízké finanční ohodnocení 80,00

agresivita a nevychovanost žáků 36,67nízká autorita učitele 26,67

špatné podmínky pro výuku 25,83psychická náročnost 19,17

špatný přístup žáků k vyučování 18,33špatná spolupráce s rodiči 18,33

přílišná rigidita a zastaralost 14,17nízká společenská prestiž 13,33

potlačování kreativity 6,67nízká kvalifikace učitelů na školách 5,83

časová náročnost 4,17neosobní přístup k žákům 4,17

přílišná administrativa 2,50předimenzovanost osnov 2,50

• Co je podle Vás základem úspěšného učitele – jaké znalosti by měl mít a jaké dovednosti by měl ovládat?

Odpověď %znalost oboru 60,83

didaktické znalosti a schopnosti 40,00schopnost motivovat 28,33

osobnostní předpoklady 26,67respekt, autorita 20,00

všeobecný přehled 19,17dobrý vztah k žákům 15,00

komunikační schopnosti 14,17psychologické znalosti 11,67

sebevzdělávání 10,83vstřícnost, tolerance 10,83

trpělivost 9,17tvůrčí přístup 5,83

organizační schopnosti 3,33praktické zkušenosti 2,50

přirozený talent 2,50schopnost improvizovat 1 67

Individuální pojetí role učitele studenty učitelství – empirická studie• Jaký význam přikládáte přípravě učitelů na vysokých školách? Může

pedagogická fakulta vytvořit „lepšího“ učitele nebo je toto podmíněno jen osobností učitele a jeho praktickými zkušenostmi?

010203040506070

VŠ neučí jak

vyučovat

VŠ dává jen

nezbytný základ

podmíněno

osobností učitele

důležitá je praxe,

zkušenost

VŠ může připravit lepšího učitele

VŠ vytváří teoretické vědomosti

VŠ lepšího učitele

"nevytvoří"

% 10 8,33 61,67 38,33 27,5 13,33 12,5

%

Fáze 1: Začínající učitel• Vstup do praxe – konfrontace 2 modelů:

▫ Ideální absolvent – představa VŠ▫ Ideální pracovník - představa zaměstnavatele

• Z toho časté rozpory:▫ mezi znalostmi a zkušenostmi pracovníka,▫ mezi osobními aspiracemi a zájmy organizace,▫ mezi aktuálním postavením pracovníka a hodnocením

perspektivy, která se před ním otevírá.

• Po absolvování VŠ vstupuje do praxe jako „normální učitel“ (vyhláška MŠ ČSR z r. 1977 –uvádějící učitel) x Bavorsko – 2 stupně, čekatel

Fáze 1: Začínající učitel• Šok z reality – přežití či objevování – ztráta iluzí:

▫ spjaté s osobností učitele – nemám na to nervy, hlasovou výbavu,▫ spjaté s profesní kompetencí učitelů – studium jim neposkytlo

vědomosti a dovednosti potřebné k rutinní práci učitele,▫ spjaté se situací na školách – nevybavenost, byrokracie,

nevychovanost, šikana, výuka jiných předmětů, plat...• Začínající učitelé za nejobtížnější označují práci s

neprospívajícími žáky a udržení kázně v hodinách x nejméně obtížný je pak výklad nové látky (přípravě na výuku věnuje průměrně 2 hodiny denně).

Fáze 2: Zkušený učitel (expert)

• Takový učitel, které ho již není třeba uvádět do praxe, ale přechází na DVPP – funkční postup (třídní), vyšší platová třída x nelze to vyjádřit objektivně léty praxe (nejčastěji po 5 letech).

• Naplňuje následující kompetence:▫ odborně předmětové▫ psychodidaktické▫ komunikativní▫ organizační a řídící▫ diagnostické a intervenční▫ poradenské a konzultativní▫ reflexe vlastní činnosti

Fáze 2: Zkušený učitel (expert)

A co sami učitelé uvádějí za činnosti, na které nebyli připravováni?

Adekvátní reakce na neadekvátní vývoj vyučování 93 %

Vedení schůzek s rodiči 86 %

Individuální jednání s rodiči žáků 86 %

Řešení kázeňských přestupků 83 %

Práce s neprospívajícími žáky 83 %

Vedení pedagogické dokumentace 78 %

Udržení kázně ve vyučování 74 %

Fáze 3: Konzervativní učitel• Učitel v předdůchodovém období – zájem o výdělek,

pracovní podmínky, dobrý kolektiv• 2 tendence dané empirií:

▫ Učitel po 50. roce (25-30 let praxe) je nejzkušenější.▫ Takovýto učitel je konzervativní a rezignovaný, odmítá inovace

a alternativy, chce své poslání dokončit hlavně v klidu.• 15-20 % učitelů trpí syndromem vyhoření (burn-out

effect) – zdroje: rozpor v množství učiva a časem k jeho realizaci, povinnosti učitelů mimo vyučování (administrativa), džungle před tabulí