Kurz dějin umění pro NPÚ v Praze 2015/2016

Zámecký areál v Rychnově nad Kněžnou Kostel Nejsvětější Trojice, piaristická kolej

Seminární práce

V Rychnově nad Kněžnou Ing. Radomír Raisprosinec 2016 NPÚ, ÚOP v Josefově

1

Obsah:

Úvod ……………………………………………………………………………………………………………………3Téma seminární práce ………………………………………………………………………………………..3Indikativní seznam NKP………………………………………………………………………………………..3

1. Historické souvislosti vzniku města Rychnova ………………………………………………….4–7 - kostel Nejsvětější Trojice………………………………………………………………………..6 - stavba objektu zvonice……………………………………………………………………………6 - zahájení stavby nového zámku……………………………………………………………….6 - piaristický klášter, kolej………………………………………………………………………….7 - zámecká jízdárna v areálu……………………………………………………………………..7

2. Zařazení do kontextu a hodnocení……………………..…………………………………………….8

3. Barokní, posvátná geometrie, Santiniho barokní iluze ………………………………………11

4. Geometrie v půdorysech Santiniho staveb..………………………………………………………12

5. Vzdělanost v určité časové liště barokního a pozdějšího období rychnovského panství, a některé z významných osobností

podílejících se na hodnotách zámeckého areálu té doby………………………………….13-18 - řád piaristů; Giovanni Domenico Orsi; Jan Blažej Santini Aichl…………………..13 - František Xaver Pavíček………………………………………………………………………………14 - Ludovico Lipparini; Josef Vojtěch Hellich…………………………………………………….15 - Hans Gustav Dittenberger; Josef Zobel st.; Max Josef a Emanuel……………….16 - Jiří Vilém Neunherz…………………………………………………………………………………….17

6. Závěr ………………………………………………………………………………………………………………..18

7. Prameny a literatura…………………………………………………………………………………………21

8. Obrazová část ………………………………………………………………………………………………....21-33 - současný stav, foto…………………………………………………………………………………….21 - historické foto………………………………………………………………………….. ………………23 - sochařská výzdoba…………………………………………………………………………..………..25 - sochařská výzdoba v kontextu seminárních přednášek………………………………27 - malířská výzdoba……………………………………………………………………………………….28 - malířská výzdoba v kontextu seminárních přednášek………………………………..30 - barokní geometrie……………………………………………………………………………………..32 - historie betenglovské stavby………………………………………………………………………33

Úvod:

2

Na plošině severního návrší, které sloužilo jako pole mezi starým zámkem Trčkou vystavěným a městem, postavil bohatý měšťan Starého města Pražského Jan Kryštof Betengel z Neuenberku, poté kdy roku 1587 zakoupil panství Rychnov, svůj kostel, který měl sloužit jako poslední místo odpočinku rodu Betenglů 1). Areál zámku v Rychnově nad Kněžnou je souborem staveb sladěných v urbanistický celek s parkovou i zahradní zelení, z nichž každá ze staveb má svůj vlastní stavební a v historickém kontextu času potom po staletí vytvářený příběh.

Téma seminární práce „Kostel Nejsvětější Trojice s přistavěnou piaristické koleje v areálu zámku v Rychnově nad Kněžnou“ je zvoleno jako příklad po staletí se vyvíjejícího stavebně historického a urbanistického uspořádání areálu. Zároveň bylo zvoleno jako příklad areálu navrhovaného do indikativního seznamu Národních kulturních památek ČR 2).

V rámci pracovní komunikace v úrovni regionální působnosti došlo mezi odbornou organizací památkové péče, Národním památkovým ústavem územně odborným pracovištěm v Josefově a Krajským úřadem Královehradeckého kraje, k dohodě o zařazení areálu zámku v Rychnově nad Kněžnou do indikativního seznamu Národních kulturních památek (NKP). Návrh zapsání areálu zámku do tohoto seznamu předložil Krajský úřad královéhradeckého kraje na Ministerstvo kultury ČR,

-Kulturní památka přesahuje svými hodnotami regionální význam a dokumentuje nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace . Areál zámku se nachází v severozápadní části města a téměř v centru městské památkové zóny Rychnov nad Kněžnou. Výstavba zámku byla započata roku 1668 na popud Františka Karla I. Kolowrata Liebsteinského a Kolowraté jsou jeho vlastníky dodnes. Jako první byla postavena budova čtyřkřídlé dispozice, jež tvořila uzavřený komplex s arkádovým dvorem. Budova je rozvržena kolem dvou nádvoří. Stavba raně barokního zámku byla teoreticky připsána Giovanni Domenicu Orsimu. Přestavby a následné dostavby celého areálu se chopil v té době již zkušený hraběcí architekt Jan Blažej Santini Aichel. V Rychnově byl architektonicky činný v 1. čtvrtině 18. století. Na budově zámku se jeho zásahy týkaly především exteriéru. Byl autorem nedochované koleje kláštera piaristů a hlavně konvex-konkávně zprohýbaného průčelí staršího kostela Nejsvětější Trojice.

-Její umělecké a historické hodnoty jsou umocněny skutečností, že jsou obecně chápány skutečně jako národní pro svůj vztah k českému státu, české kultuře a národnímu povědomí (v národní literatuře, dramatu a kinematografii).Zámek téměř vždy, až na období konfiskací, patřil starému hraběcímu rodu Kolowratů, jenž má v našich zemích hlubokou tradici. Prvním doloženým předkem pánů z Kolowrat byl Albrecht z Kolowrat (1347–1391). Jeho potomci působili v císařských diplomatických službách a zastávali významné funkce jak správní tak zemské i církevní. Norbert Leopold hrabě Kolowrat-Libštejnský do svých služeb najal Jana Blažeje Santiniho – významného českého barokního architekta italského původu.

----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

1) August Sedláček Vožický-Rychnov nad Kněžnou „Pokus dějepisný“. Knihtiskárna J. Otto, Praha 1871, str.212)Ministerstvo kultury ČR; Indikativní seznam nemovitých kulturních památek podporovaných z IROP k 1.1.2014

3

-Jde o nejkvalitnější reprezentanty určité skupiny kulturních památek, které byly vytipovány porovnáním památkových hodnot jednotlivých věcí ve skupině a postupně budou navrhovány do Seznamu světového dědictví UNESCO.Zámecký areál spolu s kostelem Nejsvětější Trojice tvoří jeden z největších unikátních barokních celků v Čechách, v němž nejdůležitější roli hraje osovost a symetričnost v kombinaci s dynamicky pojatou fasádou kostela. V současné době je zámecký areál věnován i současné kultuře, je zde umístěna expozice Muzea a galerie Orlických hor. Také je zde přístupna obrazárna s díly českých a světových malířů od poloviny 15. století.

-Pokud jejich prvořadou hodnotou je vztah k významným osobnostem, musí se jednat o osobnosti mezinárodního významu.Nejvýznamnější osobností spojenou se zámkem v Rychnově nad Kněžnou je postava hraběcího architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677 – 1723), který byl vynikajícím autorem klášterních a zámeckých komplexů, kaplí, kostelů a palácových staveb. Proslavil se zejména svým originálním architektonickým pojetím, stylem nazývaným barokní gotika.

Předložením a uvedením areálu zámku Rychnov nad Kněžnou do indikativního seznamu kulturních památek byla daná vlastníkovi, historicky zatím největší příležitost, zúčastnit se financování jejich obnovy prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu IROP. Díky zápisu do indikativního seznamu památek, se vlastník areálu již mohl, a také svým projektem podaným v roce 2016, se zúčastnil výběrového řízení.V roce 2015 Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo již třináctou výzvu k předkládání projektů v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. Výzva je zaměřena na revitalizaci vybraných památek. Ministryně pro místní rozvoj Ing. Karla Šlechtová k této výzvě uvádí. „Česká republika má bohatou historii a velké množství památek, o které je třeba pečovat. Pohled na neudržované památky je vždy smutný, a proto věřím, že tato podpora zaměřená na obnovu, respektive revitalizaci a zatraktivnění našich nejvýznamnějších památek, napomůže k překonání působení času“ 3).

1.Historické souvislosti vzniku města Rychnova a urbanistická kompozice vlastního zámeckého areálu. Vznik Rychnova nad Kněžnou souvisí s kolonizací kraje na řece Kněžně. Ta se uskutečnila převážně za vlády Přemysla Otakara II (1233-1278). Připisuje se příslušníkům moravského rodu z Drnholce. Z tohoto rodu poprvé použil přídomku po Rychnově v roce 1258 Heřman (1257–1267) „de Richenawe“, který je pravděpodobně zakladatelem města i hradu 4).Za vlády Přemysla Otakara II. bylo v hojné míře podporováno zakládání kolonizačních měst. Heřman byl dvořanem Přemysla II. Bojoval s ním roku 1260 proti uherskému králi Belovi. V roce 1261 – 1266 byl ustanoven královským podkomořím a dohlédaje na nově založená města nabyl veliké moci 5).

----------------------------------------------------------------3) http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo/Pro-media/Tiskove-zpravy/2015/Historicke-pamatky-se-dockaji-obnovy-diky-nove-vyzve-v-IROP. 4)Musil,Svoboda - Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, str.140 5)Kouři Svoboda – Dějiny Rychnova nad Kněžnou; str.9; str.12

4

Jsa královským podkomořím a milostníkem krále Přemysla II., dostal, bez pochyby darem, krajinu s dosavadními osadami a kusem královského hvozdu až po hranice kladské a při tom Rychnov povýšil na město 5). V průběhu vlády pánů Rychnovských tak další generace zajistili městu již kolkem roku 1400 značných výhod. Sami svůj majetek spravovali a byli již z nějaké části robot osvobozeni a snad jim také bylo odpuštěno clo 5). Albrecht (*1478 - †1505) a Heřman (*1478 - †1520) byli poslední držitelé zdejšího panství z rodu pánů z Rychnova. Albrecht prodav Rychnov, seděl pak na Brodcích, a když jej v r. 1505 též prodal, na Obrubcích. Potomci jeho podobně často své statky měnili. Při tom chudli stále víc, ačkoliv zůstali stále v panském stavu. V 18. století však mezi šlechtici již se nikdo toho jména nepřipomínal 5).První zmínka o hradu je písemně doložena až v roce 1348 v souvislosti s vyšetřováním krádeže nějakých církevních věcí, které měly být po krádeži uloženy na rychnovském hradě. V roce 1497 byl hrad prodán Albrechtem z Rychnova Vilému z Pernštejna. Až později, v roce 1560 připadl Rychnov jako odúmrť králi Ferdinandovi I. Jeho nástupce Maxmilián II. dal v roce 1571 rychnovské panství do nájmu městu Rychnovu. Přitom se připomíná tvrz, která byla pravděpodobně zpustlá, neboť Maxmilián nařizoval svému hejtmanovi v Kladsku, odkud byl tehdy Rychnov spravován, aby před předáním městu tvrz opravil. V roce 1577 se stal majitelem Rychnova Rudolf II. Ten prodává rychnovské panství Buriánovi Trčkovi z Lípy. Na konci 16. století měli majitelé Rychnova již prokazatelně jiné sídlo, než původní hrad, v té době ztratil hrad význam a rychle pustl. Definitivní zánik hradu, či jeho zbytků, potom souvisel s výstavbou kostela Nejsvětější Trojice (1549 – 1602) spolu s objektem zvonice v těsné blízkosti kostela a piaristické koleje v roce 1714. To byly první stavby budoucího zámeckého areálu. Následující část má přinést pouze pohled do utváření areálu v průběhu času tak, aby bylo možné uchopit souvislosti vývoje architektury a urbanismu té doby v širším kontextu.

Kostel Nejsvětější Trojice, byl první stavbou budoucího zámeckého areálu, postavenou na přelomu 16. a 17. století (1594-1602), bezmála tři čtvrtě století před zahájením výstavby samotného zámku (1675-1690), a to jako hrobka rodu Betenglů. Postaven byl nákladem pražského měšťana Jana Kryštofa Betengla z Neuenberku, jako stavba renesanční. V průčelí kostela na západní straně byla s chrámovou lodí spojena vysoká hranolová věž o třech patrech, celá z kamene a v přízemí se otvírala hlavním vchodem do kostela. Při jižním boku stála gigantická socha sv. Kryštofa, která dosahovala výšky sedmi až osmi metrů. V závěru prací na kostele, byl v těsné blízkosti postaven objekt zvonice, a to rovněž v renesančním slohu.

První odvážná a rozsáhlá úprava kostela je datovaná do roku 1713 a je připisovaná autoru Janu Blažeji Santinimu. V té době došlo k odstranění věže, socha sv. Kryštofa měla být použita do základů pod nové průčelí. To bylo upraveno pootočením tak, aby osově souznělo s osou zámecké budovy. Loreta, která vznikla v prostoru za tímto průčelím, byla dokončena a vysvěcena roku 1714. Na straně odvrácené, východní, byla k presbytáři v roce 1716 zahájena přístavba (1715-1724) piaristického kláštera, koleje. Půdorysně byla projektovaná jako trojúhelník se zkosenými rohy. Za autora je považován rovněž Jan Blažej Santini Aichel. Pohroma v podobě požáru roku 1798, byla způsobena bleskem, kdy kostel spolu s piaristickou kolejí byl velmi silně poničený. Zatím, co s obnovou piaristického kláštera bylo započato bezprostředně, k zásadní obnově kostela o několik let později. V roce 1806 byl jeho stav natolik porušený, že nebylo možné pro padající kameny z kleneb pořádat bohoslužby. Až v roce 1836 bylo přistoupeno k radikální záchraně kostela. Již v roce 1843 byly práce

5

ukončeny a kostel byl vysvěcen. Piaristický kronikář 6) z tohoto období, v závěru kroniky, uvádí účast i finanční odměnu těch uměleckých osobností, které se na obnově i výzdobě kostela zúčastnili. Pražský architekt František Pavíček, benátský malíř Ludovico Lipparini, rakouský malíř Hans Gustav Dittenberger, český malíř Josef Vojtěch Hellich, sochař Max (není známo, zda Josef, či Emanuel); Georg Spanel mladší - rokytnický varhanář a zhotovitel varhan.Inventář kostela, který rovněž tak, svědčí o provedení přestavby kostela, byl pořízený za přítomnosti architekta Františka Pavíčka v roce 1856. Ve své podstatě jde o velmi podrobný elaborát o stavebním postupu a prováděných prací. Ke zpevnění byly hlavní zdi opatřeny gotickými pilíři a provedena úplně nová gotická klenba. Jak pilíře, tak nová klenební žebra v lodi i presbytáři, jakož i varhanní kruchta byly provedeny z tesaných a zdobených kvádrů. Vlastní klenba je cihlová. Dlažba v lodi je pískovcová, v presbytáři mramorová. Úroveň mezi lodí a presbytářem vyrovnává šest stupňů z pískovce a sedmý z mramoru. Po straně oltáře jsou dvě oratoře nad sebou, obě mají podlahy parketové. S presbytářem sousedí stará sakristie, v níž byly provedeny tři nové dělící zdi, takže vznikly tři prostory nově omítnuté s novými podlahami i okny. Ty byly stavebně propojeny s přístavbou piaristické koleje. Rovněž tak v patře prostory oratoří sloužící piaristům.Základní kámen pro radikální obnovu kostela byl položen a slavnostně posvěcen 14. června 1833. Obnova kostela byla dokončena v novogotickém slohu s vysvěcením 15. srpna roku 1843.

Stavba objektu zvonice, byla postavena v duchu renesančního slohu, a to opodál kostela Nejsvětější Trojice směrem jihovýchodním. Prostranství kostela bylo v době její výstavby obehnáno nepříliš vysokou ohradní zdí, ve které měly být snad i střílny. Zvonice byla pojata do obvodu této ohradní zdi. Obložena byla kamennými kvádry a síla zdí nebyla samoúčelná, neboť věž měla být připravena pro jeden z největších zvonů, které kdy u nás byly odlity. Na všech stranách zvonice jsou vysoká sdružená okna, ukončena polokruhovými oblouky. I když stavba je podstatou renesanční, římsa, která člení plochu stěn, má profil gotický. Nadpraží nad vstupními dveřmi nese letopočet 1604. Současná střešní krytina je z dřevěného šindele. Je zde však i domněnka historiků, že podle červené barvy kresebného vyznačení byla původní krytina tašková, tedy pálená 7). Zahájení stavby nového zámku, ve své podstatě, po stavbě kostela Nejsvětější Trojice a souběžně samostatně postaveného objektu zvonice, je třetí stavbou areálu. Zahájení stavby je datováno chronogramem nad hlavní branou do roku 1676. Ve skutečnosti však bylo o budoucí výstavbě zvažováno již v roce 1668, Základní kámen pro stavbu nového zámku byl položen v roce 1675, jsou však úvahy, že stavba byla započata již po roce 1671. Její ukončení v roce 1690. V dědičné posloupnosti se stává dalším, jediným správcem rodinného majetku v tomto období, mladší syn Františka Karla, Norbert Leopold hr. Libštejnský z Kolowrat (*1655 – †1716). Ten ještě za života svého otce zahájil úspěšnou diplomatickou dráhu. Navštívil celou řadu evropských měst. Právě pro něj, dle vlastních svědectví pracovali oba bratři Santiniové. Jak Jakub František (*1680 - †1709), tak Jan Blažej (*1677 – †1723), narozeni v Praze.

……………………………………………………………………………………………………….6) SÚRPMO Praha z roku 1980, stavebně historický průzkum, str. 86.7) Václav Novák, Sedm set let od založení města Rychnova nad Kněžnou, str.17.

6

Kdo však byl skutečným tvůrcem původního projektu zámecké budovy, nevíme. Není vyloučeno, že to mohl být Dominico Orsi. Ten v té době byl stavitelem malostranského jezuitského profesního domu, a to až do své smrti v roce 1679. Rychnovský zámek se stavěl prakticky současně v té samé době. Ke stavebnímu vývoji komplexu jezuitských budov na Malostranském náměstí v Praze, Orsimu bývá přisuzován projekt Kolowratského paláce na Ovocném trhu (č.p. 579-1). To však může být zavádějící souvislost s Rychnovem, neboť palác patřil do linie Novohradských z Kolowrat a z této vzdálené příbuznosti nelze dedukovat, že by pro všechny Kolowraty pracoval týž stavitel 8). Že byl Orsi činný pro Kolowraty na mnohých jejich stavbách, je skutečností, např. na Svaté Hoře u Příbrami, kde se objevil již na konci jara roku 1675, kdy se prováděla výstavba a výzdoba kaple fundovaná Františkem z Kolowrat. Podle vlastních udání Orsiho, ostatně r. 1674 pracoval na „novém stavení hraběte Kolowrata“ 9).

Piaristický klášter, kolej, jejíž umístění bylo úzce spojeno s kostelem Nejsvětější Trojice je svou stavební podstatou přístavba ke kostelu. V samých začátcích přípravy záměru a následně výstavby kláštera, koleje, docházelo ke složitým a časově, po roky trvajícím, náročným diplomatickým vyjednáváním. To Norbert Leopold hrabě Libštejnský z Kolowrat započal již v roce 1704. Zakládací listina rychnovské koleje byla podepsána 29. března 1714. Základní kámen položen v roce 1715 po návratu hraběte z Itálie, kde byla 10. srpna podepsána fundace. Až teprve od roku 1722 pokračovala stavba piaristické koleje rychleji. Vystavěny byly dva trakty, východní a severní, zeď ke zvonici a r. 1723 třetí část, západní, přiléhající ke zvonici, čímž to stavba nabyla půdorysně podoby trojúhelníku se skosenými rohy. Stavba piaristické koleje měla svá úskalí a byla dokončena a předána k užívání až na jaře roku 1724 10). Zásahem blesku do střechy kostela (18.5.1798) vyhořel nejenom kostel, ale zároveň i piaristická kolej. Na její obnovu byl přizván stavitel Josef Zobel, který vytvořil plány obnovy. Podle nich se pokračovalo v pracích tak, že střecha byla dokončena v lednu roku 1799 a již v roce 1800 byla stavba natolik dokončena, že se mohli piaristé vrátit a otevřít na podzim školu. Další pohroma v podobě požáru (6.4.1918) byla mnohem větší, než jak tomu bylo po požáru v roce 1798. Shořela celá střecha a od ní i částečně střecha kostela. Přes další, s tím spojené události, byl započat zánik budovy piaristické koleje. Od roku 1918 až do roku 1926 bylo usilováno o znovuobnovení objektu. Ve svém úsilí, obnovit budovu piaristické koleje po požáru, však zastánci jejího znovuzrození nebyli úspěšní. Objekt byl srovnán se zemí, a stopy po jeho existenci byly zahlazeny.

Zámecká jízdárna v areálu. Novostavba (do 1723), autorství nedoloženo. Ze slohového charakteru stavby i jejího urbanistického začlenění do zámeckého areálu lze usuzovat, že se jedná o dílo přisuzované Janu Blažeji Santinimu. Propojena byla se zámeckou budovou chodbou, která v průjezdné výšce přecházela nad dnešní ulicí Kolowratskou. Dnes již toto propojení nad komunikací neexistuje. Z této jihovýchodní části hlavní zámecké budovy,

……………………………………………………………………………………………………..8) SÚRPMO Praha z roku 1980, stavebně historický průzkum, str.12, 9) Pavel Vlček a kolektiv (2004)- Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků v Čechách str.46210) K.Březina – Dějiny rychnovského gymnasia (1924) str.4-5;

7

odkud byla vedena chodba do zámecké jízdárny, zároveň odbočovala i chodba, jihovýchodní křídlo, ke kostelu Nejsvětější Trojice. Objekt jízdárny měl i samostatný přístup ze zámecké zahrady. Roku 1817 byla jízdárna opravena a přetvořena na sýpku. Interiér byl obohacen stropními barokními freskami s mytologickým námětem z dílny Jiřího Viléma Neunhertza. Dnes jsou v hlavním sále tyto fresky transferovány a čekají (poměrně hodně dlouho, pronájem budovy má MÚ Rychnov nad Kněžnou) na svůj návrat na původní místo.

2.Zařazení do kontextu a hodnocení. Období 13. století bylo doprovázeno v rychnovském regionu kolonizačním procesem podél řeky Kněžny, který sebou nesl rychlý růst města z důvodu obchodní nasycenosti. Obdobně si můžeme připomenout i kolonizování území sousedního údolí řeky Divoké Orlice, a to v její střední části v místě obce Potštejn, která probíhala rovněž od 2. poloviny 13. století 11). Nově osídlovaná území byla svěřována, osobnostem, které byli co nejblíže panovnickému dvoru. V případě Rychnova tomu nebylo jinak. Heřman de Richenawe, který je považován za jeho zakladatele, byl přímo dvořanem Přemysla Otakara II. Území podorlického kraje bylo jednou z posledních pohraničních lesních oblastí, k jehož definitivnímu osazení a hospodářskému využití čeští panovníci obrátili svou pozornost teprve od počátku 13. století. Kolonizátory se zde však staly světské mocnosti a nikoliv kláštery, s výjimkou kláštera Sv. Polí u Opočna 12). Z tohoto pohledu je patrné především posílení majetkového zázemí panovnických rodů. Až z následně získané majetkové hodnoty umožnily přizvat a z nich podporovat stavbu klášterů. I když v průběhu čtvrtého a pátého desetiletí 13. století začínají hrát v architektuře v českých zemích větší úlohu stavby hradů a rostoucí počet nově vzniklých měst vytvářel předpoklady pro rozvoj monumentální architektury na městské půdě, primát nadále náležel stavebním podnikům velkých klášterů a to především těch, které byly spjaty s panovnickým rodem 13). Obecně lze konstatovat, že kláštery středověku byly především centry vzdělání. V případě klášterů ženských, sloužily tyto převážně jako místa pro výchovu mladých dívek šlechtických a zámožných rodin. Některé z chovanek zůstávaly v klášteře po celý život a přijaly řeholní slib. Finanční příspěvek klášteru totiž vyšel rodinu většinou levněji, než provdání dcery a vyplacení věna. Řeholnice pocházející z královských rodů pak téměř vždy zastávaly v klášteře významné funkce, převážná většina královských dcer se stala abatyšemi. Ženské kláštery byly často využívány také jako domovy pro bohaté vdovy, které za patřičný finanční dar klášteru získaly právo strávit v jeho bezpečí zbytek života. Počet zájemkyň o pobyt nebo výchovu v klášteře byl takový, že ženských klášterů bylo nakonec ve středověku asi třikrát více než mužských 14). To však byla doba středověku, jehož ukončení datujeme do konce 15. století (1492) 15).

………………………………………………………………………………..11)Musil,Svoboda - Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou, str.11512) Václav Novák, Sedm set let od založení města Rychnova nad Kněžnou, str.1.(jinde: Písemné doklady svědčí o klášteře teprve v zápise ze zasedání generální kapituly v roce 1272. V roce 1420 byl vypleněn husity a zanikl).13) Kurz dějin umění NPÚ, got. arch. v českých zemích za vlády Přemyslovců. Prof. Kuthan., seminární elaborát;14) wikipedia.org/wiki/Klášter#Role_obyvatel_kl.C3.A1.C5.A1tera 15) J. Herout – Slabikář návštěvníků památek; str. 3026) K.Březina – Dějiny rychnovského gymnasia (1924) str.4-5

8

V případě kolonizačních území, byly upřednostňovány stavby světských mocností, nikoliv klášterů, což je průvodním jevem v těchto oblastech. Stavby, které se v tomto kolonizačním období stavěly, byly stavebně slohově odrazem toho, co přicházelo postupně, ale s jistým opožděním oproti blízkým středoevropským zemím, a to jako kopie dění tehdejšího světa na druhé straně Evropy. Nástup gotické architektury spadá do pozdního období Přemysla Otakara I, jehož panování skončilo v roce 1230. Z tohoto nového slohového systému, tak jak byl utvářen v severní Francii, byly v českých zemích, podobně jako v jiných končinách střední Evropy, přejímány jen izolované gotické tvarové a konstrukční prvky, užívané na stavbách v podstatě ještě románských 13).

Vznik Rychnova, jeho výrazný rozvoj, datujeme do období vlády Přemysla Otakara II. Od ukončení vlády Přemysla Otakara I (1230), jeho nástupce Václava I (1253)až po ukončení vlády Václavova syna Přemysla Otakara II (1278), se časově nacházíme na území rychnovském se značným zpožděním výstavby gotických staveb, oproti městům, která se těšila větší přízni panovníků. V českých zemích je praktikováním gotických prvků výjimečný kostel kláštera premonstrátů v Teplé, svěcený v roce 1232 13). Vezmeme-li v úvahu dataci vznikající gotiky ve Francii kolem roku 1150, je rychlost šíření stavební kultury do míst s kolonizačními záměry, záležitostí bezmála jednoho století. Gotický sloh je vnímán svým vznikem především jako záležitost staveb sakrálních. Kostel sv. Havla v Rychnově, původně zasvěcený Panně Marii, byl založen spolu s městem ve 2. polovině 13. století, a to v samém centru původní tržní osady. Součástí této zástavby je bezpochyby např. i dům č.p. 208, děkanský úřad, dnešní budova obsahuje nepochybně gotické jádro, dokumentované jednak sklepy a také mohutným zdivem v přízemku. Rovněž tak dům č.p. 68-radnice, s obvodovým zdivem, u něhož nelze vyloučit gotický původ 16). Období charakteristické u nás zakládáním kolonizačních měst, bylo doprovázeno budováním staveb, především ochranných hradů 15). Rychnovský hrad je pravděpodobně dílem zakladatele Rychnova, tedy v období gotiky v rozmezí let 1257–1267 . Jeho první písemná zmínka je však až z roku 1384 4). Gotický stavební sloh si uchoval působnost do sklonku 16. století. Časově se kryl dlouhé období s renesancí (od konce 15. století). Také byl v jejím vrcholném období stavebním slohem uplatňujícím se na sakrální stavbě kostela Nejsvětější Trojice (1594-1602). Prohlédneme - li si veduty s námětem zámeckého areálu, Joan Venuto 1818, a rovněž tak se věnujeme zobrazení kostela v kolorované kresbě, a jeho popisu v kolovratské kronice od ročovského augustiána Valentina Waidnera 17), potom se neubráníme viditelné skutečnosti kombinace slohu renesance s gotikou – vertikalita okenních otvorů v chrámové lodi a jejich lomené zakončení oblouků, existence opěráků odlehčujících zeslabené zdivo a z výšky odvozený i vnitřní klenební systém, o němž Waidner píše „Délka chrámu měřila uvnitř 75 loket 18), šířka 25 loket. Klenba přesto nebyla podepřena žádným sloupem, nýbrž spočívala jen na opěrácích vnějších zdí. Pro svou ozdobu byla rozčleněna na vhloubených plochách

-----------------------------------------------------------------------16) SÚRPMO Praha z roku 1975, stavebně historický průzkum17) Václav Novák, Sedm set let od založení města Rychnova nad Kněžnou, str.13-1718) loket (wikipedia.org/wiki/Loket_(délková_míra)#.C4.8Cesk.C3.BD_loket). Český, pražský či staroměstský loket byl pro celé Království české ustanoven v roce 1268 v době Přemysla Otakara II. Jeho vzor byl umístěn za vraty Novoměstské radnice. Český loket = 59,3 cm.

9

kamennými paprsky sem a tam probíhajícími“. Průčelí, s věží velmi vysokou, hranolovou, o třech patrech, celé z tesaného kamene, je v kolorované kresbě Waidnerově, (kroniku psal ve dvacátých letech 18. století) realisticky pojaté, Rychnov navštívil rok před tím, než bylo toto průčelí dle Jana Blažeje Santiniho upravováno. Problematika renesanční architektury má v Českých zemích svá domácí specifika. Je patrná silná tradice gotiky. Gotika a renesance existovaly vedle sebe až do sklonku 16. století. Gotické tvarosloví muselo být evidentně chápáno jako nadčasové, nebo jinak významné. Mělo mimořádně silnou tradici výrazu, která nás spojovala s Francií a Německem, tradice byla daná panovnickou representací a střídáním dynastií, (sledované období rychnovského zámeckého areálu v období zhruba kolem přípravy a výstavby kostela sv. Trojice procházelo obdobím Ferdinanda I, Maxmiliána I, ale i Rudolfa II, tedy časově od roku 1526 do 1612). Přitom každý z panovníků, byl ve styku s aktuálním děním v Itálii i jinde v Evropě a přesto renesance pronikala postupně v sepětí s gotikou 19). A dále. Už od první poloviny 90. let 15. století se v Čechách a na Moravě lze setkat s uplatněním renesančního tvarosloví (Tovačov-1492; okna Vladislavského sálu na Pražském hradě-1493). Nicméně, ještě dlouho po roce 1526 byly gotické formy používány, a to zejména na stavbách sakrálních 13). Připomeňme si rovněž tak kouzlo gotického slohu, a v jaké až romantické vizi byla tato architektura viděna, opěvována a zaznamenána F. S. Weidmannem 20). První doba výstavby kostela již byla poznamenána úpadkem nádherného staroněmeckého stavebního umění. Epocha rozkvětu a zralosti tohoto stavebního stylu, tak velmi zajímavého, už uplynula; po více než dvě století, od roku 1250 až do druhé poloviny patnáctého století, byl společným statkem všech tehdy vzdělaných zemí Evropy. Vyrůstaje z pravého ducha romantiky středověku, je tento stavební styl niterně úchvatný, působivě tajemný, nanejvýš vhodný pro náboženské budovy; a toto své právo potvrzoval bez námitek ve zmíněných stoletích v Německu, Francii, Anglii, Španělsku a Itálii, ovšem vždy s místními zvláštnostmi. Všude v těchto zemích se tyčí nádherné dómy v tomto stylu, který se na rozdíl od byzantského (oblý oblouk) nazýval gotický (lomený oblouk). Betenglovský kostel tak vznikl, jak už řečeno, v tomto období úpadku. I on tedy musel nést nedostatky tohoto období, což činí požárem zapříčiněnou ztrátu této stavby (1798), méně politováníhodnou. Současné průčelí, které plameny onoho mocného požáru z větší části ušetřily, také už nepatřilo k betenglovské stavbě, neboť bylo zbudováno zcela nově. Bylo ponecháno jako součást nové stavby v tomto stylu a vyjadřuje ráz doby, v níž vzniklo 15). V této souvislosti není bez zajímavosti zmínit se o názoru Augusta Sedláčka z jeho monografie o Rychnově nad Kněžnou, vydané v roce 1871. Chválí Pavíčkův neogotický kostel a velice lituje, že nebylo tehdy možné odstranit průčelí, sice bohaté, ale postavené ve slohu „parukovém“ 21).

………………………………………………………………………….19) Kurz dějin umění NPÚ, renesanční architektura, Macek, Biegel, seminární elaborát.20) F. S. Weidmann. Příspěvek ke kronice Královéhradeckého kraje, Praha, 1843 (přeložila Jana Šebová)21) SÚRPMO Praha z roku 1980, stavebně historický průzkum, str.92.

10

Je tím míněno průčelí vybudované Janem Blažejem Santinim v letech 1711-13 22) k pogotickému kostelu z let 1594-1602, průčelí které šikmo posunul kvůli orientaci na hloubkovou osu zámku na západní straně.

3.Barokní, posvátná geometrie, Santiniho barokní iluze. Osa kostelní budovy v areálu zámku v Rychnově nad Kněžnou, původně z konce 16. století, je od zámecké fasády vychýlená. Santini pohledově podřídil osu celkové dispozici zámeckého komplexu tím, že vytvořil nové pootočené průčelí, které navazuje na průčelí zámku. Mezi kulisou průčelí a vnitřní hmotou kostela vybudoval loretánskou kapli a další tři prostory. Samotný kostel byl se zámkem propojen z každé strany symetrickými chodbami s kapličkami. Lze předpokládat, že současně s průčelím, bylo dobudováno i uzavření celého východního zámeckého nádvoří vybudováním spojovacích chodeb od zámku ke kostelu 23). V kontextu s radikální barokní architekturou v Itálii, najdeme rovněž zásadu, urbanisticky řešit zázemí před upravenými průčelími 24). Santini svými úpravami urbanisticky v areálu zámku v Rychnově nad Kněžnou, vyřešil provázanost obou staveb a vytvořil siluetu, která výrazným způsobem utváří panorama Rychnova i širšího kraje. Ke kostelu tenkrát přiléhala, dnes již neexistující, piaristická kolej. Zároveň s realizovanými úpravami budov a jejich vzájemným propojením do urbanistického celku, docházelo zákonitě, jistěže s vědomím a na základě podnětu Santiniho, k vytváření struktury urbanistických os, které zasahovaly do širších územních vztahů 25).

Číselná symbolika v Santiniho stavbách, která se v jeho díle objevuje nejčastěji v podobě geometrických obrazců, má přímou souvislost se symbolikou tehdejší církve. Objevují se proto převážně v jeho stavbách církevních. Např. číslo 3, které vyjadřuje svatou trojici. Objevuje se ve tvaru rovnostranného trojúhelníku v půdorysu, což je charakteristické i pro přístavbu piaristické koleje ke kostelu Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou. V kontextu lze uvést např. kapli sv. Anny v Panenských Břežanech (zde také zasvěcené sv. Anně Samotřetí). I Santini měl své vzory a dokázal čerpat ze světové architektury, která měla bezpochyby vliv na českou barokní architekturu jeho doby 26).

--------------------------------------------------------22) K.Březina – Dějiny rychnovského gymnasia (1924)str. 523) SÚRPMO Praha z roku 1980, stavebně historický průzkum24) PhDr. Richard Biegel, PhD., Přehled dějin evropského umění. Barokní architektura v Itálii. Řím, SM della Pace, urbanistické řešení prostoru před průčelím, P. da Cortona, 1656-57. Rovněž tak struktura nových urbanistických os, vybudovaných za Sixta V.25) Ing. arch. Táňa Tzoumasová v rámci svých projektových prací při obnově kostela a zámecké budovy, vytvořila urbanisticky blízké i vzdálené osové souvislosti. Rovněž tak i vlastní konstrukční domněnku geometrických vztahů, se kterými pravděpodobně pracoval na úpravě průčelí kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově i sám Santini. Kružnice opisuje obvod průčelí. Je patrná osová souměrnost a vztah země-nebesa je vyjádřený v řádu trojúhelníkových sestav. 26) https://cs.wikipedia.org/wiki/Guarino_Guarini. Camillo-Guarino Guarini (1624-1683), italský matematik, filosof a známý představitel italské vrcholné barokní architektury. Guarini vytvářel stavby se složitými půdorysy, které modeloval velmi dynamickým způsobem. Měl velký vliv na českou barokní scénu. Odkaz jeho architektury, například formování průčelí konkávními a konvexními prvky ze Santa Annunziata v Mesině (později zničeno zemětřesením), nalezneme u stavby kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou od architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela. Je považován za nejdůležitějšího následovníka Francesca Borrominiho**).**) Francesco Borromini (1599 - 1667), švýcarsko-italský architekt, je zakladatelem dynamického baroka. Právě jeho chrámové stavby se vyznačovaly složitými půdorysy. A tato náročnost inspirovala českého architekta Jana Blažeje Santini-Aichela v jeho činnosti.

11

Dalším důležitým číslem je číslo 5 – pět ran Kristových. S tím se v U kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou nesetkáváme. V kontextu je nejvíce použito v kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, neboť je také symbolem samotného světce. Údajně při mučednické smrti Jana Nepomuckého vyšlo na nebi 5 hvězd. Kostel je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy s pěti vchody a pěti oltáři trojúhelníkovými a pěti oválnými. Kostel obklopuje hřbitov lemovaný ambity ve tvaru deseticípé hvězdy s pěti pětiúhelníkovými kaplemi a pěti čtvercovými branami. I číslo 10 zde hraje symbolickou roli, deseticípá hvězda mariánská, která zde nejspíše tvoří připomenutí založení kláštera ve Žďáře nad Sázavou. Deset je Božích přikázání. Význam čísel 10 a 5 je také v samotné geometrii desetiúhelníku a pětiúhelníku, neboť poměr strany pravidelného desetiúhelníku a poloměru jeho kružnice opsané a poměr strany pětiúhelníka a jeho úhlopříčky jsou v poměru zlatého řezu 27). Číslo 6 je kosmické číslo – šest dní, v nichž Bůh stvořil svět. Šesticípé hvězdy a šestiúhelníkový půdorys nalezneme například na kapli Jména Panny Marie v Mladoticích. Hvězdy jsou rozmístěny po celé kapli včetně dekoru na její klenbě. Z dvou šesticípých hvězd se společným středem můžeme pootočením jedné o 30° okolo středu získat hvězdu dvanácticípou. Číslo 12 pak vyjadřuje Pannu Marii jako apokalyptickou ženu s korunou o dvanácti hvězdách kolem hlavy, nebo dvanáct apoštolů. Dvanáct hvězd na hlavicích pilastrů zde může i znamenat dvanáct cisterciáckých mnichů, kteří podle řeholní tradice zakládali nový klášter.

4.Geometrie v půdorysech Santiniho stavebPůdorysy Santiniho novostaveb vznikaly ve většině případů ze sítě kružnic. Znalci se domnívají, že jakákoli vzdálenost byla konstruována geometricky ze základního kružnicového vzorce. Santiniho znalost geometrie zřejmě vychází od jeho kamenických předků, neboť ti používali tzv. kamenické značky, které byly tvořeny částmi jistého geometrického vzorce. Jejich zkonstruováním se kameník prokazoval, že je příslušníkem určitého kamenického cechu. Inspirace pro půdorysy kromě symbolů nacházel v chrámu sv. Víta na Pražském Hradě, ve kterém strávil se svým otcem dětství, a ve stavbách F. Borrominiho, G. Guariniho.Santiniho stavby byly v době jejich vzniku v Čechách úplnou novinkou. Souvisí s myšlenkou baroka jako spojení nebe a země jednou vertikálou. Jsou souměrné minimálně podle jedné osy, což byl další uplatňovaný barokní prvek. Lze uplatnit i biblický výrok Krista vztahující se ke svislé části kříže, Já jsem alfa i omega, počátek i konec, V kontextu připomeňme např. Kapli sv. Anny v Panenských Břežanech, severně od Prahy. Na první pohled trojboká kaple s půdorysem o základu rovnostranného trojúhelníku je konstruována pomocí soustředných kružnic se středem v centru celé stavby 27). Na ní navazují 3 kružnice, které konstrukčně souvisí s pravidelnými pětiúhelníky, jež tvoří boční ramena dispozice. Dalším polygonem je pravidelný šestiúhelník vepsaný do soustředné kružnice, který je částečně opsán lodi kaple a na jehož stranách leží vždy dva vrcholy z každého pětiúhelníku 28). ………………………………………………………………………….27)Kniha autora Maria Livia – Zlatý řez. Zlatý řez, ve své podstatě geometrický poměr, jindy nazývaný „božská proporce“, číslo, se kterým se lze setkat v pojednáních o dějinách umění i ve výčtech slavných matematiků, rovněž tak se ocitlo v centru zájmu psychologů a jejich experimentů. Lze na něj narazit i u stavitelů Cheopsovy pyramidy, či aténského Parthenonu, jeho chápání již bylo u pythagorejců a Eukleida. 27)*Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha, diplomová práce; Geometrie v architektuře Santiniho-Aichla; Štíchová R. (2008).28) Dle M. Horyny lze z této základní konstrukce dalšími pomocnými kružnicemi a pootáčením šestiúhelníku nalézt určující body, linie a poměry dalších členitostí půdorysu. Dle Horyny může být ekvivalentem kaple Santa Sindone v Turíně.

12

5.Vzdělanost v určité časové liště barokního a pozdějšího období rychnovského panství, a některé z významných osobností podílejících se na hodnotách zámeckého areálu té doby. Město Rychnov bylo prvním městem při severovýchodní hranici království, které mělo střední školu. Vše vzcházelo od vrchnosti Kolowratů, kteří koncem 17. století započali s výstavbou zámku, ke kterému na severní straně přiléhal zámecký kostel svaté Trojice, k němuž počátkem 18. století byl přistavěný klášter, kolej pro otce zbožných škol.Proč Kolowratové piaristickou kolej založili, když podporovali mnoho jiných církví, Milosrdné bratry, Pavlány, Theatiny, Minoryty, Dominikány, vše v Praze, i Jezuity v pražské koleji, je historikem Březinou uvažováno v rovině neurčitosti a s vyslovenou pochybností, že by to byla na prvním místě snaha dát poddaným možnost vyššího vzdělání. Odůvodňuje to tím, že piaristé měli také jiné funkce, duchovní správu panství a kaplanství nového zámku. Pro dobrou jejich pověst a blízké působení Litomyšle, však byli povoláni piaristé, na místo původně uvažovaných Jezuitů. V kontextu rozrůstání se církví a jejich podporování ze strany majitelů jednotlivých panství je počinem na počest boží a ku blahu své rodiny, jak se zmiňuje dále historik Březina.

Řád piaristů byl založen v Římě r. 1597. Láska a obětavost, se kterou se řád za moru v Římě věnoval osiřelým a opuštěným dětem pohnula papeže Klimenta III., že dovolil zakladateli řádu zřídit společnost vyučovací. V 30. letech 17. století již byla řehole rozšířena po Itálii. U nás první kolej v Mikulově (1631), Strážnici (1633), v Lipníku (1634). Řád byl zrušen r. 1646, ale zároveň jej Inocenc X. proměnil ve spolek kněží pro zbožné školy. Trvalé obnovení řádu se uskutečnilo roku 1669 papežem Klementem IX. V polovině 17. století se dostává řád i do Čech (Litomyšl). Zakládací listina rychnovské koleje byla podepsána 29. března 1714 29).

Giovanni Domenico Orsi (1634-1679), italský architekt a stavitel, je pravděpodobně autorem projektu nového zámku v Rychnově nad Kněžnou. Od počátku 50. let působil v Čechách. Nejdříve činný pro Carlo Luraga 30), pak samostatný stavitel a architekt, pracující zejména pro jezuity a další řády. Po roce 1666 se stal prvním vrchnostním pevnostním stavitelem v Čechách. Účastnil se stavby pražských opevnění-hradčanská fortifikace (od roku 1661), od roku 1678 vrchní pevnostní stavitel v Chebu. Autor mnohých monumentálních staveb s architektonicky vyváženým průčelím a důmyslným uspořádáním hmot. Z díla např.: Oprávněně se mu přisuzuje stavba Kolowratského paláce (č.p. 579/1) v Praze na Ovocném trhu (Staré Město pražské), a to proto, že pro Kolowraty pracoval i na jiných místech. Svatá Hora u Příbrami, kde se prováděla výstavba a výzdoba kaple (1675), fundovaná Františkem z Kolowrat 31) .

Jan Blažej Santini Aichel. (1677 – 1723). V okrese Rychnov nad Kněžnou je autorem kostela svaté Máří Magdaleny v Deštném v Orlických horách (1723), novostavba, autorství nedoloženo, charakter stavby a korespondence svědčí pro jeho přiznání; navrhl úpravy na zámku a plány pro další stavby na panství v Opočně (1720–1722), realizováno jen částečně,

………………………………………………………………………..29) K.Březina – Dějiny rychnovského gymnasia (1924) str.530) Carlo Lurago (1615-1684). První významný architekt raného baroka v Čechách; jeho pobyt v Praze je doložen od roku 1635. Působil též v Bavorsku a Rakousku. Byl činný zejm. ve službách jezuitů. Z díla: Chór jezuitského chrámu sv. Salvatora na Starém Městě pražském (1640). Chrám sv. Ignáce a Františka Xaverského a kolej jezuitů v Březnici (1642-1657). Kostel Povýšení sv. Kříže v Černíkovicích, okres Rychnov nad Kněžnou (1648-1652). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách str.3831) Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách str.462.

13

autorství doloženo. Přes četné doklady o plánech a provedených stavbách nejsou dnes na uvedených místech zachovány žádné Santiniho stavby. kostel Nejsvětější Trojice (1713-1715), v Rychnově nad Kněžnou, novostavba průčelí kostela, autorství nedoloženo, představa hlavní dominanty jako centrály je pro Santiniho charakteristická. zámecká jízdárna v Rychnově nad Kněžnou (do 1723), novostavba, autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby. zámek, Rychnov nad Kněžnou (1719-1724), přestavba a dostavba, autorství není přímo archivně doloženo, vyplývá z osobitého a pro Santiniho typického řešení 32).Jan Blažej Santiny Aichel se narodil v Praze. Jeho otci Santini Aichelovi byl kmotrem proslulý italský stavitel a architekt Carlo Lurago 30). Janův děd Antonín Aichel měl kolébku v Itálii, pravděpodobně v městečku Roveredo, německy Aichel. Do Prahy přišel někdy ve 30. letech 17. století. Vyrostl na Starém Městě, kde se také ve zdejším cechu vyučil kameníkem, později malířem. Ve své činnosti navazoval na architekta J. B. Matheye 32), po jehož smrti některé projekty přebral a dokončil, přebral i Matheyův okruh stavebníků a částečně navázal i na jeho styl 32).Již ve svých 23. letech (od r.1700) pracoval na stavbě cisterciáckého konventu na Zbraslavi, práce se tam více rozběhly až po roce 1704, až do smrti Santiniho však nebyly dokončeny. V Sedlci dokončoval obnovu klášterního chrámu cisterciáků Nanebevzetí P. Marie (1703-08), kterou započal Pavel Ignác Bayer 33). Nově zde zaklenul hlavní loď kostela, jehož západní průčelí bylo vztyčeno až r. 1708, kdy byla také hotová přestavba dokončena a vysvěcena. V historickém kontextu tak stojí chrám v Sedlci na samém počátku, snad spolu s náznaky zbraslavského konventu, řady realizací ve stylu gotizujícího baroka. Ty posléze vykrystalizovaly zásluhou Santiniho ve zcela originální, svébytnou a nikde ve světě nerealizovanou formu architektury 34).

František Xaver Pavíček, (1776-1861), stavitel a architekt. Byl přizván (1837) k zahájení stavby, obnově zpustlého kostela Nejsvětější Trojice, po požáru (1787) a s poruchami klenebního systému, jako již zkušený stavitel. Ten i při této velké stavbě zcela naplnil důvěru, vloženou v jeho schopnosti. Smělý stavitel, planoucí svatou horlivostí, slavně zvěčnil touto velkolepou stavbou své jméno. Slavnostní vysvěcení bylo stanoveno na 15. srpen roku 1843. Pavíček byl přirovnán ke geniálnímu Ohlmühlerovi, autoru plánu a realizátorovi výstavby kostela Panny Marie Pomocné na předměstí Au v Mnichově; který po jeho smrti dokončil stavební inspektor Ziebland v roce 1839. Kostel Nejsvětější Trojice měl být třikrát menší obdobou kostela mnichovského, ten byl ovšem stavěn ve značně jiných podmínkách. Ohlmühler pracoval na velké stavbě, ve velkém městě, které se – díky králově zálibě v umění – stalo místem setkávání nejvzácnějších dovedností všech oborů výtvarného umění. …………………………………………………………………………….31) Horyna Mojmír. J. B. Santini-Aichel – Život a dílo. Praha : Karolinum, 1998.32)Jean Baptista Mathey (1629– 1695) byl architekt a malíř, působící v Čechách na sklonku 17. století. Architektonicky předznamenává příchod vrcholného baroka, které v Čechách reprezentují jména Jan Blažej Santini-Aichel, Kryštof Dientzenhofer a Giovanni Battista Alliprandi. Po smrti Givanniho Domenika Orsiho (1679), převzal Mathey stavbu zámku Trója v Zadním Ovenci (dnes Praha 8), stavěno 1678-95. Také výstavbu křížovnického kostela sv. Františka Serafínského na Starém Městě pražském (od 1679). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách str.40832*) Jan Sedlák – Jan Blažej Santini, setkání baroku s gotikou.33) Pavel Ignác Bayer (kolem r. 1656-1733), stavitel a projektant z Jihlavy. V roce 1702 se stal schwarzenberským stavitelem postoloprtského panství. Následně roku 1706 byl jmenován pro panství Třeboň, Hluboká, Vlčice, Drahonice a Postoloprty. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách str.48.34) Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách str.12.

14

Ohlmühler měl k provedení svých návrhů k dispozici nejlepší pracovníky, k výzdobě stavby mu poskytlo město uměnímilovného krále vrchovatou měrou prostředky v podobě nejlepších umělců v oblasti malířství, malby na sklo a řezbářství;Pavíček pracoval v municipálním 35) městečku u vzdálené hranice císařské říše, k dispozici měl jen místní řemeslníky, které, poněvadž většinou nebyli obeznámeni s prováděním stavby takového rozsahu a stylu, musel do věci všestranně uvést, musel je ve vlastním smyslu slova vzdělat 36).Absolvent pražské stavovské inženýrské školy. Akademii výtvarných umění nedokončil a věnoval se výhradně architektuře. Působil jako panský stavitel - pracoval pro Kolowraty, Lobkowicze, Hartigy a generála Franze Kollera. Byl ředitelem arcibiskupských staveb. V r. 1818 získal ocenění za zabezpečení knihovního sálu Klementina. Autor projektu lobkowiczké hrobky v Hoříně, návrhu slavnostní brány při stoletém výročí svatořečení sv. Jana Nepomuckého u chrámu sv. Víta, výstavby novogotické lodi kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově nad Kněžnou, Salmovského paláce v Praze na Hradčanech.

Ludovico Lipparini (1800 - 1856), italský malíř. Stojí za zmínku jako autor obrazu nad hlavním oltářem - zpodobnění Nejsvětější Trojice uprostřed a po stranách obrazy donátora s jeho chotí a sv. Petra a Pavla. Tento triptich patří k nejobtížnějším uměleckým úkolům, důstojnost provedení, kompozice, krásná harmonie skupiny postav a skvělá technika. Lipparini zde skvěle obhájil osvědčenou starou slávu benátské školy 36). Obrazy maloval v italských Benátkách, r. 1843 ukončil práci svou a obrazy poslal do Vídně, kdež jako dříve v Benátkách, došel ocenění svého. Ukončili ale i stavitelé roku 1843 práci svou 37).

Josef Vojtěch Hellich (1807-1880). Je autorem obrazů na hlavním oltáři, namalovaných na zlatém podkladu, z nichž prostřední představuje Vykupitele, obklopeného vyobrazeními zemských patronů, totiž svatých Jana Nepomuckého, Vojtěcha, Václava, Ludmily, Prokopa a Víta. Jeho dílem je také obraz Nanebevzetí Panny Marie s výhledem na Rychnov a rovněž tak malby na kazatelně jsou dílem tohoto pražského umělce.Hellich byl český malíř a archeolog. Zaměřoval se především na církevní malby, historické scény a ilustrační kresby starožitných předmětů. Za život namaloval 320 obrazů, z toho 290 oltářních obrazů chrámových. Jeho díla zdobí mnoho českých kostelů, ve větších i menších obcích. Pro rychnovský zámek namaloval skládací oltář. Pohnutou historii měl například oltář sv. Václava v Dobeníně u Nového Města nad Metují. Pod portrétem světce vypodobnil autor scénu z volby pražského biskupa 15. června 1068, kdy Kojata vytýká knížeti Vratislavovi jeho podporu pro německého kandidáta. Obraz byl roku 1853 vystaven na zámku v Novém Městě a v době Bachova absolutismu vzbudil jako politická narážka nevoli úřadů. Majitel ho musel schovat a umístil jej až roku 1858 v tichosti do dobenínského kostela. Roku 1866 byl silně poškozen při bitvě u Náchoda, ale později restaurován 38).Jinak také, Karel IV. v dílně Petra Parléře (1854)-propojení panovnické historie s osobností, nebo Diplom Slovanského sjezdu v Praze (1848).

……………………………………………………………………………….35) obecní, městský, týkající se obce, patřící do pravomoci měst a obcí 36) F. S. Weidmann, příspěvek ke kronice Královéhradeckého kraje, Praha, 1843, Slavnost vysvěcení kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově v Čechách. Přeložila PhDr. Jana Šebová, str.38 - str.4037)Pokorný, Památnosti Rychnova vůbec a tamního zámeckého kostela vzláště.(srpen 1844) 38) https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Vojt%C4%9Bch_Hellich

15

Hellich zařazen mezi nejstarší malíře „generace 20. let“. Měšťanská společnost od konce 18. století zdůrazňovala v podobizně občanské ctnosti a profesi, o něco později vstřebávala kánon aristokratického portrétu. Díky mistrovství v zachycení psychologie jedince i naznačení jeho sociální role, portréty od Josefa Hellicha a josefa Mánesa patří k jejich nejvýznačnějším dílům 39).

Hans Gustav Dittenberger (1794 – 1879). Je autorem obrazů bočních oltářů. Na straně evangelijní vyobrazení svaté Růženy z Limy, na epištolní straně vyobrazení svatého Františka Serafínského. Rakouský malíř, rytec. Studoval sochařství a malířství. Pracoval v Římě (1831) a ve Vídni (1836 - 1850). Také na dekoraci Mariánského paláce v Petrohradě (1857). Maloval ikony pro ruské pravoslavné církve v Petrohradu a Moskvě kde také zemřel. Johann Klement Zobel (1777 – 1840) (Jan Klement Zobel)-stavitel. Byl přizván na záchranu piaristické koleje po požáru roku 1798. Od něj pocházejí krásné plány koleje, uložené ve fondu VS Rychnov nad Kněžnou (SOA Zámrsk) 40). Jiný autor uvádí jako stavitele a autora plánů Josefa Zobela 41). Smyslem této seminární práce není uvádět na správnou míru zjištěné údaje, ale kontext širších vztahů spojených s danou tematikou. Vzhledem k dataci narození, jeví se pravdivější jako autor výkresů Josef Zobel. Jinak, Zobel, rozvětvená umělecká rodina. Nejstarším stavitelem a architektem tohoto jména u nás je Josef st. Zobel (1746-1814), pravděpodobně otec Jana Klementa. Český architekt, představitel pražského klasicismu. Hlavní díla v Praze např.: dům U Tří čápů na Valdštejnském náměstí (1794) – postupně vítězící strohý klasicismus bez zátěže barokních, či barokizujících prvků, které se i nadále objevovaly v pražské architektuře paláců i obytných domů z dílny Ignáce Palliardiho, či Zachariase Fiegerta 42). Poprvé se jméno Johanna Klementa Zobela objevilo v letech 1800-01 při pronikavé přestavbě domu č.p. 102/II ve Spálené ulici na Novém Městě pražském. V oblasti stavitelství i projekční činnosti byl znám různorodostí a nesporně i množstvím svého díla. Věnoval se, jak přestavbám, tak novým stavbám, či pouze jejich jednotlivým částem. Např. v roce 1820 dodal plán na vjezdový portál u domu č.p. 20/III na Valdštejnském náměstí, roku 1825 byla dle jeho návrhu provedena oprava věže kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi, nové zděné kolny u Sovových mlýnů č.p. 503/III na Kampě. Poslední prací měla být nástavba 3. patra na části Kolowratského domu č.p. 109/IV na Loretánském náměstí na Hradčanech. Realizace prací v letech 1839-40 43).

Max Josef (1804-1855) a Emanuel (1810-1901), (není známo, který z nich se na sochách v kostele Nejsvětější Trojice v Rychnově podílel). Autorství je připsáno i krucifixu v kostele v Rychnově n. Kněžnou (1837) 44).

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

39) Kurz dějin umění NPÚ, 11. Malířství a sochařství 19. století. Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. 40) SÚRPMO Praha z roku 1980, stavebně historický průzkum, str.8341) Stavebně historický průzkum. NPÚ GŘ, oddělení výzkumů a průzkumů, Valdštejnské nám. 3; 118 01 Praha 1. Beránková-výkresy, Pařízek: text, květen–listopad 2015.42) Richard Biegel – Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v Čechách a Evropě druhé poloviny 18. století, str.2943)Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách str. 73344) Václav Rybařík - Kamenná sochařská díla bratrů Josefa a Emanuela Maxových

16

Zvláště s díly Emanuela a Josefa Maxe započala éra pomníků v městském prostoru v českých zemích, a to kolem poloviny 19. století. Později pokračovala v Praze i mimo ni tvorbou sochařů, vyškolených právě u Maxů. Po Josefu Maxovi tuto dílnu udržoval jeho bratr Emanuel, renomovaný mj. svými znalostmi italského sochařství. Tvorba Maxů zahrnula všechny typy sochařských prací a svými látkami a stylem sledovala hlavně trend romantického historismu. Zásluhou Maxů došlo k příklonu objednavatelů ve prospěch domácích sochařů při zakázkách pomníků na veřejné prostranství (oba hlavní mnohofigurální pomníky pro pražské Staré Město i Malou Stranu). Rokem 1840 datovaná objednávka hraběte Nostice na pomník Přemysla Oráče ve Stadicích, pro který Josef Max modeloval dva reliéfy s výjevy Povolání Přemysla Oráče od pluhu na knížecí stolec, a Příchod Přemysla na Vyšehrad. Originály byly odlity (1839-1840) v železné litině v Komárově, sádrové modely v měřítku 1:1 se dochovaly v Lapidáriu Národního muzea v Praze, v Národním muzeu je rovněž miniatura pomníku jako dóza. Průčelí pražské Staroměstské radnice se sochami šesti českých panovníků (1850). Pomník Karla IV., Mělník. Náhrobek M. L. Pešiny (60. léta 19. stol.), pražské Košíře. Student-obhájce Prahy (1848), pražské Klementinum.Emanuel vytvořil sochu umučené sv. Ludmily (1849) z bílého mramoru pro kapli sv. Ludmily v katedrálu sv. Víta, její bronzový odlitek je ve sbírkách Národní galerie. Pomník dr. Nehra (1857), Mariánské lázně. Pietu (1856) pražský Karlův most.Společně např. pomník maršála Radeckého (1850-1858), podle K. Rubena, Malostranské náměstí Praha. Hold zemských stavů císaři (1850), nábřeží v Praze 45). Charakteristika díla-postavy v pohybu a s historickým kontextem. Pro úplnost je pak nutno dodat, že kámen byl sice hlavním, ale ne jediným materiálem pro sochařská díla obou bratrů. Kromě sádrových modelů používali pálenou hlínu, mramor, nebo bronz, ale i dřevo, což je příznačné pro rychnovský kostel Nejsvětější Trojice.

Jiří Vilém Neunherz (*1689 – †1749), zámecká jízdárna-stropní fresky. Pád Faethóna; Boj Amazonek na mostě; Jezdec v ohni; Záchrana Andromedy; Boj s Kentaury.Byl mimořádným kreslířem I. poloviny 18. století. V kontextu k seminárním přednáškám realizovaných v rámci Kurzu dějin umění NPÚ (2015-2016) 46), se lze ztotožnit se zařazením umělce do období pozdně barokní fáze, která je ve znamení zdrobnění forem, výrazného, téměř pastelového koloritu a „světelné malby“, ovlivněné benátským luminismem. V seminárním elaborátu jsou z té doby presentována díla46):Petra Brandla (*1668 – †1735)např.: Uzdravení slepého Tobiáše (kolkem 1705), ; Sv. Pavel (1724); Autoportrét s počítáním na prstech (1722-25); Křest Kristův (1715-16), Manětín – kostel sv. Jana Křtitele; Klanění tří králů (1727), Smiřice, kostel Zjevení Páně. Václava Vavřince Reinera (*1689 - †1743)např.: Hornatá krajina s mužem ženoucím soumary (kolem 1725); nástropní malba hlavního sálu v Duchcově na zámku (asi 1714). Michaela Willmanna (*1630 - †1706), pracujícího ve stylu „světelné malby“, avšak již ve druhé polovině 17. století, např.: David s hlavou Goliáše (1670-75); Kristus obsluhovaný anděly (1653-55).Jan Kryštof Liška (kolem *1650 – †1712), Čeští patroni (kolem 1700); Apoteóza sv. Benedikta a českých zemských patronů (1698)

------------------------------------------------------------------------------45) Kurz dějin umění NPÚ, 11. Malířství a sochařství 19. století. Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. 46) Kurz dějin umění NPÚ, 7. Barokní malířství, Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.

17

Jiří Vilém Neunherz byl zetěm Michaela Willmanna, přičemž Jan Kryštof Liška, byl Willmannovým nevlastním synem. Jak Neunherz, tak Liška, byli zároveň Willmannovými žáky. Václav Vavřinec Reiner byl Neuenherzův současník, silně však v technice světelné malby pod vlivem Willmannovým a Liškovým. Petr Brandl byl ovlivněn, mimo jiné, hlavně díly svých současníků Michaelem Willmannem, Janem Kryštofem Liškou 48). Jména čtyř velmi význačných umělců malířů, uvádím v kontextu se jménem malíře Jiřího Viléma Neunherze z důvodu, jednak vzájemné životní provázanosti a rovněž tak proto, že z jejich životní umělecké dráhy je patrný prolínající se kresebný styl „světelné malby“, ovlivněný benátským luminismem. Jejich námětem jsou kresby mytologické, biblické, postavy světců, apoštolů Kristových, i chrámů 46). Některá jeho umělecká díla: -Na kostele na Strahovském nádvoří 132/1 Praha 1, Hradčany, je pamětní deska s textem, ve kterém je mimo jiné, uvedeno, že nástěnné a nástropní malby vytvořili Jiří Vilém Neunherz, Siard Nosecký, Ignác Raab, Josef Kramolín, oltářní obrazy Michael Leopold Willmann, Jan Kryštof Liška, František Xaver Palko.-Kostel Panny Marie Sněžné, Jungmannovo náměstí 18, Praha 1 - Nové Město. Na oltáři sv. Kateřiny je obraz Světice od Jiřího Viléma Neunherze (obraz Zvěstování Panny Marie na oltáři je z r. 1724 od Václava Vavřince Reinera) 47). 6.ZávěrOmnia tempus habent. Staří latiníci byli moudří, a tak krátce, leč výstižně vyjádřili to, co lze vyčíst již i v textech biblických, totiž, že všechno má svůj čas 49). Podívejme se zpětně a v souhrnu do průběhu činnosti v čase, který je seminární prací v jejím úzkém profilu a námětu „Zámecký areál v Rychnově nad Kněžnou, kostel Nejsvětější Trojice, piaristická kolej“, předkládán.Opomíjím v plném rozsahu tematiku spojenou se sídlem starého zámku v místě dnešního pivovaru, o prvotním osídlování území již v době bronzové, nemluvě. Vyzdvihuji počátek první stavby v novém prostředí budoucího zámeckého areálu, betenglovský kostel, jako hrobku rodu Betenglů. Lehce se zmiňuji o místě jeho umístění. Také si všímám historických úvah spojených s objektem hradu, ano, není úplně jasné, zda v těchto místech hrad opravdu stával. S nadšením a v úvahu beroucí mnohé argumenty o tomto místě, jeho existenci a myšlenku, že hrad stával právě poblíž, kde byl stavěný kostel, přijímám. Nelze pominout lidské rody a pokolení, neboť bez nich by nebylo staveb, umění ani jiných smysluplných, či jiných činností 50). Bez těchto informací považoval bych seminární práci za silně neúplnou a snad i nemožnou k sepsání. Její smysl spočívá v tom, že za vším tím děním se vždy nachází člověk.

---------------------------------------------------------------47)https://www.google.cz/search?q=obrazy+Ji%C5%99%C3%AD+Vil%C3%A9m+Neunherz48)http://www.grapheion.cz/userfiles/file/rijen/Nebeskesvetlo.pdf49)BIBLE SVATÁ, ANEB, VŠECKA SVATÁ PÍSMA STARÉHO I NOVÉHO ZÁKONA, podle posledního vydání Kralického z roku 1613. Kapitola 3., verš 1. až 8. Pro naši myšlenku a časový úsek, který je dán seminární prací v rozsahu kolonizace rychnovského kraje (volně od r. 1230) až do dnešní doby, lépe však až nadčasově, snad vezměme za svůj, nejlépe verš 3. Čas mordování a čas hojení, čas boření a čas stavění.50)Připomeňme si pouze biblický kazatelův výrok, což je z myšlení syna Davidova´= Šalamouna, ze stati již zmíněné v kap. 3., ale verš 10. Viděl jsem zaměstnání, kteréž dal Bůh synům lidským, aby se jím trápili.Za rozhodující prvek, s nadsázkou, považuji stavby v architektonicky slohovém vyjádření s uměleckými doplňky, jejich přeměnu v čase, a plošně v širším kontextu, jak v zemích

18

českých, tak některých zemí evropských. Z toho zvýrazňuji potom šíření kultury v oblasti stavební architektury, zároveň však umění malířské a sochařské. K získání vědomostí jsem, mimo čtenou literaturu použil pokud možno souvislostí spojených se seminárními elaboráty a přednáškami realizovaných v rámci Kurzu dějin a uměni pro NPÚ, konaných v letech 2015-2016. Z důvodu časových, také některých, křížově ověřovaných údajů z internetových stránek http//:cz. Při průběžném studiu souvisejících podkladů, jsem shledal, že různí autoři se v náhledu na stejnou věc v podané informaci i různí, že veškerá tato díla jsou již mnohdy kopií autorů jiných. Ne jinak je tomu i s touto seminární prací. Co však je vhodné přiznat, že časy minulé a děje lidských osudů, lidské činnosti v jejich vytrvalosti budovat, bourat, či jinak konat, jsou příběhy se silnou motivací. Přímo vyzývají s nimi se seznámit. S odstupem času je na nás, jak je přijmeme, pochopíme a co s nimi učiníme. Na cestě minulostí, zúžené do motta seminární práce, jsem se i tak dostal na mnohá rozcestí, která nabízela bohatý výběr směrů, do kterých lze vyjít. I přes tyto pracovní úvahy, považuji v seminární práci za zásadní myšlenku celého děje v průběhu historie, nástup spojený s činností santinovského uspořádání zámeckého areálu. Duch obnovy se projevil v šíři architektury se slohovým propojením jednotlivých staveb, jejich doplněním s charakteristickými barokně osovými projevy. V širším územním kontextu vstoupil do urbanistického jejich uspořádání a zasáhl i do vzdálených souvislostí s jinými sakrálními stavbami 51). I tato doba měla při radikálních změnách staveb své přívržence i odpůrce. Tak tomu nebylo jinak v obdobích pozdějších. Charakteristickým pro období značných destrukcí spojených s odstraňováním a úpravou objektů zámeckého areálu z období santinovského uspořádání, bylo 20. století věku. V urbanistickém uspořádání je zásadním nevhodným projevem odstranění jedné ze symetricky uspořádaných spojovacích chodeb s kaplemi, nacházejících se před průčelím kostela Nejsvětější Trojice. Ještě však více architektonicky hmotově-odbourání přístavby piaristické koleje. V průběhu sepisování seminární práce vešla ve známost zpráva, oznamující, že vlastník kostela Nejsvětější Trojice, jakožto žadatel o dotace IROP, byl vybrán k přidělení dotací. Připomněl jsem si rčení o časových počátcích každé z lidských činností, omnia tempus habent. Také jsem si uvědomil, že každý začátek lidské činnosti má své těžkosti, budování kostela, později přístavba piaristické koleje, zajišťování souhlasu s výstavbou, financování provozu, požáry ničící lidskou činnost, ale opětná snaha pokračovat i přes ono hmatatelné omne principium grave 52).V místě budovy piaristické koleje je dnes památník 53), který ve svém popisu neuvádí autora této přístavby ke kostelu, Jana Blažeje Santiniho Aichela.

----------------------------------------------------------------51)Ing. arch. Táňa Tzoumasová, obrázková příloha 52)Na předmětné práce obou staveb, obnovu zámku i obnovu kostela, zpracovala projektovou dokumentaci Ing. arch. Táňa Tzoumasová. Konzultaci a písemné vyjádření k dokumentaci prováděla odborná organizace památkové péče NPÚ, ÚOP v Josefově. Dotace z programu IROP je na cestě k poskytnutí.53)V. Borůvka; PhDr. J. Krám; PhDr. J. Pavel; Dějiny Rychnovy nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat, str. 143. Památník odhalený r. 1934 univ. profesorem Otakarem Fischerem. Text vytesaný do kamene krátce připomíná historii starého gymnázia, jenž stávalo v těchto místech na trojúhelníkovém půdorysu a uzavíralo komplex zámku, kostela a zvonice. V roce 1994 doplněn reliéfem F.L.Pelcla. (zbytek gymnázia je sakristie u kostela)

19

Santini vynikal stylově náročnou a hluboce individuální tvorbou, která nenašla v české barokní architektuře pokračovatele. V oboru českého vrcholného dynamického baroka, byl nejvýznamnějším jeho představitelem. I Rychnovu, mezi množstvím jiných staveb, věnoval Santini svůj životní čas, kterého neměl nadmíru. Omnia tempus habent ve věci Santiniho odkazu, spojeného s obnovou kostela Nejsvětější Trojice již časově dochází ke svému naplnění 52). Z přístavby piaristické koleje ke kostelu Nejsvětější Trojice zůstal pouze prostor jedné strany z trojúhelníkového půdorysu, který těsně navazuje na presbytář (kněžiště) kostela. Z tohoto prostoru s původními klenbami a vstupy do horních oratoří, účelový přístup pro piaristy, lze okny nahlédnout do původního prostoru atria koleje 54). Názor na dostavbu piaristické koleje jsem již, nejenom na rychnovském zámku, slyšel. Nadchl mě a mám k této myšlence velmi blízko. O areálu rychnovského zámku jsme mnohdy slyšeli jako o „Malých Hradčanech“, také jako o osmém divu světa 55). Omnia tempus habent, omne principium grave 56).---------------------------------------------------------------------------------------------------------

54)Příloha foto, autor seminární práce.55)Václav Bartůšek; Osmý div světa, strana 7. Motto, na přídeští obsáhlé latinské knihy, upravené pro novodobé vydání jezuitským filologem Le Brune v roce 1767 v Kolíně nad Rýnem, připsal někdo z piaristů výčet sedmi divů světa. Písmem, s podobností tomu prvnímu záznamu, bylo pokračováno ve výčtu jakéhosi dalšího místa osmého divu světa – kolej Rychnov nad Kněžnou. Dnes již těžko odhadnout, zda za tímto zápisem stojí jen snaha o laciný žertík, nebo hluboký povzdech intelektuála, který se cítil osamocený a izolovaný od nových poznatků; autor. 56) Omnia tempus habent; všechno má svůj čas. Tak, jako příprava obnovy kostela Nejsvětější Trojice prochází svým časovým obdobím, tak lze iniciovat přípravu obnovy přístavby piaristické koleje. Vytvořit záměr vycházející např. z umístění divadelní scény formou koloseálního útvaru v prostředí atria, či uzavřené dvorany. I piaristé měli svou divadelní scénu. Další prostory s odpovídající akustikou, klimatizací, osvětlením, vytvořit pro existující hudební tělesa v Rychnově, spolu s přemístěním celé hudební školy. Prostory zámku uvolnit od činnosti Okresního muzea. Jana Blažeje Santinihi Aichela přijmout za skutečnou osobnost města z období let na přelomu 17. – 18. století. Omnia tempus habent.Omne principium grave; každý začátek je těžký. O tom se následně budeme průběžně přesvědčovat. 7.Prameny a literatura1. Musí František a Svoboda Ladislav; Hrady, zámky a tvrze okresu Rychnov nad Kněžnou. 2. Blažíček Oldřich, Kropáček Jiří; Slovník pojmů z dějin umění.3. Bukovský Jan a kolektiv; Dějiny stavitelství.4. Augustinková Lucie, Grepl Emanuel, Orlita Zdeněk; Příběh o loretě.5. Dvořák Stanislav; Město Rychnov nad Kněžnou a sodní okres Rychnov nad Kněžnou (1938)6. Kouřil Tomáš, Svoboda Antonín; Dějiny Rychnova nad Kněžnou.7. Pokorný; Památnosti Rychnova vůbec a tamního zámeckého kostela vzláště. (1844)8. Reml, Líbal, Vilímková; Stavebně historický průzkum I. svazek – Státní zámek Rychnov nad

Kněžnou (1980).9. Reml, Líbal, Horyna; Stavebně historický průzkum II. svazek – Státní zámek Rychnov nad

Kněžnou (1980).10. Biegel Richard; Mezi barokem a klasicismem. Proměny architektury v čechách a Evropě

druhé poloviny 18. století (2012) 11. Bartůšek Václav; Osmý div světa (2014)12. Novák Václav; Sedm set let od založení města Rychnova nad Kněžnou.13. Březina Karel; Dějiny rychnovského gymnásia (1924)14. Borůvka, Krám, Pavel; Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat (2000).15. Sedlák Jan; Jan Blažej Santini. Setkání baroku s gotikou. (1987).16. Herout Jaroslav; Slabikář návštěvníků památek (1980).

20

17. Livio Mario; Zlatý řez (dotisk 2008).18. Vlček Pavel a kolektiv; Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách

(2004).19. Prof. Kuthan; Kurz dějin umění NPÚ, got. arch. v českých zemích za vlády Přemyslovců,

seminární elaborát.20. Macek, Biegel; Kurz dějin umění NPÚ, renesanční architektura, , seminární elaborát.21. PhDr. Richard Biegel, PhD.; Přehled dějin evropského umění. Barokní architektura v Itálii.22. Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc; Kurz dějin umění NPÚ, 11. Malířství a sochařství 19.

století.23. Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. Kurz dějin umění NPÚ, 11. Malířství a sochařství 19.

století. 24. Stavebně historický průzkum. NPÚ GŘ, oddělení výzkumů a průzkumů, Valdštejnské nám.

3; 118 01 Praha 1. Beránková-výkresy, Pařízek: text, květen–listopad 2015.25. BIBLE SVATÁ, ANEB, VŠECKA SVATÁ PÍSMA STARÉHO I NOVÉHO ZÁKONA, podle

posledního vydání Kralického z roku 1613.26. Horyna Mojmír. J. B. Santini-Aichel – Život a dílo. Praha: Karolinum, 1998.27. Matematicko-fyzikální fakulta UK, Praha, diplomová práce; Geometrie v architektuře

Santiniho-Aichla; Štíchová R. (2008).28. internetové stránky:* MK ČR, tiskové zprávy* wikipedia.org/wiki/Klášter#Role_obyvatel_kl.C3.A1.C5.A1tera * wikipedia.org/wiki/Loket_(délková_míra)#.C4.8Cesk.C3.BD_loket).* wikipedia.org/wiki/Guarino_Guarini.* wikipedia.org/wiki/Petr_Brandl* googel, grapheion, Nebeské světlo* googel, obrazy, Neunherz* wikipedia, Salmovský palác* wikipedia, Josef Vojtěch Hellich OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

1. Současný stav (foto Radomír Rais)

Osové nasměrování průčelí kostela na budovu zámku

21

Dochovaná část piaristické koleje Zvonice

Dochovaná část piaristické koleje-patro Loretánská kaple (v pravé části vnější stěna) (za upravovaným průčelím, r. 1714)

22

2. Historické foto (archiv Radomír Rais)

Piaristické gymnázium před požáremze strany od zvonice, dnes ul. Smetanova panoramatický pohled z protilehlé strany údolí řeky Kněžny „Malé Hradčany“

Vnitřní kvadrant atria řešení vnitřní nárožní dispozice

Půdorysná dispozice přístavby piaristické koleje v návaznosti na kostel.

23

Jan Blažej Santini Aichl

3. Sochařská výzdoba, bratři Maxové

Epištolní strana, oltář svatého Františka Serafínského

24

Část v detailním vyobrazení Figurální obdoba nad kazatelnou

Evangelní strana, oltář svaté Růženy z Limy

25

Krucifix ve střední části chrámové lodi, na straně evangelní(bratři Maxové ??)

26

4. Sochařská výzdoba; bratři Maxové, kostel Nejsvětější Trojice Rychnov nad Kněžnou, v kontextu seminárních přednášek.

Kurz dějin umění NPÚ, 11. Malířství a sochařství 19. století. Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc.

5. Malířská výzdoba;

Ludovico Lipparini (1800 - 1856) kněžiště, hlavní oltář

27

Bratři Maxové, Hold zemských stavů císaři, nábřeží v Praze r. 1850.I zde je figurální výzdoba součástí bohatě zdobeného prostředí

J. Max, Z dvojice reliéfů na pomníku Přemysla Oráče; Stadice r.1839 - 40Obdoba figurální realistické jednoduchosti

E. Max, socha z oltáře sv. Ludmily, pražská katedrála r.1849Citově, dramticky, polohově propracované figurální ztvárnění v pohybu.

Josef Vojtěch Hellich (1807-1880) Kazatelna, evangelní strana chrámové lodi

Hans Gustav Dittenberger (1794 – 1879)

28

Kněžiště, hlavní oltář

Oltář svaté Růženy z Limy, chrámová loď, Oltář svatého Františka Serafínského, evangelní strana chrámová loď, epištolní strana

Jiří Vilém Neunherz (*1689 – †1749)

29

6. Malířská výzdoba; Jiří Vilém Neunherz; Josef Vojtěch Hellich, kostel Nejsvětější Trojice Rychnov nad Kněžnou, v kontextu seminárních přednášek.

.Kurz dějin umění NPÚ, 7. Barokní malířství, Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.

30

Objekt jízdárny, vstupní část předsálí.Ostatní malby v hlavním sále jsou již roky v transferu

Michael Willmann (*1630 - †1706), představitel luminiscence v malířství. Mytologické i biblické výjevy v kontrastu světla a stínu. Jeho žáky byli např. Jiří Vilém Neunherz, Jan Kryštof Liška. Vzorem techniky byl i pro Václava Vavřince Reinera. Svou prací ovlivnil i Petra Brandla.Umělecký vztah k osobnosti Jiřího Viléma Neunherze

Kurz dějin umění NPÚ, 11. Malířství a sochařství 19. století. Prof. PhDr. Roman Prahl, CSc

31

Jan Kryštov Liška (kolem *1650 – †1712). Apoteóza sv. Benedikta a českých zemských patronů.Charakteristický kontrast světlo – stín. Umělecký vztah k osobnosti Jiřího Viléma Neunherze.

Petr Brandl (*1668 – †1735)Křest Kristův. Manětín, kostel sv. Jana Křtitele r.1715-16. Umělecký vztah k osobnosti Jiřího Viléma Neunherze

Josef Vojtěch Hellich Diplom Slovanského sjezdu v Praze r. 1848. Obdoba figurální realistické jednoduchosti. Srovnání se světci na kazatelně.

Václav Vavřinec Reiner(*1689 - †1743). Hudba, detail fresky. Světlo-stín, luminiscence. Umělecký vztah k osobnosti Jiřího Viléma Neunherze

7. Barokní, posvátná geometrie , Santiniho barokní iluze

32

Josef Vojtěch Hellich (1807-1880) Podobizna B. Němcové r. 1845.Charakteristický projev podobizny uplatněný na hlavním oltáři u světců, přibližně i ve stejném časovém údobí.

Ing. arch. Táňa Tzoumasová, Projekt “Kolowratský zámek, kostel Nejsvětější Trojice“, geometrické vztahy, se kterými pravděpodobně pracoval na úpravě průčelí kostela Nejsvětější Trojice v Rychnově i sám Santini.

Ing. arch. Táňa Tzoumasová, urbanisticky blízké i vzdálené osové souvislosti. Projekt “Kolowratský zámek, kostel Nejsvětější Trojice“.

8. Z historie betenglovské stavby (archiv Radomír Rais)

V Rychnově nad Kněžnou Ing. Radomír Raisprosinec 2016 NPÚ, ÚOP v Josefově

33

Valentin Waidner, kolovratská kronika, kostel Nejsvětější Trojice z let před přestavbou průčelí. Autor byl v Rychnově rok před zahájením jeho obnovy, 1712.