ZÁPADOESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ · 2020. 7. 16. · Inovace z věcného...

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

FAKULTA EKONOMICKÁ

Bakalářská práce

Produktové a procesní inovace

Product and Process Innovation

Stanislav Šlehofer

Plzeň 2017

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma

„Produktové a procesní inovace“

vypracoval samostatně pod odborným dohledem vedoucího bakalářské práce za použití

pramenů uvedených v přiložené bibliografii.

V Plzni dne 24. dubna 2017

…...………………………

podpis autora

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6

1 Inovace ............................................................................................................................................ 8

1.1 Definice inovace ...................................................................................................................... 8

2 Členění inovací .............................................................................................................................. 10

2.1 Inovace z věcného hlediska ................................................................................................... 10

2.1.1 Produktové inovace ....................................................................................................... 10

2.1.2 Procesní inovace ............................................................................................................ 11

2.1.3 Marketingové inovace ................................................................................................... 11

2.1.4 Organizační inovace ....................................................................................................... 11

2.2 Členění dle intenzity inovace ................................................................................................. 12

2.2.1 Inkrementální inovace ................................................................................................... 12

2.2.2 Radikální inovace ........................................................................................................... 12

2.2.3 Řády inovace .................................................................................................................. 12

2.3 Členění 4P .............................................................................................................................. 13

3 Mýty o inovacích ........................................................................................................................... 15

4 Financování inovací ....................................................................................................................... 17

4.1 Soukromé zdroje financování ................................................................................................ 18

4.1.1 Podniky .......................................................................................................................... 18

4.1.2 Banky ............................................................................................................................. 19

4.1.3 Venture Capital .............................................................................................................. 20

4.1.4 Business angels .............................................................................................................. 21

4.2 Veřejné zdroje financování .................................................................................................... 21

4.2.1 Státní rozpočet ............................................................................................................... 21

4.2.2 Evropská Unie ............................................................................................................... 23

5 Opravny Telč a.s. ........................................................................................................................... 26

5.1 Inovační projekt ve společnosti Opravny Telč a.s. ................................................................ 26

5.2 Představení společnosti Opravny Telč a.s. ............................................................................ 28

5.2.1 Historie a současnost firmy Opravny Telč a.s. .............................................................. 28

5.2.2 Vize společnosti............................................................................................................. 29

5.2.3 Strategie společnosti ...................................................................................................... 30

5.2.4 Hlavní cíle společnosti .................................................................................................. 30

6 Průběh produktové a procesní inovace ......................................................................................... 31

5

6.1 Inovační strategie společnosti ............................................................................................... 31

6.2 Vzájemná vazba inovace produktu a procesu ....................................................................... 31

7 Inovace produktu .......................................................................................................................... 34

7.1 Charakteristika původního technického stavu produktu ...................................................... 34

7.2 Charakteristika nového technického stavu produktu ........................................................... 35

7.2.1 Popis inovovaného produktu ......................................................................................... 35

7.2.2 Míra inovace produktu .................................................................................................. 35

8 Inovace procesu............................................................................................................................. 38

8.1 Charakteristika původního technického stavu procesu ........................................................ 38

8.1.1 Popis původního výrobního postupu ............................................................................. 38

8.1.2 Popis původního strojního vybavení ............................................................................. 39

8.2 Charakteristika inovovaného procesu ................................................................................... 40

8.2.1 Specifikace inovované technologie ............................................................................... 41

8.2.2 Míra inovace procesu .................................................................................................... 41

9 Harmonogram – časový plán realizace projektu ........................................................................... 45

10 Rozpočet projektu ..................................................................................................................... 46

10.1 Způsob financování projektu ................................................................................................. 46

11 Analýza rizik ............................................................................................................................... 48

11.1 Určení klíčových ekonomických rizik ..................................................................................... 48

11.2 Určení klíčových neekonomických rizik ................................................................................. 49

12 Popis hlavních ekonomických cílů projektu .............................................................................. 51

12.1 Plánované a dosažené cíle projektu ...................................................................................... 52

Závěr ...................................................................................................................................................... 54

Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 55

Seznam grafů ......................................................................................................................................... 56

Seznam obrázků .................................................................................................................................... 57

Seznam zkratek ...................................................................................................................................... 58

Seznam literatury .................................................................................................................................. 59

Seznam příloh ........................................................................................................................................ 60

6

Úvod

Termín inovace je v dnešní době vnímán jako klíč k podnikatelskému úspěchu. Kdo

neinovuje, ten má menší naději na úspěch. Inovace může s sebou přinášet technologický

pokrok, výhodu nad konkurencí a nejvítanější jsou vyšší zisky podnikatelských subjektů.

Ovšem, aby inovace byla dovedena do zdárného konce, je nutné do ní investovat práci a kapitál.

Tato cesta k realizaci inovace může zabrat měsíce až roky času a velké množství vynaloženého

úsilí. Navíc po dokončení inovačního procesu je ještě třeba čekat dalších několik měsíců až let,

než se přínosy inovačního procesu plně projeví.

Cílem této bakalářské práce je popsat přípravu a realizaci projektu Inovace procesu výroby

modulu konstrukce ve společnosti Opravny Telč a.s. a následně porovnat plánované cíle

projektu se skutečností.

Práce je strukturována do dvanácti kapitol. První kapitola vymezuje pojem inovace,

předkládá několik definic a porovnává vnímání inovace v minulosti a v dnešní době. Druhá

kapitola představuje jednotlivá členění inovací, a to podle věcného hlediska, podle intenzity

a tzv. 4P členění. Třetí kapitola zmiňuje mýty, které jsou spojeny s inovacemi a uvádí je

na pravou míru. Čtvrtá kapitola popisuje způsoby, jakými mohou být inovace financovány.

Tato kapitola rozděluje způsoby financování na financování ze soukromých zdrojů, mezi které

patří podniky nebo jednotlivci, a z veřejných zdrojů, mezi které se řadí financování ze státního

rozpočtu a ze zdrojů Evropská unie.

Další kapitoly jsou již zaměřeny na praktickou část této práce. V páté kapitole je stručně

představen inovační projekt a spolu s ním je představena i společnost Opravny Telč a.s., její

historie, vize, strategie a hlavní cíle. Šestá kapitola je věnována popisu inovační strategie

společnosti a vzájemné vazbě mezi inovací produktu a inovací procesu. Sedmá a osmá kapitola

popisují inovaci produktu a inovaci procesu. V těchto dvou kapitolách je rovněž porovnáván

původní stav produktu a procesu se stavem po inovaci. Devátá kapitola předkládá časový

harmonogram realizace projektu, kde jsou jednotlivé fáze realizace rozděleny do klíčových

aktivit, které na sebe navazují, a současně je zde definována doba realizace každé z klíčových

aktivit. Desátá kapitola se zabývá rozpočtem inovačního projektu. V kapitole jsou zpracovány

veškeré náklady projektu a způsob financování z jednotlivých zdrojů. V jedenácté kapitole jsou

analyzována klíčová ekonomická i neekonomická rizika projektu. A nakonec ve dvanácté

7

kapitole této práce jsou popsány hlavní ekonomické cíle projektu, jejich plnění a porovnání

plánovaných a dosažených cílů inovačního projektu.

8

1 Inovace

Pojem „inovace“ pochází z latinského výrazu „innovatio“, což lze přeložit jako novinu

či změnu k něčemu novému. Dříve se tímto výrazem označovala změna v oblastech lidské

činnosti, například vojenské taktice nebo kultuře. (Dvořák, 2006). Prvním člověkem, který

se v ekonomii tímto pojmem zabýval, byl německý ekonom Joseph A. Schumpeter ve své

knize: Theorie der wirtschaftlichen Entwicklung z roku 1912. Schumpeter v této knize pracoval

s termínem „nové kombinace“ a používal je pro následující oblasti:

• výroba dosud neznámých výrobků nebo výrobků s novou kvalitou

• zavádění dosud prakticky neznámých výrobních metod v daných průmyslových

odvětvích

• vstupování na nové trhy

• využívání nových zdrojů surovin nebo polotovarů, bez ohledu na jejich dřívější

existenci

• přeměna na novou organizaci, jako například získání či zrušení monopolního postavení

na trhu.

Schumpeter ale používal pojem inovace pouze jako první materializaci určité myšlenky,

nikoliv všechny případy, kdy je výrobek nový z hlediska jeho výrobce za nový považován,

k čemuž se přiklání většina současných autorů (Synek, 2011).

1.1 Definice inovace

Co lze tedy považovat za inovaci? Definice podle Zbyňka Pitry, zní: „Inovace představuje

nový způsob využití existujících zdrojů organizace k získání nových podnikatelských příležitostí

– k nalezení nových možností ke zvýšení výnosů z jejích podnikatelských aktivit.“ V tomto

smyslu jsou inovace podnikatelský fenomén (Pitra, 2006).

Alternativní definici nabízí Joe Tidd, John Bessant a Keith Pavitt v knize Řízení Inovací:

„Inovace je proces, kdy se příležitost přeměňuje na novou myšlenku a ta se přeměňuje do široce

používané praxe“ (Tidd, Bessant, Pavitt, 2007).

Obecněji vyjádřenou definicí inovace je podle Druckera: „Snaha vytvářet nějaké hodnoty

a přispění něčím novým“. Drucker dále definuje inovaci z pohledu moderního ekonoma jako:

„Změnu hodnot a uspokojení, kterou z daných zdrojů získává spotřebitel“ (Drucker, 1993).

9

Jako inovaci lze ale označit jen ty výzkumné a vývojové činnosti, které dosáhnou realizace.

Ostatní rozpracované vědecko-výzkumné činnosti, které se ale realizace nedočkají, jsou

nazýváni invencemi. Tudíž lze říci, že inovace jsou realizované invence (Dvořák, 2006).

10

2 Členění inovací

Představíme si více druhů členění inovací. Inovace z hlediska věcného, členění podle

intenzity inovace a členění dle Tidda, Bessanta a Pavitta, tzv. 4P členění.

2.1 Inovace z věcného hlediska

Inovace z věcného hlediska se dělí na inovace produktové, procesní, marketingové

a organizační. Toto členění vychází z Oslo manuálu, což je metodologický manuál vytvořený

OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a Evropskou komisí (OECD, 2005).

2.1.1 Produktové inovace

„Produktové inovace představují zavedení nových nebo významně zlepšených výrobků

nebo služeb. Významné zlepšení se může projevit v technických specifikacích, komponentech,

materiálech, software, uživatelské vstřícnosti nebo jiných funkčních charakteristikách“ (Synek,

2011).

Inovované produkty jsou rozdílné od těch původních svými vylepšenými vlastnostmi,

novými přidanými funkcemi a zamýšleným použití. Takové inovace produktu mají charakter

služby.

Cílem těchto inovací bývá náhrada starších výrobků nebo jejich vylepšení a příprava

na nový budoucí výrobek, což má vliv na udržení a zvětšení podílu na trhu či získání trhů

nových.

Produktové inovace mají klíčový význam z hlediska postavení podniku na trhu.

Inovované výrobky mohou přinést podniku řadu konkurenčních výhod, jako například:

• získání dobré reputace na veřejnosti

• brzké dosažení prvních zisků díky snížení výrobních nákladů a díky vzniku

prozatímního monopolu

Tyto konkurenční výhody nových výrobků mohou být prodlouženy díky získání

patentové ochrany, což má větší efekt než využívání nástrojů marketingového mixu. Ovšem

pokud majitel patentu není tuto novou technologii schopen využít, je pak pro něj výhodné

11

licenci prodat. Kupující „imitátoři“ tím mají za určitých okolností šanci lepšího prosazení na

trhu, než „inovátoři“, kteří inovaci realizují jako první.

Mezi nevýhody prvních inovátorů patří nejistota v poptávce z důvodu změn potřeb

kupujících, dále vyšší náklady na průkopnické akce, anebo technologický skok, který

znevýhodňuje vlastní inovaci produktu (například po nástupu „chytrých“ mobilních telefonů

na trh již nebylo tak ziskové inovovat telefony „hloupé“) (Synek, 2011).

2.1.2 Procesní inovace

„Procesní inovace představují zavedení nové nebo významně zlepšené produkce anebo

dodavatelských metod“ (Synek, 2011).

Příkladem mohou být změny v softwaru, hardwaru zařízení nebo změny v jejich

přidružených činnostech jakými jsou například účetnictví, nákup, prodej nebo údržba.

Výsledkem těchto inovací může být zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, zlepšení

životního prostředí a snížení materiálové spotřeby, mzdových nákladů, energetické spotřeby

a zmetkovitosti. Obzvláště velkého rozsahu snížení výrobních nákladů mohou nabývat inovace

založené na nových technologických principem a koncepcích. To přináší růst zisku a také nabízí

volbu více variant marketingové strategie oproti konkurenci.

2.1.3 Marketingové inovace

„Marketingové inovace znamenají zavedení nové marketingové metody, která nebyla

podnikem dříve používána a která je součástí nového marketingového konceptu nebo strategie“

(Synek, 2011).

Těmito inovacemi může být změna designu produktu, balení produktu, využití nových

prodejních kanálů, nová cenová strategie nebo změněná podpora produktu pomocí nástroji

komunikačního mixu.

2.1.4 Organizační inovace

„Organizační inovace mohou spočívat v zavedení nové organizační metody v podnikových

obchodních praktikách, v organizaci pracovního místa nebo v externích vztazích“ (Synek,

2011).

12

Těmito zavedeními mohou být například změny v rozdělení práce uvnitř podniku nebo

mezi podniky, vytváření nových typů spolupráce s dodavateli či odběrateli anebo vydělení

některých činností mimo podnik.

2.2 Členění dle intenzity inovace

Podle intenzity členíme inovace na inkrementální (evoluční) a na radikální (revoluční).

2.2.1 Inkrementální inovace

Při realizaci těchto inovací není třeba velkých investičních nákladů a stačí k nim aktuální

distribuční kanály a stávající zaměstnanci s nijak speciálně nezvýšenou kvalifikací. Také riziko

spojené s tímto typem inovace je nízké, protože je orientovaná na doposud známý trh. Tato

inovace sice zvýší produktivitu práce a sníží výrobní náklady, ale nejde o žádnou pronikavou

změnu výnosů podniku. Také tu je nebezpečí, že podnik u těchto drobných inovací zůstane

a neodhodlá se k zásadnějším inovacím, čímž se mu bude vzdalovat vrcholná technická úroveň

(Dvořák, 2006).

2.2.2 Radikální inovace

Naopak radikální inovace vyžadují velké investice do oblasti výzkumu a vývoje. S tím je

spojené riziko, že výzkum a vývoj se příliš protáhne a dojde ke prohloubení propasti oproti

konkurenci nebo se dokonce řešení výzkumu ukáže jako nereálné. U radikálních inovací jsou

také opačné nároky na pracovní sílu a na požadavky na odběratele a dodavatele oproti

inkrementálním inovacím. Je také třeba počítat s tím, že po tak zásadní inovaci nemusí existovat

trh. Proto nestačí jen poptávku zjišťovat, ale také ji být schopen aktivně vytvářet (Dvořák,

2006).

2.2.3 Řády inovace

František Valenta ve své knize Inovace v manažerské praxi rozdělil inovace do třech skupin

(racionalizace, kvalitativní změna kontinuální a diskontinuální a technologický převrat)

a na záporný až devátý řád. Záporný řád představuje úbytek vlastností, příkladem je opotřebení

jednotky. U devátého řádu se nezachovává vůbec nic a jde o zcela novou jednotku, příkladem

je genová manipulace.

13

Tab. č. 1: Schéma klasifikace řádů.

Řád Označení Co se zachovává Co se změní Příklad

-n

Degenerace Nic Úbytek vlastností Opotřebení

0 Regenerace Objekt Obnova vlastností Údržba, opravy

RACIONALIZACE

1 Změna kvanta Všechny vlastnosti Četnost faktorů Další pracovní síly

2 Intenzita Kvalita a propojení Rychlost operací Zrychlený posun

pásu

3 Reorganizace Kvalitativní vlastnosti Dělba činností Přesuny operací

4 Kvalitativní

adaptace

Kvalita pro uživatele Vazba na jiné

faktory

Technologie

konstrukce

KVALITATIVNÍ KONTINUÁLNÍ INOVACE

5 Varianta Konstrukční řešení Dílčí kvalita Rychlejší stroj

6 Generace Koncepční koncepce Konstrukční

řešení

Stroj s elektronikou

KVALITATIVNÍ DISKONTINUÁLNÍ INOVACE

7 Druh Princip technologie Konstrukční

koncepce

Tryskový stav

8 Rod Příslušnost ke kmeni Princip

technologie

Vznášedlo

TECHNOLOGICKÝ PŘEVRAT – MIKROTECHNOLOGIE

9 Kmen Nic Přístup k přírodě Genová manipulace

Zdroj: Valenta, F.: Inovace v manažerské praxi. Praha; 2001

Aby byl inovační projekt produktu nebo procesu způsobilý k předložení projektové

žádosti do programu OP PIK, musí dosáhnout u malých a středních podniků dosáhnout

na nejméně 4. inovační řád a u velkých podniků na nejméně 5. inovační řád dle Valenty (API,

2016). Vlastní dosažení inovačního řádu je výchozí podmínkou pro poskytnutí dotace, nikoliv

však jedinou.

2.3 Členění 4P

Toto členění inovací je podle Tidda, Bessanta a Pavitta z knihy Řízení inovací, kteří

inovace rozdělili do čtyř širších kategorií změn, a to na inovaci produktu, procesu, pozice

a paradigmatu (Tidd, Bessant, Pavitt, 2007).

• Inovace produktu

„Inovace produktu – změna v produktu nebo službě, které nějaká organizace nabízí“ (Tidd,

Bessant, Pavitt, 2007).

14

Jako příklad inovace produktu je uveden nový design auta, pojišťovací balíček nebo nový

druh domácího kina.

• Inovace procesu

„Inovace procesu – změna ve způsobu, jakým jsou produkty nebo služby vytvářený a dodávány“

(Tidd, Bessant, Pavitt, 2007).

V kontextu s inovací produktu je jako příklad uváděna změna ve výrobním procesu, změna

zařízení použitých při výrobě auta nebo domácího kina nebo změna ve způsobu vyřizování

pojistné události.

• Inovace pozice

„Inovace pozice – změna kontextu, ve kterém se určité produkty nebo služby uvádějí na trh.“

(Tidd, Bessant, Pavitt, 2007).

Příkladem může být glukózový nápoj určený pro rekonvalescenci. Firma vlastnící značku

tohoto nápoje tento výrobek opět uvede na trh, ale začne jej prezentovat jako nápoj pro zvýšení

výkonu a zdravé cvičení. Touto změnou pozice dojde k oslovení jiných potenciálních

zákazníků, zejména těch, kteří posilují a cvičí a nikoli jen osobám v rekonvalescenci.

• Inovace paradigmatu

„Inovace paradigmatu – změna v základním mentálním modelu, který tvoří rámec toho, co

organizace dělá“ (Tidd, Bessant, Pavitt, 2007).

Inovací paradigmatu může být například změna vnímání určitých značek kávy

nebo ovocného džusu, kdy dojde k jejich přeměně v luxusní designové produkty.

15

3 Mýty o inovacích

O inovacích panuje několik mylných představ. Gary Hammel zformuloval tyto mýty

do osmi bodů (dle Pitry, 2006).

1. Inovace vycházejí z velkých myšlenek

U radikálních inovací to možné je, ovšem inovace převážně vychází z konfrontace

drobných, ba i dokonce bláznivých nápadů. Inovační strategie podniku vychází ze série

myšlenkových experimentů, u kterých platí přímá úměrnost mezi pravděpodobností úspěšnosti

vybrané inovační strategie a celkovým počtem nápadů, které byly u její formulace.

2. Inovace se týkají tvorby nových produktů

Nikoliv nových produktů, ale nového podnikatelského modelu, kterého je nový produkt

pouze dílčí stránkou. Inovace je možností inovačního podnikání, vyvolaného technickým

rozvojem a dalšími částmi podnikání. Rozvoj inovačního podnikání je až ze 70 % vyvolán

změnou skladby vlastních nákladů podniku.

3. Inovačnímu řešení se nelze naučit, je výsledkem kreativních nápadů

Naopak. Většina témat inovací vzniká díky hledání příčin nespokojenosti zákazníků

s produktem a zjištění jejich skrytých potřeb. Zpochybňováním tradičních postupů a zvyklostí

v oboru podnikání mohou lidé dobře vnímat inovační potřeby podniku.

4. Inovace jsou věci specialistů z útvarů výzkumu a vývoje

Vývoj nového produktu a další inovační aktivity musí být záležitostí všech pracovníků

podniku. Specialista totiž nemusí mít pohled každodenního uživatele. Takový člověk díky

nabytým zkušenostem a znalostem může vidět možnosti zlepšení produktu tam kde specialista

nemusí.

5. Inovace jsou riskantní

Inovace nejsou o nic víc riskantnější než ostatní podnikatelské záměry. Inovace jsou pouze

částí podnikatelského záměru podniku, čili riziko s ním spojené je pouze dílčí. Čím vyšší je

očekávání zisku z inovačního projektu, tím vyšší je nejistota komerčního neúspěchu.

Podnikatelské riziko musí být vhodně rozptýleno mezi vícero podnikatelských záměrů, a ne

se opírat jen o jeden. Pokud by došlo k neúspěchu v případě jediného podnikatelského záměru,

16

tak by důvodem neúspěchu nebyla rizikovost inovace, ale špatný koncept podnikatelského

záměru.

6. Inovace jsou nákladné

Opět – inovace nejsou o nic víc nákladnější než ostatní podnikatelské záměry. Je nutné

se dobře připravit na vstup inovace na trh, a tím se vyhnout potenciálnímu komerčnímu

neúspěchu. Čím lépe je informačně zajištěna realizace inovačního záměru, tím nižší jsou

náklady na jeho zavedení.

7. Úspěch inovačních aktivit je úměrný objemu investic organizace do výzkumu a vývoje

Neexistuje žádné významné spojení mezi mírou inovačních úspěchů a výší investic podniku

do výzkumu a vývoje. Ve větší míře úspěch inovačních aktivit podniku záleží na objemu

kreativního potenciálu jeho pracovníků, který dokážou začlenit do průběhu realizace

inovačního záměru.

8. Inovace je výsledkem souhry příznivých okolností

Inovace nemůže být závislá pouze na shodě okolností. Inovace musí být výsledkem systému

managementu inovačních aktivit, který je nezávislý na vnějších podmínkách. Musí také umět

využívat všechny zdroje, kterými podnik disponuje.

17

4 Financování inovací

U financování inovačních procesů je třeba stanovit zdroje financování a náklady na jejich

pořízení. (Synek, 2011). V ČR se vynakládá na inovační proces nízký podíl obratu podniku (0,5

– 1 %), kdežto v USA nebo ve vyspělejších zemích EU bývá zvykem investovat až 5 % obratu

tamních podniků (Dvořák, 2006).

Graf č. 1: Zdroje financování inovací

Zdroj: Dvořák J.: Management inovací. Praha; 2006

Zdroje financování

inovací

soukromé

podniky

banky

joint ventures (Venture Capital)

jednotlivci (Business angels)

veřejné

státní

přímé

nepřímé

regionální

Evropská Unie

rámcové programy

strukturální fondy

ostatní

18

4.1 Soukromé zdroje financování

4.1.1 Podniky

Podniky musí být základním článkem financování inovačního procesu, jelikož by jinak

byly dříve nebo později ve svém tržním prostředí odsouzeny k zániku (Synek, 2011). Podniky

mohou využít dvou zdrojů financování – interních a externích.

U interních zdrojů je nejčastější tzv. samofinancování. Samofinancování zejména

v počáteční fázi inovačního procesu se může stát jediným dostupným zdrojem financí vzhledem

k výši rizika inovačních projektů.

Dalším možným interním zdrojem podniků jsou odpisy. Odpisy mají jako součást

daňově uznatelných nákladů podniky vliv na výši čistého zisku. Proto některé podniky volí

cestu zahrnout do podnikových nákladů vyšší podíl odpisů.

Jako externí zdroj financování mohou sloužit prostředky, které byly získané emisí

obligací.

Při rozhodování se o způsobu financování hrají roli u velkých podniků zejména odpovědi

na tři otázky:

1. Čím se zabývá konkurence?

2. Jaké náklady jsou spojeny s projekty, které doporučují vlastní výzkumníci?

3. Co všechno si můžeme dovolit?

V současné době je v popředí přístup, který se zakládá na čtyřech následujících principech

(dle Dvořáka 2006):

• Princip dekompozice, vyžadující, aby o výběru inovačních projektů a jejich

financování bylo rozhodnuto na takové pozici v podnikové hierarchii, u které jsou

k dispozici nejlepší a nejspolehlivější informace.

• Princip subsidiarity, na základě, kterého by rozhodování mělo proběhnout

na nejnižším článku podniku, který disponuje potřebnými údaji a prostředky.

• Princip kompatibility (kongruence), který požaduje, aby ten, který rozhoduje

o realizaci a cílech projektů, také nesl odpovědnost za příjmy a výdaje, které jsou

s těmito projekty spojeny.

19

• Princip integrace, který předpokládá, že jsou projekty, které převyšují možnosti dílčích

podnikových jednotek a je třeba je řešit na celokoncernové úrovni.

4.1.2 Banky

Z pohledu inovačního procesu vystupují běžné komerční banky vůči podnikům zejména

jako poskytovatelé externího cizího kapitálu, který má podobu dlouhodobých bankovních

úvěrů. Díky odlišnostem mezi inovacemi a investicemi se u bank projevila větší citlivost

na rizika a nejistoty, které mohou být pro inovace velmi vysoké. Inovační projekty bývají velmi

náročné zejména v technické části. Tyto projekty ovšem nejsou pracovníci banky schopni

adekvátně vyhodnotit a nechat tuto práci na externí experty je pro banky finančně velmi

náročné.

Komerční banky bývají také neochotné financovat inovace malých a středních podniků.

To je způsobeno tím, že malé a střední podniky nemohou bankám poskytnout dostatečné záruky

za přijímaný úvěr. Je zde také velká informační nesouměrnost, kdy malé a střední podniky

poskytují velké množství technických dokumentů projektu, ale naopak nedostatek dokumentů

ekonomického charakteru, které jsou pro banky důležité v otázce poskytnutí úvěru. Pokud přece

jen banky schválí poskytnutí úvěru, malé a střední podniky nejsou obvykle schopny finanční

a cenové podmínky banky akceptovat.

Dalšími překážkami pro poskytování úvěrů podnikům patří:

• nedostačující ochrana práv věřitele

• malá výtěžnost konkurzního řízení

• nedostatek informací o ekonomické situaci malých a středních podniků

• nekvalitní podnikatelské záměry

Celkově je pro komerční banky výhodnější poskytovat pouze jeden vyšší úvěr než několik

menších úvěrů za sebou, protože množství práce s tím spojené není závislé na velikosti úvěru.

Pokud by u malého a středního podniku došlo k nezdaru, tak pro banku je pravděpodobnost

zpětného získání poskytnutých prostředků malá.

Banky směřují své nabídky úvěrových produktů raději čistě na projekty, které mají

investiční nebo provozní charakter. Jiné nabízejí spolupráci při realizaci exportu například

poskytnutím exportního financování, usnadněním úvěrového řízení a při zpracování žádosti

20

o dotace ze zdrojů EU nebo zajištěním inkasních plateb. V případě financování výzkumu a

vývoje ze zdrojů EU jsou platná pravidla, že podnik může získat dotaci až po úspěšném

ukončení projektu a po předložení dokumentů, které prokazují výši nákladů na projekt.

Z tohoto důvodu některé komerční banky mohou poskytnout podniku takzvaný úvěrový

příslib, který umožňuje prokázat finanční připravenost realizace projektu během podávání

žádosti o dotaci (Dvořák, 2006).

4.1.3 Venture Capital

V českém překladu tento termín znamená projekt nebo dobrodružství. Vyjádřit to lze

jako „rizikový kapitál“. „Venture Capital je rizikový kapitál, vkládaný prostřednictvím

rizikového fondu do základního kapitálu zpravidla veřejně neobchodovatelných firem s cílem

financovat počáteční činnost firmy, popřípadě projekty rozvojového a investičního

charakteru“ (Synek, 2011, s. 168).

Typy financování rizikovým kapitálem:

• Seed-financing – má primární zaměření na financování nákladů výzkumu a vývoje

nově vznikajícího produktu nebo na financování prvotních kroků v podnikání.

Financování výzkumu a vývoje z tohoto zdroje je mimořádně rizikové a doba

návratnosti dlouhá.

• Start-up-financing – má primární zaměření na zakládání podniků, na další vývoj

produktu, a to až do stupně zralosti a na pořízení materiálu, surovin, technologií

a staveb.

• First-stage financing, second-stage financicng, third stage financing – tyto způsoby

financování jsou zaměřeny na jednotlivé fáze uvedení produktu na trh od jeho uvedení

až do vyčerpání tržního potenciálu.

• Bridge-financing, development-financing – tyto typy umožňují financování dalšího

rozvoje podniku nebo v případě development-financing přípravu uvedení podnikových

akcií na burzu. V obou případech je riziko podnikání nižší a doba návratnosti kratší.

• Rescue capital – „záchranné financování“, je financováním pro podniky, kterým hrozí

ukončení činnosti nebo prohlášení konkurzu.

• Debt replacement – „profinancování dluhů“, je financováním pro podniky v případech

krátkodobé ztráty s šancí na znovuvytvoření dostatečného cash-flow. Toto financování

21

zabraňuje dalším nesplácení dluhů a velkému úvěrovému zatížení podniku, ovšem

kapitálový investor v podniku získává majetkový podíl jako náhradu za proplacení

dluhů.

• Acquisition capital – rizikový kapitál určený k nákupu jiných firem nebo na převzetí

vlastního podniky jeho managementem.

Rozdílem mezi získáním kapitálu z fondů rizikového kapitálu a z bankovních úvěrů je,

že fond Venture Capital neposkytuje úvěr, ale vlastní kapitál. To pro podnik znamená žádné

splácení úroků, žádné umořování dluhů. Naopak podnik získává vyšší kapitálovou vybavenost,

což přináší větší důvěryhodnost pro případný zájem o bankovní úvěr.

Druhým rozdílem je, že Venture Capital vstupuje do řízení firmy, takže přináší nejen

peníze, ale i zkušenosti, kontakty atd. Cílem je zhodnocení firmy, po určitém čas Venture

Capital z firmy vystupuje.

4.1.4 Business angels

Business angels, česky označovaní jako „kmotři podnikatelů“, jsou zpravidla kapitálově

silní jedinci s rozsáhlými podnikatelskými zkušenostmi, kteří jsou ochotni investovat vlastní

kapitál do pro ně zajímavých nápadů nebo podniků. Kapitálová investice probíhá zpravidla tak,

že je zakoupen menšinový podíl v podniku a je očekáván po určité době prodej tohoto podílu.

Na základě rozdílu mezi nákupní a prodejní částkou business angels realizují svůj zisk. Tato

kapitálová investice na rozdíl od venture capital investic probíhá zpravidla anonymně (Dvořák,

2006).

4.2 Veřejné zdroje financování

4.2.1 Státní rozpočet

V některých případech je výhodné, aby byly soukromé zdroje financování doplňovány

prostředky ze státního rozpočtu a dalších veřejných zdrojů, které mohou činit až 85 %

z celkového rozpočtu projektu. Finanční podpora ze státního rozpočtu je rozdělována na přímou

a nepřímou.

22

Přímá finanční podpora ze státního rozpočtu

Podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací č. 110/2009 Sb.

se přímá finanční podpora ze státního rozpočtu poskytuje ve formě účelové, popřípadě

institucionální podpory.

Účelová podpora ze státního rozpočtu může být poskytnuta jen na základě výsledků

veřejného výběrového řízení ve výzkumu a vývoji, a to na:

• Grantové projekty základního výzkumu z výdajů Grantové agentury České Republiky

• Programové projekty základního a aplikovaného výzkumu, který realizuje Národní

program výzkumu

• Projekty aplikovaného výzkumu a vývoje z výdajů na výzkum a vývoj rozpočtových

kapitol kompetentních správních úřadů anebo z výdajů Technologické agentury České

Republiky

• Další programy výhradně určené pro potřeby státu nebo jednotlivých územních

samosprávních celků.

Účelová podpora je zpravidla poskytována ve formě dotace fyzickým a právnickým osobám

pro financování projektů. Výsledky projektů jsou pak určeny ke zveřejnění, pro potřeby orgánů

státní správy nebo pro potřeby dalších uživatelů.

Institucionální podpora financování ze státního rozpočtu výzkumu a vývoje se zaměřuje

na podporu výzkumných organizací, které jsou zřízeny ústředními orgány nebo zákonem.

Na základě hodnocení výsledků činnosti se z těchto prostředků organizacím financují jejich

mzdové náklady, investice, programy a další (Dvořák, 2006).

Nepřímá finanční podpora ze státní rozpočtu

I nepřímá podpora z veřejných zdrojů může přinést stimul inovačnímu procesu. Nepřímá

podpora se na rozdíl od té přímé uskutečňuje formou předepisované sazby celních, daňových a

dalších sazeb, dávek a poplatků, které jsou součástí těchto státních rozpočtů. (Synek, 2011).

23

Dle Švejdy a kol. (2002) jsou možnosti uplatnění nepřímé finanční podpory inovačního

procesu následující:

• Daňové zvýhodnění investic pro výzkum a vývoj zavedením nové daňové

odečitatelné položky.

• Vytváření rezerv již v průběhu projektu a díky tomu uplatňování daňově uznatelné

opravné položky.

• Zrušení daně ze zisku pro výzkumné instituce, pokud tento zisk bude vkládán

do výzkumu a vývoje.

• Plné zrušení cla a DPH u dovozu pro účely výzkumu a vývoje pro všechny

organizace.

• Úplné zrušení darovací daně u finančních i nefinančních darů určených pro

výzkum a vývoj.

• Vytvoření adekvátního prostředí pro využívání rizikového kapitálů ve výzkumu a

vývoji.

4.2.2 Evropská Unie

Evropská Unie poskytuje svým členům stále větší prostředky na financování a podporu

inovačního procesu. V období 2002 – 2006 byl rozpočet 6. rámcového programu 17,5 mld.

euro, v letech 2007 – 2013 u 7. rámcového programu to bylo 53,2 mld. euro a pro období 2014

– 2020 má 8. rámcový program Evropské Unie pro výzkum a inovace HORIZON 2020

připravený rozpočet ve výši až 80 mld. euro. Existují tři směry, podpory inovačního procesu

z prostředků Evropské Unie. Jde o financování z rámcových programů EU, financování ze

strukturálních fondů EU a financování prostřednictvím Evropské investiční banky. Příkladem

nefinanční podpory ze strany Evropské Unie je program EUREKA (Dvořák, 2006).

Financování z rámcových programů EU

Obecným cílem rámcových programů EU je optimalizovat koordinaci výzkumu a vývoje

v rámci států Evropské Unie. Rámcový program EU je zaměřen na následující tři oblasti:

• Komunitární výzkum – soustředění a integrace výzkumu celého společenství

• Členění Evropského výzkumného prostoru

• Podporování základů Evropského výzkumného prostoru

24

Prioritou rámcového programu EU je například orientace na technologie informační

společnosti, nanotechnologie, udržitelný rozvoj a jiné. Platí, že Evropská Unie finančně

přispívá pouze určitým procentem z celkových nákladů projektu. Je proto nutné, aby účastníci

projektu měli k dispozici vlastní zdroje spolufinancování nebo je získali jiným způsobem.

Financování ze strukturálních fondů EU 2007 – 2013

Strukturální fondy EU jsou jádrem politiky EU a spolufinancují se z nich například přímé

investice do vytváření nových pracovních příležitostí, poradenství či certifikace pro malé firmy,

základní hospodářská infrastruktura a další.

Nejužší vazby na inovační procesy měl v minulém programovacím období 2007 – 2013

operační program Podnikání a inovace (OPPI), který se zaměřoval na zvýšení

konkurenceschopnosti průmyslu a podnikání, na rychlejší zavádění výsledků výzkumu a vývoje

do praxe a další. Za realizaci tohoto programu v České Republice odpovídalo Ministerstvo

průmyslu a obchodu. V rámci programu bylo definováno sedm prioritních os, které rozdělovaly

operační program na logické celky a tyto celky byly dále děleny na jednotlivé oblasti podpor

(Synek, 2011).

Projekt popisovaný v následujících kapitolách byl financován z prostředků OPPI v oblasti

podpory 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků.

Financování ze strukturálních fondů EU 2014 – 2020

V současném programovacím období 2014 – 2020 bylo OPPI nahrazeno programem OP

PIK (Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost). Finanční prostředky

z OP PIK mohou být využity na spolufinancování podnikatelských projektů

ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Odpovědným orgánem OP PIK

je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

OP PIK se zaměřuje na zvýšení inovační výkonnosti podniků, využití výsledků

průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje a rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti

malých a středních podniků. Operační program dále podporuje aktivity vedoucí ke snižování

energetické náročnosti podnikatelského sektoru, činnosti směřující ke zvyšování podílu energie

z obnovitelných zdrojů, rozvoj distribučních sítí, uplatnění nových technologií v energetice,

rozšíření vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a rozvoj informačních

a komunikačních technologií.

25

Operační program je tvořen z pěti prioritních os. Prioritní osy jsou dále rozděleny

na specifické cíle, v jejichž rámci je stanoveno 24 programů podpory. Výjimkou je prioritní osa

5 Technická pomoc, která je určena pro podporu řízení a implementaci operačního programu.

Ostatní zdroje financování a podpory inovací v EU

Významnou nefinanční podporou inovačního procesu v Evropské unii je program

EUREKA. Cílem programu EUREKA je podpora nadnárodní spolupráce mezi průmyslovými

podniky, vysokými školami a výzkumnými ústavy. Očekáváno je dosažení vyšší výkonnosti

a konkurenceschopnosti evropského výzkumného prostoru.

Kritéria pro zapojení do programu EUREKA:

• Spolupráce podniků a výzkumných organizací ze dvou a více zemí.

• Dosažení znatelného pokroku u produktu nebo procesu.

• Existence komerčního využití a uplatnění na trhu pro výsledky řešení projektu.

• Účastníci projektu musí disponovat technickými, finančními a řídícími

kompetencemi pro jeho řešení.

Program EUREKA není tak administrativně náročný, necentralizuje financování ani výběr

projektů, je rychle realizovatelný, je dostupný i pro malé podniky, a hlavně návrhy na řešené

programy vycházejí od jednotlivých podniků a výzkumných organizací (Synek, 2011).

Národní RIS3 strategie

Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (dále

jen „Národní RIS3 strategie“ z anglického „Research and Innovation Strategy for Smart

Specialisation“) je strategickým dokumentem, který zajišťuje efektivní zacílení evropských,

národních a soukromých finančních prostředků na aktivity vedoucí k posílení inovační kapacity

a konkurenceschopnosti ekonomiky v oblasti výzkumu, vývoje a inovací. Národní RIS3

strategie posuzuje, zda předkládaný projekt je realizován v prioritní aplikační doméně a zda má

primární uplatnění ve vybraných znalostních doménách. (MŠMT, 2013)

26

5 Opravny Telč a.s.

5.1 Inovační projekt ve společnosti Opravny Telč a.s.

Praktická část bakalářské práce je věnována inovaci produktu a inovaci procesu

v podmínkách inovačního projektu Inovace procesu výroby modulu konstrukce, registrační

číslo: 4.1 IN04/1173, spolufinancovaného z fondů EU, konkrétně z Operačního programu

Podnikání a Inovace programu INOVACE – Inovační projekt. Projekt byl realizován v letech

2012–2014, investiční část projektu proběhla od 15.3.2013 do 24.9.2014.

Hlavním cílem inovačního projektu bylo uvedení na trh nového produktu, specifického

nosníku ocelové konstrukce, který je využíván při montáži ocelových konstrukcí různých

objektů.

Způsobilé výdaje projektu byly dle podmínek programu vynaloženy zejména na nákup

strojů a zařízení potřebných k výrobě inovovaného produktu, sloupu ocelové konstrukce dle

nově navrženého inovovaného výrobního procesu.

Rozpočet projektu činil finálně 5 068 tis. Kč (bez DPH), poskytnuta byla dotace ve výši

50 % ze způsobilých výdajů, 2 530 tis. Kč.

Efektivita projektu byla pro potřeby studie proveditelnosti vyhodnocena pomocí

nástroje Finanční realizovatelnost projektu, dostupné na webových stránkách CzechInvest.

Rozhodující ekonomické ukazatele (IRR, NPV, DN) vykazovaly velmi příznivé kladné

hodnoty. Hlavním důvodem byla celkově nízká výše investice v porovnání s jejím dopadem

do vývoje tržeb generovaných projektem.

Tab. č. 2: Finanční realizovatelnost projektu

Výsledné hodnocení

NPV čistá současná hodnota 27 680

IRR finanční míra výnosnosti 104, 35 %

DN doba návratnosti 1,35

Průměrná doba odpisování investice PDOI 6,38

Zdroj: Finanční realizovatelnost projektu, 2013

Projekt se jevil jako ekonomicky stabilní a efektivní, zaručující návratnost vložených

prostředků. Skutečně dosažené cíle sice vykazují rozdíl (viz. kapitola 12.1) oproti plánovaným

27

hodnotám, to však nemělo negativní vliv na celkový dopad realizace projektu do ekonomiky

společnosti.

Projekt Inovace procesu výroby modulu konstrukce byl zcela v souladu s podmínkami

programu, konkretizované kromě jiného souborem podporovaných aktivit Výzvy č. 4.

• Aktivita a) Zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb

(inovace produktu) - Projekt je zaměřen na zvýšení technických a užitných hodnot

produktu – sloupu ocelové konstrukce.

• Aktivita b) Zvýšení efektivnosti procesů výroby a poskytování služeb (inovace procesu)

- Projekt je zaměřený na zvýšení efektivnosti procesů výroby sloupu ocelové

konstrukce a ocelové konstrukce samotné.

Projekt rovněž vyhověl požadovaným cílům dle podmínek Výzvy. Cílem projektu

Inovace procesu výroby modulu konstrukce bylo posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti

společnosti Opravny Telč a.s. a podpora jejího udržitelného růstu. V oblasti ekonomických

výstupů projektu bylo nejvýznamnějším cílem výrazné zvýšení čistého obratu z inovovaného

produktu jako jeho podílu na celkovém obratu společnosti. Projekt přímo vycházel

z dlouhodobé podnikatelské koncepce společnosti Opravny Telč a.s. a představil úspěšné

zavedení výsledků vlastního vývoje do sériové výroby. Konkrétní cíle projektu byly:

• Pořízení nové unikátní výrobní technologie na výrobu sloupu ocelové konstrukce.

• Rozšíření tržního segmentu, vstup na nové trhy a uplatnění inovovaného produktu

na trzích stávajících.

• Snížení dopadů činnosti společnosti Opravny Telč a.s. na životní prostředí formou

snížení energetické a materiálové náročnosti výrobního procesu na jednotku produkce.

Projekt měl definované výstupy, závazné ukazatele projektu, jejichž naplnění bylo

podmínkou poskytnutí dotace

28

Tab. č. 3: Závazné ukazatele projektu

Závazné ukazatele Cílová

hodnota

Plánovaný

termín dosažení

cílové hodnoty

Skutečná

hodnota

Datum

dosažení

skutečné

hodnoty

Uvedení na trh nových nebo

inovovaných produktů

1 30.9.2014 1 24.9.2014

Zavedení nových nebo

inovovaných procesů ve výrobě

nebo poskytování služeb

1 30.9.2014 1 24.9.2014

Zdroj: Monitorovací zpráva projektu, 2015

Základní prvkem udržitelnosti projektu byla dle podmínek programu podmínka, že

příjemce dotace nesmí po dobu tří let ode dne skutečného ukončení projektu ukončit svoji

podnikatelskou činnost, při níž je využíván dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, jehož

pořizovací cena byla zahrnuta do způsobilých výdajů projektu. Tato podmínka je průběžně

plněna.

5.2 Představení společnosti Opravny Telč a.s.

5.2.1 Historie a současnost firmy Opravny Telč a.s.

Historie společnosti Opravny Telč a.s. se odvíjí od konce 90. let minulého století.

Vznikla v roce 1993. Dnešní podoba společnosti navázala v roce 1993 na třicetiletou tradici

opravárenského a výrobního podniku v oblasti zemědělských strojů. Snížení zájmu o opravy

zemědělské techniky a o výrobu zemědělských strojů, přinutilo vedení společnosti ke změně.

Nový směr začala určovat velmi úspěšná spolupráce se zahraničním partnerem, jejímž

výsledkem byla ke konci roku 2005 dodávka více než 250 kompletů různých ocelových

konstrukcí hal, jízdáren a přístřešků. V sortimentu dodávaných výrobků jsou také kruhové

jízdárny a rozhledny.

Aplikace nového výrobního stylu výroby konstrukcí a jejich montáže na staveništi,

přináší výraznou možnou úsporu výrobního a montážního času. Dnes má firma za sebou 260

realizovaných staveb na území ČR. Své uplatnění nachází konstrukce a z nich tvořené prostory

především ve skladovém hospodářství, v zemědělství, ale také jako výrobní a montážní haly.

Doplněním o skládací lamelová vrata v plné šířce rozponu konstrukcí vznikají velmi pohodlné

a účelové hangáry pro lehká a ultralehká letadla, kluzáky a vrtulníky.

Zatím posledním významným rozšířením firmy bylo zřízení a otevření STK (stanice

technické kontroly) pro osobní a nákladní automobily do 3,5t. Dalším krokem rozšíření činnosti

29

firmy bylo zřízení SME (stanice měření emisí), pneuservisu pro osobní a nákladní automobily,

prodej náhradních dílů, nafty, olejů a hutního materiálu. V roce 2004 byla zahájena výroba

širokého spektra letištních vozíků. Zásadní pro činnost společnosti žadatele zůstává výroba

ocelových konstrukcí.

Tab. č. 4: Statutární zástupci firmy

Jméno: Pozice ve firmě:

Ing. Miroslav Nosek předseda představenstva

Ing. Zdeněk Bartošík místopředseda představenstva

Václav Saenger člen představenstva

Lubomír Ježek prokurista

Zdroj: Podle interních materiálů společnosti, 2017

Kapitál:

Akcie na jméno, hodnota: 1 000 Kč, počet akcií: 6780 v listinné podobě. K převodu

akcie na jiného, než akcionáře společnosti, se vyžaduje souhlas představenstva. Souhlasu

netřeba v případě, že akcionáři společnosti ani společnost neodkoupí nabídnuté akcie za

nominální hodnotu ve lhůtě 60 dnů od předložení písemné nabídky společnosti.

Způsob jednání za společnost:

Společnost zastupuje vůči třetím osobám před soudy a jinými orgány v celém rozsahu

představenstvo, a to každý člen představenstva samostatně. Za společnost podepisuje předseda

nebo místopředseda představenstva, nebo jeden člen představenstva, který k tomu byl

představenstvem písemně pověřen. Všichni činí tak, že k obchodnímu jménu společnosti připojí

svůj podpis. Ředitel společnosti je zároveň prokuristou společnosti a je oprávněn jednat za

společnost a zavazovat společnost v rozsahu plné prokury samostatně.

Kontrolním orgánem společnosti je dozorčí rada, jejíž kontrolní funkce je vymezena

Stanovami společnosti zejména kapitolou C. Dozorčí rada, článek 18–23 dle Sbírky listin

Veřejného rejstříku.

5.2.2 Vize společnosti

Dlouhodobá vize společnosti žadatele je zaujmout stabilní a významnou pozici v České

republice v daném segmentu trhu, poskytovat kompletní služby zákazníkům v oblasti výroby

30

ocelových konstrukcí a zakázkové výroby. Vybudovat tak pevnou, konsolidovanou firmu

se stabilní pozicí na trhu v tuzemsku i v zahraničí, která by dávala záruky solidnosti jak vůči

zákaznické obci, tak vůči vlastním zaměstnancům K naplnění vize společnosti slouží její

strategie, realizovaná plněním konkrétních cílů.

5.2.3 Strategie společnosti

Strategie, vedoucí k naplnění vize, vede cestou neustálého zlepšování nastavených

procesů a jejich inovací:

• Trvalá inovace a zvyšování hodnoty výrobků realizací vlastní inovační strategie.

• Sledování cenové politiky konkurence a pružná reakce na pohyb cen.

• Strategie kvality produkce.

• Strategie nízké spotřeby surovin a energií.

• Strategie snižování negativních dopadů na životní prostředí.

5.2.4 Hlavní cíle společnosti

V době udržitelnosti projektu, 3 roky po ukončení realizace, léta 2015–2017, musí

společnost zajistit jednak obecné podmínky dané smlouvou s poskytovatelem dotace a jednak

podmínky udržení deklarovaných závazných ukazatelů a monitorovacích ukazatelů projektu.

Za tímto účelem společnost zaměřila svoji pozornost zejména na tyto úseky:

• Dosažení a udržení kvality výroby a montáže ocelových hal a ocelových

konstrukcí na úrovni, která by soustavně uspokojovala stanovené nebo

předpokládané požadavky odběratele a tím získávat stále lepší pozici na trhu.

• Instalace a zprovoznění nové inovované technologie na výrobu inovovaných

ocelových konstrukcí.

• Rozšíření sortimentu produkce v sekci ocelových konstrukcí.

• Zvýšení produktivity práce a zlepšení její organizace.

• Snížení materiálové a energetické náročnosti výroby.

• Snížení dopadů činnosti společnosti na životní prostředí.

31

6 Průběh produktové a procesní inovace

6.1 Inovační strategie společnosti

Strategií společnosti je trvalá inovace výrobků jako reakce na potřeby trhu, uspokojení

potřeb trhu na podkladě zmapování trhu a pravidelných marketingových analýzách trhu.

Zajištění výzkumu a vývoje je realizováno dle vlastní inovační strategie, která je aplikována

při vývoji nových produktů formou dílčí inovace stávajících nebo vývoje úplně nových

produktů směrem k aktuálním potřebám trhu nebo zaváděním nových služeb.

Inovace produktu a procesu je v souladu s dlouhodobou podnikatelskou a inovační

koncepci společnosti Opravny Telč a.s., dle které cesta k dosažení trvalého úspěchu vede

metodou trvalé inovace a zvyšování kvality produktů.

Inovační strategie vývoje nového výrobku, je realizována dle metodického postupu

ve shodě se Systémem kvality společnosti OPRAVNY TELČ, a.s., který je aplikován v souladu

s požadavky ČSN EN ISO 9001:2009 a normami ČSN EN ISO 3834-2.

6.2 Vzájemná vazba inovace produktu a procesu

Dle podmínek programu OPPI musela být veškerá vývojová a výzkumná činnost vedoucí

k inovaci produktu a procesu ukončena ještě před podáním projektové žádosti. Zároveň musely

být předloženy jednoznačné důkazy o provedené činnosti, kterými byly dlouhodobé smlouvy

se subjekty VaV, protokoly a ověřovací zkoušky a existence funkčního prototypu. Tato činnost

je podrobněji časově podchycena v tab. č.10: Harmonogram výzkumné činnosti. VaV činnost

probíhala v období říjen 2012–květen 2013. Vlastní projekt Inovace procesu výroby modulu

konstrukce byl zaměřen na realizaci výstupů inovací, tedy uvedení inovovaného produktu na trh

s finanční podporou fondů EU, programu OPPI.

Předmětem projektového záměru bylo pořízení výrobní linky pro zajištění výroby

inovovaného produktu, sloupu ocelové konstrukce, ve kterém je napojení jednotlivých dílů

zajištěno použitím svařovaných profilů z válcovaných plechů s proměnlivým průřezem,

reagujících na různé zatížení jednotlivých částí konstrukce.

Inovovaný produkt vznikl na základě společného výzkumu společnosti Opravny Telč a.s.

a VUT Brno. K výrobě uvedeného produktu bylo potřeba současně inovovat výrobní proces,

32

zejména zařazením svařovacího NC automatu, řezacího NC stroje pro termické dělení

materiálu a plazmatického řezáku. Zvolená technologie nového způsobu výroby optimálně řeší

materiálové vstupy, energetické nároky a zajišťuje vysokou kvalitu výroby a produktivitu

práce.

Realizace projektu proběhla ve stávajících výrobních prostorech v místě sídla společnosti,

prostor pro novou technologii byl připraven, v rámci projektu byly realizovány jen nezbytné

stavební úpravy v souvislosti s instalací nové technologie.

Zvýšení užitných hodnot inovovaného produktu spočívá zejména ve snížení hmotnosti

ocelového sloupu vlivem použití lehčího materiálu a zvýšení únosnosti sloupu při zachování

zákonných statických norem. Změny parametrů inovovaného sloupu se logicky projevily

ve snížení hmotnosti finální ocelové konstrukce při dodržení všech zákonných parametrů a

ve snížení materiálových a energetických výrobních nákladů. Dodržení zákonných norem je

uvedeno v závěrečných protokolech o inovaci produktu.

Inovační proces vycházel z vlastní inovační strategie společnosti, reagoval na situaci

na trhu a vedl k posílení konkurenceschopnosti společnosti investora a posílení její pozice

na trhu ocelových konstrukcí.

Z průběhu inovačního projektu je velmi zřetelná návaznost a provázanost inovace

produktu a inovace procesu. Prvotním impulsem byla marketingová analýza trhu, která zjistila

poptávku po nových typech sloupů ocelové konstrukce. Z ní vyšla vlastní inovace produktu,

po jejímž ukončení bylo zřejmé, že na stávajícím strojním vybavení a na stávajícím nastavení

výrobního procesu nelze inovovaný produkt vyrábět. Logicky z toho vzešla inovace procesu,

která zjištěné nedostatky odstranila. Pro nové, inovované nastavení výrobního procesu bylo

třeba zajistit nové stroje a zařízení, jejichž pořízení bylo předmětem žádosti do programu OPPI.

Cesta od marketingové analýzy k inovaci procesu je přehledně znázorněna ve vývojovém

diagramu inovačního procesu.

33

Graf č. 2: Vývojový diagram inovačního procesu

Zdroj: Vlastní zpracování, 2017

Inovace procesu

Inovační záměr: Zajistit průmyslovou výrobu inovovaného produktu

Výsledek inovace: Inovovaný technicky nový výrobní proces, unikátní sestavení výrobní linky schopné zajistit výrobu inovovaného produktu v

průmyslových podmínkách

Inovace produktu

Inovační záměr: Vytvořit inovovaný produkt, sloup ocelové konstrukce při zachování standardního

materiálového složení , s nižší hmotností a spolehlivou pevností a odolností.

Výsledek inovace: Inovovaný produkt, sloup ocelové konstrukce, ve kterém je napojení

jednotlivých dílů zajištěno použitím svařovaných profilů z válcovaných plechů s proměnlivým

průřezem, reagujících na různé zatížení jednotlivých částí konstrukce.

Marketingová analýza trhu

Impuls: Zjištění převisu poptávky po lehčených ocelových konstrukcí z klasických materiálů při

zachování jejich kvalitativních vlastností

Řešení: Uspokojit potřeby trhu výrobou nové ocelové konstrukce

34

7 Inovace produktu

7.1 Charakteristika původního technického stavu produktu

Původní produkt, sloup ocelové konstrukce byl vyráběn dle technologického postupu

od roku 1998. Původní řešení: válcované profily, ve kterých je sloup dimenzován podle

největšího zátěžového momentu, který musí přenést. Z toho plyne značné nevyužití nebo

nežádoucí předimenzování profilu, které ve svém důsledku vede k zvětšené hmotnosti vlastní

ocelové konstrukce s negativními dopady na její cenu.

Původní konstrukce rámového rohu je řešena svařováním dvou průřezů IPE.

Obr. č. 1: Popis profilu IPE

Zdroj: Melcher, 2004

Nejprve je nutné jeden díl proměnlivě (kónicky) upravit, to znamená na délku 3,0 m

podélně rozříznout a pak vzájemně svařit. Tento průřez je na výrobu pracný, navíc staticky

nemá ideální průřez a obtížně obstojí v konkurenci.

Úkony, které musí být provedeny:

1. podélné rozříznutí spodního dílce

2. přiložení k základnímu

3. podélné svaření obou dílců v požadovaný průřez

35

Nevýhody:

a) vysoká pracnost a časová náročnost při ručním rozpalováním a svařování

b) malá variabilita v optimalizaci návrhu pro konkrétní stavbu

c) nesystémové řezání jednoho dílce a navazující přivaření na druhý

d) větší celková hmotnost průřezu

Spotřeba materiálu na výrobu jednoho sloupu ocelové konstrukce činí: 374,4 kg.

Důvodem pro inovaci produktu bylo odstranění uvedených negativních vlastností.

7.2 Charakteristika nového technického stavu produktu

7.2.1 Popis inovovaného produktu

Nový produkt vznikl na základě společného výzkumu společnosti Opravny Telč a.s.

a VUT Brno na základě rámcové smlouvy o spolupráci mezi oběma partnery.

Inovované řešení:

Profil sloupu je dimenzován dle zátěže a má proměnlivý (konický) průřez. Tento způsob

řešení umožňuje maximální využití profilu po celé jeho délce, které vede k menší spotřebě

materiálu, a využití plechových materiálů, které jsou cenově méně nákladné. Nové řešení

spočívá ve vytvoření sloupu s rámovým rohem pomocí svařených plechů. Jejich rozměry jsou

vždy konkrétně navrženy na konkrétní stavbu s optimalizací na I. MS (Mezní stav – únosnost

základu) i II. MS (Mezní stav – použitelnosti).

7.2.2 Míra inovace produktu

Inovovaný produkt vykazuje zásadní změny proti stávajícímu zejména v parametrech

hmotnost, tuhost, variabilita.

Výhody:

• není nutné podélné rozřezávání dílců IPE

• menší celková hmotnost průřezu při zachování shodné únosnosti

• větší celková tuhost průřezu

• variabilita v návrhu v tloušťce pásnic i přírub průřezu

• variabilita v návrhu v šířce pásnic i přírub průřezu

• šroubové spoje v místě menšího namáhání

36

Inovovaný sloup má o 20 % menší plochu (šířku), stejnou délku, tedy menší objem, a tudíž

i hmotnost, při stejné únosnosti, Navíc se zvýšila tuhost průřezu o 3,5 %. Společně s variabilitou

návrhu se jedná o výrazné zlepšení efektivnosti a ekonomičnosti při realizaci ocelových

konstrukcí. Technické parametry inovovaného sloupu byly ověřeny statickými výpočty.

Výsledkem inovace je technicky zlepšený produkt. Jedná se o produkt, který je nový v ČR.

Konkurenční společnosti nenabízejí srovnatelný souběh kvality, ceny a užitných vlastností.

Míra inovace produktu je pro přehlednost zachycena v následující srovnávací tabulce, která

porovnává současné a inovované parametry sloupu ocelové konstrukce vybraných ukazatelů.

Tab. č. 5: Míra inovace produktu

Sloup ocelové konstrukce

(výroba 1 ks)

Původní

produkt

Inovovaný

produkt

Rozdíl – Úspora

Materiál – válcovaný

profil IPE 330

374,4 kg 298 kg - 76,4 kg, úspora 20,4 %

Celková plocha průřezu 9 151 mm2 7 180 mm2 - 1 917 mm, úspora

21,5 %

Poloměr setrvačnosti

Iy= 3,54 E08

mm4

Iy= 3,661 E08

mm4

zlepšení o 3,4 %

Zdroj: Opravny Telč, 2013

Inovace produktu a inovace procesu byly velmi úzce svázané. Inovace produktu

proběhla formou společného výzkumu partnerů, společnosti Opravny Telč a.s. a VUT Brno

na základě rámcové smlouvy o spolupráci mezi oběma partnery. Základním úkolem výzkumu

byla inovace produktu sloup ocelové konstrukce, vedoucí k jeho zvýšené odolnosti a snížené

hmotnosti při zajištění a zvýšení jeho užitných hodnot. Nejprve byla provedena analýza

současného způsobu provedení napojení sloupu, definice jeho hlavních nedostatků a určení

cílových parametrů. Vlastní společný výzkum proběhl formou zkoušení jednotlivých způsobů

napojení, prováděním kontrolních měření a ověřováním dílčích výstupů z jednotlivých

zkoušek. Harmonogram průběhu výzkumné činnosti je uveden v následující tabulce.

37

Tab. č. 6: Harmonogram průběhu výzkumné činnosti

REALIZACE VÝVOJE

INOVOVANÉHO

PRODUKTU

Časový

harmonogram

Finanční

náklady na

vývoj

(v tis. Kč)

Dílčí ověření

vývoje

Analýza výchozího produktu,

určení hlavních nedostatků

Prosinec 2011–

leden 2012

40 29. 1. 2012

Definice nového, inovovaného

produktu a základních

parametrů výrobního procesu

Únor 2012–

květen 2012

8 31. 5. 2012

Vývojová a kontrolní činnost Červen–listopad

2012

30 30. 11. 2012

Výroba prototypu Prosinec 2012 8 5.12 2012

Ověření vlastností a funkčnosti

prototypu inovovaného

produktu

Prosinec 2012 8 5. 12.2012

Ukončení vývoje inovovaného

produktu

Prosinec 2012 0 Závěrečná zpráva

ze dne 12. 12. 2012

CELKEM

94


Finanční náklady na vývoj hrazené z prostředků společnosti Opravny Telč a.s. činily

94 tis. Kč. Inovace produktu musela být ukončena před podáním projektové žádosti, formálně

byla ukončena Závěrečnou zprávou ze dne 12. 12. 2012. Inovovaný produkt, sloup ocelové

konstrukce, má odlišné, zlepšené, parametry proti běžně používanému sloupu vlivem

proměnlivého průřezu profilu s vazbou na požadovanou zátěž.

38

8 Inovace procesu

8.1 Charakteristika původního technického stavu procesu

8.1.1 Popis původního výrobního postupu

Původní výrobní proces byl charakterizován zastaralostí technického vybavení,

vysokou spotřebou materiálu a energií. Jednalo se o soubor strojů a zařízení s nízkým stupněm

automatizace, který technologicky a technicky nevyhovoval současným požadavkům

na efektivitu, spotřebu energií a standardnost produkce. Výrobní proces probíhal do značné

míry ručně, z toho vyplývá značná nepřesnost a výrobní ztráty. Právě v nezajištěné

standardnosti produkce, respektive potřeba neustálých operativních zásahů během výrobního

postupu bylo jednou z největších nevýhod původního řešení. Takto dimenzovaný výrobní

postup nemohl zajistit bezproblémovou výrobu inovovaného produktu charakterizovanou

vysokou náročností na přesnost a standardnost.

Graf č. 3: Původní výrobní postup


1• Specifikace požadavků zákazníka na typ ocelové konstrukce

2

• Statické zpracování požadavku

• Zpracování výkresové dokumentace

3• Objednávka a dodávka materiálu

4• Tryskání

5• Dělení materiálu: pásová pila, tabulové nůžky, děrovací stroj, vrtací

stroje,příprava na navařování

6• Bodování části ocelové konstrukce

7

• Svařování – ruční svářečky

• Lakování

8

• Finální kontrola

• Expedice

39

8.1.2 Popis původního strojního vybavení

V původním strojním vybavení byly používány stroje s větší spotřebou energií,

s vyššími náklady na opravy a s potřebou většího počtu pracovních sil pro jejich obsluhu a

údržbu.

Tab. č. 7: Původní stroje a zařízení společnosti

Seznam původních strojů a zařízení na výrobu sloupu ocelové konstrukce

Počet

ks

Stroj – název Funkce rok

výroby

1 Tabulové nůžky do síly

16 mm

Stříhaní, dělení materiálu (plechů) do síly 18 mm na

základové desky

1975

1 Děrovací stroj – lis Děrování otvorů do ø20 mm na základových deskách 1967

1 Vrtačky Vrtání otvorů nad ø 20 mm do základových desek 1978

15 Svářečky MIG – ruční

svařovací stroj

Svařování (pevné tepelné spojení) jednotlivých

připravených ocelových dílů konstrukce

1989

2005

1 Ruční NC řezací stroj Dělení ocelových materiálů nad sílu 15 mm dle

požadavku. Princip – roztavení oceli a její odfouknutí

1995

1 Pásová pila značky

Bomar

Dělení profilového materiálu dle požadovaných rozměrů 1998

Zdroj: Opravny Telč a.s., 2017

40

8.2 Charakteristika inovovaného procesu

Výrobní proces výroby sloupu ocelové konstrukce byl inovován v krocích 3,5,7,8.

V následujícím přehledu je inovace vyznačena odlišnou barvou.

Graf č. 4: Inovovaný výrobní postup


1•Specifikace požadavků zákazníka na typ ocelové konstrukce

2

•Statické zpracování požadavku

•Zpracování výkresové dokumentace

3•Předzásobení materiálem

4•Tryskání

5•Dělení materiálu: CNC pálicí stroj(včetně pálení otvorů), podavač drátů

6•Bodování části ocelové konstrukce

7

•Svařování – svařovací automat,pulzní svařování

•Lakování

8

•Finální kontrola,ultrazvukový kontrolor

•Expedice

41

8.2.1 Specifikace inovované technologie

Tab. č. 8: Nové stroje a zařízení společnosti

Seznam nových strojů a zařízení potřebných na výrobu sloupu ocelové konstrukce

Počet

ks Stroj – název Funkce

1 CNC řezací a

vypalovací stroj

Toto zařízení provádí dělení, řezání jednotlivých komponentů

dle výkresové dokumentace a nahrazuje pásovou pilu,

vrtačku, děrovací lis a tabulové nůžky.

1 Svařovací automat –

plasma

Zařízení pro plasmové řezání vzduchem nelegované a

nízkolegované oceli, nerezové oceli, hliníku a jiných kovů

s využitím nejnovější technologie inverter. Nahrazuje

svářečky MIG s úsporou pracovní síly.

1 Svařovací zařízení –

pulzní

digitálně řízený pulzní svařovací zdroj pro svařování

standardními metodami.

1 Podavač drátů Čtyřkladkový podavač, umožňuje snadnou manipulaci

ocelového plechu při uložení na řezací NC stroj.

1 Ultrazvukový kontrolor

svárů

Je schopen odhalit vnitřní vady koutových a tupých svárů po

celé délce svařence. Tím je zabezpečena spolehlivost a

bezpečnost vyrobeného dílu pro určené použití.


8.2.2 Míra inovace procesu

V rámci inovace výrobního procesu bylo nalezeno nové technicko–technologické řešení

procesu výroby konstrukčních prvků ocelových konstrukcí s ohledem na níže uvedené

vylepšené parametry:

• nižší hmotnost sloupů ocelové konstrukce při zachování standardního materiálového

složení

• spolehlivá pevnost a odolnost nosníků

• úspora materiálů a energií

• zvýšení produktivity práce

• zvýšení objemu výroby

Zvýšení produktivity práce a úspora energií je zajištěno oproti původnímu stavu

automatizaci hlavních částí výroby ocelových sloupů reprezentovanou zejména použitím CNC

řezacího a vypalovacího stroje a sofistikovaným podavačem drátů. Původní řešení využívalo

válcované profily IPE, při inovovaném řešení je profil sloupu dimenzován dle zátěže, a tudíž

má proměnlivý (konický) průřez, který umožňuje menší spotřebu materiálu a využití cenově

42

méně náročných materiálů. Zásadní pro dosažení standardnosti je plná kontrolovatelnost celého

procesu. Inovovaný proces výroby obsahuje nové výkonné zařízení pro dělení ocelových plechů

s vysokou přesností a provedením řezu. Na svařování je použito vysokovýkonné svařovací

zařízení s mechanizovaným posuvem, které zaručuje dokonalé provedení sváru. Pro výstupní

kontrolu kvality svárů vyhotovených na ocelovém sloupu je používán ultrazvukový měřicí

přístroj, který je schopný odhalit vnitřní defekty svařovaných sloupu.

Inovovaný postup výroby je založen na zásadní změně parametrů výrobní linky potřebné

pro zajištění výroby inovovaného produktu. Jedná se o technicky nový výrobní proces, unikátní

sestavení výrobní linky schopné zajistit výrobu inovovaného produktu v průmyslových

podmínkách. Uvedený postup je výsledkem společného výzkumu Opravny Telč a.s. a VUT

Brno, představuje technicky a technologicky nové řešení procesu výroby sloupů ocelové

konstrukce, v České republice dosud nikde nerealizované. Důležitou stránkou inovovaného

výrobního procesu je jeho šetrnost k životnímu prostředí.

Inovovaný způsob výroby byl ověřen inspekčním orgánem a shledán jako vyhovující bez

výhrad. Současně byla zdůrazněna vyšší efektivita takto koncipovaného procesu vedoucí

k vyšší kvalitě svařovaných i-profilů.

Porovnání původního a inovovaného řešení je přehledně zpracováno v následující tabulce,

z které vyplývá značné snížení spotřeby výrobního času i spotřeby energií potřebných

pro výrobu 1 sloupu.

43

Tab. č. 9: Porovnání původního a inovovaného řešení

Popis výrobního postupu Původní proces Inovovaný proces

Čas

(min.)

Energie

(kW)

Čas

(min.)

Energie

(kW)

Tryskání 22,5 33 18 27

Řezání pásová pila 84,6 4,92 12 0,7

Řezání plasma 16 4,75

Pálení autogen 14

Pálení CNC

28,4 3,55

Stříhání 20 10,2

Vrtání 25 1,68

Děrování (lochování) 12 1,5

Příprava pro navařování

(obrážení)

16 0,4

Broušení 22 0,45 30 0,61

Bodování 47,2 1,3 69,2 1,63

Svařování 86,9 10,88 98,6 12,3

Lakování 45 0,5 42 0,5

Celkem 411,2 69,58 298,2 46,29

Porovnání inovovaného a původního řešení výrobního

procesu

absolutně snížení v %

Inovovaný proces – Úspora výrobního času - 113

minut

o 27,5 %

Inovovaný proces – Úspora energie - 23,3 kW o 33,5 %


Jak již bylo uvedeno, inovace procesu proběhla formou společného výzkumu partnerů,

společnosti Opravny Telč a.s. a VUT Brno na základě rámcové smlouvy o spolupráci mezi

oběma partnery. Předmětem společného výzkumu partnerů bylo stanovení parametrů,

technického vybavení, výkonu a dalších relevantních údajů potřebných pro inovaci procesu

výroby inovovaného produktu sloupu ocelové konstrukce v požadovaném objemu produkce

a navržení parametrů a layoutu nové technologické linky. Společný výzkum navazoval

44

na závěry inovace produktu. Základním úkolem vývoje bylo nalezení optimálních parametrů

výrobní linky, její sestavení, popis jednotlivých pozic a určení konkrétních strojů a zařízení

v definovaných pozicích. Společný výzkum se opíral o vlastní zkušenosti a znalosti partnerů

v oblasti předmětu řešení a jednak o dostupné podklady výrobců technologie, která přichází

v úvahu při sestavení inovované výrobní linky. Harmonogram průběhu výzkumné činnosti, je

uveden v následující tabulce:

Tab. č. 10: Harmonogram výzkumné činnosti

REALIZACE VÝVOJE

INOVOVANÉHO PROCESU

Časový

harmonogram

Finanční

náklady na

vývoj

(v tis. Kč

Dílčí ověření

vývoje

Návrh základních parametrů

výrobního postupu výroby

inovovaného produktu.

Září – říjen

2012

60 30. 10.2012

Analýza současného stavu

technického a technologického

vybavení

Říjen –

listopad 2012

15 21.11 2012

Návrh inovativních změn

inovace výrobního procesu

výroby inovovaného produktu.

Prosinec 2012

– březen 2013

45 31. 3. 2013

Ukončení vývoje – zpracování

závěrečné zprávy.

březen 2013 0 4. 3. 2013

Ověření inovovaného výrobního

postupu

květen 2013 5 3. 5 2013

CELKEM 125


Finanční náklady na vývoj činily 125 tis. Kč. Inovace procesu byla ukončena

Závěrečnou zprávou ze dne 4. 3. 2013, ve které je uveden podrobný popis průběhu inovace

procesu.

45

9 Harmonogram – časový plán realizace projektu Tab. č. 11: Harmonogram realizace projektu

Harmonogram

realizace projektu

2012 2013 2014

Klíčové aktivity

projektu 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6

1. Předprojektová

analýza potřeb,

inovace produktu,

vyhodnocení VaV,

definování cílů

projektu a podání

projektové žádosti

x x x x x

2. Zajištění stavební

připravenosti –

rekonstrukce výrobní

haly

x x x

3. Výběrové řízení na

dodavatele výrobní

linky

x x x

4. Uzavření smlouvy

s vítězem výběrového

řízení

x x

5. Instalace nové

technologie

x x x

6. Expertní dohled při

instalaci inovované

linky

x x x

7. Zkušební provoz

linky včetně

expertního dohledu

x x

8. Vyhodnocení

zkušebního provozu

v relaci s projektovým

záměrem

x

9. Závěrečné

vyhodnocení projektu

a jeho ukončení

x

Datum zahájení projektu:

15. 3. 2013

Datum ukončení projektu:

30. 6. 2014

Skutečné ukončení projektu:

23. 9. 2014


46

10 Rozpočet projektu

V následující tabulce jsou přehledně zpracovány veškeré náklady projektu.

Tab. č. 12: Náklady projektu

Název Celkem tis. Kč

bez DPH

Projektová dokumentace 30

Inženýrská činnost ve výstavbě 30

Novostavby 0

Technické zhodnocení staveb 402

Hardware a sítě 0

Ostatní stroje a zařízení 4550

Celkem investiční výdaje – hmotný majetek 5012

Služby poradců, expertů, studie 80

Zvláštní školení 80

Povinná publicita 44

Celkem neinvestiční výdaje 204

Celkem výdaje 5 216

Zdroj: Studie proveditelnosti projektu, 2013

Způsobilé výdaje projektu činily celkem 5 216 tis. Kč bez DPH. Skutečné výdaje projektu

činily 5 068 tis. Kč, rozdíl vznikl na základě akceptace nejvýhodnější nabídky ve výběrovém

řízení na dodávky strojů, ve kterém nabídka uchazeče byla o 101 tis nižší než předpokládaná

hodnota zakázky. Dotace na povinnou publicitu nebyla čerpána, publicita byl financována

z vlastních zdrojů společnosti Opravny Telč a.s.

10.1 Způsob financování projektu

Projekt byl předfinancován částečně z úvěru ve výši 4 000 tis. Kč, to je 76,7 %

z celkových výdajů projektu, zbývajících 1 216 tis. Kč 23,3 % výdajů projektu bylo

financováno z vlastních zdrojů investora. Projekt byl spolufinancován prostřednictvím dotace

z fondů EU, operačního programu Podnikání a Inovace. Dotace činila 50 % z celkových výdajů

47

projektu, 2 530 tis. Kč. Plánovaná výše dotace byla 2 604 tis. Kč ve vztahu k plánovanému

rozpočtu projektu.

Tab. č. 13: Zdroje financování projektu

Zdroje financování projektu (v tis. Kč) Rok

2013 2014 2015 2016 2017 2018

Dotace 2 604

Přijaté nové úvěry a půjčky k pokrytí financování

projektu

2 086 1 914

Splátky nově přijatých úvěrů a půjček 20 2 604 344 344 344 344

Vlastní zdroje investora 1 216


48

11 Analýza rizik

11.1 Určení klíčových ekonomických rizik

Pro kvantifikaci rizik byla zvolena modifikace FMEA metody, ve které je míra rizika

součinem závažnosti a pravděpodobnost výskytu rizika spolu s pravděpodobností zjištění

(detekce rizika). Detekce rizika byla v této zjednodušené analýze ohodnocena číslem 1 pro

všechny diskutované faktory.

Tab. č. 14: Určení klíčových ekonomických rizik

Rizikový faktor Závažnost

rizika v %

(Z)

Pravděpodobnost

výskytu rizika v

% (P)

Přepočtená míra

vlivu rizika (Z*P)

v %

Pokles tržeb stávajících výrobků

na stávajících trzích

0,55 0,15 8,3 %

Neuplatnění se inovovaného

produktu na stávajících trzích

0,80 0,30 24,0 %

Neuplatnění se inovovaného

produktu na nových trzích

0,55 0,20 11,0 %

Zpoždění náběhu tržeb 0,65 0,15 9,8 %

Riziko kurzových ztrát 0,10 0,20 2,0 %

Růst úrokových sazeb 0,25 0,30 7,5 %

Zvýšení cen vstupů 0,45 0,30 13,5 %

Změna preferencí a zaměření

trhu

0,40 0,20 8,0 %

PŘEPOČTENÝ VLIV (v %) 84,1 %


Z uvedeného určení klíčových ekonomických rizik vyplývá, že nejzávažnější rizika

se kumulují do oblasti uplatnění inovovaného produktu na stávajících a nových trzích.

Eliminace tohoto rizika spočívá především v marketingové a obchodní oblasti, neustálým

sledováním potřeb zákazníka a rychlou reakcí v nabídce poskytovaných výrobků, ocelových

konstrukcí.

49

11.2 Určení klíčových neekonomických rizik

Tab. č. 15: Určení klíčových neekonomických rizik

Druh rizika Závažnost

rizika

Pravděpodobnost/

četnost výskytu

rizika

Předcházení/

ošetření rizika

Technická rizika

Dodatečné změny požadavků

dodavatele

nevýznamná pravděpodobná ▪ řádné a podrobné definování

veškerých požadavků na dodavatele

v investiční fázi projektu

Nedostatečná koordinace prací významná nepravděpodobná ▪ podrobný harmonogram

▪ odpovědnost za koordinaci

jednotlivých činností

Výběr nekvalitního dodavatele významná nepravděpodobná ▪ kvalitní zadávací dokumentace pro

výběrové řízení

▪ sestavení kvalitní odborné komise

pro hodnocení nabídek

▪ výběr nejvhodnější nabídky

Nedodržení termínu realizace nevýznamná pravděpodobná ▪ podrobně stanoven a smluvně

zajištěn harmonogram projektu

Finanční rizika

Nedostatek finančních

prostředků na předfinancování a

v průběhu realizace projektu

významná nepravděpodobná ▪ rozhodující část finančního krytí

projektu ve výši jeho rozpočtu je

zajištěno bankovním příslibem a

dofinancování bylo schváleno

ředitelem společnosti

Nedodržení podmínek poskytnutí

dotace

významná nepravděpodobná ▪ kvalitní realizační tým projektu

Právní rizika

Nedodržení Pravidel pro výběr

dodavatelů

významná nepravděpodobná ▪ odborná znalost členů realizačního

týmu

Nedodržení právních norem ČR,

EU

významná nepravděpodobná ▪ odborná znalost členů RT

▪ odborná znalost dodavatele

Provozní rizika (v provozní fázi projektu)

Nedostatek poptávky po

inovovaném produktu

významná nepravděpodobná ▪ marketing, reklama

▪ projekt reaguje na potřeby zákazníků

Nedostatek kvalitních

pracovníků pro provoz investice

významná nepravděpodobná ▪ odpovědnost odpovědných

pracovníků při výběru zaměstnanců

▪ systém dalšího vzdělávání

zaměstnanců

Nedodržení dodavatelsko-

odběratelských smluv

významná nepravděpodobná ▪ odpovědnost při uzavírání

obchodních smluv

▪ vytvoření pozice obchodního

manažera pro klíčové zákazníky

Snížení kvality produkce vlivem

nedodržování technologických

postupů

významná nepravděpodobná ▪ vytvoření pozice manažera pro

jakost

Živelné pohromy významná nepravděpodobná ▪ nelze předcházet či eliminovat


50

Cílem určení neekonomických rizik projektu je ověřit stav připravenosti projektu a

předejít problémům při jeho realizaci a udržitelnosti. Rizika jsou dle závažnosti a četnosti

výskytu zařazena vždy do dvou kategorií, kategorizace s popisem je uvedena v tabulce č. 16.

Z provedené analýzy vyplývá, že nebyla identifikovaná žádná rizika z kategorie významných,

která by měla současně vysokou pravděpodobnost jejich uplatnění.

Tab. č. 16: Kategorizace rizik

Závažnost rizika

Významná Ohrožení nebo narušení vývoje projektu; výběrem správného opatření a kvalitním

řízením je možno dosáhnout požadovaných parametrů v plánovaných termínech.

Nevýznamná Nepodstatné narušení vývoje projektu; operativním řízením lze obnovit plánovaný

vývoj.

Pravděpodobnost / četnost výskytu rizika

Pravděpodobná Častý výskyt rizika, nebezpečí je trvalé nebo lze očekávat, že několikrát nastane.

Nepravděpodobná Výskyt je nepravděpodobným, ale možný, lze předpokládat, že nebezpečí může

výjimečně nastat.


51

12 Popis hlavních ekonomických cílů projektu

Projekt výrazně zvýšil podíl obratu z inovovaného produktu na celkovém obratu

společnosti. Ekonomické cíle projektu byly následující:

• Zvýšeni čistého obratu společnosti z produkce generované projektem o 58 % do

tří let po roce, ve kterém bude zahájen provoz nové investice. Projekt byl ukončen

23. 9. 2014, monitorovací období tedy zahrnuje léta 2015, 2016 a 2017. Zatím jsou

známy pouze výsledky roku 2015, ze kterých je zřejmé, že se nepodařilo dosáhnout

navýšení tržeb v kategorii Tržby za vlastní výrobky a služby. Výchozí hodnotou je stav

roku 2013, ve které Tržby činily 42 977 tis. Kč. V roce 2015 se tržby dokonce snížily

na 40 918 tis. Kč. Toto snížení je primárně zapříčiněno změnou výrobního portfolia

společnosti, odstupem od méně efektivních aktivit. Předpokládaná výše tržeb v roce

2016 bude pravděpodobně obdobná, jako v roce 2015. Podrobné údaje jsou uvedeny

v Monitorovací zprávě 2013 a 2015, výtah z ní je přílohou této práce.

• Navýšení inovované výroby dané projektem až na 10% podíl z celkového obratu.

Tento cíl byl výrazně překročen. Podíl tržeb z inovovaných výrobků v roce 2015 dosáhl

hodnoty 56, 5 % z celkových tržeb. Opět je hlavní příčinnou změna orientace výrobního

portfolia společnosti, upřednostňující produkty s vyšší přidanou hodnotou garantující

vyšší hospodárnost a efektivitu, mezi něž patří i výroba inovovaného produktu.

Podrobné údaje jsou uvedeny v Monitorovací zprávě 2015, výtah z ní je přílohou této

práce.

• Vstup na nové trhy a uplatněni inovovaného výrobku na trzích stávajících.

Společnost uplatnila inovovaný výrobek na stávajících trzích a tím tento cíl splnila.

Významnější vstup na nové trhy nebyl v dosavadním průběhu realizace projektu

zaznamenán.

• Zvýšení produktivity práce o 12 % do tří let od ukončení realizace projektu. Tento

cíl byl splněn. Od roku 2013 do roku 2015 za 2 roky se zvýšila produktivita práce o 20

%. Podrobné údaje jsou uvedeny v Monitorovací zprávě 2013 a 2015, výtah z nich je

přílohou této práce.

• Postupné snižování spotřeby elektrické energie až o 30 % na jednotku produkce

ve srovnání se stávajícím stavem. Společnost zatím úspěšně snižuje spotřebu

elektrické energie dané cílem.

52

• Postupné snižování spotřeby materiálů až o 20 % na jednotku produkce ve

srovnání se stávajícím stavem. I tento cíl se daří plnit a společnost zatím úspěšně

snižuje spotřebu materiálu na jednotku produkce.

12.1 Plánované a dosažené cíle projektu

Tab. č. 17: Plánované cíle

Výhled tržeb 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022

Tržby z

inovované výroby

(v tis. Kč) 0 5 045 5 954 6 945 8 005 9 059 10 065 10 972 11 657 11 980

Tržby za vlastní

výrobky a služby

(v tis. Kč) 36 688 45 860 54 129 63 138 72 770 82 359 91 497 99 746 105 971 108 911

Podíl inovované

výroby na tržbách

za vlastní výrobky

a služby (v %) 0,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00 11,00


Plánované cíle projektu jsou vyjádřeny zejména jako podíl tržeb z inovovaných

produktů na celkových tržbách. Monitorovací ukazatele byly závěrem definovány jako podíl

inovované výroby nikoliv k celkovým tržbám, ale k tržbám za vlastní výrobky a služby.

V tomto smyslu je vypracována výše uvedená tabulka. Při predikci tržeb na léta 2014 až 2022

se uvažovalo s reálnou, mírně pesimistickou variantou, dle které byl podíl tržeb z inovovaných

produktů k celkovým tržbám plánován okolo 11 %. Tato výše podílu byla stanovena jako jeden

z hlavních ekonomických cílů projektu.

Tab. č. 18: Skutečné tržby

Skutečnost 2013–2015 2013 2014 2015 2016 2017

Tržby z inovované výroby (v tis. Kč) 0 8 318 23 116 0 0

Tržby za vlastní výrobky a služby (v tis. Kč) 42 977 38 843 40 918 0 0

Podíl inovované výroby na tržbách za vlastní výrobky a služby (v %) 0,00 21,41 56,49


Skutečná realizace projektu vykazuje výrazně jiné hodnoty tržeb a podílu tržeb

z inovovaných produktů oproti plánu. Vlivem již zmíněné změny výrobního portfolia

společnosti, které bylo mimo jiné vyvoláno potřebami trhu, došlo k výraznému zvýšení podílu

tržeb již v roce 2014. V roce 2015 dosáhl tento ukazatel hodnoty 56,5 %. Jedná se o pozitivní

53

změnu, protože změna v rozložení tržeb je rovněž doprovázena zvýšením přidané hodnoty a

produktivity práce, jak ukazuje následující tabulka. V neposlední řadě je zvýšený objem tržeb

z inovovaných produktů jednoznačným důkazem o oprávněnosti projektového záměru a

efektivitě inovačního procesu. Z tabulky je patrný vzestup podílu inovované výroby

na celkových tržbách o více než 30 % za jeden rok. Hodnoty tržeb pro následující léta zatím

nejsou známé.

Tab. č. 19: Vývoj přidané hodnoty a produktivity práce

Výhled tržeb 2013 2014 2015

Přidaná hodnota (v tis. Kč) 12 664 15 177 15 232

Průměrný počet zaměstnanců 39 39 39

Produktivita práce na jednoho zaměstnance (v tis. Kč) 325 389 391


Produktivita práce na jednoho zaměstnance je vyšší o 8 % než stanovený ekonomický

cíl projektu, který činil 12 %.

54

Závěr

Úvodní kapitoly této bakalářské práce, její teoretická část, se zabývaly pojmem inovace

jako takové a její klasifikace. Dále pak byly objasňovány některé mýty, které panují

o inovacích. V poslední z úvodních kapitol této práce byly popsány způsoby a zdroje jakými

mohou být inovační projekty financovány.

V praktické části bylo cílem této bakalářské práce popsat přípravu a realizaci projektu

Inovace procesu výroby modulu konstrukce ve společnosti Opravny Telč a.s. a následně

porovnat plánované cíle projektu se skutečností.

Projekt Inovace procesu výroby modulu konstrukce reagoval na potřeby trhu, vyplnil

mezeru na trhu, nabídl dostupný velmi kvalitní produkt pro široké spektrum zákazníků.

Inovovaný produkt, sloup ocelové konstrukce, má výjimečné užitné vlastnosti, které si

uchovává po dlouhou dobu. Problematika průmyslové výroby sloupu ocelové konstrukce

(inovace procesu) byla vyřešena sestavením technicky a technologicky unikátní výrobní linky.

Zvolená technologie nového způsobu výroby optimálně vyřešila materiálové vstupy,

energetické nároky, zajistila vysokou kvalitu výroby a zvýšila produktivitu práce. Projekt byl

velmi efektivní. Celkové výdaje projektu činily 5 068 tis. Kč. Rozpočet byl sestaven úsporně,

avšak plně pokryl potřeby investora k naplnění projektového záměru.

Významným zjištěním byla provázanost produktové a procesní inovace a současně

vazba inovací na marketing, tedy reakce na potřeby trhu jako prvotní impuls zavádění inovací.

Projekt byl spolufinancován prostřednictvím fondů EU, programu OPPI. Dotace činila

50 % ze způsobilých výdajů projektu. V novém programovém období 2014–2020 by byla

průchodnost tohoto projektu v rámci OP PIK a získání dotace zřejmě obtížnější vzhledem

k neprovázanosti záměru s RIS3 a problematice zařazení záměru do jedné z definovaných

aplikačních domén.

55

Seznam tabulek

Tab. č. 1: Schéma klasifikace řádů. .......................................................................................... 13

Tab. č. 2: Finanční realizovatelnost projektu ........................................................................... 26

Tab. č. 3: Závazné ukazatele projektu ...................................................................................... 28

Tab. č. 4: Statutární zástupci firmy .......................................................................................... 29

Tab. č. 5: Míra inovace produktu ............................................................................................. 36

Tab. č. 6: Harmonogram průběhu výzkumné činnosti ............................................................. 37

Tab. č. 7: Původní stroje a zařízení společnosti ....................................................................... 39

Tab. č. 8: Nové stroje a zařízení společnosti ............................................................................ 41

Tab. č. 9: Porovnání původního a inovovaného řešení ............................................................ 43

Tab. č. 10: Harmonogram výzkumné činnosti ......................................................................... 44

Tab. č. 11: Harmonogram realizace projektu ........................................................................... 45

Tab. č. 12: Náklady projektu .................................................................................................... 46

Tab. č. 13: Zdroje financování projektu ................................................................................... 47

Tab. č. 14: Určení klíčových ekonomických rizik ................................................................... 48

Tab. č. 15: Určení klíčových neekonomických rizik ............................................................... 49

Tab. č. 16: Kategorizace rizik .................................................................................................. 50

Tab. č. 17: Plánované cíle ........................................................................................................ 52

Tab. č. 18: Skutečné tržby ........................................................................................................ 52

Tab. č. 19: Vývoj přidané hodnoty a produktivity práce.......................................................... 53

56

Seznam grafů

Graf č. 1: Zdroje financování inovací ...................................................................................... 17

Graf č. 2: Vývojový diagram inovačního procesu ................................................................... 33

Graf č. 3: Původní výrobní postup ........................................................................................... 38

Graf č. 4: Inovovaný výrobní postup ....................................................................................... 40

57

Seznam obrázků

Obr. č. 1: Popis profilu IPE ..................................................................................................... 34

58

Seznam zkratek

OECD: The Organisation for Economic Co-operation and Development

OP PIK: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

EU: Evropská unie

OPPI: Operační program Podnikání a inovace

RIS3: Research and Innovation Strategy for Smart Specialisation

NPV: Čistá současná hodnota

IRR: Finanční míra výnosnosti

DN: Doba návratnosti

PDOI: Průměrná doba odpisování investice

STK: Stanice technické kontroly

SME: Stanice měření emisí

VaV: Výzkum a vývoj

VUT: Vysoké učení technické

NC: Numerical Control

MIG: Metall Inert Gas

CNC: Computerized Numerical Control

FMEA: Failure Modes and Effects Analysis

59

Seznam literatury

API. (2017). Inovace – Výzva III (inovační projekt). Cit. 19.04.2017, dostupné z:

http://www.agentura-api.org/wp-content/uploads/2016/11/P%C5%99%C3%ADloha-

%C4%8D.-4-Model-hodnocen%C3%AD-a-krit%C3%A9ria-pro-hodnocen%C3%AD-a-

v%C3%BDb%C4%9Br-projekt%C5%AF.pdf

API. (2017) Obecné informace o OP PIK. Cit. 19.04.2017, dostupné z: http://www.agentura-

api.org/op-pik-obecne/

BanCon s.r.o. (2013). Studie proveditelnosti projektu registrační číslo: 4.1 IN04/1173.

CzechInvest. (2017) Co je OPPI? Cit. 19.04.2017, dostupné z: http://www.czechinvest.org/co-

je-to-oppi

Drucker, P. F. (1993). Inovace a podnikavost. Praha: Management Press

Dvořák, J. (2006). Management inovací. Praha: Vysoká škola manažerské informatiky a

ekonomiky

Melcher, J., Kala, Z., Holický, M., Fajkus, M., & Rozlívka, L. (2004). Design characteristics

of structural steels based on statistical analysis of metallurgical products. Journal of

Constructional Steel Research, 60(3), 795-808.

MŠMT ČR. (2013). RIS3 strategie ČR. Cit. 19.04.2017, dostupné z:

http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ris3-strategie-cr

OECD. (2005). Oslo manual:Guidelines for collecting and interpreting innovation data. Cit.

19.04.2017, dostupné z: https://www.oecd.org/sti/inno/2367580.pdf

Pitra, Z. (2006). Management inovačních aktivit. Professional publishing.

Promote. (2012). Informace o jednotlivých programech. Cit. 19.04.2017, dostupné z:

http://www.ramcove-programy.cz/informace-o-jednotlivych-programech

Synek, M. (2011) Manažerská ekonomika. Praha: Grada.

Švejda, P. (2002). Základy inovačního podnikání. Praha: Asociace inovačního podnikání ČR.

Tidd, J., Bessant, J., & Pavitt, K. (2007). Řízení inovací. Brno: Computer Press.

Zákon č. 110/2009 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

http://www.agentura-api.org/wp-content/uploads/2016/11/P%C5%99%C3%ADloha-%C4%8D.-4-Model-hodnocen%C3%AD-a-krit%C3%A9ria-pro-hodnocen%C3%AD-a-v%C3%BDb%C4%9Br-projekt%C5%AF.pdf



http://www.agentura-api.org/op-pik-obecne/

http://www.agentura-api.org/op-pik-obecne/

http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi

http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi

http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ris3-strategie-cr

http://www.ramcove-programy.cz/informace-o-jednotlivych-programech

60

Seznam příloh

Příloha č. 1: Monitorovací zpráva 2013


61


62


63

Abstrakt

ŠLEHOFER, Stanislav, Produktové a procesní inovace. Bakalářská práce. Plzeň: Fakulta

ekonomická ZČU v Plzni, 64 s., 2017.

Klíčová slova: produktová inovace, procesní inovace, projekt, financování, analýza rizik

Předložená bakalářská práce se zabývá produktovou a procesní inovací modulu

konstrukce ve společnosti Opravny Telč a.s. Úvodní kapitoly práce se zabývají pojmem inovace

jako takové a její klasifikací. Dále pak objasňují některé mýty o inovacích a popisují způsoby

a zdroje jakými mohou být inovační projekty financovány. Cílem této práce je popsat přípravu

a realizaci projektu Inovace procesu výroby modulu konstrukce a následně porovnat plánované

cíle projektu se skutečností. V praktické části práce je představen inovační projekt, popsána

inovační strategie společnosti, inovace produktu a inovace procesu. Dále je předkládán časový

harmonogram realizace projektu, rozpočet inovačního projektu a jsou analyzována klíčová

rizika projektu. Závěrem jsou popsány hlavní ekonomické cíle projektu a jsou

porovnány plánované a dosažené cíle projektu.

64

Abstract

ŠLEHOFER, Stanislav, Product and process innovation. Bachelor thesis. Plzeň: Faculty of

Economics, University of West Bohemia, 64 p., 2017

Key words: product innovation, process innovation, project, funding, risk analysis

This bachelor thesis describes product and process innovation of module construction

in company Opravny Telč Inc. Introductory chapters describes the concept of innovation

as itself, and its classifications. Furthermore, clarifies some myths about innovation and

describes the methods and sources which innovative projects can be funded. The aim of this

thesis is to describe the preparation and implementation of the project Innovation

of the Production Process of Construction Module and then compare the planned objectives

of the project and reality. In the practical part is introduced innovative project, described

the innovation strategy, product innovation and process innovation. Furthermore, there is

presented a timetable for implementation of the project, the budget of the innovation project

and the key risks of the project are analysed. Finally, are described the main economic

objectives of the project and the planned project goals and achievements are compared.

Date post:	20-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

ZÁPADOESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ · 2020. 7. 16. · Inovace z věcného...

Documents