Zpracování návrhu optimální varianty vývoje teplárenství · Statistické údaje o...

1

Zpracování návrhu optimální varianty vývoje teplárenství

Aktualizovaná verze 5.8.2011

2

Obsah

1 ÚVOD............................................................................................................................................................ 5

1.1 O DOKUMENTU ...................................................................................................................................... 5 1.2 POUŽITÉ ZKRATKY................................................................................................................................. 5

2 DOSTUPNÉ DATOVÉ ZDROJE............................................................................................................... 6

2.1 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (ČSÚ) ......................................................................................................... 6 2.1.1 Spotřeba paliv a energie za roky 2004 až 2009 ................................................................................ 6 2.1.2 Energetická bilance ČR za roky 2004 až 2009 ................................................................................. 6 2.1.3 Spotřeba energie v domácnostech ČR za rok 2003........................................................................... 6 2.1.4 Energetika za roky 2004 až 2009...................................................................................................... 6 2.1.5 Populační prognóza ČR do roku 2050.............................................................................................. 7

2.2 ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD........................................................................................................... 7 2.2.1 Přehled cen tepelné energie.............................................................................................................. 7 2.2.2 Vyhodnocení cen tepelné energie...................................................................................................... 7 2.2.3 Databáze licencí ............................................................................................................................... 7

2.3 DALŠÍ PODKLADY .................................................................................................................................. 7

3 BILANCE VÝROBY A SPOTŘEBY TEPLA V ČR................................................................................ 8

3.1 VÝROBA TEPLA V ČR V ROCE 2009 ....................................................................................................... 8 3.2 BILANCE PALIVOVÉ ZÁKLADNY, VÝROBY A SPOTŘEBY TEPLA NA ZDROJÍCH CZT ................................. 9

3.2.1 Spotřeba primárních energetických zdrojů na výrobu tepla na zdrojích CZT a ve firemních energetikách................................................................................................................................................... 9 3.2.2 Výroba tepla na zdrojích CZT a ve firemních energetikách ........................................................... 15 3.2.3 Konečná spotřeba tepla ze zdrojů CZT a z firemních energetik ..................................................... 17

3.3 SPOTŘEBA PALIV A KONEČNÁ SPOTŘEBA TEPLA V SYSTÉMU DZT ....................................................... 19 3.3.1 Spotřeba vybraných druhů paliv v domácnostech v systému DZT.................................................. 19 3.3.2 Konečná spotřeba tepla v domácnostech v systému DZT ............................................................... 20 3.3.3 Celková spotřeba tepla v systému DZT........................................................................................... 21

4 SWOT ANALÝZA SOUČASNÉHO TEPLÁRENSTVÍ V ČR ............................................................. 23

4.1 SILNÉ STRÁNKY ................................................................................................................................... 23 4.2 SLABÉ STRÁNKY .................................................................................................................................. 23 4.3 PŘÍLEŽITOSTI ....................................................................................................................................... 24 4.4 HROZBY............................................................................................................................................... 25

4.4.1 Identifikace hrozeb.......................................................................................................................... 25 4.4.2 Rozdílná legislativní zvýhodnění a znevýhodnění malých a velkých zdrojů.................................... 25 4.4.3 Omezené množství primárních i druhotných energetických zdrojů za ekonomicky přijatelnou cenu 25 4.4.4 Růst fixních nákladů na dodanou jednotku tepla způsobený úbytkem spotřeby v systémech CZT.. 26

5 MOŽNÉ TECHNOLOGIE PRO VÝROBU TEPLA A ELEKTŘINY OD SOUČASNOSTI AŽ DO ROKU 2060 ......................................................................................................................................................... 28

5.1 SOUČASNÉ TECHNOLOGIE VÝROBY TEPLA ........................................................................................... 28 5.1.1 Elektrárny s dodávkou tepla ........................................................................................................... 28 5.1.2 Teplárny zaměřené na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ..................................................... 28 5.1.3 Výtopny ........................................................................................................................................... 29 5.1.4 Kogenerační jednotky vč. mikrokogenerací.................................................................................... 30 5.1.5 Blokové kotelny............................................................................................................................... 31 5.1.6 Domovní kotelny ............................................................................................................................. 33

5.2 INDIVIDUÁLNÍ ZPŮSOBY VYTÁPĚNÍ A PŘÍPRAVY TUV.......................................................................... 34 5.2.1 Kotle na plynná paliva.................................................................................................................... 34

3

5.2.2 Kotle na tuhá paliva........................................................................................................................ 36 5.2.3 Kotle na dřevo a biomasu ............................................................................................................... 37 5.2.4 Elektrické přímotopné a akumulační vytápění................................................................................ 39 5.2.5 Další způsoby elektrického vytápění a ohřevu TUV ....................................................................... 39 5.2.6 Tepelná čerpadla ............................................................................................................................ 40 5.2.7 Solární kolektory............................................................................................................................. 41 5.2.8 Geotermální energie ....................................................................................................................... 42

5.3 ALTERNATIVNÍ TECHNOLOGIE VÝROBY TEPLA DO ROKU 2060 ............................................................ 42 5.3.1 Solární zdroje.................................................................................................................................. 42 5.3.2 Geotermální zdroje ......................................................................................................................... 43 5.3.3 Ostatní technologie......................................................................................................................... 44

6 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ SPOTŘEBY TEPLA DO ROKU 2060................................................. 45

6.1 POUŽITÁ DATA..................................................................................................................................... 45 6.2 POSTUP POUŽITÝ PŘI TVORBĚ PREDIKCÍ ............................................................................................... 45

6.2.1 Rozklad celkové spotřeby tepla ČR................................................................................................. 45 6.2.2 Analýza historického vývoje spotřeby tepla .................................................................................... 46 6.2.3 Individuální predikce spotřeby tepla .............................................................................................. 46 6.2.4 Syntéza individuálních výsledků predikcí ....................................................................................... 47

6.3 METODIKA TVORBY PREDIKCÍ SPOTŘEBY TEPLA V DOMÁCNOSTECH ................................................... 47 6.4 PREDIKCE SPOTŘEBY TEPLA - VÝSLEDKY............................................................................................. 48

6.4.1 Použitý způsob prezentace a vyhodnocení výsledků ....................................................................... 48 6.4.2 Výsledky - nízký scénář ................................................................................................................... 50 6.4.3 Výsledky - vysoký scénář................................................................................................................. 53 6.4.4 Výsledky - referenční scénář........................................................................................................... 56

7 SCÉNÁŘE VÝVOJE TEPLÁRENSTVÍ ................................................................................................. 59

7.1 VARIANTA RN – REFERENČNÍ SCÉNÁŘ SPOTŘEBY, NORMÁLOVÉ POKRYTÍ SPOTŘEBY .......................... 60 7.1.1 Centrální zásobování teplem ve variantě RN.................................................................................. 62 7.1.2 Decentralizované zásobování teplem pro domácnosti ve variantě RN ........................................... 65 7.1.3 Decentralizované zásobování teplem celkem ve variantě RN......................................................... 67

7.2 VARIANTA RNU – VARIANTA RN DOPLNĚNÁ O DOVOZ ČERNÉHO UHLÍ .............................................. 69 7.2.1 Centrální zásobování teplem ve variantě RNU............................................................................... 69 7.2.2 Celková spotřeba tepla ve variantě RNU........................................................................................ 72

7.3 VARIANTA RNL – VARIANTA RN S PROLOMENÍM ÚZEMNÍCH LIMITŮ .................................................. 73 7.3.1 Centrální zásobování teplem ve variantě RNL ............................................................................... 73 7.3.2 Celková spotřeba tepla ve variantě RNL ........................................................................................ 76

7.4 VARIANTA VN – VYSOKÝ SCÉNÁŘ SPOTŘEBY, NORMÁLOVÉ POKRYTÍ SPOTŘEBY ................................ 77 7.5 VARIANTA NN – NÍZKÝ SCÉNÁŘ SPOTŘEBY, NORMÁLOVÉ POKRYTÍ SPOTŘEBY ................................... 78 7.6 VARIANTA RD – REFERENČNÍ SCÉNÁŘ SPOTŘEBY, SNÍŽENÍ DODÁVEK Z CZT...................................... 79

7.6.1 Centrální zásobování teplem ve variantě RD ................................................................................. 81 7.6.2 Decentralizované zásobování teplem pro domácnosti ve variantě RD........................................... 84 7.6.3 Decentralizované zásobování teplem celkem ve variantě RD......................................................... 85

7.7 VARIANTA VD – VYSOKÝ SCÉNÁŘ SPOTŘEBY, SNÍŽENÍ DODÁVEK Z CZT ............................................ 88 7.8 VARIANTA ND – NÍZKÝ SCÉNÁŘ SPOTŘEBY, SNÍŽENÍ DODÁVEK Z CZT ............................................... 89

8 PRODUKCE ELEKTŘINY V TEPLÁRENSTVÍ.................................................................................. 91

9 MOŽNÉ ZÁSAHY STÁTU ...................................................................................................................... 93

9.1 HLAVNÍ PROBLÉMY SOUČASNÉHO TEPLÁRENSTVÍ ............................................................................... 93 9.2 MOŽNÉ NÁSTROJE PRO UDRŽENÍ SOUSTAV CZT .................................................................................. 93

9.2.1 Odstranění zvýhodnění malých lokálních zdrojů a DZT................................................................. 93 9.2.2 Regulace ceny tepla ........................................................................................................................ 94 9.2.3 Podpora KVET................................................................................................................................ 94 9.2.4 Omezení jiných technologií v lokalitách s CZT............................................................................... 94 9.2.5 Usnadnění přístupu k financím za účelem rozvoje a obnovy systémů CZT..................................... 94

4

9.2.6 Usnadnění přístupu k financím za účelem obnovy a rozvoje zdrojové základny ............................ 95 9.3 MOŽNÉ NÁSTROJE PRO ZABEZPEČENÍ PALIV A UDRŽENÍ JEJICH CEN ..................................................... 95

9.3.1 Přehodnocení podpory výroby elektřiny z biomasy ........................................................................ 95 9.3.2 Prolomení těžebních limitů s podmínkou určení uhlí pro teplárenství ........................................... 95

10 NÁVRH OPTIMÁLNÍ VARIANTY ROZVOJE TEPLÁRENSTVÍ.................................................... 96

10.1 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY................................................................................................................. 96 10.2 SYSTÉMY CZT..................................................................................................................................... 96 10.3 SYSTÉMY DZT..................................................................................................................................... 97

11 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ ....................................................................................... 98

11.1 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................... 98 11.2 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 99 11.3 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 100

5

1 ÚVOD

1.1 O dokumentu Tento dokument byl vypracován pro potřeby Technologické platformy „Udržitelná energetika ČR“ (TPUE) v rámci 2. fáze Implementačního akčního plánu TPUE. Vypracovaný dokument obsahuje analýzu spotřeby tepla v rámci ČR, a to jak tepla ze systémů centrálního zásobování teplem (CZT), tak i decentrálního zásobování teplem (DZT). Dále obsahuje predikci spotřeby tepla do roku 2060 a scénáře způsobu jejího pokrytí, které vycházejí z dostupnosti paliv a jiných zdrojů energie, nákladových cen tepla při použití různých technologií a využitelnosti jednotlivých zdrojů. Dále obsahuje SWOT analýzu českého teplárenství a úvahy ohledně možných zásahů státu.

1.2 Použité zkratky CZT Centrální zásobování teplem ČSÚ Český statistický úřad DZT Decentrální zásobování teplem ERÚ Energetický regulační úřad KJ Kogenerační jednotka KVET Kombinovaná výroba elektřiny a tepla LTO Lehký topný olej MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností OZE Obnovitelné zdroje energie PEZ Primární energetické zdroje SCZT Systémy centrálního zásobování teplem SEK Státní energetická koncepce TKO Tuhý komunální odpad TUV Teplá užitková voda ZP Zemní plyn

6

2 DOSTUPNÉ DATOVÉ ZDROJE V rámci této studie byly využity mimo jiné následující datové zdroje:

2.1 Český statistický úřad (ČSÚ)

2.1.1 Spotřeba paliv a energie za roky 2004 až 2009 Statistické údaje o spotřebě paliv a energie obsahují statistiky vybraných druhů paliv (černé uhlí, hnědé uhlí včetně lignitu, benzínu, nafty, zemního plynu a elektrické energie) v členění dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ).

2.1.2 Energetická bilance ČR za roky 2004 až 2009 Statistické údaje uvedené v energetické bilanci ČR za roky 2004 až 2009 obsahují informace o velikosti primárních energetických zdrojů, spotřebě v transformačním procesu a konečné spotřebě přírodních zdrojů v členění dle jednotlivých druhů tuhých, kapalných a plynných paliv. Konečná spotřeba paliv je dále členěna dle spotřeby v zemědělství, průmyslu, lesnictví, stavebnictví, dopravě, domácnostech a ostatních odvětvích. Energetická bilance obsahuje jak informace o spotřebě v množstevních jednotkách jednotlivých druhů paliv, tak v GJ.

2.1.3 Spotřeba energie v domácnostech ČR za rok 2003 Statistické údaje o spotřebě energie v domácnostech byly zjišťovány v rámci projektu ENERGO 2004. Hlavním cílem zjišťování bylo získání údajů o následujících oblastech zájmu: • Průměrná charakteristika a parametry bytů

V této kategorii byl zjišťován druh lokality umístnění domu/bytu (městská, venkovská), druh domu (bytový/rodinný), druh vlastnictví, stáří a izolace domu, velikost obytné a vytápěné plochy, druh vytápění a použité palivo.

• Vybavenost bytů energetickými spotřebiči V této kategorii byla zjišťována vybavenost elektrospotřebiči zajišťujícími běžné potřeby domácnosti (pračka/sušička prádla, chladnička/mraznička, myčka nádobí, televizor, osvětlení, PC), a to včetně jejich průměrného stáří.

• Peněžní vydání domácností na paliva a energie a energetická spotřeba bytů V této kategorii byly zjišťovány celkové roční náklady na spotřebovaná paliva a energie vztažené na jeden byt a na 1 m2 vytápěné plochy a celková průměrná roční energetická spotřeba vztažená na 1 byt v členění podle lokalit a krajů.

• Měrné spotřeby paliv a energie podle účelu užití V této kategorii byly zjišťovány celkové energetické spotřeby bytu v členění dle spotřeby tepla na vytápění, přípravu teplé a užitkové vody, vaření, svícení a provoz domácích elektrospotřebičů.

2.1.4 Energetika za roky 2004 až 2009 Statistické údaje v kategorii energetika za roky 2004 až 2009 obsahují statistiky o spotřebě jednotlivých druhů paliv na výrobu tepla v rozlišení na kondenzační elektrárny, teplárny, paroplynové cykly, kogenerační jednotky a výtopny v členění dle použitého paliva. Dále jsou v této kategorii statistik obsaženy statistické údaje o celkové výrobě tepla (bez procesního tepla). Celková výroba tepla je ve statistikách rozdělena na čistou výrobu tepla a na výrobu tepla pro výrobu elektřiny. Ve statistikách ČSÚ jsou zahrnuty rovněž údaje o výrobě tepla ve firemních energetikách.

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/odvetvova_klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28okec%29�

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/odvetvova_klasifikace_ekonomickych_cinnosti_%28okec%29�

7

2.1.5 Populační prognóza ČR do roku 2050 Nejnovější projekce obyvatelstva České republiky, očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel, všechny varianty, 2002-2050.

2.2 Energetický regulační úřad

2.2.1 Přehled cen tepelné energie Energetický regulační úřad na svých webových stránkách zveřejňuje každoročně pro subjekty dodávající tepelnou energii a podléhající cenové regulaci přehled cen tepelné energie. Ve zveřejněné databázi jsou pro jednotlivé cenové lokality uvedeny údaje o použitém palivu při výrobě tepla, instalovaném tepelném výkonu, použitém typu topného media dálkového primárního rozvodu, velikosti dodávky tepla a ceně tepla v členění dle předávacích míst. Předávací místa dodávky tepla jsou členěna na dodávky z výroby při výkonu nad 10 MWt, dodávky z výroby do výkonu 10 MWt, dodávky pro centrální přípravu teplé vody, dodávky z primárního rozvodu, dodávky z centrální výměníkové stanice, dodávky pro centrální přípravu teplé vody na centrální výměníkové stanici, dodávky rozvodů z blokové kotelny, dodávky ze sekundárních rozvodů, dodávky z domovní předávací stanice, dodávky z domovní kotelny. Data obsažená v databázi jsou sesbírána od držitelů licencí na výrobu a rozvod tepelné energie.

2.2.2 Vyhodnocení cen tepelné energie Energetický regulační úřad na svých webových stránkách zveřejňuje každoročně dokument obsahující analýzu cen tepelné energie. Analýzy provedené ERÚ jsou zaměřeny na stanovení průměrných cen tepelné energie v členění dle použitého paliva při výrobě tepelné energie, úrovně předávacího místa a krajů České republiky. Data obsažená v dokumentu jsou sesbírána od držitelů licencí na výrobu a rozvod tepelné energie.

2.2.3 Databáze licencí Energetický regulační úřad na svých stránkách zveřejňuje seznam držitelů licencí. Pro každého držitele licence na výrobu tepla a elektřiny jsou zveřejněny údaje o velikosti tepelného a elektrického výkonu v členění dle typu zdroje, v případě existence více provozoven v členění dle jednotlivých provozoven.

2.3 Další podklady Studie stavu teplárenství – Autor: Vysoká škola ekonomická - Národohospodářská fakulta Studie stavu teplárenství – Autor: Technická univerzita Ostrava - Vysoká škola báňská Studie o dopadech zateplování budov na spotřebu uhlí a zemního plynu a České republice zpracovaná pro hnutí Duha Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu z roku 2008 (tzv. „Pačesova komise“) Studie poskytnuté MPO: • Tvorba předpokládaných scénářů prognózy vývoje energetiky pro aktualizaci SEK do roku 2060 • Komplexní podkladová studie variantního řešení aktualizace Státní energetické koncepce, vč.

zahrnutí základních specifikací souboru nástrojů pro zajištění plnění cílů aktualizace SEK

8

• Expertní posudek průchodnosti předpokladů v oblasti bilance zdrojů, výroby, spotřeby elektrické energie do roku 2060

Veřejně dostupné studie: • Obnovitelné zdroje energie v roce 2009 – výsledky statistického zjišťování • Tepelná čerpadla v roce 2010 – výsledky statistického zjišťování • Solární kolektory v roce 2009 – výsledky statistického zjišťování • Brikety a pelety v roce 2009 – výsledky statistického zjišťování • Výroba a užití teplené energie v roce 2007 – výsledky statistického zjišťování • Statistika energetického využívání odpadů 1995-2009 – výsledky statistického zjišťování

3 BILANCE VÝROBY A SPOTŘEBY TEPLA V ČR

3.1 Výroba tepla v ČR v roce 2009 Celková výroba tepla v České republice v roce 2009 uvažovaná ve studii je dána součtem výroby tepla na zdrojích CZT a firemních energetikách, individuální výroby tepla v domácnostech, malých podnicích a v budovách občanské vybavenosti a procesního tepla. Výroba tepla na zdrojích CZT a výroba tepla ve firemních energetikách je podle bilance tepelné energie v roce 2009 zveřejněné na ČSÚ ve výši 877 PJ. Do výroby tepla na zdrojích CZT a ve firemních energetikách je zahrnuta veškerá výroba tepla v elektrárenských a teplárenských zařízeních a výtopnách s instalovaným výkonem nad 0,2 MWt. Výroba tepla na zdrojích CZT je dle ČSÚ členěna na spotřebu tepla na výrobu elektřiny ve výši 693 PJ a čistou výrobu tepla ve výši 184 PJ. Individuální výroba tepla v domácnostech, malých podnicích a v budovách občanské vybavenosti ve výši 190 PJ je vypočtena na základě spotřeby paliv uvedených ČSÚ. Hodnota procesního tepla ve výši 209 PJ je stanovena dopočtem z bilance konečné spotřeby paliv a byla vypočtena ve studii zpracované MPO „Výroba a užití tepelné energie v roce 2007“. Do procesního tepla je započítána přímá vsázka paliva do procesů spojených s metalurgií, výrobou cementu, vápna, skla, keramiky apod. Jedná se tedy o spotřebu paliv přímo v pecích a podobných zařízeních, jejichž primárním účelem není dodávka páry ani horké vody do systémů CZT. Následující tabulka (Tabulka 1) a graf (Graf 1) shrnují odhadovanou bilanci výroby tepelné energie v ČR v roce 2009.

Výroba tepla na zdrojích CZT a firemních energetikách 877v tom spotřeba tepla na výrobu elektřiny 693v tom čistá výroba tepla 184

Procesní teplo 209Výroba tepla v systémech DZT 190Celková výroba tepla 1277

Výroba tepla v ČR v roce 2009 [PJ]

Tabulka 1 – Výroba tepla v ČR v roce 2009

Zdroj: Taures, a.s., na základě dat ČSÚ a studie MPO „Výroba a užití tepelné energie v roce 2007“

9

Graf 1 – Výroba tepla v ČR v roce 2009

Zdroj: Taures, a.s., na základě dat ČSÚ a studie MPO „Výroba a užití tepelné energie v roce 2007“ Z předchozí tabulky a grafu je patrný významný podíl spotřeby tepla na výrobě elektřiny (54%) a spotřeby procesního tepla (16%) na celkové výrobě tepla v ČR. Podíl výroby tepla v systémech DZT a čisté výroby tepla ze zdrojů CZT a firemních energetik je 15%.

3.2 Bilance palivové základny, výroby a spotřeby tepla na zdrojích CZT

3.2.1 Spotřeba primárních energetických zdrojů na výrobu tepla na zdrojích CZT a ve firemních energetikách

Na základě statistických údajů ČSÚ v kategorii energetika za rok 2009 byla vytvořena Tabulka 2, která zobrazuje údaje o spotřebě jednotlivých primárních energetických zdrojů na čistou výrobu tepla v roce 2009 v členění dle jednotlivých typů zdrojů. Z tabulky je patrný dominantní podíl hnědého uhlí na celkové výrobě tepla v teplárnách ve výši 83 PJ a kondenzačních elektrárnách ve výši 8 PJ.

Černé uhlí Hnědé uhlí Lignit Topný olej Zemní plynObnovitelná a ostatní paliva

celkem

Kondenzační elektrárny 0,7 8,0 1,1 0,0 0,0 0,0 9,8Teplárny 31,9 83,0 0,0 5,8 17,2 15,7 153,6PPC a kogenerační jednotky 0,0 0,0 0,0 0,0 3,8 1,4 5,2Výtopny (zdroje nad 0,2MWt) 1,0 4,2 0,0 2,5 39,3 5,6 52,5celkem 33,6 95,2 1,1 8,3 60,2 22,7 221,1

Spotřeba primárních energetických zdrojů na výrobu tepla v roce 2009 [PJ]

Tabulka 2 – Spotřeba primárních energetických zdrojů na čistou výrobu tepla v roce 2009

Zdroj: Taures, a.s., na základě dat ČSÚ

10

V následujícím grafu (Graf 2) je zobrazena celková spotřeba primárních energetických zdrojů na všech zdrojích CZT. Na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů pro výrobu tepla na zdrojích CZT se nejvíce podílí spotřeba hnědého uhlí (43%), spotřeba zemního plynu (27%) a spotřeba černého uhlí (15%). Ostatní paliva (lignit, topný olej, obnovitelná a ostatní paliva) tvoří 15% celkové spotřeby primárních energetických zdrojů, přičemž je nutné podotknout, že těžba Lignitu v okolí Hodonína byla zastavena.

Graf 2 – Celková spotřeba PEZ na zdrojích CZT


11

V následujícím grafu (Graf 3) je zobrazena spotřeba primárních energetických zdrojů v členění dle jednotlivých typů zdrojů výroby tepla. Celková spotřeba primárních energetických zdrojů tvoří 221,1 PJ. Na celkové spotřebě paliva se podílí především teplárny (70%), dále pak výtopny (24%). Spotřeba paliva v ostatních zdrojích CZT (kondenzační elektrárny, paroplynové cykly a kogenerační) je zatím ve srovnání se spotřebou paliva teplárnách a výtopnách málo významná.

Graf 3 – Spotřeba PEZ v členění dle zdroje CZT


12

V následujícím grafu (Graf 4) je zobrazena spotřeba primárních energetických zdrojů v teplárnách. Celková spotřeba primárních energetických zdrojů podle údajů ČSÚ v teplárnách činila 153,6 PJ v roce 2009. Více než polovinu spotřeby pokrývá spotřeba hnědého uhlí, přibližně pětinu spotřeby pokrývá spotřeba černého uhlí. Spotřeba zemního plynu v roce 2009 činila 11%. Na významu nabývají obnovitelná a ostatní paliva (10%).

Graf 4 – Spotřeba PEZ – Teplárny


13

V následujícím grafu (Graf 5) je zobrazena spotřeba primárních energetických zdrojů ve výtopnách a ostatních zdrojích tepelné energie. Mezi ostatní zdroje teplené energie uvažujeme zdroje vyrábějící tepelnou energii s instalovaným výkonem nad 0,2 MWt bez současné výroby elektrické energie. Celková spotřeba primárních energetických zdrojů podle údajů ČSÚ ve výtopnách činila 52,5 PJ v roce 2009. Na rozdíl od tepláren, kde převažuje spotřeba tuhých paliv, ve výtopnách je spotřeba PEZ ze ¾ pokryta spotřebou zemního plynu, podíl spotřeby hnědého uhlí v celkové spotřebě PEZ ve výtopnách činí pouze 8%.

Graf 5 – Spotřeba PEZ – Výtopny (zdroje nad 0,2 MWt)


14

V následujícím grafu (Graf 6) je zobrazena spotřeba primárních energetických zdrojů v kondenzačních elektrárnách. Celková spotřeba primárních energetických zdrojů podle údajů ČSÚ v kondenzačních elektrárnách činila 9,8 PJ v roce 2009. Palivová základna v kondenzačních elektrárnách je z 82% tvořena hnědým uhlím, z 11% lignitem a ze 7% černým uhlím. Nutno podotknout, že těžba lignitu v okolí Hodonína byla zastavena.

Graf 6 – Spotřeba PEZ – Kondenzační elektrárny

Zdroj:Taures, a.s., na základě dat ČSÚ

15

V následujícím grafu (Graf 7) je zobrazena spotřeba primárních energetických zdrojů v kogeneračních jednotkách a paroplynových cyklech. Celková spotřeba primárních energetických zdrojů podle údajů ČSÚ v kogeneračních jednotkách a paroplynových cyklech činila 5,2 PJ v roce 2009. V kogeneračních jednotkách a paroplynových cyklech dominuje spotřeba zemního plynu (72%), dalším palivem používaným u těchto zdrojů jsou obnovitelná a ostatní paliva.

Graf 7 – Spotřeba PEZ – PPC a kogenerační jednotky


3.2.2 Výroba tepla na zdrojích CZT a ve firemních energetikách Na základě statistických údajů ČSÚ v kategorii energetika za rok 2009 byla vytvořena Tabulka 3, která zobrazuje údaje o výrobě tepla na zdrojích CZT a ve firemních energetikách v členění dle jednotlivých typů zdrojů. Čistou výrobou tepla v tabulce je myšlena dodávka tepla z kotelny snížená o teplo použité na výrobu elektrické energie. Čistá výroba tepla zahrnuje teplo určené jak na prodej, tak teplo pro užití ve vlastním podniku a hodnoty zahrnují veřejné a závodní energetiky.

Kondenzační elektrárny

TeplárnyVýtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt

Jaderné elektrárny

PPC a kogenerační jednotky

Chemické a odpadní teplo

Celkem

Celková výroba tepla [PJ] 276,7 256,8 45,0 287,7 4,2 6,6 876,9Spotřeba tepla na výrobu elektřiny [PJ] 268,1 137,8 0,0 286,7 0,4 0,5 693,5Čistá výroba tepla [PJ] 8,5 119,0 45,0 1,0 3,7 6,1 183,5

Výroba elektřiny [TWh] 29,7 18,8 0,0 27,2 2,9 0,0 78,6

Výroba tepla a elektřiny na zdrojích CZT a ve firemních energetikách

Tabulka 3 – Výroba tepla a elektřiny na zdrojích CZT a ve firemních energetikách


16

V následujícím grafu (Graf 8) je zachycena výroba tepla na výrobu elektřiny a čistá výroba tepla v roce 2009 v členění dle jednotlivých typů zdrojů. Z hodnot je patrné významné zastoupení tepláren a výtopen při výrobě tepla. Celková čistá výroba tepla z tepláren a výtopen ve výši 164 PJ představuje 89% veškeré výroby tepla ve veřejných a závodních energetikách. Z následujících dvou grafů (Graf 8 a Graf 9) je patrný vysoký podíl spotřeby tepla na výrobu elektřiny z celkové výroby tepla v teplárnách a výše výroby elektřiny v teplárnách. Výroba elektřiny z tepláren ve výši 18,8 TWh představuje cca 24% z celkové výroby elektřiny (82,3 TWh).

Graf 8 – Výroba tepla na zdrojích CZT v ČR v roce 2009


Graf 9 – Výroba tepla a elektřiny v ČR v roce 2009

Zdroj:Taures, a.s., na základě dat ČSÚ V následujícím grafu (Graf 10) je vidět trend vývoje celkové výroby tepla ze zdrojů CZT. Výroba tepla se mezi roky 2007 až 2009 snížila o 91 PJ. Toto snížení je dáno jak snížením ve spotřebě tepla na výrobu elektřiny ve výši 82 PJ, tak snížením čisté výroby tepla.

17

Graf 10 – Výroba tepla v ČR za roky 2007 a 2009


3.2.3 Konečná spotřeba tepla ze zdrojů CZT a z firemních energetik Hodnoty o konečné spotřebě tepla ze zdrojů CZT a o ztrátách v rozvodech jsou dopočteny na základě veřejných údajů o výrobě tepla ve zdrojích CZT a ve firemních energetikách. V následující tabulce (Tabulka 4) je zobrazena čistá výroba tepla, ztráty v rozvodech a konečná spotřeba tepla ze zdrojů CZT a z firemních energetik. Ztráty v rozvodech byly odhadnuty při respektování skutečné vzdálenosti daného zdroje výroby tepla od místa jeho spotřeby. Celkové ztráty v rozvodech ve výši 17,6 PJ jsou totožné s údajem o ztrátách v rozvodu zveřejněném na ČSÚ v kategorii energetika za rok 2009. Odečtením ztrát v rozvodech od čisté výroby tepla byla dopočtena odhadovaná konečná spotřeba tepla v členění dle jednotlivých typů zdrojů CZT.

Čistá výroba tepla [PJ]

Odhadované ztráty v rozvodech [%]

Ztráty v rozvodech [PJ]

Konečná spotřeba tepla [PJ]

Kondenzační elektrárny 8,5 10,2% 0,9 7,7Teplárny 119,0 10,2% 12,1 106,9Výtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt 45,0 7,7% 3,5 41,6Jaderné elektrárny 1,0 13,0% 0,1 0,9Kogenerační jednotky a PPC 3,7 10,2% 0,4 3,4Chemické a odpadní teplo 6,1 10,0% 0,6 5,5Celkem 183,5 9,6% 17,6 165,9

Konečná spotřeba tepla a ztráty v rozvodech

Tabulka 4 – Konečná spotřeba tepla a ztráty v rozvodech

Zdroj: Taures, a.s., na základě dat ČSÚ V následujícím grafu (Graf 10) je zobrazena struktura konečné spotřeby tepla v členění dle jednotlivých zdrojů CZT a firemních energetik, které se na výrobě tepla podílejí. Z grafu je patrné převládající postavení tepláren (64%) a výtopen (25%).

18

Graf 11 – Konečná spotřeba tepla ze zdrojů CZT a firemních energetik

Zdroj: Taures, a.s., na základě dat ČSÚ Konečná spotřeba tepla ze sytému CZT v roce 2009 činila 165,9 PJ. V této hodnotě je započtena i spotřeba tepla při zušlechťování paliv a spotřeba tepla pro těžbu paliv. Procesní teplo ve výši 209 PJ, stanovené dopočtem z bilance konečné spotřeby paliv, není v této hodnotě zahrnuto. V následující tabulce (Tabulka 5) jsou uvedeny údaje o spotřebě tepla v domácnostech získané ze statistik ČSÚ, dále pak údaje o spotřebě tepla v průmyslu a ostatních sektorech, které byly dopočítány na základě znalosti celkové spotřeby tepla v jednotlivých letech a spotřeby tepla v domácnostech v jednotlivých letech. Spotřeba tepla v domácnostech je za poslední 3 roky stabilní. Z následujícího grafu (Graf 12) je zřejmý postupný pokles spotřeby tepla v průmyslu a ostatních sektorech (mezi roky 2007 a 2009 o 8,3 PJ).

2007 2008 2009Konečná spotřeba tepla v domácnostech [PJ] 47,6 48,0 46,7Konečná spotřeba v průmyslu a ostatních sektorech [PJ] 127,5 125,9 119,2Celková konečná spotřeba tepla 175,1 173,9 165,9

Konečná spotřeba tepla v domácnostech a průmyslu ze zdrojů CZT

Tabulka 5 – Konečná spotřeba tepla v domácnostech a průmyslu ze zdrojů CZT

Zdroj:Taures, a.s., na základě dat ČSÚ

19

Graf 12 – Konečná spotřeba tepla v domácnostech a průmyslu ze zdrojů CZT


3.3 Spotřeba paliv a konečná spotřeba tepla v systému DZT

3.3.1 Spotřeba vybraných druhů paliv v domácnostech v systému DZT Na základě statistických údajů ČSÚ v kategorii energetické bilance ČR za roky 2004 až 2009 byla vytvořena Tabulka 6, která zobrazuje údaje o spotřebě vybraných druhů paliv na výrobu tepla v systému DZT. Z následující tabulky (Tabulka 6) a grafu (Graf 13) je patrné významné zastoupení zemního plynu na spotřebě paliv v domácnostech.

2004 2005 2006 2007 2008 2009Černé uhlí a koks 7 6 5 3 2 3Hnědé uhlí a hnědouhelné brikety 17 13 31 19 16 17Kapalná paliva 0 0 1 1 0 0Zemní plyn 99 97 95 85 86 87Celkem 123 116 131 108 105 106

Spotřeba vybraných druhů paliv v domácnostech [PJ]

Tabulka 6 – Spotřeba vybraných druhů paliv v domácnostech v systému DZT


20

Graf 13 – Zastoupení vybraných druhů paliv na výrobě tepla v domácnostech v systému DZT


3.3.2 Konečná spotřeba tepla v domácnostech v systému DZT Konečná spotřeba tepla v domácnostech je stanovena na základě údajů o spotřebě vybraných druhů paliv v domácnostech v systému DZT. Tyto hodnoty jsou publikovány na ČSÚ v kategorii energetické bilance ČR za roky 2004 až 2009. Konečná spotřeba tepla v domácnostech je spočtena přes průměrnou účinnost přeměny paliva a známé hodnoty spotřeby paliv v domácnostech. Průměrná účinnost přeměny paliva byla expertním odhadem zvolena pro tuhá paliva ve výši 0,65 a pro plynná paliva ve výši 0,85. Hodnoty konečné spotřeby tepla z kotlů na dřevo a biomasu byly stanoveny na základě výsledků statistického zjišťování provedeného pro studii MPO „Obnovitelné zdroje energie“. Konečná spotřeba tepla z elektrického vytápění byla spočtena na základě znalosti údajů o spotřebě elektřiny v nízkém tarifu odběrateli s distribučními sazbami určenými pro odběrná místa s odběrem elektřiny převážně pro potřeby elektrického vytápění v roce 2009 a znalosti běžné spotřeby elektřiny bez uvažování vytápění a přípravy TUV. Hodnoty o konečné spotřeba tepla z tepelných čerpadel a solárních kolektorů byly stanoveny na základě výsledků statistického zjišťování provedeného pro studii MPO „Obnovitelné zdroje energie“.V následující tabulce (Tabulka 7) a grafu (Graf 14) je zobrazena konečná spotřeba tepla v domácnostech v systémech DZT v členění dle jednotlivých typů zdrojů tepla.

21

2004 2005 2006 2007 2008 2009Zařízení na zemní plyn 84,2 82,3 80,7 72,5 72,9 73,8Zařízení na biomasu 23,3 23,5 25,4 29,5 27,9 27,5Elektrické vytápění a příprava TV 23,9 23,9 24,6 21,7 22,3 21,7Zařízení spalující hnědé uhlí 10,9 8,3 20,2 12,6 10,5 10,8Zařízení spalující černé uhlí 4,6 4,1 3,0 1,9 1,5 2,0Tepelná čerpadla 0,5 0,5 0,7 0,9 1,2 1,6Solární kolektory 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 0,2Celková spotřeba tepla v domácnostech 147,5 142,8 154,7 139,3 136,4 137,5

Konečná spotřeba tepla v domácnostech [PJ]

Tabulka 7 – Konečná spotřeba tepla v domácnostech v systémech DZT

Zdroj: Taures, a.s., na základě dat ČSÚ, ERÚ a MPO

Graf 14 – Konečná spotřeba tepla v domácnostech

Zdroj: Taures, a.s., na základě dat ČSÚ,ERÚ a MPO

3.3.3 Celková spotřeba tepla v systému DZT Celková konečná spotřeba tepla v systému DZT je dána součtem konečné spotřeby tepla v domácnostech, konečné spotřeby tepla ve službách a budovách občanské vybavenosti a konečné spotřeby tepla v malých podnicích. Údaje o konečné spotřebě tepla ve službách a budovách občanské vybavenosti a o konečné spotřebě tepla v malých podnicích pocházejí ze studie společnosti ORTEP. Podrobnosti shrnuje Tabulka 8.

22

Konečná spotřeba tepla ‐ domácnosti

Konečná spotřeba ‐ služby a budovy

občanské vybavenosti

Konečná spotřeba tepla ‐ malé podniky

Celková spotřeba

DZTZařízení na zemní plyn 73,8Zařízení na biomasu 21,7Elektrické vytápění a příprava TV 27,5Zařízení spalující hnědé uhlí 10,8Zařízení spalující černé uhlí 2,0Tepelná čerpadla 1,6Solární kolektory 0,2Celková konečná spotřeba tepla 137,5 25,0 28,0

190,5

Celková konečná spotřeba tepla v systému DZT v roce 2009 [PJ]

25,0 28,0

Tabulka 8 – Celková konečná spotřeba tepla v systému DZT v roce 2009

Zdroj: Taures, a.s., na základě dat ČSÚ,ERÚ a MPO

23

4 SWOT ANALÝZA SOUČASNÉHO TEPLÁRENSTVÍ V ČR

4.1 Silné stránky České teplárenství patří z evropského pohledu k vysoce rozvinutým. Jeho rozvoj souvisí jak s rozvojem průmyslu a výstavbou zdrojů pro průmyslové areály, tak s centrálním plánováním v oblasti bydlení a městské infrastruktury. Česká republika má oproti většině jiných evropských zemí výhodu v tom, že existují poměrně rozsáhlé systémy centralizovaného zásobování teplem. Na tyto systémy je napojena zhruba jedna třetina bytů v rámci ČR, převážně ve větších a středních městských aglomeracích. Vyšším procentem připojených domácností na systémy CZT se mohou pochlubit pouze některé státy bývalého Sovětského Svazu a Skandinávie. Výhoda existence takto rozvinutých systémů CZT spočívá zejména v tom, že v městských aglomeracích existuje již vybudovaná teplárenská infrastruktura. Její případné rekonstrukce jsou z právního, ekonomického a realizačního hlediska mnohem jednodušší, než výstavba nových systémů CZT v městech, kde zatím neexistují. Tento fakt platí obecně nezávisle na tom, jaký typ zdroje dodává teplo a jak je zastaralý. Samotná existence zdrojů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla je velkou výhodou, ale za největší devizu považujeme zejména existenci rozvodů, již připojených odběratelů a již uzavřených smluvních vztahů s odběrateli. Teplárny dodávají řádově mezi 1/5 a ¼ elektřiny v ČR. Cca ½ této elektřiny pochází z kombinované.výroby elektřiny a tepla. Tím se česká energetika řadí mezi státy s vysoce rozvinutou kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. V roce 2009 převýšila celková výroba elektřiny z KVET dle dat ERÚ 8,5 TWh, což je více než 10 % z celkové výroby elektřiny v ČR. Mezi obecné výhody teplárenství nejen v podmínkách ČR lze označit svedení emisí do jednoho místa, které je obvykle v méně obydlené části města nebo zcela mimo město, a navíc má dostatečně vysoký komín pro zajištění co největšího následného rozptylu. To má výhodu oproti decentrálním zdrojům v místě bytové zástavby s emisemi na tomtéž místě. Emise na jednotku spáleného paliva jsou navíc u velkých zněčišťovatelů ovzduší, kterými teplárny bezesporu jsou, jsou obvykle nižší a navíc kontrolované. Podstatnou výhodou teplárenství je existence kombinované výroby elektřiny a tepla, přičemž existence systémů CZT je předpokladem pro její další rozvoj.

4.2 Slabé stránky České teplárenství je z podstatné části založeno na hnědém a černém uhlí. Většina zdrojů je 20 a více let starých, s čímž souvisí mimo jiné nižší účinnosti, nekompatibilita s emisními limity po roce 2016 a v neposlední řadě rostoucí náklady na palivo, včetně omezené disponibility paliva za stávající ceny. Některé systémy CZT byly vybudovány z velké části jako podpora průmyslu, který v dnešní době potřebuje méně tepla nebo již zanikl. To vede k faktu, že ne všechny systémy CZT jsou efektivní. To platí zejména o málo využívaných parních soustavách ve středně velkých městských aglomeracích, nebo o soustavách dodávajících malé objemy energie na velké vzdálenosti.

24

Některé systémy CZT jsou z různých příčin dlouhodobě podinvestované. Náklady na jejich budoucí údržbu mohou převýšit jejich ekonomické možnosti.

4.3 Příležitosti Rozvinuté systémy CZT lze využít pro řadu obecně prospěšných činností, ze kterých lze uvést: • Úsporu primárních energetických zdrojů při kombinované výrobě elektřiny a tepla • Zabezpečení vyšší úrovně stability dodávek při nestandardních situacích v elektrizační soustavě –

řada tepláren se vyznačuje schopností ostrovního provozu. Jsou umístěny v rámci městských aglomerací, obvykle jsou připojené do distribuční soustavy. Některé teplárny by dokázaly zásobovat elektřinou a teplem městské aglomerace nebo jejich části i v době rozpadu elektrizační soustavy. Zde je potřebné zdůraznit, že s výjimkou klasických kamen a zejména starších typů kotlů žádné technologie obvykle nedokážou zabezpečit teplo bez dodávky elektřiny.

• Poskytnutí záložního elektrického výkonu v případě výpadku větších elektráren – teplárny jsou obvykle schopny po přechodnou dobu dodávat elektřinu i s omezenými dodávkami tepla nebo zcela bez dodávek tepla, což lze využít např. v době vynucených odstávek větších zdrojů z důvodu havárií, palivové krize nebo ohrožení státu.

• Využití v daném okamžiku přebytečné elektřiny z OZE pro výrobu tepla – teplárenská soustava dokáže jako jeden z mála spotřebičů účelně využít nebo akumulovat energii produkovanou v době, kdy po ní není jiná poptávka.

Možnost úspory primárních energetických zdrojů je jednak výhodou sama o sobě, a jednak je vysoce účinná KVET podporovaná ze strany státu. Zabezpečení vyšší úrovně stability dodávek při nestandardních situacích v elektrizační soustavě je podporované pouze zčásti, a to prostřednictvím nákupu podpůrných služeb ze strany provozovatele přenosové soustavy. Na druhou stranu se teplárny vyznačují nejen potenciálem udržet elektrizační soustavu v ČR jako celek, ale i pomoci udržet v chodu jednotlivé části soustavy při rozpadu ES ČR. Tato schopnost není ani dostatečně využívaná, ani finančně kompenzovaná. Podobně je tomu i u záložního výkonu. Stavět jakékoliv zařízení na výrobu elektřiny se vyplatí až při vyšším využití instalovaného výkonu. To platí i u zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Žádný subjekt nepostaví vyšší instalovaný elektrický výkon, než potřebuje, pokud tento výkon nebude nějakým způsobem dostatečně zaplacený. Pokud by bylo využití instalovaného výkonu pro KVET malé, je vhodné na pokrytí „špiček“ postavit samostatný kotel, ať už na kapalná, plynná, nebo pevná paliva. Pokud je jednou z úloh teplárenství i poskytování záložních výkonů pro elektroenergetiku, musí tato úloha mít pro teplárenské subjekty zajištěnu návratnost. Využití v daném okamžiku přebytečné elektřiny z OZE nebo jaderných elektráren je jednou z nových příležitostí. Tato elektřina bude v době, kdy po ní není poptávka, k dispozici za velmi nízkou, nulovou nebo dokonce zápornou cenu. Systém CZT je jedním z mála spotřebičů, který dokáže okamžitě absorbovat vyšší výkony a účelně je využít, přičemž toto využití pomůže nejen systému CZT zajištěním „levného“ tepla, ale zejména elektrizační soustavě jako celku. Většímu rozmachu tohoto způsobu využití jinak nepotřebné energie brání regulované poplatky spojené s odběrem elektřiny. Je na zváženou, jestli u tohoto účelu účtovat regulované poplatky v plné výši, nebo poskytnout úlevy podobně jako u přečerpávacích vodních elektráren.

25

4.4 Hrozby

4.4.1 Identifikace hrozeb Hrozby pro české teplárenství jsou následující: • Rozdílná legislativní zvýhodnění a znevýhodnění malých a velkých zdrojů a z toho plynoucí

vyšší náklady tepláren • Omezené množství primárních i druhotných energetických zdrojů za ekonomicky přijatelnou

cenu • Růst fixních nákladů na dodanou jednotku tepla způsobený úbytkem spotřeby v systémech CZT

4.4.2 Rozdílná legislativní zvýhodnění a znevýhodnění malých a velkých zdrojů Největší problémy souvisejí s problematikou emisí. Jedná se o: • Dopady zpoplatnění produkce CO2 pouze na větší zdroje • Rozdílné limity na emise pro větší a menší zdroje

Dalším problémem je nevyrovnaný přístup k daním pro různé způsoby výroby a dodávky tepla. Hlavní výhodou teplárenství je nižší sazba DPH (10%) oproti ostatním zdrojům tepla. Je však velmi pravděpodobné, že zvýhodnění ve formě nižší DPH skončí.

4.4.3 Omezené množství primárních i druhotných energetických zdrojů za ekonomicky přijatelnou cenu

České teplárenství po desetiletí profitovalo z relativně nízkých cen uhlí, zejména hnědého. S ustupující těžbou hnědého uhlí se jeho ceny zvedají a dostupnost klesá. V případě omezené dostupnosti se tržní cena hnědého uhlí se bude odvíjet od zisku, který je možné dosáhnout při jeho přeměně na elektřinu ve velkých kondenzačních elektrárnách. Z tohoto pohledu může cena hnědého uhlí překročit cenu 70 Kč/GJ a při nárůstu cen elektřiny dále stoupat. Na druhou stranu je potřeba konstatovat, že v řadě stávajících teplárenských provozů je uhlí i za tuto cenu nejekonomičtější variantou, jak zabezpečit dodávky tepla. V horizontu příštích let je však nutno zohlednit očekávaný nárůst cen povolenek CO2, nutné investice za účelem dodržení zpřísněných emisních limitů, zvyšování cen dopravy (mimo jiné i vlivem snížených objemů přepravovaného uhlí, které představuje podstatnou část železniční dopravy) a očekávaný nárůst cen elektřiny vedoucí k dalšímu možnému nárůstu cen uhlí. Z uvedených důvodů se řada tepláren nevyhne alespoň částečné substituci paliv. Vhodným zdrojem je biomasa. Je však nutné pamatovat na fakt, že dostupnost biomasy je rovněž omezená, a to zejména vlivem podpory výroby elektřiny z biomasy. Přitom biomasa je k výrobě elektřiny méně vhodná než uhlí a její využitelnost je nejvyšší pro výrobu tepla, nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. V této souvislosti by bylo vhodné se zamyslet nad vhodnou formou a rozsahem podpory výroby elektřiny z biopaliv v budoucnosti tak, aby nevhodně zvolená podpora nenarušila dostatek biomasy pro účely, pro které se hodí nejvíce a kde je zároveň nejvíce zapotřebí. Dalším možným palivem je zemní plyn. Je však nutné konstatovat, že z uvedených paliv je zatím nejdražší a nelze počítat s tím, že by jeho ceny v budoucnosti z dlouhodobého pohledu významně klesaly. Výroba tepla ze zemního plynu za účelem dodávky do CZT nemá oproti decentrální výrobě tepla ze zemního plynu mnoho výhod (snad pouze centralizace emisí „za město“) a je ekonomicky

26

dražší, než decentrální výroba. Výroba elektřiny ze zemního plynu se v současné době na malých a středních zdrojích nevyplácí, resp. vyplácí se pouze vlivem státních zásahů. Dalším zdrojem energie je energie z odpadů. Tato energie však bude pravděpodobně dostupná pouze v blízkosti větších městských aglomerací, přičemž lze očekávat řádově 10 míst v ČR. Široké rozšíření je komplikované vzhledem k vysokým nákladům na čištění spalin a omezené množství paliva. U uvedeného vyplývá, že náklady na paliva v budoucnosti porostou a jejich disponibilita není neomezená. Teplárenské společnosti využívající uhlí se nevyhnou zvyšování účinnosti, nebo investicím do výměny technologie.

4.4.4 Růst fixních nákladů na dodanou jednotku tepla způsobený úbytkem spotřeby v systémech CZT

Většina systémů CZT se potýká s úbytkem odběrů tepla. Ten je způsoben několika vlivy, mezi které patří zejména zateplování a opatření na úspory tepla, ale také odpojování odběratelů. Protože náklady na údržbu a provoz systémů CZT jsou spíše fixního charakteru a málo závisejí od objemu dodávek tepla, přenášejí se tyto náklady na odběratele, což vede ke zvyšování cen. Zvyšování cen následně vede k dalšímu odpojování odběratelů, pokud mají k dispozici levnější alternativu. Tento problém neohrožuje teplárenské společnosti s velkými a dobře nastavenými a provozovanými systémy CZT a ekonomicky efektivní výrobou elektřiny a tepla. Ohrožuje však zejména následující typy teplárenských společností: • Společnosti s předimenzovaným systémem CZT s malými dodávkami tepla (typicky přeprava

malého objemu tepla na větší vzdálenosti) • Společnosti se systémem CZT s vysokými ztrátami (typicky parní soustavy) • Společnosti s vysokými náklady na výrobu tepla (typicky výroba tepla ze zemního plynu nebo

výroba elektřiny a tepla s nízkou účinností) U společností s předimenzovaným systémem CZT a malými dodávkami tepla je na zváženou, jaké opatření je vhodné zvolit. Tyto soustavy je možné podporovat po přechodnou dobu, z dlouhodobého hlediska je však potřebné, aby jejich vlastníci učinili rozhodnutí dlouhodobějšího charakteru. V úvahu přicházejí tyto varianty: • Přebudování soustavy za účelem vyšší efektivity, pokud je to technicky a ekonomicky možné • Decentralizace soustavy na menší celky, tj. zachování menších systémů CZT • Úplný rozpad systému CZT a nahrazení lokálními zdroji na výrobu tepla • Kombinace výše uvedených variant

U společností se systémem CZT s vysokými ztrátami je potřebné rozhodnout, jaké opatření ke snížení ztrát realizovat. Typicky se může jednat o: • Modernizaci rozvodů za účelem snížení úniků tepla, pokud je to technicky a ekonomicky

realizovatelné • Částečnou decentralizaci soustavy (zejména v případě parních soustav s přepravou na velké

vzdálenosti) • Nahrazení části parní soustavy horkovodní soustavou • Snížení provozních teplot, pokud je to možné

27

Některá z uvedených opatření mohou vést k částečné decentralizaci, v některých případech je to však jediná možnost, jak dlouhodobě zachovat existenci určitých systémů CZT. Vysoké náklady na výrobu tepla mohou mít řadu příčin. Nejvážnější příčinou je drahé palivo bez možnosti substituce. Příkladem jsou teplárny vyrábějící teplo ze zemního plynu ve větších městských aglomeracích. Zde je jediným řešením zvýšení účinnosti, pokud je to technicky a ekonomicky možné, případně aplikace v dané lokalitě ekonomicky nejvýhodnější kombinované výroby elektřiny a tepla. Další možností je napojení existujícího systému CZT na větší zdroj na výrobu elektřiny a tepla umístěný v oblasti, kde je možné využít jiný druh paliva, ať už z prostorových, dopravních, nebo bezpečnostních důvodů (biomasa, uhlí, jaderná elektrárna atd.). Další, v podmínkách ČR relativně častou příčinou vysokých nákladů na výrobu tepla, je zastaralá, málo účinná nebo pro danou lokalitu nevhodná technologie. Příkladem může být kombinace nízko účinných kotlů, nízkých parametrů páry, kondenzační turbíny s vysokým minimálním průtokem do kondenzátoru a malých odběrů tepla. Tyto teplárny bude z našeho pohledu významně rekonstruovat, což přináší nutnost vysokých investic.

28

5 MOŽNÉ TECHNOLOGIE PRO VÝROBU TEPLA A ELEKTŘINY OD SOUČASNOSTI AŽ DO ROKU 2060 Tato kapitola popisuje současný stav a trendy v používané technologii v oblasti výroby tepla a elektřiny v České republice s vazbou na dostupné technologie, které budou moci být použity při nahrazování některých stávajících zdrojů výroby tepla a elektřiny (ať již z důvodu náhrady zařízení po ukončení po doby životnosti nebo z důvodu změny palivové základny).

5.1 Současné technologie výroby tepla

5.1.1 Elektrárny s dodávkou tepla Tepelné elektrárny jsou kromě výroby elektrické energie schopny zajistit významnou dodávku tepla. Dodávku tepla lze zajistit z uhelné, paroplynové i jaderné elektrárny. Dodávka tepla do systému CZT je pro elektrárny benefit, jelikož jsou životaschopné i bez ní. V České republice se jedná především o elektrárny společnosti ČEZ, a.s. Ceny tepla jsou pro oproti ostatním zdrojům nižší a plně konkurenceschopné. Pro přibližnou cenu tepla jsme využili ročenku ERÚ. Cena tepla z elektráren se v roce 2009 pohybovala v rozmezí 220 – 340 Kč/GJ. Průměrná cena tepla z elektráren za rok 2009 byla 268 Kč/GJ.

5.1.2 Teplárny zaměřené na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla Primární úlohou teplárny je zabezpečení tepla v kombinaci s výrobou elektřiny. Teplem rozumíme páru pro technologické účely, topnou páru, teplo ve formě horké vody pro ohřev budov a výrobu teplé užitkové vody. KVET snižuje spotřebu paliva na vyrobenou jednotku energie a tím i snižuje náklady na výrobu elektrické energie, resp. tepla. V podmínkách ČR jsou nejvíce rozšířené teplárny s vysokotlakým parním kotlem a kondenzační odběrovou nebo protitlakou turbínou. Výhodou kondenzační odběrové turbíny je možnost ustálené dodávky elektřiny i při měnícím se odběru tepla, což na jednu stranu poskytuje flexibilitu při výrobě elektřiny a umožňuje efektivnější provoz a využití kotlů, avšak na druhou stranu snižuje celkovou účinnost a vede k vyšší spotřebě paliva. U protitlaké turbíny je výhodou vyšší účinnost, avšak je potřebná relativně vyrovnaná dodávka tepla, aby byl zabezpečen udržitelný a ekonomicky efektivní provoz kotlů. Instalované elektrické výkony tepláren bývají velmi často nad 10 MWe. Na rozdíl od elektráren jsou však teplárny obvykle provozovány na nižší než instalovaný výkon, a to zejména z důvodu nižší účinnosti samostatné výroby elektřiny. Dalším zdrojem využívajícím kombinovanou výrobu elektrické energie a tepla jsou paroplynové elektrárny, tvořené jednou nebo více plynovými turbínami, spalinovým výměníkem a parní turbínou. Paroplynové elektrárny nejsou v České republice tolik rozšířeny jako klasické teplárny na hnědé či černé uhlí. Zjednodušenou formou používanou v teplárenství je též plynová turbína vybavená spalinovým výměníkem, bez parní turbíny. Tento typ instalace je obvykle vybaven možností doplňkové výroby páry spalováním zemního plynu bez použití plynové turbíny. Tato instalace není v podmínkách ČR obvyklá, ale existuje řada instalací v okolních zemích. Výhodou je vyrovnaná dodávka elektřiny s možností flexibility a možnost proměnlivé dodávky tepla. Teplárny ke svému efektivnímu provozu potřebují dostatečně velký odběr tepla, čímž se podstatně odlišují od klasických elektráren.

29

V roce 2009 byla průměrná cena tepla z tepláren dodaného z primárního rozvodu ve výši 360 Kč/GJ a dodaného ze sekundárního rozvodu ve výši 493Kč/GJ

5.1.3 Výtopny Výtopny zásobují teplem větší územní celky, které tvoří části měst, a zároveň mohou zásobovat teplem i průmyslové závody. Výtopny obvykle předávají teplo ve výměníkových stanicích, na které jsou napojeny jednotlivé otopné soustavy objektů. Nevýhodou výtopny oproti DZT jsou vyšší ztráty. Podstatnou odlišností jsou emise centralizované do jednoho místa, což má své výhody u výtopen umístěných mimo centrum města a naopak nevýhody u výtopen umístěných přímo v centru. V modelovém příkladu pro určení orientační ceny tepla pro jednotlivé technologie, byla ve výpočtech uvažována dodávka tepla 50 000 GJ/rok, čemuž odpovídá přibližně 10 MWt kotel. Pro výtopny byla kalkulována minimální cena tepla pro následující technologie: • Kotle na plynná paliva • Kotle na tuhá paliva (hnědé uhlí) • Kotle na kapalná paliva (LTO) • Kotle na biomasu

Další předpoklady jsou uvedeny v následující tabulce. Vstupní předpoklady Zemní plyn Uhlí LTO Biomasadodávka tepla za rok GJ 50 000 50 000 50 000 50 000load factor - 0,16 0,16 0,16 0,16instalovaný výkon kotle MW 10,00 10,00 10,00 10,00účinnost kotle % 94,0% 85,0% 92,0% 84,0%ztráty v rozvodech % 7,0% 7,0% 7,0% 7,0%

cena paliva Kč/GJ 300 90 400 90náklady na opravu a údržbu Kč/rok 400 000 900 000 450 000 750 000provozní fixní náklady Kč/rok 300 000 700 000 400 000 900 000

vlastní spotřeba elektřiny - procento z PEZ 1,0% 2,0% 1,0% 2,0%cena za elektrickou energii Kč/MWh 2 700 2 700 2 700 2 700počet zaměstnanců - 6,00 10,00 6,00 10,00průměrný plat včetně daní a odvodů Kč/měsíc 25 000 25 000 25 000 25 000cena za emisní povolenky CO2 Kč/t 300 300 300 300emisní koeficient - CO2 t CO2/TJ 56 95 75 0

investiční náklady Kč 7 500 000 18 000 000 9 000 000 15 000 000 Tabulka 9 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla pro výtopny

Zdroj: Taures, a.s. Tabulka uvedená níže obsahuje náklady, které vstupují do výpočtu minimální ceny tepla a vypočtenou minimální cenu tepla z konkrétního zdroje tepla. Do ceny tepla jsou promítnuty odpisy zařízení (20 let) a přiměřený zisk, který byl uvažován ve výši 5,5 %.

30

NÁKLADY Zemní plyn Uhlí LTO Biomasapalivo Kč 18 971 631 5 664 706 23 260 870 5 732 143elektrická energie - vlastní spotřeba Kč 474 291 944 118 436 141 955 357zaměstnanci Kč 1 800 000 3 000 000 1 800 000 3 000 000povolenky CO2 Kč 0 0 0 0emisní poplatky Kč 0 0 0 0fixní náklady Kč 300 000 700 000 400 000 900 000oprava a údržba Kč 400 000 900 000 450 000 750 000odpisy Kč 375 000 900 000 450 000 750 000přiměřený zisk Kč 412 500 990 000 495 000 825 000

minimální cena tepla Kč/GJ 454,67 261,98 545,84 258,25 Tabulka 10 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla

Zdroj: Taures, a.s. Dle výpočtů uvedených v tabulce je zřejmé, že ekonomicky nejvýhodnější je výroba tepla z biomasy a uhlí. Je však nutné zohlednit dostupnost těchto paliv, možnost jejich uskladnění a zejména v případě uhlí též negativní dopady na lokální životní prostředí.

5.1.4 Kogenerační jednotky vč. mikrokogenerací Kogenerační jednotky se často budují místo výtopen. Bez napojení na systém CZT nebo jiné formy využití tepla však nejsou v současných podmínkách životaschopné. Kogenerační jednotky využívají různé technologie, z nichž nejpoužívanější jsou jednotky na bázi spalovací motorů. Jako mikrokogenerace se označuje kombinovaná výroba elektřiny a tepla v zařízeních do 50 kW elektrického výkonu. Tato zařízení zažívají v posledních letech velký rozmach v řadě zemí, zejména tam, kde je ekonomicky dostupným palivem zemní plyn nebo ropné deriváty. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla prostřednictvím kogeneračních jednotek je podporována ve všech zemích Evropské unie včetně České republiky, která má podporu kogenerace zakotvenu ve své legislativě. V modelovém příkladu pro určení orientační ceny tepla pro jednotlivé technologie byla ve výpočtech uvažována dodávka tepla ve výši 50 000 GJ/rok. Aby byla instalace kogenerační jednotky ekonomicky efektivní, byl uvažován tepelný výkon kogenerační jednotky ve výši dvojnásobku průměrné hodinové hodnoty odběru tepla v letním období (800 kWt). Kogenerační jednotka by v letním období byla provozována pouze ve špičce, a to na dvojnásobku potřebného odběru. Nadbytečně vyrobené teplo by se akumulovalo v akumulační nádrži. Zbývající potřebu tepla v zimním a přechodném období by zajišťoval plynový kotel. Výnosy z vyrobené elektrické energie byly odečteny od celkových nákladů tvořících cenu tepla. Z důvodu provozu kogenerační jednotky pouze ve špičkových hodinách lze uvažovat s vyšší cenou prodané elektrické energie než v případě pásmového provozu, ve výpočtu byla uvažována cena ve výši 70 €/MWh. Ve výpočtech nebyl uvažován příspěvek na podporu KVET. Další předpoklady jsou uvedeny v následující tabulce.

31

Vstupní předpoklady KJ kotel ZPdodávka tepla za rok GJ 12 133 37 867load factor - 0,49 0,16instalovaný výkon KJ/kotle MW 0,79 7,59účinnost výroby tepla % 48,6% 94,0%ztráty v rozvodech %

cena paliva Kč/GJnáklady na opravu a údržbu Kč/rokprovozní f ixní náklady Kč/rok

vlastní spotřeba elektřiny - procento z PEZcena za elektrickou energii Kč/MWhpočet zaměstnanců -průměrný plat včetně daní a odvodů Kč/měsíccena za emisní povolenky CO2 Kč/temisní koeficient - CO2 t CO2/TJ

investiční náklady Kč

7,0%

290

2 7006

25 000

1%

30056

21 000 000

700 000400 000

Tabulka 11 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla z kogenerační jednotky

Zdroj: Taures, a.s. Tabulka uvedená níže obsahuje náklady, které vstupují do výpočtu minimální ceny tepla, a vypočtenou minimální cenu tepla z konkrétního zdroje tepla. Do ceny tepla jsou promítnuty odpisy zařízení (20 let) a přiměřený zisk, který byl uvažován ve výši 5,5 %.

NÁKLADY KJ - ZPpalivo Kč 19 427 392elektrická energie - vlastní spotřeba Kč 465 215zaměstnanci Kč 1 800 000povolenky CO2 Kč 0emisní poplatky Kč 0fixní náklady Kč 400 000oprava a údržba Kč 700 000odpisy Kč 1 050 000přiměřený zisk Kč 1 155 000

minimální cena tepla Kč/GJ 408,37 Tabulka 12 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla

Zdroj: Taures, a.s.

Minimální cena tepla u výtopny s roční dodávkou tepla 50 TJ, která má naistalovanou kogenerační jednotku, je 408 Kč/GJ, což je o cca 50 Kč/GJ méně, než v případě výtopny bez kogenerační jednotky. Tento výpočet je však velmi citlivý na změnu cen elektřiny a zemního plynu.

5.1.5 Blokové kotelny Z blokových kotelen je zpravidla zajištěna dodávka tepla do více bytových jednotek s možností dodávky tepla do dalších budov. Zdroj tepla může být umístěn přímo ve vytápěném objektu nebo v jeho blízkosti. Blokové kotelny bývají zpravidla středotlaké s teplonosnou látkou horká voda či pára.

32

Typická hodnota instalovaného tepelného výkonu se pohybuje v rozmezí 500 – 3 500 kW. Výhodou blokové kotelny je jednoduchost eventuálního připojení na dobudovaný systém CZT. V modelovém příkladu pro určení orientační ceny tepla pro jednotlivé technologie byla ve výpočtech uvažována dodávka tepla do sta bytů s průměrnou roční spotřebou tepla 50 GJ/rok/bytovou jednotku. Pro domovní kotelny byla kalkulována minimální cena tepla pro následující technologie: • Kotle na plynná paliva • Kotle na tuhá paliva (hnědé uhlí) • Kotle na kapalná paliva (LTO) • Kotle na biomasu

Další předpoklady jsou uvedeny v následující tabulce. Vstupní předpoklady Zemní plyn Uhlí LTO Biomasadodávka tepla za rok GJ 5 000 5 000 5 000 5 000load factor - 0,16 0,16 0,16 0,16instalovaný výkon kotle MW 1,00 1,00 1,00 1,00účinnost kotle % 94,0% 85,0% 92,0% 84,0%ztráty v rozvodech % 3,0% 3,0% 3,0% 3,0%



investiční náklady Kč 2 500 000 2 500 000 3 200 000 2 000 000 Tabulka 13 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla pro blokové kotelny


33

NÁKLADY Zemní plyn Uhlí LTO Biomasapalivo Kč 1 887 116 636 176 2 407 065 613 095elektrická energie - vlastní spotřeba Kč 86 611 125 897 79 271 125 148zaměstnanci Kč 300 000 600 000 300 000 600 000povolenky CO2 Kč 0 0 0 0emisní poplatky Kč 0 0 0 0fixní náklady Kč 50 000 70 000 50 000 100 000oprava a údržba Kč 70 000 120 000 150 000 100 000odpisy Kč 125 000 125 000 160 000 100 000přiměřený zisk Kč 137 500 137 500 176 000 110 000


Zdroj: Taures, a.s. Dle výpočtů uvedených v tabulce je zřejmé, že ekonomicky nejvýhodnější je výroba tepla z biomasy a uhlí. Je však nutné zohlednit dostupnost těchto paliv, možnost jejich uskladnění a zejména v případě uhlí též negativní dopady na lokální životní prostředí.

5.1.6 Domovní kotelny Jedná se o kotelny instalované v domech, které mají více bytových jednotek. Instalovaný tepelný výkon v této kategorii zdrojů tepla bývá zpravidla v rozmezí 50 – 500 kW. Výhodou domovní kotelny jsou nízké či téměř nulové ztráty v rozvodech a nižší cena paliva oproti individuálnímu vytápění. V současné době existují domovní kotelny s kotli na tuhá, kapalná a plynná paliva. Do budoucna se dá uvažovat spíše o domovních kotelnách s kotli na zemní plyn z důvodu menší náročnosti na obsluhu a nižší úrovně emisí. V případě dobudovaného systému CZT lze domovní kotelnu nahradit výměníkovou stanicí. V modelovém příkladu pro určení orientační ceny tepla pro jednotlivé technologie byla ve výpočtech uvažována dodávka tepla do dvaceti bytů s průměrnou roční spotřebou tepla 50 GJ/rok/bytovou jednotku. Pro domovní kotelny byla kalkulována minimální cena tepla pro následující technologie: • Kotle na plynná paliva • Kotle na tuhá paliva (hnědé uhlí) • Kotle na kapalná paliva (LTO) • Kotle na biomasu

Další předpoklady jsou uvedeny v následující tabulce.

34

Vstupní předpoklady Zemní plyn Uhlí LTO Biomasadodávka tepla za rok GJ 1 000 1 000 1 000 1 000load factor - 0,16 0,16 0,16 0,16instalovaný výkon kotle MW 0,20 0,20 0,20 0,20účinnost kotle % 93,0% 80,0% 92,0% 84,0%ztráty v rozvodech % 1,0% 1,0% 1,0% 1,0%



investiční náklady Kč 900 000 800 000 1 200 000 750 000 Tabulka 15 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla pro domovní kotelny


NÁKLADY Zemní plyn Uhlí LTO Biomasapalivo Kč 386 141 145 188 494 022 132 262elektrická energie - vlastní spotřeba Kč 18 476 18 534 16 809 17 652zaměstnanci Kč 30 000 150 000 30 000 150 000povolenky CO2 Kč 0 0 0 0emisní poplatky Kč 0 0 0 0fixní náklady Kč 5 000 10 000 5 000 15 000oprava a údržba Kč 18 000 30 000 20 000 30 000odpisy Kč 45 000 40 000 60 000 37 500přiměřený zisk Kč 49 500 44 000 66 000 41 250


Zdroj: Taures, a.s. Z výpočtů je zřejmé, že pro domovní kotelnu je ekonomicky nejvýhodnější zvolit variantu vytápění z kotlů na biomasu či kotlů na hnědé uhlí. Je však nutné zohlednit dostupnost těchto paliv, možnost jejich uskladnění a zejména v případě uhlí též negativní dopady na lokální životní prostředí.

5.2 Individuální způsoby vytápění a přípravy TUV

5.2.1 Kotle na plynná paliva Pro vytápění bytů nebo rodinných domů se navrhují teplovodní kotle s instalovaným tepelným výkonem 10 až 30 kW. Kotle na zemní plyn mohou být nástěnné či stacionární s jednoduchou regulací výkonu. Poslední dobou se více rozšiřují kotle kondenzační, které mají vyšší účinnost oproti

35

běžným konstrukcím. Kondenzační kotle sice mají přibližně dvojnásobnou pořizovací cenu, ale prostá návratnost investice je u nich díky úspoře na palivových nákladech do pěti let. V následující tabulce je uveden vývoj prodeje plynových kotlů a kotlů na LTO do 50 kW v České republice v letech 2005 až 2010. Celkový prodej zdrojů do 50 kW v České republice klesá, ale tento trend mohl být způsoben ekonomickou krizí v roce 2008 a souvisejícím omezením stavebních činností. V roce 2010 je patrný mírný nárůst prodeje plynových kotlů. Z tabulky je zřejmý prudký nárůst prodeje kondenzačních závěsných kotlů a postupné omezování prodeje stacionárních plynových kotlů.

Druh kotle 2005 2006 2007 2008 2009 2010ocelové stacionární na plyn 2 206 3 028 2 239 2 093 2 398 1 592

z toho kondenzační 930 1 064 1 022 929 857 0litionové stacionární na plyn 5 443 4 793 5 275 4 751 4 637 4 119

z toho kondenzační 13 32 39 50 53 32plynové závěsné 32 534 32 854 29 996 24 777 21 268 25 282

z toho kondenzační 1 253 1 749 3 139 4 212 3 522 6 240ocel.a lit.na olej a plyn s tlak.hořáky 55 83 52 38 56 30lokální topidla na plyn 5 489 1 150 1 521 829 845 725Celkem 45 727 41 908 39 083 32 488 29 204 31 748

Tabulka 17 – Přehled prodeje kotlů plynových a na LTO v ČR v letech 2005 až 2010 Zdroj: tzb-info.cz V modelovém příkladu pro určení orientační ceny tepla z plynových kotlů pro domácnosti byla uvažována roční dodávka tepla 50 GJ/rok vyrobeného nástěnným plynovým kotlem o výkonu 16 kWt. Další předpoklady jsou uvedeny v následující tabulce.

Vstupní předpoklady Zemní plyndodávka tepla za rok GJ 50load factor - 0,10instalovaný výkon kotle MW 0,016účinnost kotle % 92,0%ztráty v rozvodech % 0,0%

cena paliva Kč/GJ 370náklady na opravu a údržbu Kč/rok 2 000provozní f ixní náklady Kč/rok 0

vlastní spotřeba elektřiny - procento z PEZ 1,0%cena za elektrickou energii Kč/MWh 5 473

investiční náklady Kč 70 000 Tabulka 18 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla

Zdroj: Taures, a.s. Tabulka uvedená níže obsahuje náklady, které vstupují do výpočtu minimální ceny tepla a vypočtenou minimální cenu tepla z plynového kotle. V opravě a údržbě jsou zahrnuta revize plynového kotle a ostatní náklady na běžnou údržbu kotle.

36

NÁKLADY Zemní plynpalivo Kč 20 109elektrická energie - vlastní spotřeba Kč 826oprava a údržba Kč 2 000investice/živostnost zařízení - 15 let Kč 5 333


Zdroj: Taures, a.s. Cena za teplo v případě instalace plynového kotle do domácnosti je přibližně 565 Kč/GJ.

5.2.2 Kotle na tuhá paliva K rozšířenému způsobu individuálního vytápění patří kotle na tuhá paliva. Prodej těchto kotlů v posledních letech roste z důvodu rostoucích cen paliv a energií, zejména zemního plynu a elektrické energie. Kotle na tuhá paliva fungují buď na principu odhořování nebo zplyňování jako teplovodní kotle. Obvyklé výkony jsou 10 – až několik desítek kW mohou spalovat hnědé a černé uhlí, koks, brikety či dřevo. Klasický kotel na tuhá paliva fungující na principu odhořování je možné jen velmi málo regulovat. Tento problém řeší kotle na principu zplyňování, které dokáží spalovat uhlí a dřevo společně nebo samostatně. Výhodou těchto kotlů je možnost regulace v rozsahu výkonu 40 až 100 % při zachování účinnosti (uvádí se cca 80 - 89 %). Tyto kotle dosahují v porovnání s kotli klasickými nižších emisních hodnot znečištění ovzduší. Životnost kotlů je udávána v rozmezí 10-20 let. V následující tabulce je uveden vývoj prodeje kotlů na tuhá paliva do 50 kW v České republice v letech 2005 až 2010.

Druh kotle 2005 2006 2007 2008 2009 2010ocelové na tuhá paliva 17 872 21 415 14 776 14 848 15 911 16 063litinové na tuhá paliva 17 096 21 109 16 432 17 122 16 437 14 454automatické na tuhá paliva 1 298 1 532 1 239 1 014Celkem 34 968 42 524 32 506 33 502 33 587 31 531

Tabulka 20 – Přehled prodeje kotlů na tuhá paliva v ČR v letech 2005 až 2010 Zdroj: tzb-info.cz. V modelovém příkladu pro určení orientační ceny tepla z kotlů na uhlí pro domácnosti byla uvažována roční dodávka tepla 50 GJ/rok vyrobeného kotlem na uhlí o výkonu 16 kWt. Další předpoklady jsou uvedeny v následující tabulce.

http://www.4-construction.com/cz/kw/drevo/�

http://www.4-construction.com/cz/kw/regulace/�

http://www.4-construction.com/cz/kw/ucinnost/�

37

Vstupní předpoklady Uhlídodávka tepla za rok GJ 50load factor - 0,10instalovaný výkon kotle MW 0,016účinnost kotle % 85,0%ztráty v rozvodech % 0,0%

cena paliva Kč/GJ 180náklady na opravu a údržbu Kč/rok 1 000provozní f ixní náklady Kč/rok 0cena za elektrickou energii Kč/MWh 5 473


Zdroj: Taures, a.s. Tabulka uvedená níže obsahuje náklady, které vstupují do výpočtu minimální ceny tepla, a vypočtenou minimální cenu tepla z uhelného kotle.

NÁKLADY Uhlípalivo Kč 10 588elektrická energie - vlastní spotřeba Kč 0oprava a údržba Kč 1 000investice/živostnost zařízení - 15 let Kč 3 333


Zdroj: Taures, a.s. Cena za teplo v případě instalace uhelného kotle do domácnosti je přibližně 298 Kč/GJ.

5.2.3 Kotle na dřevo a biomasu Novější generací kotlů jsou kotle na dřevo/biomasu, které pracují obvykle tak, že se palivo (biomasa – dřevěný odpad, pelety atd.) nejprve zplyňuje a teprve potom se plyn spaluje. Takový systém umožňuje dobrou regulaci srovnatelnou s plynovými kotli. Kotle spalují nejčastěji polenové dříví či pilinové brikety, někdy v kombinaci se dřevní štěpkou nebo dřevním odpadem. Oblibu si získávají lisované pilinové pelety, které umožňují bezobslužný provoz kotle. Kotel zplyňující dřevo má většinou velkou plnící a spalovací komoru ze speciální keramiky umožňující nakládání polen o různých délkách (až 75 cm pro výkony 60 - 80 kW), dřevního odpadu i dřevěných peletek. Dávkování paliva (peletek) v plně automatickém kotli probíhá automaticky dopravníkem ze zásobníku. Objem zásobníku, podle zvolené velikosti a také venkovní teploty, vystačí až na několikadenní provoz. Životnost kotlů je udávána v rozmezí 10-20 let.

38

V následující tabulce je uveden vývoj prodeje kotlů na dřevo a biomasu do 50 kW v České republice v letech 2005 až 2010. Celkový prodej zdrojů do 50 kW v České republice narůstá, zejména potom prodej krbů na dřevo, které si získaly velkou oblibu zejména jako doplňkové zdroje vytápění v rodinných domech.

Druh kotle 2005 2006 2007 2008 2009 2010speciální na dřevo 4 796 6 349 6 675 7 583 4 198 4 226automatické na biomasu 652 809 1 094 2 510 3 514krby na dřevo 16 643 14 946 14 100 20 067 19 979 21 166Celkem 21 439 21 947 21 584 28 744 26 687 28 906

Tabulka 23 – Přehled prodeje kotlů na dřevo a biomasu v ČR v letech 2005 až 2010 Zdroj: tzb-info.cz V modelovém příkladu pro určení orientační ceny tepla z kotlů na biomasu pro domácnosti byla uvažována roční dodávka tepla 50 GJ/rok vyrobeného kotlem na biomasu o výkonu 16 kWt. Další předpoklady jsou uvedeny v následující tabulce.

Vstupní předpoklady Biomasadodávka tepla za rok GJ 50load factor - 0,10instalovaný výkon kotle MW 0,016účinnost kotle % 80,0%ztráty v rozvodech % 0,0%

cena paliva Kč/GJ 150náklady na opravu a údržbu Kč/rok 1 000provozní f ixní náklady Kč/rok 0cena za elektrickou energii Kč/MWh 5 473


Zdroj: Taures, a.s. Tabulka uvedená níže obsahuje náklady, které vstupují do výpočtu minimální ceny tepla a vypočtenou minimální cenu tepla z kotle na biomasu.

NÁKLADY Biomasapalivo Kč 9 375elektrická energie - vlastní spotřeba Kč 0oprava a údržba Kč 1 000investice/živostnost zařízení - 15 let Kč 3 333


Zdroj: Taures, a.s. Cena za teplo v případě instalace kotle na biomasu do domácnosti je přibližně 274 Kč/GJ.

39

5.2.4 Elektrické přímotopné a akumulační vytápění Elektrická zařízení (elektrické přímotopy a elektrická akumulační kamna) se vyrábějí o výkonech v jednotkách kW. Klasické přímotopy jsou nejčastěji nástěnná, pevně instalovaná topidla pracující na jednoduchém principu výměny vzduchu o různých teplotách. Elektrická přímotopná zařízení jako přímotopy, sálavé přímotopy, infrapanely apod., se vyznačují prakticky bezeztrátovou přeměnou energie. V modelovém příkladu pro určení orientační ceny tepla z přímotopů pro domácnosti byla uvažována roční dodávka tepla 50 GJ/rok. Při této roční dodávce tepla byl dále uvažován instalovaný výkon 10 kW. Další předpoklady jsou uvedeny v následující tabulce.

Vstupní předpoklady elektřinadodávka tepla za rok GJ 50load factor - 0,16instalovaný výkon kotle MW 0,010účinnost kotle % 99,5%ztráty v rozvodech % 0,0%

cena paliva Kč/GJ 833náklady na opravu a údržbu Kč/rok 1 000provozní fixní náklady Kč/rok 0



Zdroj: Taures, a.s. Tabulka uvedená níže obsahuje náklady, které vstupují do výpočtu minimální ceny tepla a vypočtenou minimální cenu tepla z přímotopů.

NÁKLADY elektřinapalivo Kč 41 876elektrická energie - vlastní spotřeba Kč 0oprava a údržba Kč 1 000investice/živostnost zařízení - 15 let Kč 1 067


Zdroj: Taures, a.s. Cena za teplo v případě instalace přímotopů do domácnosti je přibližně 879 Kč/GJ.

5.2.5 Další způsoby elektrického vytápění a ohřevu TUV Akumulační vytápění prostřednictvím akumulačních kamen je často užíváno pro lokální vytápění bytů, malých provozoven, kanceláří, menších rodinných domků, chat apod. Díky speciálnímu akumulačnímu materiálu a topným tělesům hromadí akumulační kamna tepelnou energii, kterou následně předávají okolnímu vzduchu a tím ho ohřívají.

40

Co se týká přípravy teplé užitkové vody, pro centrální zásobování domácnosti jsou využívány elektrické bojlery. Pro lokální použití je využíváno průtokových ohřívačů vody, kdy studená voda přiváděná do ohřívače se při průtoku přístrojem okamžitě zahřívá na požadovanou teplotu a je tak ihned k dispozici. Tento rychlý ohřev je dosažen díky vysokému příkonu topné spirály. Životnost elektrických zařízení pro vytápění a ohřev TUV je uváděná v rozmezí 10-20 let.

5.2.6 Tepelná čerpadla Princip tepelného čerpadla spočívá v možnosti odnímat teplo okolnímu prostředí, převádět je na vyšší teplotní hladinu a předávat jej pro potřeby vytápění nebo pro přípravu teplé užitkové vody. O využitelnosti tepelné energie rozhoduje kromě jejího množství zejména teplota látky, na kterou je tato energie vázána. Tepelná čerpadla využívají zejména teplo z podloží, z půdy, z okolního vzduchu nebo z podzemní vody. Teplo z podloží se obvykle využívá za pomoci hlubinných vrtů o hloubce v desítkách až stovkách m. Je to nejrozšířenější systém nazývaný země/voda. Na 1 kW výkonu tepelného čerpadla je tedy potřeba 12 až 18 m hloubky vrtu v závislosti na místních geologických podmínkách. V případě tepla z půdy využívá tepelné čerpadlo zemní kolektor. Jedná se o druhý nejrozšířenější systém. 10 kW tepelné čerpadlo vyžaduje přibližně 500 m dlouhý výkop (při rozteči hadic 1 m je nutná plocha 500 m2). Na 1 kW výkonu tepelného čerpadla je tedy potřeba 5 až 8 m délky výkopu. V případě tepla z okolního vzduchu je nízkopotenciálním zdrojem tepla okolní vzduch. Jedná se v pořadí o třetí nejrozšířenější systém nazývaný vzduch/voda. V případě tepla z podzemní vody je nízkopotenciálním zdrojem tepla spodní voda. K realizaci je potřeba existence zdrojové studny a vsakovací studny s kapacitou cca 40 – 50 l/min pro 10 kW tepelné čerpadlo. Výhodou je nejvyšší průměrný roční topný faktor při nejnižších nákladech díky vyšší teplotě spodní vody. Tepelná čerpadla mohou využívat i jiné nízkopotenciální zdroje tepla, jako teplo z povrchových vod, odpadní teplo z technologických procesů, teplo z odpadního vzduchu apod. Nejedná se však o zcela běžné a rozšířené aplikace. Dle materiálu MPO „Tepelná čerpadla v roce 2010“ (výsledky statistického zjišťování) činí průměrný instalovaný výkon čerpadla 12,5 kW. Životnost tepelného čerpadla je dána především životností kompresoru, která je závislá zejména na počtu startů kompresoru. U kvalitních tepelných čerpadel odebírajících teplo ze země je ověřená životnost kompresoru až 20 let. Pak lze provést generální opravu chladícího okruhu a provozovat zařízení dál. Životnost zemních kolektorů (vrtů) je v řádu desítek let. V modelovém příkladu pro určení orientační ceny tepla z tepelného čerpadla pro domácnosti byla uvažována roční dodávka tepla 50 GJ/rok. Při této roční dodávce tepla byl dále uvažován instalovaný výkon 10 kW. Další předpoklady jsou uvedeny v následující tabulce.

41

Vstupní předpoklady tepelné čerpadlododávka tepla za rok GJ 50load factor - 0,16instalovaný výkon kotle MW 0,010účinnost kotle % 99,0%ztráty v rozvodech % 0,0%

cena paliva Kč/GJ 0náklady na opravu a údržbu Kč/rok 1 000provozní fixní náklady Kč/rok 0



Zdroj: Taures, a.s. Tabulka uvedená níže obsahuje náklady, které vstupují do výpočtu minimální ceny tepla a vypočtenou minimální cenu tepla z tepelného čerpadla.

NÁKLADY tepelné čerpadlopalivo Kč 0elektrická energie - vlastní spotřeba Kč 15 744oprava a údržba Kč 1 000investice/živostnost zařízení - 20 let Kč 11 500


Zdroj: Taures, a.s. Cena za teplo v případě instalace tepelného čerpadla do domácnosti je přibližně 565 Kč/GJ. Na vypočtenou cenu tepla má velký vliv pořizovací cena zařízení.

5.2.7 Solární kolektory Solární systémy (na bázi solárních kolektorů) slouží k ohřevu teplé užitkové vody, k doplňkovému vytápění domů v přechodných obdobích roku, k vytápění bazénů, skleníků apod. Obvykle vzhledem k podmínkám v ČR a z toho vyplývající investiční náročnosti se navrhují solární kolektory především ke krytí části potřeby teplé užitkové vody (TUV) v rámci roku. Jedná se o zařízení pro zachycení slunečního záření a jeho přeměnu na teplo, které je následně odvedeno teplonosným médiem do místa spotřeby (např. do zásobníku teplé vody). Nejrozšířenější je v ČR klasický solární systém pro ohřev teplé vody s celoročním provozem. Je to dvouokruhový systém s kolektory, výměníkem a nemrznoucí teplonosnou kapalinou s možností elektrického dohřevu zásobníku, případně dohřevu ústředním vytápěním. Jak uvádí materiál MPO „Solární kolektory v roce 2009“ (výsledky statistického zjišťování), pro odhad instalované kapacity solárních kolektorů doporučuje International Energy Agency – Solar Cooling and heating Programme využít hodnotu 700 Wt/m2.

42

Výši investičních nákladů lze odhadnout v rozmezí 10 000,- Kč – 30 000,-Kč/kWt. Životnost slunečních kolektorů je uváděná 25 – 30 let, životnost bojlerů a oběhových čerpadel podle kvality vody přibližně 20 let.

5.2.8 Geotermální energie Současné technické prostředky umožňují využít tepla z hornin v zemské kůře třemi způsoby:

• s využitím teplonosné látky, kterou je v přírodě přítomná voda • využitím vedení tepla v zemském polomasivu z tzv. suchých zemních vrtů (svislých nebo

vějířovitých) • odváděním tepla z horizontálních výměníků tepla (trubkových hadovitých registrů

položených ve vodorovné vrstvě v nezámrzné hloubce pod povrchem země) Teplé geotermální vody (o teplotách 50 °C a vyšších) lze využívat k vytápění a ohřívání užitkové vody v podstatě přímo, pouhou výměnou tepla v rekuperačním výměníku. Tepelný potenciál vod s nižší teplotou lze využít jedině tepelnými čerpadly. Tepelná čerpadla jsou investičně náročnější než rekuperační výměníky tepla, a proto jejich efektivní využití musí být předmětem specifického ekonomického šetření v místních podmínkách lokality. Velkou výhodou tepelných čerpadel je, že mohou využít entalpii geotermálních vod případně až pod teplotu okolí, což u rekuperačních výměníků nikdy není možné. Využití tepla prostřednictvím tepelných čerpadel je popsáno v kapitole 5.2.6 o tepelných čerpadlech.

5.3 Alternativní technologie výroby tepla do roku 2060

5.3.1 Solární zdroje Centrální systém solárního vytápění zajišťuje centrální vytápění a horkou vodu pomocí systému, v němž je voda centrálně ohřívána soustavou solárních kolektorů a rozváděna pomocí distribuční soustavy dálkového vytápění. Menší systémy mohou být instalovány na střechy budov, větší systémy pak přímo na zem. Solární teplárna je většinou instalována společně s dostatečně dimenzovaným zařízením pro skladování tepla (sezónní zásobník tepla). Skladování tepla zvyšuje solární podíl (poměr mezi energií získanou ze slunce k celkové poptávce v systému). Výstavba prvních rozsáhlejších solárních topných systémů byla zahájena v Evropě koncem 80. let 20. století. Prvními zeměmi, kde se tyto systémy začaly budovat, byly Švédsko, Nizozemsko a Dánsko. Po roce 1990 se zájem přesunul také do Německa a Rakouska. V ČR zatím existuje jenom záměr postavit solární teplárnu, a to ve středních Čechách. Současně s tím probíhá projekt SDHtake-off (od července 2009 do června 2012, podpořený z EC-Programme IEE Intelligent Energy Europe), který má za cíl prostřednictvím činností vedoucích ke zlepšení podmínek na trhu a rozsáhlou informační kampaní přispět k dosažení evropských střednědobých a dlouhodobých cílů v oblasti využití sluneční energie v systémech CZT i za účasti českých partnerských stran (Teplárenské sdružení České republiky a City Plan). Solární teplárny lze do budoucna a za předpokladu snížení investiční náročnosti v geografických podmínkách ČR uvažovat pouze jako doplňkový zdroj pro teplárenství, nikoli jako plnohodnotnou alternativu teplárenství současného.

43

5.3.2 Geotermální zdroje V České republice jsou celkové podmínky pro využívání geotermální energie méně příznivé než v některých dalších zemích, například na Slovensku nebo v Maďarsku. Průměrná hodnota zemského tepelného toku na povrchu země v českém masívu je 66 mW/m2. Nejvyšší hodnoty v jeho severozápadní části (Podkrušnohorské proláklině) jsou 80 až 90, místně pak až 100 mW/m2. Další lokalitou s vyššími geotermálními toky je jižní Morava. Naopak geologicky nejchladnější jsou jižní Čechy, s geotermálními toky mezi 30 až 40 mW/m2. Na území ČR jsou již dlouho využívány termální vody k rekreačním a lázeňským účelům. Nejznámější, nejteplejší a také nejdéle známé jsou karlovarské prameny s teplotou až 72,3 °C. Jejich celková vydatnost bez umělého čerpání je uváděna o hodnotě až 40 dm3/s. Karlovarské vody jsou značně mineralizované, což je technickou překážkou energetického využití karlovarských termálních vod. Jejich prioritní léčebné využití je rovněž ekologickou překážkou jejich dalšího energetického využití. Dalším významným léčebným zdrojem jsou geotermální prameny v Teplicích v Čechách, jejichž teplota je 42 °C a udávaná vydatnost rovněž 40 dm3/s. Další lázeňsky využívaná místa mají již vody o nižších teplotách, jen 28 až 32 °C (Jáchymov, Janské Lázně, Lázně Bludov, Losiny, Teplice nad Bečvou). Ostatní minerální prameny v ČR jsou označovány za chladné a mají teploty do 20 °C. V České republice využívá geotermální teplo město Děčín, které využilo vody z podzemního jezera v hloubce 550 metrů. Blízko k realizaci jsou d alší 2 projekty (Litoměřice a Liberec), avšak oba se vyznačují extrémně vysokými investičními náklady. Mapa na následujícím obrázku znázorňuje oblasti vhodné pro využití geotermální energie v ČR:

44

Obrázek 1 - Oblasti vhodné pro využití geotermální energie v ČR

Zdroj: Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu Dle Zprávy Pačesovy komise1 činí konzervativní odhad dostupného potenciálu v České republice 26,9 PJ tepla. V potenciálu pro teplo je započteno využívání tepla okolního prostředí (půdy, vody, vzduchu, odpadního tepla) pomocí tepelných čerpadel ve výši 7,9 PJ. Využití tepla geotermálních zdrojů lze do budoucna, stejně jako solární teplárny, a za předpokladu snížení investiční náročnosti v geografických podmínkách ČR, uvažovat pouze jako doplňkový zdroj pro teplárenství, nikoli jako plnohodnotnou alternativu teplárenství současného.

5.3.3 Ostatní technologie V poslední době se hovoří o využití přebytečné elektřiny (vyrobené v nevhodnou dobu) z OZE nebo jaderných elektráren na výrobu tepla, a to prostřednictvím elektrokotlů instalovaných přímo v teplárenských soustavách. Vyššímu využití tohoto potenciálu však zatím brání regulované poplatky spojené s odběrem elektřiny, kde neexistuje pro tato zařízení žádná výjimka, a to ani pro případ, že by pomáhala elektrizační soustavě.

1 Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu.

45

6 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ SPOTŘEBY TEPLA DO ROKU 2060 Tato kapitola se věnuje problematice predikce spotřeby tepla v ČR až do roku 2060. V jednotlivých částech této kapitoly je popsán způsob tvorby predikcí (v různých variantách), dále jsou zde popsána použitá data, jsou zde uvedeny použité předpoklady a východiska při tvorbě predikcí a výsledky predikcí.

6.1 Použitá data V celkové konečné spotřebě tepla bylo zohledněno teplo dodávané prostřednictvím systému CZT a teplo dodávané prostřednictvím systému DZT. V prováděných analýzách byla použita následující data publikovaná ČSÚ: • data roční spotřeby tepla za celou Českou republiku za období 2004 – 2009, • data o spotřebě tepla podle jednotlivých odvětví ekonomiky ČR za období 2004 – 2009 • data o spotřebě tepla v průmyslu za období 2004 – 2007 • populační prognóza ČR do r. 2050

6.2 Postup použitý při tvorbě predikcí Při tvorbě predikcí konečné spotřeby tepla v České republice byl zvolen přístup, který je podrobně charakterizován následujícím výčtem provedených úkonů: 1. rozložení (dekompozice) konečné spotřeby tepla v ČR do jednotlivých sektorů ekonomiky

(včetně domácností a spotřeby tepla v systému DZT) 2. podrobná analýza historického vývoje spotřeby tepla v rámci vybraných sektorů ekonomiky, 3. predikce vývoje spotřeby tepla individuálně pro každý sektor ekonomiky ve 3 zvolených

scénářích, 4. syntéza (kompozice) navržených predikcí spotřeby tepla za jednotlivá odvětví do výsledné

hodnoty konečné spotřeby tepla v ČR.

6.2.1 Rozklad celkové spotřeby tepla ČR Celková spotřeba tepla v ČR byla rozdělena do příslušných sektorů ekonomiky při zachování třídění, které vykazuje ČSÚ. Na základě dostupných podkladových dat byla spotřeba tepla v ČR rozklíčována podle následující tabulky: Odvětví\Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009Spotřeba v zemědělství a lesnictví 1 620 1 696 1 612 997 1 000 968 Spotřeba v průmyslu 115 219 115 303 112 898 107 162 94 443 87 306 Spotřeba ve stavebnictví 1 767 2 083 2 144 2 036 2 000 1 975 Spotřeba v dopravě - - - - - - Spotřeba ostatních odvětví 15 122 12 733 11 266 11 148 10 958 10 228 Spotřeba v domácnostech z CZT 49 733 48 891 46 592 47 626 47 971 46 657 Spotřeba při zušlechťování paliv 9 561 9 463 10 112 9 403 12 605 12 399 Spotřeba při těžbě paliv 4 945 4 098 5 324 5 630 5 070 4 806 DZT - domácnosti 147 500 143 700 155 800 140 700 136 400 137 500 DZT - služby a budovy občanské vybavenosti 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 25 000 DZT - malé podniky 28 000 28 000 28 000 28 000 28 000 28 000 Spotřeba tepla celkem 398 467 390 967 398 748 377 702 363 447 354 839

Tabulka 30 – Historický vývoj spotřeby tepla v ČR podle odvětví Zdroj: Taures, a.s. Jak vyplývá z tabulky, významné sektory spotřeby tepla tvořily především domácnosti a průmysl. Z důvodu významnosti byla spotřeba tepla v průmyslu dále rozdělená podle metodiky Odvětvové

46

klasifikace ekonomických činností (dále také OKEČ) na jednotlivé oddíly OKEČ. Podrobné rozdělení průmyslu podle OKEČ spolu s hodnotami o spotřebě tepla v letech 2004 – 2007 znázorňuje následující tabulka2:

Oddíl OKEČ 2 004 2 005 2 006 2 007 10 Dobývání uhlí a rašeliny 2 632 2 910 2 610 2 717 11 Dobývání ropy a zemního plynu 36 40 50 34 12 Dobývání a úprava uranových a thoriových rud 637 591 542 444 13 Dobývání a úprava ostatních rud 9 8 1 1 14 Dobývání a úprava ostatních nerostů 403 237 196 354 15 Výroba potravin a nápojů 13 624 13 151 13 165 12 872 16 Zpracování tabáku 92 110 93 77 17 Textilní průmysl 5 762 4 527 4 089 3 098 18 Oděvní průmysl, zpracování kožešin 582 442 427 350 19 Činění a úprava usní, výroba obuvi 160 120 86 65 20 Průmysl dřevařský a korkařský 3 591 3 322 3 202 4 851 21 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 11 606 12 478 12 161 11 672 22 Vydavatelství, tisk a reprodukce 413 303 282 198 23 Koksování, rafinerie ropy, výroba jaderných paliv 3 133 3 226 3 007 3 253 24 Výroba chemických výrobků 28 063 28 116 27 801 27 881 25 Výroba pryžových a plastových výrobků 3 105 3 640 3 528 3 381 26 Výroba ostatních minerálních nekovových výrobků 5 707 5 433 5 206 5 031 27 Výroba kovů včetně hutního zpracování 15 843 16 273 15 599 11 882 28 Výroba kovových konstrukcí a výrobků 2 902 2 971 2 802 2 685 29 Výroba strojů a zařízení 5 207 5 426 5 310 4 763 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 98 117 92 90 31 Výroba elektrických strojů a přístrojů 530 1 612 2 122 1 425 32 Výroba radiových a televizních přístrojů 905 311 286 277 33 Výroba zdravotnických a optických přístrojů 629 387 444 411 34 Výroba dvoustopých motorových vozidel 4 809 4 909 4 661 4 294 35 Výroba ostatních dopravních zařízení 1 320 1 236 1 169 1 241 36 Výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl 1 586 1 441 1 943 1 609 37 Zpracování druhotných surovin (recyklace) 150 139 34 36 40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla 920 920 1 044 1 051 41 Úprava a rozvod vody 765 907 946 1 119 Spotřeba v průmyslu 115 219 115 303 112 898 107 162

Konečná spotřeba tepelné energie v průmyslu [TJ]

Tabulka 31 – Konečná spotřeba tepelné energie v průmyslu v členění podle OKEČ

Zdroj: Taures, a.s. na základě dat ČSÚ

6.2.2 Analýza historického vývoje spotřeby tepla V rámci dalších činností byla vykonaná analýza vývoje konečné spotřeby tepla pro každé odvětví definované výše (Tabulka 30), resp. pro každý oddíl OKEČ (Tabulka 31) samostatně. Byly zkoumány a vyhodnocovány možné příčiny historického vývoje konečné spotřeby tepla v jednotlivých sektorech – analýza příčiny růstu/poklesu konečné spotřeby tepla, změny trendů ve vývoji konečné spotřeby tepla, rozptyl od střední hodnoty vývoje konečné spotřeby tepla (od trendu) apod.

6.2.3 Individuální predikce spotřeby tepla Na základě historického vývoje konečné spotřeby tepla byla následně vytvořena samostatná predikce spotřeby tepla pro každé odvětví ekonomiky podle členění z kapitoly Rozklad celkové spotřeby tepla

2 V důsledku změny metodiky směru dat ČSÚ nejsou data dostupná pro roky 2008 a 2009.

47

ČR. Při tvorbě předpovědí vývoje spotřeby tepla v daném odvětví byly zohledňovány dostupné informace (do roku 2011) ohledně možného budoucího vývoje a postavení daného sektoru v rámci ekonomiky ČR. Predikce spotřeby tepla byla vytvořena ve 3 scénářích vývoje:

1. nízký scénář vývoje spotřeby tepla – nízký demografický vývoj, vyšší úspory tepla, odchod některých energeticky náročných podniků z ČR atd.)

2. vysoký scénář vývoje spotřeby tepla – populační růst obyvatelstva, nižší úspory tepla, vyšší tepelný standard domácností (vyšší teploty, vyšší spotřeba TUV, rozvoj venkovních bazénů apod.) předpoklad zachování konkurenceschopnosti těžkého průmyslu a jeho rozvoj atd.)

3. referenční scénář vývoje spotřeby tepla - průměrný (průměr nízkého a vysokého scénáře) vývoj spotřeby tepla

6.2.4 Syntéza individuálních výsledků predikcí Individuálně získané predikce vývoje spotřeby tepla za jednotlivá odvětví ekonomiky ČR v členění podle kapitoly č. 6.2.1 byly v posledním kroku posčítány a tím byla získána konečná spotřeba tepla za celou Českou republiku pro jednotlivé scénáře vývoje spotřeby tepla.

6.3 Metodika tvorby predikcí spotřeby tepla v domácnostech Při tvorbě predikce spotřeby tepla v domácnostech se vycházelo z odhadu vývoje počtu obývaných bytů a z odhadu vývoje měrné spotřeby tepla obývaných bytů. Jelikož lze očekávat rozdílnou měrnou spotřebu tepla ve starých a nových či rekonstruovaných bytech, byly v odhadech zohledněny zvlášť nové a rekonstruované byty a zvlášť staré byty. Při odhadu vývoje počtu bytů byly odhadovány meziroční přírůstky nových a rekonstruovaných bytů a meziroční úbytky starých bytů. Tyto vývoje počtu bytů byly predikovány pro dva scénáře – vysoký a nízký. Při predikcích se vycházelo z populační prognózy obyvatelstva v ČR publikované ČSÚ. V rámci stanovení konečné spotřeby tepla v domácnostech byl dále zohledněn očekávaný vývoj měrné spotřeby tepla na obytnou jednotku, který byl pro jednotlivé scénáře (vysoký a nízký) odhadnut na základě znalosti měrné spotřeby tepla na bytovou jednotku v roce 2009. Následně byla očekávaná spotřeba tepla v domácnostech v jednotlivých letech vypočtena vynásobením celkového počtu obytných jednotek a měrné spotřeby tepla v každém roce (2010-2060). Výsledkem byly 3 scénáře vývoje spotřeby tepla domácnostmi (jak bylo uvedeno výše, referenční scénář byl vytvořen zprůměrňováním výsledků vysokého a nízkého scénáře), které následně vstupovaly do predikčního modelu jako jeden ze vstupů pro predikci celkové spotřeby tepla v ČR. Podrobnosti o predikci spotřeby tepla v domácnostech v jednotlivých scénářích na základě výše uvedených faktorů (počet bytů a měrná spotřeba tepla na byt) zobrazuje následující tabulka (pro vybrané roky):

48

2010 2020 2030 2040 2050 2060Přírustek nových a rekonstruovaných bytů 100 000 40 000 40 000 34 400 29 200 19 200 Úbytek starých bytů 60 000 40 000 40 000 38 000 35 000 35 000 Celkový počet bytů 4 074 332 4 219 332 4 219 332 4 201 332 4 170 932 4 057 932

Přírustek nových a rekonstruovaných bytů 100 000 40 000 60 000 50 000 45 000 45 000 Úbytek starých bytů 60 000 30 000 30 000 30 000 35 000 30 000 Celkový počet bytů 4 074 332 4 259 332 4 584 332 4 809 332 4 909 332 5 059 332

měrná spotřeba bytů - nízký scénář - nových a rekonstruovaných bytů 30 27 23 20 17 15 měrná spotřeba bytů - nízký scénář - starých bytů 45 44 43 42 41 40 měrná spotřeba bytů - vysoký scénář - nových a rekonstruovaných bytů 30 28 27 26 25 24 měrná spotřeba bytů - vysoký scénář - starých bytů 45 46 46 47 47 47

celková spotřeba bytů - nových bytů 6 000 21 995 28 290 31 044 32 497 32 229 celková spotřeba bytů - starých bytů 178 845 153 531 132 841 113 792 96 733 80 373 celková spotřeba bytů 184 845 175 526 161 131 144 836 129 230 112 602

celková spotřeba bytů - nových bytů 6 000 22 983 39 168 51 483 60 858 69 333 celková spotřeba bytů - starých bytů 178 845 162 862 150 699 138 236 123 101 108 866 celková spotřeba bytů 184 845 185 845 189 867 189 719 183 959 178 199

celková spotřeba bytů - referenční scénář 184 845 180 685 175 499 167 278 156 594 145 401

Níz

ký

scén

ářV

ysok

ý sc

énář

Měr

ná

spotře

ba

bytů

Níz

ký

scén

ářV

ysok

ý sc

énář

Tabulka 32 – Predikce spotřeby tepla v domácnostech

Zdroj: Taures, a.s., na základě dat ČSÚ, vlastní dopočet

6.4 Predikce spotřeby tepla - výsledky

6.4.1 Použitý způsob prezentace a vyhodnocení výsledků Jak bylo uvedeno výše, predikce spotřeby tepla byla tvořena zvlášť pro jednotlivé sektory hospodářství (zemědělství, stavebnictví, spotřeba domácností, atd.), v případě průmyslu pak pro jednotlivé oddíly OKEČ. Jelikož vliv některých sektorů průmyslu (oddílů OKEČ) na celkové spotřebě tepla je nízký, avšak vývoj v některých sektorech průmyslu je naopak významný, byly pro potřeby prezentace podrobnějších výsledků predikcí v případě průmyslu jednotlivé oddíly OKEČ sloučeny do sekcí nebo subsekcí OKEČ rozlišovaných dle ČSÚ, případně dále dle potřeby. Podrobnosti obsahuje následující tabulka, která v prvním sloupci uvádí jednotlivé oddíly OKEČ, ve druhém sloupci pak jednoduchý název, který je používán při vyhodnocování výsledků:

49

Zahrnuté oddíly OKEČ Skupina průmyslu 10 Dobývání uhlí a rašeliny 11 Dobývání ropy a zemního plynu 12 Dobývání a úprava uranových a thoriových rud 13 Dobývání a úprava ostatních rud 14 Dobývání a úprava ostatních nerostů

Těžba nerostných surovin

15 Výroba potravin a nápojů 16 Zpracování tabáku Potravinářský průmysl 17 Textilní průmysl 18 Oděvní průmysl, zpracování kožešin 19 Činění a úprava usní, výroba obuvi

Textilní průmysl

20 Průmysl dřevařský a korkařský 21 Výroba vlákniny, papíru a lepenky 22 Vydavatelství, tisk a reprodukce 36 Výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl 37 Zpracování druhotných surovin (recyklace)

Dřevařský a papírenský průmysl

23 Koksování, rafinerie ropy, výroba jaderných paliv 24 Výroba chemických výrobků 25 Výroba pryžových a plastových výrobků 26 Výroba ostatních minerálních nekovových výrobků

Chemický průmysl

27 Výroba kovů včetně hutního zpracování 28 Výroba kovových konstrukcí a výrobků Hutní průmysl 29 Výroba strojů a zařízení 30 Výroba kancelářských strojů a počítačů 31 Výroba elektrických strojů a přístrojů 32 Výroba radiových a televizních přístrojů 33 Výroba zdravotnických a optických přístrojů 34 Výroba dvoustopých motorových vozidel 35 Výroba ostatních dopravních zařízení

Strojírenství

40 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla 41 Úprava a rozvod vody

Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody

Tabulka 33 – Sloučení jednotlivých oddílů OKEČ do skupin Zdroj: Taures, a.s. na základě ČSÚ V případě predikce spotřeby tepla v průmyslu byly tedy následně vyhodnocovány a popisovány vývoje v jednotlivých skupinách uvedených v prvním sloupci tabulky výše. Jelikož v případě průmyslu byla za roky 2008 a 2009 v důsledku změny metodiky sběru dat ze strany ČSÚ k dispozici data pouze za spotřebu tepla v průmyslu celkem, byly hodnoty pro jednotlivé skupiny průmyslu v těchto letech (2008 a 2009) odhadnuty na základě celkového objemu tepla spotřebovaného v průmyslu v těchto letech a poměru spotřeby tepla jednotlivých skupin průmyslu na celkové spotřebě tepla v průmyslu v roce 2007. Do grafů jsou tak vykresleny nejen predikované hodnoty (2010 – 2060), ale také historické hodnoty (2004 – 2009). Totéž platí pro hodnoty uváděné v tabulkách. V případě ostatních sektorů hospodářství kromě průmyslu byla data k dispozici, takže v grafech jsou obsaženy skutečné hodnoty za roky 2004 – 2009 a predikované hodnoty pro roky 2010 – 2060. Totéž platí pro hodnoty uváděné v tabulkách.

50

6.4.2 Výsledky - nízký scénář Skutečné hodnoty spotřebovaného tepla v jednotlivých sektorech národního hospodářství a predikované hodnoty od roku 2010 v nízkém scénáři zobrazuje následující graf:

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Nízký scénář - spotřeba tepla po sektorech

Spotřeba v zemědělství alesnictví

Spotřeba v průmyslu

Spotřeba ve stavebnictví

Spotřeba v dopravě

Spotřeba při zušlechťovánípaliv

Spotřeba při těžbě paliv

Spotřeba ostatních odvětví

Spotřeba tepla vdomácnostech

Graf 15 – Nízký scénář – spotřeba tepla po sektorech

Zdroj: Taures, a.s. Graf ukazuje, že spotřeba tepla domácnostmi klesá, a to v celém sledovaném období – z přibližně 200 PJ v letech 2004 – 2007 na 113 PJ v roce 2060. Příčinami uvažovaného významného poklesu spotřeby tepla je velký počet rekonstruovaných bytů a velký úbytek starých bytů vlivem poklesu počtu obyvatel, dále pak zavádění nových technologií a nových materiálů použitých při výstavbě a rekonstrukcích bytů, které budou mít spolu s opatřeními na snížení energetické náročnosti stávajících budov za následek výrazný pokles měrné spotřeby tepla na byt oproti současnosti. Spotřeba tepla v průmyslu v celém sledovaném období mírně klesá, a to poté, co se v roce 2014 vrací po odeznění účinků krize těsně pod předkrizové hodnoty (mírně nad 100 PJ), v roce 2060 se očekává spotřeba tepla v průmyslu okolo 95 PJ. Relativně významný nárůst lze pozorovat ještě v případě spotřeby tepla u ostatních odvětví národního hospodářství (tj. terciární sektor a ostatní odvětví neuvedená v grafu výše), u kterých se předpokládá nárůst spotřeby tepla z cca 65 PJ v roce 2010 na hodnotu přesahující 85 PJ v roce 2060. V případě ostatních sektorů hospodářství se očekává zpravidla stagnace, případně velmi mírný nárůst nebo pokles spotřeby tepla, ale na celkovou spotřebu tepla nemají tyto sektory zásadní vliv.

51

Podrobnosti týkající se očekávaného vývoje spotřeby tepla v jednotlivých skupinách průmyslu v případě nízkého scénáře obsahují následující obrázky:

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Nízký scénář - spotřeba tepla v průmyslu


Potravinářský průmysl

Textilní průmysl

Dřevařský a papírenskýprůmyslChemický průmysl

Hutní průmysl

Strojírenství

Výroba a rozvod elektřiny,plynu, vody

Graf 16 – Nízký scénář – spotřeba tepla v průmyslu

Zdroj: Taures, a.s.

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Nízký scénář - spotřeba tepla v průmyslu

Výroba a rozvod elektřiny,plynu, vodyStrojírenství

Hutní průmysl

Chemický průmysl

Dřevařský a papírenskýprůmyslTextilní průmysl



Graf 17 – Nízký scénář – spotřeba tepla v průmyslu (skládaný graf)

Zdroj: Taures, a.s. Jak vyplývá z prvního obrázku, největší podíl spotřeby tepla v průmyslu je uvažován v případě chemického průmyslu, jehož spotřeba v letech před krizí činila cca 40 PJ. Jak je vidět, v této skupině průmyslu se po odeznění krize předpokládá návrat spotřeby tepla těsně pod předkrizové hodnoty, následuje krátké období stagnace a poté období poklesu spotřeby tepla. Dalšími významnými sektory jsou hutní průmysl, dřevařský a papírenský průmysl, potravinářský průmysl a strojírenství. U těchto odvětví průmyslu se po odeznění krize očekává návrat spotřeby tepla

52

mírně pod předkrizové hodnoty a dále spíše stagnace spotřeby tepla, případně mírný nárůst či pokles spotřeby tepla. U každého z těchto odvětví průmyslu se v roce 2060 očekává spotřeba tepla na úrovni cca 15 PJ. U ostatních odvětví průmyslu se očekává mírný pokles spotřeby tepla – v případě textilního průmyslu v souvislosti s očekávaným útlumem tohoto odvětví, v případě těžby nerostných surovin v souvislosti s vytěžením některých dolů (v tomto scénáři se nepředpokládá prolomení těžebních limitů). Z druhého obrázku vyplývá, že maximální spotřeba tepla v průmyslu se v období před krizí pohybovala okolo hodnoty 115 PJ. Ani při předpokládaném nárůstu spotřeby tepla v prvních letech po krizi se v nízkém scénáři nepředpokládá, že by tato hodnota byla v budoucnu dosažena nebo překročena a předpokládá se pokles až k hodnotě 95 PJ v roce 2060. Skutečný vývoj celkové spotřeby tepla v historii (2004 – 2009) a predikovaný vývoj celkové spotřeby tepla (2010 – 2060) v nízkém scénáři zobrazuje následující obrázek:

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Nízký scénář - spotřeba tepla po sektorech

Spotřeba tepla v domácnostech



Spotřeba při zušlechťování paliv





Graf 18 – Nízký scénář – spotřeba tepla po sektorech (skládaný graf)

Zdroj: Taures, a.s. Graf shrnuje očekávané objemy spotřeby tepla v jednotlivých sektorech národního hospodářství. I když ve většině odvětví průmyslu se po odeznění účinků krize uvažuje nárůst spotřeby tepla mírně pod předkrizové hodnoty, v případě spotřeby tepla domácnostmi se nárůst na předkrizové hodnoty neuvažuje, což má vzhledem k většímu podílu spotřeby tepla v domácnostech na celkové spotřebě tepla v počátku sledovaného období za následek pouze mírné navýšení spotřeby tepla okolo roku 2014 za všechny sektory jako celek, avšak poté následuje – zejména v důsledku významného poklesu spotřeby tepla v případě domácností – pokles celkové spotřeby tepla až do roku 2060, a to k hodnotě 310 PJ.

53

6.4.3 Výsledky - vysoký scénář Skutečné hodnoty spotřebovaného tepla v jednotlivých sektorech národního hospodářství a predikované hodnoty od roku 2010 ve vysokém scénáři zobrazuje následující graf:

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Vysoký scénář - spotřeba tepla po sektorech









Graf 19 – Vysoký scénář – spotřeba tepla po sektorech

Zdroj: Taures, a.s. Graf ukazuje, že spotřeba tepla domácnostmi v první části předikovaného období (tj. od roku 2010) mírně roste, a to z přibližně 185 PJ v roce 2010 na přibližně 190 PJ v roce 2035, poté následuje pokles spotřeby tepla až pod hodnotu 180 PJ v roce 2060. Příčinami uvažovaného vývoje spotřeby tepla domácnostmi je jednak nárůst počtu obývaných bytů, dále pak mírnější pokles měrné spotřeby tepla na byt v případě nových a rekonstruovaných bytů oproti současnosti a mírný nárůst měrné spotřeby tepla na byt v případě starých bytů, související s relativním zvyšováním životní úrovně, výstavbou venkovních vyhřívaných bazénů apod. Predikovaná spotřeba tepla v průmyslu v celém sledovaném období mírně roste, a to od roku 2012, kdy se po odeznění účinků krize spotřeba tepla vrací relativně rychle těsně pod předkrizovou hodnotu (mírně nad 100 PJ), v roce 2060 se očekává spotřeba tepla v průmyslu přibližně na hodnotě 125 PJ. Významný nárůst lze pozorovat v případě spotřeby tepla u ostatních odvětví národního hospodářství, u kterých se předpokládá nárůst spotřeby tepla z cca 65 PJ v roce 2010 na hodnotu cca 95 PJ v roce 2060. V případě ostatních sektorů hospodářství se očekává zpravidla stagnace, případně velmi mírný nárůst nebo pokles spotřeby tepla, ale na celkovou spotřebu tepla nemají tyto sektory zásadní vliv.

54

Podrobnosti týkající se očekávaného vývoje spotřeby tepla v jednotlivých skupinách průmyslu v případě vysokého scénáře obsahují následující obrázky:

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Vysoký scénář - spotřeba tepla v průmyslu



Textilní průmysl


Hutní průmysl

Strojírenství


Graf 20 – Vysoký scénář – spotřeba tepla v průmyslu

Zdroj: Taures, a.s.

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Vysoký scénář - spotřeba tepla v průmyslu


Hutní průmysl

Chemický průmysl




Graf 21 – Vysoký scénář – spotřeba tepla v průmyslu (skládaný graf)

Zdroj: Taures, a.s. Ve vysokém scénáři se v případě chemického průmyslu, který je z hlediska spotřeby tepla nejvýznamnější, předpokládá rychlý návrat spotřeby tepla na předkrizové hodnoty okolo 40 PJ již v roce 2012, dále se předpokládá nárůst spotřeby tepla v této skupině průmyslu až k hodnotě 47 PJ v roce 2060. Tento scénář je reálný v případě, že dojde k novým investicím v tomto odvětví, což je z velké části podmíněno energetickou politikou vedoucí k nižším cenám tepla a elektřiny ve srovnání s okolními státy.

55

Významný podíl na celkové spotřebě tepla se předpokládá dále v případě hutního průmyslu, dřevařského a papírenského průmyslu, potravinářského průmyslu a ve strojírenství. U těchto odvětví průmyslu se po odeznění krize očekává návrat spotřeby tepla mírně pod předkrizové hodnoty a dále pokračující nárůst spotřeby tepla, který pokračuje až do roku 2060 s výjimkou strojírenství, kde se předpokládá stagnace až mírný pokles od roku 2050. Celková spotřeba tepla těchto 4 odvětví průmyslu v roce 2060 je odhadována na cca 70 PJ. Pokles je v případě vysokého scénáře uvažován v případě textilního průmyslu, u kterého se předpokládá pokles spotřeby tepla v důsledku očekávaného poklesu textilní výroby, dále pak v případě těžby nerostných surovin – i v případě, pokud by došlo k prolomení těžebních limitů v některých dolech, docházelo by k vyčerpání zásob dolů, u kterých by limity prolomeny nebyly, klesala by těžba a tedy i spotřeba tepla. Z druhého obrázku vyplývá, že maximální spotřeba tepla v průmyslu před krizí (cca 115 PJ) by sice nebyla ani ve vysokém scénáři dosažena v důsledku odeznění účinků krize (tj. okolo roku 2012), v důsledku očekávaného rozvoje průmyslu by však spotřeba tepla v průmyslu rostla a hodnota spotřeby tepla před krizí by byla dosažena a překročena okolo roku 2020, v roce 2060 by se pohybovala okolo 125 PJ. Skutečný vývoj celkové spotřeby tepla v historii (2004 – 2009) a predikovaný vývoj celkové spotřeby tepla (2010 – 2060) ve vysokém scénáři zobrazuje následující obrázek:

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Vysoký scénář - spotřeba tepla po sektorech









Graf 22 – Vysoký scénář – spotřeba tepla po sektorech (skládaný graf)

Zdroj: Taures, a.s. Graf shrnuje očekávané objemy spotřeby tepla v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Je vidět, že odeznění účinků krize je uvažováno okolo roku 2012, důsledkem je zvýšení spotřeby tepla mírně pod předkrizovou hodnotu (cca 380 PJ). V důsledku uvažovaného nárůstu spotřeby tepla ve většině sektorů národního hospodářství včetně domácností dochází k nárůstu spotřeby tepla až přibližně do roku 2040, poté dochází zejména v důsledku očekávaného poklesu spotřeby tepla domácnostmi k poklesu celkové spotřeby tepla až k hodnotě 420 PJ v roce 2060.

56

6.4.4 Výsledky - referenční scénář Skutečné hodnoty spotřebovaného tepla v jednotlivých sektorech národního hospodářství a predikované hodnoty od roku 2010 v referenčním scénáři zobrazuje následující graf:

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Referenční scénář - spotřeba tepla po sektorech









Graf 23 – Referenční scénář – spotřeba tepla po sektorech

Zdroj: Taures, a.s. V referenčním scénáři spotřeba tepla domácnostmi v celém sledovaném období klesá, a to z přibližně 200 PJ v letech 2004 – 2007 na přibližně 145 PJ v roce 2060. Příčinou uvažovaného poklesu spotřeby tepla domácnostmi je zejména očekávaný pokles měrné spotřeby tepla na byt oproti současnosti. Spotřeba tepla v průmyslu v celém sledovaném období spíše stagnuje, a to od roku 2013, kdy se po odeznění účinků krize spotřeba tepla vrací relativně rychle těsně pod předkrizovou hodnotu (mírně nad 100 PJ), v roce 2060 se očekává spotřeba tepla v průmyslu přibližně na hodnotě 110 PJ. Relativně významný nárůst lze pozorovat v případě spotřeby tepla u ostatních odvětví národního hospodářství (zejména terciární sektor), u kterých se předpokládá nárůst spotřeby tepla z cca 65 PJ v roce 2010 na hodnotu cca 90 PJ v roce 2060. V případě ostatních sektorů hospodářství se očekává zpravidla stagnace, případně velmi mírný nárůst nebo pokles spotřeby tepla, ale na celkovou spotřebu tepla nemají tyto sektory zásadní vliv.

57

Podrobnosti týkající se očekávaného vývoje spotřeby tepla v jednotlivých skupinách průmyslu v případě referenčního scénáře obsahují následující obrázky:

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

35 000

40 000

45 000

50 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Referenční scénář - spotřeba tepla v průmyslu



Textilní průmysl


Hutní průmysl

Strojírenství


Graf 24 – Referenční scénář – spotřeba tepla v průmyslu

Zdroj: Taures, a.s.

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

140 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Referenční scénář - spotřeba tepla v průmyslu


Hutní průmysl

Chemický průmysl




Graf 25 – Referenční scénář – spotřeba tepla v průmyslu (skládaný graf)

Zdroj: Taures, a.s. Referenční scénář předpokládá návrat spotřeby na předkrizové hodnoty a následnou stagnaci ve většině odvětví průmyslu. Pokles je v případě referenčního scénáře uvažován v případě textilního průmyslu, u kterého se předpokládá pokles spotřeby tepla v důsledku očekávaného poklesu textilní výroby, dále pak v případě těžby nerostných surovin.

58

Z druhého obrázku vyplývá, že maximální spotřeba tepla v průmyslu před krizí (cca 115 PJ) by nebyla v referenčním scénáři dosažena nebo překročena ani po odeznění účinků krize ani v následujícím vývoji, v roce 2060 očekáváme spotřebu tepla v průmyslu okolo hodnoty 110 PJ. Skutečný vývoj celkové spotřeby tepla v historii (2004 – 2009) a predikovaný vývoj celkové spotřeby tepla (2010 – 2060) v referenčním scénáři zobrazuje následující obrázek:

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

2004

2006

2008

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

TJ

roky

Referenční scénář - spotřeba tepla po sektorech









Graf 26 – Referenční scénář – spotřeba tepla po sektorech (skládaný graf)

Zdroj: Taures, a.s. Graf shrnuje očekávané objemy spotřeby tepla v jednotlivých sektorech národního hospodářství. Z grafu je patrné, že i přes uvažovaný pokles spotřeby tepla v domácnostech se po odeznění účinků krize okolo roku 2014 celková spotřeba tepla zvyšuje. Celková spotřeba tepla se však v tomto období (okolo roku 2014) nedostává na předkrizovou hodnotu, ale pouze na hodnotu cca 375 PJ. Předkrizové hodnoty spotřeby tepla (400 PJ) nejsou dosaženy ani překročeny v budoucnosti, když nejvyšších hodnot spotřeby tepla je uvažováno okolo roku 2030, a to přibližně 390 PJ, na konci předikovaného období je očekávána celková spotřeba tepla na úrovni 365 PJ.

59

7 SCÉNÁŘE VÝVOJE TEPLÁRENSTVÍ Scénáře vývoje teplárenství jako celku pokrývají ve variantách scénáře vývoje spotřeby uvedené v předcházející kapitole, přičemž nejvíce scénářů bylo vytvořeno pro referenční scénář spotřeby. Varianty vývoje teplárenství se od sebe odlišují v následujících parametrech: • podíl dodávek tepla ze systémů CZT, • podíl odběru tepla z CZT domácnostmi, • podíl jednotlivých primárních zdrojů energie na krytí spotřeby tepla.

Všechny varianty vznikly následujícím postupem: • Celková očekávaná spotřeba v jednotlivých letech byla rozdělena na spotřebu tepla v CZT a

DZT. Spotřeba v DZT byla dále rozklíčována na spotřebu v DZT v domácnostech a v DZT ostatní.

• Spotřeba v CZT byla rozčleněna pro jednotlivé roky podle jednotlivých druhů technologií a jejich podílech na pokrytí spotřeby s respektováním druhu používaného paliva. Rozložení koresponduje s limitními omezeními dostupnosti jednotlivých paliv.

• Spotřeba v DZT pro domácnosti vychází z bilance lokální spotřeby tepla v domácnostech a pro jednotlivé roky byly určeny podíly jednotlivých způsobů vytápění domácností.

• Pro ostatní spotřebu v DZT není k dispozici přesné rozklíčování jednotlivých způsobů vytápění, takže mimo spotřeby elektřiny na vytápění pro výchozí rok jsou velikosti ostatních způsobů vytápění odhadnuty a na základě těchto odhadů byl vytvářen vývoj v dalších letech.

Všechny zkoumané scénáře se vyznačují následujícími charakteristikami: • Ve většině modelovaných scénářů pokrytí spotřeby tepla předpokládáme neprolomení územních

limitů těžby uhlí. • Po roce 2040 se ve většině scénářů předpokládá ústup od dodávek tepla z uhlí ze systémů CZT,

pro domácnosti nebude uhlí již v roce 2020. V některých scénářích se variantně počítá, že pro účely teplárenství bude dováženo černé uhlí ze zahraničí. Současný potenciál biomasy pro energetické využití biomasy ve výši 160 PJ/rok je předpokládán i v roce 2060. Potenciál není využit ze 100 %, ale limitně se k tomuto číslu přibližuje.

• Elektřina pro vytápění je vzhledem k předpokládanému nárůstu její ceny na evropském trhu z důvodu potenciálně nízké nabídky a vysoké poptávky postupně nahrazována energeticky méně náročnými tepelnými čerpadly a solárními kolektory.

• Zemní plyn pro vytápění nemá v uvažovaném horizontu žádná množstevní omezení. Otázkou tak zůstává jeho cena. Pro domácnosti se s velkou pravděpodobností bude v horizontu roku 2060 jevit jako drahý, proto je uvažováno postupné snižování jeho podílu v decentralizovaných systémech.

• Tepelná čerpadla a solární kolektory se zdají být jako rozumná alternativa zejména pro domácnosti, v některých případech se však i do budoucna bude jednat o doplňkový zdroj tepla.

• Ve scénářích jsou uvažovány spalovny komunálního odpadů, u nichž se předpokládá dostupný potenciál v horní hranici 32 PJ ročně.

• Byl prověřován i scénář s prolomením územních limitů těžby pro referenční scénář spotřeby a tento scénář byl pak porovnán s totožně pokrývaným scénářem se zachovanými limity těžby.

U všech popisovaných scénářů jsou rozvedeny do větších detailů referenční scénáře spotřeby tepla, u vysokých a nízkých scénářů jsou ukázány pouze celkové přehledy spotřeby tepla a jejich členění na jednotlivé druhy paliv.

60

7.1 Varianta RN – referenční scénář spotřeby, normálové pokrytí spotřeby Varianta N pokrývající referenční scénář spotřeby vyjadřuje ekonomické chování účastníků trhu s teplem, tj. velké výrobce dodávající teplo do systémů CZT na jedné straně a odběratelů tepla z CZT a odběratelů tepla, kteří si dodávají teplo decentralizovaným způsobem. Varianta respektuje dostupnost jednotlivých druhů paliv, kdy se nepředpokládá prolomení územních ekologických limitů těžby a po roce 2040 není dostupné ani hnědé ani černé uhlí s krátkou dopravní vzdáleností. Spotřeba je pokrývána dostupnými primárními zdroji tak, že předpokládá přibližně současné relace cen mezi jednotlivými komoditami. Tedy postupně narůstá podíl biomasy až do limitu potenciálu ve výši 160 PJ. Dále uvažujeme teoretický potenciál tuhých komunálních odpadů pro dodávky tepla ve výši 32 PJ ročně, do dodávek tepla ale postupně vstupuje jen realistická dodávka cca 22 PJ (v PEZ). Podíl zemního plynu má zpočátku vzrůstající charakter, ale v posledních desetiletích sledovaného období předpokládáme navyšování ceny a omezování odběru zemního plynu pro vytápění z ekonomických důvodů vzhledem k předpokladu vysokého využití zemního plynu jako paliva v dopravě a postupnému vyčerpávání plynových ložisek. Elektřina pro vytápění je ze stejných ekonomických důvodů opouštěna a je postupně nahrazována v domácnostech tepelnými čerpadly a solárními panely. Varianta N předpokládá zachování poměru dodávek tepla do systémů CZT a DZT v obdobném poměru jako v současné době, tj. cca 50 : 50. Rozložení pokrytí spotřeby tepla ukazuje následující tabulka a graf:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060CZT 162,1 181,4 185,6 186,8 187,1 186,4 185,8 184,9 183,5 182,3 180,7DZT 193,0 194,6 198,0 200,1 201,6 201,0 199,8 196,2 192,1 189,3 185,0

Vývoj spotřeby tepla [PJ]

Tabulka 34 – Vývoj podílu dodávek tepla ze systémů CZT a DZT ve variantě RN Zdroj: Taures

61

Graf 27 – Podíl dodávek tepla ze systémů CZT a DZT ve variantě RN

Zdroj: Taures Spotřeba primárních energetických zdrojů bez rozdělení na spotřebu v CZT a DZT je uvedena v následující tabulce a grafu. Spotřeba elektřiny nebyla klíčována na jednotlivé primární zdroje, protože palivový mix výroby elektřiny se bude v jednotlivých letech měnit a tento poměr bude vycházet ze scénářů vývoje výroby elektřiny v ES ČR, které jsou zpracovávány v jiných podkladových dokumentech pro Státní energetickou koncepci.

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 36,0 33,4 27,5 20,4 14,6 7,4 0,9 0,8 0,8 0,7 0,7Hnědé uhlí 115,2 103,3 90,9 74,2 51,3 24,1 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3Zemní plyn 196,6 213,5 228,7 240,5 257,2 271,4 285,0 268,2 257,3 248,2 234,8Topné ole je 4,6 4,8 4,8 4,3 3,6 2,8 2,1 1,3 0,6 0,0 0,0Obnovite lná a ostatní paliva 70,8 91,0 105,1 124,7 145,4 168,6 186,1 199,7 203,8 206,8 210,7TKO 3,4 3,6 3,6 7,3 7,3 7,3 7,3 7,2 7,2 7,1 7,1

Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ‐ DZT a CZT, bez elektř iny [PJ]

Tabulka 35 – Vývoj spotřeby PEZ ze systémů CZT a DZT ve variantě RN bez klíčování spotřeby elektřiny Zdroj: Taures

62

Graf 28 – Podíl spotřeby PEZ ze systémů CZT a DZT do roku 2060 ve variantě RN

Zdroj: Taures

7.1.1 Centrální zásobování teplem ve variantě RN Rozložení dodávek dálkového tepla připadající na jednotlivé typy technologií v průřezových letech je ukázán v následující tabulce a grafu:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Kondenzační elektrárny ‐ hnědouhelné 6,8 6,7 5,8 4,1 2,1 0,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0Kondenzační elektrárny ‐ černouhelné 0,5 0,5 0,5 0,3 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0Teplárny ‐ hnědouhelné 57,1 56,2 53,8 44,8 31,8 14,9 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Teplárny ‐ černouhelné 21,3 20,9 17,6 13,1 9,4 4,7 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4Teplárny ‐ plynové 12,6 14,1 7,4 3,7 3,7 3,7 3,7 1,8 1,8 1,8 1,8Teplárny ‐ topné ole je 3,1 3,3 3,2 2,9 2,4 1,9 1,4 0,9 0,4 0,0 0,0Teplárny ‐ obnovite lná a ostatní paliva 9,4 16,3 18,6 24,3 31,8 41,0 48,3 54,5 56,0 56,5 57,8Výtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt ‐ hnědouhelné 4,7 4,9 4,1 3,0 1,9 0,9 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Výtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt ‐ černouhelné 0,7 0,8 0,7 0,6 0,4 0,3 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1Výtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt ‐ plynové 31,0 34,2 41,0 41,8 41,6 43,1 49,2 46,1 44,3 42,9 40,8Výtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt ‐obnovite lná a ostatní paliva 4,0 4,5 4,6 4,6 4,6 4,6 4,6 4,6 4,5 4,5 4,5Kogenerační jednotky a PPC ‐plynové 1,3 4,7 11,6 21,5 32,7 43,1 49,2 46,1 44,3 42,9 40,8Kogenerační jednotky ‐ obnovitelná a ostatní paliva 0,9 0,9 1,1 1,3 1,7 2,2 2,8 3,3 3,9 4,4 4,9Jaderné elektrárny 0,8 2,7 2,8 5,6 5,6 5,6 5,6 5,5 5,5 5,5 5,4Chemické a odpadní teplo 5,4 6,2 6,5 6,7 6,9 7,1 7,2 7,4 7,5 7,7 7,8Spalovny TKO 2,4 4,5 6,5 8,4 10,3 12,1 13,0 13,9 14,7 15,5 16,3

Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivé technologie výroby tepla do roku 2060 ‐ CZT [PJ]

Tabulka 36 – Vývoj spotřeby tepla v členění na jednotlivé technologie do roku 2060 ve variantě RN Zdroj: Taures K teplárenským subjektům by mohly být přiřazeny i kogenerační jednotky a paroplynové cykly, které ale mají svou vlastní kategorii.

63

Graf 29 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT jednotlivými technologiemi ve variantě RN

Zdroj: Taures Z grafu je zřejmý značný nárůst kogeneračních plynových jednotek a paroplynových cyklů a tepláren na ostatní a obnovitelná paliva. Pokud bychom se zajímali, z jakých primárních zdrojů bude sestávat skladba připadající na dodávky tepla, tento vývoj je v průřezových letech uveden v následující tabulce a grafu:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Hnědé uhlí 68,6 67,8 63,7 51,9 35,7 16,8 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2Černé uhlí 22,5 22,1 18,8 13,9 10,0 5,1 0,6 0,5 0,5 0,5 0,5Zemní plyn 45,0 53,0 60,0 67,1 78,0 90,0 102,1 94,1 90,4 87,6 83,4Topné oleje 3,1 3,3 3,2 2,9 2,4 1,9 1,4 0,9 0,4 0,0 0,0Obnovite lná a ostatní paliva 14,3 21,8 24,2 30,2 38,1 47,9 55,7 62,5 64,4 65,4 67,2Jádro 0,8 2,7 2,8 5,6 5,6 5,6 5,6 5,5 5,5 5,5 5,4Odpadní teplo 5,4 6,2 6,5 6,7 6,9 7,1 7,2 7,4 7,5 7,7 7,8TKO 2,4 4,5 6,5 8,4 10,3 12,1 13,0 13,9 14,7 15,5 16,3

Vývoj spotřeby tepla do roku 2060 ‐ CZT [PJ]

Tabulka 37 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RN Zdroj: Taures

64

Graf 30 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla podle jednotlivých paliv do roku 2060 ve variantě RN

Zdroj: Taures V cílovém roce je patrný významný podíl zemního plynu (cca 46 %) a biomasy (37 %) na celkové spotřebě tepla. Po přepočtu na primární zdroje dostáváme následující výsledky:


Vývoj spotřeby PEZ ‐ CZT [PJ]

Tabulka 38 – Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ve variantě RN Zdroj: Taures

65

Graf 31 – Vývoj pokrytí spotřeby PEZ v systémech CZT do roku 2060 ve variantě RN

Zdroj: Taures

7.1.2 Decentralizované zásobování teplem pro domácnosti ve variantě RN Rozložení dodávek dálkového tepla připadající na jednotlivé typy decentralizovaného vytápění v domácnostech v průřezových letech je ukázán v následující tabulce a grafu:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 2,0 0,7 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Hnědé uhlí 10,8 4,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Zemní plyn 74,4 76,6 77,2 74,8 72,0 67,5 63,2 58,0 53,0 47,2 40,7Solární kolektory 0,2 0,7 2,0 3,3 4,9 6,4 7,5 7,9 8,0 7,9 7,7Dřevo a biomasa 27,7 30,1 32,5 34,8 35,5 36,1 35,8 35,3 34,6 34,0 33,3Elektřina 21,9 19,8 16,8 12,0 9,2 8,4 7,5 6,9 6,5 6,0 5,5Tepelná čerpadla 1,6 4,8 6,8 8,7 9,9 10,3 11,3 13,4 15,3 18,1 21,8

Vývoj spotřeby tepla v domácnostech do roku 2060 ‐ DZT [PJ]

Tabulka 39 – Vývoj spotřeby tepla v DZT v domácnostech do roku 2060 ve variantě RN Zdroj: Taures

66

Graf 32 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT pro domácnosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RN Zdroj: Taures Tříděné uhlí a brikety pro domácnosti jsou ve scénáři RN uvažovány do roku 2020. Biomasa postupně narůstá až ke stropu 160 PJ (vč. biomasy určené pro spalování ve zdrojích poskytujících dálkové teplo). Ve scénáři je uvažováno s postupným nárůstem solárních kolektorů a tepelných čerpadel. Tepelná čerpadla postupně nahrazují elektrická zařízení. V cílovém roce 2060 mají dvě největší komodity, zemní plyn a biomasa, podíl 37 %, resp. 30,5 %, následovány jsou tepelnými čerpadly s 20% podílem. Přepočet na primární energetické zdroje je uveden v následující tabulce. Spotřeba elektřiny zde nebyla klíčována na jednotlivé primární zdroje.

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 3,0 1,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Hnědé uhlí 16,7 6,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Zemní plyn 87,5 90,1 90,9 88,0 84,7 79,4 74,4 68,2 62,3 55,6 47,9Obnovitelná a ostatní paliva 44,4 51,5 60,4 68,9 75,2 80,8 84,0 85,7 86,3 87,1 87,8Jádro 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Vývoj spotřeby PEZ v domácnostech do roku 2060 ‐ DZT, bez elektřiny [PJ]

Tabulka 40 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT v domácnostech do roku 2060 ve variantě RN bez klíčování spotřeby elektřiny Zdroj: Taures

67

Graf 33 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT pro domácnosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RN bez

klíčování spotřeby elektřiny Zdroj: Taures

7.1.3 Decentralizované zásobování teplem celkem ve variantě RN Decentralizované zásobování teplem bylo pro tvorbu scénářů rozklíčováno na domácnosti a na malé podniky a budovy občanské vybavenosti. Pokrytí spotřeby tepla pro malé podniky a budovy občanské vybavenosti je znázorněno na následujícím grafu:

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

Vývoj spotřeby tepla do roku 2060 ‐ budovy občanské vybavenosti a malé podniky ‐ DZT [PJ]

Tepelná čerpadla

Elektřina

Dřevo a biomasa

Solární kolektory

Zemní plyn

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Graf 34 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT pro malé podniky a budovy občanské vybavenosti podle paliv do

roku 2060 ve variantě RN Zdroj: Taures Vzhledem k malé dostupnosti historického vývoje spotřeby v tomto segmentu byla pro výchozí rok 2009 určena spotřeba elektřiny pomocí spotřeby v topenářských sazbách C, ostatní komodity pro

68

vytápění byly určeny expertním odhadem. Největší podíl na výrobě tepla tak zaujímá zemní plyn s téměř 82% podílem na celkové spotřebě tepla v tomto segmentu. Celková spotřeba tepla v decentralizovaných systémech zásobování teplem celkem tak má v uvažovaném scénáři RN vývoj, který je ukázán v následující tabulce a grafu:


Vývoj spotřeby tepla do roku 2060 ‐ DZT [PJ]

Tabulka 41 – Vývoj spotřeby tepla v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RN Zdroj: Taures

Graf 35 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT celkem podle paliv do roku 2060 ve variantě RN

Zdroj: Taures Přepočet na primární zdroje pro všechny decentralizované systémy vytápění je uveden v následující tabulce a grafu:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 3,2 1,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Hnědé uhlí 17,5 6,8 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Zemní plyn 139,7 145,7 151,0 151,7 151,8 148,5 145,4 139,6 133,7 128,4 120,8Obnovitelná a ostatní paliva 46,6 54,3 64,2 73,8 81,3 88,1 92,5 94,7 95,6 96,9 97,8Jádro 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ‐ DZT, bez elektřiny [PJ]

Tabulka 42 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RN bez klíčování spotřeby elektřiny Zdroj: Taures

69

Graf 36 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RN bez klíčování spotřeby

elektřiny Zdroj: Taures

7.2 Varianta RNU – Varianta RN doplněná o dovoz černého uhlí V případě, že nebudou prolomeny územní ekologické limity těžby, je jako jeden z možných scénářů použitelných pro teplárenství zajištění černého uhlí ze zahraničí. Alternativa předpokládá dlouhodobě nižší ceny importovaného černého uhlí vč. dopravy v porovnání se zemním plynem a technologické přizpůsobení některých teplárenských subjektů pro spalování uhlí o vyšší výhřevnosti oproti v současnosti používanému hnědému uhlí.

7.2.1 Centrální zásobování teplem ve variantě RNU Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT ve variantě RNU jednotlivými technologiemi zdrojů je ukázán na následujícím grafu:

70

Graf 37 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT jednotlivými technologiemi ve variantě RNU

Zdroj: Taures Celkové pokrytí spotřeby tepla v členění podle paliv je představeno v následující tabulce a grafu:



Tabulka 43 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RNU Zdroj: Taures

71

Graf 38 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RNU

Zdroj: Taures Po přepočtu na primární zdroje dostáváme následující hodnoty:



Tabulka 44 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT do roku 2060 ve variantě RNU Zdroj: Taures

72

Graf 39 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT do roku 2060 ve variantě RNU

Zdroj: Taures Z tabulky a grafu je patrné, že v popsané variantě RNU je v cílovém roce 2060 podíl černého uhlí v PEZ ve výši 33,6 PJ, což odpovídá přibližně 1,4 mil. tun černého uhlí.

7.2.2 Celková spotřeba tepla ve variantě RNU Dodávky tepla pro decentralizované systémy vytápění se ve variantě RNU oproti variantě RN nemění. Celková spotřeba PEZ (bez klíčování spotřeby elektřiny) je pak ukázána v následujících přehledech:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 36,8 34,8 33,7 33,7 33,7 33,7 33,7 33,7 33,7 33,7 33,7Hnědé uhlí 115,2 103,3 90,9 74,2 51,3 24,1 0,4 0,4 0,3 0,3 0,3Zemní plyn 196,0 212,3 223,2 228,4 239,5 246,8 254,2 237,3 226,4 217,3 203,9Topné oleje 4,6 4,8 4,8 4,3 3,6 2,8 2,1 1,3 0,6 0,0 0,0Obnovite lná a ostatní paliva 70,8 91,0 105,1 124,7 145,4 168,6 186,1 199,7 203,8 206,8 210,7

Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ‐ DZT a CZT, bez elektřiny [PJ]

Tabulka 45 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě RNU Zdroj: Taures

73

Graf 40 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě RNU

Zdroj: Taures

7.3 Varianta RNL – varianta RN s prolomením územních limitů V případě, že budou prolomeny územní ekologické limity těžby v horizontu roku 2014, je jako jeden z možných scénářů použitelných pro teplárenství zajištění hnědého uhlí z dobývacích území za těmito limity. Tato alternativa způsobí vytěsnění části zemního plynu z dodávek pro centrální zdroje tepla. Alternativa předpokládá dlouhodobě nižší ceny domácího hnědého uhlí vč. dopravy v porovnání se zemním plynem.

7.3.1 Centrální zásobování teplem ve variantě RNL Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT ve variantě RNL jednotlivými technologiemi zdrojů je ukázán na následujícím grafu:

74

Graf 41 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT jednotlivými technologiemi ve variantě RNL

Zdroj: Taures Celkové pokrytí spotřeby tepla v členění podle paliv je představeno v následující tabulce a grafu:



Tabulka 46 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RNL Zdroj: Taures

75

Graf 42 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RNL

Zdroj: Taures Po přepočtu na primární zdroje dostáváme následující hodnoty:



Tabulka 47 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT do roku 2060 ve variantě RNL Zdroj: Taures

76

Graf 43 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT do roku 2060 ve variantě RNL

Zdroj: Taures Z tabulky a grafu je patrné, že v popsané variantě RNL je v cílovém roce 2060 podíl hnědého uhlí v PEZ ve výši 73,1 PJ, což odpovídá při výhřevnosti 13 GJ/t přibližně 5,6 mil. tun hnědého uhlí.

7.3.2 Celková spotřeba tepla ve variantě RNL Dodávky tepla pro decentralizované systémy vytápění se ve variantě RNL oproti variantě RN nemění. Celková spotřeba PEZ (bez klíčování spotřeby elektřiny) je pak ukázána v následujících přehledech:



Tabulka 48 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě RNL Zdroj: Taures

77

Graf 44 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě RNL

Zdroj: Taures

7.4 Varianta VN – vysoký scénář spotřeby, normálové pokrytí spotřeby Spotřeba tepla ve vysokém scénáři byla rozklíčována ve stejném poměru jako ve variantě RN, jen vychází z vysokého scénáře spotřeby tepla:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060CZT 162,2 184,6 193,7 199,1 202,8 205,3 207,5 208,3 207,9 207,5 206,6DZT 193,2 196,6 203,3 209,7 215,2 218,2 220,4 218,9 216,6 215,4 213,1


Tabulka 49 – Vývoj podílu spotřeby tepla v CZT a DZT do roku 2060 ve variantě VN Zdroj: Taures Pokrytí spotřeby tepla v členění podle jednotlivých typů zdrojů je uvedeno v následující tabulce a grafu:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 36,0 33,4 27,5 20,5 14,6 7,5 0,9 0,8 0,8 0,8 0,8Hnědé uhlí 115,2 103,3 90,9 74,2 51,3 24,1 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4Zemní plyn 196,8 218,9 242,5 262,4 286,4 306,9 325,9 312,0 302,9 294,6 281,9Topné oleje 4,6 4,9 5,0 4,6 3,9 3,1 2,3 1,5 0,7 0,0 0,0Obnovite lná a ostatní paliva 70,8 91,5 106,9 128,7 151,8 177,7 197,8 213,3 219,3 224,5 231,0TKO 3,4 6,3 9,0 11,7 14,3 16,9 18,1 19,3 20,4 21,6 22,6


Tabulka 50 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě VN Zdroj: Taures

78

Graf 45 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě VN

Zdroj: Taures

7.5 Varianta NN – nízký scénář spotřeby, normálové pokrytí spotřeby Spotřeba tepla ve vysokém scénáři byla rozklíčována ve stejném poměru jako ve variantě RN, jen vychází z nízkého scénáře spotřeby tepla:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060CZT 162,1 178,2 177,6 174,4 171,3 167,5 164,0 161,5 159,0 157,1 154,7DZT 192,9 192,7 192,6 190,5 188,0 183,9 179,3 173,6 167,6 163,3 156,9


Tabulka 51 – Vývoj podílu spotřeby tepla v CZT a DZT do roku 2060 ve variantě NN Zdroj: Taures Pokrytí spotřeby tepla v členění podle jednotlivých typů zdrojů je uvedeno v následující tabulce a grafu:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 36,0 33,4 27,5 20,4 14,6 7,4 0,9 0,7 0,7 0,7 0,7Hnědé uhlí 115,2 103,2 90,9 74,2 51,3 24,1 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3Zemní plyn 196,4 208,2 215,0 218,5 228,0 236,0 244,0 224,4 211,6 201,7 187,7Topné oleje 4,6 4,8 4,6 4,1 3,3 2,6 1,8 1,2 0,5 0,0 0,0Obnovite lná a ostatní paliva 70,7 90,5 103,3 120,7 139,0 159,6 174,4 186,0 188,2 189,0 190,4TKO 3,4 6,3 9,0 11,7 14,3 16,9 18,1 19,3 20,4 21,6 22,6


Tabulka 52 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě NN Zdroj: Taures

79

Graf 46 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě NN

Zdroj: Taures

7.6 Varianta RD – referenční scénář spotřeby, snížení dodávek z CZT Varianta D pokrývající referenční scénář spotřeby vyjadřuje jeden z možných scénářů vývoje pokrývání potřeby tepla tak, že je uvažován pokles dodávek tepla z centralizovaných systémů na 80 % ve srovnání s dnešním podílem. Tento poměr je z dnešních 100 % (rok 2009) snižování postupně o 2 % ročně až do roku 2019 a od této doby je poměr zachován. Varianta D předpokládá nízkou angažovanost státu v zachování soustav CZT, kdy 20 % dodávek tepla je postupně nahrazováno decentralizovanými zdroji tepla. S tímto nastavením se i nadále předpokládá ekonomické chování účastníků trhu s teplem. Varianta respektuje dostupnost jednotlivých druhů paliv, kdy se nepředpokládá prolomení územních ekologických limitů těžby a postupné dožívání hnědouhelných a černouhelných dolů až do roku 2060, kdy je postupně vytěsňována dodávka tepla z kondenzačních elektráren ve prospěch teplárenských provozů. Spotřeba tepla je následně pokrývána dostupnými primárními zdroji tak, že se předpokládá přibližně současná relace cen mezi jednotlivými komoditami. Tedy postupně narůstá podíl biomasy až do limitu potenciálu ve výši 160 PJ. Dále, shodně jako ve variantě RN, do dodávek tepla postupně vstupuje dodávka tepla z TKO ve výši cca 22 PJ (v PEZ). Postupné vyčerpávání plynových ložisek vede k prudkému navyšování ceny a k opouštění odběru zemního plynu pro vytápění z ekonomických důvodů. Elektřina pro vytápění je ze stejných ekonomických důvodů opouštěna a je postupně nahrazována v domácnostech tepelnými čerpadly a solárními panely. Rozložení pokrytí spotřeby tepla ukazuje následující tabulka a graf:

80

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060CZT 159,5 160,2 149,0 149,9 150,1 149,6 149,1 148,4 147,2 146,3 144,9DZT 195,7 215,9 234,6 236,9 238,5 237,8 236,5 232,8 228,4 225,4 220,8


Tabulka 53 – Vývoj podílu dodávek tepla ze systémů CZT a DZT ve variantě RD Zdroj: Taures

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

Vývoj spotřeby tepla ‐ DZT a CZT [PJ]

DZT

CZT

Graf 47 – Podíl dodávek tepla ze systémů CZT a DZT ve variantě RD

Zdroj: Taures Spotřeba primárních energetických zdrojů bez rozdělení na spotřebu v CZT a DZT je uvedena v následující tabulce a grafu. Spotřeba elektřiny nebyla klíčována na jednotlivé primární zdroje, protože palivový mix výroby elektřiny se bude v jednotlivých letech měnit a tento poměr bude vycházet ze scénářů vývoje výroby elektřiny v ES ČR, které jsou zpracovávány v jiných podkladových dokumentech pro Státní energetickou koncepci.



Tabulka 54 – Vývoj spotřeby PEZ ze systémů CZT a DZT ve variantě RD bez klíčování spotřeby elektřiny Zdroj: Taures

81

Graf 48 – Podíl spotřeby PEZ ze systémů CZT a DZT do roku 2060 ve variantě RD

Zdroj: Taures

7.6.1 Centrální zásobování teplem ve variantě RD Rozložení dodávek dálkového tepla připadající na jednotlivé typy technologií v průřezových letech je ukázáno v následující tabulce a grafu:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Kondenzační elektrárny ‐ hnědouhelné 6,7 5,9 4,6 3,3 1,7 0,7 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0Kondenzační elektrárny ‐ černouhelné 0,5 0,4 0,4 0,2 0,2 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0Teplárny ‐ hnědouhelné 56,1 49,6 43,2 34,5 25,5 22,4 17,9 11,9 4,4 2,2 0,1Teplárny ‐ černouhelné 21,0 18,4 14,2 10,5 9,0 6,7 5,2 2,2 0,3 0,3 0,3Teplárny ‐ plynové 12,4 12,5 6,0 3,0 3,0 3,0 3,0 1,5 1,5 1,5 1,4Teplárny ‐ topné oleje 3,0 2,9 2,6 2,3 1,9 1,5 1,1 0,7 0,3 0,0 0,0Teplárny ‐ obnovite lná a ostatní paliva 9,4 16,3 18,6 24,3 31,8 41,0 48,3 54,5 56,0 56,5 57,8Výtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt ‐ hnědouhelné 4,7 4,3 3,3 2,4 1,5 0,7 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Výtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt ‐ černouhelné 0,7 0,7 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Výtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt ‐ plynové 30,2 27,5 28,2 29,5 27,2 22,0 21,3 22,6 25,5 25,4 24,5Výtopny a zdroje tepla nad 0,2MWt ‐obnovite lná a ostatní paliva 4,0 4,5 4,6 4,6 4,6 4,6 4,6 4,6 4,5 4,5 4,5Kogenerační jednotky a PPC ‐plynové 1,3 3,7 7,9 15,2 21,4 22,0 21,3 22,6 25,5 25,4 24,5Kogenerační jednotky ‐ obnovitelná a ostatní paliva 0,9 0,9 1,1 1,3 1,7 2,2 2,8 3,3 3,9 4,4 4,9Jaderné elektrárny 0,8 2,4 2,2 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 4,4 4,4 4,3Chemické a odpadní teplo 5,3 5,4 5,2 5,4 5,6 5,7 5,8 5,9 6,0 6,1 6,2Spalovny TKO 2,4 4,5 6,5 8,4 10,3 12,1 13,0 13,9 14,7 15,5 16,3

Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivé technologie výroby tepla do roku 2060 ‐ CZT [PJ]

Tabulka 55 – Vývoj spotřeby tepla v členění na jednotlivé technologie do roku 2060 ve variantě RD Zdroj: Taures

82

Graf 49 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT jednotlivými technologiemi ve variantě RD

Zdroj: Taures Z grafu je zřejmý značný nárůst kogeneračních plynových jednotek a paroplynových cyklů a tepláren na obnovitelná a ostatní paliva. Skladba primárních zdrojů připadající na dodávky tepla v průřezových letech je uveden v následující tabulce a grafu:



Tabulka 56 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RD Zdroj: Taures

83

Graf 50 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla podle jednotlivých paliv do roku 2060 ve variantě RD

Zdroj: Taures Po přepočtu na primární zdroje dostáváme následující výsledky:



Tabulka 57 – Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ve variantě RD Zdroj: Taures

84

Graf 51 – Vývoj pokrytí spotřeby PEZ v systémech CZT do roku 2060 ve variantě RD Zdroj: Taures V cílovém roce 2060 je patrný významný podíl biomasy (53 %) a zemního plynu (cca 34 %) na celkové spotřebě tepla. Při zachování limitu podílu biomasy tak dochází ke změně pořadí významnosti zemního plynu a biomasy pro dodávky do CZT.

7.6.2 Decentralizované zásobování teplem pro domácnosti ve variantě RD Rozložení dodávek dálkového tepla připadající na jednotlivé typy decentralizovaného vytápění v domácnostech v průřezových letech je ukázáno v následující tabulce a grafu:


Vývoj spotřeby tepla v domácnostech do roku 2060 ‐ DZT [PJ]

Tabulka 58 – Vývoj spotřeby tepla v DZT v domácnostech do roku 2060 ve variantě RD Zdroj: Taures

0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

140,0

160,0

Vývoj spotřeby tepla do roku 2060 ‐ domácnosti ‐ DZT [PJ]

Tepelná čerpadla

Elektřina

Dřevo a biomasa

Solární kolektory

Zemní plyn

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Graf 52 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT pro domácnosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RD

Zdroj: Taures Tříděné uhlí a brikety pro domácnosti jsou ve scénáři RD uvažovány do roku 2020. Biomasa postupně narůstá až ke stropu cca 160 PJ (vč. biomasy určené pro spalování ve zdrojích poskytujících dálkové teplo). Ve scénáři je uvažováno s postupným nárůstem solárních kolektorů a tepelných čerpadel. Tepelná čerpadla postupně nahrazují elektrická zařízení. V cílovém roce 2060 mají dvě největší komodity, zemní plyn a biomasa podíl 37 %, resp. 30,5 %, následovány jsou tepelnými čerpadly s 20% podílem. Přepočet na primární energetické zdroje je uveden v následující tabulce. Spotřeba elektřiny zde nebyla klíčována na jednotlivé primární zdroje.

85

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 3,0 1,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Hnědé uhlí 16,7 6,5 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Zemní plyn 87,7 93,4 96,6 93,6 90,0 84,4 79,1 72,5 66,2 59,1 50,9Obnovitelná a ostatní paliva 44,5 53,3 64,2 73,3 79,9 85,9 89,3 91,2 91,7 92,6 93,4

Vývoj spotřeby PEZ v domácnostech do roku 2060 ‐ DZT, bez elektřiny [PJ]

Tabulka 59 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT v domácnostech do roku 2060 ve variantě RD bez klíčování spotřeby elektřiny Zdroj: Taures

0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

140,0

160,0

180,0

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ‐ domácnosti ‐ DZT ‐bez spotřeby elektřiny [PJ]

Jádro

Obnovitelná a ostatní paliva

Zemní plyn

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Graf 53 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT pro domácnosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RD bez

klíčování spotřeby elektřiny Zdroj: Taures

7.6.3 Decentralizované zásobování teplem celkem ve variantě RD Decentralizované zásobování teplem bylo pro tvorbu scénářů rozklíčováno na domácnosti a na malé podniky a budovy občanské vybavenosti. Pokrytí spotřeby tepla pro malé podniky a budovy občanské vybavenosti je znázorněno na následujícím grafu:

86

0,0

20,0

40,0

60,0

80,0

100,0

120,0

Vývoj spotřeby tepla do roku 2060 ‐ budovy občanské vybavenosti a malé podniky ‐ DZT [PJ]

Tepelná čerpadla

Elektřina

Dřevo a biomasa

Solární kolektory

Zemní plyn

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Graf 54 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT pro malé podniky a budovy občanské vybavenosti podle paliv do

roku 2060 ve variantě RD Zdroj: Taures Vzhledem k malé dostupnosti historického vývoje spotřeby v tomto segmentu byla, stejně jako ve scénáři RN, pro výchozí rok 2009 určena spotřeba elektřiny pomocí spotřeby v topenářských sazbách C, ostatní komodity pro vytápění byly určeny expertním odhadem. Největší podíl na výrobě tepla tak zaujímá zemní plyn s téměř 82% podílem na celkové spotřebě tepla v tomto segmentu. Celková spotřeba tepla v decentralizovaných systémech zásobování teplem celkem tak má v uvažovaném scénáři RN vývoj, který je ukázán v následující tabulce a grafu:


Vývoj spotřeby tepla do roku 2060 ‐ DZT [PJ]

Tabulka 60 – Vývoj spotřeby tepla v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RD Zdroj: Taures

87

0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

300,0

Vývoj spotřeby tepla do roku 2060 ‐ celkem DZT [PJ]

Tepelná čerpadla

Elektřina

Dřevo a biomasa

Solární kolektory

Zemní plyn

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Graf 55 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT celkem podle paliv do roku 2060 ve variantě RD

Zdroj: Taures Přepočet na primární zdroje pro všechny decentralizované systémy vytápění je uveden v následující tabulce a grafu:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 3,2 1,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Hnědé uhlí 17,6 7,1 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1Zemní plyn 142,1 164,6 183,8 184,6 184,7 181,0 177,6 171,5 165,3 159,6 151,5Obnovitelná a ostatní paliva 46,8 56,9 69,7 80,2 88,4 96,0 100,9 103,4 104,4 105,9 106,9

Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ‐ DZT, bez elektřiny [PJ]

Tabulka 61 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RD bez klíčování spotřeby elektřiny Zdroj: Taures

88

0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

300,0

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ‐ celkemDZT ‐ bez spotřeby elektřiny [PJ]

Jádro


Zemní plyn

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Graf 56 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RD bez klíčování spotřeby

elektřiny Zdroj: Taures

7.7 Varianta VD – vysoký scénář spotřeby, snížení dodávek z CZT Spotřeba tepla ve vysokém scénáři byla rozklíčována ve stejném poměru jako ve variantě RD, jen vychází z vysokého scénáře spotřeby tepla:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060CZT 159,6 163,0 155,4 159,8 162,8 164,8 166,5 167,1 166,8 166,5 165,8DZT 195,9 218,2 241,6 249,0 255,2 258,7 261,4 260,0 257,7 256,4 254,0


Tabulka 62 – Vývoj podílu spotřeby tepla v CZT a DZT do roku 2060 ve variantě VD Zdroj: Taures Pokrytí spotřeby tepla v členění podle jednotlivých typů zdrojů je uvedeno v následující tabulce a grafu:



Tabulka 63 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě VD Zdroj: Taures

89

0,0

100,0

200,0

300,0

400,0

500,0

600,0

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ‐ celkem CZT a DZT [PJ]

TKO

Jádro


Topné oleje

Zemní plyn

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Graf 57 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě VD

Zdroj: Taures

7.8 Varianta ND – nízký scénář spotřeby, snížení dodávek z CZT Spotřeba tepla ve vysokém scénáři byla rozklíčována ve stejném poměru jako ve variantě RD, jen vychází z nízkého scénáře spotřeby tepla:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060CZT 159,4 157,3 142,5 140,0 137,5 134,4 131,6 129,6 127,6 126,0 124,1DZT 195,5 213,5 227,6 224,9 221,8 217,0 211,7 205,6 199,0 194,4 187,5


Tabulka 64 – Vývoj podílu spotřeby tepla v CZT a DZT do roku 2060 ve variantě ND Zdroj: Taures Pokrytí spotřeby tepla v členění podle jednotlivých typů zdrojů je uvedeno v následující tabulce a grafu:

2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060Černé uhlí 35,5 29,2 21,2 15,4 12,8 10,3 8,0 5,9 3,0 2,0 0,2Hnědé uhlí 113,7 90,8 69,8 53,6 37,7 31,0 23,0 17,0 11,2 7,4 5,5Zemní plyn 197,6 217,1 228,8 228,6 227,7 211,1 198,7 185,2 179,1 172,0 159,8Topné ole je 4,5 4,2 3,7 3,3 2,6 2,1 1,5 0,9 0,4 0,0 0,0Obnovite lná 70,9 93,1 108,6 129,9 149,2 171,0 188,2 201,8 206,0 209,0 212,8TKO 3,4 6,3 9,0 11,7 14,3 16,9 18,1 19,3 20,4 21,6 22,6


Tabulka 65 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě ND Zdroj: Taures

90

0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

300,0

350,0

400,0

450,0

500,0

2010

2012

2014

2016

2018

2020

2022

2024

2026

2028

2030

2032

2034

2036

2038

2040

2042

2044

2046

2048

2050

2052

2054

2056

2058

2060

Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ‐ celkem CZT a DZT [PJ]

TKO

Jádro


Topné oleje

Zemní plyn

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Graf 58 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě ND

Zdroj: Taures

91

8 PRODUKCE ELEKTŘINY V TEPLÁRENSTVÍ Teplárenství je v současnosti významným zdrojem produkce elektřiny. Přes 10 procent elektřiny vyrobené v ČR pochází z KVET a dalších více jak 10 procent elektřiny v ČR je vyprodukováno zejména kondenzační výrobou elektřiny v teplárnách. Celkem se jedná o cca 19 TWh. Poměr výroby tepla k výrobě elektřiny v teplárnách je v průměru cca 2:1. Pokud uvažujeme pouze kogenerační výrobu elektřiny, pak se jedná o poměr cca 4:1. Tento poměr je dán především použitou technologií výroby tepla a elektřiny, kdy je za parním kotlem spalujícím obvykle hnědé nebo černé uhlí instalována buď protitlaká parní turbína (čemuž zjednodušeně odpovídá spíše poměr teplo:elektřina 4:1), nebo kondenzační odběrová parní turbína (čemuž zjednodušeně odpovídá spíše poměr teplo:elektřina 2:1). Pokud by došlo k rozpadu části systémů CZT a jejich přechodu na DZT, pak je nutné počítat s výrazným úbytkem výroby elektřiny v ČR. S kombinovanou výrobou elektřiny a tepla v případě decentrálního zásobování teplem lze počítat pouze v omezené míře, a to nejen vzhledem k investičním a provozním nákladům kogeneračních jednotek, ale také vzhledem k dalším aspektům, jako je například jejich hlučnost. Ve scénářích, ve kterých dojde k zachování nebo rozvoji soustav CZT a k přechodu na zemní plyn, můžeme naopak počítat s potenciálem rozvojem výroby elektřiny. Kogenerační jednotky nebo paroplynové cykly jsou totiž schopny vyrábět teplo a elektřinu v poměru téměř 1:1. Tento potenciál je však z pohledu celkové výroby elektřiny v teplárnách spíše teoretický. Je totiž nutné vzít v úvahu typický průběh dodávky tepla v průběhu roku, kdy v letních měsících je teplo ze systémů CZT v obytných zónách využíváno pouze na ohřev teplé užitkové vody. V zimních měsících je dodávka tepla ve formě horké vody pětkrát až desetkrát vyšší, v závislosti na lokalitě a okamžitých klimatických podmínkách. Pokud budou kogenerační jednotky instalovány na celoroční provoz za účelem co nejvyššího využití instalovaného výkonu, zimní dodávka tepla bude realizována především z plynových kotlů, tj. bez výroby elektřiny. Instalace dalších kogeneračních jednotek pouze za účelem občasného provozu v zimních měsících není při současných cenách elektřiny ekonomicky efektivní bez podpory ze strany státu. Nevýhodou pístových kogeneračních jednotek je relativně nízký potenciál pro produkci páry. Za účelem dodávky páry jsou efektivnější plynové spalovací turbíny se spalinovým výměníkem nebo paroplynové cykly. Plynové spalovací turbíny se však vyznačují nízkou účinností v nízkých výkonech a provoz bez dodávky tepla není ekonomicky efektivní, proto je takové řešení vhodné použít v areálech, kde je vyrovnaný odběr páry v průběhu dne. V areálech s nevyrovnaným odběrem páry v průběhu dne bude pravděpodobně ekonomičtější využití plynových kotlů, tedy opět technologie bez výroby elektřiny. Předpokládáme, že větší část tepla vyrobeného ze zemního plynu by v případě nulové podpory ze strany státu bylo teplo vyrobené mimo KVET. V této situaci rovněž předpokládáme, že by využití instalovaného elektrického výkonu bylo výrazně vyšší, než je v současnosti, tj. potenciál tepláren v oblasti převzetí části výroby elektřiny v nestandardních situacích by byl malý. I v případě uhelných scénářů předpokládáme snížení kondenzační výroby v teplárnách, a to z důvodu rostoucích cen paliva a vlivu emisních povolenek. Kondenzační výroba elektřiny v teplárnách je méně účinná než výroba elektřiny v elektrárnách (vliv velikosti zařízení a zejména teplot páry) a jako taková je méně konkurenceschopná. V případě dostatku instalovaného výkonu v elektrárnách a dostatku paliva proto předpokládáme nahrazení části produkce elektřiny stávajících tepláren produkcí elektřiny

92

z elektráren. Zatímco řada teplárenských zdrojů byla v době vysokých cen elektřiny provozována v pásmu vyšších výkonů, do budoucna uvažujeme spíše nižší využití instalovaných výkonů stávajících zařízení. Jak bylo uvedeno výše, ve všech scénářích uvažujeme sníženou produkci elektřiny současných teplárenských zdrojů. Potenciál pro navyšování výroby elektřiny spočívá v instalaci kogeneračních jednotek ve stávajících výtopnách, nebo přechodu některých tepláren na paroplynové cykly nebo kogenerační jednotky. Rozvoj výroby elektřiny v těchto segmentech je přímo úměrný vývoji rozdílu mezi cenou elektřiny a cenou zemního plynu (s rostoucí cenou elektřiny a méně rostoucí cenou zemního plynu poroste profitabilita výroby elektřiny na těchto typech zdrojů), ale také podpoře ze strany státu. Co se týče záložních elektrických výkonů, nelze uvažovat o jejich rozvoji bez finanční kompenzace, nebo zakotvení v současnosti neexistujících legislativních povinností (např. každý zdroj musí mít zabezpečenu alespoň částečnou fyzickou náhradu pro případ výpadku, každý spotřebitel musí mít nakoupen záložní výkon apod.). Za určitou formu finanční kompenzace záložních elektrických výkonů lze uvažovat diferencovanou podporu KVET v závislosti na počtu hodin provozu, která se v současnosti aplikuje. Tato forma podpory v praxi vede k vyšším instalovaným výkonům kogeneračních jednotek. Nejvyšší potenciál pro výrobu elektřiny v rámci KVET má plynový scénář kombinovaný s vysokou podporou rozvoje kogeneračních jednotek a paroplynových cyklů. Je však nutné podotknout, že je ze všech uvažovaných scénářů nejdražší.

93

9 MOŽNÉ ZÁSAHY STÁTU

9.1 Hlavní problémy současného teplárenství Jak bylo uvedeno výše, mezi hlavní problémy současného teplárenství patří legislativní a ekonomické zvýhodnění decentrálních a malých zdrojů na výrobu tepla nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla oproti velkým zdrojům na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. To v řadě případů vede k nižší konkurenceschopnosti tepláren a odpojování některých subjektů, což má v řadě případů za následek zdražení tepla a následné další odpojování. Velkou výzvou pro teplárenství jako celek je zároveň nejistota ohledně disponibility levných paliv v budoucnosti, kombinovaná s nutností technologických úprav vlivem zpřísněných emisních limitů. Řada teplárenských společností proto odkládá rozhodnutí o technologických úpravách, což může vést k prodražení celkové investice vlivem přeplněných kapacit dodavatelských firem před rokem 2016. Za hlavní úlohu státu proto považujeme zaujmout co nejrychleji postoj k následujícím otázkám: • Zda je prioritou státu udržení integrity soustav CZT s následnými efekty rozvoje kombinované

výroby elektřiny a tepla, decentrální výroby elektřiny a tepla a energetické soběstačnosti jednotlivých městských aglomerací v případě nestandardních stavů v elektrizační soustavě

• Jakým způsobem budou zajištěna paliva pro výrobu tepla nebo kombinovanou výrobu elektřiny a tepla

• Zda a jakými nástroji stát pomůže udržet soustavy CZT v přechodové době, kdy se vlivem zásahu státu a nadnárodní politiky EU prodražuje výroba tepla na velkých zdrojích oproti výrobě tepla na malých zdrojích

9.2 Možné nástroje pro udržení soustav CZT

9.2.1 Odstranění zvýhodnění malých lokálních zdrojů a DZT Malé lokální zdroje jsou v současnosti zvýhodněny oproti velkým, a to mimo jiné v těchto oblastech: • Povolenky CO2 – provozování spalovacího zařízení (s výjimkou zařízení pro spalování

nebezpečných nebo komunálních odpadů) se jmenovitým tepelným příkonem větším než 20 MW je činností, na níž se vztahuje obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Na menší zdroje se povinnost obchodování nevtahuje.

• Poplatky za znečišťování ovzduší – podmínky a výši poplatků za znečišťování ovzduší upravuje zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Na malé spalovací zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, se vztahují odlišné povinnosti a poplatky, které jsou stanovené pevnou částkou nikoli v závislosti na vyprodukovaných emisích. Spalovací zdroj o jmenovitém tepelném výkonu do 50 kW včetně není předmětem poplatku za znečišťování ovzduší.

• Emisní limity - centrální teplárenské zdroje musí splňovat přísnější emisní limity, než zdroje lokální, včetně nutnosti platit poplatky za znečištění.

• Licencování – podnikatel v teplárenství musí pro svoji činnost získat licenci – a to jak na výrobu, tak na rozvod tepelné energie; tuto povinnost lokální výroba tepla nemá. Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů stanovuje, že licence podle tohoto zákona se nevyžaduje na výrobu tepelné energie

94

určené pro dodávku konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie umístěného v témže objektu nebo mimo objekt v případě, že slouží ke stejnému účelu.

V případě DZT se jedná o podobné zvýhodnění. Pokud je zájmem státu zachování systémů CZT, měl by nastavit rovné podmínky pro velké zdroje připojené do CZT, malé zdroje připojené do CZT a DZT tak, aby velké zdroje připojené do CZT nebyly systematicky v nevýhodě.

9.2.2 Regulace ceny tepla Protože řadu tepláren čekají rozsáhlé investice a některé investice z minulých let budou jednorázově odepsané, je potřebné zajistit, aby použitá metoda regulace cen umožnila rozložení případných nákladů na delší období, aby na jednu stranu nedocházelo ke skokovému zvýšení cen tepla, ale na druhou stranu aby byla garantována návratnost investic v budoucnosti. Teplárenským subjektům by měla být umožněna určitá volnost, na jak dlouhé období tyto finanční dopady rozložit, a měla by být poskytnuta záruka dlouhodobosti uplatněné regulační metody.

9.2.3 Podpora KVET Podpora KVET funguje už nyní, ale podstatně rozlišuje malé a velké zdroje. Zvýšení podpory KVET a její případné zohlednění v ceně tepla je jedním ze způsobů, jak kompenzovat nárůst nákladů na zabezpečení paliv. Je samozřejmé, že objem prostředků vyčlenitelných na další podporu KVET není neomezený. U podpory KVET je proto důležité si vyjasnit, zda je jejím smyslem: • Investiční pobídka tam, kde KVET zatím není nebo je v omezené míře • Dorovnání zvýšených variabilních nákladů pro udržení KVET tam, kde by se bez této podpory

nevyplatila • Udržení cen tepla ze systémů CZT na konkurenceschopné úrovni

Cenová regulace KVET může sloužit pro kterýkoliv z těchto cílů, při její aplikaci je však vhodné nezapomínat na to, kterému cíli má v konkrétních příkladech sloužit nejvíce. V případě prvních dvou důvodů je otázkou, zda je výhodnější výrazně zvýšenou podporu KVET vyplácet plošně všem zdrojům dané kategorie ve stejné výši, nebo adresně na základě prokázání potřebnosti. Pokud bude podpora KVET chápána jako nástroj na udržení konkurenceschopných cen tepla ze systémů CZT, měl by tento fakt být do budoucna alespoň částečně zohledněn v cenové regulaci cen tepla.

9.2.4 Omezení jiných technologií v lokalitách s CZT Toto opatření by na jednu stranu omezilo svobodu rozhodování konečných spotřebitelů, na druhou stranu by však vedlo ke koncepčnějšímu řešení na lokální úrovni a pomohlo udržet význam systémů CZT. Bylo by však potřeba zajistit takové mechanismy, aby nedocházelo ke zneužívání monopolního postavení provozovatelů systémů CZT.

9.2.5 Usnadnění přístupu k financím za účelem rozvoje a obnovy systémů CZT Jednou z možných forem podpory CZT je zabezpečení jednoduchého způsobu financování rozvoje a obnovy systémů CZT. Může se jednat o přístup k úvěrům, státní garance, možnosti dotací, daňové zvýhodnění a řadu dalších opatření.

95

9.2.6 Usnadnění přístupu k financím za účelem obnovy a rozvoje zdrojové základny Řada teplárenských společností bude v příštích letech nucena investovat desítky až stovky milionů Kč do splnění přísnějších emisních limitů. Ne všechny společnosti mají k dispozici finanční prostředky na potřebné investice. V této souvislosti by mohla existovat podpora ze strany státu, např. zabezpečení speciálních úvěrů, státní garance vůči bankám, nebo jiné nástroje, které by zlepšily přístup k financím.

9.3 Možné nástroje pro zabezpečení paliv a udržení jejich cen

9.3.1 Přehodnocení podpory výroby elektřiny z biomasy Podpora výroby elektřiny z biomasy na jednu stranu vedla k efektivnímu využívání biomasy, na druhou stranu zvýhodnila využití biomasy v elektrárnách oproti využití biomasy na výrobu tepla. Vzhledem k tomu, že množství biomasy je omezené, tak plošná podpora výroby elektřiny z biomasy působí v řadě případů proti zájmům teplárenství. Podpora biomasy má smysl v případě kombinované výroby elektřiny a tepla, ale podpora čistě kondenzační elektřiny z biomasy má opačný efekt. Jedním z diskutovaných nástrojů, jak zajistit dostatek biomasy pro teplárenství, je omezení jejího spoluspalování. V této souvislosti je nutné podotknout, že řada tepláren neumí se současnou technologií biomasu využít jinak než právě spoluspalováním. Rozhodujícím kritériem pro přiznání podpory by proto nemělo být, zda je biomasa spoluspalována, ale zda je z ní vyráběno teplo.

9.3.2 Prolomení těžebních limitů s podmínkou určení uhlí pro teplárenství Prolomení těžebních limitů je jedním z diskutovaných nástrojů, jak zajistit pro teplárenství dostatek levného paliva alespoň na přechodnou dobu. Pokud má být zachována premisa, že toto uhlí je určeno výhradně pro teplárenství, je možné si představit tyto nástroje, jak toho dosáhnout: • podmínění prolomení limitů cenovou regulací nebo přímé určení ceny uhlí ve smluvních vztazích

uzavřených s teplárnami na dlouhodobé bázi, • omezení obchodovatelnosti, aby nedocházelo k přeprodejům, kde by teplárenské společnosti byly

pouze prostředníkem obchodu, • legislativní nebo smluvní zakotvení, že uhlí z oblastí za těžebními limity je určeno výhradně na

kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo na čistou výrobu tepla, aby nedocházelo k jeho spalování za účelem nízko účinné kondenzační výroby elektřiny v teplárnách,

• vyšší zdanění tohoto uhlí v případě, že je využito k jiným než teplárenským účelům.

96

10 NÁVRH OPTIMÁLNÍ VARIANTY ROZVOJE TEPLÁRENSTVÍ

10.1 Obecné charakteristiky Za optimální variantu považujeme následující: • Zachování systémů CZT a jejich případnou restrukturalizaci • Vytvoření podmínek pro další rozvoj systémů CZT, např. při nové výstavbě • Další rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla • Zvyšování účinnosti kombinované výroby elektřiny a tepla • Využití potenciálu tepláren v oblasti schopnosti ostrovního provozu a uchování energetické

soběstačnosti městských aglomerací pro případ krizových stavů • Rozvoj energeticky efektivních systémů DZT, avšak ne za cenu přechodu od CZT k DZT • Využití druhotných energetických zdrojů v co nejvyšší míře, s přihlédnutím k ekonomické

efektivnosti • Využití biomasy primárně pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo pro výrobu tepla, a

až v druhé řadě pro samostatnou výrobu elektřiny. • V případě prolomení územních ekologických limitů těžby uhlí efektivní využití tohoto uhlí

prioritně v rámci vysokoúčinné KVET

10.2 Systémy CZT U systémů CZT předpokládáme postupný útlum hnědého uhlí jako dominantního paliva, a to zejména v oblasti kondenzační výroby elektřiny na odběrových kondenzačních turbínách teplárenských společností. Toto uhlí bude v případě neprolomení územních ekologických limitů nahrazeno zčásti zemním plynem a variantně též černým uhlím, kde se předpokládá sice vyšší cena, ale dlouhodobost dodávek. Náhrada zemním plynem se neobejde bez úbytku výroby elektřiny v některých teplárnách, zejména teplárnách vybavených kondenzačními odběrovými turbínami. U větších tepláren může v horizontu cca 10 let dojít k vybudování paroplynových cyklů nebo větších kogeneračních jednotek, pokud to bude ekonomicky výhodné. U menších tepláren lze předpokládat náhradu kogeneračními jednotkami nebo plynovými kotli bez výroby elektřiny, podle výhodnosti v podmínkách konkrétních subjektů. Naproti tomu řada výtopen může být vybavena menšími kogeneračními jednotkami, pokud pro to budou vhodné ekonomické podmínky. U některých systémů CZT lze předpokládat rozpad na menší celky, vybavené buď výtopnami, nebo kogeneračními jednotkami. Lze očekávat postupný odklon od parních soustav CZT v městských aglomeracích z důvodu vysokých ztrát a relativně malých objemů dodávek páry. Část tepla bude vyrobena ze spaloven odpadů, jejichž rozvoj se v následujících letech předpokládá. Doplňkovým, avšak spíše marginálním zdrojem tepla v systémech CZT může být geotermální energie, solární energie nebo teplo vyrobené z elektřiny, pro kterou není v daném časovém okamžiku jiné využití (elektřina z OZE, jaderná elektřina v době nízké poptávky).

97

10.3 Systémy DZT V oblasti systémů DZT očekáváme rozvoj tepelných čerpadel, která budou doplňovat a postupně nahrazovat současné systémy elektrického vytápění. Dále lze předpokládat mírný nárůst lokálních topidel na biomasu, zejména v oblastech s dobrou dopravní dostupností biomasy a v oblastech bez velkého „konkurenčního“ konzumenta biomasy. Očekáváme rovněž rozvoj solárních kolektorů zejména pro ohřev TUV. V oblasti lokálních plynových spotřebičů očekáváme postupný nárůst účinnosti, zejména vlivem vyššího podílu kondenzačních kotlů. Masivní rozvoj individuálních kogeneračních jednotek pro domácnosti v příštích letech nepředpokládáme, a to vzhledem k vyšší pořizovacím nákladům, hladině hluku a v případě jaderného scénáře též nižším cenám elektřiny ze systémových elektráren oproti lokální decentrální výrobě.

98

11 SEZNAM GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ

11.1 Seznam tabulek Tabulka 1 – Výroba tepla v ČR v roce 2009........................................................................................... 8 Tabulka 2 – Spotřeba primárních energetických zdrojů na čistou výrobu tepla v roce 2009 ................. 9 Tabulka 3 – Výroba tepla a elektřiny na zdrojích CZT a ve firemních energetikách ........................... 15 Tabulka 4 – Konečná spotřeba tepla a ztráty v rozvodech.................................................................... 17 Tabulka 5 – Konečná spotřeba tepla v domácnostech a průmyslu ze zdrojů CZT ............................... 18 Tabulka 6 – Spotřeba vybraných druhů paliv v domácnostech v systému DZT................................... 19 Tabulka 7 – Konečná spotřeba tepla v domácnostech v systémech DZT............................................. 21 Tabulka 8 – Celková konečná spotřeba tepla v systému DZT v roce 2009 .......................................... 22 Tabulka 11 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla pro výtopny............................... 29 Tabulka 12 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla ............................. 30 Tabulka 9 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla z kogenerační jednotky............... 31 Tabulka 10 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla ............................. 31 Tabulka 13 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla pro blokové kotelny.................. 32 Tabulka 14 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla ............................. 33 Tabulka 15 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla pro domovní kotelny................. 34 Tabulka 16 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla ............................. 34 Tabulka 17 – Přehled prodeje kotlů plynových a na LTO v ČR v letech 2005 až 2010....................... 35 Tabulka 18 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla ................................................... 35 Tabulka 19 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla ............................. 36 Tabulka 20 – Přehled prodeje kotlů na tuhá paliva v ČR v letech 2005 až 2010.................................. 36 Tabulka 21 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla ................................................... 37 Tabulka 22 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla ............................. 37 Tabulka 23 – Přehled prodeje kotlů na dřevo a biomasu v ČR v letech 2005 až 2010......................... 38 Tabulka 24 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla ................................................... 38 Tabulka 25 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla ............................. 38 Tabulka 26 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla ................................................... 39 Tabulka 27 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla ............................. 39 Tabulka 28 – Vstupní předpoklady pro určení minimální ceny tepla ................................................... 41 Tabulka 29 – Náklady vstupující do ceny tepla a vypočtená minimální cena tepla ............................. 41 Tabulka 30 – Historický vývoj spotřeby tepla v ČR podle odvětví ...................................................... 45 Tabulka 31 – Konečná spotřeba tepelné energie v průmyslu v členění podle OKEČ .......................... 46 Tabulka 32 – Predikce spotřeby tepla v domácnostech ........................................................................ 48 Tabulka 33 – Sloučení jednotlivých oddílů OKEČ do skupin.............................................................. 49 Tabulka 34 – Vývoj podílu dodávek tepla ze systémů CZT a DZT ve variantě RN ............................ 60 Tabulka 35 – Vývoj spotřeby PEZ ze systémů CZT a DZT ve variantě RN bez klíčování spotřeby elektřiny ................................................................................................................................................ 61 Tabulka 36 – Vývoj spotřeby tepla v členění na jednotlivé technologie do roku 2060 ve variantě RN62 Tabulka 37 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RN ..... 63 Tabulka 38 – Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ve variantě RN ........................................................ 64 Tabulka 39 – Vývoj spotřeby tepla v DZT v domácnostech do roku 2060 ve variantě RN ................. 65 Tabulka 40 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT v domácnostech do roku 2060 ve variantě RN bez klíčování spotřeby elektřiny.................................................................................................................................. 66 Tabulka 41 – Vývoj spotřeby tepla v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RN ............................... 68 Tabulka 42 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RN bez klíčování spotřeby elektřiny ................................................................................................................................................ 68

99

Tabulka 43 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RNU .. 70 Tabulka 44 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT do roku 2060 ve variantě RNU.......................................... 71 Tabulka 45 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě RNU.................. 72 Tabulka 46 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RNL... 74 Tabulka 47 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT do roku 2060 ve variantě RNL .......................................... 75 Tabulka 48 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě RNL .................. 76 Tabulka 49 – Vývoj podílu spotřeby tepla v CZT a DZT do roku 2060 ve variantě VN ..................... 77 Tabulka 50 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě VN..................... 77 Tabulka 51 – Vývoj podílu spotřeby tepla v CZT a DZT do roku 2060 ve variantě NN ..................... 78 Tabulka 52 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě NN..................... 78 Tabulka 53 – Vývoj podílu dodávek tepla ze systémů CZT a DZT ve variantě RD ............................ 80 Tabulka 54 – Vývoj spotřeby PEZ ze systémů CZT a DZT ve variantě RD bez klíčování spotřeby elektřiny ................................................................................................................................................ 80 Tabulka 55 – Vývoj spotřeby tepla v členění na jednotlivé technologie do roku 2060 ve variantě RD81 Tabulka 56 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RD ..... 82 Tabulka 57 – Vývoj spotřeby PEZ do roku 2060 ve variantě RD ........................................................ 83 Tabulka 58 – Vývoj spotřeby tepla v DZT v domácnostech do roku 2060 ve variantě RD ................. 84 Tabulka 59 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT v domácnostech do roku 2060 ve variantě RD bez klíčování spotřeby elektřiny.................................................................................................................................. 85 Tabulka 60 – Vývoj spotřeby tepla v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RD ............................... 86 Tabulka 61 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RD bez klíčování spotřeby elektřiny ................................................................................................................................................ 87 Tabulka 62 – Vývoj podílu spotřeby tepla v CZT a DZT do roku 2060 ve variantě VD ..................... 88 Tabulka 63 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě VD..................... 88 Tabulka 64 – Vývoj podílu spotřeby tepla v CZT a DZT do roku 2060 ve variantě ND ..................... 89 Tabulka 65 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě ND..................... 89

11.2 Seznam grafů Graf 1 – Výroba tepla v ČR v roce 2009 ................................................................................................ 9 Graf 2 – Celková spotřeba PEZ na zdrojích CZT................................................................................. 10 Graf 3 – Spotřeba PEZ v členění dle zdroje CZT ................................................................................. 11 Graf 4 – Spotřeba PEZ – Teplárny........................................................................................................ 12 Graf 5 – Spotřeba PEZ – Výtopny (zdroje nad 0,2 MWt) .................................................................... 13 Graf 6 – Spotřeba PEZ – Kondenzační elektrárny................................................................................ 14 Graf 7 – Spotřeba PEZ – PPC a kogenerační jednotky......................................................................... 15 Graf 8 – Výroba tepla na zdrojích CZT v ČR v roce 2009 ................................................................... 16 Graf 9 – Výroba tepla a elektřiny v ČR v roce 2009 ............................................................................ 16 Graf 10 – Výroba tepla v ČR za roky 2007 a 2009............................................................................... 17 Graf 11 – Konečná spotřeba tepla ze zdrojů CZT a firemních energetik ............................................. 18 Graf 12 – Konečná spotřeba tepla v domácnostech a průmyslu ze zdrojů CZT................................... 19 Graf 13 – Zastoupení vybraných druhů paliv na výrobě tepla v domácnostech v systému DZT ......... 20 Graf 14 – Konečná spotřeba tepla v domácnostech .............................................................................. 21 Graf 15 – Nízký scénář – spotřeba tepla po sektorech.......................................................................... 50 Graf 16 – Nízký scénář – spotřeba tepla v průmyslu ............................................................................ 51 Graf 17 – Nízký scénář – spotřeba tepla v průmyslu (skládaný graf)................................................... 51 Graf 18 – Nízký scénář – spotřeba tepla po sektorech (skládaný graf)................................................. 52 Graf 19 – Vysoký scénář – spotřeba tepla po sektorech ....................................................................... 53 Graf 20 – Vysoký scénář – spotřeba tepla v průmyslu ......................................................................... 54 Graf 21 – Vysoký scénář – spotřeba tepla v průmyslu (skládaný graf) ................................................ 54

100

Graf 22 – Vysoký scénář – spotřeba tepla po sektorech (skládaný graf) .............................................. 55 Graf 23 – Referenční scénář – spotřeba tepla po sektorech .................................................................. 56 Graf 24 – Referenční scénář – spotřeba tepla v průmyslu .................................................................... 57 Graf 25 – Referenční scénář – spotřeba tepla v průmyslu (skládaný graf) ........................................... 57 Graf 26 – Referenční scénář – spotřeba tepla po sektorech (skládaný graf)......................................... 58 Graf 27 – Podíl dodávek tepla ze systémů CZT a DZT ve variantě RN............................................... 61 Graf 28 – Podíl spotřeby PEZ ze systémů CZT a DZT do roku 2060 ve variantě RN......................... 62 Graf 29 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT jednotlivými technologiemi ve variantě RN .............. 63 Graf 30 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla podle jednotlivých paliv do roku 2060 ve variantě RN ......... 64 Graf 31 – Vývoj pokrytí spotřeby PEZ v systémech CZT do roku 2060 ve variantě RN .................... 65 Graf 32 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT pro domácnosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RN ... 66 Graf 33 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT pro domácnosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RN bez klíčování spotřeby elektřiny.................................................................................................................. 67 Graf 34 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT pro malé podniky a budovy občanské vybavenosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RN ................................................................................................................ 67 Graf 35 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT celkem podle paliv do roku 2060 ve variantě RN................. 68 Graf 36 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RN bez klíčování spotřeby elektřiny ................................................................................................................................................ 69 Graf 37 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT jednotlivými technologiemi ve variantě RNU............ 70 Graf 38 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RNU ........ 71 Graf 39 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT do roku 2060 ve variantě RNU................................................ 72 Graf 40 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě RNU........................ 73 Graf 41 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT jednotlivými technologiemi ve variantě RNL ............ 74 Graf 42 – Vývoj spotřeby tepla připadající na jednotlivá paliva do roku 2060 ve variantě RNL ........ 75 Graf 43 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT do roku 2060 ve variantě RNL ................................................ 76 Graf 44 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě RNL ........................ 77 Graf 45 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě VN .......................... 78 Graf 46 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě NN .......................... 79 Graf 47 – Podíl dodávek tepla ze systémů CZT a DZT ve variantě RD............................................... 80 Graf 48 – Podíl spotřeby PEZ ze systémů CZT a DZT do roku 2060 ve variantě RD......................... 81 Graf 49 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla v CZT jednotlivými technologiemi ve variantě RD .............. 82 Graf 50 – Vývoj pokrytí spotřeby tepla podle jednotlivých paliv do roku 2060 ve variantě RD ......... 83 Graf 51 – Vývoj pokrytí spotřeby PEZ v systémech CZT do roku 2060 ve variantě RD .................... 84 Graf 52 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT pro domácnosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RD ... 84 Graf 53 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT pro domácnosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RD bez klíčování spotřeby elektřiny.................................................................................................................. 85 Graf 54 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT pro malé podniky a budovy občanské vybavenosti podle paliv do roku 2060 ve variantě RD ................................................................................................................ 86 Graf 55 – Pokrytí spotřeby tepla v DZT celkem podle paliv do roku 2060 ve variantě RD................. 87 Graf 56 – Vývoj spotřeby PEZ v DZT celkem do roku 2060 ve variantě RD bez klíčování spotřeby elektřiny ................................................................................................................................................ 88 Graf 57 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě VD .......................... 89 Graf 58 – Vývoj spotřeby PEZ v CZT a DZT celkem do roku 2060 ve variantě ND .......................... 90

11.3 Seznam obrázků Obrázek 1 - Oblasti vhodné pro využití geotermální energie v ČR..................................................... 44

Date post:	01-Nov-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

Zpracování návrhu optimální varianty vývoje teplárenství · Statistické údaje o...

Documents