zpravodaj1–2/2015

Zpravodaj 1–2/2015Činnost Asociace polioSlovo na úvod – transformace AP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3O čem jednal výbor Asociace polio . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3Hospodaření za rok 2014 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5Volby do výboru a revizní komise Asociace polio ČR na období 2016–2019 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5Krátke ohliadnutie za konferenciou EPU v Amsterdame (PhDr . Š . Grajcár) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6Vánoce 2015 Na Skalce (L . Zušťáková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Obrnářská trojka v Piešťanech (M . Mruzková) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8Pozvánka na Kulturně společenský festival 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Najednou nejsou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Webové stránky POLIO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10Sedmdesátka slaví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10

Právní, sociální a zdravotní poradnaMPSV upravilo posuzování stupně závislosti u zdravotně handicapovaných . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Žádáte o příspěvek na zvláštní pomůcku? Pozornost věnujte i novému OZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11Začala výměna průkazů OZP . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12Nesmyslný požadavek úřadů na výměnu parkovacích průkazů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13MPSV vydalo aktualizovanou Příručku pro OZP v roce 2015 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Albert Sabin (MUDr . Z . Baranová, PhD .) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13V příspěvku na péči se chystají pozitivní změny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Obrazy obrnářůJe někdo, kdo je nezná? – Věra a Karel Novotní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17

Píšete námPolio Melody Band – Pozvánka na setkání přátel (Vašek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Pozvánka na 2 . ročník setkání ve Velkých Losinách (Zdeněk a Ondro) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Ahoj na Háláku… (M . Šipan) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22Plán aktivit Vladimíra Vondrejse v roce 2015 (V . Vondrejs) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23„Na koleně“ – aneb jak to bylo kdysi s naším časopisem (E . Semerádová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23Hrst poznatků z přímořských pláží (G . Bielický) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25Opět u moře s vozíkem (V . Benediktová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Na léčení už jen do Slatinic (Zdena a Láďa) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Obrnáři na Kociánce (J . Sedlák, I . Karvayová, P . Palas, F . Fux, J . Svobodová) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27Ohlas na zveřejněnou fotografii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31Jak jinak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

Zajímavosti, rady, nápadyTen pravý lázeňský život 6 . 6 . 2015 v Janských Lázních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32INSPO 2015 (J . Beránková a F . Fux) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32Pomoc seniorům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33Důležité upozornění, vydané ČK a záchrannými organizacemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33ŠKODA Handy v novém kabátě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34František Kohoutek od dětství těžce tělesně postižený . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34Veletrhy REHAPROTEX a MEDICAL FAIR BRNO v podzimním termínu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34České dráhy upravují 64 vozů podle přání hendikepovaných uživatelů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35

3

Činn

ost A

soci

ace

polioSlovo na úvod – transformace Asociace polio

Milé členky, vážení členové Asociace polio. Dovolte, abych Vás seznámil s  naším v  sou-

časnosti nejžhavějším problémem, který řešíme. Exekutiva a legislativa ČR nám v čele s předklada-telem nového Občanského zákoníku, JUDr. Jiřím Pospíšilem, pěkně „zavařila“. Tento nový Občan-ský zákoník (NOZ), který platí od 1. 1. 2014, uklá-dá sdružení Asociace Polio – ale i všem sdružením a spolkům v ČR – rozsáhlé povinnosti.

Pro začátek už nejsme občanské sdružení, re-gistrované Ministerstvem vnitra, ale SPOLEK, za-psaný od  1. 1. 2014 v  obchodním rejstříku, který vede Městský soud v Praze. Tento přesun byl pro-veden automaticky mezi státními orgány a  pro-běhl bez problémů. Podle NOZ musíme však splnit povinnosti, pro nás velmi náročné jak po stránce administrativní, tak právní. V první řadě musíme nejpozději do konce roku 2015 předložit nové sta-

novy, korespondující se spolkovým životem, které musí být schváleny členskou základnou za  pří-tomnosti notáře. Naše IČ zůstane stejné a po spl-nění všech úředních činností budeme zapsáni v Registru spolků.

Mimo různých dílčích úkonů se zvyšuje i  po-vinnost členů spolku. Nelze vyloučit, že některé povinnosti nebudeme při našem působení v celé republice, zejména s  ohledem na  sníženou po-hyblivost členů AP (např. jednou za rok uskutečnit členskou schůzi s  účastí min. 50 %), moci uspo-kojivě vyřešit. Horečně v  současnosti řešíme spl-nění podmínek NOZ, ale považujeme za důležité, abyste tyto informace znali. Můžeme Vás ujistit, že všichni, současný i budoucí výbor, činí a učiní maximum, aby náš spolek Asociace polio fungo-val jako dosud.

Ing. Jindřich Beneš, předseda AP

O čem jednal výbor Asociace polio 6. 12. 2014 Centrum AP Na Skalce

▶ J . Zimová podala zprávu o léčebném pobytu v Teplicích v Čechách . Ubytovna Beethoven je dobře vybavená a  celkově jsou pacienti spokojeni se stravováním i s procedurami .

▶ M . Langmeierová upozornila, že MUDr .  Bří-zová v poradně pro obrnáře píše jen pouka-zy na lázně (nikoli OLÚ) .

▶ L . Zušťáková upozornila na  článek o  Jan-ských Lázních v časopise 5 plus 2 z 31 . 10 . t . r .

▶ V . Novotná: novou místopředsedkyní NRZP je T . Fischerová . Dále upozornila na časopis Mosty, který uvádí např . údaje pro uzná-ní nároků na péči a  je pro ZP po objednání k dispozici .

▶ J . Zimová: naše organizace bude přeměněna na Spolek . Toto bude osvědčeno v registraci na MÚ Praha 10 (pověřena J . Šebestová) . Je

rovněž třeba změnit Stanovy, ty se však té-měř nemění .

▶ H . Opravilová: připravuje se rekondice pod-zim Janské Lázně, ve  Zpravodaji bude uve-dena zpráva .

▶ L . Bradová: bude podána přihláška do NRZP, vyplněná v češtině a angličtině . Bude odeslá-na v lednu, v březnu bude zasedání NR .

▶ M . Langmeierová: v říjnu byl Světový den po-lio, na zasedání v Budapešti zastupovala naši AP M . Mruzková .

▶ E . Chadima: připravuje se rekondice Janské Lázně jaro, zpráva bude rovněž ve  Zpravo-daji AP .

▶ L . Bradová: připravuje se také rekondice v  Sezimově Ústí . Zasedání revizní komise bude 8 . 1 . 2015 v bytě tajemnice v Lounech .

21. 2. 2015 Centrum AP Na Skalce ▶ J . Beneš: prezentace AP byla poslána na  pří-slušná místa v souvislosti s žádostmi o dotace . Jako 1 . místopředsedkyně a  statutární zá-stupce předsedy AP a  také zpracovatelka projektů byla navržena M . Stránská po  žá-dosti J . Zimové o  odstoupení . Návrh byl členy výboru odsouhlasen . J . Beneš vyslovil znovu poděkování J . Zimové za dlouholetou práci ve výboru AP .

AP byla převedena do  spolkového rejstříku na Městském soudu v Praze .Dále upozornil, že letos nedostala AP zatím dotace, oficiálně pro formální nedostatky, proto jsme se odvolali, bohužel zatím bez ohlasu .Dále předseda AP navrhuje, aby M . Mruzko-vá vypsala v dalším čísle Zpravodaje AP nové volby . Od členů budou očekávány pouze ne-

4

souhlasné lístky a návrhy na případné nové kandidáty do výboru .M . Mruzková se nabídla, že se bude podílet na tvorbě webových stránek AP s Dr . Držkou .Výbor AP vyslovil poděkování za sponzorský dar manželům Jahnovým .

▶ V . Novotná upozornila na  nové skutečnosti v souvislosti s novými průkazy ZTP a ZTP/P .

▶ M . Stránská bude jednat na Ministerstvu kul-tury o dotacích pro AP .

▶ M . Plašil: byla provedena revize, AP dobře hospodařila s financemi .

▶ M . Langmeierová podala zprávu o  dění na  Sdružení zdravotně postižených, přede-vším v souvislosti s příspěvky na péči .

▶ B . Svoboda: technické problémy v Centru AP se řeší s Městskou částí Praha 5 .

▶ E . Chadima: na rekondici Janské Lázně (jaro) se přihlásilo 30 osob, cena zatím cca 8 600 Kč na 14 dní (bez dotace) .

▶ H . Opravilová: na  rekondici Janské Lázně (podzim) se zatím přihlásilo 28 členů AP .

▶ L . Bradová: na  rekondici Sezimovo Ústí se přihlásilo 22 zájemců, cena cca 5 800 Kč (bez dotace) .

▶ J . Beneš navrhuje pro L . Bradovou finanční odměnu za mimořádnou práci pro AP (kont-rola vybraných materiálů za léta 2010–2014) .

▶ L . Bradová: přicházejí objednávky na  CD s  pre-zentací AP . Po zaplacení budou členům odeslány .

11. 4. 2015 Centrum AP Na Skalce ▶ L . Bradová: nabídka rekondice – lázně Slatini-ce . Bezbariérovost bude zjištěna . V ceně cca 6 000 Kč za týden – kvalitní ubytování, plná penze, lékařská prohlídka a procedury .

▶ J . Zimová: Dotace z MZ nejasné . Ministr zdra-votnictví byl požádán osobním dopisem o podporu, aby AP obdržela dotaci, zejména na  rekondice . Podle posledních informací je naděje, že nám budou dotace přiděleny v květnu .

▶ M . Stránská: MK přidělilo 42  000 Kč na  festi-val Obrnáři obrnářům .

▶ J . Beneš, E . Chadima: Při jednání s  ředitelem Janských Lázní panem R . Bublou byl projed-nán pronájem bazénu pro účastníky rekondicí, pronájem kolonády a Malého sálu pro Festival .

▶ E . Chadima a H . Opravilová: Počet přihlášených účastníků rekondice činí prozatím 35 členů AP .

▶ M . Stránská: Od 1 . 1 . 2014 je AP vedena jako “spolek“ . Je nutné provést příslušné změny ve stanovách AP, a jiné další úkony . Nelze vy-loučit, že si budeme muset vyžádat pomoc právnika .

▶ V . Novotná: Dotaz na členství v NRZP – vyři-zuje předseda AP J . Beneš .

▶ H . Opravilová: AP obdržela od  Dr .  Fabiáno-vé ze Státního zdravotního ústavu žádost

o  možnost odvolat se v  odborném článku, propagujícím očkování proti polio, na  naše webové stránky . M . Langmeierová upozorní Dr . Fabiánovou na naše další materiály (bro-žura o PPS) .

▶ M . Langmeierová: Při výměně průkazů ZTP při více druzích postižení lze použít evropský piktogram .

▶ B . Svoboda: Budou jednat s MČ Praha 5 o ne-dostatcích v Centru AP – plíseň na stěnách .

▶ J . Beneš: V  souvislosti s  podáním na  soud ohledně nového zápisu AP jako „spolku“ bude ve Zpravodaji AP tato výzva:1 . Výbor žádá v souvislosti s volbami, aby členo-vé AP vyjádřili „per rollam“ (tzn . korespondenč-ně) svůj případný nesouhlas s  tím, aby výbor AP zpracoval úpravu Stanov AP, jak je povinen podle nového Občanského zákoníku . Členové se mají možnost vyjádřit do 10 . 9 . 2015 na ad-resu tajemnice Ludviky Bradové, Kosmonautů 2289, 440 01 Louny .2 . Vzhledem k tomu, že se nepřihlásil nikdo jako nový člen do výboru AP z důvodu, aby AP – občanské sdružení (nyní spolek) neza-nikla, členové stávajícího výboru vyjádřili ochotu opět kandidovat (viz kandidátka – pověřena M . Mruzková) .

Změna telefonuU dvou členů výboru Asociace polio došlo ke změně telefonního kontaktu . Pevná linka uvedená v minulém Zpra-vodaji 242 449 506 už neexistuje .

Nové telefonní kontakty: Jaroslava Šebestová – 728 119 174 Bohumil Svoboda – 737 536 135 .

Činn

ost A

soci

ace

polio

5

Činn

ost A

soci

ace

polioFinanční dar

Naše věrná přítelkyně Karolína Jahnová, dcera našeho člena, a její manžel Martin, nám opakovaně přispěli na  činnost Asociace polio

částkou dvacet tisíc korun . Jejich dar v  roce 2014 také ovlivnil naše hospodaření tak, že jsme skončili téměř bez ztráty . Děkujeme .

Hospodaření za rok 2014Dne 8 . ledna 2015 proběhla revize hospo-

daření Asociace polio za účasti revizní komise ve  složení: Milan Plašil, Jaroslava Šebestová, Věra Hesounová a  tajemnice AP Ludvika Bra-dová . Členové revizní komise navázali na před-cházející kontrolu provedenou za rok 2013 . Pro-vedli kontrolu všech účetních dokladů za  rok

2014 a dále provedli kontrolu bankovních účtů a  pokladny . Členové revizní komise nezjistili žádné závady . Vedení veškeré dokumentace odpovídá zákonům o  účetnictví . Předmětem revize byl stav finanční hotovosti na  jednotli-vých účtech a v pokladně .

Příjmy

Členské příspěvky 108 993,55 Kč

Úroky 146,56 Kč

Dotace MK ČR 40 000,00 Kč

Dotace MZ ČR 185 000,00 Kč

Platby od účastníků léčebných rekondičních pobytů 398 638,00 Kč

Sponzorský dar 20 400,00 Kč

Dobrovolný příspěvek – Festival 614,00 Kč

Příjmy celkem 753 792,11 Kč

Výdaje

Poštovné, kopírování 1 865,00 Kč

Poplatky za vedení účtu 7 277,78 Kč

Náklady kulturně společenského centra AP 92 450,00 Kč*

Cestovné AP 8 538,00 Kč

Kulturní výdaje 29 803,60 Kč

Zpravodaj 58 401,00 Kč

Plavání Ostrava 7 100,00 Kč

Léčebně rekondiční pobyty 525 629,00 Kč

Vratky za rekondice 20 412,00 Kč

Vratka MZ ČR 2 753,00 Kč

Daň z úroků 4,54 Kč

Výdaje celkem 754 233,92 Kč

*včetně zájmové činnosti členů, výstav a Festivalu Obrnáři obrnářům a o obrnářích

Ztráta 441,81 Kč . Stav finančních prostředků vedených na dvou bankovních účtech k 31 . 12 . 2014 je 609 338,19 Kč .

Volby do výboru a revizní komise Asociace polio ČR na období 2016–2019

Opět jsou tu volby zástupců na další vo-lební období pro léta 2016 – 2019. A  opět jsme zvolili novou formu hlasování, která

se nám osvědčila už minulé volby. Jejím cí-lem je šetřit vaše finanční prostředky a síly při odesílání hlasovacího lístku.

6

Předkládáme vám seznam 19 kandidátů do výboru a revizní komise . Pokud s některým z kandidátů nesouhlasíte, nebo máte jiné návr-hy, napište na adresu předsedy volební komise Ing . Petra Veleby, Petýrkova 1952, 148 00 Praha 11 nebo na  jeho e-mail: petrveleba@volny .cz nejpozději do 10. září 2015.

Pokud hlasovací lístek nebudete připomín-kovat u  předsedy volební komise, souhlasíte s kandidátkou tak, jak je předložená . Jde o tzv . negativní hlasování; kdo s  některým kandidá-tem nesouhlasí, pošle své stanovisko . Pokud souhlasí, nepošle nic .

O výsledcích voleb vás budeme informovat v příštím čísle Zpravodaje AP .

Seznam kandidátů do výboru AP:1 . Ing . Jindřich Beneš, Praha 42 . Ludvika Bradová, Louny 3 . Ing . Božena Doležalová, Praha 4 4 . Emil Chadima, Poděbrady 5 . MUDr . Marta Langmeierová, CSc ., Praha 56 . Josef Malý, Mochov 7 . Mgr . Mária Mruzková, Ostrava-Poruba8 . Věra Novotná, Praha 49 . MUDr . Hana Opravilová, Hradec Králové10 . MUDr . Eva Přibylová, Ostrava-Výškovice

11 . PhDr . Marcela Stránská, Praha 6 12 . Bohumil Svoboda, Praha 10 13 . MUDr . Terezie Tokáriková, Praha 8 14 . Jana Zeminová, Praha 9 15 . Jana Zimová, Praha 6 16 . PhDr . Libuše Zušťáková, Praha 10

Seznam kandidátů do kontrolní komise AP:1 . Věra Hesounová, Praha 112 . Milan Plašil, Praha 113 . Jaroslava Šebestová, Praha 10

Výbor žádá v souvislosti s volbami, aby čle-nové AP vyjádřili „per rollam“ (tzn . korespon-denčně) svůj případný nesouhlas s  tím, aby výbor AP zpracoval úpravu Stanov AP, jak je povinen podle nového Občanského zákoníku . Členové se mají možnost vyjádřit do 10 . 9 . 2015 na adresu tajemnice Ludviky Bradové, Kosmo-nautů 2289, 440 01 Louny .

Aby byla zaručena kvalita přípravy na trans-formaci AP na Spolek, je angažovaná advokát-ka paní JUDr .  Jaroslava Berná z  Prahy, která má zkušenosti s plněním povinnosti korporací podle NOZ . Také přislíbila pouze „charitativní odměnu“ za své služby .

mm

Krátke ohliadnutie za konferenciou Európskej únie polio v Amsterdame

O  existencii a  aktivitách Európskej únie polio (European Polio Union, EPU) som vás v predchádzajúcich číslach Informátora (a tiež českého Zpravodaja – red . pozn .) už informo-val, dnes by som sa chcel aspoň krátko vrátiť ku konferencii, ktorú EPU zorganizovala v  dňoch 25 . – 27 . júna 2014 v  Amsterdame, hlavnom a  najväčšom meste Holandska . Konferencia s názvom „Postpoliomyelitický syndróm – stav bez bariér“ bola už druhou v poradí, ktorú EPU zorganizovala (prvá sa uskutočnila v septembri 2011 v Kodani, Dánsko) a podľa všetkého aj táto bola viac ako úspešná .

Na konferencii sa zúčastnilo viac ako 360 ľu- dí z 35 krajín, a to nielen z Európy – okrem Juž-nej Ameriky a  Antarktídy zastúpené boli všet-ky kontinenty . Zloženie účastníkov naplnilo zámer organizátorov dať dokopy jednak od-borníkov z viacerých oblastí medicínskej praxe (ortopédov, neurológov, chirurgov, fyziatrov,

fyzioterapeutov, rehabilitačných pracovníkov) a tiež obrnárov samotných, aj tí sa tu zišli z via-cerých kontinentov a krajín . Nevyšla síce o tom žiadna štatistika, ale odhadujem, že to mohlo byť tak 50 na 50 . Za zmienku ešte stojí, že z tzv . východnej Európy či z krajín bývalého východ-ného bloku boli na konferencii zastúpené len Bulharsko, Gruzínsko, Poľsko, Slovisko a  Slo-vensko . Konferencie som sa mohol zúčastniť vďaka tomu, že väčšinu nákladov (letenku a pobyt) hradil vďaka sponzorskému príspevku, ktorý pre mňa pozháňal, John McFarlane, pre-zident EPU (Thank you, John!) .

Konferenciu v úvode poctila svojou návšte-vou holandská princezná Beatrix so sprievo-dom, čo nielen pre početnú skupinu domácich účastníkov bola výnimočná udalosť . Princezná Beatrix, v rokoch 1980–2013 holandská kráľov-ná, už v  50 . rokoch ako nástupníčka trónu založila nadáciu na  podporu liečby detskej

Činn

ost A

soci

ace

polio

7

Činn

ost A

soci

ace

polio

obrny v Holandsku . Dnes nadácia, ktorá nesie jej meno, pomáha pri liečbe najmä detí so sva-lovým ochorením v  Holandsku, dodnes túto pomoc využilo viac ako dvesto tisíc pacientov .

Odborný program konferencie prebiehal veľmi intenzívne počas troch celých dní jednak v plenárnych zasadnutiach, ale najmä v paralel-ne bežiacich workshopoch, čo spolu s postero-vou sekciou predstavovalo niekoľko desiatok prezentácií na  rôzne témy, ústrednou témou pritom bola však problematika postpoliomyeli-tického syndrómu vo všetkých jeho aspektoch .

Nie je možné informovať na stránkach nášho Informátora o celom tom odbornom programe, desiatkach prezentácií v  pléne, v  odborných sympóziách, na  workshopoch či v  rámci pane-lovej sekcie – na konferencii odznelo, resp . pre-

zentovalo sa celkovo 123 odborných príspevkov, okrem rýdzo medicínskych však boli medzi nimi aj príspevky samotných obrnárov, ktorí prezen-tovali svoje osobné skúsenosti s týmto ochore-ním, jeho priebehom či liečbou .

Základným poznatkom z účasti na konferen-cii bolo, že problémy, ktorým ako obrnári čelíme tu u  nás doma, v  Čechách aj na  Slovensku, sú veľmi podobné tým, ktorým čelia obrnári všade inde na  svete, samozrejme, rozdiely tu sú, po-niektoré dokonca aj v náš prospech . Počas tých troch amsterdamských dní som si tiež uvedomil, že obrnári tu v Európe alebo v Severnej Amerike či Austrálii môžeme byť príkladom dobrej i me-nej dobrej praxe (teda ako má, resp . nemá vy-zerať starostlivosť o obrnárov) pre krajiny Afriky a  Ázie, v  ktorých sa obrnu ako akútne ochore-nie podarilo eradikovať len pomerne nedávno a  kde sú dnes tisíce detí a  mladých dospelých s následkami po detskej obrne, akými sme boli pred desiatkami rokov i my .

Ku konferencii v  Amsterdame sa budeme vracať ešte dlhšie, a  to jednak na  stránkach nášho Informátora, ale tiež v komunikácii s od-bornými lekármi u nás doma, ktorých by sme radi informovali najmä o  odborných príspev- koch, ktoré sa venovali rôznym medicínskym a sociálnym aspektom detskej obrny a postpo-liomyelitického syndrómu a ktoré by mohli byť obohatením a inšpiráciou pre nás tu doma .

PhDr. Štefan Grajcár, predseda AP v SR

Holandská princezná Beatrix v sprievode Frans Nolleta, odborného garanta konferencie

Princezná Beatrix v rozhovore s prezidentom EPU p. Johnom McFarlanem a jeho manželkou Mary

8

Činn

ost A

soci

ace

polio Vánoce 2015 na Skalce

Vánoce jsou už dávno za námi, ty další v ne-dohlednu, přesto si na  loňské, tedy ty naše

– obrnářské – dobře pamatuji . Částečně byly tradiční, tj . sešli jsme se v pražském Centru AP, schůze výboru proběhla operativně neboli rychleji než obvykle a pak už se povídalo, kde co a s kým nového, kdo byl v Jánkách, kdo vo-lil jiné lázně, kolik přibylo vnoučat a podobné, jak už to při našich setkáních bývá . Protože se zase tak často nevídáme, bylo toho k probrání spousta a v malé klubovně to hučelo jako v pří-slovečném úle . Našel se čas i na přípitek .

Jen na chvíli se rozhostilo ticho – nedivte se, když zavítá mezi smrtelníky čertice, aby v úctě nezmlkli . Byla to čertice nadaná dokonce bás-nicky, neboť přednesla vlastní verše a  strach z  ní nešel, protože se ukázalo, že si tuhle bri-lantní hereckou etudu připravila nám všem známá Evička Semerádová . Popřála nám všem pěkný rok 2015 a tak – když to máme pojištěné z tak vlivných kruhů – doufejme, že se povede a  na  Vánoce 2015 se zase sejdeme v  hojném počtu a plném zdraví

Líba Zušťáková

Obrnářská trojka v Piešťanech Druhý májový prodloužený víkend toho-

to roku jsme opět strávili v  Piešťanech na  ví-kendovém setkání slovenské Asociace polio . A  opět to nebylo jenom se slovenskými, ale i  s maďarskými obrnáři ve stejné sestavě jako v minulém roce . Zdá se, že setkání této obrnář-ské trojky se stane tradicí .

Slovenská Asociace polio se při hodnoce-ní své činnosti mohla pochlubit úspěšnos-tí petiční akce, kterou podpořili i  naši, čeští obrnáři . Přes 7  200 platných hlasů podpořilo požadavek na  zařazení postpoliomyelitic-kého syndromu do  seznamu prioritních ne-mocí a  požadavek v  indikačním seznamu pro lázeňskou péči přeřadit léčbu obrnářů z  kategorie příspěvkové do  kategorie kom-plexní . S  radostí nám oznámili, že první část petice je schválena – Postpoliomyelitický syndrom je zahrnutý v  “Zozname prioritných chorôb“ pod kódem G 14 (dle Mezinárodní klasifikace nemocí) s  platností od  1 . 4 . 2015 . Takže první úspěch! A  druhá část petice je v  jednání na  Ministerstvu zdravotnictví s  pří-

slibem zařazení polia do  komplexní lázeňské léčby . Pan předseda PhDr . Štefan Grajcár nám sdělil ještě zajímavou diplomatickou zprá-vu . EPU plánuje uskutečnit své další zasedání na  Slovensku . Předpokládá, že by se mohlo v  roce 2016 zrealizovat taktéž v  Piešťanech v bezbariérovém hotelu Máj . To by bylo super, aspoň bychom se mohli účastnit i  my, česká asociace . A rádi nabídneme zkušenosti získané z  organizace zasedání EPU v  roce 2012 v  Jan-ských Lázních .

Maďarští přátelé se pochlubili novými in-ternetovými stránkami a  referovali o  úspěš-ném mezinárodním Dnu polio z  konce mi-nulého roku . Já jsem odevzdala pozdravy od našeho pana předsedy Ing . Jindřicha Bene-še a od všech českých přátel . V krátkosti jsem shrnula akce plánované na letošní rok a pozva-la je na náš tradiční Festival do Janských Lázní .

Všichni jsme se cítili výborně . Příjemné po-časí, přátelská atmosféra a houf obrnářů, to byl víkend v piešťanském hotelu Satelit .

Mária Mruzková

Výbor v přátelském posezení s členy AP na Skalce

9

Činn

ost A

soci

ace

polioKulturně společenský festival Obrnáři obrnářům a o obrnářích 2015

26. až 28. září 2015, Janské LázněZveme vás na tradiční festival do Janských Lázní . Festival připravujeme s podporou a pod zá-štitou Ministerstva kultury ČR, Státních léčebných lázní s . p . Janské Lázně a Městského úřadu Janské Lázně .

Pátek 25. září

Příjezd účastníků na Festival 2015, neformální setkání

Kolonáda – Volné vystoupení pacientských kapel

Sobota 26. září

10 .00 h Janský dvůr Malý sál – Aktiv s členskou schůzí

14 .00 h RELAX u kolonády, Dolní promenáda – Kulturně zábavné odpoledne s kapelníkem Vaškem Filipem

19 .00 h Kolonáda – Společenský večer s produkcí Vosa Band, k tanci a poslechu hraje Miroslav Vosáhlo

Neděle 27. září

10 .00 h Kolonáda – Schůze výboru Asociace polio

14 .00 h Zábavné odpoledne na Minigolfu RELAX u kolonády Dolní promenáda Kolonáda – Volné vystoupení pacientských kapel

Pondělí 28. září

Přátelská setkání

Volný program

Odjezd účastníků Festivalu 2015

Drobné změny vyhrazeny . Vstup na všechny akce v rámci Festivalu jsou pro členy Asociace polio zdarma .

Najednou nejsouOdešel jeden z nás

V  prosinci, už po  vydání Zpravodaje, jsme obdrželi smutnou zprávu o  úmrtí člena naší asociace . Byla to sice smutná zpráva, ale potě-šilo nás vyjádření dcery – pisatelky, že tatínek byl typický obrnář s dobrou náladou a optimis-mem . To se o naší velké obrnářské rodině říká . Proto zprávu uvádíme doslova:

S  lítostí musím oznámit, že nás 23 . srpna 2014 opustil můj tatínek, pan ing . arch Jaroslav Nováček z Olomouce, „obrnář“ a člen vaší aso-ciace . V poště v domě rodičů jsem našla minulý týden váš zpravodaj Asociace polio s kontakty, proto vám píšu až teď .

Tatínek byl velký bojovník, celý život se sta-tečně pral s následky obrny (nemoc ho postih-

la v necelých dvou letech), nikdy si nestěžoval, vždycky kolem sebe šířil dobrou náladu a  ne-zdolný optimismus .

I  letos se velmi těšil do  lázní do  Velkých Losin, měl tam odjet 17 . srpna . Maminku ale postihla koncem července mozková mrtvice, tatínka návštěvy v nemocnici a posléze v LDN psychicky i  tělesně tak ničily, že nakonec ze-mřel zcela nečekaně dříve než ona . Maminka pak zemřela v Pasece necelé 3 týdny po něm .

Přeju Vám hodně zdraví a optimismu . A díky za záslužnou práci, kterou děláte .

S pozdravemDr. Jitka Uvírová,

dcera Ing. arch. Jaroslava Nováčka

Vzpomínámena naše přátele a kamarády, kteří nás opustili:Olga Čapková z Prahy 9 (92 let)Božena Hametová z Plzně (86 let)

Václav Kaše z Koloveče (83 let)Alžbeta Kieferová-Kaufmann z Německa (73 let)

10

Činn

ost A

soci

ace

polio Jindřich Malinský z Hlinska v Čechách (77 let)

Ing . arch . Jaroslav Nováček z Olomouce (88 let) Miroslav Rada z Prahy 4 (69 let)Jarmila Rajmová z Vysokého Mýta (75 let)

Marie Sloupová z Prahy 6 (86 let) Věra Venzarová z Prahy 10 (94 let) Václav Voldřich z Nezdic na Šumavě (70 let)

Webové stránky POLIOV těchto dnech pracujeme na  rekonstrukci

našich webových stránek . Chceme, aby byly přehlednější a aktuálnější .

Pan doktor Zdeněk Drška, který stránky vy-tvořil a dosud velice pečlivě provozoval, nemá přímý kontakt s výborem a aktivitami Asociace polio, což mu neumožňuje dost operativně re-

agovat na různé změny . Patří mu ale dík za do-savadní práci, protože byl to on, kdo všechno takzvaně nahodil do  počítače . Byly to první informace o nás, českých obrnářích, o tom jak žijeme a  co potřebujeme . Teď už se to bude mnohem lépe aktualizovat . Děkujeme!

mm

Sedmdesátka slaví Aktivní členka výboru Věra Novotná upo-

zornila, že letos má naše přítelkyně a  dlouho-letá činovnice AP MUDr . Eva Přibylová kulatiny a bylo by vhodné jí ve Zpravodaji popřát .

Když jsme s  tajemnicí Luďou pro zajíma-vost koukly do kartotéky, zjistily jsme, že těch oslavenců – sedmdesátníků je mnohem více . Po vzoru slovenské asociace, která v jejím Infor-mátoru zveřejňuje všechna kulatá výročí svých členů, jsme se rozhodly naše sedmdesátniky v našem Zpravodaji uvést také všechny: Ing . Vladimír Baura z PříbramyMarie Baurová z PříbramyJUDr . Jan Bébr z Prahy 5Vlastimil Bezdička z Vysokého MýtaLudvika Bradová z LounRadomír Březina z BranticMarie Dobrovolná z OstravyVěra Doubravová ze ŠumperkaMarkéta Fidlerová z Prahy 12Alexandra Fišerová z Prahy 5Rudolf Gardiančík z OstravyOlga Hanušová z TeplicLibuše Hauznerová z Prahy 6Mgr . Karel Huleš z Prahy 8Zdeňka Janáková z Prahy 8Eva Kahovcová z Prahy 8Josef Karas z NezvěsticJosef Klíma z Milovic n/LVáclava Kronďáková z PlzněAnna Kučerová z VyškovaJaroslav Mičola z Rožnova p/RJana Müllerová z DuchcovaDagmar Mysíková z BrnaMUDr . Miluška Neubergerová z Prahy 4

Jan Nevrkla z PřerovaLudvík Plašil z Hlinska v Čechách Ilja Pokorný z Prahy 9Miroslav Polívka z RouchovanMUDr . Eva Přibylová z OstravyMUDr . Pavla Slaninová z Moravského KrumlovaPhDr . Vivienne Soyková z Prahy 5Ing . Jitka Stuchlíková z OtrokovicMarie Šafářová z Prahy 8Růžena Špíšková z Prahy 8Anna Trykarová z NezvěsticMilada Vondráková z Prahy 4

Všem, kteří už své výročí oslavili, nebo je

oslavy ještě čekají, přejeme jen to nejlepší, hodně zdraví, elánu a  pohody nejen v  kruhu svých nejbližších, v kruhu přátel, ale i v kruhu velké obrnářské rodiny… a milé dámy, nemějte nám za  zlé, že jsme prozradili váš věk – vypa-dáte báječně a pořád mladě, ať vám to vydrží co nejdéle!

mm

70

11

Práv

ní, s

ociá

lní a

 zdr

avot

ní p

orad

naMPSV upravilo posuzování stupně závislosti u zdravotně handicapovaných

Od  15 . listopadu minulého roku platí nová metodika, jejímž zásadním přínosem je sjedno-cení posuzování na  první a  druhé posudkové instanci, klade důraz na prevenci pochybení při posuzování stupně závislosti a  zajištění mož-nosti rychlé a  účinné nápravy v  konkrétních případech pochybení .

Díky nové metodice posuzování již nebude docházet k  případům, kdy například postiže-ným lidem trvale připoutaným na lůžko nebyl přidělen nejvyšší stupeň u  příspěvku na  péči . Ministerstvo tak vychází vstříc potřebám a při-pomínkám zdravotně postižených spoluobča-nů a organizací, které je zastupují .

„Za dobu, co jsem na ministerstvu, se na mě obrátila spousta lidí, kteří měli špatnou zkuše-nost s posuzováním zdravotního stavu . Často-krát se totiž stávalo, že na jejich handicap nebyl při posuzování brán ohled, protože postižení neodpovídalo nějakým kritériím . Chtěli jsme posuzování zlidštit a přiblížit realitě, proto jsme vytvořili metodiku, která by měla rychle napra-vit dosavadní stav,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová .

Na  základě analýzy posuzování stupně zá-vislosti pro účely nároku na příspěvek na péči a  po  více než dvouletých praktických zkuše-

nostech lékařské posudkové služby sociálního zabezpečení s  novým způsobem posuzová-ní stupně závislosti byl ministerstvem vydán „Metodický pokyn ředitele odboru posudkové služby pro posudkové komise MPSV“ . Jeho ob-sah reaguje rovněž na připomínky zástupců or-ganizací osob se zdravotním postižením .

Metodika byla do posudkové praxe oficiálně aplikována od 15 . 11 . 2014 a v krátké době bude vydána rovněž aktualizovaná metodika pro potřeby lékařské posudkové služby České sprá-vy sociálního zabezpečení . Metodický pokyn upřesňuje posudkové zásady, kritéria a postu-py při posuzování stupně závislosti, uvádí řadu konkrétních případů jak přistupovat k hodno-cení některých skutečností a dává oporu v ne-obvyklých situacích a  případech . Metodický pokyn je současně s  touto tiskovou zprávou zveřejněn na  webových stránkách MPSV, a  to v rubrice Zdravotní postižení .

Petr Habáň, tiskový mluvčí MPSV

„Metodický pokyn ředitele odboru posudkové služby pro posudkové komise MPSV“ Posuzování stupně závislosti pro účely příspěvku na péči najdete na  webové adrese: http://mpsv.cz/files/clanky/19744/pokyn.pdf

Žádáte o příspěvek na zvláštní pomůcku? Pozornost věnujte i novému občanskému zákoníku

Příspěvek na  zvláštní pomůcku je jednou z dávek, kterými stát pomáhá osobám se zdra-votním postižením . V  tomto případě přispívá na  pořízení pomůcky, kterou potřebují napří-klad k získávání informací, styku s okolím nebo jež by jim umožnila sebeobsluhu . Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní upozorňuje na ně-která ustanovení nového občanského zákoní-ku, kterým je potřeba věnovat pozornost .

Rodičům dětí se zdravotním postižením a rodinám osob s omezenou svéprávností mi-nisterstvo doporučuje, aby věnovali občanské-mu zákoníku a z něj vyplývajícím povinnostem pozornost . „Vyvarují se tak případným obtížím při zastupování dítěte nebo osoby s  omeze-nou svéprávností, při koupi nákladných po-můcek, při spravování jejich jmění a  při plně-ní některých povinností, které stanoví zákon

o  poskytování dávek osobám se zdravotním postižením,“ uvedla ředitelka odboru sociální a rodinné politiky Kateřina Jirková .

Příspěvek na  zvláštní pomůcku reaguje na speciální potřeby osoby se zdravotním po-stižením, je tedy jejím nárokem, nikoliv náro-kem rodiče nezletilého dítěte či opatrovníka osoby . Může jít i  o  velmi drahé pomůcky, če-muž odpovídá i  maximální výše dávky, která činí 400  000 Kč . Zákon o  poskytování dávek osobám se zdravotním postižením mimo jiné požaduje, aby se osoba se zdravotním posti-žením stala vlastníkem pomůcky, využívala ji apod . Pokud se tak nestane, má povinnost po-skytnutou dávku nebo její část vrátit .

Nový občanský zákoník změnil mnohé sou-kromoprávní vztahy, včetně těch, které zasa-hují rodinu . Pokud jde o právní jednání týkající

12

Práv

ní, s

ociá

lní a

 zdr

avot

ní p

orad

na se jmění dítěte (motorové vozidlo, schodolez či jiná pomůcka, v souvislosti s kterou je žádáno o příspěvek na zvláštní pomůcku, představuje jmění dítěte), potřebují rodiče souhlas soudu . Výjimkou jsou běžné záležitosti, nebo záleži-tosti sice výjimečné, ale zanedbatelné majet-kové hodnoty, tam souhlas soudu není třeba . „Vzájemná komunikace rodičů a  Úřadu práce může vzniku řady problémů zabránit či obtíže minimalizovat, například vhodným stanove-ním lhůty, ve které je osoba povinna pomůcku pořídit,“ uvedla Kateřina Jirková .

V  souvislosti s  příspěvkem na  zvláštní po-můcku na  pořízení motorového vozidla mini-sterstvo připomíná smutnou skutečnost, že odcizení vozidla, případně jeho poškození, se nevyhýbá ani těm, kteří si vozidlo pořídili s přispěním státu . Již to, že nemohou využívat vozidlo, které potřebují, je velkou komplikací, nadto se musí vypořádat i s dalšími dopady, na-příklad s povinností vrátit dávku nebo její část .

V  případě, že dojde k  odcizení vozidla, osoba ho přestane používat . Nastává tak jedna ze situací, ve které vzniká povinnost vrátit vypla-cený příspěvek na zvláštní pomůcku, respekti-ve jeho část . V  těchto případech ministerstvo doporučuje sjednání pojištění pro případ odci-zení a havárie . Řada pojišťoven nabízí osobám se zdravotním postižením v  oblasti pojištění vozidel cenově zvýhodněné produkty . Plnění z pojistné smlouvy pak umožní plně nebo čás-tečně uspokojit vzniklou povinnost a  čerpat další dávku .

Zákon o poskytování dávek osobám se zdra-votním postižením požaduje vrácení dávky v ur-čitých situacích, nicméně pamatuje na  složité nestandardní situace . Krajská pobočka Úřadu práce může rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část, shledá-li k  takovému postupu důvody hodné zvláštního zřetele .

14. 3. 2015, Petr Habáň, tiskový mluvčí MPSV

Začala výměna průkazů OZPOd 1 . 4 . 2015 zahájil Úřad práce ČR (ÚP ČR)

vydávání nových průkazů osoby se zdravotním postižením (průkaz OZP) . Průkaz OZP má podo-bu plastové kartičky obdobně jako občanský nebo řidičský průkaz . Je odolný proti poškoze-ní a chráněný vůči jeho padělání .

Do konce března 2015 vydával ÚP ČR tzv . do-časné průkazy OZP . Ty jsou, stejně jako průkazy mimořádných výhod, které do konce roku 2011 vydávaly obecní úřady, platné do 31. 12. 2015.

„K tomuto datu skončí platnost všech průkazů. Jejich držitelé, kterých je přibližně 230 tisíc, už tak nebudou moci, v případě, že si včas nezajistí jejich výměnu, využívat žádné benefity a nároky, které jim z vlastnictví průkazu vyplývají. A to do doby vydání nového dokladu,“ upozorňuje Kateřina Sadílková, pověřená řízením ÚP ČR .

Úřad práce ČR proto vyzývá klienty, aby ne-nechávali vše na poslední chvíli a vyhnuli se tak zbytečnému čekání ve frontách na konci roku . Zároveň ale není nutné, aby chodili v hojném počtu na úřad hned v dubnu 2015, pokud plat-nost jejich průkazu nekončí v nejbližší době .

„Uvědomujeme si, že to může znamenat drob-nou komplikaci pro naše klienty, ale musíme se řídit platnou legislativou. Uděláme vše pro to, aby byl proces výměny co nejrychlejší a žadatele zatě-

žoval co nejméně,“ říká náměstkyně pro sociální věci Generálního ředitelství ÚP ČR Zdeňka Ci-bulková .

Pro účely vydání nového průkazu OZP je tře-ba doložit aktuální fotografii, která odpovídá formátu podobizny určené na občanský průkaz (rozměr 35 mm × 45mm) . Stejně jako při každých úředních jednáních, musí držitel průkazu také prokázat svou totožnost občanským průkazem .

Lidé, kterým ÚP ČR přiznal průkaz OZP po 1. 1. 2014, nemusí vyplňovat žádnou žá-dost. Stačí, aby pouze doložili úřadu foto-grafii a  podepsali příslušný formulář, který dostanou na přepážce .

Držitelé průkazů mimořádných výhod (kar-tonové průkazy, které vydávaly obecní úřady do konce roku 2011) a dočasných průkazů OZP, které ÚP ČR vydával podle legislativy účinné do 31 . 12 . 2013, musí před samotnou výměnou podat „Žádost o přechod nároku na průkaz OZP“. Až poté jim může ÚP ČR průkaz v nové podobě vydat .

1. 4. 2015, Kateřina Beránková, tisková mluvčí

Poznámka redakce: Úřady práce oslovily všech-ny držitele průkazů průkazu TP, ZTP a  ZTP/P, aby se dostavili na výměnu . Mimo vyplněnou

13

Práv

ní, s

ociá

lní a

 zdr

avot

ní p

orad

nažádost je potřeba vzít s  sebou platný průkaz OZP, dále jednu průkazovou fotografii, případ-

ně, pokud máte schované rozhodnutí o přizná-ní průkazu OZP z minulých let .

Nesmyslný požadavek úřadů na výměnu parkovacích průkazůOpakovaně jsme informovali o  povinnosti

vyměnit do konce roku 2015 staré průkazy OZP za nové . Některé úřady v této souvislosti zača-ly vyžadovat současně výměnu parkovacích průkazů pro OZP s  odůvodněním, že platnost vyznačená na  novém průkazu OZP musí být shodná s  vydanou parkovací kartou . Tento postup však není v  souladu se zákonem, jak upozorňuje NRZP ČR . Neexistuje totiž právní předpis, který by povinnost shody platnosti průkazů ukládal .

Dle ustanovení § 67 odst . 4 zákona číslo 361/2000 Sb ., o  silničním provozu, lze vozidlo označit parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením pouze v  případě, řídí-li vozidlo nebo je-li ve vozidle přepravována oso-ba, která je držitelem parkovacího průkazu pro osoby se zdravotním postižením . Přepravovaná osoba je povinna prokázat na  výzvu policisty nebo strážníka obecní policie, že je držitelem

průkazu ZTP nebo ZTP/P podle jiného právní-ho předpisu, který ji opravňuje k užívání vozidla označeného parkovacím průkazem pro osoby se zdravotním postižením . Ohledně platnosti průkazů tedy žádná pravidla stanovena nejsou .

Lze tedy uzavřít, že úřady práce určitě mo-hou doporučit osobám, které již obdržely nový průkaz OZP, aby si zkontrolovaly platnost své-ho parkovacího průkazu a  v  případě, že se již blíží konec platnosti, tento svůj průkaz včas vyměnily za  nový; takovéto jednání však ne-mohou žádným způsobem vynucovat . Každý držitel průkazu si tedy musí sám sledovat konec platnosti svého parkovacího průka-zu a  eventuálně si včas zajistit jeho výměnu . Žádný právní předpis však nepodmiňuje plat-nost parkovacího průkazu shodným datem platnosti s průkazem OZP .

12. 4. 2015, Mgr. Eliška Ritterová, legislativní odbor NRZP ČR

MPSV vydalo aktualizovanou Příručku pro OZP v roce 2015Z důvodu velkého zájmu z řad odborné i laic-

ké veřejnosti se MPSV rozhodlo pro již II . vydá-ní aktualizované Příručky pro OZP v  roce 2015 . Příručka si klade za cíl usnadnit lidem s handi-capem orientaci v  mnohdy složitém sociálním systému, a to zejména ve vztahu k posuzování zdravotního stavu či k  podmínkám nároku na  příspěvek na  péči s  ohledem na  některé dílčí změny v  letošním roce . Obsahuje ale také informace o  trhu práce či další praktické rady a tipy v sociální oblasti .

Publikace přináší odpovědi na řadu důleži-tých otázek: například, kdo a za jakých podmí-nek má nárok na příspěvek na péči, jaká je jeho výše, kde může o dávky žádat, kdo o příspěv-ku rozhoduje, kde se vyplácí, jaké dokumenty a tiskopisy žadatel potřebuje a mnoho dalšího .

Dozvíte se i kdy, proč a jak se změnilo posu-zování zdravotního stavu u  lidí se zdravotním postižením a jak náš resort chrání a podporuje zaměstnávání lidí se zdravotním handicapem .

Nechybí zde ani informace o dávkách státní sociální podpory, invalidních důchodech nebo dávkách pomoci v hmotné nouzi .

V příručce naleznete také informace o tom, jaké projekty z evropských fondů se v ČR rea-lizují a jak se snaží EU pomáhat zdravotně po-stiženým . Publikace, která má 31 stran, vyšla v nákladu 80 tisíc výtisků . Příručka je k dispozici ve  vestibulech budov MPSV, na  kontaktních pracovištích ÚP ČR a na okresních správách so-ciálního zabezpečení (OSSZ) .

29. 4. 2015, Petr Habáň, tiskový mluvčí

Albert SabinV  poslednom čísle minulého roku sme si

pripomenuli sté výročie narodenia profesora Salka, ktorý sa významnou mierou pričinil o eli-mináciu detskej obrny . Bolo by veľmi nespra-vodlivé, ba až neúctivé sa nezmieniť o ďalšom

vedcovi, ktorý sa nie menej výrazne podieľal na výskume a vývoji očkovacej látky proti det-skej obrne, minimálne z  toho dôvodu, že jeho vakcína prispela ku eliminácii tohto ochorenia aj u nás . Je ním Albert Bruce Sabin .

14

Práv

ní, s

ociá

lní a

 zdr

avot

ní p

orad

na Narodil sa 26 . augusta 1906 v Bialystoku (vte-dajšom imperiálnom Rusku, dnes Poľsku) ako jeden zo štyroch detí poľsko-židovským rodi-čom Tillii a Jacobovi Krugmanovi Sapersteinovi . V roku 1921 sa celá rodina vysťahovala do Spo-jených štátov v dôsledku šírenia antisemitizmu . Usadili sa v  Patersone, v  New Jersey . Albertov otec začal pracovať v textilnej továrni na výrobu hodvábu . Albert po absolvovaní strednej školy začal študovať na Univerzite v New Yorku . Spo-čiatku mal v úmysle stať sa zubárom . V roku 1924 získal bakalársky titul a do roku 1926 pokračoval v štúdiu v odbore zubné lekárstvo . Zakrátko však zistil, že ho to skôr ťahá k vedeckému výskumu, a  tak o  rok neskôr získal titul bakalára prírod-ných vied . V  roku 1930 získal americké občian-stvo a zmenil si priezvisko na Sabin . V roku 1931 absolvoval rovnakú vysokú školu ako Salk, New York University Medical College . Začal pracovať v  Bellevue Hospital v  New Yorku . V  roku 1934 odchádza na ročnú stáž do Listerovho inštitútu v Londýne . Po návrate prijal miesto vedeckého asistenta v  prestížnom Rockefellerovom ústa-ve, zaoberajúcom sa výskumom vírusov a imu-nitného systému . Dosiahol veľký úspech pri výskume vírusu besnoty a vylepšil vakcínu proti besnote pre psov . Súčasne ho zaujímala proble-matika zápalu pľúc a detskej obrny .

Albert Sabin spoločne s  kolegom Petrom Olitskym objavili pravú príčinu detskej obrny . Pôvodne sa totiž verilo, že vírus detskej obrny patrí do  skupiny herpetických vírusov . Doká-zali, že sa jedná o novoobjavený vírus doteraz neidentifikovaný tzv . pikornavírus . Tiež po-opravili chybnú domnienku, že vírus obrny vchádza do  tela cez nosovú sliznicu . Zistili, že vstupnou bránou je tráviaci systém . V roku 1939 sa Sabin stal docentom v Detskej nemoc-nici Univerzity v Cincinnati v Ohiu . Jeho priči-nením tu vzniká Ústav virológie a mikrobioló-gie . Počas 2 . svetovej vojny vstúpil do armády v hodnosti podplukovníka . Venoval sa epidé-miám rôznych chorôb . Zaoberal sa výskumom vírusov horúčky papatači a  horúčky dengue a  tiež pomohol vyvinúť vakcínu proti japon-skej encefalitíde. Po  vojne svoje úsilie opäť sústredil na  výskum obrny . Pri kontrole úda-jov o  výskyte ohnísk detskej obrny si Sabin všimol, že prípady obrny boli vzácne v oblas- tiach so zlou kanalizáciou . Štúdie na  prítom-

nosť protilátok u detí, ktoré žili v týchto oblas-tiach ukázali, že väčšina detí má skutočne pro-tilátky proti detskej obrne, ale nikdy sa u nich neprejavili žiadne symptomy ochorenia . Sabin veril, že tieto deti boli buď vystavené obrne vo veľmi rannom detstve, keď ešte boli chránené matkinými protilátkami, alebo boli infikované slabými kmeňmi vírusu, ktoré spôsobili tvor-bu protilátok bez akýchkoľvek príznakov . Sa-bin cestoval po celom svete v snahe nájsť tieto slabé vírusy . Získal tri kmene a začal pracovať na orálnej očkovacej látke proti detskej obrne . Najčastejšie sa vyskytujúcim kmeňom polio-vírusu je kmeň 1, tiež známy ako „Brunhilde“ . Ďalšími je kmeň 2 (Lansing) a kmeň 3 (Leon) . Prvý kmeň je najčastejšou príčinou epidémií detskej obrny a je spojený s paralytickými prí-padmi ochorenia . Typ 2 je najmenej bežný a je spojený s prejavmi podobným chrípke, ktorá nie je vždy sprevádzaná paralýzou .

Celosvetový divoký 2 typ vírusu bol prak-ticky eliminovaný . Miera výskytu vírusu typu 3 leží niekde medzi ostatnými dvoma . Tento typ vírusu je spojený s  tráviacimi ťažkosťami a môže byť sprevádzaný paralýzou . Sabin mal v úmysle vyrobiť vakcínu, ktorá by sa aplikovala ústnou formou v sirupe alebo na kocke cukru .

Mnoho práce a obetavosti viedlo k vytúže-nému úspechu . V  roku 1954 Sabin otestoval vakcínu na  sebe, jeho dvoch dcérach a  ďal-ších vyše 50 dobrovoľníkoch a  väzňoch . Dňa 6. októbra 1956 zverejnil článok pod ná-zvom „Očkovanie proti obrne – súčasnosť a  budúcnosť“. Od  roku 1957 do  1961 sa jeho očkovacia látka začala používať v Mexiku, Čile, Švédsku, Japonsku, Holandsku a  inde . V  tom-to období však USA dávali prednosť Salkovej očkovacej látke . Sabin teda nebol schopný získať podporu pre jeho výrobu a široké pou-žitie . Preto sa obrátil o pomoc na Ministerstvo zdravotníctva Sovietskeho zväzu . Išlo o skvelý príklad medzinárodnej vedeckej spolupráce v čase vrcholiacej studenej vojny . Sovietsky ve-dec Michail Chumakov predstavil jeho vakcínu po celom ZSSR v roku 1959 s vynikajúcimi vý-sledkami . Po tomto sovietskom úspechu v roku 1961 americké Verejné zdravotníctvo schválilo výrobu Sabinovej vakcíny .

Sabin, rovnako ako Salk, si nenechal paten-tovať svoju vakcínu a finančne neprofitoval zo

15

Práv

ní, s

ociá

lní a

 zdr

avot

ní p

orad

nasvojho objavu . Bohužiaľ, Sabinov úspech sa nestretol s  rovnakým nadšením v  Spojených štátoch ako v iných krajinách . Celé roky debaty medzi Sabinom a  Salkom boli o  všeličom, len nie akademické . Salk totiž disponoval výraznou finančnou podporou Národnej nadácie pre detskú obrnu, zatiaľ čo Sabin pracoval s menej lukratívnymi finančnými prostriedkami .

Hoci perorálna vakcína oslabeného vírusu by mohla byť účinnejšia ako injekčná s mŕtvym vírusom, vedci sa domnievali, že nie je o  nič lepšia ako Salkova vakcína . Testovanie a prijatie Sabinovej vakcíny bolo preto odložené . Per-orálna Sabinova vakcína mala určité výhody oproti Salkovej, už len v tom, že neboli potreb-né injekcie, čo ocenili hlavne deti . Ďalšou výho-dou je, že vakcína s oslabeným živým vírusom podaná perorálne ovplyvňuje slizničnú imuni-tu v črevnom trakte, čo môže spôsobiť deštruk-ciu vírusu v  mieste infekcie, a  tak sa fekálnou cestou ďalej nešíri . Stimuluje sa tým obranys-chopnosť proti detskej obrne bez toho, aby spôsobila ochorenie . Najzávažnejšou nevýho-dou orálnej Sabinovej vakcíny je riziko vzniku paralytickej detskej obrny spojenej s  očkova-ním . Vzniká totiž možnosť, že oslabená forma vírusu sa môže vrátiť späť do virulentnej formy a  vyvolať ochorenie . Štúdie ukázali, že živé vírusy sa dajú dokázať v stolici ešte šesť týžd-ňov po očkovaní . Podľa celosvetových výsled-kov Centra pre kontrolu a  prevenciu chorôb sa odhaduje, že z  2,5 milióna ľudí užívajúcich perorálnu vakcínu proti obrne sa len u jedného človeka vyvinie paralytická detská obrna .

24 . apríla 1960 sa konala prvá skúška Sabino-vej očkovacej látky v USA . Zhruba 200 000 ľu- dí lemovali mnohé miesta, kde sa vakcína po-dávala . Tento deň vošiel do dejín medicíny ako „Sabinova nedeľa“ . Očkovanie ešte pokračova-lo nasledujúce dve nedele . Do  tej doby bolo touto metódou očkovaných na  detskú obrnu vyše 80 miliónov ľudí na celom svete .

V roku 2000 bolo v USA prijaté rozhodnutie, že na očkovanie detskej obrny sa bude použí-vať iba Salkova injekčná očkovacia látka, aby sa zabránilo vzniku postvakcinačnej paralytickej obrny . Jedným z hlavných problémov Salkovej vakcíny je, že sa podáva injekčne, teda črevné bunky nie sú vystavené vírusom . To znamená, že aj keď je osoba očkovaná Salkovou metó-

dou, je síce chránená proti obrne, avšak môže byť nositeľom ochorenia vo svojom zažívacom trakte, ak bola vystavená divokej forme vírusu .

V  roku 1970 bol Sabin ocenený Národnou medailou za  vedu prezidentom Richardom Nixonom . V  rokoch 1969–1972 žil a  pracoval v  Izraeli ako predseda Weizmannovho Ve-deckého Inštitútu Rehovote. Po  návrate do  Spojených štátov v  rokoch 1974 až 1982 pôsobil ako výskumný profesor na  Lekárskej univerzite v Južnej Karolíne.

Neskôr sa Sabin podrobil operácii srdca a po zotavení sa začal venovať výskumu rako-viny a  vývoju očkovacej látky proti osýpkam vo forme spreju . Na začiatku roku 1980 ochorel na vápenatenie krčnej chrbtice a dočasne ochr-nul . Po  zotavení sa stal starším konzultantom výskumných pracovníkov Národného Inštitútu Zdravia v Bethesde, v štáte Maryland, zaobera- júcim sa AIDS .

Dňa 12 . mája 1986 dostal od  prezidenta Ronalda Reagana najvyššie štátne civilné vy-znamenanie „Prezidentská medaila slobody“ . V  tom istom roku mesto Cincinnati premeno-valo svoje novo rozšírené konferenčné cent-rum po Albertovi Sabinovi .

Albert Sabin bol trikrát ženatý . S prvou man-želkou Sylviou Tregillusovou žil od 1935 do 1966 . Mali spolu dve dcéry, Deborah a Amy Horn . Dru-hú manželku Jane Warnerovú si zobral v  roku 1967 . Rozviedli sa v roku 1971 . O rok na to sa ože-ní znova s Heloise Dunshee de Abranchesovou, ktorá s ním žije až do jeho smrti .

Albert Sabin zomrel 3 . marca 1993 vo veku 86 rokov na  srdcové zlyhanie . Je pochovaný na Národnom cintoríne v Arlingtone, v blízkos-ti Washingtonu .

Sabin a Československo.Skvelým príkladom medzinárodnej spolu-

práce je aj účasť vtedajšieho Československa v  celoplošnej vakcinácii proti detskej obrne . V  máji 1958 Dr .  Payne, šéf Endemicko-epide-mických chorôb sekcie Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) odoslal Sabinovi kópiu listu z ministerstva zahraničných vecí Českosloven-ska, v  ktorom sa písalo o  priaznivých podm-ienkach pre organizovanie rozsiahleho očko-vania živou vakcínou . Obaja sa rozhodli tento návrh podporiť . Sabin odpísal svojim kolegom

16

Práv

ní, s

ociá

lní a

 zdr

avot

ní p

orad

na do  Československa a  zariadil odoslanie zásielky svojej vakcíny na uskutočnenie očko-vacieho plánu .

Dňa 25 . septem-bra 1958 Sabin napí-sal dr .  Karlovi Raškovi (významná postava československej epi-demiológie), že získal licenciu na  prepravu

200  000 dávok očkovacej látky proti obrne . O pár mesiacov neskôr dr . Karel Žáček (vedúci Výskumného imunologického ústavu) poslal Sabinovi list s  formálnym programom očko-vania živou vakcínou, v  ktorom sa písalo, že očkovať sa začne 15 . decembra 1958 v štyroch rôznych oblastiach Československa u 150 000 detí vo veku 2–6 rokov . Tri dni po tom, ako sa rozbehol očkovací program dr . Vilém Škovrá-nek, hlavný hygienik Československej repub-liky, ktorý kampaň proti detskej obrne viedol, Sabinovi okrem iného píše: „My, českosloven-

skí zdravotníci, v  súlade so zásadami Orga-nizácie Spojených národov dychtíme spolu-pracovať s vedcami z celého sveta a je naším hlavným cieľom vykonať vznešené princípy mierových vzťahov medzi národmi“ . V januári 1959 v  druhom liste dr .  Škovránek Sabinovi píše, že aj napriek malým technickým problé-mom očkovacia kampaň bola úspešná a ČSSR sa stalo jednou z prvých krajín na svete, kto-rá sa podujala k  očkovaniu živou poliovakci-nou v tak veľkom meradle . Doktor Škovránek naďalej posielal Sabinovi týždenné správy o  hlásených prípadoch detskej obrny v  Čes-koslovensku po roku 1959 . Neskôr, dr . Škovrá-nek a dr . Žáček publikovali článok v časopise Journal of American Medical Association o ce-loštátnom používaní perorálnej poliovakcí-ny v  Československu v  roku 1960 . Počas éry studenej vojny táto úroveň spolupráce bola úžasná . Vďaka vynikajúcej organizácii sa Čes-koslovensko stalo prvou krajinou, v  ktorej sa podarilo poliomyelitídu eradikovať .

MUDr. Zuzana Baranová, PhD, členka Rady AP SR

V příspěvku na péči se chystají pozitivní změnyMinisterstvo práce a  sociálních věcí se již

několik měsíců zmiňuje o nutnosti změnit sys-tém příspěvku na péči tak, aby pružněji reago-val na  potřeby osob závislých na  péči druhé osoby . Budoucí diskusi vítají sami handica-povaní, osoby pečující, ale i  zástupci mnoha organizací, které se věnují osobám s různými druhy postižení .

Co by měly změny v ideálním případě přinést:

▶ kvalitnější péči specializovanou na míru oso-bě s handicapem

▶ nově by měly být do systému zahrnuty i oso-by, které byly dosud opomenuty (lidé s málo známými a  popsanými zdravotními indika-cemi, osoby se souběhem více diagnóz zne-možňujícím jim samostatné fungování)

▶ zvýšení příspěvku na  péči v  jednotlivých stupních s  ohledem na  výši cen služeb a péče .Ministerstvo práce se proto chystá v  první

polovině letošního roku oslovit řadu odbor-níků, se kterými chce změny prodiskutovat .

Negativní ohlas zaznamenal starší návrh nové koncepce z  pera Výzkumného ústavu práce a  sociálních věcí . Ten před časem doporučil ve své studii upravit příspěvek na péči tak, aby lidé, kteří by žili doma a  platili si péči profe- sionálů, dostávali o několik tisícikorun více než dnes . Naopak příjemci nejnižší částky, jimž pomáhají příbuzní či známí, by o dávku mohli přijít úplně . Opatření by podle autorů studie zvýšilo tlak na vznik terénních služeb a bylo by třeba vytvořit nová pracovní místa .

Snížení dávky při péči v rodině ale důrazně odmítají odborníci, organizace a rodiny s han-dicapovaným členem . Příbuzní přece státu nemalé peníze šetří, když se o  své blízké sta-rají sami, a jejich obětavost, čas i péči je třeba náležitě ocenit . Naštěstí se návrh nelíbí ani mi-nistryni Marksové: „Zmíněná studie je už dva roky stará a  neodráží moji současnou před-stavu o příspěvku na péči .“ Doufejme tedy, že zákonodárci na  základě diskuse s  odbornou veřejností nastaví pružnější a adresnější systém péče včetně jejího oceňování .

Lucie Marková, Můžeš 5 2015 (krácené)

Profesor Albert Sabin

17

Obr

azy

obrn

ářůJe někdo, kdo je nezná? – Věra a Karel Novotní

Když se řeknou tato dvě jména, snad každý obrnář hned ví, o koho jde. Kdo neví, ať čte dál a dozví se, a ti ostatní zavzpomínají s námi.

Věra Novotná, za svo-bodna Drdelová, se na-rodila 25 . 9 . 1939 v Kal-né u Benešova u Prahy . Obrnou onemocněla ve dvou letech . Na ven-kově nepoznali, že to byla obrna, mysleli, že jí rostou zoubky . Ve  čtyřech letech se už dostala do  Prahy na operaci a od deseti

let, kdy se rodiče dozvěděli, že se může léčit, za-čala jezdit do Janských Lázní a jezdí tam dodnes . Už jako malá ráda a hodně četla, knihovnu na-vštěvovala i dvakrát denně . Ano, čtete správně – denně . Vystudovala Střední ekonomickou ško-lu a po  jejím ukončení začala pracovat v Praze ve mzdové účtárně podniku Jawa . V roce 1963 se závod změnil na  ČKD polovodiče, kde Věra pracovala třicet let . Potom přešla na  Pražskou správu sociálního zabezpečení, odkud odešla do důchodu .Karel Novotný se na-rodil 16 . 6 . 1933 v  Pra-ze v  Podskalí . V  šesti letech ho postihla obrna . Do školy ho ma-minka vozila v  kočár-ku . Od  května do  září pobývali v Čími u Slap . Tady ho maminka den-ně koupávala v  mate-řídoušce, což mu moc pomohlo . Mateřídouš-ku sbírala spolu s  dalšími čtyřmi dětmi v  pře-krásné přírodě . Skutečnost, že pocházel z rodiny soukromníka vlastnícího řeznictví a uzenářství, měla vliv na jeho další život . Absolvoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou . Ze za-čátku pracoval v několika zaměstnáních, musel na vojnu, byl u tzv . PTPáků u technického prapo-ru . Přihlásil se i na konzervatoř, ale pak ho kvůli původu vyhodili . Potom nastoupil do Českoslo-venské televize do oddělení osvětlovací techni-ky, kde pracoval až do důchodu .

Karel od  mládí miloval hudbu . Celá rodina byla hudebně nadaná . K hudbě je odmala vedl tatínek . Tři sestry zpívaly, on hrál na housle, po-sléze na klavír . Na vojně se naučil hrát na har-moniku a  s  ní se účastnil různých soutěží . Už ve  čtrnácti letech hrál na  tanečních kurzech a potom vystupoval, kde se dalo . Hudba je pro-stě jeho láska a hobby .

Když Věra zavzpomíná na  začátky jejich vztahu, usmívá se . „Chtěla jsem černého, chlu-patého, kudrnatého chlapa – splnilo se mi jen to poslední . Ale jinak je to ten nejlepší! Je spra-vedlivý, čestný a má absolutní hudební sluch“ . Seznámili se v  roce 1958 v  Janských Lázních, kam oba jezdili na léčení po dětské obrně . Věře bylo tehdy osmnáct . Nebyla to ale láska na prv-ní pohled . Každý měl v  lázních svoje přátele a trvalo další rok, než se tam sešli znovu . Věra zrovna vycházela z  jídelny . Karel přijel na mo-torce a  smykem zastavil těsně u  ní . Nevěděla nic lepšího než říct: „Svez mě .“ A  už to bylo . Po čtyřech letech pak do toho bouchli a vzali se . Jejich svatebním dnem byl 16 . červen 1962 .

Letos v červnu tedy oslaví manželé Novotní 53 společných let . Jak se to dá takovou dobu vydržet? „Pořád něco děláme, nikdy se nenudí-me,“ říká Věra . „Karel denně čte noviny a pořád hraje na harmoniku a na klavír . I v tomhle pokro-čilém věku pravidelně hrává s orchestrem Sonet v Ústavu sociálních služeb v Praze 4 . Já zase ráda nakupuju, samozřejmě mi Karel u  toho asistu-je“ . Karla chválí, že kromě nákupů myje nádobí a umí i uvařit báječný guláš nebo sekanou . Co hádky? Karel říká, že podle jeho maminky se člověk nemá zlobit déle než do západu slunce .

18

Obr

azy

obrn

ářů

Takže Novotní se vždycky před spaním udobří . A každé ráno se pozdraví a dají si pusu .

Hodně času tráví v  Kalné v  rodném domě Věry, kde chalupaří . Je tam velká zahrada, hod-ně stromů a nějaké kytičky . Sekají trávu a hlav-ně se „vyblbují“ . Iniciativní je ale Věra, Karel ten jen „přicmrndává“ . Protože je v  Kalné všichni znají, cítí se tam jako doma .

Nejtěžší zkoušce jejich manželství vystavi-lo zdraví . Když v  roce 2008 Karel onemocněl a musel na několik operací, Věra se trápila tak, že zdraví vypovědělo službu i jí . „Dolehl na mě strach, že bych o něj mohla přijít . Zhubla jsem dvanáct kilo, nechodila jsem ven . Ale pak jsem si řekla, přece to nevzdáš a nenecháš ho tady samotného! No a dostala jsem se z toho .“ No-votní si proto nejvíc váží zdraví .

Byl jednou jeden MrakodrapDostala se mi do rukou kronika Mrakodrapu .

Slýchávala jsem o něm ještě od Evženka Filipa a často se o něm, vlastně o jeho členských ak-tivitách, psávalo i v našem časopise pod autor-stvím Míly Horáka . Toho většinou k psaní inicio- vala právě Věra, aby napsal o tom a o tom .

Jsou to vzpomínky o  letech, kdy vzplanul prvý táborák, kdy se vypila první láhev Pradě-du . O  letech po  roku 1947, kdy se v  Janských Lázních seskupila parta obrnářů a  vyrážela na  první výšlapy . Vždyť Janské Lázně, ležící na  jihovýchodním svahu nejvyššího českého horského masivu Krkonoš v  nadmořské výšce 670 metrů, malebné údolí, obklopené zales-něnými horskými svahy, byly na  turistiku jako stvořeny . Za tuto turistiku by se nemuseli sty-dět ani zdraví, natož různě postižení po  polio – tu postižená nožička, tu ručička nebo i  dvě, záda . Ale to vůbec nevadilo, vše se překoná-valo s partou dobrých a stejně myslících a na-laděných lidí . Později se scházeli i jinde a akce

realizovali v  rámci řádně očíslovaných sjezdů . XVII . sjezd z  října 1959 na trase Písek – Zvíkov – Orlík byl co do  počtu účastníků sjezd nej-mohutnější nejenom zásluhou „kádrů“ (jak se říkalo členům) ale i  pěti „přicmrndálků“, kteří na kádry byli pasováni . Mezi přicmrndálky teh-dy byli i  Věra Drdelová a  Karel Novotný . Karel získal jméno Kratochvílník, protože je všechny obveseloval . Od  té doby byli nesmazatelnou součástí Mrakodrapu a  absolvovali veškeré dění tohoto seskupení .

Byla jednou jedna kapelaJak vzpomíná Karel, v  létě roku 1957 byl

v Janských Lázních, druhém domově všech obr-nářů, založen pacientský orchestr Šraml, pozdě-ji to byl Rámus . Vznikl z iniciativy pacientů, kteří si do svých zavazadel na  léčení přibalili i něco navíc – svůj hudební nástroj a  velikou chuť si zahrát k potěšení nejen svému, ale i ostatních pacientů . Díky pochopení a  vydatné podpoře pana primáře Pokorného a kulturního referenta pana Kubše se utvořila jedinečná kapela, v níž účinkoval i Karel Novotný na klávesy i  jako ka-pelník . Rámus hrál k tanci i poslechu v koloná-dě, účinkoval i jako orchestr promenádní .

V dalších letech mohl Rámus existovat, hrát a  bavit také díky paní Heleně Niklové, která pracovala v přijímací kanceláři . Ochotně a s po-chopením zvala členy kapely na léčení ve stejné době . Byly to krásné chvíle při setkání a smutné při odjezdu a loučení . Karel s ostatními aktivními hudebníky v průběhu dalších let pravidelně hrá-val lázeňským spolupacientům, později už jako kapelník Polio Music i účastníkům pravidelných rekondic v Janských Lázních . V neposlední řadě kapela pod vedením Karla pravidelně vystupuje v  rámci festivalů Obrnáři obrnářům a  o  obrná-řích každé září v Janských Lázních .

19

Obr

azy

obrn

ářůByla jednou jedna asociace

Věra Novotná byla od začátku Asociace po-lio spolehlivou organizátorkou prací spojených s expedicí Informátorů . Byla to obětavá práce party dobrovolníků, která přes únavu praco-vala ve  prospěch všech členů naši asociace . Nechyběl u toho samozřejmě ani Karel . (O za-čátcích Informátora píše na  jiném místě Eva Semerádová .)

Do výboru Asociací polio Věra kandidovala v roce 1994 . Členy byla zvolena a od roku 1995 jí evidujeme ve  funkci komunikace se sdělo-vacími prostředky, zároveň se stává členkou redakční rady Informátora . Koncem roku 1997 se ve  výboru udály personální změny . Odešla Lída Váchová, která vykonávala funkci hospo-dářky a  sekretářky . Do  této funkce nastoupila Věra Novotná . A od této chvíle se datuje Věřino tajemničení spolu s vedením účetnictví .

Rok 1995 byl rokem 5 . výročí trvání Asociace polio a pro Novotné to byl impuls zorganizovat zajímavou společenskou akci pojmenovanou – Pojďte s  námi na  výlet lodí . Byla to projížď-ka lodi Moravia a jejím hlavním motivem bylo dvouapůlhodinové houpání po  vlnách Vltavy podél Kampy k  Vyšehradu a  dále až k  mod-řanskému jezu a  zpět s  pohledem kromě jiné na Hradčany a Národní divadlo . Akce se zúčast-nilo přes čtyřicet členů naši organizace, kteří měli možnost vyjít na palubu a ti nejodvážnější si mohli i zakormidlovat . Součástí plavby bylo i  chutné občerstvení formou rautu, dobrou náladu tvrdil hrou na harmoniku – kdo jiný než Karel . Jak hodnotili samotní účastníci, o orga-nizaci výletu i jeho pěkný průběh se perfektně postarali manželé Novotní . Jak popsala účast-nice Líba Zušťáková: „Harmonikář Karel a jeho hudební kamarádi hráli do ouška, neboť to byla hudba stěhovavá a  zastavovala se u  jednotli-

vých stolů . Zpívaly se písně lidové i  nelidové, mávalo se okolojdoucím lodím a lodičkám, pa-norama Prahy bylo krásné a  nálada výborná“ . Při zpáteční cestě byly již osvětleny známé pražské památky, které všechny okouzlily . Byl to mimořádně příjemný zážitek a  přátelské setkání . Po velkém úspěchu pořádali tuto akci Novotní až do roku 2001 . Pro mimopražské zá-jemce zajistili i  ubytování, takže to byla akce pro členy Asociace polio z celé republiky .

Rok 1995 byl vůbec rokem pro Asociaci po-lio významným . Byly ukončeny asanační práce Centra AP v  Praze na  Skalce . Na  vybavení se aktivně podíleli manželé Novotní – obstaráním a  montáží nábytku, Karel navíc zajistil instala-ci bezpečnostního zařízení . Samozřejmě svojí bezmeznou aktivitou hýřili i  při slavnostním otevření tohoto Centra AP v  roce 1997 . Věra v  prostorách Centra na  Skalce iniciovala a  za-jišťovala také cvičení jógy pro obrnáře, či spíše pro obrnářky .

V  dalších letech se Věra s  Karlem význam-nou měrou angažují v  přípravě a  organizaci kulturně společenských festivalů Obrnáři obr-nářům a o obrnářích, organizovaných od roku 1999 pravidelně v září v Janských Lázních . Věra jako organizátor a Karel jako aktivní hudebník účinkuje v rámci kulturních programů .

Jak už bylo vzpomenuto, rok 2008 byl rok kritický . Tehdy Věru a Karla hodně lidí podrže-

20

Obr

azy

obrn

ářů

lo . Jednou z  nich byla i  bývalá členka výboru asociace Eva Semerádová . Zveřejňujeme zde její dopis:

Třikrát musíšMilá Věro, ráda jsem Tě po dlouhé době opět

viděla, i  když to bylo setkání opravdu bleskové. Vím, že poslední dobou marodíš (i  když přesně nevím, jaký problém Tě trápí) a že asi nemáš moc náladu na povídání u kafíčka.

Víš, každá nemoc je vlastně jakási „prosba“ Tvé-ho těla: Zastav se na  chvíli, odpočiň si, dej si pau-zu… Kolikrát tuto prosbu bereme na lehkou váhu, nechceme jí slyšet, protože prostě „nemáme čas“. A ruku na srdce, Věrko – kolikrát už jsi tuto prosbu, tuto naléhavou žádost neslyšela či prostě nechtěla slyšet? Celý život jsi pracovala na  dosti exponova-ném místě a  neměla čas „marodit“ a  místo toho, abys užívala zasloužený důchod a klid, pracovala jsi znovu – myslím tím Tvou velice obětavou (a nedoce-něnou) práci pro AP – to byla bohatě náplň pro dva lidi – a Ty jsi to táhla sama, s velkou pomocí Karla. Vy dva jste pro asociaci udělali tolik, jako málokdo a bohužel ne každý to ví a ještě méně ocení.

A tak se ani moc nedivím, že jednoho dne pros-tě Tvoje tělo (a možná, že i Tvá duše!) řekly „A dost!“. A přišla nemoc a Ty se prostě musíš zastavit, musíš poslechnout a musíš se věnovat sobě!

Věřím, že se ze všeho dostaneš, protože Ty jsi silná osobnost a jen tak něco Tě nepoloží. Vždyc-ky jsi rozdávala dobrou náladu a optimismus, tak doufám, že sis nechala taky něco pro sebe!

Taky doufám, že jsi v  dobrých rukou (myslím doktorských). A je fajn, že máš vedle sebe chlapa, jako je Karel.

Přeju z celého srdce brzké uzdravení a doufám, že se opět brzy sejdeme s děvčaty u kafíčka na kus řeči (už jsem se s nikým neviděla, ani nepamatuju!).

Ahoj, ahoj, ahoj! Efka, 25. 9. 2008

Když na  sekretariátě Asociace polio došlo v  tomtéž roce k  výměně stráží a  agendu pře-vzala Ludvika Bradová, Věře za její tajemničení výbor velmi hezky poděkoval . Cituji:

Milá Věro, jednou se to muselo stát. Za tu dlou-hou dobu, po kterou jsi držela otěže naši Asociace, jsme si zvykli, že v pozadí byl vždycky někdo, kdo věděl, co se má dělat, a naše mozky si mohly leno-šit. Stačilo zatelefonovat, anebo tě vyhledat a ty sis věděla rady za nás. Tvá nenápadná mravenčí

činnost nás tmelila, opravovala naše chyby, zaři-zovala a organizovala nemožné rychle a spoleh-livě, jakoby o nic nešlo. Nebylo třeba mnoho řečí, nebylo třeba se doprošovat, všechno šlo hladce.

Teprve teď si uvědomujeme, že to vyžadovalo tvou stálou dlouhodobou pozornost a  dobrou kondici po  mnoho let. Jednou to muselo dojít. Zdraví nás občas zaskočí a člověk vyhoří. Dál už to nejde. Je třeba si odpočinout.

Děkujeme ti proto za  všechno, co jsi pro nás léta dělala, a přejeme ti zasloužený odpočinek.

V  čase svého tajemničení byla Věra oprav-dovou duší asociace . Její vstřícné, trpělivé a  příjemné vystupování jistilo klidný průběh všech akcí . Jako kdyby se nic nedělo, všechno šlapalo tak, jak mělo . Tak se to jevilo nám . Co jí na této práci nejvíce bavilo a ještě pořád baví? Vždyť neustále sleduje dění kolem zdravotně postižených, je trpělivou sběratelkou všech ak-tuálních informací a tyto předává výboru a re-dakční radě Zpravodaje . Baví jí jednoduše styk s  lidmi a to, že může být s obrnáři . Vedle ní je Karel s harmonikou a dobrou náladou . A tak je všichni známe .

Z osobních rozhovorů, z článku Láska po padesáti letech v Lidových novinách z r. 2010 a ze Zpravodajů AP zpracovala Mária Mruzková

21

Píše

te n

ámRubrika Píšete nám se stává opravdu vaší a  to nás opravdu těší. Zde je průvodní slovo k článku od Milana Šipana, které mluví za vše: Ahoj Mery, děkuji za poslání časopisu Polio, opět jsem si početl. Mimo jiné mě nejvíce zajímají stránky „Píšete nám“, neboť to jsou články, které píše život. I já rád této možnosti využívám a v příloze posílám malé ohlédnutí za Setkáním přátel na Hálově mlýně letos v srpnu (2014). O každoročním festivalu kon-cem září v Janských Lázních se píše dost a dost. A tak jsem si s chutí přečetl články o tom, že se obnovilo setkávání bývalých „pacošů“ ve Velkých Losinách. Osobně jsem v těchto lázních nebyl, moje srdeční záležitost jsou Janské Lázně, a tak doufám, že se „Losiny“ stanou, alespoň na nějakou dobu, pro ty, co tam jezdili, tradicí.

Na  začátek této rubriky netradičně uvádíme dvě pozvánky již zmíněných akcí organizovaných samotnými členy velké obrnářské rodiny .

POLIO MELODY BANDPozvánka na setkání přátel

Přijeďte strávit víkend od 31. 7. do 2. 8 2015 v krásném prostředí rekreačního střediska

Hálův mlýn, Lažánky 42, Veverská Bítýška (souřadnice pro navigaci49°15‘50.534“N,

16°22‘2.469“E). Doporučený příjezd od Maršova.

Ubytování v hlavní budově a v chatkách – sociální zařízení nové, společné, bezbariérové.

Cena ubytování:

• chatka malá 200 Kč na noc a osobu;

• Nová budova (Posed) – 250 Kč na noc a osobu.

Stravování v místní restauraci (výborná kuchyně) dle individuální objednávky.

Je také možné využít dobře vybavenou kuchyňku včetně ledničky a automatické pračky.

Pokud bude zájem, je možné přijet i dříve (středa, čtvrtek) a prodloužit si pobyt v nádherné

krajině Bílého potoka. Pokud počasí dovolí, tak je možnost koupání v bazénu.

Informace a přihlášky přijímá do 15. 6. 2015 Tonda Carda, e-mail: tondalida@atlas.cz,

tel. 776 116 695. Po tomto termínu je možno se přihlásit osobně přímo v Hálově mlýně – Gusta Veselý,

tel. 601 351 408, e-mail: veselyHmlyn@email.cz.

Na vaši účast se těší Vašek basa s Polio Melody Band

Pozvánka na 

2. ROČNÍK SETKÁNÍ BÝVALÝCH DĚTSKÝCH PACIENTŮ VE VELKÝCH LOSINÁCH

Termín: od 11. do 13. 9. 2015 v bezbariérovém penziónu Horinka. Ubytování je možné

zajistit již od čtvrtka 10. září.V programu jsou plánována společná posezení

a večeře. Pro účastníky od čtvrtečního večera je zajištěna možnost posezení hned první večer přímo v jídelně penzionu Horinka. V pátek od 17. hodiny je zajištěno posezení v restauraci Terasa (asi 800 metrů od Horinky), která je plně bezbariérová. V sobotu se

chystá prohlídka bývalé dětské léčebny – Šestky (VI.), teď Šárky. Na tento večer je plánovaná společná večeře opět s největší pravděpodobností v jídelně Trojky (III.). Po večeři pak posezení v lázeňské kavárně nebo v sále,

co je závislé od konečného počtu účastníků setkání. Samozřejmě respektujeme, když se někdo

bude chtít ubytovat jinde, ve Velkých Losinách je mimochodem 17 penzionů a hotelů.

Penzión Horinka se nachází přímo v centru lázní. Předběžné přihlášky přijímáme do 30. května,

závazné do 25. srpna 2015. Do přihlášky uveďte počet požadovaných noclehů, počet osob a požadavek

na bezbariérový pokoj u vozíčkářů, eventuelně i jiné požadavky, které potom osobně dojednáme.

Kontakty na hlavní organizátory akce:Zdeněk Špalek

e-mail: zdenek1157@seznam.cz, tel.: 596 349 478Ondrej Mocko (pro slovenské zájemce)

e-mail: anrym799@gmail.com, tel.: 00421 911 750 357Na setkání se těší Zdeněk a Ondro

22

Píše

te n

ám Ahoj na Háláku…Znáte Hálův mlýn? Ne? Tak mi dovolte,

abych vám o tom něco napsal . Je to bývalé re-kreační středisko jistého brněnského podniku, dnes již v  soukromých rukách, leží v  chráně-ném území Údolí Bílého potoka, v krásné ma-lebné části jižní Moravy, necelých 20 km jihozá-padně od brněnské přehrady, mezi Veverskou Bítýškou a Maršovem .

Jednoho květnového dne roku 2004 mi zazvonil telefon, na  druhém konci telefo-nu kamarád Tonda, jestli bych nechtěl přijet na  víkendové posezení na  Hálák . A  při té pří-ležitosti je možno se, v nedaleké osadě Šmel-covna, občerstvit uzeným masem čerstvě vy-taženém z komína . Slovo dalo slovo a tak jsem jel . A hele? Koho to nevidím, je tady také Vašek kapelník s basou, Indián, Viky, Zdeněk, Věruška atd . – prostě kapela Polio bandu . Nakonec se nás „lázeňských šviháků“ sešlo okolo dvaceti . No jo, ale kam se ubytovat? Tenkrát fungova-la jen hálácká hospoda, za „padíka“ na noc pár mizernejch pokojů, místní chaty v  areálu byly sice obyvatelné, ale ve špatném stavu, rovněž tak i sociální zařízení . Nikomu se do toho moc nechtělo . Nakonec jsme se ubytovali u  Cardů v  Lesance, Tonda rozdělil, kdo a  kde by mohl spát, a  bylo vymalováno . Naskládali jsme se od  technického podlaží až po  půdu . Zvládlo se to, a  bylo fajn . Postupem času se vylepšilo i  samotné středisko a  tak v  následujících pěti letech jsme se sjížděli pravidelně, někteří jsme byli ubytováni už ve středisku, někdo využil ješ-tě azylu v Lesance . Vždy jsme se na  toto letní setkání těšili a to nejen na uzený, nejen na dob-rou zábavu, ale stačili jsme oslavit i narozeniny Milana Davídka, Vaška Filipa a Tondy Cardy .

Jak šel čas, na Hálák se přestalo jezdit, areál měnil majitele, a pro mnohé z nás zůstalo let-ní setkání „lázeňských šviháků“ pomalu už jen vzpomínkou…

O čem se mi ani ve snu nezdálo, začátkem roku 2013 jsem dostal mailem pozvánku k Se-tkání přátel, na  Hálův mlýn . No to teda byla bomba . Jenže v  červnovém termínu, kdy se sraz konal, jsem měl už zajištěnou dovolenou, tak jsem nejel . Od  účastníků srazu pak přišly dobré reference i pár fotek . Ukápnul jsem slzu a  řekl si, že příště určitě pojedu . Mé přání se stalo skutečností . Z jara roku 2014 jsem dostal pozvánku na opětovné Setkání, neváhal jsem, objednal si ubytování a  začátkem srpna jsem na 4 dny odjel na Hálák . Sešlo se nás něco přes 40 . Ubytování i stravování bylo výborné, neboť nový majitel se o  rekreační středisko pečlivě stará . Bylo nádherné počasí a  tak se od  rána do  pozdního večera stále něco dělo, hrálo se sólově i s kapelou, leželo se u vody, debatovalo se pod slunečníkem při pivečku, anebo jen tak se chytali lelci . A ještě něco navíc . Milan Daví-dek nás totiž všechny pozval v pátek na večeři, oslavoval kulaté narozeniny . Ve 22 .00 hod . byla večeře zakončena pětiminutovým ohňostro-jem, o který se postaral kamarád z kapely Mirek Pernica, alias Indián . Ohňostroj sám sestrojil, aranžoval a odpálil . Všichni účastníci srazu byli doslova překvapeni . „Indiáne, díky, nemělo to chybu“ znělo v  sobotu areálem . V  neposlední řadě je třeba také poděkovat Tondovi Cardovi, který zajistil nejen ubytování, ale celkovou or-ganizaci, aby to klapalo . Pokud se bude v roce 2015 Setkání konat, musím u toho zase být .

23

Píše

te n

ám

Podle posledních zpráv, které se k  uchu mému donesly, je na  Háláku stavebně velice rušno, ubytování se vylepšuje, buduje se nové,

a dobrá zpráva i pro vozíčkáře, je zde řada bez-bariérových pokojů, včetně sociálního zařízení a bezbariérový přístup je rovněž i do některých chatiček .

Pro podrobnější informace koukni na: www .haluvmlyn .cz a  pro fotky navíc na  www .mi-si .rajce .idnes .cz .

P .S .: děkuji také Emilovi, s jehož (ne)dovole-ním jsem na  svých stránkách použil část jeho fotodokumentace z obou srazů .

Z Českého Krumlova vás srdečně zdraví Milan Šipan alias HOMBRE

Plán aktivit Vladimíra Vondrejse v roce 20151 . Šalebné vnímání (V . Vondrejs)

Galerie Břevnov – Praha 6, Střešovice, Pevnostní 8: 19 . 2 . – 26 . 2 . 2015

2 . Tensegrity (V . Vondrejs) – audiovisuální přednáška na festivalu Academia film Olomouc v sekci „Dansing between science and art“: 14 . 4 . 2015

3 . Ratměřické ptáčkoviny (V . Vondrejs – sochy „Tenze a vání“, V . Sokol – obrazy „Z kalendáře“) Galerie na plotě – Ratměřice 33: 8 . 5 . – 30 . 10 . 2015

4 . Abstrakce, imaginace, pareidolie (J . Pešta, V . Kaska, V . Vondrejs)

Galerie Bernarda Bolzana – Těchobuz: 4 . – 30 . 7 . 2015

5 . Skupinová výstava na téma Věc Galerie kruh a H – Kostelec nad Černými lesy: 12 . – 30 . 9 . 2015 (téma a datum budou definitivně potvrzeny v srpnu)

6 . Vzpomínky na napnelismy (V . Vondrejs) Festival „Obrnáři obrnářům a o obrnářích“ – Janské Lázně: 26 . – 27 . 9 . 2015

7 . Živé tensegrity (V . Vondrejs) – Olomouc (Pevnost poznání): prosinec 2015 (přesné datum vernisáže je v jednání)

Vladimír Vondrejs, mobil: 773 131 137

„Na koleně“ – aneb jak to bylo kdysi s naším časopisemVždycky, když mi přijde nové číslo Zpravo-

daje, říkám si, že už ani lepší být nemůže . Příště se mi zdá, že je to zase o  kousek lepší a  zají-mavější, pěkné fotografie, zajímavé články… A skoro vždycky si vzpomenu, jak to bylo ten-krát, když tenhle časopis vznikal a jak jsme ho tvořili „na koleně“ .

Začalo to – tedy pro mě – na jedné z prvních rekondic AP . Za  účastníky přijel s  přednáškou o  poslání a  významu nedávno založené Aso- ciace polio její předseda René Remeš . Na závěr následné besedy vyzval přítomné k eventuální spolupráci . Přihlásila jsem se já, že mohu něco opsat, přepsat, okopírovat a  tak (pracovala jsem v  kanceláři) . Po  návratu z  rekondice mi došla od Reného složka s poznámkami, nápady a návrhy s tím, abych z toho vytvořila něco jako informativní bulletin pro obrnáře s názvem In-formátor, formát A5 . (První vlašťovku v  tomto smyslu poslala do  světa záhy po  založení AP Markéta Fiedlerová .) Psací stroj OPTIMA a já tvoříme časopis

24

Píše

te n

ám René mě trochu zaskočil (to jsem nečekala!), ale musela jsem se s  tím nějak „popasovat“ . A tak jsem začala po pracovní době skládat mo-zaiku budoucího časopisu, druhý večer jsem to nadatlovala na svém psacím stroji zn . Optima, třetí večer bylo třeba text rozmnožit na kopír-ce čili xeroxu podle počtu členů AP (bylo jich na 1 800), naskládat do krabic, odnosit do auta a pak dopravit k distribuci . To už pomáhal můj muž Pavel . Útočiště nám poskytl Svaz invalidů v Praze-Karlíně ve své zasedací místnosti (tam se také odbývaly schůze výboru AP – neměli jsme svoje prostory) .

A pak nastalo tzv . LEPENÍ . Píšu velkými pís-meny, protože to byla docela velká práce: vy-tištěné stránky formátu A4 rozložit po stolech, seřadit, přeložit na formát A5 – čili zkompleto-vat, nastrkat do  obálek, obálky opatřit adre-sami, zalepit, spočítat (podle počtu členů AP), opět uložit do krabic a dopravit do podatelny Svazu invalidů . Obálky a adresy (a kafe) zajistila „dobrá duše Asociace“ – Věrka Novotná, tehdy oficiálně tajemnice AP – a LEPENÍ mohlo začít . Obvolali jsme kamarády, a  kdo mohl, přišel . Bylo hodně práce, ale i legrace, kafíčko a něco k  tomu – to zajišťovala zcela spontánně dám-ská sekce lepičů a  tady nemohu nevzpome-nout na „banánovou“ bábovku Elišky Bébrové! Občas někdo našel v adresách svého kamaráda a už výtisk putoval kolem stolu a na časopis při-bývaly vzkazy a malůvky a adresát nevěděl, co číst dřív…

Hladký průběh lepení a hlavně závěrečnou část včetně odvozu krabic do  podatelny měl na  starosti Karel Novotný („dobrý duch“ AP – s  Věrkou sehraná dvojka) . Jeho schopnosti (moc nemluvit, ale udělat) jsme ocenili, když jsme získali prostory na  Smíchově, kde bylo

hodně práce se zařizováním klubovny AP . To jsem ale přeskočila velký časový úsek – ješ-tě uběhlo hodně času, než jsme mohli lepit „ve  svém“ . Taky jsme jednou lepili v  hospodě (v  Karlíně asi malovali) a  taky v  Janských Láz-ních v  kolonádě po  schůzi výboru AP spolu s pacienty – to bylo rukou!

Vzpomněla jsem Věru a Karla Novotných – ale těch dobrých duší bylo více . Když bylo třeba, kdo mohl, pomohl, jak mohl – na všechny si nevzpo-menu . Ale na „Novotňáky“ nelze zapomenout!

Informátor – později Zpravodaj – vycházel 4× ročně, černobíle . Co mi dělalo vrásky na čele, to byly fotografie . Chtěla jsem text trochu oživit, ale xerox fotky moc neuměl, všechno bylo tma-vé a nejasné – říkala jsem tomu „černoši v tune-lu“ . Když dnes vidím ty pěkné fotografie v časo-pise, kde se každý pozná, tiše závidím .

Asi po  deseti letech redaktorování na  mě padla únava a tak jsem to „redaktorské žezlo“ předala – vyhlédla jsem si Libušku Zušťákovou . Kudy všudy Zpravodaj prošel, než došel k dneš-ní podobě – to nevím . Ale současná redakční rada, složená ze čtyř šarmantních dam v  čele s  Marikou Mruzkovou, to dělá dobře a  pěkně (ne „na koleně“!) . Patří jim uznání a dík .

Závěrem této mé malé vzpomínky, jak to kdysi bylo s naším časopisem, chci poděkovat všem lepičům (jistě si ještě někdo vzpomene), kteří pomáhali Zpravodaji do  světa, i  všem dobrým duším a  duchům, kteří něco udělali pro dobrý chod i dobré jméno naší Asociace .

A na úplný závěr přeji redakci hodně nápa-dů, nadšení, elánu, úspěchů a radosti při tvorbě Zpravodaje . Trochu poeticky bych řekla, že z té černobílé, ne moc vzhledné kukly vyletěl moc pěkný motýl . Tak ať mu to dlouho lítá!

Eva Semerádová

„Lepení“ v naší klubovně (1997)

„Šefredaktorka“ roznáší kafe (1997)

25

Píše

te n

ámMilá Evičko, uznání a  dík patří tobě. Ty jsi byla první, ty jsi to měla mnohem složitější, než to máme my. Ještě z práce je mi důvěrně známe skládání a expedování několikastránkových ma-teriálů, když jsme chodili kolem stolů a  dávali dohromady i  100stránkové publikace. A  i  počet nynějších adresátů se snížil skoro o polovinu. Pa-

radoxní ještě je, že zrovna tento článek, velebící současnou kvalitu a barevnost tisku, máme v čer-nobílém provedení Zpravodaje…

A  propos – Libuško Zušťáková, nezavzpomí-náš i ty na roky redaktorování? S čím si se mořila a jak jsi tvořila?

mm

Hrst poznatků z přímořských plážíProblémem letního dovolenkování obyva-

tel české kotliny není nedostatek krásné a roz-manité přírody, ale rozmary počasí . Riziko tre-fení se do období chladného, deštivého počasí je značné . To je také jeden z důvodů, proč často dáváme přednost jižním zemím, zejména nej-bližšímu Chorvatsku, kde jsou rizika zkažené dovolené z důvodů počasí mnohem menší .

U  nás obrnářů je naše rozhodování často ještě komplikovanější, jelikož důležitých kritérií při výběru místa dovolené je mnohem více, než u lidí s dobrou mobilitou . Rád bych se zde po-dělil o některé své mnohaleté poznatky ohled-ně výběru vhodných pobytových destinací .

Mnozí z nás mají u moře komplikace s vchá-zením do vody a vycházením ven . Hlubší písek nebo kamínky na  pláži zhoršují naši stabilitu při chůzi a  i  vlny spolu s  pohyblivým pískem v mělké vodě k jistotě při chůzi nepřispívají . No a pro nás, kteří jsme již trvale odkázáni na hůl-ky, je to ještě složitější . S věkem tento problém i u mě stále více nabývá na váze a  tak musím pečlivěji než před léty zvažovat kritéria při vý-běru vhodné destinace . Na mnoha místech je mělká voda i mnoho desítek metrů od břehu, musí se jít daleko, než dosáhneme hloubku vody pro nás přijatelnou . Při mořském odlivu to pak bývá ještě horší . Řešením je najit pláž s umělým, nejlépe dřevěným molem vedoucím do hlubší vody . Neplavci, nebo slabší plavci se často mohou přidržet konstrukce podél stra-ny mola a  tak se postupně dostat do  pro ně nejvhodnější hloubky . Pro nás plavce je dob-rým řešením žebřík na konci mola, po kterém se zpravidla dostaneme již přímo do  hluboké vody – za předpokladu, že se na něm zvládne-me pohybovat .

Osobně s chorvatskými plážemi moc zkuše-nosti nemám a  v  Černé Hoře jsem viděl spíše kamenná mola bez žebříků, která jsou zbudo-vaná většinou kvůli přistávání loděk a pro po-

třeby nás obrnářů moc vhodné nebývají . V Řec-ku, Španělsku i  Tunisku je to dost podobné – co se týče existence umělých mol pro vstup do vody, těch je tam málo . Mohu však zodpo-vědně doporučit četné turistické destinace podél celé dlouhé středomořské Turecké rivie-ry, kde na plážích u většiny hotelů jsou poho-dlná dřevěná mola vedoucí do hlubší vody . Ty jsou krásně vidět na satelitních mapách, které máme k dispozici na každém počítači . Na této rivieře u Středozemního moře jsou krásné plá-že a  čistá voda bez chaluh je nejméně o  dva stupně teplejší než na turecké rivieře egejské . Avšak chybou na kráse je to, že v té čisté a tep-lé vodě v blízkosti břehu není vidět žádný čilý podmořský život .

Pokud nemáme v  plánu se na  pláži jenom slunit a povalovat, ale chceme si třeba i v ne-velké hloubce zašnorchlovat a kochat se hejny pestrobarevných rybek, mořskými želvami i ji-nými živočichy, potom musíme do Afriky – opět do  Egypta, kde se korálový útes táhne podél celého egyptského břehu Rudého moře – tedy od  Hurgády na  jih a  pokračuje dál, až podél břehů Súdánu i Etiopie . Nejkrásnější živé korály se tam však nachází na jižním cípu Sinajského poloostrova kolem ráje šnorchlařů a potápěčů v okolí města Shark el Shejkh . Ve většině těchto

26

Píše

te n

ám turistických destinací pobřežní korále překle-nují dlouhá mola, aby se nepoškodily . Našinec – obrnář si však i zde při výběru destinace musí dávat pozor . Některé mola jsou totiž pontono-vá, bez zábradlí, poskládaná z umělohmotných stavebnicových dílů . Tyto pontony se pak růz-ně vlní a prohýbají v rytmu vlnění moře . Naši-nec se na nich neudrží .

Dalším důležitým kritériem pro tělesně posti-žené dovolenkáře je výskyt schodů . Lepší hotely již ve své nabídce mívají i pokoj pro hendikepo-vané . Ještě se musíme bez schodů dostat na pláž a pak do moře . Na středomořské Turecké rivieře se schody z hotelového prostoru k pláži málo-kdy bývá problém . To platí většinou i o Řecku, Španělsku i  Tunisku v  místech dlouhých pláží nečlenitého pobřeží . Tam areály hotelů moc nepřevyšují pobřeží . Avšak právě v místech nej-krásnějších korálových útesů v Egyptě – na jihu Sinajského poloostrova, se areály hotelů nachá-zí na vyvýšeném skalnatém pobřeží a k plážím je potřeba překonat hodně schodů . Občas se lze na pláž dopravit i speciálním výtahem, ten však pro invalidu muže být rizikovým řešením kvůli občasné poruchovosti nebo frontám . Se schody na pláž – občas i bez zábradlí, se častěji setkává-me i na turecké Egejské rivieře .

Důležitým kritériem při výběru pohybově omezeného turisty je i  rozsáhlost hotelového komplexu . Je dobře si prohlídnout na internetu recenze předchozích návštěvníků vybraného resortu, zjistit vzdálenosti od ubytování k stra-vovacímu zařízení a k pláži . Některé komplexy

jsou značně rozsáhlé . V blízkosti některých des-tinací vedou rušné frekventované silnice, svým hlukem rušící noční spaní při otevřeném balkó-ně, nebo okně . To lze opět lehce zjistit na  sa-telitní mapě . Ve  větších komplexech je nutno počítat i  s hlučnými nočními diskotékami . I  to se většinou dovíme z recenzí na internetu .

Ještě poznámka pro ty, pro které je důleži-tá při rozhodování i  teplota pobřežních vod . Z  nejnavštěvovanějších krajin je celoročně nejteplejší voda u  egyptských břehů Rudé-ho moře . Tam je pro našince sice horké poča-sí třeba již i v dubnu, ale voda je ještě citelně po  zimě chladnější . Jinak platí, že voda při středozemní Turecké riviéře je celoročně o 2 až 3 stupně teplejší než voda Egejského moře, omývající východní pobřeží Řecka a evropskou část Turecka . To je však zase o něco teplejší než moře Iónské – tedy např . u západního pobřeží Řecka . Vzpomeneme i vody Atlantického oceá-nu u Kanárských ostrovů i Portugalska, ty býva-jí celoročně chladnější než v Středomoří a vlny jsou mohutnější .

No a poslední rada na konec – objednávat si levnější pobytový zájezd opravdu na poslední chvíli je hodně rizikové, zejména pro nás, těles-ně postižené . Málokdy se totiž stane, aby tako-vý pobyt splňoval většinu z našich nutných po-žadavků . Občas se také přihodí, že nás autobus z letiště zaveze kvůli obsazenosti do zcela jiné-ho hotelu, než jsme si vybrali . Takže zbývá jen popřát mnoho štěstí při výběru naší dovolené .

Gabriel Bielický

Opět u moře s vozíkemZačátkem září loňského roku jsem odletěla

na čtrnáct dnů na Kypr . Cílem byla tvrdá rehabi-litace v plavání, protože jsem měla od zimy pra-vou nohu nateklou jako bambuli a tvrdou . Paní doktorka mi už naplánovala, že si mám v únoru přijít lehnout na 2–3 týdny do FN na lymfoma-sáže . Jenomže já mám od pobytu s růží ve FN hrůzu – jak a kde se osprchuji, žádné soukromí, znáte to, lázně to nejsou .

Proto když jsem viděla, že každý den mám z  plavání v  moři otok menší, tak jsem si říka-la, že si odpočinu až doma, že musím vydržet a podpořit svaly . Nápomocni mi byli syn s man-želkou, bez nich bych se do  vody dostávala těžko . Nevím, jestli jsem tam nebyla naposledy,

ale jsem ráda, že jsem se tam vůbec podívala .Letos poprvé jsem tam měla možnost vyzkou-šet vozík do vody . Je to obdoba jako v Biokovce v Chorvatsku, tj . s pomocí dálkového ovládání odjíždím do moře na křesílku, které jede po ko-lejnici až pod hladinu vody . Na Kypru to je vy-budováno asi na pěti místech, zřejmě z dotací EU, ale po sezoně to demontují a uklízejí, proto-že podzimní vlny od moře to mohou rozbít (to jsem zažila loni) .

Letos na  stejném místě to už bylo také pryč, ale místo toho tam byl přistaven plážový tříkolový vozík, se kterým se dá vjet pískem až pod hladinu, ale s  pomocí další osoby . Právě tady na jediné pláži byly dva slunečníky s  le-

27

Píše

te n

ámhátky pro postižené zdarma, jinde se za  to platí a úlevy pro ZTP nejsou (to není zásadní problém) .

Letadlem s asistencí se to dá zvládnout, le-těla jsem sama, jen jsem se musela naučit pár

anglických slovíček k domluvě po příletu, pro-tože si s asistencí jedu vyzvednout kufr . Potom mě už čekala rodina .

Prostě u moře to člověk jako my nemá snadné . Věra Benediktová

Na léčení už jen do Slatinic Letos jsme se rozhodli opět zajet na  léčení

do  Lázní Slatinice . Ve  Slatinicích jsme se měli báječně, je tam o  klienta velká péče, dobré jídlo a  lidé jsou tam milí . V  obou bazénech lázeňských domů Balnea a  Morava je bezba-riérový přístup . Vzdálenost Balnea – Morava je asi 600 m . Z hlediska individuálního cvičení jsme měli mladou fyzioterapeutku . Pěkně mi rozcvičila mou obranářskou nožku . Trénovala se mnou posílení vnitřního stehenního svalu, který mám oslabený . Dosud to nikdo neřešil .

Velice se nám líbila kultura . Pan Opletal po-řádá výlety smluvním mikrobusem značky Mer-cedes a procházky s výkladem . Minulý rok jsme

byli v Olomouci, když byl vstup do galerií zadar-mo . Letos jsme byli v minipivovaru a lihovaru .

Dvakrát týdně byl koncert . V  sobotu, vždy v Moravě, je taneční večer s živou hudbou . Ka-ždý den byla nějaká činnost – pletení košíků, zdobení vajec, zajímavé přednášky a podobně .

Hlavní kulturní, paní Kostelníková, je člověk velice všestranný, hraje na kytaru a zpívá . S dal-ším muzikantem uspořádali medailón Walde-mara Matušky . Bylo to milé . Nestačili jsme cho-dit na všechny aktivity .

Už nic nehledáme, když to půjde, na léčení pojedeme do Slatinic .

Zdravíme Zdena a Láďa

Obrnáři na KociánceJak píše Jindřich Sedlák: Na ústav na Kocián-

ce v Brně Královém Poli (dříve DÚTV) rád vzpomí-nám a mohu říci na pět let, které jsem tam od pat-náctého do  dvacátého roku prožil, mám pěkné vzpomínky a zažil jsem tam také různé příhody.

Ústav byl pro mnohé druhým domovem, kde zdravotně postižení našli zázemí pro přípravu do samostatného života. Zde měli chovanci mož-nost dokončit zameškanou školní docházku, vyučit se řemeslu, které vyhovovalo zdravotně postižené-mu – zámečník, krejčí, brašnář, zahradník, truhlář aj. Po dobu výuky speciálního řemesla a studium mimo ústav až do  jeho ukončení měli chovan-ci v  ústavě zajištěný domov. Dále měli možnost sportovního vyžití, kdy mám pěkné vzpomínky na Mezinárodní ústavní hry, které se konaly jednou

do roka, kde jsem uspěl ve střelbě ze vzduchovky. V areálu ústavu stála ortopedická nemocnice, kde byla často také poskytnuta léčba chovancům pro zlepšení jejich nepříznivého zdravotního stavu, ve které mi také provedli operaci kyčelního kloubu.

K 95. výročí trvání ústavu si zaslouží velikého uznání také ti, kteří jak v minulosti, tak v současné době ústavu nejvíce v této společensky prospěšné činnosti prospěli.

Ústav je a bude pro handicapované děti vždy důležitou přípravou do  života. Doufejme, že ústavní činitelé (vláda) budou dostatečně této dů-ležité věci vědomi.

Redakční rada Zpravodaje Kociánky rozhod- la u příležitosti oslav 95 . let Kociánky vydat mi-

28

Píše

te n

ám mořádný výroční zpravodaj Vzpomínky 95 let se záměrem připomenout historii nejen obra-zem, ale i textem .

Vydání těchto vzpomínek bylo spojeno se setkáním pamětníků, které proběhlo 27 . listo-padu 2014 .

Listujíc touto brožurou, setkala jsem se tam se známými jmény obrnářské pospolitosti . Zde jsou jejich vzpomínky .

Irena Karvayová V ÚSP asi od roku 1958, určitě do roku 1973

– dámská krejčová . Sportování není a  nikdy nebyla má silná

stránka . Přesto jsem za  Ústav pro tělesně po-stiženou mládež v Brně na Kociánce několikrát nastoupila v  řadách sportovců na  meziústav-ních hrách s  odhodláním nejen se zúčastnit, ale i vítězit . Jednoho dne mi totiž soudruh vy-chovatel Papež sdělil „Mařenko (tak říkal všem dívkám), byla jsi vybrána do závodů na mecha-nickém vozíku ve IV . kategorii“, tam byly holky s nejtěžším postižením . Jinou sportovní soutěž jsem asi dělat nemohla kvůli zdravotním ná-sledkům po prodělané dětské obrně (polio) . V mé kategorii se soutěžilo ve třech disciplínách: 1 . disciplína byl hod „granátem“ do dálky 2 . disciplína byly ruské kuželky 3 . disciplína byl závod v jízdě na mechanic-

kém vozíku

Závody v  rychlostní jízdě na  mechanickém vozíku jsem neměla ani trochu v lásce . Byly na-máhavé a strašně jsem se při nich nadřela . Před vypuknutím meziústavních her v roce 1971 jsem na příkaz nadřízených „ochotně“ a poctivě tré-novala všechny soutěžní disciplíny . Jízdu jsem

zkoušela na ústavním mechaničáku, vyrobeném v zámečnické dílně . Kluci vozík vyrobili z kvalit-ního železa, byl těžký, pevný a  hodně vydržel, fakt dobrý výrobek . Ale sedí na  něj parafrázo-vaný slogan „chceš-li poznat co je dřina, pořiď si vozík z dílny mistra Knechta“ . Trénink probíhal bez reptání a odmlouvání pod přísným dohle-dem statného vychovatele soudruha Papeže, který ve mně budil pořádně velký respekt .

Soudruh vychovatel Papež dozoruje trénink před pavilonem DEF a připravuje stopky k mě-ření času . Na meziústavní hry se sjíždějí soutěží-cí z Prahy, Liberce, Bratislavy, Chuchelné a Brna . Všichni jsme toužili po vítězství nebo dobrém výkonu . Diváci podporovali a fandili všem, ale nejvíce každý svým svěřencům, při vydařeném pokusu se potleskem nešetřilo . Na  řadu přišla má obávaná disciplína – jízda na vozíku . Jé, žas-nu, závody jedu na novém vozíku, nevadí, vozík jako vozík . Usedám, zaujímám závodní pozici, jsem připravena vystartovat, ozve se start, za-beru a  vyrážím vpřed a  letím a  letím až dole-tím na tvrdou matičku zem . „Co to tu proboha vyvádíš?“ slyším od přibíhajícího Pavla Kadery, jemného mechanika ze stejného ročníku . Ne-chci to vzdát, prolétlo mi hlavou a skoro mrtvá znovu skáču na invalidní vozík a do cíle mě tla-čí obětavý Pavel . Opravdu nezapomenutelný závod! V  zápalu soutěžní horečky mě vůbec nenapadlo si nový vozík vyzkoušet . Jeho kon-strukce nechtěla můj tvrdě natrénovaný styl jízdy přijmout . Byl by to zázrak, kdybych nedo-padla tak, jak jsem dopadla . Nový vozík chtěl jemné zacházení . Skončila jsem poslední . Při slavnostním vyhlašování vítězů však hrdě sto-jím na  stupních vítězů a  na  krku se mi houpá krásná bronzová medaile . Mám radost a úsmě-vy házím na všechny strany – chichichacha . Zá-vodu se zúčastnily pouze tři odvážné dívky a ta třetí jsem byla já . Díky Ústavu, za nádherný, sice tvrdý, ale přetrvávající sportovní zážitek, který mám zachycený na přiložené fotografii .

Pavel Palas Na  snímku žák 1 . ročníku mechaniků elek-

tronických zařízení a na exkurzi v Šroubárnách Ždánice dne 28 . dubna 1993 pod vedením tříd-ního učitele ing . Podala . Výroba různých druhů šroubů a  matic zaujala a  rozšířila teoretické znalosti žáků .

29

Píše

te n

ám

František Fux z Veselí nad Moravou Na  Kociánce v  Brně jsem byl od  roku 1968

do roku 1976 . Nastoupil jsem ve svých jedenácti letech . Tenkráte to ještě nebyl ÚSP TPM (Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež), ale ještě DÚTV (Dětský ústav tělesně vadných) .

Velmi dobře si pamatuji na velké oslavy 50 . výročí založení DÚTV v r . 1969 . Vím, že jsem se již jako klučina podílel na těchto oslavách v or-chestru orfové metody, kde jsem hrál na  bicí bam bo a pak na trumpetu, a který vedl pan Ky-selák . S tímto panem učitelem se pak táhl celý můj zbytek života v tomto ústavu . Pro mne, je-denáctiletého klučinu z  Moravského Slovácka, byl tento pan učitel s jeho paní strejda s tetou, či něco více . Nedá se nikdy zapomenout na chví-le, když jsem se učil hrát na  zobcovou flétnu, i jak jsem si ji dal (tu zobcovou flétnu) do kapsy a  když jsem si sedal, tak jsem na  ni zapomněl a zlomil ji na půl . Nedá se nikdy zapomenout, jak jsem zpíval v  místním pěveckém sboru do  doby, než jsem začal mutovat . Na  to, jak jsem hrával na tenor do doby, než mne kama-rád, který špatně viděl, šlápl na strojku a já tak přišel o hudební nástroj, neboť nebyl náhradní . Anebo, jak jsme se s  kamarádem přetahovali o  tahací harmoniku a škubli jsme ji na půl . Co se týče hudebních nástrojů, snad nejdéle jsem vydržel hrát na  křídlovku B a  to přes pět let . S  tímto dechovým orchestrem jsme proces-tovali mnoho kulturních akcí a  zúčastnili jsme se několika Meziústavních her . Samozřejmě, nelze zapomenout na  manžele Kyselákovy a od doby, co jsem se octl zde v Brně, tak mi-nimálně dvakrát do roka navštěvuji jejich hrob

na  Královopolském hřbitově a  dělím se s  nimi o vzpomínky . Život na Kociánce nebyl jen kul-tura a  zájmové kroužky, ale byl to život plný všestranných zážitků . Ze začátku, kdy jsem byl na Kociánce, to fungovalo tak, že jsme byli vždy dva měsíce v Brně a dva měsíce na škole v pří-rodě v Březejci (Kolonce) . Zde si vybavuji hned dvě krásné vzpomínky – jak jsme na  Březejci v osmašedesátem pálili ruské učebnice ve třídě a  pak jsem, jako jeden z  organizátorů, dostal čtyřku z ruského jazyka a dvojku z chování . Tady jsme si hráli na  indiány a  nedá se nikdy zapo-menout na pana Lišku, místního správce, který neměl nohu a byl velký milovník koček .

Vzpomínám si, že jako dítě jsem nebyl žád-ný svatoušek a neměli to se mnou vůbec lehké . Na DEFce jsme jako dítka dělali samé lumpárny . Hloubili jsme bunkry a hráli jsme si na vojáky, chodívali jsme na  černo do  restaurace U  An-tonínka a  nejednou jsme zastavili vlak, neboť jsme se nestačili tak rychle přesunout přes ko-leje . Na  černo jsme chodívali přes plot či pod plot se v noci koupat do bazénu Královopolské strojírny . Plně jsme využívali místní jeskyňky a kuželkárny (samozřejmě na černo) . No prostě jsme byli kluci se vším všudy . Nikdy se nedá za-pomenout na Železnou Mery, jak jsme říkávali paní Kubalčíkové, která nás nutila skládat prád-lo do komínků . No a tak by se dalo zde pokra-čovat ještě moc a moc dlouho .

Na Kociánce probíhala i výuka náboženství, neměl jsem tuto výuku moc rád, ale rád vzpo-mínám, že jsme vždy v neděli chodívali do kos-tela . Na Kociánce jsem také byl u Prvního sva-tého přijímání .

30

Píše

te n

ám

Školní léta moc rychle uplynula a mně skon-čila základní škola . Když jsem vyšel ze základní školy, tak jsme se rozhodovali, co se mnou . Pad-lo hned několik návrhů . Buď se zaučit za  šest měsíců na telefonistu, nebo za dva roky na kar-

tonážníka a nebo to zkusit na brašnáře . Nako-nec onen brašnář zvítězil . A  to proto, že toto učení bylo nejdelší a  já tak mohl na  Kociánce zůstat déle . Začalo se nás celkově učit 10 a po-stupně se nás doučilo pět – Jan Kalafut, Václav Kolařík, Lumír Vítek, Jaromír Vařejka a má ma-ličkost . Tady musím samozřejmě vzpomenout na naše mistry pana Jandu a paní Smejkalovou .

Ukončení učební doby v červnu 1976 před-cházel stužkovací večírek a předávání výučních listů v roce 1976 se uskutečnilo na radnici v Krá-lově Poli .

Jitka Svobodová (Teichnerová) Pořád přemýšlím, že napíšu . Vzpomínek by

bylo za těch téměř 15 let dost, jen si na ně vzpo-menout! Do  Ústavu jsem přišla v  lednu roku 1952 (nebylo mi ještě 5 let), protože jsem byla postižená a  neměla jsem rodiče (moje starší sestra šla do  dětského domova) . Odešla jsem v červnu 1966 (bylo mi 19 let) . Takže jsem byla ve školce, pak na základce, pak jsem rok studo-vala, ale nelíbilo se mi to, tak jsem se vyučila mechaničkou kancelářských strojů .

Na přiložené fotografii pokud si vzpomínám je Mira Zradička, má maličkost, Jan Kalafut, Mira Kremláček a další při spanilé jízdě po Brně.

31

Píše

te n

ámLíbilo se mi tam, protože jsem nic jiného ne-znala . Jen Vánoce jsem proplakala, když větši-na odjela domů a pár z nás, co jsme neměli kam jít, jsme zůstali . Zato prázdniny na kolonce se mi moc líbily . Koupali jsme se v rybníku, sbírali houby, jahody, borůvky a kuchařky nám dělaly dobroty . Na  DEFce to bylo fajn, jak jsme lezli

na  třešně, do  ovocňáku na  pajtl, pěkné časy . Nebo jak jsme jezdili autobusem „kanárkem“ na výlety a nikdy jsme nevěděli, kdy se vrátíme a pak jsme zpívali „Sláva nazdar výletu“ . Mezi-ústavní hry, to by byly další vzpomínky . Ale nej-sem psavec, raději mluvím, tak končím .

Ohlas na zveřejněnou fotografii Ohlásila se nám paní Zdeňka Šebelíková jako

první, která reagovala na fotografie zveřejněné v našem Zpravodaji – konečně! Konkrétně šlo o fotku ze Zpravodaje AP 1-2 2014 od Ládi Bu-diny z roku 1958 z velké terasy na Grandu v Jan-ských Lázních:

Vážená paní Bradová,Na fotografii p. Budiny z r. 1958, na velké terase

na Grandu jsem asi také a to v přední řadě zleva, deváté dítě. Vedle mne, po  mé levé ruce je dítě, kterému do  obličeje zasahuje rukojeť kočárku. V té době jsem se v Janských Lázních léčila. Byla jsem tam téměř celý rok a  učila jsem se chodit. Na fotografii, pokud to jsem opravdu já (ve Zpra-vodaji je fotografie dost rozmazaná) je mi asi čtyři a půl roku. Narozená jsem v lednu 1954.

Prosila bych Vás, zda máte fotku v počítači o její zaslání. Snad bych se našla na 100% a mohla bych ještě někoho poznat, což se mi z  uvedené tištěné fotky nepodařilo. Děkuji a jsem s pozdravem.

Zdeňka Šebelíková (rozená Vašková) z Frýdku-Místku

Samozřejmě, že jsme fotografii poslali a posla-li jsme i kontakt na Láďu Budinu z Ostravy . Zatím se ani jeden neozval, jestli se vzájemně zkontak-tovali a poznali další dítka . Budeme čekat…

mm

Jak jinakNaše srdce jsou horoucí, naše úsměvy vřelé,

naše obrnářské nožky a  ručky naopak studené, až ledové. Nejinak je to s mou PDK (Potvora Dole zKroucená), která se pravidelně v zimě odmítá za-hřát i po masáži teplou sprchou nebo pod teplou duchnou.

Řešila jsem to zkrátka tím, že jsem před uleh-nutím do  postýlky navlékala na  nožku tlustou ponožku.

Sama před sebou jsem se za  tuto „babskou“ metodu dost styděla, ba tajila jsem to i před svými nejbližšími. Až nedávno…

Tehdy jsem zhlédla jakýsi film. Byl roman-tický a pro ženy (jak jinak), americký (jak jinak) a  jeho hrdinka byla nádherná (jak jinak). Byla nádherná, přímo dokonalá a  to od  hlavy až k  patě. Měla nádherné vlasy, nádhernou pleť, nádherné zuby a  tak dále a  tak dále. Ale! Když po  dni, naplněném prací, typickou pro hrdinky

těchto filmů (top modelka, top manažerka, top reklamní agentka, top vědkyně, top krimina-listka) večer mířila do  postele, sáhla do  svého nádherného prádelníku, ze kterého nevytáhla krajkové noční prádélko, nýbrž – ponožky. Tlus-té, bílé, froté bavlněné ponožky. S blaženým vý-razem si je natáhla a  teprve pak ulehla do  své nádherné postele.

Ten blažený výraz byl tak autentický, že buď ta nádherná krasavice je ještě navíc výborná herečka, nebo – a  ta myšlenka se mi moc líbí – má ve  svém hollywoodském apartmá někde ve  spodní zásuvce svého nádherného prádelní-ku schované tlusté ponožky, které si tajně na-vléká a stejně jako já v nich spí. Takže teď už se za  své postelové ponožky nestydím. Vždyť je to něco, co mám společné s  nádhernou filmovou hrdinkou.

Líba Zušťáková

32

Zajím

avos

ti, r

ady,

náp

ady Ten pravý lázeňský život 6. 6. 2015 v Janských Lázních

Zahájení lázeňské sezóny v  Janských Láz-ních v sobotu 6 . června 2015 se ponese v du-chu elegance dvacátých let minulého století . Téma tohoto ročníku, „Ten pravý lázeňský život“, přinese ukázky ze života v  Janských Lázních, kdy vrcholil největší rozmach zdejšího lázeňství . Každoročně sem přijíždělo 12  000 návštěvníků, vznikla zde česká škola, rozšířil se lázeňský orchestr a  hlavně se připravovalo Mistrovství světa v lyžování (FIS), které se v Jan-ských Lázních poprvé uskutečnilo v roce 1925 . Bohatým kulturním programem a  ukázkami historických reálií návštěvníkům připomene-me tuto dobu . Celodenní program se bude odehrávat na  čtyřech stanovištích a  prakticky pokryje celý střed Janských Lázní a velký pro-stor před Dětskou léčebnou Vesna . Na hlavním pódiu vystoupí Kamil Střihavka, Pirate Swing Band s  vynikajícím zpěvákem Jiřím Ševčíkem a Leona Machálková .

Na  malém podiu uvidíme staropražskou kapelu Šmrnc, tanečnice, četnickou pátra-cí stanici, která se bude potýkat s  galérkou a atmosféru doplní kolovrátkář . Počátky slav-ného mistrovství připomenou místní lyžaři v  dobové výstroji a  historická auta a  vláček

budou přemísťovat návštěvníky mezi kolo-nádou a Vesnou . Další stanoviště je u altánu, kde budou připraveni řemeslníci a jejich dílny . Celkem se do Janských Lázní sjede 70 řemesl-ných stánků .

Před Dětskou léčebnou Vesna bude vytvo-řen program hlavně pro děti, indiánská skupina v  autentických kostýmech, malí návštěvníci si vyzkouší indiánské dovednosti jako je střelba z luku, hod oštěpem, nasednutí na sedlo a byd-lení v teepee . Po celý den hraje country kapela a  tradičně se do  programu zapojují sokolníci, ochránci přírody, KRNAP a Horská služba i míst-ní hasiči . Dokážou pro děti připravit velmi zají-mavá stanoviště i soutěže a hry .

Slavnostní den zakončí společenský večer v  Kolonádě, kde na  začátek zazpívá melodie z  muzikálů Leona Machálková a  pokračovat bude kapela Amusement Park se zpěvačkou Kaiou Brown (USA) .

Návštěvníky jistě potěší kyvadlová doprava z Trutnova, parkování a silniční vláček zdarma . Zveme všechny, přijeďte se do  krásných Jan-ských Lázní podívat 6. června 2015.

Ing. Zuzana Pichlováza organizační tým SLL Janské Lázně, s. p.

INSPO 2015 (Praha, 28 . března)Konference INSPO (Internet a  informační

systémy pro osoby se specifickými potřebami) se koná od  roku 2001 v  Kongresovém centru Praha . V  prvních ročnících ji pořádala občan-ská sdružení Křižovatka .cz, BMI a AISO . Od roku 2002 se stala jednou z hlavních akcí celonárod-ní osvětové kampaně Březen – měsíc internetu, která probíhala do roku 2008 . Po jejím ukonče-ní pokračuje BMI sdružení ve spolupráci s Kři-žovatkou .cz v  organizování konference INSPO i nadále… toť oficiální popis této konference .

Co to však znamená pro handicapované li-dičky v reálu? Téměř kulturní záležitost, jedou se tam sejít se známými z různých koutů republiky a taky kouknout, co zase chytrého, co by mohlo usnadnit jejich život, někdo někde vynalezl .

A  tak to bylo i  tento rok . Sešlo se tam opět spousta lidiček co byli dychtiví po  novinkách . Objevily se tu už známé věci vylepšené, i něko-lik zajímavých nových . Primovaly samozřejmě webové aplikace pro postižené jako například

pomocníčci pro cestování jako vozejkomat .cz (který mimochodem vyhrál dotaci pro svou další činnost – oceněný jako hodně přínosná po-můcka) nebo další weby, kde se mohou postiže-ní smluvit se zdravými na společných aktivitách a  podobně . Hodně zajímavá byla přednáška o  zkušenostech ze Španělska, kde s  podporou státu a  firmy Vodafon vymysleli komunikační systém pro banky a bankomaty všem klientům na míru . Funguje to údajně na takovém princi-pu, že klient si nechá zadat svá data na bankovní kartu a bankomat či bankéř okamžitě po načte-ní ví, jakým způsobem s klientem komunikovat, například hluchoněmí mají na bankomatu mož-nost komunikace s  avatarem, který s  nimi ko-munikuje znakovou řečí, či nevidomý může ko-munikovat s  bankomatem hlasem a  podobně . Navíc jsou prý všechny bankomaty uzpůsobeny pro vozíčkáře . Další takovou podobnou aplikaci prý vytvářejí pro státní dráhy, aby postiženým usnadnili cestování . Zde je například možnost

33

Zajím

avos

ti, r

ady,

náp

ady

dálkové komunikace s  palubním personálem a tak podobně .

Co však bylo hodně zajímavé a co nás oprav-du zaujalo, se objevilo v  dotazech na  tohoto přednášejícího . Padl dotaz, jak donutili banky či státní dráhy, aby tento systém přijali… Nej-dřív panu Garciovi nebylo úplně jasné, na co se dotazující ptá…, prý je tyto instituce oslovily samy, protože mají zájem o  co nejvíc klientů a pomocí těchto systémů se jim klientela může rozrůstat, což se jim samozřejmě vyplácí… No, znělo to pro nás jako pohádka… Proč to ve  Španělsku jde a  u  nás postižený podobné instituce spíš obtěžuje?! Pak padla ještě jed-na zajímavá informace . Na  dotaz, kde zjistili, co který postižený pro komunikaci potřebuje,

španělský přednášející překvapeně odpově-děl, že přece od instituce (španělský ekvivalent svazu postižených), kde sdružují všechny posti-žené . To nás zaujalo, tak jsme se zajímali, jak to u nich funguje . Prý údajně ve Španělsku musí být každý postižený, který chce brát od  státu nějaké podpůrné dávky, registrován v  tomto svazu . Tento svaz má řadu sekcí, které sdružují postižené podle postižení . Na  druhou stranu údajně tento svaz má i velké slovo v celonárod-ních záležitostech, týkajících se postižených a  je považován za  partnera na  vládní úrovni a údajně může hodně věci v zájmu postižených ovlivnit… Zajímavé . Možná by se z těchto zku-šeností bylo dobré trochu poučit .Účastníci konference Jana Beránková a Franta Fux

Pomoc seniorůmŽIVOT 90 v rámci projektu Podpora seniorů

ohrožených a  postižených domácím násilím a  týráním, který podpořila z  Norských fondů Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, vytvořil leták pro laickou veřejnost Pomoc seniorům ohroženým do-mácím násilím a týráním.

Týrání není jen fyzické násilí . Zahrnuje také psychické ponižování, ekonomické využívání, zanedbávání péče či sexuální násilí .

▶ Vnuk od  babičky pravidelně vyžaduje pod-statnou část starobního důchodu pro své potřeby . Paní nezbývají peníze na léky .

▶ Ošetřovatelka v domově pro seniory se cho-vá neuctivě k  jednomu z  klientů . Tyká mu a  do  koupelny ho vozí chodbou téměř na-hého, zdůvodňuje to tím, že pán již nevnímá dění kolem sebe .

▶ Seniorka darovala po  smrti manžela dům synovi a jeho rodině . Snacha na paní slovně útočí, zakazuje jí pohyb po zahradě a vyhání ji do domova pro seniory .V situaci domácího násilí a týrání nejste

sami, nebojte se říci o podporu.Pokud jste se stali svědkem nebo obětí

týrání či domácího násilí, nemlčte . Obraťte se na  policii či intervenční centrum, svěřte se lidem ve  vašem okolí nebo zavolejte na  bez-platnou anonymní linku důvěry: Senior telefon 800 157 157 a poraďte se, jak dále postupovat .

www.zivot90.cz

Důležité upozornění, vydané Červeným křížem a záchrannými organizacemi

Záchranáři a  řidiči ambulance si všimli, že u  dopravních nehod má většina zraněných u  sebe mobilní telefon . U  zraněných osob, se kterými nelze komunikovat, zásahové síly neví, koho by měli z dlouhého seznamu adres kon-taktovat . Řidiči a  lékaři záchranné služby tedy navrhli, aby každý zadal do  svého adresáře v  mobilu osobu, kterou je třeba kontaktovat v nouzovém případě, pod jednotnou zkratku .Mezinárodně uznávaná zkratka je: ICE In Case of Emergency (pro případ záchrany) .

Pod touto zkratkou zaznamenejte telefonní číslo osoby, která bude v  případě nouze kon-taktována policií, hasiči či první pomocí . Pokud chcete kontaktovat více osob, potřebujete ICE1, ICE2, ICE3 atd .

O označení kontaktní osoby v mobilním te-lefonu jsme psali v našem Zpravodaji už v roce 2010 . Na  tak důležitou výzvu reagujeme ještě jednou, aby tato zkratka nalezla co největší uplatnění .

mm

34

Zajím

avos

ti, r

ady,

náp

ady ŠKODA Handy v novém kabátě

Projekt ŠKODA Handy, který zajišťuje pro ŠKODA AUTO společnost CAR CLUB, bude v  marketingové oblasti nově řízen přímo od-bornými útvary ŠKODA AUTO . S tím je spojeno několik důležitých změn . Projekt získal nové logo a nové webové stránky www .skoda-han-dy .cz . Stránky se budou postupně rozšiřovat, nyní obsahují základní informace, z nichž nej-důležitější jsou kontakty na  poradce v  Pora-denských centrech ŠKODA Handy . Naši odbor-ní poradci vám pomohou najít nejvhodnější řešení při výběru nového i ojetého vozu . Mají dlouholetou zkušenost s  poradenstvím pro hendikepované řidiče, sami bojují se svým vlastním hendikepem a proto i k vašim staros-tem přistupují s citem a znalostmi problemati-ky hendikepu .

Ambasadorem projektu ŠKODA Handy je paralympijský vítěz a mistr světa v silniční cyk-listice Jiří Ježek . „Svými sportovními aktivitami jsem se vždycky snažil propagovat aktivní ži-votní styl . Sám vím, že automobil je pro lidi s ja-

kýmkoli hendikepem jedním ze základních předpokladu pro plno-hodnotný život . Věřím, že díky výhodám pro-jektu ŠKODA Handy je cesta k aktivnímu živo-tu mnohem snadnější .“

Na naše poradce se můžete obrátit v těchto oblastech:

▶ Odborné poradenství pro pořízení vhodného vozu

▶ Sleva na koupi nového vozu ▶ Zajištění financování koupě vozu a pojištění ▶ Osobní pomoc při vyřizování žádostí o státní příspěvek

▶ Zajištění úprav řízení vozu a zajištění servisu vozu se slevou

▶ Zajištění vhodné autoškolyKontakt na Zákaznické centrum ŠKODA Handy: tel .: 739 306 714, E-mail: info@skoda-handy .cz

František Kohoutek od dětství těžce tělesně postiženýPři pořizování rehabilitačních a kompenzač-

ních pomůcek jsem si vždy vyhledal na interne-tu seznam dodavatelů pomůcek a vybral jsem si ze tří konkurenčních firem tu pomůcku, která byla podle jejich popisu nejblíže mým potře-bám a představám . Průběžně sleduji i časopisy pro ZP (Vozíčkář, Vozka, Můžeš, Elektronické in-formace STP apod .), které na  svých stránkách uvádějí reklamy na  dodávky pomůcek . Pravi-delně každý rok navštěvuji Výstaviště Brno při příležitosti výstavy zdravotnických pomůcek a přístrojů, kde je možnost vystavené exponáty

si vyzkoušet a s vystavovateli si o nich i popo-vídat . Samozřejmě je třeba se poradit s odbor-ným lékařem, který posoudí možnost obsluhy pomůcek s  přihlédnutím ke  zdravotnímu sta-vu, a pak mi předepíše poukaz . Jako předseda místní organizace Svazu tělesně postižených předávám na  schůzi informace o  pomůckách ostatním členům, a  tak si informace mezi se-bou vyměňujeme .

Z ankety: „Víte, kam se obrátit o pomoc při po-řizování kompenzačních pomůcek?“

Můžeš, únor 2015

Veletrhy REHAPROTEX a MEDICAL FAIR BRNO v podzimním termínu Po dohodě s partnery se veletrh rehabilitač-

ních, kompenzačních a protetických pomůcek REHAPROTEX a  veletrh zdravotnické techniky a zdraví MEDICAL FAIR Brno přesunou z květ-na 2015 do termínu 21.–24. října 2015.

Tyto veletrhy jsou jediným místem koncen-trace poptávky a nabídky pro Českou a Sloven-skou republiku .

REHAPROTEX představuje široký sortiment kompenzačních, protetických, ortopedických a  rehabilitačních pomůcek, služeb v  oblas-

ti wellness, nabídky pro seniory a  prezentaci poskytovatelů sociálních služeb . Tradičně je významným místem setkání domácích i zahra-ničních dodavatelů s  poskytovateli zdravotní, rehabilitační a sociální péče .

Je také součástí zdravotnických dnů Medical Summit Brno s  plánovanou řadou odborných kongresů, sympozií a seminářů s mezinárodní účastí . Kongres Medical Fair Brno je zárukou vysoké účasti odborné veřejnosti .

www.helpnet.cz, 26.3.2015

35

České dráhy upravují 64 vozů podle přání hendikepovaných uživatelůJeden z prvních vozů určených k přepravě zá-

kazníků se zdravotním postižením, které národní dopravce postupně upravuje podle jejich poža-davků, byl v dubnu k vidění na pražském hlavním nádraží . Jedná se o  vagony řady Bbdgmee pro dálkové vlaky kategorií EuroCity, InterCity, expres a rychlík . Vozy nabízejí pasažérům komfortní ces-tování v  novém klimatizovaném interiéru . Jsou vybaveny elektrickými zásuvkami 230 V pro na-pájení drobné elektroniky a  samozřejmostí je bezbariérová toaleta nebo zdvihací plošina, která umožňuje bezpečný nástup lidem na vozíku .

„Na podnět cestujících se zdravotním posti-žením jsme po dohodě s Národní radou osob se zdravotním postižením přistoupili k dalšímu vylepšení těchto vozů . Reagujeme tím zároveň na vývoj kompenzačních pomůcek, které jsou den ode dne dokonalejší, ale třeba v  případě elektrických vozíků také objemnější,“ vysvětlu-je důvody úprav člen představenstva ČD odpo-vědný za osobní dopravu Michal Štěpán .

„Po konzultaci se zákazníky jsme proto roz-šířili vstupní dveře do vyhrazeného oddílu, od-stranili jsme dvě sklopné sedačky pro dopro-vod a  zjednodušili ovládání sklopného stolku v tomto oddíle . Další úpravy se týkají doplnění pomocných madel a  také tlačítek signalizace SOS pro situace, jako je pád cestujícího z vozí-ku . To přispěje k vyšší bezpečnosti přepravy .“

Zdvihací plošina bude nově vytočena o cca 15° vůči hraně nástupiště . Cestující na  vozíku tak na  ni bude najíždět šikmo k  podélné ose vozu, čímž se eliminuje riziko možného propa-du vozíku přes hranu nástupiště .Bezbariérových spojů přibývá

Odstraňování bariér věnuje národní doprav-ce velkou pozornost . V  současnosti disponuje přibližně 600 bezbariérovými vozy, motorovými a elektrickými jednotkami, které obsluhují 4 612 garantovaných bezbariérových spojů denně . Dalších šestnáct elektrických nízkopodlažních jednotek, které mají veškeré úpravy pro osoby se zdravotním hendikepem, ať už jde o vozíčkáře, zrakově nebo sluchově postižené, České dráhy před časem objednaly . Čtrnáct z  nich je určeno pro dálkovou dopravu . Budou jezdit například

mezi Brnem, Břeclaví, Otrokovicemi a Olomoucí .Objednána je také přestavba devíti oddí-

lových rychlíkových vozů na  velkoprostorové s  místy pro ortopedické vozíky a  rozšířenou bezbariérovou toaletou . Tyto vozy budou na-sazeny do  provozu mezi Prahou, Ústím nad Labem a Děčínem a pojedou dále do Německa .Za online odbavení vozíčkářů dostaly České dráhy prestižní cenu NRZP ČR

Společnost rozvíjí i  další služby, které mají za cíl usnadnit cestování osobám se zdravotním postižením . Projekt Českých drah „Cestu si objed-návám z pohodlí svého domova“ dokonce zvítě-zil v  soutěži „MOSTY 2014“ v  kategorii Instituce veřejné správy za mimořádnou aktivitu nebo čin ve prospěch osob se zdravotním postižením .

„Národní dopravce získal ocenění za  zjed-nodušení a  zkvalitnění objednávek přepravy a  asistence pro osoby s  omezenou schopností pohybu pomocí otevřené aplikace dostupné na webu a všech pokladnách v ČR . Myslím, že se České dráhy opravdu snaží svou roli plnit a věřím, že na odstraňování bariér s námi budou i nadále spolupracovat,“ dodává předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása .

Oceněná webová aplikace běží od  prosince 2013, v ostrém provozu od dubna loňského roku . Do letošního února obdržely České dráhy touto cestou 5  842 objednávek na  přepravu osob se zdravotním postižením . Objednávku přepra-vy cestujících na  vozíku z  vnitrostátní přepravy společnost rozšířila od 20 . března i pro cestování do zahraničí prostřednictvím tzv . „booking tool“ .Euroklíč už zpřístupnil toalety na více než třicítce nádraží

České dráhy jsou aktivní také v  projektu Euro-klíč, v rámci kterého se snaží ve spolupráci s jejich provozovateli zpřístupnit zdravotně postiženým toalety v  železničních sanicích . V  současné době je takto možné euroklíč použít na více než třicítce nádraží . Například ve  středních Čechách jsou to stanice Benešov u Prahy, Čerčany, Olbramovice, Se-nohraby, Strančice, Vlašim, Zruč nad Sázavou, Pří-bram, Kladno, Kolín, Poříčany, Lysá nad Labem, Po-děbrady, Praha hl . n ., Praha-Libeň a Praha-Dejvice .

Petr Šťáhlavský, www.helpner.cz, 01.04. 2015

Zajím

avos

ti, r

ady,

náp

ady

BOTY NESTEJNÉ VELIKOSTIDámy, máte zájem o boty nestejné velikosti v jednom páru (pravá č. 37, levá č. 36 nebo 35), vycházkové i sportovní, nové, nenošené? A jste zrovna v Janských Lázních, nebo se tam chystáte? Pokud ano – obraťte se na pana Bohouše Navrátila (z Meyry), tel. 724 021 845.

Zpravodaj Asociace polioVydává: Asociace polio ČR, IČ: 00570656Redakční rada: Mgr . Mária Mruzková – mm, Bulharská 17, 708 00 Ostrava 8 (telefon: 739 523 510, m .mruzkova@post .cz)Ing . Božena Doležalová – bd (telefon: 728 541 442, 42dolezalova@seznam .cz), Marie Dobrovolná – mad (telefon: 777 740 714, dobrowolna@seznam .cz), Milena Matysová – mia (telefon: 723 521 059, miamat@seznam .cz)Fotografie poskytli: G . Bielický, Š . Grajcár, Z . Jandusová, V . a K . Novotní, L . Plašil, E . Semerádová, M . ŠipanSazba: D . RůžičkaTisk: Tiskárna Grafico s .r .o . OpavaČerven 2015Náklad: 850 ks, NEPRODEJNÉ

Kontaktní adresa sekretariátu Asociace polio:Ludvika Bradová, Kosmonautů 2289, 440 01 Louny Telefon: 474 552 498, mobil: 723 138 611, lubra@volny .czBankovní spojení: Česká spořitelna, a .s ., oblastní pobočka Praha 4, číslo účtu: 80413349/0800www.polio.cz